SQLite format 3@ zqz- ~ZD~~Zi%!indexverses_indexversesCREATE UNIQUE INDEX verses_index on "verses" (book_number, chapter, verse)}UtableversesversesCREATE TABLE "verses" ( `book_number` NUMERIC, `chapter` NUMERIC, `verse` NUMERIC, `text` TEXT ){UtablebooksbooksCREATE TABLE "books" ("book_color" TEXT, "book_number" NUMERIC, "short_name" TEXT, "long_name" TEXT)=_tableinfoinfoCREATE TABLE info (name TEXT, value TEXT) ~~g~/chapter_string_psŽalmP' detailed_infoDr. Jan Hejčl (1930) - Starý zákon a deuterokanonické knihy'right_to_leftfalse)strong_numbersfalse/russian_numberingfalse languagecs)chapter_stringKapitola##7descriptionDr. Jan Hejčl (1930) .{*kS?"~~~~~d~G~/~~}}}}}o}W}=}%} ||||||y|`|D|,|{{{{{{l{K{*.)#d3d3d32Ma2. Makabejská-)#d3d3d31Ma1. Makabejská,#ffcc99@BarBáruk+##ffcc99SirSírachovec*#ffcc99MouMoudrost)#ffcc99JudJudit(#ffcc99TobTobiáš'##ffff99MalMalachiáš&##ffff99ZaZachariáš%#ffff99AgAggeus$!#ffff99SfSofoniáš##ffff99AbkAbakuk"#ffff99NaNahum!#ffff99MiMicheáš #ffff99JonJonáš#ffff99|AbdAbdiáš#ffff99rAmAmos#ffff99hJlJoel#ffff99^OzOzeáš#ff9fb4TDaDaniel#ff9fb4JEzEzechiel#ff9fb46PlPláč!#ff9fb4,JrJeremiáš#ff9fb4"IzIzaiáš!+#66ff99PísPíseň písní#66ff99Kaz Kazatel%#66ff99PřPřísloví #66ff99ŽŽalmy#66ff99JbJob#ffcc99EstEster!#ffcc99NehNehemiáš#ffcc99EzdEzdráš!-#ffcc992Pa2. Paralipomenon! -#ffcc991Pa1. Paralipomenon )#ffcc99x2Kr2. Královská )#ffcc99n1Kr1. Královská %#ffcc99d2S2. Samuelova %#ffcc99Z1S1. Samuelova#ffcc99PRtRut#ffcc99FSdSoudců#ffcc99{=3NMMLLL'KKIJJJvJ"IIIEHHHXH GGfGFFsFEEtE.DDD9CCCBB AAN@@"??R>>w====<|<;::S99T8877H66;55B444&33i22|11003//N..--,,,++2**9)))/(w(+''+&j&%%$$p##N"=!!c /ngBGVB1x?@ Fd?~82 s ,  t FSU1\t6PR# Po jeho narození žil Nachor sto devatenáct let a zplodil syny i dcery.@"} Když bylo Nachorovi dvacet devět roků, zplodil Tarea.K! Po jeho narození žil Sarug dvě stě let a zplodil syny i dcery.; s Když bylo Sarugovi třicet roků, zplodil Nachora.P Po jeho narození žil Reu dvě stě sedm roků a zplodil syny i dcery.;s Když byly Reuovi třicet dva roky, zplodil Saruga.T# Po jeho narození žil Faleg dvě stě devět roků a zplodil syny i dcery.6i Když bylo Falegovi třicet let, zplodil Reua.U% Po jeho narození žil Heber čtyři sta třicet let a zplodil syny i dcery.A Když byly Heberovi třicet čtyři roky, zplodil Falega.T# Po jeho narození žil Sale čtyři sta třicet let a zplodil syny i dcery.6i Když bylo Salemu třicet let, zplodil Hebera.R Po jeho narození žil Arfaxad tři sta tři roky a zplodil syny i dcery.<u Když bylo Arfaxadovi třicet pět let zplodil Sale.H Po jeho narození žil Sem pět set let a zplodil syny i dcery.mU Rodové Semovi jsou tito: Semovi bylo sto let, když – dvě léta po potopě – zplodil Arfaxada.  poněvadž tam byl jazyk všeho lidstva zmaten, dáno mu bylo jméno Babel. Odtud tedy rozptýlil je Hospodin po všech krajinách.W) A tak rozptýlil je Hospodin s tohoto místa, když přestali stavěti město;V' Nuže, sestupme a zmaťme jim tam jazyk, by nerozuměl jeden řeči druhého. a pravil: Hle, jsou jeden národ a všichni mají jeden jazyk; počali pracovati a neupustí od svých záměrů, dokud jich neprovedou.[1 Tu sestoupil Hospodin, aby viděl město a věž, kterou stavěli synové Adamovi,7 Řekli také: Nuže, vystavějme si město s věží a vrch její ať sahá k nebi; proslavme tak své jméno, než se rozptýlíme do všech krajin!  A řekli si: Pojďme, nadělejme cihel a palme je v ohni. – Místo kamene užívali totiž cihel a místo malty asfaltu. – X + Přicházejíce od východu, nalezli v zemi Sennaar rovinu a usadili se na ní.@   Byli pak (všichni) lidé jednoho jazyka a téže řeči.v g To jsou rodové Noemovi podle národů a kmenů svých. Od nich se po potopě rozvětvili národové na zemi.S ! To jsou synové Semovi podle svých kmenů, jazyků a sídel mezi národy.H Sídla jejich sahala od Messy až k Sefaru, hoře na východě.D Ofira, Hevilu a Jobaba. Ti všichni jsou syny Jektanovými.9 Ebala, Abimaela, Sabu,9 Adurama, Uzala, Deklu,>y Tento Jektan zplodil Elmodada, Salefa, Asarmota, Jare, Heberovi se zrodili dva synové, jméno jednoho je Faleg – poněvadž za jeho dnů rozdělila se země – a jméno bratra jeho Jektan.=w Arfaxad pak zplodil Sale, od něhož pochází Heber..Y Synové Aramovi: Us, Hul, Geter a Mes.2a Jsou to: Elam, Assur, Arfaxad, Lud a Aram.q] Také Semovi – praotci to všech synů Heberových a staršímubratru Jafetovu – zrodili se synové.Z~/ To jsou synové Chamovi podle svých kmenů, jazyků, čeledí,krajin a národů.}} území Kanaanovo sahalo od Sidonu směrem ke Geraře až po Gazu, směrem pak k Sodomě, Gomorrze a Seboim až po Lesu.b|? Araďana, Simiřana a Chamaťana. Když se potom národové kanaanejští rozptýlili, tu{; Hevea, Aračana, Sinea,&zI Jebusana, Amořana, Gergesana,Cy Kanaan zplodil Sidona – svého to prvorozence, – Heta,Ix Fetrusy, Chasluy, – odtud vyšli Filištinští – a Kaftory.3wc Mesraim zplodil Ludy, Anamy, Laaby, Neftuy,m ten sem tam poletoval, až vyschly na zemi vody.p=[ Když bylo uplynulo čtyřicet dní, Noe otevřev světlík archy, jejž byl učinil, vypustil krkavce;< Odcházely pak a opadávaly vody až do desátého měsíce; prvního dne toho desátého měsíce objevila se temena hor.o;Y Sedmého měsíce, dvacátého sedmého dne toho měsíce, zastavila se archa na horách Arménských._:9 Mizely pak vody znenáhla se země, když po stu a padesáti dnech počaly opadávati.l9S zavřely se též prameny hlubiny a nebeské otvory, že deště, přicházející s nebes, ustaly.&8 I I rozpomenuv se Bůh Noema a všech živočichů, zvláště bravu a skotu, který byl s ním v arše, přivedl na zemi vítr, takže vody počaly opadávati;67i Zatopovaly pak vody zemi sto a padesáte dní.O6 Každou bytost, která byla na souši, (Bůh) vyhladil; od člověka až po dobytek, jak plazivci, tak nebeští ptáci byli se země vyhlazeni; jediný Noe zůstal, a ti, kdož byli s ním v arše.>5y a všecko, v čem jest na zemi dech života, vymřelo."4? Tu zahynulo všeliké tělo, které se na zemi hýbalo, pláci, zvířata divoká i krotká, všecka drobná zvířena, jež leze po zemi. Všichni lidéH3 o patnáct loket byla voda výše než hory, které pokrývala.`2; Tak se vody na zemi rozmohly, že přikryty byly všecky vysoké hory pod celým nebem.r1_ Rozlily se totiž vody velice a zaplavily všecko na povrchu země; archa však se vznášela nad vodami.m0U Nastala tedy čtyřicetidenní potopa na zemi; vody se rozmnožily a pozvedly archu od země vysoko.z/o Co vešlo, bylo samec a samice z každého živočicha, dle příkazu Božího. I zavřel Hospodin Noema z venku.f.G vstoupili k Noemovi do archy, dvakráte po dvou z každého těla, v němž byl dech života.Y-- Tito a všecka zvířata ve svých druzích, všecek dobytek ve svých druzích, všecko, co se na zemi hýbe v různých druzích, všichni létavci ve svých druzích, všichni ptáci, všichni okřídlenci,  Téhož dne vstoupil do archy Noe, synové jeho Sem, Cham a Jafet, s nimi pak jeho žena, jakož i tři ženy jeho synů.=+w  a pršelo na zemi čtyřicet dní a čtyřicet nocí.)*M  Šestistého roku věku Noemova, druhého měsíce, sedmnáctého dne tohoto měsíce provalily se všecky prameny veliké hlubiny, otvory nebeské se otevřelyO)  Když uplynulo sedm dní, vody potopní počaly se rozlévati po zemi.h(K  dvakráte po dvou, samec a samice, vstoupilo s Noemem do archy, jak mu byl Hospodin přikázal._'9 Také ze zvířat čistých i nečistých, z ptáků a ze všeho, co se na zemi hýbe,o&Y Vstoupil tedy Noe a s ním jeho synové, manželka a manželky jeho synů, pro vody potopní do archy.E% Bylo mu šest set let, když se vody potopy po zemi rozlily.@$} Učinil tedy Noe všecko, co mu byl Hospodin přikázal.2#_ Ještě totiž sedm dní – a potom budu já deštiti na zemi čtyřicet dnů a čtyřicet nocí, takže vyhladím s povrchu země všecky bytosti, které jsem učinil.t"c Také z nebeského ptactva vezmi dvakráte po sedmi, samce a samice, by se pro celou zemi zachovalo símě.! Ze všech živočichů čistých vezmi dvakráte po sedmi, samce i samice; ze zvířat pak nečistých dvakráte po dvou, samce i samice.   Řekl mu tedy Hospodin: Vstup ty i všecka tvá rodina do archy; neboť vidím, že jsi v tomto pokolení přede mnou spravedlivý.7k Noe učinil všecko, co mu Bůh byl přikázal. Nabereš s sebou též různých potravin, kterých lze požívati a nashromáždíš jich u sebe, bys měl potravu jak ty, tak i ona.,S Z různých druhů ptactva, z různých druhů dobytka, z různých druhů drobné pozemské zvířeny, ze všech po dvou vejdou s tebou, by se zachovali na živu.} A ze všech živočichů jakéhokoliv těla uvedeš do archy po dvou, samce i samice, aby se zachovali s tebou na živu.wi S tebou však učiním smlouvu: Vejdeš do archy, ty a s tebou tvoji synové, tvá žena a ženy tvých synů./ Hle, já uvedu vody potopy na zemi, abych zahubil každé tělo, ve kterém jest dech života pod nebem; všecko, co jest na zemi, bude zničeno.)M Světlík v ní učiň – jeden loket budiž jeho výška – kolem dokola nahoře; v boku dole umísti dveře; na přízemí, prvé a druhé patro ji rozděl.tc Zbuduj ji takto: Tři sta loket budiž délka archy, padesát loket šířka a třicet loket její výška.dC Vystav si archu z tesaného dříví, udělej v ní příhrady, vysmol ji uvnitř i zevně.  řekl Noemovi: Ustanovil jsem konec všem bytostem, které mají tělo. Naplnily zemi zločiny, proto je zničím i se zemí.xk  Když tedy viděl Bůh, že svět je zkažený – všichni lidé totiž na zemi byli porušili své mravy – F  avšak svět se před Hospodinem kazil a naplňoval zločiny.1_  měl tři syny, Sema, Chama a Jafeta – vg  Toto jsou osudy Noemovy: Noe byl muž spravedlivý a bezúhonný mezi svými vrstevníky. Chodil s Bohem – 1_ Noe však nalezl milost před Hospodinem.#A Vyhladím člověka, jehož jsem učinil, s povrchu země; člověka i zvířata, od plazů až do nebeských ptáků; jeť mi líto, že jsem je učinil.X+ želel, že učinil na zemi člověka. V hloubi srdca jsa bolestí jat, pravil:r_ Bůh vida, že jest zloba lidí na zemi veliká a že veškero smýšlení jejich stále tíhne k zlému, 3 Byli pak za těch dob, když synové Boží vcházeli k dcerám lidským a ony rodily, na zemi obři; jsou to staří rekové, pověstní mužové.  Tu pravil Bůh: Nezůstane na věky dech můj v člověku – jeť (příliš) tělesný – ale bude dnů jeho sto dvacet let.h K synové Boží vidouce, že dcery jejich jsou krásné, brali si je podle libosti za manželky.M   Když se počali lidé na zemi množiti a když se jim narodilo dcer,  Všech dnů Lamechových bylo sedm set sedmdesát sedm let; potom zemřel. Když bylo Noemovi pět set let, zplodil Sema, Chama a Jafeta.dC Po narození Noemově živ byl Lamech pět set devadesát pět let; a zplodil syny i dcery. a dal mu jméno Noe, řka: Tento nás potěší v namáhavých pracích našich rukou na zemi, které byl Hospodin zlořečil.I Když byly Lamechovi jedno sto osmdesát dva roky, zplodil syna,Y- Všech dnů Matusalemových bylo devět set šedesát devět let; potom zemřel.hK Po narození Lamechově živ byl Matusalem sedm set osmdesát dva roky, a zplodil syny i dcery.I Když bylo Matusalemovi sto osmdesát sedm let, zplodil Lamecha.;s Chodil tedy s Bohem. A zmizel, neboť Bůh ho vzal.C Všech dnů Henochových bylo tři sta šedesát pět let.`; Henoch chodil s Bohem, po narození Matusalemově tři sta let, a zplodil syny i dcery.E Když bylo Henochovi šedesát pět let, zplodil Matusalema.S~! Všech dnů Jaredových byly devět set šedesát dva roky; potom zemřel.T}# Po narození Henochově živ byl Jared osm set let, a zplodil syny i dcery.E| Když byly Jaredovi sto šedesát dva roky, zplodil Henocha.T{# Všech dnů Malaleelových bylo osm set devadesát pět let; potom zemřel.^z7 Po narození Jaredově živ byl Malaleel osm set třicet let, a zplodil syny i dcery.Cy Když bylo Malaleelovi šedesát pět let, zplodil Jareda.Kx Všech dnů Kainanových bylo devět set deset let; potom zemřel._w9  Po narození Malaleela živ byl Kainan osm set čtyřicet let, a zplodil syny i dcery.@v}  Když bylo Kainanovi sedmdesáte let, zplodil Malaleela.Hu  Všech dnů Enosových bylo devět set pět let; potom zemřel.Qt  Po jeho narození živ byl osm set patnáct let, a zplodil syny i dcery.;ss  Když bylo Enosovi devadesát let, zplodil Kainana.Kr Všech dnů Setových bylo devět set dvanáct let; potom zemřel.Rq Po narození Enosa byl Set živ osm set sedm let, a zplodil syny i dcery.6pi Když bylo Setovi sto pět let, zplodil Enosa.Do Celkem byl Adam živ devět set třicet let; potom zemřel.Sn! Byl pak i po narození Seta Adam živ osm set let, a zplodil syny i dcery.rm_ Když bylo Adamovi sto třicet let, zplodil k svému obrazu a k podobě (své syna), a dal mu jméno Set.hlK muže a ženu stvořil je a požehnal jim. A dal jim jméno “člověk", když byli stvořeni.bk A Toto jest soupis rodu Adamova: Když stvořil Bůh člověka, učinil ho k Boží podobě;ejE Pak také Setovi narodil se syn, jehož nazval Enos; ten počal vzývati jméno Hospodinovo.i3 Poznal také Adam ještě svou ženu a ona počala syna, jehož nazvala Set řkouc: Nahradil mi Bůh jiným potomkem Abela, jehož zavraždil Kain.Qh Sedmkráte bude pomstěn Kain, Lamech však sedmdesátkrát a sedmkrát!Mg Pravil pak Lamech manželkám svými, Adě a Selle: Slyšte hlas můj, ženy Lamechovy, poslouchejte řeči mé! Usmrtím muže, který mi zasadí ránu, usmrtím jinocha, který mi učiní jizvu;f Také Sella porodila, Tubalkaina, jenž koval a robil různé práce z mědi a ze železa. – Sestra Tubalkainova byla Noema.eeE Jméno bratra jeho bylo Jubal; ten se stal praotcem těch, kdož hrají na loutnu a šalmaj.ddC Ada porodila Jabela, který se stal praotcem těch, kdož sídlí pod stany a pasou stáda.Jc Ten pojal dvě manželky, jméno jedné Ada, jméno druhé Sella.Xb+ Henoch pak zplodil Irada, Irad Maviaela, Maviael Matusaela, a Matusael Lamecha. a Když Kain poznal svoji ženu, ona počala a porodila Henocha. A. vystavěl pevné sídlo, jež nazval jménem svého syna, Henocha.d`C Kain vzdáliv se od Hospodina, sídlil v krajině na východ od Edenu, sem tam se potuluje.H_ Hospodin však mu pravil: Nikoliv, nestane se tak! Každý, kdo zabije Kaina, bude potrestán sedmeronásobně! Učinil pak Hospodin Kainovi znamení, aby ho nikdo, kdo by ho nalezl, nezabil.^1 Hle, vyháníš mě dnes ze země, skrývati se budu před tebou a budu tulákem a poběhlíkem na zemi. Ted každý, kdo mě nalezne, zabije mě.b]?  Tu pravil Kain Hospodinu: Můj zločin jest větší, než abych zasluhoval odpuštění.h\K  Když ji budeš vzdělávati, nebude ti dávati úrody. Budiž tulákem a poběhlíkem na zemi!o[Y  Buď tedy nyní zlořečený na zemi, která otevřela ústa, aby pila z ruky tvé krev tvého bratra!WZ)  I řekl mu: Co jsi to učinil? Hlas krve tvého bratra se země volá ke mně.xYk  Tu pravil Hospodin Kainovi: Kde je tvůj bratr Abel? On odpověděl: Nevím. Jsem já strážcem svého bratra? X Kain však řekl Abelovi, svému bratru: Vyjděme si! A když byli na poli, povstal Kain proti svému bratru Abelovi a zabil ho.W1 Budeš-li dobře činiti, zdaž se ti nedostane odměny; pakli zle, nebude hřích hned ve dveřích? Budiž pod tebou žádost jeho, ovládni ji!IV I pravil mu Hospodin: Proč se hněváš a proč klopíš hlavu?cUA na Kaina však a na jeho dary neshlédl. Kain se tak rozhněval, že mu až hlava sklesla.T Také Abel obětoval, a to nejtučnější části prvorozenců svého stáda. I shlédl Hospodin na Abela a na jeho dary,LS Po mnohých dnech Kain přinesl Hospodinovi oběti z polní úrody.ZR/ A opět porodila jeho bratra Abela. Abel byl pastýřem bravu. Kain pak oráčem.rQ a Adam poznal Evu, svou ženu; ona počala a porodila Kaina řkouc: Obdržela jsem člověka pomocí Boží.P Vyhnal tedy Adama, a postavil před rozkošný ráj cheruby, jakož i plamenný a blýskavý meč, aby hlídali cestu ke stromu života.dOC I vykázal ho Hospodin Bůh z rozkošného ráje, aby vzdělával zemi, ze které byl vzat.?Ny a pravil: Hle, Adam stal se jako jeden z nás, poznávaje dobré i zlé; nyní jen aby snad nevztáhl ruky své, nebral také se stromu života, nejedl s něho a nežil tak věčně!PM A učinil Hospodin Bůh Adamovi a jeho ženě sukně z kůže, oděl jeWL) Dal pak Adam jméno ženě své Eva, protože se stala matkou všech živých. K V potu tváře jísti budeš chléb, dokud se nevrátíš do země, ze které jsi vzat. Ano, prach jsi, a v prach se navrátíš.RJ Trní a hloží bude ti ploditi, ačkoli polní zeliny budou ti potravou.nIW K Adamovi pak pravil: Že jsi poslechl hlasu své ženy a jedl se stromu, s něhož jísti jsem ti byl zakázal – pro tento tvůj čin zlořečená budiž země; s námahou budeš se z ní živiti po všecky dny svého života.!H= Ženě pravil: Rozmnožím tvé útrapy zejména při těhotenství, s bolestí budeš roditi děti. Pod mocí muže budeš, on bude nad tebou panovati.+GQ Nepřátelství ustanovuji mezi tebou a ženou, mezi potomstvem tvým a potomstvem jejím; ona rozdrtí hlavu tvou, kdežto ty budeš úklady činiti její patě.\F3 Tu pravil Hospodin Bůh hadu: Že jsi toto učinil, jsi zlořečený mezi všemi zvířaty (domácími) i mezi zvířenou polní. Po břiše budeš se plaziti a prach země žráti po všecky dny života svého.rE_  Řekl tedy Hospodin Bůh ženě: Proč jsi tak učinila? Odpověděla: Had mě obelstil a tak jsem jedla.dDC  I pravil Adam: Žena, kterou jsi mi dal za družku, dala mi s toho stromu, a tak jsem jedl.rC_  Řekl mu (Bůh): Kdo ti oznámil, že jsi nahý? Nejedl jsi se stromu, s něhož jísti jsem ti zakázal?sBa  On odpověděl: Když jsem uslyšel kroky tvé v ráji, bál jsem se, že jsem nahý; proto jsem se skryl.;As  Tu zavolal Hospodin Bůh Adama a řekl mu: Kde jsi?8@k Když pak zaslechli kroky Hospodina Boha, procházejícího se za podvečerního vánku v ráji, skryl se Adam i žena jeho před tváří Hospodina Boha v rajském stromoví.n?W I otevřely se oběma oči. Poznavše, že jsou nazí, sešili fíkové listy a urobili si zástěry.0>[ Tu zdálo se ženě, že je strom ten na chuť velmi dobrý, oku krásný a zraku lahodný; vzala tedy z jeho ovoce a jedla; dala též svému muži, a ten jedl také. = Ví totiž Bůh, že toho dne, kterého z něho požijete, otevrou se oči vaše a budete jako bohové, poznávajíce dobré i zlé.;<s Tu pravil had ženě: Nikoliv! Nikterak nezemřete!; z ovoce stromu však, který jest uprostřed ráje, zakázal nám Bůh jísti, ano i dotýkati se ho, abychom snad nezemřeli.T:# Žena mu odpověděla: Z ovoce stromů, které jsou v ráji, jísti smíme;.9 Y Had byl lstivější, než všechna polní zvířata, která byl Hospodin Bůh učinil. Ten řekl ženě: Proč vám zakázal Bůh jísti se všech rajských stromů?L8 Byli pak oba –Adam totiž a žena jeho – nazí a nestyděli se.o7Y Protož opustí člověk otce svého i matku a přilne k manželce své, že budou dva tělem jedním.6{ Tu řekl Adam: To jest konečně kost z mých kostí a maso z mého masa. Bude slouti mužice, neboť z muže je vzata.g5I Ze žebra pak, které byl vyňal z Adama, Hospodin Bůh učinil ženu a přivedl ji k Adamovi.}4u Seslal tedy Hospodin Bůh na Adama tvrdý spánek; když usnul, vyňal mu jedno žebro, a místo jeho vyplnil masem.)3M Dal tedy Adam všem krotkým živočichům, všem nebeským ptákům a všem divokým zvířatům jejich jména. Pomocnice však sobě podobné Adam nenalézal.c2A Stvořiv tedy z hlíny všecky pozemské živočichy a všecky nebeské ptáky, Hospodin Bůh přivedl je k Adamovi, by viděl, jak by je nazval; jméno pak každého živočicha mělo býti takové, jaké mu Adam dá.k1Q Hospodin Bůh také řekl: Není dobře člověku býti sám; učiňme mu pomocnici podobnou jemu.0} avšak se stromu poznání dobrého a zlého ať nejíš! Neboť kterýkoliv den s něho budeš jísti, jistě zemřeš!E/ A přikázal mu: S každého rajského stromu smíš jísti;s.a Pojal tedy Hospodin Bůh člověka a postavil ho v rozkošném ráji, aby jej vzdělával a hleděl si ho.l-S Jméno ramene třetího je Tigris; ten teče na východě Assyrie. Rameno pak čtvrté jest Eufrat.G,  Jméno ramene druhého jest Gehon; ten obtéká celou Etiopii.W+)  zlato krajiny té jest výborné – tam (se nalézá) bdellium a kámen onyx.Z*/  Jméno jednoho Fison; to obtéká celou zemi Hevilat; tam (se těží) zlato – k)Q  Vychází pak z místa rozkoše řeka, aby zavlažovala ráj, načež se dělí ve čtyři ramena.4(c  Vyvedl totiž Hospodin Bůh ze země všeliké stromoví, oku krásné a na chuť dobré; také strom života uprostřed ráje, jakož i strom poznání dobrého i zlého.x'k Byl pak na počátku Hospodin Bůh, štípil rozkošný ráj a do toho postavil člověka, jehož byl utvořil. & utvořil Hospodin Bůh člověka z hlíny země, a vdechl v tvář jeho dech života; tak se stal člověk živoucím živočichem.Q% potom vystupoval pramen ze země a zavlažoval všecek povrch země – x$k Tehdy, když učinil Hospodin Bůh nebe a zemi – na zemi ještě nebyly žádné polní křoviny, aniž jakákoliv rostlina na lukách pučela; nesesílal totiž Hospodin Bůh deště na zemi a nebyl člověk, jenž by vzdělával půdu;=#w Toto jsou dějiny nebes a země po jejich stvoření:" Požehnal pak dni sedmému a posvětil ho, poněvadž dne toho byl ustal ode všeho svého díla, o kterém při stvoření pracoval.! Dokončil tedy Bůh dne sedmého své dílo, které byl konal, a odpočinul dne sedmého ode vší práce, kterou byl činil.@   Tak dokonána byla nebesa, země a všecka jejich okrasa.l U A viděl Bůh všecko, co byl učinil, a bylo to velmi dobré. A nastal večer a jitro, den šestý.K  (dávám je) též všem zvířatům na zemi, všemu nebeskému ptactvu a všemu drobnému zvířectvu, které se na zemi pohybuje a v němž jest živá duše, aby měla potravu. I stalo se tak.9 o Bůh také řekl: Hle, dávám vám semenonosné rostliny, cokoliv jich na zemi jest, a všecky stromy, které chovají v sobě semena svých druhů, abyste je měli k potravě;I  Požehnal jim též Bůh, řka: Rosťte, množte se, naplňte zemi, podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem a nade všemi živočichy, kteří se po zemi pohybují.o [ Stvořil tedy Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvořil ho, muže a ženu stvořil je.j Q Řekl také: Učiňme člověka k obrazu a podobě naší; ať panuje nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nad krotkými zvířaty, nad celou zemí, jakož i nade vší drobnou zvířenou, která se pohybuje po zemi.5 g Učinil tedy Bůh divoká zvířata podle jejich druhů, krotká zvířata, jakož i všecku zemskou drobnou zvířenu podle jejích druhů. A viděl Bůh, že je to dobré./ [ Bůh dále řekl: Ať vydá země živočišstvo podle jeho druhů, totiž zvířata krotká, drobnou zvířenu a všelijaké druhy zvířat divokých. I stalo se tak.+ U A nastal večer a jitro, den pátý.u g I požehnal jim řka: Rosťte, množte se a naplňte mořské vody; také ptáci ať se rozmnožují na zemi!D  Stvořil tedy Bůh veliká zvířata vodní a všelijaké pohybné živočichy, které vydaly vody podle jejich druhů, jakož i všeliké druhy létavců. A viděl Bůh, že je to dobré.   Dále řekl Bůh: Vyvoďtež vody živá zvířata, která se pohybují; létavci pak nad zemí pod nebeskou oblohou (lítejtež)!- Y A nastal večer a jitro, den čtvrtý.W + panovala dni i noci, a dělila světlo od tmy. A viděl Bůh, že je to dobré.? } A umístil je na nebeské obloze, by svítila nad zemí,  Učinil tedy Bůh dvě veliká světla – světlo větší, by panovalo dni, a světlo menší, by panovalo noci – a hvězdy.G  a sviťte na nebeské obloze osvěcujíce zemi! I stalo se tak.  Dále řekl Bůh: Buďte světla na nebeské obloze, dělte den a noc, buďte znameními, (označujte) časy, dny a roky,,  W A nastal večer a jitro, den třetí.@  } Vydala tedy země zelené a semenonosné rostliny podle jejich druhů, jakož i ovocné stromy, z nichž každý přináší símě podle svého druhu. A viděl Bůh, že je to dobré.=  w Řekl pak: Ať zplodí země zelené a semenonosné rostliny, jakož i plodné stromy, které nosí na zemi podle svých druhů ovoce, ve kterém jest jejich símě! I stalo se tak.k  S Nazval pak Bůh souš zemí, a shromážděné vody nazval mořem. A viděl Bůh, že je to dobré.~  y Dále řekl Bůh: Ať se shromáždí vody, které jsou pod nebem, na jedno místo a ukáže se souš! I stalo se tak.J  Nazval pak Bůh oblohu nebem. A nastal večer a jitro, den druhý.~ y Učinil tedy Bůh oblohu, a oddělil vody, které byly pod oblohou, od těch, které byly nad oblohou. I stalo se tak.J  Dále řekl Bůh: Budiž obloha uprostřed vod a děl vody od vod.P  Nazval pak světlo dnem a tmu nocí. A nastal večer a jitro, den prvý.J  A viděl Bůh světlo, že jest dobré. A oddělil světlo od tmy.9 q Tu řekl Bůh: Budiž světlo! I stalo se světlo.j Q Země však byla pustá a prázdná, tma byla nad hlubinou, a duch Boží vznášel se nad vodami.- [ Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. \V~~T~}||L{{6zyyxxx ww+vvOuuttthssrrrqqQpppo{nnBmallxlkikjj%iih8gggffOedd.cc%baaZ``Y__"^^C]]\\d[[AZZBYY]XXXWWJVVCUUyTTkSSSrS,RRQ{QPWOO]NN{N M}LLVKKKBJJXJ0II?HH.GG3FeFE7DDkCCpBBAAE@@??<>>>P==5<<;;L::G99.88J77M66J55m44(33'2271F00.// .K-,,++*|)))D((0';&&i%%V$z##_""a!] E{#Vy.tUa^K6I|G{A {  2  H V:Q\jO Domlouval pak Abimelechovi pro studnu vody, kterou (mu) byli násilím služebníci jeho odňali.*Q I pravil Abraham: Budu přisahati.]5 Přisahej mi tedy při Bohu, že nebudeš škoditi mně, ani potomstvu mému, ani rodu mému, ale že budeš jednati se mnou a se zemí, ve které jsi byl hostem, podle lásky, s jakou jsem já choval se k tobě.wi Téhož času řekl Abimelech a Fikol, velitel jeho vojska, Abrahamovi: Bůh je s tebou ve všem, co činíš.R Přebýval pak na poušti Faran a matka jeho mu vzala manželku z Egypta.iM (Bůh) byl sním; on pak rostl, přebýval na poušti a stal se z něho mladistvý lučištník.jO I otevřel jí Bůh oči, že uzřela studnici vody. I šla, naplnila měch a dala chlapci píti.Y- Vstaň, vezmi chlapce a drž ho za ruku; neboť učiním z něho veliký národ.-U Tu vyslyšel Bůh hlas chlapcův a anděl Boží zavolal s nebe na Agaru, řka: Co je ti, Agaro? Neboj se; vyslyšelť Bůh hlas pacholete s místa, na němž jest.*O vzdálila se a posadila se stranou opodál, co by mohl z luku dostřeliti; pravila: Nemohu viděti, kterak chlapec umírá. Tak naproti sedíc, hlasitě plakala.hK Když byla voda z měchu vyčerpána, uložila chlapce pod jedním ze stromů, které tam byly,-U Vstal tedy Abraham ráno, vzal chléb a měch vody, vložil to na její rámě, dal jí chlapce a propustil ji. Ona pak, když odešla, bloudila na poušti Bersabe.\3  Avšak i ze syna otrokyně učiním veliký národ, poněvadž jest tvým potomkem.a =  Bůh mu (však) pravil: Nepovažuj to se zřetelem na syna svého a k vůli služebné své za věc krutou; ve všem, co ti Sára praví, poslechni jejího hlasu; neboť podle Isáka bude se nazývati tvé potomstvo.? {  Abraham to přijal těžce se zřetelem na svého syna.i M  Vyvrz tuto děvku i jejího syna; neboť nesmí býti dědicem syn děvky se synem mým Isákem.q ]  Když pak viděla Sára, že syn Egypťanky Agary s Isákem, jejím synem, si hraje, pravila Abrahamovi:^ 7 Chlapec pak rostl a byl odstaven; v den jeho odstavení učinil Abraham veliké hody. A opět pravila: Kdo by byl uvěřil, že uslyší Abraham, že Sára kojí syna, kterého mu porodila, když byl již vysokého věku?~w Tu pravila Sára: Radostný úsměv mi způsobil Bůh; každý, kdo to uslyší, bude se radostně usmívati se mnou.U% když mu bylo sto let – v tomto věku svého otce se totiž Isák narodil.:q osmého dne ho obřezal podle Hospodinova rozkazu,K Abraham dal synu svému, jehož mu Sára porodila, jméno Isák, acA Počala tedy a porodila ve svém stáří syna v čas, který jí byl Bůh předpověděl.Q  Navštívil pak Hospodin Sáru, jak byl slíbil, a splnil, co byl pravil.oY Hospodin byl totiž zavřel lůno každé ženy v domě Abimelechově pro Sáru, manželku Abrahamovu.hK Když se pak Abraham modlil, uzdravil Bůh Abimelecha, ženu a otrokyně jeho, takže porodily;K Sáře pak pravil: Hle, tisíc stříbrných dal jsem tvému bratru, což zastře oči všech, kteří jsou s tebou, ať si jdeš kamkoliv; a měj na paměti, že se ti dostalo zadostučinění.J~ řka: Země jest vám volná, přebývej, kdekoliv se ti zlíbí.|}s Vzal tedy Abimelech ovce i býky, otroky i otrokyně a dal je Abrahamovi; navrátil mu také Sáru, jeho manželku,$|C  Když mě pak vyvedl Bůh z domu otce mého, řekl jsem jí: Tu službu milosrdenství mi prokaž; kamkoli přijdeme, všude říkej, že jsem tvůj bratr. {  ostatně však skutečně také jest mou sestrou, dcerou otce mého, ne však dcerou mé matky a já jsem ji pojal za manželku.zzo  Abraham odpověděl: Myslil jsem si: Snad není na tomto místě bázně Boží; zabijí mě tedy pro moji ženu;My  A opět mu domlouvaje řekl: Co jsi zamýšlel, že jsi tak učinil?ixM  Potom povolal Abimelech také Abrahama a řekl mu: Co jsi nám to učinil? Čím jsme se proti tobě provinili, že jsi na mne a na mé království uvedl tak veliké provinění? Čeho jsi neměl učiniti, učinil jsi nám.!w= Abimelech hned za jitřního šera vstav, svolal •všecky své služebníky a vypravoval jim všecky tyto věci, všichni pak muži ti velmi se báli.9vm Nyní tedy vrať ženu jejímu muži, neboť jest prorokem; bude se za tě modliti a živ budeš; pakliže jí nevrátíš, věz, že smrtí zemřeš ty i všecko, což tvého./uY Tu mu pravil Bůh: Vím, také, že jsi tak učinil v prostotě srdce; proto jsem tě chránil, bys proti mně nezhřešil, a proto jsem nedopustil, by ses jí dotkl.t9 Vždyť on mi sám řekl: Je to má sestra, a ona také řekla: Je to můj bratr. V prostotě srdce svého a v čistotě rukou svých jsem to učinil.msU Abimelech, který se jí byl nedotkl, pravil: Pane, usmrtíš národ nic nevědoucí a spravedlivý? r Avšak Bůh přišel v noci ve snu k Abimelechovi a pravil mu: Hle, zemřeš pro ženu, kterou jsi dal unésti, neboť má muže.rq_ Říkal pak o Sáře, své manželce: Je (to) má sestra. Dal ji tedy Abimelech, král gerarský unésti.kp S Odtud odebral se Abraham do krajin jižních, bydlil mezi Kadesem a Surem a byl hostem v Gerarách.o &Také mladší porodila syna a dala mu jméno Ammon, to jest syn lidu mého; ten jest praotec Ammonských až do dneška.gnI %Když porodila starší syna, dala mu jméno Moab; ten jest praotec Moabských až do dneška.5mg $Tak počaly obě dcery Lotovy ze svého otce.7li #Daly tedy také té noci svému otci píti vína a mladší dcera, vstoupivši dovnitř, spala s ním; ani však tentokráte nepozoroval, když přilehla, anebo když vstala.>kw "Druhého dne pravila zase starší k mladší: Hle, spala jsem včera se svým otcem, dejme mu píti vína také této noci, a spi s ním, abychom zachovaly z otce svého potomstvo.&jG !Daly tedy oné noci svému otci píti vína; i vstoupila starší dovnitř a spala s otcem; on však nepozoroval ani když dcera přilehla, ani když vstala.ciA  Nuže, opojme ho vínem a spěme s ním, abychom mohly zachovati ze svého otce potomstvo.&hG Tu pravila starší k mladší: Otec náš jest (již) starý a na zemi nezůstal žádný muž, který by mohl k nám podle obyčeje celého světa vejíti.6gg Lot pak se odebral ze Segoru do hor a zůstal tam; s ním také jeho dvě dcery – bál se totiž zůstati v Segoru. – A usadil se v jeskyni, on a s ním obě jeho dcery. f Když Hospodin vyvracel města té krajiny, rozpomenuv se na Abrahama, vysvobodil Lota ze záhuby měst, ve kterých byl přebýval.|es Pohleděv na Sodomu, Gomorrhu a na celé území té krajiny, uzřel dým vystupující ze země jako kouř z peci.[d1 Abraham odebral se za jitra na místo, na kterém byl prve stál před Hospodinem.Oc Žena jeho, která se ohlédla za sebe, obrácena byla v solný sloup.xbk a zničil ta města i celou okolní krajinu, všecky obyvatele (těch) měst a všecko, co se na zemi zelenalo.Ua% Hospodin tedy deštil na Sodomu a Gomorrhu síru a oheň od Hospodina s nebe<`u Slunce vzešlo nad zemi, když Lot vešel do Segoru._ Pospěš a zachraň se tam; neboť nebudu moci nic činiti, dokud tam nevkročíš. Proto dáno jest jméno tomu městu Segor.w^i I řekl mu: Hle, také v tom přijímám tvé prosby, takže nevyvrátím města, za něž jsi se přimlouval.]/ tu nedaleko jest město, do toho bych mohl utéci – jest malé – tam se budu moci spasiti – zdaž není nepatrné? – a zůstanu na živu.\{ poněvadž nalezl služebník tvůj milost před tebou, poněvadž prokázal jsi mi skutečně veliké milosrdenství zachovav mi život a poněvadž nemohu na horách se zachrániti – snad (i tam) by mě zasáhlo neštěstí a zemřel bych – .[Y Tu jim pravil Lot: Prosím, Pane můj,IZ vyvedli ho a postavili za město a tam mluvili k němu řkouce: Zachraň svůj život! Neohlédej se za sebe a nikde v okolí se nezastavuj, ale na horách hledej spásy, abys také nezahynul.|Ys Když on váhal, chopivše ho za ruku, i ženu jeho i dvě dcery jeho – Hospodin chtěl ho totiž ušetřiti – X+ Když nastalo jitro, nutili ho andělé řkouce: Vstaň, vezmi ženu svou a dvě dcery, které máš, abys také nezahynul pro zločiny města,XW+ Vyšel tedy Lot a mluvil ke svým zeťům, kteří hodlali za manželky vzíti jeho dcery, řka: Vstaňte, vyjděte z tohoto místa, neb Hospodin toto město zničí. Zdálo se jim však, že mluví žertem.V  neboť zahladíme toto místo, poněvadž se rozmohl křik o nich před Hospodinem, který nás poslal, abychom je zahubili.U  A řekli Lotovi: Máš tu někoho ze svých? Zetě nebo syny, nebo dcery, všecky své příslušníky vyved z tohoto města;tTc  Ty pak, kteří byli venku, od nejmladšího do nejstaršího ranili slepotou, že nemohli najíti dveří.XS+  Tu však oni mužové vystrčili ruce a vtáhše Lota k sobě, zavřeli dveře.qR]  Oni však řekli: Kliď se odtud! A pokračovali: Na to jsi sem přišel, cizinče, abys nás soudil? Proto učiníme tobě horších věcí, než oněm. A doráželi na Lota s velikou silou, takže by byli bezmála vylomili dveře.EQ Mám dvě dcery, které ještě muže nepoznaly; vyvedu je vám a budete jich moci užíti podle libosti; jen těmto mužům nečiňte nic zlého, poněvadž vešli do stínu mé střechy.HP Nechtějte, prosím, bratři moji, nechtějte činiti toho zla.:Oq Lot vyšed k nim a zavřev za sebou dveře pravil:zNo Zavolavše Lota řekli mu: Kde jsou ti mužové, kteří k tobě v noci vešli? Vyved je sem, abychom je poznali!{Mq Dříve, však než šli spát, mužové města oblehli dům, všecek lid bez rozdílu, od chlapců až po starce.L3 Tu je naléhavě nutil, aby se k němu uchýlili. Když (konečně) do jeho domu vstoupili, vystrojil hody a napekl nekvašených chlebů. I jedli.] I obrátili se odtud a kráčeli směrem k Sodomě. Abraham však stále ještě stál před Hospodinem. = Sestoupím, abych viděl, zdali činili opravdu podle křiku, který ke mně přišel, či není-li tomu tak, abych to zvěděl.{<q Pokračoval tedy Hospodin: Křik o Sodomanech a Gomořanech se rozmnožil a hříchy jejich nabyly veliké tíže.C; Vím, že přikáže svým synům i svému potomstvu, by ostříhali cest Hospodinových a jednali podle práva a spravedlnosti, aby Hospodin pro Abrahama vyplnil všecko, co mu slíbil.:y když přece vzroste v národ veliký, velice četný, a když jím požehnáni mají býti všichni národové země?X9+ I pravil Hospodin: Zdaž budu moci tajiti před Abrahamem, co hodlám učiniti,r8_ Když pak oni mužové odtud se zvedli, zaměřili k Sodomě; Abraham kráčel s nimi, doprovázeje jich. 7 Sára zapírala řkouc: „Nesmála jsem se" – byla velice ustrašena – Hospodin však pravil: Není tomu tak; smála jsi se. 6 Zdaž jest Bohu co nesnadného? Jak jsem pravil, vrátím se k tobě o těchto dobách, budete-li živi, a Sára bude míti syna.l5S  Hospodin však řekl Abrahamovi: Proč se směje Sára řkouc: "Porodím skutečně já, stařena?"}4u  Nepozorovaně se smála, myslíc si: Když jsem zestárla a když můj pán jest kmetem, budu vyhledávati rozkoše?a3=  Byli totiž oba staří, pokročilého věku a Sáře minula již doba, kdy ženy rodí.(2K  pravil mu: Navrátím se k tobě touto dobou, – budete-li živi – a Sára, tvá manželka, bude míti syna. Sára slyšíc to za oponou stanu, zasmála se.j1O  Když byli pojedli, řekli mu: Kde je tvá manželka Sára? Když odpověděl: „Hle, ve stanu,"z0o Poté vzal máslo, mléko a tele, jež byl uchystal, a předložil jim to; sám pak stál vedle nich pod stromem./ Sám pak běžel ke stádu, vzal z něho mladé, velmi pěkné tele a dal je služebníkovi, kterýž je rychle připravil..y Abraham, pospíšiv do stanu k Sáře, pravil: Rychle, směs tři míry jemné mouky a nadělej podpopelných chlebů.--U předložím skývu chleba, abyste se posilnili; – potom půjdete – vždyť proto jste se uchýlili k svému služebníku. Oni řekli: Učiň podle slov svých.R, ale – přinesu vody – dejte si umýti nohy a odpočiňte pod stromem;^+7 řekl: Pane, nalezl-li jsem milost ve tvých očích, nepomíjej svého služebníka,*9 Když totiž pozvedl očí, uviděl tři muže státi nedaleko sebe; uzřev je, běžel jim vstříc od vchodu svého stanu, a pokloniv se až k zemi,u) g Ukázal se mu pak Hospodin, když za největšího denního žáru seděl u vchodu do stanu v údolí Mambre.c(A Všichni mužští jeho domu, jak doma narození, tak i koupení cizinci, byli obřezáni.<'u Téhož dne byl obřezán Abraham a syn jeho Ismael.D& Ismael v době svého obřezání dovršil třináctý rok.U%% Abrahamovi bylo devadesát devět let, když obřezal maso své předkožky.m$U Vzal tedy Abraham svého syna Ismaela a všecky své domorodé otroky, všecky, které byl koupil, všecky mužské příslušníky své čeládky a obřezal maso jejich předkožky ihned téhož dne, jak mu byl Bůh přikázal.Y#- Když byl mluvící Bůh řeč s ním skončil, vznesl se od Abrahama do výše.a"= Smlouvu svou však učiním s Isákem, jehož ti porodí Sára za rok o těchto dobách./!Y Také v příčině Ismaela jsem tě vyslyšel; hle, požehnám mu a rozmnožím ho a rozplodím velice; dvanácte knížat zplodí a učiním z něho národ veliký.3 a Tu řekl Bůh Abrahamovi: Sára, manželka tvá, porodí ti syna a dáš mu jméno Isák a učiním smlouvu svou smlouvou věčnou pro něho i pro potomstvo jeho po něm.D A řekl Bohu: Kéž by Ismael před tebou zůstal na živu.wi Abraham padl na svou tvář a smál se, mysle si: Narodí se stoletému syn, a devadesátiletá Sára porodí?  Požehnám jí a dám ti z ní syna, jemuž hodlám požehnati; vzniknou z něho národové a králové národů z něho vzejdou.jO Řekl též Bůh Abrahamovi toto: Sarai, manželku svou, nebudeš nazývati Sarai, nýbrž Sára.ym Chlapec, jehož předkožky maso nebude obřezáno, budiž z národa vyhlazen, poněvadž smlouvu moji porušil.M  Bude pak úmluva má na těle vašem (vyřezaná) úmluvou věčnou.K  Osmidenní nemluvně budiž mezi vámi obřezáno; každý mužský příslušník vašich rodů; obřezán budiž tak každý otrok domorodý i za peníze koupený, třebas není z vaší krve.\3  obřežte maso předkožky vaší, aby to bylo znamením naší vzájemné smlouvy.J  Toto jest závazek plynoucí ze smlouvy mezi mnou a vámi a mezi potomstvem tvým po tobě, (závazek to,) který budete zachovávati: Obřezán budiž každý z vás, kdo jest mužského rodu;vg  A dále pravil Bůh Abrahamovi: Také ty však šetřiti budeš mé úmluvy a rody potomstva tvého po tobě.y A dám tobě a potomstvu tvému zemi, ve které jsi hostem, celou zemi Kanaan ve věčný majetek a budu jejich Bohem.)M Ustanovuji smlouvu mezi mnou a tebou a mezi pokolením tvého potomstva po tobě, že budu podle věčné smlouvy Bohem tvým a Bohem tvého potomstva po tobě.a= Způsobím, že náramně vzrosteš, učiním z tebe národy a králové z tebe vzejdou. Nebude již tvé jméno zníti Abram, nýbrž slouti budeš Abraham, poněvadž otcem mnohých národů jsem tě ustanovil.fG A Bůh mu řekl: Já jsem to, jenž má s tebou úmluvu, že budeš otcem četných národů.%G Tu padl Abram na svou tvář.K Učiním smlouvu mezi mnou a tebou a rozmnožím tě velice velmi. - Když byl Abram počal devadesátý devátý rok, zjevil se mu Hospodin a pravil: Já jsem Bůh všemohoucí; chod přede mnou a buď dokonalý.N  Osmdesáte šest roků bylo Abramovi, když mu Agar porodila Ismaela.E  Porodila pak Agar Abramovi syna, jenž mu dal jméno Ismael.x k Proto nazvala (též) onu studnu "Studna Žijícího a Vidoucího mě". Pramen ten jest mezi Kadesem a Baradem. #  Tu nazvala jméno Hospodina, jenž k ní mluvil: Tys Bůh, který mě viděl. Pravila totiž: Jistě jsem tu viděla Vidoucího mě zezadu.   Bude to člověk divoký, ruce jeho proti všem a ruce všech proti němu; a naproti všem svým bratřím bude vztyčovati stany.  A opět pravil: Hle, počala jsi a porodíš syna a dáš mu jméno Ismael, poněvadž slyšel Hospodin bolestné vzdechy tvé.oY  A dále pravil: Velice rozmnožím tvé potomstvo, takže nebude moci býti pro množství sčítáno.Y-  Tu jí pravil anděl Hospodinův: Vrať se ke své paní a podrob se její ruce. pravil k ní: Agaro, otrokyně Sarajina, odkud přicházíš a kam jdeš? Odpověděla: Utíkám před Sarai, svou paní.iM Když pak ji nalezl anděl Hospodinův na poušti u pramene vody, který jest na cestě do Suru,  Odpověděl jí Abram: Hle, otrokyně tvá jest v tvé moci, nalož s ní po libosti. Když ji tedy Sarai utiskovala, ona utekla.A} Tu pravila Sarai Abramovi: Jednáš nespravedlivě vůči mne, já jsem dala svoji otrokyni do tvého klína a ta, vidouc, že počala, pohrdá mnou. Sudiž Hospodin mezi mnou a tebou!\3 Když pak k ní vešel a ona zpozorovala, že počala, jala se pohrdati svou paní. vzala Agaru, svou egyptskou otrokyni – po deseti letech svého pobytu v zemi Kanaan – a dala ji muži svému za manželku.8k pravila svému manželu: Hle, Hospodin mě zavřel, abych nerodila; vstup k mé otrokyni, zda se mi snad aspoň z ní dostane synů. Když byl ochoten vyhověti její prosbě,g~ K Sarai tedy, manželka Abramova, nerodila dětí; majíc však egyptskou otrokyni, jménem Agar,C} Amorrhejských, Kananejských, Gergesejských a Jebusanů..|Y Hetejských, Ferezejských, Rafaovců,4{e Kinejských a Kenezejských, Kedmonejských, z Toho dne učinil Hospodin smlouvu s Abramem, řka: Potomstvu tvému dám tuto zemi od Egyptského potoka až po veletok Eufrat, zemiy Když pak bylo slunce zapadlo, nastala hustá tma a objevila se kouřící pec a ohnivý plamen, jenž procházel mezi oněmi půlemi.xxk Ve čtvrtém koleně se sem (potomci tvoji) navrátí; neboť dosud nejsou nepravosti Amorrhejských dovršeny.^w7 Ty však se odebereš v pokoji k otcům svým a pochován budeš u vysokém stáří.fvG Ale já budu souditi národ, kterému budou sloužiti, načež vytáhnou s velikým jměním.u  Bylo mu pak řečeno: Věz předem, že potomstvo tvé hostem bude v cizí zemi, bude porobeno a utiskováno čtyři sta roků.xtk  Když, se slunce chýlilo k západu, náhle připadl na Abrama spánek a hrůza veliká a mrákotná ho pojala.Ds  Tu sestupovali ptáci na mrtvá těla a Abram je zaháněl.nrW  Vzav to vše, rozpůlil je a položil poloviny na dvě strany proti sobě; ptáků však nerozpůlil.q{  Vezmi – odpověděl Hospodin – vezmi tříletou krávu, tříletou kozu, tříletého berana, hrdličku a holubici.\p3 On však řekl: Hospodine, Bože, podle čeho mohu poznati, že bude mým majetkem?uoe A pravil mu: Já jsem Hospodin, jenž jsem tě vyvedl z Uru Chaldejského, abych ti dal zemi tuto v majetek.Fn Abram Bohu uvěřil a bylo mu to přičteno ke spravedlnosti.m+ A když ho byl vyvedl ven, pravil mu: Vzhlédni k nebi a spočítej hvězdy, můžeš-li. Tak (četným) – pravil mu – bude tvé potomstvo.l} Tu mu ihned pravil Hospodin: Nebude on tvým dědicem, nýbrž toho budeš míti dědicem, který vzejde z tvého lůna.wki Mně však – dodal Abram – nedal jsi potomstva, takže hle, domorodý můj služebník bude mým dědicem.jy I řekl Abram: Pane Bože, co mi dáš? Já odejdu bez dětí a syn správce mého domu, tento Eliezer z Damašku. . .i 7 Po těchto událostech mluvil Hospodin ve vidění k Abramovi řka: Neboj se, Abrame, já jsem ochráncem tvým a odměna tvoje (bude) velmi veliká.h vyjímám jen to, co snědlo mužstvo a podíly mužů, kteří táhli se mnou, Anera, Eschola a Mambra; ti ať obdrží své podíly.g že ani nitky ze šatu, ani řeménku z obuvi ze všeho tvého majetku nepřijmu, abys nemohl říci: Já jsem obohatil Abrama;efE On mu odpověděl: Zvedám ruku svoji k Hospodinu, Bohu nejvyššímu, vládci nebe i země,Ue% Tu pravil král sodomský Abramovi: Dej mi služebný lid, ostatek si vezmi.odY a požehnán buď Bůh nejvyšší, jenž vydal nepřátele do tvé moci. I dal mu ze všeho desátek.jcO požehnal mu a pravil: Požehnán budiž Abram od Boha nejvyššího, jenž stvořil nebe i zemi;xbk Melchisedech pak, král Salemu, podal (v oběť) chléb a víno – byl totiž knězem nejvyššího Boha, – 8ak Když se vracel z vítězné bitvy nad Chodorlahomorem a nad králi, kteří s ním byli, vyšel mu vstříc král sodomský do údolí Save, to jest do údolí Královského.r`_ A přivedl zpět všecek majetek i Lota, bratra svého, s jeho majetkem, jakož i ženy a služebný lid._ Rozděliv své spojence přepadl nepřátele v noci; porazil je a pronásledoval až do Hoby, jež leží na sever od Damašku.^9 Když Abram uslyšel, že Lot, jeho bratr, je zajat, shromáždil tři sta osmnácte svých ozbrojenců, domorodých to otroků, a hnal se až k Danu.H]  Tu hle, jeden, jenž byl unikl, zvěstoval to Hebreu Abramovi, jenž sídlil v údolí Mambra, Amořana, bratra Escholova a bratra Anerova, – ti totiž byli učinili s Abramem smlouvu. – Y\-  vzali též Lota, syna bratra Abramova, jenž v Sodomě sídlil, a jeho majetek.k[Q  Pobravše pak všecek majetek Sodomských a Gomorrhských, jmenovitě všecky potraviny, odtáhli;Z)  Mělo pak údolí Siddim mnoho asfaltových pramenů. – Král sodomský a gomorrhský davše se na útěk padli tam; ostatní utekli do hor.GY  totiž proti Chodorlahomorovi, králi elamskému, Tadalovi, králi Národů, proti Amrafelovi, králi sennaarskému, a proti Ariochovi, králi pontskému, čtyři králové proti pěti. – .XW Vytáhl tedy král sodomský, král gomorrhský, král adamský, král seboimský, jakož i král Bály, to jest Segoru, a sešikovali se proti nim v údolí Siddim, W; Obrátivše se pak přišli k pramenu Misfat, to jest do Kadesu, a pohubili celé území Amalečanů a Amorrhejských, kteří bydlili v Asason-Tamar.YV- Chorrejské na horách Seirských až k pláním Faranu, který jest na poušti.8Uk roku čtrnáctého Chodorlahomor a králové, kteří byli s ním (spolčeni), vytrhli do pole. A porazili Rafaovce v Astarot-Karnaim, s nimi Zuzovce, Emovce v Save Kariataim,yTm Když totiž dvanácte roků byli Chodorlahomorovi sloužili, třináctého však roku byli od něho odpadli, tuRS Ti všichni sešli se v údolí Siddim, které jest nyní Solným mořem.VR' zvedli válku proti Baroví, králi sodomskému, proti Bersovi, králi gomorrhskému, proti Sennaabovi, králi adamskému, proti Semeberovi, králi seboimskému, a proti králi (města) Baly, t. j. Segoru.}Q w Toho času Amrafel, král sennaarský, Arioch král pontský, Chodorlahomor, král elamský, a Tadal, král Národů,P Posunuje tedy své stany, Abram se ubíral, až se usadil vedle údolí Mambre, které jest v Hebronu; tam vzdělal Hospodinu oltář.XO+ Vstaň a procházej tuto zemi na délku i na šířku, neb hodlám ti ji dáti.N A rozmnožím potomstvo tvé jako prach země; může-li kdo z lidí sečísti prach země, bude moci také spočítati tvé potomstvo.RM Všecku zemi, kterou vidíš, dám tobě a potomstvu tvému až na věky.2L_ I řekl Hospodin k Abramovi, když se byl Lot od něho odloučil: Pozvedni očí svých a pohled s místa, na němž nyní jsi, na sever, na jih, na východ a na západ.VK' Lidé sodomští pak byli velmi zlí a velicí hříšníci před Hospodinem.pJ[ Kdežto Abram sídlil v zemi Kanaan, Lot obýval v městech v okolí Jordánu a přebýval i v Sodomě.sIa Tuto krajinu okolo Jordánu si Lot zvolil a uchýlil se na východ. Tak oddělili se tito bratři od sebe.]H5 Tu Lot pozvednuv očí, viděl, že celá krajina Jordánská jako ráj Hospodinův, neb jako Egypt – jest kolkolem zavlažována až po Segor. – Tehdy ještě nebyl Hospodin vyvrátil Sodomy a Gomorrhy. – .GW Hle, celá země jest ti volná; odluč se, prosím, ode mne; půjdeš-li nalevo, já si podržím pravou stranu; vybereš-li si ty stranu pravou, půjdu já nalevo.F Řekl tedy Abram Lotovi: Prosím, ať není sváru mezi mnou a tebou, mezi pastýři mými a tvými, vždyť jsme bratři!E- Proto též vznikl svár mezi pastýři stád Abramových a Lotových. Kromě toho sídlili toho času v oné zemi Kanaanejští a Ferezejští.D že jich nemohla země pojmouti, by mohli pospolu sídliti. Byl tedy majetek jejich veliký a nemohli společně bydliti.XC+ Také však Lot, jenž byl s Abramem, měl stáda ovec, skotu a hojnost stanů,UB% na místo, kde byl dříve vzdělal oltář. Tam vzýval jméno Hospodinovo.A Vrátil se cestou, kudy byl šel, od jihu směrem k Betelu až na místo, kde byl prve vztyčil stan mezi Betelem a Haiem,<@u Byl velice bohat, maje množství zlata a stříbra.j? Q Stoupal tedy Abram z Egypta k jižní straně; on, jeho manželka, všecko, co měl, a Lot s ním.q>] Dal pak farao o Abramovi rozkaz svému mužstvu, že ho doprovodili i s manželkou a se vším, co měl. = Proč jsi pravil, že je to tvá sestra, takže jsem ji pojal za manželku? Nyní tedy hle, je to tvá manželka; vezmi ji a jdi!v<g Povolav tedy farao Abrama, řekl mu: Co jsi mi to učinil? Proč jsi mi neoznámil, že je to tvá manželka?f;G Hospodin však mrskal převelikými ranami faraona i dům jeho pro Sarai, manželku Abramovu.: Abramovi pak k vůli ní dobře činili, takže dostal ovec, hovězího dobytka, oslů, služebníků, služebnic, oslic a velbloudů.v9g Dvořenínové oznámili to faraonovi, chválíce ji před ním, a tak byla žena odvedena do domu faraonova.`8; Když tedy přišel Abram do Egypta, viděli Egypťané ženu, že jest velmi krásná.u7e Rci tedy, prosím tě, že jsi má sestra, bych se k vůli tobě dobře měl a nepřišel pro tebe o život.x6k a že Egypťané, když tě uvidí, řeknou: To jest jeho žena. A zabijí mě, kdežto tebe nechají na živu.^57 Když se blížil k Egyptu, pravil své manželce Sarai: Vím, že jsi krásná žena 4 Když nastal v zemi hlad, Abram vydal se na cestu do Egypta,aby tam užíval pohostinství, neboť hlad v zemi těžce doléhal.N3 Nato bral se Abram stále k jihu, na různých místech se zastavuje.R2 Odtud odebral se dále k vyvýšenině na východě od Betelu a tam postavil své stany, takže měl Betel na západě a Hai na východě. Také tam vystavěl Hospodinovi oltář a vzýval jeho jméno.1% Tu zjevil se Abramovi Hospodin a pravil mu: Tuto zemi dám tvému potomstvu. On pak vystavěl tam oltář Hospodinu, jenž se mu byl zjevil.w0i prošel Abram zemi až k místu Sichem, až k Slavnému údolí. – Kanaanejští sídlili tehdy v zemi. – >/w Vzal Sarai, svou manželku, Lota, syna bratrova, všecek majetek, jehož nabyli, i služebnictvo, které získali v Haranu a vydali se na! cestu do země Kanaan. Když tam přibyli,.y Podle rozkazu Hospodinova Abram vyšel a Lot šel s ním. Sedmdesát pět let bylo Abramovi, když vycházel z Haranu.+-Q Žehnati budu těm, kdož tobě budou žehnati, zlořečiti však budu těm, kdož zlořečiti budou tobě; a v tobě požehnána budou všecka pokolení lidstva.d,C Učiním z tebe veliký národ, požehnám ti, zvelebím tvé jméno a budeš požehnaným.+  Řekl totiž Hospodin Abramovi: Vyjdi ze své země, příbuzenstva i z domu svého otce a pojď do země, kterou ti ukáži.C* Tareových dnů bylo dvě stě pět let; v Haranu zemřel.~)w Tu pojav Tare svého syna Abrama, svého vnuka Lota, syna to Aranova, jakož i Sarai, svou snachu – ženu to Abrama, svého syna – vyvedl je z Chaldejského Uru, aby se přestěhovali do země Kanaan. Přišli až do Haranu a tam se usadili.4(e Sarai byla neplodná, takže neměla dětí.''I Abram a Nachor pojali manželky; žena Abramova slula Sarai a žena Nachorova Melcha; ta byla dcerou Arana, jenž byl otcem Melchy a spolu též otcem Jeschy.T&# Aran zemřel před svým otcem Tarem ve svém rodišti, v Chaldejském Uru.X%+ Rodové Tareovi jsou tito: Tare zplodil Abrama, Nachora a Arana, Aran pak Lota.L$ Když bylo Tareovi sedmdesát let, zplodil Abrama, Nachora a Arana. Bk~~v~}}}|||{_zzJyy#x}xwRwvuuGttIss.rrUqqqfpppyooonn=mm^ll@kk]jjiiShhgg ff(eedgdcbb,au``r`_^n]]|]\\D[[a[ZZ7YY3XXoWWVUUU!TTSSLRR&Q~PPkOON8MLLTKKJJfIIxI2HHtGGaFF)EEDDDFDCCaBBBGBAA@@??&?>>\==f=<< ;j::S99D88Z777I666554R33#221k00//V...--G,r,>++*c*5)a((o('u&&g&%s%$$m##~#=""o!!{!H x Wi0uPaP7]jKV M F g ! E RYR_$jB> { Kráčeje pak dále Jakob přišel do východní země.  a kámen tento, který jsem vztyčil na památku, bude slouti Dům Boží; a ze všeho, co mi dáš, budu ti obětovati desátky.V' a vrátím-li se šťastně do domu otce svého, pak Hospodin bude mým Bohem6g Učinil také slib řka: Bude-li Bůh se mnou, bude-li mne chrániti na cestě, kterou se beru, dá-li mi chléb, bych měl co jísti, a roucho, bych se měl čím odívati,8m A nazval město, jež slulo dříve Luza, Betel.sa Ráno pak vstav vzal kámen, který byl měl pod hlavou, vztyčil jej na památku a polil na vrchu olejem.zo Pln úžasu pokračoval: Jak úctyhodné je toto místo! Není tu nic jiného než dům Boží a brána nebeská.nW Když Jakob ze spánku procitl, pravil: Vpravdě Hospodin jest na tomto místě a já jsem nevěděl. Budu strážcem tvým, ať jdeš kam jdeš, a přivedu tě zase do této země; a neopustím tě, dokud nevyplním vše, co jsem slíbil.5e Bude pak potomstvo tvé jako prach země, rozložíš se na západ i na východ, na sever i na jih; a požehnána budou v tobě a v potomstvu tvém všecka pokolení země.-U  Hospodin pak stál nad žebříkem a pravil mu: Já jsem Hospodin, Bůh otce tvého Abrahama a Bůh Isákův. Zemi, na které spíš, dám tobě i potomstvu tvému.   Tu viděl ve snách žebřík stojící na zemi, jehož vrch se dotýkal nebes; andělé Boží vystupovali a sestupovali po něm;3a  Když přišel na jedno místo a chtěl na něm po západu slunce přenocovati, vzal jeden z kamenů, které tam ležely, položil si jej pod hlavu a spal na tom místě.9o  Vyšed tedy Jakob z Bersabe ubíral se do Haranu.   šel k Ismaelovi a pojal za manželku – mimo ty, kteréž již měl – Maheletu, dceru Ismaela, syna Abrahamova, sestru Nabajotovu.F  shledav též, že jeho otec nerad vidí dcery Kananejských,C  že Jakob poslušen jsa svých rodičů odešel do Sýrie,[ 1 Esau pak vida, že dal otec jeho požehnání Jakobovi, že ho poslal do Syrské Mesopotamie, aby si přivedl odtamtud ženu, že mu po požehnání přikázal: „Nevezmeš si manželky z dcer Kananejských" a - Když ho tak Isák propustil, vydal se na cestu a přišel do Syrské Mesopotamie k Labanovi, synu Batuela Syrského, bratru Rebeky, své matky.5 Dej požehnání Abrahamova tobě i potomstvu tvému po tobě, by se ti dostalo v majetek země, ve které jsi hostem a kterou slíbil tvému dědu._9 Bůh pak všemohoucí ti žehnej, uděl ti vzrostu a rozmnož tě v zástupy národů.#A nýbrž vydej se na cestu a jdi do Syrské Mesopotamie, do domu Batuela, otce matky tvé, a přived! si odtud manželku, jednu z dcer Labana, tvého ujce.o [ Zavolal tedy Isák Jakoba, požehnal mu a přikázal mu řka: Neber si manželky z kmene Kananejských,' .Řekla také Rebeka Isákovi: Mrzí mne život pro dcery Hetovy; vezme-li si Jakob ženu z národa této země, pak nechci (ani) živa býti.0[ -až přestane jeho zlost a zapomene, co jsi mu učinil; potom pro tě pošlu a dám tě odtamtud přivésti sem; proč bych jednoho dne měla býti zbavena obou synů?N ,Zůstávej u něho nějaký čas, až se utiší hněv tvého bratra.jO +Proto, synu můj, poslechni nyní mého hlasu, vstaň a utec k Labanovi, mému bratru, do Haranu.  *Rebeka, když jí to bylo oznámeno, dala zavolati Jakoba, svého syna, a pravila mu: Hle, bratr tvůj Esau hrozí, že tě zabije.7i )Měl tedy Esau Jakoba stále v nenávisti pro požehnání, které mu byl otec udělil, a pravil si: (Až) pominou dni smutku za mého otce, pak zabiju Jakoba, svého bratra. ~ (Živ budeš od meče, avšak sloužiti budeš svému bratru. Přijde však čas, kdy jeho jho setřeseš a svrhneš se své šíje.b}? 'tu Isák byl dojat a pravil mu: V tuku země a v rose nebes shora bude tvé požehnání.| &Otče – pravil Esau – máš toliko jedno požehnání? Prosím, bys požehnal též mně. Když pak hlasitě vzlykal,U{% %Isák odpověděl: Tvým pánem jsem ho ustanovil a všecky bratry jeho jsem podrobil jeho službě; obilím a vínem jsem ho trvale opatřil, co tedy tobě, synu, po tom všem mohl bych ještě učiniti?zzo $(Esau) doložil: Právem bylo nazváno jméno jeho Jakob, neboť – hle – po druhé mě obelstil; nejprve mi odňal prvorozenská práva a nyní zase uchvátil mé požehnání. Opět pak pravil otci: Zachoval jsi také mně požehnání?Ky #On pravil: Tvůj bratr lstivě přišel a vzal tvoje požehnání.qx] "Uslyšev Esau řeči otcovy zařval velikým křikem a zděšen jsa pravil: Požehnej také mně, otče.owY !Tu se Isák lekl, hrozně zděsil a nevýslovně se divě pravil: Kdo jest tedy ten, který před chvílí uloviv zvěř přinesl mi ji a jedl jsem ze všeho dříve než jsi ty přišel? Požehnal jsem mu a zůstane požehnaným.Rv  Isák mu řekl: Kdo jsi ty? Odpověděl: Jsem tvůj prvorozený syn Esau.u} a přinesl vařené pokrmy z lovu otci řka: Vstaň, otče můj, a jez z lovu svého syna, aby mi požehnala tvá duše.It Sotvaže Isák dokončil řeč a Jakob vyšel ven, přišel EsauIs Ať ti slouží národové, kmenové ať se tobě klaní. Bratří svých buď pánem, synové matky tvé ať se ti koří! Zlořečen bud, kdo ti zlořečí, požehnán však, kdo ti žehná.[r1 Dávej ti Bůh z nebeské rosy jakož i z tučnosti země nadbytek obilí a vína./qY Přistoupil a políbil ho. Tu jakmile ucítil vůni jeho roucha žehnaje mu pravil: Ano, vůně mého syna jest jak vůně bohaté nivy, které Hospodin požehnává.;ps pravil: Přistup ke mně a dej mi políbení, synu.-oU Tu pravil Isák: Podej mi pokrm ze svého lovu, synu, aby ti požehnala má duše. Když Isák z podaného pojedl, podal mu Jakob také vína. Když se Isák napil,;ns pravil: Jsi ty můj syn Esau? On odpověděl: Jsem.sma A nepoznal ho, poněvadž chlupaté ruce způsobily, že se podobal staršímu. Chtěje mu tedy požehnatinlW Přistoupil tedy k otci. Isák ohmatav ho pravil: Hlas jest sice Jakobův, ale ruce – jsou Esauovy.mkU I pravil Isák: Přistup sem, ať se tě dotknu, synu, a zkusím, jsi-li ty syn můj Esau či nejsi.*jO Tu pravil opět Isák synu svému: Jak jsi mohl tak brzy něco ulovit, synu můj? Odpověděl: Byla to vůle Boží, že se mi tak brzy naskytlo, co jsem chtěl.i- I řekl Jakob: Já jsem tvůj prvorozenec Esau; učinil jsem po tvém rozkazu; vstaň, sedni a pojez z mého lovu, aby mi tvá duše požehnala.]h5 Když to přinesl otci, pravil: Otče. On odpověděl: Slyším. Kdo jsi, synu můj?=gw dala mu pokrm a odevzdala chleby, které byla upekla.Lf kozelčími kožkami obložila mu ruce, zakryla holou část hrdla,Ge Potom oblékla mu nejlepší šaty Esauovy, které měla doma,tdc Odešel (tedy), přinesl a dal to matce, kteráž připravila pokrmy tak, jak věděla, že otec jeho rád.tcc  Matka mu řekla: Na mně buď to zlořečení, synu; jen poslechni mé rady, jdi a přines, co jsem řekla.1b]  jestli mě otec ohmatá a pozná, bojím se, aby se nedomníval, že jsem si z něho chtěl tropiti posměch, a abych neuvalil na sebe zlořečení místo požehnání.iaM  On jí (však) odpověděl: Víš, že Esau, můj bratr, jest člověk chlupatý, a já hladký;Q`  Když mu je přineseš a on pojí, ať ti požehná, dříve než umře.y_m  Jdi k stádu a přines mi dvě z nejlepších kůzlat, ať nadělám z nich tvému otci pokrmů, které on rád.0^] Nyní tedy, synu, jednej podle mé rady.{]q Přines mi z lovu svého a nadělej pokrmů, bych pojedl, a pak ti před Hospodinem požehnám, dříve než umru.s\a řekla svému synu Jakobovi: Slyšela jsem otce tvého, když mluvil s Esauem, bratrem tvým, a pravil mu:S[! Když to uslyšela Rebeka a on odešel do polí, aby splnil rozkaz otcův,uZe udělej mi z toho pokrm, jaký víš, že rád, a přines jej, ať pojím; požehnám ti, dříve než umru.>Yy Vezmi zbraň, toulec a lučiště, a jdi něco ulovit,MX řekl mu otec: Vidíš, že jsem zestárnul a nevím dne své smrti.W 3 Když Isák zestárnul, zakalil se mu zrak, že neviděl. Povolav (jednou) Esaua, svého staršího syna, pravil mu: Synu! On odpověděl: Tu jsem.3Va "Když bylo Esauovi čtyřicet let, pojal za manželky Juditu, dceru Beeria hetského, a Basematu, dceru Elonovu z téhož místa. Obě popudily mysl Isákovu a Rebečinu.LU !Proto nazval ji „Hojnost"; a město sluje Bersabe až do dneška. T  Téhož dne – hle – přišli služebníci Isákovi a oznámili mu o studni, kterou byli vykopali, řkouce: Nalezli jsme vodu.cSA Ráno vstavše, přisahali si navzájem. Pak je propustil Isák v pokoji do jejich domova./R[ Tu jim učinil hody a oni jedli a pili.XQ+ že nám nic zlého neučiníš, jako jsme i my ničeho z tvého majetku se nedotkli, aniž jsme učinili, co by tě poškodilo, nýbrž v pokoji jsme tě propustili, zbohatlého Hospodinovým požehnáním.P Oni odpověděli: Viděli jsme, že jest Hospodin s tebou, a proto jsme pravili: Buď přísaha mezi námi a učiňme smlouvu,lOS pravil jim Isák: Co jste přišli ke mně, člověku, jehož jste nenáviděli a od sebe zapudili?fNG Když na to místo přišel z Gerar Abimelech, přítel jeho Ochozat a Fikol, velitel vojska,M Vzdělal tam tedy oltář a vzýval jméno Hospodinovo, načež vztyčil stan a dal služebníkům rozkaz, by kopali studni.PL Tam se mu ukázal Hospodin téže noci a pravil: Já jsem Bůh Abrahama, tvého otce; neboj se, neboť já jsem s tebou; budu ti žehnati a rozmnožím tvé potomstvo pro mého služebníka Abrahama.+KS Odtud se odebral nahoru do Bersabe.7Ji Odešed odtud, kopal jinou studni, o kterou se nevadili; proto ji nazval „Uvolnění", řka: Nyní nám Hospodin uvolnil a učinil, že se budeme moci v zemi rozmnožovati.bI? Potom kopali jinou studni; a také o tu se hádali; proto ji na zval „Nepřátelství".7Hi Než i tam počali pastýři gerarští hádati se s pastýři Jakobovými řkouce: Naše jest tato voda. Proto nazval studnici podle toho, co se bylo přihodilo, „Hádka".1G_ Kopajíce v údolí, nalezli živou vodu.QF Vykopal opět jiné studně, které byli vykopali služebníci otce jeho Abrahama, ale po jeho smrti kdysi Filištinští je zasypali, a nazval je týmiž jmény, jak je byl předtím otec pojmenoval.NE Odešel tedy, aby se odebral do údolí Gerarského, a usadil se tam.|Ds tak velice, že sám Abimelech řekl Isákovi: Odejdi od nás, neboť stal ses mnohem mocnějším, nežli jsme my.{Cq všecky studnice, které byli vykopali služebníci jeho otce Abrahama, tehdy zasypali, vyplnivše je hlínou – aB= Měl brav i skot a čeládky veliké množství. Proto záviděli mu Filištinští – ZA/  Bohatl člověk ten, prospíval víc a více a rostl, až se stal velmi velikým.a@=  Isák v zemi té pak zasel, a klidil toho roku stonásobně; žehnal mu totiž Hospodin.G?  Kdo by se dotkl manželky tohoto člověka, smrtí ať zemře!<>s  Tu pravil Abimelech: Proč jsi nás oklamal? (Snadno) mohl někdo z lidu sejíti se s tvou manželkou, a byl bys tak uvalil na nás veliký hřích. A přikázal všemu lidu řka:#=A  I povolav ho, pravil: Jest vidět, že je to tvá manželka; proč jsi lhal, že je tvá sestra? „Bál jsem se," odpověděl, „bych pro ni nezemřel.")<M Když minulo velmi mnoho dnův od té doby, co se tam usadil, Abimelech, král Filišťanů, hledě oknem, uzřel ho pohrávati si s Rebekou, svojí manželkou.];5 Když se ho ptali tamější mužové po jeho manželce, odpověděl: Je to má sestra. – Bál se totiž přiznati, že jest s ním spojena svazkem manželským, mysle si, aby ho nezabili pro její krásu. – ':K Zůstal tedy Isák v Gerarách.9 poněvadž poslouchal Abraham hlasu mého, ostříhal rozkazův a příkazů mých a zachovával předpisy a zákony mé.%8E Rozmnožím potomstvo tvé jako hvězdy nebeské, dám potomkům tvým všecky tyto krajiny a požehnáni budou v tvém potomstvu všichni národové země,@7{ Procházej ji, já budu s tebou a budu ti žehnati; neboť tobě a potomstvu tvému dám všecky tyto krajiny, bych splnil přísahu, jížto jsem se zavázal Abrahamovi, otci tvému.i6M Tam ukázal se mu Hospodin a řekl: Nesestupuj do Egypta, ale zůstaň v zemi, kterou ti povím.5 / Když po neúrodě, která nastala ve dnech Abrahamových, začal opět v zemi hlad, odešel Isák k Abimelechovi, králi Filišťanů, do Gerar.s4a "Vzav pak chléb a pokrm čočkový, jedl a pil, načež odešel, nedbaje, že prodal práva prvorozenská.b3? !Jakob řekl: Odpřisáhni mi to tedy. Esau mu přisahal a tak prodal své prvorozenství.L2  On odpověděl: Hle, umírám, co mi plátno právo prvorozenství?71k Jakob mu pravil: Prodej mi své prvorozenství.y0m Esau řekl: Dej mi toho ryšavého vaření, jsem náramně zemdlen. – Z té příčiny nazván byl Edom. – X/+ Když (jednou) se vrátil Esau s pole, jsa zemdlen, měl Jakob uvařený pokrm.m.U Isák miloval více Esaua, poněvadž rád jídal, co mu ulovil. Rebeka však více milovala Jakoba.w-i Když dorostli, stal se z Esaua zkušený lovec a divoch; Jakob však, člověk tichý, přebýval ve stanech.L, Šedesát roků bylo Isákovi, když se mu narodili tito maličcí.<+s První narozený byl ryšavý a všecek chlupatý jako kožich. Dáno mu jméno Esau. Druh), ihned po něm vycházeje, držel rukou bratra za patu, pročež pojmenován byl Jakob.P* Když přišel čas porodu, ejhle, shledána dvojčata v jejím lůně.@){ Ten odpověděl, řka: Dva národové jsou v tvém životě. A dva kmeny z lůna tvého vzejdou, národ jeden bude silnější než národ druhý a starší bude sloužiti mladšímu.(9 Když se maličcí v jejím životě šťouchali, pravila: Mělo-li se mi takto státi, proč jsem musila počíti? I šla, aby se otázala Hospodina.' Poněvadž byla manželka jeho neplodná, modlil se za ni Isák k Hospodinu; ten ho vyslyšel a učinil, že Rebeka počala.&{ ten, když mu bylo čtyřicet roků, pojal za manželku Rebeku, dceru Batuela Syrského z Mesopotamie, sestru Labanovu.I% Rody Isáka, syna Abrahamova, jsou tyto: Abraham zplodil Isáka;$ Sídlil od Hevily až po Sur, který leží proti Egyptu, jdeme-li směrem k Assyrii. Zemřel přede všemi svými bratry.l#S Všech roků Ismaelových bylo sto třicet sedm let. Dokonav umřel a přiřazen byl k lidu svému.{"q To jsou synové Ismaelovi a to jsou jejich jména v jejich osadách a táborech, dvanácte knížat jejich kmenů.+!S Hadar, Terna, Jetur, Nafis a Kedma. 3 Masma, Duma, Massa,|s  a toto jsou jména jeho synů podle jejich rodů: Prvorozenec Ismaelův byl Nabajot, po něm Kedar, Adbeel, Mabsam,iM  Toto jsou rody Ismaela, syna Abrahamova, jehož mu porodila Egypťanka Agar, otrokyně Sářina,  Po jeho smrti žehnal Bůh Isákovi, jeho synu, jenž přebýval vedle studně jmenované studně „Živoucího a Vidoucího".cA  jež byl koupil Abraham od synů Hetových. Tam byl pochován, on i Sára, manželka jeho.  Pohřbil ho Isák a Ismael, jeho synové, ve dvojité jeskyni, která jest na poli Efrona, syna Seora Hetskcho, naproti Mambre,sa Skonav, umřel v (pěkném věku, ve vysokém stáří, zaživ mnoho dnů; a přiřazen byl k lidu svému.?{ Bylo pak dnů života Abrahamova stosedmdesátpět let.zo synům pak ženin dal dary a oddělil je od Isáka, svého syna, ještě za svého života, poslav je na východ.3c Všecek svůj majetek dal Abraham Isákovi;dC Z Madiana pochází Efa, Ofer, Henoch, Abida a Eldaa. Tito všichni jsou synové Ketuřini.^7 Jeksan zplodil Sabu a Dadana. Synové Dadanovi byli: Assurové, Latusové a Loomové.I Ta mu porodila Zamrama, Jeksana, Madana, Madiana, Jesboka a Sue.5 i Abraham pojal jinou manželku, jménem Keturu.0[ CIsák pak uvedl ji do stanu Sáry, své matky, a pojal ji za manželku. Rebeka tak se mu zalíbila, že se mu zmírnila bolest, jež ho zatím stihla matčinou smrtí.G BPoté služebník vše vypravoval Isákovi, jak byl pořídil."? Aa řekla služebníku: Kdo je ten člověk, který jde po pláni proti nám? I řekl jí: To jest můj pán. Tu ona, vzavši rychle závoj, zastřela se.<u @Také Rebeka spatřila Isáka; i sesedla s velblouda7 ?Byl pak vyšel, když se den již schýlil, aby, v polích se oddal svým myšlenkám;. Když pozvedl očí, uzřel zdaleka přijížděti velbloudy.  >Téhož času kráčel Isák po cestě, vedoucí ke studni, jež sluje (studně) Živého a Vidoucího; přebýval totiž v zemi jižní.o Y =Potom Rebeka a její služebné na velbloudech jely s mužem tím, an rychle se vracel k svému pánu. 5 W Když pak povstal od služeb, které bývaly obyčejně prokazovány mrtvým, pravil synům Hetovým:|=s načež zemřela v Arbe, to jest v Hebroně, v zemi Kanaan. I přišel Abraham, aby o ni naříkal a ji oplakával.*< S Sára byla živa stodvacetsedm let,P; Ženina pak jeho, jménem Roma, porodila Tabe, Gahama, Tahasa a Maachu.j:O Batuela, který zplodil Rebeku. Těchto osm (synů) porodila Melcha Nachorovi, bratru Abrahamovu.)9O Kaseda, Azaua, Feldasa, Jedlafa aC8 prvorozeného Husa, Buza, jeho bratra Kamuela, otce Syrů,z7o Po těchto událostech bylo Abrahamovi zvěstováno, že také Melcha porodila syny Nachorovi, jeho bratru, a to:e6E Potom se Abraham vrátil k služebníkům svým, odešel s nimi do Bersabe a tam přebýval.n5W a v tvém potomstvu budou požehnáni všichni národové země, poněvadž jsi poslechl mého hlasu.74i budu ti žehnati a rozmnožím tvé potomstvo jako nebeské hvězdy a jako písek, který jest na mořském břehu; tvoje potomstvo bude vládnouti branami svých nepřátel;]35 poněvadž jsi toto učinil a nešetřil jsi kvůli mně jednorozeného syna svého,}2u Volal pak anděl Hospodinův s nebe na Abrahama po druhé, řka; Přisahám sám při sobě – praví Hospodin – {1q Nazval pak jméno místa toho: Hospodin se stará. Odtud říká se až do dneška: Na hoře se Hospodin postará. 0  Abraham pozvednuv očí, uzřel za sebou berana vězícího za rohy v trní; toho vzal a přinesl v zápalnou obět místo syna.E/  I řekl mu (anděl): Nevztahuj své ruky na chlapce a nic mu nečiň; neboť nyní poznávám, že se Boha bojíš, poněvadž jsi k vůli mně nešetřil (ani) jednorozeného syna svého.d.C  Tu hle, anděl Hospodinův volal s nebe, řka: Abrahame, Abrahame! On odpověděl: Tu jsem.K-  Vztáhl pak ruku a uchopil nůž, aby svého syna v obět usmrtil.@,{  a přišli na místo, které mu byl Bůh ukázal. Tam vzdělal oltář, svrchu narovnal dříví, a když byl Isáka, svého syna, svázal, položil ho na oltář na hranici dříví.d+C Tu pravil Abraham: Bůh si opatří zvíře pro zápalnou obět, synu můj. Šli tedy spolu"*? řekl Isák svému otci: Otče můj! On odpověděl: Co chceš, synu? Hle – pravil – oheň a dříví; kde jest (však) dobytče pro zápalnou obět? ) Vzav tedy dříví k zápalné oběti, vložil je na syna Isáka; sám nesl v rukou oheň a nůž. Když tak oba spolu kráčeli,(% pravil svým služebníkům: Počkejte s oslem tuto; já pak a chlapec tento si pospíšíme; až vykonáme pobožnost, vrátíme se k vám.C' Třetího dne pozvednuv očí a uzřev z daleka to místo,K& Abraham tedy ještě za tmy vstav osedlal osla a vzal s sebou dva služebníky i syna Isáka. Když naštípal k zápalné oběti dříví, vydal se na cestu k místu, které mu Bůh byl určil.6%g Vezmi jednorozeného svého syna Isáka, jejž miluješ – pravil mu (Bůh) – jdi do země Vidění a tam ho obětuj v zápalnou obět na jedné hoře, kterou ti ukáži.n$ Y Po těchto událostech Bůh zkoušeje Abrahama pravil mu: Abrahame, Abrahame! On odpověděl: Tu jsem.6#i "A byl hostem v zemi Filišťanů dlouhou dobu.6"g !Povstal pak Abimelech a Fikol, velitel jeho vojska, a vrátili se do země Filišťanů. – Abraham štípil háj v Bersabe a vzýval tam jméno Hospodina, Boha věčného.2!a  Tak učinili smlouvu o Studnici přísahy.P  Proto nazváno bylo ono místo Bersabe – protože tam oba přisahali.nW On řekl: Sedm jehnic dostaneš z mé ruky, aby mi byly svědectvím, že jsem já kopal tuto studnu.[1 I řekl mu Abimelech: K čemu jest těchto sedm jehnic, jež jsi postavil o sobě?=w Postavil pak Abraham sedm jehnic ze stáda zvlášť.T# Tu vzal Abraham ovce a býky a dal je Abimelechovi; a oba učinili smlouvu. Abimelech odpověděl: Nevím, kdo tuto věc učinil; ani ty jsi mi o tom nic neoznámil, aniž jsem slyšel do dneška (o tom odjinud).  %n~~}~,}}"||{r{;zz%yyjyxxPwwzwvvv,uu^tttkssurrUqq#ppKooo^nnn;mmmumGll*kTjj>==:<|;;F::V: 998O77A6|6-55x5'44?43j22o2 1000*//..k--,,+++1*))a((@''',&&?%%k%$Z###""-!!1 _sUXE#' i Sq 1 [  7 Pt7 D@u%M% $Synové Lotanovi byli: Hori a Heman. – Sestra Lotanova byla Tamna.Z$/ $Dison, Eser a Disan. To jsou. knížata Horrejských, synů Seirových v Edomsku.k#Q $Synové pak Seira Horrejského, (původní) obyvatelé té země, jsou: Lotan, Sobal, Sebeon, Ana,S"! $To jsou synové Esauovi – neboli Edomovi – a to jsou jejich knížata.*!O $Synové Oolibamy, manželky Esauovy, jsou: Kníže Jehus, kníže Ihelon a kníže Kore. To jsou knížata (pocházející) z Oolibamy, dcery Any, ženy Esauovy.K  $Synové Rahuela, syna Esauova, jsou: Kníže Nahat, kníže Zara, kníže Samma, kníže Meza. To jsou knížata (pocházející) od Rahuela v Edomsku, a to jsou synové Basematy, ženy Esauovy.vg $kníže Kore, kníže Gatam a kníže Amalech. To jsou synové Elifazovi v zemi Edomu, a to jsou synové Ady. $Knížata synů Esauových jsou tato: Synové Elifaza, Esauova prvorozence: Kníže Teman, kníže Omar, kníže Sefo, kníže Kenez, $Synové Oolibamy, dcery Any, dcery Sebeonovy, manželky Esauovy – které mu porodila – byli tito: Jehus, Ihelon a Kore.dC $ Synové Rahuelovi byli: Nahat, Zara, Samna a Meza. To byli synové Basematy, ženy Esauovy.p[ $ Tamna pak, ženina Elifaza, syna Esauova, mu porodila Amalecha. To jsou synové Ady, manželky Esauovy.A $ Synové Elifazovi byli: Teman, Omar, Sefo, Gatam a Kenez;p[ $ a jména jeho synů jsou tato: Elifaz, syn Ady, ženy Esauovy, a Rahuel, syn» Basematy, ženy téhož.:q $ Rody Esaua, praotce Edomců, na pohoří SeirskémA $Usadil se pak Esau – neboli Edom – na pohoří Seiru.# $Byli oba velice bohati, a nemohli pospolu přebývati, ježto země, ve které užívali pohostinství, nestačila jim na množství stád.cA $Nato vzal Esau své ženy, syny i dcery, všecko služebnictvo svého domu, svůj majetek, stáda a všecko, čeho byl mohl nabýti v zemi Kanaanu, a odebral se do jiné země. Tak se odloučil od svého bratra Jakoba.ue $Oolibama pak porodila Jehusa, Ihelona a Kore. To jsou synové Esauovi, kteří se mu narodili v zemi Kanaan..Y $Ada porodila Elifaza, Basemat Rahuela,7k $a Basematu, dceru Ismaelovu, sestru Nabajotovu.y $Esau pojal manželky z dcer Kananejských: Adu, dceru Elona Hetského, Oolibamu, dceru Any, dcery Sebeona Hevejského,( O $Rody Esaua čili Edoma jsou tyto: #Věkem jsa sešlý, zemřel a přiřazen byl k svému lidu, jsa (již) stařec vysokého věku. Synové jeho Esau a Jakob ho pochovali.@} #Všech cínů Isákových bylo jedno sto osmdesáte let.  #Jakob přišel též k svému otci Isákovi do Mambre, do města Arbe, to jest Hebronu, kdež požíval pohostinství Abraham a Isák.| s #Synové Zelfy, služebné Limy: Gad a Aser. To jsou synové Jakobovi, kteří se mu narodili v Syrské Mesopotamii.: q #Synové Baly, služebné Racheliny: Dan a Neftali., U #Synové Rachelini: Josef a Benjamin.R  #Synové Liini: Prvorozenec Ruben, Simeon, Levi, Juda, Issachar a Zabulon.9 #Když přebýval v této krajině, odešel Ruben a spal s Balou, ženinou svého otce. což nezůstalo Jakoba tajno. Synů Jakobových bylo dvanácte:<u #Odešed odtud, postavil stany za „Věží stáda".gI #Nad jejím hrobem vztyčil Jakob pomník. To jest pomník na hrobě Rachelině až do dneška.`; #Umřela tedy Rachel a byla pochována na cestě vedoucí k Efratě, to jest k Betlému.9m #Když pak bolestí život mizel a smrt již nastávala, nazvala svého syna „Benoni", to jest „Syn mé bolesti". Otec však ho nazval „Benjamin", to jest „Syn pravice". #Následkem těžkého porodu ocitla se v nebezpečí. I řekla jí pomocnice: Neboj se, neboli i tentokráte budeš míti syna.ue #Poté odešel odtud a přišel z jara do země, kudy se jde do Efraty. Tu počala Rachel pracovati k porodu.&I #A pojmenoval místo ono Betel. #On pak vztyčil na památku kámen na tom místě, kde Bůh k němu mluvil, obětoval na něm mokré oběti a polil jej olejem.; # Poté se Bůh vzdálil.]~5 # Zemi, kterou jsem dal Abrahamovi a Isákovi, dám tobě a tvému potomstvu po tobě.}' # a řekl mu: Já jsem Bůh všemohoucí. Rostiž a množ se; národové, ano národové národů z tebe budou a králové z krve tvé vzejdou.c|A # řka: Nebudeš již slouti Jakob, nýbrž Israel bude tvé jméno. Nazval ho tedy Israelemp{[ # Bůh pak se ukázal opět Jakobovi – když se byl navrátil ze Syrské Mesopotamie – a požehnal muz+ #Téhož času zemřela Debora, Rebečina kojná, a pochována byla na úpatí Betelu pod dubem; proto nazváno bylo ono místo „dub pláče".y{ #Vzdělav tam oltář, nazval to místo „Dům Boží", neboť tu zjevil se mu Bůh, když před svým bratrem utíkal.uxe #Tak přišel Jakob do Luzy – která jest v zemi Kanaan a má příjmení Betel, – on i všecek jeho lid.w #Kudy šli, strach Bohem seslaný padal na všecka okolní města, takže se neodvážila odcházejících pronásledovati.v) #Dali mu tedy všecky cizí bohy, které měli, i náušnice, které měli na svých uších, a on je zakopal pod terebintem, nedaleko Sichemu.u! #Vzhůru, pojďme do Betelu, bychom tam učinili oltář Bohu, který mne vyslyšel v den mého soužení a byl mi společníkem na cestě.ytm #Jakob tedy svolav všecek dům, pravil: Odvržte cizí bohy, které u sebe máte, očišťte se a převlecte se.#s C #Bůh pravil Jakobovi: Vstaň, odeber se do Betelu a přebývej tam;; učiň též oltář Bohu, jenž se ti zjevil, když jsi utíkal před bratrem Esauem.Sr! "Oni odpověděli: Měli zneužíti naší sestry, jako by byla nevěstkou?q/ "Když všecky tyto věci odvážně vykonali, pravil Jakob Simeonovi a Levimu: Zarmoutili jste mě a učinili jste mě nenáviděným u Kananejských a Ferezejských, obyvatelů této země. Nás je málo; oni se spojí a budou mě bíti, až zahlazen budu já i můj dům.-pW "děti pak a ženy odvedli do zajetí._o9 "Ovce jejich, hovězí dobytek, osly a všecko, co bylo v domech i na polích, pobrali,wni "Když vyšli, vypadli též ostatní synové Jakobovi na zabité a vyplenili město, aby pomstili zneuctění.Vm' "Usmrtivše též Hemora a Sichema, odvedli z domu Sichemova sestru svou Dinu.3la "A hle, třetího dne, když rány nejvíce bolí, dva synové Jakobovi, Simeon a Levi, Dinini bratři, chopivše meče, vtrhli do klidného města a pobili všecky muže.Ak "Všichni souhlasili a všichni mužští byli obřezáni.j "Jen jim v tom povolme a majetek jejich, dobytek a všecko, co mají, bude naše, a společně bydlíce budeme jedním národem.niW "Něco však překáží tak velikému prospěchu: obřezati podle obyčeje onoho lidu svoje mužské.rh_ "Muži tito jsou lidé pokojní a chtějí, s námi přebývati; nechť vydělávají v naší zemi, ať ji vzdělávají, jeť dlouhá a široká a potřebuje dělníků; jejich dcery budeme si bráti za manželky a své jim dávati.5gg "A všedše do brány města, mluvili, k lidu: f "A mládenec neváhal ihned vyplniti, co bylo žádáno, neboť miloval velice dívku, a byl nejváženější v domě svého otce.Ae "Návrh jejich se zalíbil Hemorovi i synu jeho Sichemovi.Ld "Pakli se nebudete chtíti obřezati, vezmeme svou dceru a odejdeme.|cs "Pak budeme dávati a bráti navzájem dcery vaše i naše a přebývati budeme s vámi, takže budeme jeden národ.b "Učiniti s vámi smlouvu bude nám možno jen pak, budete-li chtíti býti nám podobni, a bude-li u vás obřezán každý mužský.a "Nemůžeme učiniti, čeho žádáte a nemůžeme dáti své sestry člověku neobřezanému; bylo by to u nás neslušné a hanebné.f`G " Synové Jakobovi lstivě odpověděli Sichemovi a jeho otci, zuříce pro zneuctění sestry:m_U " Stanovte vysoké snubné a žádejte darů, rád ve všem vyhovím, jen mi tu dívku dejte za ženu.x^k " Také Sichem pravil k otci a bratřím jejím: Kéž naleznu milost před vámi! Cokoliv budete žádati, dám.n]W " Přebývejte mezi námi; země jest ve vaší moci, vzdělávejte ji, těžte z ní a vládněte jí.b\? " a spojujme se navzájem manželskými sňatky: dávejte své dcery nám a naše si berte.i[M "Mluvil tedy k nim Hemor: Srdce Sichema, mého syna, lpí na vaší dceři; dejte mu ji za ženu,AZ} "hle, synové jeho přicházeli s pole. Uslyševše, co se bylo stalo, velmi se rozhněvali, že se dopustil hanebné věci na Israelovi a že spáchal zločin, zneuctiv Jakobovu dceru.IY "Když pak vyšel Hemor, otec Sichemův, aby s Jakobem promluvil,wXi "Když se Jakob o tom dověděl, nebyli (právě) jeho synové doma; pásli dobytek. I mlčel, až se vrátili.WW) "Přišel pak k Hemorovi, otci svému, a pravil: Vezmi mi tuto dívku za ženu.ZV/ "Srdce jeho na ní lpělo a když byla smutná, chlácholil ji lichotivými slovy. U "Když ji uzřel Sichem, syn Hemora Hevejského, kníže té země, vzplanul k ní láskou. Unesl pannu a spal s ní, znásilniv ji.RT ! "Dina, dcera Lima, vyšla (jednou), aby si prohlédla ženy tamního kraje.TS# !A zřídiv tam oltář, vzýval na něm Boha Israelova, nade vše silného.eRE !Díl pole, kde byl postavil stany, koupil od synů Hemora, otce Sichemova, za sto beránků.Q1 !Pak se odebral k Salemu, městu Sichemanů, jež jest v zemi Kanaan – když se byl vrátil ze Syrské Mesopotamie – a usadil se u toho města.Py !Jakob pak přišel do Sokotu; vystavěl si tam příbytek, postavil stany a nazval to místo Sokot, to jest „Stany".XO+ !Obrátil se tedy toho dne Esau a bral se cestou, kterou byl přišel, do Seiru.@N{ !Esau odpověděl: Prosím tě, by několik mých lidí tě cestou provázelo, Řekl: Není třeba; toho jediného jen potřebuji, bych nalezl milost před tvým obličejem, pane můj.-MU !Nechť pán můj jde před svým služebníkem, já zvolna půjdu za ním po jeho stopě, jak uvidím, že mé děti stačí – až přijdu k pánu mému do Seiru. Když se odebral z Fanuelu, ihned vyšlo slunce. A dopadal na nohu.w=i Jakob pak nazval to místo Fanuel řka: Ačkoliv jsem viděl Boha tváří v tvář, přece jsem zůstal živ.~<w Tu se ho Jakob otázal: Pověz mi, jak se jmenuješ? Odpověděl: Proč se ptáš? A požehnal mu na témže místě.;% On však řekl: Nebudeš se již jmenovati Jakob, nýbrž Israel; neboť byl-li jsi zdatným proti Bohu, oč více budeš lidi přemáhati?!9:o Řekl tedy: Jak se jmenuješ? Odpověděl: Jakob: 9 A řekl mu: Pusť mě, neboť již vystupují červánky. Jakob však odpověděl: Nepustím tě, leč dáš-li mi požehnání.X8+ Když viděl, že ho nezmůže, dotkl se mu šlachy ve stehně a hned ochrnula.N7 zůstal sám. A hle, (jakýs) muž zápasil s ním až do svítání.*6Q Přepraviv pak všecky své věci,5 Když časně ráno vstal, vzal obě své manželky a tolikéž služebných s jedenácti syny a přebrodil se přes Jabok.L4 Šly tedy dary před ním, on sám pak zůstal té noci ve stanech.A3} A dodejte: Také Jakob, tvůj služebník, jde za námi touto cestou. Pravil si totiž: Uchlácholím ho dary, které půjdou napřed, pak teprv chci ho viděti, snad mi bude milostiv.2) Podobně přikázal druhému i třetímu a všem, kteří šlí za stády, řka jim: Týmiž slovy mluvte k Esauovi, když se s ním setkáte.p1[ odpovíš: Služebníka tvého Jakoba; posílá dary pánu svému Esauovi, sám jde též – za námi.10] Prvnímu nařídil řka: Potká-li se s tebou můj bratr Esau a zeptá-li se tě: „Čí jsi", nebo „Kam jdeš", nebo „Čí jsou tyto věci, za nimiž jdeš?" – / Stáda ta poslal se svými služebníky, každé stádo zvlášť, a řekl jim: Jděte přede mnou a budiž mezera mezi každým stádem.p.[ třicet velbloudic i s mláďaty, čtyřicet krav, dvacet býků, dvacet oslic a deset jejich mláďat.F- dvě stě koz, dvacet kozlů, dvě stě ovec, dvacet beranů,Z,/ Když pak tam onu noc přespal, oddělil od svého majetku dary pro bratra Esaua:+ Tys mi slíbil, že mi budeš dobře činiti a že rozmnožíš mé potomstvo jako mořský písek, jehož množství nelze sečísti.y*m Vytrhni mě z ruky mého bratra Esaua, neboť se ho velmi bojím, aby snad nepřišel a neusmrtil matku se syny.6)g nejsem hoden všech tvých slitování a věrnosti tvé, kterou jsi projevil svému služebníku. S holí přešel jsem tento Jordán, a nyní se dvěma zástupy se vracím.:(o Pravil dále: Bože otce mého Abrahama a Bože otce mého Isáka, Hospodine, který jsi mi řekl: Návrat se do své země a na místo, kde ses narodil, budu ti dobře činiti;h'K řka: Přijde-li Esau k jednomu zástupu a pobije jej, bude zachráněn druhý zástup a zbude.w&i Jakob se bál velmi a rozdělil svůj lid, jakož i stáda, ovce, hovězí dobytek a velbloudy na dva zástupy%/ Když se poslové navrátili k Jakobovi, pravili: Přišli jsme k tvému bratru Esauovi, a hle, on pospíchá proti tobě se čtyřmi sty mužů. $ Mám hovězí dobytek, osly, ovce, otroky i otrokyně; nyní pak posílám poselství k pánu mému, abych našel milost před ním.# přikázal jim řka: Takto mluvte pánu mému Esauovi: Toto vzkazuje (ti) tvůj bratr Jakob: Byl jsem hostem u Labana až do dneška.e"E Potom poslav též posly před sebou k bratru svému Esauovi do země Seir, do krajiny Edom,n!W Když je spatřil, pravil: Je to tábor Boží. A pojmenoval ono místo Mahanaim, to jest „Tábor".b  A Také Jakob ubíral se cestou, kterou byl nastoupil. Tu se s ním potkali Boží andělé.`; 7Laban pak v noci vstav, políbil své syny a dcery, požehnal jim a navrátil se domů.$C 6Přisahal tedy Jakob při tom, jehož ctil Isák, jeho otec, a podav na hoře oběti, pozval svých bratří, aby. jedli chleba. Oni jedli, zůstavše tam.R 5Bůh Abrahamův a Nachorův, Bůh to jejich otce, budiž naším soudcem!G 4bude svědkem: tato homole, pravím, a kámen ať vydávají svědectví, že nesmím jíti. ani já vedle něho, táhna proti tobě, aniž ty smíš jíti vedle něho, hodlaje mi uškoditi.Z/ 3A pokračoval: Hle, tato homole a kámen, který jsem mezi mnou a tebou vztyčil,"? 2Budeš-li mé dcery utiskovati a pojmeš-li jiné ženy vedle nich – byť bychom neměli žádného svědka své řeči, však Bůh je tu a vidí (to).P 1Hospodin hlediž na nás a budiž soudcem mezi námi, až se rozejdeme.3 0Laban pak řekl: Tato homole bude dnes svědkem poměru mezi mnou a tebou. – Proto bylo jí dáno jméno Galaad, to jest „Homole svědka". – oY /Laban ji nazval „Homole svědka" a Jakob „Homole svědectví", každý podle povahy svého jazyka.xk .a řekl svým bratřím: Přineste kameny. A oni nanesli kamenů a učinili z nich homoli, na které pak jedli.8m -Vzal tedy Jakob kámen, vztyčil jej na památkuR ,Pojď tedy a učiňme smlouvu, která ustanoví poměr mezi mnou a tebou./ +Laban mu odpověděl: Dcery mé a synové (jejich), stáda tvá a všecko, co vidíš, jest mé; co (však) mohu učiniti svým synům a vnukům?X+ *Kdyby byl nebyl se mnou Bůh otce mého Abrahama, jehož též Isák ctí, byl bys mne snad nyní propustil nahého; Bůh však shlédl na mé utrpení a na námahy rukou mých, a (proto) tě včera varoval.! )Tak jsem ti dvacet let sloužil v domě tvém; čtrnácte let za tvé dcery a šest let za tvá stáda; a desetkráte jsi mi změnil mzdu.Z/ (Ve dne v noci vedrem i mrazem jsem se trápil a spánek se vzdaloval mých očí.{ 'co dravci uloupili, neohlásil jsem ti, já sám jsem všecku škodu nahrazoval; co bylo ukradeno, po mně jsi žádal.tc &Proto jsem byl dvacet let u tebe? Ovce tvé a kozy nebyly neplodnými, beranů ze tvých stád jsem nejedl; 5 %a prohledal všecky mé věci? Co jsi nalezl ze všeho majetku tvého domu? Polož to zde před mými a tvými bratry, ať soudí mezi mnou a tebou.  $Tu Jakob vzplanul a počal činiti Labanovi výtky: Pro jakou mou vinu a pro jaký můj hřích jsi s takovým zápalem za mnou se hnal: o #pravila: Nechť se nehněvá můj pán, že před ním nemohu povstati; děje se mi právě, co se podle pravidla ženám stává. Tak byl hledající zklamán ve svém úsilí.  "tu ona rychle skryla modly pod velbloudí sedlo a posadila se na ně. Když pak přehledal všecek stan a ničeho nenalezl,  !Vstoupiv tedy Laban do stanu Jakobova, Lima a obou služebných, ničeho nenalezl. Když pak vstoupil do stanu Rachelina,^7  Viníš mě z krádeže? – U kohokoliv nalezneš své bohy, ten ať jest před našimi bratry usmrcen. Hledej, a cokoliv ze svých věcí u mne nalezneš, vezmi si. To mluvě nevěděl, že Rachel ukradla modly.} Jakob odpověděl: Bez tvého vědomí jsem odešel, poněvadž jsem se obával, abys mi násilně neodňal svých dcer.nW Chtěl jsi jíti ke svým, toužil jsi po domu otce svého; buď si. Proč jsi však ukradl mé bohy? mohla by má ruka zlým ti to splatit, ale Bůh otce vašeho mi včera pravil: Střez se říci Jakobovi něco příkrého!W) Nedovolil jsi mi políbit synů mých a dcer; jednal jsi nemoudře. Nyní sice3 Proč jsi chtěl bez mého vědomí utéci? Proč jsi mi toho neoznámil, bych tě mohl vyprovoditi s veselím a s písněmi, s bubny a s loutnami?sa I řekl Jakobovi: Proč jsi to učinil? Proč jsi bez mého vědomí odvedl mé dcery jako zajaté mečem?  Jakob byl již postavil stany na pohoří, když ho tu Laban se svými bratry dohonil a na témž pohoří Galaad stany postavil.`; Viděl však ve snu Boha, jenž mu pravil: Střez se říci něco příkrého Jakobovi!X+ Laban vzav své bratry, honil ho sedm dní, až ho dohonil na pohoří Galaadu.E~ tu bylo Labanovi dne třetího oznámeno, že Jakob utíká.} Když však odešel se vším, co mu po právu příslušelo, když se přeplavil přes Řeku a zaměřil směrem k pohoří Galaadu,<|u Jakob nechtěl svému tchánu vyjeviti, že utíká.X{+ Toho času šel Laban stříhat ovce; Ráchel zatím ukradla modly svého otce.z# Vzal též všecek majetek, totiž stáda a všecko, čehokoliv v Mesopotamii nabyl, a ubíral se k Isákovi, svému otci, do země Kanaan.\y3 Jakob tedy vstal a vysadiv děti i ženy na velbloudy, dal se na zpáteční cestu.xy Avšak Bůh vzal majetek otce našeho a dal jej nám a našim synům; protož všecko, cokoliv ti Bůh káže, učiň._w9 Zdaž s námi nezacházel jako s cizinkami? Prodal nás a co za nás utržil, projedl.qv] Tu odpověděly Ráchel a Lia: Zbývá nám ještě nějaký podíl neb dědictví v domě otce našeho?$uC  Já jsem Bůh Betelu, kde jsi pomazal památník a kde jsi mi učinil slib. Nyní tedy vstaň, vyjdi z této zem;ě a navrať se do země, kde ses narodil.:to  On pravil: Pozvedni očí •svých a viz, že všichni samci, kteří vstupují na samice, jsou pruhovaní, kropenatí, a strakatí. Vidělť jsem všecko, co ti Laban učinil.Ss!  I pravil mi anděl Boží ve snu: Jakobe! A já jsem odpověděl: Tu jsem.Nr  Neboť když nadešel čas, v němž se ovce stávají březími, pozvedl jsem svých očí a viděl jsem ve snách, že samci, kteří vstupují na samice, jsou pruhovaní, kropenatí a strakatí.:qq  Tak vzal Bůh majetek vašeho otce a mně jej dal.Wp) Když řekl: „Strakaté budou tvojí mzdou" – všecky ovce rodily strakatá jehňata. Naproti tomu když řekl: „Všecka bílá mláďata dostaneš za mzdu" – všecka stáda rodila mláďata bílá.joO Ale otec váš mne oklamal a desetkráte změnil mou mzdu: Bůh však nedopustil, by mi uškodil.In Víte samy, že jsem všemi svými silami sloužil otci vašemu.~mw a řekl jim: Vidím, že výraz tváře vašeho otce ke mně není, jaký býval. Avšak Bůh otce mého byl se mnou.Ml poslal pro Ráchel a Liu, dal je zavolati na pole, kde pásl stáda.k1 Proto tedy, hlavně však proto, že mu Hospodin pravil: „Navrať se do země otců svých a k příbuzenstvu svému, – já budu s tebou" – Ij Pozoroval též, že tvář Labanova k němu není, jak bývala.i 5 Tu však uslyšel slova synů Labanových, kteří pravili: Jakob pobral všecko, co bylo našeho otce, a zbohatnuv z jeho majetku stal se slavným.hhK +Zbohatnul pak muž ten neobyčejné; měl četná stáda, otrokyně i otroky, velbloudy i osly.,gS *Když však nastalo pozdní připouštění a poslední oplodňování, nekladl jich. Tak se stalo, že pozdní jehňata připadala Labanovi, raná však Jakobovi.%fE )Když tedy nastala doba prvního pojímání, kladl Jakob do vodních koryt pruty před zraky beranů a ovec, aby při pohledu na ně stávaly se březími.4ec (A rozdělil Jakob stádo a kladl pruty do koryt před oči beranů; všecko bílé nebo černé bylo Labanovo, ostatní však Jakobovo. Stáda pak byla od sebe odloučena.ydm 'A věru, při samém pojímání ovce hleděly na ty pruty a rodily jehňata kropenatá, pruhovaná a strakatá.c &Pak je položil do koryt, kam se lila voda, aby, když se budou chodit stáda napájet, hleděla na ty pruty, a stávala se březími.fbG %Tu nabral Jakob zelených topolových prutů, jakož i mandloňových a javorových a částečně je oloupal; kde byly oloupány, ukázala se bílá barva; neoloupaná místa zůstala zelená. Tak nabyly různých barev.iaM $A ustanovil vzdálenost tří dnů cesty mezi sebou a zetěm, který pásl ostatní jeho stáda.C` #A oddělil toho dne kozy i ovce, kozly i berany, pruhovité a kropenaté; všecko pak, co bylo ve stádě jednobarevné, to jest bílé neb černé srsti, odevzdal do rukou svých synů.:_q "I řekl Laban: Přijímám za vděk, co žádáš.p^[ !Moje poctivost se v budoucnosti ukáže. Když nadejde doba, kterou za vhodnou uznáš, ať všecko, co nebude kropenatého a pruhovitého, jak v mých ovcích tak v kozách, a černého (v ovcích), mne usvědčí, že jsem kradl.c]A  Projdi dokola všecka svá stáda a odděl všecky ovce, které mají strakatou a kropenatou vlnu, a cokoliv bude černého (mezi ovcemi) a kropenatého a pruhovitého jak mezi ovcemi, tak mezi kozami, bude mi za mzdu.\ Laban pravil: Co ti dám? On nato: Nechci nic; učiníš-li však, čeho žádám, budu opět pásti a hlídati tvá stáda.2[_ Málo jsi měl, než jsem k tobě přišel, a nyní jsi boháč; Hospodin ti žehnal od mého příchodu. Jest však slušno, abych jednou také se postaral sám o sebe.gZI On však odpověděl: Víš, jak jsem ti sloužil a jak vzrostl tvůj majetek v mých rukách.6Yi Urči si (tedy): mzdu, kterou ti budu dávati.qX] Laban mu řekl: Kéž najdu milost před tebou! Poznávám ze zkušenosti, že mi Bůh pro tebe žehná.xWk Dej mi ženy i děti mé, za které jsem ti sloužil, abych mohl odejíti; vždyť víš, jak jsem ti sloužil.|Vs Když se Josef narodil, pravil Jakob svému tchánu: Propusť mě, abych se vrátil do mého domova a do mé země.FU Nazvala ho Josef, řkouc: Přidejž mi Hospodin jiného syna.IT Počavši a porodivši syna, pravila: Bůh mne zbavil mé hanby.VS' Hospodin rozpomněl se též na Ráchel, vyslyšel ji a otevřel její lůno.-RW Po něm porodila dceru, jménem Dinu."Q? pravila: Bůh mě obdařil výbornou výbavou; můj muž bude zase přebývati u mne, vždyť jsem mu porodila šest synů. Proto mu dala jméno Zabulon.:Pq Když Lia opět počala a porodila šestého syna,hOK Tu řekla: Bůh mě odměnil za to, že jsem dala muži svou služebnou. A nazvala ho Issachar.RN Vyslyšel pak Bůh její prosby, takže počala a porodila pátého syna.?My Když se Jakob k večeru navracoval s polí, vyšla mu Lia vstříc a pravila: Ke mně musíš vejíti; najalať jsem si tě za cenu laskavce svého syna. Spal tedy této noci s ní.RL Ona odpověděla: Zdá se ti býti málo, že jsi mi přebrala manžela, že chceš nyní i laskavec mého syna (mi) vzíti? Ráchel řekla: Ať za laskavec tvého syna s tebou této noci (Jakob) spí!)KM Ruben vyšed (jednou) v době pšeničné žně do polí, nalezl laskavec a přinesl jej své matce Lii. Tu pravila Ráchel: Dej mi část laskavce tvého syna.mJU  řekla Lia: To jest pro mé blaho; neboť blahoslaviti mne budou ženy. A proto ho pojmenovala Aser.+IS  Když porodila Zelfa druhého syna,;Hs  pravila Lia: „Štěstí." A proto ho nazvala Gad.+GS  Když tato počala a porodila syna,WF)  Lia vidouc, že přestala roditi, dala svému manželu Zelfu, svou služebnou.E} Tu pravila Ráchel: Hospodin mne postavil na roveň s mojí sestrou, ano já jsem (ji) předčila. A nazvala ho Neftali./D[ Počala pak Bala opět a porodila syna.iCM Tu řekla Ráchel: Ujal se mne Hospodin a vyslyšel můj hlas dav mi syna; proto nazvala ho Dan.=Bw když byl k ní muž vešel, počala a porodila syna.-AW Dala mu tedy Balu v manželství; ta,z@o Tu ona pravila: Mám služebnou Balu; vejdi k ní, aby rodila na můj klín, ať se mi (tak) dostane z ní synů.\?3 Jakob rozhněvav se na ni odpověděl: Jsem já Bůh? Ten ti odpírá plod života.v> i Ráchel vidouc, že jest neplodná, záviděla své sestře a pravila svému manželu: Dej mi děti, sic umru. = #Když po čtvrté počala a porodila syna, pravila: Nyní slaviti budu Hospodina. A proto ho nazvala Juda. Poté přestala roditi.<9 "Po třetí počavši porodila jiného syna řkouc: Teď přilne také ke mně můj manžel, když jsem mu porodila tři syny. A proto ho nazvala Levi. ; !Opět počavši porodila syna řkouc: Slyšel Hospodin, že mnou bylo pohrdáno, proto mi dal také tohoto. A nazvala ho Simeon.:  Lia tedy počala, porodila syna a dala mu jméno Ruben, řkouc: Shlédl Hospodin na mé ponížení; teď mě bude muž můj milovati.b9? Hospodin vida, že Liou pohrdá, otevřel její lůno, kdežto sestra zůstala neplodnou. 8 Tak dočkav se konečně svatby, po které toužil, miloval druhou manželku více než první, a sloužil u něho jiných sedm let.(7M které dal otec služebnou Balu.H6 Jakob svolil, a když minul týden, pojal za manželku Ráchel,z5o Dokonči tento svatební týden, a já ti dám také tuto za službu, kterou konati mi budeš jiných sedm roků.S4! Laban odpověděl: V našem kraji není obyčej vdávati napřed mladší.u3e Tu řekl svému tchánu: Co jsi mi to chtěl učiniti? Nesloužil jsem ti za Ráchel? Proč jsi mne oklamal?u2e a dal jí služebnou, jménem Zelfu. Jakob k ní podle obyčeje vešel, ráno však uzřel, že to byla Lia./1[ Večer pak uvedl k němu dceru svou LiuC0 Laban sezvav veliké množství přátel vystrojil svatbu.[/1 Načež řekl Labanovi: Dej mi mou ženu, nadešelť již čas, bych k ní vešel.s.a Sloužil tedy Jakob za Ráchel sedm let, ale zdálo se mu to jako něco málo dní; tak velice ji miloval.]-5 Laban odpověděl: Bude lépe, dám-li ji tobě, než jinému muži; zůstaň u mne.h,K Tuto Jakob miloval. – I řekl: Budu ti sloužiti za Ráchel, tvou mladší dceru, sedm roků.V+' Lia byla krhavých očí, Ráchel však krásných lící a ztepilé postavy.S*! Měl pak dvě dcery; jméno starší bylo Lia, mladší pak slula Ráchel.x)k pravil mu: Budeš mi snad proto, že jsi mým bratrem, sloužiti zadarmo? Řekni mi, jakou mzdu žádáš? – =(w pravil: Tys kost má a maso mé. Když minul měsíc,'%  Ten, když uslyšel, že přišel Jakob, syn jeho sestry, běžel mu vstříc, objal ho, líbal a vedl domů. Uslyšev o příčinách cestyz&o  a oznámil jí, že jest bratrem jejího otce, totiž synem Rebečiným. Ona pak rychle to oznámila svému otci.4%e  napojil stádo, políbil ji, hlasitě plakal$1  Když ji Jakob uzřel, věda, že jest jeho sestřenicí a ovce že jsou majetkem jeho ujce Labana, odvalil kámen, kterým byla studna uzavřena,{#q  Mezi tím co mluvili – hle – Ráchel se přibližovala s ovcemi svého otce – pásla totiž stádo ona. – " Oni odpověděli: Nemůžeme, dokud se všechna stáda nesešla a dokud neodvalíme kamene od otvoru studnice, bychom stáda napojili.!3 I řekl Jakob: Ještě se den nenachýlil a není (ještě) čas, hnáti stáda do ohrad; napojte tedy nejprv ovce a pak žeňte je zase na pastvu.g I „Má se dobře?" Oni zase: „Dobře; hle, jeho dcera Ráchel přichází se svým stádem."N Jakob se jich otázal: Znáte Labana, syna Nachorova? Řekli: Známe.T# Tu pravil (Jakob) pastýřům: Bratři, odkud jste? Odpověděli: Z Haranu.' Byl pak obyčej, že (teprv) když se sešly všecky ovce, odvalovali kámen, a když se stáda napojila, opět jej kladli na otvor studnice. Tam uzřel na poli studnici a tři stáda ovec u ní; neboť býval z ní dobytek napájen. Otvor její byl zavřen velikým kamenem. 1~~~[}}~}|||:{{j{zz1yyzyBxxgwtvvKuuutmssrrurqOppooohnnmmllOkk=jj[iiiJhh|ggJffvf;feesed}ccbaa``h__^L]]g\\?[ZZ;YXXX;WW9VVrUU&TTSSRRR;QQkPPYOOO%NN_MMVLLLKK.JJJ>II8HHCGG,FF?EEHDDCCC7BBB!AAA@@p@?M>>d>=<<;;;9::+99w98877G66q6/55\44j43s222F1000,/w..6--g-',,4++g+3**)r) (( ''-&&8%~%;$$L##\""s!!6 _l#VO3,ri>0 E [ "  H x B'e,w*i +!a seděli před ním, prvorozenec dle svého prvorozenství a nejmladší dle svého věku. A divili se velmi.d)C + I byla nošena, ale pro Josefa zvláště, pro bratry zvláště, a pro Egypťany, kteří jedli s nimi, také zvláště, – neníť dovoleno Egypťanům jísti s Hebrey a za nečistou pokládají takovou hostinu – N( +Zase však umyv si tvář vyšel, přemohl se a pravil: Noste jídla.' +A hned odešel; bylť bratrem svým hluboce dojat, že se (mu) slzy draly (do očí); a přišed do ložnice, rozplakal se.@&{ +Josef pak pozvednuv očí a vida bratra svého z téže matky, Benjamina, pravil: To jest váš nejmladší bratr, o kterém jste mi vypravovali? A dodal: Bůh buď ti milostiv, synu!s%a +Oni odpověděli: Je zdráv služebník tvůj, otec náš, a žije ještě. A sklonivše se kořili se mu.$- +On však milostivě na pozdrav pozdravem odpovídaje, tázal se jich: Je starý váš otec, o němž jste mi vypravovali, zdráv? Žije ještě?{#q +Když tedy Josef vstoupil do (svého) domu, podávali mu dary, držíce je v rukou a hluboce se skláněli k zemi._"9 +Potom chystali dary, až Josef o polednách přijde; šlyšeliť, že tu budou jísti.b!? +Pak je uvedl do domu, přinesl vody – oni si umyli nohy – a dal obroku jejich oslům.W ) +On však odpověděl: Buď pokoj vám. Nebojte se. Bůh váš a Bůh otce vašeho dal ty poklady do vašich pytlů; neboť peníze, které jste mi dali, jsem správně obdržel. Nato k nim přivedl Simeona. +Kromě toho jsme však přinesli jiné peníze, bychom nakoupili, čeho potřebujeme. – Nevíme, kdo je položil do našich měšců.L +Zaplatili jsme je, když však jsme přišli na místo, kde jsme nocovali, a otevřeli jsme své pytle, nalezli jsme navrchu pytlů peníze; nyní je zase v téže váze přinášíme zpět. – xk +pravili: Prosíme, pane, abys nás vyslyšel. Již jedenkráte jsme (sem) přišli, abychom nakoupili potravin.@} +Proto hned ve dveřích přistoupivše ke správci domu,W) +Tam trnouce si pravili: Pro peníze, které jsme prve ve svých pytlech zpět donesli, jsme sem zavedeni; chce nás křivě obviniti z potupného činu a násilně do. otroctví uvrhnouti nás i naše osly.>y +Učinil, co mu bylo nařízeno, a uvedl muže do domu.8k +Když je uviděl, a Benjamina s nimi, rozkázal správci svého domu: Uveď tyto muže do domu, dej zabíti dobytek a vystroj hody, neboť budou se mnou v poledne jísti. – zo +Vzavše tedy ti muži dary, dvoje peníze a Benjamina, odebrali se dolů do Egypta. A předstoupili před Josefa.(K +Všemohoucí můj Bůh vám ho nakloň, aby poslal zpět s vámi bratra vašeho, jehož vězní, i tohoto Benjamina; já pak budu opuštěný, jako bezdětný.;s + Vezměte též bratra svého a jděte k muži tomu.|s + Vezměte také dvojnásobnou částku peněz; ty, které jste nalezli v pytlích, doneste zpět, snad se stal omyl.r_ + Pravil jim tedy Israel, jejich otec: Musí-li tak býti, učiňte, jak myslíte. Naberte do pytlů nejlepších plodin (naší) země a doneste muži tomu dary, něco kadidla, medu, balsámu, ladanu a něco z terebintů a mandloňů.L + Kdyby se bylo neodkládalo, byli bychom již po druhé se vrátili.% + Já za chlapce ručím; z ruky mé ho žádej; nepřivedu-li ti ho zpět a neodevzdám ti ho zase, budu navždy vinen hříchem proti tobě.  +Tu pravil Juda svému otci: Pošli chlapce se mnou, bychom mohli jíti a zachovati život, abychom nezahynuli sami i děti naše.  +Oni však se omlouvali: Ten člověk se nás tázal po pořádku na nás původ; zdali jest otec živ, máme-li bratra, a my jsme mu odpovídali po pořádku dle toho, co vyzvídal. Mohli jsme věděti, že nám řekne: „Přiveďte s sebou svého bratra?"ue +Israel jim řekl: Jednali jste k mému neštěstí, když jste prozradili, že máte ještě jiného bratra./Y +Pakli nechceš, nepůjdeme; neboť muž ten, jak jsme kolikráte již pravili, vyjádřil se k nám řka: „Neuzříte mé tváře bez vašeho nejmladšího bratra."^ 7 +Chceš-li ho tedy s námi poslati, půjdeme pospolu a nakoupíme, čeho je ti třeba.$ C +Juda odpověděl: Onen muž dokládaje se přísahou nám prohlásil toto: „Neuzříte mé tváře, nepřivedete-li s sebou svého nejmladšího bratra."  +Když došly potraviny, které byli z Egypta přinesli, pravil Jakob svým synům: Jděte zase a nakupte nám něco potravin.-  Y +Zatím hlad všecku zemi tuze tísnil.W ) *&On však pravil: Nepůjde syn můj s vámi dolů. Bratr jeho jest mrtev, takže zůstal sám; kdyby ho stihlo nějaké neštěstí v zemi, do níž půjdete, přivedli byste zármutkem šediny mé do hrobu.zo *%Odpověděl Ruben: Dva syny mé usmrť, nepřivedu-li ti ho zpět; odevzdej mi ho do moci a já li ho navrátím.+Q *$pravil otec Jakob: Připravíte mne o děti. Josefa již není, Simeon jest ve vězení a Benjamina chcete (mi) odvésti; všecko toto neštěstí dopadá na mne. *#Když po těchto řečech vysýpali obilí, nalezl každý u vrchu pytle zavázané peníze. Když všichni stejně trnuli,C *"a přiveďte mi svého nejmladšího bratra, bych se přesvědčil, že nejste vyzvědači, abyste nazpět mohli dostati toho z vězení a pak abyste měli volnost po libosti nakoupili."# *!On nám řekl: „Zkusím, jste-li pokojní lidé, takto: Jednoho svého bratra zanechte u mne, naberte potravin pro své rodiny, odejdětexk * Dvanáct jest nás bratrů zplozených od jednoho otce; jednoho již není, nejmladší jest u otce v Kanaanu."cA *Odpověděli jsme mu: „Jsme pokojní lidé, a nemáme žádných úskočných záměrů.Q *Pán té země přísně s námi mluvil a pokládal nás za vyzvědače.ue *Když přišli do Kanaanu k otci svému Jakobovi, vypravovali mu všecko, co se jim bylo přihodilo řkouce:  *I řekl svým bratřím: Vrátili mi peníze, hle, jsou v pytli. V úžasu a zděšení pravili vespolek: Co nám to Bůh učinil?~} *Když jeden (z nich) na místě, kde přenocovali, rozvázal pytel, aby nakrmil soumara, uzřel navrchu v pytli peníze.E} *Bratři tedy vezouce obilí na svých oslech brali se odtud.i|M *Nato dal před nimi Simeona vzíti a svázati. Služebníkům pak nařídil, by jim naplnili pytle obilím, peníze však aby vložili každému z nich do jeho pytle a nad to aby jim dali potravin na cestu. Oni tak učinili.Y{- *Josef se poněkud odvrátil a plakal; a opět se vrátiv rozmlouval s nimi. – \z3 *Netušili, že jim Josef rozumí, poněvadž s nimi mluvil skrze tlumočníka. – e )Když tyto pohltily ony prvé a sežraly je,= )A hle, po nich vystoupilo jiných sedm krav tak ošklivých a tak hubených, že jsem nikdy takových v Egyptě neviděl.< )Tu vystoupilo z řeky sedm přepěkných a masitých krav a pasouce se na zavlažených lučinách škubaly zelenou trávu._;9 )Vypravoval tedy farao, co se mu zdálo: Zdálo se mi, že jsem stál na břehu řeky!.Q: )Josef odpověděl: Ne já, ale Bůh dá faraonovi příznivou odpověď.9 )Král mu pravil: Měl jsem sny, a není nikoho, kdo by mi je vyložil. Slyšel jsem však, že ty velmi důmyslně umíš je vykládati.v8g )Tu hned na králův rozkaz vyvedli Josefa ze žaláře, ostříhali ho, převlékli a přivedli před krále.7 ) a uslyšeli jsme, co nám později skutečnost potvrdila. Neboť já jsem byl zase uveden do svého úřadu a onen pověšen byl na kůl.o6Y ) Byl tam hebrejský mládenec, služebník téhož velitele osobní stráže; tomu jsme vypravovali sny\53 ) Tam měl každý z nás jedné noci sen, který nám předpověděl budoucí věci.4 ) Král rozhněvav se na své služebníky, dal mě a nejvyššího pekaře vsaditi do žaláře velitele osobní stráže.`3; ) Tu teprv rozpomněl se nejvyšší číšník a řekl: Připomínám svoje provinění.?2y )a když nastalo jitro, všecek ustrašen poslal pro všecky egyptské hadače a pro všecky mudrce. Povolav jich, vypravoval jim sen, avšak nebylo nikoho, kdo by jej mohl vyložiti.]15 )ty pohltily první (klasy) se vší jejich krásou. Tu se farao ze spánku probudil,`0; )Potom vyrostlo tolikéž klasů jiných, slaboučkých a žhoucím větrem zkažených;k/Q )a když opět usnul, měl druhý sen. Sedm plných a krásných klasů vyrostlo na jednom stéblu.Q. )a pohltily ty, které byly neobyčejně pěkné a masité. Farao procitl- )Potom se vynořilo z řeky jiných sedm krav, ošklivých a vyhublých. Pásly se na samém břehu řeky na místech zelených,h,K )Z té vystoupilo sedm pěkných a velmi tučných krav a pásly se na zavlažených lučinách.H+ )Po dvou letech měl farao sen. Zdálo se mu, že stojí u řeky.]*5 (Avšak nejvyšší číšník, když se měl dobře, zapomněl na svého vykladače.^)7 (druhého pak dal pověsiti na šibenici, takže správnost vykladačova se potvrdila.D( (Prvého uvedl zase na své místo, aby mu podával číše,''I (Třetího dne nato byly faraonovy narozeniny. Při velikých hodech, které učinil svým služebníkům, vzpomněl si na nejvyššího číšníka a pekaře.]&5 (Po nich odejme ti farao hlavu, pověsí tě na kůl a ptáci budou trhati tvé maso.[%1 (Josef odpověděl: Význam snu jest tento: Tři koše znamenají ještě tři dny.k$Q (V jednom koši, který byl nejvýše, nesl jsem všecky pekařské výrobky a ptáci z toho jedli.# (Nejvyšší pekař vida, jak důmyslně sen vyložil, pravil: Také já jsem měl sen. Tři koše mouky jsem měl na hlavě.L" (jsemť tajně uloupen ze země hebrejské a zde nevinně uvězněn.!/ (Vzpomeň si jen na mne, až se budeš míti dobře, a prokaž mi milost, že se přimluvíš za mne u faraona, aby mě vyvedl z tohoto žaláře;3 a ( Po nich rozpomene se farao tvých služeb a uvede tě do dřívějšího postavení, že mu zase budeš podle svého úřadu podávati číše, jak jsi činíval dříve.]5 ( Josef odpověděl: Význam snu je tento: Tři ratolesti znamenají ještě tři dny.  ( Číši faraonovu měl jsem v ruce, bral jsem tedy hrozny a lisoval jsem je do číše, kterou jsem držel a podával faraonovi.eE ( který měl tři ratolesti. Znenáhla vyrůstaly pupence, pak květy, načež zrály hrozny.a= ( První vypravoval nejvyšší číšník svůj sen: Viděl jsem před sebou vinný kmen,7 (Oni odpověděli: Měli jsme sen a není, kdo by nám jej vyložil. Tu jim Josef řekl: Vykládati přísluší Bohu. Povězte mi, co se vám zdálo.Q (tázal se jich: Proč je dnes tvář vaše smutnější než obyčejně?=w (Když k nim ráno Josef přišel a uzřel je smutné,Y- (měl každý z nich jedné noci sen, jehož význam byl každému přiměřený.{ (Správce žaláře svěřil je Josefovi, jenž je též obsluhoval. Po nějaké době, co již byli držáni ve vazbě,eE (a vsadil je do žaláře velitele osobní stráže, v němž byl uvězněn též Josef. – dC (I rozhněval se na ně farao – jeden totiž byl nad číšníky a druhý nad pekaři – { s (Po těchto událostech dva dvořenínové egyptského krále, číšník a pekař, provinili se proti svému pánu.T# 'o nic se nestaral, neboť Hospodin byl s ním a všecky jeho činy řídil.5 'Ten mu dal do moci všecky vězně, kteří byli ve vězení chováni; cokoli se (tam) dalo, podléhalo jeho nařízení. Všecko mu svěřiv (sám)eE 'Hospodin však byl s Josefem a slitovav se nad ním, získal mu milost u správce žaláře.`; 'a dal Josefa vsaditi do žaláře, kde byli ve vazbě královi vězni. Tam byl zavřen.`; 'Pán uslyšev to a důvěřuje příliš slovům manželčiným, nadmíru se rozhněvalY- 'když slyšel, že křičím, nechal plášť, který jsem držela, a utekl ven.p [ 'řkouc: Služebník hebrejský, kterého jsi přivedl, přišel ke mně, chtěje se mnou si laškovati;b ? 'Na důkaz pravdy podržela tedy plášť a ukázala jej manželu, když se vrátil domů,Z / 'a on uslyšel můj hlas, pustil plášť, za který jsem ho držela, a utekl ven.1 ] 'svolala lidi svého domu a řekla: Hle, manžel uvedl muže hebrejského, aby s námi skotačil. Přišel ke mně, aby se se mnou sešel. Když jsem však já vzkřiklaI  ' Když žena viděla roucho ve svých rukou a že jest pohaněna,{ ' Tu ona chopivši se spodního okraje jeho šatu, řekla: Spi se mnou. On však nechav plášť v její ruce, utekl ven.O ' Jednoho dne vešel Josef do domu a konal beze svědků jakousi práci.gI ' Takovými řečmi den co den žena obtěžovala jinocha, on však cizoložství odpíral. – A} ' nic není, co by nebylo v mé moci, nebo co by nebyl mně odevzdal, kromě tebe, která jsi jeho manželkou. Kterak bych tedy mohl tak zlou věc učinili a hřešiti proti Bohu svému?! 'On však nesvolil k nešlechetnému skutku, (nýbrž) pravil jí: Hle, pán můj všecky věci mi odevzdav, nestará se o to, co má doma;^7 'Po delší době upřela Putifarova paní zraky své na něho a pravila: Spi se mnou.oY 'nestaral se o nic než o jídlo, jehož požíval. Josef byl krásné tváře a sličného vzezření.{q 'Hospodin žehnal domu Egypťanovu pro Josefa a rozmnožoval všecek jeho majetek jak doma tak na poli. (Pán jeho)J 'Nalezl tedy Josef milost před svým pánem, jenž učinil ho svým služebníkem, ustanovil ho nade vším, takže spravoval nejen svěřený dům, nýbrž všecko, co mu bylo dáno na starost 'Pán, v jehož domě bydlil, věděl velmi dobře, že Hospodin jest s ním, že všecko, cokoliv činí, jeho ruka řídi.<~u 'Hospodin byl s ním, takže všecko konal se zdarem."} A 'Josef tedy odveden byl do Egypta; tam ho koupil od Ismaelských, kteří ho přivedli, Putifar, dvořenín faraónův, velitel osobní stráže, Egypťan.Y|- &Potom vyšel jeho bratr, na jehož ruce byla červená nitka; toho nazvala Zara.{ &On však vztáhl ruku zpět a vyšel druhý. Tu pravila žena: Proč se mázdřice protrhla pro tebe? Proto ho nazvala Fares.z3 &Tento vyjde první.Ey &Když nastala doba porodu, ukázala se dvojčata v jejím životě. A když se již nemluvňátka rodila, vystrčil jeden ruku, na niž porodní pomocnice uvázala červenou nitku, řkouc: x &Juda poznav dary, pravil: Spravedlivější jest ona, než já; nedalť jsem ji Selovi, svému synu. – Více však jí nepoznal.'wI &Když byla vedena, by trest byl vykonán, vzkázala svému tchánu: Počala jsem z muže, jehož jsou tyto věci; viz, čí je prsten, náramek a hůl (tato)..vW &Po třech měsících, hle, oznámili Judovi řkouce: Tamar, tvá snacha, smilnila; jeť patrno, že jí život roste. Tu řekl Juda: Vyveďte ji, ať jest upálena.#uA &Tu pravil Juda: Ať si to nechá, aspoň nás nemůže viniti z věrolomnosti; já jsem poslal kozelce, kterého jsem slíbil, avšak ty jsi jí nenalezl.ty &vrátil se k Judovi a řekl mu: Nenalezl jsem. jí a lidé onoho místa mi pravili, že tam nikdy nevěstka neseděla."s? &tázal se lidí onoho místa: Kde je ta žena, která seděla na rozcestí? Když všichni odpověděli: „Na tom místě žádná nevěstka neseděla," r &Poslal pak Juda kozelce po svém pastýři Odollamanu, aby dostal zpět zástavu, kterou byl ženě dal. Když jí ovčák nenalezl,Qq &vstala a odešla. Odloživši roucho, oblékla se zase v šaty vdovské.8pk &Juda pravil: Co chceš, abych. ti dal v zástavu? Odpověděla: „Svůj prsten, náramek a hůl, kterou máš v ruce." Po tomto jednom obcování, z něhož žena ta počala,!o= &řekl: Pošlu ti z (mých) stád kozelce. Když pak opět pravila: „Strpím, co chceš, dáš-li mi zástavu až do doby, kdy pošleš, co slibuješ,"7ni &Přistoupiv k ní pravil: Dovol mi, abych se s tebou sešel. – Nevědělť, že je to jeho snacha. – Když ona odpověděla: „Co mi dáš, abys směl obcovati se mnou?"gmI &Spatřiv ji Juda myslil, že je to nevěstka; bylať zakryla svou tvář, aby nebyla poznána.@l{ &odloživši vdovské šaty, vzala závoj, oděla se a posadila se na rozcestí, kudy se jde do Tamnasu. To (činila) proto, že Sela (již sice) dorostl, ale nedostala ho za manžela.ckA & Když bylo oznámeno Tamaře, že tchán její ubírá se do Tamnasu ke stříhání ovec,Kj & Když pak uplynulo mnoho dní, zemřela dcera Sueova, manželka Judova. Ten po smutku opět se uklidniv, odebíral se do Tamnasu k postřihačům svých ovec, on a Odollaman Hiras, jeho ovčák.Vi' & Proto pravil Juda ke své snaše Tamaře: Zůstaň vdovou v domě svého otce, dokud nedoroste Sela, můj syn; bálť se, aby on též neumřel jako jeho bratři. Ona odešla a přebývala v domě otcově.1h_ & Za tuto ohavnou věc Hospodin ho usmrtil. g; & On věda, že by narození synové nebyli jeho, vcházeje k manželce svého bratra, vyléval símě na zemi, aby se na jméno bratrovo děti nerodily.f &Řekl tedy Juda k svému synu Onanovi: Vejdi k ženě svého bratra a spoj se s ní, abys vzbudil potomstvo svému bratru.leS &Her, Judův prvorozenec, byl nešlechetný v očích Hospodinových, pročež byl od něho usmrcen.Fd &Svému prvorozenému Herovi dal Juda manželku jménem Tamar.Ac &Třetího syna nazvala Sela. Potom přestala již roditi.8bm &A opět počavši nazvala narozeného syna Onan.8am &Ona počala, porodila syna a pojmenovala ho Her.[`1 &Tam uzřel dceru jednoho Kanaance, jménem Sue, a pojav ji za ženu, vešel k ní.s_ c &Téhož času vzdáliv se Juda od svých bratří, ubytoval se u (jednoho) Odollamana, jemuž jméno Hiram.k^Q %$Madianové prodali Josefa v Egyptě Putifarovi, dvořenínu faraónovu, veliteli osobní stráže.@]{ %#Když se shromáždily všecky děti jeho, aby zmírnily otcovu bolest, nechtěl se dáti potěšiti, nýbrž řekl: Bolestí sestoupím k svému synu do hrobu. A plakal bez ustání.S\! %"A roztrhnuv roucho, oblékl se v žínici a dlouho oplakával svého syna.u[e %!Otec ji poznal a řekl: Suknice mého syna to jest; zvíře velmi zlé ho roztrhalo, šelma Josefa pohltila.aZ= % a poslali ji otci se vzkazem: To jsme nalezli; pohleď, není-li to suknice tvého syna.IY %Oni pak vzali jeho suknici, smočili ji v krvi zabitého kozelce^X7 %roztrhl roucho své a jda k bratřím, pravil: Chlapce nevidět a já – kam půjdu?GW %Když se Ruben navrátil k cisterně a nenalezl (tam) chlapce,V# %Když tedy madiánští kupci šli tamtudy, vytáhli ho z cisterny a prodali Ismaelovcům za dvacet stříbrných; ti ho odvedli do Egypta.U- %Raději ho prodejme Ismaelovcům; tak aspoň neposkvrníme si rukou; jeť on přece bratr náš a krev naše. Bratři s jeho řečí souhlasili.rT_ %I pravil Juda svým bratřím: Co nám prospěje, usmrtíme-li svého bratra a zatajíme-li jeho vraždu?+SQ %Posadivše se pak, aby pojedli, uzřeli ismaelské kočovníky, kteří přicházeli z Galaadu, a jejich velbloudy, nesoucí vonidla, kadidlo a ladanum do Egypta.R7 %Hned tedy, jak přišel k bratřím, svlékli ho z pestrobarevné sukně, dlouhé až po paty, a spustili ho do staré cisterny, která neměla vody.SQ! %To pravil, poněvadž ho chtěl vysvoboditi z jejich rukou a vrátit otci. P %Nezabíjejte ho a neprolévejte krve, ale hoďte ho do této cisterny, která jest na poušti; zachovejte tak ruce své čisté.IO %Uslyšev to Ruben umínil si vysvoboditi ho z jejich rukou řka:N% %pojďme, usmrťme ho a hoďme do staré cisterny, a pak řekneme: „Divoká šelma ho pohltila." Pak se ukáže, co mu prospějí jeho sny.4Me %Mluvili mezi sebou: Hle, snář přichází,VL' %Když ho z daleka uzřeli, dříve než k nim došel, zamýšleli ho zabíti.(KK %I pravil mu ten muž: Odešli s tohoto místa, slyšel jsem však, že pravili: „Pojďme do Dotainu." Šel tedy Josef za svými bratry a našel je v Dotainu.JJ %On odpověděl: Bratry své hledám, pověz mi. kde pasou stáda.[I1 %Muž (jeden), který ho potkal, když bloudil po polích, tázal se ho, co hledá.2H_ %„Tu jsem," pravil mu: Jdi a viz, mají-li se bratři tvoji i stáda ve všem dobře, a oznam mi, co se děje. Jsa vyslán z údolí Hebronskélio, přišel do Sichemu.mGU % pravil mu Israel: Bratři tvoji pasou ovce v Sichemu; pojď, pošlu tě k nim. Když on odpověděl:SF! % Když jednou bratři jeho, pasouce otcova stáda, zdržovali se v Sichemu,QE % Záviděli mu tedy jeho bratři, otec však mlčky o věci přemýšlel.?Dy % Když to otci a bratřím vypravoval, domlouval mu otec řka: Co znamená tento sen, který jsi měl? Budu snad já, matka tvá a bratři tvoji až k zemi přeď tebou se skláněti?C % Měl ještě jiný sen. Vypravoval jej bratřím takto: Zdálo se mi, kterak slunce, měsíc a jedenácte hvězd se mi klaní.&BG %Bratři jeho odpověděli: Budeš snad naším králem, či budeme poddáni tvé vládě? Tento sen a řeči tedy závist a zášť ještě více roznítily.A %Zdálo se mi, že jsme vázali snopy na poli; můj snop povstal a stál, vaše pak snopy stály kolem dokola a klaněly se mu.2@a %Pravil jim: Slyšte sen, který jsem měl.q?] %Jednou měl Josef sen a vyprávěl jej svým bratřím; to bylo příčinou ještě větší nenávisti.>7 %Bratři jeho vidouce, že otec raději ho má nežli všecky ostatní, pojali k němu nenávist, že nemohli k němu ani laskavého slova promluviti.= %Israel miloval Josefa nade všecky své syny, poněvadž ho zplodil ve stáří; i dal mu udělati pestrobarevnou suknici.o<Y %Dějiny jeho jsou tyto: Josef, když mu bylo šestnácte let – byl tedy ještě chlapcem – pásal stáda s bratřími. Jednou byl se syny Bály a Zelfy, otcových žen. I obžaloval bratry své u otce z velmi" zlého hříchu.S; # %Přebýval tedy Jakob v zemi Kanaan, kde požíval pohostinství jeho otec.:} $+kníže Magddel a kníže Hiram. To jsou knížata Edomců bydlící ve svých územích, to jest Esau, praotec Edomců.59g $*kníže Kenez, kníže Teman, kníže Mabsar,58g $)kníže Oolibama, kníže Ela, kníže Finon,|7s $(Jména knížat Esauových podle jejich rodů, sídel a jmen jsou tato: Kníže Tamna, kníže Alva, kníže Jetet,6# $'Když i ten zemřel, nastoupil na jeho místo Adar; sídlo jeho slulo Fau; a manželka jeho slula Meetabel, dcera Matredy, dcery Mezaabovy.J5 $&Po jeho smrti následoval v království Balanan, syn Achoborův.Q4 $%Když i ten zemřel, stal se místo něho králem Saul od řeky Rohobot.D3 $$Po smrti Adadově nastoupil na jeho místo Semla z Masreky.2 $#Když i ten zemřel, panoval místo něho Adad, syn Badadův, jenž porazil Madiany v zemi Moabské; jeho sídlo slulo Avit.R1 $"Po smrti Jobabově stal se králem místo něho Husam ze země Temanské.K0 $!Když Bela zemřel, kraloval místo něho Jobab, syn Zary z Bosry.4/e $ Bela, syn Beorův; sídlo jeho slulo Denaba.g.I $Králové, kteří panovali v Edomsku, dříve než měli krále synové Israelovi, byli tito:r-_ $kníže Dison, kníže Eser a kníže Disan. To jsou knížata Horrejských, která panovala v zemi Seir.e,E $Knížata Horrejských jsou tato: Kníže Lotan, kníže Sobal, kníže Sebeon, kníže Ana,*+Q $Disan pak měl syny: Husa a Arama.3*c $Synové Eserovi byli: Balaan, Zavan a Akan.?){ $Synové Disonovi byli: Hamdan, Eseban, Jetram a Gharan..(Y $měl pak syna Disona a dceru Oolibamu.' $Synové Sebeonovi byli: Aja a Ana. To jest ten Ana, jenž nalezl teplé vody na poušti, když pásl osly svého otce Sebeona;A& $Synové Sobalovi byli: Alvan, Manahat, Ebal, Sefo a Onam. =J~~6~}N|||{FzzFyyeyxwx w,vuu_tkssurrnrqYqppGoo\nn,mmll%kjjdii:hhgg)ffOeeJdd=ccAbb5ama`` __4^^1]])\\/\[[TZZZ?ZYYDXX~XWW9VVzVYVUUTTS|RR9QQgPOOONMMLLKKKRKJJIWHHVGFF#EE DCCeBB-A@@??>>=l<<; ::499688;766$5h4403n22X11y00f0 /f..3-,,_, ++^**Q)))G(((/''Q&}%%$##}""x"3!!F g0 \w >p3cM %H i )  e;}i%=i#MOn se tázal: Kde jest? Proč jste člověka toho (tam) nechaly? Zavolejte ho, aby něco pojedl.y"mOdpověděly: (Jakýs) Egypťan vysvobodil nás z moci pastýřů, nad to i vodu s námi vážil a napojil ovce.h!KKdyž se vrátily k Raguelovi, svému otci, pravil jim: Proč přicházíte dříve než jindy?n WPřišli (však) pastýři a odehnali je. Tu Mojžíš povstal, ujal se dívek a napojil jejich ovce.~wMadianský kněz měl sedm dcer. Ty přišly navážit vody; naplnivše koryta, chtěly napájeti stáda svého otce.Také farao uslyšel o té věci a usiloval o smrt Mojžíšovu. Tu prchl před faraonem, a usadil se v zemi Madian u (jedné) studny.=uOn odpověděl: Kdo tě ustanovil nad námi knížetem a soudcem? Chceš mne zabíti, jako jsi včera zabil Egypťana? I lekl se Mojžíš a pravil (si): Jak se ta věc prozradila? Druhého dne vyšed, uzřel dva Hebreje, ani se mezi sebou vadí; i řekl tomu, který činil křivdu: Proč tepeš svého bližního?mU Tu ohlédnuv se na všecky strany a vida, že tu nikoho není, zabil Egypťana a ukryl jej v písku. ; Toho času, když Mojžíš vyspěl, přišel ke svým bratřím a viděl jejich útrapy; viděl Egypťana, kterak tepe jednoho Hebrea, jeho to bratra.:o Vzala tedy žena pachole a živila je; když dorostlo, odevzdala je dceři faraonově. Ta přijala je za syna a dala mu jméno Mojžíš řkouc: Vždyť jsem ho vytáhla z vody.cA Dcera faraonova jí pravila: Vezmi tohoto chlapečka a živ mi jej; já ti dám tvou mzdu.=wOdpověděla: Jdi. Dívka šla a zavolala svou matku.{Tu jí pravila sestra chlapcova: Přeješ si, abych šla a zavolala hebrejskou ženu, která by mohla dílko odchovati? otevřela ji a uzřevši v ní chlapečka an pláče, byla jata soustrastí s ním a pravila: To jest (jedno) z dětí hebrejských.Y-Tu hle, dcera faraonova sestupovala, aby se v řece koupala; její průvodkyně kráčely podél řečiště. Když uzřela ošitku v rákosí, poslala (pro ni) jednu ze svých služebnic; když ji přinesla,H Jeho sestra se postavila podál a pozorovala, co se bude díti.)MKdyž ho již nemohla déle skrývati, vzala ošitku ze sítí, vymazala ji klím a smolou, vložila do ní nemluvně a položila je do rákosí u břehu řeky.[1Ta počala a porodila syna; vidouc, že jest krásný, skrývala ho tři měsíce._ ;Po těchto událostech muž (jeden) z rodu Levi šel a pojal manželku ze svého kmene. Tu rozkázal farao všemu lidu svému řka: Každého chlapce, který se narodí, vrzte do řeky; každou dívku (však) nechte na živu.F  Poněvadž se pomocnice Boha bály, dal jim četné potomstvo.O  Bůh tedy dobře činil pomocnicím; lid pak rostl a velice zmohutněl.  Ony odpověděly: Ženy hebrejské nejsou jako egyptské; neboť ony samy umějí si pomoci a rodí dříve než k nim přijdeme._  ;Král je k sobe povolal a pravil jim: Co to činíte, že necháváte chlapce na živu?x  mPomocnice se však bály Boha a nečinily podle rozkazu krále egyptského, nýbrž nechávaly chlapce na živu.t  erozkaz: Když budete pomáhati ženám hebrejským, chlapce při porodu usmrťte, dívku (však) zachovejte.k STu dal král egyptský hebrejským porodním pomocnicím, z nichž jedna slula Sefora a druhá Fua, 'a ztrpčovali jim život těžkým zpracováním hlíny a výrobou cihel, jakož i různými robotami, kterými byli přetěžováni na poli.V ) I nenáviděli Egypťané synů Israelových, utiskovali je, posmívali se jimN  Čím více je však utiskovali, tím více se rozmnožovali a rostli. + Ustanovil tedy nad nimi robotní dozorce, aby je utiskovali těžkými pracemi. Stavěli pak pro faraona zásobovací města Pitom a Rarmesses.E  Nuže, opatrně jej potlačujme, aby se (příliš) nerozmnožil a – kdyby nastala válka proti nám – aby se snad nepřidal k našim nepřátelům, nepřemohl nás a nevyšel ze země.g K ten pravil svému lidu: Hle, národ synů Israelových jest četný a silnější než jsme my.E Zatím povstal nový král nad Egyptem, který Josefa neznal; synové Israelovi (však) rostli a množili se jakoby rostli ze země, a rozmohli se tak velice, že jich byla plná země.F  (Josef), všichni jeho bratři i celé ono pokolení zemřeli,s~ cVšech duší těch, kteří vzešli z krve Jakobovy bylo sedm desáte; Josef byl v Egyptě (již dříve). } ?Dan, Neftali, Gad a Aser.#| EIssachar, Zabulon, Benjamin,!{ ARuben, Simeon, Levi, Juda,{z uJména synů Israelových, kteří vstoupili s Jakobem do Egypta – každý vešel se svojí rodinou – jsou tato:lyS 2I zemřel dokonav sto doset let života svého. Potom byl balsamován a uložen do rakve v Egyptě.jxO 2Potom zapřisáhl je řka: Až vás Bůh navštíví, vezměte kosti mé s sebou z tohoto místa.Jw 2Po těchto událostech mluvil (Josef) ke svým bratřím: Po mé smrti Bůh vás navštíví a převede vás z této země do země, kterou přísežně slíbil Abrahamovi, Isákovi a Jakobovi.Iv 2Tak bydlil v Egyptě s celým domem otce svého a žil sto deset let Syny Efraimovy viděl až do třetího kolena. Také Machirovi, synu Manassovu, narodili se synové na kolenou Josefových.iuM 2Nebojte se; já budu živiti vás i děti vaše. A těšil je, laskavě a vlídně k nim mluvě.t% 2Měli jste se mnou zlé záměry, Bůh však to obrátil v dobré, aby mne povýšil – jak nyní vidíte – a zachránil četné národy.Is 2On jim odpověděl: Nebojte se; můžeme odpírati vůli Boží?nrW 2Poté přišli bratři jeho sami k němu, poklonili se až k zemi a řekli: Budeme tvými nevolníky.{qq 2abychom ti jeho slovy řekli: „Prosím, zapomeň na zločin svých bratří, na hřích a na zlobu, které se proti tobě dopustili"; také my prosíme, abys služebníkům Boha svého otce nepravost tuto odpustil. Josef slyše to zaplakal.>py 2I vzkázali mu: Tvůj otec, než umřel, uložil nám,0o[ 2Poněvadž byl (Jakob) mrtev, báli se bratři a rozmlouvali vespolek: Jen aby snad nepomněl křivdy, kterou utrpěl, a neodplatil nám vše, čeho jsme se dopustili!Yn- 2Po otcově pohřbu vrátil se Josef s bratřími a s celým průvodem do Egypta.+mQ 2 pochovali ho ve dvojité jeskyni, kterou byl koupil Abraham s polem, aby byla dědičnou hrobkou, od Heťana Efrona naproti Mambre Josefova smrt. (50,14. – 25.)al= 2 Synové Jakobovi učinili tedy, jak jim byl (Jakob) rozkázal; přenesše ho do Kanaanu, k; 2 Když to obyvatelé Kanaanu viděli, pravili: Koná se tam veliká pohřební slavnost egyptská. Proto bylo ono místo nazváno „Egyptský pohřeb".j 2 Když přišli k Humnu-Atadu, za Jordánem, konali tam pohřební slavnost s velikými a pronikavými truchlozpěvy celých sedm dní.Li 2 Měl též v průvodě vozy a jezdce, že jich byl nemalý zástup.`h; 2dům Josefův s bratřími jeho kromě dětí, bravu a skotu, který nechali v Gessenu.qg] 2Když se tedy vydal na cestu, šli s ním různí činovníci faraonova dvora, různí předáci Egypta,Pf 2Farao mu pravil: Jdi a pohřbi otce svého, jak jsi přísahou vázán.Qe 2že mě otec zapřísáhl řka: Hle, umírám a pochováš mne v mém vlastním hrobě, který jsem si v Kanaanu vykopal. Hodlám tedy odebrati se nahoru a pohřbíti otce svého, načež se vrátím. d 2Když minula doba smutku, pravil Josef dvořanům faraonovým: Nalezl-li jsem milost ve vašich očích, rcete s důrazem faraonovi,c7 2Zatím co tito konali rozkazy, minulo čtyřicet dní; tak bylo totiž obyčejem při balsamování mrtvol. Egypt pak ho oplakával sedmdesáte dní.Hb 2A nařídil svým služebným lékařům, aby otce balsamovali.Ba  2Vida to Josef, padl na tvář otcovu pláče a líbaje ho.` 1 Když skončil pořízení, jež oznámil synům, složil své nohy na lůžko a zemřel; a přiřazen byl k svému lidu.|_s 1Tam ho pohřbili i Sáru, jeho manželku, tam pohřben jest Isák se svou manželkou Rebekou, tam leží též Lia.u^e 1proti Mambre v Kanaanu, kterou koupil s polem Abraham od Heťana Efrona, aby byla dědičnou hrobkou (jeho).]% 1A rozkázal jim řka: Já budu přiřazen k mému lidu; pochovejte mne u mých otců ve dvojité jeskyni, která jest na poli Heťana Efrona\ 1Všech těchto dvanácte tvoří kmeny Israelovy; toto mluvil k nim jejich otec, žehnaje každému zvláštním požehnáním.n[W 1Benjamin jest dravým vlkem, ráno pojídá z kořisti, a (ještě) večer dělí se o to, co ulovil.nZW 1(Toto) požehnání tvého otce bude větší, než požehnání otců jeho, dokud nevzejdou vzácné plody pravěkých pahorků. (Tato požehnání) sneste se na hlavu Josefovu, na témě toho, jenž jest knížetem mezi bratry.PY 1Bůh otce tvého bude tvým pomocníkem, a Všemohoucí bude ti žehnati hojným požehnáním s nebe shora, hojným požehnáním hlubin odpočívajících dole, hojným požehnáním prsů i lůna.X+ 1(Avšak) neochvějně trvá jeho luk, pouta rukou i ramen jeho rozvázala ruka Silného Jakobova; odtud stal se pastýřem a skalou Israelovou.?W{ 1Dráždí ho, roztrpčují a závidí mu lučištníci.wVi 1Plodným odnožem jest Josef, plodným odnožem a krásného vzezření; jeho ratolesti se rozbíhají po zdi.SU! 1Neftali jest jelen svobodně se prohánějící a vydává krásná slova.ET 1Aserův chléb bude tučný, pamlsky bude dodávat králům.WS) 1Gad ve zbroji bude rány zasazovati do předu a (dobře) bude obrněn v týle.-RW 1Spásu tvoji, očekávám, Hospodine.}Qu 1Dan bude hadem na cestě, rohatou zmijí na stezce, která štípe koně u kopyta, takže jezdec jeho padá na znak.\P3 1Dan bude pomáhati svému národu k právu jako (kterýkoliv) jiný kmen v Israeli.*OO 1Shledav, že dobré jest místo jeho sídla a že území to velmi jest úrodné, nastavuje svou šíji k nošení (břemen) a stává se poplatným robotníkem.HN 1Issachar jest jak statný osel, odpočívající mezi ohradami.`M; 1 Zabulon bude sídliti u břehu mořského a u přístavů pro lodi sahaje až po Sidon.PL 1 Oči jeho jsou krásnější než víno, a zuby jeho bílé nad mléko. K 1 Syn můj oslátko k vinici přivazuje a k vinnému kmeni svou oslici. Ve víně pere své roucho a v hroznové krvi svůj plášť.&JG 1 Nebude odňato žezlo Judovi, aniž vládce z krve jeho (pocházející), dokud nepřijde Ten, jenž má býti poslán, a jenž bude očekáváním národů.I' 1 Lvím mládětem jest Juda – za kořistí, synu můj, si vykračuješ. Odpočívaje ležíš jako lev a jako lvice; kdo tě smí dráždit?H 1Judo, tebe slavit budou tvoji bratři, ruka tvá bude na šíji tvých nepřátel, před tebou budou se skláněti synové tvého otce.G1 1Zlořečena budiž jejich zuřivost, že byla tak prudká a jejich vztek, že byl (tak) krutý. Rozdělím je v Jakobu a rozptýlím je v Israeli."F? 1Do jejich shromáždění nevstoupí má duše a ve sboru jejich nebude má sláva; neboť v zuřivosti své vraždili muže a svévolně podkopali zeď.WE) 1Simeon a Levi jsou bratři, nástrojové nepravosti se zbraní zacházející.D 1Kypíš (sice) jako voda, (avšak) neporosteš, poněvadž jsi vstoupil na lože svého otce, poněvadž jsi znesvětil jeho lůžko.~Cw 1Rubene, tys můj prvorozenec, moje síla, avšak počátek mé bolesti, první při podělování, první nadvládou.KB 1Shromážděte se, synové Jakobovi, slyšte Israele, svého otce! A  1Potom povolal Jakob svých synův a řekl jim: Shromážděte se, abych (vám) oznámil, co se bude díti s vámi v budoucích dnech. @ 0Dávám ti jeden díl, jehož jsem dosáhl mečem a lučištěm svým z moci Amorrhejských, (abys jej měl) před svými bratry.? 0Poté pravil synu svému Josefovi: Hle, já umírám, avšak Bůh bude s vámi a přivede vás zase do země vašich otců.>>w 0A žehnaje jim tehdy pokračoval: V tobě požehnán bude Israel a bude se říkati: Učiniž tobě Bůh jako Efraimovi a jako Manassovi! Tak dal přednost Efraimovi před Manassem.>=w 0On však odpíraje pravil: Vím, synu, vím; i z tohoto sice budou národové, i on se rozmnoží, ale mladší jeho bratr bude větší než on, a potomstvo jeho vzroste v národy.s<a 0a řekl otci: To není po právu, otče, neboť tento jest prvorozený; polož pravici svou na jeho hlavu.8;k 0Josef vida, že vložil otce pravici na Efraima, přijal to s těžkým srdcem, chopiv se otcovy ruky snažil se zvednouti ji s hlavy Efraimovy a přenésti na hlavu ManassovuA:} 0anděl, který mě vytrhl ze všeho zlého, žehnej těmto chlapcům; buďtež jmenováni jménem mým, jakož i jmény mých otců Abrahama a Isáka a vrosťtež v množství na zemi./9Y 0A požehnal synům Josefovým řka: Bůh, před jehož tváří chodili otcové moji Abraham a Isák, Bůh, jenž byl mým pastýřem od mého mládí až do dneška,81 0Jakob vztáhnuv pravici vložil ji na hlavu mladšího bratra Efraima, levici pak na hlavu Manasse, jenž byl starší, přeloživ ruce křížem.+7Q 0 I postavil si Efraima po pravé, to jest na levou stranu Israelovu, Manasse pak po levé straně, to jest na pravou stranu otcovu a přitáhl oba k němu blíže.I6 0 Když je pak Josef vzal z klína otcova, poklonil se až k zemi.f5G 0 pravil svému synu: Není mi odepřeno spatřiti tebe; nad to ukázal mi Bůh tvé potomstvo.4 0 Oči totiž Israelovy pro vysoké stáří byly zakaleny, že nemohl jasně viděti. Když je tedy k němu přivedl, políbiv a objav je3 0 Odpověděl: „Jsou to moji synové, které mi Bůh zde dal." „Přiveď je" – pravil – „ke mně, bych jim dal požehnání."D2 0Uzřev pak (Jakob) jeho syny, pravil mu: „Kdo jsou tito?"v1g 0Mně totiž, když. jsem přicházel z Mesopotamie, zemřela Rachel v Kanaanu ještě na cestě – bylo to na jaře a já jsem se ubíral do Efraty – a pochoval jsem ji u cesty (vedoucí) do Efraty, která sluje jiným jménem Betlem.#0A 0Ostatní však (synové), které po nich zplodíš, budou tvoji; jménem jednoho z řečených bratří budou vedeni v územích, kterých se jim dostane.:/o 0Dva tedy synové tvoji, kteří se ti narodili v Egyptě, dříve než jsem k tobě sem přišel, budou moji; Efraim a Manasses budou v mých očích rovni Rubenovi a Simeonovi.*.O 0a pravil: „Já tebe rozplodím a rozmnožím a učiním z tebe zástupy národů; a dám tuto zemi tobě i potomstvu tvému po tobě ve věčné vlastnictví."v-g 0Když pak k němu vstoupil, řekl: Všemohoucí Bůh se mi zjevil v Luze, která jest v Kanaanu, požehnal miy,m 0Když bylo starci řečeno: „Hle, syn tvůj Josef přichází k tobě," vzpřímil se a posadil se na lůžku.+ 0Po těchto událostech bylo Josefovi oznámeno, že jest otec nemocen. Vzav tedy dva syny, Manasse a Efraima, vydal se na cestu.x*k /On pak: „Přisahej mi tedy," řekl. Když přisahal, poklonil se Israel Bohu, obrátiv se ke hlavám lůžka.5)e /nýbrž – abych odpočíval se svými otci – že mě odvezeš z této země a pohřbíš ve hrobce mých předků. Josef mu odpověděl: Já učiním, co jsi rozkázal.t(c /Když pozoroval, že se blíží den jeho smrti, povolal svého syna Josefa a pravil mu: Nalezl-li jsem milost v tvých očích, vlož svoji ruku pod mou kyčli; prokaž mi ten skutek lásky a věrnosti, že mne nepochováš v Egyptě,c'A /Žil tam sedmnácte roků, takže bylo všech dnů jeho života sto čtyřicet sedm roků.~&w /Přebýval tedy Israel v Egyptě – to jest v zemi Gessen – právem vlastnickým a vzrostl a rozmnožil se velice.3%a /Od té doby až do dneška se v celém Egyptě odvádí králům pátý díl a stalo se to takořka zákonem, – kromě půdy kněží, která byla prosta toho závazku.$ /Oni odpověděli: Naše blaho jest v tvé moci; jen hlediž na nás (laskavě) pán náš a s radostí budeme králi sloužiti.#! /abyste mohli míti obilí. Pátý díl budete odváděti králi, čtyři ostatní vám ponechávám na setí a na výživu rodin a dětí."{ /Tu pravil Josef k lidu: Hle, jak vidíte, vy i půda vaše jsou majetkem faraonovým. Vezměte símě a osívejte pole,7!i /kromě pozemků kněží, které jim byly dány od krále; ti totiž dostávali z obecných sýpek určité množství obilí, pročež nebyli nuceni prodávati své pozemky.Y - /i s veškerým jejím obyvatelstvem – od jednoho konce Egypta až ke druhému,# /Skoupil tedy Josef všecku půdu Egypta, když pro veliký hlad každý prodával své pozemky. Tak ji uvedl ve vlastnictví faraonovo – S! /Proč bychom tedy měli zemříti před očima tvýma my, i země? Budeme tvým majetkem! Kup nás za královské otroky a vydávej nám símě, by pro nedostatek zemědělců nestala se země pouští.@{ /Přišli též druhého roku a pravili: Nebudeme před naším pánem tajiti, že nemajíce peněz nemáme ani dobytka; není tě také tajno, že kromě těla a pozemků nemáme nic.) /Když jej přiváděli, dával jim potraviny za koně, za ovce, za hovězí dobytek a za osly; tak je živil toho roku za vyměněný dobytek.cA /On jim odpověděl: Nemáte-li peněz, přiveďte svůj dobytek a dám vám zaň potravin.;q /Když pak kupujícím peníze došly, přicházeli z celého Egypta k Josefovi a říkali: Dej nám chleba; proč bychom měli, když nemáme peněz, mříti před očima tvýma?~w /Všecky peníze z těchto zemí za prodané obilí stržené Josef shromažďoval a ukládal do pokladny královské.hK / Po celém totiž světě nedostávalo se chleba a hlad tísnil zemi, jmenovitě Egypt a Kanaan.M / A živil je i všecek dům svého otce, dávaje každému potraviny.|s / Josef tedy dal otci a bratřím pozemky v majetek v nejlepším místě země, v Ramesses, jak byl farao rozkázal.$E / Požehnav krále vyšel ven.  / odpověděl: „Dnů putování mého je sto třicet let, – málo to dnů, ale zlých; nedosahují dnů putování mých otců."4e /a byl od něho tázán: „Kolik je ti let,"X+ /Poté uvedl Josef otce před krále a představil mu ho. Když králi požehnal*O /Egypt je ti otevřen; usaď je na nejlepším místě a dej jim krajinu Gessen. Víš-li, že jsou mezi nimi schopní muži, ustanov je dozorci nad mými stády.O /Tu pravil král Josefovi: Otec tvůj a bratři tvoji přišli k tobě.jO /Přicházíme, bychom požívali pohostinství v zemi tvé; neboť není trávy pro stáda tvých služebníků, poněvadž velice tíží hlad Kanaan. Prosíme, abys dovolil nám, svým služebníkům, přebývati v Gessenu. /Když se jich tázal: „Jakého jste zaměstnání?" odpověděli: My, tvoji služebníci, jsme pastýři ovec, my, i naši otcové.F  /Potom představil též pět mužů z bratří svých králi.,  U /Josef tedy vstoupiv k faraonovi oznamoval mu: Otec můj a bratři se svým bravem, skotem a vším majetkem přišli z Kanaanu a – hle – zastavili se v Gessenu.Q  ."odpovíte: „Pastýři jsme my, tvoji služebníci, od dětství až do dneška, my i naši otcové." To řeknete, abyste směli přebývati v Gessenu; neboť Egypťané se štítí všech ovčáků.I  .!Když vás povolá a řekne: „Jaké jest vaše zaměstnání,"  . jsou to muži pastýři ovec a zabývají se chovem dobytka; brav svůj a skot a všecek svůj majetek přivedli s sebou.5e .On však pravil k bratřím a k celému domu otcovu: Půjdu, oznámím věc faraonovi a řeknu mu: Moji bratři a dům mého otce, kteří byli v Kanaanu, přišli ke mně; .Tu pravil otec Josefovi: (Nyní) již rád zemru, poněvadž jsem viděl tvoji tvář a poněvadž tě živého zanechávám.! .Když Juda přišel, dal Josef zapřáhnouti do svého vozu a jel tam otci naproti; uzřev ho, padl mu kolem Šíje a objímaje ho plakal.jO .Jakob poslal před sebou k Josefovi Judu, aby mu oznámil, že mu má vyjeti vstříc do Gessenu.% .Synové Josefovi, kteří se mu narodili v Egypte, byly dvě duše. Všech duší domu Jakobova, které přišly do Egypta, bylo sedmdesát.  .Všech duší, které přišly s Jakobem do Egypta a které vzešly z jeho krve – kromě žen jeho synů – bylo šedesát Šest.p[ .To jsou synové Baly, kterou dal Laban Racheli, své dceři; ty porodila Jakobovi; úhrnem sedm duší.9o .Synové Neftaliovi: Jasiel, Guni, Jeser a Sallem.9 .Synové Danovi: Husim.Z/ .To jsou synové Rachelini, kteréž porodila Jakobovi; úhrnem čtrnácte duší._~9 .Synové Benjaminovi: Bela, Bechor, Asbel, Gera, Naaman, Echi, Ros, Mofim, Ofim a Ared.} .Josefovi narodili se v Egyptě synové, které mu porodila Asenet, dcera Putifara, kněze heliopolského: Manasses a Efraim.>|y .Synové Rachele, manželky Jakobovy: Josef a Benjamin.x{k .Ta jsou synové Zelfy, kterou dal Laban Lii, své dceři, a ty po rodila Jakobovi, (úhrnem) šestnáct duší.vzg .Synové Aserovi: Jamne, Jesua, Jessui, Beria a pak sestra jejich Sara. – Synové Beriovi: Heber a Melchiel.Jy .Synové Gadovi: Sefion, Haggi, Suni, Esebon, Heri, Arodi a Areli. x .To jsou synové Liini, které porodila v Syrské Mesopotamii spolu s dcerou Dinou. Všech duší jeho synů a dcer: třicet tři.2wa .Synové Zabulonovi: Sared, Elon a Jahelel.5vg . Synové Issacharovi: Tola, Fua, Job a Semron. u . Synové Judovi: Her, Onan, Sela, Fares a Zara. – Her a Onan zemřeli v Kanaanu. – Faresovi se narodili synové Hesron a Hamul.,tU . Synové Levi: Gerson, Kaat a Merari.Ts# . Synové Simeonovi: Jamuel, Jamin, Ahod, Jachin, Sohar a Saul, syn Kanaanky.9ro . Synové Rubenovi: Henoch, Fallu, Hesron a Charmi.qq] .Jména synů Israelových, kteří vešli do Egypta, jsou tato: Jakob a jeho synové: Prvorozený Ruben.(pM .se syny, vnuky a s celým rodem.Wo) .a všeho, co v Kanaanu měl. Přibyl tedy do Egypta s celým svým potomstvem,n3 .Pak se Jakob bral dále od Studně přísahy. Synové ho totiž vzali s dětmi a se ženami na vozy, které byl farao poslal, na převezení starcewmi .Já tam s tebou sestoupím a já (sám) odtamtud tě povedu, až se budeš vraceti; a Josef ti zatlačí oči. l .pravil mu Bůh: Já jsem Silný, Bůh otce tvého; neboj se, vydej se dolů do Egypta, neboť učiním tam z tebe veliký národ.wki .V nočním vidění slyšel, kterak ho Bůh volá a praví mu: Jakobe, Jakobe! Když odpověděl: „Tu jsem",j  .Israel tedy se vším, co měl, vydav se na cestu, přišel ke Studni přísahy; tam přinesl oběti Bohu otce svého Isáka.eiE -a řekl: Stačí mi, že jest Josef, můj syn, ještě živ; půjdu a uzřím ho, než umru.jhO -Až mu vyložili vše po pořádku a uzřel vozy a vše, co byl Josef poslal, obživnul jeho duch#gA -a oznámili mu: Josef, tvůj syn, jest živ; vládne nad celým Egyptem. Slyše to Jakob, jakoby se probral z tvrdého spánku; ale (zcela) jim nevěřil.[f1 -Bratři ubírajíce se z Egypta nahoru, přišli do Kanaanu k svému otci Jakobovi\e3 -Tak své bratry propustil a když odcházeli, pravil jim: Nehněvejte se na cestě!Dd -Tolikéž peněz i šatů poslal svému otci a přidal deset oslů, kteří vezli (dary) ze všeho bohatství Egypta, a tolikéž oslic, které nesly obilí na cestu a potraviny pro otce.c -Každému dal též přinésti po dvojím rouchu; Benjaminovi však dal tři sta stříbrných s paterým nádherným rouchem.~bw -Synové Israelovi učinili, jak jim bylo nařízeno. Josef jim dal podle rozkazu faraonova vozy a potraviny na cestu.ba? -Nezanechte (tam) nic ze svého nářadí, neboť všecko bohatství Egypta bude vaším."`! -Poruč také, ať vezmou vozy z Egypta a převezou své děti a ženy; rci: „Vezměte otce svého a pospěšte, byste hned zase tu byli._9 -vezměte odtud otce svého i své příbuzné a přijděte ke mně; dám vám, co dobrého v Egyptě, že budete požívati nejlepších plodin země.g^I -A řekl Josefovi, aby takto nařídil svým bratřím: Naložte na soumary, jděte do Kanaanu,] -I vypravovalo se a od úst k ústům kolovalo u dvora královského: Přišli Josefovi bratři! Farao se radoval i všecek jeho dvůr.o\Y -Potom zlíbal Josef všecky své bratry a nad každým plakal. Pak teprv odvážili se s ním mluviti.e[E -Nato objímaje bratra Benjamina vzal ho kolem krku a plakal; ten plakal zase na hrdle onoho.oZY - Oznamte mému otci všecku mou slávu a vše, co jste v Egyptě viděli; přiveďte ho rychle ke mně!ZY/ - Hle. oči vaše a oči bratra mého Benjamina vidí, že má ústa mluví k vám. X - Tam budu tě živiti, – zbýváť ještě pět let hladových, – abys nezahynul ty ani dům tvůj, aniž co z majetku tvého. W - Budeš přebývati v zemi Gessen, blízko mne, ty, synové tvoji, synové synů tvých, ovce tvé, stáda tvá a všecko, co máš.V - Pospěšte k mému otci a rcete mu: Toto vzkazuje tvůj syn Josef: Bůh učinil mne pánem celého Egypta. Přijď ke mně, neprodlévej.+UQ -Ne vaším záměrem, nýbrž vůlí Boží byl jsem poslán sem. On mne učinil takořka otcem faraonovým, pánem všeho jeho domu a vladařem v celém Egyptě.xTk -Proto mě Bůh předeslal (sem), abyste byli na zemi zachráněni a abyste mohli nabýti potravin k živobytí.~Sw -Dva roky jsou tomu, co počal hlad v zemi a ještě zbývá pět let, ve kterých nebude možno ani orati ani žíti.&RG -Nebojte se a nedělejte si příliš těžké srdce, že jste mne prodali do těchto krajů; neboť na vaši záchranu poslal mne Bůh před vámi do Egypta.Q -I pravil jim laskavě: Přistupte ke mně. Když přistoupili blíže, řekl: Já jsem Josef, bratr váš, jehož jste prodali do Egypta. P -Pak pravil bratřím: Já jsem Josef; jest ještě otec můj živ? Bratři velikou hrůzou ustrašeni jsouce, nemohli promluvili.]O5 -1 dal se do hlasitého pláče, až ho slyšeli Egypťané i všecek dům faraonův.N 5 -Josef nemohl se déle zdržeti před četnými přítomnými; rozkázal tedy, ať všichni vyjdou, aby nikdo cizí nebyl při společném poznání.vMg ,"Nemohuť se k otci svému vrátit bez chlapce, nechci-li býti svědkem neštěstí, jaké stihne mého otce.L} ,!Zůstanu tedy já, tvůj služebník, místo chlapce v otroctví mého pána, a chlapec ať jde nahoru se svými bratry.'KI , Ať jsem raději já tvým otrokem, neboť já jsem se za něho zaručil a slíbil: „Nepřivedu-li ho zpět, budu stále vinen hříchem proti svému otci."qJ] ,a uzří-li, že ho s námi není, tu zemře a služebníci tvoji uvedou jeho šediny bolestí do hrobu.tIc ,Protož přijdu-li k tvému služebníku, našemu otci, bez chlapce – srdce jeho lpí totiž na něm – kHQ ,Vezmete-li i tohoto a přihodí-li se mu co na cestě, přivedete mé šediny žalostí do hrobu."OG ,Jeden vyšel, vy jste řekli: Šelma ho pohltila a dosud se neukázal.OF ,Nato on odpověděl: „Víte, že dva syny mi manželka má porodila.:Eo ,řekli jsme mu: „Nemůžeme jíti; půjde-li s námi nejmladší bratr, půjdeme všichni společně; jinak bez něho neodvážíme se předstoupiti před tvář onoho muže."TD# ,Když nám pak otec pravil: „Jděte zase tam a kupte nám trochu obilí",Cy ,Když jsme tedy přišli nahoru k tvému služebníku, našemu otci, vypravovali jsme mu všecko, co mluvil můj pán.B} ,Ty jsi však pravil svým služebníkům: „Nepřijde-li nejmladší váš bratr s vámi, neuzříte již mé tváře."|As ,Tu jsme se snažili přesvědčiti mého pána: „Chlapec nemůže svého otce opustit; opustí-li ho, on zemře."t@c ,Ty jsi pravil svým služebníkům: „Přiveďte ho ke mně, bych mohl svýma očima na něho popatřiti."p?[ ,a my jsme odpověděli tobě, pánu mému: „Máme stařičkého otce a mladistvého jinocha, který se narodil v jeho stáří; bratr jeho z téže matky zemřel, takže jest jediným synem své matky, a otec ho něžně miluje."_>9 ,mým pánem. Před časem tázal ses svých služebníků: „Máte otce nebo bratra?"E= ,Juda přistoupiv blíže pravil odhodlaně: Prosím, pane můj, by směl tvůj služebník promluviti slovo k tvému sluchu, a nehněvej se na svého služebníka; neboť ty jsi jako farao<7 ,Josef odpověděl: Budiž mne daleko, bych tak jednal; kdo ukradl číši, ať jest mým otrokem; vy ostatní můžete volně odejíti k otci svému.[;1 ,Nato Juda: Co odpovíme mému pánu? Čím se můžeme poctivě omluviti? Bůh dal nalézti nepravost na tvých služebnících; hle, všichni jsme otroky mého pána, my i ten, u něhož byla číše nalezena.i:M ,Tu jim pravil: Proč jste tak učinili? Nevíte, že se mi v umění hádání nikdo nevyrovná? 9 ,Juda v čele svých bratří vstoupil k Josefovi – ještě totiž nebyl z domu odešel – a všichni padli před ním na zem.^87 , Tu oni roztrhli svá roucha a naloživše opět pytle na osly, vrátili se do města.7 , Správce domu je prohledával, začav (pytlem) nejstaršího a (pokračoval) až k nejmladšímu. V pytli Benjaminově číši našel.K6 , Složili tedy rychle pytle na zem a každý svůj pytel rozvázal.5 , On jim řekl: Staň se, jak sami jste rozhodli; u kterého se věc nalezne, ten buď mým otrokem, vy však budete nevinni.u4e , U kteréhokoliv ze služebníků tvých nalezneš, co hledáš, ať umře, a my budeme otroky našeho pána.;3q ,Peníze, které jsme nalezli v pytlích navrchu, přinesli jsme ti z Kanaanu zpět; jak jest možno s tím srovnati, abychom z domu tvého pána byli ukradli zlato neb stříbro?w2i ,Oni odpověděli: Proč mluví pán náš, jakoby byli služebníci tvoji tak velikého zločinu se dopustili?O1 ,On učinil, jak mu bylo nařízeno. Dohoniv jich, řekl jim, jak měl.z0o ,Z číše, kterou jste ukradli, pívá můj pán a z ní obyčejně hádá; to jste spáchali něco velmi zlého../W ,Když byli kousek cesty z města ušli, Josef, zavolav správce domu, pravil: Vzhůru, pusť se za těmi muži, a dohoně jich rci: Proč jste splatili dobré zlým?3.c ,Potom, z jitra byli, propuštěni i s osly.}-u ,Nejmladšímu pak vlož do pytle kromě peněz, které dal za obilí, také mou stříbrnou číši. I stalo se tak.,  ,Rozkázal pak Josef správci svého domu: Naplň pytle jejich obilím, co se do nich vejde; a peníze každého polož na vrch do pytle.2+_ +"Bral pak každý díl, který od něho dostal; největšího podílu se dostalo Benjaminovi, jenž obdržel pětkráte tolik, co ostatní. I pili s ním a rozjařili se. ~}}}K||,{{?zzyxpwww.vuu:t/s@ruqq pp&o^nnn*mm"ll3kjj'ii>hh8gg=ff&ee!d:cc]bbXbaw```-__^v]]Q\\U[[7ZZDYYXXFWWVV8UU/TSSoRRQQrPP=OONNgNMULL,KKJJ^JIgI0HHsH&G~GFoF.EEGDD:CC'BBZAAA@i??n?>>=l<ETu pravili čarodějové faraonovi: Prst Boží je toto. Srdce farao novo se však zatvrdilo, takže jich neposlechl – jak to byl Hospodin předpověděl.6=gČarodějové snažili se učiniti podobně svým zaklínáním, vyvoditi (totiž) komáry, nebyli však s to. – Byli tedy komáři jak na lidech, tak na zvířatech. – L<I učinil tak. Áron vztáhl ruku, ve které držel hůl, udeřil do prachu země, a objevili se komáři na lidech i na zvířatech; všecek prach země po celém Egyptě byl obrácen v komáry.;-I pravil Hospodin Mojžíšovi: Mluv k Áronovi: Vztáhni svou hůl a udeř do prachu země: ať se stanou (z něho) komáři po celém Egyptě.:yFarao však vida, že nastala úleva, zatvrdil své srdce a neuposlechl jich – jak (to) byl Hospodin předpověděl.>9ySnesli je na obrovské hromady. Země byla plna puchu.j8O Hospodin učinil podle prosby Mojžíšovy. I pošly žáby v domech, v nádvořích a v polích.77 Když vyšel Mojžíš a Áron od faraona, volal Mojžíš k Hospodinu, dovolávaje se přípovědi o žábách, kterou byl dal (Hospodin) faraonovi.r6_ Odejdou žáby od tebe, od tvého domu, od tvých služebníků i od lidu tvého a zůstanou jen v řece.5# On odpověděl: (Pro) zítřek. Tu pravil: Učiním podle tvého slova, abys přesvědčil se, že není (nikdo) jako Hospodin, Bůh náš.j4O Mojžíš pravil faraonovi: Urči mi, pro kdy mám vyprositi tobě, tvým služebníkům a tvému lidu, aby byly žáby zapuzeny od tebe, od tvého domu, od tvých služebníků i od tvého lidu tak, aby zůstaly jen v řece. 3;Tu povolal farao Mojžíše a Árona a pravil jim: Proste Hospodina, aby odňal žáby ode mne a mého lidu; a propustím lid, aby obětoval Hospodinu.^27Učinili však i čarodějové svým zaklínáním podobně a uvedli žáby na Egypt.W1)Vztáhl tedy Áron ruku na egyptské vody; i vystoupily žáby a pokryly Egypt 0 Poté pravil Hospodin Mojžíšovi: Rci Áronovi: Vztáhni ruku nad řeky, nad průplavy a nad kaluže, a uveď na Egypt žáby.R/ano, na tebe, na tvůj lid a na všecky tvé služebníky polezou žáby.H. Řeka bude chrliti žáby, které vystoupí a vniknou do tvého domu, do tvé ložnice, na tvé lůžko, do domu tvých služebníků, do tvého lidu, do tvých krbů a do tvých špižíren;g-INebudeš-li však chtíti (jej) propustiti, hle, já bíti budu všecky tvé končiny žabami.y, opravil Hospodin Mojžíšovi: Jdi k faraonovi a rci mu: Toto praví Hospodin: Propusť lid můj, ať mi obětuje.O+Když minulo celých sedm dní od té doby, co Bůh ranou stihl řeku.o*YVšichni Egypťané pak kopali kolem řeky, hledajíce pitné vody; neboť z řeky vody píti nemohli.e)Eobrátil se a vrátiv se do svého domu, nevěnoval věci ani tentokráte valné pozornosti.+(QČarodějové egyptští však učinili podobně svým zaklínáním. Proto se srdce faraonovo zatvrdilo a neposlechl jich – jak to byl Hospodin předpověděl;'Ryby, které byly v řece, pošly, a řeka zapáchala, takže Egypťané nemohli píti z řeky. A byla krev po všem Egyptě.*&OMojžíš a Áron učinili podle rozkazu Hospodinova; zvedl hůl a udeřil jí před faraonem a před jeho služebnictvem do vody řeky a ta se obrátila v krev.!%=Potom pravil Hospodin Mojžíšovi: Rci Áronovi: Vezmi svou hůl a vztáhni ruku nad vody egyptské, nad jejich řeky, průplavy, nad kaluže, tedy nad všecky vodní plochy, aby se obrátily v krev; a krev budiž v celém Egyptě jak v dřevěných, tak i v kamenných žlabech.s$aRyby, které jsou v řece, zahynou, vody budou zapáchati a Egypťanům, pijícím z řeky vodu, bude zle.#-Toto tedy praví Hospodin: Po tom poznáš, že jsem já Hospodin: Hle, udeřím holí, kterou mám v ruce, do vody řeky, a obrátí se v krev.,"Sa řekneš mu: Hospodin, Bůh Hebreův, poslal mne k tobě se vzkazem: „Propusť můj lid, ať mi na poušti obětuje;" ty jsi však dosud nechtěl poslechnouti.!Jdi ráno k němu. Hle, vyjde k vodě; postavíš se proti němu na břehu řeky, vezmeš do ruky hůl, která byla obrácena v hada,^ 7Hospodin pravil Mojžíšovi: Srdce faraonovo jest zatvrzelé, nechce lidu propustit.\3 I zatvrdilo se srdce faraonovo a neuposlechl jich, jak byl Hospodin předpověděl.p[ Každý z nich vrhl svou hůl na zem, a stali se z nich hadi; hůl Áronova však pohltila hole jejich. Farao však povolal mudrce a čaroděje, a ti učinili podobně egyptským zaklínáním a nějakými tajnými prostředky./Y Vešli tedy Mojžíš a Áron k faraonovi a učinili, jak Hospodin přikázal; Áron hodil hůl svou před faraonem a jeho služebníky (na zem), a stal se z ní had.%E Když vám řekne farao: „Ukažte zázračná znamení," řekneš Áronovi: „Vezmi hůl svou a hod ji před faraonem (na zem)" – a obrátí se v hada.2aHospodin pravil k Mojžíšovi a Áronovi:]5Mojžíšovi bylo osmdesát let a Aronovi osmdesát tři, když mluvili k faraonovi.S!Učinil tedy Mojžíš a Áron, jak byl přikázal Hospodin; tak učinili.tcPak, až vztáhnu svou ruku nad Egypt a vyvedu Israelity z nich, zvědí Egypťané, že já jsem Hospodin. ;On vás nebude chtíti poslechnouti; já tedy vložím svou ruku na Egypt a vyvedu své voje, lid svůj, syny Israelovy, převelikými tresty z Egypta.lSJá totiž nechám jeho srdce zatvrzovati se a učiním mnoho mých znamení a zázraků v Egyptě.Ty mu budeš vypravovati všecko, co ti přikazuji; on pak mluviti bude k faraonovi, by propustil Israelity ze své země. Hospodin pravil Mojžíšovi: Hle, já tě ustanovuji za faraonovo božství; Áron pak, bratr tvůj, bude tvým prorokem.nWTu řekl Mojžíš před Hospodinem: Hle, jsem člověk neobřezaných rtů, jak mne farao poslechne?samluvil k němu takto: Já jsem Hospodin; rci faraonovi, králi egyptskému, všecko, co já pravím tobě.>yV době, kdy Hospodin mluvil v Egyptě k Mojžíšovi,!To jsou ti, kteří mluvili k faraonovi, králi egyptskému, aby směli vyvésti syny Israelovy, z Egypta, to jest ten. Mojžíš a Áron.ueTo jest ten Áron a Mojžíš, jimž přikázal Hospodin, aby vyvedli Israelity z Egypta v jejich oddílech.$ CEleazar, syn Áronův, pojal za manželku jednu z dcer Futielových; ta mu porodila Fineesa. To jsou pohlaváři Levitů podle jejich rodové posloupnosti.J Synové Koreovi: Aser, Elkana, a Abiasaf; to jsou rody Koreovců. Áron pojal za manželku Alžbětu, dceru Aminadabovu, sestru Nahasonovu; ta mu porodila Nadaba, Abiu, Eleazara a Itamara.3 cSynové Ozielovi: Misael, Elisafan a Setri.4 eSynové Isaarovi byli: Kore, Nefeg a Zechri.'Amram pojal za manželku Jochabed, dceru otcova bratra; ta mu porodila Árona a Mojžíše. Let života Amramova bylo jedno sto třicet sedm.Z/Synové Merariovi: Moholi a Musi. To jsou rodové Leviovi podle jejich rodokmene.hKSynové Kaatovi: Amram, Isaar, Hebron a Oziel. Let života Kaatova bylo jedno sto třicet tři.<uSynové Gersonovi: Lobni a Semej podle rodů jejich. Jména synů Leviových podle jejich rodokmene jsou tato: Gerson, Kaat, a Merari. Let života Leviho bylo jedno sto třicet sedm.To jsou rodové Rubenovi. Synové Simeonovi: Jamuel, Jamin, Ahod, Jachin, Soar a Saul, syn ženy kanaanejské. To jsou rodové Simeonovi.Toto jsou pohlaváři čeledí podle rodokmene jejich: Synové Rubena, prvorozence Israelova: Henoch, Fallu, Hesron a Charmi.1 Mluvil tedy Hospodin k Mojžíšovi a Áronovi a poslal je k synům Israelovým a k faraonovi, králi egyptskému, aby vyvedli Israelity z Egypta..W Mojžíš před Hospodinem odpověděl: Hle, synové Israelovi mne "neposlouchají, jak mne tedy poslechne farao, zvláště když jsem člověk neobřezaných rtů?]5 Jdi a rci faraonovi, králi egyptskému, ať syny Israelovy ze své země propustí./~[ Tu mluvil Hospodin k Mojžíšovi řka:w}i Mojžíš tedy vypravoval všecko synům Israelovým; oni však z malomyslnosti a pro tíži robot ho nedbali.|uvede do země, kterou že dám Abrahamovi, Isákovi a Jakobovi, ruku svou jsem zvedl; tu vám dám v majetek, já Hospodin.{5Přijmu vás za svůj lid a budu Bohem vaším; přesvědčíte se, že jsem já Hospodin Bohem vašimi, který vás vyvede z egyptské robotárny a0z[Rci proto synům Israelovým: Já jsem Hospodin; vyvedu vás z egyptské robotárny, vyprostím z otroctví a vysvobodím pozvednutou rukou, jakož i velikými tresty.~ywJá jsem slyšel také lkáni synů Israelových, že je Egypťané utlačují, a rozpomenul jsem se na svou úmluvu.oxYUčinil jsem s nimi úmluvu, že jim dám zemi Kanaan, zemi jejich putování, ve které byli cizinci.w7já jsem se ukazoval Abrahamovi, Isákovi a Jakobovi pod jménem „Bůh Všemohoucí", avšak pod jménem svým „Hospodin" jsem se jim neoznámil.@v}Potom mluvil Hospodin k Mojžíšovi: Já jsem Hospodin;"u AHospodin řekl Mojžíšovi: Nyní uvidíš, co učiním faraonovi; neboť vlivem silné ruky je propustí a pod vlivem ruky mocné je ze země i vyžene.t Od té doby, co jsem vešel k faraonovi, bych mluvil tvým jménem, utiskuje tvůj lid (ještě více); a ty se ho neujímáš. sTu se Mojžíš opět obrátil k Hospodinu a pravil: Hospodine, proč necháváš tento lid (tolik) trpěti? Proč jsi mne poslal?!r=pravili jim: Hospodin to viz a sud, že jste nás uvrhli v nemilost u faraona a jeho úředníkův, a že jste vtiskli mu do rukou meč, aby nás pobil.vqgKdyž se tedy setkali s Mojžíšem a Áronem, kteří čekali, aby se s nimi setkali, až vyjdou od faraona, pDohlédači israelští viděli, že jsou v tísni, poněvadž se jim přikazovalo: „Nic nebude sleveno z denního počtu cihel."loSJděte tedy a pracujte! Slámy vám dávati nebudou, budete však odváděti obvyklý počet cihel.inMOn, pravil: Nemáte co dělati, zahálíte a proto říkáte: „Pojďme a obětujme Hospodinu."m7Slámy nám nedávají, avšak tolikéž cihel ukládají. Hle, my, služebníci tvoji, jsme mrskáni; nespravedlivě se vystupuje proti tvému lidu. lDohlédači ustanovení nad pracemi synů Israelových přišli a volali k faraonovi: Proč tak jednáš proti svým služebníkům?3kaDozorci faraonovi bili též ty, kteří byli ustanoveni nad pracemi synů Israelových, říkajíce: Proč jste včera a dnes nevyrobili plného počtu cihel jako dosud?j! Dozorci nad pracemi naléhali řkouce: Vykonávejte každodenně celý svůj úkol, jako jste dosud činívali, když vám dávali slámu.Ai Tu se lid rozběhl po celém Egyptě, aby sbíral slámu.ihM jděte (sami) a sbírejte, kde budete moci něco nalézti, a nic nebude z vaší práce sleveno.~gw Vyšedše tedy dozorcové nad pracemi a dohlédači, pravili lidu: Takto nařizuje farao: Nebudu vám dávati slámy;ofY Ať jsou zatíženi pracemi a nechť je vykonávají, aby se nemohli zaměstnávati lživými řečmi.#eATýž počet cihel, který dosud vyráběli, jim uložíte a ničeho neslevíte; nemají co dělati a proto volají: „Pojďme a obětujme Bohu našemu."tdcBudoucně nebudete dávati lidu slámy k výrobě cihel jako dosud; ale ať jdou sami a nasbírají si jí.QcRozkázal tedy toho dne dozorcům nad pracemi a dohlédačům lidu řka:$bCPotom farao pravil: Lidu (toho) jest v zemi velmi mnoho; vidíte, že (ta) chátra vzrostla; čím více (vzroste), popřejete-li jim odpočinku od prací.{aqKrál egyptský jim,; řekl: Proč, Mojžíši a Árone, odvádíte lid od jeho prací? Jděte za svými břemeny!#`ATu řekli: Bůh Hebreů nám uložil, bychom vykonali cestu tří dnů do pouště a obětovali Hospodinu, Bohu našemu, sice by nás stihl mor nebo meč._#On však odpověděl: Kdo jest Hospodin, abych musil poslechnouti jeho hlasu a propustit Israele? Hospodina neznám a Israele nepropustím.^ #Poté vešli Mojžíš a Áron k faraonovi a pravili: Toto praví Hospodin, Bůh Israelův: Propusť můj lid, aby mi na poušti obětoval.]a lid uvěřil. Když slyšel, že Hospodin navštívil syny Israelovy a že shlédl na jejich útrapy, hluboce se klaněl.x\kÁron mluvil všecka slova, která byl pronesl Hospodin k Mojžíšovi; (Mojžíš) činil zázraky před lidemN[Potom šli spolu a shromáždili všecky starší synů Israelových.{ZqMojžíš vypravoval Áronovi všecka slova Hospodinova, kterými ho byl poslal a zázraky, které mu byl uložil.Y Hospodin řekl také Áronovi: Jdi vstříc Mojžíšovi na poušť. Přišel mu (tedy) vstříc na horu Boží a políbil ho.SX!A nechal ho, když byla řekla: Ženichem krví obřízky vykoupeným jsi.W-Siefora vzala rychle velmi ostrý kámen, obřezala předkožku svého syna, dotkla se jeho nohou a pravila: Ženichem krví vykoupeným jsi mi.eVENa cestě, na místě nočního odpočinku, vyšel proti němu Hospodin a chtěl ho zabíti.U Já pravím tobě: Propusť mého syna, aby mi sloužil. Nebudeš-li ho chtíti propustit, hle, já zabiji tvého prvorozence.OTA řekneš mu: Toto praví Hospodin: Israel jest můj prvorozený syn.cSAKdyž se (tak) vracel do Egypta, pravil mu Hospodin: Hled, bys všecky zázraky, které jsem vložil do tvých rukou, učinil před faraónem; jáť nechám jeho srdce zatvrzovati se, že nebude chtíti propustit lidu.uReTu vzal Mojžíš svou ženu a své syny, posadil je na osla a vrátil se do Egypta nesa v ruce hůl Boží. Q Řekl tedy Hospodin Mojžíšovi v Madiansku: Jdi a vrať se do Egypta, neboť zemřeli všichni, kteří ti ukládali o život.IP I vzdálil se Mojžíš, vrátil se k Jetrovi, svému tchánu, a pravil mu: Půjdu a vrátím se k svým bratřím do Egypta, abych viděl, jsou-li ještě živi. Jetro mu řekl: Jdi v pokoji.GO Vezmi také do ruky tuto hůl, kterou budeš činiti zázraky.mNUOn bude mluviti k lidu na místě tvém a bude tvým jazykem; ty však budeš mu zástupcem Božím.M Mluv k němu a vkládej slova má do jeho úst; já budu v ústech tvých i v ústech jeho a ukáži vám, co dlužno činiti.nýbrž každá žena vyžádá si od své sousedky a spolubydlící zlaté a stříbrné šperky, jakož i šaty, kteréž oblečete svým synům a dcerám a tak (jaksi) oloupíte Egypt.j=OA získám u Egypťanů přízeň tomuto lidu, takže nevyjdete prázdní, až budete vycházeti, < Vztáhnu proto svoji ruku a bíti budu Egypt všelijakými svými zázraky, které budu činiti mezi nimi; potom vás propustí.j;OVím však, že vás král egyptský nepropustí, byste mohli jíti, leč silnou rukou (donucen).d:COni poslechnou tvého hlasu. Pak vejdeš ty a starší Israelovi k egyptskému králi a řekneš mu: Hospodin, Bůh Hebreův, nás volá; vykonáme cestu tří dnů na poušť abychom obětovali Hospodinu, našemu Bohu.G9 rozhodl jsem se. že vás vyvedu z utrpení egyptského do země Kanaanských, Hetských, Amorrhejských, Ferezejských, Hevejských, a Jebusejských, do země, která teče mlékem a medem.k8QJdi, shromáždi starší Israelovy a rci jim: Hospodin, Bůh otců vašich, Bůh Abrahamův, Bůh Isákův a Bůh Jakobův, ukázal se mi a pravil: Ano, navštívil jsem vás a viděl jsem všecko, co se vám v Egyptě děje:7 A dále mluvil Hospodin k Mojžíšovi: Toto řekneš synům Israelovým: Ten, který jest, Bůh vašich otců, Bůh" Abrahamův, Bůh Isákův a Bůh Jakobův, posílá mna k vám; to jest jméno mé na věky a to jest název můj pro všecka pokolení.6Bůh řekl Mojžíšovi: Já jsem ten, který jsem. Toto řekneš synům Israelovým:. Ten, který jest, posílá mne k vám.B5 I pravil Mojžíš Bohu: Hle, já půjdu k synům Israelovým a řeknu jim: Bůh otců vašich posílá mě k vám. Budou-li se mne tázati: „Jaké jest jeho jméno?" co jim odpovím? 4; Bůh mu řekl: Já budu s tebou; a znamením, že jsem tě poslal, bude ti toto: Až vyvedeš lid můj z Egypta, budeš Bohu na této hoře obětovati.e3E Mojžíš pravil Bohu: Kdo jsem já, bych šel k faraonovi a vyvedl syny Israelovy z Egypta?\23 Pojď tedy, pošlu tě k faraonovi, abys vyvedl můj lid, syny Israelovy, z Egypta.x1k Ano, křik synů Israelových přišel ke mně a viděl jsem jejich útrapy, kterými je Egypťané utlačují.0#ano, znám jeho bolest. Sestoupil jsem, abych ho vysvobodil z moci Egypťanův a vyvedl z té země do země krásné a prostranné, do země, která teče mlékem a medem, do sídel Kanaanských, Hetských, Amorrhejských, Ferezejských, Hevejských a Jebusejských./Hospodin mu pravil: Viděl jsem utrpení lidu mého v Egyptě a slyšel jsem jeho křik pro krutost dozorců nad pracemi;,.SA pokračoval: Já jsem Bůh otce tvého, Bůh Abrahamův, Bůh Isákův a Bůh Jakobův. Mojžíš zakryl svoji tvář, neboť neosmělil se na Boha pohlédnouti.~-wHospodin pravil: Nepřibližuj se sem; zuj obuv s nohou svých, neboť místo, na němž stojíš, jest půda svatá.,Hospodin však vida, že jde, aby ohledal zjev, volal na něho z keře řka: Mojžíši, Mojžíši! On odpověděl: Tu jsem.`+;Řekl (si) tedy Mojžíš: Půjdu a ohledám tento veliký zjev, proč keř neshořuje.{*qTam se mu zjevil Hospodin v plameni ohně, (šlehajícího) z keře; a viděl, že keř hoří, avšak neshořuje.) 7Mojžíš pásal ovce Jetra, tchána svého, kněze madianského. Když (jednou) zahnal stádo hlouběji do pouště, přišel k Boží hoře Horebu.C(Hospodin shlédl na syny Israelovy, neboť věděl o nich.k'QUslyšel jejich lkáni a rozpomněl se úmluvy, kterou byl učinil s Abrahamem, Isákem a Jakobem.&+Po dlouhé době král egyptský zemřel. Synové Israelovi vzdychali a pro těžké práce křičeli; křik jejich vystoupil od prací k Bohu.z%oTa mu porodila syna, kteréhož nazval Gersam řka: Stal jsem se vyhnancem v cizí zemi. Později porodila druhého, kterého nazval Eliezer. „Vždyť" – pravil – „Bůh mého otce, můj to pomocník, vysvobodil mě z moci faraonovy."d$CMojžíš přisahal, že u něho zůstane. Obdržel též Seforu, jeho dceru, za manželku. k~~:}}|{{4zyyryxtwwNvvBuuHttMsrrkqppojnnAmll$kkCjj/ihh8gg+ffDeeGddOcIbbaa{a)```Q_<^^}^$]]_\\R[KZZrYY)XXaWWVwUMTSS RVRQbQPPONNMMLLKK]JJIJIHHGvFF]EDDgCCRBB9Ap@@H@?A>===,<<< ;::999G88v7766554}3321130y0/%.T--j,++]**))|(("'a'&F%%M$$##=""j!!!# ] /i[SelXW=V8YJ 0  4  | QW [.jrn_Mojžíš přišed, svolal starší lidu a předložil jim všecky (ty) řeči, jak byl Hospodin uložil.ymmVy budete mi kněžským královstvím a národem svatým. To jsou slova, která proneseš k synům Israelovým.2l_Budete-li tedy poslušní hlasu mého a budete-li zachovávati úmluvu mou, budete mi zvláštním majetkem mezi všemi národy – mně totiž patří celá země. – kSami jste viděli, co jsem učinil Egypťanům, kterak jsem vás nesl na křídlech orličích a (kterak jsem vás) k sobě přivedl.jMojžíš pak vystoupil k Bohu. Hospodin volal na něho s (té) hory řka: Toto řekneš domu Jakobovu a zvěstuješ synům Israelovým:i#Vytáhše totiž z Rafidim, přišli na poušť Sinajskou a položili se na témže místě táborem; Israel postavil, stany naproti hoře.^h 9Třetího měsíce po vyjití Israele z Egypta, ten den přišli na poušť Sinajskou.LgPotom propustil svého tchána, který se vrátil do svého domova.f{Ti soudili lid každého času; cokoliv bylo závažnějšího, vznášeli na něho, rozsuzujíce toliko menší věci.e}Vybrav z celého Israele zdatné muže, ustanovil je knížaty lidu, tisícníky, setníky, padesátníky a desátníky.@d}Mojžíš, uslyšev to, učinil všecko., co mu poradil.cUčiníš-li tak, vyplníš Boží rozkaz, přikázání jeho budou ti snesitelna, a všecek lid tento bude se vraceti domů v pokoji.3baať soudí lid každého času. Cokoliv pak bude většího, ať vznesou na tebe; sami nechť soudí toliko menší věci. Tak si ulehči břímě, rozděl je mezi jiné.,aSVyhlédni si ze všeho lidu zdatné, bohabojné, poctivé muže, kteří nenávidí sobectví, a ustanov z nich tisícníky, setníky, padesátníky a desátníky;`vysvětluj lidu posvátné obyčeje a bohoslužebný řád, jakož i cestu, po které mají kráčeti, a činy, které jest jim konati._!Poslechni mých slov a rad, a Bůh bude s tebou. Ty buď zástupcem lidu ve věcech, jež se týkají Boha, přednášej, co mu svědčí;^ne rozumnou námahou vysiluješ sebe i tento lid, který je s tebou; práce (ta) jest nad tvé síly, sám jí nesneseš./][On však pravil: Nečiníš tak dobře; \Když se mezi nimi vyskytne nějaký spor, přicházejí ke mně, bych je rozsoudil a oznamoval jim Boží přikázání a zákony.W[)Mojžíš mu odpověděl: Lid ke mně přichází, hledaje rozsudků Božích."Z?Když viděl jeho tchán všecko, co pro lid činil, pravil: Co to činíš pro lid? Proč zasedáš sám, takže všecek lid čeká od rána do večera?iYM Druhého dne seděl Mojžíš, soudě lid, který k němu přistupoval, od rána až do večera. X; Obětoval pak Jetro, tchán Mojžíšův, Bohu zápaly a oběti; i přišli Áron a všichni starší israelští, aby pojedli s ním před Hospodinem.sWa Nyní vím, že jest Hospodin větší, nežli všichni bohové. Tak za to, že zpupně s nimi nakládali.V a pravil: Veleben budiž Hospodin, jenž vás vysvobodil z moci Egypťanův, a z moci faraonovy, jenž vyprostil lid svůj z moci Egypta.vUg Jetro se radoval ze všeho, co dobrého byl učinil Hospodin Israelovi, že ho vysvobodil z moci Egypťanův,[T1vypravoval Mojžíš svému příbuznému o všem, co učinil Hospodin faraonovi a Egypťanům pro Israele, (vypravoval mu) též o všech svízelích, které je na cestě potkaly, a že je Hospodin vysvobodil.S+Mojžíš vyšel svému příbuznému vstříc, poklonil se a políbil ho a pozdravili se navzájem blahovolnými slovy. Když vešel do stanu,RyKdyž byl vzkázal Mojžíšovi: „Já, Jetro, tvůj příbuzný, jdu k tobě s tvou ženou a se dvěma syny tvými," QPřišel tedy Jetro, Mojžíšův příbuzný, jeho synové a žena jeho k Mojžíšovi na poušť, kde tábořil podle hory Boží.P#druhý pak (slul) Eliezer, poněvadž (otec) byl řekl: Bůh otce mého jest mi pomocníkem a zachránil mě před mečem faraonovým. – rO_a dva její syny. Jeden z nich slul Gersam, poněvadž otec jeho byl pravil: Byl jsem cizincem v cizině;FNvzal Seforu, Mojžíšovu manželku, kterou byl poslal zpět,*M QKdyž Jetro, kněz madianský, Mojžíšův příbuzný, uslyšel všecko, co byl Bůh učinil Mojžíšovi a Israelovi, svému lidu, že vyvedl Israele z Egypta,iLMAno, ruka Hospodinova s trůnu Božího a válka proti Amalekovi bude od pokolení do pokolení.]K5Vystavěl pak Mojžíš oltář a nazval jej „Hospodin jest mé povýšení" řka:J5Poté řekl Hospodin Mojžíšovi: Zapiš to na památku do knihy a vštěp (to) do uší Josuových; neboť vyhladím památku Amalekovu pod nebem.;Is Tak Josue zahnal Amaleka a jeho lid ostřím meče.RH Poněvadž se ruce Mojžíšovy otěžovaly, vzali kámen, podložili mu jej, a on se naň posadil; Áron a Hur drželi mu pak ruce s obou stran. Tím se stalo, že ruce neklesly až do západu slunce.yGm Pokud Mojžíš měl ruce pozvednuty, vítězil Israel: kdykoli však poněkud (ruce) spustil, vítězil Amalek.zFo Josue učinil, jak byl Mojžíš nařídil, a bojoval s Amalekem. Mojžíš, Áron a Hur vystoupili na vrch hory.E! Mojžíš pravil Josuovi: Vyber muže, vytáhni a bojuj proti Amalekovi; já se pak zítra postavím na vrchol hory s holí Boží v ruce.TD#Poté přišel Amalek a počal bojovati proti synům Israelovým v Rafidim.C+Nazval pak místo ono Pokušení, poněvadž se (tu) synové Israelovi přeli a pokoušeli Hospodina řkouce: Jest Hospodin mezi námi nebo ne?7BiHle, já budu státi před tebou tam na skále na Horebu. – Udeříš do skály a z ní vyjde voda, aby lid mohl píti. Mojžíš tak učinil před staršími Israelovými.-AUHospodin řekl Mojžíšovi: Jdi před lid, přiveď s sebou (několik) ze starších Israelových, do ruky vezmi hůl, kterou jsi udeřil do řeky, a tak jdi. – `@;Mojžíš volal k Hospodinu: Co si počnu s tímto lidem? Bezmála mě bude kamenovati.'?IŽíznil tam tedy lid pro nedostatek vody a reptal proti Mojžíšovi řka: Proč jsi nás vyvedl z Egypta? Abys nás, naše děti i dobytek umořil žízní?>+(Lid) počal na Mojžíše doléhati a pravil: Dej nám vody k pití! Mojžíš odpověděl: Co proti mně máte? Proč pokoušíte. Hospodina?R= !Potom táhla celá pospolitost synů Israelových z pouště Sin, táboříc na jednotlivých místech podle rozkazu Hospodinova, načež položili se táborem v Rafidim. Tam nebylo pitné vody pro lid.%<G$Gomor jest desátý díl efy.;5#Jedli pak synové Israelovi mannu čtyřicet roků, až přišli do obytné země; pokrmem tím se živili, až přišli ke hranicím země Kanaanu.u:e"Podle rozkazu, daného Hospodinem Mojžíšovi, položil ji tedy Áron ve stánku, aby se (tam) uchovávala.#9A!Áronovi pak pravil Mojžíš: Vezmi nádobu, vlož do ní jeden plný gomor manny a polož ji před Hospodina, aby byla uchovávána pro vaše pokolení.a8= A Mojžíš řekl: Toto přikazuje Hospodin: Naplň tím (pokrmem) jeden gomor a budiž uchováván budoucím pokolením, aby znali, jaký chléb jsem vám na poušti dával jísti, když jste byli vyvedeni z Egypta.7Nazval pak dům Israelův ten (pokrm) mannou; byla jako bílé símě koriandrové a měla chuť bílého pečiva s medem.+6STak slavil lid sedmého dne sobotu.B5Vizte, že vám uložil Hospodin den odpočinku, a proto vám dává šestého dne dvojnásobně pokrmu; ať zůstane každý doma dne sedmého, ať nikdo nevychází ze svého obydlí.}4uI pravil Hospodin Mojžíšovi: Jak dlouho ještě budete se zdráhati zachovávati přikázání má a zákon můj?X3+Někteří však, když přišel sedmý den, vyšli sbírat, ale nic nenalezli.i2MŠest dní sbírejte; dne však sedmého jest sobota Hospodinova, proto nebude lze nic nalézti.j1OTu pravil Mojžíš: Jezte to dnes, neboť jest sobota Hospodinova; dnes toho v poli nenaleznete.c0AUčinili tedy, jak byl Mojžíš rozkázal, a nezkazilo se, aniž se v tom nalezli červi.b/?Ten jim řekl: Toť jest, co mluvil Hospodin: Zítra jest klid sobotní, zasvěcený Hospodinu. Cokoliv má býti děláno, dělejte, a co má býti vařeno, vařte (dnes); cokoliv však zbude, uschovejte na zítřek.!.=Dne šestého pak nasbírali pokrmu dvojnásobně, to jest dva gomory na každou osobu. Všecka knížata obce přišla a vypravovala (to) Mojžíšovi.-}Tak sbírali ráno jedenkaždý jen tolik, co mohlo stačiti k jídlu; když se slunce rozehřálo, rozpouštělo se to.*,OOni však ho neposlechli, a někteří z nich si (toho) nechali až do rána; ale počalo se (to) rozlézati červy a zapáchati. Mojžíš se na ně rozhněval.H+ Mojžíš jim řekl: Ať z toho nikdo nenechává nic na ráno.E*Když pak měřili na míru gomor, tu neměl více ten, kdo více nasbíral, aniž méně shledal ten, jenž méně byl nashromáždil, nýbrž každý nabral si tolik, kolik mohl snísti.O)Synové Israelovi tak učinili a nasbírali jedni více, jiní méně.=(uHospodin přikazuje toto: Ať nasbírá z toho každý tolik, kolik stačí k jídlu; na každou hlavu podle počtu duší vašich, které sídlí pod stanem, z toho vezmete gomor.N'Když to uzřeli synové Israelovi, pravili vespolek: Man hu? – to znamená: Co je to? Nevěděli totiž, co to jest. Tu jim Mojžíš pravil: To je ten chléb, který vám Hospodin dal k jídlu.&ta když padla na zem, ukázalo se na poušti cosi drobného, jakoby ve hmoždíři tlučeného, podobného jíní na zemi.p%[ Večer tedy přiletěly křepelky a pokryly tábor. Ráno pak rozkládala se rosná mlha kolem tábora;1$] Slyšel jsem reptání synův Israelových; mluv k nim takto: Večer budete jísti maso, ráno pak budete nasyceni chlebem; a zvíte, že jsem já Hospodin, Bůh váš.'#K Hospodin mluvil k Mojžíšovi: " Když to oznámil Áron celé obci synův Israelových, a oni hleděli k poušti, tu hle, v oblaku ukázala se sláva Hospodinova. !  Také Áronovi pravil Mojžíš: Rci celé obci synův Israelových: Přistupte před Hospodina; neboť slyšel vaše reptání.n WA Mojžíš dodal: Večer dá vám Hospodin jísti maso, ráno pak chleba do syta, neboť slyšel vaše reptání, kterými jste reptali proti němu; neboť což my jsme? Vaše reptání není proti nám, nýbrž proti Hospodinu. a ráno uzříte slávu jeho; slyšel totiž reptání vaše proti němu, neboť což my jsme, že byste byli proti nám reptali?p[I řekl Mojžíš a Áron všem synům Israelovým: Večer poznáte, že Hospodin vás vyvedl z Egypta,tcDne pak šestého ať uschovají, co přinesli domů; budiž toho dvakráte tolik, co každodenně seberou.MTu pravil Hospodin Mojžíšovi: Hle, já vám budu dštíti s nebe chléb; ať vychází lid a sbírá, co stačí na každý den; chci jej zkoušeti, zda bude jednati podle zákona mého či ne.oYSynové Israelovi jim pravili: Kéž bychom byli zemřeli rukou Hospodinovou v Egyptě, když jsme sedávali nad hrnci masa a jídali chleba do sytosti. Vyvedli jste nás na tuto poušť, abyste umořili všecka množství hladem.^7Tu na poušti reptala všecka obec synův Israelových proti Mojžíšovi a Áronovi.6 iVytrhnuvši z Elimu, všecko množství synův Israelových táhlo na poušť Sin, která jest mezi Elimem a Sinajem, patnáctého dne druhého měsíce po východu z Egypta.{qPotom přišli synové Israelovi do Elimu, kdež bylo dvanácte studnic a sedmdesáte palem; tam u vod tábořili..WA řekl: Budeš-li poslouchati hlasu Hospodina, Boha svého, budeš-li činiti, co je před ním správné, budeš-li poslouchati, přikázání jeho a zachovávati všecka ustanovení jeho, nestihnu tě žádnými nemocemi, kterými jsem stihl Egypt; neboť já Hospodin jsem tvým Lékařem.2_On však volal k Hospodinu, který mu ukázal (jakés) dřevo; když je vložil do vody, zesládla. Tam dal (Bůh lidu) přikázání a právo a tam mu uložil zkoušku.<uLid reptal proti Mojžíšovi řka: Co budeme píti?!=Přišli do Mary, ale nemohli píti vody marské, že byla hořká; proto bylo dáno místu tomu přiměřené jméno a nazváno Mara, to jest Hořkost.Mojžíš kázal Israelitům vytrhnouti od Rudého moře; táhli pak na poušť Sur. Tři dny brali se pouští, nenalezli však vody.Ona jim předzpěvovala řkouc: Zpívejme Hospodinu; neboť slavně ukázal, že jest veliký: koně i jezdce uvrhl do moře.yTu vzala Maria, prorokyně, sestra Áronova, do ruky bubínek, a všecky ženy kráčely za ní s bubínky a tančily.*OKdyž tedy koně faraonovi s jeho vozy a jezdci vjeli do moře, Hospodin uvedl na ně zpět mořské vody, kdežto synové Israelovi šli po suchu jeho středem.4eHospodin bude kralovati na věky a vždycky.5eUvedeš jej a zasadíš na horách svého trvalého majetku, v tvém pevném sídle, kterés sobě učinil, Hospodine, v svatyni své, Hospodine, kterou upevnily tvé ruce.8 kVelikost ramene tvého zachvátiž je strachem a hrůzou, ať ztuhnou jako kámen, dokud nepřejde tvůj lid, Hospodine, dokud nepřejde tento lid tvůj, který se stal tvým!t cZarazila se knížata edomská, moabských velmožů zmocnila se hrůza, trnou všichni obyvatelé Kanaanu.W )Povstali národové a zuří hněvem; bolesti zachvátily obyvatele Filisteje.m U V milosti své vedl jsi lid, který jsi vykoupil, v moci své jsi jej nesl k svatému sídlu svému.2 a vztáhl jsi ruku svou a pohltila je země.) Kdo se ti mezi mocnými vyrovná, Hospodine? kdo se vyrovná tobě, proslavený svatostí? Ty, jenž jsi hrozný, chvály hodný, divotvorný,\3 Zavál dech tvůj a přikrylo je moře; potopili se jak olovo ve vodách prudkých.-U Nepřítel pravil: „Poženu se (za nimi), až (jich) dohoním, budu se děliti o kořist, nasytí se mstivost má; vytasím svůj meč, má ruka se jich zmocní."r_Dechem hněvu tvého nakupily se vody, zastavily se proudící vlny, nakupily se proudy uprostřed moře.ueV plnosti své moci srážíš své odpůrce, sesíláš žár svého hněvu, který je stravuje jak slámu.lSPravice tvá, Hospodine, velikou se ukazuje v síle, pravice tvá, Hospodine, potírá nepřítele.6iVlny je přikryly, padli do hlubin jak kámen.hKVozy faraonovy a vojsko jeho uvrhl do moře, výkvět jeho velmožův utopil se v Rudém moři,I Hospodin jest jako bojovník, „Všemohoucí" jest jméno jeho.-USíla má – a píseň má – jest Hospodin, a tak stal se mojí spásou. On jest můj Bůh, proto ho budu slavit, je to Bůh otce mého, proto ho budu vynášet.)~ OTehdy zpíval Mojžíš a synové Israelovi Hospodinu tuto píseň: Zpívejme Hospodinu; neboť slavně ukázal, že jest veliký: koně i jezdce uvrhl do moře.<}sA viděli mrtvé Egypťany na břehu mořském a mocnou ruku, kterou byl Hospodin proti nim zasáhl; i bál se lid Hospodina a věřil Hospodinu i Mojžíšovi, jeho služebníku.D|Tak vysvobodil Hospodin toho dne Israele z moci Egypťanů.{Synové Israelovi však brali se prostředkem vysušeného moře a vody jim tvořily jako zeď po pravé i po levé straně.z1Vrátily se tedy vody a přikryly vozy i jezdce všeho vojska faraonova, kteří za Israelity byli vkročili do moře; ani jeden z nich nezůstal.EyKdyž tedy vztáhl Mojžíš ruku proti moři, vrátilo se časně zrána na své původní místo; když pak Egypťané prchali, vody jim zastoupily cestu; tak je Hospodin zatopil vlnami.}xuI řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku na moře, ať se vrátí vody na Egypťany, na vozy i na jezdce jejich.w%zpřevracel kola vozů, takže se hluboko bořily. Pravili tedy Egypťané: Utecme před Israelem, neboť Hospodin bojuje za ně proti nám. vKdyž nadešla doba ranní hlídky, tu hle, Hospodin ze sloupu ohně a z oblaku pohleděl na vojska Egypťanův a tak je zničil;uEgypťané, kteří je pronásledovali, všichni koně faraonovi, vozy jeho i jezdci pustili se za nimi doprostřed moře.tSynové Israelovi kráčeli pak prostředkem vysušeného moře, neboť voda stála jako zeď po jejich pravici i levici.!s=Když pak vztáhl Mojžíš ruku nad moře, tu je Hospodin prudkým a žhoucím větrem celou noc (vanoucím) rozehnal a vysušil; a voda se rozdělila.Gr a postavil se mezi vojska egyptská a israelská; byl pak oblak (ten na jedné straně) temný, (na druhé) však. osvěcoval noc, takže nemohla celou dobu noční k sobě se přiblížiti.q3Tu se pozvedl anděl Boží, který kráčel v čele israelských zástupův, a odebral se za ně; s ním posunul se zpředu dozadu oblakový sloupvpgA zvědí Egypťané, že já jsem Hospodin, když budu na faraonovi, na vozích a na jezdcích jeho oslaven.%oEJá však nechám srdce Egypťanů zatvrditi se, že se za vámi poženou, a oslavím se na faraonovi, na všem jeho vojsku, na vozích a na jezdcích jeho.~nwTy pak zvedni svou hůl, vztáhni ruku na moře a rozděl je, aby šli synové Israelovi prostředkem moře po suchu.cmAA Hospodin pravil Mojžíšovi: Co ke mně voláš? Rci synům Israelovým, ať vykročí!AlHospodin bude bojovati za vás, vy se budete jen dívati.7ki Tu pravil Mojžíš lidu: Nebojte se; vytrvejte a uvidíte veliké skutky Hospodinovy, které dnes učiní; neboť Egypťanů, které nyní vidíte, na věky již neuzříte.0j[ Není to tak, jak jsme ti v Egyptě pravili řkouce: „Nech nás být, budeme robotovali Egypťanům (dále), jeť mnohem lépe robotovali, než na poušti zahynouti? i; a řekli Mojžíšovi: Snad nebylo hrobů v Egyptě, proto jsi nás vyvedl, bychom zemřeli na poušti? Co ti to napadlo, že jsi nás z Egypta vyvedl?h Když se farao blížil, synové Israelovi pozdvihše oči, uzřeli Egypťany za sebou; i báli se velmi, volali k Hospodinu?gy Když se tak Egypťané hnali po stopách odtáhnuvších, dohonili je v tábore nad morem; všichni jezdci i vozy faraonovy a všecko vojsko přibylo do Fihahirotu proti Bélsefonu.f9Nechal tedy Hospodin srdce faraona, krále egyptského, zatvrditi se, takže se hnal za syny Israelovými, ačkoliv byli vytáhli mocí Nejvyššího.re_A vzal šest set vybraných vozův a jiné vozy, co jich v Egyptě bylo, jakož i výkvět všeho vojska.PdDal tedy zapřáhnouti do svého vozu a všecek lid svůj vzal s sebou.[c1Když bylo králi egyptskému zvěstováno, že lid uprchl, obrátilo se srdce faraona a jeho úředníků proti lidu a řekli: Co nám to napadlo, že jsme propustili Israele, by nám nemusil (již) sloužiti??byA nechám srdce jeho se zatvrditi, takže vás bude honiti; ukáži pak na faraonovi a na všemi jeho vojsku svoji slávu a Egypťané zvědí, že jsem já Hospodin. I učinili tak.\a3Farao řekne o synech Israelových: Jsou sevřeni v krajině, poušť je uzavírá.G` Mluv k synům Israelovým, ať se obrátí a položí se táborem před Fihahirotem, který leží mezi Magdalem a mořem naproti Bélsefonu; naproti němu položíte se táborem nad mořem.$_ GHospodin pravil Mojžíšovi:X^+ Nikdy se od lidu nevzdálil oblakový sloup ve dne, aniž sloup ohnivý v noci. ]; Hospodin kráčel před nimi, aby jim ukazoval cestu za dno v sloupu oblakovém a v noci ve sloupu ohnivém, aby byl (tak) vůdcem cesty ve dne v noci.M\ Vyšedše tedy ze Sokotu, postavili stany v Etamu na kraji pouště./[Y Mojžíš vzal též s sebou Josefovy kosti, poněvadž Josef byl zavázal syny Israelovy přísahou řka: Bůh vás navštíví; pak vyneste kosti mé odtud s sebou.Z' nýbrž vedl jej pouští, oklikou, po cestě, která jde podél Rudého moře. Synové Israelovi, když vystoupili z Egypta, byli ozbrojeni.Y} Když tedy farao lid propustil, nevedl ho Bůh po cestě vedoucí do země Filišťanů, která jest blízká, – myslil totiž, že by se mohl lid mrzeti, kdyby viděl, že proti němu povstávají války, a že by se mohl vrátiti do Egypta – !X= Budiž to tedy jako znamení na tvé ruce a jako předmět, který visí mezi tvýma očima na památku, že nás Hospodin rukou silnou vyvedl z Egypta.&WG Neboť když se byl farao zatvrdil a nechtěl nás propustit, Hospodin pobil v Egyptě všecky prvorozence od prvorozenou lidských až do prvorozených zvířat; proto obětuji Hospodinu všecky samce, kteří otvírají mateřský život, a všecky prvorozence svých synů vykupuji.V) a když se tě bude v budoucnosti syn tvůj tázati: „Co je to?" odpovíš mu: Rukou silnou vyvedl nás Hospodin z Egypta, z té robotárny.U za prvorozeného osla dáš ovci; nedáš-li, zabiješ ho; každého lidského prvorozence synů Israelových však vykoupíš penězi,7Ti když oddělíš pro Hospodina všecko, co otvírá mateřský život, co bude prvorozené mezi tvými zvířaty, cokoliv budeš míti mužského rodu, zasvětíš Hospodinu;hSK Když tě uvede Hospodin do země Kanaanských a dá ti ji, jak přisáhl tobě a tvým otcům,ZR/ Tento bohoslužebný obyčej budeš zachovávati v ustanovený čas každoročně:Qo Budiž ti to jako znamení na tvé ruce a jako památka nad tvýma očima, aby byl zákon Hospodinův stále ve tvých ústech; neboť rukou silnou vyvedl tě Hospodin z Egypta.P  Toho dne budeš vypravovati synu svému a řekneš: To se děje pro to, co mi Hospodin učinil, když jsem vycházel z Egypta.wOi Budete jísti přesné chleby sedm dní; nic kvašeného nesmí býti u tebe shledáno v celém tvém území.\N3 sedm dní budeš jísti přesné chleby, dne sedmého pak bude svátek Hospodinův.M Až tě uvede Hospodin do země Kanaanských, Hetských, Amorrhejských, Hevejských a Jebusejských, do země tekoucí medem a mlékem, kterou ti dáti přísahou slíbil tvým otcům, až budeš slaviti tohoto měsíce tento bohoslužebný obyčej:4Le Vycházíte dnes, v měsíci nového obilí.RK I řekl Mojžíš k lidu: Pamatujte na tento den, kterého jsme vyšli z Egypta, té robotárny – neboť rukou silnou vyvedl vás Hospodin z tohoto místa – a nejezte (toho dne) kvašeného chleba.J! Zasvěť mi mezi syny Israelovými všecko prvorozené, jež otvírá mateřské lůno, jak lidi, tak zvířata; neboť mé je to všecko.+I U Hospodin mluvil k Mojžíšovi řka:VH' 3Téhož dne tedy vyvedl Hospodin syny Israelovy v jejich zástupech z Egypta.hGK 2I učinili všichni synové Israelovi tak, jak byl přikázal Hospodin Mojžíšovi a Áronovi.QF 1Týž zákon budiž pro domorodce i pro cizince, který dlí mezi vámi.E 0Kdyby chtěl některý cizinec přejíti do obce vaší a slaviti fase Hospodinovo, budiž dříve se všemi svými mužskými příslušníky obřezán, načež smí řádně slavnost konati a bude jako domorodec; nebyl-li někdo obřezán, nesmí z něho jísti.1D_ /Celá obec synů Israelových tak učiň.eCE .V jednom domě bude sněden, nic nesmíte vynésti ven z jeho masa a nezlámete jeho kostí.9Bo -Cizinec a najatý dělník nesmí z něho jísti.OA ,Každý však koupený otrok bude obřezán a tak smí z něho jísti.t@c +Hospodin řekl Mojžíšovi a Áronovi: Bohoslužba fase je tato: Žádný cizozemec nesmí z něho jísti.?5 *Tato noc je svatá noc Hospodinova; poněvadž v ní vyvedl je z Egypta, mají ji slaviti všichni synové Israelovi ve (všech) svých pokoleních.[>1 )když minula“ právě toho dne vyšli všichni zástupové Hospodinovi z Egypta.U=% (Doba, co sídlili synové Israelovi v Egyptě, byla čtyři sta třicet let;< 'Z čerstvě zadělaného těsta, které byli předtím z Egypta vzali, napekli přesných podpopelných chlebů; neboť nemohlo zkysnouti, poněvadž Egypťané na ně naléhali, aby vyšli, a nedovolili jim otáleti; neměli kdy připraviti pokrmy.~;w &také veliké množství všeliké čeládky s nimi stoupalo, brav i skot, veliké množství všelijakých zvířat.t:c %Táhli pak synové Israelovi z Ramesse do Sokotu. Asi šestkrát sto tisíc pěších mužů kromě dětí;b9? $Hospodin získal u Egypťanů lidu přízeň, že se dali uprositi; tak obrali Egypťany.8# #Jednajíce též podle rozkazu Mojžíšova synové Israelovi žádali od Egypťanů stříbrných a zlatých věcí a velice mnoho šatů.~7w "Vzal tedy lid právě zadělané těsto, ještě než bylo zkysalo, a zavázav je do plášťů“ vložil na ramena.c6A !Také Egypťané naléhali na lid, aby rychle vyšel ze země, řkouce: Všichni pomřeme.W5) Vezměte brav svůj i skot, jak jste žádali, a odcházejíce mi požehnejte./4Y Povolav pak farao Mojžíše a Árona (ještě) v noci pravil: Vstaňte a vyjděte z mého národa, vy i synové Israelovi; jděte, obětujte Hospodinu, jak pravíte.#3A Farao i všichni jeho úředníci a všichni Egypťané vstali v noci. A vzešel veliký křik v Egyptě, neboť nebylo domu, v němž by neležel mrtvý.i2M O půl noci pak pobil Hospodin všecko prvorozené v Egyptě od prvorozence faraonova, jenž měl po něm seděti na trůně, až do prvorozence zajaté ženy, která byla v žaláři, jakož i všecka prvorozená zvířata.`1; Synové Israelovi šli a učinili, jak byl Hospodin Mojžíšovi a Áronovi přikázal.=0u řeknete jim: Je to obět přejití pro Hospodina, který přešel domy synů Israelových v Egyptě, když bil Egypťany a ušetřil domů našich. Tu se lid sklonil a klaněl se.P/ Když se vás budou synové vaši tázati: „Jaká je to bohoslužba,"r._ Až vejdete do země, kterou vám Hospodin podle slibu dá, budete zachovávati tyto posvátné obyčeje.i-M Zachovávej toto nařízení, poněvadž je to zákon (daný) tobě i synům tvým až na věky.J, Neboť Hospodin bude přecházeti a bíti Egypťany; když však uzří krev na horním podvoji a na obou veřejích, přejde dveře domu a nedovolí zhoubci vjíti do domů vašich a škoditi.5+e Omočte svazeček yzopu v krvi, která jest na prahu, a pomažte jí horní podvoje, jakož i obě veřeje; žádný z vás nevycházej ze dveří domu svého až do rána.* Tu povolal Mojžíš všech starších synů Israelových a řekl jim: Jděte, vezměte zvířata pro své rodiny a přineste obět fase.g)I Nic kvašeného nebudete jísti, ve všech svých příbytcích budete jísti chleby přesné.;(q Sedm dní nesmí býti nalezeno kvasu v příbytcích vašich; duše toho, kdo by jedl něco kvašeného, budiž z obce Israelitů vyhlazena, ať jest to cizinec, nebo domorodec.$'C Prvního měsíce, čtrnáctého dne tohoto měsíce, večer, budete jísti přesné chleby (a to) až do večera dvacátého prvého dne téhož měsíce.K& Zachovávejte ledy (zákon) o přesných chlebech; neboť toho právě dne jsem vyvedl vaše zástupy z Egypta; zachovávejte den ten ve (svých) pokoleních, poněvadž jest ustanoven na věky.-%U Den první bude svatý a slavný, den sedmý pak budiž s toutéž slavností ctěn; nebudete o nich konati žádné práce kromě toho, čeho třeba jest k jídlu.U$% Sedm dní budete jísti přesné chleby; (již) prvního dne nesmí býti kvasu ve vašich domech; duše, která by jedla něco kvašeného od prvního dne až do dne sedmého, budiž z Israele vyhlazena.#{ Den tento bude vám dnem památným; bude vám svátkem na věky, který slaviti budete ve (všech) svých pokoleních.:"o (Ona) krev bude na domech, v nichž budete, znamením ve váš prospěch; když uzřím krev, přejdu vás a nebude mezi vámi (řáditi) zhoubná rána, když bíti budu Egypt.!3 Přejdu totiž oné noci Egyptem a usmrtím všecko prvorozené od lidí až do zvířat a nade všemi bohy egyptskými vykonám soud já Hospodin. 5 Budete pak jísti jej takto: Majíce bedra opásána, obuv na nohou a hole v rukou, budete jísti rychle, jeť fase (to jest přejití) Hospodinovo.W) Nic nesmi z něho zůstati do rána; kdyby něco zbylo, zničíte (to) ohněm.- Nesmíte jísti z něho nic syrového, ani ve vodě vařeného, nýbrž jen to, co jest na ohni upečeno; také hlavu s nožkami a droby sníte.Z/ Ať jedí noci té maso pečené na ohni a nekvašené chleby s polními saláty.tc Ať vezmou z jeho krve a pomažou jí obě veřeje a horní podvoje domů, ve kterých ho budou požívati. Budete ho chovati až do čtrnáctého dne tohoto měsíce, načež večer ho bude celé shromáždění synův Israelových obětovati.p[ Budiž pak beránek (ten) bez chyby“ samec, roček; podle téhož řádu smíte vzíti též kozelce./Y Je-li však počet (rodiny) menší, než kolik by stačilo snísti beránka, budiž přibráno z nejbližšího sousedství tolik osob, kolik by stačilo ho snísti. ; Mluvte k celému shromáždění synů Israelových a rcete jim: Desátého dne tohoto měsíce vezmi každý pro svou rodinu, pro svůj dům beránka.W) Tento měsíc bude vám počátkem měsíců; bude prvním mezi měsíci roku.? } Hospodin pravil též v Egyptě Mojžíšovi a Áronovi:O Tak činil Mojžíš a Áron před faraonem všecky zázraky, které tuto jsou popsány, Hospodin však nechával srdce faraonovo se zatvrzovati, takže nepropustil synů Israelových ze své země.)M I odešel od faraona velmi jsa rozhněván. Hospodin tedy byl říkal Mojžíšovi: Farao vás neposlechne, aby se stalo v Egyptě mnoho zázračných znamení.!= Pak přijdou všichni tito služebníci tvoji ke mně a budou se mně klaněti řkouce: Vyjeli ty i všecek lid, který je ti podřízen. Potom vyjdeme.C U žádného ze synů Israelových však (ani) pes nehlesne ani proti člověku, ani proti zvířeti, abyste věděli, jak zázračný rozdíl činí Hospodin mezi Egypťany a Israelity.eE Bude pak veliký křik po všem Egyptě, jakého ani dříve nebylo, aniž (kdy) potom bude.O i pomře všecko prvorozené v Egyptě od prvorozence faraonova, který má zasednouti na jeho trůně, až do prvorozence otrokyně, která jest u žernovu, jakož i všechna prvorozená zvířata.\3 Poté řekl (Mojžíš faraonovi): Toto praví Hospodin: O půlnoci půjdu Egyptem,-U Hospodin totiž vzbudí přízeň svému lidu u Egypťanův. Také Mojžíš byl muž v Egyptě velice vážený jak u faraonových úředníků, tak u všeho lidu.} u Rci tedy všemu lidu, ať si vyžádá muž od svého přítele a žena od své sousedky stříbrné a zlaté věci.   Potom řekl Hospodin k Mojžíšovi: Ještě jednou ranou stihnu faraona a Egypt, a pak vás propustí, ba nutit vás bude, byste vyšli. `n~~@}}|G{{zz=yy'xx&wvv5uuudu0tss@rrtr0qHpp&poooon_mm]mll.k[jjXjii0hhggfmf#eeCdd[ccc.bbYaa>`__p_2^^L]]U\\-[[eZZYYCXWWQVV.UTT>(=<Zy"Na archu zákona ve velesvatyni položíš slitovnici.Y !Opona budiž upevněna za čtyři kroužky – za ní dovnitř postavíš archu zákona – a děliž svatyni od velesvatyně.X  a zavěs ji na čtyři sloupy ze setimového dřeva, povlečené zlatem, které budou míti zlaté hlavice a stříbrné patky.+WQUčiň vkusně vyšívanou, pestře zbarvenou oponu, utkanou z modrého a červeného purpuru, ze šarlatu dvakrát barveného a z bílého přesoukaného kmentu;OVTak zbuduješ příbytek podle vzoru, který ti byl ukázán na hoře./UYDesky ty pak povlečeš zlatem a upevníš na nich kroužky ulité ze zlata, kterými se svlaky prostrčí, aby držely. prkennou stěnu; pobiješ je zlatým plechem.QTty budou se prostrkávati uprostřed desek od jednoho konce ke druhému.IS pět jiných pro druhou stranu a tolikéž pro stranu západní;nRWUděláš i pět svlaků ze setimového dřeva, abys jimi zbednil desky na jedné straně příbytku,QBude tedy celkem osm desek, jejich podstavků stříbrných šestnáct, počítá-li se po dvou patkách pod jednu desku.%PEBudou zdola až nahoru do sebe zapuštěny, takže budou v jeden, celek pevně státi. Dvě desky, postavené v rozích, budou podobným) způsobem spojeny.jOOa kromě toho jiné dvě desky (uděláš), které budou vztyčeny v zadních rozích příbytku.>NyPro západní stranu příbytku uděláš šest desek,:MqPod každou desku položeno bude po dvou patkách.LRovněž bude na druhé straně, která hledí k severu, dvacet desek příbytkových a k nim čtyřicet stříbrných patek.KK ním uliješ čtyřicet stříbrných patek, aby po dvou patkách bylo položeno pod každou desku, pod každý roh jedna.FJDvacet jich bude po straně jižní, která hledí k poledni.IPo stranách budou desky podvojně vydraženy, aby se deska s deskou vázala. Tím způsobem budou všecky desky zřízeny.KHkaždá ať má v délce deset loket a v šířce půldruha lokte.WG)(Ke zbudování) příbytku naděláš ze setimového dřeva stojatých desek;F{Kromě toho učiň na střechu jinou pokrývku z rudých koží beraních, a nad ní ještě jednu z koží modravých.#EA Jeden loket z těch, které přečnívají délku střechy, bude splývati po straně jedné a druhý po straně druhé, že budou oba boky stánku kryty.'DI Tím pak, co zbývá z pokrývek určených za kryt. to jest z jedné pokrývky nadpočetné, – polovicí této (pokrývky) zastřeš zadní stěnu stánku.yCm Urobíš také padesát měděných spinadel, která budou spojovati poutka, aby ze všech pokrývek byla jedna./BY Uděláš též padesát poutek na okraji pokrývky jedné, aby se mohla spojiti s druhou, a padesát poutek na okraji pokrývky druhé, aby se mohla spojiti s prvou.A3 Z těch (prvních) pět spojíš zvláště, (druhých) pak šest spojíš tak, že šestou pokrývku na průčelí střechy na polovici přehneš.y@mDélka jedné pokrývky bude míti třicet loket, a šíře čtyři. Jedné míry budou všecky (tyto) pokrývkyj?ODále uděláš jedenáct pokrývek z kozí srsti, aby byly za stanovou střechu nad příbytkem.v>gUrobíš též padesát zlatých sponek, kterými se budou pokrývky spojovati, aby činily jeden příbytek.(=KPo padesáti poutkách bude míti (každá) pokrývka na jedné straně tak upevněných, aby přišlo poutko proti poutku a jedno s druhým mohlo se spínali.w<iPo stranách, na samém okraji pokrývek uděláš z modrého purpuru poutka, aby se mohly vespolek spojovati.[;1(Prvních) pět pokrývek bude spojeno, druhých pět podobným způsobem v celek.{:qDélka jedné pokrývky bude míti dvacet osm loket, šířka čtyři lokte. Všecky pokrývky budou jedné míry.<9 uPříbytek pak uděláš takto: Deset pestrobarevně vyšívaných pokrývek zhotovíš z přesoukaného kmentu, z modrého a červeného purpuru a ze šarlatu dvakrát barveného.H8 (Hleď to učiniti podle vzoru, který ti byl ukázán na hoře.Z7/'Svícen se vším příslušenstvím budu vážiti jednu hřivnu čistého zlata.m6U&Také štipce a nádoby, v nichž se uštípnuté knoty hasí, a£ jsou zhotoveny z čistého zlata.a5=%Uděláš také sedm lamp a nasadíš je na svícen, aby dávaly světlo na protějšek.a4=$Kalichy i pruty se svícnem budou jeden celek; všecko bude vytepáno z čistého zlata. 3#Kalichy (buďtež) na třech místech, pod každou dvojicí prutů, kterých bude celkem šest a vycházeti budou z jednoho dříku.f2G"Na svícnu samém pak budou čtyři květy tvaru mandloňového, každý s kalichem a lilií.1#!Tři květy podoby mandloňové na každém prutu (budou), kalich totiž i s lilií; rovněž tri květy podobné mandloňovým (budou) na druhém prutu, kalich totiž i s lilií; tak bude udělán (ten) předmět o šesti prutech, které budou vycházeti ze dříku.]05 Šest ramen bude vycházeti z (jeho) boků, tři po jedné straně a tři po druhé./ Uděláš dále tepaný svícen z čistého zlata, jeho dřík, ramena, květy, totiž kalichy a lilie z něho vycházející.V.'Na (tento) stůl budeš stále klásti před moji tvář předkladné chleby.~-wPřipravíš také z čistého zlata mísy, misky, kadidelnice a číše, v nichž budou přinášeny tekuté oběti.l,STyto tyče k přenášení stolu učiníš rovněž ze setimového dřeva a obložíš (je) zlatem.y+mPod věncem budou (tyto) zlaté kruhy, aby se mohly jimi provléci tyče a (tak) aby se mohl stůl přenášeti.w*iPřiprav také čtyři zlaté kruhy a připevni jo na čtyřech rozích toho stolu, po, jednom u každé nohy.c)Ana tom rámci prolamovaný] věnec zvýši čtyř prstův a nad ním druhý zlatý věnec.K(Obložíš jej čistým zlatem, uděláš mu kolkol zlatý rámec,'Uděláš též stůl ze setimového dřeva, mající dva lokte zdéli, loket na šíř a půl druhého lokte do výšky.U&%Odtud budu přikazovati a s místa nad slitovnicí, ze středu dvou cherubů, kteří budou nad archou, obsahující zákon, budu k tobě mluviti všecko, co budu skrze tebe poroučeti synům Israelovým.0%]do ní vložíš zákop, který ti dám.I$ majíce rozpjatá křídla a zakrývajíce odpovědnici, ať zastírají oba okraje slitovnice; jsouce obráceni k sobě čelem, ať upírají zraky na slitovnici, kterou archa bude přikryta;C#jeden cherub ať jest na jednom kraji a druhý na druhém;Y"-Uděláš dále dva cheruby, vytepané ze zlata, po obou stranách odpovědnice;!Uděláš též slitovnici z čistého zlata; půl třetího lokte bude míti její délka, a půl druhého lokte šířka.2 aDo archy vložíš zákon, který ti dám.Dbudou vždy v kroužcích a nikdy z nich nebudou vytaženy.fGZastrčíš je do kroužků, které budou po stranách archy, aby mohla za ně býti nošena;L Uděláš též tyče ze setimového dřeva a obložíš je zlatem.{ Ke čtyřem rohům archy přiděláš čtyři zlaté kroužky; dva kroužky ať jsou po jedné a dva po druhé straně.fG Obložíš ji čistým zlatem uvnitř i zevně. Nahoře uděláš kolem dokola zlatý věnec.  Zbijte mi ze setimového dřeva archu; délka její měj půl třetího lokte, šíře půldruhá a výška též půldruha lokte.'I zcela podle vzoru svatostánku, který ti ukáži, a (podle vzorů) všech nádob potřebných k bohoslužbě, která se v něm bude konati. Tak to učiníte.MAť mi udělají svatyni – já budu totiž sídliti mezi nimi – gIkameny onyxové a (jiné) drahé kameny k ozdobení (kněžského) nárameníku a náprsníku.Nolej do lamp, vonidla k (výrobě posvátné) masti, vonná kuřidla,T#na červeno barvené beraní kůže, namodralé kůže, setimové dříví,cAmodré a rudé látky purpurové, dvakrát barvený šarlat, kment, tkaniny z kozí srsti,QVěci pak, které máte přijímati, jsou tyto: zlato, stříbro, měď,mURci synům Israelovým, ať odvedou mí dárky; od každého, kdo je dobrovolně přinese, berte je.* SMluvil pak Hospodin k Mojžíšovi:lSMojžíš tedy, stoupaje na horu, vešel do mraku a zůstal tam čtyřicet dní a čtyřicet nocí.mUVelebnost Hospodinova jevila se před zraky synův Israelových jako žíravý oheň na temeni hory.usídlila se totiž na hoře Sinaj velebnost Boží. Zahalovala ji mrakem šest dní; sedmého pak dne povolal (Bůh) Mojžíše z mraku.? {Když pak Mojžíš vystoupil na horu, zahalil ji mrak; pravil starším: Čekejte zde, až se vrátíme. Máte s sebou Árona a Hura; vznikne-li nějaký spor, vzneste jej na ně.c A (Tu) povstal Mojžíš a Josue, jeho služebník; Mojžíš pak, vystupuje na horu Boží,' I Řekl pak Hospodin Mojžíšovi: Vystup ke mně na horu a zůstaň tam; dám ti kamenné desky, zákon a přikázání, která jsem napsal, abys je poučoval.w i A nevztáhl ruky své na ty ze synů Israelových, kteří "stáli opodál; viděli tedy Boha, a jedli i pili. spatřili Boha Israelova; pod jeho nohama byla plocha podobná práci ze safírových dlaždic, jako nebe, když jest jasné.sa Když pak Mojžíš, Áron, Nadab, Abiu a sedmdesáte starších z národa israelského vystoupili nahoru,A nabrav krve, kropil (jí) lid a pravil: Toto jest krev úmluvy, kterou s vámi učinil Hospodin na základě všech těchto řečí.A vzav knihu úmluvy četl (ji) poslouchajícímu lidu, kterýž pravil: Všecko, co mluvil Hospodin, budeme činiti a budeme poslušní.vgTu vzal Mojžíš polovici krve a vlil (ji) do obětních číší; zbývající pak část vylil na oltář.Nato dal rozkaz jinochům ze synů Israelových, i obětovali zápalné oběti a podali Hospodinu býčky v obět pokojnou./YPak napsal Mojžíš všecky řeči Hospodinovy; a ráno vstav, udělal na úpatí hory oltář a (vztyčil) dvanácte pomníků podle dvanácti kmenův Israelových.A}Když tedy Mojžíš přišel a vypravoval lidu všecka slova Hospodinova i zákony (jeho), odpověděl všecek lid jedním hlasem: Každé slovo Hospodinovo, které mluvil, vykonáme.}uJediný Mojžíš vystoupí k Hospodinovi (blíže), oni však ať se nepřibližují; lid nesmí s ním vystoupiti." ADále pravil (Hospodin) Mojžíšovi: Vystup ty, Áron, Nadab, Abiu a sedmdesáte starších z národa israelského k Hospodinovi a z daleka se klanějte.~3!Ať nesídlí v tvé zemi, aby tě nesvedli ke hříchům proti mně – kdybys (totiž) sloužil jejich bohům; – bylo by ti to jistě léčkou.6}i Nevejdeš ve smlouvu s nimi ani s jejich bohy.,|SRozprostřu pak území tvé od moře Rudého až k moři Filišťanův a od Pouště až k Řece; obyvatelstvo země dám do vaší moci a poženu je před vámi.c{AZnenáhla je budu zapuzovati s tvého dohledu, dokud se nerozmnožíš a neopanuješ zemi. z Nevypudím jich před tebou v jednom roce, aby se neobrátila země v poušť a aby divoká zvěř se nerozmohla na tvou škodu.nyWa vyšlu před tebou sršně, kteří zaženou Hevejské, Kanaanské a Heťany, dříve než vejdeš.x%Svoji hrůzu pošlu před tebou a vyhladím každý národ, ke kterému přijdeš: všecky nepřátele tvé obrátím před tebou na útěk;iwMNebude bezdětné ani neplodné (ženy) v zemi tvé; počet dnů tvých svrchovatě rozmnožím.{vqA budete sloužiti Hospodinu, Bohu svému, abych požehnal chlebům tvým i vodám, abych vzdálil od tebe nemoci.uNebudeš se klaněti jejich bohům, aniž je ctíti; nebudeš činili jejich skutkův, ale ničiti je budeš a tříštiti jejich sochy.$tCPůjde tedy před tebou anděl můj, a uvede, tě k Amorrhejským, Heťanům, Ferezejským, Kanaanským, Hevejským a Jebusejským, kteréž já vyhladím.&sGBudeš-li však poslušen hlasu jeho, a budeš-li činiti vše, což pravím, budu nepřítelem nepřátel tvých a sužovati budu ty, kteří sužují tebe.*rODbej ho, poslouchej hlasu jeho a nemysli, že smíš jím pohrdati; neboť nepromine (ti), když budeš proti němu se prohřešovati; a. jméno mé jest v něm.q+Hle, já pošlu anděla svého, který bude kráčeti před tebou, střežiti tebe na cestě, a uvede tě na místo, které jsem ti připravil:pPrvotiny plodin půdy tvé doneseš do příbytku Hospodina, Boha tvého. Nebudeš vařiti kozelce v mléku mateře jeho.o%Nebudeš obětovati zároveň s krví mé oběti kvašeného chleba. Aniž smí zůstati části sváteční oběti mé do (druhého) rána.Xn+Třikráte do roka dostaví se každý muž tvůj před Hospodina, Boha tvého.Hm (Budeš) také (zachovávati) slavnost žní, prvotin to práce tvé, toho, co jsi vysel na své pole; také slavnost na sklonku roku, když budeš míti všecky své plodiny s pole sklizeny.Tl#Zachovávej slavnost přesnic. Sedm dní budeš jísti přesné chleby, jak jsem ti přikázal v době měsíce nových plodin, když jsi vycházel z Egypta; nesmíš se dostaviti přede mne s prázdnem.5kgTřikráte do roka budete mi slaviti svátky.j} Všecko, co jsem vám řekl, zachovávejte. Při jménu cizích bohů nepřisahejte, aniž buď slyšeno z úst vašich. i; Šest dní budeš pracovati; sedmého dne přestaneš (pracovati), aby si býk tvůj i osel odpočinul a aby se osvěžil syn tvé otrokyně i cizinec.Nh Sedmého však roku necháš ji ležeti ladem a odpočinouti si, aby jí užívali chudí tvého lidu; a cokoli zbude, ať stráví polní zvířata; taktéž učiníš se svou vinicí i olivovnou.Eg Šest let budeš svou půdu osívati a kliditi její úrodu.tfc Cizince nebudeš utiskovati; víte zajisté, jak mu jest, poněvadž jste i vy sami byli cizinci v Egyptě.keQNebudeš přijímati darů, poněvadž i moudré lidi zaslepují a převracují věc spravedlivou.dLži se budeš vystříhati. Nevinného a toho, který jest v právu, nezabiješ; neboř mám v ošklivosti bezbožného.8cmNedáš se svésti k porušení práva chudého.zboShledáš-li, že osel tvého nenávistníka pod břemenem klesl, nepomineš ho, ale pomůžeš mu ho zdvihnouti.Xa+Potkáš-li býka neb osla, který se tvému odpůrci zaběhl, přiveď mu jej./`[Ani chudému nebudeš u soudu straniti.{_qNepůjdeš za davem v konání zla; aniž u soudu přidržíš se většiny, když bys uchýlil se tím od pravdy.q^ _Nebudeš lživě vypovídati; aniž se spolčíš s bezbožným, abys v jeho prospěch křivě svědčil.v]gBuďte mi lidmi svatými; masa nakousnutého dravou zvěří nesmíte požívati, nýbrž hodíte (je) psům. \ Podobně učiníš s hovězím dobytkem a s ovcemi; sedm dní ať jsou (prvorozenci) u své matky, dne osmého mi je odevzdáš.k[QDesátky a prvotiny své budeš bez odkladu odváděti, prvorozeného ze svých synů mi daruješ.aZ=O soudcích Božích nebudeš zle mluviti a vládci svého národa nebudeš zlořečiti.%YEJeť ona jediným rouchem, kterým přikrývá své tělo, nemaje jiného, v čem by spal; bude-li ke mně volati, vyslyším ho, poněvadž jsem soucitný.nXWVezmeš-li od svého bližního do zástavy (svrchní) roucho, vrátíš mu je před západem slunce.5WePůjčíš-li peněz někomu z mého lidu, chuďasovi, který s tebou bydli, nebudeš na něho nastupovati jako vydřiduch, aniž ho vymáháním úroků budeš utiskovati.pV[hněv můj vzplane, budu vás zabíjeti mečem, takže manželky vaše ovdoví a synové vaši osiří.SU!Ublížíte-li jim, budou volati ke mně a já budu slyšeti křik jejich;,TUVdově a sirotku nebudeš křivditi.\S3Cizince nebudeš zarmucovati aniž utiskovati; byliť jste i vy, cizinci v Egyptě.SR!Kdo přináší oběti bohům, a ne jedinému Hospodinovi, budiž usmrcen.HQ Kdo bude obcovati (tělesné) se zvířetem, smrtí ať zemře.(PMČarodějů nenecháš na živu.ONebude-li otec panny chtíti ji dáti, zaplatí náhradou tolik, kolik jménem snubního daru panny obyčejně dostávají.hNKKdo svede pannu ještě nezasnoubenou a bude s ní spáti, vyplatí ji a pojme ji za manželku.jMObyl-li však pán přítomen, nemusí hradili, zvláště byla-li mu placena mzda za jeho práci.2L_Kdo si od bližního svého něco z těchto (dobytčat) vypůjčí, dobytče však stihne úraz nebo zdechne v pánově nepřítomnosti, budiž přinucen dáti náhradu;iKM Bylo-li roztrháno dravcem, ať přinese roztrhané dobytče majiteli, hraditi však nebude nic.JJ Bylo-li (mu) však (dobytče) ukradeno, nahradí majiteli škodu."I? rozhodniž mezi nimi přísaha, že nevztáhl ruky své na majetek svého bližního; majitel ať přísahu přijme, onen pak nebudiž nucen k náhradě.CH Svěří-li kdo svému bližnímu v opatrování osla, býka, ovci neb jakékoliv dobytče, které však zdechne, bude poškozeno, nebo nepřítelem uloupeno, takže toho nikdo neviděl:WG) aby ho ošidil o býka, o osla, o ovci, o šat neb o cokoliv, čím může býti poškozen; soudcům Božím budiž pře obou předložena, a jestliže oni usoudí, nahradí svému bližnímu dvojnásobně.F5nebude-li však nalezen, budiž majitel domu pohnán před Boží soudce a nechť odpřisáhne, že nesáhl svou rukou po majetku svého bližního,"E?Dá-li kdo příteli peníze neb zboží schovat, a budou-li tomu, kdo je přijal, ukradeny, ať nahradí zloděj, bude-li nalezen, (věc) dvojnásobné;'DIVznikne-li oheň, zachvátí-li hloží a stráví-li obilí buď ve stozích nebo na stojatě (ještě) na poli, ať nahradí škodu ten, kdo oheň zapálil.5CeUčiní-li kdo škodu na poli neb na vinici, nebo nechá-li své dobytče pásti se na cizím, nahradí podle odhadu škody tím, co má nejlepšího na poli neb na vinici.gBINalezne-li se u něho ukradená věc, býk, osel neb ovce, živá, dá náhradu dvojnásobnou.$ACdopustil-li se však toho po východu slunce, spáchal vraždu, ať tedy také zemře. Nemá-li (zloděj), čím by krádež nahradil, budiž sám prodán.@7Bude-li zloděj, přistižený, když se dobýval do domu nebo jej podkopával, tak poraněn, že zemře, nebude ten, který ho poranil, vinen krví;$? EUkradne-li kdo hovězí dobytče neb ovci a zabije-li je nebo prodá, pět kusů hovězího dobytka za jeden kus nahradí a čtyři ovce za jednu ovci. – >+$Věděl-li však pán již dříve, že jest jeho býk trkavý, a nehlídal ho, nahradí býka býkem, tělo usmrceného bude však celé jeho.#=A#Poraní-li cizí býk něčího býka tak, že zdechne, ať prodají živého býka a rozdělí se o jeho cenu; o maso mrtvého ať se rovněž rozdělí.V<'"zaplatí pán cisterny cenu zvířat, mrtvoly zvířat však budou jeho. – ;!Nechá-li kdo otevřenou cisternu, nebo vykopává-li někdo cisternu a nepřikryje jí, spadne pak do ní býk neb osel,v:g Potrká-li otroka neb otrokyni, dá (jejich) pánu třicet lotů stříbra, býk pak budiž uházen kamením.L9Rovněž potrká-li chlapce neb dívku, budiž podobně pokutován.e8EBude-li mu uloženo výkupné, ať dá za svůj život tolik, kolik bude od něho žádáno.<7sByl-li však býk již dříve trkavý, a majitel jeho, ačkoliv byl varován, nehlídal ho, budiž býk, který usmrtí muže neb ženu, ukamenován a pán jeho rovněž usmrcen.6!Potrká-li býk muže neb ženu tak, že zemrou, bude ukamenován, masa jeho nesmí se požívati, majitel býka však nepodléhá trestu.]55rovněž propustí na svobodu svého otroka neb otrokyni, jestliže jim vyrazil zub.4Udeří-li někdo svého otroka neb otrokyni do oka a učiní-li je tak jednookými, propustí je za oko, které jim vyrazil, na svobodu;M3spáleninu za spáleninu, ránu za ránu, modřinu za modřinu. – ;2soko na oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu,Q1Pakliže bude její rána smrtelná, ať dá (vinník) život za život,u0eUdeří-li jeden z rozvaděných mužů těhotnou ženu tak, že sice potratí, sama však zůstane na živu, bude potrestán (peněžitou), pokutou tak velikou, jakou manžel ženy (té) žádati bude a jakou (mu) soudcové přisoudí.~/wJestliže však přežije jeden nebo dva dni, nebude podléhati tomuto trestu, poněvadž tu jde o jeho peníze. – j.OKdo zbije otroka svého neb otrokyni holí tak, že mu zemře pod rukama, dopouští se zločinu.*-Oa když povstana choditi bude venku o holi, bez trestu bude sice, kdo ránu dal, avšak co onen zameškal, jakož i výlohy léčebné jest povinen hraditi. – ,Jestliže muži v hádce jeden druhému dá ránu kamenem nebo pěstí, a tento sice nezemře, ale nemocen poleží na loži – D+Kdo by proklínal otce svého neb matku, smrtí ať zemře.^*7Kdo ukradne člověka a prodá jej, bude-li usvědčen z viny, smrtí ať umře. – E)Kdo dá ránu otci svému neb matce, smrtí ať zemře. – ({Zavraždí-li kdo bližního svého zúmyslně a úkladně, toho (i) od mého oltáře odtrhneš, aby byl usmrcen. – ') Kdo by však neukládal o život, nýbrž Bůh dopustil, že pod jeho rukou kdo skonal, – ustanovím ti místo, na které by se měl utéci.J& Kdo zabije člověka v úmyslu zavražditi ho, smrtí ať zemře.c%A Pakli by (jí) těchto tří věcí neposkytl, nabude ona darmo, bez výkupného, svobody.w$i Dá-li mu jinou ženu, postará se jí o práva manželská, aniž jí odepře šatu nebo manželského lože.G#  Jestliže ji však . vdal za svého syna, bude mu jako dcerou."#Kdyby se znelíbila svému pánu, za nějž byla provdána, nechť ji propustí; národu cizímu však ji nesmí prodati, kdyby jí pohrdl. !Prodá-li někdo svoji dceru za nevolnou ženinu, nebude propuštěna na svobodu, jak obyčejně bývají propouštěny otrokyně. pak se postaví ke dveřím, k veřejím, a (pán) mu propíchne ucho šídlem; tak bude jeho otrokem na věčné časy. – Pakliže řekne otrok: Miluji svého pána, manželku i děti, nepůjdu na svobodu, zavede ho pán ke správcům Božím; Dal-li mu však pán ženu, a ta zrodí syny neb dcery, bude žena i s dětmi náležeti pánu; on však sám bude propuštěn.]5V jakém stavu přišel, v takovém ať odejde; byl-li ženat, vyjde s ním i žena.}Koupíš-li otroka původu hebrejského, bude ti sloužiti šest let; (roku) sedmého bude darmo propuštěn na svobodu.@ Toto jsou právní ustanovení, která jim předložíš:Z/Nebudeš vystupovati po stupních k mému oltáři, aby se neodkryla tvá nahota."?Jestliže však mi uděláš oltář kamenný, nesmíš jej dělati z kamenů tesaných; neboť dotkneš-li se ho železným nástrojem, bude poskvrněn.OOltář ze země mi uděláte, a budete na něm přinášeti své oběti zápalné a pokojné, ovce i býky. Na každé místo, na němž bude památka jména mého, k tobě přijdu a požehnám ti.RNebudete dělati stříbrných bohův, aniž si učiníte bohů zlatých.}uHospodin mluvil dále k Mojžíšovi: Toto řekneš synům Israelovým: Viděli jste, že jsem k vám mluvil s nebe.W)Lid tedy stanul opodál. Mojžíš pak přistoupil k mraku, v němž byl Bůh.zoMojžíš pravil lidu: Nebojte se; neboť Hospodin přišel, aby vás zkoušel, abyste se ho báli a nehřešili.}a pravil Mojžíšovi: Mluv ty s námi, a budeme poslouchati; nechť nemluví s námi Hospodin, abychom snad nezemřeli.!=Když všecek lid pozoroval rachot (hromu), kmitání (blesků), zvuk rohu a kouřící horu, byl přestrašen, zachvácen hrůzou, počal se vzdalovati!Nepožádáš domu bližního svého. Aniž požádáš jeho manželky, služebníka, služebné, býka, osla, ničeho, cokoliv jest jeho.@}Nevydáš proti bližnímu svému křivého svědectví.%Nepokradeš.-Nezcizoložíš. # Nezabiješ.k Q Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl na půdě, kterou ti dá Hospodin., Bůh tvůj.0 [ Neboť šest dnů Hospodin činil nebe, zemi, moře a všecko, což jest na nich, sedmého však dne odpočinul; proto požehnal Hospodin den sobotní a posvětil jej.d C sedmého dne však jest sobota Hospodina, Boha tvého: Nebudeš toho dne konati žádné práce ty, syn tvůj, dcera tvá, služebník tvůj, služebná tvá, zvířata tvá, ani cizinec, který jest ve branách tvých.A  šest dní budeš pracovati a konati všecky práce své,)OPomni, abys den sobotní světil;3Nevezmeš jména Hospodina, Boha svého, nadarmo, neboť nenechá bez trestu Hospodin toho, kdo bude bráti jméno Hospodina, Boha svého, nadarmo.xkavšak milosrdenství prokazuje do tisíců kolen těch, kteří mě milují a zachovávají přikázání má.RNebudeš se jim klaněti, aniž (jich) ctíti; jáť jsem Hospodin, Bůh tvůj silný a řevnivý, jenž do třetího a čtvrtého kolena stíhá syny za nepravosti těch otců, kteří mne nenávidí,1Neučiníš si sochy ani jakéhokoliv obrazu něčeho, co je shora na nebi nebo dole na zemi, nebo těch věcí, které jsou ve vodách pod zemí.1_Nebudeš míti jiných bohů, kromě mne.W)Já jsem Hospodin, Bůh tvůj, který tě vyvedl z Egypta, z místa otroctví.. [Hospodin pak mluvil všecka slova tato:CPoté sestoupil Mojžíš k lidu a všecko jim vypravoval.:oHospodin mu řekl: Jdi, sestup dolů; potom vystoupíš ty a Áron s tebou, kněží však a lid ať nepřestupují mezí, aniž vystupují k Hospodinu, aby jich snad neusmrtil.0~[Mojžíš pravil k Hospodinu: Lid nebude moci vystoupiti na horu Sinaj, neboť tys (jej) varoval a přikázal jsi: Vymez hranice okolo hory a prohlas ji za posvátnou!|}sTaké kněží, kteří (obyčejně) přistupují (blíže) k Hospodinu, ať setrvají opodál, aby jich neusmrtil.z|ořekl mu: Sestup a varuj lid, ať snad nepřestoupí meze, aby viděl Hospodina, sic že jich velmi mnoho zahyne.{{Hospodin tedy sestoupil na horu Sinaj, na samý vrchol hory; i povolal Mojžíše na její témě. Když tam vystoupil,kzQA zvuku rohu znenáhla přibývalo a táhl se dál a dále; Mojžíš mluvil a Bůh mu odpovídal.$yCCelá hora Sinaj byla zahalena kouřem, poněvadž by! Hospodin na ni v ohni sestoupil; kouř ten vystupoval z něho jako z peci. Celá hora budila hrůzu,Xx+Tu je Mojžíš vyvedl z tábora Bohu vstříc, a oni se postavili u paty hory.kwQKdyž už nastal třetí den a zasvitlo jitro, tu, hle, ozvaly se hromy a kmitaly se blesky, velmi hustý mrak počal zakrývati horu, zvuk pak rohu víc a více zazníval, takže lid, který byl v táboře, bázní se chvěl.\v3řekl jim: Buďte připraveni na třetí den a nepřibližujte se ke svým ženám.^u7Mojžíš sestoupiv s hory k lidu, kázal mu posvětit se. Když vyprali roucha svá,St! Ničí ruka nesmí se jí dotknouti, sice kamením bude uházen nebo střelami ustřílen; ať (je to) zvíře neb člověk, nesmí zůstati na živu! Když zazní roh, tu nechť (lid) vstoupí na horu.!s= Vymez kolkolem lidu hranice a rci jim: Neopovažujte se vstoupiti na horu nebo dotknouti se jejího úpatí! Každý, kdo se dotkne hory, jistě zemře!zro a nechť se připraví na třetí den; neboť třetího dne sestoupí Hospodin přede vším lidem na horu Sinaj.nqW Hospodin mu pravil: Jdi k lidu a ulož jim, by dnes a zítra se posvěcovali; ať vyperou roucha svá9pm pravil mu Hospodin: Již brzy přijdu k tobě v hustém mraku, aby slyšel lid, kterak k tobě mluvím, a věřil ti na věky. Zvěstoval tedy Mojžíš slova lidu Hospodinovi.oVšecek lid odpověděl jednomyslně: Všecko, co Hospodin mluvil, budeme činiti. Když pak donesl Mojžíš slova lidu Hospodinovi, 0E~~/}|b|{zyzyy1xx8ww>vxvOuu3tt{tOtss7rrr>o>==f=* #"Dále pak (pravil): Vyteš si dvě kamenné desky, podobné prvním, a já na ně napíši slova, která byla na deskách, jež jsi rozbil.d=C!potom vzdálím ruku svou a ty uzříš týl můj, tváře mé však viděti nebudeš moci.~<w!Když pak půjde tudy velebnost má, postavím tě do skalní sluje a budu tě krýti svou pravicí, dokud nepřejdu;P;!A dále pravil: Hle, nedaleko mne jest místo na skále, tam se postav.z:o!A pokračoval: Nemůžeš viděti mé tváře, neboť viděli mě a zůstali na živu žádný člověk nemůže.79i!Bůh odpověděl: Ukážu ti všecku (svou) krásu a provolám před tebou jméno „Hospodin"; smiluji se totiž, nad kým budu chtíti, a budu milostiv, komu mne bude libo.,8U!On pravil: Ukaž mi svoji velebnost!73!Hospodin pravil Mojžíšovi: Také toto přání, které jsi pronesl, vyplním, neboť nalezl jsi v mých očích milost a znám tě podle jména.H6 !Neboť po Čem budeme moci poznati, já a lid tvůj, že jsme nalezli v očích tvých milost, leč půjdeš-li s námi a budeme-li tak oslaveni nade všecky národy, kteří sídlí na zemi?]55!Mojžíš řekl: Nepůjdešli ty sám před námi, nevyváděj nás s tohoto místa.\43!Hospodin pravil: Já sám mám jíti přeci tebou a uděliti tobě pokojný život?.3W! Nalezl-li jsem tedy v ocích tvých milost, ukaž mi svoji tvář, bych tě poznal a milost nalezl v očích tvých; pohled na tento lid, který jest národem tvým.G2 ! Mojžíš pravil Hospodinovi: Velíš, bych vyvedl tento lid, avšak neoznamuješ mi, koho se mnou pošleš, ačkoliv jsi pravil: „Znám tebe podle jména a nalezl jsi přede mnou milost."`1;! Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi tváří v tvář, jako mluvívá obyčejně člověk ke svému příteli. Když pak se vracel do tábora, služebník jeho Josue, syn Nunův, jinoch, zůstával dále ve stánku."0! Když viděli všichni, že oblakový sloup stojí u vchodu do stánku, povstali a klaněli se ve dveřích stanů svých.s/a! Kdykoli vešel do stánku úmluvy, sestoupil oblakový sloup, postavil se u vchodu a mluvil s Mojžíšem.#.A!Kdykoli vycházel Mojžíš ke stánku, povstával všecek lid, každý se postavil u vchodu svého stanu a hleděl za Mojžíšem, až vešel do slánku.5-e!Mojžíš vzal stan, postavil jej venku opodál tábora a nazval jej „stánek úmluvy". Každý, kdo se chtěl na něco tázati, chodil ven, ke stánku úmluvy, za stany.G, !Nenosili tedy synové Israelovi šperků svých od hory Horeb.w+i!Hospodin byl totiž pravil Mojžíšovi: Rci synům Israelovým: Jsi lid tvrdé šíje: kdybych jen chvilku ve tvém středu kráčel, byl bych nucen tě zahladiti. Nyní tedy odlož šperky své, abych viděl, jak mám s tebou naložiti.g*I!Lid uslyšev velmi zlou řeč tuto, kvílil a nikdo se neozdobil šperky, jak jindy činíval.,)S!abys vešel do země tekoucí mlékem a medem. Já totiž nepůjdu s vámi nahoru, poněvadž jsi lid tvrdé šíje, abych tě snad nebyl nucen na cestě zahubiti.z(o!Poslu před tebou anděla, abych vypudil Kanaanské, Amorrhejské, Hetské, Ferezejské, Hevejské a Jebusejské,d' E!Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi takto: Jdi, ty i tvůj lid, který jsi vyvedl z Egypta, stoupejte s tohoto místa do země, o které jsem přísahal Abrahamovi, Isákovi a Jakobovi, řka: „Dám ji tvému potomstvu."\&3 #Bil tedy Hospodin lid za hřích, že se klaněli teleti, které jim Áron udělal.%- "Ty však jdi a veď lid tento, kam jsem ti řekl; anděl můj půjde před tebou. Já však v den odplaty potrestám též tento hřích jejich.W$) !Hospodin mu odpověděl: Kdo proti mně zhřešil, toho vymažu ze své knihy.[#1 nebo – neučiníš-li toho – vymaž mne ze své knihy, kterou jsi napsal. – ") Navrátiv se tedy k Hospodinu, řekl: Prosím, zhřešil lid tento hříchem převelikým, udělav si zlaté bohy. Buď jim tuto vinu odpusť,(!K Druhého dne pravil Mojžíš lidu: Zhřešili jste převelikým hříchem; vystoupím k Hospodinu, budu-li ho moci jakým způsobem uprosili za váš zločin.  Polom pravil Mojžíš: Dnes jste zasvětili ruce své Hospodinovi na svých synech i bratřích, aby se vám dostalo požehnání.cA Levité učinili podle rozkazu Mojžíšova; i padlo jich toho dne na dvacet tři tisíce.U% řekl jim: Toto praví Hospodin, Bůh Israelův: Ať opáše každý svá bedra mečem! Jděte prostředkem tábora od vchodu ke vchodu a zpět a každý nechť usmrcuje své bratry, přátele a bližní! přistoupil ke vchodu do tábora a pravil: Kdo jest Hospodinův, připoj se ke mně! Když se k němu shromáždili všichni Levité,.W Vida tedy Mojžíš, že jest lid obnažen – Áron byl příčinou, že se lid pro onu potupnou hanebnost obnažil a tak obnažený postavil se mezi odpůrce, –  Já jsem jim pravil: „Kdo z vás má zlato?" Přinesli a dali mi (je), já jsem je hodil do ohně a udělalo se toto tele.) Řekli mi: „Udělej nám bohy, kteří by šli před námi; neboť nevíme, co se přihodilo tomu Mojžíšovi, jenž nás vyvedl z Egypta."gI On mu odpověděl: Nehněvej se, pane můj, však znáš tento lid, jak nakloněn je k zlému.^7 Áronovi pak řekl: Co li učinil tento lid, že jsi naň uvalil tak veliký hřích? Uchopiv tele, jež byli urobili, spálil je a rozetřel na prach; vsypal jej do vody a dal z toho píti synům Israelovým. Když se přiblížil k táboru a uzřel tele a tance, velmi se rozhněval, desky odhodil, a (tak) je na úpatí hory rozbil.ym On odpověděl: Není to křik vybízejících k boji, ani křik strhujících k útěku; zvuky zpěvu slyším.nW Josue, slyše hluk křičícího lidu. řekl Mojžíšovi: Válečný pokřik je v táboře slyšeti.T# udělané od Boha; také písmo na deskách vydlabané bylo dílem Božím.b? Mojžíš, vraceje se s hory, nesl v ruce dvě desky zákona, popsané po obou stranách,Q I usmířil se Hospodin a neučinil zla, kterým byl lidu svému hrozil.zo Rozpomeň se na služebníky své Abrahama, Isáka a Israele, jimž jsi přisahal při sobě samém: „Rozmnožím potomstvo vaše jako hvězdy nebeské, a všecku tuto zemi, o které jsem mluvil, dám potomstvu vašemu v majetek na vždy."6g Prosím, ať nemohou Egypťané říci: „Chytře je vyvedl, aby je na horách pobil a vyhladil se země"; utiš se hněv tvůj a buď milosrdným k nepravosti lidu svého.3a Mojžíš vlak prosil Hospodina, Boha svého: Proč by měl, Hospodine, vzplanouti hněv tvůj proti lidu tvému, který jsi velikou mocí a silnou rukou vyvedl z Egypta?g I nech mne, ať vzplane hněv můj proti nim, ať je zahladím a z tebe učiním veliký národ!Y - Hospodin mluvil dále k Mojžíšovi: Pozoruji, že tento lid má tvrdou šíji;= u Brzy sešli s cesty, kterou jsi jim ukázal; udělali si lité tele, klaněli se mu, přinášeli mu oběti a pravili: To jsou tvoji bohové, Israeli, kteří tě vyvedli z Egypta!f G Hospodin pravil k Mojžíšovi: Jdi, sestup; lid tvůj, který jsi vyvedl z Egypta, hřeší.{ q Ráno tedy vstali a přinášeli oběti zápalné a pokojné; pak lid sedl, aby jedl a pil, a vstal, aby se bavil.}u Když to Áron viděl, vzdělal před ním, oltář a dal hlasatelem provolávati: Zítra jest slavnost Hospodinova.! Ten je vzal, slil, – jak činívá litec – a ulil z nich tele. I řekli: To jsou bohové tvoji, Israeli, kteří tě vyvedli z Egypta.F Lid učinil, co byl rozkázal, a snesl náušnice k Áronovi.q] Áron jim pravil: Vezměte zlaté náušnice s uší žen, synův a dcer vašich a přineste je ke mně.d E Vida lid, že Mojžíš dlouho s hory nesestupuje, shrnul se kolem Árona a pravil: Nuže, udělej nám bohy, kteří by šli před námi; nevímeť, co se přihodilo Mojžíšovi, tomu muži, jenž nás vyvedl z Egypta.zoDokonav tyto řeči na hoře Sinaj, Hospodin dal Mojžíšovi dvě kamenné desky zákona, psané prstem Božím.-mezi mnou a syny Israelovými, a věčné znamení. Neboť v šesti dnech učinil Hospodin nebe a zemi, dne sedmého však od práce odpočinul.ueAť zachovávají synové Israelovi sobotu a slaví ji od pokolení do pokolení. Jeť (to) věčná úmluva Šest dní budete pracovati, dne sedmého jest sobola, klid Hospodinu zasvěcený; každý, kdo by toho dne pracoval, ať zemře.2_Ostříhejte (tedy) soboty mé, neboť svatá jest vám; kdo by ji poskvrnil, smrtí ať zemře, duše toho, kdo by v sobotu pracoval, budiž vyhubena z jejího národa.?~y Rci synům Israelovým toto: Hleďte zachovávati sobotu mou; jeť znamením (smlouvy) mezi mnou a vámi od pokolení do pokolení, aby se vědělo, že já Hospodin vás posvěcuji.)}O A mluvil Hospodin k Mojžíšovi:d|C olejovou mast a kuřidlo z vonidel pro svatyni a všecko, co jsem ti přikázal, udělají.{{q posvátná roucha bohoslužebná pro Árona kněze a pro jeho syny, by konali ohrad svůj při svatých obřadech;\z3 i oltář pro zápalné oběti s celým jejich zařízením, umyvadlo s podstavcem,gyIstůl s příslušenstvím, svícen z čistého zlata s příslušenstvím, oltář kadidlovýexEstánek úmluvy, archu zákona, slitovnici, která jest na ní, a všecko nářadí stánku,CwDal jsem mu za společníka Ooliaba, syna Achisamechova, z kmene Danova. Do mysli každého vyučeného (řemeslníka) vložil jsem moudrost, aby udělali všecko, co jsem ti přikázal:9vomramoru, drahých kamenův a rozličného dřeva.Iu vynalézavostí v možném zpracování zlata, stříbra, mědi,bt?a naplnil jsem ho duchem Božím, moudrostí, důmyslem, dovedností ve všeliké práci,Us%Hle, jménem jsem povolal Beseleela, syna Uriho, syna Hurova z Judova kmene,&r KHospodin mluvil k Mojžíšovi:nqW&Kdožbykoliv udělal (kuřidlo) podobné, aby požíval jeho vůně, vyhlazen buď ze svého národa.epE%Takového složení nesmíte činiti na své potřeby, poněvadž jest zasvěceno Hospodinu.o7$Rozmělni vše v nejjemnější prach a polož z toho část před stánek zákona, kde se ti budu zjevovati. Svatosvatým bude vám (toto) kuřidlo.n#a udělej složené (kuřidlo), jak činívá mastičkář; budiž pečlivě smíšeno, budiž čisté a dokonale hodné posvěcení."m?"Hospodin mluvil k Mojžíšovi: Vezmi si vonidel, myrrhové klovatiny, onyxu, vonného galbanu a průhledného kadidla – všeho bude stejná váha – dlC!Kdo by takovou (mast) připravil nebo cizímu z ní dal, budiž vyhlazen ze svého národa. k; tělo žádného člověka nesmí býti jí mazáno, podle jejího složení nesmíte mísiti jiné (masti), neboť svatá jest a bude vám posvátnou.fjGSynům pak Israelovým rci: Bude to olejová mast mně zasvěcená od pokolení do pokolení;`i;(Též) Árona a jeho syny pomaž a posvěť je (tak), aby mi konali úřad kněžský.`h;Posvěť všech těch věcí, aby byly svatosvaté; kdo se jich dotkne, bude posvěcen.ag=i oltář pro zápalné oběti se vším nářadím, jež k jejich obsluze přísluší.Zf/stůl s jeho příslušenstvím, svícen a co k němu patří, oltář kadidlový4eea pomaž jí stánek zákona, archu úmluvy,idMudělej z toho posvátný olej . k pomazávání, smíšenou mast, jakou dělává mastičkář,Pcpět set lotů kasie podle váhy svatyně a jeden hin olivového oleje;6bgVezmi si vonidla, pět set lotů vybrané myrrhy, první jakosti, polovici (toho), to jest dvě stě padesát lotů skořice, rovněž dvě stě padesát (lotů) puškvorce,'aKHospodin mluvil k Mojžíšovi:k`Qaby snad nezemřeli. Budiž to věčným zákonem jemu i potomstvu jeho od pokolení do pokolení.q_]než půjdou do stánku zákona a než přistoupí k oltáři, aby na něm obětovali Hospodinu kadidlo,?^{Budou si jí Áron a jeho synové umývati ruce i nohy,]Dej udělati mědenici s příslušným podstavcem k mytí, postav ji mezi stánkem zákona a oltářem a nalej do ní vody.)\OI mluvil Hospodin k Mojžíšovi:9[mPřijaté peníze, které od synův Israelových sebereš, vydávej na potřeby stánku zákona, aby připomínaly dárce u Hospodina a svolávaly odpuštění na jejich duše.EZBohatý nedá více než polovici lotu, chudý nedá méně.PYKomu z počítaných je dvacet rokův a více, zaplatí (ten) poplatek.X# Dá pak každý, kdo jde ke sčítání, půl lotu podle váhy svatyně; – lot má dvacet zrn – půl lotu budiž obětováno Hospodinu.=Wu Když budeš sčítáním vyšetřovati celkový počet synů Israelových, ať odevzdá každý Hospodinovi výkupné za svou duši, a nestihne jich pohroma, když budou sečteni.'VK Hospodin mluvil k Mojžíšovi:SU! (Jen) jednou v roce bude Áron nad jeho rohy konati smírný obřad s krví, obětovanou za hříchy, a (tento) smírný úkon bude na něm konán od pokolení do pokolení. Bude svatosvatým Hospodinu!T Nesmíte na něm obětovati kadidla jinak složeného, ani obětí rostlinných ani živočišných, ani úliteb nesmíte naň vylévati.S Podobně když umístí k večeru lampy, zapálí kadidlo; bude to věčný obřad před Hospodinem od pokolení do pokolení.[R1Ráno bude na něm Áron páliti vonné kadidlo; když spraví lampy, zapálí je.Q-Oltář (ten) postav proti oponě, zavěšené před archou zákona, před slitovnicí, kterou jest zákon přikryt, kdež k tobě budu mluviti.OPTyče ty rovněž uděláš ze setimového dřeva a obložíš zlatem. O a pod věnec (upevni) na každé straně po dvou zlatých kruzích, aby možno bylo jimi provléci tyče a (tak) oltář nositi.nNWObložíš jej čistým zlatem, jak rošt, tak stěny kolem dokola, i rohy. Ovrub jej zlatým věncempM[loket dlouhý, loket široký, tedy čtverhranný, a dva lokte vysoký. Vyčnívati budou z něho rohy.GL Udělej též oltář k pálení kadidla ze setimového dřeva, K.a zvědí, že jsem já Hospodin; jejich Bůh, jenž jsem je vyvedl z Egypta, abych sídlil mezi nimi, já Hospodin, Bůh jejich.>Jy-Sídliti budu mezi syny Israelovými a budu jim Bohem;hIK,Posvětím i stánek zákona s oltářem a Árona s jeho syny, aby mi konali kněžský úřad.rH_+tam přikázání budu dávati synům Israelovým a oltář bude mou (přítomnou) velebností posvěcen.5Ge*Bude to obět Hospodinu, která se bude přinášeti na věky ve vašich pokoleních u vchodu do stánku zákona před Hospodinem, kamž se dostavím, abych mluvil k tobě; F)Druhého beránka budeš obětovati k večeru podle řádu oběti ranní a podle toho, co jsme řekli, aby působil líbeznou vůni.E(desetinu běli, smíšené se čtvrtkou hinu oleje z tlučených oliv a tolikéž vína k jednomu beránku v obět tekutou.6Di'jednoho beránka k ránu a druhého k večeru;XC+&Na oltář klásti budeš toto: Dva roční beránky den co den nepřetržitě:B%%Sedm dní budeš na oltáři konati smírné obřady a posvěcovati jej; a (lak) bude svatosvatý; kdo se ho dotkne, každý bude posvěcen.JA$a každého dne budeš přinášeti býčka v obět za hřích na usmířenou. Očistíš též oltář tím, že budeš na něm přinášeti smírnou obět, a potřeš jej, abys jej posvětil.v@g#Všecko, co jsem ti přikázal, učiníš s Áronem i s jeho syny. Sedm dní budeš jejich ruce posvěcovati,$?C"Zůstane-li něco posvěceného masa nebo chlebův až do rána, spálíš zbytky (ty) ohněm; nebude dovoleno jich požívati, poněvadž jsou posvěceny. >!aby to byla obět smírná a ruce obětujících aby byly posvěceny. Jiný nesmí z toho, jísti, poněvadž jde o věci svaté.=} a budou ho požívati Áron i synové jeho. Budou též jísti chleby, které jsou v koši v nádvoří stánku zákona,S<!Pak vezmeš berana zasvěcení, uvaříš jeho maso na posvátném místě!;=Sedm dní bude je nositi, který z jeho synů bude ustanoven veleknězem místo něho a bude vcházeti do stánku zákona, aby konal službu ve svatyni.:1Posvátné roucho, jež bude Áron oblékati, budou míti synové jeho po něm, aby v něm byli pomazáváni a ruce jejich aby byly posvěcovány.g9Ijímž posvěcen byl Áron a jeho synové; podle věčně platného práva budou dávkou synů Israelových Áronovi a jeho synům, neb jsou to prvotiny a počinky z jejich pokojných obětí, jež přinášejí Hospodinu.N8Jako hrudíčko, tak zasvěť i plece, které jsi oddělil od berana,7Hrudíčko berana, kterým byl Áron posvěcen, vezmi a zasvěť je pozdvižením před Hospodinem; pak bude tvým podílem.$6CPotom vezmi všecko z jejich rukou a zapal na oltáři v zápalnou obět, aby velmi příjemně voněla před obličejem Hospodinovým; jeť to jeho obět.e5Evše to vlož do rukou Áronovi a jeho synům a posvěť je pozdvihna (to) před Hospodinem.4jednu chlebovou placku, koláč zadělaný olejem a oplatku z koše přesných chlebů, který byl postaven před Hospodina;-3Uvezmi tuk z berana, ohon, tuk, jenž přikrývá droby, bránici jater, obě ledviny i s tukem, který na nich jest, pravé plece – jeť to obět zasvěcení – "2?Pak vezmi z krve, která jest na oltáři, a z olejové masti, pokrop Árona, jeho roucha, syny i roucha jejich. Až budou takto posvěceni oni i roucha,,1Susmrť jej, naber z jeho krve a potři (jí) boltce pravého ucha Árona a jeho synů, jakož i palce jejich pravých rukou a nohou, a lej krev v kruhu na oltář._09Vezmi též druhého berana, na jehož hlavu nechť Áron a jeho synové vloží ruce;/ Potom přines celého berana v zápalnou obět na oltáři; je to obět Hospodinu, obětní vůně Hospodinu velmi příjemná.q.]berana, samého rozsekej na kusy a vymyté vnitřnosti a nohy polož na rozsekané maso a na jeho hlavu.@-}usmrť jej, naber z jeho krve a vylej ji kolem oltáře;[,1Vezmi také jednoho berana, na jehož hlavu ať vloží Áron a jeho synové ruce;`+;maso však býčka, kůži a mrvu spal mimo stany, poněvadž to jest obět za hřích.&*G Potom vezmi všecek tuk, který přikrývá vnitřnosti, bránici jater, obě ledviny a tuk, který jest na nich, a přines to v zápalnou obět na oltáři;g)I Nabera krve z býčka, potři jí prstem rohy oltáře, ostatní pak krev vylej u jeho spodku.H(  a ty jej zabiješ před Hospodinem u vchodu do stánku zákona.a'= přivedeš býčka před stánek zákona, Áron a synové jeho vloží mu ruce na hlavu,& Árona totiž a syny jeho – a vstav jim (kněžské) čepice; budou mi konati věčně kněžskou službu. Až posvětíš ruce jejich,O%Přived též jeho syny, oblec je do lněných říz, opas pásem – %$GTím obřadem bude posvěcen.i#MPak posaď mu čepici na hlavu, na čepici posvátnou čelenku a vlej mu na hlavu olejovou mast."yoblec Árona v jeho roucha, to jest ve lněnou řízu, v kabátec, nárameník a náprsník, a připevni jej tkanicí.a!=Árona s jeho syny přivedeš ke vchodu do stánku zákona. Umyj otce i syny jeho vodou,K Vlož (je) do koše a obětuj spolu s býčkem a se dvěma berany.#nekvašené chleby, nekvašené, olejem zadělané koláče a přesné, olejem potřené oplatky; všecko to uděláš z pšeničné běli.k SAby mi byli posvěceni na kněžství, učiň toto: Vezmi ze stáda býčka, dva berany bez úhony,++Áron a jeho synové budou je míti na sobě když budou vcházeti do stánku zákona, nebo když budou přistupovati k oltáři, aby konali službu ve svatyni, aby neuvalili na sebe vinu (a tak) nezemřeli. Bude to věčnými závazkem Áronovi a jeho potomstvu po něm.b?*Nadělej lněných spodkův, aby kryli (jimi) stydké tělo své od ledvin až po stehna;))do všech těch rouch oblečeš Árona, svého bratra, i jeho syny. Posvěť ruce všech a vysvěť je samé, aby mi konali úřad kněžský.dC(Také synům Áronovým dej připraviti lněné řízy, pásy a čepice, ke cti a k okrase;`;'Dej utkati z kmentu řízu – též čepici uděláš z kmentu – a vyšívaný pás.#&a vyčnívala nad čelem veleknězovým. Tak bude nositi Áron poklesky synův Israelových, kterými budou chybovati při všech darech svých a obětech, jež budou přinášeti a obětovati; bude tedy čelenka vždycky na jeho čele, aby jim byl Hospodin milostiv.I %Uvaž ji tkanící z modrého purpuru, aby přiléhala k čepicikQ$Dej udělati z čistého zlata čelenku a na ni vyrýti rukou rytcovou: „Zasvěcený Hospodinu."E#Áron budiž jím oblečen, kdykoli bude konati svůj úřad, aby bylo slyšet zvoniti, když bude vcházeti do svatyně před obličej Hospodinův a když bude vycházeti, a aby neumřel.I "tak, aby, se zlaté zvonečky s granátovými jablky střídaly.H !Dole, na spodním okraji toho kabátce, uděláš kolkolem napodobená granátová jablka z modrého a červeného purpuru, jakož i ze šarlatu dvakrát barveného; mezi ně dáš zvonečky,) uprostřed nahoře bude míti otvor, vroubený tkaným lemováním kolem dokola, – jak bývá na okrajích šatů – aby se snadno netrhal.T#Dej učiniti kněžský kabátec pod nárameník, celý z modrého purpuru;\3Do náprsníku odpovědí pak položíš Učení a Pravdu, aby byly na prsou Áronových, když vcházeti bude před Hospodina; ať nosí osudí synův Israelových na prsou před tváří Hospodinovou vždycky.3aBude tedy Áron nositi jména synův Israelových na náprsníku odpovědí na prsou, když vcházeti bude do svatyně, aby byli připomínáni před Hospodinem na věky.KBudiž pak náprsník přivázán za své kroužky ke kroužkům nárameníku tkanicí z [modrého purpuru, by pevně a trvale byly spojeny, aby náprsník od nárameníku nemohl se oddělovati.Q Jiné dva zlaté kroužky bude dlužno upevniti dole na obou stranách nárameníku, naproti dolním připevňovacím kroužkům náprsníkovým, aby se (tak) mohl svázati náprsník s nárameníkem. Podobně uděláš a upevníš dva zlaté kroužky na rohy vnitřní plochy náprsníku, která přiléhá k nárameníku.  (druhé) pak konce těch řetízků připneš za dva háčky k oběma cípům nárameníku, které jsou obráceny k náprsníku.U %Zlaté řetízky navlečeš na kroužky, které jsou na rozích náprsníku,X +a dva zlaté kroužky, kteréž upevníš na obou horních rozích náprsníku.EK náprsníku udělej z čistého zlata souvislé řetízky,Budou na nich tedy jména synův Israelových; bude vyryto dvanáct jmen, na každém kameni jedno jméno jednoho ze dvanácti kmenův.Qve čtvrté chrysolit, onyx a beryl; budou zasazeny v řadách do zlata.-Wve třetí hyacint, achát a ametyst,)Ov druhé rubín, safír a jaspis,a=Položíš naň čtyři řady drahokamů: v první řadě bude karneol, topas a smaragd,QBude čtverhranný a dvojitý; bude míti píď na délku i na šířku.?yNáprsník odpovědí dáš umělecky utkati, podobně jako tkaninu nárameníku ze zlata, z modrého a červeného purpuru, z dvakrát barveného šarlatu a z přesoukaného kmentu.V'jakož i dva souvislé řetízky z čistého zlata; ty zavěsíš na háčky.&I Urobíš též zlaté háčky,B~ a připevníš jo k oběma okrajům nárameníku, aby budila vzpomínku na syny Israelovy. Tuk bude Áron nositi jejich jména na obou ramenech před Hospodinem, aby (je) připomínala. } Kamenořezbářem a kamenorytcem dáš do nich vyrýti jména synův Israelových, dáš je zasaditi do zlata, (zlatem) olemovati,h|K šest jmen do jednoho a ostatních šest jmen do druhého kamene, v pořádku, jak se narodili.M{ Vezmi dva onyxové kameny a vyryj do nich jména synů Israelových;%zETaké tkanice, jako celá pestrobarevná práce, bude ze zlata, z modrého a červeného purpuru, ze šarlatu dvakrát barveného a z přesoukaného kmentu.Ty#Bude míti dvě strany, spojené na obou vrchních okrajích v jeden celek.xNárameník umělecky setkají ze zlata, z modrého a červeného purpuru, ze šarlatu dvakrát barveného a z přesoukaného kmentu.\w3Vezmou (na to) zlato, modrý a červený purpur, dvakrát barvený šarlat a kment.vRoucha, která udělají, budou tato: Náprsník, nárameník, kněžský kabátec, (spodní) říza utkaná ze lnu, kněžská čepice a pás. (Tato) posvátná roucha bratru tvému Áronovi a synům jeho udělají, aby mi konali kněžský úřad.uRci všem dovedným lidem, které jsem naplnil duchem důmyslu, by udělali Áronovi roucha, v nichžto jsa posvěcen, sloužil by mi.MtPořiď posvátná roucha bratru svému Áronovi, ke cti a k okrase. s =Přiber si též ze synů Israelových Árona, svého bratra, a jeho syny, by mi zastávali kněžský úřad, Árona, Nadaba, Abiu, Eleazara a Itamara.%rEve stánku zákona proti vnější straně opony, která visí přeci zákonem. Ať jej obstarávají Áron a jeho synové, by svítil před Hospodinem až do jitra. Bude to nepřetržitá bohoslužba synů Israelových, která půjde u nich s pokolení na pokolení po všecky časy.qPřikaž synům Israelovým, aby ti nanesli nejjemnějšího oleje z oliv tlukadlem roztlučených, ať svícen nepřetržitě hoříp{Všecko nářadí stánku ke všem potřebám a výkonům, kolíky stánku a kolíky nádvoří dáš vyrobili z mědi.7oiNa délku bude míti nádvoří sto loket a na šířku padesát. Vysoká bude pět loket; (jeho stěny) budou zhotoveny z přesoukaného kmentu a bude míti měděné patky. ~~O~}}N|||.{{^zzz>Q>==-<;;;I::b99u9.88E77i666555_5%444-3i322{2J2 11I000f0(///&..?---@,,r,++i+***6*)^) ((I''l&&u&'%%.$##"""g"!! !&JlRoqPLbCs ~ O ! _ 4 HoGH /~Ruku svou položí mu na hlavu a usmrtí jej před Hospodinem na místě, kde bývají zabíjeny celopaly, – jeť to obět za hřích.O}a potom pozná svůj hřích, ať obětuje Hospodinu kozla bez úhony.|Zhřeší-li kníže a z nevědomosti se dopustí něčeho z četných věcí, které jsou zákonem Hospodinovým zakázány,{{Býčka samého vynese za tábor a spálí jej, jako (spálil) předešlého býčka; jeť to obět za hřích národa.~zwi s tímto býčkem učiní, jak učinil s předešlým. Když bude za ně kněz prositi, Hospodin bude jim milostiv.5ygTuk jeho všecek vezme a spálí na oltáři;;xqtoutéž krví potře rohy oltáře, který je před Hospodinem ve stánku zjevení; ostatní krev vylije vedle spodku oltáře pro zápalné oběti u vchodu do stánku zjevení.=wwomočí prst a sedmkrát (jí) pokropí proti oponě;>vyvnese pomazaný kněz z jeho krve do stánku zjevení,nuWa starší lidu vloží mu ruce na hlavu před Hospodinem. Když bude býček před Hospodinem zabit,stapotom však pozná svůj hřích, ať obětuje za svůj hřích býčka. Přivede jej ke vchodu do stánkujsO Zapomene-li se všecka obec israelská a z nevědomosti učiní, co je proti zákonu Hospodinovu,)rM tedy (celé) zbývající tělo vynese za stany na čisté místo, kde je vysypáván popel, a spálí to na hranici dříví; na popelišti budiž to spáleno.Dq Kůži však a všecko maso, hlavu, nohy, droby i s lejnem,upe jako se odděluje od býčka, je-li podáván v obět pokojnou; to spálí na oltáři pro zápalné oběti.ao= obě ledviny s bránicí, která jest na nich vedle slabin, a s ledvinami tuk jater – nTuk býčka oddělí, v obět za hřích – tuk, který přikrývá břicho a kterým jsou prorostlé všecky vnitřnosti,CmTouže krví potře rohy oltáře, na kterém bývá podáváno kadidlo Hospodinu přemilé, všecku pak ostatní krev vylije na spodek oltáře pro zápalné oběti u vchodu do stánku.al=omočí prst v krvi a bude jí sedmkrát kropiti před Hospodinem proti oponě svatyně.EkPotom vezme z krve býčkovy, zanese ji do stánku zjevení,wjiPřivede jej ke vchodu do stánku, zjevení před Hospodina, vloží mu ruku na hlavu a usmrtí jej Hospodinu.i je-li vinník knězem, který byl pomazán, a zaviní-li hřích lidu, obětuj za svůj hřích Hospodinu bezvadného býčka.h9Rci synům Israelovým: Kdo z nedopatření se prohřeší proti některému ze všech Hospodinových přikázání a učiní něco, co zakázal, – ,g WHospodin mluvil k Mojžíšovi takto:zfoPodle věčně platného zákona ve vašich pokoleních a všech sídlech ani krve ani tuku naprosto nepožijete.ueeTo spálí kněz na oltáři v zápalnou potravní obět, v příjemnou vůni. Všecek tuk bude Hospodinův.]d5obě ledviny s bránicí, která jest na nich vedle slabin, a s ledvinami tuk jater.mcUPak vezmou z ní na potravu ohně Hospodinova tuk, který přikrývá břicho a všecky vnitřnosti,b vloží jí ruku na hlavu a zabije ji u vchodu do stánku zjevení; synové; pak Áronovi vylijí krev její kolem oltáře.@a} Bude-li v oběť (pokojnou) přinášeti Hospodinu kozu,P` To spálí kněz na oltáři v zápalnou potravní obět pro Hospodina._3 ledviny, tuk přikrývající břicho a všecky vnitřnosti, obě ledviny s tukem, kterým jsou přikryty slabiny, a s ledvinami jaterní bránici.G^  Z oběti pokojné podají Hospodinu v žertvu tuk, celý ocas,] vloží ruku na hlavu své oběti a usmrtí jej u vchodu do stánku zjevení; synové pak Áronovi vylijí krev kolem oltáře.5\gBude-li obětovati před Hospodinem beránka,m[UBude-li však k jeho pokojné oběti vzata žertva z bravu, ať samec neb samice, budiž bez úhony.nZWPodložíce oheň pod dříví zažehnou to na oltáři na celopalu, v příjemnou vůni Hospodinovi.\Y3obě ledviny s tukem, kterým jsou přikryty slabiny, a s ledvinami bránici jater.X#Z oběti pokojné podají Hospodinu v žertvu tuk, kterým pokryty jsou droby, a (vůbec) všecek tuk, kterým jsou vnitřnosti prorostlé,W'Ať vloží ruku na hlavu své žertvy a zabije ji u vchodu do stánku zjevení; synové pak Áronovi, kněží, vylijí krev kolem oltáře.V +Bude-li (kdo) přinášeti obět pokojnou, a vezme k ní hovězí dobytče, samce nebo samici, ať je bez úhony jeho žertva před Hospodinem.gUIKněz zapálí z ní část rozemleté mouky, oleje a všecko kadidlo v obětní připomínku.WT)naliješ na ně oleje a nakladeš kadidla; jeť to (suchá) obět Hospodinova.YS-Přinášíš-li v (suchou) obět Hospodinu prvotiny svých plodin, klasy právě dozrávající, upražíš je na ohni, rozmělníš jako se rozemílá mouka, a tak budeš obětovati své prvotiny Hospodinu;/RY Každou obět (nekrvavou), kterou přineseš, osolíš; při své (suché) oběti nesmíš opominouti soli úmluvy Boha svého. Při každé své oběti podáš sůl.pQ[ Podáte jen jejich prvotiny v dar Hospodinu, ale na oltář ku příjemné vůni nesmí býti vloženy.P) Každá suchá obět, která jest Hospodinu podávána, budiž bez kvasu; žádný kvas, žádný med nesmí býti Hospodinu v obět zapálen.vOg Co z oběti zbude, bude patřiti Áronovi a jeho synům; budeť to věc svatosvatá z obětí Hospodinových.tNc ten, když ji podá, oddělí z ní připomínku a spálí ji na oltáři ve vůni Hospodinovi příjemnou. e Je-li jeho obět (podaná) v celopal (vzata) z bravu, totiž z ovec nebo z koz, ať přinese samce bez vady.}= w jakož i droby a nožky umyté ve vodě; tak to kněz na oltáři zapálí v celopal a v příjemnou vůni Hospodinu.U< 'a položí na ni rozsekané kusy, též hlavu, všecko, co souvisí s játry,@; zapálí hranici dříví, kterou byli dříve narovnali,=: yŽertvu, stáhnuvše s ní kůži, rozsekají na kusy,#9 CKdyž býčka před Hospodinem zabije, budou synové Áronovi, kněží, jeho krev obětovati lijíce ji kolem oltáře, který je proti vchodu do stánku.g8 KPak vloží ruku na hlavu oběti; tak bude se zálibou přijata a přispěje mu k odpuštění.7 Bude-li jeho obět z hovězího dobytka celopalem, ať přivede samce bez vady ke vchodu do stánku zjevení, by si Hospodina usmířil.6 3Mluv k synům Israelovým a rci jim: Bude-li někdo z vás chtít přinésti Hospodinu obět ze stáda, vezmi ji z hovězího dobytka nebo z bravu.N5 Hospodin povolal Mojžíše a mluvil k němu ze stánku zjevení takto:$4C($Ve dne totiž vznášel se nad stánkem oblak Hospodinův, v noci však oheň; všichni kmenové Israelovi to viděli na všech místech, kde se zastavili.K3(#vznášel-li se klidně nad stánkem, neodcházeli s onoho místa.e2E("Kdykoli pak oblak stánek opustil, dali se synové Israelovi na pochod ve svých zástupech; 1(!Ježto oblak všecko zahalil a velebnost Boží zářila, nemohl Mojžíš do stánku zjevení vejíti; tak oblak všecko zahalil.M0( oblak přikryl stánek zákona a velebnost Hospodinova jej naplnila. / (Kolem stánku a oltáře vybudoval nádvorní ohradu a ve vchodu do nádvoří zavěsil oponu. Když to bylo všecko dokončeno,v.g(když vcházeli do stánku úmluvy a než přistupovali k oltáři, jak byl Hospodin Mojžíšovi přikázal.F-(Mojžíš, Áron a jeho synové umývali si (tu) ruce i nohy,P,(Mezi stánkem zákona a oltářem umístil umyvadlo a naplnil je vodou.+7(a v nádvoří stánku zákona (postavil) oltář na zápalné oběti a přinesl na něm obět zápalnou i jiné oběti, jak byl Hospodin přikázal.3*c(Ve vchodu do stánku zákona zavěsil oponuY)-(na němž zapálil kuřidlo z vonidel, jak byl Hospodin Mojžíšovi přikázal.@(}(Proti oponě postavil ve stánku zákona zlatý oltář,@'}(a nasadil (naň) řadou lampy podle rozkazu Hospodinova.N&(Naproti stolu, po straně jižní ve stánku zákona postavil svícenW%)(a narovnal naň předkladné chleby, jak byl Hospodin Mojžíšovi přikázal.H$ (Za oponou na severní straně ve stánku zákona postavil stůla#=(Když vnesl archu do stánku, zavěsil před ni oponu, aby vyplnil příkaz Hospodinův.c"A(Do archy vložil zákon, dole prostrčil přenášecí tyče a nahoru položil slitovnici.e!E(rozprostřev nad stánkem pokrývku a vloživ na ni příkrovy, jak byl Hospodin přikázal.h K(Mojžíš jej postavil položiv patky, postaviv desky a sloupy, prostrčiv přenášecí tyče,P(Prvního tedy dne prvního měsíce druhého roku byl stánek postaven.>y(Mojžíš učinil všecko, co byl Hospodin přikázal.{( a oblec je do posvátných rouch, aby mi sloužili a jejich pomazání aby jim přineslo kněžství na věčné časy.`;( Áronovi a synům jeho rozkaž přistoupiti ke vchodu do stánku zákona, umyj je vodouZ/( umyvadlo s podstavcem, všecko posvěť olejovou mastí, aby to bylo svatosvaté.@}( oltář na zápalné oběti se vším jeho zařízením,_9( Vezma olejovou mast, potři stánek s jeho příslušenstvím, aby to bylo posvěceno;;s(Nádvoří ohrad plachtami a vchod do něho oponou.G (umyvadlo, naplněné vodou, (stůj) mezi oltářem a stánkem.8m(a před ni (postav) oltář na zápalné oběti;[1(a zlatý oltář, na němž se pálí kuřidlo. Ve vchodu do stánku zavěs oponu,(zanes do stánku stůl a polož naň, co je zákonem předepsáno. Před archou zákona ať stojí svícen se svými lampami4e(umísti v něm archu, zavěs před ni oponu,>y(Prvního dne prvního měsíce postav stánek zákona,. [(I mluvil Hospodin k Mojžíšovi takto:H '+Když Mojžíš viděl, že všecko jest hotovo, požehnal jim.>y'*přinesli synové Israelovi podle rozkazu Hospodinova._9')Také roucha, kterých kněží, totiž Áron a jeho synové, ve svatyni používají,@ {'(oponu ke vchodu do nádvoří, nádvorní provazce a kolíky. Nechybělo nic z příslušenství, jež bylo rozkázáno poříditi pro bohoslužbu ve stánku a pro příbytek úmluvy. /''měděný oltář, mřížku, přenášecí tyče a všecko příslušenství, umyvadlo s podstavcem, nádvorní plachty, sloupky a patky jejich,# C'&oponu ke vchodu do stánku,1 _'%zlatý oltář, mast, kuřidlo z vonidel,7 k'$svícen, lampy s ostatním zařízením a olej,9o'#stůl s jeho nádobím a s předkladnými chleby,6i'"oponu, archu, přenášecí tyče, slitovnici,_9'!příkrov ze skopových koží na rudo barvených, druhý příkrov z modrých koží, ' Přinesli pak (k Mojžíšovi) složky stánku i s krytem a se vším příslušenstvím: kroužky, desky, svlaky, sloupy a patky, ;'Tak byly všecky práce na stánku zákona i krytu (jeho) dokonány, a tak učinili synové Israelovi všecko, co byl Hospodin Mojžíšovi přikázal.gI'připevnili ji na čepici stuhou z modrého purpuru, jak byl Hospodin Mojžíšovi přikázal.oY'Z čistého zlata pořídili posvátnou, ctihodnou čelenku a vyryli do ní „Zasvěcený Hospodinu";6g'pás však (utkali) a umělecky vyšili z přesoukaného kmentu, z modrého a červeného purpuru a z šarlatu dvakrát barveného, jak byl Hospodin Mojžíšovi přikázal.,U'a lněné spodky – také z kmentu;D'čepice s příslušnými věnečky – také z kmentu – 6~i'Z kmentu utkali řízy Áronovi a synům jeho,0}['za (každým) zlatým zvonečkem bylo granátové jablko. Tak jsa ozdoben, chodíval velekněz, když konal bohoslužbu podle zákona Hospodinova daného Mojžíšovi.o|Y'a z čistého zlata zvonečky; ty zavěsili mezi granátovými jablky na okraji kabátce kolem dokola;r{_'na dolním kraji z modrého a červeného purpuru, ze šarlatu a přesoukaného kmentu granátová jablkaGz 'shora uprostřed otvor pro hlavu, kolem otvoru tkanou prýmku,Ly'Urobili též kabátec pod nárameník, všecek z modrého purpuru,ax='pás byl všeho oporou a kroužky spojené tkanicí z modrého purpuru (nárameník a náprsník) velmi pevně spínaly, aby nepopouštěly, neodstávaly a neodhýbaly se – jak byl Hospodin Mojžíšovi přikázal.cwA'(Vše) to vpředu i vzadu přiléhalo, že nárameník a náprsník byly jako jeden celek;rv_'do nich zapjal dva zlaté řetízky, které zavěsil za háčky, vyčnívající na cípech nárameníku.cuA'dva háčky a tolikéž zlatých kroužkův. Kroužky upevnil na obou rozích náprsníku,Ft'K náprsníku udělali souvislé řetízky z čistého zlata,use'Na těchto dvanácti kamenech byla vyryta jména dvanácti kmenův Israelových, na každém jméno jednoho.krQ' ve čtvrté chrysolit, onyx a beryl; v tomto pořádku byly zapuštěny do zlata a jím lemovány.-qW' ve třetí hyacint, achát a ametyst,)pO' v druhé rubín, safír a jaspis,goI' Na něj upevnil čtyři řady drahých kamenův. V první řadě byl karneol, topas a smaragd,2na' Byl do čtverce, dvojitý, na jednu píď."m?'Jako nárameník, tak umělecky utkal i náprsník ze zlata, z modrého a červeného purpuru, ze šarlatu dvakrát barveného a z přesoukaného kmentu.ly'Ty upevnil k horním cípům nárameníku, aby připomínaly syny Israelovy, jak byl Hospodin Mojžíšovi přikázal.k3'Dva onyxové kameny, které si byl připravil, zasadil do zlata a zlatem ovroubil; kamenořezbou byla do nich vřezána jména synův Israelových.Tj#'a tkanici utkal v těch barvách, jak byl Hospodin Mojžíšovi přikázal.Li'Obě polovice (nárameníku) na horních cípech obou stran spojil,ph['Roztepal zlaté plechy a rozřezal je na niti, aby je bylo lze navíjeti mezi niti předchozích barev. g'Umělecky utkal nárameník ze zlata, z modrého a červeného purpuru, ze šarlatu dvakrát barveného a z kmentu přesoukaného.Cy%čistým zlatem obložil jeho plošinu, stěny i rohy.B+%Ze setimového dřeva urobil kadidlový oltář; každá z jeho čtyř hran měřila loket a výška dva lokte; z jeho úhlů vyčnívaly rohy;7Ak%Hřivnu zlata vážil svícen se vším činem.h@K%Z čistého zlata urobil také sedm lamp, příslušné štipce a nádoby na hašení oharkův.o?Y%Tyto kalichy a pruty (ramena) byly jeden celek se svícnem a všecko bylo vytepáno z čistého zlata.|>s%kalichy ty byly na třech místech pod každou dvojicí prutů, kterých, vychází celkem šest z jednoho dříku.Y=-%Na dříku samém byly čtyři mandloňové květy, každý s kalichem a lilií;y<m%na prutech bylo po třech mandloňových květech, totiž kalíšky s liliemi – [a tři mandloňové květy s kalíšky a s liliemi na druhém prutě]. – Šest (těch) prutů, které vycházely z dříku svícnu, byla práce souměrná.Z;/%tři pruty po jedné, a tři po druhé straně, šest (prutů) po obou stranách;q:]%Z čistého zlata vytepal svícen. Z jeho dříku vycházely pruty s květy, totiž s kalichy a liliemi;9%A nádobí z čistého zlata k všelijakým potřebám stolu, misky, kadidelnice, číše a kalichy k obětování úliteb (udělal).M8%Také tyto tyče udělal ze setimového dřeva a obložil je zlatem.R7%pod věncem, a prostrčil jimi tyče, aby (stůl) mohl býti přenášen.a6=% Čtyři zlaté kruhy, které ulil, upevnil na čtyři hrany, u každé nohy stolu jeden,n5W% a na ten rámec zlatý prolamovaný věnec na čtyři prsty široký, a na něj druhý zlatý věnec.I4 % obložil jej čistým zlatem, kolkolem udělal mu zlatý rámec,j3O% Ze dřeva setimového zhotovil stůl dva lokte dlouhý, loket široký a půldruha lokte vysoký:O2% rozepjatými křídly zakrývali slitovnici, hledíce na ni i na sebe.1%jednoho cheruba na konci jedné strany a druhého cheruba na konci druhé strany, dva cheruby na obou koncích slitovnice;P0%Dva cheruby, vytepané ze zlata, umístil po obou stranách slitovnice;//%Z čistého zlata učinil půl třetího lokte dlouhou a půldruhá lokte širokou slitovnici, to jest místo, se kterého Bůh dával odpovědi.R.%prostrčil je do kroužků po stranách archy, aby ji mohli přenášeti.C-%Zhotoviv ze setimového dřeva tyče a obloživ je zlatem,Z,/%Ke čtyřem hranám ulil čtyři kroužky, dva po jedné a dva po druhé straně.++S%Kolem udělal na ní zlatý věnec.M* %Dále udělal Beseleel ze setimového dřeva archu půl třetího lokte dlouhou, půl druhého lokte širokou a rovněž půl druhého lokte vysokou, a obložil ji čistým zlatem uvnitř i zevně.])5$&udělal pět sloupů s hlavicemi, které povlékl zlatem a ulil k nim patky z mědi.($%Oponu ke vchodu do stánku zhotovil z modrého a červeného purpuru, ze šarlatu a z přesoukaného kmentu s výšivkami;r'_$$a čtyři sloupy ze setimového dřeva, kteréž i s hlavicemi pozlatil, a patky k nim ulil ze stříbra.&$#Pestrobarevnou oponu, vzácnou to práci tkalcovskou, udělal z modrého a červeného purpura, ze šarlatu a z přesoukaného kmentu,;%q$"Tyto desky obložil zlatem, jejich patky však ulil ze stříbra. I kruhy k nim, jimiž by se mohly svlaky prostrčiti, udělal ze zlata, ba i ty (svlaky) pobil zlatými plátky.[$1$!Jiný svlak, který učinil, šel prostředkem desek od jednoho konce ke druhému.%#E$ pět jiných řad svlaků, aby spojovaly desky druhé stěny, a kromě toho pět jiných (řad) svlaků na západní stěně příbytku (hledící) k moři.r"_$Udělal také ze setimového dřeva svlaky, v pěti řadách, aby držely desky jedné stěny příbytku,!$Tak bylo celkem spojeno osm desek, které měly šestnáct stříbrných patek, po dvou totiž patkách pod každou deskou.  $ty byly zdola až navrch do sebe zapuštěny a jako celek vzájemně se držely. Tak zařídil věc po obou stranách v rozích.F$kromě dvou jiných v každém rohu zadní stěny příbytku;q]$Po straně západní však, to jest oné straně příbytku, která hledí k moři, udělal šest desek,R$se čtyřiceti stříbrnými patkami, pod každou desku po dvou patkách.R$Také po straně příbytku, která hledí na sever, udělal dvacet desek$Pod každou desku bylo položeno po dvou patkách, na každém rohu, kde bočná vydražení v rozích končí (po jedné).b?$Dvacet z nich se čtyřiceti stříbrnými patkami bylo po straně jižní proti poledni.vg$Na každé desce bylo dvoje vydražení, by se jedna s druhou vázala; tak učinil u všech desek příbytku.E$Každá byla deset loket dlouhá a půldruha lokte široká.X+$Udělal dále ze setimového dřeva stojaté desky na (zbudování) příbytku.{$Podobně učinil jednu pokrývku ze skopových koží do ruda: zbarvených a na tu jinou pokrývku z koží modravých.tc$a padesát měděných sponek, by se jimi spínal kryt, a tak aby byl ze všech houní jako jeden plášť.oY$Pak udělal po kraji jedné pokrývky padesát poutek a tolikéž po kraji druhé, aby k sobě padaly,J$Pět z nich spojil v jeden celek a druhých šest v druhý celek.xk$každá pokrývka byla třicet loket dlouhá a čtyři lokte široká; všecky pokrývky byly téhož rozměru.b?$Udělal též jedenáct houní z kozí srsti, jakožto stanovou střechu nad příbytkem;mU$ Proto ulil padesát zlatých sponek, aby spínaly poutka pokrývek a stánek aby byl jako celistvý.F$ že se protilehlá poutka scházela a bylo možno je spojiti. $ Nadělal též na okraji jedné pokrývky, po obou stranách, poutek z modrého purpuru a podobně na okraji druhé pokrývky,I  $ Pět pokrývek spojil v jedno a druhých pět (rovněž) scelil.t c$ každá z nich byla dvacet osm loket dlouhá a čtyři lokte široká; všecky pokrývky byly jedné míry.m U$Všichni tedy lidé moudré mysli, (uschopnění) vykonati práce (ke zbudování) stánku, utkali umělecky deset pestrých pokrývek z. přesoukaného kmentu, z modrého a červeného purpuru a ze šarlatu dvakrát barveného;D $ježto přinesených věcí bylo dosti, ba víc než dosti. $Dal tedy Mojžíš hlasatelem provolati: Ani muž. ani žena neobětuj nic více na zbudování svatyně. Tak ustali přinášeti dary,7k$a řekli: Lid obětuje více, než je potřeba.5g$To přimělo umělce, že šli k Mojžíšovi}u$a dal jim všecky dary synův Israelových. Zatím co oni pracovali, přinášel lid každý den ráno (nové) dary.*O$Mojžíš (totiž) zavolal Beseleela a Ooliaba, jakož i každého vyučeného muže, jemuž byl dal Hospodin dovednost a který se dobrovolně nabídl k práci,E $Počal tedy Beseleel a Ooliab pracovati, a s nimi všichni dovední mužové, jimž dal Hospodin důmysl, by uměli znalecky zhotoviti, čeho třeba k bohoslužbě a co Hospodin přikázal.[1##Oba naplnil moudrostí, by uměli zpracovati dřevo, umělecky a pestře tkáti z modrého a červeného purpuru, ze šarlatu dvakrát barveného a z kmentu, aby uměli všecko tkáti a vynalézati věci nové.[1#"vštípil mu do mysli. (Povolal) též Ooliaba, syna Achisamechova z kmene Danova.D#!řezati kámen i dřevo; cokoliv se dá v řemesle mysliti,I # vynalézavostí, že dovede zpracovati zlato, stříbro i měď,cA#a naplnil ho duchem Božím, moudrostí, důmyslem, vědomostmi, všestrannou dovedností,w~i#I řekl Mojžíš synům Israelovým: Hle, Hospodin povolal Beseleela, syna Uriho, syna Hurova z kmene Judova,T}##Všichni muži i ženy s myslí zbožnou přinesli dary, aby byly vykonány práce, které byl Hospodin ústy Mojžíšovými přikázal. Všichni synové Israelovi obětovali Hospodinu dobrovolné dary.b|?#vonidla a olej k nalévání do lamp, na výrobu masti a k přípravě vonného kuřidla.^{7#Knížata pak obětovala onyxové a jiné drahé kameny pro nárameník a náprsník,8zm#a spředenou kozí srst; darovaly vše ochotně.fyG#Také však dovedné ženy daly, co byly napředly: modrý a červený purpur, šarlat, kmentexE#stříbro nebo měď, setimové dříví k rozmanitým potřebám, obětoval (to) Hospodinu. w#Měl-li někdo modrý neb červený purpur, dvakrát barvený šarlat, kment, kozí srst, rudé kůže skopové, modravé kůže,v#muži i ženy darovali: náramky, náušnice, prsteny a sponky; nejrozmanitější zlaté předměty byly odděleny k darům Hospodinovi.&uG#a přinášela s myslí velmi ochotnou a zbožnou dary Hospodinu ke zřízení stánku zákona. Čehokoliv bylo třeba k bohoslužbě a na posvátná roucha,Ft#Veškerá obec synův Israelových vzdálila se od Mojžíšes#roucha, kterých se užívá při bohoslužbě, roucha pro velekněze Árona a jeho syny, aby mi konali úřad kněžský.Hr #kolíky k příbytku i k nádvoří s příslušnými provazci,[q1#plachty7, sloupky a patky (k oplocení) nádvoří, oponu ke vchodu do nádvoří,vpg#oltář na zápalné oběti s měděnou mřížkou, se sochory a s příslušenstvím, umyvadlo s podstavcem;hoK#kadidlový oltář s tyčemi, olejovou mast, kuřidlo z vonidel, oponu ke vchodu do příbytku,bn?#svícen, který ponese světla, lampy a nářadí k němu, olej na udržování plamenů,Rm# stůl s tyčemi a s příslušenstvím, jakož i s předkladnými chleby,Ll# archu s tyčemi, slitovnici, oponu, která se před ní zavěšuje,ykm# totiž: příbytek, jeho pokrývku a kryt, kroužky, dřevěné stěny s příslušnými svlaky, kolíky, patky,Nj# Kdo z vás něco umí, ať přijde a pracuje, co Hospodin přikázal,ai=# kameny onyxové a (jiné) drahokamy na ozdobu (kněžského) nárameníku a náprsníku.Ih #olej na udržování světel a na výrobu masti, vonné kadidlo,Tg##skopové kůže na červeno zbarvené, modravé kůže, setimové dříví.\f3#modrý a červený purpur, dvakrát barvený šarlat, kment, tkaniny z kozí srsti, e#Oddělte ze svého majetku dary pro Hospodina. Každý rád, a s myslí ochotnou ať je obětuje Hospodinu: zlato, stříbro, měď,gdI#Promlouval pak Mojžíš dále k veškeré obci synův Israelových: Hospodin přikazuje toto: u~~8}}}|Z{{{z)y\xmwvvvNuu tssrr3rqpzoo>o nn mgmll+kkjjJihhh&gZff/e~eNdqccc3cb>aa<``C_~_9^^y^']]U\\^[[9ZZYYXX'WW(VUU=U TT)SS[SRRbQQ~Q=POOCNN2MMiLLL.KKKJJ*II*HHMGG@FFrFEE}DDKCCBAAV@@>?>>===/<Q luňák, sokol jakéhokoliv druhu,t=c Z létavých živočichů, kterých nesmíte jísti, nýbrž naopak se varovati, jsou tito: orel, noh, sup,N< Všecko (tedy), co nemá ve vodách ploutví a šupin, bude nečisto.Y;- a odporné; toho masa jísti nesmíte a (takových) zdechlin budete se varovati.v:g Cokoli však ze zvířat, která se pohybují a žijí ve vodách, ploutví a šupin nemá, bude vám ohavné95 Ze zvířat, která žijí ve vodě, smíte jísti tato: Všecko, co má ploutve a šupiny, jak v moři tak v řekách a v močálech smíte jísti.e8E Jejich masa nesmíte požívati, ani se dotýkati jejich zdechlin, jsouť pro vás nečista.J7 I vepř; ten má sice rozštěpené kopyto, avšak nepřežívá.T6# Také zajíc: neboť i on přežívá sice, ale nemá rozpoltěných kopyt.Y5- Daman, který přežívá sice, nemá však rozpoltěného kopyta, je nečistý.44c Žádného (zvířete) však, které sice přežívá, ale kopyto má nerozdělené, jako velbloud a jiná, nesmíte požívati, nýbrž za nečisté je budete míti. – g3I Ze všech čtvernožců na zemi všecky mnohokopytníky, kteří přežívají, smíte jísti.S2! Rcete synům Israelovým: Živočichové, které smíte jísti, jsou tito:91 q Hospodin mluvil k Mojžíšovi a k Áronovi takto:10_ Když to Mojžíš uslyšel, upokojil se.q/] Áron odpověděl: Dnes byla podána obět za hřích a celopal před Hospodinem; mně se však přihodilo, co vidíš; kterak jsem mohl jísti z ní nebo kterak jsem mohl Hospodinu se zalíbiti při bohoslužbě, jsa smutné mysli?z.o Vždyť nebylo nic z její krve zaneseno do svatyně; měli jste ji ve svatyni jísti podle rozkazu mně daného.>-w Proč jste nejedli na posvátném místě údělu z oběti za hřích, který je svatosvatý a dán vám, abyste sňali nepravost celého národa a modlili se zaň před Hospodinem?G,  Mezitím hledal Mojžíš (obětní úděl z) kozla, který byl obětován za hřích; shledav, že je (všecek) spálen, rozhněval se na zbylé syny Áronovy, Eleazara a Itamara, a pravil:E+ Pozdvihovali před Hospodinem plece, hrudi a tučné části, které se pálí na oltáři; tobě a synům tvým přísluší podle zákona věčně platného, jak byl Hospodin přikázal.u*e hrudíčko, které bylo obětováno, a plece, které bylo odděleno, budete jísti na místě zcela čistém ty, synové tvoji i dcery tvé s tebou, neboť bylo to odloženo z pokojných obětí synův Israelových tobě a dětem tvým.~)w Na posvátném místě jezte, co bylo z Hospodinových obětí dáno tobě a synům tvým podle rozkazu mně daného;X(+ Pak mluvil Mojžíš k Áronovi a k jeho zbylým synům Eleazarovi a Itamarovi: Vezměte obětní úděl, který zbyl ze (suché) oběti Hospodinovy a snězte jej bez kvasu vedle oltáře, jeť svatosvatý".{'q a vyučovati syny Israelovy všem zákonům mým, které jsem (já) Hospodin prohlásil jim ústy Mojžíšovými.M& Umějte rozeznávati svaté od všedního, poskvrněné od čistéhoF% Ty i synové tvoji, když vcházíte do stánku zjevení, nebudete píti vína a nic, cokoliv může opojiti, abyste nezemřeli: to je přikázání věčně platné ve vašich pokoleních.&$I Potom řekl Hospodin Áronovi:##A vy však nevycházejte ze vchodu do stánku, sice zemřete; neboť olej svatého pomazání lpí na vás. Oni učinili všecko podle rozkazu Mojžíšova."+ Tu pravil Mojžíš Áronovi a jeho synům Eleazarovi a Itamarovi: Hlav svých neodkrývejte a rouch svých neroztrhujte, abyste snad nezemřeli a hněv aby nestihl veškerou obec. Bratři vaši a všecek dům Israelův nechť oplakává oheň, který Hospodin roznítil,|!s Přišli tedy hned, vzali je, jak leželi, oblečené ve lněné řízy, a vyvrhli je ven, jak jim bylo nařízeno,5 e Mojžíš pak povolav Misaela a Elisafana, syny Oziela, jenž byl Áronovým strýcem, řekl jim: Jděte, vezměte své bratry s posvátného místa a vyneste je z tábora.B Tu řekl Mojžíš Áronovi: Toto pravil Hospodin: Na těch, kdož se ke mně blíží, ukazuji svou svatost a před očima všeho lidu dokazuji svou velebnost. Áron slyše to, mlčel.R I vyšel oheň od Hospodina, a usmrtil je; tak zemřeli před Hospodinem.5 g Nadab a Abiu, synové Áronovi, vzavše kadidelnice vložili (do nich) oheň a naň kadidlo, avšak přinesli před Hospodina k oběti jiný oheň, než jim byl přikázán./Y Hle, oheň vyšel od Hospodina a strávil celopal i tučné části, které byly na oltáři. Když to zástupové viděli, chválili Hospodina, padajíce na tváře. Mojžíš a Áron vešli pak do stánku zjevení a vyšedše, dali požehnání lidu. Tu se ukázala velebnost Hospodinova všemu lidu.|s a vztáhnuv ruce k lidu, dal mu požehnání. Tak dokonav oběti za hřích, celopaly a oběti pokojné, sestoupil.lS oddělil Áron jejich hrudi a pravá plece, pozvedl je podle rozkazu Mojžíšova před Hospodinem,I  vložili na hrudí. Když byl tuk na oltáři do ohně položen,Z/ Tuk býkův, ocas beranův, ledviny s přiléhajícím tukem a jaterní bránicí~w V obět pokojnou za lid zabil pak býka a berana. Krev, kterou mu jeho synové podali, vylil na oltář kolem dokola.  k oběti této přidal oběti nekrvavé, které k ní bývají přidávány, a spálil to na oltáři kromě obvyklé oběti ranní.1 obětoval celopal;V' Poté přinášeje obět za hřích lidu zabil kozla. Očistiv (tak) oltář,-W vyprav dříve ve vodě droby a nohy.p[ Podali mu též žertvu samu na kusy rozsekanou, hlavu i údy, a on to vše spálil na oltáři ohněm,hK Pak usmrtil žertvu k celopalu. Synové jeho mu podali její krev a on ji vylil kolem otláře.<u Maso však a kůži jeho zničil ohněm za táborem. Tuk a ledviny, jaterní bránici, které patří k oběti za hřích, spálil na oltáři, jak byl Hospodin. Mojžíšovi přikázal.z o Synové jeho mu podali krev z něho; on omočiv v ní prst, potřel rohy oltáře a ostatek vylil na jeho spodek.T # Áron ihned přistoupiv k oltáři, zabil býčka v obět za svůj hřích.E  Áronovi pak řekl: Přistup k oltáři a podej obět za hřích svůj, obětuj celopal a modli se za sebe i za lid; potom usmrť žertvu lidu a modli se zaň, jak byl přikázal Hospodin.g I řekl Mojžíš: Toto vám přikazuje Hospodin; učiňte tak a ukáže se vám velebnost jeho.{ q Přivedli tedy všecko, jak byl Mojžíš poručil, ke vchodu do stánku. Když se tam všecka obec shromáždila,;q býka a berana k obětem pokojným; zabijte je před Hospodinem a přidejte při obětování každého z nich jemnou mouku zadělanou olejem, nebo dnes ukáže se vám Hospodin.wi A xci synům Israelovým: Vezměte kozla k oběti za hřích, býčka a beránka, ročky, bez vady k celopalu,vg Vezmi ze stáda býčka k oběti za hřích a berana k celopalu, oba bez vady, a obětuj je před Hospodinem.j Q Když nastal osmý den, Mojžíš povolav Árona, syny jeho a starší israelské, řekl Áronovi:T#$Áron a jeho synové učinili vše, co byl Hospodin Mojžíšem přikázal.y#Ve dne v noci zůstanete ve stánku zachovávajíce rozkazy Hospodinovy, abyste nezemřeli, nebo tak jest mi uloženo.E"Jako. se stalo dnes, tak budiž obětní obřad vykonáván, ;!Sedm dní se nevzdálíte od vchodu do svatostánku, až do dne, kterého se ukončí doba vašeho svěcení, neboť sedm dní potrvá svěcení vaše.A Cokoli však z masa a z chleba zbude, ať stráví oheň.iMKdyž je (tak) v rouše jejich posvětil, přikázal jim: Vařte maso před vchodem do stánku a jezte je tam. Jezte také chleby svěcení, které leží v koši, jak mi Hospodin přikázal: Áron a jeho synové ať je jí.m~UVzav mast a krev, která byla na oltáři, pokropil Árona a roucha jeho, syny jeho a roucha jejich.} Hrudíčko z berana svěcení vzal si za svůj podíl, když je byl před; Hospodinem pozvedl, jak mu byl Hospodin přikázal. | vzal je opět z jejich rukou a spálil na oltáři pro zápalné oběti. Byla to obět svěcení v obětní vůni pro Hospodina.h{Ka podal všecky ty věci současně Áronovi a jeho synům. Když je před Hospodinem pozvedli,Az}Z koše nekvašeného pečiva, které bylo přeci Hospodinem, vzal (jeden) přesný chléb, vzal koláč olejem zadělaný a oplatek, položil (to) na tučné části a na pravé plece|ysTuk, ohon, všecek tuk, který kryje droby, jaterní bránici, obě ledviny s jejich tukem a pravé plece oddělil.BxKázal přistoupiti i synům Áronovým. Potřev krví zabitého berana boltce pravého ucha a palců ruky, jakož i pravé nohy každého z nich, vylil ostatek na oltář kolem dokola.}wuMojžíš ho zabil a vzav z jeho krve potřel boltec pravého ucha Áronova a palec jeho pravé ruky, jakož i nohy.vvgPak přivedl druhého berana k svěcení kněží. Když mu Áron a jeho synové byli vložili ruce na hlavu,5uevyprav dříve droby a nohy; tak spálil celého berana na oltáři, protože to byl celopal, vůně Hospodinovi velmi příjemná. (Učinil tak) podle rozkazu Hospodinova.It Berana samého rozsekav na kusy, hlavu jeho, údy a tuk spálil,8smzabil ho a vylil, jeho krev na oltář kolkolem.krQPřivedl i berana k oběti celopalné. Když mu Áron i synové jeho byli na hlavu položili ruce,eqEBýčka však s koží, s masem i s lejnem spálil za táborem, jak byl Hospodin přikázal.cpATuk, který byl na drobech, jaterní bránici, obě ledviny i s tukem spálil na oltáři.o-zabil jej; vzav krev a omočiv (v ní) prst, pomazal rohy oltáře kolem; když jej tak očistil a posvětil, vylil ostatek krve na jeho spodek.mnUPak přivedl býčka k oběti za hřích. Když Áron a jeho synové byli mu vložili ruce na hlavu,m Kázal též jeho synům přistoupiti, oblékl je ve lněné řízy, opásal pásy a vstavil (jim) čepice, jak byl Hospodin přikázal.El Pak lil ji Áronovi na hlavu, pomazal ho a (tím) posvětil.'kI chtěje posvětit oltář, pokropil jej sedmkrát, pomazal jej se vším, co k němu přísluší, rovněž i umyvadlo s podstavcem posvětil olejovou mastí.Rj Vzav pak olejovou mast pomazal jí stánek se vším příslušen stvím;i  Velekněžskou čepicí mu pokryl hlavu, a na ní nad čelem postavil posvěcený zlatý plech, jak mu byl Hospodin přikázal.[h1který stáhl tkanicí a přivázal k náprsníku, v němž bylo Učení a Pravda.g#Pak oblékl velekněze ve lněnou řízu, opásal ho pásem, oděl ho v kněžský kabátec z modrého purpuru a položil naň nárameník,Gf A hned kázal Áronovi a synům jeho přistoupiti a umýti se.5egpravil: Toto mi přikázal Hospodin vykonati.qd]Mojžíš učinil, jak byl Hospodin přikázal. Shromáždiv všecku obec před vchodem do svatostánku,Zy také pravé plece z pokojných obětí dostane kněz.YY-který tuk na oltáři spálí. Hrudíčko bude patřiti Áronovi a jeho synům;XAť vlastníma rukama podá tuk žertvy a hrudíčko. Když oba dary obětováním Hospodinu zasvětí, odevzdá je knězi, W Rci synům Israelovým: Kdo přinese pokojnou obět Hospodinu, obětuj zároveň obět nekrvavou, to jest příslušné úlitby.-VWHospodin mluvil k Mojžíšovi takto:9UoKdo by jedl krev, budiž vyhlazen ze svého lidu.XT+Také krve žádného živočicha nesmíte jísti, ani z ptactva ani z dobytka.pS[Bude-li kdo jísti tuk, který má býti obětován v zápal Hospodinu, budiž vyhlazen ze svého lidu.R Tuku zcepenělého zvířete, jakož i dobytčete, které bylo dravcem rozsápáno, smíte užívati k rozličným potřebám.VQ'Rci synům Israelovým: Tuku ovce, hovězího dobytka a kozy nesmíte jísti.-PWHospodin mluvil k Mojžíšovi takto:9OmA dotkne-li se někdo nečistoty člověka nebo zvířete, nebo kterékoli věci, která může znečistiti, a bude-li z takového masa; jísti, budiž vyhlazen ze svého lidu.N Kdo by, jsa stižen nečistotou, jedl z masa oběti pokojné, která byla podána Hospodinu, budiž vyhlazen ze svého národa.M7Maso, které se dotkne něčeho nečistého, nesmí býti jedeno, nýbrž bude zničeno ohněm. (Ostatně) kdo je čistý, smí toho masa požívati./LYKdyby někdo jedl masa z oběti pokojné třetího dne, bude obět neplatna a obětujícímu neprospěje, ano hříchem bude vinen, kdo se takovým pokrmem poskvrní.IK co by však mělo zůstati na třetí den, buď zničeno ohněm.J!Přinese-li někdo obět ze slibu nebo z dobré vůle, budiž také toho dne snědena; kdyby něco zbylo, smí se požívati druhého dne;YI-Maso její ať je snědeno téhož dne a nic ho nesmí zůstati do druhého dne.rH_Po jednom z nich budiž podáno v dar Hospodinu, a budiž toho kněze, který vylévá krev (té) oběti.G jakož i kvašené chleby spolu obětovány s (živočišnou) obětí děkovnou, která je podávána v žertvu pokojnou.GF  Přinášena-li jest obět na poděkovanou, buďtež chleby nekvašené zadělané olejem, nekvašené oplatky olejem potřené, pražená jemná mouka, koláče (z) mouky zadělané olejem,VE' Zákony o pokojných obětech, které jsou přinášeny Hospodinu, jsou tyto:D (Každá obět moučná), ať jest olejem zadělána nebo ne, budiž rozdělena rovným dílem podle hlav mezi všecky syny Áronovy.C Každá obět moučná, která se peče v peci, a vše, co se strojí v hrnci neb na plotně, připadne knězi, který ji přináší.LBKnězi, který přináší žertvu v celopal, patří kůže z ní.$ACJako obět za hřích, tak budiž přinášena i obět za zpronevěru; pro obojí obět budiž týž zákon. Bude příslušeti knězi, který ji podává.}@uKaždý mužský člen kněžského rodu smí požívati masa toho na posvátném místě, jeť to věc svatosvatá.O?to spálí kněz na oltáři; je to zápal Hospodinův za zpronevěru.O>obě ledviny, tuk, který jest u slabin, a s ledvinami bránici jater;==wObětovati budou z ní ocas, tuk, který kryje droby,}<uNa místě, kde usmrcují celopaly, budou zabíjeny i žertvy za zpronevěru. Krev její bude vylita kolem oltáře.B; Zákony o oběti za zpronevěru jsou tyto: Je svatosvatá.A:}Obět však, která jest podávána za hřích a jejíž krev je nesena do stánku zjevení, lby byly ve svatyni konány smírné obřady, nesmí býti jedena, nýbrž ohněm zničena.d9CKaždý mužský člen kněžského rodu smí jísti z jejího masa, neboť je svatosvaté.8Hliněná nádoba, v níž byla vařena, budiž rozbita; byla-li však vařena v nádobě měděné, budiž vydrhnuta a vymyta vodou.7Všecko, co se dotkne jejího masa, bude posvěceno. Stříkne-li něco z její krve na šat, budiž vypráno na posvátném místě.m6UKněz, který ji podává, bude (oprávněn) jísti ji na posvátném místě, v nádvoří stánku.A5}Rci Áronovi a jeho synům : Zákony o oběti za hřích jsou tyto: Na místě, kde bývají přinášeny celopaly, budiž (obět za hřích) před Hospodinem usmrcena. Je svatosvatá.-4WHospodin mluvil k Mojžíšovi takto:h3Kneboť každá sochá obět knězova bude celá ohněm spálena, že nikdo z ní nebude jísti.[21kněz, který právem nastoupí na místo otcovo. Celá bude spálena na oltáři,r1_Zadělána olejem, na plotně budiž smažena. Za tepla ji bude obětovati ve vůni Hospodinovi přemilouY0-Obět Árona a jeho synů, kterou budou povinni přinésti Hospodinu v den svého pomazání, je tato: Desetinu efy jemné mouky budou přinášeti v (suchou) obět věčnou, polovici ráno a polovici večer.-/WHospodin mluvil k Mojžíšovi takto:-.UJen mužští z rodu Áronova budou to jísti. To bude zákon o obětech (suchých) věčně platný ve vašich pokoleních. Kdokoli se toho dotkne, bude posvěcen.-#Nebude kvašena proto, že se část z ní (oddělená) obětuje Hospodinu v zápal. Svatosvaté to bude, jako obět za hřích a z pokuty.,Ostatek jemné mouky ať bez kvašení požije Áron se svými syny; na posvátném místě, v nádvoří stánku bude jí požívati.H+ Kněz vezme hrst jemné mouky i s olejem k zadělání, jakož i všecko kadidlo, které bylo na ni položeno, a spálí to na oltáři v připomínku, ve vůni Hospodinovi velmi příjemnou.*Zákony o obětech suchých a úlitbě, které před Hospodinem u oltáře budou přinášeti synové Áronovi, jsou tyto:@)} Je to oheň věčný, který nikdy na oltáři neuhasne.=(u Oheň na oltáři bude neustále hořeti; kněz každodenně ráno přikládaje dříví bude jej udržovati, na ně položí celopal a bude na něm páliti tuk obětí pokojných.'% (Poté) svleče tyto šaty, obleče se v jiné, vynese jej z tábora a na místě zcela čistém jej rozhází, že z něho zbude jen prach.&# Kněz oblečený lněnou řízou a lněnými spodky shrabe popel, ve který oheň strávenou obět obrátil, a položí jej vedle oltáře..%W Přikaž Áronovi a jeho synům: Toto jsou zákony o celopalných obětech: Budou hořeti na oltáři celou noc až do rána; (tak) bude oheň oltářní udržován.-$WHospodin mluvil k Mojžíšovi takto:d#CTen bude za něho před Hospodinem prositi a bude mu odpuštěn jakýkoliv hříšný čin."Za svůj hřích pak bude obětovati bezvadného berana ze stáda; podle oceněné velikosti provinění odevzdá jej knězi.d!Cco neprávem, si chtěl nechati, a nad to pětinu toho ať dá pánu, jehož byl poškodil.H  když si uvědomí svoje provinění: ať úplně vrátí vše,9nebo nalezna ztracenou věc ji zapře, ba ještě křivě přisahá, nebo že učiní cokoliv jiného z mnohých věcí, kterými lidé hřešívají,NKdo zhřeší, že se Hospodinu zpronevěří, že (totiž) zapře svému bližnímu věc k uschování danou neb jeho věrnosti svěřenou, nebo že (mu) něco násilně uloupí, nebo jej ošidí,, WHospodin mluvil k Mojžíšovi takto:0]neboť omylem zhřešil proti Hospodinu.&Gať obětuje bezvadného berana ze stáda podle oceněné velikosti hříchu knězi; ten se za něho pomodlí, že to učinil nevěda a bude; mu odpuštěno,Zhřeší-li někdo z nevědomosti a učiní něco, co zákon Hospodinův zapovídá, a hříchem jsa vinen pozná svoje provinění, ;škodu, kterou učinil, nahradí a pětinu k tomu přidá; odevzdá to knězi, ten se bude za něho modliti a berana obětovati, a bude mu odpuštěno.a=Přestoupí-li někdo omylem posvátné obyčeje a zpronevěří, se ve věcech, které jsou Hospodinu zasvěceny, ať obětuje z pokuty bez vadného berana ze stáda, který má cenu dvou lotů podle váhy svatyně;-WHospodin mluvil k Mojžíšovi takto:]5 bude za něho prositi a dopomůže mu k odpuštění; ostatní část dostane kněz.xk Odevzdá ji knězi. Ten z ní vezme plnou hrst, spálí ji na oltáři v připomínku na toho, kdo ji podává,jO Kdyby nebylo mu možno obětovati dvě hrdličky nebo dvě holoubata, nechť obětuje za svůj hřích desetinu efy jemné mouky; oleje (však) na ni nenaleje, ani kadidla na ni nevloží, poněvadž to jest obět za hřích.+ Druhého (ptáka) zapálí v celopal podle obřadu pro celopaly; kněz bude též modliti se za něho i za jeho hřích, a bude mu odpuštěno.q] Krví jeho pokropí stěny oltáře a co zbude, nechá vykapati k jeho spodku; jeť to obět za hřích.,SDá je knězi a ten, když bude obětovati prvního (ptáka) za hřích, zatočí mu hlavou u samého krku, tak aby zůstala na hrdle viseti a neodvrhla se docela.Kdyby nemohl obětovati dobytče, ať podá dvě hrdličky nebo dvě holoubata Hospodinu, jedno v obět za hřích, druhé v celopal._9ať obětuje ze stáda ovci neb kozu a kněz ať se modlí za něho a za jeho hřích.*Qať činí pokání za svoji vinu,G  bude-li někdo přisahati a pronášeti svými rty, že učiní něco buď dobrého nebo zlého, když to přísahou a slovy potvrdí, a zapomene na to, potom však pozná svůj hřích – A }dotkne-li se nějaké nečistoty člověkovy, ať je to jakákoliv ne čistota, kterou se člověk poskvrňuje, a zapomene-li (na to), potom (to však) pozná, a (tak) se proviní – k Qdotkne-li se něčeho nečistého, buď že to bylo od zvěře usmrceno, neb samo sebou zdechlo, nebo že to byl jakýkoliv jiný (nečistý) hmyz, zapomene-li (však) na svou nečistotu, (a tak) se proviní a prohřeší – I  Zhřeší-li někdo tím, že slyšel (sice) hlas Zaklínajícího, že byl (sice) svědkem něčeho, buď že to viděl nebo se toho dověděl, (avšak) neoznámil to, (a tak) se proviní – c A#Všecek tuk zase oddělí, jako se odděluje tuk beránka, když je podáván v obět pokojnou, a spálí jej na oltáři v zápalnou obět pro Hospodina; bude prositi za něho a za jeho hřích, a bude mu odpuštěno.xk"Kněz nabere na prst její krve. potře (jí) rohy oltáře na zápalné oběti, ostatek vylije na jeho spodek.gI!položí ruku na její hlavu a zabije ji na místě, kde zabíjejí žertvy podané v celopal.b? Bude-li však obětovati z dobytka skopového žertvu za hřích, totiž ovci bez úhony,3aVšecek tuk oddělí, jako se odděluje při obětech pokojných, a spálí jej na oltáři v příjemnou vůni Hospodinu; bude se za něho modliti a bude mu odpuštěno.vgKněz vezme z krve na prst a pomaže, (jí) rohy oltáře na zápalné oběti, ostatek vylije na jeho spodek.kQPoloží ruku na hlavu oběti za hřích a usmrtí ji na místě, kde bývají zabíjeny celopaly.=wa pozná hřích svůj, ať obětuje kozu bez úhony.%EZhřeší-li z nevědomosti jednotlivec z poddaného lidu a dopustí-li se něčeho, co je zákonem Hospodinovým zapovězeno, – když se tedy prohřešíTuk spálí na oltáři, jako se děje při obětech pokojných. Kněz bude ,se za něho a za jeho hřích modliti, a bude mu prominut. Kněz omočí prst v krvi žertvy za hřích, potře (jí) rohy oltáře na zápalné oběti, a ostatek vylije na jeho spodek. cc!~~+}||w{{NzyyjxxAwwqvvuuu;ttltss3rrrqqpppooo4nn-mzmQlllkkAAA1@@F??8>>H=<<;w; :9988T8766X54433q22x211 0-//.. -g,,2+l*)))W)(C''b&&&?%%%$$h###;"y"!!D zWFJFF(2]j7K=q!( L r s x O zzpwceEKdo by obcoval s dobytčetem ze skotu nebo z bravu, smrtí ať umře; také zvíře zabijte.(KPojme-li někdo kromě své ženy za manželku její matku, dopouští se zločinu, ať hoří za živa s nimi; tak veliký zločin nesmí mezi vámi zůstati.~ Kdo by spal s mužským tak, jak se obcuje se ženou, oba spáchali ohavnost, smrtí ať zemrou; jejich krev lpí na nich.o}Y Kdyby někdo spal se svou snachou, ať oba zemrou; nebo spáchali hanebnost; jejich krev lpí na nich.|  Kdyby někdo spal se svou nevlastní matkou a (tak) odkryl klín otce svého, ať oba smrtí zemrou; jejich krev lpí na nich.#{A Bude-li kdo souložiti se ženou druhého, dopustí-li se cizoložství s manželkou bližního svého, smrtí ať umrou jako cizoložník a cizoložnice.xzk Kdo bude zlořečili otci svému nebo matce, smrtí ať umře; otci a matce zlořečil, jeho krev lpí na něm.Zy/Šetřte příkazů mých a plňte je; já jsem Hospodin, který vás posvěcuje.Yx-Ukazujte, že jste svatí, a buďte jimi, neboť já jsem Hospodin;, Bůh váš. w;Proti člověku, který se uchýlí k čarodějům nebo hadačům a bude s nimi smilniti, obrátím obličej svůj a vyhladím ho z lůna národa jeho.v9obrátím tvář svou proti člověku tomu i proti jeho příbuzenstvu, a vyhladím z jeho lidu jej i všecky, kteří ho nechali s Molochem smilniti.BuBude-li však lid země liknavý, bude-li jaksi na lehkou váhu bráti rozkaz můj a tak nechá býti člověka toho, který ze svého semene Molochovi dal, a nebude chtíti ho usmrtit,)tMA já obrátím tvář svou proti němu a vyhladím ho z jeho lidu, protože dal ze svého semene Molochovi, poskvrnil mou svatyni a zneuctil svaté jméno mé.;sqToto rci synům Israelovým: Kdo ze synů Israelových nebo z cizinců, kteří v Israeli sídlí, dá ze svého semene modle Moloch, smrtí ať umře; obecný lid jej ukamenuje.&r KHospodin mluvil k Mojžíšovi:Qq%Dbejte všech mých přikázání i zákonů; plňte je. Jáť Hospodin.#pA$váha budiž spravedlivá, správná ať jsou závaží, spravedlivá efa, spravedlivý hin. Jáť jsem Hospodin, Bůh váš, který vás vyvedl z Egypta.Uo%#Nedopouštějte se žádné nespravedlnosti u soudu, loktem, váhou, měrou;#nA"ale ať jest mezi vámi jako váš soukmenovec. Budete ho milovati jako sami sebe; neboť i vy jste byli cizinci v Egyptě. Já jsem Hospodin, Bůh váš.`m;!Bude-li sídliti cizinec v zemi vaší, bude-li přebývati mezi vámi, neutiskujte ho,tlc Před hlavou zešedivělou povstaň, cti osobu starcovu a boj se Hospodina, Boha svého. Já jsem Hospodin.kNeuchylujte se k čarodějům a neptejte se na nic hadačů, nebo byste se tak poskvrnili. Já jsem Hospodin, Bůh váš.Sj!Zachovávejte soboty mé a mějte v uctivosti svatyni mou. Jáť Hospodin.bi?Neprodej dcery své ke smilstvu, aby se země neposkvrnila a nenaplnila nešlechetností.hPro mrtvého nebudete drásati těla svého a nebudete si vpichovati (do těla) žádných obrazcův ani znamení. Jáť jsem Hospodin.MgNebudete stříhati vlasů svých do kruhu a vousů nebudete holiti.Gf Nic nebudete jísti s krví. Nebudete hádati ani dbáti snů.eyPátého však roku bude vám dovoleno jísti ovoce a česati plody, které vydávají. Já jsem Hospodin, Bůh váš.Yd-Roku čtvrtého všecky plody jejich budou zasvěceny Hospodinu, k jeho chvále..cWAž vejdete do země a budete v ní pěstiti ovocné stromy, odejmete jejich předkožku; ovoce totiž, které vydají, bude vám nečisto a nebudete z něho jísti.bykněz se bude modliti za něho a za jeho hřích před Hospodinem, i smiluje se nad ním a hřích mu bude odpuštěn.gaI(Muž ten) přinese v obět za zpronevěru Hospodinovi u vchodu do stánku svědectví berana;K`Bude-li muž spáti a obcovati se ženou, která je vdanou otrokyní dosud nevykoupenou ani na svobodu nepropuštěnou, ať jsou potrestáni oba; usmrceni však nebudou, neboť nebyla svobodná.W_)Zachovávejte zákony mé. Nedopouštěj dobytku svému se zvířaty jiného druhu se pářiti. Pole svého neosívej různorodým semenem. V roucho, které je setkáno z dvojí látky, nesmíš se obléci.^Nehledej pomsty a nevzpomínej křivdy svých soukmenovců. Milovati budeš přítele svého jako sám sebe. Jáť Hospodin.{]qNebudeš nenáviděti bratra svého v srdci svém, nýbrž zjevně mu věc vytkneš, abys neměl z něho hříchu.r\_Nebudeš mezi lidem pomluvačem ani donášečem. Nesáhneš na život bližního svého. Jáť Hospodin.-[UNebudeš činiti nic nespravedlivého, zejména u soudu. Ať nestraníš chuďasovi a před tváří velmožovou se neskláněj. Sud spravedlivě svého bližního.Z/Hluchému nebudeš zlořečiti a slepému nepoložíš v cestu nijakého úrazu; ale báti se budeš Hospodina, Boha svého; jáť jsem Hospodin.Y Neukřivdíš svému bližnímu a nebudeš ho násilně utiskovati. Nezadržíš svému dělníku mzdy do druhého rána.mXU Nebudeš křivě přisahati při jménu mém, abys tak neposkvrnil jméno Boha svého. Já Hospodin.^W7 Nedopouštějte se krádeže. Neupírejte nic a nikdo ať neoklame bližního svého.V1 Ani na vinici nebudeš sbírati hroznův a zrn, které padají, ale necháš, by si je posbírali chudí a cizinci. Já jsem Hospodin, Bůh tvůj.U Když budeš žíti obilí své půdy, nesežneš ho až k samé zemi a nesebereš klasů, které (na zemi) zůstávají.T{nepravost bude (lpěti) na něm, neboť poskvrnil svatou věc Hospodinovu; člověk ten budiž vyhlazen ze svého lidu.VS'Bude-li někdo z ní jísti po dvou dnech, bude nečist, vinen bezbožností, Rbudete z ní jísti téhož dne, kdy bude podána, neb i, druhého dne; cokoli však by zůstalo do třetího dne, zničíte ohněm.KQBudete-li přinášeti Hospodinu pokojnou obět, aby byl milostiv,_P9Neobracejte se k modlám a nedělejte si litých bohů. Já jsem Hospodin, Bůh váš._O9Každý cti otce svého i matku. Šetřte mých sobot. Já jsem Hos podin, Bůh váš.rN_Rci veškeré obci synův Israelových toto: Buďte svatí, nebol já, Hospodin, Bůh váš, svatý jsem.&M KHospodin mluvil k Mojžíšovi: L;Plňte moje příkazy. Nedopouštějte se věcí, které činili, kteří tu byli před vámi, a neposkvrňujte se jimi. Já jsem Hospodin, Bůh váš.]K5Kdo se dopustí některé ze jmenovaných ohavností, budiž vyhuben ze svého lidu.JChraňte se tedy, aby vás podobna nevyvrhla, kdybyste takové věci činili, jako vyvrhla lid, který tu byl před vámi.rI_Neboť všecky tyto mrzkosti činili obyvatelé země té, kteří (tu) byli před vámi a poskvrnili ji.H/Šetřte mých ustanovení a nařízení a nečiňte žádné ze jmenovaných ohavností, ani domorodí, ani cizinci, kteří jsou u vás hostmi.pG[jeť jimi poskvrněna země, jejíž nešlechetnosti já navštívím, a tak vyvrhne své obyvatelstvo. FNepotřísňujte se žádnou z těch všech věcí; jsouť jimi poskvrněni všichni národové, které já před vámi vypudím;ENespoj se s nižádným zvířetem, aby ses tak neposkvrnil. Žena nepodloží se zvířeti a nebude s ním smilniti; jeť to hanebnost.VD'Nesměšuj se s mužským, jako se obcuje se ženou, protože je to ohavnost.nCWSvých dětí v obět modle Molochu nepodáš, abys tak neposkvrnil jméno Boha svého. Já Hospodin.lBSNebudeš souložiti se ženou svého bližního a nebudeš se poskvrňovati pohlavně s ní obcuje.YA-Nepřistoupíš k ženě, která trpí měsíčky, a neodkryješ jejího klínu.g@INepojmeš za ženinu manželčiny sestry a neodkryješ jejího klínu za života manželčina.>?wNeodkryješ klínu své ženy a její dcery. Nepojmeš dcery jejího syna, ani dcery její dcery, abys odkryl její klín; jsouť její tělo a takové obcování jest krvesmilstvo.M>Neodkryješ klínu bratrovy manželky; jeť to "klín tvého bratra.e=ENeodkryješ klínu své snachy; jeť manželkou tvého syna, neodkryješ tedy jejího lůna.r<_Neodkryješ klínu otcova bratra a nepřistoupíš k jeho manželce; jeť s tebou spojena švagrovstvím.J; Neodkryješ klínu sestry své matky; jeť to tělo tvé mateře.J: Neodkryješ klínu sestry otce svého; jeť to tělo otce tvého.z9o Neodkryješ klínu dcery manželky otce svého; jeť jako by ji tvému otci porodila a jako by byla tvou sestrou.Y8- Neodkryješ klínu dcery syna svého nebo dcery své dcery; jeť to tvůj klín.a7= Neodkryješ klínu své sestry z otce nebo z matky, ať se narodila doma nebo mimo dům.I6 Neodkryješ klínu ženy otce svého; jeť to klín otce tvého.l5SNeodkryješ klínu otce svého ani klínu matky své; je to tvá matka; neodkryješ jejího klínu.e4ENikdo ať nepřistupuje k své pokrevně spřízněné, by odkryl její klín. Já Hospodin.a3=Šetřte mých zákonův a přikázání; kdo jich dbá, bude z nich živ. Já Hospodin.z2oBudete plniti má ustanovení, má přikázání zachovávati a podle nich žíti. Já jsem Hospodin, Bůh váš.I1 Podle obyčejův Egypta, ve kterém jste sídlili, nesmíte činiti, a podle mravů krajiny Kanaan, do které já hodlám vás uvésti, nesmíte jednati: podle zákonů jejich nesmíte žíti.D0Rci synům Israelovým toto: Já jsem Hospodin, váš Bůh.&/ KHospodin mluvil k Mojžíšovi:Q.Nevypere-li svého šatu, a nevykoupe-li se, zůstane vina jeho na něm.C-Každý, jak z domácích tak z cizinců, kdo by jedl zdechlinu neb něco dravcem roztrhaného, vypere svůj šat a okoupe se; nečist bude až do večera. Tím obřadem bude očištěn.M,Jeť život každého živočicha v krvi; proto jsem řekl synům Israelovým: „Krve žádného živočicha nebudete jísti, nebo život živočicha je v krvi, a kdokoli ji bude jísti, zahyne."B+ Každý ze synův Israelových i, z cizinců, kteří jsou u vás hostmi, uloví-li zvíře nebo chytí-li ptáka, kterého je dovoleno jísti, ať vypustí jeho krev a zahrne ji zemí.w*i Proto jsem řekl synům Israelovým: Nikdo z vás nebude jísti krve, ani cizinci, kteří jsou u vás hostmi.7)i neboť život živočicha je v krvi a já jsem vám ji dal, abyste si jí získávali na oltáři smíření pro své duše, aby krev zjednávala vašim duším odpuštění."(? Proti každému z domu Israelova i z cizinců, kteří jsou v něm hostmi, kdo bude jísti krev, trvale obrátím svou tvář a vyhladím ho z jeho lidu,' nepřivedl by jí však ke vchodu do stánku zjevení, aby byla obětována Hospodinu, budiž vy hlazen ze svého národa.w&iA rci jim: Každý Israelita i cizinec, který jest u vás hostem, který by podával celopal neb jinou obět,%/Ať již naprosto nepřinášejí svých obětí běsům, se kterými smilnili. Zákon ten bude míti věčnou platnost u nich i jejich potomků.~$wKněz vylije krev na oltář Hospodinův u vchodu do stánku zjevení a tuk spálí ve vůni Hospodinovi příjemnou.[#1Proto nechať synové Israelovi oběmi zvířata, která by chtěli zabíti v polích, přivedou ke knězi, aby byla zasvěcena Hospodinu u vchodu do stánku zjevení, aby je podali Hospodinu v pokojné oběti."!a nepřinese Hospodinu obět u vchodu do stánku, uvalí na sebe vinu krve; jako kdyby byl prolil krev, budiž vyhlazen ze svého národa.q!]Každý příslušník domu israelského, který zabije býka, ovci neb kozu v táboře nebo za táborem^ 7Rci Áronovi, jeho synům a všem synům Israelovým: Hospodin toto vám přikazuje :, WHospodin mluvil k Mojžíšovi takto:F"To vám tedy budiž věčně platným ustanovením – modliti se za syny Israelovy i za všecky jejich hříchy jednou v roce. Áron učinil podle rozkazu Hospodinova daného Mojžíšovi.\3!a očistí (vele)svatyni, stánek zjevení, oltář, jakož i kněze a všecek lid.F Kněz, který jest pomazán a jehož ruce jsou posvěceny, by na místě svého otce konal kněžský úřad, bude konati smírné obřady; obleče se v roucho lněné, v roucha posvátná,\3Bude to den odpočinku a umrtvovati budete se podle ustanovení věčně platného.Toho dne bude (vykonáno) vaše smíření a očištění ode všech vašich hříchů; před Hospodinem budete očištěni.RToto budiž vám věčně platným zákonem: Sedmého měsíce, desátého dne toho měsíce budete se umrtvovati, žádné práce nebudete konati, ani domorodec ani cizinec, který jest u vás hostem.kQkaždý, kdo je bude páliti, vypere svůj šat a okoupe se ve vodě; tak smí vejíti do tábora.H Býčka a kozla, kteří byli podáni v obět za hřích a jejichž krev byla zanesena do svatyně, aby byla vykonána očista, vynesou za tábor a zničí ohněm jejich kůže, maso i lejno;r_Ten, kdo pustil propustného kozla, vypere svůj šat, okoupe se ve vodě, a tak smí vejíti do tábora.Ja spálí na oltáři tuk, který jest podán v obět za hřích.%EPotom se na. posvátném místě okoupe a obleče se ve svá roucha, vyjde, bude obětovati celopal svůj i všeho národa, bude se modliti za sebe i za lid Áron pak vrátí se do stánku zjevení, svleče roucho, které byl prve oblékl, když vcházel do svatyně, a nechá je tam.]5Tak zanese kozel všecky jejich nepravosti do pustin a tam bude puštěn na svobodu.Nvloží mu obě ruce na hlavu, bude vyznávati všecky nepravosti synův Israelových, všechny viny i hříchy jejich, zakleje mu je do hlavy a dá jej ustanoveným člověkem vyvésti na poušť.OAž vyčistí svatyni, stánek a oltář, ať přivede živého kozla;gIa sedmkrát prstem kropiti; tak jej očistí od nečistot synův Israelových a posvětí jej.$CPak vyjde (a přistoupí) k oltáři, jenž je před Hospodinem, bude se za sebe modliti, nabere krve býčka i kozla, bude (ji) líti na rohy kolem dokola 3Nikdo ať není ve stánku, když velekněz vchází do svatyně, aby se modlil za sebe, za svůj dům a za všecku obec israelskou, dokud nevyjde.d CTak očistí svatyni ode všech přestupkův a všech hříchů, kterými ji synové Israelovi znečistili. Týž obřad vykoná ve stánku zjevení, který stojí mezi nimi, prostřed jejich znečištěných bydlišť. 5Potom zabije kozla za hříchy lidu, zanese jeho krev dovnitř za oponu, jako je přikázáno o krvi býčka, a bude jí kropiti naproti slitovnici.b ?Z krve býčka vezme a sedmkrát bude kropiti prstem proti východní straně slitovnice.   a vloží na oheň vonidla, by oblak dýmu z nich (vycházející) zahalil slitovnici, která jest nad zákonem; tak nezemře. Pak vezme kadidelnici, naplní ji uhlím s oltáře, nabere do rukou kadidla složeného z vonidel, vejde za oponu do (vele) svatyněym Když všecky věci řádně připraví, přivede býčka, modliti se bude za sebe a za svůj dům, a zabije ho.+ kterého však určí los za kozla propustného, toho postaví živého před Hospodina, aby nad ním vykonal modlitbu a poslal jej na poušť.L Na kterého padne los „Hospodinu", toho podá v obět za hřích;a=a losem určí, který z nich má připadnouti Hospodinu a který má býti propuštěn.RPak postaví (ony) dva kozly před Hospodina u vchodu do stánku zjeveníQObětovati bude (nejprve) býčka a pomodlí se za sebe i za svůj dům.q]Od veškeré obce synův Israelových přijme dva kozly na obět za hřích a jednoho berana na celopal.QNechať se obleče ve lněnou řízu, přikryje rozkrok lněnými spodky, opáše se lněným pásem a dá si na hlavu lněnou, čepici; toť jsou posvátná roucha. Ta všecka, až se umyje, obleče.kQ(ať nevchází), dokud neučiní takto: Přivede býčka na obět za hřích a berana na celopal.k~Qa nařídil mu toto: Rci Áronovi, bratru svému, by nevcházel každého času do svatyně, která je za oponou před slitovnicí, kterou přikryta jest archa, aby neumřel – neboť v oblace nad slitovnicí se ukazuji; – } Po smrti dvou Áronových synů, kteří přinesli nepravý oheň a (proto) byli usmrceni, Hospodin mluvil k Mojžíšovi |!o ženě, která žije za doby měsíčků v odloučenosti, nebo je stižena trvalým krvotokem, a o muži, který by u ní ležel.Z{/ To jsou zákony o muži, jenž trpí chamotokem a poskvrňuje se výronem semene,z1Tak učte syny Israelovy, by se chránili poskvrnění a nezemřeli ve svých nečistotách, kdyby poskvrnili můj stánek, který jest mezi nimi.ykněz podá jedno v obět za hřích, druhé v celopal a modliti se bude za ni pro její nečistý krvotok před Hospodinem.nxWosmého dne přinese za sebe knězi ke vchodu do stánku zjevení dvě hrdličky nebo dvě holoubata;bw?Zastaví-li se krev, a přestane téci, nechať počítá sedm dní od svého uzdravení;kvQKdo se těchto věcí dotkne, ať vypere svůj šat a sám se okoupe; bude nečist až do večera.au=Každé lůžko, na němž bude spáti, a každá věc, na kterou sedne, budou nečisty.OtŽena, která mimo dobu měsíčků trpí delší čas krvotokem, nebo ta, které po měsíční ženské nemoci nepřestane krev téci, bude nečista, pokud neduh potrvá, jako za doby měsíčků.s!Kdyby u ní muž v době měsíčků ležel, bude nečist sedm dní; také každé lože, na němž (muž ten) bude spáti, bude nečisto.{rqKdo se dotkne jakékoli věci, na které seděla, opere své roucho a sám se okoupe; bude nečist až do večera.fqGKdo se dotkne jejího lože, ať vypere svůj šat a vykoupe se; bude nečist až do večera.cpAtaké všecko, na čem bude za doby své odloučenosti spáti nebo seděti, bude nečisto.@o}Každý, kdo se jí dotkne, bude nečist až do večera;`n;Žena trpící v době pravidelných měsíčků krvotokem, budiž oddělena sedm dní.MmŽena, se kterou obcoval, vykoupe se a bude nečista až do večera.klQRoucho i kůži, které se (símě) dotkne, ve vodě vypere a bude (obé) nečisto až do večera.Uk%Muž, z něhož vyjde símě, celý se okoupe a bude nečist až do večera.j%Ten podá jedno v obět za hřích a druhé v celopal, bude se za něho před Hospodinem modliti, a tak bude očištěn od svého chamotoku. i Dne osmého vezme dvě hrdličky nebo dvě holoubata, dostaví se před Hospodina ke vchodu do stánku zjevení a dá je knězi.!h= Uzdraví-li se, kdo trpí takovou nemocí, bude počítati sedm dní po svém uzdravení, vypere svůj šat, vykoupe se v živé vodě a tak bude čist.ogY Hliněná nádoba, které se dotkne, budiž rozbita; nádoba pak dřevěná budiž vodou vypláchnuta.{fq Koho se dotkne takový člověk neumytýma rukama, ať vypere svůj šat, okoupe se a bude nečist až do večera.Ce vůbec všecko, cokoliv bude pod tím, kdo chamotokem trpí, bude nečisto až do večera. Kdyby někdo něco z toho nesl, opere svůj šat, sám se okoupe a bude nečist až do večera.0d] Sedlo, na kterém seděl, bude nečisto;cPadne-li slina takového člověka na někoho čistého, vypere (tento) svůj šat, okoupe se a bude nečist až do večera.cbAKdo se dotkne jeho těla, vypere svůj šat, sám se okoupe a bude nečist až do večera.saaSedne-li si někdo na místo, kde on. seděl, vypere svůj šat, vykoupe se a bude nečist až do večera.e`EKdo se dotkne jeho lůžka, vypere svůj šat, sám se okoupe a bude nečist až do večera.Z_/Každé lůžko, na kterém bude spáti, bude nečisto, a všecko, nač si sedne.^}Že je tímto neduhem stižen, pozná se z toho, že ošklivá tekutina každou chvilku uvízne mu na těle a ssedne se.Z]/Mluvte k synům Israelovým a rcete jim: Muž, trpící chamotokem, bude nečist.7\ mHospodin mluvil k Mojžíšovi a Áronovi takto:?[{9aby bylo poznati, kdy jest něco čisto a kdy nečisto.Z}8o dolíčcích, o vyrážejících neštůvkách, o bílých skvrnách, o měňavých barvách v rozmanitých podobách,0Y]7o malomocenství na šatech a na domech,AX6To jsou zákony o všelikém malomocenství a o sirupech,rW_5Když pak pustí vrabce, aby volně odletěl do polí, pomodlí se za dům, a bude zákonitě očištěn.nVW4Tak jej očistí krví vrabce, živou vodou, živým vrabcem, cedrovým dřívkem, yzopem a červcem.!U=3vezme cedrové dřívko, yzop, červec a živého vrabce, omočí to všecko v krvi vrabce zabitého, jakož i v živé vodě a dům sedmkrát pokropí.ET2zabije jednoho vrabce v hliněné nádobě nad živou vodou,QS1K jeho očištění vezme dva vrabce, cedrové dřívko, červec a yzop;'RI0Uzří-li však kněz vejda do domu, který byl nově vymazán, ,že malomocenství se nerozšířilo, prohlásí jej za čistý, poněvadž je zbaven zhouby.AQ/kdo by v něm spal neb něco jedl, ať vypere svůj šat.NP.Kdo vkročí do domu, když byl zavřen, bude nečist až do večera;kOQ-hned jej zboří a kamen z něho i dříví a všecek prach vyhodí za město na nečisté místo.N1,kněz vejde a uzří, že se malomocenství vrátilo, stěny že jsou pokropeny skvrnami, je to malomocenství nezničitelné a dům jest nečist;hMK+Jestliže však potom, když byly kameny vybourány, prach oškrabán a jinou hlinou vymazáno,[L1*na místo vyňatých kamenů dá zasaditi jiné, a jinou hlinou dá dům vymazati.rK_)dá dům ten uvnitř kolem dokola oškrabati a oškrabaný prach vysypati za městem na nečisté místo;XJ+(dá vybourati kameny, na nichž jest a hoditi je za město na nečisté místo,^I7'Sedmého dne se vrátí a vyšetří jej; shledá-li, že se malomocenství rozmohlo,=Hw&vyjde ze dveří domu a hned jej zavře na sedm dní.Gy%Uzří-li na jeho stěnách jako důlky škaredě bílé neb červené, a nižší než jest ostatní povrch (stěny),\F3$Kněz rozkáže vynésti všecky věci z domu, než do něho vkročí a než bude vyšetřovati, je-li malomocný, aby se vše, co je v domě, nestalo nečistým. Potom vejde, aby vyšetřil malomocenství domu.qE]#půjde majitel domu to oznámit knězi a řekne: Zdá se mi, že je zhouba malomocenství na mém domě.sDa"Až vejdete do země Kanaanské, kterou vám dám v majetek, objeví-li se na domě zhouba malomocenství,2Ca!Hospodin mluvil k Mojžíšovi a Áronovi:fBG To jest obět malomocného, který nemůže opatřiti vše, čeho třeba k jeho očištění.GA jedno v obět za hřích a druhé v celopal s jeho přídavky..@YPotom přinese hrdličku neb holoubě,k?Qostatek oleje, který má v levé ruce, vylije na hlavu očištěného, aby mu smířil Hospodina.>7a potře (jím) boltec pravého ucha tomu, kdo se očišťuje, jakož i palce pravé ruky a nohy na místě, kde jest krev vzatá z oběti za pokutu;U=%omočí v něm prst pravé ruky, sedmkrát (jím) pokropí před Hospodinem,,<Unaleje si něco oleje do levé ruky, ;pak zabije beránka, potře jeho krví boltec pravého ucha tomu, kdo se dává očišťovati, jakož i palce pravé ruky a nohy;W:)Kněz vezme beránka k oběti z pokuty a mírku oleje, pozdvihne to zároveň,m9Upřinese to osmého dne svého očišťování knězi ke vchodu do stánku zjevení před Hospodina.i8Mdvě hrdličky nebo dvě holoubata, z nichž jedno budiž obětí za hřích a druhé celopalem;_79Je-li (čištěnec) chudý a nemůže-li zmoci se na to, co bylo řečeno, nechť vezme k oběti za pokutu beránka, aby se zaň kněz modlil, desetinu jemné mouky zadělané olejem k oběti suché, mírku oleje a[61vloží jej na oltář s jeho přídavky. Tak bude člověk zákonitě očištěn.g5IKněz bude se za něho modliti před Hospodinem, podá obět za hřích, pak usmrtí celopal a4%mu na hlavu.23_Olejem zbylým v levé ruce potře boltec pravého ucha tomu, kdo se dává očišťovati, palec pravé ruky a nohy nad krví vzatou z oběti za pokutu; (ostatek vyleje)[21omočí v něm svůj pravý prst a bude sedmkrát kropiti (jím) před Hospodinem./1[z mírky oleje naleje si na levou ruku, 0;Kněz vezma z krve oběti, která podána byla z pokuty, potře (jí) boltec pravého ucha toho, kdo se očišťuje, jakož i palce pravé ruky a nohy;S/! zabije beránka (na místě), kde bývají usmrcovány oběti za hřích a celopaly, to jest na místě posvátném. Neboť jako obět za hřích, tak obět z pokuty přísluší knězi; je svatosvatá.{.q vezme jednoho beránka a přinese jej i s mírkou oleje v obět z pokuty. Když to vše před Hospodinem pozvedne,-} Očišťující kněz postaví člověka (toho) a všecky jmenované věci u vchodu do stánku zjevení před Hospodina,',I vezme dva bezvadné beránky, roční ovci bez poskvrny, tři desetiny efy jemné mouky zadělané olejem k (suché) oběti, a kromě toho jednu mírku oleje.+y Dne sedmého oholí vlasy, vous, obočí i chlupy po všem těle. Pak zase vypere svůj šat a vykoupe se. Osmého dne2*_Člověk (ten) vypere svůj šat, oholí všecky chlupy (svého) těla a okoupe se. Tak jsa očištěn smí vstoupiti do tábora, ale sedm dní zůstane mimo svůj stan.)a toho, kdo se; očišťuje, jí sedmkrát pokropí, aby byl zákonitě očištěn; pak pustí živého vrabce, aby odletěl do polí.k(Qdruhého pak živého, s cedrovým dřívkem, s červcem a yzopem omočí v krvi vrabce zabitého,W')Jednoho z vrabců přikáže mu zabíti v hliněné nádobě nad živou vodou;$&Crozkáže tomu, jenž dává se očišťovati, by obětoval za sebe dva živé vrabce, které je dovoleno jísti, cedrové dřívko, červcovou nit a yzop.J%Ten vyjde z tábora a shledá-li, že je malomocenství vyhojeno,U$%Malomocný budiž očišťován tímto obřadem: Budiž přiveden ke knězi.&# KHospodin mluvil k Mojžíšovi:/"Y ;To je zákon o malomocenství na vlněném nebo lněném rouchu, na osnově a na útku, na jakékoliv kožené věci, kterak ji považovati za čistou nebo nečistou.m!U :Zmizí-li (skvrna po vyprání), budiž i co jest neporušeno, vypráno po druhé, a bude to čisto. ! 9Ukáže-li se později (skvrna) na místech, která byla dříve čista, je to malomocenství přelétavé; (věc) budiž ohněm zmařena.W) 8Vybledne-li místo skvrny po vyprání roucha, odtrhne ji a od celku oddělí.]5 7Uzří-li, že sice skvrna, nevzrostla, přece však původní podoba (roucha) se nevrátila, považuj věc za nečistou a znič ji ohněm, poněvadž malomocenství vežralo se do povrchu nebo do celého roucha.N 6dá látku, na níž jest, vyprati, a zavře ji na nových sedm dní.2a 5Shledá-li však, že skvrny nepřirostlo,%G 4proto budiž zničeno ohněm.;q 3dne sedmého ji opět ohledá a shledá-li, že skvrny přibylo, je to nezhojitelné malomocenství; prohlásiž roucho a všecko, na čem bude (skvrna ta) nalezena, za nečisto;5g 2Ten prohlédne věc a zavře ji na sedm dní;nW 1budou-li skvrny ty bílé nebo červené, buďtež považovány za malomocenství a ukázány knězi.eE 0ať v osnově nebo v útku, nebo snad na kůži, nebo na čemkoliv, co je vyrobeno z kůže,C /Objeví-li se skvrna na vlněném nebo na lněném rouchu,`; .Po všechen čas svého malomocenství a nečistoty bude bydleti o samotě za táborem.mU -měj roucho roztržené, hlavu odkrytou, ústa šatem zakryta, a volej, že je poskvrněn a nečist.cA ,Kdokoliv tedy bude poskvrněn malomocenstvím a podle rozsouzení knězova bude odloučen,q] +kněz to shledá, prohlásí, že ho beze vší pochyby chytlo malomocenství, které vzniklo na pleši.X+ *Vznikne-li však na přední neb zadní lysině bílá, načervenalá skvrna, aV' )Vylínají-li mu vlasy s čela, bude míti lysinu na čele, bude však čist.F (Muž, jemuž s týla vyhnaly vlasy, jest lysý, avšak čist.+Q 'ať je kněz prohlédne; shledá-li vybledlé bílé skvrny na kůži, věz, že to není malomocenství, nýbrž bílá vyrážka, a že je člověk (ten) čist.O  &Ukážou-li se muži neb ženě na kůži bílé, lesklé vyraženiny,  %Jestliže však skvrna se zastaví, jsou-li vlasy černé, ať ví, že je člověk uzdraven, a směle ať ho prohlásí za čistého.s a $nebude (kněz) již vyšetřovati, zdali vlasy zežloutly; neníť pochyby, že je (člověk ten) nečist.W ) #Kdyby po prohlášení za čistého vyrážka na kůži opět se rozšířila,9 m "Shledá-li se sedmého dne, že rána zůstává, jaká byla, že není hlubší než ostatní maso, prohlásí ho za čistého; (člověk ten) vypere šat svůj a bude číst.iM !budiž oholen člověk ten – vyjímajíc místo vyražené – a zavřen na sedm jiných dní.  Dne sedmého jej prohlédne. Nevzrostla-li skvrna, mají-li vlasy svou barvu a je-li místo rány stejně vysoké s ostatním masem,  Shledá-li však, že místo vyrážky je stejně vysoké jako maso okolní, vlasy však že nejsou černé, zavře ho na sedm dní.>w bude-li místo (vyrážky) hlubší než (povrch) ostatního masa, a budou-li vlasy žlutavé a nad obyčej jemné, uzná je nečistými; je to malomocenství na hlavě a na bradě.wi Vyrazí-li se muži nebo ženě na hlavě neb na bradě něco jako malomocenství, nechť je kněz prohlédne;+Q zůstala-li však bílá skvrna v původní velikosti a vybledla-li, je to jizva po spálenině, a proto budiž považován za čistého; je to zbytek spáleniny.fG a dne sedmého jej prohlédne; vzroste-li vyraženina na kůži, vyhlásí ho za nečistého;%E Jestli se barva chlupů nezměnila, není-li rána hlubší než ostatní (povrch) masa, a je-li barva vyraženiny samé zatemnělá, zavře ho na sedm dní7 ať ji kněz prohlédne; zbělí-li a bude-li hlubší než ostatní kůže, prohlásí ho nečistým, neboť zhouba malomocenství vznikla v jizvě.   Jestliže na kůži (holého) těla, která byla popálena ohněm a pak zahojena, objeví se u něho bílá neb narudlá skvrna,f~G Zůstane-li (skvrna) v původní velikosti, je to jizva ze vředu, a člověk (ten) je čist.?}{ jestliže potom (skvrna) vzroste, uzná malomocenství.|- Zůstala-li však chlupům původní barva, je-li skvrna zatemnělá a není-li hlubší než povrch okolního masa, ať ho na sedm dní zavře; ~h}}|s{{dzyyxwwhvvvv.uttts rrqq~qppUoo|nnOnm^llkkjii8hh[gg>ff\ee+dd/ccbbZa``#_j^^^]]X\\\([[[SZZ&YYKXX5X WdVVwUTTTSRRRQQ/PdP:OO4O N]MM}M7LKKKAJII#HGG FSEEMDDD6CaCBB(AA$@w??N?>>C==<<|<;;):99988#7e66605446332211I00]//..c. --?,++_**))((6''F&&X%%z%$$t##2""^!!* Rk/Nbr~ x!e,I; { 5 d h7Kg'f`y; Bude-li ten, kdo přinesl zvíře, chtíti ji dáti, přidá k ceně té její pětinu.Dx ten rozsoudí, je-li dobré či špatné, a ustanoví cenu.wwi Slíbí-li kdo zvíře nečisté, které nemůže býti Hospodinu obětováno, budiž přivedeno před kněze;Zv/ že nebude moci býti vyměněno, ani totiž lepší za horší ani horší za lepší. Kdyby přece někdo je vyměnil, bude Hospodinu zasvěceno i to, které bylo výměnou dáno, i to, za které bylo dáno._u9 Zaslíbí-li někdo dobytče, které může býti Hospodinu obětováno, bude svatým,tBude-li chudý a nebude-li moci dáti celé ceny, dostaví se před kněze; mnoho-li ten usoudí a shledá, že může dáti, tolik dá.LsMuž šedesátiletý nebo starší dá patnáct lotů, žena deset.Xr+Za pachole od jednoho měsíce do pěti let dá se pět lotů; za děvče tři.PqChlapec od pátého roku do dvacátého dá dvacet lotů; dívka deset. p=žena dá třicet lotů.eoEMuž od dvacátého roku do šedesátého dá padesát lotů stříbra podle váhy svatyně;nRci synům Israelovým: Učiní-li někdo slib a zaslíbí-li sebe sama Bohu, vykoupí se částkou přiměřenou své ceně.&m KHospodin mluvil k Mojžíšovi:-lU-Rozpomenu se na svou úmluvu s jejich předky, když jsem je před očima národů vyvedl z Egypta, abych byl jejich Bohem. Já jsem Hospodin. To jsou ustanovení, přikázání a zákony, kterými Hospodin skrze Mojžíše na hoře Sinaj ustanovil poměr mezi sebou a mezi syny Israelovými./kY,Avšak i když budou v zemi nepřátelské, nezavrhnu jich docela a nepohrdnu jimi tak, aby byli pohubeni, bych porušil úmluvu s nimi. Jsemť Hospodin, Bůh jejich.Gj +která, když bude od nich opuštěna, bude se radovati ze svých sobot, trpíc pro ně zpustošením. Oni pak budou za své hříchy pykati, že zavrhli mé právo, a zákony mými pohrdli.{iq*I rozpomenu se na svou úmluvu, kterou jsem učinil s Jakobem, s Isákem a s Abrahamem. Také na zemi si vzpomenu,!h=)Také se tedy jim zprotivím, a uvedu je do země nepřátelské; pak zahanbí se jejich neobřezaná mysl, potom modliti se budou za své bezbožnosti.xgk(až vyznají nepravosti své i předků svých, kterými se provinili proti mně a kterými se mně zprotivili.-fU'Zůstanou-li pak i z těch někteří, budou v zemi nepřátel svých chřadnouti pro své nepravosti; pro hříchy svých otcův a pro hříchy své budou trpěti,Ce&Zahynete mezi národy a země nepřátelská vás pohltí.d{%bude padati jeden na druhého, jako když se prchá z bitvy, a nikdo z vás se neodváží nepřátelům se vzepříti.gcI$Srdce těch, kteří z vás zůstanou, naplním bázlivostí v nepřátelských krajinách; šelest letícího listu postraší je, že budou utíkati jako před mečem; budou padati, ač nikdo jich nebude pronásledovati,76Nebude-li nikterak možná ho vyplatit, nabude milostivého léta svobody i s dětmi.=5přihlížeje ke mzdě za dobu, jak dlouho již mu sloužil; nebude ho trápiti krutým zacházením před tváří tvou.t<c4zbývá-li jich méně, vypočítá s kupcem výkupné za zbývající ještě počet rokův a vyplatí ho,^;73Bude-li zbývati do milostivého léta více roků, podle nich i (více) bude platit;A:}2Ať však počítá roky od doby, kdy se prodal, do milostivého léta, a rozpočte peníze, za které se prodal, podle počtu roků; bude u něho určitou dobu, jako bývá nádeník.l9S1strýc, strýcův syn, krevní přítel, příbuzný. Bude-li sám moci vykoupiti se, učiniž tak.a8=0po prodeji může býti vykoupen. Kdo z jeho bratří bude chtíti, může ho vykoupiti:m7U/Zmůže-li se u vás cizinec a host, a zchudlý bratr tvůj prodá se jemu nebo někomu z jeho rodu,-6U.podle dědického práva zůstavíte je potomkům a tak budou vaším majetkem na věčné časy; svých bratří však, synův Israelových, neutiskujte násilím. 5-také z cizinců, kteří mezi vámi jsou hostmi, jakož i z těch, kdož se z nich narodili ve vaší zemi. Ty smíte míti otroky;I4 ,Otroky a otrokyně berte si z národů, kteří jsou kolem vás,@3}+Netrap ho krutým nakládáním, ale boj se Boha svého.t2c*Jsouť (to) moji služebníci, a já jsem je vyvedl z Egypta; ať nejsou prodáváni jak obyčejní otroci.q1])potom bude propuštěn na svobodu se svými dětmi a vrátí se k příbuzným i k majetku otců svých.g0I(nýbrž budiž ti jako dělník a nájemník. Až do milostivého léta bude u tebe pracovati,o/Y'Prodá-li se ti bratr tvůj jsa k tomu dohnán chudobou, nebudeš ho utlačovati službami otrockými,y.m&Já jsem Hospodin, Bůh váš, který jsem vás vyvedl z Egypta, bych vám dal zemi Kanaan, a byl Bohem vaším.n-W%Peněz svých nebudeš mu půjčovati na úroky a z (půjčeného) obilí nebudeš žádati poplatku.|,s$Neber od něho úroků, nic více, než jsi půjčil; boj se Boha svého, ať může býti živ bratr tvůj u tebe.~+w#Zchudne-li bratr tvůj, že se mu třásti bude ruka, ujmi se ho; jako cizinec a nájemník měj výživu vedle tebe.e*E"Pozemky kolem jejich měst ať se neprodávají, jsouť majetkem (jejich) na věčné časy.)5!nebudou-li vykoupeny, buďtež navráceny v milostivém létě svým pánům; jsouť domy měst levitských údělem levitů mezi syny Israelovými.?({ Domy levitů v městech mohou býti vždycky vykoupeny;B'Bude-li však stavení to na vsi, která nemá hradeb, budiž prodáváno podle práva pozemkového; nebude-li vyplaceno dříve, bude vráceno (původnímu) pánu v milostivém létě.&!Nevyplatí-li ho, a celý rok uplyne, stane se majetkem kupce i potomků jeho na věky a nemůže býti vykoupen ani v milostivém létě.P%Kdo prodá dům ve hrazeném městě, bude práv jej vykoupiti do roka.d$CNemůže-li však ruka jeho tolik sehnati, by splatil (potřebnou) částku, podrží kupec, co byl koupil, až do milostivého roku. Neboť toho roku vrátí se každý prodaný pozemek bývalému pánu a vlastníkovi.!#=spočítají se roky užitkův od doby prodeje; za roky zbývající (do . budoucího milostivého léta) vrátí kupci a tak zase dostane statek svůj.N"Nemá-li příbuzného, ale sám může-li sehnati peníze na výkup,z!oZchudne-li bratr tvůj a prodá svůj stateček, může jeho příbuzný, chce-li, vykoupiti, co onen byl prodal.S !Proto všecka půda vašeho majetku bude prodávána s podmínkou výkupu.vgPůda tedy nesmí býti prodána na věčné časy, neboť má jest a vy jste příchozí a moji nájemníci.%Ekdyž osmého roku budete (opět) síti, budete jísti ze staré úrody až do devátého roku; dokud nevyrostou plodiny nové, budete požívati] starých.jO(vězte, že) vám dám požehnání své roku šestého, že vám přinese úrody na tři léta;hKŘeknete-li pak: „Co budeme jísti sedmého roku, nebudeme-li síti ani kliditi úrody své?"iMZemě vám bude vydávati svou úrodu, které se najíte dosyta, nebojíce se žádného útoku.}uPlňte přikázání má, šetřete zákonů mých a plňte je, byste mohli sídliti v zemi bez jakéhokoli strachu.ueNeutiskujte svých soukmenovcův, ale jedenkaždý boj se Boha svého; neboť já jsem Hospodin, Bůh váš.[1Čím více roků zbývá (ke sklizni) po milostivém létě, tím více vzroste cena; čím však méně času napočítáš, tím také menší budiž kupní cena, protože ti prodává (jen) počet sklizní.G a podle počtu sklizní (do milostivého léta) ať ti prodá.&GKdyž budeš něco prodávati svému soukmenovci, neb od něho kupovati, neutiskuj svého bratra, ale podle počtu roků po milostivém létě od něho kupujE O milostivém létě dosáhnou všichni zase svého majetku.W) abyste světili milostivé léto, ale hned budete jísti, co se samo naskytne.  Bude milostivým létem padesátý rok: nebudete síti ani žíti toho, co se urodí samo sebou, a úrody vinic nebudete sbírati,fG Světiti budeš padesátý rok tím, že prohlásíš jej za rok svobody pro všecky obyvatele země své. Bude to rok jubilejní; tu dosáhne každý opět svého majetku a vrátí se každý k rodu, z něhož pochází.~w Potom, sedmého měsíce, desátého dne toho měsíce, v době smíření budeš troubiti na roh po celé zemi své.iMPočítej si též sedm týdnů roků, to jest sedmkrát sedm, tedy celkem čtyřicet devět letJtvému skotu i bravu; všecko, co se urodí, bude (jim) za pokrm.ymale bude vám to pokrmem, tobě i nevolníku tvému, nevolnici, dělníku tvému i cizinci, kteří u tebe dlí,: oCo urodí země sama od sebe, toho nebudeš žíti a hroznů tvých nových výhonků nebudeš sbírati, jako ve vinobraní (činíváš) – jeť rok odpočinku pro půdu, – | ssedmého však roku bude pro zemi sobota, odpočinek Hospodinův; pole nebudeš osívati a vinice nebudeš řezati.t cŠest roků budeš osívati svou roli, a šest let budeš ořezávati vinici svou a sbírati její. úrodu; Rci synům Israelovým: Až vejdete do země, kterou já vám dám, ať se slaví (rok) odpočinutí ke cti Hospodinově.5  iHospodin mluvil k Mojžíšovi na hoře Sinaj:H Mluvil tedy (tak) Mojžíš k synům Israelovým. I vyvedli toho, jenž se byl rouhal, za stany a ubili ho kamením. Učinili tedy synové Israelovi, jak byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.Jednostejné právo budiž mezi vámi, ať hřeší cizinec nebo člověk domácí; neboť já jsem Hospodin, Bůh váš.Z/Kdo zabije dobytče, nahradí je. Kdo zabije člověka, budiž (smrtí) trestán.Zlomeninu za zlomeninu, oko za oko, zub za zub nahradí; tutéž škodu, jakou ublížil jinému, bude nucen strpěti sám.kQPoškodí-li někdo kohokoli ze svých soukmenovců na těle, jak učinil on, tak se staniž jemu.RKdo zabije dobytče, nahradí je jiným [podle zásady: život za život.:qKdo udeří a zabije člověka, smrtí ať zemře.BKdo by se rouhal jménu Hospodinovou, smrtí ať umře; všecka obec uháže ho kamením. Ať je to člověk domácí nebo cizinec, bude-li se rouhati jménu Hospodinovu, smrtí zemře.lSA rci synům Israelovým: Každý, kdo bude Bohu svému zlo řečiti, bude pykati za svůj hřích. Vyveď rouhače ven za stany, a všichni, kteří ho slyšeli, vloží mu své ruce na hlavu a všechen lid ať jej ukamenuje./~[ Tu promluvil (Hospodin) k Mojžíšovi:K} I dali ho pod dohlídku, dokud by nezvěděli, co Hospodin káže. |  A protože se rouhal jménu a zlořečil mu, byl přiveden k Mojžíšovi. Matka jeho slula Salumit, dcera Dabriova z kmene Dan.{+ Tu hle, syn (jedné) ženy israelské, jehož měla s mužem egyptským, vyšel mezi syny Israelovy a vadil se v táboře s mužem israelským.)zM budou Árona a jeho synů, by jich požili na posvátném místě; jsouť svatosvatou součástí obětí Hospodinových. (Tak) podle práva věčně platného.y-Každou sobotu buďte před Hospodinem vyměněny (za jiné, které) budou (přinášeny) od synův Israelových podle smlouvy věčně platné:dxCNa ně vlož nejčistšího kadidla, aby bylo připomínkou chleba obětovaného Hospodinu.fwGty polož dvěma řadami, v každé řadě po šesti, na stůl zcela čistý před Hospodina.mvUVezmi též jemné mouky a napeč z ní dvanáct chlebů, z nichž každý buď ze dvou desetin efy;]u5Na svícen z nejčistšího zlata před obličej Hospodinův buďte stále stavěny.Qtpřed oponou zjevení ve stánku úmluvy. Áron ať je postaví (by hořely) před Hospodinem od večera až do jitra podle bohoslužebného řádu majícího věčnou platnost ve vašich pokoleních.s'Rozkaž synům Israelovým: Ať přinášejí ti nejčistšího a nejjasnějšího olivového oleje, by mohly býti stále opatřovány lampy&r KHospodin mluvil k Mojžíšovi:Qq,Mluvil tedy Mojžíš k synům Israelovým o slavnostech Hospodinových.p+aby věděli potomci vaši, že jsem ubytoval syny Israelovy pod stany, když jsem je vyvedl z Egypta. Já jsem Hospodin,: Bůh váš.po[*a sedm dní budete bydliti pod stínidly. Každý, kdo je z rodu Israelova, bude zůstávati pod stany,4nc)Budete světiti jeho slavnost sedm dní každého roku; bude to ustanovení mající věčnou platnost ve vašich pokoleních. Měsíce sedmého svátky ty světiti budete5me(Dne prvého si vezměte ovoce nejkrásnějšího stromu, palmové ratolesti, větvičky hustolistých stromův a vrby od potoka, a veselte se před Hospodinem, Bohem svým.Ol'Tedy od patnáctého dne sedmého měsíce, když budete míti všecku úrodu své země sklizenu, budete světiti svátky Hospodinovy sedm dní; dne prvého a dne osmého bude sobota, to jest klid.k &kromě Hospodinových sobot, kromě vašich darů, kromě obětí, které přinášíte Hospodinu ze slibu nebo z dobré vůle.Bj%To jsou dnové Hospodinovi, které budete nazývati veleslavnými a přesvatými, v nichž budete Hospodinu přinášeti oběti suché, krvavé i mokré podle řádu jednotlivých dnů,liS$Sedm dní budete přinášeti Hospodinu zápalné oběti. Také osmý den bude veleslavný a přesvatý, budete též obětovati Hospodinu zápalnou obět; je (to den) schůze; žádné služebné práce nebudete v něm konati.ehE#První den bude veleslavný a přesvatý; žádné služebné práce v něm nebudete konati.g"Rci synům Israelovým: Od patnáctého dne tohoto sedmého měsíce budou po sedm dní svátky stánků ke cti Hospodinově.'fK!Hospodin mluvil k Mojžíšovi:*eO Je to svátek odpočinku, v němž budete se mrtviti; od večera devátého dne měsíce (toho) až do večera (následujícího) budete slaviti svůj den klidu.dŽádné tedy práce v něm nebudete konati; ustanovení to bude míti věčnou platnost ve všech vašich pokoleních a příbytcích.Cctaké toho vyhladím z lidu, kdo by konal nějakou práci.EbKdo by se nemrtvil toho dne, budiž ze svého lidu vyhlazen;a#Celý ten den nesmíte konati žádné služebné práce; jeť to den smíru, aby se vám dostalo od Hospodina, Boha vašeho, odpuštění.)`MDesátého dne tohoto sedmého měsíce bude veleslavný den smíření; bude slouti svatým; dne toho budete se mrtviti a obětovati Hospodinu zápalnou obět.'_KHospodin mluvil k Mojžíšovi:[^1Žádné služebné práce nesmíte v není konati a přinesete Hospodinu celopal.$]CRci synům Israelovým: Sedmého měsíce, prvního dne toho měsíce budete míti svátek s od počinkem, památný den s troubením; bude slouti svatým.'\KHospodin mluvil k Mojžíšovi:G[ Když pak budete žíti obilí ve své zemi, nebudete je síci u samé země, a zbylých klasů nebudete sbírati, nýbrž ponecháte je chudým a cizincům. Jáť jsem Hospodin, Bůh váš.;ZqDen ten nazvete veleslavným a přesvatým; žádné služebné práce nebudete v něm konati. Ustanovení to bude věčně platné ve všech vašich příbytcích a pokoleních.aY=Když je kněz i s chleby prvotin pozdvihne před Hospodinem, dostanou se mu k požitku.[X1V obět za hřích přinesete také kozla a v obět pokojnou dva beránky, ročky.WW)S chleby budete obětovati sedm ročních bezvadných beránků, jednoho býčka ze stáda a dva berany; budou s příslušnými obětmi suchými a úlitbami celopalem k vůni Hospodinovi velmi příjemné. Vze všech příbytků svých, (totiž) dva chleby prvotin ze dvou desetin jemné kvašené mouky; ty upečete Hospodinu v prvotiny.dUCaž do dne po sedmém týdnu, to jest padesát dní. Tehdy přinesete Hospodinu novou obětgTIOde dne po sobotě, kdy jste obětovali snop prvotin, budete počítati sedm plných týdnův,RSChleba, pražmy a tluče z obilí nesmíte jísti až do dne, kterého přinesete z něho Bohu svému obět. Přikázání to bude věčně platné ve všech pokoleních vašich i všech příbytcích.1R] S ním budiž také suchá obět, dvě desetiny jemné mouky, zadělané olejem, obětována v zápal Hospodinu ve vůni přelibou; též úlitba vína, čtvrtina hinu.sQa Téhož dne, kterého se zasvěcuje snopek, budiž bezvadný beránek, roček, podán Hospodinu v celopal.tPc ten toho dne po sobotě pozdvihne snopek před Hospodinem, aby vám získal zálibu, a (tak) jej zasvětí.#OA Rci synům Israelovým toto: Až vejdete do země, kterou já vám dám, a budete sklízeti obilí, přinesete prvotiny své žně, snopy s klasy, knězi;'NK Hospodin mluvil k Mojžíšovi:(MKSedm dní budete přinášeti Hospodinu zápalné oběti; den pak sedmý budiž slavnější a světější; žádné služebné práce v něm nesmíte konati.gLIPrvní den bude nad jiné slavný a svatý; žádné služebné práce nesmíte v něm konati.wKia patnáctého dne toho měsíce je slavnost Hospodinových přesnic. Sedm dní budete jísti přesné chleby,^J7Měsíce prvního, čtrnáctého dne toho měsíce, k večeru, jest Hospodinovo fase;YI-Svatí dnové Hospodinovi, které máte slaviti v příslušné doby, jsou tito:MHŠest dní budete pracovati; den sedmý slouti bude svatým, protože je to sobotní odpočinek. Žádné práce nebudete v něm konati, je (to) Hospodinova sobota ve všech příbytcích vašich.VG'Rci synům Israelovým: Dnové Hospodinovi, které budete světit, jsou tito:&F KHospodin mluvil k Mojžíšovi:PE!a který jsem vás vyvedl z Egypta, abych vám byl Bohem. Já Hospodin. D Neznesvěcujte svatého jména mého, abych za svatého byl ctěn u synův Israelových. Já jsem Hospodin, který vás posvěcujiACŠetřte přikázání mých a plňte je. Jáť Hospodin.ZB/sníte ji téhož dne; do jitra druhého dne nic nesmí zůstati. Jáť Hospodin.UA%Budete-li přinášeti Hospodinu obět dikův, aby byla (vám) prospěšná,N@Krávu nebo bahnici nevolno zabíti téhož dne, co jejich mláďata.?#Býk, ovce a koza, když se vylíhne, budiž sedm dní pod vemenem své matky; dne osmého však a potom mohou býti Hospodinu obětovány.'>KHospodin mluvil k Mojžíšovi:#=AZ ruky cizincovy neobětujte Bohu svému chlebův aniž čeho jiného, co by chtěl dáti, neboť porušeno a poskvrněno je to vše; nepřijímejte toho.5<eŽádného zvířete, které má rozmačkaná, roztlučená, utržená neb uřezaná varlata, nesmíte Hospodinu obětovati; vůbec takových věcí ve své zemi nečiňte.;Býka neb ovci s uťatým uchem neb ocasem smíš přinésti v obět z dobré vůle, ale v obět ze slibu nemůže býti platně podán.N:Zvířat slepých, nebo se zlomeným údem, zvířat raněných, nebo s vyrážkou, vředy a lišeji nesmíte Hospodinovi podávati ani jich přinášeti v zápalnou obět na oltáři Hospodinově.L9Kdo přinese Hospodinu obět pokojnou, buď z dobré vůle neb aby splnil slib, vezmi neposkvrněnou žertvu z hovězího dobytka, z ovec (neb koz), aby byla příjemná; žádné vady ať nemá.L8Kdyby měl vadu, nesmíte ho obětovati, neboť nebude příjemný.j7Oabyste to vy (kněží) podali, budiž to bezvadný sa mec z hovězího dobytka, z ovec nebo koz./6YKdokoli z domu Israelova i z cizinců, kteří u vás sídlí, přinese obět, třebas jen z dobré vůle neb aby vyplnil slib, přinese-li něco v celopal Hospodinu,c5AHospodin mluvil k Mojžíšovi: Rci Áronovi, synům jeho a všem synům Israelovým toto: 4ať neuvalují na sebe hřích, dovolujíce jim bezbožně posvátných darů požívati. Já jsem Hospodin, který je posvěcuji.j3O(Kněží) ať neznesvěcují posvátných darů synův Israelových, které obětují Hospodinu,r2_Kdo by nevědomky požil z posvěcených věcí, nahradí to knězi do svatyně a přidá pětinu k tomu.81k Ovdoví-li však nebo, zapuzena byvši, vrátí se bez dětí do domu otcova, smí požívati pokrmů otce svého jako za svobodna. Žádný cizinec není práv z nich jísti.{0q Knězova dcera, která se vdala za kteréhokoliv muže z lidu, nesmí jísti z věcí posvěcených ani z prvotin.a/= Nevolník, jehož kněz koupil, nebo který se narodil v jeho domě, smí z nich jísti..y Nikdo nepovolaný nesmí z věcí zasvěcených jísti; ani knězův nájemník, ani nádeník nesmí jich požívati.-) Ať šetří příkazů mých, aby nelpěl na nich hřích a nezemřeli ve svatyni, kdyby ji poskvrnili. Jáť Hospodin, který je posvěcuji.m,UZdechliny a toho, co dravci rozsápali, nebudou jísti, aby se tím neposkvrnili. Já jsem Hospodin.j+Obude po západu slunce očištěn a smí jísti ze zasvěcených věcí, neboť je to pokrm jeho.q*]bude nečist až do večera a nesmí jísti těch věcí, které jsou zasvěceny; když se však okoupe,n)Wnebo kdo se dotkne něčeho, co leze po zemi, nebo čehokoliv nečistého, čeho dotek znečišťuje,s(aNikdo z krve Áronovy, kdo je stižen malomocenstvím nebo chamotokem, nesmí jísti z darů mně zasvěcených, dokud se neuzdraví. Kdo se dotkne člověka, který je znečištěn mrtvolou, komu uchází símě jako při obcování,X'+Rci jim i jejich potomkům: Každý z vašeho rodu, kdo jsa stižen nečistotou přiblíží se ke svatým věcem, které obětovali synové Israelovi Hospodinu, zahyne před Hospodinem. Jáť jsem Hospodin.Q&Rci Áronovi a jeho synům, ať se varují (znesvětit), co je zasvěceno v dar (Bohu) od synův Israelových, a neposkvrňují věcí mně zasvěcených, které přinášejí v obět. Jáť Hospodin.&% KHospodin mluvil k Mojžíšovi:m$UPověděl tedy Mojžíš Áronovi, jeho synům a všem Israelitům všecko, co mu bylo přikázáno.#9jen ať nevchází za oponu a nepřistupuje k oltáři, protože má vadu a nemá poskvrňovati svatyně mé. Já jsem Hospodin, který je posvěcuji.K"smí však jísti chleby, které se podávají v obět ve svatyni; !Nikdo z potomstva Árona kněze, který by měl vadu, nesmí se blížiti k Hospodinu, by přinášel oběti a chleby Bohu svému; /bude-li hrbatý, krhavý, bude-li míti na oku bílé skvrny, bude-li míti nezhojitelné lišeje nebo škrábance po těle, bude-li míti kýlu..Ybude-li míti zlomenou nohu nebo ruku,$Cnesmí vstoupiti do jeho služby, kdo bude míti na sobě nějakou vadu: bude-li slepý, kulhavý, bude-li míti nos malý, příliš veliký nebo křivý,Rci Áronovi: Nikdo z potomstva tvého, také z budoucích rodů, kdo bude míti na sobě vadu, nesmí obětovati chlebů Bohu svému;'KHospodin mluvil k Mojžíšovi:iMaby rodu svého nesměšoval se spodinou lidu svého; jáť jsem Hospodin, který ho posvěcuji.jOvdovy však, ženy zapuzené, svedené a nevěstky nesmí pojmouti. Pannu tedy ze svého národa,$E Pannu nechť pojme za choť;  Nevyjde ze svatyně, aby svatyně Hospodinovy neposkvrnil; jeť na něm olej posvátného pomazání Božího. Já jsem Hospodin.gI k žádnému mrtvému naprosto nevejde, ano ani (mrtvolou) svého otce a matky se neposkvrní. Velekněz, to jest nejvyšší duchovní mezi svými bratřími, na jehož hlavu byla vylita olejová mast, jehož ruce byly posvěceny ke kněžskému úřadu, který byl oblečen v posvátná roucha, neodkryje hlavy své, roucha svého neroztrhne,sa Dcera knězova, bude-li zastižena při smilstvu a poskvrní-li (tak) jméno otce svého, budiž upálena.vga obětují předkladné chleby. Ať tedy jsou svati, neboť já jsem svatý, Hospodin, který je posvěcuji.Zmrhalky a prodajné nevěstky nevezmou si za manželku; také té ne, která jest od manžela zapuzena; jsouť zasvěceni Bohu svému+Budou zasvěceni Bohu svému a nezneuctí jeho jména; neboť obětují zápalné oběti Hospodinovy, pokrmy to Boha svého; proto budou svati.[1Nebudou stříhati vlasův ani vousův a nebudou činiti na svém těle zářezů.5gani (mrtvolou) knížete lidu se neposkvrní.6ia sestry, panny, která není za muže vdána;hKvyjímajíc toliko (mrtvoly) blízkých příbuzných, to jest otce, matky, syna, dcery, bratra  !Hospodin pravil Mojžíšovi: Mluv ke kněžím, synům Áronovým, a rci jim: Mrtvolami soukmenovců svých ať se kněz neznečišťuje, 7Muž nebo žena, ve kterých bude (shledán) duch čarodějství nebo hadačství, smrtí ať umrou; uházejí je kamením; jejich krev lpí na nich.y mBuďte mi svati, protože já Hospodin jsem svatý a oddělil jsem vás od ostatních národů, byste byli moji.] 5Rozeznávejte tedy i vy mezi zvířetem čistým a nečistým, mezi ptákem čistým a nečistým, abyste se neposkvrnili zvířetem, ptákem nebo čímkoliv, co leze po zemi a co jsem vám označil za nečisté.V 'Vám však pravím: Uvažte se v držení země jejich, kterou vám dám v dědičný majetek, zemi tekoucí mlékem a medem. Já jsem Hospodin, Bůh váš, jenž jsem vás oddělil od ostatních národů.  Nejednejte podle zákonů národů, které já před vámi vypudím. Činiliť všecky ty věci a (proto) je mám v ošklivosti. Šetřte mých ustanovení i zákonův a plňte je, aby i vás nevyvrhla země, do které vejdete a ve které budete sídliti.{Kdo by pojal ženu bratra svého, dopustil by se skutku nedovoleného; odkrývá klín bratra svého; budou bez dětí.#AKdyby někdo spal s manželkou svého strýce nebo ujce, a (tak) odkryl klín příbuzných svých, bude hřích jejich lpěti na obou; bez dětí zemrou.9Neodkryješ klína sestry matky své ani sestry otce svého; kdo by to učinil, obnažil by stydkost těla svého; nepravost bude lpěti na nich obou.'IBude-li někdo spáti se ženou v době jejích měsíčkův, odkryje-li její klín, a ona odkryje-li pramen své krve, ať jsou oba z lidu svého vyhlazeni,!=Pojme-li někdo svou sestru, dceru otce svého nebo dceru matky své, a pohlédne-li na její klín a ona popatří na klín bratrův, učinili hanebnou věc; budou vyhlazeni před očima lidu svého, protože stydkost svou navzájem odkryli; jejich nepravost bude lpěti na nich.p[Žena, která by se podložila některému zvířeti, budiž usmrcena s ním; krev jejich lpí na nich. Tf~~}}|}{{w{zzyyxEwxwvv=uttcssJrrrFr qqqjppppTp#oooFnnLm[m0lVl,k[k'jVj'igi hSh(gNg)fXf0ebe8dodFc}cRbbXaala2```__x^^[]]z]H\\4[[[4ZZZYYRXXXDWW===%<v2S~=T  (ostatní čtyři vozy a osm býků dal Merarovcům, podle jejich povinností a služby, pod (moc) Itamara, syna Árona, kněze.Z /(Dva vozy a čtyři býky dal Gersonovcům, pdle toho, jak jich mohli upotřebiti;> y(Mojžíš tedy přijal vozy a býky a dal je Levitům:v g(Přijmi (je) od nich, ať přispívají k obsluze stánku, a rozděl je Levitům podle řádu služeb jejich.$E(Hospodin řekl Mojžíšovi:3a(dary před Hospodina: šest krytých vozů se dvanácti býky. Dvě a dvě knížata darovali po jednom voze, každý kníže po jednom býku. Přivedli je před stánek.{q(knížata israelská, rodoví to pohlaváři, kteří byli (v čele) kmenův a náčelníky sečtených, přinesli  (Tehdy, když Mojžíš dokonal stánek a postavil jej, když jej i oltář se vším:, co k nim příslušelo, pomazal a posvětil,M(Tak ať vzývají jméno mé nad Israelity, a já jim budu žehnati.A(Hospodin obrať svůj obličej k tobě a uděl ti pokoje!;s(Hospodin tvář svou ti ukaž a budiž ti milostiv!*Q(Hospodin ti žehnej a opatruj tě!Z/(Rci Áronovi a synům jeho: Takto budete dávati požehnání synům Israelovým:'K(Hospodin mluvil k Mojžíšovi:~(To jsou oběti zákonem předepsané kromě těch, které může nad povinnost nazarejský podati; zaslíbilť Hospodinu (povinné) oběti své ve chvíli, když se zasvěcoval; podle toho, čemu se v mysli zaslíbil, ať učiní, aby zakončil své zasvěcení.p}[(pak zase vezme věci ty od něho a pozdvihne je před tváří Hospodinovou; věci takto posvěcené budou náležeti knězi, podobně jako hrudí, které je přikázáno odděliti, a kýta. Pak smí nazarejský (již) píti víno.&|G(Když bude hlava nazarejského oholena, (kněz) vloží mu do rukou vařené plece (onoho) berana, jeden nekvašený chléb z koše a jeden přesný oplatek;7{i(Potom budiž před vchodem do stánku úmluvy nazarejskému odňata kštice jeho zasvěcení a (kněz) vezme jeho vlasy a vloží je na oheň, který je pod obětí pokojnou.z(berana však podá v obět pokojnou Hospodinu a přidá k němu koš chlebů přesných i úlitby, které podle obyčeje k tomu patří:Hy (To kněz před Hospodinem podá v obět za hřích a v celopal;x(koš přesných chlebů zadělaných olejem, nekvašené oplatky olejem potřené a úlitby k těmto obětem příslušné.(wK(a (on) přinese Hospodinu svou obět: bezvadného ročního beránka v celopal, roční bezvadnou ovci v obět za hřích, bezvadného berana v obět pokojnou,v( To jest zákon nazareátu. Když uplynou dni, které (nazarejský) slibem určil, přivedou ho ke vchodu do stánku úmluvy^u7( zasvětí Hospodinu dny jeho odloučenosti, přinese v obět za zpronevěru ročního beránka, a to tak, že předcházející dny budou neplatný, protože doba jeho posvěcení byla přerušena znečištěním.t)( Kněz podá jedno v obět za hřích a druhé v celopal, bude se za něho modliti, neboť se provinil mrtvolou, zasvětí jeho hlavu toho dne,csA( Osmý den přinese knězi ke vchodu do stánku úmluvy dvě hrdličky nebo dvě holoubata."r?( Kdyby však někdo náhle před ním zemřel, poskvrní se jeho posvěcená hlava. Ať ji hned toho dne, kdy se očistí, oholí, dne sedmého pak opět.Fq(Po všecky dny svého odloučení zasvěcen budiž Hospodinu.xpk(ani mrtvolou otce, matky, bratra nebo sestry nesmí se poskvrniti, neboť že se zasvětil Bohu, má na hlavě.Po(Po všechen čas svého zasvěcení nesmí se přiblížiti k mrtvému;+nQ(Po všecku dobu jeho ustranění břitva nepřejde po jeho hlavě, dokud nemine den, do kterého se Hospodinu zasvětil. Bude svatým, nechávaje si růsti vlasy.m(po všecky dny, ve které jsou Hospodinu slibem zasvěceni; nebudou jísti nic, cokoliv může býti z vinice, od hrozinky až do zrnka.Pl(ať se zdrží vína a všeho, co může opojiti; nebudou píti octa z vína, ani z jakéhokoliv jiného nápoje, ani šťávy z hroznů vylisované. Čerstvých ani sušených hroznů nebudou jístiuke(Rci synům Israelovým: Učiní-li muž nebo žena slib nazareátu, chtějíce se (tak) Hospodinu zasvětit,&j K(Hospodin mluvil k Mojžíšovi:Di(manžel bude bez viny, na ní však bude lpěti vina její. h(nebo přivede-li ženu manžel, puzen jsa duchem žárlivosti, před obličej Hospodinův, učiní kněz všecko, co (tuto) psáno;bg?(To jest zákon o řevnivosti: Odvrátí-li se žena od svého manžela a poskvrní-li se,Nf(Jestliže se však neposkvrnila, bude beze škody, bude roditi děti.be?(Když ji vypije, jestli se poskvrnila, jestli pohrdši manželem spáchala cizoložství, pronikne ji voda prokletá, život se zduří a slabina zhnije; žena (ta) bude dána ve zlořečení na výstrahu všemu lidu.}du(že z oběti, která se podává, vezme hrst a zapálí ji na oltáři. Tak tedy dá píti ženě vodu hořkonosnou.rc_(vezme jí kněz z ruky obět řevnivosti, pozdvihne ji před Hospodinem a vloží ji na oltář, ale tak,)bO(a dá jí píti. Když ji vypije,iaM(Kněz napíše zlořečení ta na lístek, smyje hořkonosnou vodou, do níž byl shrnul kletbu,w`i(Ať vnikne voda kletá do tvého nitra, nechať se nadme ti život a kyčel shnije! Žena odpoví: Amen, amen._1(stihniž tebe toto zlořečení: Hospodin dej tě do kletby, na výstrahu všemu lidu svému; dej, ať shnijí ti kyčle a život ať se ti nadme.d^C(Jestli ses odvrátila od svého manžela a spalas-li s jiným mužem a (tak) se poskvrnila,P](Pak ji bude zaklínati řka: Jestliže cizí muž s tebou nespal a jestliže jsi se neposkvrnila, opustivši manželské lože, nic ti neuškodí tato hořkonosná voda, do které jsem kletby shrnul,k\Q(Když tak žena bude státi před tváří Hospodinovou, odkryje jí hlavu, a položí jí do rukou obět připomínky, totiž obět řevnivosti; sám pak bude držeti hořkonosnou vodu, do které kletby a zlořečení shrnul.c[A(nabere do hliněné nádoby posvátné vody a nasype do ní trochu prachu z půdy stánku.5Zg(Kněz ji přivede a postaví před Hospodina,7(%To je počet rodů Kaatovců, kteří konají službu ve stánku úmluvy; ty sčetl Mojžíš a Áron podle rozkazu Hospodinova, daného Mojžíšem.@=}($a bylo jich napočítáno dva tisíce sedm set padesát.x<k(#od třiceti let a výše, až do roku padesátého, všecky, kteří byli schopni sloužiti ve stánku úmluvy,^;7("Sčetl tedy Mojžíš, Áron a knížata národa Kaatovce podle rodů a rodin jejich,y:m(!To jest povinnost čeledi Merarovců a služba ve stánku úmluvy; budou pod mocí Itamara, syna Árona, kněze.9/( také sloupy nádvorní ohrady s patkami, kolíky a provazce jejich. Všecky nádoby a potřeby podrobně jim vypočítané vezmou a tak ponesou.S8!(Nositi budou tyto věci: stánkové desky a svlaky, sloupy a jejich patky, 7(od třiceti let a výše, až do padesáti let, aby konali službu při stánku úmluvy, všecky, kteří jsou té služby schopni.>6y(Také Merarovce sečteš po rodech a rodinách jejich,n5W(To je služba čeledi Gersonovců ve stánku úmluvy; a budou pod mocí Itamara, syna Árona, kněze.`4;(podle rozkazu Áronova a jeho synů ponesou Gersonovci; každý ať ví, co má nésti.3+(plachty nádvorní a oponu před vchodem do (nádvoří) stánku. Všecko, co přísluší k oltáři, provazce a nářadí k (jejich) služběU2%(Budou nositi stánkové (nástropní) plachty, (druhou) pokrývku (stanu) úmluvy, pak příkrov a kryt z modravých koží, který nade vším spočívá, oponu, která visí u vchodu do stánku úmluvy,,1U(Služba čeledi Gersonovců je tato:0(od třicátého roku a výše, až do roku padesátého. Sečti všecky, kteří jsou schopni služby ve stánku úmluvy.O/(Poznamenej také všechny syny Gersonovy po jejich rodech a rodinách,'.K(Hospodin mluvil k Mojžíšovi:{-q(Ostatní ať ze žádné všetečnosti nevidí věcí, které jsou ve svatyni, dokud nejsou zavinuty, sice zemrou.D,(nýbrž učiňte jim, aby byli živi a nezemřeli, kdyžby se dotkli věcí svatosvatých, toto: Áron a jeho synové vejdou a sami určí každému jeho úkol a rozdělí, co kdo ponese.1+_(Nevyhlazujte čeledi Kaatovců z Levitů,2*a(Hospodin mluvil k Mojžíšovi a Áronovi:v)g(Nad nimi bude syn kněze Árona, k jehož péči náleží olej k opatřování lamp, skládati kuřivo, obět, která se stále podává, olejová mast a cokoli přísluší k službě stánku, i všecko nářadí, které je ve svatyni.(%(Když se bude hýbati táborem a když Áron a synové jeho zavinou všecko nářadí svatyně, přistoupí synové Kaatovi, aby nesli ty věci zavinuté; nářadí svatyně se však nesmí dotknouti, aby nezemřeli. Tyto věci mají nositi Kaatovci u stánku úmluvy.b'?(na to položí všecko, čeho ke službě oltářní třeba, to jest uhelnice, vidlice, trojzubce, háky a lopaty. Všecko nádobí oltářové spolu přikryjí příkrovem z modrých koží a protáhnou nosné tyče.Y&-( Podobně vyčistí oltář od popela, ovinou jej povlakem z červeného purpuru,9%m( Všecko nářadí, jehož užívají při bohoslužbě ve svatyni, zahalí látkou z modrého purpuru, roztáhnou nad ní pokrývku z modrých koží a prostrčí nosné tyče. $( Zlatý oltář rovněž ovinou rouškou z modrého purpuru, nad ní roztáhnou příkrov z modrých koží a provlekou nosné tyče.R#( na všecko položí plášť z modrých koží a protáhnou nosné tyče.)"M( Vezmou též obal z modrého purpuru, přikryjí jím svícen s lampami, štipci, miskami na opalky a se všemi nádobami na olej, kterých potřebí k lampám,{!q(nad tím roztáhnou pokrývku z červce, tu opět přikryjí povlakem z modrých koží a prostrčí nosné tyče.. W(Také předkladný stůl ovinou obalem z modrého purpuru, na to položí kadidelny, moždířky, číše a misky pro úlitby – chleby budou na něm vždycky, –  (nad to ji přikryjí obalem z modrých koží a svrchu roztáhnou povlak, všecek z modrého purpuru a zastrčí nosné tyče.6g(Když se bude míti hnout táborem, Áron a synové jeho vejdou do stánku úmluvy a do velesvatyně, sejmou oponu, která visí před vchodem, zavinou do ní archu zákona,"A(Služba Kaatovců je tato:(od třicátého roku a výše, až do roku padesátého, aby konali službu ve stánku úmluvy, všecky, kteří jsou k tomu schopni.G (Sečti z Levitů po jejich rodech a rodinách všecky Kaatovce1 a(Hospodin mluvil k Mojžíšovi a Áronovi:I (3a dal je Áronovi a jeho synům, jak mu byl přikázal Hospodin.gI(2za prvorozence synův Israelových, tisíc tři sta šedesát pět lotů podle váhy svatyně,_9(1Vybral tedy Mojžíš peníze za ty, kteří převyšovali počet nahrazených Levity,[1(0Peníze dáš Áronovi a jeho synům, výkup to za ony nadpočetné (prvorozence).eE(/vybereš za každou hlavu po pěti lotech podle váhy svatyně. – Lot má dvacet zrn. – }(.Na výkup pak těch dvou set sedmdesáti tří prvorozenců ze synův Israelových, kteří převyšují počet Levitů,(-Vezmi Levity místo prvorozenců synův Israelových a dobytek Levitů místo dobytka jejich, a budou Levité moji. Já jsem Hospodin.)O(,I mluvil Hospodin k Mojžíšovi:|s(+Byly jich podle jejich jmen, mužských od jednoho měsíce a výše, dvacet dva tisíce dvě stě sedmdesát tři.T#(*Mojžíš sčetl podle rozkazu Hospodinova prvorozence synův Israelových.;q()na místo všech prvorozenců synův Israelových vezmeš mi Levity – já jsem Hospodin – a dobytek jejich (vezmeš) místo všech prvorozenců z dobytka synův Israelových./((I řekl Hospodin Mojžíšovi: Sečti všecky mužské prvorozence mezi syny Israelovými od jednoho měsíce a výše, abys měl jejich součet;5 e('Všech Levitů, které Mojžíš s Áronem podle Hospodinova přikázání sčítali po jejich čeledích, mužských od jednoho měsíce i výše, byly dvacet dva tisíce.L (&Před stánkem úmluvy, to jest od východní strany, utáboří se Mojžíš a Áron se svými syny, majíce dozor nad svatyní mezi syny Israelovými; kdokoliv nepovolaný přistoupí, zemře."G  (%sloupky nádvorní ohrady s jejich patkami, kolíky a provazy.{ q($Na starosti budou míti desky stánku, svlaky, sloupy, jejich patky, všecko, co k službě toho (všeho) patří,a =(#„Jejich knížetem bude Suriel, syn Abihajelův; budou tábořiti po straně severní.P("všech mužských od jednoho měsíce a výše, šest tisíc dvě stě.`;(!K Merarovcům příslušel rod Moholiův a Musiův. Bylo jich napočítáno podle jmen,zo( Kníže knížat Levitů, Eleazar, syn kněze Árona, bude nad těmi, kteří budou konati službu při svatyni."1(Budou pečovati o archu, stůl, svícen, oltáře, nářadí svatyně, kterého užívají při bohoslužbě, oponu a všecky podobné předměty.8m(a knížetem jejich bude Elisafan, syn Ozielův.%G(tábořiti na jižní straněq](Všech mužských od jednoho měsíce a výše osm tisíc šest set. „Budou konati službu u svatyně, (K čeledi Kaatovců náležel rod Amramův, Jesaarův, Hebronův a Ozielův. To jsou rody Kaatovců, vypočítané podle jmen. (strop stánku samého, jeho kryt, oponu, která se rozpíná před vchodem do stánku úmluv, nádvorní plachty, oponu, která se zavěšuje u vchodu do nádvoří stánku, všecko, co náleží ke službě oltáře, provazy stánku a všecko jeho nářadí."+S(Budou opatrovati ve stánku úmluvy2~a(pod knížetem Eliasafem, synem Laelovým.6}i(„Ti budou tábořiti za stánkem na západěa|=(Z těch bylo napočítáno mužských od jednoho měsíce a výše sedm tisíc pět set.7{k(Gersonovců byly dva rody: Lebniův a Semejův:)zO(Synové Merariovi: Moholi a Musi.7yk(Synové Kaatovi: Amram, Jesaar, Hebron a Oziel.)xO(Synové Gersonovi: Lebni a Semej.Gw (Synové Leviovi podle jmen svých byli: Gerson, Kaat a Merari.8vm(Mojžíš sčítal je podle rozkazu Hospodinova.nuW(„Sečti syny Leviovy podle jejich čeledí a rodů, všecky mužské od jednoho měsíce a výše."8tm(Hospodin mluvil k Mojžíšovi na poušti Sinaj:7si( Neboť můj je každý prvorozenec; když jsem v Egyptě prvorozence usmrtil, zasvětil jsem si každého prvorozence v Israeli, z lidí i z dobytka. Moji jsou. Já Hospodin.'rI( Já jsem vzal Levity ze synův Israelových na místo všech prvorozenců, kteří ze synův Israelových otvírají lůno mateřské, aby byli Levité mými.)qO( I mluvil Hospodin k Mojžíšovi:jpO( darem Áronovi a jeho synům, jimž darováni budou od synův Israelových. – Árona pak a syny jeho ustanovíš, by konali službu kněžskou. – Nepovolaný, jenž by se přiblížil, by konal posvátnou službu, zemře.o3( A odevzdáš LevityMn(a nechať opatrují nářadí stánku a konají tak u něho službu.mmU(a starají se o vše, co patří k bohoslužbě veškeré obce (israelské) před stánkem zjevení,elE(Přived kmen Levi a postav jej před Árona kněze, aby mu přisluhovali; nechať dozírají)kO(A mluvil Hospodin k Mojžíšovi:Hj (Nadab a Abiu však, když byli na poušti Sinaj před Hospodina přinesli nepatřičný oheň, zemřeli bez dětí: i vykonávali kněžský úřad pod Áronem, svým otcem, Eleazar a Itamar.i(To jsou jména synův Áronových, pomazaných to kněží, jejichž ruce byly naplněny a posvěceny, by zastávali úřad kněžský.chA(a jména synů Áronových jsou tato: Nadab, jeho prvorozenec, pak Abiu, Eleazar a Itamar.ng Y(Potomci Áronovi a Mojžíšovi v době, kdy Hospodin mluvil k Mojžíšovi na hoře Sinaj, jsou tito,f#("Synové Israelovi učinili všecko podle příkazu Hospodinova. Tábořili podle svých čet a dávali se na pochod podle čeledí a rodů.neW(!Levité však nejsou vpočítáni mezi syny Israelovy, nebo tak byl Hospodin přikázal Mojžíšovi.#dA( To jest počet synův Israelových podle jejich rodův a podle čet, na které jest jejich vojsko rozděleno – šest set tři tisíce pět set padesát.hcK(Všech sečtených v ležení Danově bylo stopadesát sedm tisíc šest set. Ti půjdou vzadu.Gb (a všichni jeho bojovníci, padesát tři tisíce čtyři sta.eaE((ať táboří vedle něho též) kmen synů Neftaliových, jeho kníže Ahira, syn Enanův,Y`-(a všichni jeho bojovníci, jichžto napočten čtyřicet jeden tisíc pět set;T_#(Vedle nich ať rozbije stany kmen Aser, jeho kníže Fegiel, syn Ochranův,[^1(a všichni jeho bojovníci, kterých napočítány šedesát dva tisíce sedm set.f]G(Na severu ať se položí táborem synové Danovi, jejich kníže Ahiezer, syn Ammisaddajův,\y(Všech sečtených v táboře Efraimově: sto osm tisíc jedno sto. Ti půjdou ve svých četách na třetím místě.^[7(a všichni jeho bojovníci, jichžto napočteno bylo třicet pět tisíc čtyři sta.OZ((též) kmen synů Benjaminových, jeho kníže Abidan, syn Gedeonův,]Y5(a všichni jeho bojovníci, jichž byly napočítány třicet dva tisíce dvě stě;[X1(Vedle nich bude kmen synů Manassových, jejich kníže Gamaliel, syn Fadassurův,WW)(a všichni jeho bojovníci, jichž bylo napočteno čtyřicet tisíc pět set.^V7(Na západě bude ležení synův Efraimových; jejich kníže Elisama, syn Ammiudův,KU(Pak bude nesen Levity k tomu ustanovenými a v čety seřazenými stánek zjevení; jak bude postaven, tak bude i rozebrán. Každý půjde na svém místě, které mu podle řádu přísluší.T+(Všech sečtených v táboře Rubenově bylo stopadesát jeden tisíc čtyři sta padesát. Ti potáhnou ve svých četách na druhém místě.iSM(a všichni jeho bojovníci, jichž bylo napočítáno čtyřicet pět tisíc šest set padesát.?R{((též) kmen Gadův, jeho kníže Eliasaf, syn Duelův,_Q9( a všichni jeho bojovníci, jichž bylo napočítáno padesát devět tisíc tři sta;gPI( Vedle něho ať se položí táborem kmen Simeonův, jeho kníže Salamiel, syn Surisaddajův,fOG( a všichni jeho bojovníci, kteří byli sečteni, čtyřicet šest tisíc pět set (mužů).QN( Na jihu v táboře synů Rubenových bude kníže Elisur, syn Sedeurův, M( Všech sečtených v táboře ludově bylo jedno sto osmdesát šest tisíc čtyři sta. (Ti) potáhnou ve svých četách v čele.LL(a všichni bojovníci jeho kmene, padesát sedm tisíc čtyři sta.CK((jakož i) kmen Zabulon, jeho kníže Eliab, syn Helonův,JJ(a všichni jeho bojovníci, padesát čtyři tisíce čtyři sta,]I5(Vedle něho nechať rozbije stany kmen Issachar, jeho kníže Natanael, syn Suarův,PH(a všichni bojovníci jeho kmene, sedmdesát čtyři tisíce šest set.rG_(Na východě ať táboří v četách svého branného lidu Juda, jeho kníže Nahasson, syn Aminadabův,F1(Každý syn Israelův ať se položí táborem u své čety, u svého odznaku, u svého praporu, podle své čeledi, kolem dokola stánku úmluvy./E ](Hospodin pravil Mojžíšovi a Áronovi:UD '(6Synové Israelovi učinili všecko, jak byl Hospodin Mojžíšovi přikázal.C (5Levité však postaví stany okolo stánku, aby nestihl hněv obec synův Israelových; budou na stráži u stánku zjevení.]B 7(4Synové Israelovi se utáboří každý u své čety, u (svého) vojenského oddílu;9A o(3Když se budete vydávati na pochod, složí Levité stánek; když vám bude položiti se táborem, postaví jej; kdokoliv nepovolaný by přistoupil (k němu), budiž usmrcen.c@ C(2nýbrž ustanov je nad stánkem zjevení, nade vším jeho nářadím a nade vším, co přísluší k bohoslužbě. Nechať nosí stánek s celým příslušenstvím, ať v něm konají službu a táboří kolem něho.S? #(1Kmene Levi nečítej a nezapočítávej jich do počtu synův Israelových,+> U(0Hospodin pravil totiž Mojžíšovi:L= (/Levité však podle čeledí svého kmene nebyli s nimi počítáni.7< m(.šest set tři tisíce pět set padesát mužů.; (-Všech synův Israelových, podle jejich čeledí a rodův, od dvacátého roku a výše, kteří byli schopni boje, bylod: E(,Tyto, každého podle jeho rodu, sčítal Mojžíš, Áron a dvanáct knížat Israelových.)9 Q(+padesát tři tisíce čtyři sta.J8 (*Ze synů Neftaliových, podle jejich rodové příslušnosti, totiž čeledí, rodův a jmen jednotlivců, všech od dvacátého roku a výše, kteří byli schopni boje, napočítány byly – (7 O()čtyřicet jeden tisíc pět set.E6 ((Ze synův Aserových, podle jejich rodové příslušnosti, totiž čeledí, rodův a jmen jednotlivců, napočítán byl všech od dvacátého roku a výše, kteří byli schopni boje – &5 K('šedesát dva tisíce sedm set.E4 (&Ze synů Danových, podle jejich rodové příslušnosti, totiž čeledí, rodův a jmen jednotlivců, napočítány byly všech od dvacátého roku a výše, kteří byli schopni boje – '3 M(%třicet pět tisíc čtyři sta.J2 ($Ze synů Benjaminových, podle jejich rodové příslušnosti, totiž čeledí, rodův a jmen jednotlivců, napočítáno bylo všech od dvacátého roku a výše, kteří byli schopni boje – %1 I(#třicet dva tisíce dvě stě.M0 ("Ze synů pak Manassových, podle jejich rodové příslušnosti, totiž čeledí, rodův a jmen jednotlivců, všech od dvacátého roku a výše, kteří byli schopni boje, napočítány byly – "/ C(!čtyřicet tisíc pět set.V. )( Z Josefovců, ze synů Efraimových, podle jejich rodové příslušnosti, totiž čeledí, rodův a jmen jednotlivců, napočítáno bylo všech od dvacátého roku a výše, kteří byli schopni boje – (- O(padesát sedm tisíc čtyři sta.I, (Ze synů Zabulonových, podle jejich rodové příslušnosti, totiž čeledí, rodův a jmen jednotlivců, napočítáno bylo všech od dvacátého roku a výše, kteří byli schopni boje – D+ (byly napočítány – padesát čtyři tisíce čtyři sta.<* u(Ze synův Issacharových, podle jejich rodové příslušnosti, totiž čeledí, rodův a jmen jednotlivců, všech mužův od dvacátého roku a výše, kteří byli schopni boje,,) W(sedmdesát čtyři tisíce šest set.M( (Ze synů Judových, podle jejich rodové příslušnosti, totiž čeledí, rodův a jmen jednotlivců, bylo napočítáno všech mužův od dvacátého roku a výše, kteří byli schopni boje – 1' a(čtyřicet pět tisíc šest set padesát.M& (Ze synů Gadových, podle jejich rodové příslušnosti, totiž čeledí, rodův a jmen jednotlivců, bylo napočítáno všech mužův od dvacátého roku a výše, kteří byli schopni boje – '% M(padesát devět tisíc tři sta.V$ )(Ze synů Simeonových, podle jejich rodové příslušnosti, totiž čeledí, rodův a jmen jednotlivých hlav, bylo napočítáno všech mužův od dvacátého roku a výše, kteří byli schopni boje – (# O(čtyřicet šest tisíc pět set.m" W(Ze (synů) Rubena, prvorozeného Israelova, podle jejich rodové příslušnosti, totiž čeledí, rodův a jmen jednotlivých hlav, (bylo napočítáno) všech mužův od dvacátého roku a výše, kteří byli schopni boje – W! +(jak byl Hospodin Mojžíšovi přikázal. Tak byli sčítáni na poušti Sinaj.  5(shromáždili je prvního dne druhého měsíce a sčítali je podle čeledí, rodův a hlav, čili jmen jednotlivcův od dvacátého roku a výše,> {(Mojžíš a Áron svolali tyto muže s veškerou obcí,f I(To jsou urození náčelníci obce, kmenův a čeledí, vůdcové branného lidu israelského.0 _(Z (kmene) Neftaliova: Ahira, syn Enanův.. [(Z (kmene) Gadova: Eliasaf, syn Duelův.0 _( Z (kmene) Aserova: Fegiel, syn Ochranův.4 g( Z (kmene) Danova: Ahiezer, syn Ammisaddajův.4 g( Z (kmene) Benjaminova: Abidan, syn Gedeonův.r a( Z Josefovců, z (kmene) Efraimova Elisama, syn Ammiudův, a z (kmene) Manassova Gamaliel, syn Fadassurův.1 a( Z (kmene) Zabulonova: Eliab, syn Helonův.4 g(Z (kmene) Issacharova: Natanael, syn Suarův.3 e(Z (kmene) Judova: Nahasson, syn Aminadabův.8 o(Z (kmene) Simeonova: Salamiel, syn Surisaddajův.K (Jejich jména jsou tato: Z (kmene) Rubenova: Elisur, syn Sedeurův.B (Ať vám pomáhají náčelníci kmenů, čeledí a rodů.n Y(od dvaceti let a výše, všecky Israelity schopné boje; sčítejte je podle jejich čet, ty a Áron.v i(Sečtěte všecky muže veškeré obce synův Israelových podle jejich čeledí, rodův a jmen jednotlivcův, 7(Hospodin mluvil k Mojžíšovi na poušti Sinaj ve stánku úmluvy prvního dne druhého měsíce druhého roku po vyjití Israelitů z Egypta takto:cA"To jsou přikázání, která dal Hospodin Mojžíšovi na hoře Sinaj pro syny Israelovy.R !Nebude vybíráno ani lepší ani horší a nebude vyměněno jiným. Vymění-li je kdo, i které bude dáno výměnou, i za které bude dáno, bude posvěceno Hospodinu a nebude moci býti vykoupeno. / Všecky desátky hovězího dobytka, ovec i koz, každé desáté (zvíře) ze všeho, co podchází pastýřovu hůl, bude zasvěceno Hospodinu.P Kdo by chtěl vykoupiti své desátky, ať přidá pětinu jejich ceny.s aVšecky desátky z půdy, jak z obilí, tak z ovoce stromů, přísluší Hospodinu, jemu jsou posvěceny.o YA žádný člověk, který je klatbou zasvěcen, nesmí býti vykoupen, nýbrž jisto jistě usmrcen.I Vše, co se Hospodinu dokonale zasvětí, ať člověk neb dobytče, nebo pole, nesmí býti prodáno a nesmí býti vykoupeno. Cokoli bude jednou takto zasvěceno, bude svatosvaté Hospodinu.V'Je-li to dobytče nečisté, ať ten, kdo je zasvětil, vykoupí je za cenu, jakou určíš, a nechať pětinu k ceně přidá. Nebude-li chtíti je vyplatit, budiž prodáno jinému, začkoli je oceníš. Prvorozenců, kteří patří Hospodinu, nikdo nesmí slibem zasvětit; ať je to hovězí dobytče neb ovce, náleží Hospodinu.QKaždé ocenění děj se podle váhy lotu svatyně. Lot má dvacet zrn.{V milostivém létě vrátí se původnímu pánu, jenž je byl prodal a k jehož (dědičnému) majetku příslušelo.vypočítá kněz jeho cenu podle počtu roků, zbývajících do milostivého léta, a tu dá ten, který je byl Hospodinu zaslíbil.[1Zaslíbí-li kdo Hospodinu pole, které bylo koupeno a ne po předcích zděděno,{Když nadejde milostivé léto, posvěceno bude Hospodinu a bude majetkem posvátným; patří ke kněžským právům.yNechtěl-li je vy koupiti a bylo-li komukoliv jinému prodáno, ten, kdo je zaslíbil, ne bude již moci je vykoupiti. Přeje-li si ten, kdo pole slíbil, vykoupiti je, ať přidá pětinu nad to, zač jest oceněno, a bude (zase) jeho majetkem.!~=jestli však později (je zaslíbil), kněz podle počtu roků, které do milostivého léta zbývají, vypočítanou částku odečte od ceny odhadní.`};Zaslíbil-li pole hned od počátku milostivého léta, budiž odhadnuto v plné ceně;_|9Zaslíbí-li někdo pole statku svého a zasvětí je Hospodinu, budiž cena stanovena podle množství výsevu. Vyseje-li se na té roli třicet půlvěrtelů ječmene, budiž prodáno za padesát lotů stříbra.p{[bude-li však ten, kdo jej zaslíbil, chtíti jej vykoupiti, přidá k ceně pětinu, a dům bude jeho.z'Zaslíbí-li někdo a posvětí Hospodinu dům svůj, ohledá jej kněz, dobrý-li je či špatný, a za cenu, kterou určí, budiž prodán;  w{ ~~H}}M}||^| {O{zzzyyxxxkwwvvvVv1uu\ttRtssYsrSrqqqppoooinnmmmKm&llOkkEkjjRj iCihhhgfffufPeeddwd4dcbaa[`__^^ ]\\\[[W[ZZCYY#XX)WWVUU{TTDTSSSRRQQqQ/PvOO/NNMMyMLFKJJJIhHHpGG$FxFMEEXDD|CCoBB AC@@Y@ ??i?&>>V> ==F<<<9;;g;#:99O88Z77T66A55444 3{3+22K21F0//E..e-l,, +**a))M('&&)%%$##O"!!! B/"c(sl: Z)#, ?n$  C 9 :  /{%72W >w9o(Hospodin odpověděl: Odpouštím na tvou prosbu. (Odpusť, prosím, hřích tohoto lidu podle velikosti milosrdenství svého, jako jsi odpouštěl od vyjití z Egypta až sem.H („Hospodin je shovívavý, velice milostivý, odpouští hříchy a nepravosti, nikoho však nenechávaje bez trestu, navštěvuje hříchy otců na synech do třetího i čtvrtého kolena."J(Ukaž se tedy velikost moci Hospodinovy, jak jsi přisahal, řka:kQ(„Nemohl uvésti lidu do země, kterou byl (mu) přísežně slíbil; proto je pobil na poušti."jO((jak se tedy dovědí), že jsi usmrtil tak veliké množství jako jediného člověka, řeknou:}(a obyvatelé této země – oni slyšeli, že ty, Hospodine, jsi mezi tímto lidem, že dovoluješ na sebe hleděti tváří v tvář, že tvůj oblak je zakrývá a že jdeš před nimi v sloupě oblakovém ve dne a v sloupě ohnivém v noci – kQ( Mojžíš pravil Hospodinu: Jak se dovědí Egypťané, z jejichžto středu jsi tento lid vyvedl,}u( Stihnu je tedy morem a zahladím; tebe pak učiním knížetem nad národem větším a silnějším, než je tento.2_( A Hospodin pravil Mojžíšovi: Jak dlouho ještě bude mě tento lid tupiti? Jak dlouho budou mi odpírati víru přes všecka znamení, která jsem před nimi učinil?3( Když všecko množství křičelo a chtělo je uházeti kamením, ukázala se všem synům Israelovým nad stánkem úmluvy velebnost Hospodinova.0[( Nepozdvihujte se proti Hospodinu! A nebojte se lidu té země, neboť jako chléb, tak je můžeme snísti; všecka pomoc je opustila, s námi je Hospodin; nebojte se!m U(Bude-li (nám) Hospodin milostiv, uvede nás do ní a dá (nám) zemi, která teče mlékem a medem.e E(a pravili veškeré obci synův Israelových: Země, kterou jsme obešli, jest velmi dobrá.| s(Josue však, syn Nunův, a Kaleb, syn Jefonův, kteří se byli zúčastnili prohlídky země, roztrhli svá rouchac A(Uslyševše to Mojžíš a Áron padli přede vší obcí israelskou na tvář až k zemi.K (A říkali druh druhu: Ustanovme si vůdce a vraťme se do Egypta!{q(Kéž bychom byli zemřeli v Egyptě, nebo zhynuli na této veliké poušti! Kéž by nás byl nezavedl Hospodin do té země, bychom nepadli mečem a ženy a děti naše by nebyly odvedeny do zajetí! Zdaž není lépe vrátit se do Egypta"?R(a všichni Israelité reptali proti Mojžíšovi a Áronovi, říkajíce:= y(Té noci všecek lid dal se tedy do hlasitého pláčer_( "Viděli jsme tam jakés obludy z plemene Enakova, z rodu obřího; proti nim zdáli jsme se jako kobylky.9m( !A pomlouvali u synův Israelových zemi, kterou byli prohledali, řkouce: Země, kterou jsme propátrali, zžírá své obyvatele; lid, který jsme viděli, je vysoké postavy.y( Ale jiní, kteří byli s ním, říkali: Nikoliv, nemůžeme táhnouti na tento lid, protože je silnější než my./( Mezitím Kaleb krotil reptání lidu, které proti Mojžíšovi vznikalo, a pravil: Pojďme a zaberme zemi (tu), neboť můžeme se jí zmocniti.( Amalečané sídlí na straně jižní, Heťané, Jebušané a Amorrhejští na horách a Kanaanští při moři a okolo řeky Jordánu.lS( Má však obyvatele velmi silné a města převeliká a hrazená. Plémě Enakovo jsme tam viděli. ( Vypravovali: Přišli jsme do země, do které jsi nás poslal. Vpravdě teče mlékem a medem, jak viděti z těchto plodův.;~q( a přišli k Mojžíšovi, k Áronovi a k veškeré obci synův, Israelových na poušť Faran, to jest do Kadesu. Vypravujíce ukazovali jim a všemu množství plody té země.]}5( Po čtyřiceti dnech, schodivše všecku krajinu, vyzvědači té země se vrátili,n|W( Bylo nazváno Neheleskol, to jest „Hroznový potok", protože synové Israelovi odtud nesli hrozen./{Y( Když přišli až k „Hroznovému potoku", uřezali ratolest s hroznem a dva muži nesli ji na tyči. Nesli také něco granátových jablek a fíkův onoho místa..zW( Stoupali jihem a přišli do Hebronu, kdež byl Achiman, Sisaj a Tolmaj, synové Enakovi. Hebron totiž byl o sedm let vystavěn dříve než egyptské město Tanis.cyA( Šli tedy a vyšetřili zemi od pouště Sin až do Rohob, (jež jest) na cestě do Ematu.;xq( je-li půda tučná či neplodná, je-li lesnatá či beze stromů. Buďte statečné mysli a přineste nám z plodin země té. Bylo to v dobu, kdy lze již jísti rané hrozny.`w;( je-li země dobrá či špatná, jaká jsou města, zda hrazená či (osady) beze zdí;tvc( ohledejte zemi, jaká jest, i lid, který v ní sídlí, je-li silný či slabý, je-li ho mnoho či málo;}uu( Poslal je tedy Mojžíš, aby vyšetřili zemi Kanaan, řka jim: Stoupejte jižní stranou. Až se dostanete do hor,sta( To jsou jména mužů, které Mojžíš poslal, aby ohledali zemi. Osee, syna Nunova, přezval: „Josue".*sQ( Z kmene Gadova Guel, syn Machiův.0r]( Z kmene Neftaliova Nahabi, syn Vapsiův.-qW( Z kmene Aserova Stur, syn Michaelův..pY( Z kmene Danova Ammiel, syn Gemalliův.Jo( Z kmene Josefova, (totiž) z kmene Manassova, Gaddi, syn Susiův.0n]( Z kmene Zabulonova Geddiel, syn Sodiův./m[( Z kmene Benjaminova Falti, syn Rafuův.+lS( Z kmene Efraimova Osee, syn Nunův./k[( Z kmene Issacharova Igal, syn Josefův.+jS( Z kmene Judova Kaleb, syn Jefonův.-iW( Z kmene Simeonova Safat, syn Huriův./h[( Z kmene Rubenova Sammua, syn Zechurův.tgc( Mojžíš učinil, co byl Hospodin rozkázal, a vyslal z pouště Faran knížata. Jejich jména jsou tato:f( Pošli muže, aby ohledali zemi Kanaan, kterou chystám se dáti synům Israelovým, po jednom z předních každého kmene.)eO( Tam pravil Hospodin Mojžíšovi:8d o( Vyšed z Haserotu lid tábořil na poušti Faran.ycm( Byla tedy Maria sedm dní z tábora vyloučena a lid nehnul se s toho místa, dokud nebyla Maria zase povolána.Ub%( Hospodin mu odpověděl: Kdyby byl její otec naplil jí do obličeje, zdaž by nemusila aspoň sedm dní rdíti se studem? Ať zůstane sedm dní odloučena za táborem a pak budiž zase povolána zpět!?a{( Mojžíš volal k Hospodinu: Bože, prosím, uzdrav ji.)`M( Ať není tato jako mrtvola nedochůdčete, jež bývá zahazováno (hned) z mateřského lůna; hle, již polovice jejího masa jest malomocenstvím nakažena.x_k( pravil Mojžíšovi: Prosím, pane můj, neuvaluj na nás tohoto hříchu, jehož jsme se z nerozumu dopustili..^W( také oblak, který byl nad stánkem, zmizel. Maria pak zbělela malomocenstvím jako sníh. Když Áron na ni pohleděl a viděl, že jest malomocenstvím osypána,']K( A rozhněvav se na ně odešel;;\q( k němu totiž mluvím ústy k ústům a zjevně, ne v hádankách a (ne) v obrazech vidí Hospodina. Proč tedy jste se odvážili mluviti proti služebníku mému Mojžíšovi?o[Y( Takový však (prorok) není můj služebník Mojžíš, jenž je ve všem domě mém nejvěrnější;Z( řekl jim: Slyšte mé řeči: Je-li někdo mezi vámi Hospodinovým prorokem, ukazují se mu u vidění nebo mluvím k němu ve snách.{Yq( sestoupil Hospodin v oblakovém sloupu, postavil se ve vchodu do stánku a zavolal Árona a Marii. Když přišli,hXK( ihned pravil jemu, Áronovi a Marii: Vyjděte – vy tři – ke stánku úmluvy. Když vyšli,_W9( Mojžíš byl totiž muž velmi tichý, tišší nežli všichni lidé na světě – zVo( Pravili: Mluvil Hospodin toliko skrze Mojžíše? Zda nemluvil podobně i k nám? Když to Hospodin uslyšel – [U 3( I mluvila Maria a Áron proti Mojžíšovi pro jeho manželku, která byla Etiopka.8Tk( "Místo to nazváno bylo „Hroby choutek", nebo tam pohřbili z lidu ty, kteří se dali unésti choutkami. Vyšedše z „Hrobů choutek" přišli do Haserotu a tam zůstali.%SE( !Ještě bylo maso v jejich zubech, ještě nebyl pokrm ten stráven, když tu – hle – vzplanul hněv Hospodinův na lid a stihl jej velmi velikou ranou.&RG( Byl tedy všecek lid celý ten den a celou, noc i druhý den na nohou, chytal křepelky a sušil je kolem tábora; kdo málo nachytal, měl jich deset korů.OQ( Vyšel pak od Hospodina vítr, uchvátil za mořem křepelky, přinesl je a spustil na tábor a na celé jeho okolí ve vzdálenosti cesty jednoho dne; lítaly ve vzduchu dva lokte vysoko nad zemí.@P}( I vrátil se Mojžíš a starší israelští do stanů.O( On však řekl: Proč na mne žárlíš? Kéž by byl všechen lid duchem prorockým zachvácen a kéž by jim dal Hospodin svého ducha!N{( Josue, syn Nunův, služebník Mojžíšův, vyvolený z mnohých, ihned pravil: Pane můj, Mojžíši, zabraň jim to!LM( Když se tedy ukázalo, že jsou – ač ve stanech – uchváceni duchem proroctví, běžel (kterýsi) chlapec a oznámil to Mojžíšovi řka: Eldad a Medad jeví prorockého ducha ve stanech.0L[( Dva muži, z nichž jeden slul Eldad a druhý Medad, byli zůstali ve stanech; také na ně duch (ten) se snesl, ač nevyšli ke stánku; patřiliť k oněm sepsaným.pK[( Hospodin pak v oblaku sestoupil, mluvil k němu, vzal z ducha, který byl v Mojžíšovi, a dal (těm) sedmdesáti mužům. Když duch (ten) na nich spočinul, byli zachváceni duchem proroctví, jenž nerušené (v nich) působil.(JK( Přišel tedy Mojžíš a vypravoval lidu slova Hospodinova, shromáždil sedmdesát mužů ze starších israelských a kázal jim postaviti se okolo stánku.|Is( Hospodin mu odpověděl: Není ruka Hospodinova dosti mocna? Již nyní uzříš, zdali má řeč stane se skutkem.H( Bude snad možno zbíti tolik ovec a býků, že by jim stačilo k jídlu? Či lze shromážditi všecky ryby mořské, aby je nasytily?G( Mojžíš pravil: Šest set tisíc pěších má tento lid a ty pravíš: „Budu jim dávati jísti masa po celý měsíc."VF'( nýbrž celý měsíc, až vám poleze nosem a zoškliví se, a to proto, že jste zavrhli Hospodina, který jest uprostřed vás, a že jste před ním plakali říkajíce: „Proč jsme z Egypta vyšli?"EE( ne jeden den, ani dva, nebo pět, nebo deset, ba ani dvacet,FD( Rci také lidu: Posvěťte se; zítra budete jísti maso, Slyšelť jsem vás říkati: „Kdo nám dá masa k jídlu? Dobře nám bylo v Egyptě." Dá vám tedy Hospodin masa, abyste jedliC( já pak sestoupím, budu s tebou mluviti a vezmu z ducha tvého a dám jim, by nesli s tebou břímě lidu, abys nebyl obtížen ty sám.uBe( Hospodin pravil Mojžíšovi: Shromáždi mi sedmdesát mužů ze starších israelských, o kterých víš, že jsou (skutečně) starší a učitelé lidu, přived je ke vchodu do stánku úmluvy a rozkaž jim, aby tam s tebou stáli;A!( Uznáš-li za dobré jinak, prosím tě, usmrť mě, aby mi (dále) nebylo hleděti na takovou bídu; tak naleznu milost v očích tvých.F@( Nemohu sám unésti všeho tohoto lidu, jeť na mne těžký.z?o( Odkud mám vzíti masa pro tak veliké množství? S pláčem na mne dorážejí: „Dej nám masa, ať pojíme".X>+( Počal jsem snad já všecek tento lid, nebo jsem jej porodil, že mi pravíš: „Nes je na prsou svých jako nosívá chůva děťátko, a dones je do země, kterou jsi přísežně slíbil jejich otcům"?$=C( i řekl Hospodinovi: Proč jsi ztrápil svého služebníka? Proč nenalézám milosti před tebou? A proč jsi vložil břímě všeho tohoto lidu na mne?D<( Mojžíš tedy slyšel, kterak lid pláče po čeledích (svých), každý ve vchodu do svého stanu. Tu hněv Hospodinům velmi vzplanul. Ale i Mojžíšovi zdála se věc nesnesitelnou;:;q( Když padala v noci na stany rosa, padala i manna.:!( Lid obcházel, sbíral ji, mlel mlýnkem, třel v moždíři, vařil v hrnci a pekl z ní koláče, které měly chuť olejového pečiva.F9( Byla pak manna jako seménko koriandrové, podoby bdelliové.M8( Duše naše je vyprahlá, nic jiného nevidí oči naše než mannu. 7( Rozpomínáme se na ryby, které jsme v Egyptě zdarma jídali; na mysl nám přicházejí okurky, melouny, por, cibule a česnek.<6s( Sebranka lidu však, která s nimi stoupala, vzplanula choutkami, seděla naříkajíc, a když se k ní přidali též (ostatní) Israelité, pravila: Kdo nám dá masa k jídlu?g5I( I nazváno bylo to místo „Požářiště", protože vzplanul proti nim požár Hospodinův.Q4( Lid volal k Mojžíšovi, Mojžíš modlil se k Hospodinu a oheň uhasl.53 g( Lid počal reptati proti Hospodinu stýskaje si na svízele. Když to Hospodin uslyšel, rozhněval se; oheň Hospodinův vyšlehl proti nim a pohltil zadní část tábora.l2S( $Když pak se ukládala, říkával: Usaď se zase, Hospodine, mezi četnými zástupy Israelovými! 1;( #Když se archa zvedala, říkal Mojžíš: Povstaň, Hospodine, ať rozptýlí se tvoji nepřátelé, ať prchají, kdož tě nenávidí, přeci tebou!R0( "Byl tedy nad nimi oblak Hospodinův za dne, když se vydávali na pochod.-/U( !Táhli tedy od hory Hospodinovy cestou tří dnů; Hospodinova archa úmluvy šla před nimi, starajíc se po tři dny o místo, kde by se mohli položiti táborem.R.( Půjdeš-li s námi, dáme ti ze všeho dobrého, jež nám Hospodin dá.-3( Mojžíš pravil: Neopouštěj nás, neboť ty znáš, na kterých místech na poušti měli bychom klásti se táborem; buď tedy naším vůdcem.k,Q( On mu odpověděl: Nepůjdu s tebou, nýbrž navrátím se do své země, v níž jsem se narodil.r+_( I řekl Mojžíš Hobabovi, synu Raguela, Madianity, svému příbuznému: Dáváme se na pochod k místu, které nám Hospodin hodlá dáti; pojď s námi a budeme ti dobře činiti, neboť Hospodin slíbil mnoho dobrého Israelovi.m*U( To je pořádek, ve kterém Israelité hýbali táborem a vydávali se ve svých četách na pochod.A)( A ve kmeni Neftalovců byl knížetem Ahira, syn Enanův.@(}( Ve kmeni Aserovců byl knížetem Fegiel, syn Ochranův. '( Poslední ze všeho branného lidu šli Danovci po svých četách; v jejich zástupech byl knížetem Ahiezer, syn Ammisaddajův.D&( A ve kmeni Benjaminovců byl vůdcem Abidan, syn Gedeonův.G% ( Ve kmeni Manassovců byl knížetem Gamaliel, syn Fadassurův.y$m( Potom dali se na pochod Efraimovci ve svých četách; v jejich zástupech byl knížetem Elisama, syn Amiudův.#}( Pak vyšli Kaatovci nesouce (nářadí) svatyně; když s ním přišli na místo zastavení, byl již stánek postaven.="w( V kmeni Gadovců byl knížetem Eliasaf, syn Duelův.H! ( V kmeni Simeonovců byl knížetem Salamiel, syn Surisaddajův.x k( Pak se vydali na cestu Rubenovci po pořádku ve svých četách; jejich knížetem byl Helisur, syn Sedeurův.R( Když byl stánek složen, vykročili Gersonovci a Merarovci nesouce jej.@}( Ve kmeni Zabulonově byl knížetem Eliab, syn Helonův.E( Ve kmeni Issacharovců byl knížetem Natanael, syn Suarův.V'( Judovci podle svých čet, jichžto knížetem byl Nahasson, syn Aminadabův.L( Podle rozkazu Hospodinova (daného) Mojžíšem hnuli stany nejprve|s( i vyrazili synové Israelovi v četách svých z pouště Sinaj (a táhli), až se oblak zastavil na poušti Faran.hK( Roku druhého, měsíce druhého, dvacátého dne měsíce zvedl se oblak nad stánkem úmluvy,D( Když budete slaviti hody, svátky a nové měsíce, trubte na (ty) trouby při svých celopalech a obětech pokojných, aby vás připomněly Bohu vašemu. Já jsem Hospodin, Bůh váš.b?( Vytáhnete-li ze svého území do boje proti nepřátelům, kteří s vámi válčí, trubte hřmotně na (ty) trouby a (tak) připomenete sebe Hospodinu, Bohu svému, byste byli vysvobozeni z moci nepřátel svých.{q( Synové Áronovi, kněží, budou na trouby (ty) troubiti; bude to věčně platný zákon ve vašich pokoleních.fG( Na znamení, že se má lid shromáždit, bude zvuk trub jednoduchý a nebude zníti trhaně. ;( Když se bude týmž zvukem troubiti po druhé, vyrazí ti, kteří táboří na jihu; rovněž tak učiní ostatní, když se bude troubiti k pochodu.jO( Zazní-li však zvuk dlouhý a trhaný, dají se na pochod ti, kteří jsou k východní straně.lS( Dáš-li zatroubiti jednou (z nich), přijdou k tobě knížata, náčelníci národa israelského.{q( Když dáš (těmi) trubkami zatroubiti, ať se shromáždí všecek národ k tobě, ke vchodu do stánku úmluvy.tc( Udělej si dvě stříbrné tepané trubky, jimiž bys mohl svolati lid, když by se mělo hnouti táborem.( O( I mluvil Hospodin k Mojžíšovi:(K( Na slovo Hospodinovo rozbíjeli stany a na slovo jeho vydávali se na pochod; chovali se k Hospodinu, jak se chovati měli, jak byl rozkázal skrze Mojžíše./ Y( Vznášel-li se nad stánkem dva dny, měsíc neb delší dobu, zůstali Israelité na témže místě a nehýbali se; hned však, jak se vzdálil, hnuli se táborem. %( Stál-li oblak od večera do rána a hned na úsvitě od stánku se vzdálil, vyrazili; ať se vzdálil ve dne nebo v noci, skládali stany.l S( pokud byl oblak nad stánkem. Na rozkaz Hospodinův stany stavěli a na rozkaz jeho (je) skládali. ( a stalo-li se, že dlouhou dobu nad ním zůstal, chovali se k Hospodinu tak, jak se chovati měli, a nevydali se na pochod, %( Na rozkaz Hospodinův vyrazili a na jeho rozkaz stavěli stany. Po všecky dny, dokud stál oblak nad stánkem, zůstali na témže místě;%( Když se oblak zahalující stánek vznesl, synové Israelovi dávali se na pochod; a na místě, kde se oblak zastavil, kladli se táborem.`;( Tak bývalo ustavičně: za dne přikrýval jej oblak, který měl v noci podobu ohně.( Toho dne, kdy byl stánek úmluvy postaven, zahalil jej oblak; od večera však až do rána měl nad stánkem podobu ohně.<s( Také cizinec a příchozí, budou-li u vás, ať slaví Hospodinu fase podle příslušných předpisův a ustanovení. Týž zákon bude u vás pro cizince, jako pro domácího.P( Ale člověk, který je čist nebo není na cestě, a přece fase neslaví, budiž vyhlazen ze svého národa, protože v předepsaný čas nepřinesl Hospodinu oběti; vina jeho bude lpěti na něm.\3( do rána z něho nic nenechají, kosti mu nezlámou, všecek řád fase zachovají.{( druhý měsíc, čtrnáctého dne toho měsíce k večeru; budou je jísti s nekvašenými chleby a s polními saláty;"?( Rci synům Israelovým: Člověk z vašeho národa znečištěný lidskou mrtvolou, nebo ten, který je daleko na cestě, nechať slaví fase Hospodinovi)O( I mluvil Hospodin k Mojžíšovi:]5( Mojžíš jim odpověděl: Počkejte, až se poradím, co Hospodin o vás poroučí.2~_( pravíce jim: „Znečistili jsme se lidskými mrtvolami; proč máme býti odstrčeni, že nesmíme přinésti Hospodinu oběti mezi syny Israelovými v povinný čas?" }( Tu hle, někteří znečištění lidskými mrtvolami, kteří nemohli toho dne slaviti fase, přistoupili k Mojžíšovi a Áronovi5|e( I učinili tak v předepsaný čas, čtrnáctého dne měsíce k večeru, na hoře Sinaj. Podle všeho, co byl Hospodin Mojžíšovi přikázal, synové Israelovi učinili.?{{( Mojžíš tedy přikázal Israelitům, by slavili fase.lzS( čtrnáctého dne tohoto měsíce k večeru podle všech příslušných předpisův a ustanovení.3yc( Ať slaví Israelité fase v povinný čas,lx U( Prvního měsíce druhého roku po vyjití z Egypta mluvil Hospodin k Mojžíšovi na poušti Sinaj:Jw(nechť pomáhají svým bratřím ve svatyni úmluvy, střežíce věcí jim svěřených, úřadu samého však zastávati nebudou. Tak budeš nakládati s Levity v příčině jejich služby.Cv(Když dovrší padesátý rok věku, přestanou sloužiti;|us(Tento je zákon o Levitech: Od dvaceti pěti let a výše ať přicházejí, aby konali službu ve stánku úmluvy.)tO(I mluvil Hospodin k Mojžíšovi:zso(konati svoji službu před Áronem a jeho syny. Jak byl Hospodin Mojžíšovi o Levitech nařídil, tak se stalo.6rg((Levité) se očistili a vyprali svá roucha, Áron pak je pozvedl před obličejem Hospodinovým a modlil se za ně, aby jsouce očištěni mohli vejíti do stánku úmluvyoqY(Mojžíš, Áron a všecka obec israelská učinili s Levity, co byl Hospodin Mojžíšovi přikázal.Lp(a věnoval jsem je Áronovi a synům jeho v dar z lidu, by mi sloužili místo Israelitů ve stánku úmluvy a modlili se za ně, by nestihla lid rána, kdyby se osmělil přistoupiti ke svatyni.Qo(Vzal jsem (si) tedy Levity místo všech prvorozenou synův Israelových$nC(Neboť moji jsou všichni prvorozenci Israelitů, z lidí i z dobytka; toho dne, kterého jsem usmrtil všecky prvorozence v Egyptě, zasvětil jsem si je.mmU(Za všecky prvorozence, kteří otvírají mateřské lůno v národě israelském, jsem je přijal.6lg(Potom vejdou do stánku úmluvy, aby mí sloužili. Tak tedy je očistíš a podáš je v posvátnou obět Hospodinovi. Jsouť mi dokonale odevzdáni od synův Israelových.=kw(a odděl je od ostatních Israelitův, aby byli moji._j9( Pak postav Levity před Árona a jeho syny, obětuj je Hospodinu a tak mu je zasvěť;:io( Také Levité nechať vloží ruce na hlavy jmenovaných býků, z nichž jeden bude podán Hospodinu v obět za hřích a druhý v celopal, aby jim bylo zjednáno odpuštění._h9( Áron pak je podá před Hospodinem v dar synův Israelských, by konali jeho službu.]g5( Když budou tak Levité před Hospodinem, ať vloží na ně synové Israelovi ruce.Of( Postav Levity před stánkem úmluvy a svolej všecku obec Israelitů.e'(pak vezmou býka ze stáda, jakož i jemnou mouku zadělanou olejem k jeho suché oběti; druhého býka ze stáda vezmi k oběti za hřích.d(podle tohoto řádu: Buďtež pokropeni očistnou vodou a nechť oholí všecky chlupy těla svého; vyperou šat svůj a očistí se;8cm(Vezmi Levity ze synův Israelových a očisti je'bK(Hospodin mluvil k Mojžíšovi::ao(Byl pak svícen uroben takto: Ze zlata vytepán byl dřík a vše, co z ramen po obou bocích vyrůstalo. Podle vzoru, jaký ukázal Hospodin Mojžíšovi, udělán byl svícen._`9(Áron tak učinil; vstavil lampy na svícen, jak byl Hospodin Mojžíšovi přikázal.h_K(Rci Aronovi: Svícen, na který budeš stavěti sedm lamp, nechať stojí na straně jižní. A přikaž, ať hledí lampy na sever ke stolu předkladných chlebů; v tu stranu, kam hledí svícen, ať padá jejich světlo.&^ K(Hospodin mluvil k Mojžíšovi:N](YKdyž vcházel Mojžíš do stánku úmluvy, aby se (s Bohem) radil, slýchal Has mluvícího k sobě se slitovnice, jež byla nad archou zákona, mezi dvěma cheruby; odtud tedy k němu mluvíval.>\w(XK obětem pokojným dvacet čtyři býci, šedesát beranů, šedesát kozlův a šedesát ročních beránků. Ty věci byly obětovány k posvěcení oltáře, když byl pomazán.%[E(WK celopalům dvanáct býků ze stáda, dvanáct beranův a dvanáct ročních beránků; k tomu příslušné úlitby. K oběti za hřích dvanáct kozlů.Z-(Vdvanáct zlatých pánviček, plných kadidla, z nichž vážila každá deset lotů podle váhy svatyně, činí celkem sto dvacet lotů zlata.@Y{(Ukaždá mísa měla sto třicet lotů stříbra a sedmdesát lotů každá miska, že tedy všecky stříbrné nádoby měly celkem dva tisíce čtyři sta lotů podle váhy svatyně;HX (TTyto věci byly od knížat israelských obětovány k posvěcení oltáře tehdy, když byl posvěcen: Dvanáct stříbrných mis, dvanáct stříbrných misek, dvanáct zlatých pánviček;W(Sa k obětem pokojným dva býky, pět beranů, pět kozlův a pět ročních beránků. To byla obět Ahiry, syna Enanova."VA(Rkozla k oběti za hřích;@U}(Qbýka ze stáda, berana a ročního beránka k celopalu;@T}(Pzlatou pánvičku vážící deset lotů, plnou kadidla;CS(Opřinesl stříbrnou mísu vážící sto třicet lotův, a stříbrnou misku mající sedmdesát lotů podle váhy svatyně, obě plné jemné mouky zadělané olejem k oběti (suché);AR(NDvanáctého dne kníže Neftalovcův Ahira, syn Enanův,Q (Ma k obětem pokojným dva býky, pět beranů, pět kozlův a pět ročních beránků. To byla obět Fegiela, syna Ochranova."PA(Lkozla k oběti za hřích;@O}(Kbýka ze stáda, berana a ročního beránka k celopalu;@N}(Jzlatou pánvičku vážící deset lotů, plnou kadidla;CM(Ipřinesl stříbrnou mísu vážící sto třicet lotův, a stříbrnou misku mající sedmdesát lotů podle váhy svatyně, obě plné jemné mouky zadělané olejem k oběti (suché);CL(HJedenáctého dne kníže Aserovců Fegiel, syn Ochranův, K(Ga k obětem pokojným dva býky, pět beranů, pět kozlův a pět ročních beránků. To byla obět Ahiezera, syna Ammisaddajova."JA(Fkozla k oběti za hřích;@I}(Ebýka ze stáda, berana a ročního beránka k celopalu;@H}(Dzlatou pánvičku vážící deset lotů, plnou kadidla;CG(Cpřinesl stříbrnou mísu vážící sto třicet lotův, a stříbrnou misku mající sedmdesát lotů podle váhy svatyně, obě plné jemné mouky zadělané olejem k oběti (suché);EF(BDesátého dne kníže Danovcův Ahiezer, syn Ammisaddajův,E (Aa k obětem pokojným dva býky, pět beranů, pět kozlův a pět ročních beránků. To byla obět Abidana, syna Gedeonova."DA(@kozla k oběti za hřích;@C}(?býka ze stáda, berana a ročního beránka k celopalu;@B}(>zlatou pánvičku vážící deset lotů, plnou kadidla;CA(=přinesl stříbrnou mísu vážící sto třicet lotův, a stříbrnou misku mající sedmdesát lotů podle váhy svatyně, obě plné jemné mouky zadělané olejem k oběti (suché);E@(A(:kozla k oběti za hřích;@=}(9býka ze stáda, berana a ročního beránka k celopalu;@<}(8zlatou pánvičku vážící deset lotů, plnou kadidla;C;(7přinesl stříbrnou mísu vážící sto třicet lotův, a stříbrnou misku mající sedmdesát lotů podle váhy svatyně, obě plné jemné mouky zadělané olejem k oběti (suché);C:(6Osmého dne kníže Manassovců Gamaliel, syn Fadassurův,9 (5a k obětem pokojným dva býky, pět beranů, pět kozlův a pět ročních beránků. To byla obět Elisamy, syna Ammiudova."8A(4kozla k oběti za hřích;@7}(3býka ze stáda, berana a ročního beránka k celopalu;@6}(2zlatou pánvičku vážící deset lotů, plnou kadidla;C5(1přinesl stříbrnou mísu vážící sto třicet lotův, a stříbrnou misku mající sedmdesát lotů podle váhy svatyně, obě plné jemné mouky zadělané olejem k oběti (suché);@4}(0Sedmého dne kníže Efraimovců Elisama, syn Ammiudův,3(/a k pokojným obětem dva býky, pět beranů, pět kozlův a pět ročních beránků. To byla obět Eliasafa, syna Duelova."2A(.kozla k oběti za hřích;@1}(-býka ze stáda, berana a ročního beránka k celopalu;@0}(,zlatou pánvičku vážící deset lotů, plnou kadidla;C/(+přinesl stříbrnou mísu vážící sto třicet lotův, a stříbrnou misku mající sedmdesát lotů podle váhy svatyně, obě plné jemné mouky zadělané olejem k (suché) oběti;<.u(*Dne šestého kníže Gadovců Eliasaf, syn Duelův, -()a k obětem pokojným dva býky, pět beranů, pět kozlův a pět ročních beránků. To byla obět Salamiela, syna Surisaddajova.",A((kozla k oběti za hřích;@+}('býka ze stáda, berana a ročního beránka k celopalu;@*}(&zlatou pánvičku vážící deset lotů, plnou kadidla;C)(%přinesl stříbrnou mísu vážící sto třicet lotův, a stříbrnou misku mající sedmdesát lotů podle váhy svatyně, obě plné jemné mouky zadělané olejem k (suché) oběti;G( ($Pátého dne kníže Simeonovců Salamiel, syn Surisaddajův, ' (#a k obětem pokojným dva býky, pět beranů, pět kozlův a pět ročních beránků. To byla obět Elisura, syna Sedeurova."&A("kozla k oběti za hřích;@%}(!býka ze stáda, berana a ročního beránka k celopalu;@$}( zlatou pánvičku vážící deset lotů, plnou kadidla;@#{(přinesl stříbrnou mísu vážící sto třicet lotů, stříbrnou misku mající sedmdesát lotů podle váhy svatyně, obě plné jemné mouky zadělané olejem k (suché) oběti;A"(Čtvrtého dne kníže Rubenovcův Elisur, syn Sedeurův,!(a k oběti pokojné dva býky, pět beranů, pět kozlův a pět ročních beránků. To jest obět Eliaba, syna Helonova." A(kozla k oběti za hřích;@}(býka ze stáda, berana a ročního beránka k celopalu;@}(zlatou pánvičku vážící deset lotů, plnou kadidla;@{(přinesl stříbrnou mísu vážící sto třicet lotů, stříbrnou misku mající sedmdesát lotů podle váhy svatyně, obě plné jemné mouky zadělané olejem k (suché) oběti;@}(Třetího dne kníže Zabulonovcův Eliab, syn Helonův,(a k oběti pokojné dva býky, pět beranů, pět kozlův a pět ročních beránků. To byla obět Natanaela, syna Suarova."A(kozla k oběti za hřích;@}(býka ze stáda, berana a ročního beránka k celopalu;>y(zlatou pánvičku mající deset lotů, plnou kadidla;7i(stříbrnou mísu vážící sto třicet lotů, stříbrnou misku mající sedmdesát lotů podle váhy svatyně, obě plné jemné mouky zadělané olejem k (suché) oběti;Q(Druhého dne přinesl Natanael, syn Suarův, vůdce z kmene Issacharova, (a k oběti pokojné dva býci, pět beranů, pět kozlů, pět ročních beránků. To jest obět Nahassona, syna Aminadabova."A(kozel k oběti za hřích;<u(býk ze stáda, beran a roční beránek k celopalu;7k(pánvička z deseti lotů zlata, plná kadidla;=u( Byla to stříbrná mísa stíži sto třiceti lotů, stříbrná miska těžká sedmdesát lotů podle váhy svatyně, obě plné jemné mouky zadělané olejem k (suché) oběti,S!( Prvního dne přinesl svou obět Nahasson, syn Aminadabův z kmene Judova.lS( I řekl Hospodin Mojžíšovi: Ať každého dne přinese jeden vůdce dary k posvěcení oltáře.kQ( Tak tedy, když byl oltář pomazán, přinesli před něj knížata své dary k jeho posvěcení. }( Kaatovcům nedal ani vozů ani býků, neboť konají službu v (samé) svatyni a nosí břemena na vlastních ramenech. H~~_}},||| {wzzSz!y}xx@wwLvvluuiutnssfs=rrqmpppooaonnnnfnmmmmPm llmkkjEii@hhMgg+fffNeereDddcc7bba;``0__8^^)]]1\\ [qZZ"YwYXXX{X>WWWVVUeTT=SzS-RRzRQQ_POOJNAMMxLLLjKKIJJ|JII8HHnGGKGFAEDDD7CBBAY@@]?>== <;;::99'8i8716w5544l4B33;22S11!00O//-..m--t-,/+g+*y)((''x&&Q%%$###6"" !nK\I{7@*k\.tLa  p 5 u -wD]H@}(že se ho Moabové bojí a útoku jeho že by neodolali,Q(Balak, syn Seforův, vida vše, co učinil Israel Amorrhejským, (vida),{ s(Israelité táhli dále a položili se táborem na Moabských pláních, proti kterým za Jordánem leží Jericho.fG(#Pobili tedy také jej, syny jeho a všecek lid jeho do posledního muže a zabrali jeho zemi.I ("Tu pravil Hospodin Mojžíšovi: Neboj se ho, nebol dal jsem ti ho do moci, všechen lid i zemi jeho; učiníš mu, jako jsi učinil Sehonovi, králi amorrhejskému, který sídlil v Hesebonu.{(!Potom se obrátili a táhli cestou k Basanu. Og, král Basanu, vyšel proti nim do boje se vším lidem svým do Edraj. ( Mojžíš poslal (vyzvědače), aby ohledali Jazer. (Israelité) pak dobyli osad k němu příslušných a zmocnili se obyvatelstva.4 e(Tábořil tedy Israel v zemi Amorrhejských.b ?(Jejich jho je svrženo od Hesebonu až po Dibon; vysílení přišli do Nofe a do Madaby.% E(Běda vám, Moabové, veta po tobě, národe Chamosův! Synové jeho byli zahnáni na útěk a dcery jeho vydány v zajetí Sehonovi, králi Amorrhejských. (Oheň vyšel z Hesebonu, plamen z města Sehonova; pohltil Ar, město Moabů, i ty, kdož sídlí na výšinách arnonských.a =(Proto praví popěvek: Pojďte do Hesebonu, budiž stavěno a opevněno město Sehonovo!D(Město Hesebon patřilo králi amorrhejskému Sehonovi, protože (předtím) vedl válku s králem moabským a zmocnil se veškeré jeho země, která mu (tehdy) náležela, až po Arnon.(zmocnil se všech jeho měst, a usadil se ve městech amorrhejských, totiž v Hesebonu a v místech k němu příslušných.+(Israel ho porazil ostřím meče, a zabral jeho zemi od Arnonu až k Jaboku a k Ammoňanům, jejichžto hranice byly obsazeny silnými četami;(K(On však nechtěl dopustit, aby prošel Israel jeho územím, nýbrž sebrav vojsko vytáhl proti němu na poušť, přitáhl do Jasy a pustil se s ním v boj.<s(Prosím, dovoliž mi projíti tvou zemí; neuchýlíme se na pole, ani na vinice, nebudeme píti vody ze studnic, potáhneme po veřejné cestě, dokud nepřejdeme tvého území.8m(Israel vzkázal Sehonovi, králi amorrhejskému:nW(Z Bamotu do údolí, jež leží v Moabských pláních na návrší Fasgy, a hledí dolů v pustinu.6i(Z Mattany do Nahalielu. Z Nahalielu do Bamotu.}(„kterou vykopala knížata, již vyhrabali vůdcové lidu svými žezly, svými holemi." Z pouště táhli do Mattany.]5(Tehdy zpíval Israel tuto píseň: „Vystup, studnice" – společně zpívali – ~(Odtud (táhli až) bylo viděti místo „Studnice", o které pravil Hospodin Mojžíšovi: Shromáždi lid a dám jim vodu.^}7(Skaliska potoků se sklonila, aby odpočívala v Aru, a ležela na hranicích Moabů.u|e(proto praví se v knize bojů Hospodinových: Jako učinil v moři Rudém, učiní také v údolích Arnonu.3{a( Odšedše odtud položili se proti (potoku) Arnonu, který je v pouští, vychází v území Amorrhejských a pak činí hranici Moabska děle Moabany od Amorrhejských;1z_( Hnuvše se odtud přišli k potoku Zared.dyC( Odtud vyšedše, rozbili stany v Jeabarim, na poušti, která leží na východ od Moabska.@x}( Jdouce dále, Israelité položili se táborem v Obotě.{wq( Učinil tedy Mojžíš měděného hada a vztyčil jej na žerdi; když naň uštknutí pohledali, uzdravovali se.vy(a Hospodin mu pravil: Udělej měděného hada a vztyč jej na žerdi; kdo jsa uštknut naň pohlédne, zůstane živ./uY(přišli k Mojžíšovi a řekli: Zhřešili jsme, že jsme mluvili proti Hospodinu a proti tobě; modli se, by odňal od nás hady!. Mojžíš se tedy za lid modlil,t}(Za to poslal Hospodin na lid hady, jichžto uštknutí pálilo jak oheň. Když hadi štípali, že mnoho lidu pomřelo,-sU(i mluvil proti Bohu a Mojžíšovi: Proč jsi nás vyvedl z Egypta, bychom na poušti zemřeli? Není chleba, není vody; již se nám hnusí tento ničemný pokrm.zro(S hory Hór šli cestou, která vede k Rudému moři, aby obešli Edomsko. Tam začaly lid mrzeti obtíže cesty,q1(Hospodin vyslyšel prosby Israelovy a vydal mu Kanaanské. Israel je pobil, vyvrátil města jejich a nazval to místo Horma [to jest „Klatba"].mpU(Israel však zavázal se Hospodinu slibem řka: Dáš-li mi tento lid do moci, zničím jeho města.;o s(Když to uslyšel kanaanský král Aradu, který sídlil na jihu, že totiž Israel táhne cestou vyzvědačů, vyšel proti němu do boje, zvítězil a odnesl si z něho kořist.bn?(Všecka obec, vidouc, že Áron zemřel, oplakávala ho třicet dní po všech rodinách.Zm/(Když pak na vrchu hory (Áron) zemřel, (Mojžíš) sestoupil s Eleazarem dolů.Ql(a když svlékl s Árona roucha jeho, oblékl v ně Eleazara, jeho syna.hkK(Mojžíš učinil podle rozkazu Hospodinova: před očima veškeré obce vstoupili na horu Hórj (Svlékni otce z jeho roucha a oblec v ně Eleazara, syna jeho; Áron (totiž) bude přiřazen (ke svým předkům); zemře tam.Ai(Vezmi Árona a s ním jeho syna a zaveď je na horu Hór.h7(Áron se odebere ke svým soukmenovcům, neboť nevejde do země, kterou jsem dal synům Israelovým, ježto nevěřil mým ústům u „Vod odporu".)gO(Tam pravil Hospodin Mojžíšovi:[f1(Když pak vytrhli z Kadesu, přitáhli k hoře Hór, která je na pomezí Edomska.neW(Že tedy nechtěl prosícího vyslyšeti, dovoliti průchod svým územím, Israel od něho odbočil.hdK(On však odpověděl: Neprojdeš! A hned vytáhl proti nim s nesčetným množstvím ve zbrani.Uc%(Israelité pravili: Půjdeme po vyšlapané cestě, a napijeme-li se tvé vody, my i dobytek náš, nahradíme, co je spravedlivého; s náhradou škody nebude nijaké potíže, jen když rychle projdeme.^b7(Edom jim odpověděl: Nepotáhnete mým územím, sice se zbraní proti vám vytrhnu.ra_(a prosíme, bychom směli projíti tvou zemí. Nepotáhneme přes pole ani přes vinice, nebudeme píti vody z tvých studní, nýbrž půjdeme veřejnou cestou, ani vpravo ani vlevo se neuchylujíce, dokud nevyjdeme z tvých hranic.`#(i volali jsme k Hospodinu a vyslyšel nás a poslal anděla, který nás z Egypta vyvedl. Hle, jsme v Kadesu, na hranicích tvého území;w_i(Otcové naši sestoupili do Egypta, sídlili jsme tam dlouhý čas, a utiskovali Egypťané nás i otce naše;%^E(Mojžíš zatím poslal posly z Kadesu ke králi edomskému, by mu řekli: Toto vzkazuje tvůj bratr Israel: Víš o všech svízelích, které nás stihly.q]]( To jsou „Vody odporu", kde odpírali synové Israelovi Hospodinu a (kde) na nich ukázal svou svatost.4\c( Mojžíšovi však a Áronovi Hospodin pravil: Že jste mi nevěřili, a tak mne před syny Israelovými neoslavili, neuvedete těchto zástupů do země, kterou jim dám.[( Když pak Mojžíš pozdvihl ruku a udeřil dvakrát holí do skály, vyšla veliká hojnost vody, že pili lid i dobytek.Z}( shromáždil lid před skálu a pravil jim: Slyšte, buřiči a nevěrci: Budeme moci vyvésti vám vodu z této skály?^Y7( Mojžíš podle rozkazu Hospodinova vzal hůl, jež byla před tváří Hospodinovou,;Xq(Vezmi hůl, shromáždi lid ty i bratr tvůj Áron, mluvte ke skále před nimi a ona vydá vody. Když tak vyvedeš ze skály vodu, bude píti všecko množství i dobytek jeho.'WK(a Hospodin pravil Mojžíšovi:,VS(Mojžíš a Áron nechavše lid, vešli do stánku úmluvy, padli na tvář až k zemi [a volali k Hospodinu: Hospodine, Bože, uslyš křik tohoto lidu a otevři jim poklad svůj, studnici vody živé, aby, když se napijí, přestali reptati]. Tu se nad nimi ukázala velebnost Hospodinova.UW(Proč jste nás vyvedli z Egypta a přivedli na toto zlé místo, kde nelze síti, které neplodí fíků, nemá vinic, ani granátových jablek, ba ani pitné vody?aT=(Proč jste vyvedli obec Hospodinovu na poušť, bychom (tu) i se svými stády pomřeli?]S5(bouřili se a pravili: Kéž bychom byli zahynuli před Hospodinem se svými bratry!SR!(Když se lidu nedostávalo vody, shlukli se proti Mojžíšovi a Áronovi,+Q S(Prvního měsíce přišli synové Israelovi, všecka (jejich) obec, na poušť Sin a lid položil se táborem v Kades. Tam zemřela Maria a byla tamže pohřbena.tPc(Čehokoli se nečistý dotkne, znečistí; a kdo se něčeho takového dotkne, bude nečist až do večera."O?(To budiž zákonem věčně platným. Také ten, kdo vodou kropí, vypere svůj šat; každý, kdo se dotkne očistné vody, bude nečist až do večera.N%(Nebude-li kdo tímto obřadem očištěn, budiž vyhlazen z obce, nebo poskvrnil svatyni Hospodinovu; nebyl totiž vodou očistnou pokropen.M-(Tak očistí čistý nečistého třetího a sedmého dne; očištěný dne sedmého se okoupe, vypere svůj šat a bude nečist až do večera.L(člověk čistý namočí v ní yzop a pokropí jí celý stan, všecko nářadí i lidi, jmenovaným dotykem znečištěné.xKk(Ať pak vezmou z popela spálené oběti za hřích, nechať nasypou jej do nádoby a nalijí naň živé vody;J (Dotkne-li se někdo člověka usmrceného v poli, neb sama od sebe zemřelého, kosti jeho, nebo hrobu, bude nečist sedm dní.UI%((Každá) otevřená nádoba, která není svrchu zavázána, bude nečista.)HM(Zákon o člověku, který zemře ve stanu, je tento: Každý, kdo vstoupí do jeho stanu, jakož i všecko nářadí, které tam jest, bude sedm dní nečisto.qG]( Každý, kdo se dotkne lidské mrtvoly, nebude však touto smíšenou vodou pokropen, poskvrní stánek Hospodinův a bude z Israele vyhlazen. Protože nebyl pokropen očistnou vodou, bude nečist a nečistota jeho na něm zůstane.!F=( budiž dne třetího a sedmého touto vodou pokropen a tak bude očištěn. Nebude-li pokropen dne třetího, nebude moci býti dne sedmého očištěn.FE( Kdo se dotkne lidské mrtvoly a bude proto sedm dní nečist,DD( Ten, kdo nesl popel krávy, vypere svůj šat a bude nečist až do večera. Synům Israelovým i cizincům, kteří mezi nimi sídlí, bude ustanovením svatým a věčně platným toto:`C;( Muž čistý pak sebere popel krávy a vysype jej venku za stany na místě zcela čistém, aby tu byl pro obec synův Israelových opatrován na přípravu kropící vody; bylať kráva spálena v obět za hřích.^B7(Ale i ten, kdo ji pálil, vypere svůj šat, okoupe se a bude nečist až do večera.{Aq(Pak teprve, když vypere svůj šat a okoupe se, bude mu dovoleno vejíti do tábora; bude nečist až do večera.x@k(Také (kus) cedrového dřeva, yzop a dvakrát barvený červec hodí kněz do plamene, který stravuje krávu.g?I(a dá ji spáliti před očima všech; kůži a maso její, i krev a mrvu dá hoditi do ohně.S>!(V krvi její omoče prst, sedmkrát pokropí směrem ke vchodu do stánku,k=Q(Odevzdejte ji knězi Eleazarovi, který ji dá vyvésti ven za stany a před očima všech zabije.0<[(Toto je zákon, kterýž dal Hospodin: Přikaž synům Israelovým, ať k tobě přivedou krávu červenou, přiměřeného věku, bezvadnou, která nenesla dosud jha.3; e(Hospodin mluvil k Mojžíšovi a k Áronovi::+( Nehřešte při tom, nechávajíce sobě věci nejlepší a nejtučnější, abyste neznesvětili (tak) darů synův Israelových a nezemřeli.9(Budete je jísti, vy i rodiny vaše, na všech svých místech, jeť to mzda za službu, kterou konáte ve stánku zjevení.%8E(Rci jim: Když budete z desátků věci vybrané a nejlepší odváděti (Hospodinu), bude vám to tak počítáno, jako byste dali dávky z humna i z lisu.v7g(Vše, co budete z desátkův odváděti a co určíte za dary Hospodinovi, budou věci vybrané a nejlepší.l6S(ze všeho, z čeho dostáváte desátky, přineste obět Hospodinu a odevzdejte ji knězi Áronovi.M5(aby vám byl počítán jako desátek lidu. Jak z humna, tak z lisu,34a(Rozkaž Levitům a oznam jim: Když obdržíte od synův Israelových desátky, které jsem vám dal, obětujte z nich prvotiny, to jest desátý díl desátku Hospodinu,'3K(Hospodin mluvil k Mojžíšovi:f2G(jsouce spokojeni s odváděnými desátky, které jsem vyhradil k jejich užitku a potřebě.-1U(Jen synové Leviovi budou mi ve stánku sloužiti a pykati za hříchy lidu: to bude zákon, věčně platný ve vašich pokoleních. Jiného majetku nebudou míti,n0W(Israelité totiž nebudou již přistupovati ke stánku a tak dopouštěti se smrtonosného hříchu.}/u(Levitům však dávám ve vlastnictví všecky desátky Israelitů za službu, kterou mi konají ve stánku úmluvy.6.g(Hospodin pravil Áronovi: V zemi Israelitů nebudete míti žádného majetku ani údělu mezi nimi; já jsem úděl tvůj a dědičný majetek tvůj mezi syny Israelovými.R-(Věčné právo na všecky posvátné dávky, které odvádějí Israelité Hospodinu, dáváni tobě, synům tvým i dcerám. Je to věčně platná úmluva soli před Hospodinem tobě i tvým synům._,9(maso připadne tobě k požívání jako posvěcené, hrudí a pravé plece bude tvé.:+o(prvorozence však krávy, ovce a kozy nedáš vykoupiti, neboť zasvěceny jsou Hospodinu. Krev jejich vyliješ na oltář a tuk spálíš k vůni velmi příjemné Hospodinovi;q*](po jednom měsíci dáš jej vykoupiti pěti loty stříbra podle váhy svatyně – lot má 20 zrn –;z)o(Cokoliv otvírá mateřské lůno kteréhokoli živočicha, a co Hospodinovi odevzdávají, ať je to člověk nebo zvíře, bude po právu tvé. Jen za prvorozeného člověka přijmeš výkupné a každé nečisté zvíře dáš vykoupiti;:(q(Všecko, co dají Israelité ze slibu, bude tvoje.&'G( Všecky prvotiny úrody, kterou země plodí a které jsou Hospodinu přinášeny, budou ke tvým potřebám; kdo je v domě tvém čist, smí z nich jísti.h&K( Všecek nejlepší olej, víno i obilí, které přinášejí v prvotiny Hospodinu, ti dávám.0%[( Na prvotiny, které Israelité slibují a přinášejí, dávám věčné právo tobě. tvým synům i dcerám tvým; kdo je v domě tvém čist, smí jich požívati.i$M( budeš to jísti ve svatyni – jeť to tobě posvěceno; jen mužští smějí toho požívati.c#A( Z toho, co je zasvěcováno a přinášeno Hospodinu, budou tyto věci tvoje: Každá obět krvavá i nekrvavá, co mi podáváno v obět za hřích a za zpronevěru a stává se svatosvatým, bude tvé a tvých synů;c"A(Hospodin mluvil k Áronovi: Hle, odevzdávám ti dozor nad svými dávkami. Všecko, co synové Israelovi zasvěcují, dávám tobě i synům tvým za konání kněžských povinností; bude to zákon věčně platný.Y!-(Ty však a tvoji synové zastávejte svůj kněžský úřad; všecko co přísluší ke službě oltářové a co je za oponou, budiž od kněží spravováno. Přistoupí-li kdo nepovolaný, budiž usmrcen.# A(Já jsem vám dal Levity, vaše bratry ze synův Israelových, odevzdal jsem vám ty, kteří byli Hospodinu věnováni, by konali službu u jeho stánku.b?(Opatrujte svatyni a hleďte si oltářní služby, aby nestihl hněv synův Israelových.!(Ať jsou u tebe, ať opatrují stánek a obstarávají všecku službu jemu příslušnou. Nikdo nepovolaný nesmí se mezi vás vtírati.=u(Levité budou dbáti tvých rozkazův a (hleděti si) vší služby stánkové; však jen tak, by se nepřibližovali k nářadí svatyně a k oltáři, aby nezemřeli a vy s nimi.9m(přiber si však i bratry své z kmene Levi, žezlo otce tvého, ať jsou u tebe a přisluhují ti. – Ty však a synové tvoji budete konati službu ve stánku zjevení. – [ 3(Hospodin řekl Áronovi: Ty, tvoji synové a s tebou i kmen tvůj budete zodpovídati se za provinění proti svatyni. Ty (totiž) a s tebou tvoji synové budete odpovědni za hříchy proti vašemu kněžství;~w( Kdokoli se odváží přiblížiti se ke stánku Hospodinovu, umírá. Zda všichni do jednoho máme býti vyhlazeni?_9( Israelité však pravili Mojžíšovi: Hle, veta je po nás, všichni jsme syny smrti.4e( Mojžíš učinil podle rozkazu Hospodinova.gI( I řekl Hospodin Mojžíšovi: Zanes zase hůl Áronovu do stánku zjevení, ať je tam chována na výstražné znamení pro buřičské Israelity, by (tak) umlkla jejich reptání přede mnou a nebyli (zase) usmrcováni.( Potom Mojžíš vynesl všecky hole od Hospodina ke všem Israelitům; ti si je prohlédli a každý zase vzal svou hůl.@{(Když druhého dne zase přišel, shledal, že hůl Áronova z kmene Levi vypučela; z nalitých poupat vyrazily květy, z nichžto [když se lupeny rozšířily] utvořily se mandle.C(Mojžíš je položil před Hospodina ve stánku zjevení.#(Mojžíš (to) oznámil Israelitům. Každý kníže dal mu hůl, po jedné za každý kmen, že bylo dvanáct holí, kromě hole Áronovy. (Koho z nich vyvolím, toho hůl vypučí; tak vzdálím od sebe reptání synův Israelových, která proti vám pronášejí.P(Polož je do stánku úmluvy před zákon, tam, kde s tebou mluvívám.tc(Jméno Áronovo budiž na holi kmene Levi. Každá hůl bude zastupovati (všecky) čeledi (jednoho kmene).0[(Mluv k synům Israelovým a vezmi od nich hole, po jedné z každého kmene, od každého knížete kmene, tedy dvanáct holí, a napiš jméno každého na jeho hůl.& K(Hospodin mluvil k Mojžíšovi:d C(2Když byla pohroma zastavena, Áron vrátil se k Mojžíšovi ke vchodu do stánku úmluvy.{ q(1Těch, kteří byli usmrceni, bylo čtrnáct tisíc sedm set, kromě těch, kteří zahynuli ve vzpouře Koreově.L (0stoje mezi mrtvými i živými, modlil se za lid a rána přestala.W )(/Áron tak učinil, běžel mezi lid, jejž oheň již hubil, zapálil kadidlo,C (.a Mojžíš pravil Áronovi: Vezmi kadidelnici, naber s oltáře ohně, polož naň kadidla a běž rychle k lidu, bys modlil se zaň, nebo hněv Hospodinův již propukl a trest zuří.W)(-Vyjděte ze středu toho lidu, také je hned zahladím. Oni leželi na tváři&I(,A Hospodin řekl Mojžíšovi: (+Mojžíš a Áron utekli ke stánku úmluvy. Když do něho vstoupili, přikryl jej oblak a ukázala se velebnost Hospodinova.5g(*Když vznikala bouře, a rozbroj se vzmáhal, ()Druhého dne však reptala všecka obec synův Israelových proti Mojžíšovi a Áronovi pravíc: Vy jste usmrtili lid Hospodinův!((aby byli budoucně Israelité jimi napomínáni, že nikdo nepovolaný, nejsa z krve Áronovy, nesmí přistoupiti podat Hospodinu kadidla, by nezakusil, čeho zakusil Kore a všecka jeho tlupa – (zcela) podle rozkazu daného Hospodinem Mojžíšovi.'I('Vzal tedy kněz Eleazar měděné kadidelnice, ve kterých přinesli (kadidlo) ti, kteří byli ohněm pohlceni, rozkoval je na plechy a pobil (jimi) oltář,Y-(&jsouť za život hříšníků posvěceny. Ať je roztáhne na plechy a pobije jimi oltář – byloť v nich podáno Hospodinu kadidlo a jsou posvěceny – aby v nich Israelité viděli významnou památku.  (%Přikaž Eleazarovi, synu Áronovu, knězi, by sebral kadidelnice, které leží v ohni, a oheň ať rozmetá na všecky strany;-W($Hospodin poté mluvil k Mojžíšovi:o~Y(#Vyšel však i oheň od Hospodina a usmrtil dvě stě a padesát mužů, kteří přinášeli kadidlo.v}g("Všecek Israel, který stál kolem, utíkal, slyše křik hynoucích, řka: Aby snad i nás nepohltila země!T|#(!Tak sestoupili za živa do pekel, byli přikryti zemí a zmizeli z národa.Y{-( země, otevřela ústa svá a pohltila je i s jejich stany a se vším majetkem.Jz(A věru hned, jak přestal mluviti, rozstoupila se jim pod nohama?yy(učiníli však Hospodin věc neobyčejnou, že země otevře ústa svá a pohltí je se vším, co jim patří, a sestoupí-li za živa do pekel, poznáte, že se rouhali Hospodinu.x(Zemrou-li, jako jiní lidé mrou, i tito, a stihne-lije rána, jakou obyčejně i jiní lidé bývají stíháni, neposlal mne Hospodin;w(Mojžíš pravil: Po tom poznáte, že mě Hospodin poslal, bych činil všecko, co vidíte, a že jsem nic nečinil z vlastní vůle.v+(Odstoupili tedy od jejich stanů kolkolem. Datan a Abiron vyšedše, stáli ve vchodech do Svých stanů se ženami a s dětmi v plném počtu..uW(I řekl zástupu: Vzdalte se od stanů (těchto) bezbožníkův a nedotýkejte se ničeho, co jest jejich, byste nebyli pro jejich hříchy spolu s nimi zachváceni._t9(Mojžíš tedy vstal a šel k Datanovi a Abironovi; starší israelští šli za ním.gsI(Rozkaž všemu národu, ať se oddělí od stanovišť Korcových, Datanových a Abironových.$rE(Hospodin řekl Mojžíšovi:q#(Oni padli na tvář až k zemi a pravili: Přemocný, Bože duší všech těl, když jeden hřeší, zdali hněv tvůj zachvátí všecky?:pq(Odstupte od tohoto lidu, ať jej náhle zahladím!;os(Hospodin mluvě k Mojžíšovi a k Áronovi pravil:n1(když shromáždili všecku obec u vchodu do stánku proti Mojžíšovi a Áronovi, kteří (tam) státi, ukázala se všem velebnost Hospodinova.m5(Když tak učinili a'lI(Vezměte každý svou kadidelnici a vložte do ní kadidla; přineste tak Hospodinu dvě stě padesát kadidelnic; také Áron bude držeti svou kadidelnici."k(Koreovi pak pravil: „Ty a všecka tvoje tlupa postavte se zítra před Hospodina zvláště a Áron (se postaví) také zvláště.9jm(Mojžíš se velmi rozhněval a řekl Hospodinu: Neshlédni na jejich oběti; ty víš, že jsem nikdy ani oslíka od nich nevzal a že jsem nikomu z nich nic zlého neučinil.+iQ(Skutečně, tys nás uvedl do země, v níž tekou potoky mléka a medu, a dal jsi nám ve vlastnictví pole a vinice! Chceš nám i oči vyloupali? Nepřijdeme."h7( Je ti to málo, že jsi nás vyvedl ze země, která tekla mlékem a medem, abys (nás) na poušti nechal pomříti, že chceš i panovati nad námi?lgS( Mojžíš poslal také pro Datana a Abirona, syny Eliabovy, oni však odpověděli: „Nepřijdeme.nfW( a celá tlupa tvá aby se bouřila proti Hospodinovi? Nebo kdo jest Áron, že proti němu reptáte?"e( Dovolil tobě a všem tvým bratřím Levitům k sobě se blížiti proto, byste si osobovali také kněžskou důstojnostLd( Je vám to málo, že oddělil vás Bůh Israelův ode všeho lidu a přibral k sobě, byste mu sloužili při stánkové bohoslužbě, byste státi před shromážděným lidem a jemu sloužili?_y(Když to uslyšel Mojžíš, padl na tvář až k zemiV^'(Srotivše se tedy proti Mojžíšovi a Áronovi, pravili: „Již toho mějte dosti! Jsouť všichni příslušníci obce svati a uprostřed všech jest Hospodin. Proč se povyšujete nad lid Hospodinův?"]/(a dvě stě padesát jiných Israelitů, předákův obce, kteří bývali do shromáždění zejména povoláváni, povstalo proti Mojžíšovi.\ }(Tu hle, Kore, syn Isaara, syna Kaata, syna Leviho, Datan a Abiron, synové Eliabovi, Hon, syn Feletův z kmene Rubenova,a[=()Já jsem Hospodin, Bůh váš, který jsem vás vyvedl z Egypta, bych byl Bohem vaším.hZK((nýbrž aby raději majíce na mysli příkazy Hospodinovy, plnili je a byli svati Bohu svému.4Yc('Když na ně pohlédnou, ať si vzpomenou všech příkazů Hospodinových, by nehonili se za svým srdcem a za svýma očima, zpronevěřujíce se všelijakými způsoby,X(&Rci synům Israelovým, aby si dělali na cípech plášťů třapce a na ně nechať upevní prýmky z modrého purpuru.+WS(%Hospodin pravil též Mojžíšovi:]V5($Vyvedli jej tedy ven, uházeli ho kamením a on umřel, jak byl Hospodin přikázal.yUm(#I řekl Hospodin Mojžíšovi: Smrtí ať zemře člověk ten, všechen lid ať jej ukamenuje venku za táborem!9To("Ti jej uvěznili, nevědouce, co s ním učiniti.@S}(!I přivedli ho k Mojžíšovi, Áronovi a ke vší obci.[R1( Když byli Israelité na poušti, nalezli člověka, an sbíral dříví v sobotu.rQ_(Neboť pohrdl slovem Božím a příkaz jeho porušil; proto bude vyhlazen a jeho nepravost na něm lpí.)PM(Ale člověk, který se dopustil něčeho ze zpupnosti, ať je to domácí nebo cizinec, – protože se Hospodinu zprotivil – budiž vyhlazen ze svého lidu.gOI(Jak pro domácí, tak pro cizince bude týž zákon, pro všecky, kteří, zhřeší bezděky,N(kněz bude se za něho modliti, že nevěda zhřešil před Hospodinem, a vyprosí mu odpuštění. Tak bude mu odpuštěno.[M1(Zhřeší-li nedopatřením jednotlivec, přinese roční kozu v obět za hřích;#LA(Bude tedy odpuštěno veškeré obci synův Israelových i cizincům, kteří jsou u nich hostmi, nebo provinění veškeré obce stalo se nedopatřením.m( při každém býčku, beranu, beránku i kozlu.='( Tak učiníšW<)( touž míru vína (přidáš) v úlitbu k vůni Hospodinovi velmi příjemné.d;C( přidáš ke každému býčku tři desetiny jemné mouky, zadělané polovicí hinu oleje;Q:(Když podáš býčka v celopal, v obět. ze slibu neb v obět pokojnou,b9?(a třetina téže míry vína v úlitbu budiž obětována k vůni Hospodinu příjemné.u8e(K beranu buďte (přidány) v obět dvě desetiny jemné mouky, která buď zadělána třetinou hinu oleje;q7](a touž míru vína přidá v úlitbu ke každému beránku (podanému) v celopal nebo v obět pokojnou.6%(každý, kdo bude podávati obět (krvavou), přinese v obět též desetinu efy jemné mouky zadělané olejem, jehož bude čtvrtina hinu,P5(když budete podávati Hospodinu obět v celopal, obět pokojnou, ze slibu, z dobré vůle, nebo o vašich svátcích, abyste Hospodinu připravili libou vůni, ať z hovězího dobytka nebo z bravu:`4;(Rci synům Israelovým: Až vejdete do země, v nížto se usadíte a kterou vám dám,&3 K(Hospodin mluvil k Mojžíšovi: 2 (-I sestoupili Amalečané a Kanaanští“ kteří na (těch) horách sídlili, bili je, porazili a pronásledovali až do Hormy.x1k(,Ale oni byli zaslepeni a (táhli) dále do hor. Hospodinova archa úmluvy však a Mojžíš nevyšli z tábora.0#(+Amalečané a Kanaanští jsou před vámi, jejich mečem padnete, protože jste nechtěli poslechnouti Hospodina; Hospodin s vámi nebude.`/;(*Nepostupujte – neníť Hospodin s vámi – abyste nepadali před svými nepřáteli.j.O()Mojžíš jim pravil: Proč přestupujete slovo Hospodinovo, když se vám to (přece) nezdaří?-((A hle, časně ráno vstali a táhli vzhůru do hor řkouce: Hodláme odebrati se na místo, o němž Hospodin mluvil; zhřešiliť jsme.b,?('Když pak Mojžíš všecka tato slova všem Israelitům oznamoval, lid se velmi rmoutil.x+k(&Josue však, syn Nunův, a Kaleb, syn Jefonův, ze všech, kteří byli vyšli prozkoumat zemi, zůstali živi.:*q(%zemřeli, byvše stiženi ranou před Hospodinem;,3)a($Všichni tedy muži, které byl Mojžíš poslal vyšetřiti zemi, a kteří vrátivše se, popudili všecek lid k reptání proti němu, pomlouvajíce zemi, že je zlá,((#Nebol, jak jsem pravil, tak učiním všemu tomuto zlému lidu, který se proti mně spikl; na této poušti zahyne, zemře.0'[("podle počtu čtyřiceti dnů, v nichžto jste zemi vyšetřili; rok za den bude počítán. Čtyřicet let budete pykati za nepravosti své a zakoušeti trestu mého. &;(!Vaši synové budou se na poušti potulovati a pykati za vaši nevěrnost čtyřicet let – dokud nebudou mrtvoly všech otců na poušti ležeti – /%[( Vaše mrtvoly budou ležeti na poušti.$(Avšak dítky vaše, o kterých jste řekli, že se stanou kořistí nepřátel, tam uvedu, aby viděly zemi, která se vám nelíbila. #(nevejdete do země, nad kterou jsem zvedl svou ruku, že vás v ní usadím – kromě Kaleba, syna Jefonova, a Josua, syna Nunova."(Na této pouští budou ležeti vaše mrtvoly. Všichni, kteří jste sečteni od dvaceti let a výše, kteří jste proti mně reptali,y!m(Rci jim tedy: Jako že jsem živ – dí Hospodin – podle vašich řečí, které jsem slyšel, vám učiním.c A(Jak dlouho tento zlý lid proti mně reptá! Slyšel jsem stížnosti synův Israelových.;s(K Mojžíšovi pak a Áronovi mluvil Hospodin řka:(Poněvadž Amalečané a Kanaanští sídlí v údolích, hněte zítra táborem a vraťte se zase na poušť cestou k Rudému moři.5(Avšak služebníka svého Kaleba, který jsa naplněn jiným duchem mne poslouchal, uvedu do země, kterou schodil, a bude majetkem jeho potomstva.y(neuzří té země, kterou jsem přísežně slíbil otcům jejich; nikdo z těch, kteří mě tupili, jí nespatří.0[(Nikdo z těch, kteří viděli mou velebnost a znamení, která jsem učinil v Egyptě a na poušti, a (přece) mě pokoušeli již desetkrát, nedbajíce hlasu mého,hK((Avšak) jako že jsem živ, (a jako že je) všecka země naplněna velebností Hospodinovou : z8~Y}||U|,{{:zzcz yy9xx ww(vvZuuiuttsrr_qqpzootnncmmmll+kkjyj!ihh}ggHffgee:ddbcc^bbraaa``D__k_!^^U]]8\\7[[_ZZ6YxXXnXW VVUcTT0SS\RReQQwQPPbP!OO N_MM\M&LL-KKPJJLJ IHH^GGeG FpFEEsDCCBB}BA`A@@e@?m>>===%<<(;;a:::19y98F77x66@55W44e332211}100g0/}/=..8--#,,++** )h(''W'>&&&>&%$$`##K#'""'!!n 5W*m:k 1`  Ss6AoIa '  m  N 1t67Rzb?(podle předpisu přidáte suché i mokré oběti ke každému býčku, beranu i beránku;p[(Dne pátého budete obětovati devět býčků, dva berany a čtrnáct bezvadných ročních beránků,}u(také kozla za hřích (podáte). (To vše) kromě věčného celopalu s příslušnou obětí suchou i mokrou. – b?(podle předpisu přidáte suché i mokré oběti ke každému býčku, beranu i beránku;q](Dne čtvrtého budete obětovati deset býčků, dva berany a čtrnáct bezvadných ročních beránků, (také kozla za hřích (budete obětovati). (To vše) kromě věčného celopalu s příslušnou obětí suchou i mokrou. – b?(podle předpisu přidáte suché i mokré oběti ke každému býčku, beranu i beránku;tc(Dne třetího budete obětovati jedenáct býčků, dva berany a čtrnáct bezvadných ročních beránků,  (také kozla za hřích (budete obětovati). (To vše) kromě věčného celopalu s příslušnou obětí suchou i mokrou. – b ?(podle předpisu přidáte suché i mokré oběti ke každému býčku, beranu i beránku;o Y(Druhý den budete obětovati dvanáct býčků, dva berany, čtrnáct bezvadných ročních beránků,s a(také kozla za hřích. (To vše) kromě věčného celopalu s příslušnou obětí suchou a mokrou. – D (a po jedné desetině ke každému ze čtrnácti beránků;B(v příslušnou obět suchou přinesete jemné mouky, olejem zadělané, tři desetiny ke každému býčku, kterých. bude úhrnem třináct, dvě desetiny ke každému ze dvou beranů'( V celopal, k vůni velmi příjemné, budete obětovati Hospodinu třináct býčků, dva berany a čtrnáct bezvadných ročních beránků;9m( Patnáctého dne sedmého měsíce, který vám bude svatý a slavný a v němž nebudete konati žádné služebné práce, začnete, světit sedmičlenní slavnost Hospodinu.G ( též kozla za hřích. (To vše) kromě toho, co bývá obětováno za hřích na očištěnou, a kromě věčného celopalu s příslušnou obětí suchou a kromě příslušných úliteb.Q( a po jedné desetině ke každému beránku, jichžto jest úhrnem sedm;( v suchou obět k tomu příslušnou podáte jemné mouky, zadělané olejem, tři desetiny ke každému býčku, dvě desetiny k beranu  (V celopal přinesete Hospodinu k vůni velmi příjemné jednoho býčka, jednoho berana a sedm bezvadných ročních beránků;%(Také desátý den toho sedmého měsíce bude vám slavný a svatý. Budete se mrtviti a žádné služebné práce nebudete v něm konati.gI((To vše) kromě novoměsíčního celopalu s příslušnými obětmi suchými a kromě věčného celopalu; s obvyklými úlitbami zákonem předepsanými podáte (to) v zápalnou obět vůně velmi příjemné Hospodinu.L(též kozla za hřích, který jest obětován na usmířenou lidu.N~(a jednu desetinu ke (každému) beránku, jichžto jest úhrnem sedm;}!(v suchou obět k tomu příslušnou přinesete jemné mouky, zadělané olejem, tři desetiny ke každému býčku, dvě desetiny k beranu|(Podáte v celopal Hospodinu k vůni velmi příjemné jednoho býčka, jednoho berana a sedm bezvadných ročních beránků;{ -(První den sedmého měsíce bude vám slavný a svatý, žádné služebné práce nebudete v něm konati, jeť to den hřmotného troubení. -Jz(Bezvadné budiž vše, co obětujete s příslušnými úlitbami.y}(který je zabíjen za účelem očištění. (To vše) kromě každodenního celopalu a k němu příslušných úliteb.\x3(a po jedné desetině ke každému beránku, jichž jest úhrnem sedm; také kozla,w(v příslušnou obět suchou k tomu (podáte) jemné mouky, zadělané olejem, tři desetiny ke každému býčku, dvě desetiny k beranuv (Přinesete v celopal k vůni velmi příjemné Hospodinovi dva býčky, jednoho berana a sedm bezvadných ročních beránků;.uW(Rovněž den prvotin, když budete po uplynutí týdnů Hospodinu obětovati nové plodiny, bude slavný a svatý; žádné služebné práce nebudete v něm konati.ltS(Také sedmý den vám bude veleslavný a svatý; žádné služebné práce nesmíte v něm konati.Gs (Tak budete činiti každodenně po sedm dní (podávajíce) pokrmy k spálení, k vůni velmi příjemné Hospodinu, která bude se vznášeti z celopalův a z úliteb k nim příslušných.Mr((To vše) kromě jitřního celopalu, který budete vždy podávati.Sq!(Také jednoho kozla za hříchy k svému očištění (budete obětovati).Ep(a po jedné desetině ke každému beránku, jichž je sedm.o}(a ke každému suchou obět z jemné mouky zadělané olejem, tři desetiny ke každému býčku, dvě desetiny k beranuny(Přinesete v zápalnou oběť, v celopal Hospodinu dva býčky, jednoho berana a sedm bezvadných ročních beránků;dmC(První den z nich bude svatý a slavný; žádné služebné práce nebudete v něm konati.Tl#(a patnáctého dne veliký svátek; sedm dní budou jísti přesné chleby.Sk!(Prvního měsíce, čtrnáctého dne (toho) měsíce bude Hospodinovo fasexjk(K (tomuto) věčnému celopalu s příslušnými úlitbami budiž též obětován Hospodinu kozel za hříchy.kiQ(Úlitby vína, které mají býti k jednotlivým obětem lity, buďtež tyto: Půl hinu ke každému býčku, třetina k beranu a čtvrtina k beránku. To bude celopal (podávaný) každého měsíce, jak v roce po sobě jdou.h1( a ke každému beránku desetinu jemné mouky zadělané olejem v suchou obět. Je to celopal vůně velmi příjemné, zápalná obět Hospodinu.(gK( ke každému býčku (přidáte) tři desetiny jemné mouky zadělané olejem v suchou obět, ke každému beranu dvě desetiny jemné mouky zadělané olejem,wfi( O novoluní přinesete v celopal Hospodinu dva býčky, jednoho berana a sedm ročních bezvadných beránků;Re( To budiž každou sobotu řádně obětováno kromě věčného celopalu.d( Dne sobotního přinesete dva bezvadné roční beránky a dvě desetiny jemné mouky zadělané olejem v obět suchou, jakož i úlitby.0c[(Druhého beránka budete podobně obětovati k večeru podle úplného řádu oběti jitřní i jejích úliteb v (zápalnou) obět velmi příjemné vůně Hospodinu.\b3(S každým beránkem podáte v Hospodinově svatyni v úlitbu čtvrtinu hinu vína.a(Je to ustavičný celopal, který jste počali podávati na hoře Sinaj Hospodinu v zápalnou obět velmi příjemné vůně.S`!(desetinu efy jemné mouky zadělané čtvrtinou hinu nejčistšího oleje.+_S(jednoho ráno a druhého k večeru;^-(Oběti (zápalné), které jest vám přinášeti, jsou tyto: Každého dne dva roční beránky bezvadné v celopal věčný budete obětovati,]+(Přikaž synům Israelovým: Přinášejte mi v předepsanou dobu příslušné oběti, (mé to) pokrmy k spálení, k vůni velmi příjemné.*\ S(Hospodin pravil též Mojžíšovi:O[(vložil mu na hlavu ruce a vykonal všecko, co byl Hospodin nařídil.Z (Mojžíš učinil podle rozkazu Hospodinova. Vzal Josue, postavil ho před kněze Eleazara a před všecek shromážděný lid,3Ya(Kdykoli bude něco podniknouti, Eleazar kněz otáže se mu Hospodina. Po jeho rozkazu vytáhne a vrátí se on a s ním všickni synové Israelovi i ostatní množství.Xy(a před očima všech prohlas, že mu odevzdáváš díl své moci, by ho poslouchala všecka obec synů Israelových.HW (Nechať se postaví před Eleazara kněze a před všecku obec,kVQ(Hospodin mu pravil: Vezmi Josue, syna Nunova, muže, v němž je duch, a vlož na něho svou ruku.U)(který by v jeho čele kráčel vpřed i zpět, který by jej vyváděl a zaváděl (domů), by nebyl lid Hospodinův jako ovce bez pastýře.bT?(Hospodin, Bůh života v každém těle, opatřiž muže, který by byl nad tímto lidem,!S?(Mojžíš mu odpověděl:.RW(nebo rozhněvali jste mě na poušti Sin, když se lid bouřil a když jste mne nechtěli před ním vodou oslaviti. Jsou to „Vody odporu" v Kadesu na poušti Sin.`Q;( Až ji spatříš, odejdeš i ty ke svým soukmenovcům, jak odešel bratr tvůj Áron;P( Hospodin také pravil Mojžíšovi: Vystup na toto pohoří Abarim a pohled odtud na zemi, kterou dám synům Israelovým.JO( Kdyby neměl ani strýců, budiž dáno dědictví jeho nejbližším příbuzným. To bude synům Israelovým svatým, věčně platným zákonem podle rozkazu daného Hospodinem Mojžíšovi.LN( Nebude-li však ani bratří, dáte dědictví bratřím otce jeho.7Mk( Kdyby neměl ani dcery, nastoupí jeho bratři.HL (Umře-li někdo nemaje syna, dostane se dědictví jeho dceři.(KM(Synům Israelovým pak rci toto:J(Věc spravedlivou žádají dcery Salfaadovy; dej jim úděl mezi bratry jejich otce a nechť nastoupí po něm v dědictví.I)(Ten mu pravil:EH(Mojžíš vznesl jejich při na Hospodina, aby ji rozsoudil.>Gw(Náš otec zemřel na poušti; nezúčastnil se vzpoury, která byla proti Hospodinu zosnována za vedení Koreova, ale zemřel pro svůj hřích, nemaje mužských potomků. Proč by mělo jméno jeho z čeledí býti. vyhlazeno, že neměl syna? Dejte nám dědičný úděl mezi příbuznými otce našeho.F(přišly a předstoupily před Mojžíše, kněze Eleazara a všecka knížata lidu u vchodu do stánku úmluvy a pravily: E =(Dcery Salfaada, syna Hefera, syna Galaada, syna Machira, syna Manassa, jenž byl syn Josefův – (dcery), jež sluly Maala, Noa, Hegla, Melcha a Tersa,D'(AByltě Hospodin předpověděl, že všichni na poušti zemrou. Žádný tedy z nich nezůstal, jen Kaleb, syn Jefonův, a Josue, syn Nunův.uCe(@Nebyl mezi nimi žádný z těch, kteří dříve byli sečteni od Mojžíše a Árona na poušti Sinajské.B!(?To je součet synův Israelových, kteří byli sepsáni od Mojžíše a kněze Eleazara na Moabských pláních u Jordánu proti Jerichu.NA(>Všech, kteří byli sečteni, byly dvacet tři tisíce mužských, od jednoho měsíce a výše; nebyli totiž započítáni mezi syny Israelovy a nebyl jim dán mezi ostatními dědičný úděl._@9(=z nichžto Nadab a Abiu zemřeli, když přinesli před Hospodina nepatřičný oheň.7?k(S(;který měl manželku Jochabed, dceru Leviovu, která se mu narodila v Egyptě. Ta porodila Amramovi, svému muži, syny Árona, Mojžíše a Marii, sestru jejich.b=?(:Rody Levitů jsou tyto: rod Lobni, rod Hebroni, rod Musi a rod Kore. Kaat zplodil Amrama,<9(9Soupis Levitů podle jejich čeledí je tento: Od Gersona pochází čeleď Gersonovců, od Kaata čeleď Kaatovců, a od Merariho čeleď Merarovců._;9(8Čehokoliv dostane se jim losem, to ať vezmou podle většího nebo menšího počtu.=:w(7Ale tak, by los rozdělil zemi kmenům [a čeledím],9'(6Kterých bude více, těm dáš větší díl, a kterých méně, menší: každému, jak nyní jsou sečteni, budiž dán dědičný úděl.M8(5Těmto podle počtu jmen bude rozdělena země v dědičný majetek.%7G(4Hospodin pravil Mojžíšovi:t6c(3Úhrnný počet synů Israelových, kteří byli sčítáni, jest: Šest set jeden tisíc sedm set třicet.t5c(2To jsou rody Neftalovoů podle jejich čeledí; bylo jich napočítáno Čtyřicet pět tisíc čtyři sta.l4S(1Jeser, od něhož pochází čeleď Jeserovců, a Sellem, od něhož pochází čeleď Sellemovců.3%(0Synové Neftalovi podle svých čeledí byli: Jesiel, od něhož pochází čeleď Jesielovců, Guni, od něhož pochází čeleď Gunovců,_29(/To jsou rody Aserovců. jichžto byly napočítány padesát tři tisíce čtyři sta.(1M(.Jméno Aserovy dcery bylo Sára.0(-Synové Briovi byli: Heber, od něhož pochází čeleď Heberovců, a Melchiel, od něhož pochází čeleď Melchielovců.F/(,Synové Aserovi podle svých čeledí byli: Jemna, od něhož pochází čeleď Jemnovců, Jessuj, od něhož pochází čeleď Jessujovců, a Brie, od něhož pochází čeleď Brieských.a.=(+Všichni byli Suhamovci. Byly jích napočítány šedesát čtyři tisíce čtyři sta. -(*Synové Danovi podle svých čeledí byli: Suham, od něhož pochází čeleď Suhamovců. To jsou Danovci podle svých čeledí.n,W()To jsou Benjaminovci podle svých čeledí; bylo jich napočítáno čtyřicet pět tisíc šest set.u+e((Synové Belovi byli Hered a Noeman. Od Hereda pochází Čeleď Heredovců a od Noemana čeleď Noemanovců.j*O('Sufam, od něhož pochází čeleď Sufamovců, a Hufam, od něhož pochází čeleď Hufamovců.G) (&Synové Benjaminovi podle svých čeledí byli: Bela, od něhož pochází čeleď Belovců, Asbel, od něhož pochází čeleď Asbelovců, Ahiram, od něhož pochází čeleď Ahiramovců,(y(%To jsou Efraimovci, jichžto byly napočítány třicet dva tisíce pět set. To jsou Josefovci podle svých čeledí.I' ($Syn Sutalův byl Heran, od něhož pochází čeleď Heranovců.L&(#Synové Efraimovi podle svých čeledí byli: Sutala, od něhož pochází čeleď Sutalských, Becher, od něhož pochází čeleď Becherovců, a Tehen, od něhož pochází čeleď Tehenovců.`%;("To jsou čeledi Manassovců, jichžto byly napočítány padesát dva tisíce sedm set.4$c(!Hefer, od něhož pochází čeleď Heferovců. Hefer byl otec Salfaada, jenž neměl synů, nýbrž jen dcery; jejich jména jsou tato: Maala, Noa, Hegla, Melcha a Tersa.m#U( Sechem, od něhož pochází čeleď Sechemovců, Semida, od něhož pochází čeleď Semidovců, a9"o(Asriel, od něhož pochází čeleď Asrielovců,!{(Galaadovi synové byli: Jezer, od něhož pochází čeleď Jezerovců, Helek, od něhož pochází čeleď Helekovců,} u(Z Manasse pošel Machir, a z něho čeleď Machirovců. Machir zplodil Galaada a z něho pošla čeleď Galaadovců.D(Synové Josefovi byli podle svých rodů Manasses a Efraim.T#(To jsou Zabulonovci, jichžto bylo napočítáno šedesát tisíc pět set."?(Synové Zabulonovi podle svých čeledí byli: Sared a z něho čeleď Saredovců, Elon a z něho čeleď Elonovců, Jalel, a z něho čeleď Jalelovců.^7(To jsou Issacharovci, jichžto byly napočítány šedesát čtyři tisíce tři sta.jO(Jasub, ze kterého vzešla čeleď Jasubovců, a Semran, ze kterého vzešla čeleď Semranovců.(Synové Issacharovi podle svých čeledí byli: Tola, ze kterého vzešla čeleď Tolovců, Fua, ze kterého vzešla čeleď Fuovců,\3(To jsou Judovci, jichž bylo všech napočítáno sedmdesát šest tisíc pět set.(Synové pak Faresovi byli: Hesron, ze kterého vzešla čeleď Hesronovců, a Hamul, z něhožto vzešla čeleď Hamulovců.%E(Podle čeledí byli synové Judovi tito: Sela, z něhožto vzešla čeleď Selovců, Fares, a z něho čeleď Faresovců, Zare, a z něho čeleď Zareovců.L(Synové Judovi byli Her a Onan, kteří oba zemřeli v zemi Kanaan.V'(To jsou Gadovci, jichž bylo všech napočítáno čtyřicet tisíc pět set.P(Arod, a z něho čeleď Arodovců, Ariel, a z něho čeleď Arielovců.L(Ozni, a z něho čeleď Ozniovců, Her, a z něho čeleď Herovců,2_(Synové Gadovi podle svých čeledí byli: Sefon, z něhožto vzešla čeleď Sefonovců, Aggi, z něhožto vzešla čeleď Aggiovců, Suni, a z něho čeleď Suniovců,dC(To jsou čeledi Simeonovců, jichž bylo všech napočítáno dvacet dva tisíce dvě stě.fG( Zare, od něhož pochází čeleď Zareovců, a Saul, od něhož pochází čeleď Saulovců.J( Synové Simeonovi podle svých čeledí byli: Namuel, od něhož pochází čeleď Namuelovců, Jamin, od něhož pochází čeleď Jaminovců, Jachin, od něhož pochází čeleď Jachinovců,6i( Kore zahynul, jeho synové (však) nezahynuli.1 ]( země otevřevši (tehdy) ústa svá, pohltila (je i) Korea a zhynulo jich velmi mnoho, když oheň strávil dvě stě padesát mužů. Tehdy stal se (veliký) div – M ( Jeho syny byli Namuel, Datan a Abiron. To jsou ona knížata lidu – Datan a Abiron, – která povstala proti Mojžíšovi a Áronovi ve vzpouře Koreově, když se vzbouřili proti Hospodinovi; 9(Syn Fallův byl Eliab.j O(To jsou čeledi Rubenovců, kterých byly napočítány čtyřicet tři tisíce sedm set třicet.l S(Hesron, ze kterého vzešla čeleď Hesronovců, a Charmi, ze kterého vzešla čeleď Charmiovců.-(Ruben, prvorozenec Israelův. Jeho synové byli: Henoch, ze kterého vzešla čeleď Henochovců, Fallu, ze kterého vzešla čeleď Falluovců,U%(od dvaceti let a výše, jak byl Hospodin rozkázal: Soupis jejich je tento:kQ(Mojžíš tedy a Eleazar kněz na Moabských pláních u Jordánu proti Jerichu sčítali, kdo byl (Pořiďte součet všech Israelitův od dvaceti let a výše po jejich čeledích a rodech, všech, kteří jsou schopni boje.l U(Když byla prolita krev vinníků, pravil Hospodin Mojžíšovi a Eleazarovi, synu Áronovu, knězi:}(neboť oni též chovali se k vám nepřátelsky a zapletli vás do léček nastrojených modlou Fogor, zejména příslušnicí svou Kozbi, dcerou knížete madianského, která byla usmrcena v den trestu za svatokrádežné zbožňování Fogora.K(Ať pocítí Madianští, že jste jejich nepřáteli, rubejte je,)O(Hospodin pak pravil Mojžíšovi: (Madianka pak, která zároveň s ním byla usmrcena, slula Kozbi, dcera Sura, jednoho z nejpřednějších knížat madianských.sa(Israelita, který byl usmrcen s Madiankou, slul Zambri, syn Saluův, kníže z rodu a z kmene Simeonovců.~5( kterou zaručuji na věčné časy kněžskou důstojnost jemu i potomstvu jeho, protože horlil pro Boha svého a synům Israelovým zjednal smír.9}o( Proto mu rci: Hle, činím s ním smlouvu pokoje,K|( Finees, syn Eleazara, syna kněze Árona, odvrátil hněv můj od synův Israelových, neboť rozhorlením mým byl puzen proti nim, bych sám ve svém rozhorlení nevyhubil synův Israelových.'{K( Poté pravil Bůh Mojžíšovi:3zc( Byly usmrceny dvacet čtyři tisíce lidí.y(vešel za Israelitou na místo hanby a probodl je oba zároveň, muže i ženu, ve stydkých místech. Tu přestala rána mezi Israelity.jxO(Když to uzřel Finees, syn Eleazara, syna kněze Árona, zvedl se prostřed obce, uchopil kopí,=wu(Tu hle, jeden "ze synův Israelových šel před svými bratřími k Madiance, ač ho viděl Mojžíš i všecka obec synův Israelových, kteří plakali před vchodem do stánku.rv_(Mojžíš tedy pravil k soudcům israelským: Usmrtiž každý své lidi, kteří se oddali Beelfegorovi.u (pravil Mojžíšovi: Vezmi všecka knížata lidu a zvěšej je proti slunci na kolech, aby se odvrátil hněv můj od Israele.>ty(a oddávali se Beelfegorovi. I rozhněvav se Hospodin,Qs(které je pozvaly ke svým obětem. Jedli tedy, klaněli se jejich bohu,Ur '(Toho času, kdy se Israel zdržoval v Setím, počal lid smilniti s Moabkami,fqG(Potom se Balaam zvedl a vrátil se domů. Také Balak vrátil se cestou, kterou byl přišel.{pq(Přijdou po lodích od západu, přemohou Assyry, pobijí obyvatelstvo Zářečí, konečně však zahynou i sami.moU(A opět pronesl (jinou) propověď!: Běda, kdo bude moci žíti, když tyto věci Bůh bude činit!onY(z kmene Kin jsi vyvolen. Jak dlouho však bude lze ti udržet se? Vždyť Assyr odvede tě do zajetí.m}(Pohlédnuv také na Kinejské, pronesl tuto propověď: Pevné je sice sídlo tvé, na skále položil jsi hnízdo své,l(Když pak pohlédl na Amalečany, pronesl tuto propověd: Amalek je první mezi národy, jeho poslední věcí však jest – záhuba.>ky(Z Jakoba vzejdiž panovník, a zbytky města zničiž!sja(Edomsko stane se jeho majetkem, Seiru dostane se v dědictví jeho nepřátelům. Israel tedy nabude moci.9im(Vidím jej, ale ne nyní; patřím naň, avšak ne z blízka: Vychází hvězda z Jakoba, povstává žezlo z Israele; pobije knížata moabská, a zahubí všecky syny Setovy;2h_(pravil ten, jenž řeči Boží slyšel, jenž myšlenky Nejvyššího zná, patřil na to, co mu Všemohoucí ve vidu ukázal, sražen byl k zemi, a pak otevřel oči :dgC(I pronesl opět propověď řka: Mluvil Balaam, syn Beorův, řekl muž se zavřeným okem,f (Dříve však, než odejdu k lidu svému, poradím ti, jak bude národu tvému zachovali se k národu tomuto v poslední doby.yem( „I kdyby mi dal Balak všecko stříbro a zlato, co ho má ve svém domě, nebudu moci přestoupiti rozkazu Hospodina, Boha svého, bych pronesl něco dobrého nebo zlého ze srdce svého, ale všecko, co mi poví Hospodin, budu mluviti."cdA( Balaam odpověděl Balakovi: Vždyť jsem pravil tvým poslům, které jsi ke mně poslal:ecE( vrať se domů! Hodlal jsem tě slavně poctíti, Hospodin však tě chystané pocty zbavil.b7( Balak rozhněval se na Balaama, spráskl ruce a pravil: Abys proklel nepřátele moje, jsem tě povolal, ty však jsi jim (již) třikrát požehnal;:ao( Natáhnuv se leží jako lev neb jako lvice, kterou budit nikdo se neodváží. Kdo ti bude žehnat, bude sám též požehnán, a kdo bude ti klnout, mezi kleté bude zařazen.`5(Bůh jej vyvedl z Egypta, síla jeho podobá se zubru; bude hltat národy, své nepřátele, kosti jejich přerážeti, prostřelovat svými šípy._(Voda teče z jeho okovů, výsev jeho v hojné vláze. Vyvýšen bude král jeho nad Agaga, jemuž království bude vzato.^ (Jako údolí plná hájů, jako podél řek svlažované zahrady, jako stany, jež postavil Hospodin, jako cedry blízko vody.J](Jak jsou krásné stany tvé, Jakobe, a tvé příbytky, Israeli! \(pravil ten, jenž řeči Boží slyšel, patřil na to, co mu Všemohoucí ve vidu ukázal, sražen byl k zemi, a pak otevřel oči:m[U(a on jal se pronášeti propověď svoji: Mluvil Balaam, syn Beorův, řekl muž se zavřeným okem,pZ[(pozvedl očí a viděl Israele podle kmenů tábořícího ve stanech. Tu se na něho snesl duch Boží&Y I(Balaam vida, že chce Hospodin, by Israelovi požehnal, neodešel (již), jako byl odbíhal prve, aby hledal věštby, nýbrž obrátil se tváří k poušti,hXK(Balak učinil, jak si Balaam přál, a položil po (jednom) teleti a beranu na každý oltář.^W7(Balaam mu řekl: Postav mi tuto sedm oltářův a připrav tolikéž telat a beranů.GV (I uvedl ho na vrch hory Fogor, který hledí dolů na pustinu.vUg(Pojď tedy – mluvil dále Balak – zavedu tě na jiné místo, snad se zalíbí Bohu, bys jim odtud klnul.]T5(On však pravil: Neřekl jsem ti, že učiním vše, cokoliv mi Hospodin přikáže??S{(Tu pravil Balak Balaamovi: Nezlořeč mu ani nežehnej.R!(Národ (ten), hle, jako lvice bude vstávat a se zvedat jako lev; nelehne si, dokud kořisti nezhltne, dokud se krve usmrcených nenapije.Q(Není hadačství v Jakobovi, není věštění v Israeli; časem svým se oznamuje Jakobovi a Israelovi, co Bůh učiní.>Py(Bůh jej vyvedl z Egypta, síla jeho podobá se zubru. O (Není modly v Jakobovi, sochy v Israeli neviděti. Hospodin, jeho Bůh, je s ním, jásot z králova vítězství v něm (zní).AN(Uloženo mi, bych žehnal, požehnání zabránit nemohu.$MC(Není Bůh jako člověk, by klamal; není jako zrozenec lidský, by se měnil. Řekl-li něco, jak by toho neučinil? promluvil-li, jak by toho nevykonal?gLI(Tu (Balaam) pronesl propověď svoji, řka: Stůj, Balaku, a slyš, poslouchej, synu Seforův!K'(Když se Balaam vrátil, shledal, že Balak stojí u své zápalné oběti s moabskými knížaty. Balak se ho tázal: Co ti pravil Hospodin?mJU(Hospodin mu vyšel vstříc, vložil mu do úst slovo, a pravil: Vrať se k Balakovi a to mu pověz.eIE(a pravil Batakovi: Postůj chvilku u své zápalné oběti; já půjdu vstříc (Hospodinu).H+(Když ho zavedl na vyvýšené místo na vrchu horstva Fasgy, Balaam vystavěl sedm oltářů, položil na každý po (jednom) teleti a beranu, G( Balak mu pravil: Pojď se mnou na jiné místo, odkud bys část Israele viděl – celého bys viděti nemohl – odtud ho proklej.VF'( On mu odpověděl: Zdaž mohu činiti něco jiného, než mi káže Hospodin?E( Tu pravil Balak Balaamovi: Co to činíš? Abys mým nepřátelům zlořečil, jsem tě povolal, a ty naopak jim žehnáš.$DC( Kdo by mohl sčítat prach Jakobův, a kdo zvědět, kolik je potomstva Israelova? Kéž bych zemřel smrtí spravedlivců, kéž bych skonal tak, jak oni! C ( S vrcholu skalisk ho vidím, a s návrší naň patřím. Odloučen bude sídlit (tento) lid, mezi národy nebude se počítati.vBg(Kterak budu zlořečiti, komu nezlořečí Bůh, proč bych měl já proklínati, koho neproklíná Hospodin?1A](Tu pronesl propověď svoji řka: Z Aramu přivedl mne Balak, moabský král, z hor východních. „Pojď," pravil, „zlořečit Jakobovi, pospěš proklít Israele!"s@a(Když se Balaam vrátil, shledal, že Balak stojí u své zápalné oběti se všemi moabskými knížaty.U?%(Hospodin vložil mu do úst slovo a pravil: Vrať se k Balakovi a to pověz. >;(Když rychle odešel, Bůh mu vyšel vstříc. Balaam oslovil ho řka: Sedm oltářů dal jsem vystavěti a vložil na ně po (jednom) teleti a beranu.=+(I řekl Balaam Balakovi: Postůj chvilku u své zápalné oběti; já půjdu, snad mi vyjde Hospodin vstříc; cokoliv mi rozkáže, povím ti.o<Y(Když učinil Balak Balaamovi po vůli, vložili oba po (jednom) teleti a beranu na (každý) oltář.}; w(I pravil Balaam Balakovi: Dej mi zde vystavěti sedm oltářův a připrav mi tolikéž telat a týž počet beranů.d:C()Ráno pak zavedl jej na výšiny Baalovy, (odkudž) viděl zadní voj národa israelského.n9W((Balak dal poraziti býky a ovce, a poslal (z nich) dary Balaamovi a knížatům, kteří byli s ním.g8I('Potom jeli spolu a přijeli do města, jež bylo v nejzazších končinách jeho království.s7a(&On mu odpověděl: Hle, tu jsem; avšak nebudu moci mluviti nic jiného, než co Bůh vloží v má ústa.6!(%a pravil mu: Poslal jsem posly, by tě povolali; proč jsi hned nepřišel ke mně? Snad proto, že bych nemohl tvůj příchod odměniti?w5i($Když to Balak uslyšel, vyšel mu vstříc do moabského města, které je v nejzazších končinách Arnonu,y4m(#Anděl pravil: Jdi s nimi, ale střež se mluvili cos jiného, než ti přikáži! Balaam tedy šel s knížaty.3("Balaam řekl: Zhřešil jsem nevěda, že ty stojíš proti mně; nyní tedy, nelíbí-li se ti, bych šel, vrátím se zase.2(!Kdyby byla oslice nesešla s cesty a nevyhnula, když jsem se postavil proti ní, byl bych tě usmrtil, ona však byla by zůstala živa.,1S( Anděl mu řekl: Proč (již) po třetí biješ oslici svou? Já přicházím, abych, se ti postavil (na odpor), neboť převrácena je tvá cesta a mně odporná.01(Tu Hospodin náhle otevřel Balaamovi oči, že uzřel anděla stojícího na cestě s vytaseným mečem; i poklonil se mu schýliv se až k zemi./-(Oslice řekla: Zdaž nejsem tvým soumarem, na kterém jsi do dneška jezdíval? Pověz, kdy jsem ti něco podobného učinila? On řekl: Nikdy!. (Balaam odpověděl: Protože jsi zasloužila, neboť jsi sobě posměch učinila ze mne; kéž bych měl meč, bych tě zabil!x-k(Tu otevřel Hospodin oslici ústa, že promluvila: Co jsem ti udělala? Proč mě biješ, hle, již po třetí?,y(Když oslice viděla anděla (tu) státi, padla jezdci pod nohama; ten rozhněvav se, bil ji prudčeji holí do boků.~+w(Anděl ustoupil pak do (jiné) úžiny, kde nebylo možná ani vpravo ani vlevo vyhnouti, a postavil se zase v cestu.a*=(Oslice vidouc ho, přitiskla se ke zdi a přitřela jezdci nohu. Ten však ji bil opět.[)1(postavil se anděl do soutěsky mezi dvěma zídkami, jimiž byly ohrazeny vinice,((Oslice vidouc, že anděl stojí v. cestě s taseným mečem, uhnula s cesty a šla polem. Když ji Balaam bil, aby ji uvedl na cestu,'(Bůh se však rozhněval. Anděl Hospodinův postavil se na cestě proti Balaamovi, který seděl na oslici a měl dva chlapce s sebou.7&k(Báno Balaam vstav osedlal oslici a jel s nimi.%(Přišel tedy v noci Bůh k Balaamovi a řekl mu: Přišli tito lidé tě povolati? Vstaň a jdi s nimi; ale čiň jen, co ti přikáži._$9(Prosím, zůstaňte zde i tuto noc, bych mohl zvěděti, co mi opět odpoví Hospodin,7#i(Balaam odpověděl: I kdyby mi dal Balak všecko stříbro a zlato, co ho má ve svém domě, nebudu moci změniti slova Hospodina, Boha mého, bych mluvil více nebo méně.["1(hodlám tě uctíti a dám ti, cokoli budeš chtíti. Přijď a proklej tento lid.k!Q(Když přišli k Balaamovi, pravili: Toto praví Balak, syn Seforův: Nemeškej přijíti ke mně;a =(Balak poslal opět mnohem více a vznešenějších, (poslů), než byl poslal po prvé.U%(Knížata se tedy vrátila a řekla Balakovi: Balaam nechtěl jíti s námi.q]( Balaam tedy ráno vstav, pravil knížatům: Jděte domů, neboť Hospodin mi zapověděl jíti s vámi.`;( Bůh řekl Balaamovi: Nechoď s nimi a lidu toho neproklínej, neboť jest požehnaný.'I( „Hle, lid, který vyšel z Egypta, přikryl povrch země; přijď a proklej ho, snad budu pak moci nějakými způsobem bojovati proti němu a jej zahnati."D( Odpověděl: Balak, syn Seforův, král moabský, vzkazuje:&I( Co chtějí tito muži u tebe?+(odpověděl: Zůstaňte tu na noc, odpovím vám podle toho, co mi řekne Hospodin. Když (tedy) u Balaama zůstali, přišel Bůh a pravil mu:(Šli tedy starší moabští a madianští nesouce mzdu za věštbu. Když přišli k Balaamovi a vyřizovali mu všecka slova Balakova,O(Přijel tedy a proklej tento lid, jeť silnější než já; snad budu pak moci poraziti jej a vyhnati ze své země. Vímť, že požehnaný jest, komu žehnáš, a zlořečený, komu zlořečíš.[1(Poslal tedy posly k Balaamovi, synu Beorovu, věštci, který sídlil nad řekou země synův Ammonových, by ho zavolali a řekli: Hle, z Egypta vyšel lid, který přikryl povrch země a usadil se proti mně.D(řekl starším madianským: Tento lid zhubí všecky, kteří sídlí v našich krajinách, jako když býk spásá trávu až po kořen. – Balak byl toho času králem v Moabsku. – '~~/}}Y|||{{{z`yy}xxwwvvusu7ttpssDrrq;qpp ooNnnnmmQm l3kk\k,jzjiiJhggg)fff$eddccc4bbbbaa]a``.__M_^^^4]]J\\1[[[8ZZ>>>>R>(>==f<<<;;;;L;:::l:998877666544k433o3!22B11+00D0//|/2....R.---|-H,,,2++D*\))[(p(I''&&&a%%v%&$$$'#~#C#"!!!+ Db4@i96XVF{ k $ f p tOK>< -2&ale Josue, syn Nunův, tvůj služebník, ten (tam) vejde místo tebe; toho napo-meň a tomu dodej odvahy; tenť rozdělí Israelovi losem zemi.; 2%Nelze se diviti, že se rozhněval na lid, poněvadž i na mne rozhněval se pro vás Hospodin a řekl: Ani ty tam nevejdeš,: }2$kromě Kaleba, syna Jefonova; ten ji uzří a jemu i synům jeho dám zemi, po které chodil, neboť poslechl Hospodina.z9 q2#Nikdo z lidí tohoto prazlého pokolení neuzří výborné země, kterou jsem přísežně slíbil otcům vašim,L8 2"Když pak uslyšel Hospodin křiky vaše, rozhněval se a přisahal:7 72!jenž vás předcházel na cestě a vyhledával místo, kde byste měli rozbíti stany, v noci ukazuje vám cestu ohněm a ve dne oblakovým sloupem.C6 2 Přes to však jste nedůvěřovali Hospodinu, Bohu svému,K5 2I na poušti – sám jsi to viděl – nesl tě Hospodin, Bůh tvůj, jak nosívá člověk svého malého synáčka, po všeliké cestě, kterou jste se brali, až jste přišli na toto místo.4 {2Hospodin Bůh, jenž jest vůdcem naším, bude sám bojovati za vás, jak učinil v Egyptě před zraky (vás) všech.>3 {2I pravil jsem. vám: Nebojte se a nestrachujte se jich;`2 =2Kam (to) máme vtáhnouti? Vyzvědači naplnili strachem mysli naše řkouce: Jest jich náramně veliké množství, jsou většího vzrůstu než my; města veliká a hrazená až k nebi; Enakovce jsme tam viděli.1 %2reptali jste ve stanech svých řkouce: Hospodin nás nenávidí a proto nás vyvedl z Egypta, by nás vydal do moci Amorrheův, a zahladil.a0 ?2Vy však jste nechtěli táhnouti (dále), ale nevěříce řeči Hospodina, Boha svého,/ +2vzali z ovoce jejího, by ukázali (její) plodnost, přinesli (je) k nám a pravili: Výborná je země, kterou nám dá Hospodin, Bůh náš.X. -2Ti šli, vystoupili na hory a přišli až k údolí Hroznovému. Shlédše zemif- I2Když se mi líbila řeč ta, poslal jsem z vás dvanáct mužů, po jednom z každého kmene./, [2I přistoupili jste všichni ke mně a řekli jste: Pošleme muže, kteří by shlédli zemi a oznámili, kterou cestou máme stoupati a ke kterým městům táhnouti.+ 92Pohleď na zemi, kterou Hospodin, Bůh tvůj, ti dá; vstup a zaber ji, jak řekl Hospodin, Bůh nás, otcům tvým; neboj se a ničeho se nestrachuj.e* G2řekl jsem vám: Přišli jste k horám Amorrhejských, které nám dá Hospodin, Bůh náš.[) 32Vyšedše od Horebu, přešli jsme hroznou a převelikou poušť, kterou jste viděli, po cestě vedoucí na hory Amorrhejských, jak byl nám přikázal Hospodin, Bůh náš. Když jsme přišli do Kades-Barne,5( i2Tak přikázal jsem všecko, co máte činiti.T' %2Nečiňte rozdílů v osobách: vyslýchejte jak malého tak velikého; nedbejte žádné osoby; nebo soud je věc Boží. Bude-li se vám zdáti něco nesnadné, vzneste (to) na mne a já to vyšetřím.o& [2A přikázal jsem jim: Vyslýchejte je a spravedlivě suďte, ať je to člověk domácí nebo cizinec.8% m2Vzal jsem tedy z kmenů vašich muže moudré a vážené a ustanovil jsem je knížaty, tisícníky, setníky, padesátníky a desátníky, kteří by vás o všem poučovali.M$ 2Tehdy jste mi odpověděli: Dobrá jest věc, kterou chceš učiniti. # 2 Dejte si podle kmenů svých moudré a rozumné muže, jejichžto mravy jsou osvědčeny, bych je ustanovil nad vámi za knížata.I" 2 Já sám nestačím na břímě správy vaší a na (vaše) pře.o! [2 Hospodin, Bůh otců vašich, přidej k tomu počtu mnoho tisícův a požehnej vám, jak slíbil. –    2 Nestačím sám na vás; neboť Hospodin, Bůh váš, rozmnožil vás a jest vás dnes velmi mnoho, jako hvězd nebeských. – # E2 Řekl jsem vám onoho času:3 c2Hle – pravil – dávám vám (tu zemi); jděte a zaberte ji, neboť přisahal Hospodin otcům vašim Abrahamovi, Isákovi a Jakobovi, že ji dá jim a potomstvu jejich.f I2Obraťte se a táhněte na hory Amorrhejských a na místa s nimi sousedící, na roviny, na výšiny i na nížiny, do krajiny jižní, na pobřeží, (táhněte) do země Kanaan a k Libanonu, až k veliké řece Eufratu.i O2Hospodin, Bůh náš, pravil nám na Horebu: (Již) dosti dlouho jste na tomto pohoří zůstali.N 2za Jordánem v Moabsku počal Mojžíš vysvětlovati zákon a pravil: +2Když byl porazil Sehona, krále amorrhejského, který sídlil v Hesebonu, a Oga, krále basanského, který zůstával v Astarotu a v Edreji,- W2Léta čtyřicátého, jedenáctého měsíce, prvního dne měsíce domluvil Mojžíš synům Israelovým všecko, co mu byl Hospodin přikázal, aby jim pověděl.] 72jedenáct dní cesty jest od Horebu do Kades-Barne, jde-li se cestou k pohoří Seir.= y2Toto jsou slova, která mluvil Mojžíš ke všemu Israelovi za Jordánem na poušti, v rovině naproti Rudému moři, mezi Faranem, Tofelem, Labanem a Haserotem, kde je mnoho zlata;($ To jsou přikázání a zákony, které dal Hospodin Mojžíšem synům Israelovým na Moabských pláních nad Jordánem proti Jerichu. ($ z čeledi Manassa, jenž byl synem Josefovým; tak majetek, který jim byl původně dán, zůstal ve kmeni a v čeledi otce jejich.J($ Maala, Tersa, Hegla, Melcha a Noa vdaly se za syny svého strýceY-($ jak byl od Hospodina rozdělen. Dcery Salfaadovy učinily, jak bylo rozkázáno:H ($ a majetek jednotlivých kmenů by se nesměšoval, ale zůstal,Y-($a všecky ženy muže z téhož kmene, by dědičný majetek zůstal v rodinách ;($aby se nemísil majetek jednoho kmene israelského s majetkem kmene druhého. Tak všichni muži nechať berou si manželky ze svého kmene a čeledí, ($a Hospodin přikazuje o dcerách Salfaadových toto: Nechať se vdají, za koho chtějí, jen ať jsou to muži z jejich kmene,kQ($Mojžíš odpověděl synům Israelovým a z rozkazu Hospodinova řekl: Kmen Josefovců má pravdu2 _($když pak přijde milostivé léto, to jest padesátý rok, (léto) odpuštění, rozdělené úděly zůstanou smíšeny a majetek kmene jednoho přejde na kmen druhý./ Y($Pojmou-li je za manželky příslušníci jiného kmene, půjde za nimi i majetek jejich, a protože se tak dostane jinému kmeni, ubude našeho dědičného údělu;3 a($Tobě, pánu našemu, rozkázal Hospodin, bys losem rozdělil zemi synům Israelovým, a dcerám Salfaada, bratra našeho, bys dal úděl, jaký příslušel otci jejich.'  K($Pohlaváři rodu Galaada, syna Machira, syna Manassova, z rodu synů Josefových, přistoupili k Mojžíšovi a pravili mu před knížaty synův israelových: (#"Budiž země vaše zachovávána čista, protože já přebývám s vámi; jáť jsem Hospodin, jenž sídlí mezi syny Israelovými.&G(#!Neposkvrňujte země, ve které sídlíte; poskvrňována je krví nevinných a nemůže býti očištěna jinak než krví toho, jenž prolil krev druhého.{(# Vyhnaná, to jest uprchlíci, nebudou se moci žádným způsobem vrátit do svých domovů před smrtí veleknězovou.^7(#Od toho, kdo je vinen vraždou, výkupného nesmíte přijmouti; ale ať sám zemře.~w(#Vrah budiž trestán na základě výpovědí svědků; na základě svědectví jednoho nesmí býti nikdo odsouzen.O(#Tyto zákony budou míti věčnou platnost po všech sídlech vašich.(#mělť uprchlík až do smrti veleknězovy ve městě přebývati; (teprve) když tento zemře, smí se vrah navrátit do svého domova.S!(#mimo obvod města za útočiště vykázaného, bude krvemstitel bez viny;9o(#Bude-li vrah postižen a usmrcen od mstitele krveF(#budiž vysvobozen nevinný z moci mstitelovy a budiž soudním nálezem uveden zase do města, do něhož se byl utekl, a tam zůstaniž, dokud velekněz, svatým olejem pomazaný, neumře. (#a bude-li výslechem svědků to dokázáno na soudě o prolití krve, zavedeném mezi údercem a mezi příbuzným zabitého:.~Y(#a bez nepřátelství něco takového,8}m(#Učiní-li však někdo náhodou, bez nenávisti%|E(#neb jsa jeho nepřítelem tak jej udeří rukou, že zemře, úderce ten je vinen (úkladnou) vraždou; příbuzný zabitého hned, jak ho najde, zabije ho.[{1(#Jestliže někdo z nenávisti druhým strčí, neb úkladně na něho něco hodí,Sz!(#Příbuzný zavražděného zabije vraha; hned, jak ho dostane, zabije ho.Hy (#Zahyne-li udeřený dřevem, budiž pomstěn smrtí údercovou.Mx(#Hodí-li kamenem, že zasažený zemře, budiž potrestán podobně.aw=(#Udeří-li kdo koho železem, že udeřený zemře, je vinen vraždou: ať také zemře.v(#jak Israelitům tak cizincům a přistěhovalcům (budou vykázána), aby se do nich mohl utéci, kdo nechtě prolil krev.6ui(#tři buďte za Jordánem a tři v zemi Kanaan;It (# Z těchto měst, která budou na ochranu uprchlíkův oddělena,'sI(# bude-li prchající v některém z nich, nesmí ho zabíti příbuzný zabitého, dokud nebude jeho pře za jeho přítomnosti soudně před obcí vyřízena.erE(# ustanovte, která města mají býti na ochranu uprchlíků, kteří nechtíce prolili krev;Mq(# Rci synům Israelovým: Až přijdete přes Jordán do země Kanaan,$pE(# Hospodin řekl Mojžíšovi:goI(#Těch měst, která budou dána z území Israelitů, více bude vzato od těch, kteří mají více, a méně od těch, kteří mají méně; každý (kmen) podle rozměrů svého dědičného území dá Levitům města.mw(#Z těch měst, která dáte Levitům, bude šest odděleno na ochranu uprchlíků, by se mohl do nich utéci, kdo prolil krev; kromě těch (dáte jim) jiná čtyřicet dvě města,dlC(#na východ slunce budou dva tisíce loket, na poledne budou dva tisíce loket, k moři, které je na západ, bude táž míra, a hranice na severu půjdou v téže délce; tak budou města uprostřed a za nimi pastviny.`k;(#Ty pastviny budou se rozkládati od městských zdí ven kolem dokola na tisíc kroků:j (#města k bydlení a pastviny kolem nich, by mohli sami sídliti v městech a pro stáda a dobytek (jejich) aby byla pastviska.Yi-(#Přikaž synům Israelovým, ať dají ze svého (dědičného) majetku Levitůmdh E(#Hospodin pravil Mojžíšovi na Moabských pláních nad Jordánem proti Jerichu také toto:Pg("Těm přikázal Hospodin, aby rozdělil synům Israelovým zemi Kanaan.1f_("z kmene Neftaliova Fedael, syn Ammiudův.-eW("z kmene Aserova Ahiud, syn Salomiův,9do("z kmene Issacharova kníže Faltiel, syn Ozanův,4ce("z kmene Zabulonova Elisafan, syn Farnachův,0b]("z kmene Efraimova Kamuel, syn Seftanův,Ea("ze synů Josefových z kmene Manassova Hanniel, syn Efodův,+`S("z kmene Danova Bokki, syn Jogliův,4_e("z kmene Benjaminova Elidad, syn Chaselonův,0^]("z kmene Simeonova Samuel, syn Ammiudův,G] ("jichžto jména jsou tato: Z kmene Judova Kaleb, syn Jefonův,0\]("a po jednom knížeti z každého kmene,e[E("Jména mužů, kteří vám budou zemi děliti, jsou tato: Kněz Eleazar, Josue, syn Nunův,*ZQ("Hospodin řekl též Mojžíšovi:mYU("to jest půltřetího kmene obdrželi svůj úděl za Jordánem proti Jerichu na východní straně.tXc("neboť kmen Rubenovců podle jejich čeledí, kmen Gadovců podle počtu rodův a polovice kmene Manassova,+WQ(" Přikázal tedy Mojžíš synům Israelovým: Toto bude země, které se vám dostane v úděl losem a kterou rozkázal Hospodin dáti devíti a polovici kmenům;eVE(" sestoupí k Jordánu a ukončí se Slaným mořem. Země v obvodu těchto hranic bude vaše.U(" od Sefamy potáhnou se dolů do Rebly, která leží naproti Prameni, odtud poběží k východnímu břehu jezera Keneret,TT#(" Odtud budou vymezeny hranice východní: od Vesnice Enan půjdou k Sefamě,KS(" až do Zefrony a do vsi Enan. To budou hranice se strany severní.GR ("od ní pak až tam, kudy se jde do Ematu, až k samé Sedadě,[Q1("Půlnoční hranice počnou u Velikého moře a poběží až k Nejvyšší hoře,QP("Hranice západní začnou u Velikého moře a u něho se také skončí.kOQ("pak se (hranice) zahnou od Asemony až k Potoku egyptskému a skončí se břehem Velikého moře.BN("zatáčejte se na jih od Štírového průsmyku, táhněte se až k Senně a sahejte na jihu až do Kades-Barnea; odtud vybíhejte hranice k Vesnici jménem Adar a dále až k Asemoně;|Ms("Jižní hranice začínejte od pouště Sin, která sousedí s Edomskem, a končete se na východě Mořem solným;vLg("Přikaž synům Israelovým: Až vejdete do země Kanaan, jíž dostane se vám v majetek, ať má tyto meze:&K K("Hospodin mluvil k Mojžíšovi:?J{(!8a cožkoli jim jsem zamýšlel učiniti, vám učiním.w(!,z Obotu do Ijeabarim, jež leží na pomezí Moabska.=1(!+z Funonu do Obotu,&<I(!*Ze Salmony přišli do Funonu,?;{(!)Od hory Hór táhli dále, až se zastavili v Salmoně.k:Q(!(Tu uslyšel kanaanský král Aradu, který sídlil na jihu, že do země Kanaan vtrhli Israelité./9[(!'když byl ve stu dvaceti třech letech..8W(!&Na rozkaz Hospodinův vystoupil kněz Áron na horu Hór a tam zemřel roku čtyřicátého po vyjití Israelitů z Egypta, měsíce pátého, prvního dne měsíce,`7;(!%Vyrazivše z Kadesu položili se táborem na hoře Hór, na samých hranicích Edomska.86m(!$z Asiongaberu na poušť Sin, to jest do Kadesu.!5?(!#z Hebronu do Asiongaberu,'4K(!"Z Jetebaty přišli do Hebronu,23a(!!Odšedše odtud rozbili stany v Jetebatě.-2W(! Z Benejakanu přišli na horu Gadgad.!1?(!z Moserotu do Benejakanu.09(!z Hesmony do Moserotu,$/E(!Z Metky přišli do Hesmony,..Y(!Vyšedše odtud rozložili se v Metce."-A(!Z Tahatu odtáhli do Tare.7,k(!Odebravše se z Makelotu zastavili se v Tahatu.0+](!Vykročivše odtud dorazili do Makelotu.(*M(!Od hory Sefer přišli do Arady.:)q(!Vzdálivše se odtud rozbili stany na hoře Sefer..(Y(!Vyšedše z Ressy přišli do Keelaty.&'I(!Z Lebny připutovali do Ressy.-&W(!Hnuvše se odtud dostali se do Lebny.@%}(!Svinuvše stany v Retmě rozbili je zase v Remmonfaresu.%$G(!Z Haserotu přišli do Retmy.F#(!Davše se na pochod z Hrobů choutek zastavili se v Haserotu.F"(!Zvedše se z pouště Sinajské přitrhli ke Hrobům choutek.!( a přivedli k Mojžíšovi, ke knězi Eleazarovi a k veškeré obci synův Israelových; také ostatní (ukořistěné) předměty přinesli do ležení na Moabských pláních u Jordánu proti Jerichu.D=( Kořist, totiž vše, co pobrali z lidí a z dobytka, vzaliA<( jak města, tak vesnice i místa hrazená strávil oheň.h;K( Ženy jejich i děti zajali, všecek dobytek a všecek majetek, jaký jen mohli míti, zabrali;|:s(i krále jejich, pět vladařů lidu: Eviho, Rekema, Suru, Hura a Rebe; také Balaama, syna Beorova, zabili mečem.Q9(Když pak v boji proti Madianitům zvítězili, pobili všecky mužské,x8k(Mojžíš je poslal s Fineesem, synem kněze Eleazara a dal mu posvátné věci, jakož i polnice na troubení.b7?(Postavili tedy po tisíci z každého kmene, to jest dvanáct tisíc ozbrojených mužů.j6O(Z každého kmene israelského budiž vybráno tisíc mužů, a ti buďtež posláni na výpravu.5}(Mojžíš ihned rozkázal: (Vyberte) ze sebe muže a vyzbrojte je k boji, by vykonali pomstu Hospodinovu na Madianitech.j4O(Nejprve pomsti synův Israelových na Madianitech a pak budeš přiřazen ke svým soukmenovcům.&3 K(Hospodin mluvil k Mojžíšovi:[21(To jsou ustanovení, která dal Hospodin Mojžíšovi a která stanoví poměr mezi manželem a manželkou, (jakož i) mezi otcem a dcerou, která jest ještě v dívčím věku, zůstává v domě svého otce.e1E(Bude-li odpírati teprve později, když o tom již ví, bude sám odpověden za její vinu.>0w(Jestliže muž, když o tom uslyší, mlčí, odkládaje na druhý den výrok: cokoliv slíbila nebo připověděla, ať splní, neboť (muž) hned, jak o tom uslyšel, neodporoval.*/O(Slíbí-li neb zaváže-li se přísahou, že [postem neb odpírajíc si jiných věcí] se bude mrtviti, bude na vůli muže, bude-li to moci činiti čili nic.{.q( Jestli však hned odporoval, nebude vázána slibu dostáti, neboť manžel se opřel; Hospodin bude jí milostiv.t-c( a jestliže muž, když o tom uslyšel, mlčel a neprotivil se jejímu slibu, splní, cokoli byla slíbila.M,( Zaváže-li se slibem nebo přísahou manželka v domě svého muže9+o( Vdova a žena zapuzená, cokoliv slíbí, splní.*5( Jestliže však ihned se ohradil, když o tom uslyšel, a (tak) zrušil její sliby i slova, kterými se byla zavázala, bude jí Hospodin milostiv.t)c(a muž toho dne, kdy o tom uslyší, nebude odpírati, bude slibem vázána a splní, cokoli byla slíbila.((Vdá-li se žena, která byla něco slíbila, neb váže-li její duši přísahou slovo, které jednou jí z úst vyšlo,''I(Jestliže však otec, slyše o jejím slibu ihned se opře, i sliby i přísahy její budou zrušeny a nebude vázána vyplniti slib, protože otec odporoval.A&(cokoli slíbila neb načkoli přisahala, skutkem vyplní.p%[(Zaváže-li se k něčemu slibem nebo přísahou žena, která je v otcovském domě a ještě v dívčím věku, a zví-li otec o slibu, který učinila, neb o přísaze, kterou se zavázala, a neodporuje-li, bude slibem vázána:$(Učiní-li muž Hospodinu slib, nebo zaváže-li se přísahou, ať nezruší slova svého, ale splní všecko, co slíbil.W#)((Mojžíš) pravil knížatům kmenův israelských: Hospodin přikazuje toto:" (Mojžíš oznámil synům Israelovým všecko, co mu byl Hospodin přikázal. Zákon o zrušení slibů žen. (30,2. – 17.)$!C('To budete obětovati Hospodinu o svých svátcích kromě obětí ze slibu a z dobré vůle, celopalův, obětí suchých i mokrých, a obětí pokojných.x k(&také kozla za hřích (podáte). (To vše) kromě věčného celopalu s příslušnou obětí suchou i mokrou.b?(%podle předpisu přidáte oběti suché i mokré ke každému býčku, beranu i beránku;($V celopal budete obětovati k vůni velmi příjemné Hospodinu jednoho býčka, jednoho berana a sedm bezvadných ročních beránků;Z/(#Dne osmého, který jest veleslavný, nebudete konati žádné služebné práce.}u("také kozla za hřích (podáte). (To vše) kromě věčného celopalu s příslušnou obětí suchou i mokrou. – b?(!podle předpisu přidáte oběti suché i mokré ke každému býčku, beranu i beránku;nW( Dne sedmého budete obětovati sedm býčků, dva berany a čtrnáct bezvadných ročních beránků,}u(také kozla za hřích (podáte). (To vše) kromě věčného celopalu s příslušnou obětí suchou i mokrou. – b?(podle předpisu přidáte oběti suché i mokré ke každému býčku, beranu i beránku;iM(Dne šestého budete obětovati osm býčků, dva berany a sedm bezvadných ročních beránků,}u(také kozla za hřích (podáte). (To vše) kromě věčného celopalu s příslušnou obětí suchou i mokrou. – v5~~G}}$|y|{{;{zzNyyGxdwvvUuuGtt/ssssIrr q}ppFonncmmRlkkBjj|iihggkff%egddUd cwc1baa1`__^^E]z\\'[q["ZZYYXXWWVcUU~TTSRRQPPONNhMMM-L5KKJIIHGGFFNEEDJCCBB3A@@p??U>===)]2Nebudeš míti jiných bohů kromě mne.W=)2Já jsem Hospodin, Bůh tvůj, který tě vyvedl z Egypta, z místa otroctví.6<g2Já jsem byl tehdy prostředníkem mezi Hospodinem a vámi, zástupcem, který vám oznamoval slova jeho; neboť jste se báli ohně a nevstoupili jste na horu. – I řekl:9;o2tváří v tvář k nám mluvil na boře z ohně.\:32Neučinil té úmluvy s našimi otci, ale s námi, kteří tu nyní jsme a žijeme;A92Hospodin, Bůh náš, učinil s námi úmluvu; na Horebu.#8 C2Mojžíš svolal všecky Israelity a řekl jim: Slyš, Israeli, příkazy a práva, která ti dnes s důrazem ohlašuji; naučte se jim a skutky je plňte.`7;21všecku rovinu za Jordánem, na východě, až k Moři pouště a k úpatí hory Fasga.Z6/20od Aroeru, jenž leží na břehu potoka Arnonu, až k hoře Sionu čili Hermonu, 5;2/(ti) zabrali jeho zemi, jakož i zemi basanského krále Oga, (tedy zemi) dvou amorrhejských králů, kteří sídlili za Jordánem k východu slunce,:4o2.za Jordánem, v údolí proti svatyni Fogorově, v zemi amorrhejského krále Sehona, který sídlil (kdysi) v Hesebonu, jejž porazil Mojžíš a Israelité přišlí z Egypta;g3I2-a tato jsou ustanovení, nařízení a práva, která ohlásil Israelitům, vyšlým z Egypta,A22,Toto je zákon, který předložil Mojžíš Israelitům,+1Q2+Bosor na poušti, která se rozprostírá v rovině území kmene Rubenova, Ramot v Galaadě, v území kmene Gadova, a Golan v Basanu, v území kmene Manassova.K02*aby se mohl do nich utéci, kdo nechtěje zabil svého bližního, – nebyl s ním totiž před jedním nebo dvěma dny v nepřátelství – aby do některého z těch měst mohl se uchýliti:Q/2)Tehdy vyhradil Mojžíš tři města za Jordánem na východní straně,C.2(ostříhej jeho přikázání a ustanovení, kteráž ti ukládám, aby bylo dobře tobě i synům tvým po tobě, a dlouhou dobu abys zůstal v zemi, kterou ti dá Hospodin, Bůh tvůj.-y2'uznej tedy dnes a upřímně rozvaž, že on, Hospodin, jest Bůh na nebi nahoře i na zemi dole, a že není jiného;&,G2&aby zahladil při tvém příchodu národy převeliké a silnější než jsi ty, tebe pak aby uvedl do jejich země a dal ti ji v majetek, jak dnes vidíš:+!2%Za to, že miloval tvé otce a vyvolil (si) jejich potomstvo, za to, že tě vyvedl, kráčeje před tebou, ve své veliké moci z Egypta,*#2$Dal ti s nebe slyšeti svůj hlas, aby tě poučil, a na zemi ti ukázal svůj obrovský oheň a slyšel jsi [slova jeho] ze středu ohně.H) 2#bys poznal, že on Hospodin je Bůh a nikdo jiný kromě něho.L(2"(ptej národů zkouškami, znameními, zázraky, bojem, silnou rukou, vztaženým ramenem a hroznými výjevy, jak to všecko učinil pro vás v Egyptě Hospodin, Bůh váš, před očima tvýma,a'=2!aby slyšel národ mluviti Boha hlasem z ohně, jako jsi ty slyšel, a zůstal jsi živ;F&2 Ptej se starých dob, které byly před tebou ode dne, kdy Bůh stvořil člověka na zemi, (ptej se). od konce až do konce nebe, stalo-li se kdy co takového, nebo bylo-li kdy slýcháno,+%Q2Neboť Hospodin, Bůh tvůj, je Bůh milosrdný; neopustí tebe, nevyhladí tě úplně a nezapomene smlouvy učiněné s otci tvými, kterou potvrdil přísahou.$ 2Když tě stihne vše, co je předpověděno, konečně vrátíš se, k Hospodinu, Bohu svému, a budeš poslušen jeho hlasu.#12A když tam budeš vyhledávati Hospodina, Boha svého, najdeš jej; jen budeš-li ho hledati celým srdcem a veškerou zkroušeností duše své."12Tam bude vám sloužiti bohům, kteří jsou uděláni lidskou rukou, dřevu a kameni, (bohům, kteří) nevidí, neslyší, nejedí ani nečijí.m!U2a rozptýlí mezi všecky národy a zbude vás málo mezi národy, mezi které vás Hospodin zavede.. W2vyzývám dnes za svědky nebe i zemi, že brzy vyhynete ze země, kterou zaberete přejdouce Jordán; nebudete v ní dlouho sídliti, nýbrž Hospodin vás zahladí`;2Až zplodíte syny a vnuky, až se v zemi trvale usadíte, dáte-li se oklamati a uděláte-li si nějakou sochu nebo obraz, budete-li činiti, co je zlé před Hospodinem, Bohem vaším, že ho popudíte ke hněvu:O2Neboť Hospodin, Bůh tvůj, jest oheň sžírající, Bůh řevnivý.-U2Hleď, ať nikdy nezapomeneš úmluvy Hospodina, Boha svého, kterou učinil s tebou, a neuděláš si vyřezané sochy čehokoliv, co Hospodin činiti zapověděl.lS2Hle, umru na této půdě a Jordánu nepřejdu; vy (jej) přejdete a ovládnete tu výtečnou zemi.2Hospodin se hněval pro vás na mne a přisahal, že Jordánu ne-přejdu a nevejdu do převýborné země, kterou dá vám.%E2vás však Hospodin vzal a vyvedl z egyptských železných hutí, aby měl národ, jenž by byl dědičným jeho majetkem, jak tomu dnes (skutečně) jest.tc2abys zdvihna oči k nebi a vida slunce, měsíc a všecky nebeské hvězdy, nedal snad unésti se klamem k jejich bohopoctě a nectil tak věcí, které stvořil Hospodin, Bůh tvůj, k službě všem národům, kteří jsou pod nebem;hK2nebo drobné zvířeny, která se po zemi pohybuje, nebo ryb, které žijí ve vodě pod zemí,X+2obrazu některého pozemského zvířete, nebo ptáků létajících pod nebem,r_2abyste dadouce se oklamati neudělali si vyřezávané sochy, obrazu mužského nebo ženského pohlaví, 2Ostříhejte tedy pečlivě svých duší. Toho dne, kdy k vám mluvil Hospodin na Horebě z ohně, neviděli jste žádné podoby,/2Mně pak toho času nařídil, abych vás učil posvátným obyčejům a právům, kterých vám bude šetřiti v zemi, kterou budete vládnouti.}u2 I prohlásil vám svou úmluvu, kterou vám uložil plniti, totiž deset vět, které napsal ve dvě kamenné desky.tc2 Hospodin mluvil k vám z ohně. Zvuk jeho slov jste slyšeli, avšak podoby (jeho) naprosto jste neviděli.ue2 A přistoupili jste k úpatí hory, která plála ohněm až k nebi a byla ve tmách, v oblaku, v mrákotě.  2 (Nezapomínej) toho dne, kdy jsi stál před Hospodinem, Bohem svým, na Horebu, když mi byl Hospodin přikázal: „Shromáždi ke mně lid, aby slyšeli mé řeči, aby učili se mne báti po všechen čas pozemského života a učili (tomu) své syny."J2 Opatruj tedy pečlivě sebe sama a duše své. Nezapomínej věcí, které viděly oči tvé, a nechať nevymizí z tvého srdce po všecky dny života tvého; poučuj o nich syny i vnuky své.)M2Nebo který jiný národ je tak slavný, aby měl takové posvátné obyčeje, spravedlivé právo a takové všechny zákony, jaké kladu vám dnes před oči? 2Není jiného národa tak velikého, jehož bohové byli by mu tak blízko, jako je blízko Bůh náš všem prosbám našim.O 2Zachovávejte tedy a skutky je plňte. Nebo to je vaše moudrost a rozum před očima národů, kteří slyšíce všecka ta přikázání, řeknou: Hle, toť lid moudrý a rozumný, národ veliký. 2Víte, že jsem učil vás přikázáním a právům, jak mi Hospodin, Bůh můj, velel, abyste je tak činili v zemi, kterou zaberete.h K2Vy však, kteří přidržujete se Hospodina, Boha vašeho, živi jste všichni až do dneška.w i2Oči vaše viděly, vše, co učinil Hospodin proti Bélfegorovi, kterak vyhladil z vás všecky ctitele jeho.!=2Ke slovu, které k vám mluvím, nic nepřidávejte a nic z něho neubírejte; ostříhejte příkazů Hospodina, Boha vašeho, která já vám dávám.? {2Nyní tedy, Israeli, poslouchej přikázání a práv, kterým tě učím, abys plně je byl živ a vejda do země zabral ji, (zemi to), kterou Hospodin, Bůh otců vašich, vám dá.:q2I zůstali jsme v údolí proti svatyni Fogorově.}u2Zmocni Josue, dodej mu odvahy a síly, neboť on půjde v čele tohoto lidu a rozdělí mu zemi, kterou spatříš." 2Vystup na vrchol Fasgy a rozhlédni se k západu, k severu, k jihu a k východu a patři. . . , neboť nepřejdeš tohoto Jordánu.  2Hospodin se však hněval na mne pro vás, nevyslyšel mne, ale řekl mi: „Dosti o tom! Nemluv nikdy již o té věci ke mně.tc2(Dovol tedy), bych směl přejíti a viděti tu výbornou zemi za Jordánem, ony nádherné hory, i Liban."Y-2„Hospodine, Bože, tys počal ukazovati sluhovi svému svou velikost a přemocnou ruku. . .; neboť není jiného Boha ani na nebi ani na zemi, který by mohl činiti tvé skutky a přirovnati se tvé moci.&I2A prosil jsem tehdy Hospodina:L2Neboj se jich; neboť Hospodin, Bůh váš, bude bojovati za vás."2~_2Také Josuovi jsem tehdy nařídil: „Oči tvé viděly, co učinil Hospodin, Bůh váš, těmto dvěma králům; tak učiní všem královstvím, do kterých půjdeš.S}!2až udělí Hospodin bratrům vašim pokojná sídla, jako dal vám, až také oni zaberou zemi, kterou jim dá za Jordánem; tehdy bude se moci vrátit každý ke svému majetku, který jsem vám dal."y|m2Jen ženy, děti a dobytek – vím, že ho máte mnoho – nechať zůstanou ve městech, která jsem vám dal,G{ 2A přikázal jsem vám tehdy: „Hospodin, Bůh váš, dává vám tuto zemi v dědičný majetek; všichni statní mužové ve zbroji táhněte v čele svých bratří, synův Israelových.z2a Rovinu pouště, totiž Jordán, krajiny od Keneretu až po Moře pouště, Moře solné, až po úpatí pohoří Fasga na východě.3ya2A kmenům Ruben a Gad dal jsem území od Galaadu až k potoku Arnonu, ke středu (tohoto) potoka, sousední krajinu až k potoku Jeboku, který tvoří hranici Ammonska,"xA2Machirovi jsem dal Galaad.[w12Jair, syn Manassův, uvázal se ve vlastnictví veškeré krajiny argobské až ke hranicím gessurským a machatským, a nazval Basan podle svého jména Havot-Jair, to jest vsi Jairovy, až do dnešního dne.v-2 Ostatek Galaadu a všecek Basan, království Ogovo, dal jsem polovině kmene Manassova; celý kraj argobský a všecek Basan slove zemí obrů.u52 Toho času jsme zabrali zemi od Aroeru, jenž je na břehu potoka Arnonu, až do polovice pohoří Galaad; její města dal jsem Ru-benovi a Gadovi.Gt 2 Jediný totiž Og, král basanský, zbyl z pokolení obřího. V Rabbatě ammonské ukazují jeho železné lože, mající zdéli devět loket a z šíři čtyři podle lokte mužské ruky.s2 všecka města, která leží na Rovině, a všecku zemi Galaad i Basan až po Selchu a Edraj, města království Ogova v Basanu. – Cr2 Sidonští ji nazývají Sarion a Amorrhejští Sanir – q2(Tak) jsme tehdy vzali zemi z ruky dvěma králům amorrhejským, kteří byli za Jordánem; od potoka Arnonu až k hoře Hermonu – Hp 2dobytek pak a ostatní kořist z těch měst jsme si rozebrali.o 2Zničili jsme je, jako jsme byli učinili Sehonovi, králi hesebonskému, vyhladivše ve všech městech muže, ženy i děti;n2Všecka města byla ohrazena zdmi velmi vysokými, branami a závorami, kromě nesčetných městeček, jež zdí neměla.:mo2a současně jsme zpustošili všecka jeho města – nebylo města, které by nám ušlo – šedesát měst, všecku krajinu Argob, náležející království Ogovu v Basanu. l2Dal tedy Hospodin, Bůh náš, v ruce naše také Oga, krále basanského, i všechen lid jeho; zbili jsme jej do posledního muže,1k]2I řekl mi Hospodin: „Neboj se ho, jeť vydán v ruce tvé se vším lidem i zemí svou; učiníš mu jako amorrhejskému králi Sehonovi, který sídlil v Hesebonu."j 2Tu jsme se obrátili a stoupali cestou k Basanu; Og, král basanský, vytáhl proti nám se svým lidem do boje (a přišel) do Edraj.[i12%všecka nám vydal Hospodin, Bůh náš, kromě země Ammonitů, do které jsme nevkročili, kromě všeho poříčí Jeboku, horských měst a (vůbec) všech míst, která nám Hospodin, Bůh náš, zakázal.'hI2$Od Aroeru, který je na břehu potoka Arnonu, (a) od Města, které leží v údolí, až po Galaad nebylo vesnice ani města, které by ušlo rukám, našim;ggI2#než dobytek, kterého se nám dostalo v úděl, a než kořist z měst, kterých jsme dobyli.f 2"Tehdy jsme se zmocnili všech měst, povraždili jsme jejich obyvatelstvo, muže, ženy i děti, a nezachovali jsme v nich nic_e92!Hospodin, Bůh náš, nám jej dal; i porazili jsme jej, syny jeho a všecek lid jeho.ad=2 Když pak Sehon vytáhl proti nám do války (a přišel) do Jasy se vším lidem svým,rc_2I řekl mi Hospodin: „Hle, (již) počínám ti dávati Sehona i zemi jeho; začni se jí zmocňovati."Mb2Avšak Sehon, král hesebonský, nechtěl nám dáti projíti, neboť nechal Hospodin, Bůh tvůj, ducha jeho zatvrditi se a zarputiti se jeho srdce, aby vydán byl v ruce tvé, jak nyní vidíš.Fa2jak učinili synové Esauovi, kteří sídlí v Seiru, a Moabové, kteří bydlí v Aru, – dokud nepřijdeme k Jordánu a nepřejdeme do země, kterou nám dá Hospodin, Bůh náš." – `32za peníze nám prodávej pokrmů, bychom měli co jísti, a za peníze nám dávej vody, bychom tak měli co píti. Jenom nám dovol projíti – n_W2„Chceme projíti tvou zemí.; potáhneme po veřejné cestě, neuchýlíme se ani vpravo ani vlevo,e^E2Vzkázal jsem tedy z pouště Kademot Sehonovi, králi hesebonskému, toto poselství míru:S]!2Ode dneška začnu pouštěti strach a hrůzu před tebou na národy, kteří sídlí pode vším nebem, aby, jak uslyší jméno tvé, lekli se a [jako žena při porodu se třásli a] cítili bolesti. \;2Vstaňte a přejděte potok Arnon; hle, dávám v ruce tvé Sehona, amorrhejského krále Hesebonu, začni zabírati jeho zemi a dej se s ním do boje.[52Podobně vypudili Kappadočané Hevejské, kteří sídlili v Haserim až ke Gaze; vyšedše z Kappadocie vyhladili je a zabrali sídla jejich. – Z2podobně jak učinil synům Esauovým sídlícím v Seiru, kterým vyhladil Hority a dal jim zemi jejich, kterou vládnou až do dneška. Y2národ to veliký a četný, vysoké postavy jako Enakovci. Ty (Enakovce) Hospodin před Ammonity zahladil a usadil je místo nich,rX_2Byla pokládána za zemi obrů, neboť v ní kdysi sídlili obři, kterým Ammonité říkají Zomzommim,CW2a přijdeš k sousední zemi Ammonitů; hleď, ať s nimi nebojuješ a nezačínáš války, neboť nedám ti nic ze země Ammonitů, protože jsem ji dal synům Lotovým v majetek. – =Vw2Ty přejdeš nyní meze Moabska, [město jménem] Ar,U32pravil mi Hospodin:3Tc2Když tedy všichni ti bojovníci vyhynuli,OS2neboť jeho ruka byla proti nim (napřažena), že vymřeli z tábora.=Ru2Na cestě z Kades-Barne až ku přechodu potoka Zared byli jsme dobu třiceti osmi let, až vyhynulo z tábora všecko pokolení mužů schopných boje, jak byl Hospodin přisahal;TQ#2 Vstali jsme tedy, bychom překročili potok Zared, a přišli jsme k němu.'PI2 V Seiru sídlili prve Horité; synové Esauovi je vyhnali, zahladili a usadili se tam, jak učinili Israelité v zemi, kterou jim dal Hospodin v majetek. – `O;2 Proto považují je za obry podobně, jako Enakovce; Moabité jim však říkají Emim. N2 Dřívějšími obyvateli této země bylí Emim, národ veliký a silný, vysoké postavy, jako příslušníci kmene Enakovců.8Mk2 I řekl mi Hospodin: Nedávej se do boje proti Moabitům a nevcházej do války s nimi; nebo nedám ti nic z jejich země, protože jsem dal Ar v majetek synům Lotovým. – AL}2Minuvše své bratry, syny Esauovy, sídlící v Seiru, táhli jsme dále po cestě vedoucí rovinou z Elatu a z Asiongaberu, a přišli jsme na cestu, která vede na poušť Moabskou._K92Hospodin, Bůh tvůj, žehnal ti při všeliké práci rukou tvých; věděl o tvé cestě, kterak jsi šel touto velikou pouští, čtyřicet let přebýval s tebou Hospodin, Bůh tvůj, že jsi neměl nedostatku.]J52Budete jísti pokrmy koupené od nich za peníze a píti vodu váženou za poplatek.#IA2bedlivě se tedy střezte, byste jich nenapadli; neboť nedám vám ani jediné stopy jejich země, protože jsem dal pohoří Seirské v majetek Esauovi.Hy2a lidu přikaž: Až půjdete územím svých bratří, synů Esauových, kteří obývají Seir, budou se vás báti;JG2(Již) dosti dlouho obcházíte toto pohoří; táhněte k severuF32pravil mi Hospodin:E 2Vyšedše přišli jsme na poušť Rudomořskou cestou, jak mi byl Hospodin nařídil. Když jsme dlouhý čas obcházeli pohoří Seir,2D c2.I zůstali jste v Kades-Barne dlouhou dobu.rC a2-Když pak jste se vrátili a plakali před Hospodinem, nevyslyšel vás a nechtěl hlasu vašemu povoliti.'B K2,Vytáhli tedy Amorrhejští, kteří sídlili na (těch) horách, proti vám, pronásledovali vás, jako činívají včely, a bili vás od Seiru až do Hormy.A -2+Oznámil jsem vám (to), avšak neuposlechli jste, nýbrž Hospodinovu rozkazu jste se vzepřeli a nadmuti jsouce zpupností táhli jste do hor.@ 2*řekl mi Hospodin: Rci jim: Netáhněte do hor a nebojujte, byste nepadali před svými nepřáteli, neboť nejsem s vámi.#? C2)I odpověděli jste mi: Zhřešili jsme Hospodinu; potáhneme a budeme bojovati, jak velí Hospodin, Bůh náš. Když jste však ve zbrani táhli na hory,D> 2(Vy však vraťte se a jděte na poušť Rudomořskou cestou.G=  2'Vaše dítky, o kterých jste řekli, že budou odvlečeny do zajetí, a chlapci, kteří dnes neznají rozdílu mezi dobrým a zlým – ti vejdou (tam), těm zemi (tu) dám a ti ji zaberou. N~~"}||zz,ydy x>wwvjvuyutgtsErr>qzqpEoo^nn#m=ll.kkjiiLhh=ggfeeddcc/bbtba``__n^^r]]Q\\+[~[6ZZ YYKXWWWVV1UmTT8SSZRR(QxPP-OONzMMM==%12kup za ty peníze, cokoliv ti bude libo, hovězí dobytek, ovce, víno nebo též jiný opojný nápoj, vůbec všecko, čeho si přeješ, a jez to před Hospodinem, Bohem tvým; hodovati budeš ty, dům tvůj,={2prodej to všecko, uveď na peníze, vezmi (je) do hrsti, jdi (s nimi) na místo, které Hospodin, Bůh tvůj, vyvolil,?<y2Bude-li (ti) však cesta příliš daleká, bude-li příliš vzdáleno místo, které vyvolí Hospodin, Bůh tvůj, a požehná-li ti, že nebude ti lze všecko to k němu donésti,/;Y2a požívej ho před tváří Hospodina, Boha svého, na místě, které si vyvolí, by na něm bylo vzýváno jméno jeho, desátý díl svého obilí, vína i oleje, jakož i prvorozence z hovězího dobytka a z bravu svého, abys učil se báti Hospodina, Boha svého, po všechen čas. – X:+2Desátý díl ze všech svých plodin, které rodí půda každoročně, oddělG9 2Cokoli zdechlo, nejezte. – Dej to, by jedl, nebo prodej cizinci, který je ve tvých branách – nebo ty jsi národ zasvěcený Hospodinu, Bohu svému. Nevař kozelce v mléku matky jeho.38c2Všecko, co je čisté, smíte jísti. – Z7/2Také všecko, co se plazí a křidélka má, budiž nečisté a nebudiž jedeno.G6 2pelikána, kulíka jakýchkoli druhů, dudka a netopýra. – $5E2kormorana, volavky, sýčka,492čápa, labuti, ibisa,C32pštrosa, tachmása, racka, jestřába kteréhokoli druhu,2;2všech druhů krkavců,71k2 [ixiona], sokola, veškerých druhů luňáků,F02 nečistých však (ptáků) nejezte, totiž orla, noha, supa,(/M2 Jezte všecka čistá ptáčata,O.2 Co (však) ploutví a šupin nemá, nejezte, protože je to nečisté.}-u2 Ze všech živočichů, kteří žijí ve vodě, smíte požívati těch, kteří mají ploutve a šupiny; ty jezte.(,K2Nečistým bude též vepř, poněvadž má sice rozdělené kopyto, avšak nepřežívá; jeho masa nesmíte požívati a jeho zdechlin nesmíte se dotýkati.x+k2Těch však, která (sice) přežívají, nemají však rozpoltěného kopyta, jísti nesmíte, na příklad: velblouda, zajíce, damana; tato zvířata budou vám nečistá, protože sice přežívají, nemají však rozpoltěných kopyt.V*'2Každé, zvíře, které ma rozdvojené kopyto, a přežívá, smíte jísti.C)2jelen, gazela, srnec, kozorožec, sajka, buvolec, kamzík.X(+2Zvířata, kterých smíte požívati, jsou tato: hovězí dobytek, ovce, koza,.'Y2Nejezte věcí, které jsou nečisté.&2Neboť jsi národ zasvěcený Hospodinu, Bohu svému; on si tě vyvolil ze všech národů, kteří na zemi jsou, za národ zvláštní.o% [2Jste synové Hospodina, Boha svého; neřežte se, ani nečiňte si lysiny, když (vám) někdo zemře.<$s2 Zajisté že poslechneš hlasu Hospodina, Boha svého, ostříhaje všech příkazů jeho, které ti dnes ukládám, bys činil, co jest libé před očima Hospodina, Boha tvého.N#2 z těch kterých věcí nic nezůstane ve tvé ruce. (To vše staň se,) by. Hospodin zanechal přísného hněvu, aby se nad tebou smiloval a rozmnožil tě, jak přísežně slíbil otcům tvým.P"2 Také všeliké nářadí sneseš do prostřed ulic jeho a spálíš je i s městem, abys tak zničil všecky věci Hospodinu, Bohu svému, a aby bylo na věky pahorkem popela a nebylo již stavěno;k!Q2 ihned obyvatelstvo města toho mečem pobiješ, zničíš je a všecko, co je v něm i s dobytkem.$ C2 pilně a pečlivě pátrej, a když se dopídíš pravdy a shledáš, že věc jistě má se tak, jak praví, a že ohavnost ta skutečně byla spáchána,2 Z tebe vyšlí ničemníci svedli k odpadu obyvatele města svého, říkajíce: „Pojďme a služme cizím bohům," jichž neznáte,|s2 Kdybys uslyšel, že někteří vytýkají jednomu z tvých měst, která ti dá k obývání Hospodin, Bůh tvůj:^72 Všecek Israel nechť o tom slyší, bojí se a nečiní nikdy již něco podobného.2 Kamenován budiž až do smrti; nebo chtěl tě odtrhnouti od Hospodina, Boha tvého, který tě vyvedl z Egypta, z místa otroctví.p[2 Ale hned jej u-smrtíš. Tvá ruka ať jest na něm první; pak ať všecek lid na něho vztáhne ruku.wi2 nepovoluj mu, a neposlouchej ho; oko tvé nesmí ho šetřiti, že bys měl (snad) s ním soustrast a kryl ho.lS2 bohům kteréhokoliv okolního národa, blízkého i vzdáleného, od kraje světa až do druhého;'I2 Bude-li bratr tvůj, syn matky tvé, nebo tvůj syn, nebo dcera, nebo manželka, která bývá ve tvém klíně, nebo přítel, jehož miluješ jako sebe samého, chtíti tebe přemluviti, potají říkaje: „Pojďme a služme cizím bohům," jichž neznáš ani ty, ani otcové tvoji,;q2 Onen prorok pak, nebo ten, kdo si smyslil sen, budiž usmrcen; neboť mluvil, by vás odvrátil od Hospodina, Boha vašeho, který vás vyvedl z Egypta a vysvobodil vás z místa otroctví; (mluvil), aby tě svedl s cesty, kterou ti přikázal Hospodin, Bůh tvůj; tak vypleníš (to) zlo ze svého lůna.2 Za Hospodinem, Bohem svým, choďte, jeho se bojte, jeho příkazův ostříhejte a jeho hlas slyšte; jemu služte a k němu lněte.5e2 neposlechneš slov proroka toho nebo snáře, neboť zkouší vás Hospodin, Bůh váš, aby se ukázalo, milujete-li ho celým srdcem svým a celou duší svou, čili nic.zo2 a vyplní-li se, co pravil, a řekne ti: „Pojďme a choďme za cizími bohy, kterých neznáš, a služme jim,"{ s2 Objeví-li se mezi vámi prorok, nebo člověk, který tvrdí, že měl sen, a předpoví-li znamení nebo zázrak,U%2 Jen co ti přikazuji, čiň Hospodinovi; ničeho nepřidávej ani neujímej.(K2 Nečiň tak Hospodinu, Bohu svému! Neboť všecky ohavnosti, kterých nenávidí Hospodin, činili bohům svým obětujíce syny i dcery a v ohni je pálíce.J2 varuj se jich následovati, až budou příchodem tvým vyhlazeni, varuj se vyptávati se po jejich obyčejích a říkati: „Jako ctili tito národové bohy své, tak budu činiti též já."!=2 Až rozptýlí Hospodin, Bůh tvůj, před tebou národy, k nimž táhneš, aby ses jich zmocnil, až se jich zmocníš a budeš sídliti v jejich zemi:>w2 Zachovávej pečlivě všecko, co ti poroučím, aby dobře bylo tobě i synům tvým po tobě na věky, budeš-li činiti, co je dobré a libé před očima Hospodina, Boha tvého.* O2 a (tam) budeš obětovati maso a krev svých celopalů na oltáři Hospodina, Boha svého; krev (ostatních) obětí vyliješ na oltář, maso pak budeš jísti. 2 Své dávky však, které máš zasvětit Hospodinu, zejména oběti ze slibu vezmeš a půjdeš na místo, které Hospodin vyvolí,g I2 aby dobře bylo tobě i synům tvým po tobě, když budeš činiti, co se líbí Hospodinovi.* Q2 vyliješ ji tedy na zem jako vodu,r _2 Jen toho se varuj, bys nejedl krve, protože krev jejich jest jako duše a duše s masem jísti nesmíš;2 Jako jídávají srnu nebo jelena, tak je budeš moci jísti; jak čistý, tak nečistý, jednostejně budou směti jísti.O2 místo však, které vyvolí Hospodin, Bůh tvůj, aby tam bylo jméno jeho, bude-li daleko, smíš zabíjeti ze skotu a z bravu, jak jsem ti přikázal, a jísti po libosti ve svých městečkách.2 Když Hospodin, Bůh tvůj, rozšíří území tvé, jak ti slíbil, a budeš chtíti požívati masa, kterého si duše tvá přeje,]52 Hled, abys neopouštěl Levitů po všechen čas, který budeš na zemi přebývati.M2 ale před Hospodinem, Bohem svým, na místě, které si vyvolí Hospodin, Bůh tvůj, budeš jich požívati ty, tvůj syn, tvá dcera, služebník, služebná i Levité, kteří zůstávají ve tvých městech; budeš se veseliti ze všeho a občerstvovati se před Hospodinem, Bohem svým, vším, co vytěží ruka tvá.S!2 Desátku obilí, vína a oleje svého, prvorozenou ze skotu i z bravu, všeho, co slíbíš, nebo dobrovolně budeš chtíti obětovati, ani prvotin svých rukou nesmíš jísti ve svých městečkách,>y2 avšak bez krve, neboť tu vycedíš jako vodu na zem.B2 Zachce-li se ti však jísti, a zalíbí-li se ti požívati masa, zabij a jez podle toho, jak ti žehná Hospodin, Bůh tvůj, ve svých městech; ať je to zvíře nečisté, [to jest vadné nebo choré], nebo čisté, [to jest celé a bez vady, jaké možno obětovati], smíš je jísti jako srnu nebo jelena; 2 ale na tom (místě), které vyvolí Hospodin v jednom z tvých kmenů, přinášej své celopaly a čiň vše, co ti přikazuji.S!2 Chraň se přinášeti své celopaly na každém místě, které uzříš;]~52 Tam před Hospodinem, Bohem svým, budete hodovati vy, synové vaši, dcery vaše, služebníci, služebné i Levité, kteří dlí ve vašich městech, neboť nemají údělu jiného ani vlastnictví mezi vámi.}2 budete snášeti všecky věci, které přikazuji, na místo, které Hospodin, Bůh váš, vyvolí, aby bylo na něm jméno jeho – celopaly i (ostatní) oběti, desátky i prvotiny rukou vašich a všecky vzácné dary, které Hospodinu slíbíte.@|{2 Až (však) přejdete Jordán, až sídliti budete v zemi, kterou vám dá Hospodin, Bůh váš, až budete míti pokoj ode všech okolních nepřátel, a beze všeho strachu bydliti:h{K2 neboť dosud nemáte klidných sídel a údělů, jež vám Hospodin, Bůh váš, hodlá dáti.Pz2 Nebudete činiti, jako zde činíme dnes, každý, jak za dobré uzná;)yM2 Tam před tváří Hospodina, Boha svého, budete jísti a veseliti se vy a rodiny vaše z výtěžku rukou svých, kterým požehnal vám Hospodin, Bůh váš.x32 na místě tom budete obětovati celopaly, (ostatní) své oběti, desátky i prvotiny rukou svých, sliby i dary a prvorozence ze skotu i z bravu. w2 chodíte na místo, které vyvolí Hospodin, Bůh váš, ze všech kmenů vašich, by tam umísti] jméno své a sídlil na něm;-vW2 Nečiňte tak Hospodinu, Bohu svému:}uu2 Rozbořte jejich oltáře, rozbijte sochy, háje spalte a modly ztroskotejte; vyhlaďte z těch míst jména jejich.t72 Zkazte všecka místa, kde národové, jichžto se zmocníte, ctili bohy své, na vysokých horách i na pahorcích, pod každými košatým stromem.6s i2 Toto jsou přikázání a práva, která činiti máte v zemi, kterou Hospodin, Bůh otců tvých, hodlá ti dáti, abys jí vládl po všecky dny, co budeš choditi po zemi.Tr#2 hleďte plniti ustanovení a práva, která jsem já dnes vám předložil.q2 Když tedy přejdete Jordán, byste zabrali zemi, kterou vám dá Hospodin, Bůh váš, aby byla vaše, byste jí vládli;@p{2 které jsou za Jordánem, za cestou vedoucí k západu, v zemi Kanaanských, sídlících na rovinách naproti Galgale, která jest vedle údolí daleko se táhnoucího a ústícího.,oS2 Když pak tě uvede Hospodin, Bůh tvůj, do země, do které táhneš, aby ses v ní usadil, položíš požehnání na horu Garizim a zlořečení na horu Hebal,=nu2 zlořečení, nebudete-li poslouchati přikázání Hospodina, Boha svého, ale sejdete-li s cesty, kterou vám nyní ukazuji, a budete-li choditi za bohy cizími, jichž neznáte.nmW2 požehnání, budete-li poslouchati přikázání Hospodina, Boha svého, která vám dnes ukládám;Al2 Hle, dnes vám předkládám požehnání a zlořečení:k'2 Nikdo vám neodolá; strach a bázeň před vámi sešle Hospodin, Bůh váš, na všecku zemi, po které budete kráčeti, jak vám slíbil.$jC2 Každé místo, kam vkročí noha vaše, bude vaše: Od Pouště a od Libanonu, od veliké řeky Eufratu až po Západní moře budou sahati hranice vaše. i 2 Hospodin rozptýlí před vámi všecky tyto národy a zmocníte se jejich majetku, ačkoli jsou větší a silnější než vy.@h{2 Neboť budete-li ostříhati přikázání, která vám ukládám, a budete-li je činiti, že budete milovati Hospodina, Boha svého, choditi po všech cestách jeho, lnouti k němu:g+2 aby trvaly dni tvé i synů tvých v zemi, kterou přísežně slíbil Hospodin otcům tvým, že jim ji dá, dokud bude nebe státi nad zemí.5fg2 Napiš je na veřeje a na dveře domu svého,wei2 Vyučuj syny své o nich přemýšleti, když sedíš doma, když jdeš cestou, když leháš nebo vstáváš.}du2 Uložte tato slova má ve svých srdcích i myslích, zavěste je jako znamení na rukou a položte si je mezi oči.M2 já napíšu na desky slova, která byla na těch, jež jsi prve rozrazil; a vlož je do archy."= 32 Toho času řekl mi Hospodin: „Vydlab si dvě kamenné desky, jako byly první, a vystup ke mně na horu; – udělej také dřevěnou archu – m<U2 Jsouť tvým lidem a tvým dědictvím, které jsi vyvedl velikou silou svou a vztaženým ramenem."b;?2 aby snad neřekli obyvatelé té země, ze které jsi nás vyvedl: „Protože Hospodin nebyl s to, by je uvedl do země, kterou jim slíbil, a protože je měl v nenávisti, vyvedl je na poušť, aby je tam pohubil.":2 Rozpomeň se na služebníky své, Abrahama, Isáka a Jakoba; nehleď na tvrdost tohoto lidu, na jeho bezbožnost a hřích,.9W2 a modlil jsem se takto: „Pane Bože, nezahlazuj svého lidu a svého dědičného majetku, který jsi velikou mocí svou vysvobodil a vyvedl z Egypta silnou rukou.8 2 I ležel jsem před Hospodinem čtyřicet dní a nocí a prosil jsem ho v tu dobu pokorně, by vás nezahladil, jak byl hrozil,X7+2 ale odporovati jste mu jako vždycky od té doby, co jsem se s vámi seznámil.K62 a když vás poslal z Kades-Barne řka: „Táhněte a zaberte zemi, kterou jsem vám dal": pohrdli jste rozkazem Hospodina, Boha svého, nevěřili jste mu a nechtěli jste slyšeti hlasu jeho,c5A2 Také v Požářišti, na místě Pokušení a ve Hrobech choutek popudili jste Hospodina;@4{2 Dílo pak hříchu vašeho, kterého jste se dopustiti, totiž tele, vzal jsem, ohněm spálil, na kusy rozdrobil ano i v prach obrátil a hodil jsem do potoka, který s hory stéká.e3E2 Také Árona, náramně se naň rozhněvav, chtěl usmrtit, i modlil jsem se též za něho.212 Neboť bál jsem se jeho rozhorlení a hněvu, kterým proti vám byl popuzen, že vás chtěl zahladiti. I vyslyšel mě Hospodin také tehdáž.G1 2 A padl jsem před Hospodina jako prve na čtyřicet dní a nocí chleba nejeda a vody nepije, pro všecky hříchy vaše, kterých jste se proti Hospodinu dopustili a jej ke hněvu popudili.T0#2 odhodil jsem desky ze svých rukou a rozrazil jsem je před očima vašima.)/M2 a když jsem viděl, že jste zhřešili proti Hospodinu, Bohu svému, že jste si udělali slité tele a tak brzy opustili cestu jeho, kterou vám byl ukázal:b.?2 Když jsem pak sestupoval s hory, která hořela, drže dvě desky úmluvy oběma rukama,--2 pusť mne, ať jej zničím a vyhladím jméno jeho pod nebem a tebe ustanovím praotcem národa, jenž bude větší a silnější než tento."Q,2 A Hospodin mluvil ke mně dále: „Vidím, že je tento lid neoblomný;$+C2 a pravil mi: „Vstaň a rychle odtud sestup; nebo lid tvůj, který jsi vyvedl z Egypta, opustil brzy cestu, kterou jsi jim ukázal; učinili si slitinu."v*g2 když tedy minulo čtyřicet dní a tolikéž nocí, dal mi Hospodin (ty) dvě kamenné desky, desky úmluvy,/)Y2 I dal mi Hospodin dvě kamenné desky, psané prstem Božím a obsahující všecka slova, která k vám mluvil z ohně na hoře, když byl všecek lid shromážděn;K(2 (tehdy), když jsem vystoupil na horu, abych dostal kamenné desky, desky úmluvy, kterou Hospodin s vámi učinil, když jsem trval na hoře čtyřicet dní a nocí chleba nejeda a vody nepije.T'#2 Neboť i na Horebu popudil jsi ho, že rozhněvav se, chtěl tě zahladiti,D&2 Pamatuj a nezapomínej, kterak jsi ke hněvu popouzel Hospodina, Boha svého, na poušti; od toho dne, kdy jsi vyšel z Egypta až na toto místo, vždycky jsi se stavěl proti Hospodinu.%)2 Věz tedy, že ne pro tvé spravedlivé skutky dal ti Hospodin, Bůh tvůj, tuto výbornou zemi v majetek; neboť jsi lid velmi tvrdé šíje.6$g2 Neboť ne pro své spravedlivé skutky a pro poctivost srdce svého vejdeš do jejích země, abys jí vládl, ale že oni nešlechetně činili, proto byli vyhlazeni, při tvém příchodu, a pak aby Hospodin splnil slovo své, které dal pod přísahou otcům tvým, Abrahamovi, Isákovi a Jakobovi.Y#-2 Až je Hospodin, Bůh tvůj, před tvým zrakem zahladí, neříkej si: „Pro mou spravedlnost uvedl mne Hospodin do této země, bych jí vládl, kdežto národové tito byli vyhlazeni pro své nepravosti."D"2 Věz tedy dnes, že sám Hospodin, Bůh tvůj, půjde před tebou, (jako) spalující a zžírající oheň, který je potře, vyhladí a rychle před tvým zrakem vyplení, jak ti řekl.y!m2 lid veliký a vysoký, Enakovce, které jsi sám viděl, o kterých jsi slyšel, že jim nemůže nikdo odolati.  '2 Slyš, Israeli: Ty přejdeš dnes Jordán, abys opanoval národy převeliké, silnější než jsi sám, veliká města, ozděná až k nebi,2Jako hodlá Hospodin zahladiti národy při tvém příchodu, tak zahynete i vy, nebudete-li poslušní hlasu Hospodina, Boha vašeho..W2Zapomeneš-li však Hospodina, Boha svého, a budeš-li choditi za bohy cizími, ctíti je a klaněti se jim, – hle, nyní ti předpovídám, že úplně zahyneš. <~~}L|q|{^zyy.xwwvvOuu2tssqrrr0qppoonnQmllkkihhgffleedccPbbraaya`__%^^]\)[ZZ@YY_XXzWWOVVHUTSSRQQrPuOONNMMM7LxKKGJIIRIHhGGJFkEEEDD'CBBAAQA@@p@6?d>>{==m<<*;?::B9g88577c66J55`44D33Z222,11_10y//E..^--@,++**M)(((>'g&&%_$$.##l#$"}!!, `w%9{?>(Qkann ! "  H [9aMlPmXU2 naproti, aby zlořečili, postaví se na hoře Hebal tito: Ruben, Gad, Aser, Zabulon, Dan a Neftali.W2 Až přejdete Jordán, postaví se na hoře Garizim, aby dobrořečili národu, tito: Simeon, Levi, Juda, Issachar, Josef a Benjamin;0V]2 Dne toho přikázal Mojžíš lidu toto:TU#2 poslouchej hlasu jeho a čiň přikázání a práva, která ti ukládám." T2 I řekl Mojžíš a kněží kmene Levi všemu Israelovi: „Pozoruj a slyš, Israeli! Dnes stal ses lidem Hospodina, Boha svého;OS2Na balvany napiš všecka slova tohoto zákona zřetelně a čitelně.LR2i pokojné oběti, a jez tam i hoduj před Hospodinem, Bohem svým.]Q52z kamenů netesaných a nehlazených, podej na něm Hospodinu, Bohu svému, celopalybP?2Vystav tam též Hospodinu, Bohu svému, oltář z kamenů, kterých se železo nedotklo,uOe2Když tedy přejdete Jordán, vztyčte balvany, jak vám dnes nařizuji, na hoře Hebal a potři je vápnem.[N12abys mohl na ně napsati všecka slova tohoto zákona, jakmile přejdeš Jordán, abys vešel do země, kterou ti dá Hospodin, Bůh tvůj, podle přísahy dané otcům tvým, do země tekoucí mlékem a medem.~Mw2Až přejdete přes Jordán do země, kterou ti dá Hospodin, Bůh tvůj, postav veliké balvany a natři je vápnem,sL c2Mojžíš a starší Israelovi nařídili lidu toto: Zachovejte každý příkaz, který vám dnes dávám:(KK2že tě vyvýší nade všecky národy, které stvořil, ke své chvále, slávě a cti, že budeš lidem zasvěceným Hospodinu, Bohu svému, jak byl slíbil.J 2Také Hospodin si tě dnes vyvolil, že budeš zvláštním lidem jeho, jak ti slíbil, abys ostříhal všech příkazů jeho,=Iu2Dnes jsi vyvolil si Hospodina, že bude Bohem tvým, že budeš choditi po cestách jeho, a ostříhati jeho ustanovení, přikázání a práv, že budeš poslušen rozkazů jeho.H32Dnes přikazuje ti Hospodin, Bůh tvůj, bys činil tato ustanovení a práva; šetři jich tedy a plň je celým srdcem svým a celou duší svou.MG2Shlédni se svatyně své, s vysokého sídla nebeského, a požehnej národu svému israelskému i zemi, kterou jsi nám dal, jak jsi přisáhl otcům našim, zemi oplývající mlékem a medem."F2Nejedl jsem z těch věcí za doby smutku svého, neoddělil jsem jich v době jakékoliv (mé) nečistoty a nevynaložil jsem nic z nich na účely pohřební. Uposlechl jsem hlasu Hospodina, Boha svého, a učinil jsem všecko, jak jsi mi přikázal.{Eq2 a rci před tváří Hospodina, Boha svého: „Vynesl jsem zasvěcené věci ze svého domu a dal jsem to podle rozkazu tvého Levitovi, cizinci, sirotku a vdově; nepřestoupil jsem přikázání tvých, ani jsem nezapomněl rozkazu tvého.*DO2 Když odvedeš desátek ze všech plodin svých, dej třetího roku desátků Levitovi, cizinci, sirotku a vdově, aby se najedli ve branách tvých a to dosyta,C12 a radostí ze všech dobrých věcí, kteréž dá Hospodin, Bůh tvůj, tobě i tvému domu, hoduj ty i Levita i cizinec, který s tebou sídlí.(BK2 Proto nyní přináším prvotiny plodin země, kterou mi Hospodin dal." Polož to tedy před tvář Hospodina, Boha svého, pokloň se Hospodinu, Bohu svému,QA2 uvedl nás na toto místo a dal nám zemi oplývající mlékem a medem.n@W2vyvedl nás z Egypta rukou silnou a ramenem vztaženým, za hrozného strachu, znamení a zázrakův,?y2volali jsme k Hospodinu, Bohu otců našich; i vyslyšel nás, shlédl na naše ponížení, námahy a svízele naše,]>52Když nás Egypťané trápili a sužovali, ukládajíce nám přetěžká břemena,T=#2a ty řekneš před obličejem Hospodina, Boha svého: „Bludným Syrem byl otec můj, i sestoupil do Egypta a byl tam v nepatrném počtu cizincem, vzrostl však v národ veliký, silný, nesčíslný.Z</2Kněz, vezma koš z ruky tvé, postaví jej před oltář Hospodina, Boha tvého,P;2Přistup ke knězi, který jím toho času bude, a rci mu: „Já dnes oznamuji před Hospodinem, Bohem tvým, že jsem vešel do země, kterou přísežně zaslíbil otcům našim, že nám ji dá.":52vezmi ze všech plodin svých prvotiny, vlož je do koše a jdi na místo, které Hospodin, Bůh tvůj, vyvolí, aby tam bylo vzýváno jméno jeho.w9 k2Až vejdeš do země, kterou ti dá Hospodin, Bůh tvůj, abys jí vládl, až ji zabereš a usadíš se v ní:D82Až ti tedy dá Hospodin, Bůh tvůj, odpočinek, a podmaní všecky národy kolem dokola v zemi, kterou ti zaslíbil: zahladíš jméno jeho pod nebem. Střez se, abys (na to) zapomněl! 7;2kterak proti tobě vytáhl a v zádech tvých čet ty, kteří únavou se opozdili, když jsi byl hladem a námahou zmořen, pobil, aniž se bál Boha.O62Pamatuj, co ti učinil Amalek na cestě, když jsi vycházel z Egypta:5}2Neboť Hospodin, Bůh tvůj, má v ošklivosti toho, kdo takové věci činí, a má odpor k jakékoliv nespravedlnosti.{4q2Měj závaží celé a pravé, efu celou a pravou, bys dlouho živ byl v zemi, kterou ti dá Hospodin, Bůh tvůj.F32ne-budiž také v domě tvém dvojí efa, větší a menší.L22 Neměj ve svém sáčku dvojího závaží, většího a menšího,J12 utni jí ruku a nedej se oblomiti nijakým milosrdenstvím s ní.00[2 Budou-li se dva muži svářiti a začnou-li se práti a žena jednoho chtíc vysvoboditi muže svého z ruky silnějšího, vztáhne ruku a uchopí ho za přirození,9/o2 A budiž v Israeli nazýván „dům sezutého".":.o2 žena k němu před staršími přistoupí, sezuje mu střevíc s nohy, plivne mu do obličeje a řekne: „Tak se staniž člověku, jenž nechce zbudovati dům bratru svému."n-W2Starší dají ho hned předvolati a otáží se ho. Odpoví-li: „Nechci ji pojmouti za manželku,",2Kdyby však nechtěl pojmouti manželky bratra svého, která mu po právu přísluší, ať jde žena ta ku bráně města a řekne starším: „Bratr muže mého nechce zachovati jména bratra svého v Israeli, nechce si mne vzíti za manželku."l+S2prvorozeného pak syna z ní nazve jménem zemřelého, aby nebylo jeho jméno z Israele vyhlazeno.)*M2Bydlí-li bratři pospolu a zemře-li jeden z nich bezdětek, žena zemřelého nevdá se za jiného, ale pojme ji bratr jeho a vzbudí svému bratru potomstvo;J)2Býku, který vyšlapává na humně obilí tvé, nezavazuj úst.|(s2ale tak, aby jich nebylo více nežli čtyřicet, aby neodešel bratr tvůj před očima tvýma šeredně rozbitý. ' 2Naleznou-li, že vinník jest hoden bití, ať ho dají položiti a před sebou bíti. Podle míry hříchu budiž i počet ran,& 2Vznikne-li mezi dvěma spor a odevzdají-li věc soudcům, osvobodí toho, o jehož nevinnosti se přesvědčí, vinníka pak odsoudí.Y%-2Pamatuj, že jsi i ty robotoval v Egyptě; proto ti přikazuji, abys tak činil.`$;2Při vinobraní nesbírej paběrků, ale ať se jich dostane cizinci, sirotku a vdově.#2Když budeš srážeti olivy, nebudeš se vraceti sebrat, co na stromech zůstalo, ale necháš to cizinci, sirotku a vdově.W")2Když budeš žíti obilí na poli svém a zapomeneš snopek, nevracej se, abys jej vzal, ale necháš jej cizinci, sirotkovi nebo vdově, aby ti žehnal Hospodin, Bůh tvůj, v každé práci rukou tvých.!{2Pamatuj, že jsi robotoval v Egyptě a vysvobodil tě odtud Hospodin, Bůh tvůj: proto ti přikazuji, abys tak činil.X +2Nepřevracej práva cizincova ani sirotkova a neber do zástavy roucha vdovina.nW2Nebuďtež usmrcováni otcové za syny, ani synové za otce, ale ať zemře každý za hřích svůj.C2ale téhož dne před slunce západem dej mu mzdu za jeho práci – jeť chudý a tím udržuje život svůj – aby nevolal proti tobě k Hospodinu a bylo by ti to počteno za hřích.2Neodpírej mzdy potřebnému a chudému bratru svému, nebo cizinci, který s tebou sídlí v zemi a jest ve tvých branách;#A2 ale vrátíš mu ji ještě před západem slunce, by spě ve svém rouchu ti žehnal a abys měl před Hospodinem, Bohem svým, (skutek) spravedlnostmi).E2 Je-li pak chudý, nesmí zůstati u tebe zástava přes noc,>y2 ale venku budeš státi a on ti vynese, co bude míti.~w2 Když budeš upomínati svého bližního o něco, co ti dluží, nevstoupíš do jeho domu, aby sis odnesl zástavu,dC2 Pamatujte, co učinil Hospodin, Bůh váš, Marii na cesto, když jste vycházeli z Egypta.F2Varuj se, aby ses neprohřešil v příčině malomocenství, ale řiď se ve všem návodem, který ti dají kněží kmene Levi, podle toho, co jsem jim přikázal, a plň (to) pečlivě.#A2Bude-li někdo dopaden, že svého bratra Israelity lstí se zmocnil a ze zisku prodal (do otroctví), budiž usmrcen; tak vyhladíš zlo ze svého lůna.2Ani spodku ani běhouna ručního mlýnku nesmíš vzíti do zástavy, neboť tak (by) ti (dlužník) zastavil svůj. život.S!2Pojal-li někdo nedávno ženu, není povinen jíti na vojnu, aniž mu smějí býti ukládána jakákoli veřejná břemena, ale bez viny smí zůstati doma, by se jeden rok veselil se svou manželkou.S!2nebude moci první manžel zase vzíti si ji za manželku, když byla poskvrněna; neboť je to ohavnost před Hospodinem; neuvaluj (tak) hříchu na zemi, kterou ti dá Hospodin, Bůh tvůj, v majetek.zo2a ten také pojme k ní odpor a dá jí lístek zápudný a tak ji ze svého domu propustí, nebo zemře-li snad:2a2vdá-li se pak odešlá za druhého muže,U '2Pojme-li někdo manželku, ožení se s ní, ona pak nenalezne milostí v jeho očích pro nějakou ošklivou věc, napíše-li lístek zápudný, odevzdá-li jí jej do ruky a propustí ji ze svého domu,{2Když přijdeš na pole bližního svého, smíš natrhati si klasův a rukou vymnouti, ale srpem jich žíti nesmíš.2Když přijdeš na vinici bližního svého, smíš jísti hrozny, jak mnoho ti libo; ven však s sebou vynášeti (jich) nesmíš. –  32Co však jednou vyšlo z úst tvých, zachovávej a čiň, jak jsi Hospodinu, Bohu svému, slíbil, jak jsi z vlastní vůle a ústy svými pravil.5 g2Nechceš-li učiniti slibu, nemáš hříchu.A }2Když učiníš Hospodinu, Bohu svému, slib, nebudeš otáleti, bys jej splnil, neboť Hospodin, Bůh tvůj, bude to vymáhati, a budeš-li odkládati, bude ti to počteno za hřích.= u2ale (jen) cizinci. Bratru svému půjčíš, čeho potřebuje, bez úroku, aby Hospodin, Bůh tvůj, žehnal ti při každé práci tvé v zemi, do které vejdeš, abys jí vládl.] 52Peněz, obilí a jakékoliv jiné věci nesmíš půjčovati na úrok bratru svému,:o2Výdělku nevěstčina ani psí mzdy nesmíš přinésti v obět v domě Hospodina, Boha svého, nechať jsi slíbil cokoliv; neboť obé jest ohavnost u Hospodina, Boha tvého.^72Žádná dcera israelská a žádný Israelita ať není (bohoslužebnou) nevěstkou.2Nechať bydlí s tebou na místě, které se mu zalíbí, a nechať v některém městě tvém dojde klidu; neutiskuj ho.?{2Otroka, který se k tobě utekl, nevydávej pánu jeho.nW2[od něhož ti bylo polehčeno] – neboť Hospodin, Bůh tvůj, chodí mezi stany, aby tě vysvobodil a vydal ti tvé nepřátele – ať tedy je tábor tvůj svatý a nic ošklivého ať v něm není viděti, aby tě neopustil.2 za pasem poneseš kolík a když si budeš chtít sednouti, vyhrabeš důlek a (pak) vyhrabanou zemí přikryješ výmět,\32 Venku za stany budeš míti místo, na které budeš choditi s tělesnou potřebou;nW2 a nevrátí se, dokud se k večeru neumyje vodou; po západu slunce smí se zase do ležení vrátit.Y-2 Bude-li mezi vámi někdo poskvrněn v nočním spánku, ať vyjde ven z táborab?2 Když vytáhneš do boje proti nepříteli, střez se, by ses nedopustil něčeho zlého.W~)2Jejich potomci budou směti ve třetím koleně vstoupiti do obce Hospodinovy.l}S2Neměj odporu k Edomci, neboť je to tvůj bratr; ani k Egypťanu, nebo jsi byl hostem v jeho zemi.c|A2Nečiň s nimi míru a nestarej se o jejich blaho po všecky dny života svého, na věky.{{2Hospodin však, Bůh tvůj, nechtěl slyšeti Balaama i obrátil jeho kletbu v požehnání tebe, protože tě miloval.4zc2že nechtěli vyjíti vám v ústrety s chlebem a vodou, když jste vyšli z Egypta, a že najali proti tobě Balaama, syna Beorova z Mesopotamie syrské, aby tě proklel;ay=2Ammoňan a Moaban ani po desátém koleně, na věky nesmí vejíti do obce Hospodinovy,mxU2Mamzer, [to jest nevěstčin zrozenec], nesmí vejíti do obce Hospodinovy až do desátého kolena.ww k2Kleštěnec s rozdrcenými nebo vyřezanými varlaty, nebo s uťatým pyjem nesmí vejíti do obce Hospodinovy.cvA2Nikdo nesmí pojmouti za manželku ženu otce svého a odhalovati jeho (otcovy) pokrývky./uY2dá ten, kdo s ní spal, otci dívčině padesát lotu stříbra a pojme ji za manželku, neboť ji ponížil; nebude moci ji propustit po všecky dny života svého.{tq2Setká-li se muž s dívkou, pannou, která nemá snoubence, a zmocní se jí, spí s ní, a věc přijde na soud,Qs2byla na poli sama, křičela, a nikoho tam nebylo, kdo by ji vysvobodil.#rA2dívce se nesmí nic státi, není hodná smrti; neboť jako lupič povstává proti svému bratru a připravuje ho o život, tak stalo se i této dívce;q 2Setkal-li se však muž s dívkou, která je (s jiným) zasnoubena, na poli a zmocniv se jí, spal s ní, budiž usmrcen sám;Wp)2vyved! oba za bránu toho města a buďtež ukamenováni: dívka, že nekřičela, ačkoliv byla ve městě, a muž proto, že ponížil manželku bližního svého; tak vymýtíš zlo ze svého lůna. – moU2Zasnoubí-li se někdo s dívkou, pannou, jiný však v městě se s ní setká a bude s ní spáti, n 2Bude-li spáti muž s manželkou druhého, oba dva ať umrou, to jest cizoložník i cizoložnice; tak vymýtíš zlo z Israele.gmI2nechať vyvrhou ji ven za dveře domu otce jejího a muži města toho ji ukamenují; tak budiž usmrcena, neboť dopustila se nešlechetnosti v Israeli, že smilnila v domě otcovském. Tak vymýtíš zlo ze svého lůna.]l52Bude-li však pravda, co vytýká, nenalezne-li se známek dívčina panenství – _k92nad to odsoudí jej ke stu lotů stříbra, kteréž dá otci dívčinu, protože uvedl pannu israelskou ve špatnou pověst; a bude ji míti za manželku a nebude moci ji propustiti po všechny dny života svého.@j}2Starší pak toho města dají muže vzíti a zbíti ho;Gi 2přičítá jí hanlivou věc, říkaje: „„Nenalezl jsem při tvé dceři panenství."" Avšak, hle, tuto jsou známky panenství mé dcery." I roztáhnou roucho před staršími města.bh?2a otec řekne: „Dal jsem dceru svou tomuto muži za manželku; protože jí nenávidí,g{2ať ji otec a matka vezmou a přinesou známky jejího panenství s sebou ke starším města, kteří jsou ve bráně,Nf2i hledaje záminku, jak by ji mohl zapudit, pronáší o ní hanlivou věc, říkaje: „Tuto (ženu) pojal jsem za manželku a když jsem k ní vešel, neshledal jsem (na ní známky) panenství":7ek2 Pojme-li muž ženu, pak se mu však znelíbí,mdU2 Ve čtyřech cípech svého pláště, kterým se budeš přikrývati, na okraji udělej si třapce.8cm2 Neoblékej se v roucho setkané z vlny a ze lnu.3bc2 Neorej býkem a oslem v jednom spřežení.a2 Neosívej své vinice druhým semenem, aby símě, které jsi sil, a s ním i úroda vinice nestaly se tak majetkem svatyně./`Y2Budeš-li stavěti nový dům, učiň na střeše kolem dokola ohradu, aby nebyla v tvém domě prolita krev a abys neměl viny, kdyby někdo upadl a svalil se dolů.l_S2ale necháš ji odletěti a (pak) smíš si vzíti ptáčata, aby ti bylo dobře a byl dlouho živ.^12Nalezneš-li, jda cestou, na stromě nebo na zemi ptačí hnízdo, a matku, která sedí na mladých nebo na vejcích, nevezmeš jí i s mladými,] 2Žena ať se neobleče v roucho mužské a muž ať neužije roucha ženského; jeť ohavný u Boha, kdo takové věci činí.w\i2Uvidíš-li, že osel nebo býk bratra tvého na cestě padl, nebuď lhostejný, ale pomoz mu (je) zdvihnouti. [;2Taktéž učiň s oslem, s rouchem a s každou věcí bratra svého, která se (mu) ztratila: nalezneš-li ji, ne aby sis jí nevšimnul, že je cizí. Z;2Není-li bratr tvůj blízko, neb jestli ho neznáš, uved! je do domu svého a buďtež u tebe, až jich bude bratr tvůj hledati a zase si je odvede.Y {2Uhlídáš-li, že býk neb ovce bratra tvého se zaběhli, ne abys jich pominul, ale zaveď je zpět ke svému bratru.[X12nesmí zůstati jeho tělo na dřevě, ale téhož dne budiž pohřbeno, neboť od Boha je zlořečen, kdo visí na dřevě; neposkvrňuj nikterak země své, kterou ti dá ve vlastnictví Hospodin, Bůh tvůj.tWc2Dopustí-li se člověk zločinu, na který je trest smrti, bude-li odsouzen na smrt a pověšen na dřevo:#VA2Lid města ať jej uhází kamením; budiž usmrcen, byste (tak) vyplenili zlo ze svého lůna, a všechen Israel, když bude o tom slyšeti, aby se bál.U#2a řeknou jim: „Tento náš syn jest nepoddajný a vzpurný, naším napomínáním pohrdá, jest oddán hodování, [smilstvu] a pití."OT2ať ho vezmou a přivedou ke starším onoho města, ku branám soudu,%SE2Bude-li míti někdo syna vzpurného a nepoddajného, který neposlouchá rozkazův otcových nebo matčiných a nechce poslouchati, ani když byl trestán,8Rk2ale syna nemilé uzná za prvorozeného a dá mu ze všeho svého majetku dvojnásobný podíl, protože je prvním jeho dítětem a jemu přísluší (právo) prvorozenství. Q2nesmí (otec), chtěje statek rozděliti mezi své syny, syna milé učiniti prvorozeným a dáti mu přednost před synem nemilé; P2Bude-li kdo míti dvě ženy, jednu milou a druhou nemilou, po-rodí-li (obě) z něho děti, a bude-li prvorozeným syn nemilé,O92Kdyby se ti potom znelíbila, propustíš ji na svobodu; nebudeš směti prodati ji za peníze, ani násilně ji utiskovati, protože jsi ji položil.;Nq2 odloží roucho, v němž byla zajata, a sedíc ve tvém domě nechť oplakává jeden měsíc otce a matku svou. Potom smíš k ní vejíti, s ní spáti a bude tvou manželkou.LM2 uved! ji do svého domu. Nechť ostříhá si vlasy, ořeže nehty,kLQ2 uzřel-li bys mezi zajatými pěknou ženu, oblíbil sis ji a chtěl-li bys ji míti za manželku, K 2 Když vytáhneš do boje proti svým nepřátelům a Hospodin, Bůh tvůj, je vydá do tvé moci, že budeš odváděti zajatce,jJO2 Ty pak budeš čist od krve nevinného, která byla vylita, učiníš-li, co Hospodin přikázal.#IA2Hospodine, buď milostiv lidu israelskému, jejž jsi vykoupil, a nepřičítej krve nevinné lidu svému israelskému." Tak bude s nich vina krve sňata.GH 2„Ruce naše této krve nevylily a oči naše toho neviděly.G2I přijdou starší toho města, které je zabitému (nejblíže), a umyjí si ruce nad jalůvkou, která byla v údolí zabita, řkouce:yFm2Ať přistoupí též kněží, synové Levi, protože ty vyvolil Hospodin, Bůh tvůj, aby mu sloužili, by dávali požehnání ve jménu jeho a jejich rozsudkem by každá pře, všecko, co jest čisté nebo nečisté, bylo rozhodováno.zEo2a zavedou ji do drsného a kamenitého údolí, které nebylo nikdy zoráno ani oseto, a tam jalovici zlomí vaz.+DQ2starší pak města toho, které bude podle jejich nálezu nejbližší, ať vezmou jalovici ze stáda, která (dosud) za jho netáhla a nebrázdila půdy pluhem,yCm2ať vyjdou starší a soudcové tvoji a měří vzdálenost od místa mrtvého těla ke všem okolním městům,B 2Bude-li nalezeno v zemi, kterou ti dá Hospodin, Bůh tvůj, tělo zabitého člověka a nebude-li se věděti, kdo je vraždou vinen:WA)2Nejsou-li to však stromy ovocné, nýbrž divoké, jichž možno užíti k jiným potřebám, smíš je káceti a hotoviti (z nich) obléhací nástroje, dokud nedobudeš města, které proti tobě bojuje.@%2Když budeš město dlouho obléhati a obklíčíš je ohradami, abys ho dobyl, neposekej stromů, jichž ovoce můžeš požívati, a (vůbec) nevyhub sekerami okolní krajiny; jsoutě to stromy, a ne lidé, a nemohou tedy proti tobě rozmnožiti počet bojujících.$?C2aby snad neučili vás činiti všecky ohavnosti, které oni činili ke cti bohů svých, (vy) pak abyste se neprohřešovali proti Hospodinu, Bohu svému.>12ale pobiješ (je) mečem, totiž Heťany, Amorrhejské, Kanaanské, Ferezejské, Hevejské a Jebusejské, jak ti Hospodin, Bůh tvůj, přikázal,e=E2Avšak z měst, která ti budou dána (ve vlastnictví), nenecháš dokonce nikoho na živu,<2Tak učiníš všem městům, která budou velmi daleko od tebe a nejsou z těch měst, kterých se ti dostane v majetek.!;=2ženy, děti dobytek, a všecko, co tam bude, všecku kořist rozděl vojsku, a požívej z té kořisti nepřátel, kterou ti dá Hospodin, Bůh tvůj.w:i2 Když pak je vydá Hospodin, Bůh tvůj, do rukou tvých, pobij mečem všecky mužské, kteří v něm budou;h9K2 Pakli nebude chtíti vejíti ve smlouvu (míru), a počne proti tobě boj, budeš ho dobývati.82 Přijme-li (jej) a otevře ti brány, budiž všecko jeho obyvatelstvo zachováno, bude však tvým poddaným a poplatníkem.T7#2 Když se budeš chystati někdy dobývati města, nabídni mu nejprve mír.p6[2 Až vůdcové vojska umlknou, když přestanou mluviti, nechať připraví každý své čety k bitvě.O52Až to ohlásí, budou dále mluviti k lidu: „Kdo jest (mezi vámi) bázlivý a lekavého srdce? Ať vystoupí a vrátí se domů, aby nestrašil srdce svých bratří, jako je sám přestrašen."492Kdo (z vás) se zasnoubil, avšak snoubenky dosud nepojal za manželku? Ať vystoupí a vrátí se domů, aby snad v boji nepadl a nepojal jí jiný."e3E2Kdo založil vinici a nevypěstil jí tak daleko, že její plody již nejsou zasvěceny, že možno všem jich požívati? Ať vystoupí a vrátí se domů, by snad nepadl v boji a jiný nenastoupil na jeho místo. – j2O2Vůdcové pak nechať provolají v každé četě, aby to vojsko slyšelo: „Kdo vystavěl nový dům a neposvětil ho (ještě)? Ať vystoupí a vrátí se do domu svého, aby snad v boji nepadl a neposvětil ho jiný. – 12neboť Hospodin, Bůh váš, je mezi vámi a bude bojovati proti nepřátelům za vás, by vás vysvobodil z nebezpečí."0/2„Slyš, Israeli! Vy se máte dnes bíti se svým nepřítelem; srdce vaše neztrácej zmužilosti, nebojte se, neustupujte a nelekejte se jich;x/k2Když pak již bude chystati se k bitvě, postaví se kněz před sešikované vojsko a takto promluví k lidu:f. I2Vytáhneš-li do boje proti nepřátelům svým a uzříš-li koně a vozy, ano i větší množství nepřátelského vojska, nežli ty máš, neboj se jich; jesti s tebou Hospodin, Bůh tvůj, který tě vyvedl z Egypta.{-q2Nesmiluješ se nad ním, ale budeš žádati život za život, oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu.n,W2ostatní slyšíce o tom nechať se bojí a neodváží se nikterak takových věcí se dopouštěti.}+u2ať ho potrestají tím, co zamýšlel (svědek křivý) učiniti svému bratru. Tak vypleníš zlo ze svého lůna;v*g2Jestliže po pečlivém vyšetřování naleznou, že lživý svědek vypovídal proti svému bratru křivě:~)w2nechť oba, kteří jsou ve sporu, dostaví se před Hospodina, před kněze a soudce, kteří jimi toho času budou.Z(/2Vystoupí-li proti někomu svědek lživý a obviňuje ho z přestupku (zákona),'72Jeden svědek proti nikomu nic nedokáže, ať jde o jakýkoli hřích nebo zločin; ale ústy dvou nebo tří svědků bude každá věc dokázána.3&a2Neber a nepřenášej mezníků svého bližního, položených od předků na tvých statcích, jež ti dá Hospodin, Bůh tvůj, v zemi, které se ti dostane v majetek.T%#2 Neušetříš ho, ale setřeš nevinnou krev s Israele, aby ti bylo dobře..$W2 nechať pošlou starší onoho města pro něho, dají jej odvésti z města útočištného a vydají do moci příbuzného zavražděného, a nechať jest usmrcen.6#g2 Jestliže však někdo nenávidí svého bližního, ukládá mu o život, přepadne jej a zbije tak, že zemře, a pak se uteče do některého z měst výše jmenovaných:}"u2 aby nebyla vylita nevinná krev v zemi, kterou ti dá Hospodin, Bůh tvůj, abys jí vládl, abys nebyl vinen krví.v!g2 jen budeš-li ostříhati jeho přikázání a činiti, co ti dnes nařizuji, milovati Hospodina, Boha svého, a choditi každého času po cestách jeho – přidej si jiná tři města a tak zdvojnásob počet měst výše řečených, )2Když pak rozšíří Hospodin, Bůh tvůj, hranice tvé, jak přísahou slíbil otcům tvým, a dá ti všecku zemi, kterou jim slíbil: – b?2Proto ti přikazuji, bys vyhradil tři města, která buďtež od sebe stejně vzdálena.%2(To proto), aby snad příbuzný toho, jehož krev byla prolita, bolestí jsa hnán, vraha nehonil a – kdyby byla cesta příliš daleká – nedohonil a neusmrtil, ačkoliv není vinen smrtí, protože není dokázáno, že měl prve nějakou nenávist k zabitému.2ale že s ním šel upřímně do lesa na dříví a že při kácení stromů sekera mu vyletěla z ruky, že totiž železo s topůrka se smeklo, přítele jeho udeřilo a zabilo: ten nechať uteče do některého z měst svrchu jmenovaných, aby zůstal živ.V'2Zákonem o vrahu, který utíká a jehožto život má býti chráněn, budiž toto: Kdo zabije bližního svého nevěda, a dokáže se, že včera a před včerejškem žádné nenávisti k němu neměl,12upravíš (k nim) pečlivě cestu a rozdělíš všecko území své země na tři díly, aby, kdo prchá pro vraždu, měl blízko kam se utéci.cA2vyhradíš si uprostřed země, kterou ti dá v majetek Hospodin, Bůh tvůj, tři města,  2Až zahladí Hospodin, Bůh tvůj, národy, jejichžto zemi ti dá, až ji zabereš a sídliti budeš v jejích městech (a) domech,L2budiž ti toto znamením: Nevyplní-li se, co prorok ten ve jménu Hospodinově předpověděl, to Hospodin nemluvil, ale prorok ve své opovážlivosti si to smyslil; proto nebudeš se ho báti.T#2Myslíš-li si: „Kterak mohu poznati slova, kterých Hospodin nemluvil?",X+2Prorok však, který by se dal svésti opovážlivostí a chtěl by ve jménu mém mluviti věci, kterých jsem já mu neuložil, by je oznámil, nebo (mluvil-li by) ve jménu bohů cizích, budiž utracen."jO2Kdo by nechtěl slyšeti slov jeho, která bude mluviti ve jménu mém, toho já sám potrestám.-2Proroka jim vzbudím ze středu bratří jejich, podobného tobě; slova má vložím do úst jeho a bude jim oznamovati vše, co mu přikáži.8m2I řekl mi Hospodin: „Dobře ve všem mluvili._92jak jsi žádal Hospodina, Boha svého, na Horebu, když byla obec shromážděna, pravé: „Ať již neslyším hlasu Hospodina, Boha mého, a ohně tohoto převelikého nechať již neuhlídám, bych nezemřel."{2Proroka z tvého národa, z tvých bratří, jako mě, vzbudí ti Hospodin, Bůh tvůj – toho budeš poslouchati – 2Tito národové, jejichžto zemi zabereš, poslouchají čarodějův a hadačů, ty však jsi od Hospodina, Boha svého, opatřen jinak.4e2 Buď dokonale oddán Hospodinu, Bohu svému.r_2 Nebo všecky tyto věci má Hospodin v ošklivosti a pro tyto zločiny zahladí je při tvém příchodu.l S2 zaklínače, nikoho, kdo by se radil duchů nebo věštců, kdo by se vyptával mrtvých na pravdu.X +2 Nebudiž mezi vámi nikoho, kdo by kázal synu svému nebo dceři procházeti ohněm, [aby se očistili], kdo by se tázal hadačů, kdo by zkoumal sny, pozoroval znamení, nebudiž (mezi vámi) kouzelníka,s a2 Až vejdeš do země, kterou ti dá Hospodin, Bůh tvůj, varuj se napodobovati ohavnosti oněch národů.w i2dostane týž díl pokrmů jako ostatní, kromě toho, co mu přísluší v jeho městě z dědictví po Otci. 92bude oprávněn konati službu ve jménu Hospodina, Boha svého, jako všichni jeho bratři Levité, kteří budou toho času státi před Hospodinem;+Q2Vyjde-li Levita z některého města tvého kdekoli v Israeli ležícího, v němžto sídlí, a přeje-li si toužebně jíti na místo, které Hospodin vyvolí,$C2neboť je vyvolil Hospodin, Bůh tvůj, ze všech kmenů tvých, by stáli (před) jménem Hospodinovým a konali mu službu oni i synové jejich na věky.C2prviny obilí, vína, oleje a díl vlny z ovčí střiže;-U2Od lidu, od těch, kteří přinášejí oběti, bude právem příslušeti kněžím toto: dají knězi plece a žaludek – buď že obětují býka neb ovci – 2Ničeho jiného se jim nedostane z majetku bratří jejich, protože sám Hospodin jest jejich dědičným majetkem, jak jim pravil.> y2Kněží-Levité, všichni, kteří jsou z tohoto kmene, nebudou míti podílu a dědičného majetku s ostatními Israelity; budouť míti výživu z obětí a darů Hospodinových.!=2Srdce jeho ať se pyšně nepozdvihuje nad jeho bratry a nechať se neuchyluje ani vpravo ani vlevo, aby kraloval dlouho on i synové jeho nad Israelem.E2A bude jej míti při sobě a čísti po všecky dny svého života, by se naučil báti se Hospodina, Boha svého, a zachovávati slova a ustanovení, která jsou v zákoně předepsána.72Když pak zasedne na královský trůn svůj, ať si opíše tento zákon do knihy podle předlohy, kterou si opatří od kněží kmene levitského.nW2Ať nemá mnoho žen, které by připoutaly k sobě jeho mysl, ani příliš mnoho stříbra a zlata.W~)2Když pak bude ustanoven, ať nechová si mnoho koní, a nevede lidu zase do Egypta jsa vzrušen touhou po četném koňstvu, když vám přece Hospodin přikázal, byste se nikdy již tou cestou nevraceli.8}k2ustanovíš toho, koho z počtu bratří tvých vyvolí Hospodin, Bůh tvůj. Příslušníka jiného národa, který by nebyl bratrem tvým, nebudeš směti učiniti králem.C|2Až vejdeš do země, kterou ti dá Hospodin, Bůh tvůj, až ji zabereš, usadíš se v ní a řekneš (si): „Ustanovím nad sebou krále jako mají všichni národové kolem (nás)":j{O2 A všecek lid, když o tom uslyší, bude se báti, že se pak nikdo nebude zpupností nadýmati.@z{2 Kdo však bude tak zpupný, že neposlechne rozkazu kněze, který toho času koná službu Hospodinu, Bohu tvému, a výroku soudce, ten budiž usmrcen; tak vypleníš zlo z Israele. ~~~B}}}||8{{{zyyey!xxax$wbvv1uut%sMrqqqqpooann^mm+ll!kk jjihhOggiffee2ddad"cc/bQaaw``'__!^-]\\/[7ZbYY"XX*WVVUPTT S@RQQjQPOOkONN MMLL KKeJII0HJGG FEEDD1CBAAZ@@S?>>=<;;::-99W8}77P655K433i32y1100&/L.q-,,\+X*p))E(R'9&&>%%%-$m#""T"!~!1 =)I;dsl*V_05} o  D X ] e#x#cF2!:?2!plody slunce i měsíců,n9W2! O Josefovi pravil: Od Hospodina buď požehnáno jeho území plody nebe, rosou, vodstvem podzemním,892! O Benjaminovi řekl: Miláček Hospodinův sídliž v bezpečí, u něho takořka na lůžku celý den ať dlí a mezi jeho rameny nechť odpočívá.72! Žehnej, Hospodine, jejich síle, a díla jejich rukou přijmi. Tepej páteře jejich nepřátel, ať se nezmohou, kdož jich nenávidí!62! práva tvá, ó Jakobe, zákon tvůj, Israeli! Když se hněvat budeš, klásti budou kadidlo a celopaly na tvůj oltář.<5s2! Oni pravili otcům svým a matkám: „Neznáme vás", a svým bratřím: „Nevíme o vás"; ani k synům svým se neznali. Ti tvých řečí ostříhali, úmluvu tvou zachovali,/4Y2!O Levim pravil (Mojžíš): Posvátné osudí tvé (– Hospodine –) přísluší tvému svatému mužstvu, které jsi zkoušel v Pokušení, a soudil u Vod odporu.372!Požehnání Judy je toto: Hospodine, slyš hlas Judův, a k jeho lidu jej uveď; ruce jeho ať zaň bojují, a budiž obhájcem proti nepřátelům.>2y2!Ať žije Ruben a neumírá, buď však malý počtem.g1I2!Stal se králem nad Spravedlivcem, když se shromáždila knížata lidu s kmeny Israelovými.?0{2!Mojžíš dal nám zákon, dědictví to obce Jakobovy. / 2!Miloval kmeny národa, všichni svatí jsou v jeho ruce; těm, kteří blíží se k jeho nohám, dostane se od něho poučení..92!Pravil: Hospodin přišel od Sinaje, vzešel nám ze Sciru, zasvitl z pohoří Faran, a s ním tisícové svatých; v pravici jeho byl ohnivý zákon.i- O2!Toto je požehnání, kterým požehnal Mojžíš, muž Boží, syny Israelovy před svou smrtí:Y,-2 4Naproti uzříš zemi, kterou já dám synům Israelovým, ale nevejdeš do ní.+)2 3nebo zhřešili jste proti mně mezi syny Israelovými u „Vod odporu" v Kadesu na poušti Sin, a neostavili jste mne mezi syny Israelovými. * 2 2Až tam vystoupíš, budeš připojen k lidu svému, jako umřel tvůj bratr Áron na hoře Hór a byl přiřazen k lidu svému;O)2 1Vystup na toto pohoří Abarim [to jest Přechodů], na horu Nebo, která je v Moabsku proti Jerichu, a pohled! na zemi Kanaan, kterou já dám v majetek synům Israelovým, a na (té) hoře zemři.1(_2 0Hospodin pravil téhož dne Mojžíšovi:4'c2 /Neboť ne nadarmo jsou vám přikázány, ale by všichni z nich byli živi; byste činíce je zůstali dlouho v zemi, do které přes Jordán táhnete, abyste ji zabrali.P&2 .pravil jim: Vložte všecka slova, která vám dnes ohlašuji, do svých myslí, byste přikazovali svým synům jich ostříhati, činiti a plniti všecky věci, které jsou psány v tomto zákoně.T%#2 -Když pak dokončil všecky tyto řeči, jež pronesl ke všem Israelitům,|$s2 ,Mojžíš tedy přišel a pronesl všecka slova této písně před poslouchajícím lidem, on a Josue, syn Nunův. #2 +Chvalte, národové, lid jeho, neb pomstí krev svých služebníků, odplatí jejich nepřátelům, a usmíří zemi svého lidu."2 *Opájet budu šípy své krví, meč můj bude hltati maso z krve zabitých a zajatců, z nepřátel hlav obnažených. " "!2 )až naostřím svůj meč jak blesky, a ruka má až chopí se soudu, odvětím se svým protivníkům, a svým nepřátelům odplatím.J 2 (Pozdvihuji k nebi svou ruku a pravím: „Jakože na věky žiji,/Y2 'Vizte, že já jsem sám jediný, mimo mne že jiný Bůh není. Já život beru a já jej dávám, já raním a já uzdravuji, a nikdo nemůže z ruky mé vyprostit.)2 &z jejichž obětí tuk jídali a z jejichž liteb pívali víno? Nechť vstanou a vám přispějí na pomoc, nechť vás v bídě ochraňují.I 2 %Pak řekne: „Kde jsou jejich bohové, na které se spoléhali,+Q2 $Hospodin práv lidu svého se ujme, smiluje se nad svými sluhy, když spatří, že ruka je vysílena, obklíčení že jsou zesláblí, a že ostatní zahynuli.%2 #Mně přísluší odveta, já to kdys oplatím, až bude klesati jejich noha; blízek je den (jejich) zkázy, rychle časy (ty) se dostaví.C2 "Není to u mne uloženo, zapečetěno v mých pokladnách?M2 !Dračí žluč je jejich víno, jed zmije, proti němuž lék není./2 Vinice jejich je z vinice sodomské, jakož i ze zahrad gomorrských; hrozny jejich jsou hrozny žlučové a zrnka jejich jsou náramně hořká.V'2 Neníť náš Bůh jak bohové jejich, i naši odpůrci musí to dosvědčit.}2 Jak může jeden honit tisíc, a dva zahnati deset tisíc? Zdaž ne, že je Bůh jejich prodal, a že Hospodin je vydal?L2 Kéž by zmoudřeli, srozuměli a kéž by myslili na (své) konce!?{2 (Ano), je to národ bez rady, a moudrosti v něm není..W2 Však odložil jsem to, by mne nepřítel nedráždil, by snad odpůrci jejich se nepyšnili. By neřekli: „Naše mocná ruka to vše učinila, ne však Hospodin."R2 Myslil jsem: „Budiž veta po nich! Vyhladím z lidí jejích památku."ym2 Venku bude je hubiti meč. doma pak strašlivé výjevy, mládence tak jako pannu, kojence jak člověka-starce.2 Budou zcela stráveni hladem, ptáci je pohltí žalostným klováním; zuby šelem na ně pošlu, s jedem hadů v prachu se plazících.S!2 Nahromadím na ně neštěstí, a vystřílím na ně všecky své šípy.2 Oheň vzplane mého hněvu, šlehat bude až na dno pekel; stráví zemi s jejím rostlinstvem, zažehne i základy horstev. 2 Oni mě rozhořčují nebohy, dráždí mě svými nicotami; já je rozhořčím též nelidem, podráždím pošetilým národem. #2 I řekl: „Tvář svou před nimi skryji a budu hledět na jejich konce; jeť to pokolení zvrhlé, synové, na něž nelze se spolehnout.S !2 Viděl to Hospodin, i rozhněval se pro roztrpčení synův i dcer svých.W )2 Boha, jenž tě zplodil, jsi opustil, zapomněls na Hospodina, svého tvůrce. 2 Obětovali běsům a ne Bohu, bohům, kterých nezkusili, novým, kteří nedávno přišli, kterých otcové jejich nectili.@}2 Podráždili ho cizími bohy, ohavnostmi ho roztrpčili. 2 Miláček ztučněl a vyhazuje; ztučněv, ztloustnuv, vykrmiv se opustil Boha, svého tvůrce, odstoupil od Boha, své to spásy..W2 smetanu ze skotu, mléko z ovcí, jakož i tuk jehňat a beránků plemene Basanu a kůzlat, spolu s nejvzácnější pšenicí, by pil krev hroznův, ohnivé víno.tc2 Usadil ho v hornaté zemi, aby jedl plodiny polní, aby med ssál ze skalisek, olej z nejtvrdšího kamene,L2 Hospodin sám byl jeho vůdcem, a žádný cizí bůh s ním nebyl.{2 Jak orel budí k letu svá mláďata, jako nad nimi poletuje: rozepjal svá křídla, vzal ho a nosil svými perutěmi.2 Nalezl ho v krajích pustých, na místě hrůzy a širé pouště; vodil ho kolkolem, poučoval, střežil, jak zřítelnici oka svého.X+2 Jeť národ Hospodinův jeho údělem, Jakob je dědictvím jemu přiřknutým. 2 Když Nejvyšší národy rozděloval, když syny Adama rozlučoval, ustanovil hranice národů podle počtu synův Israelových.!2 Rozpomeň se na dny dávné, pomysli na všecka pokolení; ptej se otce svého a poví ti, (taž se) předků svých, oni ti (to) řeknou.~2 Tak se odplácíš Hospodinu, národe pošetilý a nemoudrý? Není on otec tvůj, jenž si tě opatřil, jenž tě učinil a stvořil?e}E2 Prohřešili se proti němu, nečistí jsou, a ne jeho synové, plémě zkažené a zvrhlé.| 2 Boží díla jsou dokonalá, jsouť všechny jeho cesty právo; Bůh je věrný bez všeho klamu, spravedlivý jest a poctivý.J{2 Chciť hlásat jméno Hospodinovo! Vzdávejte čest našemu Bohu!z2 Kéž se lije jak déšť má nauka, nechať kanou jak rosa má slova, jako příval do zeleně, a jako lijavec na travinu!Ky 2 Slyšte, nebesa, co mluvím, naslouchej, země, slovům úst mých!cxA2Pronesl tedy Mojžíš tuto píseň do posledního slova před veškerou obcí israelskou: w 2Neboť vím, že po mé smrti budete činiti nešlechetně, že [brzy] uchýlíte se s cesty, kterou jsem vám vykázal; i stihnou vás pohromy v budoucnosti, když budete činiti, co je zlé před tváří Hospodinovou, popouzejíce ho díly rukou svých."v?2Shromážděte ke mně všecky starší kmenů svých a písaře; budu ukládati do jejich sluchu tato slova a za svědky proti nim vzývati nebe i zemi.Sw2 Není také za mořem, aby ses vymlouval a řekl: „Kdo z nás bude moci přeplaviti se za moře a donésti je až k nám, abychom je mohli slyšeti a činiti, co je přikázáno?"R2 Není ani v nebi, že bys mohl říci: „Kdo z nás může vystoupiti do nebe, by je k nám snesl, abychom je slyšeli a skutky plnili?"dQC2 Toto přikázání, které ti dnes dávám, není ani vysoko nad tebou, ani daleko od tebe.qP]2 jen budeš-li poslouchati hlasu Hospodina, Boha svého, budeš-li dbáti jeho přikázání a ustanovení, která jsou napsána v tomto zákoně, a navrátíš-li se k Hospodinu, Bohu svému, celým srdcem svým a celou duší svou.O'2 Hospodin, Bůh tvůj, bude ti hojně žehnati ve všech činech rukou tvých, v plodech života tvého i v plodech tvého dobytka, v úrodě země tvé, v nadbytku všeho, neboť Hospodin bude se zase radovati z tebe ke tvému štěstí, jako se radoval z otců tvých, N 2Ty však se vrátíš, budeš poslouchati hlasu Hospodina, Boha svého, a činiti všecka přikázání, která ti dnes dávám;pM[2Všecky tyto kletby obrátí pak na tvé nepřátelé a na ty, kteří tě nenávidí a pronásledují.0L[2Hospodin, Bůh tvůj, obřeže srdce tvé, i srdce potomstva tvého, bys miloval Hospodina, Boha svého, celým srdcem svým a celou duší svou, abys mohl býti živ. K;2vezme tě a uvede do země, kterou vládli otcové tvoji, dá ti ji v majetek, bude ti žehnati a učiní tě čelnějším než bývali otcové tvoji.eJE2Byť byls až ke stěžejím nebe rozptýlen, Hospodin, Bůh tvůj, zase tě odtud vytáhne,I12Hospodin, Bůh tvůj, zase změní tvou porobu, smiluje se nad tebou a shromáždí tě opět ze všech národů, mezi které tě prve rozptýlil.H)2zase se obrátíš k němu a z celého srdce i z celé duše své poslušen budeš i se syny svými jeho přikázání, jak ti dnes nařizuji:pG ]2Když se tedy na tobě vyplní všecka tato slova, požehnání nebo kletba, kterou jsem předložil před oči tvé, a když ty, puzen jsa lítostí srdce svého mezi všemi národy, mezi které tě rozptýlí Hospodin, Bůh tvůj,1F]2Co je skryto, přísluší Hospodinu, Bohu našemu; co však je zjevno, přísluší nám a synům našim až na věky, bychom plnili zákon tento do posledního slova.E2(proto) v rozhorlení, v rozhořčení a ve velikém hněvu vyvrhl je ze země jejich a uvrhl do země cizí, jak [je] dnes [patrno]."{Dq2proto vzplanul hněv Hospodinův na tuto zemi, že na ni uvedl všecky kletby, které jsou v této knize zapsány;_C92a sloužili bohům cizím, klaněli se těm, jichž neznali a jimž nebyli připsáni:By2A dostanou odpověď: „Protože nechali úmluvy Hospodinovy, kterou učinil s otci jejich, když je vyvedl z Egypta,A 2(ti) i všichni národové řeknou: „Proč učinil tak Hospodin této zemi? Jaké je to jeho rozhorlení a nesmírný hněv?"i@M2že ji vypálil sírou a žíravou solí, takže nebude již osívána, aniž bude co zeleného roditi, podobně jako vyvrácená Sodoma, Gomorrha, Adama a Seboim, které Hospodin ve svém rozhorlení a hněvu vyvrátil – +?Q2Příští pokolení, synové, kteří se potom narodí, i cizinci z daleka přišlí, když uvidí rány země té a pohromy, kterými ji Hospodin bude svírati, >2a dokonale ho vyhladí ze všech kmenův israelských, podle zlořečení, která jsou obsažena v knize tohoto zákona a smlouvy.b=?2Hospodin mu neodpustí, ale tehdy převelice vzplane proti člověku tomu rozhorlení a hněv Hospodinův, všecky kletby, které jsou v této knize zapsány, na něm se usadí, Hospodin vyplení jméno jeho pod nebem:<o2ať se pak netěší v duchu, ač bude slyšeti slova této přísahy, a nemyslí si: „Budu šťasten, i když budu choditi podle nepravého srdce svého; ať zahyne všecko!"};u2Ať není snad mezi vámi muže nebo ženy, čeledi nebo kmene, jehožto srdce dnes od Hospodina, Boha vašeho, se odvrací, aby šel a sloužil bohům oněch národů – ať není mezi vámi kořene, z něhož vyrůstá žluč a hořkost – s:a2viděli jste jejich ohavy a kal, to jest jejich modly, dřevo a kámen, stříbro a zlato, kteréž ctili.{9q2Vy víte, kterak jsme sídlili v Egyptě, kterak jsme táhli územím národův, a když jste mezi nimi kráčeli,:8q2nýbrž se všemi přítomnými i nepřítomnými.^772A neučiním já této úmluvy jen s vámi a nepotvrzuji těchto přísah (jen vám), 62 aby si z tebe učinil národ a on aby byl Bohem tvým, jak ti řekl a jak přisahal otcům tvým, Abrahamovi, Isákovi a Jakobovi.5 2 abys vešel s Hospodinem, Bohem svým, v úmluvu přísahou potvrzenou, ve kterou dnes Hospodin, Bůh tvůj, s tebou vchází,k4Q2 dětí i ženy vaše, i cizinci, kteří s tebou bydlí ve stanech, ano i tvoji drvaři a vodáci,32 Vy všichni stojíte dnes před Hospodinem, Bohem svým, vaše knížata i kmeny, vaši starší, písaři i všecek národ israelský,a2=2 Šetřte tedy slov této úmluvy a plňte je, byste vše, co činíte, konali se zdarem.g1I2zabrali jsme zemi jejich a dali jsme ji v majetek Rubenovi, Gadovi a polovici kmene Manassova.02Když pak jste přišli na toto místo, Sehon, král hesebonský, a Og, král basanský, vytáhli proti nám do boje; i pobili jsme je,/}2Chleba jste nejedli, vína a (jiného) opojného nápoje jste nepili, abyste poznali, že já jsem Hospodin, Bůh váš.y.m2Vedl vás čtyřicet let po poušti; roucha vaše se neotřela, aniž obuv vašich nohou vetchostí se rozpadla.g-I2avšak Hospodin vám nedal do dneška rozumné mysli, vidoucích očí ani slyšících uší.W,)2veliké zkoušky, které viděly oči tvé, ona obrovská znamení a zázraky;X++2Mojžíš svolal všecek národ israelský a řekl jim: Vy jste viděli všecky věci, které učinil Hospodin před očima vašima v Egyptě na faraonovi, na všech služebnících jeho i na veškeré zemi,* 52To jsou slova úmluvy, kterou přikázal Hospodin Mojžíšovi učiniti s Israelity v Moabsku, kromě oné úmluvy, kterou s nimi učinil na Horebu.I) 2DHospodin zavede tě po lodích zase do Egypta, cestou, o které ti pravil, že jí už neuvidíš. Tam budeš prodáván nepřátelům svým za otroky a otrokyně, a nebude, kdo by tě koupil.C(2CRáno budeš říkati: „Kéž by již byl večer!" a večer: „Kéž by již bylo jitro!" To ze strachu srdce svého, jímžto se budeš lekati, a pro to, nač budeš očima patřiti.y'm2BŽivot tvůj bude takořka před tebou na tenko viseti; báti se budeš v noci i ve dne, nejsa si jist životem.1&]2AAni mezi těmi národy nedojdeš odpočinku, noha tvá nebude míti pevného místa; neboť Hospodin ti tam dá srdce tekavé, oko vysílené a duši ztrápenou žalem.$%C2@Hospodin tě rozptýlí mezi všecky národy od konce do konce země, a tam budeš sloužiti bohům cizím, neznámým tobě i otcům, dřevům a kamenům.Y$-2?A jako prve veselil se Hospodin nad vámi, dobře vám čině a rozmnožuje vás, tak se bude veseliti, když vás bude ničiti a hubiti, byste byli vypleněni ze země, do které vcházíš, abys jí vládl.#32>Zůstane vás početně málo, kdežto dříve bylo vás tak mnoho jako je nebeských hvězd, neboť neposlouchal jsi hlasu Hospodina, Boha svého."2=Nad to i všecky nemoci a rány, o kterých není v knize tohoto zákona nic psáno, bude Hospodin na tebe uváděti, dokud té nepotře._!92w27by jim nemusili dáti z masa synů svých, které budou jísti, že nebudou míti nic jiného v obležení a bídě, kterou tě sevřou tvoji nepřátelé ve všech branách tvých.%26Lidé mezi vámi rozmařilí a velmi mlsní budou závistivě hleděti na bratry své, ano i na manželky své, které spí v jejich lůně,925V úzkosti a bídě, kterými tě nepřítel sevře, budeš jísti plody života svého, maso synů svých a dcer, které ti dá Hospodin, Bůh tvůj.p[24Bude tě svírati ve všech městech tvých, dokud v celé zemi, tvé nebudou pobořeny tvé pevné a vysoké zdi, na které ses spoléhal. Budeš obléhán ve svých branách po celé zemi své, kterou ti dá Hospodin, Bůh tvůj.)M23Plody dobytka tvého a úrodu země tvé bude hltati, dokud nezahyneš; nebude šetřiti pšenice tvé, vína, oleje, stád býkův a ovec, dokud tě nezničí.V'22národ přeukrutný, který nedbá starce a s dítětem nemá milosrdenství.21Hospodin přivede na tebe z daleka, od nejzazších končin země národ, jako orla prudce letícího, jehož jazyku nebudeš rozuměti;7i20sloužiti budeš nepříteli svému, kterého pošle na tebe Hospodin, v hladu, žízni a nahotě a všelikém nedostatku; jho železné na tebe vloží, dokud tě nezničí.ym2/Protože jsi nesloužil radostně a s veselou myslí za to, že jsi měl všeho hojnost, Hospodinu, Bohu svému,[12.(Bány ty) budou znameními a zázraky na tobě i na tvém potomstvu až na věky.Z/2-Všecka tato zlořečení snesou se na tebe, budou tě pronásledovati, uchvátí tě, až zahyneš, že jsi neposlechl hlasu Hospodina, Boha svého, a nezachoval jeho příkazův a ustanovení, která ti dal.dC2,On bude tobě půjčovati, ty však jemu půjčovati nebudeš; on bude. hlavou a ty zadkem. 2+Cizinec, který s tebou v zemi sídlí, bude se povznášeti nad tebe výš a výše, ty však budeš poklesati níž a níže.<u2*Všecky stromy tvé i úrodu země tvé zkazí hmyz.W)2)Syny zplodíš i dcery, ale neužiješ jich, neboť odvedeni budou do zajetí.t c2(Olivy budeš míti ve všech krajích svých, ale olejem pomazávati se nebudeš, neboť opadají a zajdou. }2'Vinici štípíš a budeš kopati, ale vína píti nebudeš, aniž budeš na ní co sbírati, nebo zničena bude červy.] 52&Mnoho semene na poli zaseješ, ale málo sklidíš, neboť kobylky všecko sežerou. }2%Jsa zničen, staneš se předmětem přísloví a posměšných řečí všem národům, mezi které tě Hospodin uvede.I  2$Hospodin zavede tebe i krále tvého, kterého nad sebou ustanovíš, mezi národ, kterého neznáš, kterého neznali ani otcové tvoji, a tam sloužiti budeš bohům cizím, dřevu a kameni.2#Hospodin tě raní hroznými vředy na kolenou i na stehnech, že nebudeš moci býti uzdraven od paty nohy až do temene své (hlavy).O2"a omámen budeš hrůzou těch věcí, které budou viděti oči tvé.32!Úrodu země tvé a (výtěžek) všech prací tvých sní národ, jehož neznáš, budeš bez ustání trpěti pohanění a útisky po všecky dny&G2 Synové tvoji a dcery budou vydány cizímu národu; oči tvé budou na to patřiti, celé dny budou omdlévati touhou spatřiti je, a nebude ti (to) možno.M2Býk tvůj bude před tebou zabit, a nebudeš z něho jísti. Osel tvůj bude ti vzat před tvým zrakem a nebude ti vrácen. Ovce tvé se dostanou tvým nepřátelům, a nebude, kdo by ti pomohl.32Manželku pojmeš, ale jiný s ní bude spáti. Dům si vystavíš, ale nebudeš v něm bydliti. Štípíš vinici, avšak nebudeš s ní sbírati.@{2makati budeš o polednách jako maká slepý ve tmě, a pravé cesty nenajdeš. Po všecek čas budeš pohanění snášeti, násilí trpěli, a nebudeš míti, kdo by tě vysvobodil.P2Hospodin tě raní pominutím smyslů, slepotou, šílenou zuřivostí,2Hospodin tě raní egyptskými vředy a [na části těla, kterou vychází výkal] lišeji a svrabem, že nebudeš moci býti vyléčen.q]2Mrtvoly tvé budou pokrmem všemu ptactvu nebeskému i šelmám pozemským, a nebude, kdo by je odehnal.7~i2Hospodin dá, že budeš před svými nepřáteli padati; jednou cestou proti nim potáhneš, avšak sedmi budeš prchati a budeš rozptýlen po všech královstvích země. u}e2Hospodin bude činiti z deště pro tvou zemi písek a s nebe bude padati prach na tebe, až budeš zničen.[|12Nebe, které je nad tebou, bude měděné, a země, po které chodíš, železná.!{=2Hospodin tě raní úbytěmi, horečkou, zimnicí, záněty, zápaly, zkaženým vzduchem, obilní snětí a bude tě pronásledovati, dokud nezahyneš.yzm2Hospodin způsobí, že (tě) zachvátí mor, dokud tě nevyhladí ze země, do které vejdeš, abys jí vládl.Ey2Hospodin pošle na tebe bídu, strádání, kletbu na všecky skutky, které budeš činiti, dokud tě nepotře a rychle nevyplení pro tvé zlovolné hanebnosti, kterými jsi mě opustil.Zx/2Zlořečen budeš, když budeš vcházeti, a zlořečen, když budeš vycházeti.}wu2Zlořečeny budou plody života tvého, plodiny země tvé, zástupy tvého hovězího dobytka a stáda ovec tvých.3vc2Zlořečena budou humna tvá i sýpky tvé.9uo2Zlořečen budeš ve městě, zlořečen na poli.Zt/2Nebudeš-li (však) chtíti poslouchati hlasu Hospodina, Boha svého, bys šetřil a činil všecky jeho příkazy a ustanovení, která ti dnes dávám, snesou se na tebe všecky tyto kletby a zachvátí tě:wsi2nebudeš-li se od nich uchylovati ani napravo ani nalevo, nebudeš-li choditi za bohy cizími ani jich ctíti.Tr#2 Hospodin tě učiní hlavou a nikoliv zadkem, vždycky budeš nahoře a ne dole, budeš-li jen poslouchati příkazů Hospodina, Boha svého, které ti dnes dávám, budeš-li jich šetřiti, činiti je,fqG2 Hospodin otevře svůj nejlepší poklad, nebe, by rozdával svým časem zemi tvé deště a požehná všem činům rukou tvých. Půjčovati budeš národům mnohým, sám však od nikoho nebudeš si nic vypůjčovati.;pq2 Hospodin dá, že budeš míti hojnost všeho dobrého, plodů života svého, plodů dobytka svého i plodů země své, o které přisáhl Hospodin otcům tvým, že ti ji dá.`o;2 I uzří všickni národové světa, že máš jméno Hospodinovo a budou se tě báti.#nA2 Hospodin si tě povýší za svatý národ, jak ti přisáhl, budeš-li šetřiti příkazů Hospodina, Boha svého, a budeš-li choditi po cestách jeho.m2Hospodin sešle požehnání do tvých zásobáren a na všecky činy rukou tvých, a požehná ti v zemi, kterou obdržíš.>lw2Hospodin dá, že nepřátelé tvoji, kteří proti tobě budou vyvstávati, budou padati před tváří tvou; jednou cestou proti tobě potáhnou a sedmi budou před tebou prchati.:kq2Požehnán budeš, ať vcházíš či vycházíš.3jc2Požehnána budou tvá humna i sýpky tvé.i2Požehnány budou plody života tvého, plodiny tvé země, plody tvého dobytka, stáda tvého skotu a chlévy tvého bravu.Ah2Požehnán budeš ve městě a požehnán budeš na poli.ngW2Všecka tato požehnání snesou se na tebe a zahrnou tě, jen budeš-li poslouchati jeho příkazů:Tf %2Budeš-li poslouchati hlasu Hospodina, Boha svého, bys činil a šetřil všech jeho příkazů, které ti dnes dávám, Hospodin, Bůh tvůj, povýší tě nade všecky národy, kteří sídlí na zemi.feG2„Zlořečen, kdo neplní vytrvale skutkem slov tohoto zákona." I řekne všecek lid: Amen.mdU2„Zlořečen, kdo přijímá dary, aby byl nevinný odsouzen na. smrt." A všecek lid řekne: Amen.]c52„Zlořečen, kdo tajně zavraždí bližního svého." A všecek lid řekne: Amen.Nb2„Zlořečen, kdo spí se svou tchyní." A všecek lid řekne: Amen.maU2„Zlořečen, kdo spí se svou sestrou, dcerou otce svého nebo matky." A všecek lid řekne: Amen.V`'2„Zlořečen, kdo spí s jakýmkoli zvířetem." A všecek lid řekne: Amen.|_s2„Zlořečen, kdo spí s manželkou otce svého a odkrývá pokrývku jeho [lůžka]." A všecek lid řekne: Amen.f^G2„Zlořečen, kdo převrací právo cizince, sirotka a vdovy." A veškeren lid řekne: Amen.V]'2„Zlořečen, kdo zavádí na scestí slepého." A všecek lid řekne: Amen.`\;2„Zlořečen, kdo překládá mezníky bližního svého." A všecek lid řekne: Amen.W[)2„Zlořečen, kdo nectí otce svého nebo matky." A všecek lid řekne: Amen.*ZO2„Zlořečen, kdo si udělá řezbu nebo slitinu, ohavnost Hospodinu, dílo rukou řemeslníkův, a postaví si ji skrytě." A všecek lid nechť odpoví: Amen.PY2A Levité začnou volati ke všem mužům israelským zvučným hlasem: T~K}}A||{{8zzXyy0xww:vvwuuOttyss0rr2qq=pp;oo nmml+kk7jjRihHgg=feeZdd#ccbb!a`__0^]]\\o[ZZcYY2XeWWXWVlUU(TTSS.RSRQPP;ONMMMYLL+KJJ,I?HGG|FFFEEEdDDECCWBBBDA@G??n>>h=<?w<Svolal tedy Josue, syn Nunův, kněze a pravil jim: Vezměte archu úmluvy, a sedm jiných kněží ať vezme sedm rohů milostivého léta a nechať jdou před archou Hospodinovou.}>u<Když pak zazní zvuk rohu táhlejší, [avšak poněkud trhaný], když zazvučí vám v uších, ať vzkřikne všecek lid velikým křikem; zdi města do základů se sesují a každý (do něho) vnikne na místě, proti němuž bude státi.9=m<Sedmého pak dne ať vezmou kněží sedm rohů, jichž užívají v milostivém létě, a jdou před archou úmluvy; obejděte sedmkrát město a kněží ať troubí na rohy.X<+<Obejděte město, všichni válečníci, jednou za den; čiňte tak šest dní.f;G<I řekl Hospodin Josuovi: Hle, dávám v ruce tvé Jericho, krále jeho a všecky bojovníky.t: e<Jericho bylo pevně zavřeno ze strachu před syny Israelovými, a nikdo se neodvážili vyjíti ani vjíti.9<„Zuj" – pravil – „obuv s nohou svých, neboť místo, na kterém stojíš, je svaté." Josue učinil, jak mu bylo rozkázáno.l8S<Josue padl tváří na zem a klanějě se pravil: „Co chce pán říci služebníku svému?" – [71<On odpověděl: Nikoliv; ale jsem kníže vojska Hospodinova a nyní přicházím..6W< Když byl Josue na polích města Jericha, pozdvihl oči a viděl muže, an stojí proti němu drže tasený meč; i šel k němu a řekl: Jsi náš, či nepřátel?5+< Když jedli z plodin země, přestala manna a synové Israelovi nepožívali již toho pokrmu, nýbrž jídali z plodin země Kanaan toho roku.Q4< a druhého dne jedli z plodin země přesné chleby a pražmu toho roku.3< Synové Israelovi, zůstavše v Galgale, slavili velikonoce čtrnácté ho dne měsíce, pod večer, na polích jerišských,~2w< A Hospodin řekl Josuovi: Dnes jsem odňal od vás egyptskou pohanu. I nazváno je jméno místa toho Galgala podnes.Y1-<Když byli všichni obřezáni, zůstali na témž tábořišti, až se zhojili.&0G<Synové těch nastoupili na místo otcův a byli Josuem obřezáni, ježto zůstávali s předkožkou, jak se rodili, a nikdo jich cestou prve neobřezával.e/E<po čtyřicet let pochodu široširou pouští, obřezáván nebyl, dokud nevyhynuli, kteří nebyli poslušní hlasu Hospodinova a kterým byl se prve zapřísáhl, že jim neukáže země mlékem a medem oplývající.L.<ti všichni byli obřezáni. Lid však, který se rodil na poušti,3-a<Příčina druhé obřízky je tato: Všecek lid mužského pohlaví, který vyšel z Egypta, všichni muži-bojovníci zemřeli na poušti, na dlouhých oklikách cesty;f,G<(Josue) učinil, co byl přikázal Hospodin a obřezal syny Israelovy na pahorku Předkožek.m+U<Toho času řekl Hospodin Josuovi: Nadělej si kamenných nožů a obřež po druhé syny Israelovy.r* a<Když uslyšeli všichni králové amorrhejští, kteří sídlili za Jordánem na západě, a všichni králové kanaanští, kteří drželi místa blízká Velikému moři, že vysušil Hospodin proudy Jordánu před syny Israelovými, až přešli, zdrceno bylo jejich srdce a nezůstala v nich mysl; tak se strachovali před příchodem synův Israelových.)<by poznali všichni národové země velmocnou ruku Hospodinovu, byste se báli i vy Hospodina, Boha svého, každý čas.V('<jako byl učinil prve v moři Rudém, které vysušil, dokud jsme nepřešli,_'9<když Hospodin, Bůh váš vysušil jeho vody před zrakem vaším, až jste přešli,U&%<Poučíte je řkouce: „Suchým řečištěm přešel Israel tento Jordán,%<a řekl synům Israelovým: Když v budoucnosti tázali se budou synové vaši otců svých: „Co znamenají kameny tyto?"c$A<Také dvanáct kamenů, které byli vzali z řečiště Jordánu, položil Josue v Galgalew#i<Lid vystoupil z Jordánu desátého dne měsíce prvého. A rozbili stany v Galgale na východ města Jericha.!"=<Když vystoupili, nesouce Hospodinovu archu úmluvy, a počali jíti po suché zemi. vrátily se vody do svého řečiště a tekly jako prve tekávaly.4!e<On jim tedy přikázal: Vystupte z Jordánu.S !<Přikaž kněžím, kteří nesou archu úmluvy, by vystoupili z Jordánu.#<A řekl mu:|s<Toho dne zvelebil Hospodin Josue přede vším Israelem, že se ho báli, jako se báli Mojžíše, dokud byl živ.iM< čtyřicet tisíc bojovníků táhlo v zástupech a četách po rovných polích města Jericha.< Také Rubenovci, Gadovci a polovice kmene Manassova šla ve zbrani před syny Israelovými, jak jim byl přikázal Mojžíš:^7< Když všichni přešli, přešla také archa Hospodinova. Kněží šli před lidem.J< Kněží tedy, kteří nesli archu, stáli v Jordánu, dokud nebylo vyplněno všecko, co byl přikázal Hospodin Josuovi, aby oznámil lidu, a (co) mu byl řekl Mojžíš. Lid rychle přešel.< Také jiných dvanáct kamenů položil Josue v řečišti jordánském, kde stáli kněží nesoucí archu úmluvy, a jsou tam podnes.iM<Synové Israelovi učinili, jak jim Josue přikázal, a vynesli z řečiště Jordánu dvanáct kamenů, jak mu byl Hospodin přikázal, podle počtu synův Israelových, až na místo, kde rozbili stany, a tam je položili.>w<odpovíte jim: „Zmizely vody Jordánu před Hospodinovou archou úmluvy, když šla přes něj; proto položeny jsou kameny tyto na památku synům Israelovým na věčné časy." <aby byly (památným) znamením mezi vámi; když budou v budoucnosti synové vaši tázati se vás: „Co znamenají tyto kameny?",(K<a řekl jim: Jděte před archou Hospodina, Boha svého, do Jordánu a vyneste tam odtud každý po jednom kameni na ramenou, podle počtu synův Israelových,r_<Povolal tedy Josue dvanáct mužů, které byl vybral ze synů Israelových, po jednom z každého kmene,5e<a přikaž jim, by vzali z řečiště Jordánu, kde stály nohy kněží, dvanáct hodně tvrdých kamenů, a ty položte na tábořiště, kde rozbijete této noci stany.;s<Vyber dvanáct mužů, po jednom z každého kmene,/ ]<Když přešli, pravil Hospodin Josuovi:C<Lid tedy přecházel proti Jerichu. Kněží, kteří nesli Hospodinovu archu úmluvy, stáli opásáni jsouce na suché půdě v Jordánu a všecek lid přecházel suchým řečištěm.<zastavily se vody sestupující na místě jednom, naduly se takořka v horu, a bylo je viděti v dálce od města, které sluje Adom, až k místu Sartan; (vody) pak, které byly níže, stekly do moře Pouště, – nyní sluje Mrtvé, – až úplně zmizely.#<Když pak vešli do Jordánu, a když nohy jejich na kraji vody se omočily – Jordán břehy svého koryta v době žní byl zatopil – } u<Také lid vyšel ze svých stanů, by přešel Jordán. Kněží, kteří nesli archu úmluvy, šli tedy před ním.f G< Až kněží, kteří ponesou archu Hospodina, Boha veškeré země, vloží chodidla nohou svých do vod Jordánu, vody, které jsou dole, sběhnou a zmizejí, které pak přicházejí shora, zastaví se v jednu spoustu.Y -< Vezměte si dvanáct mužů z kmenův Israelových, po jednom z každého kmene.O < Hle, archa úmluvy Pána veškeré země půjde Jordánem před vámi.W )< A opět pravil: Po tom poznáte, že Hospodin, Bůh živý jest mezi vámi, a že rozpráší před vámi Kanaanského, Hetského, Hevejského, Ferezejského, Gergesejského, Jebusejského a Amorrhejského._9< Josue řekl synům Israelovým: Přistupte sem a slyšte slovo Hospodina, Boha svého.tc<Přikaž kněžím, kteří ponesou archu úmluvy: Až vstoupíte na kraj vody Jordánu, zastavte se v ní.#<řekl Hospodin Josuovi: Dnes počnu tě vyvyšovati přede vším Israelem, aby věděli, že, jako jsem byl s Mojžíšem, jsem i s tebou.<I pravil kněžím: Vezměte archu úmluvy a jděte před lidem. Plníce, co bylo rozkázáno, vzali (ji) a šli před nimi.`;<Josue pak řekl lidu: Posvěťte se, nebo zítra bude činiti Hospodin mezi vámi divy.]5<budiž však mezi vámi a archou mezera, dvou tisíc loket – byste [ji mohli z dálky viděli a] věděli, kterou cestou je vám jíti, nebo jste dosud po ní nešli. Chraňte se však přiblížiti se k arše!)M<a provolávali: Až uvidíte archu úmluvy Hospodina, Boha svého, a kněze z rodu levitského, kteří ji ponesou, zdvihněte se také vy a jděte za nimi – <u<Po třech dnech tedy procházeli hlasatelé táborem  <Josue tedy v noci vstal a hnul táborem. Vyšedše ze Setim přišli k Jordánu, on a všichni synové Israelovi, a zůstali tam.}u<a řekli: (Ano) Hospodin dal všecku tuto zemi do rukou našich a všichni její obyvatelé jsou strachem poraženi.I~ <Když tedy tito vešli do města, vyzvědači dali se na zpáteční cestu, sestoupili s hor, přešli Jordán, přišli k Josuovi, synu Nunovu, vypravovali mu vše, co se jim bylo přihodilo,0}[<Šli tedy, přišli do hor a zůstali tam tři dny, až se vrátili jejich pronásledovatelé, – Ti totiž hledali je po všech cestách, avšak nenalezli jich. – z|o<Ona odpověděla: „Jak jste pravili, tak budiž!" A. když je propustila, zavěsila v okně červený provazec.v{g<Budeš-li nás však chtíti zradit a tuto věc vyjevit, budeme prosti přísahy, kterou jsi nás zavázala."9zm<Kdo ze dveří domu tvého vyjde, toho krev bude na jeho hlavě a my budeme bez viny. Ale krev všech, kdož budou s tebou v domě, padne na hlavu naši, dotkne-li se jich kdo.Ry<neuvážeš-li, až vejdeme do země, tento červený provazec na znamení v okně, kterým jsi nás spustila, a neshromáždíš-li svého otce, matky, bratří a všeho příbuzenstva do domu svého.]x5<Oni jí řekli: „Nebudeme vázáni přísahou touto, kterou jsi nás zapřisáhla,3wa<a pravila jim: „Do hor jděte, by snad nepotkali se s vámi, až se budou vraceti; tam se skrývejte tři dny, dokud se nevrátí; pak vám bude lze jíti svou cestou."bv?<Pak je spustila oknem po provaze – dům její opíral se totiž o (městskou) zeď – ?uy<Oni jí odpověděli: „Život náš budiž místo vás utracen; – jen jestli nás nezradíš – až nám dá Hospodin (tuto) zemi, naložíme s tebou milosrdně a věrně." – ty< že ušetříte mého otce, matky, bratří, sester a všeho, co jim pří sluší, že ušetříte našich životů."-sU< Nyní tedy při sahejte mi při Hospodinu, že jako já jsem milosrdenství prokázala vám, tak i vy prokážete je domu otce mého. Dejte mi spolehlivé znamení,2r_< To slyšíce, polekali jsme se, srdce naše ochablo, a když jste přišli, nezůstal v nás duch; nebo Hospodin, Bůh váš, ten je Bůh nahoře na nebi a dole na zemi,{qq< Slyšeli jsme, že vysušil Hospodin vody Rudého moře, když jste do něho vstoupili vycházejíce z Egypta; a (slyšeli jsme), co jste učinili dvěma králům amorrhejským, kteří byli za Jordánem, Sehonovi a Ogovi, které jste zabili.p < „Vím, že dal vám Hospodin (tuto) zemi; nebo zachvátil nás strach z vás a všecko domácí obyvatelstvo zmalomyslnělo.joO<Ti, kteří se skrývali, ještě neusnuli, když tu, hle, žena přišla k nim nahoru a pravila:n <Ti tedy, kteří byli vysláni, hnali se za nimi cestou, která vede ku brodu Jordánu; jak vyšli, byla brána hned zavřena.imM<Vyvedla pak (ty) muže na střechu domu svého a přikryla je lněnými stonky, které tam byly.l/<Když měla býti za tmy brána již zavřena, vyšli také oni, nevím však, kam odešli; běžte rychle za nimi, neboť můžete je dohoniti."k<Žena však muže vzala, skryla je a pak řekla: „Přiznávám se, že přišli ke mně, ale nevěděla jsem, odkud jsou.+jQ<Tu vzkázal král Jericha Rahabě: „Vyveď muže, kteří k tobě přišli a vstoupili do domu tvého, jsouť (to) vyzvědači a přišli ohledat všecku zemi."vig<Bylo pak oznámeno králi Jericha: „Hle, několik synův Israelových vešlo sem v noci, by ohledali zemi."Oh <Josue, syn Nunův, vyslal tajně ze Setimu dva muže, vyzvědače, a řekl jim: Jděte a ohledejte zemi i město Jericho. I šli a přišli do domu ženy nevěstky, jménem Rahab a uložili se u ní.g #<Kdokoli bude odpírati tvým ústům a nebude poslušen všech rozkazů, které mu dáš, ať umře; ty jen buď silný a zmužile se měj.f )<Jako jsme ve všem poslušni byli Mojžíše, tak poslouchati budeme tebe; kéž jen Hospodin, Bůh tvůj, je s tebou, jako byl s Mojžíšem.ne Y<I odpověděli Josuovi: Všecko, co jsi nám přikázal, učiníme, a kamkoli nás pošleš, půjdeme.K2!Zabulonovi řekl: Vesel se, Zabulone, ze svých cest, a Issachare (raduj se) ve svých stanech!5=e2!Krásný buď jak prvorozený tur, rohy jeho buďte jak rohy zubří; těmi trkej národy až na kraj světa. Tím buďte zástupy Efraimovy, tím buďte tisíce Manassovy!#<A2!úrodou země a jejím bohatstvím. Požehnání toho, jenž se zjevil ve kři, sestup na hlavu Josefovu, na témě toho, jenž je knížetem mezi bratry!R;2!(požehnáním) vrcholků pravěkých hor, plodinami odvěkých pahorků, k<~,}}r||){RzzEyxx%wvvFuuNttss rqqyp(oo`nmm lUkjioi hhIgfedd[d ccMbaa`j__^6]]'\6[V[Z&YYXXyWWV{VUUqTTESS~RRQQPPOO\NlNMlLLAKKHJhII-HHaGFFqEDCCBVAAG@C??C? >>>s>B>===|=K=<<<;m;":/99877 66*5544(332222k2=1-00M//r/. --|,,++#*k))c((*'g&&'%i$##"">!!B R6K =!xFyF(q *> yzO!tzYb  s  q63G3kD< Potom sestupují hranice k údolí Třtinovému; na jihu (toho) údolí jsou města Efraimova; uprostřed jsou města Manassova; na severu údolí je území Manassovo a vybíhá k moři,#<– krajina Tafua totiž připadla v los Manassův, (avšak Tafua), která je na hranicích Manassovců, připadla v los Efraimovcův. – ym<Hranice Manassovy šly od Aseru (u) Machmetatu, který je proti Sichemu; jdou na jih k obyvatelům pramene Tafua<dcery totiž Manassovy obdržely dědičný podíl mezi syny jeho. Země Galaad však dostalo se v los ostatním synům Manas-sovým.W)<Tak dostalo se deset podílů Manassovi mimo zemi Galaad a Basan za Jordánem;y<Ty předstoupily před kněze Eleazara, před Josue, syna Nunova, a před knížata řkouce: Hospodin přikázal skrze Mojžíše, by nám byl dán podíl mezi bratry našimi. Dal jim tedy podle rozkazu Hospodinova podíl mezi bratry otce jejich.,S<Salfaad však, syn Hefera, syna Galaada, syna Machira, syna Manassova, neměl synů, nýbrž toliko dcery, jichžto jména jsou: Maala, Noa, Hegla, Melcha a Tersa.Z/<Ostatní Manassovci (dostali podíly) podle jejich rodů: synové Abiezerovi, Helekovi, Esrielovi, Se-chemovi, Heferovi, Semidovi; to jsou (totiž) mužští potomci Manassa, syna Josefova, podle jejich rodů.) O<Také kmen Manassův dostal úděl; jeť on Josefův prvorozenec. Machir, prvorozenec Manassův, otec Galaadův, který byl válečníkem, dostal Galaad a Basan.~)< Kanaanských, kteří sídlili v Gazeru, Efraimovci nepobili; proto sídlí Kanaanští uprostřed Efraima až podnes, dávajíce mu poplatek.}< Také byla synům Efraimovým uprostřed údělu synů Manassových oddělena města s příslušnými vesnicemi: (. . .)||s<Z Tafuy jdou na západ do Třtinového údolí a vybíhají k moři [Solnému]. To je podíl rodů kmene Efraimova._{9<sestupují z Janoe do Atarotu a do Naaraty, dosahují Jericha a vybíhají k Jordánu.z9<pak vybíhají hranice k moři. (. . .) Machmetat na severu; pak zatáčejí se hranice na východ do Tanat-Sela, přecházejí na východě do Janoe,y3<Byly také (vymezeny) hranice Efraimovců podle jejich rodů: Území jejich bylo na východě, (. . .) od Atarot-Addaru až k Hornímu Bet-Horonu;9xo<(To) dostali synové Josefovi: Manasses a Efraim.w<sestupuje k západu k území Jefleťanů až ke hranicím Dolního Bet-Horonu a (ke) Gazeru, a končí se [jeho kraje] Velikým mořem.]v5<(hranice jeho) jde od Betelu do Luzy, přechází k území Archejských, k Atarotu,u 5<Los Josefovců padl (na krajinu) od Jordánu naproti Jerichu a (proti) jeho vodám na východě pouště, která stoupá od Jericha do hor k Betelu;t{<?Jebušanů však, obyvatelů Jerusalema, nemohli Judovci vyhladiti; i bydlí Jebušané s Judovci v Jerusalemě podnes.Ts#<>Nebsan, Město soli a En-gaddi – šest měst s příslušnými vesnicemi.0r]<=Na poušti: Bet-Araba, Meddin, Sachacha,oqY<-< od vrcholu hory přechází až ku prameni Neftoa, dospívá k osadám hory Efron, sklání se do Baaly, to jest Kariatiarim čili Město lesů.K=<pak stoupá údolím syna Ennomova na jižní straně Jebušanů, to jest Jerusalema; odtud zdvíhá se k vrcholu hory, která leží na západ, proti Geennom, na severním konci údolí Rafaim;W<)<stoupá k Debeře nedaleko údolí Achor, směřuje na sever ke Galgale, která je naproti průsmyku Adom-mim, na jihu údolí; pak jde přes vodu, která sluje Studnice slunce, a zabíhá ku prameni Rogel;k;Q<stoupá do Bet-Hagly, přechází na sever do Bet-Araby, vystupuje ke skále Boena, syna Rubenova,:7<Východní hranice začíná u Solného moře (a sahá) až ke konci Jordánu. Na severu (jde) hranice od jazyka moře, od jmenované řeky Jordánu,w9i<odtud přechází do Asemony, sahá k Egyptskému potoku a končí u Velikého moře. To bude hranice jižní.8<jde proti Štírovému průsmyku a přechází do Siny; pak stoupá ke Kades-Barne, dosahuje Esronu, stoupá k Addaru, obchází Karkau,X7+<(Hranice) jeho začíná cípem Solného moře, jazykem jeho hledícím k jihu,}6 w<Úděl Judovců podle jejich rodů (sahal) ke hranici Edomska, k poušti Sin na jihu, k nejzazšímu jižnímu kraji.y5m<Jméno Hebronu bylo prve Kariat Arbe; leží tam Adam, největší mezi Enaky. Potom měla země pokoj od bojů.4}<Od té doby patří Hebron Kalebovi, synu Jefonovu, Kenezovci, až podnes, neboť šel za Hospodinem, Bohem Israelovým.?3{< Josue mu požehnal a dal mu Hebron v dědičný podíl.^27< Dej mi tedy tuto hornatinu, kterou mi Hospodin slíbil, jaks to také slyšel, a na které jsou Enakové, jakož i města veliká a hrazená; snad bude Hospodin se mnou, že je budu moci vyhladiti, jak mi slíbil.19< a jsem tak při síle, jako jsem byl tehdy, když jsem byl poslán na výzvědy, síla toho času trvá ve mně až podnes k bojování i k pochodům.[01< Udělil mi tedy Hospodin život, jak slíbil, až do dneška. – Je tomu čtyřicet pět let, co mluvil Hospodin k Mojžíšovi tuto řeč, když chodil Israel po poušti. – Dnes mi jest osmdesátpět roků,:/o< Toho dne přisahal Mojžíš: „Země, po které kráčela noha tvá, bude dědičným podílem tvým i synů tvých na věčné časy, že jsi šel za Hospodinem, Bohem mým." .<moji bratři však, kteří byli vyšli se mnou, uvedli v rozpaky mysli lidu, ale já přece jsem šel za Hospodinem, Bohem svým.--U<Čtyřicet let mi bylo, když mě poslal Mojžíš, služebník Hospodinův, z Kades-Barne, bych vyšetřil zemi. I zvěstoval jsem mu, co jsem pokládal za pravdu;?,y<Synové Judovi přistoupili k Josuovi v Galgale a Kaleb, syn Jefonův, Kenezovec, mu pravil: Víš, co mluvil Hospodin k Mojžíšovi, muži Božímu, o mně a o tobě v Kades-Barne.d+C<Jak byl přikázal Hospodin Mojžíšovi, tak učinili synové Israelovi a rozdělili zemi.N*<zato však synové Josefovi byli rozděleni ve dva kmeny, Manassův a Efraimův. Levité nedostali tedy jiného údělu v zemi než města na byt a jejich okolí na výživu dobytka a stád svých. )<neboť půltřetímu kmeni dal již prve Mojžíš za Jordánem úděl. Jen Levité nedostali žádného území mezi svými bratry;t(c<losem všecko rozdělivše, jak byl přikázal Hospodin skrze Mojžíše, devíti kmenům a polovici kmene;4' e<Toto jest dědičný majetek, kterého se dostalo synům Israelovým v zemi Kanaan, který jim podle jejich kmenů dal Eleazar, kněz, Josue, syn Nunův, a knížata rodů,p&[< !Kmeni však Levi nedal údělu, ježto sám Hospodin, Bůh Israelův, jest údělem jeho, jak mu řekl.v%g< Tento majetek rozdělil Mojžíš na Moabských stepích za Jordánem naproti Jerichu, na straně východní.?$y< a polovice Galaadu, jakož i Astarot a Edraj, města království Ogova v Basanu; (to dal) synům Machira, syna Manassova; (to jest) polovině synů Machirových podle jejich rodův.&#G< počíná u Manaim a je to všecek Basan, veškeré království Oga, krále basanského, všecky vesnice Jairovy, které jsou v Basanu, šedesát městečekA"< Také všem rodům polovice kmene Manassovců dal úděl:]!5< To jest úděl rodů synů Gadových, (jmenovaná) města s příslušnými osadami.u e< mimo to v údolí Betharan, Betnemra, Sokot, jakož i Safon, ostatek (to) království Sehona, krále hesebonského; také tohoto (údělu) hranicí jest Jordán až k nejzazší části moře Kenerot za Jordánem na straně východní.V'< od Hesebonu až po Ramot, Masfe a Betonim, a od Manaim až po území Dabiru,}u< území Jaser, všecka města Galaadu, polovice země synův Antimonových až po Aroer, který leží proti Rabbě,X+< Všem rodům kmene Gadovců pak dal Mojžíš úděl, jehož části jsou tyto:q]< Tak byla řeka Jordán hranicí synů Rubenových. Tato města a vesnice jsou majetkem rodů Rubenovců.iM< Také Balaama, syna Beorova, věštce, usmrtili synové Israelovi mečem s ostatními zabitými. < vše to města na rovině, vše to (území) království amorrhejského krále Sehona, který panoval v Hesebonu, jehož Mojžíš zabil (i) s knížaty madianskými, s Heveem, Rekemem, Surem, Hurem a Rebem, vůdci to Sehonovými, kteří obývali (tu) zemi.+S< Betfogor, Asedot Fasgy, Betjesimot,6i< Kariatain, Sebamu, Saratasar na hoře údolí,;< Jassu, Kedimot, Mefaat,iM< (až po) Hesebon, a všecka města, která jsou v rovině, Dibon, Bamotbaal, městečko Baalmon,.W< Území jejich zabíralo od Aroeru – ten leží na břehu potoka Arnonu, uprostřed údolí jmenovaného potoka – všecku rovinu rozprostírající se k Medabě,A< Dal tedy Mojžíš úděl všem rodům kmene Ruhenovcův.zo< Kmeni Levi nedal údělu; ale oběti a žertvy Hospodina, Boha Israelova, to jest dědictví jeho, jak mu pravil.iM< Gessuřanův a Machaťanů synové Israelovi nechtěli vyhubiti, i sídlí mezi Israelem podnes.!=< veškeré království basanského krále Oga, který panoval v Astarotě a v Edraji. – Byl ze zbytků Ra-faim, které Mojžíš pobil a vyhubil. – q]< Galaad, území Gessuřanův a Machaťanů, veškeré pohoří Hermonské, všecek Basan až po Salechu,ue< všecka města Sehona, krále amorrhejského, který kraloval v Hesebonu, až ke hranici synův Ammonových,{q< od Aroeru, který leží na břehu potoka Arnonu – uprostřed údolí – všecku rovinu Madabskou až k Dibonu,  < S tím opanoval Ruben a Gad zemi, kterou jim dal Mojžíš, služebník Hospodinův, za řekou Jordánem na východní straněW )< Rozděl tedy nyní zemi v majetek devíti kmenům a polovině kmene Manassova.x k< (zbývají) všichni, kdo sídlí na horách od Libami až k Vodám maserefotským, všichni to Sidonští. Já jsem ten, který je vyhladí před syny Israelovými. – Budiž (to) dědičným údělem Israelovým, jak jsem ti přikázal! 9< jakož i jejich končiny; (zbývá) krajina Libanská na východě, od Baalgadu na úpatí pohoří Hermonského až tam, kde se přichází do Ematu;  < na jihu jsou (ještě) Hevejští; (zbývá) všecka země Kanaan (od) Maary Sidonských až po Afek a hranice Amorrhejských,oY< (území) od Kalné řeky zavlažující Egypt až po hranice Akkaronu na severu, země to, (která patří ke) Kanaanu a rozdělena je mezi pět králů filištinských: mezi Gazské, Azotské, Askalonské, Getské a Akkaronské;H < Všecky totiž kraje Filišťanů, všecka (země) Gessuřanů,( M< Když Josue pokročil věkem, když zestárl, řekl mu Hospodin: Zestaral ses, pokročils věkem, zbývá velmi mnoho země a není dosud losem rozdělena. – < Král Doru v údolí dorském jeden. Král národů Galgalských jeden. Král Tersy jeden. Všech králů třicet a jeden.@}< Král Kadesuv jeden. Král Jachananu karmelského jeden.0]< Král Tenaku jeden. Král Magedda jeden.2a< Král Semeronu jeden. Král Achsafu jeden..Y< Král Madonu jeden. Král Asoru jeden..Y< Král Afeku jeden. Král Saronu jeden.-W< Král Tafuy jeden. Král Oferu jeden./~[< Král Makedy jeden. Král Betelu jeden.0}]< Král Lebny jeden. Král Odullamu jeden..|Y< Král Hermy jeden. Král Heredu jeden./{[< Král Dabiru jeden. Král Gaderu jeden./z[< Král Eglonu jeden. Král Gezeru jeden.2ya< Král Jerimotu jeden. Král Lachise jeden.4xe< Král Jerusalema jeden. Král Hebronu jeden.Ew< Král Jericha jeden. Král Haje, jež je vedle Betelu jeden.4vc< na horách, v rovinách, v nížinách, na svazích, na poušti i na jihu, kde sídlili Hetští, Amorrhejští, Kanaanští, Ferezejští, Hevejští a Jebusejští. – u{< Toto jsou králové (té) země, které pobil Josue a synové Israelovi za Jordánem na západní straně od Baalgadu v rovině Libanské až k hoře, jejíž bok se zdvíhá k Seiru: Josue dal ji v majetek kmenům Israelovým, každému jeho díl#tA< Mojžíš, služebník Hospodinův, a synové Israelovi je pobili a Mojžíš dal zemi jejich v majetek Rubenovcům, Gadovcům a polovici kmene Manassova.esE< Gessuřanův a Macha-ťanův a nad polovicí Galaadu až po hranice Sehona, krále Hesebonu.=ru< Og [se svým územím], král Basami, ze zbytků Rafaim, který sídlil v Astarotě a v Edraji, a panoval nad pohořím Hermonským, nad Salechou, nad celým Basanem až po hraniceRq< a nad pustinou až k moři Kenerotskému na východě, až k moři Pouště, to jest moři Slanému, na východě, až k cestě betsimotské, a jižně až po krajinu, která leží pod Asedotem Fasgy.lpS< Sehon, král Amorrhejských, který sídlil v Hesebonu a panoval od Aroeru, který leží na břehu potoka Arnonu, od prostředka jeho údolí, nad polovicí Galaadu až po potok Jabok, který činí hranici synův Ammonových,To %< Tito jsou králové, které pobili synové Israelovi a jejichžto zemi za Jordánem na východě slunce opanovali, od potoka Antonu až k hoře Hermonu s veškerou krajinou východní hledící k poušti:8nk< Zmocnil se tedy Josue veškeré země, jak slíbil Hospodin Mojžíšovi, a dal ji v majetek synům Israelovým podle jejich oddílů, kmenů. Pak odpočívala země od bojů.~mw< Nenechal nikoho z kmene Enaků v zemi synův Israelových kromě měst Gazy, Getu a Azotu, v nichž jedině zůstali.!l=< Toho času přišel Josue a vyhladil Enaky s hor, z Hebronu, z Dabiru, z Anabu, jakož i s celého pohoří Judova a Israelova, a zničil města jejich.Fk< Bylo totiž Hospodinem usouzeno, že se zatvrdila srdce jejich a bojovali proti Israelovi, že padli nezasluhujíce žádné milosti a byli pobiti, jak byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.j#< Nebylo města, které by se (dobrovolně) poddalo synům Israelovým, kromě Hevejských, kteří sídlili v Gabaoně; všech dobyli bojem.1i_< Dlouho bojoval Josue proti králům těm.*hO< jakož i boku hory, která se zdvíhá k Seiru, (odtud) až k Baalgadu v nížině Libanské pod horou Hermon; všecky krále jejich zjímal, pobil a povraždil. g < Tak dobyl Josue veškeré země, hornaté, jižní, krajiny Gosen, nížiny, kraje západního, pohoří Israelova i rovin jeho,\f3< Jak byl přikázal Hospodin Mojžíšovi, služebníku svému, tak přikázal Mojžíš Josuovi, a ten všecko vyplnil; ze všech příkazů, které byl dal Hospodin Mojžíšovi, neopominul ani jediného slova.jeO< Všecku kořist měst těch i dobytek rozdělili si synové Israelovi, lidi však všecky pobili.d < Mimo města, která byla na pahorcích a na návrších, spálil Israel všecka; jedině Asor, pevně hrazený, zničil ohněm. c< Také všecka města okolní i krále jejich zjímal, pobil a zahladil, jak byl přikázal jemu Mojžíš, služebník Hospodinův.b)< Všecky živé bytosti, které tam dlely, pobil; nenechal v něm žádných zbytkův, ale všecky do jednoho zničil, město samo pak spálil.a< Hned se obrátiv, dobyl Asoru a krále jeho zabil mečem. – Asor totiž ve starých dobách mezi všemi těmi říšemi vévodil. – h`K< učinil, jak mu byl přikázal Hospodin: koním jejich podřezal šlachy a vozy spálil ohněm.l_S< dal je Hospodin v ruce Israelovy. Porazili je a pronásledovali až k Velikému Sidonu, až k Maserefotským vodám a k rovině Masfě, která jest odtud na východ. Pobil je všecky, takže nenechal z nich žádných zbytkův;h^K< Když pak Josue a s ním všecko vojsko náhle na ně k Meromským vodám přitrhlo a udeřilo,=]u< Tu řekl Hospodin Josuovi: Neboj se jich; neboť zítra, právě v tuto hodinu, vydám je všecky na smrt před Israelem; koním jejich podřežeš šlachy a vozy spálíš ohněm.Z\/< Všichni ti králové spojili se u Meromských vod, aby bojovali proti Israelovi.[)< I vytáhli všichni se svými zástupy, lid velmi četný, jako písek, který je na břehu mořském; také koní a vozů veliké množství.MZ< (poslal) také ke Kanaanským na východě i na západě, k Amorrhejským, Hetským, Ferezejským, Jebusejským na horách, jakož i k Hevejským, kteří sídlili na úpatí Hermonu v zemi Masfa.Y1< také k (ostatním) králům severu, kteří sídlili v horách i na rovině jižně od Kenerotu, jakož i v nížinách a v území Doru u moře; X < Když to uslyšel Jabin, král asorský, poslal k Jobabovi, králi madonskému, ke králi semeronskému a ke králi achšafskému;?W{< +Pak se vrátil se vším Israelem do tábora v Galgale.V}< *všecky krále i krajiny jejich zdobýval. jedním útokem a vyhubil; neboť Hospodin, Bůh Israelův, bojoval za něho.TU#< )Od Kades-Barne až po Gazu – také všechnu zemi Gosen – až po Gabaon,QT< (Tak vyhubil Josue všecku zemi: hornatinu, jih, roviny a Asedot s jejich králi; zbytků žádných v nich nenechal, ale vše, co mohlo dýchati, pobil, jak mu byl přikázal Hospodin, Bůh Israelův.`S;< 'dobyl ho a zpustošil, také jeho krále a všecka okolní městečka vyhubil ostřím meče; zbytků žádných v něm nenechal. Jako byl učinil Hebronu, Lebně a jejich králům, tak učinil Dabiru a králi jeho.#RC< &Odtud táhl zpět k Dabiru,Q< %dobyl ho a vyhubil ostřím meče; také krále jeho i všecka městečka krajiny té a všecky živé bytosti, které se v něm zdržovaly; žádných zbytků v něm nenechal. Jako byl učinil Eglonu, tak učinil i Hebronu, zničiv mečem vše, co v něm nalezl.WP)< $Z Eglonu táhl se vším Israelem nahoru do Hebronu, zahájil proti němu boj, O< #a dobyl ho téhož dne; a vyhubil ostřím meče všecky živé bytosti, které v něm byly, právě tak, jako byl učinil Lachisi.)NO< "Z Lachise táhl do Eglonu, oblehlwMi< !Toho času táhl Horam, král Gazeru, na pomoc Lachisi; avšak Josue ho porazil na hlavu se vším lidem jeho.$LC< Hospodin dal Lachis do rukou Israelových, druhého dne ho dobyl a vybil ostřím meče každou živou bytost, která v něm byla, jako byl učinil Lebně.\K3< Z Lebny táhl se vším Israelem k Lachisi a rozestaviv dokola vojsko, dobýval ho.XJ+< Hospodin ji dal i s králem do rukou Israelových, i vybili ostřím meče město a všecko jeho obyvatelstvo; nenechali v něm žádných zbyt-kův. Učinili králi Lebny, jako byli učinili králi Jericha.QI< Z Makedy táhl se vším Israelem k Lebně, a začal proti ní bojovati;\H3< Téhož dne dobyl Josue Makedy, vybil ji ostřím meče a usmrtil jejího krále se vším obyvatelstvem; ani nepatrných zbytků v ní nenechal. Učinil králi makedskému, jako byl učinil králi jerišskému.mGU< Když slunce zapadlo, rozkázal svým spolubojovníkům, by je složili se šibenic. I složili je, naházeli je do jeskyně, ve které se byli skrývali, a nakladli na ústí její obrovských kamenů, které (tam) jsou podnes.dFC< Potom Josue na ně udeřil, popravil a pověsil je na pěti kmenech; viseli až do večera.$EC< opět jim pravil: Nebojte se a nestrachujte se, vzmužte se a buďte silni; neboť tak učiní Hospodin všem nepřátelům vašim, proti kterým bojujete.`D;< Když byli k němu vyvedeni, svolal všecko mužstvo israelské a pravil knížatům vojska, která s ním byla: Jděte a vkládejte nohy na hrdla těchto králů! Když šli a na hrdla podrobených nohama šlapali,PC< Služebníci učinili, jak jim bylo rozkázáno, a vyvedli k němu pět králů z jeskyně, krále jerusalemského, krále hebronského, krále jerimotského, krále lachiského a krále eglonského.yBm< Josue pak vydal rozkaz: Otevřte vchod do jeskyně a vyveďte ke mně pět králů, kteří se v ní skrývají.%AE< vrátilo se všecko vojsko k Josuovi do Makedy, do tábora, ve zdraví [a v plném počtu]; a nikdo se neodvažoval proti synům Israelovým (ani) ceknouti.J@< Když tedy poraženi byli nepřátelé velikou porážkou, když byli takořka vyhlazeni a zničeni, a když ti, kterým se podařilo před Israelem prchnouti, uchýlili se do měst hrazených:@?{< vy pak nestůjte, ale pronásledujte nepřátele, všechny zadní z prchajících bijte a nedopusťte jim, aby vešli do hradeb svých měst, neboť Hospodin Bůh dal je v ruce vaše.$>C< přikázal svým spolubojovníkům: Přivalte veliké kameny k ústí jeskyně a osaďte ji muži ostražitými, kteří nechať uzavřených ostříhají;h=K< Když bylo Josuovi oznámeno, že bylo nalezeno pět králů skrytých v jeskyni města Makedy,P<< (Oněch) pět králů však prchlo a skrylo se v jeskyni města Makedy.M;< Potom vrátil se Josue se vším Israelem do tábora v Galgale. – w:i< Nebyl prve ani potom takový [dlouhý] den, by poslechl Hospodin hlasu člověkova; bojoval totiž za Israele.Y9-< Tu zastavilo se slunce i měsíc, až vykonal lid odvetu na nepřátelích. Zda to není psáno v „Knize spravedlivců"? Zůstalo tedy státi slunce prostřed nebes a nespělo k západu po dobu jednoho dne.Y8-< Tehdy, toho dne, kdy vydal (Hospodin) Amorrhejské (na smrt) před syny Israelovými, mluvil Josue k Hospodinovi a pravil před nimi: „Slunce nad Gabaonem se nehýbej ani (ty) měsíci nad údolím Ajalon!"u7e< Když tak před syny Israelovými utíkali a byli tam, kde se sestupuje k Bethoronu, Hospodin poslal na ně veliké kameny s nebe až po Azeku; i zemřelo jich mnohem více kamením krupobití, než jich pobili mečem synové Israelovi.=6u< I uvedl je Hospodin před Israelem do zmatku – takže je potřel velikou porážkou v Gabaonsku, pronásledoval po cestě stoupající k Bethoronu a bil je až do Azeky a Makedy.A5< Tu Josue táhnuv celou noc z Galgaly, náhle je přepadl.|4s< A Hospodin řekl Josuovi: „Neboj se jich, neboť dal jsem je ve tvé ruce; nikdo z nich nebude ti moci. odolati."`3;< I vytáhl Josue z Galgaly nahoru a všecek válečný lid, muži velmi zdatní, s ním.J2< Tu vzkázali obyvatelé obleženého města Gabaona Josuovi, který tehdy dlel v táboře u Galgaly: „Nevzdaluj svých rukou od pomoci svým služebníkům; přitáhni rychle nahoru a vysvoboď nás; přispěj nám na pomoc, neboť spolčili se proti nám všichni králové Amorrhejských, kteří sídlí na horách."1{< Shromáždilo se tedy pět králův amorrhejských, král jerusalemský, král hebronský, král jerimotský, král lachiský a král eglonský, táhli společně se svými vojsky nahoru, položili se táborem kolem Gabaonu a začali ho dobývati.0< „Přitáhněte ke mně nahoru a přispějte (mi) na pomoc, bychom dobyli Gabaonu, ježto přeběhl k Josuovi a k synům Israelovým."1/]< Vzkázal tedy Adonisedek, král jerusalemský, Ohamovi, králi hebronskému, Faramovi, králi jerimotskému, Jafiovi, králi lachiskému a Dabirovi, králi eglonskému:".?< velmi se bál. Byloť Gabaon město veliké, (jako) jedno z měst královských, větší než město Haj, a všichni jeho bojovníci byli velmi statní.|- u< Když to uslyšel Adonisedek, král jerusalemský, že totiž Josue vzal Haj, že jej vyvrátil – neboť jako byl učinil Jerichu a jeho králi, tak učinil Haji a jeho králi, – že přeběhli Gabaonští k Israeli a jsou s nimi spolčeni,,,S< A ustanovil toho dne, by byli ve službě všeho lidu a Hospodinova oltáře, sekajíce dříví a nosíce vodu až podnes, na místě, které si Hospodin vyvolí.j+O< Učinil tedy Josue, jak byl řekl, a zachránil je z ruky synův Israelových, že nebyli pobiti.X*+< Nyní však jsme v ruce tvé; co uznáš za dobré a správné, učiň s námi.M)< Oni odpověděli: Zvěstováno bylo nám, služebníkům tvým, že slíbil Hospodin, Bůh tvůj, Mojžíšovi, služebníku svému, že vám dá všecku (tuto) zemi a že zahladí všecky obyvatele její. Báli jsme se tedy velmi a postarali jsme se o své životy; strachem z vás byvše dohnáni, pojali jsme ten záměr.p([< Buďte tedy zlořečeni a rod váš nepřestaň sekati dříví a nositi vodu do příbytku Boha mého!+'Q< I povolal Josue Gabaonské a řekl jim: Proč jste nás chtěli lstí oklamati, že jste řekli: „Velmi daleko od vás sídlíme", když přece jste mezi námi?o&Y< ale ať zůstanou živi, by k užitku všeho národa sekali dříví a nosili vodu." Tak tito pravili.%< Ale toto jim učiníme: Ať zůstanou sice na živu, by nebyl popuzen proti nám hněv Hospodinův, kdybychom jim přísahy nedodrželi;z$o< odpověděli jim: „Přisahali jsme jim ve jménu Hospodina, Boha Israelova, a proto nesmíme se jich dotknouti.#-< Nepobili však jich, protože přisahala jim knížata lidu ve jménu Hospodina, Boha Israelova. Když pak reptal všecek lid proti knížatům,"< I vytáhli synové Israelovi a [třetího dne] přišli do jejich měst, jejichžto jména jsou: Gabaon, Kafira, Berot a Kariatiarim.w!i< Tři dny však po tom, kdy byla učiněna smlouva, uslyšeli, že sídlí blízko a že mají býti mezi nimi.{ q< I učinil s nimi Josue mír a všed ve smlouvu slíbil, že nebudou usmrceni; také knížata lidu jim přisahala.^7< Přijali tedy (Israelité) z jejich pokrmův, úst Hospodinových však se netázali.a=< Vinné měchy jsme naplnily nové – nyní jsou rozpukané a děravé. Roucha, ve která jsme oblečeni, a střevíce, které máme na nohou, následkem veliké délky daleké cesty jsou sešlé a skorem zničené."%< Hle, chleby, když jsme vyšli z domova, bychom šli k vám, vzali jsme teplé; nyní vyschly, a že jsou příliš staré, jsou rozdrobeny.E< I řekli nám starší a všichni obyvatelé země naší: Naberte si potravin na velmi dalekou cestu, jděte jim vstříc a rcete: „Jsme vašimi služebníky, učiňte smlouvu s námi."-< a dvěma králům amorrhejským, kteří byli za Jordánem, Sehonovi, králi hesebonskému, a Ogovi, králi basanskému, který byl v Astarotě.6g< odpověděli: „Ze země velmi daleké přicházejí služebníci tvoji ve jménu Hospodina, Boha tvého. Slyšeliť jsme pověst o jeho moci, o všem, co učinil v Egyptě< Oni však řekli Josuovi: „Jsme tvými služebníky." Když se jich Josue otázal: „Kdo jste vy? a odkud přicházíte?"{< (Jen) nesídlíte-li v zemi, která jsouc naším údělem patří nám, že bychom nemohli vejíti s vámi ve smlouvu!S!< Tak přišli k Josuovi, který tehdy dlel v táboře v Galgale, a pravili jemu a všemu Israelovi: Ze země daleké přicházíme, přejíce si učiniti s vámi mír. Muži israeiští jim odpověděli:J< (vzali si) velmi staré střevíce, které byly na důkaz stáří záplatami sešívané, a oblékli se ve staré šaty; také chleby, které vzali na cestu, byly tvrdé a na kusy rozdrobené.xk< vymyslili lest: nabrali si potravin, naložili na osly, staré pytle, rozpraskané a sešívané vinné měchy,\3< Když však obyvatelé Gabaonu uslyšeli vše, co byl učinil Josue Jerichu a Haji,X+< shromáždili se, by bojovali proti Josuovi a Israelovi jednomyslně a svorně.  < Když to uslyšeli všichni králové za Jordánem, kteří sídlili na horách i v nížinách, v přímoří, na pobřeží Velikého moře, i ti, kteří sídlili u Libanonu, Hetští, Amorrhejští, Kanaanští, Ferezejští, Hevejští a Jebusejští – @{<#Nic z toho, co rozkázal Mojžíš, nenechal bez povšimnutí, ale vše opakoval přede vším množstvím Israelovým, před ženami, dětmi i cizinci, kteří mezi nimi přebývali. T~}}|t{zzNyyxxw_vvEuNttss/rqqpoodnnmmYm1mllll\kkuk=kjjjzj&iihhLggvgffVfeeeecddod8=d\&'3 e ~ D n m6AG|  FTaké rod Josefův táhl nahoru k Betelu a Hospodin byl s nimi.{ FJebušanů však, kteří obývali Jerusalem, nevyhladili synové Benjaminovi; i sídlí Jebušané s Benjaminova v Jerusalemě podnes._z ;FJak byl Mojžíš řekl, dali Hebron Kalebovi a ten vyhladil z něho tři syny Enakovy.{y sFHospodin byl s Judou, že zabral hory; nemohl však vyhladit obyvatele údolí, ježto měli mnoho kosatých vozů._x ;FJuda dobyl také Gazy s jejím územím, Askalonu a Akkaronu s příslušným územím.+w SFJuda pak se Simeonem, bratrem svým odešel, porazil s ním Kanaanské, kteří sídlili v Sefaatě, a pobil je. A nazváno bylo (to) město Horma, to jest Klatba.$v EFSynové Keňana, příbuzného Mojžíšova, vytáhli z Města palem se syny Judovými do pustiny jejich údělu, která je na jih Aradu, a sídlili u nich."u AFOna odpověděla: Dej mi požehnání, neboť dal jsi mi zemi suchou; dej také zavlažovanou vodou. Dal jí tedy Kaleb pole zavlažované nahoře i dole.t %FKdyž byla na odchodu, vyzval ji muž její, by žádala na otci (kus) pole. Když tedy vzdychala na oslu sedíc, řekl jí Kaleb; Co je ti?ps ]F Když pak je vzal Otoniel, syn Kenezův, mladší bratr Kalebův, dal mu Achsu, svou dceru za manželku.kr SF Tu řekl Kaleb: Kdo dobude Kariat-seferu a zpustoší je, tomu dám Achsu, dceru svou za manželku.oq [F odtud odešed táhl na obyvatele Dabiru, jehož staré jméno bylo Kariat-sefer, to jest Město písem.p 5F Juda na výpravě proti Kanaanským, kteří sídlili v Hebronu – jeho jméno bylo za starodávna Kariat-Arbe – pobil Sesaje, Ahimana a Tolmaje;lo UF Potom táhše níže bojovali proti Kanaanským, kteří sídlili v horách, na jihu i na rovinách.n FBojovavše totiž synové Judovi proti Jerusalemu, dobyli ho, vyhubili ostřím meče a vydali celé město ohni (na pospas).Tm %FTu řekl Adoni-bezek: Sedmdesát králů s uťatými končetinami rukou i nohou sbíralo pod mým stolem zbytky pokrmů; jak jsem činil, tak mi Bůh odplácí. I přivedli jej do Jerusalema a tam umřel.nl YFKdyž se dal Adoni-bezek na útěk, pronásledovali ho, chytili a osekali mu končetiny rukou i nohou.bk AFV Bezeku nalezli Adoni-bezeka, i bojovali proti němu a porazili Kanaanské i Ferezejské.j {FKdyž pak Judovci vytáhli, dal Hospodin Kanaanské a Ferezejské v ruce jejich; v Bezeku porazili deset tisíc mužů.4i eFI řekl Juda Simeonovi, bratru svému: Vstup se mnou do území mého a bojuj proti Kanaanským; pak potáhnu také já s tebou do území tvého. Simeon tedy s ním táhl.Kh FHospodin řekl: Ať vytáhne Juda; hle, dávám zemi do rukou jeho.g )FPo smrti Josuově – Synové Israelovi radili se s Hospodinem řkouce: Kdo má táhnouti první z nás proti Kanaanským a bude vůdcem boje?f!<!Zemřel též Eleazar, syn Áronův; i pohřbili ho v Gabaatě, (městě) Fineesa, syna jeho, které mu bylo dáno v pohoří Efraimském.leS< Také kosti Josefovy, které byli přinesli synové Israelovi z Egypta, pohřbili v Sichemu, v dílu pole, které byl koupil Jakob od synů Hemora, otce Sichemova, za sto jehňat a které se dostalo v majetek synům Josefovým.#dA<Israel sloužil Hospodinu po všecky dny Josue a starších, kteří žili dlouho po Josuovi a znali všecky skutky Hospodinovy, které v Israeli učinil.c<i pochovali ho v půdě jeho dědičného podílu v Tamnat-sare, které leží v horách Efraimských, na sever hory Gaas.lbS<Po těch událostech umřel Josue, syn Nunův; služebník Hospodinův, jsa ve stu a deseti letech;5ag<I rozpustil lid, každého do svého údělu.Q`<a řekl všemu lidu: „Hle, kámen tento bude vám svědčiti, že slyšel všecka slova Hospodinova, která k vám mluvil, byste snad [později] nechtěli zapírati a lháti Hospodinu, Bohu svému."_-<a zapsal všecka ta slova do knihy zákona Hospodinova. Vzal také obrovský kámen, postavil jej pod dubem, který byl ve svatyni Hospodinově,`^;<Učinil tedy Josue toho dne smlouvu, předložil lidu v Sichemu přikázání a právo,o]Y<Lid odvětil Josuovi: „Hospodinu, Bohu svému, budeme sloužiti a poslušni budeme příkazů jeho." \<„Nyní tedy," – řekl (Josue) – „vyvržte cizí bohy ze svého lůna a nakloňte srdce svá k Hospodinu, Bohu Israelovu." [<Když pak pravil Josue lidu: „Svědky jste vy, že jste si sami vyvolili Hospodina, byste mu sloužili" – odpověděli: „Ano!"aZ=<Tu pravil lid Josuovi: Nikoli, tak nebude, jak mluvíš; ale Hospodinu sloužiti budeme.Y)<Opustíte-li Hospodina a budete-li sloužiti bohům cizím, bude zase sužovati vás, a vyhladí vás, ač vám dříve prokazoval dobrodiní.X-<I pravil Josue k lidu: Nebudete moci sloužiti Hospodinu; jeť (on) Bůh svatý, silný, řevnivý a nepromine vašich zločinův ani hříchů.W%<vypudil všecky národy, i Amorrhejské, sídlící v zemi, do které jsme vešli. Budeme tedy sloužiti Hospodinu, neboť on je Bůh náš.^V7<Hospodin je Bůh náš; ten vyvedl nás a otce naše z robotárny egyptské; učinil před očima našima veliká znamení, střežil nás celou cestu, kterou jsme šli a mezi všemi národy, kterými jsme táhli;cUA<Tu lid odpověděl: Buď daleko nás, bychom opustili Hospodina, sloužíce bohům cizím!=Tu<Nezamlouvá-li se vám však sloužiti Hospodinu, dává se vám na vůli: vyvolte (si) dnes podle libosti, komu byste spíše měli sloužiti, zda bohům, kterým sloužili otcové vaši v Mesopotamii, či bohům Amorrhejských, v jejichžto zemi sídlíte. Já však a můj dům sloužiti budeme Hospodinu.7Si<Nyní tedy bojte se Hospodina, služte mu srdcem celým a dokonale upřímným, a odvržte bohy, kterým sloužili otcové vaši v Mesopotamii a v Egyptě; služte Hospodinu!#RA< A dal jsem vám zemi, se kterou jste se nenamáhali, města, kterých jste nestavěli, byste v nich bydlili, vinice a olivovny, kterých jste neštípili.Qy< Poslal jsem před vámi sršně a vypudil jsem je z jejich sídel, dva krále amorrhejské, ne mečem ani lukem tvým.jPO< Přešli jste Jordán a přišli jste k Jerichu. Muži města toho, Amorrhejští, Ferezejští, Kanaanští, Hetští, Gergesejští, Hevejští a Je-busejští dali se do boje proti vám, dal jsem je však do rukou vašich.O < já však nechtěl jsem ho poslechnouti, nýbrž naopak dobrořečil jsem vám skrze něho a vysvobodil jsem vás z ruky jeho.N-< Povstal také Balak, syn Seforův, král moabský, a dal se do boje proti Israelovi; poslal a povolal Balaama, syna Beorova, by vám zlořečil;>Mw<i zavedl jsem vás do země Amorrhejských, kteří sídlili za Jordánem. Když pak bojovali proti vám, dal jsem je do rukou vašich, i zabrali, jste zemi jejich a pobili jste je.hLK<volali synové Israelovi k Hospodinu, ten položil tmy mezi vás a Egypťany, a přivedl na ně moře, aby je přikrylo. Oči vaše viděly všecko, co jsem v Egyptě učinil. Potom jste přebývali dlouhou dobu na poušti;$KC<A vyvedl jsem vás i otce vaše z Egypta. Když pak přišli jste k moři, a když Egypťané pronásledovali otce vaše vozy a koňmi až k Rudému moři:_J9<Potom poslal jsem Mojžíše a Árona a bil jsem Egypt mnohými znameními a zázraky."I?<dal jsem mu Isáka, a tomu zase dal jsem Jakoba a Esaua. Z těch Esauovi dal jsem v majetek pohoří Seir, Jakob a synové jeho pak sestoupili do Egypta.H<Vzal jsem tedy otce vašeho Abrahama z končin Mesopotamie, přivedl jsem ho do země Kanaan, rozmnožil jsem potomstvo jeho,)GM<mluvil k lidu takto: Toto praví Hospodin, Bůh Israelův: Za Řekou sídlili zprvu otcové vaši, Tare, otec Abrahamův a Nachorův, a sloužili bohům cizím.F %<Josue shromáždil všecky kmeny Israelovy v Sichemu, povolal starší, knížata, soudce a hlasatele, a když se dostavili před Hospodina,xEk<přestoupíte-li úmluvu Hospodina, Boha svého, kterou s vámi učinil, budete-li sloužiti bohům cizím a klaněti se jim; brzy a náhle povstane proti vám hněv Hospodinův a vyhlazeni budete ze země této výborné, kterou vám dal.YD-<Jako však splnil skutkem, co slíbil, a (jako) všecko se zdarem se potkalo: tak přivede na vás všecko zlo, kterým vám hrozil, dokud vás nevypudí a nevyhladí z této výborné země, kterou vám dal,)CM<Hle, já dnes nastupuji cestu všeho světa; uznejte tedy celou duší, že ze všech slov, která slíbil vám Hospodin vyplniti, jediné nevyšlo na prázdno.yBm< (pak) vězte, již nyní, že Hospodin, Bůh váš, jich nevyhladí před vámi, ale že vám budou jamou, osidlem, úrazem vašim bokům a roubíkem vašim očím, dokud vás nevypudí a nevyhladí z výborné této země, kterou vám dal. A;< Budete-li však chtíti přidržovati se [bludů] těch národů, kteří mezi vámi sídlí, sňatky se s nimi směšovati a přátelstvím spojovati:M@< Jen toho velmi pilně dbejte, byste milovali Hospodina, Boha svého.}?u< Jeden z vás požene tisíc mužů nepřátel, ježto Hospodin, Bůh váš, sám bude za vás bojovati, jak slíbil.u>e< Pak vyhladí Hospodin Bůh před vámi národy veliké a velmi silné, a nikdo nebude s to, aby vám odolal.G= <ale drželi se Hospodina, Boha svého, jak jste činili dosud.<1<byste se nedostali mezi národy, kteří mezi vámi zůstanou, a potom nepřisahali při jménu bohů jejich, nesloužili jim a neklaněli se jim,;5<Jen rozhodně a pečlivě dbejte, byste šetřili všeho, co je psáno v Mojžíšově knize zákona; neuchylujte se od toho ani napravo ani nalevo,h:K<Hospodin, Bůh váš, je vyplení a vyhubí před vámi a zmocníte se země, jak vám slíbil.!9=<Nyní tedy, poněvadž vám losem rozdělil všecku zemi od východního pobřeží Jordánu až po Veliké moře, ještě však mnoho národů zbývá:y8m<Vy jste viděli všecko, co učinil Hospodin, Bůh váš, všem okolním národům, kterak za vás sám bojoval. 7<svolal Josue veškerého Israele, starší, knížata, vůdce a hlasatele, a řekl jim: Zestaral jsem se, jsem pokročilého věku.,6 U<Když minulo mnoho času od té doby, co dal Hospodin Israelovi pokoj, podrobiv (mu) všecky okolní národy, když Josue byl již velmi stár, věku pokročilého:x5k<"Synové Rubenovi a Gadovi nazvali oltář, který byli vystavěli: „Svědectví naše, že Hospodin je Bůh."I4 <!I líbilo se to všem, kteří o tom slyšeli. Synové Israelovi chválili Boha a nikterak již neříkali, že potáhnou proti nim, že budou bojovati a zpustoší zemi, ve které se usadili.3'< Poté navrátil se s knížaty od synů Rubenových a Gadových ze země Galaad, z pomezí Kanaanu, k synům Israelovým a podal jim zprávu.82k<Kněz Finees, syn Eleazarův, jim pravil: Nyní víme, že jest Hospodin s námi, nebo jste daleko od tohoto přestoupení; vysvobodili jste syny Israelovy z ruky Hospodinovy.<1s<Když to uslyšel kněz Finees a knížata od Israelitů poslaná, která s ním byla, uspokojili se, přijavše velmi rádi slova Rubenovců, Gadovců a polovice kmene Manassova.0 <Budiž vzdálen od nás ten zločin, bychom odstoupili od Hospodina a opustili cestu jeho stavbou oltáře, by na něm byly přinášeny celopaly, oběti a žertvy pokojné, mimo oltář Hospodina, Boha našeho, který jest vystavěn před jeho stánkem.8/k<Budouli to chtíti říci, odpoví jim: „Hle oltář Hospodinův, který udělali otcové naši, ne pro celopaly, ani pro oběti, nýbrž na svědectví mezi námi a vámi.".<nýbrž na svědectví mezi námi a vámi a mezi potomstvem naším a vaším, že sloužíme Hospodinu a že máme právo obětovati celopaly, oběti a žertvy pokojné, aby nemohli synové vaši zítra říci synům našim: „Vy nemáte podílu na Hospodinovi."`-;<říci: Vystavme si oltář, ne proto, by, na něm byly přinášeny celopaly a oběti,,<Hospodin položil mezi nás a vás, synové Rubenovi a Gadovi, hranice – řeku Jordán; proto nemáte (žádného) podílu na Hospodinovi." Tak odvrátí synové vaši syny naše od Hospodina, že se ho nebudou báti. Považovali jsme tedy za věc velmi dobrou+3<spíše s tou myšlenkou a po té úvaze, že jsme pravili: Zítra řeknou synové vaši synům našim: „Co je vám do Hospodina, Boha Israelova?K*<jestli jsme tak učinili v úmyslu, že budeme naň klásti celopaly, oběti a pokojné žertvy, on sám ať (nás) volá, bychom se zodpovídali. Ať (nás) soudí, (jestli jsme tak neučinili)Z)/<Hospodin, Bůh nejvýš mocný, Hospodin, Bůh nejvýš mocný, ten to ví a Israel to také pozná. Jestli jsme s hříšným úmyslem tento oltář vystavěli, ať nás nechrání, ale ať nás trestá hned;e(E<Rubenovci, Gadovci a polovina kmene Manassova odpověděla knížatům poslaným od Israele:<'s<Zda nedolehl hněv Hospodinův na všecek lid, když Achan, syn Zareův, přestoupil příkaz jeho? A byl to (jen) jeden člověk! – Kéž by byl zahynul sám pro svůj zločin!& <Zdá-li se vám, že jest země údělu vašeho nečista, přejděte do země, ve které je stánek Hospodinův, a bydlete mezi námi; jen neodstupujte od Hospodina a od našeho společenství, vystavivše si oltář mimo oltář Hospodina, Boha našeho.e%E<Vy jste dnes opět opustili Hospodina a zítra – hněv jeho zachvátí všechny Israelity. $<Je vám toho málo, že jste zhřešili v Beelfegoru? Až do dneška zůstává skvrna hříchu toho na nás, a mnoho lidu padlo.B#<Toto vzkazuje všecek lid Hospodinův: Čeho jste se to dopustili? Proč jste opustili Hospodina, Boha Israelova, vystavivše si svatokrádežný oltář a odstoupivše od jeho služby?h"K<Ti přišli k Rubenovcům, Gadovcům a polovině kmene Manassova do země Galaad a pravili jim:=!w<a s ním deset knížat, po jednom z každého kmene.R < Zatím však poslali k nim do země Galaad Fineesa, syna kněze Eleazara,E< sešli se všichni v Silo, by vytáhli a bojovali proti nim.cA< Když to uslyšeli synové Israelovi, když jim spolehliví poslové oznámili, že vystavěli Rubenovci, Gadovci a polovina kmene Manassova oltář v zemi Kanaan, na pahorcích jordánských proti synům Israelovýrn,xk< Když přišli k pahorkům jordánským v zemi Kanaan, vystavěli podle Jordánu oltář obrovských rozměrů.ym< Dali se tedy Rubenovci, Gadovci a polovice kmene Manassova na zpáteční cestu od Israelitů ze Silo, které leží v Kanaanu, aby se odebrali do Galaadu, země svého údělu, kterou byli obdrželi podle rozkazu Hospodinova od Mojžíše.P<pravil jim: S velikým majetkem a bohatstvím vraťte se do sídel svých, se stříbrem a zlatem, s mědí a železem, jakož i s četnými rouchy; rozdělte se o kořist nepřátel s bratry svými.ue<– Polovici kmene Manassova dal prve Mojžíš podíl v Basanu; proto zbývající polovině dal Josue úděl mezi ostatními bratry jejich za Jordánem na západě. Když pak je propouštěl do stanů jejich a když jim byl požehnal,T#<I požehnal jim Josue a propustil je; oni pak se vrátili do svých stanů.)M<jen ať ostříháte pozorně a skutkem plníte příkazy, zákon, který uložil vám Mojžíš, služebník Hospodinův – milovati Hospodina, Boha svého, choditi po všech cestách jeho, zachovávati přikázání jeho, lnouti k němu, sloužiti mu celým srdcem a celou duší svou.nW<Poněvadž tedy dal Hospodin, Bůh váš, bratřím vašim pokoj a mír, jak byl slíbil, vraťte se, jděte do svých stanů, do země svého dědičného podílu, kterou vám dal Mojžíš, služebník Hospodinův za Jordánem;}u<neopustili jste svých bratří po dlouhou dobu, až do dneška ostříhajíce přikázání Hospodina, Boha svého. <a řekl jim: Učinili jste všecko, co přikázal vám Mojžíš, služebník Hospodinův; také mne ve všem byli jste po-slušni;I <Tehdy povolal Josue Bubenovce, Gadovce a polovinu kmene ManassovalS<+Ani jediné slovo, které jim slíbil splniti, nebylo zmařeno, ale skutkem bylo vyplněno každé.<*A dal jim pokoj ode všech okolních národů; žádný z nepřátel neodvážil se jim odpírati, ale všichni dáni jim byli do moci.<)Dal tedy Hospodin Bůh Israelovi všecku zemi, o které byl jejich otcům přisahal, že jim ji dá; i zabrali ji a usadili se v ní.K<(s jejich okolím; všecka (ta města) byla rozdělena podle rodů.X+<'Bylo tedy všech měst levitských v majetku synův Israelových čtyřicet osm=w<&Všech měst rodův a rodin Merarovců bylo dvanáct.  <%z (území) kmene Gadova útočištné město Ramot v Galaadě, pak Manaim, Hesebon a Jazer – čtyři města s jejich okolím.' I<$z (území) kmene Rubenova za Jordánem proti Jerichu útočištné město Bosor v poušti Misoru, Jaser, Jetson a Mefaat – čtyři města s jejich okolím;6 i<#Damna a Naalol – čtyři města i s okolím;| s<"(Konečně) rodům Merarovců, Levitů to nižšího řádu, dáno bylo z (území) kmene Zabulonova Jeknam, Karta,L <!Úhrnem bylo měst rodů Gersonových i s okolím jejich třináct.< a z (území) kmene Neftali útočištné město Kedes v Galilei, pak Hammot-Dor a Karta s jejich okolím – tři města.;s<Helkat a Rohob s jejich okolím – čtyři města;/[<z (území) kmene Aserova Masal, Abdon,@}<Jaramot a En-gannim s jejich okolím – čtyři města;6i<z (území) kmene Issacharova Kesion, Daberet,-<Gersonovcům z rodu Levi dal z (území) poloviny kmene Manassova útočištné město Gaulon v Basami a Bosru s jejich okolím – dvě města;V'<Úhrnem deset měst a okolí jejich dáno bylo Kaatovcům nižšího stupně.oY<Konečně z (území) polovice kmene Manassova Tanach a Get-remmon i s jejich okolím – dvě města.C<Ajalon a Get-remmon i s jejich okolím – čtyři města.7k<Dále z (území) kmene Danova Elteko, Gabaton,@~}<Kibsaim a Bet-horon s jejich okolím – čtyři města.j}O<Z (území) kmene Efraimova útočištné město Sichem s okolím na horách Efraimských, Gazer,K|<Ostatním rodům Kaatovců z levitské krve byl dán tento úděl:R{<Úhrnem všech měst synů kněze Árona je třináct i s jejich okolím.;zs<Anatot a Almou s jejich okolím – čtyři města.;ys<Z (území) pak kmene Benjaminovců: Gabaon, Gabae,ax=<Ain, Jeta, Bet-sames i s okolím jejich – devět měst ze dvou, jak řečeno, kmenův.w'<Holon, Dabir,v)<Jeter, Estemo,fuG< dal tedy synům kněze Árona útočištné město Hebron s jeho okolím – Lobna s okolím,at=< pole však a vesnice patřící k němu prve již dal v majetek Kalebovi, synu Jefonovu;rs_< Kariat Arbea, otce Enakova, které sluje (též) Hebron, v pohoří Judském, a jeho obvod kolkolem; – r< synům Áronovým z čeledi Kaatovy, z rodu levitského – první totiž los padl na ně – města, jejichžto jména jsou tato:6qi< Z (území) kmene Judova a Simeonova dal Josue p<Dali tedy synové Israelovi Levitům města i s okolím, jak byl přikázal Hospodin skrze Mojžíše, podělivše je všecky losem.koQ<Bodům Merarovců pak (dostalo se) z (území) kmene Rubenova, Gadova a Zabulonova dvanáct měst.'nI<Potom padl los na Gersonovce tak, že dostali z (území) kmene Issacharova, Aserova, Neftaliova ,a poloviny kmene Manassova v Basami úhrnem třináct měst.#mA<ostatním Kaatovcům, to jest Levitům, (rodům), které zbývaly, (dostalo se z území) kmene Eíraimova, Danova a polovice kmene Manassova deset měst.l<I padl los na Kaatovce: Synům kněze Árona (dostalo se z území) kmene Judova, Simeonova a Benjaminova třináct měst;okY<Dali (jim) tedy synové Israelovi ze svých údělů podle rozkazu Hospodinova města a jejich okolí.j9<a pravili jim v Silo, v zemi Kanaan: Hospodin skrze Mojžíše rozkázal, aby nám byla dána města k obývání a jejich okolí na výživu dobytka.i <Tu přistoupila knížata rodů Leviových ke knězi Eleazárovi, k Josuovi, synu Nunovu, a rodovým vůdcům všech kmenův israelských'hI< Tato města ustanovena byla pro všecky syny Israelovy i pro cizince, kteří mezi nimi bydlili, by mohl utéci se do nich, kdo člověka nevěda zabil, a (by) nezemřel rukou příbuzného, chtějícího pomstíti prolitou krev, pokud nebyl postaven před obec, aby vyložil svou při.dgC<Za Jordánem pak, na východ Jericha z (území) kmene Rubenova, ustanovili Bosor, který leží na poušti v rovině, z (území) kmene Gadova (ustanovili) Ramot v Galaadu a z (území) kmene Manassova Gaulon v Basanu.f<Ustanovili tedy Kedes v Galilei, v pohoří Neftali, Sichem v pohoří Efraim a Kariatarbe, to jest Hebron, v pohoří Juda.}eu<Bude pak bydliti v tom městě, až obstojí před soudem, kde mu bude ospravedlniti čin svůj, a pak dokud neumře velekněz, který jím toho času bude; potom bude lze vrahu vrátit se a vjíti do svého města i domu, z něhož byl uprchl.Ld<Když ho mstitel krve bude pronásledovati, nevydají ho v jeho ruce, neboť nevěda zabil jeho bližního – není totiž dokázáno, že přede dvěma nebo třemi dny byl mu nepřítelem. – Ac}<Uteče-li se do jednoho z těch měst, zůstane státi před městskou branou a poví starším toho města (vše), co dokazuje jeho nevinu; pak ho přijmou a dají mu místo k pobytu. b<by mohl do nich utéci se, kdokoli zabil člověka nevěda a (tak) by mohl ujíti hněvu příbuzného, který je mstitelem krve.Xa+<Vykažte města pro uprchlíky, o kterých jsem k vám mluvil skrze Mojžíše,;` u<I mluvil Hospodin k Josuovi: Rci synům Israelovým:A_}<3To jsou úděly, které rozlosoval kněz Eleazar a Josue, syn Nunův, s knížaty rodův a kmenův israelských v Silo před Hospodinem u dveří stánku zjevení. Tak rozdělili zemi.^<2podle rozkazu Hospodinova (dali mu) město, které si žádal, Tamnat-Saraa v pohoří Efraim. I vystavěl město a usadil se v něm.]}<1Když byla země losem všem kmenův úplně rozdělena, dali synové Israelovi Josuovi, synu Nunovu, úděl mezi sebou;H\ <0To je majetek rodů kmene Danova s jejich městy a vesničkami.F[</tam se území končí. I vytáhli Danovci, bojovali proti Lesemu, dobyli ho, vybili je ostřím meče, zabrali je, usadili se v něm, a nazvali je Lesem-Dan podle jména Dana, otce svého.w<Jeho dědičný úděl byl: Jezra-el, Kasalot, Sunem,7=k<Rodům (kmene) Issacharova vyšel los čtvrtý.T<#<To je dědičný podíl rodů kmene Zabulonova s jejich městy a vesnicemi.`;;<Katet, Naalol, Semeron, Jerala, Bet-lem – dvanáct měst s příslušnými vesnicemi.c:A<zatáčejí se na sever do Hanatonu a vybíhají do údolí Jeftah-el. (...............) ae9E< odtud přecházejí na východ do Getheferu a Takasinu, zabíhají do Remmonu, Amtaru a Noa,k8Q< od Saredu obracejí se k východu, k území Keselet-taboru, jdou k Da-beretu a stoupají k Jafii;m7U< stoupají na západ k Mera-le, sahají až k Debbasetu, až k potoku, který (teče) proti Jekonamu;Z6/< Třetí los padl na rody kmene Zabulonova. Hranice jejich území jdou od Saridu,}5u< Bylo v území a v údělu Judovců, že byl příliš veliký; proto tedy měli Simeonovci úděl v území jejich. 4 <všecky vesničky v okolí těch měst až po Baalat Beer Ramat na jihu. To je dědictví synů Simeonových podle rodů jejich.Q3<Ain, Remmon, Atar a Asan – čtyři města s příslušnými vesnicemi;N2<Bet-lebaot a Sarohen – třináct měst s příslušnými vesnicemi.+1S<Sikeleg, Bet-marchabot, Haser-susa,0;<Eltolad, Bet-ul, Harma,/;<Haser-sual, Bala, Asem,5.g<v údělu Judovců: Ber-sabe, Sabee, Mola-da,I- <Druhý vyšel los rodů Simeonovců. Jejich dědičný úděl byl,)<Sela-Elef, Jebus, to jest Jerusalem, Gebaat a Kariat – čtrnáct měst s příslušnými vesnicemi. To je podíl rodů synů Benjaminových.!+?<Rekem, Ja-ref-el, Tarela,*7<Mesfe, Kafara, Amosa,)5<Gabaon, Rama, Berot,Q(<Ves Emona, Ofni a Ga-bee – dvanáct měst s příslušnými vesnicemi.'3<Avim, Afara, Ofera,%&G<Bet-Ara-ba, Samaraim, Bet-el,>%y<Jejich města byla: Jericho. Bet-hagla. Údolí Kasis;~$w<ten činí východní hranici. To jest území synů Benjaminových, podle obvodu jejich hranic a podle rodů jejich.w#i<přecházejí na sever k Bet-hagle a vybíhají k severnímu cípu moře Solného, k jižnímu konci Jordánu;K"<přecházejí až k pahorkům, které jsou naproti výšinám Adommim, sestupují k Aben-Boenu, to jest ke skále. Boena, syna Rubenova, přecházejí od severu na rovinu, sestupují na planinu,O!<potom přecházejí k severu, jdou do En-semes, to jest Pramen slunce,g I<pak sestupují na kraj hory, která je proti údolí synův Ennomových, na severu, na konci údolí Rafaim. sklánějí se do Ge-ennom – to jest údolí Ennom – k jižnímu boku Jebušanův a sahají ku prameni Rogel;p[<Jižní hranice vycházejí od kraje Kariat-iarimu směrem k moři a sahají až ku prameni vod Neftoa;Y-<schylují se a zatáčejí k moři jižně od hory, která je na jih od Bet-horonu a vybíhají ke Kariat-baalu, který sluje také Kariat-iarim, městu to Judovců. To je strana hledící k moři, k západu.#< pak přecházejí jižně od Luzy, to jest Bet-elu, sestupují do Atarot-had-daru na vyvýšeninu, která je jižně od Dolního Bethoronu,"?< Začínají pak hranice jejich severní u Jordánu, jdou po severní straně Jericha, odtud stoupají západně na hory a docházejí k poušti Bet-aven;hK< První vyšel los rodů synů Benjaminových, by zabrali krajinu mezi Judovci a mezi Josefovci.cA< Ten metal losy před Hospodinem v Silo a rozdělil zemi synům Israelovým na sedm dílů.y< Šli tedy, ohledali ji, rozdělili na sedm dílů, zapsali (to) do závitku a vrátili se k Josuovi do tábora v Silo.H <Když pak chystali se muži (ti) vydati se na cestu, by popsali zemi, přikázal jim Josue: Projděte zemi, popište ji a vraťte se ke mně, bych zde před Hospodinem v Silo metal vám losy.sa<Levité totiž nemají mezi vámi dílu, ale kněžství Hospodinovo je dědictví jejich. Gad pak, Ruben a polovice kmene Manasse již dostali podíly své za Jordánem na východě, které jim dal Mojžíš, služebník Hospodinův. ;<zemi [mezi nimi se rozprostírající] rozpište na sedm dílův a přijďte sem ke mně, bych před Hospodinem, Bohem vaším, vám tu metal los. – sa<Rozdělte zemi na sedm dílů; Juda zůstaň v území svém na straně jižní a dům Josefův na severu;6g<Vyvolte z každého kmene po třech mužích, ať je pošlu, by šli, obešli zemi, popsali ji se zřetelem k početnosti jednotlivých kmenův a přinesli mi, co napíšou.  <Těm Josue řekl: Jak dlouho budete lenivě váhati uvázati se v držení země, kterou Hospodin, Bůh otců vašich, vám dal?mU<Zbývalo však ze synův Israelových sedm kmenů, kteří nedostali dosud příslušných podílů.{ s<Potom shromáždili se všichni Israelité v Silo a tam postavili stánek zjevení, neboť země byla jim poddána.6g<ale půjdeš na hory a vysekáš, vymýtíš si sídla a bude ti lze dále se dostati; ano, vyhubíš Kanaanské, ač, jak pravíš, mají železné vozy a jsou velmi silni.<I řekl Josue domu Josefovu, (to jest) Efraimovu a Manassovu: (Ano), lid četný jsi a veliké síly; nebudeš míti (jen) jednoho losu,iM<Synové Josefovi mu odpověděli: Na hory nebude nám možno se dostati, ježto Kanaanští, sídlící v rovině, kde je Bet-san se svými vesničkami, a Jezrael, zabírající střed nížiny, užívají železných vozů. ;<Josue jim řekl: Jsi-li lid četný, a jsou-li ti hory Efraimské úděl úzký: jdi na hory, do lesa a vymyť si místa v zemi Ferezejských a Refaim. )<Tu pravili synové Josefovi Josuovi: Proč jsi mi dal (jen) jeden los a podíl, když je mne (přece) tak mnoho, protože Hospodin mi žehná?u e< Když pak se synové Israelovi zmohli, podmanili si Kanaanské. uložili jim poplatek, avšak nepobili jich.v g< Manassovci nemohli však těchto měst vyvrátit, a tak Kanaanští začali (zase) usazovati se ve své zemi.P < V Issacharu a v Aseru bylo dědičným majetkem Manassovým : Bet-san s příslušnými vesnicemi, Jeblaam s příslušnými vesnicemi, obyvatelstvo Doru s jeho městy, obyvatelstvo Endoru s jeho vesnicemi, obyvatelstvo Tenaku s příslušnými vesnicemi, obyvatelé Magedda s příslušnými vesnicemi a třetina města Nofet.(K< tak že území Efraimovo je na jihu a území Manassovo na severu, a obě uzavírá moře. Na severu hraničí s kmenem Aser a na východě s kmenem Issachar. &~~2}|}#||K{{zzyyqxpww>T==<qFTu pravil mužům sokkotským: „Dejte, prosím, chleba lidu, který je se mnou, – jsouť velmi zemdleni, – bychom mohli pronásledovati Zebee a Salmanu, krále madianské." =;FKdyž přišel Gedeon k Jordánu, přešel jej se třemi sty mužů, kteří byli s ním; únavou však nemohli utíkajících (dále) pronásledovati.j<OFDo rukou vašich vydal Hospodin knížata madianská Oreba a Zeba; mohl jsem já dokázati něco takového, jako jste učinili vy?" Když tak promluvil, upokojila se rozhořčenost jejich, kterou byli proti němu nabubřelí.!;=FOn jim odpověděl: „Mohl jsem dokázati něco takového, co jste učinili vy? Není-liž lepší paběrování Efraimovo, než vinobraní Abiezerovo?8: mFI řeklo mu mužstvo Efraimovo: „Cos to udělal, že jsi nás nepovolal, když jsi vyšel do boje proti Madianským?" A silně se (s ním) vadili a téměř násilí činili.@9{FZajavše dva muže madianské, Oreba a Zeba, zabili Oreba na skále Oreb, Zeba pak v lisu Zeb. A pronásledovali Madiana, nesouce hlavu Orebovu a Zebovu ke Gedeonovi za řeku Jordán.O8FGedeon poslal také posly po všech horách Efraim, řka: „Sestupte proti Madianským a obsaďte vody až k Betbeře a Jordán." I sešel se všecek Efraim a obsadil vody až k Betbeře a Jordán.'7IFUtíkali pak až do Betsetty a na pomezí Abel-mehuly za Tebbat. Mužstvo israelské z Neftali, Asera a ze všeho Manasse sešlo se a pronásledovalo Madiana..6WFNicméně však tři sta (oněch) mužů nepřestávalo troubiti na rohy a Hospodin obrátil po celém táboře meč (druha proti druhu), že se navzájem vraždili.(5KFa každý zůstal státi na svém místě na obvodu nepřátelského tábora. Tak bylo všechno ležení uvedeno ve zmatek, a křičíce a bědujíce utíkali.74iFKdyž tak na třech místech kolem tábora zatroubili a džbány rozbili, drželi v levicích pochodně, v pravici zvučící rohy a volali: „Meč Hospodinův a Gedeonův;"U3%FI vešel Gedeon a tři sta mužů, kteří byli s ním, na pokraj ležení, když začínala půlnoční hlídka a když byly stráže postaveny, a začali troubiti na rohy a rozbíjeti džbán o džbán.m2UFAž zazní, roh v ruce mé, trubte také vy okolo stanův a vzkřikněte: „Hospodinu a Gedeonovi!"y1mFa řekl jim: „Co uvidíte mne činiti, to učiňte; vejdu na kraj ležení a co budu činiti, čiňte po mně.0yFA rozdělil tři sta mužů na tři oddíly, dal jim do rukou rohy, prázdné džbány a do těch džbánů pochodně,,/SFKdyž uslyšel Gedeon sen a jeho výklad, poklonil se, a navrátiv se do ležení Israelova, řekl: „Vstaňte, dalť Hospodin do našich rukou tábor Madianův."6.gFTen, jemuž to pravil, odpověděl: „Není to nic jiného, než meč Gedeona, syna Joasova, muže israelského; dalť Hospodin do jeho ruky Madiana a všecek jeho tábor.",-SF Když Gedeon přišel, vypravoval jeden svému druhu sen a takto líčil, co se mu zdálo: „Měl jsem sen, i zdálo se mi, jak ječný podpopelný chléb se valí a svaluje se na ležení madianské; když se přivalil ke stanu, vrazil do něho, podvrátil jej a srovnal úplně se zemí."A,}F Madian, Amalek a všichni východní národové leželi rozptýleni v údolí jako množství kobylek; také velbloudů bylo bez počtu, jako písku, který leží na břehu mořském.M+F Až uslyšíš, c0 mluví, posilní se tvé ruce a bezpečněji sestoupíš k ležení nepřátelskému." Sestoupil tedy on a Fara, jeho služebník, na kraj ležení, kde byla ozbrojená hlídka.R*F Bojíš-li se však jíti, ať sestoupí s tebou Fara, služebník tvůj.a)=F Oné noci řekl mu Hospodin: „Vstaň a sestup do tábora, neb dávám je do tvé ruky.U(%FKdyž tedy vzali pro tolik lidí potravy a rohů, poručil všemu ostatnímu množství, by se vrátilo do svých stanův a sám se třemi sty mužů vydal se do boje. Tábor Madianův byl dole v údolí.3'aFI řekl Hospodin Gedeonovi: „Třemi sty mužů, kteří chlemtali vodu, vysvobodím vás, a vydám Madiana do tvé ruky; všecek pak ostatní lid ať se vrátí domů."m&UFBylo pak těch, kdo chlemtali vodu tři sta mužů; všecek ostatní lid pil na sehnutých kolenech.\%3FKdyž pak lid k vodě sestupoval, řekl Hospodin Gedeonovi: „Ty, kteří budou vodu chlem-tati jazykem jako psi, odděl zvlášť; kteří však budou píti na sehnutých kolenech, ať jsou na straně druhé."F$FI řekl Hospodin Gedeonovi: „Ještě je (toho) lidu mnoho. Zaved je k vodě. Tam je budu zkoušeti a o kom ti řeknu, by s tebou šel, ten ať jde; komu jíti zabráním, ať se vrátí!"]#5FMluv k lidu a provolej, ať všichni slyší: „Kdo je lekavý a bázlivý, ať se vrátí"." Odešly tedy s pohoří Galaad a vrátily se z lidu dvacet dva tisíce mužův a toliko deset tisíc (jich) zůstalo.F"FTu řekl Hospodin Gedeonovi: „Je příliš mnoho lidu s tebou a nebude vydán Madian do jeho rukou, aby se nemohl chlubiti Israel proti mně a neříkal: „Svou silou jsem se osvobodil."4! eFJerobaal tedy, to jest Gedeon, vstal v noci a přišel s veškerým lidem ku prameni, který sluje Harad. Tábor pak madianský byl v údolí na sever od Vysokého pahorku.i MF(Té noci učinil Bůh, jak žádal: toliko rouno bylo suché, na veškeré zemi však byla rosa.X+F'Opět pak pravil k Bohu: „Nechať se nevznítí hněv tvůj na mne, učiním-li ještě jednu zkoušku, žádaje si znamení na rouně. Prosím, ať je pouze rouno suché a všecka země rosou ať mokvá."KF&I stalo se tak. V noci vstav vyždímal. z rouna plnou mísu rosy.#AF%položím toto vlněné rouno na humno. Bude-li rosa pouze na rouně a na veškeré zemi sucho, poznám, že osvobodíš Israele mou rukou, jak jsi řekl.[1F$Tu řekl Gedeon Bohu: „Hodláš-li vysvoboditi Israele mou rukou, jak jsi řekl,"?F#A vyslal posly ke všem Manassovcům, kteří se k němu také přidali; jiné posly (poslal) k Aserovi, Zabulonovi a Neftalimu; i ti mu vyšli vstříc.eEF"Gedeon, kterého pojal duch Hospodinův, zatroubiv svolal dům Abiezerův, aby šel za ním. F!Všecek tedy Madian, Amalek a východní národové se shromáždili, a přešedše Jordán položili se táborem v údolí Jezrael.zoF Od toho dne slul Gedeon Jerobaal, protože řekl Joas: „Ať se pomstí Baal na tom, kdo podkopal jeho oltář!"fGFOn jim odpověděl: „Jste vy mstiteli Baalovými, že chcete za něho bojovati? Kdo je nepřítelem jeho, ať zemře dříve než nadejde zítřejší den; je-li bohem, ať se pomstí na tom, kdo podkopal jeho oltář!"nWFI řekli Joasovi: „Vyveď syna svého sem, ať umře; nebo zbořil oltář Baalův a posekal háj."  Fříkal druh druhu: „Kdo to učinil?" A když hledali původce toho činu, bylo řečeno: „Gedeon, syn Joasův, to učinil."2_FKdyž ráno mužové toho města vstali, a spatřili zbořený oltář Baalův, posekaný háj a (onoho) druhého býka ležeti na oltáři, který byl právě postaven,Z/FVzav tedy Gedeon deset mužů ze svých služebníkův, učinil, jak mu byl Hospodin přikázal; boje se však domácích otce svého a lidí onoho města, nechtěl to učiniti za dne, ale vykonal vše v noci.W)Fpak postav oltář Hospodinu, Bohu svému, na vrcholu oné skály, na kterou jsi prve položil obět, vezmi (onoho) druhého býka a obětuj zápalnou obět na hranici dříví, kterého nasekáš z háje."EFv oné noci řekl mu Hospodin: „Vezmi býka otce svého, totiž druhého býka sedmiletého, zboř oltář Baalův, který patří otci tvému, a háj, který je kolem oltáře, posekej;3FPostavil tam tedy Gedeon oltář Hospodinu a nazval jej: „Pokoj Hospodinův" až do dneška. Když byl ještě v Efře, která patří rodu Ezri,FFI řekl mu Hospodin: „Pokoj s tebou; neboj se, nezemřeš!"-FGedeon poznav, že to byl anděl Hospodinův, řekl: „Běda mi, Hospodine, Bože můj, že jsem viděl anděla Hospodinova tváří v tvář!"a =Fvztáhl anděl Hospodinův konec hole, kterou v ruce držel, a dotekl se masa i nekvašených chlebů; i vystoupil oheň ze skály (té) a strávil maso i nekvašené chleby. Anděl Hospodinův pak mu zmizel s očí. FAnděl Hospodinův mu řekl: „Vezmi maso a nekvašené chleby, polož (to) na onu skálu a vylej na to polévku." Když tak učinil,@ {FVešel tedy Gedeon, uvařil kůzle, (nadělal) nekvašených chlebů z měřice mouky, položil maso do koše, polévku z masa nalil do mísy, zanesl vše pod dub a obětoval mu (to). 7FA neodcházej odtud, dokud se k tobě nevrátím, dokud nepřinesu oběti a nepodám ti jí." On odpověděl: „Jáť posečkám, až se vrátíš."o YFOn pravil: „Našel-li jsem milost před tebou, dej mi znamení, že jsi ty, který mluvíš ke mně.a=FHospodin mu řekl: „Já budu s tebou, že porazíš Madiainské jako jediného muže."5FOn odpověděl: „Prosím, pane můj, čím vysvobodím Israele? Hle, můj rod je poslední v Manassovi a já jsem nejmenší v domě otce svého." FHospodin na něho pohlédl a řekl: „Jdi v této síle své a vysvobodíš Israele z ruky Madianských; věz, že tě posílám."F I řekl mu Gedeon: „Prosím, pane můj, je-li Hospodin s námi, proč nás toto všecko stihlo? Kde jsou jeho divy, o nichž vypravovali otcové naši říkajíce: „Z Egypta nás vyvedl Hospodin"? Nyní však nás Hospodin opustil a vydal do rukou Madianským."Z/F zjevil se mu anděl Hospodinův a pravil: „Hospodin s tebou, velesilný muži!"LF Tu přišel anděl Hospodinův a sedl pod dubem, který byl v Efře a náležel Joasovi, otci rodu Ezri. Když pak Gedeon, jeho syn, mlátil obilí na lisu, aby se nedostal do rukou Madianských,$CF A řekl jsem: „Já jsem Hospodin, Bůh váš; nebojte se bohův Amorrhejských, v jejichžto zemi sídlíte." Nechtěli jste však slyšeti hlasu mého."9F osvobodil jsem (vás) z ruky Egypťanův a všech nepřátel, kteří vás týrali, vypudil jsem je, když jste přišli, a dal jsem vám zemi jejich.-UFI poslal k nim muže proroka, který řekl: „Toto praví Hospodin, Bůh Israelův: „Já jsem učinil, že jste vyšli z Egypta, a vyvedl jsem vás z robotárny,=wFvolal k Hospodinu, žádaje pomoci proti Madianským.;~sFKdyž byl tak Israel před Madianem velmi snížen,%}EFPřicházeliť se všemi svými stády a stany a nesčíslné množství lidí i velbloudů jako kobylky všecko naplnilo; čehokoli se dotkli, zpustošili.?|yFpostavili u nich stany, jak se co zelenalo, všecko pustošili až ke Gaze, a nenechali v Israeli dokonce nic, čeho třeba k živobytí, ani ovec, ani hovězího dobytka, ani oslů.]{5FKdyž totiž Israel zasel, přicházel Madian, Amalek a jiní východní národové,zyFa byli od nich velmi utlačováni. I dělali si v horách skrýše a jeskyně, jakož i velmi pevná místa na obranu.y FKdyž však činili synové Israelovi, co bylo zlé v očích Hospodinových, vydal je do rukou Madianských na sedm let;-xWF Měla pak země pokoj čtyřicet let.wyFTak ať zhynou všichni tví odpůrci, Pane; kdo však milují tě, ať se lesknou jako září vycházející slunce.0v[F„Snad že nyní rozděluje kořist, a nejkrásnější ženu mu vybírají; pestrý šat dávají Sisarovi za kořist a rozličné věci k ozdobě hrdel snášejí."PuFJedna moudřejší ostatních žen jeho tato slova tchyni odpověděla:t7FOknem vyhlížejíc, bědovala jeho matka a z jídelny mluvila: „Proč tak dlouho vůz jeho nevrací se, proč prodlévají nohy jeho spřežení?"dsCFMezi nohy jí klesl, skonal, umřel; jí k nohám svaliv se, bezduchý bídně (tu) ležel.r5FLevou ruku vztáhla po kolíku, a pravici po velikém kladivu; když byla našla na hlavě místo k ráně, tloukla Sisaru a spánek silně probila.Yq-FVody když si žádal, mléka mu dala, v nádobě pro vznešené podala smetany.lpSFPožehnána mezi ženami Jahel, manželka to Hebera Kinejského, požehnána budiž ve svém stanu!8okF„Zlořečte krajině Meroz" – děl posel Páně – „vyslovte kletbu nad jejím obyvatelstvem, že nepřišli na pomoc Hospodinovi, na pomoc jeho udatným bojovníkům."gnIFDupala kopyta koní, když prchali tryskem, kdy střemhlav padali nejsilnější z nepřátel.hmKFPotok Kison odvlekl jejich mrtvoly, potok Kadumim, to potok Kison; zdeptej, duše má, siláky!mlUFS nebe bylo proti nim bojováno, hvězdy zůstavše ve svém řádu a běhu proti Sisarovi bojovaly.kFPřišli králové a bojovali, bojovali králové kanaanští v Tanachu vedle vodstva magedského, kořisti však žádné neodnesli.OjFZabulon však a Neftali vydali na smrt životy své v krajině Merome.iFGalaad za Jordánem odpočíval, Dan si hleděl lodí, Aser zůstal na pobřeží mořském a prodléval ve přístavech.h7FProč jsi zůstal mezi dvěma ohradami, abys naslouchal pískotu mezi stády? Ruben rozdělen byl proti sobě, svár byl shledán mezi velkoduchými.ag=FVůdcové Issacharovi byli s Deborou a ubírali se po stopách Baraka, který se vydal v nebezpečenství, takřka střemhlav do propasti. Ruben však rozdělen byl proti sobě, svár byl shledán mezi velkoduchými.#fAFEfraimští je zničili v údolí, za nimi Benjamin (byl) ve tvých zástupech! Z Machirovců přitáhla knížata a ze Zabulona vůdcové vojska do boje.Ge F Zachráněny jsou zbytky národa; Hospodin skrze reky bojoval.d F Povstaň, povstaň, Deboro, povstaň, povstaň a zpívej píseň! Povstaň, Baraku, a chop se svých zajatců, synu Abinoemův!Uc%F Kde rozbity vozy a vojsko nepřátel zardouseno, tam buďte hlásány spasné činy Hospodinovy a dobrota (jeho) k vůdcům Israelovým! Tehdy sestoupil lid Páně ku hranám a dostalo se mu vladařství.ab=F Vy, kdož jezdíte na bělostných oslech, sedáte k soudu a chodíte po cestě, mluvte!pa[F Srdce mé miluje vůdce Israelovy, vás, kteří rádi se vydali v nebezpečí. Dobrořečte Hospodinu!`)FNové boje vyvolil (si) Hospodin, a brány nepřátel sám podvrátil. Štít ani kopí nebylo spatřiti u čtyřiceti tisícův Israelských.d_CFZmizeli vládcové v Israeli, zmizeli, dokud nepovstala Debora, nepovstala matka v Israeli.^1FZa dnů Samgara, syna Anatova, za dnů Jahela odpočívaly cesty; ti, kdo po nich (jindy) kráčívali, chodili (teď) po neschůdných stezkách.U]%FHory se rozplývaly před Hospodinem, Sinaj před Pánem, Bohem Israelovým.\-FPane, když jsi vycházel ze Seiru, když jsi bral se kraji edomskými, země se otřásala, a s nebe – s oblaků po krůpějích padala voda.v[gFSlyšte, králové, poslouchejte, knížata! Já, já hodlám zpívati Hospodinu, hráti chci Bohu Israelovu.QZFKdo jste z Israele vydali životy ochotně v nebezpečí, chvalte Pána!8Y oFToho dne zpívali Debora a Barak, syn Abinoemův:jXOFkteří pak rostli co den a silnou rukou tiskli Jabina, krále kanaanského, dokud ho nezničili.YW-FTak snížil Bůh toho dne Jabina, krále kanaanského, před syny Israelovými,eVEFTu hle, přicházel Barak, ženoucí se za Sisarou; Jahel vyšla mu vstříc a pravila: „Pojď, a ukážu ti muže, kterého hledáš." Když k ní vešel, uzřel Sisaru, jak leží mrtev a kolík vězí mu ve spánku.UFPak vzala Jahel, manželka Haberova, kolík od stanu, vzala také kladivo, nepozorovaně a tiše vešla, položila mu kolík na spánek, tloukla naň kladivem, a zarazila jej skrze mozek až do země; tak on spánek se smrtí sloučiv, zahynul, skonal.T!FI řekl jí Sisara: „Stůj před vchodem do stanu, a přišel-li by kdo a ptal se té: „Je tu někdo?" odpověz: „Nikdo (tu) není."S Fřekl jí: „Dej mi, prosím, krapet vody, neboť velmi žízním." Ona otevřela měch mléka, dala mu píti a přikryla ho.$RCFJahel vyšedši Sisarovi vstříc, řekla mu: „Vejdi ke mně, pane můj, vejdi, neboj se!" Vešel tedy do jejího stanu, a když ho přikryla pokrývkou,+QQFUtíkající Sisara přišel ke stanu Jahely, manželky Habera Kinejského. – Byl totiž mír mezi Jabinem, králem Asoru, a mezi domem Habera Kinejského. – PFže Barak pronásledoval prchající vozy a vojsko až k pohanskému Harosetu, a že padlo veškero množství nepřátel až do jednoho.%OEFI přestrašil Hospodin Sisaru, všechny jeho vozy a veškero vojsko, když vidělo ostří meče Barakova, takže Sisara seskočiv s vozu, pěšky utíkal,NNFTu řekla Debora Barakovi: „Vstaň, tentoť je den, kdy vydal Hospodin Sisaru do tvých rukou. Hle, on sám je tvým vůdcem." Sestoupil tedy Barak s hory Tabor a deset tisíc bojovníků s ním.kMQF shromáždil devět set okosených vozův a veškero vojsko z pohanského Harosetu k řece Kisonu.YL-F Když bylo oznámeno Sisarovi, že vytáhl Barak, syn Abinoemův, na horu Tabor,QKF Kdysi oddělil se Haber Kinejský od ostatních Kinejských, bratří svých, synů Hobaba, Mojžíšova příbuzného, a rozložil stany své až k údolí, které slove Sennim, a bylo u Kedesu. – rJ_F který svolav Zabulona a Neftaliho, vytáhl s desíti tisíci bojovníků, maje Deboru ve svém průvodu.FPobili pak toho času okolo desíti tisíců Moabských, všechny statné a silné muže; žádný z nich nemohl vyváznouti.\=3FA řekl jim: „Pojďte za mnou, neboť vydal Hospodin nepřátele naše, Moabské, do našich rukou." I táhli za ním dolů, opanovali jordánské brody, které vedou do Moabska, a nedovolili nikomu přejíti.m<UFIhned zatroubil na roh v pohoří Efraim a synové Israelovi s ním sestoupili, an kráčel v čele.r;_FAod, zatím co se oni děsili, utekl, přešel Místo model, odkud se byl vrátil, a přišel do Seiratu.:)FKdyž čekali dlouho, až se mrzeli, a viděli, že nikdo neotvírá, vzali klíč, otevřeli a nalezli svého pána, an leží na zemi mrtev.9#Fvyšel zadem. Služebníci královi přišedše a vidouce zavřené dveře jídelny, pravili: „Snad je na potřebě v letním pokojíku."Q8FAod pak zavřev velmi pečlivě dveře jídelny a zamknuv (je) závorou,p7[Ftak silně, že s ostřím i jílec vnikl do rány, a že se za ním zavřelo sádlo mastnotou kypící. A nevytáhl meče, ale jak jej byl vrazil, tak jej nechal v těle; i vyrazila hned přirozenou cestou lejna skrytá v břiše.Y6-Fvztáhl Aod levici, vzal dýku od svého pravého boku a vrazil mu ji do břicha 5Fvešel Aod k němu, an seděl v letní jídelně sám. I řekl: „Slovo Boží mám k tobě," Když on ihned povstal se sedadla,>4wFavšak z Galgaly, kde byly modly, vrátil se a řekl králi: „Mám k tobě tajné slovo, králi." Když král rozkázal mlčeti, a když vyšli všichni, kteří kolem něho byli:P3FKdyž mu dary odevzdal, doprovodil druhy, kteří s ním byli přišli,Z2/FOdevzdal tedy dary Eglonovi, králi moabskému. – Eglon byl velmi tlustý. – 1#FI udělal si meč na obě strany ostrý, [mající uprostřed jílec], na dlaň ruky dlouhý, a opásal se jím pod šatem po pravém boku.V0'FKdyž pak volali k Hospodinu, vzbudil jim osvoboditele, jménem Aoda, syna Gery, syna Jeminiova, který užíval obou rukou jako pravice. Po něm poslali synové Israelovi dary Eglonovi, králi moabskému.O/FSynové Israelovi sloužili Eglonovi, králi moabskému, osmnáct let.c.AF I přibral si syny Ammonovy a Amalekovy, vytáhl, porazil Israele a opanoval Město palem.<-sF Synové Israelovi činili opět, co bylo zlé v očích Hospodinových. Posilnil tedy proti nim Eglona, krále moabského, protože činili, co bylo zlé v očích Hospodinových.O,F Země pak měla pokoj čtyřicet let. I zemřel Otoniel, syn Kenezův. +;F Byl v něm duch Hospodinův, a tak osvobodil Israele. Vytáhl do boje a dal Hospodin do rukou jeho Chusana Rasataim, krále syrského, že ho přemohl.*F I volali k Hospodinu, který jim vzbudil osvoboditele, a osvobodil je – totiž Otoniela, syna Kenezova, mladšího bratra Kalebova.)}FHospodin rozhněval se na Israelity, vydal je do rukou Chusana Rasataim, krále mesopotamského, a sloužili mu osm let.({FKdyž tak činili, co bylo zlé v očích Hospodinových, zapomněvše na Boha svého a sloužíce Baalům a Astartám:h'KFbrali si dcery jejich za manželky, dávali dcery své synům jejich a sloužili bohům jejich.&}FSynové Israelovi, sídlíce mezi Kanaanskými, Hetejskými, Amorrhejskými, Ferezejskými, Hevejskými a Jebusejskými,%1FTy tedy nechal, aby jimi zkoušel Israele, bude-li poslouchati přikázání Hospodinových, které dal otcům jejich skrze Mojžíše, čili nic.1$]FPět knížat filištínských, všichni Kanaanští, Sidonští, Hevejští, kteří sídlili na horách Libanu, od hory Baal-Hermon až tam, kde se vchází do Ematu.c#AFaby potom učili se synové jejich potýkati se s nepřáteli a nabyli cviku v bojování: " FTito jsou národové, kterých zanechal Hospodin, aby jimi vzdělával Israele, všecky totiž, kdo neznali bojů s Kanaanskými,r!_FZanechal tedy Hospodin všech těch národů nechtěje rychle je vyhubiti, a nevydal jich v ruce Josuovy.  Fabych jimi zkoušel Israele, budou-li ostříhati cesty Hospodinovy a kráčeti po ní, jako činili otcové jejich, čili nic.LFani já nevyhladím národů, které zanechal Josue, když umíral,,SFI vzplál hněv Hospodinův na Israele a pravil: Protože národ tento ruší smlouvu mou, kterou jsem učinil s otci jejich, a že nechce poslouchati hlasu mého;FKdyž však (ten onen) soudce zemřel, vraceli se zase a činili věci mnohem horší nežli činívali otcové jejich, chodíce za bohy cizími, sloužíce jim a klanějíce se jim. Nenechali svých výmyslův a cesty zarputilosti, po které si navykli choditi.#AFKdyž tak Hospodin soudce vzbuzoval, býval nakloněn, pokud žili, k milosrdenství, vyslýchal nářek utiskovaných a vysvobozoval je od ran škůdců.7iFsmilníce s bohy cizími a klanějíce se jim. Brzy opustili cestu, kterou chodili otcové jejich; slyšeli sice přikázání Hospodinova, činili (však) vše jim na odpor.}uFTu vzbuzoval Hospodin soudce, kteří by je vysvobodili z rukou plenitelův, avšak ani těch nechtěli poslouchati,{qFale ať šli kam šli, byla ruka Hospodinova na nich, jak byl mluvil a přisahal jim. I byli náramně sklíčeni.8kFHospodin se tedy rozhněval na Israelity a dal je v ruce lupičů, kteří je zajímali a prodávali nepřátelům sídlícím kolkolem; a nemohli odolati protivníkům svým,DF tím totiž, že ho opustili a sloužili Baalu a Astartám.JF Opustili Hospodina, Boha otců svých, který je vyvedl z Egypta, chodili za bohy cizími, za bohy národů, kteří sídlili kolem nich, klaněli se jim a tak popudili Hospodina ke hněvu – `;F I činili synové Israelovi, co bylo zlé v očích Hospodinových, sloužíce Baalům.3F Také všecko ono pokolení bylo přiřazeno k otcům svým. Povstali pak jiní, kteří neznali Hospodina ani skutků, které byl učinil Israeli.r_F pochovali ho v půdě jeho podílu v Tamnat-sare, které leží v horách Efraim, na sever od hory Graas._9FJosue však, syn Nunův, služebník Hospodinův, jsa ve stu a deseti letech, zemřel;"?FSloužili Hospodinovi po všecky dny jeho i starších, kteří po něm dlouho byli živi a znali všechna díla Hospodinova, která byl učinil Israeli.r_FKdyž byl tedy Josue propustil lid, odešli synové Israelovi, každý do svého údělu, aby se ho ujal.gIFI bylo nazváno to místo „Místo plačících" nebo „slz"; a podali tam Hospodinu oběti.oYFKdyž mluvil anděl Hospodinův tato slova ke všem synům Israelovým, dali se do hlasitého pláče. FProto nechtěl jsem jich vyhladiti před ,vámi; a tak budete míti nepřátele a jejich bohové budou vám záhubou. – ) MFnebudete-li jen činiti smlouvy s obyvateli této země, ale podvrátíte-li oltáře jejich. Nechtěli jste však slyšeti hlasu mého. Proč jste to učinili?}  wFAnděl Hospodinův přišel z Galgaly nahoru do Místa plačících a řekl: Vyvedl jsem vás z Egypta a uvedl do země, kterou jsem přísežně slíbil otcům vašim; a připověděl jsem, že nezruším smlouvy své s vámi na věčné časy,V  )F$Hranice Amorrhejských šla od Štírového průsmyku, od Petry dále vzhůru.1  _F#a tak sídlili na hoře Hares, což se vykládá „Střepová", v Ajalonu a v Salebim. Ruka domu Josefova však těžce na ně dopadla, a tak stali se jeho poplatníky.S #F"Danovce tiskli Amorrhejští do hor, nedávajíce jim sestoupiti na roviny,< uF!Ani Neftalovci nevyplenili obyvatelův Betsamesu a Betanatu, a tak sídlili mezi kanaanským obyvatelstvem (té) země; stali se však Betsamesští a Betanatští jim poplatnými.P F tak sídlil mezi kanaanským obyvatelstvem oné země, jehož nevyhubil.` =FTaké Aser nezahladil obyvatelů Akka, Sidonu, Ahalaba, Achaziba, Helby, Afeku a Rohobu;| uFZabulonovci nevyhladili obyvatelů Ketronu a Naalolu, a tak sídlili Kanaanští mezi nimi; byli jim však poplatni.V )FAni Efraim nepobil Kanaanských, kteří sídlili v Gazeru, ale bydlil s nimi.V )FKdyž se potom Israel zmohl, učinil je poplatnými, ale vyhladit je nechtěl.2 aFTaké Manasses nevyhubil Betsanu, Tanaku s jejich vesnicemi, obyvatelů Doru, Jeblaamu ani Magedda s příslušnými vesnicemi, a tak počali Kanaanští sídliti s nimi.u gFPropuštěný odešel do země Heťanů, vystavěl tam město a nazval je Luza, které se tak jmenuje podnes.y oFKdyž jim ukázal, vyhubili město ostřím meče; onoho člověka však s veškerým příbuzenstvem propustili.~ 'Fviděli člověka, an vychází z města, i řekli mu: Ukaž nám, kudy by bylo lze dostati se do města, a učiníme s tebou milosrdenství.>} {FNebo když obléhali město, které slulo dříve Luza, G]~z}}} |{zzfyxxIww\wv}v7uu[tssnrvqq pptooHnnmXlUkk[jjiixhh/gffeee9dd+cbbaa`__p^^E]]~]\y\#[ZZYYKXX:WW=VVhVUTTZSSPRQQQ,PP2OxNNLMM LWL KKQJHIvHH*GG3FFEnDCCbBBuAAd@??,>o==3wF Když se jich příslušníci kmene Judova tázali: „Proč jste vytáhli proti nám?", odpověděli jim: „Přišli jsme, bychom svázali Samsona a oplatili mu, co nám učinil.")MF Vystoupili tedy Filišťané do území Judova a položili se na místě, které bylo později nazváno Lechi, to jest čelist; tam se vojsko jejich rozložilo.p[FI zbil je hroznou ranou, že hrůzou lýtka na stehna kladli. A sestoupiv bydlil v jeskyni skály Etam.|sFSamson jim pravil: „Ačkoli jste toto učinili, přece ještě pomstím se na vás, a pak (teprv) dám si pokoj."`;FKdyž se Filišťané tázali: „Kdo to učinil?", bylo jim řečeno : „Samson, zeť Tamnaťanův, že mu vzal manželku a dal (ji) druhému, to učinil." Tu vyšli Filišťané a spálili ženu i s otcem jejím._9FA zapáliv je, lišky pustil, aby běhaly sem tam. Ony pak běžely hned do obilí Filišťanů. Když se chytilo, shořely plodiny již snesené i co ještě stálo v klasu, ano i vinice a olivovny strávil oheň.nWFI šel, schytal tři sta lišek, připojil ohony jedněch ke druhým a přivázal mezi ně pochodně.}FSamson mu odpověděl: „Ode dneška nebudu míti viny (v činech) proti Filišťanům; budu vám totiž činiti zlé."< sF„Domníval jsem se, že jsi na ni zanevřel, a proto jsem ji dal tvému příteli; ale má sestru, která je mladší a krásnější než ona, budiž ti manželkou místo ní."k  SFPo nedlouhé době, když nastávaly dny pšeničných žní, přišel Samson chtěje navštíviti manželku svou, a přinesl jí kozelce. Když však chtěl vejíti jako obyčejně do její jizby, zabránil mu otec její řka:] 5FJeho žena pak pojala za manžela jednoho z jeho přátel, který mu byl na svatbě._ 9FKdyž pak na něho přikvačil duch Hospodinův, sestoupil do Askalonu, pobil tam třicet mužů, vzal jejich šaty, dal je těm, kteří rozluštili jeho hádanku, a náramně rozezlen odešel do domu otcovského.N FA ti řekli mu sedmého dne před západem slunce: „Co je sladšího nad med a co silnějšího nad lva?" On jim pravil: „Kdybyste nebyli orali mou jalůvkou, nebyli byste uhodli mé hádanky!"!=FSedm hodových dní u něho plakala. Konečně sedmého dne, když se mu stala obtížnou, vyložil (jí hádanku). Ona (ji) hned oznámila svým lidem.+FRonila tedy u Samsona slzy a naříkala řkouc: „Zanevřel jsi na mne a nemiluješ mne; proto mi nechceš vyložiti hádanku, kterou jsi dal synům národa mého." Ale on odpověděl: „Otci svému ani matce nechtěl jsem (to) pověděti, a tobě (to) mám oznámiti?"!FKdyž pak nadešel den sedmý, řekli ženě Samsonově: „Lichoť muži svému a přemluv ho, by ti oznámil, co ta hádanka znamená; nebudeš-li chtíti to učiniti, spálíme tebe i dům otce tvého. Či proto jste nás pozvali na svatbu, abyste nás oloupili?"Fpravil jim: „Z požírajícího vyšel pokrm a ze silného vyšla sladkost." Po tři dny nemohli tu hádanku rozluštiti.,SF Nebudete-li moci mi (ji) rozluštiti, dáte vy mně třicet plátěnek a tolikéž říz." Když mu odpověděli: „Dej (nám) hádanku, ať (ji) slyšíme!" – F Samson jim pravil: „Dám vám hádanku; jestli mi ji rozluštíte v sedmi dnech hodů, dám vám třicet plátěnek a tolikéž říz.\3F Když jej občané toho místa viděli, dali mu třicet mládenců, by byli s ním.hKF Poté sestoupil otec jeho k (té) ženě a Samson učinil hody; tak totiž ženiši činívali.5F Vybrav jej rukou jedl cestou; a přišed k otci a matce, dal jim kus, a oni jedli také. Nechtěl jim však oznámiti, že vybral med z těla lvova..WFKdyž po několika dnech opět (tudy) šel, aby ji pojal, odbočil (s cesty), aby se podíval na mrtvého lva, a hle, roj včel byl v ústech Ivových a plást medu.I~ FPak sestoupil a mluvil se ženou, která se líbila očím jeho.>}wFI přikvačil duch Hospodinův na Samsona, že lva rozsápal, roztrhav (jej) na kusy jako kůzle, ačkoli neměl dokonce nic v ruce. – Otci ani matce nechtěl toho oznámiti. – "|?FSestupoval tedy Samson [s otcem a s matkou] do Tamnaty. Když přišli k vinicím města, ukázal se mladý lev, zuřivě řvoucí a běžel proti němu.={uF– Rodičové jeho nevěděli, že se to stalo působením Hospodinovým, že hledal příležitost proti Filišťanům. Toho času totiž Filišťané panovali nad Israelem. – }zuFOtec a matka mu však řekli: „Což není ženy mezi dcerami bratří tvých a ve všem národě mém, že chceš pojmouti manželku z Filišťanů, z těch neobřezanců?" I řekl Samson otci: „Tuto mi vezmi, neb se zalíbila mým očím."y+FI vrátil se a oznámil otci svému a mateři: „Viděl jsem ženu v Tamnatě z dcer filištínských; tu, prosím, vezměte mi za manželku."Vx )FKdyž sestoupil Samson do Tamnaty, spatřil tam ženu z dcer filištínských.Zw/F I počal duch Hospodinův býti s ním v Ležení Danově mezi Saraou a Estaolem.Yv-F Porodila tedy syna a dala mu jméno Samson. Chlapec rostl a Hospodin mu žehnal.Yu-F Žena mu odpověděla: „Kdyby byl chtěl Hospodin nás usmrtit, nebyl by přijal z našich rukou celopalu ani úliteb, nebyl by nám všech těchto věcí ukázal, ani by nebyl pověděl budoucích věcí."LtF I řekl své manželce: „Jistě zemřeme, že jsme viděli Boha."lsSF A že již nebylo anděla Hospodinova viděti, hned porozuměl Manue, že je to anděl Hospodinův.r/F Když vystupoval plamen s oltáře k nebi, vystoupil také v plameni anděl Hospodinův. Manue a manželka jeho vidouce to padli tváří na zem.q%F Vzal tedy Manue kůzle a úlitby, a položil (je) na skálu v oběť Hospodinu, který činí divy; sám pak s manželkou díval se (na to).Sp!F On mu odpověděl: „Proč se ptáš na jméno mé, které je divuplné?"[o1F tázal se ho: „Jaké máš jméno, bychom tě ctili, až se naplní řeč tvá?"CnF „Kdybys mě i nutil" – odpovídá mu anděl – „nebudu jísti jídla tvého; chceš-li však učiniti celo-pal, obětuj to Hospodinu." Manue nevěda, že je to anděl Hospodinův,rm_F „Prosím tě," vece Manue andělu Hospodinovu, „abys vyhověl mým prosbám: připravíme ti kůzle."1l]F ničeho, co pochází z révy, ať nepožívá, ať nepije vína aniž opojného nápoje, a nic nečistého ať nejí. Co jsem jí přikázal, ať plní a zachovává."bk?F Anděl Hospodinův Manuovi řekl: „Všeho, jak jsem řekl ženě tvé, ať se zdržuje;sjaF Manue mu pravil: „Až se naplní řeč tvá, co chceš, by chlapec činil, nebo čeho se má chrániti?"i!F I vstal, šel za svou ženou, a přišed k muži, řekl mu: „Jsi ty ten, který mluvil k (mé) ženě?" On odpověděl: „Já to jsem."shaF běžela rychle k muži svému a zvěstovala mu: „Hle, zjevil se mi muž, kterého jsem onehdy viděla.";gqF I vyslyšel Hospodin prosbu Manuovu, a anděl Boží zjevil se opět jeho manželce, když seděla na poli – Manue však, manžel její, s ní nebyl. – Když anděla uzřela,5feF Modlil se tedy Manue k Hospodinu řka: „Prosím, Pane, by muž Boží, kterého jsi poslal, přišel opět a poučil nás, co činiti s chlapcem, který se má naroditi."eyF ale odpověděl: „Hle, počneš a porodíš syna; chraň se, bys nepila vína, aniž opojného nápoje, a nepožívala nic nečistého, neboť chlapec bude Božím nazirejským od svého dětství, od mateřského lůna až do dne své smrti"."^d7F Když pak přišla k svému manželu, řekla mu: „Muž Boží ke mně přišel, andělského vzezření, velmi hrozného. Když jsem se ho tázala, kdo je, odkud přichází a jak se jmenuje, nechtěl mi říci,PcF neboť počneš a porodíš syna, jehož hlavy břitva se nedotkne – budeť Božím nazirejským od svého dětství, od matčina lůna – a ten počne vysvobozovati Israele z rukou Filišťanů."ab=F Vystříhej se tedy, bys nepila vína, ani opojného nápoje, a nejedla nic nečistého;saaF Té zjevil se anděl Hospodinův a řekl jí: „Jsi neplodná, bez dětí, ale počneš a porodíš syna.b`?F Byl pak jeden muž ze Saray, z kmene Dan, jménem Manue, který měl manželku neplodnou._ F Když synové Israelovi činili opět, co bylo zlé v očích Hospodinových, vydal je do rukou Filišťanů na čtyřicet let.T^#F Když umřel, byl pochován ve Faratonu v Efraimsku, v horách Amalečanů.]{F Ten měl čtyřicet synův a z nich třicet vnuků, kteří jezdili na sedmdesáti oslátkách. Soudil Israele osm let.?\{F Po něm soudil Israele Abdon, syn Illelův, Faratoňan.0[]F Když umřel, byl pohřben v Zabulonsku.JZF Po něm přišel Ahialon, Zabulonovec, a soudil Israele deset let/Y[F Když umřel, byl pochován v Betlemě..XWF Ten měl třicet synův a tolikéž dcer, jež rozevdal ven za manžely; svým synům vzal stejný počet žen, které uvedl do domu svého. Soudil Israele sedm let.0W]F Po něm soudil Israele Abesan z Betlema.kVQF Jefte Galaadský soudil Israele šest let; když umřel, byl pochován ve svém městě v Galaadu.yUmF pravili mu: „Rci tedy „šibbo-let" – to znamená „klas". – Když odpověděl „sibbolet" nemoha touže hláskou vysloviti „klas": ihned ho chytili a zabili tu u brodu jordánského. Čtyřicet dva tisíce padly tehdy z Efraima.T1F Pak obsadili Galaadští brody jordánské, kterými se měl Efraim navrátiti. A když přišel k nim někdo z četných uprchlíkův efraimských, a řekl: „Prosím, byste mi dovolili přejíti," tázali se ho Galaadští: „Jsi ty Efraimský?" Když řekl: „Nejsem,"=SuF Svolav tedy k sobě všechny muže Galaadu, bojoval proti Efraimu, a porazili Galaadští Efraima, že řekl: „Uprchlíkem je Galaad z Efraima a bydlí mezi Efraimem a Manassem."FRF Vida to, vydal jsem v nebezpečí život svůj, táhl jsem proti synům Ammonovým a Hospodin je vydal do rukou mých. Čím jsem si toho zasloužil, že se pozdvihujete k boji proti mně?"*QOF On jim odpověděl: „Když bylo mně i lidu mému prudce potýkati se s Ammonovými syny, volal jsem vás, byste mi přispěli na pomoc, avšak nechtěli jste.eP GF Tu však, hle, v Efraimu vzniklo pozdvižení; přešedše na sever řekli (Efraimovci) Jeftovi: „Proč jsi nechtěl, jda do boje proti synům Ammonovým, nás povolati, bychom táhli s tebou? Proto zapálíme ti dům."nOWF (že rok co rok scházívají se dcery israelské a oplakávají dceru Jefte, Galaaďana, čtyři dny.AN}F 'Když pak přešly dva měsíce, vrátila se k otci svému, a (ten) jí, která muže nepoznala, učinil, jak byl slíbil. Odtud rozšířil se obyčej v Israeli a zachovává se zvyk,MF &On jí odpověděl: „Jdi!" a propustil ji na dva měsíce. Odešla tedy se svými družkami a oplakávala své panenství na horách.$LCF %A (dále) pravila otci: „Jen to mi uděl, zač prosím: Dovol mi, bych směla dva měsíce choditi po horách a oplakávati s družkami své panenství."9KmF $Ona mu odpověděla: „Otče můj, otevřel-lis ústa svá k Hospodinu, učiň mi, co jsi slíbil, když ti je popřáno potrestati tvého nepřítele a zvítěziti nad ním."KJF #Spatřiv ji, roztrhl roucha svá a pravil: „Běda mně, dcero má, způsobila jsi mi zklamání, a i ty se klameš! Neboť otevřel jsem ústa svá k Hospodinu a jiného učiniti nebudu moci."!I=F "Když se Jefte vracel do Masfy, do svého domu, přišla mu jednorozená dcera jeho vstříc s bubínky a tanci. – Jiných totiž dětí neměl. – ,@H{F !i porazil je na hlavu od Aroeru až jak přicházíš do Mennitu, – dvacet měst – a až k Abelu, které je poseto vinicemi. Tak byli synové Ammonovi pokořeni syny Israelovými.eGEF Přitáhl tedy Jefte na syny Ammonovy, aby proti nim bojoval. Hospodin je dal do rukou jeho;%FEF kdokoli vyjde ze dveří domu mého a se potká se mnou, až se budu vraceti v pokoji od synův Ammonových – toho budu obětovati Hospodinovi v celopal."QEF A učinil slib Hospodinu řka: „Dáš-li syny Ammonovy do rukou mých:D%F Tu přibyl na Jefte duch Hospodinův. Chodil po Galaadu a Manassovi, (přišel) i do Masfy galaadské a odtud táhl proti synům Ammonovým.mCUF Král synův Ammonových však nechtěl přestati na slovech Jeftových, která po poslech vzkázal.OBF Neprohřešuji se tedy proti tobě já, ale ty činíš zle proti mně vypovídaje mi nespravedlivou válku. Hospodin buď rozhodčím tohoto dne a rozsoudiž mezi Israelem a mezi syny Ammonovými!"EAF když sídlil v Hesebonu a jeho všech, v Aroeru a ve všech jeho, jakož i ve všech městech podle Jordánu tři sta let? Proč jste se nepokusili po tak drahný čas o toto navrácení?@F Či snad jsi ty lepší než Balak, syn Seforův, král moabský; nebo můžeš tvrditi, že měl s Israelem spor a bojoval proti němu,?+F Nenáleží ti právem, co má bůh tvůj Chamos ve své moci? Čeho tedy Hospodin, Bůh náš, zvítěziv nabyl, musí býti majetkem naším.>F Hospodin tedy, Bůh Israelův, vyhladil Amorrhea, když bojoval proti němu lid jeho israelský, a ty nyní chceš opanovati jeho zemi?R=F i všechny jeho končiny od Arnonu k Jaboku a od pouště až po Jordán.<7F Hospodin však dal jej do rukou Israelových se vším jeho vojskem; (Israel) jej porazil a opanoval celou zemi Amorrhejských, obyvatele té krajiny);MF On však také pohrdnuv slovy Israelovými nedovolil mu projíti svým územím, ale sebrav nesčetné vojsko vytáhl proti němu do Jasy a silně mu odporoval.:1F Poté poslal Israel posly k Sehonovi, králi amorrhejskému, který sídlil v Hesebonu se vzkazem: „Dovol, bych prošel tvou zemí až k řece."N9F pak obešel s boku Edomsko a Moabsko, přišel k východnímu pomezí Moabska, položil se tu za Arnonem táborem, do krajin Moabu však vejíti nechtěl. – Arnon je totiž hranicí Moabska. – 8F i poslal posly ke králi edomskému se vzkazem: „Dovol mi, bych prošel tvou zemí!" On však nechtěl přivoliti k jeho prosbám. Poslal též ke králi moabskénm, a ten také pohrdavě odepřel poskytnouti průchod. Zůstal tedy (Israel) v Kadesu,[71F ale když vyšel z Egypta, šel pouští až k Rudému moři a přišel do Kadesu;X6+F „Toto praví Jefte: „Nevzal Israel země Moab ani země synův Ammonových,J5F Jefte je poslal znova a kázal jim, by řekli králi ammonskému:14]F (Král) jim odpověděl: „Protože Israel, když vystupoval z Egypta, zabral mou zemi od končin Arnonu až k Jaboku a k Jordánu. Nyní mi ji tedy v pokoji navrať!"33F Poté vyslal posly ke králi synův Ammonových, aby jeho jménem řekli: „Co je mezi námi, že jsi proti mně vytáhl, bys pustošil mou zemi?"23F Odešel tedy Jefte s galaadskými knížaty a všecek lid učinil ho svým knížetem. Jefte pronesl všecky své řeči před Hospodinem v Masfě.q1]F Oni mu odpověděli: „Hospodin, který toto slyší, je svědkem mezi námi, že splníme sliby své."40cF Jefte jim pravil: „V pravdě-li jste ke mně přišli, bych bojoval za vás proti synům Ammonovým? A vydá-li je Hospodin do rukou mých, budu já vaším knížetem?"6/gF Tu řekla knížata galaadská Jeftovi: „Proto jsme nyní k tobě přišli, abys šel s námi, bojoval proti synům Ammonovým a byl vůdcem všech, kdo bydlí v Galaadu.".1F On jim odpověděl: „Nejste-li vy ti, kteří mne nenáviděli a vyhnali z domu otce mého? Nyní ke mně přicházíte jsouce donuceni nouzí."X-+F Pravili mu: „Pojď, buď knížetem naším a bojuj proti synům Ammonovým."p,[F Když na něho prudce dotírali, šli starší z Galaadu, aby (si) odvedli na pomoc Jefte ze země Tob.@+}F V těch dnech bojovali synové Ammonovi proti Israelovi.,*SF I utekl od nich a chtěje se jím vyhnouti usadil se v zemi Tob. Shromažďovali se pak u něho chudí a loupeživí muži, a následovali ho jako (svého) vůdce.:)oF Měl pak Galaad manželku, z níž dostal syny, a ti když dorostli, vyhnali Jefte řkouce: „Dědicem v domě otce našeho býti nemůžeš, ježto jsi narozen z jiné matky."s( cF Toho času žil Jefte Galaadský, muž velmi silný a bojovný, syn nevěstky, který se narodil z Galaada.'F A knížata galaadská se usnesla: „Kdo z nás první počne bojovati proti synům Ammonovým, ten budiž vůdcem lidu galaadského!" &F Synové Ammonovi shromáždivše se rozbili stany v Galaadu. Synové Israelovi shromáždivše se proti nim položili se v Masfě.%F To pravivše vyházeli ze svého území všecky modly bohů cizích a začali sloužiti Hospodinu Bohu. I slitoval se nad jejich bídou.$yF Tu řekli synové Israelovi Hospodinu: „Zhřešili jsme, odplať nám ty podle libosti, toliko nyní nás zachraň!"d#CF jděte a vzývejte bohy, které jste si vyvolili, ať oni vás vysvobodí v době tísně."Y"-F Přece však jste mne opustili a ctili bohy cizí; proto vás již neosvobodím;v!gF Sidonští, Amalečané a Kanaanští, a když jste volali ke mně, zda jsem vás nevysvobodil z jejich ruky?p [F Hospodin jim pravil: „Když vás sužovali Egypťané, Amorrhejští, synové Ammonovi, Filišťané,F I volali k Hospodinu řkouce: „Zhřešili jsme proti tobě, že jsme opustili Hospodina, Boha svého, a sloužili Baalům."F synové Ammonovi dokonce překročivše Jordán zpustošili Judu, Benjamina a Efraima. Byl tedy Israel náramně soužen. F A byli souženi a velmi utiskováni osmnáct let všichni, kdo sídlili za Jordánem v zemi Amorrhejských, to jest v Galaadu;^7F Hospodin se na ně rozhněval a vydal je do rukou Filišťanův a synův Ammonových.vgF Synové Israelovi staré hříchy novými rozmnožujíce činili, co bylo zlé v očích Hospodinových: sloužili modlám Baalů, Astart, bohům Syrie, Sidonu, Moabska, Ammoncův a Filišťanův; opustili Hospodina, přestali ho ctíti.LF Když Jair umřel, byl pochován v místě, jemuž je jméno Kamon.QF Měl třicet synů, kteří sedávali na třiceti oslátkách, a byli knížaty třiceti měst, která podle jeho jména slují Havot Jair, to jest „města Jairova" až do dneška – v zemi Galaad.V'F Po něm následoval Jair, Galaaďan, který soudil Israele dvacet dvě léta.S!F Soudil Israele dvacet tři léta, a když zemřel, byl pochován v Samiru. F Po Abimelechovi povstal vůdce v Israeli Tola, syn Fuy, strýce Abimelechova, muž z Issachara, který bydlil v Samiru na horách Efraim.mUF 9Také Sichemským dostalo se odplaty za to, co učinili; stihla je kletba Joatama, syna Jerobaalova.oYF 8Tak odplatil Bůh zlé, které byl Abimelech na svém otci spáchal, zabiv sedmdesát bratří svých.RF 7Když tak umřel, všichni, kdo s ním byli z Israele, vrátili se domů.(KF 6On zavolav rychle svého zbrojnoše, řekl mu: „Vytas meč a zabij mě, aby se snad neříkalo, že jsem byl usmrcen ženou." Plně tedy rozkaz, usmrtil jej.|sF 5Tu hle, jedna žena hodila shůry kus mlýnského kamene, udeřila (jím) Abimelecha do hlavy a prorazila mu lebku.nWF 4Abimelech přistoupiv k věži udatně bojoval a přibližuje se vchodu, snažil se podložiti oheň.;qF 3Prostřed města byla vysoká věž, a na tu se utekli muži, ženy a všecka městská knížata, zavřeli co nejpevněji dveře, a postavili se na střechu věže za cimbuří.a=F 2Odtud Abimelech odtáhnuv přišel k městu Tebes, které vojskem obklíčil a dobýval.L F 1Nasekavše tedy o závod větví se stromů, šli za vůdcem, obložili hrad, pálili (je) a tak se stalo, že dýmem a ohněm zahynulo tisíc lidí, mužův i žen, obyvatelů věže sichemské.B F 0vystoupil se vším lidem svým na horu Selmon, vzal sekeru, uťal se stromu větev, vložil si (ji) na rameno a nesa (ji) řekl druhům: „Co mne vidíte činiti, spěšně učiňte."S !F /Abimelech uslyšev, že muži věže sichemské jsou shromážděni (tam),9 mF .Když to uslyšeli obyvatelé sichemské věže, vešli do chrámu svého boha Berita, [kde s ním byli učinili smlouvu – odkudž to místo velmi opevněné dostalo jméno].{ qF -Abimelech dobýval města celý ten den; dobyv ho, pobil jeho obyvatelstvo a zbořil je tak, že je posypal solí.saF ,se svým oddílem napadl město a oblehl je, zatím co dva oddíly běhajíce po poli, honily nepřítele.#F +vzal své vojsko, rozdělil na tři oddíly a položil v polích zálohy. Když viděl, že lid vychází z města, vstal a udeřil na ně;OF *Druhého dne vyšel lid do pole. Když to bylo oznámeno Abimelechovi,p[F )Abimelech zůstal v Rumě, Zebul pak vyhnal Gaala a druhy jeho z města; netrpěl, aby v něm zůstali.%F (Když se dal na útěk, pronásledoval jej (Abimelech) a vehnal do města; padalo jich velmi mnoho na jeho straně až ku bráně městské.RF 'Vytáhl tedy Gaal před lidem sichemským a dal se do boje s Abimelechem.BF &Zebul mu pravil: „Kde jsou nyní tvá ústa, jimiž jsi mluvil: „Kdo jest Abimelech, abychom mu sloužili?" Zda to není ten lid, kterým jsi pohrdal? Vytáhni a bojuj proti němu!"zoF %A opět řekl Gaal: „Hle, lid sestupuje se středu krajiny a jeden zástup přichází cestou vedoucí k dubu."+QF $Gaal uzřev lid, řekl Zebulovi: „Hle, s hor sestupují zástupy." On mu odpověděl: „Stíny hor zdají se ti býti hlavami lidí a tím klamem se mýlíš."'F #Když pak vyšel Gaal, syn Obedův, a zastavil se ve vchodu městské brány, vstal Abimelech a vojsko, (které bylo) s ním s místa záloh.q~]F "Vstal tedy Abimelech se vším vojskem svým v noci, a položil u Sichemu na čtyřech místech zálohy.}F !časně zrána pak, až bude vycházeti slunce, udeř na město; a když on vyjde se svým lidem proti tobě, učiň mu, co budeš moci."L|F Vstaň tedy v noci s lidem, který s tebou jest, a skryj se v poli;{F a vzkázal tajně Abimelechovi: „Hle, Gaal, syn Obedův, přišel se svými bratry do Sichemu a bouří proti tobě město.]z5F Zebul pak, kníže města, uslyšev řeči Gaala, syna Obedová, velmi se rozhněvaly'F Kéž mi dá někdo tento lid do rukou, bych odklidil Abimelecha!" I bylo řečeno Abimelechovi: „Shromáždi množství vojska a přijel!"xyF Gaal, syn Obedův, volal: „Kdo jest Abimelech a co je Sichem, abychom mu sloužili? Zda není synem Jerobaalovým a zda neustanovil svého služebníka Zebula knížetem nad mužstvem Emora, otce Sichemova? Proč tedy měli bychom mu sloužiti?%wEF vyšli na pole, obrali vinice, lisovali hrozny, uspořádali tance se zpěvem, vešli do chrámu svého boha a hodujíce a pijíce zlořečili Abimelechovi.vF Ta přišel Gaal, syn Obedův, se svými bratry a vtáhl do Sichemu. Jeho příchodem pozdviženi jsouce obyvatelé Sichemu;uqF I položili proti němu zálohy na vrchu hor; mezi tím co čekali na jeho příchod, provozovali loupežnictví olupujíce kolemjdoucí. Bylo to také Abimelechovi zvěstováno.3taF a zločin vraždy sedmdesáti synů Jerobaalových, prolití jejich krve zazlívati Abimelechovi, bratru svému, a ostatním knížatům sichemským, která mu pomáhala.rs_F Poslal pak Hospodin velmi zlého ducha mezi Abimelecha a obyvatele sichemské; i začali si ho oškliviti3rcF Abimelech kraloval nad Israelem tři léta._q9F Když to řekl, utekl, odešel do Bery a bydlil tam boje se Abimelecha, bratra svého.NpF Jestliže však proti právu (jste učinili): ať vyjde oheň z něho a stráví obyvatelstvo Sichemu a město Mello; ať vyjde oheň z mužstva sichemského a z města Mello a pohltí Abimelecha!"o#F jestliže tedy po právu a bez hříchu jste učinili s Jerobaalem a domem jeho: radujte se dnes z Abimelecha, on pak ať se raduje z vás!tncF kteří jste nyní povstali proti domu otce mého, (kteří) jste pobili syny jeho, sedmdesát mužů na jednom kameni, a ustanovili jste králem Abimelecha, syna jeho nevolnice, nad sichemskými obyvateli, protože je váš bratr – Sm!F že život svůj vydal v nebezpečí, aby vytrhl z ruky Madianských vás,dlCF Nyní tedy, jestliže po právu a bez hříchu ustanovili jste nad sebou králem Abimelecha, dobře-li jste učinili s Jerobaalem a s domem jeho, (jestliže) jste se odplatili mu za jeho dobrodiní, že za vás bojoval,+kQF On jim odpověděl: „V pravdě-li ustanovujete si mne králem, pojďte a odpočívejte v mém stínu; ne-li, vyjde oheň z bodláku, a pohltí cedry libanské."NjF Řeklo tedy všecko stromoví bodláku: „Pojď, a panuj nad námi!"i F Ona jim odvětila: „Zda mohu opustit své víno, které obveseluje Boha i lidi, a (dáti) se povýšit nad ostatní stromy?"ChF Potom řekly stromy révě: „Pojď, a kraluj nad námi!"g F Ten jim však odpověděl: „Zda mohu opustit svou sladkost, ovoce to přelahodné, a jíti, bych byl povýšen mezi stromy?"QfF I řekly stromy fíkovníku: „Pojď a přijmi království nad námi!" eF Ona však odvětila: Zda mohu opustit svou tučnost, které užívají bohové i lidé, a jíti, bych byla povýšena mezi stromy?"Zd/F Šly kdysi stromy pomazat nad sebou krále. I řekly olivě: „Panuj nad námi!",cSF Když to bylo zvěstováno Joatamovi, šel, postavil se na vrch hory Garizimu. a hlasitě volal řka: Slyšte mě, mužové sichemští, a tak slyš (i) vás Bůh!b9F A všichni mužové sichemští a všecky rody města Mello se shromáždili, šli a ustanovili Abimelecha králem vedle dubu, který stál v Sichemu.FaF Přišed pak do domu svého otce v Efře, pobil bratry své, syny Jerobaalovy, sedmdesát mužů, na jednom kameni. – Zůstal však Joatam, nejmladší syn Jerobaalův, že se skryl. – `}F A dali mu sedmdesát lotů stříbra z chrámu Baalberitu. On si za ně najal muže chudé a toulavé, aby šli za ním.+_QF I mluvili bratři jeho matky o něm ke všem mužům sichemským všecky tyto řeči, a naklonili srdce jejich Abimelechovi, říkajíce: „Bratr náš (to) je."b^?F „Mluvte ke všem mužům sichemským: „Co je vám lépe, aby panovalo nad vámi sedmdesát mužů, všichni synové Jerobaalovi, nebo by panoval muž jeden? Spolu také považte, že jsem vaše kost a vaše maso." ] F Abimelech, syn Jerobaalův, odešel do Sichemu ku bratrům své matky, a pravil jim a veškerému příbuzenstvu otce své matky:y\mF#aniž učinili milosrdenství s domem Jerobaala, Gedeona, se zřetelem na vše dobré, co byl učinil Israelovi.l[SF"Nepamatovali na Hospodina, Boha svého, který je vytrhl z rukou všech jejich nepřátel kolkolem,ZyF!Když Gedeon zemřel, zvrhli se synové Israelovi a smilnili s Baaly. A učinili s Baalem smlouvu, že jim bude bohem. YF I zemřel Gedeon, syn Joasův, ve velikém stáří a byl pochován ve hrobě Joasa, otce svého, v Efře (patřící) rodu Ezri.RXFŽenina jeho, kterou měl v Sichemu, porodila mu syna jménem Abimelecha.YW-FMěl sedmdesát synů, kteří vzešli z jeho krve, neboť měl více manželek.DVFJerobaal, syn Joasův, pak odešel a bydlil ve svém domě. m~~}|{Czsyyxx'w_vuu"tss rqqpOoo=nn-mvlll6kkiiWhh]gff_eeddcbbhbaO`___>^^>]]\\[ZZYYXWWVlUUoTSRRQQNPP=OcNMMLL0JJ_IHH_GFFJEDD`CC>BrAAl@@??W>>==9JwFneboť svých dcer jim dáti nemůžeme jsouce vázáni přísahou a kletbou, kterou jsme vyjádřili (slovy): „Zlořečen buď, kdo by dal ze svých dcer Benjaminovi manželku!""lISFVelikou péčí a nesmírnou pílí jest nám postarati se, aby nebyl jeden kmen z Israele vyhuben;H FI řekli starší: „Co učiníme ostatním, kteří nedostali manželek? Vždyť všecky ženy z kmene Benjaminova zahynuly.bG?FVšecek Israel tedy velmi se rmoutil a hořekoval, že byl vyhlazen jeden kmen z Israele.5FeFPřišli tedy toho času synové Benjaminovi a byly jim dány manželky z dcer Jabesu galaadského; jiných však, které by jim mohli podobným způsobem dáti, nenalezli.EF poslali (Israelité) posly k synům Benjaminovým, kteří byli na skále Remmon, a vzkázali jim, aby je přijali v pokoji.D-F I byla nalezena v galaadském Jabesu čtyři sta panen, které nepoznaly mužského lože. Když je přivedli do ležení v Silo, v zemi Kanaan,CF Tohoto však bude vám šetřiti: Vše, co je mužského rodu, a ženy, které muže poznaly, zabijte; ale panny zachovejte."'BIF Poslali tedy deset tisíc velmi statných mužův, a přikázali jim: „Jděte a pobijte obyvatele galaadského Jabesu ostřím meče, ženy i dítky jejich.IA F I tehdy, když byli v Silo, nikdo z nich tam nebyl nalezen. – H@ FProto pravili: „Kdo jsou ze všech kmenův Israelových ti, kteří nepřišli k Hospodinu do Masfy?" Tu hle, bylo shledáno, že obyvatelé galaadského Jabesu v onom vojště nebyli. – k?QFOdkud vezmou manželky? Vždyť jsme všichni společně přisahali, že jim svých dcer nedáme!"t>cFLitujíce tedy synové Israelovi bratra svého Benjamina, počali říkati: „Zanikl jeden kmen z Israele!B=FA řekli: „Kdo ze všech kmenův israelských netáhl s vojskem Hospodinovým?" Zavázali se totiž velikou přísahou, když byli v Masfé, že budou zabiti, kteří tam snad nejsou.l<SFDruhého dne pak na úsvitě vstavše postavili oltář a přinesli tam celopaly a pokojné oběti.{;qF„Proč, Hospodine, Bože Israelův, stalo se toto neštěstí ve tvém lidu, že dnes jeden kmen z nás zanikl?":FI přišli všichni k domu Božímu, a sedíce před ním až do večera, počali velmi hlasitě kvíleti a plakati řkouce: 9 FSynové Israelovi se též v Masfě zapřísáhli řkouce: „Žádný z nás nedá dcery své synům Benjaminovým za manželku."58eF0Synové Israelovi pak se vrátivše všecko, co ve městě zůstalo, od mužův až do dobytka mečem pobili; všechna města i vesnice Benjaminovy ztrávil hltavý plamen.+7QF/Zůstalo tedy z veškerého počtu Benjaminova těch, kteří mohli vyváznouti a utéci do pustiny, šest set mužů; zůstali na skále Remmon čtyři měsíce.6F.Tak se stalo, že bylo všech, kteří z Benjamina na různých místech padli, dvacet pět tisíc válečníků k bojům odhodlaných.;5qF-Když to viděli ti, kdo z Benjamina zbyli, utekli do pustiny a dostali se až ke skále, která sluje Remmon. Také na tomto útěku zabili pět tisíc mužů z těch, kteří sem tam pobíhali rozprchše se rozličnými směry. A když utíkali dále, pronásledovali je a zabili opět jiné dva tisíce.t4cF,Těch, kteří byli na tom místě zabiti, bylo osmnáct tisíc mužů, vesměs velmi silných bojovníků.37F+Tak se stalo, že byli s obou stran od nepřátel biti, a že nebylo konce vraždění. Byli poraženi, položeni na východní straně města Gabaa.2{F*a dali se cestou k poušti; ale i tam je nepřátelé pronásledovali a také ti, kteří zapálili město, je napadli.1+F)tu ti, kteří prve předstírali útěk, obrátili se čelem a velmi silně odpírali. Když to spatřili Benjaminovci, obrátili se na útěk0/F(když viděli vystupovati z města sloup kouře, a když i Benjamin se ohlédl a seznal, že je město vzato, že se plameny vznášejí vzhůru:T/#F'Když to spatřili synové Israelovi, kteří byli v samém boji, – Benjaminovci totiž domnívajíce se, že utíkají, hnali se za nimi (tím) usilovněji a zabili z jejich vojska třicet mužů – N.F&Synové Israelovi těm, které byli postavili do záloh, prve uložili, by, jakmile se města zmocní, na znamení založili oheň, a kouřem do výše vystupujícím ukázali, že je město vzato.-F%Tito náhle ze záloh vyrazili, a zatím, co Benjamin před těmi, kdož ho bili, utíkal, vešli do města a vybili je ostřím meče.X,+F$Synové Benjaminovi tedy pozorujíce, že podléhají, počali utíkati. Vidouce to synové Israelovi, dali jim místo k útěku, aby se dostali k připraveným zálohám, které byli podle města položili.+1F#I porazil je Hospodin před syny Israelovými a zabili z nich ono ho dne dvacet pět tisíc a sto mužů, vesměs to bojovníků, tasících meč.*F"a od západní strany města postupovati. Jiných (těch) deset tisíc mužů přeudatných z veškerého Israele lákalo obyvatele města k bojům. Tak nastal tuhý boj proti Benjaminovcům, kteří netušili, že jim nastává se všech stran záhuba.E)F!Všichni synové Israelovi povstali tedy ze svých stanovišť a spořádali vojsko na místě, jež se zove Baaltamar. Také zálohy, které byly okolo města, počaly se pomalu ukazovati>(wF Domnívali se totiž, že ustupují jako obyčejně. Oni však útěk uměle předstírali, uradivše se, že je zdánlivým svým útěkem vylákají od města na jmenované cesty.#'AFAvšak i synové Benjaminovi vypadli směle z města, pronásledovali daleko utíkající nepřátele, že z nich (něco) poranili, jako prvého a druhého dne, zabíjeli prchající po dvou cestách, z nichž jedna stoupala do Betelu a druhá do Gabay, a zabili asi třicet mužů.Q&Fa vyvedli po třetí jako po prvé a po druhé vojsko proti Benjaminovi.A%FI položili synové Israelovi zálohy kolem města Gabay,$7Fa Finees, syn Eleazara, syna Áronova, byl správcem domu. Tázali se tedy Hospodina o radu řkouce: „Máme ještě vyjíti do boje proti synům Benjaminovým, bratřím svým, čí nechati toho?" Hospodin jim řekl: „Vytáhněte, neboť zítra je vydám do rukou vašich."S#!Fa tázali se (ho) na svůj stav. Toho času byla tam Boží archa úmluvy,4"cFProto přišli všichni synové Israelovi do domu Božího, sedíce plakali před Hospodinem, postili se toho dne až do večera, obětovali mu celopaly a pokojné oběti,!7Fvytrhli synové Benjaminovi z bran Gabay, napadli je a zuřili mezi nimi takovým vražděním, že položili osmnáct tisíc mužů tasících meč.a =FKdyž tedy druhého dne synové Israelovi postoupili proti synům Benjaminovým do boje,Favšak tak, že dříve než vytáhli, plakali před Hospodinem až do noci a tázali se ho řkouce: „Máme znova dáti se do boje proti synům Benjaminovým, bratřím svým, či nikoliv?" On jim odpověděl: „Vystupte proti nim a začněte boj!"xkFSynové Israelovi důvěřujíce síle i počtu seřadili se znova k boji na témž místě, kde prve bojovali,r_FSynové Benjaminovi vyšedše z Gabay zabili onoho dne ze synův Israelových dvacet dva tisíce mužův.LFOdtud vytáhše do boje proti Benjaminovi počali dobývati města.MFSynové Israelovi tedy hned ráno vstali a položili se podle Gabay.[1FTito se zdvihli a přišli k domu Božímu, a tázali se Boha řkouce: „Kdo má v našem vojsku táhnouti první do boje proti synům Benjaminovým?" Hospodin jim odpověděl: „Juda budiž vůdcem vaším!" FIsraelských pak mužů tasících meč a připravených do boje, bez synů Benjaminových, bylo napočítáno čtyři sta tisíců.FFmezi nimi bylo sedm set mužů velmi silných, bojujících stejně levicí jako pravicí a kameny z praků s takovou jistotou házejících, že dovedli střeliti i vlas, aniž se chybili.eEFZ Benjamina bylo napočítáno dvacet pět tisíců tasících meč kromě obyvatelů Gabay;vgFale ze všech měst území svého sešli se v Gabae, by jim pomohli proti všemu lidu israelskému bojovati.@{F Vydejte ty lidi z Gabay, kteří onu hanebnost spáchali, by zemřeli a zlo by z Israele bylo vyhlazeno." Oni však nechtěli poslechnouti vzkazu bratří svých, synův Israelových,vgF A poslali posly k veškerému kmeni Benjaminovu se vzkazem: „Proč se vyskytla taková ohavnost mezi vámi?eEF I shromáždil se všecek Israel u města jako jeden muž, jednomyslně a s týmž úmyslem.tcF Ze všech kmenů israelských budiž vybráno po deseti ze sta, po stu z tisíce a po tisíci z deseti tisíc, by snášeli vojsku potraviny, abychom mohli bojovati proti Gabae Benjaminově a odplatiti jí za zločin, čeho zasluhuje."2aF ale toto proti Gabae společně učiníme:}uFTu povstal všecek lid a jako jeden muž odpověděl: „Neodejdeme do stanů svých a nikdo nevejde do domu svého,KFVšichni synové Israelovi jste zde; ustanovte, co máte činiti!"4cFUchopiv ji, rozsekal jsem ji na kusy a rozeslal jsem je po všech končinách země vaší; neboť nikdy se nestala v Israeli taková nešlechetnost a tak veliký hřích.H  FTu hle, lidé onoho města obklíčili v noci dům, ve kterém jsem zůstával, chtíce mne zabíti, a pak trýznili mou ženu neuvěřitelnou, zběsilou chlípností, že konečně zemřela.f GFodpověděl: „Přišel jsem se svou manželkou do Gabay Benjaminovy, a uložil jsem se tam.5 eF– Benjaminovců nebylo tajno, že vytáhli synové Israelovi do Masfy. – Levita, manžel zabité ženy, byv otázán, kterak spáchána byla tak veliká nešlechetnost, FVšechna knížata lidu, všechny kmeny Israelovy sešly se ve shromáždění lidu Božího, čtyři sta tisíc pěších bojovníků.  FVyšli tedy všichni synové Israelovi od Danu až k Bersabe, i země Galaad, a shromáždili se jako jeden muž u Hospodina v Masfě.@{FKaždý, kdo to spatřil, volal: „Nikdy nestala se taková věc v Israeli, od toho dne, kdy vyšli otcové naši z Egypta, až do dneška. Podejte úsudek, a usneste se, co činit.",SFKdyž vešel do domu svého, uchopil meč, rozsekal mrtvé tělo ženy své i s kostmi na dvanáct dílů, kusů, a rozeslal je po všech končinách israelských.4cFOn k ní mluvil, domnívaje se, že odpočívá: „Vstaň a pojďme!" Když však nic neodpovídala, poznal, že je mrtva, i vzal ji, položil na osla a vrátil se domů.)MFKdyž pak onen muž ráno vstal, a otevřel dveře, by se bral dále svou cestou – hle, ženina jeho ležela přede dveřmi s rukama rozpřaženýma na prahu.nWFKdyž se tedy rozednívalo, přišla žena ke dveřím domu, kde zůstával její muž, a tam klesla.5eFNechtěli však souhlasiti s jeho slovy. Muž vida to, vyvedl k nim svou ženinu a dal jim ji, aby se s ní bavili. Oni jí celou noc zneužívali, ráno pak ji propustili.RFMám dceru, pannu, a ten člověk má ženinu; vyvedu vám je, byste je ponížili a ukojili svého chtíče; jen za to vás prosím, byste takového zločinu proti přírodě na muži se nedopustili." FStařec vyšed k nim pravil: „Nečiňte, bratři, nečiňte toho zla – jeť člověk ten mým hostem – a nechte toho nerozumu.<sFKdyž hodovali, když po namáhavé cestě pokrmem a nápojem těla posilňovali, přišli mužové onoho města, synové Belialovi – to jest nevázanci – obklíčili dům starcův, a počali, tlouci na dveře, volajíce na pána domu: „Vyveď muže, který vešel do domu tvého, ať ho zneužijeme!"`;FI uvedl ho do domu svého, a nakrmil osly. Když pak si umyli nohy, zavedl je k hodům.~FStařec mu odvětil: „Pokoj buď s tebou! Já dám všecko, čeho je třeba; toliko prosím, bys nezůstával na ulici."E}FJežto máme slámu i trávu na krmení oslů, jakož i chléb a víno pro mne, pro služebnici tvou i pro služebníka, který je se mnou, ničeho nepotřebujeme, jedině přístřeší."]|5FOn mu odpověděl: „Vyšli jsme z Betlema Judova a jdeme domů, do zadních končin hor Efraimských, odkud jsme vyšli do Betlema; nyní jdeme k domu Božímu, a nikdo nás nechce pod svou střechu přijmouti.{1FStařec pozdvihnuv oči a spatřiv člověka se svým nevelikým nákladem seděti na ulici města, řekl mu: „Odkud přicházíš a kam jdeš?"Vz'FTu hle, nahodil se stařec, který se vracel s pole, ze své práce, za večera, který sám byl také z hor Efraimských, a sídlil pohostinu v Gabae. – Lidé oné krajiny byli totiž Benjaminovci. – yFzabočili tedy do ní, aby tam zůstali. Když tam vešli, sedli si na ulici města, ježto nikdo jich nechtěl pod střechu přijmouti.yxmFMinuli tedy Jebus a šli dále započatou cestou. U Gabay, která je ve kmeni Benjamínově, zapadlo jim slunce;Gw F až tam dojdu, zůstaneme v něm, nebo jistě v městě Rama."v}F Pán mu však odpověděl: „Nevejdu do města cizího národa, kde není synův Israelových, ale půjdu až do Gabay;$uCF Když byli již u Jebusu, přecházel den v noc; i řekl služebník pánu svému: „Pojď, prosím, uchylme se do města Jebušanů a zůstaňme v něm."6tgF Zeť nechtěl povoliti jeho řečem, ale hned vydal se na cestu, a přišel proti Jebusu, který sluje druhým jménem Jerusalem, veda s sebou dva osly s břemeny a ženinu.s)F Když pak mladý muž vstal, aby se vydal na cestu se ženou svou a se služebníkem, opět k němu mluvil tchán: „Považ, že se schyluje den značně k západu, že se blíží k večeru; zůstaň u mne ještě dnes, udělej si dobrý den, a zítra půjdeš domů."QrFKdyž pak nastalo ráno, strojil se Levita na cestu. Tchán mu však zase domlouval: „Prosím tě, bys maličko pojedl, tak se posilnil, a potom, až bude dobře na den, bys šel." Jedli tedy spolu.qq]FAle on vstal a měl se k odchodu. Tchán však usilovně ho zdržoval a přemluvil, že u něho zůstal.pFI sedli si, jedli a pili. Pak řekl otec dívčin zeti svému: „Prosím tě, bys tu dnes zůstal; ať se spolu veselíme!"(oKFČtvrtého však dne časně zrána vstav, chtěl jíti; ale tchán ho zadržel řka: „Ochutnej dříve maličko chleba a posilni si žaludek; pak půjdeš!"dnCFa objal ho. I zůstal zeť v domě tchánově tři dny pojídaje s ním a přátelsky pije.mFJejí muž, chtěje se s ní smířiti, nakloniti si ji, a s sebou zpět odvésti, šel za ní maje s sebou služebníka a dva osly. Ona ho přijala a uvedla do domu otce svého. Když to slyšel tchán jeho, a spatřil toho člověka, vyšel mu radostně vstřícolYFta ho však opustila, vrátila se do domu otce svého do Betlema, a zůstala u něho čtyři měsíce.zk qFByl jeden muž, Levita, který sídlil v zadních končinách hor Efraimských. Pojal manželku z Betléma Judova,zjoFModla Michova u nich zůstala po celou dobu, pokud byl dům Boží v Silo. V těch dnech nebylo v Israeli krále.&iGFA postavili si (tu) rytinu a Jonatana, syna Gersama, syna Mojžíšova, jakož i jeho syny (ustanovili) kněžími v kmeni Danově až do dne zajetí svého.ghIFa nazvali je Dan podle jména otce svého, kterého zplodil Israel; dříve totiž slulo Lais.kgQFan dokonce nikdo nepřispěl na pomoc, protože bydlili daleko od Sidonu a se žádným člověkem nebyli spolčeni, ba ani se nestýkali. – Město bylo položeno v krajině Rohob. – I vystavěli je zase, usadili se v něm(fKFŠest set mužů vzalo tedy kněze a věci svrchu pověděné; i přišli do Lais k lidu pokojnému a bezpečnému, pobili je ostřím meče a město spálili,jeOFTak šli započatou cestou dále, Micha pak vida, že jsou silnější než on, vrátil se domů.d+FI řekli mu Danovci: „Varuj se dále k nám mluviti, by nepřišli na tebe mužové rozhořčení a ty se vším domem svým abys nezahynul."cFOn odpověděl: „Mé bohy, které jsem si udělal, jste mi vzali, i kněze a vše, co mám, a pravíte: „Co je ti?" "qb]FKdyž počali za jejich zády křičeti, ohlédli se a pravili Michovi: „Co chceš? Proč křičíš?"a FA byli již daleko od Michova domu, když muži, kteří bydlili v sousedství Michově, se shromáždili a pustili se za nimi.X`+FKdyž pak táhli (dále), pustili napřed děti, dobytek a vše, co mělo cenu.`_;FKdyž to slyšel, přivolil k jejich řečem, vzal efod, modly a rytinu, a šel s nimi.W^)F„Mlč" – odpověděli mu – „polož si prst na ústa, a pojď s námi, abys nám byl otcem, knězem. Co je ti lepší, býti knězem v domě jednoho muže, nebo v jednom kmeni, v čeledi israelské?"u]eFKdyž tedy ti, kteří vešli, vzali rytou a litou sochu, efod a modly, řekl jim kněz: „Co to děláte?"H\ FTi však, kteří vkročili do příbytku jinochova, chtěli vzíti rytou a litou sochu, efod a terafim. Kněz stál před vchodem, ano těch šest set velmi silných mužů nedaleko čekalo.J[F(Těch) šest set mužů zůstalo státi ve zbroji před vchodem.Z FUchýlili se tedy maličko, vešli do příbytku jinocha Levity, který byl v domě Michově, a pozdravili ho pokojnými slovy.WY)Fřeklo těch pět mužů, kteří byli prve vysláni, by ohledali krajinu Lais, ostatním bratřím svým: „Víte, že je v těchto domech efod, terafim, a rytá i litá socha? Vizte, jak se rozhodnouti!"EXF Odtud přešli do hor Efraim. Když přišli k domu Michovu,WF Stoupajíce zastavili se v Judově Kariatiarim, kteréžto místo od toho času sluje „Ležení Danovo" a je vzadu, za Kariatiarim.lVSF Vytáhlo tedy z kmene Danova, to jest ze Saray a z Estaolu, šest set mužů vyzbrojených do boje.(UKF Přijdeme k (lidem žijícím) v bezpečí, do krajiny velmi rozsáhlé, a dá nám Hospodin (to) místo, ve kterém není nedostatku ničeho, co země rodí."T)F „Vzhůru, táhněme na ně! Spatřiliť jsme zemi velmi bohatou a úrodnou. Neleňte, nemeškejte! Pojďme a zaberme ji; bude to bez práce!rS_FI vrátili se ke svým bratřím do Saray a Estaolu, a když se vyptávali, jak pořídili, odpověděli:R!FŠlo tedy oněch pět mužů, přišli do Lais a shledali, že tam sídlí lid beze vší bázně, jako bydlívají Sidoňané, bezpečně a pokojně, an se mu dokonce nikdo neprotiví, že má veliké bohatství, a jest oddělen daleko od Sidonu i ode všech lidí.oQYFOn jim odpověděl: „Jděte v pokoji; Hospodin hledí na cestu vaši, na stezku, kterou kráčíte."PFI prosili ho, by se otázal Hospodina, by mohli zvěděti, bude-li jim cesta, kterou konají, šťastná a zdaří-li se (jejich) věc.cOAFOn jim odpověděl: „To a to mi učinil Micha; najal mě za plat, abych mu byl knězem."N+FPoznavše hlas mládence Levity, uchýlili se do příbytku jeho a řekli mu: „Kdo tě sem přivedl? Co tu děláš? Proč jsi sem přišel?"M+FI poslali synové Danovi pět nejsilnějších mužů z veškerého kmene svého, ze Saray a Estaolu, by prozkoumali a bedlivě ohledali zemi. Řekli jim: „Jděte a ohledejte zemi!" Když přišli cestou do hor Efraimských, vstoupili do domu Michova a tam odpočinuli./L [FV oněch dnech, kdy nebylo v Israeli krále, kmen Dan hledal si vlastní území, v němž by se usadil; neboť až do toho dne nedostal mezi ostatními kmeny údělu.qK]F „Nyní vím" – pravil – „že mi bude Bůh dobře činiti, když mám kněze z rodu levitského."UJ%F Naplnil tedy Micha ruku jeho, a ponechal si mládence toho u sebe za kněze.FIF Přivolil, zůstal u něho, a byl mu jako jeden z jeho synů.H1F Micha řekl: „Zůstaň u mne a buď mi otcem, knězem; dám ti každý rok deset stříbrných, dvoje roucho a čehokoli je třeba k výživě."3GaF byl od něho tázán, odkud přichází. On odpověděl: „Levita jsem z Betlema Judova a jdu, bych se usadil, kde budu moci, a kde shledám, že mi to bude užitečno.";FqFI vyšed z města Betlema chtěl žíti jako host, kdekoli nalezne pří hodné místo. Když přišel na své cestě do hor Efraimských, a uchýlil se maličko do domu Michova,NEFByl také jinoch z Betlema v kmeni Judově. Byl Levitou a bydlil tam.]D5FV oněch dnech nebylo v Israeli krále, ale každý činil, co pokládal za. dobré..CWFkterý v něm oddělil Bohu také svatyňku, udělal efod a terafim, [to jest kněžské roucho a modly], a naplnil ruku jednoho ze synů svých, aby mu byl knězem.3BaFKdyž je však matce vrátil, vzala z nich dvě stě stříbrných a dala je stříbrníkovi, by z nich udělal sochu rytou i litou. Tak se dostala (socha) do domu Michy,LAFVrátil je tedy matce své; ta mu však řekla: „Slibem jsem zasvětila peníze ty Hospodinu, že je dostane syn můj z ruky mé, by učinil sochu rytou a litou. Nyní ti je tedy odevzdávám."f@GFTen řekl matce své: „Tisíc a jedno sto stříbrných, které jsi oddělila sobě a pro které slyšel jsem tě zlořečiti, hle, já mám; jsou u mne." Ona mu odpověděla: „Požehnán (bud) syn můj od Hospodina!"I? FToho času byl jeden muž na horách Efraimských, jménem Micha.+>QFBratři jeho a veškeré příbuzenstvo sestoupili, vzali tělo jeho a pochovali (je) mezi Saraou a Estaolem, v hrobě otce jeho Manue. Soudil Israele dvacet let.p=[Fpravil: „Ať umru s Filišťany!" Pak zatřásl silně sloupy, že dům spadl na všechna knížata a na ostatní shromáždění, které tam bylo. Tak jich zabil, umíraje, mnohem více, než (jich) usmrtil prve, dokud byl živ.p<[FI chopil se obou sloupů, na nichž dům spočíval, a drže jeden z nich pravicí, druhý pak levicí,U;%FAle on vzýval Hospodina, řka: „Hospodine, Bože! Vzpomeň na mne a navrať mi nyní bývalou sílu, Bože můj, bych se pomstil na svých nepřátelích, bych vzal pomstu jednu za ztrátu dvou očí."<:sFDům byl plný mužův a žen, bylať tam všecka knížata filištínská, a kolem tří tisícův obojího pohlaví, se střechy a s pavlače se dívajících, jak Samson hraje. 9;Fřekl chlapci, který ho vodil: „Pusť mne, bych se dotkl sloupů, na kterých celý dům spočívá, bych se o ně opřel a maličko si odpočinul."D8FRozveselení jsouce hody, když se již najedli, poručili, by zavolán byl Samson, aby před nimi hrál. Byl tedy ze žaláře přiveden a hrál před nimi. Postaven jsa mezi dva sloupy,67gFTaké lid, vida to, chválil boha svého a totéž mluvil: Bůh náš vydal do rukou našich protivníka našeho, který ničil zemi naši, zabil přemnoho lidí (našich).96mFKnížata filištínská sešla se, by podala oběti velikolepé bohu svému Dagonovi, a hodovala. Pravilať: „Bůh náš vydal našeho nepřítele Samsona do rukou našich."15_FBrzy však počaly mu vlasy znova růsti.45FFilišťané se ho chopili, hned mu vyloupali oči, odvedli ho řetězy svázaného do Gazy, zavřeli ho do žaláře a kázali mu točiti mlýnkem.L3FI řekla: „Filišťané na tebe, Samsone!" On probudiv se ze spánku, pravil si v duchu: „Vyváznu, jako jsem prve učinil a setřesu (je)." Nevěděl totiž, že Hospodin od něho odstoupil.T2#FPak si ho uspala na svých kolenou, položila si hlavu (jeho) do. klína, zavolala střihače a ten mu ustřihl sedm copů. I počala se ho zbavovati a od sebe odstrkovati. A hned od něho odešla síla.c1AFOna vidouc, že jí vyjevil celé srdce své, poslala ke knížatům filištínským a vzkázala: „Přijďte ještě jednou, neboť nyní mi otevřel srdce své." Přišli tedy, vzavše peníze, které byli slíbili.0yFTehdy odkryl pravdu té věci řka jí: „Nikdy nedotkly se nůžky hlavy mé, neboť jsem nazirejský, to jest Bohu zasvěcený od lůna mateře své. Bude-li mi hlava ostříhána, odejde ode mne má síla, zeslábnu, a budu jako jiní lidé."/7FKdyž se mu pak stala obtížnou, když mnoho dní na něho doléhala, nedávajíc mu času k odpočinku, zeslábla mysl jeho a zemdlela až k smrti.B.FDalila mu pravila: „Jak můžeš říci, že mě miluješ, když (přece) srdce tvé není se mnou? Třikrát jsi mě obelhal a nechtěl jsi říci, v čem je tvá převeliká síla."-FDalila tak učinila a řekla mu: „Filišťané na tebe, Samsone!" On však povstal ze spánku a vytáhl kolík s vlasy i s tkanivem. 'r~}}T||/{{-zyyhyxywwWvvutts8rr-qpp_onSmlkkjjhhjggQffEeeeZe*eddMccbba``W__^s^#]])\X[[ZZ;YYMXWVVVUU!TTSxS*RR>X===<=;;z:c99788277G665r54453k2110//`..-k- ,++?**Z)(('q&&o&%%$T## "w!p 0;w->~t). M w  $ *"tY8TO'I!Zřekl Hospodin Samuelovi: „Uposlechni hlasu lidu ve všem, co mluví k tobě; neboť ne tebe zavrhli, ale mě, bych nekraloval nad nimi. HZOčím Samuelovým nelíbila se ta věc, že řekli: „Dej nám krále, aby nás soudil!" Když pak se modlil Samuel k Hospodinu," &GGZa řekli mu: „Hle, ty jsi již stařec, a synové tvoji nechodí po cestách tvých; ustanov nám krále, aby nás soudil, jako všichni národové mají."XF+ZShromáždili se tedy všichni starší Israelovi, přišli k Samuelovi do RamyEyZSynové jeho nechodili však po cestách jeho, ale náchylní jsouce k lakotě, brali dary a převraceli spravedlnost._D9ZJméno syna jeho prvorozeného bylo Joel a jméno druhého Abiáš. Soudili v Bersabe.JC ZKdyž Samuel zestárl, ustanovil syny své za soudce nad Israelem.xBkZPak vracíval se do Ramy, neboť tam byl dům jeho a tam soudil Israele; vystavěl tam též oltář Hospodinu.VA'ZKaždý rok obcházel Betel, Galgalu a Masfu soudě Israele v těch místech.<@uZSamuel soudil Israele po všecky dny života svého.X?+ZMěsta, která byli Filišťané odtrhli od Israele, byla Israelovi vrácena, od Akkaronu až po Get; též okolí jejich vysvobodil Israel z ruky Filišťanů. Také byl pokoj mezi Israelem a Amorrhejským.*>OZ Tak byli Filišťané pokořeni, že nepřišli vícekrát do území israelského, a tak spočívala, ruka Hospodinova na Filisťanech po všecky dny Samuelovy.=Z Samuel pak vzal kámen, postavil jej mezi Masfu a Sen, nazval to místo „Kámen pomoci" a řekl: „Až sem pomáhal nám Hospodin."r<_Z Muži israelští vytáhše z Masfy honili Filišťany a bili je až na místo, které bylo pod Becharem.[;1Z Když totiž Filišťané vešli v boj s Israelem, Samuel (právě) obětoval celopal; Hospodin pak hřímal ten den velikým hromobitím na Filišťany, že způsobil v nich zmatek a že padali před Israelem.:!Z Vzal tedy Samuel beránka ještě neodstaveného, obětoval ho v celopal Hospodinu, volal k Hospodinu za Israele, a Hospodin ho vyslyšel.9{Za řekli Samuelovi: „Nepřestávej volati za nás k Hospodinu, Bohu našemu, by nás vysvobodil z ruky Filišťanů!"D8ZKdyž Filišťané uslyšeli, že jsou shromážděni synové Israelovi v Masfě, táhla knížata filištínská na Israele. Uslyševše to synové Israelovi, měli strach z Filišťanů?7yZSešli se tedy v Masfě, vážili vodu, lili ji před obličej Hospodinův, postili se ten den a říkali tam: „Zhřešili jsme Hospodinu." A Samuel soudil syny Israelovy v Masfě.i6MZHekl pak Samuel: „Shromážděte všecek Israel v Masfě, ať se modlím za vás k Hospodinu!"Y5-Zsynové Israelovi vyhošťovali Baaly a Astarty a sloužili jedině Hospodinovi.47ZKdyž byl totiž Samuel říkal všemu domu Israelovu: „Cheete-li vrátit se celým srdcem svým k Hospodinu, dejte výhost cizím bohům, Baalům a Astartám, a přilněte srdcem svým k Hospodinovi, byste sloužili jemu jedinému; pak vytrhne vás z ruky Filišťanů" – 03[ZOde dne, kdy zůstala archa Hospodinova v Kariatiarimu, uběhlo mnoho dní – byl totiž rok dvacátý – a všecek dům Israelův měl pokoj (chodě) za Hospodinem.82 mZPřišli tedy muži kariatiarimští, odvedli archu Hospodinovu a vnesli ji do domu Abinadabova na pahorku. Eleazara pak, syna jeho, ustanovili, by opatroval archu Hospodinovu.1'ZI poslali posly k obyvatelům Kariatiarimu, řkouce: „Filišťané přivezli zpět archu Hospodinovu; přijďte a přeneste si ji k sobě."0 ZTu řekli muži betsameští: „Kdo obstojí před obličejem Hospodina, svatého Boha tohoto? A ke komu odebere se od nás?"M/ZI pobil (Hospodin) z mužů betsameských, že viděli archu Hospodinovu, pobil z nich sedmdesát mužův a padesát tisíc z lidu ostatního. Lid kvílil, že ho stihl Hospodin tou velikou ranou..Ztaké zlaté myši; podle počtu filištínských měst, pěti krajin od města hrazeného až do vsi, která byla beze zdi; (svědkem toho je) veliký kámen, na který položili archu Hospodinovu, který jest až do dneška na poli Betsamesana Josue.)-MZZlaté řiti, které dali Filišťané za své provinění Hospodinu, jsou tyto: za Azot jedna, za Gazu jedna, za Askalon jedna, za Get jedna, za Akkaron jedna;a,=ZPět knížat filištínských, kteří to viděli, vrátilo se do Akkaronu téhož dne.f+GZLevité totiž složili archu Boží i skřínku, která u ní byla a ve které byly zlaté napodobeniny, a postavili ji na (ten) veliký kámen. Muži betsameští pak podali toho dne celopaly a (jiné) oběti Hospodinu.#*AZVůz přijel na pole Betsamesana Josue a zastavil se tam. A byl tam veliký kámen. I sesekali dříví vozu a krávy vložili na ně v celopal Hospodinu.|)sZ Betsamesané žali (právě) pšenici v údolí. Když pozdvihli oči a uzřeli archu, zaradovali se, že ji vidí.S(!Z I šly krávy přímo cestou, která vede do Betsamesu; řičíce kráčely toliko po té cestě a neuchylovaly se ni napravo ni nalevo. Knížata filištínská šla za nimi až ke hranicím Betsamesu.q']Z Na vůz pak vložili archu Hospodinovu i se skřínkou, ve které byly zlaté myši a napodobené řiti.&Z Učinili tedy tak: vzavše dvě krávy, které byly právě po teleti, zapřáhli je do vozu a telata jejich zavřeli doma.;%qZ A pozorujte! Půjde-li cestou ke svému území, k Betsamesu: on učinil nám tu pohromu převelikou. Ne-li, poznáme, že ne ruka jeho dotkla se nás, ale náhodou to přišlo."?$yZPak vezměte archu Hospodinovu, vložte ji na (ten) vůz, a zlaté napodobeniny, které jste jí vyplatili za hřích, položte ve skřínce na její bok a propusťte ji, ať odejde.<#sZNyní tedy vezměte (dřevo) a udělejte jeden nový vůz, pak vezměte dvě otelené krávy, na které jho nebylo vloženo, zapřáhněte je do vozu a telata jejich zavřte doma."ZProč byste zatvrzovali srdce svá jako Egypťané a farao? Když byl raněn, (teprv pak) propustil je, že mohli odejíti.c!AZ„Podle počtu krajů filištinských udělejte pět zlatých řití a pět zlatých myší; nebo táž rána je na všech vás i na knížatech vašich. Udělejte tedy napodobeniny svých řití, jakož i napodobeniny myší, které pohubily zemi, a vzdejte Bohu Israelovu čest; snad zdvihne ruku svou s vás, s bohů vašich a s vaší země.G  ZKdyž se tázali: „Co mu máme dáti za hřích?" odvětili:@{Z„Odešlete-li archu Boha Israelova, neodesílejte jí s prázdnou, ale co jste povinní, dejte jí za hřích; budete pak uzdraveni a zvíte, proč ruka Boží neodchází od vás."+QZI povolali Filišťané kněze a hadače řkouce: „Co učiníme s archou Hospodinovou? Rcete nám, kterak bychom ji odeslali na její místo!" Oni odpověděli:C ZArcha Hospodinova byla v zemi Filišťanů sedm měsícův.NZ Strach smrti totiž byl v celém městě; ruka Boží je velmi tížila. Také muži, kteří nezemřeli, byli postiženi na skrytém místě řiti. I vystupovalo kvílení k nebi z celého města.>wZ Poslali tedy a shromáždili všecka knížata filištínská, a ti řekli: „Propusťte archu Boha Israelova; ať se vrátí na své místo, by neusmrtila nás i s naším lidem.":oZ Poslali také archu Boží do Akkaronu. Když tam archa Boží přišla, vzkřikli Akkaronští: „Přinesli k nám v průvodu archu Boha Israelova, by pobil nás i lid náš."jOZ Když ji tak v průvodu do kola nosili, doléhala ruka Hospodinova na každé město smrtí převelikého množství; ranila obyvatele každého města od malého až do velikého, že z nich vycházely hnisající třásně.ZA poslavše shromáždili všecka knížata filištínská u sebe a řekli: „Co učiníme s archou Boha Israelova?" Getští odpověděli: „Budiž nešena archa Boha Israelova v průvodu do kola." I nosili archu Boha Israelova v průvodu do kola.%EZMuži azotští, vidouce tu ránu, řekli: „Ať nezůstane archa Boha Israelova u nás; nebo tvrdě doléhá ruka jeho na nás i na Dagona, boha našeho."ymZRuka Hospodinova velmi zatížila Azotské; stihl je pohromou, ranil Azot i s okolím na skrytém místě řiti.4cZz Dagona zůstal (jen) trup na svém místě. – Proto kněží Dagonovi a všichni, kdo vcházejí do jeho chrámu, nešlapají na práh Dagonův v Azotu až do dneška./YZDruhého dne ráno vstávše nalezli opět Dagona, an leží obličejem na zemi před archou Hospodinovou; hlava pak Dagonova a obě ruce jeho byly uraženy na prahu;&GZKdyž Azotští druhého dne ráno vstali, hle, Dagon ležel obličejem na zemi před archou Hospodinovou; i vzali Dagona a postavili ho zase na jeho místo.iMZVzali tedy Filišťané archu Boží, vnesli ji do chrámu Dagonova a postavili ji podle Dagona.O ZFilišťané vzali archu Boží a odnesli ji od Kamene pomoci do Azotu.[1ZŘekla tedy: „Vzdálila se sláva od Israele," protože vzata jest archa Boží. ;Zale nazvala chlapce Ichabod řkouc: „Vzdálila se sláva od Israele" – protože vzata byla archa Boží, ale také pro tchána a muže svého. – 'IZKdyž již umírala, řekly jí (ženy) stojící kolem ní: „Neboj se, neboť jsi porodila syna." Ona jim však neodpověděla, nedbajíc (jejich řečí),W )ZJeho snacha, manželka Fineesova, byla těhotná a blízká porodu; když uslyšela zprávu, že je archa Boží vzata, že je mrtev tchán i muž její, klesla a porodila, neboť napadly ji náhle bolesti./ YZJakmile se zmínil o Boží arše, spadl (Heli) s křesla naznak u brány, zlomil vaz a tak umřel; bylť muž starý, vysokého věku. Soudil Israele čtyřicet let., SZPosel odpověděl: „Utekl Israel před Filišťany, pohroma veliká stihla lid, také oba tvoji synové, Ofni a Finees, jsou mrtvi, ano i Boží archa je vzata."  ZKdyž tedy (onen muž) Helimu řekl: „Přicházím z boje; utekl jsem dnes z bitvy," tázal se ho: „Co se stalo, synu můj?"U %ZBylo pak Helimu devadesát osm let; oči se mu zakalily, že nemohl viděti.ZKdyž Heli slyšel zvuky křiku a ptal se: „Jaký je to bouřlivý křik?", onen muž rychle přišel a zvěstoval mu to.8kZ Když přišel, seděl Heli na křesle hledě proti cestě; báloť se srdce jeho o Boží archu. Když tedy muž ten přišel a zvěstoval to městu, kvílilo všecko město.Z Jeden Benjaminovec, který utekl z bitvy, přišel téhož dne do Sila s roztrženým rouchem a s hlavou prachem posypanou.]5Z též archa Boží byla vzata a také oba synové Helioví, Ofni a Finees, zahynuli.&GZ Bojovali tedy Filišťané, a Israelité byli poraženi; každý utekl do svého stanu. Porážka byla převeliká: z Israele padlo třicet tisíc pěších,{Z Buďte silni, buďte muži, Filišťané, abyste nesloužili Hebreům, jako sloužili oni vám! Vzmužte se a bojujte!"CZ„Běda nám!" Nebo nebylo takového jásotu dosud. Běda nám! Kdo nás vysvobodí z ruky těchto bohů vznešených? Toť jsou bohové, kteří zbili Egypt všelikou ranou na poušti.^7Zbáli se Filišťané říkajíce: „Přišel Bůh do tábora." A vzdychali řkouce:@{ZFilišťané, uslyševše křičící hlasy, tázali se: „Jaké jsou to hlasy velikého křiku v hebrejském vojsku?" Když pak zvěděli, že přišla archa Hospodinova do tábora,{qZKdyž přišla Hospodinova archa úmluvy do tábora, dal se všecek Israel do velikého křiku, až duněla země.(~KZPoslal tedy lid do Sila a vzali odtud archu úmluvy Hospodina zástupů, sedícího na cherubech; byli pak s Boží archou oba synové Helioví, Ofni a Finees.w}iZKdyž se vrátil lid do stanů, řekli starší Israelovi: „Proč porazil nás Hospodin dnes přeci Filišťany? Přinesme si sem ze Sila Hospodinovu archu úmluv}7; ať přijde mezi nás, aby nás vysvobodil z moci nepřátel našich."=|uZa sešikovali se proti Israelovi. Když došlo k bitvě, Israel dal se na útěk před Filišťany; a bylo jich zabito v té bitvě nárůzno po polích asi čtyři tisíce mužů.F{ ZZa oněch dnů sešli se Filišťané, aby bojovali; také Israel vytáhl do boje proti Filišťanům. (Israelité) položili se táborem u Kamene pomoci, Filišťané pak přitáhli k AfekuvzgZHospodin zjeviv se Samuelovi v Silu, ukazoval se tam i dále a mluvil. Samuel pak mluvil ke všemu Israelovi.ay=ZA poznal všecek Israel od Danu až po Bersabe, že Samuel je pravý prorok Hospodinův.]x5ZSamuel pak rostl a Hospodin byl s ním; žádné ze všech slov jeho nepadlo na zem.(wKZOznámil mu tedy Samuel všecky ty řeči a netajil jich před ním. On pak odpověděl: „Je to Hospodin; co dobrého je před očima jeho, nechať učiní."FvZPak se ho ptal: „Co je to, co ti Hospodin řekl? Prosím tě, netaj toho přede mnou. Bůh tě trestej, a trestej, zatajíš-li přede mnou něco ze všech slov, která byla ti řečena."\u3ZI povolal Heli Samuela a řekl: „Samuele synu můj!" On odpověděl: „Tu jsem."ztoZSamuel pak spal až do rána, kdy otevřel dveře domu Hospodinova. Ostýchal se však oznámiti Helimu vidění.ksQZProto přisahal jsem domu Heliovu, že nebude na věky smyta nepravost domu jeho obětmi ni dary."r1Z Oznamuji mu totiž, že jsem odsoudil dům jeho na věky pro (tu) nepravost, že věděl, jak nešlechetně činí synové jeho, a netrestal jich.cqAZ Toho dne vykonám proti Helimu vše, co jsem mluvil o domu jeho, od počátku až dokonce. pZ Řekl tedy Hospodin Samuelovi: „Hle, já učiním věc v Israeli, že každému, kdo o ní uslyší, zníti bude v obou uších.o-Z Tu přišel Hospodin, zastavil se, a volal jako prve: „Samuele, Samuele!" I řekl Samuel: „Mluv, Hospodine, nebo slyší služebník tvůj."n!Z a řekl: „Tu jsem, neboť jsi volal na mne." I porozuměl Heli, že Hospodin volal na chlapce, a řekl Samuelovi: „Jdi a spi; a bude-li na tebe ještě volati rci: „Mluv, Hospodine, nebo slyší služebník tvůj." Odešel tedy Samuel a lehl si na své místo.Ym-ZHospodin však opět zavolal: „Samuele!" po třetí. Vstal tedy, šel k HelimudlCZSamuel totiž ještě neznal Hospodina, a řeč Hospodinova mu nebyla (dosud) zjevena. – EkZHospodin zavolal po druhé: „Samuele!" Samuel vstal, šel k Helimu a řekl: „Tu jsem, neboť jsi volal na mne." On však odvětil: „Nevolal jsem tě, synu můj; jdi zase a spi." – j)Zpak běžel k Helimu a řekl: „Tu jsem, neboť jsi volal na mne." Ten však odvětil: „Nevolal jsem; jdi zase a spi." Odešel tedy a spal.EiZI zavolal Hospodin: „Samuele."On odpověděl: „Tu jsem";lhSZlampa Boží nebyla ještě zhašena; a Samuel spal v Hospodinově chrámě, kde byla Boží archa.cgAZJednoho dne spal Heli na obvyklém místě; – oči se mu kalily, že nemohl viděti – f }ZChlapec Samuel tedy přisluhoval Hospodinu pod Helim. Hospodin zřídka mluvil toho času, a vidění nebývalo časté.neWZ$Stane se pak, že kdo zůstane z rodiny tvé, přijde, aby před ním přednesl prosbu za stříbrňák a chlebovou placku říkaje: „Připusť mne, prosím, k některému kněžskému úkonu, bych měl skývu chleba k jídlu."8dkZ#A vzbudím si kněze věrného, který bude podle srdce mého a vůle mé činiti; tomu zbuduji pevný dům, a choditi bude přede mnou jakožto pomazaný můj po všecky dny.gcIZ"To pak bude ti znamením, co přijde na tvé dva syny, Ofni a Fineesa: jednoho dne zemrou oba.?byZ!Nicméně neodejmu zcela potomstva tvého od oltáře svého, ale (to) proto, by mdlely oči tvé a chřadla ti duše; avšak většina rodiny tvé zemře, až dojde mužného věku.a}Z Pak uzříš soka svého v chrámě a Israele ve všem štěstí; v rodině tvé však nebude staršího po všecky dny.v`gZHle, přicházejí dny, kdy utnu rámě tvé i rámě domu otce tvého, že nebude staršího v rodině tvé.._WZProto praví Hospodin, Bůh Israelův: „Ano, řekl jsem, že dům tvůj a dům otce tvého přisluhovati bude před obličejem mým na věčné časy. Nyní však" – praví Hospodin – „nikoliv, dokonce ne! Ale kdo slaví mne, toho oslavím; kdo však mnou pohrdá, tím bude pohrdáno.C^ZProč jste pokopali oběti mé a dary mé, které jsem přikázal obětovati ve chrámu? A proč více ctíš syny své nežli mne, že jíte prvotiny každé oběti Israele, lidu mého?`];ZA vyvolil jsem ho ze všech kmenův Israelových sobě za kněze, by vystupoval k oltáři mému, by zapaloval mi kadidlo a nosil efod přede mnou; dal jsem také domu otce tvého všecky oběti synův Israelových.*\OZI přišel muž Boží k Helimu a řekl mu: „Toto praví Hospodin: Zda jsem patrně nezjevil se domu otce tvého, když byli v Egyptě (otroky) domu faraonova?Y[-ZChlapec Samuel však prospíval a rostl, a líbil se jak Hospodinu, tak i lidem.jZOZZhřeší-li člověk proti člověkovi, může mu býti Bůh milostiv; zhřeší-li však člověk proti Hospodinu, kdo se bude za něho přimlouvati?" Ale neuposlechli hlasu otcova, neboť Hospodin chtěl jim vzíti život.|YsZNečiňte toho, synové moji; není to dobrá pověst, kterou slýchám, že uvádíte do hříchu lid Hospodinův.kXQZřekl jim: „Proč činíte takové věci, věci nejhorší, o kterých slyším ode všeho lidu?@W{ZHeli však velmi zestárl. Když slyšel všecky věci, které činili synové jeho všemu Israeli – také že spávali se ženami, které byly zaměstnány u vchodu do stánku – V}ZHospodin také Annu navštívil, že počala a porodila tři syny a dvě dcery. Mladičký Samuel rostl tak u Hospodina,+UQZA požehnal Heli Elkanovi a manželce jeho řka mu: „Dej ti Hospodin potomstvo z této ženy náhradou za to, co jsi půjčil Hospodinu." Pak se vrátili domů.T Za matka dělávala mu malý kabátec, který přinášela v určitých dnech, kdy chodila se svým mužem na sváteční obět.iSMZSamuel však konal službu před obličejem Hospodinovým. Chlapec byl opásán lněným efodem,{RqZByl tedy hřích (těch) služebníků převeliký před Hospodinem, neboť odtrhovali lidi od oběti Hospodinovy.IQ ZKdyž mu obětující říkal: „Ať je podle obyčeje spálen nejprve tuk (také) dnes; potom si vezmi, jak mnoho si přeješ," odpovídal, mu: „Nikoli; ale nyní dáš, sice vezmu mocí."AP}ZBa i prve nežli zapalovali tuk, přicházel služebník kněžský a říkal obětujícímu.: „Dej mi masa, ať upeku knězi; neboť nepřijmu od tebe masa vařeného, ale syrové.":OoZi strkal ji do kotlíku, do pánve, do hrnce nebo do kotle, a vše, co vidličkou vyzdvihl, brával kněz sobě; tak činívali všem. Israelitům, kteří přicházeli do Sila.+NQZ ani práva kněžského (hledícího) k lidu. Ale přinášel-li kdo obět, když se vařilo maso, přicházel služebník knězův s vidličkou trojzubou v ruce,KMZ Synové Helioví však byli pekelníci, kteří nedbali Hospodina,oLYZ Elkana odešel domů do Ramy; chlapec pak sloužil před obličejem Hospodinovým, pod Helim, knězem.*KOZ Hospodin, ten své odpůrce děsí, neb na ně s nebe hromy metá, Hospodin soudí končiny země. A dává sílu svému králi, zdvíhá roh svého pomazaného.tJcZ Nohy svých svatých opatruje, hříšní však ve tmách umlkají. Věru ne svou silou může co člověk;CIZPozdvihuje nuzného z prachu, a z kalu chuďasa povyšuje, aby seděl vedle knížat, aby čestné místo dostal. – Nebo jeho jsou stěžeje země, na které vesmír On postavil. – CHZHospodin chudým i bohatým činí, ponižuje i povyšuje.HG ZHospodin život bere i dává, uvádí do pekel a zas vyvádí,F9ZKdo byl dřív syt, za chléb najímá se, kdo však hladověli, jsou syti. Ba i bezdětná rodí mnoho (dětí), matka však četných synů slábne.KEZLuk silných bývá překonáván, slabí však opasují se silou.D)ZNemluvte dále zpupně a chlubně, vzdalte se od úst vám staré (ty) řeči; jet Bůh vševědoucí Hospodin, jsou mu i myšlenky vyloženy.pC[ZNení svatého jako je Hospodin, – není jiného kromě tebe – a není silného jako je Bůh náš.B +ZPlesá srdce mé z Hospodina, povýšen je roh můj od. Boha mého. Mluví má ústa k mým nepřátelům; ano, radost mám, žes mi přispěl.A ;ZProto také já ho dávám Hospodinu; na všecky dny života svého budiž darován Hospodinu!" I klaněli se tam Hospodinu, Anna pak modlila se takto:S@ #ZZa tohoto chlapce modlila jsem se, a dal mi Hospodin, zač jsem ho prosila.? /Za Anna řekla: „Prosím, pane můj, jakože žiješ, pane můj! Já jsem ta žena, která jsem stála zde před tebou a modlila se k Hospodinu.?> }ZKdyž býčka obětovali, přivedli chlapečka k Helimu,D= ZKdyž ho byla odstavila, vedla jej se třemi býčky, se třemi mírkami mouky, jakož i se džbánem vína, a přivedla jej k domu Hospodinovu v Silu. – Chlapec byl ještě děcko. – R< !ZElkana, její muž, jí řekl: „Učiň, jak za dobré uznáváš; zůstaň, dokud ho neodstavíš; kéž (jen) splní Hospodin slovo své!" Zůstala tedy žena a kojila syna svého, až jej odstavila.2; aZAnna nešla; řekla totiž muži svému: „Nepůjdu, dokud nebude dítě odstaveno; pak je povedu, by se ukázalo před obličejem Hospodinovým a tam navždy zůstalo."t: eZKdyž pak šel Elkana, muž její, se vším domem svým, by podal Hospodinu sváteční obět a co slíbil,t9 eZže počala. Po čase porodila syna a dala mu jméno Samuel, že ho (– pravila –) od Hospodina žádala.8 ;ZRáno vstali, poklonili se před Hospodinem a vrátili se; přišli domů, do Ramy. Elkana poznal Annu, svou manželku, a Hospodin se na ni rozpomněl,7 7ZOna řekla: „Kéž nalezne služebnice tvá milost před očima tvýma!" Poté šla žena svou cestou, jedla a líce její nebyly již zasmušilé.[6 3ZTu jí pravil Heli: „Jdi v pokoji, a Bůh Israelův dej ti, zač jsi ho prosila!"x5 mZNehleď na služebnici svou jako na ničemnici; nebo z přílišné bolesti a žalosti své mluvila jsem dosud."M4 ZAnna odpověděla: „Nikoli, pane můj, ale žena velmi nešťastná jsem já; vína ni čeho jiného, co může opojiti, jsem nepila, ale vylévala jsem srdce své před obličejem Hospodinovým.`3 =Za řekl jí: „Dlouho-li budeš opilá? Prober se maličko z vína, kterým čišíš!"2 #Z Anna totiž mluvila v srdci svém, toliko rty se jí hýbaly, hlasu však dokonce nebylo slyšeti; domníval se tedy Heli, že jest opilá,M1 Z Když se dlouho před Hospodinem modlila, pozoroval Heli ústa její.0 -Z učinila také slib: „Hospodine zástupů, shlédneš-li milostivě na trápení služebnice své, rozpomeneš-li se na mne, nezapomeneš-li na služebnici svou a dáš-li jí chlapečka: dám jej Hospodinu na všecky dny života jeho, a břitva nepřejde mu po hlavě."E/ Z a jsouc hořké mysli, modlila se k Hospodinu velmi plačíc;}. wZ Když se v Silu najedli a napili, Anna vstala, an Heli, kněz, seděl na křesle před veřejemi chrámu Hospodinova,- ;Zřekl jí Elkana, muž její: „Anno, proč pláčeš? a proč nejíš? a proč trápí se srdce tvé? Zda nejsem ti já lepší, nežli deset synů?", 3Ztak činívala každý rok, kdy nadešel zase čas, že stoupali k domu Hospodinovu; tak ji popouzívala. Když ona (jednou) plakala a nic nejedla,x+ mZTaké její sokyně ji trápívala a náramně sužovala, vytýkajíc jí i to, že Hospodin zavřel jí život;s* cZAnně však dával (jen) jeden díl, smutně, poněvadž Annu miloval, Hospodin však zavřel život její.y) oZKdykoli nadešel den, kdy Elkana obětoval, dával Fenenně, manželce své, všem synům jejím i dcerám díly;H(  ZI chodíval muž ten ze svého města v ustanovené dny, aby se klaněl a obětoval Hospodinu zástupů v Silu. – Byli pak tam dva synové Helioví, Ofni a Finees, kněží Hospodinovi. – x' mZTen měl dvě ženy: jméno jedné Anna, a jméno druhé Fenenna. Fenenna měla syny, Anna však dětí neměla.& !ZByl jeden muž z Ramanů, Surovec, z hor Efraimských, a jméno jeho Elkana, syn Jerohama, syna Eliu, syna Tohu, syna Sufova, z Efraimska.!%?PObed Isaje a Isaj Davida.!$?PSalmon Booza, Booz Obeda,-#WPAminadab Nahassona, Nahasson Salmona,$"EPEsron Arama, Aram Aminadaba,6!iPRody Faresovy jsou tyto: Fares zplodil Esrona,  PSousedky pak radujíce se s ní a řkouce: „Narodil se syn Noemi," nazvaly ho jménem Obed; je to otec Isaje, otce Davidova.Z/PNoemi vzavši chlapce položila si jej na klín, a byla mu pěstounkou i chůvou.+QPBudeš míti, kdo tě bude těšit a ve stáří živit, neboť narodil se ze snachy tvé, jež tě miluje, a je ti mnohem lepší, než kdybys měla sedm synů."1PTu pravily ženy Noemi: „Požehnán buď Hospodin, jenž nedopustil, aby scházel dědic rodu tvého, ale jmenováno bude jméno jeho v Israeli.wiP Vzal si tedy Booz Rut, pojal ji za manželku, a vešel k ní; i dal jí Hospodin, že počala a porodila syna.}P dům tvůj buď jako dům Faresa – jejž Tamar zrodila Judovi – potomstvem, jež ti dá Hospodin z této ženušky."!=P Všecek lid, který byl ve bráně, i starší odpověděli: „Ano, jsme svědky (toho). Učiniž Hospodin tuto ženu, která vchází do domu tvého, jako Rachel a jako Liu, které zbudovaly rod Israelův, by byla příkladem ctnosti v Efratě a měla slavné jméno v Betlemě;]5P a že beru si za manželku Moabku Rut, vdovu po Mahalonovi, abych vzbudil mrtvému jméno na jeho dědictví, aby nebylo jméno jeho vyhlazeno z čeledi, z bratří a z lidu jeho; vy, pravím, jste svědky toho!"#P pravil Booz starším a všemu lidu: „Svědky jste vy dnes, že nabývám od Noemi všeho, co bylo Elimelechovo, Chelionovo a Mahalonovo,`;PŘekl tedy Booz příbuznému svému: „Sezuj obuv svou!" Když ji hned s nohou sezul,r_PByl pak za starodávna v Israeli ten obyčej, postupoval-li kdy druh druhu svého práva, aby bylo postoupení potvrzeno, že sezul člověk obuv svou a dal ji bližnímu svému. Tak dosvědčovali v Israeli, že (právo) postupují..WPOn odpověděl: „Vzdávám se práva švakrovského, neb nesmím uškoditi potomstvu rodiny své; ty užij práva mého; vyznávám, že ho rád budu postrádati."7iPTu mu Booz řekl: „Nabudeš-li pole toho z ruky ženiny, budeš povinen vzíti si také Moabku Rut, vdovu po mrtvém, abys vzbudil jméno příbuzného na dědictví jeho."wiPChtěl jsem, abys to slyšel, abych ti to pověděl přede všemi tu sedícími, před staršími lidu mého. Chceš-li ho nabýti právem příbuznosti, vykup a měj si je; pakli se ti nelíbí, oznam mi to, ať vím, co činiti; neboť není žádný příbuzný kromě tebe, který jsi první, a mne, který jsem druhý." I odpověděl: „Já to pole vykoupím." PKdyž sedři mluvil k příbuznému: „Noemi, která se vrátila z Moabska, má prodané pole, podíl to bratra našeho Elimelecha.T#PBooz vzav deset mužů ze starších města, řekl jim: „Posaďte se tu."] 7PVstoupil tedy Booz do brány a posadil se tam. A když viděl jíti kolem příbuzného, o kterém prve byla řeč, řekl mu, zavolav ho jeho jménem: „Uchyl se maličko a posed tu." Když se uchýlil a posadil,PI řekla Noemi: „Čekej, dcero, (klidně), až uzříme, jak ta věc dopadne; neboť člověk ten neustane, dokud nesplní, co mluvil."wiPA dodala: „Hle, šest mírek ječmene mi dal, a řekl: „Nechci, bys prázdná vrátila se ke své tchyni." Pa přišla ke své tchyni. Ta se jí tázala: „Jak jsi pochodila, dcero?" Tu jí vypravovala všecko, co jí učinil člověk ten.\ 3PA opět řekl: „Rozestři plášť svůj, kterým se přikrýváš, a drž oběma rukama." Když jej rozestřela a držela, naměřil jí šest mírek ječmene a vložil (je) na ni. Ona s tím vešla do města< sPTak spala u jeho nohou až do rána. Dříve však, nežli se lidé vespolek poznávali, vstala; neboť (Booz) pravil: „Varuj se, aby žádný nezvěděl, že jsi sem přišla."V 'P Odpočiň si zde této noci; ráno, bude-li on chtíti právem příbuzenství si tě podržeti, dobře; nebude-li chtíti, vezmu si tě já beze všech okolků; – živ je Hospodin – spi až do rána."Z /P Nepopírám, že jsem příbuzný, ale je jiný bližší příbuzný nežli já.P Neboj se tedy; cokoli mi pravíš, učiním ti. Neboť ví všecek lid, který bydlí ve branách mého města, že jsi žena ctnostná./YP „Požehnána jsi od Hospodina, dcero," – dí on – „tys první lásku poslednější (láskou) překonala; neboť nenadbíhalas jinochům chudým ani bohatým.9P I řekl jí: „Kdo jsi ty?" Ona odvětila: ,„Já jsem Rut, služebnice tvá; rozprostři plášť svůj na služebnici svou, nebo jsi příbuzný."|sPTu hle, (když bylo) již půl noci, ulekl se člověk (ten), zarazil se a zpozoroval, že mu leží žena u nohou.'PKdyž Booz pojedl a napil se, když se rozveselil a lehl si u stohu snopů : přišla skrytě, poodhrnula mu plášť s nohou a položila se,RPI šla na (to) humno a učinila všecko, co jí byla tchyně přikázala.8mPRut odpověděla: „Cokoli kážeš, učiním."eEPKdyž pak půjde spát, všimni si dobře místa, na kterém bude odpočívati; pak půjdeš, poodhrneš s nohou plášť, kterým se přikryje, položíš se a budeš tam ležeti; on ti pak poví, co bys měla činiti."5PUmyj se tedy, pomaž se, oblec se v pěknější roucha a jdi dolů na humno; (ale) ať neuzří tě člověk ten, dokud nepřestane jísti a píti!yPTen Booz, k jehožto služebným na poli ses přidružila, je náš příbuzný, a této noci věje ječmen na humně.}~ wPKdyž zase přišla kdysi ke své tchyni, uslyšela od ní: „Dcero má, zjednám ti spokojenost, by ti bylo dobře. }PPřidružila se tedy k Boozovým služebným a chodila s nimi tak dlouho na žeň, dokud ječmene a pšenice do stohů nesklidili.|PTu jí tchyně radila: „Bude velmi dobře, dcero má, choditi na žeň s jeho služebnými, aby na cizím poli někdo ti neubližoval."{ PRut dodala: „Také to mi přikázal, abych tak dlouho připojovala se k jeho žencům, dokud nebude všecko obilí požato."=zuPNoemi jí odvětila: „Požehnán buď od Hospodina, že touž milost, kterou učinil živým, zachoval i mrtvým." A opět pravila (Noemi): „Je náš příbuzný ten člověk."NyPI pravila jí tchyně: „Kde jsi sbírala dnes, kdes pracovala? Buď požehnán ten, který se slitoval nad tebou!" Oznámila jí tedy, u koho pracovala, a pověděla jméno muže, že sluje Booz. xPS nimi vrátila se do města a ukázala je tchyni své; k tomu vyňala a dala jí zbytky svého jídla, kterým se byla nasytila. =K~~W}}||n{{{Bzz,yyMxx)wvv&uetsrrBqq0poonmmlkk7j\ii:hJgg!fXe8d%cDbbaa `F__"^{]]] \\0[[5Z:YY#XXGWWVUU#TpSS$RR'Q"POOINgMMrML>KJIIHH[GGFKEtDD CBBKA@@?>>l==\<<<.;G:988U77'66\543321u00f//L..F.-6,++(*))):((L'&&%n$$#~""/!{ +nmdI9 &V  | ! l 0Y rG= ZProč jsi tedy neposlechl hlasu Hospodinova, ale obrátil ses ke kořisti a učinil jsi, co je zlé v očích Hospodinových?"|sZA Hospodin poslal tě na cestu a řekl: „Jdi a pobij amalecké hříšníky; bojuj proti nim, až je vyhladíš.",SZpravil Samuel: „Ačkoli jsi byl maličký před očima svýma, zda jsi se nestal hlavou kmenův Israelových a zda Hospodin nepomazal tě za krále nad Israelem?xkZI řekl Samuel Saulovi: „Nech mne, a povím ti, co mluvil Hospodin ke mně v noci." Když mu řekl: „Mluv,"*OZSaul odvětil: „Od Amalečanů přihnali je; neboť zachoval lid lepší z ovec a skotu, aby obětovány byly Hospodinu, Bohu tvému, ostatní pak zbili jsme."p[ZI ptal se Samuel: „Jaký však je to hlas bravu, který mi zní v uších, a skotu, který slyším?"yZ Když tedy přišel Samuel k Saulovi, řekl mu Saul: „Požehnán buď od Hospodina! Vyplnil jsem slovo Hospodinovo."@ {Z Když pak zrána Samuel vstal, aby šel záhy k Saulovi, bylo mu zvěstováno, že Saul šel do Karmelu a vystavěl si vítězný pomník, že však se obrátil a přešel dolů, do Galgaly. I přišel Samuel k Saulovi, an Saul obětoval Hospodinu celopal z prvotin kořisti, kterou byl přinesl od Amalečanů.$ CZ „Líto mi je, že jsem Saula ustanovil králem; neboť spustil se mne a slov mých skutkem nevyplnil." Samuel se zarmoutil a volal k Hospodinu celou noc., UZ Tu oslovil Hospodin Samuela a řekl:^ 7Z Ušetřil však Saul i lid Agaga i nejlepších stád ovec a skotu, (ušetřil) rouch i beranův, a všeho, co bylo pěkného. Nechtěli toho pobíti; cokoli však bylo špatného a bez ceny, to (ovšem) zničili.W )ZAgaga, krále amaleckého, jal živého; všecek pak lid pobil ostřím meče.U%ZI porazil Saul Amalečany od Hevily až k Suru, které je východně Egypta.~wZa řekl Kinejským: „Odejděte, odstupte a odlučte se od Amalečanů, bych snad nezahrnul vás s nimi; neboť vy učinili jste milosrdenství se všemi syny Israelovými, když vystupovali z Egypta." Odstoupili tedy Kinejští od Amalečanů.X+ZKdyž pak přišel Saul až k městům Amalekovým, položil zálohy v údolí,}ZSvolal tedy Saul lid a sčetl jej jako beránky: dvakrát sto tisíc pěších – a deset tisíc mužů judských. – RZNyní tedy jdi, pobij Amaleka a znič všecky věci jeho; nešetři ho. Ať však tě nenapadne vzíti si něco z jeho majetku; ale pobij muže i ženy, děti i kojence, skot i brav, velbloudy i osly."/ZToto praví Hospodin zástupů: „Rozpomněl jsem se na vše, co učinil Amalek Israelovi, kterak mu zastoupil cestu, když vystupoval z Egypta. ZSamuel řekl Saulovi: „Mne poslal Hospodin, bych pomazal tebe za krále nad Israelem, lidem jeho; nyní tedy slyš hlas Hospodinův!&GZ4Veliké boje proti Filišťanům byly po všecky dny Saulovy. Proto Saul přibíral si každého silného a k boji způsobilého muže, kterého kde uviděl.H Z3Kis, otec Saulův, a Ner, otec Abnerův, byli synové Abielovi.}Z2Jméno manželky Saulovy bylo Achinoam, dcera Achimaasova. Jeho vojevůdce se jmenoval Abner, syn Nera, strýce Saulova.~Z1Synové Saulovi byli: Jonatan, Jessui a Melchisua; a jména dvou dcer jeho: prvorozená slula Merob, mladší pak Michol.Z}/Z0A shromáždiv vojsko, porazil Amaleka a vysvobodil Israele z ruky zhoubců jeho.Z|/Z/Saul upevniv se v království nad Israelem, bojoval vůkol proti všem nepřátelům jeho, proti Moabu, synům Ammonovým, Edomu, proti králům sobským i proti Filišťanům; kamkoli se obrátil, vítězil.O{Z.I odtáhl Saul a nehonil Filišťanů; Filišťané pak odešli domů. zZ-Lid však Saulovi řekl: „Jakže?" Umříti má Jonatan, který učinil toto veliké vysvobození v Israeli? Toť neslušné! Jakože živ je Hospodin, nespadne vlas na zem s hlavy jeho, neboť s Bohem činil dnes." Tak vyprostil lid Jonatana, že neumřel.\y3Z,Saul pravil: „Bůh mě trestej a trestej, jestliže smrtí nezemřeš, Jonatane!"8xkZ+Řekl tedy Saul Jonatanovi: „Pověz mi, cos učinil!" I pověděl mu (to) Jonatan řka: „Ano, okusil jsem maličko medu koncem hole, kterou jsem v ruce měl, a hle, umru."bw?Z*Tu pravil Saul: „Vrzte los mezi mnou a Jonatanem, synem mým!" I postižen byl Jonatan.LvZ)Tu řekl Saul Hospodinu, Bohu Israelovu: „Hospodine, Bože Israelův, dej znamení; co je, že jsi dnes neodpověděl služebníku svému? Je-li ta nepravost na mně nebo na Jonatanovi, synu mém, dej znamení; nebo je-li ta nepravost na lidu tvém, očisti ho!" I postižen byl (losem) Jonatan a Saul, lid však vyvázl.KuZ(A (dále) pravil všemu Israelovi: „Oddělte se vy na jednu stranu, a já s Jonatanem, synem mým, budu na druhé straně." Lid Saulovi odpověděl: „Co se zdá dobré očím tvým, učiň!"t3Z'Jakože živ je Hospodin, vysvoboditel Israele! I Jonatan, syn můj, učinil-li to, bez milosti zemře!" Nikdo ze všeho lidu mu v tom neodporoval.{sqZ&Řekl tedy Saul: „Přistupte sem všichni starší lidu, vyzvídejte a vyzvěďte, kdo učinil dnes hřích ten?r Z%I tázal se Saul Boha: „Mám pronásledovati Filišťany? Dáš je v ruce Israelovy?" (Bůh) však neodpověděl mu ten den.Xq+Z$I řekl Saul: „Udeřme na Filišťany v noci, hubme je až do jitra, a nezůstavme z nich ani muže." Lid pravil: „Vše, co se zdá dobré očím tvým, učiň!" A kněz řekl: „Přistupme sem k Bohu!"]p5Z#A Saul vystavěl oltář Hospodinu; byl to první oltář, který udělal Hospodinu..oWZ"A (dále) pravil Saul: „Rozejděte se mezi lid a rcete jim, ať přivede ke mně každý býka svého nebo berana, zabíjejte je na něm a jezte; tak nebudete hřešiti Hospodinu jedouce (maso) s krví." Přiváděl tedy všecek lid, každý býka, nebo co měl, až do noci, a zabíjeli tu.n5Z!Když to pověděli Saulovi, řkouce: „Lid hřeší Hospodinu jeda (maso) s krví," pravil: „Hřešíte! Přivalte mi sem nyní veliký kámen!"omYZ proto začav kořistit, nabral ovec, býků i telat; pak je zabíjeli na zemi a lid (je) jedl s krví.Yl-ZBili tedy Filišťany ten den od Machmásu až do Ajalonu. Lid byl velmi unaven;k Zčím více kdyby byl jedl lid z kořisti nepřátel svých, kterou nalezl? Nebyla by bývala porážka Filišťanů větší?"j#ZJonatan odpověděl: „Zmatek činí otec můj v zemi; viděli jste sami, že zasvítily mi oči, ježto jsem okusil maličko z toho medu;i%ZTu kdosi z lidu ujav se slova řekl: „Velikou přísahou zavázal otec tvůj lid, řka: „Zlořečen buď každý", kdo by co jedl dnes!"Gh ZJonatan však neslyšel, když přísahou zavazoval otec jeho lid; i napřáhl konec hole, kterou měl v ruce, omočil v plástu medu, a přiložil ruku svou k ústům; i zasvítily mu oči.gZkdyž tedy vešel lid do lesa, viděli, že oplývá medem, ale žádný nepřiložil ruky k ústům svým, neboť bál se lid přísahy.JfZKdyž pak vešel všecek lid do lesa, ve kterém byl med na zemi,Xe+ZKdyž byli tak Israelité ten den spojeni, zavázal Saul lid přísahou řka: „Zlořečen buď každý, kdo by co jedl do večera, dokud se nepomstím nad nepřáteli svými." Nejedl tedy nic nikdo z lidu.Wd)ZTak vysvobodil Hospodin ten den Israele. Bitva se rozšířila až k Betavenu.BcZTéž všichni Israelité, kteří se byli skryli na horách Efraimských, uslyševše, že Filišťané utekli, spojili se k bitvě se svými. I bylo se Saulem asi deset tisíc mužů."b?ZTaké Hebreové, kteří byli prve s Filišťany a táhli s jejich vojsky, se vrátili, by se přidali k Israelitům, kteří byli se Saulem a Jonatanem.0a[ZKdyž pak se shromáždil Saul a všecek lid, který byl s ním, a když přišli až na bojiště, hle, obrácen byl meč druha proti druhu a vraždění převeliké.@`{ZKdyž mluvil (ještě) Saul ke knězi, strhl se veliký hřmot v táboře Filišťanů, čím dál tím víc se rozmáhal a zvučně zněl. I řekl Saul knězi: „Stáhni ruku svou!"_ ZTu řekl Saul Achjášovi: „Dej přinésti archu Boží" – byla tam totiž archa Boží ten den se syny Israelovými, – ^5ZI řekl Saul lidu, který byl s ním: „Hledejte a vizte, kdo z nás odešel." Když hledali, bylo shledáno, že tu není Jonatana a oděnce jeho.]ZKdyž se ohlédli Saulovi vyzvědači, kteří byli v Gabae Benjaminově, viděli poražené množství sem tam pobíhati.D\ZI stal se hrozný zmatek v táboře (a) po polích; všecek lid stráže i těch, kteří byli vyšli na loupež, děsil se, a třásla se země; neboť stal se takořka div od Hospodina.*[OZByla to první porážka, ve které zabil Jonatan a oděnec jeho okolo dvaceti mužů na půl dílu role, který hovězí spřežení za den obyčejně zorává.+ZQZ A vylezl Jonatan nahoru šplhaje se rukama i nohama, a oděnec jeho za ním. I padali jedni před Jonatanem, jiné pak zabíjel oděnec jeho, který šel za ním.eYEZ Pak mluvilo mužstvo ze stráže k Jonatanovi a k oděnci jeho, a řekli: „Vystupte k nám a ukážeme vám něco." Tu řekl Jonatan oděnci svému: „Vystupme, pojď za mnou, neboť dal je Hospodin v ruce Israelovy."X#Z Když se tedy oba ukázali stráži filištínské, pravili Filišťané: „Hle, Hebreové vycházejí z jeskyní, ve kterých se skryli."yWmZ Řeknou-li však: „Vystupte k nám," vystupme, neboť dal je Hospodin v ruce naše; toť bude nám znamením."oVYZ řeknou-li nám: „Posečkejte, až k vám přijdeme," stůjme na svém místě a nevystupujme k nim.VU'ZI pravil Jonatan: „Hle, přecházíme k těm mužům. Až se jim ukážeme,[T1ZJeho oděnec mu řekl: „Učiň, jak ti libo; ať jdeš kam jdeš, budu s tebou."`S;ZI řekl Jonatan služebníkovi, který mu nosil zbroj: „Pojď, přejděme ke stráži těch neobřezanců, snad učiní Hospodin něco pro nás, neboť není nesnadno Hospodinu vysvoboditi ani mnohem, ani málem."PRZjedna skála čněla na severu k Machmasu, druhá pak na jihu ke Gabae.CQZČněla pak v průsmycích, kterými pokoušel se Jonatan přejíti ke stráži Filišťanů, na obou stranách skály, jako dva zuby příkrá skaliska; jedno slulo Boses a druhé Sene;/PYZAchjáš, syn Achitoba, bratra Ichaboda, syna Fineesa, který pocházel z Heliho, kněze Hospodinova v Silu, nosil efód. – Ani lid nevěděl, kam odešel Jonatan.OZSaul zůstával na njejzazším konci Gabay, pod granátovou jabloní, která byla v Magronu; lidu bylo s ním okolo šesti set mužů.FN ZJednoho dne řekl Jonatan, syn Saulův, služebníku, který mu nosil zbroj: „Pojď, přejděme ke stráži Filišťanů, která je tamto naproti." Otci svému však toho nepověděl. – CMZ Filištínská hlídka vytáhla do průsmyku machmaského.LZ Když přišel den bitvy, nebylo meče ni kopí v ruce všeho lidu, který byl se Saulem a Jonatanem, kromě Saula a Jonatana, syna jeho.mKUZ Byla tedy tupá ostří radlic, motyk, třízubých vidlí, seker i ostnů; potřebovala zostření.JZ Protož chodívali všichni Israelité k Filišťanům, aby si dal každý zostřili radlici, motyku, sekeru nebo kopáček. IZ A nebylo kováře ve vší zemi Israelově; postaraliť se o to Filišťané, aby Hebrejští nenadělali si snad mečů nebo kopí. HZ druhý táhl po cestě do Bethoronu; třetí pak obrátil se na pohraniční cestu, která hledí do údolí Seboim proti poušti.}GuZ I vyšly na loupež z tábora Filišťanů tři zástupy: jeden zástup zaměřil na cestu k Efře, do území Sual; FZ Saul tedy, Jonatan, syn jeho, jakož i lid, který byl s nimi, byli v Gabae Benjaminově; Filišťané pak usadili se v Machmasu.E%Z Samuel vstal a stoupal z Galgaly do Gabay Benjaminovy. Také ostatní lid stoupal za Saulem proti vojsku, které se dalo s nimi do boje, když táhli z Galgaly do Gabay – t. j. na pahorek – Benjaminovy. Saul pak sčetl lid, který byl s ním, asi šest set mužů.BDZ ale nikoli, království tvé nepotrvá. Hospodin vyhledá si muže podle srdce svého a Hospodin ho ustanoví, by byl vůdcem lidu jeho, proto žes nezachoval, co přikázal Hospodin."qC]Z Tu řekl Samuel Saulovi: „Pošetile jsi učinil, a nezachoval jsi přikázání Hospodina, Boha svého, která ti dal. Kdybys toho nebyl učinil, již nyní byl by upevnil Hospodin království tvé nad Israelem na věčné časy,%BEZ řekl jsem: „Nyní potáhnou Filišťané na mne do Galgaly, a já jsem si tváře Hospodinovy neusmířil. Potřebou dohnán jsa, obětoval jsem celopal.XA+Z I pravil mu Samuel: „Co jsi učinil?" Saul odpověděl: „Ježto jsem viděl, že se lid rozutíkává ode mne, ty že nepřicházíš v ustanovené dny, a Filišťané že jsou shromážděni v Machmasu,k@QZ Když obět celotnou dokonal, hle, Samuel přicházel. Saul vyšel mu vstříc, aby ho přivítal,Z?/Z Řekl tedy Saul: „Přineste mi celopal a pokojné oběti," a obětoval celopal.|>sZ i čekal tu sedm dní podle vůle Samuelovy; Samuel však do Galgaly nepřicházel a lid se rozutíkával od něho.+=QZ také přešli (někteří) Hebreové Jordán do území Gadova, do Galaadu. Saul byl ještě v Galgale, a všecek lid, který za ním přišel, byl přestrašen.%<EZ Když viděli Israelité, že jsou v úzkých – byltě lid stísněn – skryli se v jeskyních a skrýších a ve skalách a ve slujích a v cisternách;h;KZ Také Filišťané sebrali se k boji proti Israelovi: třicet tisíc vozů, šest tisíc jezdcův a ostatního lidu jako množství písku na břehu mořském. A vystoupivše, položili se v Machmasu, na východě Betavenu.&:GZ Tak slyšel všecek Israel zprávu: „Rozbil Saul pomník Filišťanů!" I vzbouřil se Israel proti Filišťanům, a lid křiče šel za Saulem do Galgaly./9YZ Jonatan rozbil pomník Filišťanů, který byl v Gabae. Když to Filišťané uslyšeli, kázal Saul troubiti po vší zemi a hlásati: „Ať to slyší Hebreové!"c8AZ vybral si Saul tři tisíce mužů z Israele; – dva tisíce z nich byly se Saulem v Machmasu a na horách Betelských, a tisíc s Jonatanem v Gabae Benjaminově – ostatní lid propustil, každého do své domoviny.R7 !Z Rok potom, co začal Saul panovati, když panoval druhý rok nad Israelem,K6Z Budete-li však i dále činiti zle, zahynete vy a král s vámi."5 Z Bojte se tedy Hospodina a služte mu upřímně a celým srdcem svým, neboť viděli jste veliké věci, které vám učinil. 4Z Daleko budiž mne ten hřích proti Hospodinu, bych přestal modliti se za vás! Ale i učiti vás budu cestě dobré a správné.~3wZ a neopustí Hospodin lidu svého pro jméno své veliké, neboť přisahal Hospodin, že si učiní vás lidem svým.n2WZ neuchylujte se za nicotami, které vám nemohou prospěti ani vysvoboditi vás, ježto jsou nicotné:21_Z Samuel však řekl lidu: „Nebojte se! Vy jste učinili (sice) toto všecko zlo, nepřestávejte však choditi za Hospodinem, ale služte Hospodinu celým srdcem svým,0Z a veškeren lid bál se náramně Hospodina a Samuela. Všecek lid řekl Samuelovi: „Modli se za služebníky své k Hospodinu, Bohu svému, abychom nezemřeli; neboť ke všem hříchům svým přidali jsme to zlé, že. jsme si žádali krále."R/Z I volal Samuel k Hospodinu, Hospodin seslal hromobití a deště ten den,f.GZ Zda není teď žeň. pšeničná? Vzývati budu Hospodina, i sešle hromobití a deště; i poznáte a uvidíte, že jste si učinili, co jest veliké zlo v očích Hospodinových, žádavše si, by byl nad vámi král."p-[Z Ještě však nyní přistupte a vizte věc tuto velikou, kterou učiní Hospodin před očima vašima.,Z Pakli nebudete poslouchati hlasu Hospodinova, ale protiviti se budete jeho řečem, dolehne ruka Hospodinova na vás jako na otce vaše.7+iZ Budete-li báti se Hospodina, sloužiti mu, poslouchati hlasu jeho, a nebudete-li protiviti se ústům Hospodinovým: budete (žíti) i vy, i král, který kraluje nad vámi.l*SZ Nyní tedy, tu je král váš, kterého jste si vyvolili a žádali. Hle, dal vám Hospodin krále.J)Z Vidouce však, že Naas, král synův Ammonových, přitáhl proti vám, řekli jste mi: „Nikoli, ale král bude panovati nad námi," kdyžtě přece Hospodin, Bůh váš, kraloval nad vámi.(+Z I poslal Hospodin Jerobaala a Badana, a Jefte, a Samuela a vytrhl vás z ruky okolních nepřátel vašich, že jste mohli bezpečně sídlili.S'!Z Potom volali k Hospodinu řkouce: „Zhřešili jsme, neboť opustili jsme Hospodina, a sloužili jsme Baalům a Astartám; nyní však vytrhni nás z ruky nepřátel našich, a sloužiti budeme tobě."2&_Z Zapomněli však na Hospodina, Boha svého, i vydal je v ruku Sisary, vojevůdce hasorského, v ruku Filišťanův a v ruku krále moabského, a (ti) bojovali proti nim.1%]Z Když přišel Jakob do Egypta, a když volali otcové vaši k Hospodinu, poslal Hospodin Mojžíše a Árona, vyvedl otce vaše z Egypta, a usadil je na tomto místě.!$=Z Nyní tedy předstupte, bych vešel v soud proti vám před Hospodinem pro všecky skutky Hospodinovy milostivosti, které učinil vám a otcům vašim:#Z „.(Svědkem je)" – řekl Samuel lidu – „Hospodin, který vzbudil Mojžíše i Árona, a vyvedl otce naše z Egypta.("KZ „Svědkem je Hospodin proti vám" – pravil Samuel – a svědkem je pomazaný jeho dnes, že jste nenalezli v ruce mé ničeho." I řekli: „Je svědkem."l!SZ I řekli: „Neučinil jsi nám násilí, aniž jsi nás utiskl, aniž jsi co vzal z něčí ruky."a =Z Mluvte o mně před Hospodinem a před pomazaným jeho, vzal-li jsem komu býka neb osla, znásilnil-li jsem koho, utiskl-li jsem koho, vzal-li jsem úplatek z ruky někoho; já se toho dnes vzdám a nahradím vám."A}Z Nyní tedy král bude před vámi choditi. Já pak jsem zestárl a zešedivěl, a synové moji jsou mezi vámi. Žil jsem před vámi od mládí svého až do tohoto dne. Hle, tu jsem. !Z Samuel pak pravil všemu Israelovi: „Hle, poslechl jsem hlasu vašeho ve všem, co jste mi řekli, a ustanovil jsem nad vámi krále. - S!Z Šel tedy všecek lid do Galgaly. Tam, v Galgale, před Hospodinem učinili Saula králem; tam obětovali také před Hospodinem pokojné oběti. Saul a všickni muži israelští veselili se tam velmi.Z/Z Samuel pak řekl lidu: „Pojďte, jděme do Galgaly a obnovme tam království!"cAZ Tu pravil Saul: „Nikdo nebude zabit tento den, neboť dnes vysvobodil Hospodin Israele." Z I řekl lid Samuelovi: „Kdo jsou ti, kteří pravili: „Zda Saul bude kralovati nad námi?" Vydejte muže ty, ať je zabijeme!"^7Z Když druhý den přišel, postavil Saul lid na tři strany, udeřil na střed ležení v čas ranní hlídky, a bil Ammoňany, až se den rozehřál; ostatní pak se rozprchli, že nezůstalo z nich dvou pospolu.r_Z a řeklo Naasovi: „Ráno přijdeme k vám; pak budete moci nám učiniti, cokoli se vám líbiti bude."wiZ A poslům, kteří byli přišli, řekl (Saul): „Toto povězte obyvatelstvu Jabesu v Galaadě: „Zítra, až se rozehřeje slunce, vzejde vám spása."" Přišli tedy poslové a zvěstovali to obyvatelstvu jabesskému; to se zaradovalofGZ V Bezeku je sčetl: synův Israelových bylo třikrát sto tisíc, a Judovců třicet tisíc.}Z A vzav dva býky, rozsekal je na kusy, a rozeslal po poslech do všech končin Israelových se vzkazem: „Kdo nevytáhne a nepotáhne za Saulem a Samuelem, toho býkům staniž se tak!" Pojal tedy strach z Hospodina lid a vytáhli jako jeden muž.kQZ Když ta slova uslyšel, sestoupil rychle duch Hospodinův na Saula, i vzplál náramným hněvem. Z Saul, hle, přicházel právě za býky s pole, a ptal se: „Co je lidu, že pláče?" Vypravovali mu tedy, co řekli Jabešané.%Z Když přišli poslové do Gabay Saulovy a vypravovali ty události přeci poslouchajícím lidem, dal se všecek lid do hlasitého pláče./YZ Starší jabesští pravili: „Popřej nám sedm dní, bychom rozeslali posly po všech končinách Israelových; nebude-li. kdo by nás bránil, přijdeme k tobě."/YZ Naas, Ammoňan, jim odpověděl: „S tou podmínkou učiním s vámi smlouvu, že vyloupnu každému z vás pravé oko a tak učiním vás potupou ve všem Israeli."8 mZ Asi za měsíc přitáhl Naas, Ammoňan, a počal válku proti Jabesu v Galaadě. Tu řekli všichni Jabešané Naasovi: „Učiň s námi smlouvu, a budeme tvými poddanými."9Z Pekelníci však řekli: „Zda nás bude moci vysvoboditi tento?" A pohrdali jím, aniž mu přinesli darů; [on však dělal se, jako by neslyšel].| sZ Také Saul odešel domů, do Gabay, a s ním odešel díl mužů schopných boje, jejichžto srdcí Bůh se dotekl.# AZ Ohlásil pak Samuel lidu právo královské, napsal (je) do knihy a tu položil před Hospodina. A propustil Samuel všecek lid, každého do jeho domova. 1Z I řekl Samuel všemu lidu: „Hle, vidíte, koho vyvolil Hospodin; není mu rovného ve všem lidu!" A všecek lid vzkřikl: „Ať žije král!"o YZ Běželi tedy a vzali ho odtud; a když stanul mezi lidem, převyšoval všecek lid od ramene vzhůru.g IZ Potom tázali se Hospodina, přijde-li tam. I odpověděl Hospodin: „Hle, skrývá se doma."&GZ Poté kázal přistoupiti kmeni Benjaminovu a čeledím jeho, i padl los na čeleď Metri a došlo až na Saula, syna Kisova. Hledali ho tedy, ale nenalezli.jOZ Když pak na rozkaz Samuelův přistoupily všecky kmeny Israelovy, padl los na kmen Benjaminův.wiZ Vy však dnes zavrhli jste Boha svého, který samojediný vyprostil vás ze všech běd a z úzkostí vašich, a řekli jste: „Nikoliv, ale krále ustanov nám!" Nyní tedy předstupujte před Hospodina po svých kmenech a čeledích."EZ a řekl synům Israelovým: „Toto praví Hospodin, Bůh Israelův: Já jsem vyvedl Israele z Egypta a vytrhl jsem vás z ruky Egypťanův i z ruky všech králů, kteří vás sužovali./[Z Samuel svolal lid k Hospodinu do Masfy,Z pravd Saul svému strýci: „Oznámil nám, že jsou oslice nalezeny." Ale o království, co mu byl řekl Samuel, nic mu neoznámil.DZ Když ho strýc žádal: „Pověz mi, co ti Samuel řekl,".WZ I řekl strýc Saulův jemu a služebníku jeho: „Kde jste byli?" Oni odpověděli: „Hledat oslice; když jsme jich nemohli nalézti, přišli jsme k Samuelovi."8mZ Když přestal prorokovati přišel na Výšinu.{Z Druh druhu odpovídal a říkal: „A kdo jest otec jejich?" Proto vešlo v přísloví: „Zdaž i Saul mezi proroky?"#~AZ Všichni, kteří ho prve znali, vidouce, že je s proroky a že prorokuje, tázali se vespolek: „Co se stalo synovi Kisovu? Zdaž i Saul mezi proroky?"}9Z Přišli také ke jmenovanému pahorku, a hle, zástup proroků potkal se s ním; i sestoupil na něj rychle duch Hospodinův, a prorokoval mezi nimi.~|wZ Když pak se obrátil, aby odešel od Samuela, změnil mu Bůh srdce v jiné, a všecka ta znamení ten den přišla.?{yZ A půjdeš přede mnou do Galgaly, – já přijdu k tobě, – abys přinesl obět a podal oběti pokojné; sedm dní čekati budeš, až přijdu k tobě, a ukáži ti, co činiti."}zuZ Když tedy sběhnou se ti všecka tato znamení, čiň, cokoli se ti (činiti) naskytne, neboť Hospodin je s tebou.yymZ I sestoupí na tebe rychle duch Hospodinův, budeš prorokovati s nimi, a proměněn budeš v jiného člověka.kxQZ Poté přijdeš na Pahorek Boží, kde je pomník Filišťanů; když tam vejdeš do města, potká se s tebou zástup proroků, sestupujících s hory s harfami a s bubínky a s píšťalami a s citerami, a budou prorokovati.MwZ Pozdraví tě, dají ti dva chleby a ty je z rukou jejich přijmeš.]v5Z Až odtud odejdeš a půjdeš dále, až přijdeš k dubu Tabor, potkají se s tebou tam tři muži, stoupající k Bohu do Betelu; jeden ponese tři kozelce, druhý tři placky chlebové a třetí džbán vína.uZ Když půjdeš dnes ode mne, potkáš o polednách dva muže u hrobu Rachelina na hranicích Benjaminových, a řeknou ti: „Nalezeny jsou oslice, které jsi šel hledati; otec tvůj nechav oslic, má obavy o vás a říká: „Co mám činiti pro svého syna?"t 5Z Pak vzal Samuel nádobku oleje, vylil mu jej na hlavu, políbil ho a řekl: „Hle, pomazal tě Hospodin za knížete nad svým dědičným majetkem. Ty vysvobodíš lid z rukou nepřátel, kteří jsou kolem něho. A toto bude ti znamením, že tě pomazal Bůh za knížete:EsZ Když na konci města sestupovali, řekl Samuel Saulovi: „Rci služebníku, by šel před námi, aby nás předběhl; ty však se pozastav maličko, abych ti oznámil slovo Hospodinovo."0r[Z Když ráno vstali, když již svítalo*, zavolal Samuel Saula na střeše řka: „Vstaň, abych tě doprovodil!" Saul tedy vstal, oba pak vyšli, totiž on a Samuel.rq_Z Potom sestoupili s výšiny (a přišli) do města. (Samuel) dal mu na střeše ustlati, a on (tam) spal.lpSZ Přinesl tedy kuchař plece a položil je před Saula, I řekl Samuel: „Hle, co zůstalo! Polož si to před sebe a jez! Neboť zúmyslně bylo to uschováno tobě, když povolal jsem lid." Jedl tedy Saul se Samuelem ten den.{oqZ A přikázal Samuel kuchaři: „Přines díl, který jsem ti dal a přikázal, bys jej zvlášť u sebe uložil." n;Z Pojav pak Samuel Saula i služebníka jeho, uvedl je do jídelny, a dal jim místo nejpřednější mezi pozvanými, kterých bylo asi třicet mužův.Wm)Z Saul odpovídaje, řekl: „Zda nejsem já Benjaminovec, z nejmenšího kmene Israelova? A čeleď má zda není poslední mezi všemi čeleďmi kmene Benjaminova? Proč jsi tedy ke mně mluvil tato slova?">lwZ O oslice pak, které se ti před včerejškem ztratily, nestarej se, neboť jsou nalezeny. Ostatně čí je vše, co je nejlepší v Israeli? Zda no tvé a všeho domu otce tvého?"1k]Z Samuel Saulovi odvětil: „Já jsem videc. Vystup přede mnou na výšinu, abyste jedli se mnou dnes; ráno tě propustím; také vše, co máš v srdci, ti oznámím.hjKZ I přistoupil Saul k Samuelovi ve městě, a řekl: „Ukaž mi, prosím, kde je dům vidcův." iZ Když pohleděl Samuel na Saula, Hospodin mu řekl: „Hle, muž, o kterém jsem ti pravil: „Ten panovati bude nad lidem mým.""hZ „Zítra, právě v tu hodinu, která nyní je, pošlu k tobě muže z území Benjaminova, a pomažeš ho za vůdce nad mým lidem israelským; ten vysvobodí lid můj z ruky Filišťanů, neboť shlédl jsem na lid svůj, ježto křik jejich přišel ke mně."\g3Z Jeden den před příchodem Saulovým zjevil se Hospodin tajně Samuelovi a pravil:fyZ Stoupali tedy k městu. Když přišli do města, ukázal se Samuel, an kráčí proti nim, aby vystoupil na výšinu.xekZ Vejdouce do města, hned ho naleznete, prve než vystoupí na výšinu k jídlu. Nebude totiž lid jísti, dokud on nepřijde, neboť on požehnává oběti a potom jedí, kdo jsou pozváni. Nyní tedy stoupejte, neboť teď ho naleznete."d!Z Ty jim odvětily: „Je zde, hle před tebou, pospěš nyní, neboť dnes přišel do města, ježto lid podává dnes obět na výšině.c}Z Když vystupovali na návrší města, potkali dívky, vycházející vážit vodu; i tázali se jich: „Je zde videc?" b Z Saul pravil služebníku svému: „Velmi dobrá je řeč tvá. Pojď, jděme!" Šli tedy do města, ve kterém byl muž Boží.3aaZ Za starodávna říkával v Israeli každý, kdo šel poradit se s Bohem: „Pojďte, jděme k vidci"; ten totiž, kdo nyní sluje prorok, za starodávna slul videc. – 4`cZ Služebník opět odpovídaje Saulovi pravil: „Hle, mám ve své moci čtvrt lotu stříbra; dejme je člověku Božímu, by nám oznámil (něco) o naší cestě!" – T_#Z Saul řekl služebníku svému: „Nuže, půjdeme; co (však) přineseme muži Božímu? Chleba se nedostává v pytlících našich, a daru nemáme, bychom jej dali muži Božímu. Co jiného (máme)?"X^+Z Ten mu řekl: „Hle, muž Boží je v tomto městě, muž znamenitý: vše, co praví, jistě přichází. Nyní tedy pojďme tam, snad nám něco oznámí o účelu naší cesty, za kterým jsme přišli."=]uZ Když pak přišlí do krajiny Suf, řekl Saul služebníkovi, který byl s ním: „Pojď, vrátíme se, aby snad otec můj nestaraje se (již) o oslice, neměl starostí o nás!"\#Z a území Salisa, nic však nenalezli; prošli také území Salim, ale ani tam jich nebylo; (prošli) též území Jemini a nic nenašli.@[{Z Kisovi, otci Saulovu, ztratily se kdysi oslice. I řekl Kis Saulovi, synu svému: „Vezmi s sebou jednoho ze služebníků, vstaň, jdi a hledej oslice." Prošli tedy pohoří Efraim#ZAZ Ten měl syna vzácné krásy, jménem Saula; nebylo muže ze synův Israelových krásnějšího nad něho; od ramene vzhůru převyšoval veškeren lid.wY kZ Byl velmožný muž z Benjamina, jménem Kis, syn Abiela, syna Serora, syna Bechorata, syna Afie, Benjaminovce.&XGZHospodin pak řekl Samuelovi: „Uposlechni hlasu jejich a ustanov nad nimi krále!" I řekl Samuel mužům Israelovým: „Jděte každý do svého města!"NWZSamuel vyslechl všecka slova lidu a pověděl je tajně Hospodinovi. VZBudeme také my jako všichni národové, souditi bude nás král náš, vycházeti bude před námi a povede nám války naše."nUWZLid však nechtěl poslouchati řečí Samuelových, ale řekl: „Nikoliv! ale král bude nad námi!!T=ZTen den pak, kdy budete volati k Bohu pro krále vašeho, kterého jste si vyvolili: ten den nevyslyší vás Hospodin, ježto jste si žádali krále."QSZTaké ze stád vašich bude bráti desátek a vy budete jeho nevolníky.`R;ZNevolníky vaše a nevolnice, nejlepší býčky a osly odejme a pošle na svou práci.rQ_ZZ obilí vašeho a z úrody vinic bude vybírati desátky, aby měl co dáti dvořanům a služebníkům.TP#ZNejlepší pole vaše, vinice a olivovny pobere a dá služebníkům svým.HO Z Z vašich dcer nadělá si voňavkářek, kuchařek a pekařek.NZ ustanoví si z nich tisícníky a setníky, oráče rolí svých, žence obilí, jakož i kováře zbroje a vozů svých.=MuZ a řekl: „Toto bude právo krále, který kralovati bude nad vámi: Bráti bude syny vaše a stavěti je ke svým vozům; udělá si (z nich) jezdce a předběhače vozů svých;aL=Z Mluvil tedy Samuel všecka slova Hospodinova k lidu, který byl žádal od něho krále, KZ Nyní tedy poslechni hlasu jejich; ale dej jim veřejně výstrahu a upozorni je na právo krále, který kralovati bude nad nimi."1J]ZPodle všech skutků svých, které činili ode dne, kdy jsem je vyvedl z Egypta až do dneška – jako opustili mě a sloužili bohům cizím, tak činí také tobě. +~}}|g{{Vzzayy6xx#wqw.vuttgssrqq;ppgofnnmmXlukk*jj7iibhh gg ffee+d`cc2bbafa``f__;^]]\\=[ZYYXXHWW}VV-UTSS(RQQPP$OO-NcMLLOKKJTIrIHGGeFFSEEzE'DCC"BAAA@@L???I>==\<<[;::!988F7N6655$43211{00_//2.X.--A,,\+**)),(o''(&_%$]##3"a!! JowxnNb16w q|:v } hB|$.l7hiZOdtud šel David do Masfy, která je v Moabsku, a řekl králi moabskému: „Prosím, by směl zůstati otec můj a matka má mezi vámi, dokud nezvím, co mi učiní Bůh.",gSZA sešli se k němu všichni, kteří byli v úzkých, tísněni dluhy, a hořké mysli; i stal se náčelníkem jejich. Bylo jích s ním okolo čtyř set mužů.f ZOdešel tedy odtud David a utekl do jeskyně Odollam. Když to uslyšeli bratři jeho a všecek dům otce jeho, sestoupili tam k němu.|esZMáme nedostatek šílenců, že jste uvedli tohoto, aby zuřil přede mnou? Tento člověk patří do mého domu?"vdgZAchis řekl služebníkům svým: „Viděli jste, že ten člověk šílí; proč jste ho přivedli ke mně?zcoZ I přetvářel se před nimi, potácel se jim mezi rukama, vrážel do dveří brány a sliny tekly mu po bradě.Ub%Z David dobře si všiml těch slov, a bál se velmi Achise, krále getského.BaZ Když Davida uzřeli služebníci Achisovi, řekli mu: „Zda není tento David, král země? Zda nezpívali tomuto s reji řkouce: „Saul (jich) pobil tisíc, ale David deset tisíc"?_`9Z David tedy vstal, utekl ten den přeď Saulem a přišel k Achisovi, králi getskému. _Z Kněz pravil: „Hle, meč Goliáše, Filišťana, kterého jsi zabil v Terebintovém údolí, je tu zavinut pláštěm za efodem; chceš-li (si) jej vzíti, vezmi, neboť zde není jiného kromě toho." I řekl David: „Není mu jiný podobný; dej mi jej!"0^[ZŘekl pak David Achimelechovi: „Máš tu po ruce kopí nebo meč? Nevzal jsem totiž meče svého ani (jiné) zbraně své s sebou, ježto rozkaz králův naléhal.""]?ZToho dne byl tu muž jeden ze služebníků Saulových, uvnitř, ve stánku Hospodinově; a jméno jeho Doeg, Edomec, vrchní Saulových pastýřů. – L\ZDal mu tedy kněz posvátný chléb, neboť nebylo tam chleba, leč toliko chleby předkladné, které byly vzaty od obličeje Hospodinova, aby (místo nich) byly položeny chleby čerstvé. – t[cZDavid knězi odvětil: „Ano, pokud jde o ženy, zdrželi jsme se (jich) v minulých dnech; kdykoli vycházíme, bývají těla služebníků tvých svatá, třebas to není cesta svatá; dnes však i ona je svatá, i těla (jejich)."1Z]ZKněz odpovídaje Davidovi, pravil mu: „Nemám chlebů všedních po ruce, ale toliko chléb posvátný; jen nejsou-li služebníci znečištěni, zejména od žen?!"ZY/ZNyní však, máš-li co po ruce, dej mi, asi pět chlebů, nebo cokoli najdeš."oXYZDavid knězi Achimelechovi odpověděl: „Král mi přikázal (jednu) věc, a řekl: „Ať žádný neví o tom, proč jsi poslán ode mne, a co jsem ti přikázal!" Proto jsem vykázal služebníkům svým příslušná místa.W 9ZDavid přišel do Nobe ke knězi Achimelechovi. I zhrozil se Achimelech, že přišel David, a pravil mu: „Proč jsi ty sám a nikdo není s tebou?"KVZ+Poté David vstal a odešel, a Jonatan také vrátil se do města.cUAZ*A řekl Jonatan Davidovi: „Jdi v pokoji! Cokoli jsme si oba přisahali ve jménu Hospodinově, řkouce: „Hospodin buď (svědkem) mezi mnou a tebou, i mezi potomstvem mým a potomstvem tvým až na věky (platil)!"@T{Z)Když služebník odešel, vstal David s místa, které bylo na jihu, padl na tvář k zemi, poklonil se třikrát, a políbivše se vespolek, plakali druh nad druhem, zejména David.]S5Z(Pak dal Jonatan zbraň svou služebníkovi a řekl mu: „Jdi a dones to do města."aR=Z'Oč běželo, dokonce však nevěděl, nebo toliko Jonatan a David o té věci věděli.Q#Z&A opět volal Jonatan za služebníkem: „Pospěš, rychle, nestůj!" I sebral služebník Jonatanův střely, a přinesl je pánu svému.&PGZ%Když pak služebník přicházel k místu střely, kterou byl Jonatan vystřelil, volal Jonatan za služebníkem: „Hle, tamto je střela, dále za tebou!"OZ$I řekl svému služebníku: „Jdi a nos mi střely, které já vystřelím." Když služebník běžel, vystřelil střelu přes něj.]N5Z#Ráno přišel Jonatan na pole, jak si to David přál, a s ním mladý služebník.M%Z"Vstal tedy Jonatan od stolu velmi se hněvaje, a nejedl druhý den nového měsíce, neboť rmoutil se pro Davida, že ho potupil otec jeho.jLOZ!1 vzal Saul rychle kopí, aby ho probodl. Jonatan poznal, že jest otec odhodlán Davida zabíti.^K7Z Jonatan odpovídaje Saulovi, svému otci, pravil: „Proč má umříti? Co učinil?",JSZNeboť pokud bude syn Ísajův na zemi žíti, nebudeš pevný ty, ani království tvé. Proto pošli pro něho hned teď, a přived mi jej, neboť je syn smrti."*IOZSaul se rozhněval na Jonatana a řekl mu: „Synu ženy, nadbíhající muži, zda nevím, že miluješ syna Isajova, k hanbě své i k hanbě lůna matky své?wHiZŘekl: „Dovol mi, neboť obět slavná je ve městě, jeden z mých bratří pozval mne; nuže tedy, jestliže jsem nalezl milost před očima tvýma, půjdu spěšně a podívám se na své bratry." Proto nepřišel ke stolu královu."XG+ZJonatan odpověděl Saulovi: „Prosil mne snažně, by směl jíti do Betlema.RFZKdyž přišel druhý den po novém měsíci, opět bylo viděti, že je místo Davidovo prázdné. I ptal se Saul Jonatana, syna svého: „Proč nepřišel, syn Isajův ani včera ani dnes k jídlu?"jEOZSaul však neříkal nic ten den, neboť myslil, že náhodou není čist ani (dosud) očištěn.2D_ZKrál posadil se – podle obyčeje – na svou stolici, která byla u stěny, Jonatan si sedl naproti, Abner vedle Saula, a shledáno, že místo Davidovo je prázdné.WC)ZSkryl se tedy David na poli. Když přišel nov měsíce, sedl král k jídlu.lBSZO řečech pak, které jsme mluvili já a ty, buď Hospodin (svědkem) mezi mnou a tebou na věky!"A3ZŘeknu-li služebníku: „Hle, střely jsou před tebou, přines je," ty přijď ke mně, neboť budeš míti pokoj a nic zlého nebude – jako že živ jest Hospodin. Řeknu-li však služebníkovi: „Hle, střely jsou za tebou," jdi v pokoji, nebo Hospodin tě posílá.M@ZPošlu také služebníka a řeknu mu: „Jdi a přines mi střely!"]?5ZJá pak vystřelím k němu do terče tři střely, jako bych se cvičil stříleti.&>GZzejména budeš pohřešován na svém místě pozítří. Sestup tedy rychle a jdi na místo, kde ses onehdy skrýval, a sed! u skaliska, které sluje Ezel.G= ZI řekl mu Jonatan: „Zítra je nov měsíce; budeš hledán,c<AZA opět přisahal Jonatan Davidovi, že ho miluje; neboť jako sebe sama, tak jej miloval.I; ZAle ať Hospodin vymáhá pokutu na nepřátelích Davidových!"/:YZneodepři milosti své domu mému na věky. Až bude vykořeňovati Hospodin nepřátele Davidovy s povrchu země, do jednoho, ať (ne)ní Jonatan odňat svému domu!F9ZBudu-li živ, prokaž mně milost Hospodinovu; umru-li však,^87Z trestej Hospodin Jonatana a opět ho trestej! Bude-li však trvati zlost otce mého proti tobě, zjevím ti to tajně, propustím tě, bys mohl v pokoji odejíti, a Hospodin buď s tebou, jako býval s otcem mým.I7 Z pravil Jonatan Davidovi: „Hospodine, Bože Israelův! Poznám-li úmysl otce svého zítra nebo pozejtří, bude-li to co dobrého Davidovi, a hned-li nepošlu k tobě, abych ti to oznámil:[61Z Jonatan řekl Davidovi: „Pojď, vyjděme ven na pole!" Když oba vyšli na pole,z5oZ I ujal slovo David, řka Jonatanovi: „Kdo mi to oznámí, odpoví-li ti snad otec tvůj něco tvrdého o mně?"64gZ „Odstup to od tebe!" – vece Jonatan. – „Ba, poznám-li jistě, že odhodlal se otec můj k nejhoršímu proti tobě, nemůže ani býti, abych ti (toho) neoznámil!"U3%ZProkaž tedy milosrdenství služebníku svému, neboť jsi dovolil, by služebník tvůj učinil s tebou smlouvu Hospodinovu: je-li na mně jaká nepravost, zabij mě ty, a neuváděj mne k otci svému."2{ZŘekne-li: „Dobře," bude míti pokoj služebník tvůj. Rozzlobí-li se však, věz, že se odhodlal k nejhoršímu.N1ZRozhlédne-li se otec tvůj a bude-li se ptáti na mne, odpověz mu: „Prosil mne David, aby směl rychle jíti do Betléma, města svého, neboť oběti slavné mají tam všichni z čeledi jeho.B0ZPravil tedy David Jonatanovi: „Hle, zítra jest nov měsíce a já podle obyčeje mám sednouti si podle krále k jídlu; pusť mne tedy, ať se mohu skrývati na poli až do večera.a/=ZJonatan řekl Davidovi: „Každé přání duše tvé, které vyslovíš, učiním ti!"3.aZA přisáhl opět Davidovi, který pak pravil: „Ví jistě tvůj otec, že jsem nalezl milost před očima tvýma, i řekne (si): „Ať neví o tom Jonatan, aby se snad nezarmoutil." Ba ano, jako že živ je Hospodin a jako že živa je duše tvá, mne a smrt dělí takořka jeden toliko krok!"G- ZTen mu řekl: „Odstup to (od tebe), neumřeš! Nečiníť otec můj nic velikého ani malého, leč to prve oznámí mně; zatají mi tedy toliko tuto věc otec můj? Nikoli, toho nebude!"E, ZDavid utekl z Najotu, který jest u Ramy, a přišed, mluvil před Jonatanem: „Co jsem učinil? Jaká je nepravost má, jaký je hřích můj proti otci tvému, že mi ukládá o život?"5+eZTu svlékl se také on ze svých šatů, prorokoval s jinými před Samuelem a ležel nahý celý ten den i noc. Odtud vzniklo i přísloví: „Zdaž i Saul mezi proroky?" *ZOdešel tedy k Najotu u Ramy; avšak duch Boží pojal také jej, i prorokoval cestou ustavičné, až přišel do Najotu u Ramy.9)mZšel sám do Ramy, přišel až k veliké cisterně, která je v Socho, a tázal se: „Na kterém místě je Samuel a David?" Bylo mu řečeno: „Hle, jsou v Najotě u Ramy."1(]ZKdyž to bylo zvěstováno Saulovi, poslal opět jiné posly, prorokovali však i oni. I poslal Saul opět třetí posly, a také ti prorokovali. Tu se Saul rozhněval,J'ZPoslal tedy Saul pochopy, aby jali Davida. Ti když uviděli zástup proroků prorokujících a Samuela v jejich čele, sestoupil duch Hospodinův také na ně, a též oni začali prorokovati.F&ZI bylo Saulovi oznámeno: „Hle, David je v Najotě u Ramy."%3ZDavid spasiv se útěkem, přišel k Samuelovi do Ramy a oznámil mu vše, co mu byl učinil Saul; potom odešli, on a Samuel, a bydlili v Najotě.@${ZI tázal se Saul Micholy: „Proč jsi mě tak oklamala a pustila jsi nepřítele mého, by utekl?" Michol Saulovi odpověděla: „Protože mi řekl: „Pusť mě, sice tě zabiji!""d#CZKdyž poslové přišli, nalezli na loži sochu a na její hlavě chlupatici z kozí srsti.{"qZSaul však poslal opět posly, aby pohleděli na Davida, a řekl: „Přineste ho ke mně na loži, ať je zabit!"U!%Za když poslal Saul biřice, aby Davida jali, bylo řečeno, že je nemocen.x kZ Michol pak vzala sochu, položila ji na lože, dala jí na hlavu chlupatici z kozí srsti a přikryla ji šaty;AZ A spustila ho oknem. On odešel a tak útěkem se spasil.V'Z Poslal tedy Saul služebníky své k domu Davidovu, aby ho hlídali a ráno aby byl zabit. Avšak Michol, manželka Davidova, mu to oznámila a řekla: „Nezachráníš-li se této noci, zítra zemřeš!".WZ Saul pokusil se přibodnouti kopím Davida ke stěně; David však uhnul před Saulem, a tak kopí bez úrazu udeřilo do stěny a David spasil se útěkem té noci.xkZ I pojal duch zlý od Hospodina Saula, an seděl v domě svém maje v ruce kopí, a David sám hrál (na harfu). ZKdyž nastala zase válka, David vytáhl, bojoval proti Filišťanům a způsobil jim velkou porážku, že utekli před ním. ZPovolal tedy Jonatan Davida a zvěstoval mu všecky ty věci; pak uvedl Jonatan Davida k Saulovi, a byl před ním jako býval prve.~wZKdyž to Saul uslyšel, dal se ukrotiti řečí Jonatanovou a přisáhl: „Jako že živ je Hospodin, nebude zabit!"}uZVydal život svůj v nebezpečenství, zabil Filišťana, a Hospodin dal (skrze něho) veliké vítězství všemu Israelovi; viděl jsi to a radoval ses. Proč bys tedy hřešil proti krvi nevinné, že bys zabil Davida, který je bez úhony?"^7ZMluvil tedy Jonatan o Davidovi dobré věci k Saulovi, otci svému, a řekl mu: „Nehřeš, králi, proti služebníku svému Davidovi, neboť neprohřešil se proti tobě, a činy jeho jsou ti velmi užitečný.5ZJá pak vyjdu a státi budu vedle otce svého v polích, kdekoli budeš; já mluviti budu o tobě k otci svému, a cokoliv uhlídám, oznámím ti." ;ZOznámil to tedy Jonatan Davidovi řka: „Saul, otec můj, usiluje tě zabíti; proto měj se, prosím, zítra na pozoru: schovej se a zůstaň skryt!( MZSaul mluvil k Jonatanovi, synu svému, a ke všem služebníkům svým, že je žádoucno, by David byl zabit. Jonatan však, syn Saulův, velmi Davida miloval.4cZKdykoli vytáhla knížata filištínská, vedl si David od počátku jejich tažení moudřeji, než všichni služebníci Saulovi; tak bylo jeho jméno velmi proslaveno._9ZPočal tedy Saul více se báti Davida a stal se Saul nepřítelem Davidovým navždy.a=ZI viděl Saul a poznal, že Hospodin je s Davidem. A Michol, dcera Saulova, milovala ho.tcZPo nemnohých dnech David vstal, odešel s muži, kteří pod ním byli, zbil z Filišťanů dvě stě mužů, přinesl jejich předkožky a odpočítal je králi, aby byl zetěm jeho. Dal mu tedy Saul Michol, svou dceru, za manželku.ZKdyž oznámili služebníci Davidovi, slova Saulova, líbila se věc ta – býti zetěm královým – očím Davidovým.}uZSaul řekl: „Takto mluvte k Davidovi: „Nepotřebuje král snubného, než toliko sto filišťanských předkožek, aby byla vykonána pomsta nad královými nepřáteli." – Saul totiž zamýšlel tak dáti Davida v ruce Filišťanů. – O ZSlužebníci to zvěstovali Saulovi řkouce: „To a to pravil David!"? yZKdyž mluvili tajně služebníci Saulovi všecka ta slova Davidovi, řekl David: „Zdá se vám to maličkost, státi se zetěm královým? Jáť jsem člověk chudý a nepatrný!"E ZA rozkázal Saul služebníkům svým: „Rcete Davidovi, až nebudu přítomen: „Hle, líbíš se králi a všichni služebníci jeho milují tě. Nuže, buď tedy zetěm královým!" "* OZa Saul (si) pravil: „Dám mu ji, aby mu byla osidlem a ruka Filišťanů by byla na něm." Řekl tedy Saul Davidovi: „Po druhé staneš se zetěm mým dnes!"r _ZMilovala však Davida Michol, druhá dcera Saulova. Když to bylo zvěstováno Saulovi, líbilo se mu to, ZKdyž však přišel čas, kdy měla býti dána Merob, dcera Saulova, Davidovi, byla dána za manželku Hadrielovi, Molaťanu. ZDavid odpověděl Saulovi: „Kdo jsem já nebo co je život můj a rod otce mého v Israeli, abych se stal královým zetěm?"{qZI řekl Saul Davidovi: „Hle, nejstarší dceru svou Merobu – tu ti dám za manželku; buď jen udatným mužem a veď boje Hospodinovy." – Saul si totiž myslil: „Ať není má ruka na něm, ale ať je na něm ruka Filišťanů!" – _9ZVšecek Israel však i Juda miloval Davida, neboť on vcházel i vycházel před nimi.DZSaul vida, že je velmi moudrý, počal se ho vystříhati.I ZAť šel kam šel, David moudře si vedl, a Hospodin byl s ním.mUZ Zbyl se ho tedy Saul, učiniv jej velitelem nad tisícem mužů; i vycházel a vcházel před lidem.RZ I bál se Saul Davida, protože Hospodin byl s ním, kdežto jej opustil.jOZ i vyhodil je, zamýšleje přibodnouti Davida ke stěně. David však uhnul před ním, dvakrát.%Z Druhého dne napadl duch zlý od Boha Saula, že zuřil ve svém domě; David pak hrál sám jako každého dne. A Saul míval v ruce kopí,;~sZ Potom, od toho dne, nelibě hleděl Saul na Davida.L}ZI rozhněval se Saul náramně, neboť nelíbila se ta věc očím jeho. A řekl: „Dali Davidovi deset tisíc, mně však dali (toliko) tisíc; co mu ještě schází, nežli jen království?"j|OZŽeny (ty) prozpěvovaly hrajíce při tom: „Saul (jich) pobil tisíc, ale David deset tisíc!"0{[ZKdyž se David vracel, zabiv Filišťana, vyšly ze všech měst israelských ženy, zpívajíce a tančíce, vstříc Saulovi králi, s jásotem, bubínky a cimbály.=zuZDavid chodil, kamkoli ho Saul posílal, a ve všem moudře si vedl, i ustanovil ho Saul nad vojáky; a líbil se velmi očím všeho lidu, zejména očím služebníků Saulových. yZJonatan svlékl svrchní roucho, které měl na sobě, a dal je Davidovi, ano i ostatní roucha svá, ba i meč, lučiště a pás.PxZUčinili pak David a Jonatan smlouvu, neboť miloval ho jako sebe sama.RwZSaul vzal jej toho dne a nedovolil mu, by se vrátil do domu otce svého.v }ZKdyž pak přestal se Saulem mluviti, duše Jonatanova přilnula k duši Davidově, a miloval ho Jonatan jako sebe sama. u Z:Saul se ho tázal: „Ze kterého rodu jsi, jinochu?" David odpověděl: „Syn služebníka tvého Isaje, Betlemana, já jsem."t}Z9Když tedy vrátil se David zabiv Filišťana, vzal ho Abner a uvedl před krále, an držel hlavu Filišťanovu v ruce.CsZ8I řekl král: „Zeptej se ty, čí syn jest jinoch ten."orYZ7Toho času, když viděl Saul, že David vychází proti Filišťanu, řekl Abnerovi, nejvyššímu veliteli vojska: „Abnere, ze kterého rodu je tento jinoch?" Abner odpověděl: „Jakože je živa duše tvá, králi, nevím!"qq]Z6David pak vzav hlavu Filišťanovu přinesl ji do Jerusalema; odění jeho však složil ve svém stanu.]p5Z5Vrátivše se z té honby za Filišťany, synové Israelovi vpadli do stanů jejich.^o7Z4Mužstvo israelské – i judské – povstalo, vzkřiklo a honilo Filišťany, až přišlo do údolí, ano až ku hranám Akkaronu; ranění Filišťané leželi po cestě k Seraim, ano až ke Gelu a k Akkaronu.DnZ3běžel, postavil se nad Filišťana, vzal mu meč vytáhnuv jej z pochvy jeho, zabil ho a sťal mu hlavu. Filišťané vidouce, že jejich největší silák je mrtev, dali se na útěk,m{Z2[Tak přemohl David Filišťany prakem a kamenem; udeřiv Filišťana zabil jej. Ježto pak neměl David meče v ruce,]+lQZ1I sáhl rukou do mošny, vyňal jeden kámen, zatočil jím, vyhodil z praku a udeřil Filišťana do čela; kámen uvázl mu v čele, a on padl tváří na zem. k+Z0Když tedy Filišťan sebou hnul, šel a blížil se proti Davidovi, pospíšil si David a běžel do boje s Filišťanem s protější strany.j#Z/Tak poznají všichni tuto shromáždění, že ne mečem, ani kopím vysvobozuje Hospodin; jeho je totiž boj. A vydá vás v ruce naše."\i3Z.Dnes dá tebe Hospodin v ruku mou: zabiji tě, vezmu ti hlavu a dám mrtvoly vojska filištínského dnes (ještě) ptákům nebeským a zvířatům pozemským. Tak pozná všecka země, že Bůh jest v Israeli.FhZ-David Filišťanovi odvětil: „Ty jdeš na mne s mečem, s kopím a se štítem; já však přicházím na tebe ve jménu Hospodina zástupů, Boha vojsk Israelových, která jsi potupil.dgCZ,pravil mu: „Pojď ke mně, a dám tvé maso ptákům nebeským a zvířatům pozemským." fZ+A tázal se Filišťan Davida: „Jsem já pes, že přicházíš na mne s holí?" Pak zlořečil Filišťan Davidovi bohy svými ae{Z*Když Filišťan pohleděl, a uzřel Davida, pohrdal jím; neboť byl jinoch – ryšavý" a pěkného vzezření. – ddCZ)Také Filišťan šel a blížil se víc a více proti Davidovi, a oděnec jeho před ním.Hc Z(vzal hůl svou, kterou vždycky míval v rukou, vybral si pět velmi hladkých kamenů z potoka, vložil je do pastýřské mošny, kterou měl s sebou, a s prakem v ruce šel na Filišťana.^b7Z'Jsa také opásán jeho mečem na jeho rouchu, počal David zkoušeti, může-li v odění choditi; nebyltě tomu zvyklý. Řekl pak David Saulovi: „Nemohu tak choditi, neboť nejsem tomu zvyklý." I složil to,haKZ&I oděl Saul Davida v roucha svá: dal mu na hlavu měděnou přílbu a oblékl jej v pancíř.@`{Z%A David dodal: „Hospodin, který vytrhl mě z moci lva a z moci medvěda, ten vysvobodí mě z rukou Filišťana tohoto." Řekl tedy Saul Davidovi: „Jdi, a Hospodin buď s tebou!"_Z$I lva i medvěda zabil jsem já, služebník tvůj; bude tedy i tomuto Filišťanu neobřezanému jako jednomu z nich. Nuže, půjdu a zbavím lid potupy; neboť kdo je tento neobřezaný Fjlišťan, že se odvážil zlořečiti vojsku Boha živého?"^3Z#honil jsem se za nimi, bil jsem je, a vydíral jsem jim ho z hrdla; když povstávali proti mně, bral jsem je za bradu, dávil a zabíjel jsem je.]%Z"David odvětil Saulovi: „Když pásal služebník tvůj stádo otce svého, a když přicházel lev nebo medvěd, a bral berana ze stáda,*\OZ!Saul řekl Davidovi: „Nemůžeš postaviti se proti Filišťanu tomu, abys bojoval s ním; neboť tys mládeneček, on však je válečník od svého mládí!"[7Z a přivedli ho k němu. I řekl mu: „Ať nikdo neklesá na mysli pro něho! Já, služebník tvůj, půjdu a budu bojovati proti tomu Filišťanu."MZZI mluvilo se o slovech, která David pronesl, zvěstovali je SaulovixYkZA uchýliv se maličko od něho k jinému, tázal se ho týmiž slovy. Lid pak mu odpověděl totéž, co prve.KXZI řekl David: „Co jsem učinil? Zdaž to není (pouhé) slovo?" WZKdyž uslyšel Eliab, nejstarší jeho bratr, že o tom mluví s jinými, rozhněval se na Davida a řekl: „Proč jsi přišel, a proč jsi nechal několik těch ovec v pustině? Znám já pýchu tvou a zlobu srdce tvého: přišel jsi dívat se na bitvu!"PVZLid mu pravil totéž, řka: „To bude dáno muži, který ho zabije."`U;ZDavid tázal se mužů, kteří stáli s ním: „Co bude dáno muži, který zabije tohoto Filišťana a tak odejme potupu od Israele? Neboť kdo je tento neobřezaný Filišťan, že potupil vojska Boha živého?"tTcZI řekl kdosi z Israele: „Vidíte toho muže, který vychází? Aby haněl Israele, vyšel. Protož muže, který ho zabije, zbohatí král velikým bohatstvím, dceru svou mu dá, a dům otce jeho osvobodí od daně v Israeli." – fSGZVšichni Israelité, když uzřeli muže toho, utíkali před ním, velmi se ho bojíce. – 8RkZKdyž ještě mluvil s nimi, ukázal se onen muž, podvrhelec, jménem Goljáš, Filišťan z Getu; vystupoval z ležení Filišťanův a mluvil táž slova; David je slyšel.Q7ZNechav tedy David věci, které byl přinesl, na starost strážnému zavazadel, běžel k bojišti a tázal se, dobře-li je ve všem jeho bratrům.UP%ZIsraelité totiž sešikovali se, ale i Filišťané naproti byli pohotově.MOZVstal tedy David ráno, poručil stádo strážnému, a vzav ty věci odešel, jak mu byl přikázal Isaj. I přišel na místo Magala, mezi vojsko, které vycházelo do boje a křičelo k bitvě.tNcZSaul, oni i všichni synové Israelovi (právě) bojovali proti Filišťanům v údolí Terebintovém. – MZtěchto deset syrců doneseš tisícníkovi. Navštívíš bratry své, dobře-li se mají, a zvíš, ke kterým jsou přiřazeni." – LZI řekl Isaj Davidovi, svému synu: „Vezmi bratrům svým efu pražmy a těchto deset chlebův, a běž do ležení ke svým bratřím;UK%ZVycházel pak Filišťan ráno i večer, a stával (tak) po čtyřicet dní.WJ)Zodešel David, a vrátil se od Saula, aby pásl stádo otce svého v Betlemě.KIZDavid byl nejmladší. Když tedy tři nejstarší šli za Saulem,)HMZ Tři jeho nejstarší synové odešli za Saulem na vojnu; jména tří synů jeho, kteří odešli na vojnu: prvorozený Eliab, druhý Abinadab a třetí Samma./GYZ David byl syn Efraťana, o němž nahoře praveno bylo; byl z Betlema Judova, slul Isaj, měl osm synův, a byl za dnů Saulových starcem velikého věku mezi muži.iFMZ Saul a všichni Israelité, slyšíce takové řeči Filišťanovy, trnuli a báli se náramně.{EqZ A Filišťan dodal: „Já jsem dnes pohaněl vojska Israelova (řka): „Dejte mi muže, ať má se mnou souboj!",DSZ Bude-li moci bojovati se mnou a porazí-li mne, budeme vašimi poddanými; přemohu-li však a porazím-li já jeho, budete poddanými vy a budete nám sloužiti."GC ZStoje volal na zástupy Israelovy a říkal jim: „Proč jste přišli hotovi k bitvě? Nejsem já Filišťan a vy nevolníci Saulovi? Vyberte ze sebe muže a nechať sejde dolů k souboji! BZDřevo kopí jeho bylo jako vratidlo tkalcovské, a železo kopí toho mělo šest set lotů váhy; oděnec jeho šel před ním.TA#ZHoleně měděné měl na hnátech, a štít měděný pokrýval mu ramena. @Zpřílbu měděnou měl na hlavě, a v pancíř šupinatý byl oblečen; vážil pak (ten) jeho pancíř pět tisíc lotů mědi.j?OZI vyšel z tábora Filišťanů podvrhelec, jménem Goljáš z Getu, vysoký šest loket a píď;>ZFilišťané stáli na návrší s oné strany, a Israel stál na návrší s této strany a mezi nimi bylo (to) údolí. =ZSaul pak a synové Israelovi shromáždivše se, přišli do Terebintového údolí a sešikovali se k bitvě proti Filišťanům.< ZFilišťané sebravše vojska svá k boji, sešli se v judském Sochu, a položili se mezi Sochem a Azekou, v krajině Dommim.4;cZKdykoli tedy zlý duch od Hospodina Saula napadl, brával David harfu a sám (na ni) hrával. I občerstvoval se Saul a nabýval úlevy, neb odstupoval od něho zlý duch.e:EZA vzkázal Saul Isajovi: „Ať mi David slouží, neboť nalezl milost před očima mýma!"j9OZTak přišel David k Saulovi a sloužil mu; ten si ho velmi zamiloval, že se stal oděncem jeho.8ZI vzal Isaj osla, naložil naň chlebů, džbán vína a jednoho kozelce, a poslal (to) po Davidovi, synu svém, Saulovi.j7OZPoslal tedy Saul posly k Isajovi se vzkazem: „Pošli ke mně Davida, syna svého, který pase."K6ZJeden ze služebníkův ujav slovo, řekl: „Hle, viděl jsem syna Isaje, Betlemana, který umí hráti; je velmi silný, muž bojovný, obratný v řeči, muž krásný, a Hospodin je s ním."y5mZSaul pravil služebníkům svým: „Opatřte mi tedy někoho, kdo umí dobře hráti, a přiveďte ho ke mně."_49ZNechať rozkáže pán náš, a služebníci tvoji, kteří jsou před tebou, budou hledati člověka, který umí hráti na harfu, aby, když tě napadne zlý duch od Hospodina, sám hrál, a tak se ti ulehčilo."U3%ZI řekli Saulovi služebníci jeho: „Hle, zlý duch od Boha tebou lomcuje.^27ZKdyž pak duch Hospodinův od Saula odstoupil, lomcoval jím duch zlý, od Hospodina.(1KZ Vzal tedy Samuel roh s olejem, a pomazal ho mezi bratry jeho. A obrácen byl duch Hospodinův na Davida od toho dne i potom. Samuel pak vstav, odešel do Ramy.%0EZ Poslal tedy pro něho a přivedl ho. Byl pak ryšavý, pěkného vzezření a krásné postavy. Tu řekl Hospodin: „Nuže, toho pomaž, neboť ten je to."}/uZ A (dále) pravil Samuel Isajovi: „Jsou to již všichni synové tvoji?" On odvětil: „Ještě zbývá nejmladší; pase ovce." I řekl Samuel Isajovi: „Pošli pro něj, ať ho přivedou! Neboť nesedneme k jídlu, dokud on sem nepřijde!"v.gZ Když tak přivedl Isaj sedm. synů svých před Samuela, řekl Samuel Isajovi: „Těch nevyvolil Hospodin."X-+Z Poté přivedl Isaj Sammu, ale i o něm řekl: „Ani toho nevyvolil Hospodin."q,]ZI povolal Isaj Abinadaba, a přivedl ho před Samuela. Ten však řekl: „Ani toho nevyvolil Hospodin."b+?ZHospodin však Samuelovi řekl: „Nehleď na tvář ani na vysokou jeho postavu, neboť jsem jej zamítl. Nesoudím já podle vzezření člověkova; člověk totiž vidí zevnějšek, Hospodin však hledí k srdci."m*UZKdyž přišli, a když uviděl Eliaba, řekl (si): „Je (tento) před Hospodinem jeho pomazaným?"6)gZOn odvětil: „Pokojný: abych obětoval Hospodinu, přišel jsem. Posvěťte se, a pojďte se mnou, ať obětuji." Posvětil také Isaje i syny jeho, a pozval je k oběti.$(CZUčinil tedy Samuel, jak mu řekl Hospodin, a přišel do Betlema. Starší města se divili, vyšli mu vstříc a řekli: „Je příchod tvůj pokojný?"_'9ZK oběti pozvi Isaje, a já ti ukáži, co máš činiti: pomažeš, koho ti ukáži."9&mZSamuel se ptal: „Kterak půjdu? Vždyť uslyší to Saul a zabije mě." Hospodin pravil: „Vezmi si s sebou tele ze skotu a rci: „Abych obětoval Hospodinu, přicházím."|% uZI řekl Hospodin Samuelovi: „Dokavad budeš ty litovati Saula, když přece já jsem ho zavrhl, aby nekraloval nad Israelem? Naplň roh svůj olejem a pojď, ať pošlu tě k Isajovi, Betlemanu, neboť vyhledal jsem si mezi syny jeho krále."$$CZ#A neviděl již Samuel Saula až do dne smrti, své; přece však litoval Samuel Saula, ježto Hospodin želel toho, že ho ustanovil králem nad Israelem.@#}Z"a odešel do Ramy. Také Saul vrátil se domů do Gabay.."WZ!Samuel pravil: „Jako činil meč tvůj ženy bezdětnými, tak bude bez dětí mezi ženami matka tvá!" Pak ho rozsekal Samuel na kusy před Hospodinem v Galgale,>!wZ Poté řekl Samuel: „Přiveďte ke mně Agaga, krále amaleckého!" Byl mu tedy přiveden Agag, náramně tlustý, a chvěl se. I řekl Agag: „Neoddělí mne tedy hořká smrt?"N ZVrátiv se tedy Samuel, šel za Saulem, a Saul poklonil se Hospodinu.9mZAle on řekl: „Zhřešil jsem; avšak nyní pocti mne před staršími lidu mého a před Israelem tím, že se navrátíš se mnou, abych se klaněl Hospodinu, Bohu tvému."kQZJistě Vítěz v Israeli se nesmiluje a lítostí se nepohne, neboť není člověk, aby litoval." ZI řekl mu Samuel: „Odtrhl od tebe Hospodin dnes království israelské, a dal je rodáku tvému, který je lepší nežli ty.dCZKdyž pak se obrátil Samuel, aby odešel, Saul chytil ho za kraj pláště, že se odtrhl. ;ZSamuel však Saulovi odvětil: „Nevrátím se s tebou, neboť jsi zavrhl řeč Hospodinovu, a tebe zavrhl Hospodin, abys nebyl králem nad Israelem."jOZAle nyní, prosím, zprosti mě hříchu mého a navrať se se mnou, bych se poklonil Hospodinu!"-ZI řekl Saul Samuelovi: „Zhřešil jsem, že jsem přestoupil příkaz Hospodinův a slova tvá; bál jsem se lidu i poslechl jsem hlasu jeho.>wZNebo vzpírat se – je jako hadačství hřích, a nechtít podrobit se – jak zločin modlářství. Žes tedy zavrhl řeč Hospodinovu, zavrhl tebe Hospodin, bys nebyl králem."U%ZSamuel řekl: „Zda chce Hospodin celopalům a obětem, a ne spíš, by bylo dbáno hlasu Hospodinova? Lepšíť je zajisté poslušnost nežli oběti, poslechnout víc je, než v obět dát beranů tuk. ZAvšak lid vzal z kořisti ovce a býky, vybrané z toho, co bylo zbito, aby (je) obětoval Hospodinu, Bohu svému, v Galgale."QZSaul se omlouval Samuelovi: „Vždyť přece jsem uposlechl hlasu Hospodinova, šel jsem po cestě, na kterou mě Hospodin poslal, přivedl jsem Agaga, krále amaleckého, Amalečany pák jsem pobil. I~~%}b|${p{z_yy'xjww*v u@tt?ts?rrVqqpyooSnn6mmlukjjIiiohh[ggBffe9dcbbaaa4`x_^^]]-\\[YYzXXXWVVxUUzTTwSSRRRQQ'P\OhNN>W=<<;;599Z88#77c66R55c4y332Q11!0//'.y-,,=+*u)((^'&&8%>$$ #"""!Iv+gZŘekl totiž knězi Abjatarovi, synu Abimelechovu: „Přines mi efod." Když Abjatar efod Davidovi přinesl,M*ZDavid ocitl se ve veliké tísni, neboť lid chtěl ho kamenovati, ježto rozhořčena byla mysl každého muže (ztrátou) synův a dcer jeho. Byl však posilněn David od Hospodina, Boha svého. )ZNeboť i dvě manželky Davidovy byly odvedeny do zajetí, Achinoam Jezrahelka, a Abigail, (kdysi) manželka Nabala karmelského.e(EZdal se David i lid, který byl s ním, do hlasitého pláče, až se jim slzí nedostávalo.'%ZKdyž tedy přišli David a muži jeho k městu, a shledali, že je vypáleno, a ženy, synové a dcery jejich že jsou odvedeni do zajetí, &Zzjímané ženy a vše, co bylo v něm, malé i veliké, odvedli; nezabili totiž nikoho, ale vzavše je s sebou šli svou cestou. % ZPrve nežli přišli třetího dne David a muži jeho do Sikelegu, Amalečané napadli od jihu Sikeleg, dobyli ho, zapálili jej,$'Z Vstal tedy ještě za tmy David, on i muži jeho, aby ráno vyšli a vrátili se do země Filišťanů. Filišťané pak táhli do Jezrahele.#Z Proto vstaň ráno ty i služebníci pána tvého, kteří přišli s tebou; ano, v noci vstaňte, až pak počne svítati, odejděte."5"eZ Achis odpověděl Davidovi: „Vím, že dobrý jsi ty, před očima mými jsi takřka anděl Boží; ale knížata filištínská řekla: „Ať netáhne s námi do boje!"Z!/ZTu pravil David Achisovi: „Co jsem však učinil, a co jsi shledal na mně, služebníku svém, od té doby, co ti sloužím až do dneška, že nemám jíti bojovat proti nepřátelům pána mého, krále?"V 'ZVrať se tedy, jdi v pokoji, bys neurážel očí knížat filištínských!"4cZPovolal tedy Achis Davida a řekl mu: „Jakože živ je Hospodin! Tys upřímný a hodný podle mého názoru, a těší mě, že vycházíš a vcházíš se mnou do tábora, neboť neshledal jsem na tobě nic zlého ode dne, kdy jsi přišel ke mně, až do dneška; ale knížatům se nelíbíš.oYZZda není to David, kterému zpívali tančíce: „Pobil Saul svých tisíc, ale David deset tisíc!"MZKnížata filištínská však rozhněvala se na něj a řekla mu: „Ať se vrátí muž tento a sedí na svém místě, na kterém jsi jej ustanovil, a nechať netáhne s námi do boje, by se nestal nepřítelem naším, když se počneme bíti; nebo kterak jinak bude moci usmířiti pána svého, nežli hlavami našimi?MZI řekla knížata filištínská k Achisovi: „K čemu jsou (zde) tito Hebreové?" Achis odpověděl knížatům filištínským: „Zda neznáte Davida, který byl služebníkem Saula, krále israelského, a je u mne mnoho dní, ano roky, a neshledal jsem na něm nic (zlého) ode dne, kdy utekl ke mně, až do dneška?"ueZKnížata filištínská táhla po stech a tisících, David pak a muži jeho byli v zadním voji s Achisem.y oZVšecka vojska Filišťanů shromáždila se v Afeku, Israel pak položil se u studnice, která byla v Jezraheli.a=Za předložila je Saulovi a služebníkům jeho. Když pojedli, vstali a odešli tu noc.ymZŽena ta měla doma vykrmené tele; to rychle zabila a vzavši mouky, zadělala ji, napekla přesných chlebův,'IZOn však odepřel řka: „Nebudu jísti." I nutili ho služebníci jeho i žena ta, až konečně poslechl hlasu jejich, vstal se země a sedl si k rohožce.#Znyní tedy poslechni také ty hlasu služebnice své: předložím ti skývu chleba, bys pojedl, tak se posilnil a mohl jíti svou cestou."mUZPřistoupila tedy žena ta k Saulovi – byltě velmi poděšen – a řekla mu: „Hle, poslechla služebnice hlasu tvého a vydala jsem život svůj v nebezpečenství. Poslechla jsem řečí tvých, které jsi mluvil ke mně;}ZSaul padl ihned, jak dlouhý byl, na zem; neboť ulekl se slov Samuelových a byl vysílen, ježto nejedl celý ten den.-UZa vydá Hospodin s tebou také Israele v ruce Filišťanů. Zítra ty i synové tvoji budete se mnou; ano i ležení israelské vydá Hospodin v ruce Filišťanů."'ZŽe jsi neposlechl hlasu Hospodinova, a žes na Amalekovi neučinil zadost hroznému hněvu jeho, proto učinil ti dnes Hospodin, co trpíš,ZUčinil totiž tobě Hospodin, jak mluvil skrze mne: vytrhl království tvé z ruky tvé a dal je rodáku tvému Davidovi.kQZI řekl Samuel: „Co se mne ptáš, kdyžtě Hospodin odstoupil od tebe a přešel k soku tvému?<sZA řekl Samuel Saulovi: ,„Proč mě znepokojuješ, že jsem byl vyvolán?" Saul odpověděl: „Soužen jsem náramně; neboť Filišťané bojují proti mně a Bůh odstoupil ode mne: nechtěl mi odpověděti ani (skrze) proroky ani (skrze) sny; proto povolal jsem tebe, bys mi oznámil, co mám dělati.LZKdyž se jí tázal: „Jaká je podoba jeho?" odpověděla: „Člověk, stařec vystupuje a jest oděn pláštěm." I porozuměl Saul, že je to Samuel, padl tváří svou k zemi a poklonil se. Z Král jí pravil: „Neboj se! Co jsi viděla?" I řekla žena Saulovi: „Cosi božského jsem viděla, ano vystupuje ze země." Z Když pak uzřela žena Samuela, vzkřikla hlasem velikým a řekla Saulovi: „Proč jsi mě oklamal? Vždyť jsi ty Saul!"_ 9Z Tázala se ho tedy žena: „Koho mám ti vyvolati?" On řekl: „Samuela mi vyvolej!"z oZ Tu přisáhl jí Saul při Hospodinovi, řka: „Jakože živ je Hospodin! Nic zlého se ti nestane pro tu věc!" 1Z Žena mu pravila: „Zajisté víš sám, co vše učinil Saul, kterak vyhladil čaroděje a hadače ze země: proč tedy ukládáš mi o život?"QZZměnil tedy podobu svou, přestrojil se, šel sám a dva muži s ním a přišli k ženě té v noci I řekl jí: „Věšti mi pomocí vyvolaného ducha a vyvolej mi (mrtvého), kterého ti povím!"eEZŘekl tedy Saul služebníkům svým: „Vyhledejte mi ženu, která umí vyvolávati duchy; půjdu k ní a tázati se budu skrze ni." I řekli mu služebníci jeho: „Je žena, která umí vyvolávati duchy, v Endoru."gIZI dotazoval se Hospodina, avšak neodpověděl mu ani sny ani skrze kněze, ani skrze proroky.]5ZKdyž viděl Saul tábor Filišťanů, ulekl se a srdce jeho náramně se poděsilo.ZFilišťané tedy se shromáždili, přitáhli a položili se v Sunamu. Také Saul shromáždil všecky Israelity, a přišel do Gelboe.%ZSamuel byl již mrtev; všecek Israel ho oplakával a pochovali ho v Ramě, městě jeho. A Saul byl vyplenil čaroděje a hadače ze země.7ZDavid pravil Achisovi: „Nyní zvíš, co učiní služebník tvůj." „A já" – vece Achis – „strážcem hlavy své tě ustanovím navždy!"= wZV těch dnech shromáždili Filišťané vojska svá, aby počali válku proti Israelovi. I řekl Achis Davidovi: „Věz nyní, že potáhneš se mnou na vojnu ty i mužstvo tvé!"+Z Důvěřoval tedy Achis Davidovi říkaje (si): „Mnoho zlého učinil lidu svému, Israelovi; proto mi bude služebníkem na věčné časy,"kQZ Nedaroval David života ani muži ani ženě, a nepřiváděl jich do Getu. říkaje (si): „Aby snad nežalovali na nás." Tak činil David a to bývalo zvykem jeho po všecky dny, ve kterých bydlil v krajině Filišťanů.:~oZ Když se ho Achis tázával: „Na koho jsi dnes učinil výpad?" odpovídal David: „Proti Negebu Judovu", nebo: „Proti Negebu Jerameelanů", nebo: „Proti Negebu Keňami"."}?Z David hubil všecku zemi (tu), nenechávaje živého muže ani ženy; a pobrav ovce, býky, osly, velbloudy i roucha, vracel se a přicházel k Achisovi.1|]ZDavid a muži jeho vystupovali a vycházeli na kořist mezi Ges-suřany, Gerzany a Amalečany; nebo ti od pradávna bydlili ve vsích krajiny té až k Suru a k Egyptu.a{=ZByl pak počet dnů, ve kterých David bydlil v krajině Filišťanů, čtyři měsíce.lzSZDal mu tedy Achis toho dne Sikeleg; z té příčiny patří Si-keleg králům judským do dneška.xykZŘekl pak David Achisovi: „Jestliže jsem nalezl milost před očima tvýma, budiž mi dáno místo v některém městě krajiny této, abych tam bydlil; neboť proč by měl zůstávati služebník tvůj v městě královském s tebou?"bx?ZKdyž bylo Saulovi oznámeno, že utekl David do Getu, přestal se dále po něm píditi.twZTu pravil Saul Davidovi: „Požehnán buď, synu můj, Davide! Zajisté, co konati budeš, dokonáš, a jistě to zmůžeš!" Odešel pak David cestou svou a Saul vrátil se domů.s1Zjako jsem na výsost vážil si dnes života tvého, tak bude vážen život můj v očích Hospodinových a on vysvobodí mě ze vší úzkosti!"Ar}ZVšaktě Hospodin odplatí každému podle jeho spravedlnosti a věrnosti. Dal totiž Hospodin dnes tebe v ruku mou, ale nechtěl jsem vztáhnouti ruky své na pomazaného Hospodinova;yqmZDavid ujav slovo řekl: „Hle, kopí královo! Ať přijde někdo ze služebníků králových a vezme (si) je!kpQZI řekl Saul: „Zhřešil jsem! Navrať se, synu můj, Davide! Neboť dokonce nic zlého ti již neučiním, že jsi vážil si dnes života mého; jeť zřejmo, že jsem pošetile si počínal a že jsem chyboval příliš."(oKZNuže, nebudiž vylita krev má na zemi před Hospodinem; neboť vyšel král israelský, aby ukládal (mi) o život, jako bývá honěna koroptev na horách."Hn ZProto nyní poslyš, prosím, pane můj, králi, slova služebníka svého: „Pudí-li tě Hospodin proti mně, zavoniž (mu) obět! Pudí-li však tě lidé, zlořečeni buďte před obličejem Hospodinovým, neboť mě vyhnali dnes, že nemohu sídliti v dědictví Hospodinově, a řekli: Jdi, služ bohům cizím!"ymmZA dodal: „Proč pán můj pronásleduje služebníka svého? Co jsem učinil? Nebo co zlého lpí mi na rukou?l!ZSaul poznal hlas Davidův a řekl: „Není-liž to hlas tvůj, synu můj, Davide?" David řekl: „Můj hlas (je to), pane můj, králi!"Yk-ZNení to dobře, co jsi učinil! Jakože živ je Hospodin, vy hodni jste smrti, že jste nestřehli pána svého, pomazaného Hospodinova! Viz nyní, kde je kopí Saulovo a džbán vody, který měl u hlavy!"DjZI řekl David Abnerovi: „Zda nejsi ty muž? A kdo jiný v Israeli je ti roven? Proč jsi tedy nestřehl pána svého, krále? Neboť vešel kdosi z lidu, aby zabil krále, pána tvého.*iOZzvolal David na lid a na Abnera, syna Nerova, řka: „Což mi neodpovíš, Abnere?" Abner odpověděl: „Kdo jsi ty, který křičíš a znepokojuješ krále?"hyZ Když pak přešel David na protější stranu a stál na vrcholu hory daleko, že byla veliká vzdálenost mezi nimi,Tg#Z Vzal tedy David kopí a džbán vody, kterou měl Saul u hlavy, a odešli; nikdo jich neviděl, necítil, nikdo se neprobudil, ale všichni spali, nebo tvrdý spánek od Hospodina byl na ně přikvačil.f3Z Chraniž mne Hospodin, abych vztáhl ruku svou na pomazaného Hospodinova! Ale vezmi nyní kopí, které má u hlavy, a džbán vody, a odejděme!"'eIZ A (dále) pravil David: „Jakože živ je Hospodin! Zajisté jen Hospodin ho porazí, buď že přijde čas jeho, že zemře, nebo vytáhne do boje a zahyne.d}Z David však řekl Abisajovi: „Nezabíjej ho; neboť kdo, vztáhna ruku svou na pomazaného Hospodinova, bude nevinen?"3caZI řekl Abisaj Davidovi: „Vydal Bůh dnes nepřítele tvého do rukou tvých; nyní tedy probodnu jej kopím až do země jedním rázem, že druhého nebude potřebí.6bgZKdyž tedy přišli David a Abisaj k lidu v noci, nalezli Saula, an leží a spí ve stanu, maje kopí vetknuté v zemi u své hlavy, Abnera pak a lid, ani spí kolem něho.3aaZřekl David Achimelechovi, Heťanu a Abisajovi, synu Sarviinu, bratru Joabovu: „Kdo sestoupí se mnou k Saulovi do ležení?" Abisaj pravil: „Já sestoupím s tebou!"f`GZPoté David tajně vstal a přišel na místo, kde byl Saul. Když si prohlédl místo, na kterém ležel Saul a Abner, syn Nerův, velitel jeho vojska, a (když viděl) Saula, an spí ve stanu a ostatní lid okolo něho,D_Zposlal vyzvědače a vyzvěděl, že jistotně tam přijde.$^CZI položil se Saul v Ga-bae-Hachile, která byla proti poušti u cesty, kdežto David zdržoval se na poušti. Vida pak, že půjde Saul za ním na poušt,]ZVstal tedy Saul a táhl dolů na poušť Zif – a ním tři tisíce mužů, vybraných z Israele – aby hledal Davida na poušti Zif.z\ qZZifští přišli k Saulovi do Gabay řkouce: „Hle, David skryl se na pahorku Hachile, který je proti poušti."m[UZ,Saul však dal Micholu, dceru svou, manželku Davidovu, Fal-tiovi, synu Laisa, který byl z Gallimu.MZZ+Také Achinoamu z Jezrahelu pojal David; obě byly jeho manželkami.YZ*Abigail pak rychle vstala, vsedla na osla, – pět dívek šlo pěšky s ní – jela za posly Davidovými a stala se jeho manželkou.X9Z)Ona vstala, poklonila se tváří k zemi, a řekla: „Hle, služebnice tvá budiž otrokyní, která bude omývati nohy služebníkům pána svého."W)Z(Přišli tedy služebníci Davidovi k Abigaile do Karmelu a řekli jí:. „David posílá nás k tobě, že si tě chce vzíti za manželku."-ZLidé ti velmi dobří nám byli a neubližovali nám; aniž kdy něco ztratilo se (nám) po všechen čas, kdy jsme obcovali s nimi na poušti;4=cZAbigaile, manželce Nabalově, oznámil jeden ze služebníkův [jejích] řka: „Kle, David poslal posly z pouště, aby pozdravili pána našeho; on však je zle odbyl.\<3Z Tu řekl David služebníkům svým: „Připaš každý meč svůj!" I připásal si každý meč; také David připásal si meč. Šlo pak za Davidem okolo čtyř set mužů; dvě stě jich zůstalo u břemen.; Z Dali se tedy služebníci Davidovi zase na cestu, vrátili se, přišli k Davidovi a oznámili mu do slova vše, co byl řekl.:#Z Mám vzíti chleby své, nápoj svůj a maso z dobytka, který jsem zbil svým střihačům, a dáti lidem, o kterých nevím, odkud jsou?"$9CZ ujal slovo Nabal a řekl služebníkům Davidovým: „Kdo je David? A kdo je syn Isajův? Dnes je mnoho služebníků, kteří utíkají od pánů svých.8{Z Když přišli služebníci Davidovi, pověděli Nabalovi všecka ta slova jménem Davidovým. Když přestali mluviti,p7[ZPtej se služebníků svých, povědí tobě. Nyní tedy nechať naleznou služebníci tvoji milost před očima tvýma, neboť v den dobrý přicházíme : co budeš míti po ruce, dej služebníkům svým a synu svému Davidovi."G6 ZSlyšel jsem, že pastýři tvoji, kteří byli s námi na poušti, stříhají; nikdy jsme jim neublížili aniž jim kdy co ze stáda scházelo po všecek čas, kdy byli s námi v Karmelu.Y5-Za rcete (mu): „Žij! Pokoj tobě, pokoj domu tvému, pokoj všemu, co je tvé!4yZposlal deset jinochův a řekl jim: „Jděte nahoru do Karmelu, jděte k Nabalovi, pozdravte ho pokojně mým jménemJ3ZKdyž uslyšel David na poušti, že Nabal stříhá stádo své,;2qZJméno muže toho bylo Nabal, a jméno manželky jeho Abigail; byla to žena velmi rozšafná a sličná, ale muž její byl tvrdý, velmi zlý a zlomyslný; byl z rodu Kalebova.L1ZByl pak muž kterýs na poušti Maon, který měl statek v Karmelu. Člověk ten byl velmi bohat; měl tři tisíce ovec a tisíc koz. I přihodilo se, že bylo stříháno stádo jeho v Karmelu.0 !ZSamuel umřel; i shromáždil se všecek Israel, oplakávali ho a pochovali v jeho domě v Ramě. David vstav, sestoupil na poušť Faran.z/oZI přisáhl David Saulovi. Poté odešel Saul domů, David pak a muži jeho vystoupili na bezpečnější místa..Zpřisáhni mi při Hospodinu, že nevypleníš potomstva mého po mně, že nevyhladíš jména mého z domu otce mého."o-YZNyní pak, ježto vím, že jistě budeš králem a že budeš pevně držeti království israelské,, ZNebo kdo, dopadna nepřítele svého, propustí ho v dobrém? Kéž ti Hospodin odplatí dobrým za to, co jsi mi dnes učinil!m+UZTys ukázal dnes, co dobrého jsi mi prokázal: když mě dal Hospodin v ruku tvou, nezabil jsi mne.*%ZPoté řekl Davidovi: „Spravedlivější jsi ty nežli já; neboť ty odplacuješ se mi dobrým, já však zlým tobě jsem se odplacoval.)ZKdyž David tyto řeči k Saulovi domluvil, řekl Saul: „Není-liž to hlas tvůj, synu můj, Davide?" A Saul počal hlasitě plakati.(ZBudiž Hospodin soudcem a rozsuď mezi mnou a tebou; kéž shlédne a ujme se pře mé, kéž vysvobodí mě z ruky tvé!"Z'/ZKoho honíš, králi israelský? Koho honíš? Psí mrchu honíš a jednu blechu!}&uZJak se říká ve starém přísloví: „Z bezbožných vychází bezbožnost": tak také ruka má se tě nedotkne!n%WZ Sudiž Hospodin mezi mnou a tebou, a Hospodin pomstiž mne na tobě; ruka má však nedotkne se tebe!'$IZ Ano, otče můj, viz a poznej kraj pláště (svého v ruce mé! Když jsem řezal kraj pláště tvého, nechtěl jsem vztáhnouti ruku na tebe; (z toho) poznej a viz, že není ve mně zloby ani zrady; nezhřešil jsem proti tobě, ty však ukládáš mi o život, abys mi jej odňal.t#cZ Hle, dnes vidí oči tvé, že vydal tebe Hospodin v ruku mou v jeskyni; a napadlo mne, bych tě zabil, ale odpustilo ti oko mé, neboť jsem (si) řekl: „Nevztáhnu ruky své na pána svého, poněvadž je pomazaným Hospodinovým."s"aZ a řekl Saulovi: „Proč posloucháš řeči lidí, kteří praví: „David usiluje o tvé neštěstí?"%!EZ vstal po něm i David, a vyšed z jeskyně, volal za Saulem řka: „Pane můj, králi!" Když se Saul ohlédl, David sehnuv se tváří k zemi, poklonil se )Z(Těmi) slovy obměkčil David muže své a nedopustil jim, by povstali proti Saulovi. Když pak Saul z jeskyně vyšel a bral se svou cestou,CZI řekl mužům svým: „Hospodin mne milostivě uchovej, bych učinil tu věc pánu svému, pomazanému Hospodinovu, že bych vztáhl ruku svou na něj! Jeť pomazaným Hospodinovým!"KZPoté tlouklo srdce Davidovi, že odřezal kraj pláště Saulova.`;ZI řekli Davidovi služebníci jeho: „Aj, den, kdy praví ti Hospodin : „Já dám nepřítele tvého tobě, abys mu učinil, cokoli libo bude očím tvým." Tu David vstal a uřezal tiše kraj pláště Saulova.3aZI přišel k ohradám ovčím, jež byly vedle cesty. A byla tam jeskyně, do které vešel Saul na potřebu; David pak a muži jeho skrývali se hlouběji v té jeskyni.8kZPojav tedy Saul tři tisíce mužů, vybraných ze všeho Israele, šel hledati Davida a mužů jeho i na nejpříkřejších skalách, které toliko kamzíkům schůdny jsou.mUZKdyž pak navrátil se Saul, vyhnav Filišťany, oznámili mu: „Hle, David je na poušti Engaddi."L ZOdtud odešel David nahoru a bydlil v bezpečných místech Engaddi. ZVrátil se tedy Saul přestav honiti se za Davidem, a pospíchal proti Filišťanům. Proto nazvali to místo „Skála dělící"._9ZTu přišel posel k Saulovi řka: „Rychle pojď, nebo vtrhli Filišťané do země."ZA šel Saul po svahu hory s jedné strany, David pak a mužstvo jeho byli na svahu hory (té) po straně druhé; David již pochyboval, že by mohl Saulovi uniknouti, neboť Saul a mužstvo jeho obkličovali Davida a muže jeho se všech stran, aby je zjímali.G ZKdyž pak táhl Saul a družina jeho hledati ho, bylo to oznámeno Davidovi; i sestoupil hned ke Skále a přebýval na poušti Maon. Saul uslyšev o tom, hnal se za Davidem na poušť Maon.tcZVstavše tedy, odešli do Zifu před Saulem. David však a jeho mužstvo byli na rovině, napravo Jesimonu.X+ZVyzvěďte a vyzkoumejte všecky skrýše jeho, v nichžto se skrývá, a vraťte se ke mně s věcí jistou, abych šel s vámi. Byť pak i do země zalezl, pátrati budu po něm ve všech krajích Judska."S!ZJděte tedy, prosím, bedlivěji (vše) připravte, pozorněji si veďte, vypátrejte místo, na kterém bývá noha jeho, jakož i kdo ho tam viděl; nebo tuší o mně, že mu činím lstivě úklady.S!ZSaul řekl: „Požehnáni buďtež od Hospodina, že jste mne politovali!wiZNuže tedy, kdykoli se ti zachce přijíti, přijď; naše pak péče bude, bychom ho vydali v ruce královy."1ZI přišli Zifští k Saulovi do Gabay řkouce: „Hle, David skrývá se u nás v nejbezpečnějších místech Lesa, který je napravo pouště.eEZA učinili oba smlouvu před Hospodinem. David zůstal v Lese, Jonatan pak vrátil se domů.( KZ„Neboj se; neboť nenalezne tebe ruka Saula, otce mého, ale ty kralovati budeš nad Israelem, a já budu druhým po tobě; však i Saul, otec můj, ví to."f GZvstal Jonatan, syn Saulův, odešel k Davidovi do Lesa a dodal mu důvěry v Boha; pravil mu:n WZI viděl David, že vyšel Saul, by mu ukládal o život. Když tedy byl David na poušti Zif v Lese,. WZDavid se zdržoval na poušti na místech nejbezpečnějších, a zůstával v horách pouště Zif; a Saul pásl po něm všecky dny, ale nedal ho Bůh v ruce jeho.t cZ Vstal tedy David a mužstvo jeho – bylo jich asi šest set – a vyšedše z Keily, sem tam potulovali se nazdařbůh. Když bylo Saulovi oznámeno, že utekl David z Keily [a (tak) se zachránil], (Saul) nedbal (již) o tu výpravu.yZ I řekl David: „Vydají Keilští mne, i muže, kteří se mnou jsou, v ruce Saulovy?" Hospodin pravil: „Vydají."7Z Sestoupí tedy (sem) Saul, jak slyšel služebník tvůj? Hospodine, Bože Israelův, oznam (to) služebníku svému!" Hospodin řekl: „Sestoupí."'IZ Pak pravil David: „Hospodine, Bože Israelův! Služebník tvůj slyšel pověst, že se chystá Saul přijíti do Keily, aby vyvrátil (to) město pro mne.q]Z Když to David zvěděl, že Saul tajně mu strojí úklady, řekl Abjatarovi, knězi: „Přines efod!"dCZA přikázal Saul všemu lidu, aby táhl do boje ke Keile, a oblehl Davida i mužstvo jeho.2_ZKdyž bylo Saulovi oznámeno, že přišel David do Keily, řekl Saul: „Dal ho Bůh v ruce mé, neboť jest zavřen všed do města, ve kterém jsou brány a závory."nWZToho času, kdy utekl Abjatar, syn Achimelechův, k Davidovi, a přišel do Keily, měl s sebou efod.1]ZOdešel tedy David a mužstvo jeho do Keily, bojoval" proti Filišťanům, odehnal jim dobytek, a způsobil jim velikou porážku. Tak vysvobodil David obyvatele Keily. ZDavid tázal se tedy opět Hospodina, a ten mu odpověděl: „Vstaň a jdi do Keily, neboť já dám Filišťany v ruku tvou.""?ZI řeklo mužstvo Davidovo, které s ním bylo: „Hle, jsme tu v Judsku a bojíme se; čím více, půjdeme-li do Keily proti vojskům filištínským?"'~IZTázal se tedy David Hospodina řka: „Mám jíti, bych ty Filišťany porazil?" Hospodin řekl Davidovi: „Jdi: porazíš Filišťany a Kedu vysvobodíš!"W} +ZDavidovi bylo oznámeno: „Hle, Filišťané dobývají Keily a loupí humna." |ZZůstaň se mnou, neboj se; bude-li kdo ukládati o život mně, bude také ukládati o život tobě, a se mnou zachován budeš."@{{ZI řekl David Abjatarovi: „Věděl jsem toho dne, ježto byl tam Edomec Doeg, že to bezpochyby oznámí Saulovi. Já odpovídám za smrt všech příslušníků (domu) otce tvého.9zoZa oznámil mu, že pobil Saul kněze Hospodinovy.by?ZJeden však syn Achimelecha, syna Achitobova, jménem Abjatar, vyvázl, utekl k Davidovi,x+ZTaké Nobe, kněžské město, vybil ostřím meče, muže i ženy, děti, ano i kojence; hovězí dobytek, osly i ovce (pobil) ostřím meče.Hw ZŘekl tedy král Doegovi: „Obrať ty se a oboř se na ty kněze." Edomec Doeg se obrátil, obořil se na kněze a zabil toho dne osmdesát pět mužů, kteří se oblékali ve lněný efod.v/ZA přikázal král běžcům, kteří stáli kolem něho: „Obraťte se a pobijte (ty) kněze Hospodinovy, neboť ruka jejich je s Davidem: ač věděli že utíkal, neoznámili mi nic." Služebníci královi však nechtěli vztáhnouti rukou svých na kněze Hospodinovy.Yu-ZTu řekl král: „Smrtí zemřeš, Achimelechu, ty i všecek dům otce tvého."`t;ZZda dnes (teprv) počal jsem tázati se mu Boha? Odstup to ode mne! Nepodezřívej král z takových věcí služebníka svého a všeho domu otce jeho; neboť nevěděl služebník tvůj o té věci nic, ani zbla."9smZAchimelech odpovídaje králi pravil: „A kdo je mezi všemi služebníky tvými jako David, zeť králův, tak věrný, poslušný tvých rozkazův a vážený v domě tvém?NrZ Řekl mu tedy Saul: „Proč jste se spikli proti mně, ty a syn Isajův? Neboť dal jsi mu chleby a meč, a tázal ses mu Boha, aby povstal proti mně a úklady mi strojil, jak činí do dneška."cqAZ I řekl Saul Achimelechovi: „Slyš, synu Achitobův!" On odpověděl: „Tu jsem, pane!"+pQZ Poslal tedy král, aby zavolali kněze Achimelecha, syna Achitobova, jakož i všecek dům otce jeho, kněze, kteří byli v Nobe; ti všichni přišli ke králi._o9Z ten tázal se mu Hospodina a dal mu potravy: také meč Filišťana Goljáše mu dal."0n[Z Doeg, Edomec, který tu stál, a byl první mezi služebníky Saulovými, ujal slovo a řekl: „Viděl jsem syna Isajova v Nobe u kněze Achimelecha, syna Achitobova;:moZže jste se spikli všichni proti mně? Není nikoho, kdo by mi něco oznámil, zvláště, že i syn můj učinil smlouvu se synem Isajovým! Není, kdo by mne politoval z vás, nebo kdo by mi něco oznámil, že poštval syn můj proti mně služebníka mého, který mi strojí úklady až do dneška!"?lyZpravd služebníkům svým, kteří stáli při něm: „Nuže, slyšte, synové Benjaminovi. Dá vám všem syn Isajův pole a vinice, a všecky vás udělá tisícníky a setníky,MkZUslyšev Saul, že se ukázal David a muži, kteří byli s ním – Saul zůstával v Gabae, byl v háji, který je u Rámy, měl v ruce kopí a všichni služebníci jeho stáli okolo něho – jZŘekl pak prorok Gad Davidovi: „Nezůstávej v pevnosti té, dej se na cestu a jdi do Judska." David šel a přišel do lesa Haret.uieZI nechal jich u krále moabského, a zůstávali u něho všecky dny, ve kterých byl David v oné pevnosti. 45~~}}|0{zyy=xxEwvuttNss rrrXr&qq'ppEoJnnmm"llkkjj-iohhVgg7fff e%dd-cc4bbaa``_e^^J]]n\\Q[[Z}YYXWW|VVJUUeTT%SRR_QQ^Q PhONMMfLKKJJgIINHHFGGnGFF3DDCCBAAK@@@?@>> =#QwdI tázal se David Hospodina: „Mám vystoupiti proti Filišťanům? A dáš je do ruky mé?" Hospodin Davidovi odpověděl: „Vystup, neboť ano, vydám Filišťany do ruky tvé!"FPdFilišťané pak přitáhli a rozsadili se po údolí Rafaim.(OKdKdyž Filišťané uslyšeli, že pomazali Davida za krále nad Israelem, vytáhli všichni, by vyhledali Davida; David uslyšev to, odebral se dolů do tvrze.-NWdJafjáš, Elisama, Elioda a Eliialet.M;dJebahar, Elisua, Nefeg,gLIdjména těch, kteří se mu narodili v Jerusalemě, jsou tato: Samua, Sobab, Natan, Šalomoun,K#d David pojal ještě (jiné) ženiny a ženy v Jerusalemě, když byl přišel z Hebronu, a narodilo se Davidovi také jiných synů a dcer;Jd I poznal David, že ho potvrdil Hospodin za krále nad Israelem, a že povýšil království jeho pro svůj lid israelský.I}d Hiram, král tyrský, poslal posly k Davidovi, cedrové dřevo, řezbáře a kameníky, a (ti) vystavěli dům Davidovi.cHAd A čím dále tím více David prospíval a rostl, a Hospodin, Bůh zástupů, byl s ním.~Gwd Pak se usadil David v té tvrzi, nazval ji „Městem Davidovým", a vybudoval (je) kolem dokola od Mella i dovnitř.F{dToho dne totiž ustanovil David odměnu tomu, kdo porazí Jebušany a dotkne se domovních žlabů [a odstraní slepé a kulhavé, kteří nenáviděli duše Davidovy. – Proto praví se v přísloví: „Slepí a kulhaví nevejdou do domu." –]MEdDavid však dobyl tvrze Sionu. – [To je „Město Davidovo".] – wDidVytáhl pak král a všichni muži, kteří byli s ním, k Jerusalemu, proti Jebušanům, (pra)obyvatelům země té; i pravili Davidovi: „Nevtáhneš sem, leč odstraníš slepé a kulhavé." [– To znamená: Nevtáhne sem David! –]CdV Hebronu kraloval nad Judou sedm let a šest měsíců, v Jerusaleme pak kraloval třicet tři roky nade vším Israelem i nad Judou.XB+dVe třiceti letech byl David, když počal kralovati a kraloval čtyřicet let."A?dPřišli tedy starší Israelovi ke králi do Hebronu, král učinil s nimi smlouvu v Hebronu před Hospodinem, a pomazali Davida za krále nad Israelem.Q@dTaké již dříve, když byl Saul králem nad námi, tys vyváděl a zpět přiváděl Israele: a řekl ti Hospodin: „Ty budeš pastýřem lidu mého israelského a ty budeš vévodou nad Israelem"t? edVšichni kmenové Israelovi přišli k Davidovi do Hebronu a pravili: „Hle, my kost tvá a maso tvé jsme.L>d Na rozkaz Davidův tedy služebníci jeho zabili je; a zutínavše jim ruce i nohy, pověsili je nad rybníkem v Hebronu. Hlavu však Isbosetovu vzali a pochovali ji v hrobě Abnerově v Hebronu.1=]d čím více nyní, když lidé bezbožní zabili člověka nevinného, v domě jeho, na loži jeho, budu vymáhati krev jeho z ruky vaší a sprovodím vás se světa!"N<d Jestliže jsem toho, který mi oznámil a řekl: „Mrtev je Saul", který se domníval, že mi přináší příznivou zvěst, jal a zabil v Sikelegu, ač jsem měl mu dáti odměnu za poselství:/;Yd David odpovídaje Rechabovi a Baanovi, bratru jeho, synům Remmona, Beroťana, pravil jim: „Jakože živ je Hospodin, který vysvobodil duši mou z každé tísně!u:edpřinesli hlavu Isbosetovu k Davidovi do Hebronu, a řekli králi: „Hle, hlava Isboseta, syna Saula, nepřítele tvého, který hledal smrti tvé; dnes dal Hospodin pánu mému, králi, že pomstěn je na Saulovi a na jeho potomstvu!"9dKdyž tedy vešli do domu, on spal na svém lůžku v ložnici; i udeřili ho, zabili, vzali hlavu jeho, šli cestou k Poušti celou noc,8dVešli do domu nenápadně, jako by šli pro pšenici, udeřili ho do břicha, Rechab (totiž) a Baana, bratr jeho, a utekli.X7+dI přišli synové Remmona, Beroťana, Rechab a Baana, a vešli za denního horka do domu Isboseta, který právě spal – o polednách – na svém lůžku. Také vrátná domu, tříbíc pšenici, usnula.#6AdJonatan, syn Saulův, měl syna chromého na nohy. Bylo mu totiž pět let, když přišla zpráva o Saulovi a Jonatanovi z Jezraele; i vzala jej chůva jeho a dala se s ním na útěk; když však (příliš) pospíchala, aby unikla, upadl a okulhavěl; jmenoval se Mifiboset. – z5odBeroťané totiž (byli) utekli do Getaimu a zdržovali se tam jakožto přistěhovalci až do tohoto času. – 64gdMěl pak syn Saulův dva muže, náčelníky lupičů, jeden slul Baana a druhý Rechab, synové Remmona, Beroťana z Benjaminovců; neboť i Berot počítají do Benjamina.v3 idKdyž uslyšel Isboset, syn Saulův, že padl Abner v Hebronu, klesly mu ruce, a všechen Israel byl zaražen.12]d'Já však ještě slabý, (teprv) pomazaný král jsem; a ti muži, synové Sarviini, jsou na mne silni; odplatil tedy Hospodin tomu, kdo zle činí, podle zloby jeho!"i1Md&Král řekl také služebníkům svým: „Nevíte, že kníže velmožné padlo dnes v Israeli?u0ed%Toho dne poznal veškeren lid a všecek Israel, že nepůsobil král k tomu, by zabit byl Abner, syn Nerův.r/_d$Všecek lid (to rád) slyšel a líbilo se jim (to jako) vše, co činil král přeci očima všeho lidu._.9d#Když pak přišlo všecko množství, aby pojedlo s Davidem, ještě za jasného dne. přisáhl David řka: „Ať mě Bůh trestá a opět trestá, okusím-li před západem slunce chleba nebo čehokoli jiného.",-Sd"Ruce tvoje (Abnere) nebyly svázány, ani nohy tvé pouty zatíženy. Ale jak padají pod rukou bezbožnou, padl jsi!" A všecek lid plakal ještě více nad ním.`,;d!Král kvílel a naříkal pro Abnera řka: „Neumřel Abner jako mrou zbabělí lidé!+ d Když Abnera v Hebroně pochovali, dal se král David do hlasitého pláče nad hrobem Abnerovým; také veškeren lid plakal.9*mdŘekl pak David Joabovi i všemu lidu, který byl s ním: „Roztrhněte roucha svá, oblecte srstěný šat a plačte nad mrtvolou Abnerovou. Také král David šel za marami.u)edTak zabil Joab a Abisaj, bratr jeho, Abnera, protože byl zabil Asaela, bratra jejich, v Gabaoně, v bitvě.J(dale nechať přijde na hlavu Joabovi a na všechen dům otce jeho: ať nikdy nescházejí v domě Joabově chamotocí, malomocní, podpírající se o berlu, padlí mečem a nemající chleba!"&'GdKdyž to uslyšel David, a věc byla již hotova, řekl: „Nebudu míti viny před Hospodinem na věky já ani království mé na krvi Abnera, syna Nerova;P&dKdyž tedy vrátil se Abner do Hebronu, zavedl ho Joab stranou, do brány, jako by s ním chtěl v soukromí promluviti; tam ho udeřil do břicha, že umřel, aby pomstil krev Asaela, bratra svého.|%sdA vyšed Joab od Davida, poslal posly za Abnerem a dal ho přivésti od cisterny Sira; David však o tom nevěděl.($KdNeznáš Abnera, syna Nerova, že proto přišel k tobě, by tě podvedl, aby vyzvěděl, jak vycházíváš a přicházíváš, aby poznal vše, co činíš?"# dvšel Joab ke králi a řekl: „Co jsi (to) učinil? Hle, přišel Abner k tobě; proč jsi ho pustil, že odešel zase zpět?L"dJoab a všecko vojsko, které bylo s ním, přišlo potom. – Když tedy bylo oznámeno Joabovi a vypravováno: „Přišel Abner, syn Nerův, ke králi; ten ho propustil a on odešel v pokoji,"Z!/dpřišli hned nato s kořistí velmi velikou služebníci Davidovi, jakož i Joab, porazivše lupiče. – Abnera však již nebylo u Davida v Hebroně, ježto již dříve ho propustil, a on odešel v pokoji;y mdI řekl Abner Davidovi: „Vstanu, přivedu k tobě, pánu svému, králi, všecek národ israelský a vejdou s tebou ve smlouvu, bys kraloval nade všemi, jak žádá duše tvá." Když pak vyprovodil David Abnera, který v pokoji odešel,dKdyž přišel s dvaceti muži k Davidovi do Hebronu, učinil David Abnerovi a mužům jeho, kteří přišli s ním, hody.#dTaktéž mluvil Abner k Benjaminovcům. Pak odešel, aby pověděl Davidovi v Hebronu vše, co se líbilo Israelovi i všem Benjaminovcům.CdNuže, nyní to vykonejte; neboť Hospodin mluvil o Davidovi řka: „Rukou Davida, služebníka, svého, vysvobodím lid svůj israelský z ruky Filišťanův i všech nepřátel jeho."{qdAbner promluvil také ke starším israelským, řka: „Již dlouho toužíte po Davidovi, by kraloval nad vámi.r_dMuž její šel s ní pláče až do Bahurim. Když mu však řekl Abner: „Jdi a vrať se," vrátil se.NdIsboset tedy kázal ji vzíti jejímu muži Faltielovi, synu Laisovu.*OdDavid poslal také posly k Isbosetovi, synu Saulovu, a vzkázal mu: „Vrať mi manželku mou Michalu, kterou jsem si zasnoubil za sto předkožek Filišťanů!"]5d On odvětil: „Velmi dobře; já učiním s tebou přátelství, ale jedné věci žádám od tebe, to jest: Neuzříš tváře mé, dokud mi nepřivedeš Micholy, dcery Saulovy; tak-li přijdeš, uzříš mě."Jd Poslal tedy Abner posly k Davidovi, by jménem jeho [se tázali: „Čí je země?" a] řekli: „Učiň se mnou přátelství, a bude ruka má s tebou, a převedu k tobě veškerého Israele!"@}d (Isboset) nemohl mu nic odpověděti, ježto se ho bál.+d že (totiž) přeneseno bude království z domu Saulova, a že vyvýšen bude trůn Davidův nad Israelem a nad. Judou od Danu až k Bersabe."b?d Trestej Bůh Abnera a opět ho trestej, neučiním-li Davidovi, co mu Hospodin přisáhl,Cd„Proč jsi vešel k ženině otce mého?" Kterýžto rozhněvav se velmi pro slova Isbosetova, pravil: „Jsem já dnes psí hlavou? Já, který jsem prokázal milosrdenství domu Saula, otce tvého, bratřím i příbuzným jeho, a tebe nevydal jsem v ruce Davidovy; a ty mě dnes bavíš a stíháš pro ženu?W)dSaul měl kdysi ženinu jménem Resfu, dceru Ajovu – řekl Isboset Abnerovi:dKdyž tedy byl (ten) boj mezi domem Saulovým a mezi dómem Davidovým, (a) Abner, syn Nerův, spravoval dům Saulův – W)dšestý pak Jetraam z Egly, ženy Davidovy. Ti narodili se Davidovi v Hebronu.I dčtvrtý Adonjáš, syn Haggity; pátý Safatjáš, syn Abitaly; dpo něm Cheleab z Abigaihy, (kdysi) ženy Nabala karmelského; třetí Absalom, syn Maachy, dcery Tolmaje, krále gessurského;` ;dDavidovi narodili se v Hebronu synové: prvorozenec jeho Amnon z Achinoamy, Jezrahelky;!  ?dBoj mezi domem Saulovým a mezi domem Davidovým vlekl se dlouho: David čím dále tím více prospíval mocí, kdežto dům Saulův den ode dne upadal. 9d Vzavše pak Asaela, pochovali ho v hrobě otce jeho v Betlemě. I šli celou noc Joab a muži, kteří byli s ním, a na úsvitě přišli do Hebronu.s adAvšak služebníci Davidovi zbili z Benjaminovců a z mužů, kteří byli s Abnerem, tři sta šedesát. dJoab nechav Abnera, a vrátiv se, shromáždil všecken lid. Scházelo ze služebníků Davidových devatenáct mužů kromě Asaela.dAbner a muži jeho šli nížinou celou tu noc, přepravili se přes Jordán, prošli celý Bethoron a přišli do Mahanaim.kQdPak zatroubil Joab na roh, i zastavilo se všecko vojsko a nehonili dále Israele, ani nebojovali.'dJoab odpověděl: „Jakože živ je Hospodin! Kdybys byl co řekl, ráno (již) byl by odešel lid a nechal každý honění bratra svého."X+dI vzkřikl Abner na Joaba: „Zda meč tvůj zuřiti bude, dokud (vše) nevyhladíš? Nevíš, že nebezpečné je zoufalství? Dlouho-li budeš zdráhati se říci lidu, by přestal honiti bratří svých?"widBenjaminova shromáždili se u Abnera a srazivše se v jednu četu, postavili se na vrch (toho) pahorku Arama.A}dAvšak Joab a Abisaj honili utíkajícího Abnera dále. Když slunce zapadlo, přišli až ku pahorku Amma, který je na protější straně údolí, jak se jde k pustině gabaonské.dKdyž však se vzpíral poslechnouti, a nechtěl se vzdáliti, Abner obrátiv kopí, vrazil mu je do břicha a probodl ho, že zemřel na témž místě; a všichni, kteří šli kolem toho místa, na kterém Asael padl a umřel, zastavovali se (tam).7idŽádal tedy opět Abner Asaela: „Odejdi, nehoň mne, abych nebyl přinucen připíchnouti tě k zemi; pak bych nesměl pozdvihnouti tváře své k Joabovi, bratru tvému."9dI řekl mu Abner: „Dej se napravo nebo nalevo, chyť jednoho z jinochů a vezmi si jeho odění!" Asael však nechtěl přestati na něho dotírati.PdAbner tedy se ohlédl a řekl: „Jsi ty Asael?" On odvětil: „Jsem."n~WdAsael hnal se za Abnerem a neuhnul se napravo ani nalevo, že by tak přestal Abnera pronásledovati. }dByli pak tu tři synové Sarviini: Joab, Abisaj a Asael; Asael byl velmi rychlý běžec, jako srnec, který se zdržuje v lesích.y|mdTehdy povstal boj velmi tuhý: Abner a mužstvo Israelovo bylo obráceno na útěk od služebníků Davidových.!{=dI chytil každý protivníka svého za hlavu, a vrazil mu meč do boku, že padli spolu; proto nazváno bylo místo ono „Pole jonáků"; je v Gabaonu.!z=dVstali tedy a táhli v (ustanoveném) počtu: dvanáct z Benjamina, (to jest) ze strany Isboseta, syna Saulova, a dvanáct ze služebníků Davidových.oyYdI řekl Abner Joabovi: „Ať mládež vstane a hraje před námi!" Joab odpověděl: „Ať vstanou!"Jxd Také Joab, syn Sarviin, a služebníci Davidovi vytáhli a potkali se s nimi u rybníka gabaonského. Když se tak sešli, položili se proti sobě: tito s této strany rybníka, a oni s oné.dwCd I vytáhl Abner, syn Nerův, a služebníci Isboseta, syna Saulova, z Mahanaim, do Gabaonu.{vqd A byl počet dnů, ve kterých přebýval David v Hebronu, kraluje nad domem Judovým, sedm let a šest měsíců.u5d Čtyřicet let bylo Isbosetovi, synu Saulovu, když počal kralovati nad Israelem, a kraloval dva roky. – Toliko dům Judův přidržel se Davida. td a ustanovil ho králem nad Galaadem, nad Gessuřany, nad Jezrahelem, nad Efraimem, nad Benjaminem, vůbec nade vším Israelem. – qs]dAvšak Abner, syn Nerův, velitel vojska Saulova, vzal Isboseta, syna Saulova, přivedl jej do Mahanaim,r'dBuďte silny ruce vaše a buďte statnými jonáky: neboť ačkoli mrtev je pán váš Saul, pomazal přece mne dům Judův sobě za krále."qdNuže tedy, odplať vám Hospodin milosrdenstvím a věrností; ale také já chci vám díky vzdáti, že jste to učinili.Ap}dposlal David posly k mužům Jabesu galaadského" a vzkázal jim: „Požehnáni buďte od Hospodina, že jste prokázali to milosrdenství pánu svému Saulovi, že jste ho pochovali.!o=dTu přišli Judovci a pomazali tam Davida, by kraloval nad domem Judovým. Když bylo Davidovi oznámeno, že muži Jabesu galaadského pochovali Saula,ndTaké však muže, kteří byli s ním, vedl s sebou David, každého s rodinou jeho, a usadili se v městech hebronských.~mwdŠel tedy (tam) David a dvě manželky jeho, Achinoam Jezraelka, jakož i Abigail, žena (kdysi) Nabala karmelského.Gl dPotom tázal se David Hospodina řka: „Mám jíti do některého města judského?" Když mu Hospodin odpověděl: „Jdi", ptal se David: „Kam mám jíti?" I odvětil mu: „Do Hebronu."Tk %dBěda, kterak padli ti hrdinové! A kterak ztraceny jsou válečné zbraně!Bj dŽalost mám nad tebou, bratře můj, Jonatane! Tys měl půvabu mnoho, velmi mnoho; tvoje láska byla mi nad lásku žen. Jak matka miluje svého jedináčka, tak jsem miloval já tebe!Yi /dBěda, kterak padli ti rekové v bitvě! Jonatan na tvých výšinách byl zabit!}h wdDcery israelské, plačte nad Saulem, který odíval vás rozkošně červcem a dával zlaté šperky vašemu rouchu.g 3dSaul a Jonatan, (ti) milí a libí, v žití ni ve smrti nebyli rozloučeni; byli rychlejší nežli jsou orlové, byli udatnější nežli lvové!yf odale krví zabitých a tukem reků; Jonatanův šíp nikdy neodskočil a Saulův meč se nevracel s nepořízenou!)e OdÓ pohoří gelboeské! Rosa ani déšť na tě nepadej, ani neměj polních prvin, neb tam byl povržen štít rekův I Štít Saulův olejem pomazán nebýval,d #dNepodávejte zprávy o tom v Getu, nemluvte o tom v ulicích Askalonu, by radost neměly dcery Filišťanů, nejásaly dcery neobřezanců!Yc /dSlavní v horách tvých, Israeli, jsou zabiti! Běda, kterak padli ti hrdinové!(b MdPřikázal také, by učili Judovce luku, jak je psáno v „Knize spravedlivců." – Řekl: Mysli, Israeli, na ty mrtvé, kteří padli na tvých výšinách!Ra !dOplakával pak David tímto žalozpěvem Saula a Jonatana, syna jeho. – "` AdDavid pak mu pravil: „Krev tvá na hlavu tvou! Nebo tvá (vlastní) ústa svědčila proti tobě, když řekla: Já jsem zabil pomazaného Hospodinova."_ dA zavolav David jednoho ze služebníků svých, přikázal mu: „Přistup a oboř se na něj." On ho udeřil, že zemřel.l^ UdI řekl mu David: „Proč jsi se nebál vztáhnouti ruku svou, abys zabil pomazaného Hospodinova?"]  d David pak tázal se jinocha, který mu to oznámil: „Odkud jsi ty?" On odvětil: „Syn příchozího Amalečana, já jsem."\ 1d a kvílili a plakali a postili se až do večera pro Saula, pro Jonatana, syna jeho, pro lid Hospodinův [a pro dům Israelův], že padli mečem.W[ +d David i všichni muži, kteří s ním byli, chytivše roucha svá, roztrhli je`Z =d Obořiv se tedy na něho, zabil jsem ho, neboť jsem věděl, že nepřežije (toho) pádu; a vzal jsem čelenku, kterou měl na hlavě, jakož i náramek s ramene jeho, a přinesl jsem (to) tobě, pánu mému, sem."{Y sd I řekl mi: „Oboř se na mne a zabij mne, neboť úzkosti mě obkličují a ještě všecek život jest ve mně."SX #dtázal se mne: „Kdo jsi ty?" Odpověděl jsem mu: „Amalečan jsem já."WW +dohlédl se, a vida mě, zavolal na mne. Když jsem mu odpověděl: „Tu jsem,"%V GdI řekl jinoch, který mu to oznamoval: „Náhodou přišel jsem na pohoří Gelboe; Saul byl opřen o své kopí; když se blížily k němu vozy a jezdci,sU cdI tázal se David jinocha, který mu to oznamoval: „Kterak víš, že je mrtev Saul i Jonatan, syn jeho?""T AdI řekl mu David: „Co se stalo? Pověz mi!" On vypravoval: „Utekl lid z bitvy a mnoho lidu padlo, zemřelo; též Saul a Jonatan, syn jeho, zahynuli."pS ]dI tázal se ho David: „Odkud přicházíš?" On mu odpověděl: „Z tábora israelského utekl jsem.":R qdtřetího dne ukázal se člověk přicházející z tábora Saulova s rouchem roztrženým a s hlavou posypanou prachem; když přišel k Davidovi, padl na tvář a poklonil se.~Q {dPo smrti Saulově, když se David vrátil z vítězného boje proti Amalečanům, a když byl pobyl v Sikelegu dva dny,SP!Z kosti pak jejich vzali, pochovali je v lese Jabes, a postili se sedm dní.,OSZ vstali všichni (jejich) jonáci, šli celou noc, vzali tělo Saulovo i těla synů jeho se zdi Betsanu, přišli (zase) do Jabesu galaadského, a spálili je tam;dNCZ Když to uslyšeli obyvatelé Jabasu galaadského, co totiž učinili Filišťané Saulovi,cMAZ Odění jeho složili ve chrámě Astartině, tělo pak pověsili na zdi (města) Betsanu.L5Z I sťali hlavu Saulovi, svlékli s něho odění a poslali (posly), by to rozhlásili po zemi Filišťanů dokola, ve chrámech jejich model i lidu.K ZDruhého dne, když přišli Filišťané, by zloupili pobité, nalezli Saula i tři syny jeho, ani leží na pohoří Gelboe.WJ)ZSynové Israelovi, kteří byli za údolím, vidouce, že mužstvo israelské dalo se na útěk a že Saul i synové jeho jsou mrtvi, opustili města svá a prchli; i přišli Filišťané a usadili se tam.PIZUmřel tedy Saul, tři synové jeho a oděnec jeho toho dne společně.lHSZKdyž to oděnec jeho viděl, že totiž je Saul mrtev, nalehl také sám na meč a zemřel s ním.wGiZI řekl Saul oděnci svému: „Vytas meč svůj a probodni mě, aby snad nepřišli tito neobřezanci a mne potupně nezabili." Avšak oděnec jeho nechtěl; byltě náramným strachem předěšen. Chytil tedy Saul meč a nalehl na něj.cFAZVšecka prudkost boje obrátila se proti Saulovi: střelci ho dohonili a těžce poranili.yEmZFilišťané byli také v patách Saulovi a synům jeho, a zabili Jonatana, Abinadaba a Melchisuu, syny Saulovy.D ZFilišťané bojovali proti Israelovi; Israelité dali se na útěk před Filišťany; vraždění padali na pohoří Gelboe.sCaZv Hebroně, a jiným, kteří byli na těch místech, na kterých se prve zdržoval David a jeho mužstvo./B[Zv Arame, u jezera Asanského, v Atachu,CAZv Rachale, ve městech Jerameelanů, ve městech Keňanů,)@OZv Aro-eru, v Sefamotě, v Estamu,??{Ztěm, kteří byli v Betelu, v Ramě na jihu, v Jeteru,@>{ZKdyž pak přišel David do Sikelegu, poslal dary z kořisti starším judským, soukmenovcům svým, – řka: „Přijměte požehnání z kořisti nepřátel Hospodinových" : – {=qZTo stalo se od té doby na budoucí časy ustanovením, zřízením, a takořka zákonem v Israeli až do dneška.<9ZAť nikdo neposlechne vás v této věci; neboť rovný díl dostane ten, kdo vytáhl do boje, i ten, kdo zůstal u břemen; rovně děliti se budou."0;[ZDavid však řekl: „Nesmíte tak učiniti, bratří moji, s tím, co nám dal Hospodin, který střehl nás a dal lupiče, kteří vytáhli proti nám, v ruce naše.:ZTu všichni nejhorší a nejničemnější z mužů, kteří byli šli s Davidem, ujali slovo a pravili: „Protože nešli s námi, nedáme jim nic z kořisti, kterou jsme uchvátili, ale ať se spokojí každý se svou ženou a dětmi; ať si je vezmou a jdou!"9#ZKdyž se blížil David k oněm dvěma stům mužů, kteří pro únavu se zastavili, nemohouce jíti za Davidem, a kterým byl přikázal, by zůstali u potoka Besor, vyšli vstříc Davidovi a lidu, který byl s ním. David přistoupiv k nim, pozdravil je pokojně.q8]ZPobral všecek brav i hovězí dobytek, a hnal to před sebou; i říkali: „Toť je kořist Davidova."7ZNic malého ani velikého nescházelo z kořisti, ani ze synův, ani z dcer; cokoli byli pobrali, všecko zase David nazpět přivedl.b6?ZTak zachránil David vše, co byli Amalečané pobrali, zachránil i dvě manželky své.&5GZI bil je David od večera až do večera druhého dne, že z nich nikdo nevyvázl, kromě čtyř set služebníků, kteří byli vsedli na velbloudy a ujeli.?4yZKdyž ho tam přivedl, hle, byli rozloženi daleko široko na zemi, jedli, pili a slavili takořka svátek pro všecku kořist a lup, který odnesli ze země Filišťanů a z Judska.f3GZI tázal se ho David: „Můžeš mne dovésti k té tlupě?" On odpověděl: „Přisáhni mi při Bohu, že mne nezabiješ a že mne nevydáš v ruce pána mého, a já povedu tě k tlupě té." David mu tedy přisáhl.2+ZVpadli jsme totiž do jižního území Kereťanů, do (jižního) Judska, jakož i do jižních krajů Kalebových, a Sikeleg jsme zapálili."`1;Z Řekl mu tedy David: „Čí jsi ty, neb odkud jsi [a kam jdeš]?" On odpověděl: „Otrok egyptský já jsem, otročil jsem jednomu Amalečanovi; avšak opustil mě pán můj, že jsem se předevčírem roznemohl.0{Z kus hrudy fíků a dva svazky hrozinek. Když to snědl, ožil a pookřál; neboť nejedl a nepil tři dny a tři noci.i/MZ Když pak nalezu na poli kteréhos Egypťana, přivedli ho k Davidovi, a dali mu jísti a píti:.+Z avšak David se čtyřmi sty mužů honil je (dále) – dvě stě jich totiž se zastavilo, ježto únavou nemohli přejíti potok Besor. – -Z Odešel tedy David, on a šest set mužů, kteří byli s ním, a přišli až k potoku Besor. Někteří, jsouce unaveni, zůstali tam;G, Ztázal se David Hospodina řka: „Mám pronásledovati ty lupiče? A dohoním jich či nedohoním?" Hospodin mu řekl: „Pronásleduj! Neboť jistě jich dohoníš a kořist jim odejmeš!" g~<}}-|x{{.z^zy0xxwvvv0uttVssNrrEqqqppoMnn}mlltkjjiiBhgffJetddIccbbaa0``-_^^] \.[BZZYYPXXHWW/UU\TTeSSkRRRhQPPOOAN@MM,LLUKPJ9IIKHGGFEED~CC_BBAy@??H>==^<<<%;;8:{99$887t6l5n54i32221p1 0G//.^-,,S++>*))('&&m%$$*##""_!!!9 xep&LsJDR <  i iZ%-u(MydDavid řekl služebníkům svým, kteří byli s ním v Jerusalemě: „Vstaňte, utecme! Neboť jinak nebudeme moci ujíti Absalomovi. Rychle vyjděte, aby snad přijda nezastihl nás, neuvalil na nás zkázy, a nepohubil města ostřím meče!"`L;d I přišel posel k Davidovi a řekl: „Všecek Israel celým srdcem jde za Absalomem!"9Kmd Pozval také Absalom Achitofela, Gilana, rádce Davidova, z města jeho Gila, když podával oběti, i rozmohlo se spiknutí, a lidu sbíhajícího se k Absalomovi přibývalo. Jd S Absalomem šlo dvě stě mužů z Jerusalema, kteří byvše pozváni dobrosrdečně šli, ani netušíce, proč (byli pozváni).4Icd – (Prve) však poslal Absalom vyzvědače do všech kmenův Israelových a řekl: „Hned jak uslyšíte zvuk rohu, volejte: „Absalom stal se králem v Hebronu!" – RHd Král David mu pravil: „Jdi v pokoji!" Vstal tedy a odešel do Hebronu.G9dUčinil totiž slib služebník tvůj, když byl v syrském Gessuru, řka: „Přivede-li mě Hospodin zase do Jerusalema, obětovati budu Hospodinu."FdPo čtyřech letech řekl Absalom králi Davidovi: „Dovol, abych šel a splnil v Hebronu sliby své, které jsem učinil Hospodinu.E9dA tak činíval každému Israelitovi, který přicházel k soudu, aby byl slyšán od krále; tak záludně získával si srdce mužův israelských.rD_dAno i když někdo k němu přistupoval, aby se mu poklonil, vztahoval ruku svou, chytal ho a líbal jej.C'dKéž jsem ustanoven soudcem v zemi" – říkával Absalom – „by ke mně chodili všichni, kdo mají při, bych je spravedlivě soudil!" B dříkával mu Absalom: „Tvá věc zdá se mi dobrá a spravedlivá; ale nikdo není od krále ustanoven, kdo by tě vyslyšel.AdTaké časně vstával Absalom, stával u cesty ku bráně a každého, kdo maje při šel ke královu soudu, volával Absalom k sobě a říkával: „Ze kterého města jsi ty?" Když mu odpovídal: „Z toho onoho kmene israelského jsem já, služebník tvůj,"Z@ 1dPotom pořídil si Absalom vozy, koně a padesát mužův, aby běhali před ním.'?Id!Joab tedy vešel ke králi a vše mu oznámil. I povolán byl Absalom; vešel ke králi, poklonil se tváří až k zemi před ním a král Absaloma políbil.$>Cd Absalom Joabovi odpověděl: „Vzkázal jsem ti prose, bys přišel ke mně, abych tě poslal ke králi, bys mu řekl: „Proč jsem přišel z Gessuru? Bylo by mi lépe zůstati tam. Prosím tedy, ať uzřím tvář královu; má-li však na paměti nepravost mou, ať mě zabije!"x=kdJoab vstal, přišel k Absalomovi do domu jeho, a tázal se: „Proč zapálili služebníci tvoji mé obilí?"7<idřekl služebníkům svým: „Víte o poli Joabově vedle pole mého; je na něm dozrávající ječmen; jděte tedy a zapalte je!" Zapálili tedy služebníci Absalomovi obilí. Když přišli služebníci Joabovi s roztrženými oděvy a vypravovali: „Zapálili služebníci Absalomovi díl pole,";9dVzkázal tedy pro Joaba, aby ho poslal ke králi; ten však nechtěl přijíti k němu. Když po druhé vzkázal, on však nechtěl přijíti k němu,M:dDvě léta byl Absalom v Jerusalemě, a tváře královy nespatřil.j9OdA narodili se Absalomovi tři synové, jakož i jedna dcera krásného vzezření, jménem Tamar.08[dKdyž si stříhával vlasy – stříhával se jednou do roka, ježto ho kštice, tížila – navážil (obyčejně) vlasů hlavy své dvě stě lotů obecné váhy.7dVe všem Israeli nebylo muže tak sličného a překrásného, jako Absalom; od paty nohy až do temene hlavy nebylo na něm poskvrny.'6IdKrál však řekl: „Ať se vrátí do domu svého, ale tváře mé viděti nesmí!" Vrátil se tedy Absalom do domu svého, ale tváře královy nespatřil.P5dPoté Joab vstal, odešel do Gessuru a přivedl Absaloma do Jerusalema.d4CdJoab padl na tvář k zemi, poklonil se, dobrořečil králi a řekl: „Dnes poznal služebník tvůj, že jsem nalezl milost před očima tvýma, pane můj, králi; neboť učinil jsi, co si přeje služebník tvůj."3dI řekl král Joabovi: „Hle, jsem usmířen, a činím, co si přeješ; jdi tedy a povolej zpět mladistvého Ábsaloma!"U2%dAbych užila toho obrazného obratu ve slovech svých – služebník tvůj Joab přikázal (mi) to; ty však, pane můj, králi, moudrý jsi, jako je moudrý anděl Boží, že rozumíš všemu na zemi."f1GdKrál se tedy tázal: „Není ruka Joabova s tebou ve všech těchto věcech?" Žena odpověděla: „Při blahu duše tvé, pane můj, králi! Není možno ani nalevo ani napravo vyhnouti se něčemu z toho, co praví pán můj, král; ano, služebník tvůj Joab, ten mi (to) přikázal, a ten vložil do úst služebnice tvé všecka tato slova.0dKrál odpovídaje řekl ženě: „Netaj přede mnou, nač se tě zeptám!" I řekla mu žena: „Mluv, pane můj, králi!"/dBudiž tedy dovoleno služebnici tvé říci. že slovo pána mého, krále, (splněno) bude (jako) svaté; neboť jako anděl Boží je pán můj, král, kterým nehne ani požehnání ani zlořečení; proto je také Hospodin, Bůh tvůj s tebou!".)dKrál mě vyslyší, že vysvobodí služebnici svou z rukou všech, kteří chtěli z dědictví Božího vyhladiti mě a spolu i syna mého.U-%dNyní tedy přišla jsem, bych řekla pánu svému, králi, tato slova v přítomnosti lidu. Služebnice tvá (si) totiž pravila: „Budu mluviti ke králi; snad vyplní nějak přání služebnice své.V,'dVšichni mřeme (sice) a tratíme se do země, jako voda, která se (již) nevrátí, ale Bůh nechce, by zničen byl (který) život, nýbrž ustavičně má na paměti zavrženého, by nezahynul dokonce.=+ud Pravila tedy žena: „Proč usmyslil jsi takovou věc proti národu Božímu? Král promluviv slovo ono přiznává, že chybuje, když nechce dovoliti svému vyhnaná vrátit se.*d Když ho žena prosila: „Budiž dovoleno promluviti ještě služebnici tvé k pánu mému králi slovo," řekl: „Mluv!"q)]d Ona (však) prosila: „Nechať rozpomene se král na Hospodina, Boha svého, aby již nechtěl žádný příbuzný pomstíti krve, a nezabil syna mého." Král řekl: „Jakože živ je Hospodin! Nespadne vlas syna tvého na zem!"j(Od „Bude-li kdo ti odporovati" – vece král – „přived ho ke mně a nedotkne se tebe více!""'?d Tu pravila žena tekujská králi: „Ať je na mně, pane můj králi, nepravost (ona) a na domě otce mého; král však a trůn jeho budiž bez viny!"E&dI řekl král ženě: „Jdi domů a já poručím o tobě!"6%gdA hle, všecko pokrevenstvo povstalo proti služebnici tvé a praví: „Vydej toho, který zabil bratra svého, ať ho zabijeme za život bratra jeho, kterého zabil, a zahladíme dědice." Tak hledí uhasiti jiskru mou, která mi zůstala, že by nezůstalo muži mému jména ani potomků na zemi." $;dSlužebnice tvá měla dva syny; ti svadili se spolu na poli, a (ježto) nebylo nikoho, kdo by je rozbrániti mohl, udeřil jeden druhého, a zabil ho.q#]dI tázal se jí král: „Co je ti?" A ona odpověděla: „Ach, vdovou jsem já, neboť umřel mi muž.t"cdVešla tedy žena tekujská ke králi, padla před ním na zem, poklonila se a řekla: „Pomoz mi, králi!_!9dvejdi ke králi, a mluv k němu tak a tak . . ." A Joab jí pověděl, co má mluviti.m Udposlal do Tekuy, dal odtud přivésti (jednu) duchaplnou ženu a řekl jí: „Dělej se, jakobys měla smutek; oblec se ve smuteční roucho, nepomazuj se olejem, abys byla jako žena, která má již dlouho smutek nad mrtvým,Z 1dKdyž Joab, syn Sarviin poznal, že srdce královo zase naklonilo se k Absalomovi,U%d 'I přestal král David honiti Absaloma, protože již oželel smrt Amnonovu.Dd &Absalom uprchnuv a přišed do Gessuru, byl tam tři léta.d %Absalom přišel na útěku k Tolomajovi, synu Ammiudovu, králi gessurskému. A plakal David pro syna svého všecky dny.?yd $Když domluvil, ukázali se také (již) synové královští a všedše dali se do hlasitého pláče; také král i všichni služebníci jeho plakali pláčem velmi velikým. – fGd #a Jonadab řekl králi: „Hle, kralevicové jsou tu; jak služebník tvůj řekl, tak jest."1d "Absalom utekl. – Když pak pozdvihl služebník strážný oči a pohleděl, tu hle, přicházelo mnoho lidu vedlejší cestou po úbočí hory,"?d !Nuže tedy, nechať nepřipouští si toho k srdci pán můj král, mysle si: „Všichni kralevicové jsou zabiti," když přece toliko Amnon je mrtev!"d A Jonadab, syn Semmy, bratra Davidova, ujav slovo pravil: „Nedomnívej se pán můj, král, že by všichni mladiství kralevicové byli zabiti; Amnon toliko je mrtev, neboť toho měl Absalom na mysli od toho dne, kdy znásilnil Tamaru, sestru jeho.d Vstal tedy král, roztrhl roucho své, a padl na zem; také všichni služebníci jeho, kteří stáli při něm, roztrhli roucha svá. d Když ještě byli na cestě, došla Davida pověst řkoucí: „Pobil Absalom všecky kralevice, že nezůstal z nich ani jeden."#Ad Služebníci Absalomovi tedy učinili Amnonovi, jak jim byl Absalom přikázal, A všichni synové královi vstali, každý vsedl na mezka svého a ujeli.oYd a již prve přikázal Absalom služebníkům svým: „Dávejte pozor, až bude Amnon opilý vínem, a pokynu vám: udeřte na něho, zabijte ho; nebojte se nic, neboť já vám to přikazuji; vzmužte se a veďte si statečně!"d nutil ho Absalom, až odpustil s ním Amnona i všecky syny královské. Absalom byl vystrojil hody, jako hody královské,*Od Řekl tedy Absalom: „Nechceš-li jíti, nechť aspoň s námi jde, prosím, Amnon, bratr můj!" Když mu král odvětil: „Není potřebí, aby šel s tebou,"Dd Král Absalomovi odpověděl: „Nežádej toho, synu můj; nežádej, bychom přišli všichni a obtěžovali tě." Ačkoli ho pak nutil, přece nechtěl jíti, ale rozžehnal se s ním.&Gd Přišel totiž ke králi a řekl mu: „Hle, stříhají ovce služebníku tvému; nechať přijde, prosím, král se služebníky svými k sluhovi svému!"d Po dvou letech byly stříhány ovce Absalomovy v Baalhasoru, který je blízko Efraimu. I pozval Absalom všecky kralevice.  d Ani Absalom neříkal nic Amnonovi, ani zlého ani dobrého; nebo nenáviděl Absalom Amnona, že porušil Tamaru, sestru jeho. ;d Když uslyšel král David o těch věcech, rozhněval se velmi, ale nechtěl zarmoutit Amnona, syna svého, neb ho miloval, že byl jeho prvorozencem.[ 1d Absalom, bratr její, řekl jí: „Amnon, bratr tvůj, tedy s tebou spal? Nyní však, sestro, mlč; je to bratr tvůj; a netrap se pro tu věc!" Zůstala tedy Tamar v domě Absaloma, bratra svého a chřadla. d I posypala si popelem hlavu, roztrhla řízu dlouhou až po kotníky, vložila si ruce na hlavu a odešla cestou křičíc.; qd Byla pak oblečena v řízu dlouhou až po kotníky; v takovém totiž rouše chodívaly dcery královské, panny. – Vyvrhl ji tedy služebník jeho ven, a zamkl dveře po ní.tcd ale povolav jinocha, který mu přisluhoval, řekl: „Vyvrz tuto ode mne ven a zamkni dveře po ní." – /Yd Ona mu odpověděla: „Větší je toto zlé, které nyní pácháš na mně, vyháněje mě, nežli (bylo) to, které jsi učinil prve." Nechtěl ji však slyšeti,?yd Potom pojal Amnona velmi veliký odpor k ní, takže větší byl odpor, kterým se mu hnusila, než láska, kterou ji byl prve miloval. Proto jí Amnon řekl: „Vstaň a kliď se!"cAd Nechtěl však povoliti jejím prosbám, ale jsa silnější, zmocnil se jí a spal s ní.d Jáť nebudu moci snésti své hanby a ty budeš jako jeden z pošetilců v Israeli; ale raději promluv s králem a neodepře ti mne."  d Ona mu však odporovala: „Nečiň mi násilí, bratře můj, nečiň; nebo to není dovoleno v Israeli; nečiň toho nerozumu!eEd Když mu však pokrm podávala, uchopil ji a řekl: „Pojď, lehni si ke mně, sestro má!"@{d řekl Amnon Tamaře: „Přines (mi) pokrm do ložnice, abych jedl z ruky tvé." Vzala tedy Tamar kašičky, které byla udělala, a zanesla (je) Amnonovi, bratru svému, do ložnice.(Kd Pak vzavši, co byla uvařila, přelila to a předložila mu; Amnon však nechtěl jísti, a řekl: „Vyžeňte všecky ode mne!" Když všecky ven vykázali,+d Přišla tedy Tamar do domu Amnona, bratra svého, an ležel, vzala něco mouky, smísila ji, rozředila a uvařila před očima jeho kasičky.f~Gd Vzkázal tedy David Tamaře domů: „Jdi do domu Amnona, bratra svého, a udělej mu pokrm."z}od Položil se tedy Amnon a začal předstírati nemoc; když pak přišel král, aby ho navštívil, řekl Amnon králi: „Nechať přijde, prosím, Tamar, sestra má, by udělala před očima mýma dvojí kašičku, ať pojím z ruky její."|d Jonadab mu poradil: „Polož se na lůžko své a dělej se nemocným; když pak přijde otec tvůj, aby tě navštívil, rci mu: „Nechať přijde, prosím, Tamar, sestra má, by mi dala jísti, by udělala mi pokrm a já mohl jísti z její ruky."#{Ad Ten mu pravil: „Proč tak chřadneš den ode dne, kralevici? Proč mi toho nepovíš?" Amnon mu řekl: „Miluji Tamaru, sestru bratra svého Absaloma."lzSd Měl pak Amnon přítele, jménem Jonadaba, syna Semmy, bratra Davidova, člověka velmi chytrého.y'd trápil se pro ni tak velice, že z lásky k ní se roznemohl; bylať pannou a proto zdálo se mu nesnadno něco nečestného s ní učiniti.nx Yd Potom zamiloval si Amnon, syn Davidův, sestru Absaloma, syna Davidova, velmi krásnou, jménem Tamar;bw?d jeho obyvatelstvo pak dal přivésti, pilami řezati, přejížděti je železnými vozy, noži rozpárati a odvésti do cihelen. Tak učiniv všem městům ammonským, vrátil se David i všecko vojsko do Jerusalema.9vmd Korunu, mající cenu hřivny zlata, s velmi vzácnými drahokamy, vzal jejich králi s hlavy a byla dána na hlavu Davidovi. Také však z města odnesl velmi velikou kořist;Uu%d Sebral tedy David všecek lid, táhl proti Rabbě, dal se do boje a vzal ji.td Nyní tedy seber ostatek lidu, oblehni město a vezmi je, aby jménu mému nebylo připisováno vítězství, kdybych já města dobyl."jsOd I vzkázal Joab Davidovi: „Bojoval jsem proti Rabbě a zbývá ještě dobýti Města vodního.\r3d Bojoval tedy Joab proti Rabbě, (městu) ammonskému, a dobyl města královského.jqOd svěřil ho Natanovi proroku a nazván byl „Miláček Hospodinův", ježto ho miloval Hospodin.pd I těšil David Betsabu, manželku svou, šel k ní, spal s ní, když pak porodila syna, dal mu jméno Šalomoun. A Hospodin ho miloval,o1d Nyní však, kdyžtě zemřel, proč bych se postil? Zda budu moci zase jej vzkřísiti? Já spíše půjdu k němu, ale on nevrátí se ke mně."1n]d On řekl: „Pro dítě, dokud ještě živo bylo, postil jsem se a plakal, ježto jsem (si) řekl: Kdo ví? Možná, že mi ho daruje Hospodin a že živ bude chlapec..mWd I řekli mu služebníci jeho: „Co jsi to učinil? Pro dítě, dokud ještě živo bylo, postil ses a plakal jsi; když pak dítě zemřelo, vstal jsi a jedl jsi!"0l[d Tu vstal David se země, umyl se, pomazal, převlékl, vešel do domu Hospodinova a klaněl se; když pak vrátil se domů, žádal, by mu předložili chléb, a jedl.Gk d Když pak David viděl, že služebníci jeho (mezi sebou) šeptají, porozuměl, že je chlapec mrtev, a řekl služebníkům svým: „Je chlapec mrtev?" Oni mu odpověděli: „Je mrtev!"jd Dne sedmého dítě zemřelo; služebníci Davidovi však báli se mu oznámiti, že je dítě mrtvo, nebo řekli: „Hle, když ještě živ byl chlapec, mluvili jsme mu, a neslyšel hlasu našeho; díme-li: „Mrtev je chlapec!" čím více bude se trápiti."kiQd Když pak přišli starší domu jeho a nutili ho, by vstal se země, nechtěl, aniž jedl s nimi.chAd I prosil David Hospodina za chlapce, postil se tuze, a odebrav se v ústraní padl na zem.g#d Poté navrátil se Natan domů. Hospodin také ranil chlapce, kterého byla porodila manželka Urjášova Davidovi, že o něm pochybovali.fd že však jsi dal příčinu nepřátelům Hospodinovým, aby se rouhali, proto syn, který se ti narodil, smrtí zemře!"e'd I řekl David Natanovi: „Zhřešil jsem Hospodinu!" „Hospodin také promíjí hřích tvůj" – pravil Natan Davidovi. – „Neumřeš;wdid Tys to učinil sice skrytě; já však to učiním před obličejem všeho Israele a před obličejem slunce."mcUd Proto praví Hospodin toto: „Hle, já sešlu na tebe neštěstí z tvého (vlastního) domu; vezmu ženy tvé před očima tvýma, dám. je bližnímu tvému a (ten) spáti bude s manželkami tvými před očima slunce tohoto. b d Proto neodejde meč z domu tvého na věky, ježto jsi pohrdl mnou, vzav manželku Urjáše, Heťana, aby byla manželkou tvou."Lad Proč tedy opovrhl jsi slovem Hospodinovým učiniv, co je zlé v očích mých? Urjáše, Heťana, zabil jsi mečem a manželku jeho jsi vzal sobě za manželku; zabil jsi ho mečem Ammonských.-`Ud Dal jsem ti dům pána tvého, manželky pána tvého do lůna tvého, dal jsem ti dům Israelův i Judův, a kdyby to bylo málo, byl bych ti přidal mnohem více.6_gd Natan však řekl Davidovi: „Ty jsi ten muž! Toto praví Hospodin, Bůh Israelův: „Já pomazal jsem tebe za krále nad Israelem, a já vytrhl jsem tebe z ruky Saulovy.Z^/d Ovci nahradí čtvernásobně, protože učinil tu věc a neměl milosrdenství!" ]d David rozhněvav se náramně na člověka toho, pravil Natanovi: „Jakože živ je Hospodin! Syn smrti je muž, který to učinil.\!d Když pak přišel kterýs pocestný k boháči, nechtěl on vzíti z ovcí svých ani z hovězího dobytka svého, aby udělal hody onomu pocestnému, který byl přišel k němu, ale vzal ovci chuďasovu a připravil pokrmy člověku, který byl přišel k němu."[}d Chuďas však nic jiného neměl, kromě jedné ovce maličké, kterou byl koupil a vychoval; ta odrostla u něho spolu s jeho dětmi; ze skývy chleba jeho jídala, z číše jeho pívala, a v lůně jeho spávala; a tak byla mu jako dítě milá.;Zsd Bohatec měl ovec a hovězího dobytka velmi mnoho.Y 'd Proto poslal Hospodin Natana k Davidovi. Když k němu přišel, řekl mu: „Dva muži byli v jednom městě: jeden bohatý a druhý chudý.0X[d Když pak pominula doba smutku, dal ji David uvésti do domu svého; vzal si ji za manželku, a ona mu porodila syna. Hospodinovi však nelíbilo se, co učinil David.]W5d Manželka Urjášova, uslyševši, že je mrtev Urjáš, její muž, oplakávala ho.}Vud Tu řekl David poslu: „Toto řekneš Joabovi: Nezarmucuj tě tato věc; [jsoutě rozličné příhody boje;] dnes toho a zítra onoho pohlcuje meč; veď s větší zmužilostí své bojovníky proti městu, abys je zkazil; dodej jim odvahy!"+UQd Ježto pak stříleli střelci na služebníky tvé se zdi, shůry, padli (mnozí) ze služebníků králových, ano i služebník tvůj Heťan Urjáš je mrtev."(TKd Posel vypravoval Davidovi: „Nabyli vrchu nad námi ti muži a přitáhli na nás do pole; my však učinili jsme útok a hnali jsme je až ku bráně města.\S3d Odešel tedy posel, a přišed vypravoval Davidovi vše, co mu byl přikázal Joab.GR d Kdo zabil Abimelecha, syna Jerobaalova? Zda nezabila ho v Tebes žena, která svrhla na něj kus žernova se zdi? Proč jste šli až ke zdi?" rci: Také služebník tvůj Urjáš je mrtev."Q7d uzříš-li, že se hněvá a řekne-li: „Proč jste šli až ke zdi, byste (tam) bojovali? Nevěděli jste, že shůry, se zdi silně střílejí?KPd nakázal však poslu řka: „Až vypravíš králi vše o bitvě,AOd I poslal Joab oznámiti Davidovi všecky příhody bitvy,nNWd I vypadli muži z města, bojovali proti Joabovi, padlo (mnoho) lidu, a zahynul také Heťan Urjáš.lMSd Joab tedy obléhaje město, postavil Urjáše na místo, kde věděl, že jsou velmi statní muži.L d V tom listě napsal: „Postavte Urjáše v čelo boje, kde bude nejtužší zápas, a (pak) opusťte ho, aby padl a zahynul."PKd Druhého dne tedy napsal David list Joabovi a poslal jej po Urjášovi. J;d David ho pozval, aby s ním jedl a pil a opil jej; on však vyšed večer, spal na lůžku svém se služebníky pána svého, a nešel do domu svého.I'd Řekl tedy David Urjášovi: „Pobuď zde ještě dnes, a zítra tě propustím." Zůstal (tedy) Urjáš v Jerusalemě den ten. Druhého dne5Hed Urjáš Davidovi odpověděl: „Archa Boží, a Israel i Juda bydlí ve stanech, pán můj Joab i služebníci pána mého táboří v širém poli; a já bych měl vjíti do domu svého, bych jedl, pil a spal s manželkou svou? Jakože jsi živ a jakože živa je duše tvá, neučiním věci té!"G9d Když bylo Davidovi oznámeno: „Nešel Urjáš do domu svého," řekl David Urjášovi: „Nepřišel jsi s cesty? Proč jsi nešel do domu svého?"sFad Avšak Urjáš lehl si před bránu domu královského s jinými služebníky pána svého a nešel domů.Ed A řekl David Urjášovi: „Jdi domů a umej si nohy." Když Urjáš vyšel z královského domu, byl za ním poslán pokrm královský.oDYd Když Urjáš k Davidovi přišel, tázal se David, dobře-li se má Joab i lid, a jak se vede válce.nCWd David tedy vzkázal Joabovi: „Pošli ke mně Urjáše, Heťana!" I poslal Joab Urjáše k Davidovi.UB%d Pak vrátila se domů. Ježto počala, vzkázala Davidovi: „Počala jsem."Ad poslal David posly, dal (si) ji přivésti, a když přišla k němu, spal s ní. – Právě se byla očistila od své nečistoty. – @d Poslal tedy král zeptati se, kdo je ta žena. Když mu bylo oznámeno, že to je Betsaba, dcera Eliamova, manželka Urjáše, Heťana,h?Kd Když se tyto věci dály, přihodilo se, že David vstal odpoledne s lože svého a procházel se po nástřeší královského domu; i uzřel s nástřeší svého ženu, ana se myje naproti, a byla to žena velmi hezká.[> 3d Po roce, toho času, kdy králové vyjíždívají do boje, poslal David Joaba a s ním služebníky své, jakož i veškerého Israele; i zpustošili Ammonsko a oblehli Rabbu. David však zůstal v Jerusalemě. =d Všichni králové, kteří tu byli na pomoc Adarezerovi, vidouce, že jsou přemoženi od Israele, [ulekli se a utekli přeci Israelem – padesát osm tisíc (mužů)]. I učinili mír s Israelem, sloužili mu a báli se již Syrští pomáhati Ammonským.1<]d avšak dali se na útěk před Israelem; David pobil ze Syrských sedm set spřežení a čtyřicet tisíc jezdců; také Sobacha, vojevůdce, udeřil, že hned umřel.9;md Když to bylo oznámeno Davidovi, sebral všecek lid israelský, přepravil se přes Jordán a přitáhl k Helamu. Syrové sešikovali se proti Davidovi a bojovali proti němu,:1d Adarezer poslal a kázal vytáhnouti Syrům, kteří sídlili za Řekou, a přivésti jejich vojsko; Sobach, vůdce vojska Adarezerova, jim velel.S9!d Když Syrové viděli, že jsou poraženi od Israele, sebrali se všichni.)8Md Ammonští vidouce, že Syrové utíkají, dali se také na útěk před Abisajem a vešli do města. Joab, navrátiv se od Ammonských, přišel do Jerusalema.h7Kd Když pak Joab i lid, který byl s ním, dal se do boje proti Syrským, hned před ním utekli;s6ad Bud! hrdinou, a bojujme za lid svůj a za město Boha svého; Hospodin pak učiň, co za dobré uznává."5!d A řekl Joab: „Budou-li Syrové silnější mne, přispěješ mi na pomoc; budou-li však Ammonští silnější tebe, pomohu já tobě.e4Ed ostatní pak díl lidu dal Abisajovi, bratru svému, který sešikoval jej proti Ammonským.37d Vida tedy Joab, že se chystají napadnouti ho zepředu i zezadu, vybral (bojovníky) ze všech výborných Israelitův a sešikoval je proti Syrům;2!d Vytáhli tedy Ammonští a sešikovali se před samou branou; Syrové však ze Soby a Rohoby, Istob a Maachané byli zvláště v polích.R1d Když to David uslyšel, vyslal Joaba se vším vojskem i s válečníky.R0d Ammonští vidouce, že Davidovi ukřivdili, poslali a najali za mzdu Syry z Rohobu a Syry ze Soby, dvacet tisíc pěších, jakož i od krále Maachy tisíc mužův a od Istoba dvanáct tisíc mužů.R/d Když to bylo Davidovi oznámeno, poslal jim naproti – byli totiž muži ti velmi potupně pohaněni – a rozkázal jim David: „Pobuďte v Jerichu, dokud vám neobrostou brady a potom se vraťte!"".?d Vzal tedy Hanon služebníky Davidovy, dal oholiti každého z nich na půl brady a zustřihati roucha jejich v půli až po zadek, a (tak) je propustil.~-wd řekla knížata ammonska Hanonovi, pánu svému: „Domníváš se, že snad ke cti otce tvého poslal k tobě David těšitele? Neposlal David služebníků svých k tobě spíše proto, aby ohledal a propátral město a (potom) je vyvrátil?"{,qd řekl David: „Prokáži milosrdenství Hanonovi, synu Naasovu, jako prokázal milosrdenství otec jeho mně." Poslal tedy David služebníky své, aby ho potěšil pro smrt otce jeho. Avšak když přišli služebníci Davidovi do Ammonska,N+ d Když potom umřel král ammonský a kraloval po něm Hanon, syn jeho,r*_d Mifiboset zůstával v Jerusalemě, ježto vždycky jídal se stolu královského. A kulhal na obě nohy.`);d Mifiboset měl malého syna, jménem Micha; a všecek rod Sibův sloužil Mifibosetovi.8(kd I řekl Siba králi: „Jak jsi rozkázal, pane můj králi, služebníku svému, tak učiní služebník tvůj!" Mifiboset tedy jídal za jeho stolem jako jeden z kraleviců.'d Obdělávej mu tedy půdu ty, synové tvoji i otroci tvoji, a přinášej synu pána svého, čeho třeba k živobytí; Mifiboset (sám) však, syn pána tvého, bude jísti vždycky za stolem mým." – Siba měl patnácte synů a dvacet otroků. – &d Povolav pak král Sibu, služebníka Saulova, řekl mu: „Vše, co patřilo Saulovi, i veškeren dům jeho, dal jsem synu pána tvého.~%wd Kterýžto pokloniv se mu pravil: „Kdo jsem já, služebník tvůj, že jsi shlédl na psí mrchu, jakou já jsem?"G$ d I řekl mu David: „Neboj se, nebo jistě prokáži ti milosrdenství pro Jonatana, otce tvého; vrátím ti všecky pozemky Saula, otce tvého, a ty budeš jísti za stolem mým vždycky."9#md Když přišel Mifiboset, syn Jonatana, syna Saulova, k Davidovi, padl na tvář a poklonil se. David zvolal: „Mifibosete!" On odvětil: „Tu jsem (já), služebník tvůj."W")d Poslal tedy král David a vzal jej z domu Machira, syna Ammielova, z Lodabaru.s!ad Když se tázal: „Kde jest?" řekl Siba králi: „Hle, je v domě Machira, syna Ammielova, v Lodabaru."/ Yd I řekl král: „Zbývá ještě někdo z domu Saulova, bych mu prokázal Boží milosrdenství?" Siba pravil králi: „Ještě je syn Jonatanův, chromý na nohy.""?d Byl pak z domu Saulova služebník, jménem Siba; toho povolal král k sobě a ptal se ho: „Jsi ty Siba?" On odvětil: „Ano, jsem služebník tvůj."r ad David se tázal: „Zbývá ještě někdo z domu Saulova, bych mu prokázal milosrdenství pro Jonatana?"eEdBanajáš, syn Jojadův, byl nad Kereťany a Feleťany; synové pak Davidovi byli knížaty.gIdSadok, syn Achitobův, a Achimelech, syn Abjatarův, byli kněžími; Sarajáš byl písařem;U%dJoab, syn Sarviin, byl nad vojskem; Josafat, syn Ahiludův, byl kancléřem;fGdI kraloval David nade vším Israelem; a vykonával právo a spravedlnost všemu lidu svému.3dustanovil v Edomsku dozorce (osadil je posádkou), a tak stalo se všecko Edomsko Davidovi poddaným. A střehl Hospodin Davida, ať šel kam šel.ued David proslavil se také, když vraceje se z dobyté Syrie pobil v Solném údolí osmnáct tisíc Edomcův, d ze Syrů, Moabců, synův Ammonových, Filišťanův, Amalečanů [jakož i z kořisti Adarezera, syna Rohobova, krále sobského]. d také ty zasvětil král David Hospodinu se stříbrem a zlatem, které byl zasvětil ze všech národů, jež si byl podmanil:ued poslal Jorama, svého syna, ke králi Davidovi, aby ho pozdravil, jemu blahopřál a poděkoval, že Adarezera v boji porazil. – Byl totiž Adarezer nepřítelem Touovým. – (Joram) měl u sebe věci zlaté, stříbrné a měděné;Rd Tou, král ematský, uslyšev, že porazil David všecku moc Adarezerovu,[1dtaké z Bete a z Berotu, měst Adarezerových, vzal král David velmi mnoho mědi.gIdZlaté zbraně, které měli služebníci Adarezerovi, David vzal a přinesl je do Jerusalema; dosadil posádkou Syrii Damašskou, a tak stala se Syrie Davidovi poddanou a poplatnou. A střehl Hospodin Davida, ať šel kam šel.dKdyž přitáhli Syrové z Damašku na pomoc Adarezerovi, králi Soby, David porazil ze Syrů dvacet dva tisíce mužův,-UdDavid zajal z jeho vojska sedmnáct set jezdcův, a dvacet tisíc pěších; všechněm koňům u vozů podřezal šlachy, a zachoval z nich toliko sto spřežení.mUdDavid porazil též Adarezera, syna Rohobova, krále Soby, když vytáhl, aby opanoval řeku Eufrat.L dPorazil také Moabce a změřil je provazcem, kázav jim položiti se na zemi; měřil je po dvou provazcích: jeden na smrt, druhý na život; i stal se Moab Davidovým služebníkem, pod daní.[  3dPoté porazil David Filišťany, pokořil je a vytrhl jim uzdu poplatnosti z rukou.L dzačni tedy žehnati domu služebníka svého, aby byl na věky před tebou. Neboť ty, Hospodine Bože, jsi promluvil, a pro požehnání tvé požehnán bude dům služebníka tvého na věky!" dNyní však, Hospodine Bože, ty jsi Bůh a slova tvá jsou pravdivá; tys přislíbil služebníku svému ty dobré věci;> wdNeboť ty, Hospodine zástupů, Bože Israelův, zjevil jsi v ucho služebníka svého: „Dům postavím tobě"; proto osmělil se služebník tvůj poprositi tebe touto modlitbou.1]dby velebeno bylo jméno tvé na věky a říkalo se: „Hospodin zástupů je Bůh nad Israelem, a dům služebníka tvého Davida bude pevně trvati před Hospodinem." dNuže tedy, Hospodine Bože, slovo, které jsi pronesl o služebníku svém a domě jeho, plň na věky, a čiň, jak jsi mluvil,~wdNeboť ustanovil jsi lid israelský za lid svůj pevně na věky, a ty, Hospodine Bože, učinil jsi se Bohem jejich!'IdKterý národ na zemi je jako lid tvůj israelský, pro který šel Bůh, aby si jej vykoupil za (svůj) národ, aby učinil mu jméno na zemi velikými a hroznými skutky, které mu učinil, (a bys zapudil) před lidem svým, který jsi vykoupil sobě z Egypta, národ i božstvo jeho?%dProto jsi veliký, Hospodine Bože; věru není podobného tobě, aniž je Bůh kromě tebe, podle všeho, co jsme na vlastní uši slyšeli z~}}e|r{{zwyxxww]wvHuutsslrrwqpoon_mmNl]kk j)ii hh[gglff5eedcc^bb)aaw``}_m^]]\{[ZZXY~XWWeVXUTTSRRQQXPPTONkMMLLJKJJOIHHGBFFgEDD8CC4BiAA8@??C>O=|=1dI vešel Joab ke králi do domu a řekl: „Tys potupil dnes do očí všecky služebníky své, kteří vysvobodili život tvůj, jakož i život synů tvých a dcer, život žen tvých a život ženin tvých.w=idKrál tedy zakryv si hlavu, křičel hlasem velikým: „Synu můj, Absalome, Absalome, synu můj, synu můj!"s<adA tak plížil se lid toho dne vcházeje do města, jako se plížívá lid v bitvě na útěk obrácený.;+dobrátilo se vítězství toho dne v pláč všemu lidu, neboť slyšel lid ten den, že bylo praveno: „Zármutek má král pro syna svého."R: !dKdyž bylo Joabovi oznámeno, že král pláče a kvílí pro syna svého,Z9/d!Král zarmoutiv se vystoupil do horní jizby brány a plakal. Cestou mluvil takto: „Synu můj, Absalome, Absalome, synu můj! Kéž bych mohl zemříti místo tebe, Absalome, synu můj, synu můj, Absalome!"a8=d I tázal se král Chusiho: „Má se blaze (ten) jinoch Absalom?" Chusi mu odpověděl: „Staniž se jako tomu jinochovi nepřátelům pána mého, krále, a všem, kdož povstávají proti němu se zlými úmysly!"17]dukázal se Chusi; přišed řekl: „Dobrou novinu nesu, pane můj, králi; nebo vysvobodil tě podle práva Hospodin dnes z ruky všech, kteří povstali proti tobě."^67d„Pojď sem a stůj tuto" – pravil mu král. Když on přistoupil blíže a stál,O5dKrál se tázal: „Má se blaze (ten) jinoch, Absalom?" Achimaas řekl: „Pozoroval jsem veliký shon, ó králi, když Joab, tvůj služebník, posílal mne, služebníka tvého; jiného nevím."p4[dAchimaas pak provolával králi: „Ať žije král!" A pokloniv se králi, padl před ním tváří k zemi řka: „Požehnán buď Hospodin, Bůh tvůj, že sevřel lidi, kteří pozdvihli rukou svých proti pánu mému, králi."#3AdKdyž pravil strážný: „Zdá se mi, že běh prvního je běh Achimaasa, syna Sadokova," řekl král: „Dobrý muž to, a s dobrým poselstvím jde."-2Uduzřel strážný druhého člověka, jak běží, i zvolal shora řka: „Ukazuje se mi druhý člověk, an běží sám." Král pravil: „I ten je posel dobrý."1-dI vzkřikl a oznámil to králi. Král řekl: „Je-li sám jediný, dobré poselství má v ústech!" Když on rychle blíž a blíže běžel,03dDavid seděl zatím mezi oběma branami. Strážný pak, který byl na vrchu brány, nade zdí, pozdvihnuv očí uzřel člověka, an běží sám. /dOn odvětil: „A co, poběhnu-li (přece)?" I řekl mu: „Běž!" Běžel tedy Achimaas cestou bližší a tak předběhl Chusiho.G. dTu Achimaas, syn Sadokův, opět řekl Joabovi: „Proč bych nemohl také já běžeti za Chusim?" Joab se ho tázal: „Proč chceš běžeti, synu můj? Nepřineseš dobrého poselství!"t-cdPoté však řekl Joab Chusimu: „Jdi a zvěstuj králi, cos viděl!" Chusi poklonil se Joabovi a běžel. , dpravil mu Joab: „Nebudiž poslem dnes, ale oznam to jiného dne; nechci, abys to dnes zvěstoval, neboť syn králův umřel."+dKdyž Achimaas, syn Sadokův, řekl: „Poběhnu a zvěstuji králi, že ho vysvobodil Hospodin podle práva z moci nepřátel jeho,"|*sdAbsalom, když ještě byl živ, postavil si pomník, který je v údolí Královském, neboť (si) řekl: „Nemám syna, bude tedy toto památka jména mého." I nazval pomník ten podle jména svého, a sluje „Ruka Absalomova" do dneška.)-dAbsaloma však vzali, hodili ho v lese do veliké jámy a snesli na něho velmi velikou hromadu kamení. – A tak utekl veškeren Israel domů.~(wdPoté dal Joab zatroubiti a zastavil lid, aby nepronásledovali utíkajícího Israele, chtěje šetřiti lidí. – W')dběželo deset mladých oděnců Joabových, a bili do něho, až ho dorazili.=&udI řekl Joab: „Ne, jak ty myslíš, ale udeřím na něho před tebou!" Vzal tedy do ruky tři střely a vrazil je Absalomovi do srdce; a ježto vise na dubě, ještě se kýval,%d Ale i kdybych to byl udělal hrdla se odváživ, dokonce nebylo by to mohlo zůstati tajno krále, a ty sám stál bys proti (mně)." $ d Ten však Joabovi odpověděl: „Nikoliv, i kdybys odvážil do rukou mých tisíc (lotů) stříbra, nevztáhl bych ruky své na syna králova; neboť jsme slyšeli, kterak přikazoval král tobě, Abisajovi a Etajovi řka: „Šetřte mi syna Absaloma!")#Md I řekl Joab muži, který mu to oznámil: „Jestliže jsi (ho) viděl, proč jsi ho nepřihodí k zemi? A já bych ti dal deset lotů stříbra a jeden pás!"]"5d Vida to kdos, oznámil to Joabovi řka: „Viděl jsem Absaloma, an visí na dubě."!yd Přihodilo se pak, že se dostal Absalom ke služebníkům Davidovým sedě na mezku; když přijel (s ním) mezek pod hustý, veliký dub, uvázl za vlasy v dubě, a zůstal viseti mezi nebem a zemí, kdežto mezek, na kterém byl seděl, ušel. #dBitva rozšířila se tam po veškeré krajině a bylo mnohem více lidí, které les pohubil, nežli těch, které meč zahladil toho dne.nWdTam poražen byl lid israelský od vojska Davidova a padlo ho velmi mnoho toho dne – dvacet tisíc.RdTak vytáhl lid do pole proti Israelovi, a došlo k bitvě v lese Efraim./YdJoabovi pak, Abisajovi a Etajovi přikázal král: „Zachovejte mi syna Absaloma!" Veškeren lid slyšel, když přikazoval král všechněm velitelům o Absalomovi.$CdKrál jim odvětil: „Co se vám za dobré vidí, to učiním." Postavil se tedy král u brány a lid vycházel po svých četách, po stech a tisících. ;dLid však odpověděl: „Nikoli, nepotáhneš! Neboť utečeme-li, nebude jim na nás příliš záležeti, ano, i kdyby padla polovice z nás, nebudou toho velmi vážiti, ježto ty jediný za deset tisíců jsi počítán; proto lépe jest, abys byl v městě, nám na pomoc."A}dtřetinu dal pod moc Joabovi, třetinu v moc Abisaje, syna Sarviina, bratra Joabova, a třetinu do moci Etajovi, který byl z Getu. A pravil král lidu: „Potáhnu také já s vámi!"U 'dDavid tedy přehlédnuv lid svůj, ustanovil nad ním tisícníky a setníky;(Kdmedu, másla, ovce a tučná telata; to dali Davidovi a lidu, který s ním byl, aby jedli; neboť se domnívali, že lid hladem a žízní na poušti zemdlel.dpřinesli mu ložní přikrývky, koberce, hliněné nádoby, pšenice, ječmene, mouky, pražmy, bobů, čočky, [praženého hrachu],/dKdyž přišel David do Mahanaim, Sobi, syn Naasův z Rabby ammonské a Machir, syn Ammihelův z Lodabaru, jakož i Berzellaj Galaadan z Rogelim,6idI rozbil stany Israel s Absalomem v Galaadsku.G dUstanovil pak Absalom Amasu nad vojskem místo Joaba; Amasa byl syn muže z Jezrahelu, který slul Jetra; ten vešel k Abigaile, dceři Naasově, sestře Sarvie, která byla matkou Joabovou.tcdKdyž byl již David v Mahanaim, Absalom přepravil se přes Jordán, on a všichni muži Israelovi s ním.S!dAchitofel vida, že se nestalo podle jeho rady, osedlal osla svého a sebrav se odjel domů, do města svého, učinil pořízení o domě svém, oběsil se, umřel a pochován byl do hrobu otce svého.4cdVstal tedy David i veškeren lid, který s ním byl, a přepravili se přes Jordán; prve nežli se rozednilo, nezůstal ani jeden, kdo by se byl nepřepravil přes řeku.@{dKdyž odešli, vystoupili onino ze studně, šli, a podali zprávu králi Davidovi řkouce: „Vstaňte a přepravte se rychle přes řeku, nebo tak a tak radil proti vám Achitofel!"  dKdyž pak přišli služebníci Absalomovi do domu k ženě a tázali se: „Kde jest Achimaas a Jonatan?" odpověděla jim žena (ta): „Přešli spěšně, okusivše maličko vody." Ti tedy (je) hledali, a když nic nenalezli, vrátili se do Jerusalema.wida žena vzala přikrývku, zastřela jí otvor studnice, jako by sušila ječnou tluč, a tak se věc utajila.F d(Přece) však viděl je kterýsi služebník a oznámil to Absalomovi. Oni však rychle odešli a vešli do domu jednoho muže v Bahurim, který měl studnici na dvoře; do té se spustiliQ dJonatan pak stál s Achimaasem u studnice Rogel; i šla tam děvečka a pověděla jim to; oni pak šli, by donesli poselství králi Davidovi. Nesměli totiž ukázati se, nesměli vejíti do města.V 'dNyní tedy pošlete rychlé, vzkažte Davidovi a rcete: „Nezůstávej této noci na stepích pouště, ale bez odkladu přejdi (Jordán), aby snad nebyl pohlcen král i všecek lid, který s ním jest."" 5dŘekl pak Chusaj kněžím Sadokovi a Abjatarovi: „Tak a tak radil Achitofel Absalomovi a starším Israelovým, ale já takto a takto jsem radil._ 9dAbsalom a všichni muži Israelovi řekli: „Lepší je rada Chusaje Arčana, nežli rada Achitofelova!" Tak Hospodinovým řízením zmařena byla dobrá rada Achitofelova, aby uvedl Hospodin na Absaloma pohromu.1d Vejde-li do některého města, obvleče veškeren Israel to město provazy a strhneme je do potoka, že nebude ani kaménka z něho lze najíti."/d tak naň udeříme, ať bude nalezen kdekoliv, přikryjeme ho jako rosa padající na zem a nenecháme ani jednoho z mužů, kteří jsou s ním.5ed Ale toto se mi zdá býti dobrá rada: Nechať se shromáždí k tobě veškeren Israel od Danu až do Bersabe, jako písek mořský bez počtu, a ty budeš prostřed nich;7id Pak oslábne strachem každý, i nejsilnější, jehožto srdce je jako lví; víť veškeren lid israelský, že jest udatný otec tvůj a jonáci všichni, kdo s ním jsou.\3d Snad skrývá se nyní v roklích nebo na některém místě, které se mu zalíbilo; padne-li někdo (hned) na počátku, řekne každý, kdo o tom uslyší: „Poražen je lid, který se přidal k Absalomovi!" dTy víš" – mluvil dále Chusaj – „že otec tvůj a muži, kteří jsou s ním, jsou jonáci a roztrpčené mysli, jako když rozlítí se v lese medvědice, které pobrali mladé; otec tvůj je také (zkušený) válečník, nebude tedy s lidem leniti.cAdChusaj Absalomovi odpověděl: „Není (to) dobrá rada, kterou dal Achitofel tentokrát!dKdyž Chusaj přišel k Absa lomovi, řekl mu Absalom: „To a to mluvil Achitofel; máme to učiniti, čili nic? Jakou dáváš radu?"dCdAbsalom však řekl: „Zavolejte (také) Chusaje, Arčana, a slyšme, co řekne též on!"H dŘeč jeho líbila se Absalomovi i všem starším Israelovým.~1dPak přivedu zpět všechen lid k tobě, jako se vracívá člověk jeden, neboť (jen) jednoho muže ty hledáš, a veškeren lid bude spokojen."}dudeřím na něho – jeť unaven a zemdlen – porazím ho, až pak uteče všechen lid, který s ním je, zabiji opuštěného krále.x| mdAchitofel řekl také Absalomovi: „Vyberu si dvanáct tisíc mužů, vstanu, poženu se za Davidem této noci,B{dByla pak rada Achitofelova, kterou dával toho času, jako kdyby se kdo s Bohem byl radil; tak byla všeliká rada Achitofelova (ceněna) i když byl s Davidem, i když byl s Absalomem.pz[dPostavili tedy Absalomovi stan na nástřeší, a všel k ženinám otce svého přede vším Israelem.QydI řekl Achitofel Absalomovi: „Vejdi k ženinám otce svého, které zanechal, by doma hlídaly; aby, až uslyší veškeren Israel, že jsi zhanobil otce svého, tím pevněji se k tobě přimkli."KxdTu pravil Absalom Achitofelovi: „Poraďte se, co máme činiti!"w3dA budiž mi dovoleno dodati toto: Komu já budu sloužiti? Zdali ne synu královu? Jako jsem poslušen byl otce tvého, tak budu poslušen i tebe!"v!dChusaj Absalomovi odpověděl: „Nikoli, neboť toho budu a s tím zůstanu, koho vyvolil Hospodin, veškeren tento lid i všecek Israel.muUdAbsalom se ho tázal: „To je láska tvá k příteli svému? Proč jsi nešel s přítelem svým?"|tsdKdyž pak přišel Chusaj, Arčan, přítel Davidův, k Absalomovi, řekl mu: „Ať žije král! Ať žije král!"\s3dAbsalom tedy a veškeren lid jeho vešli do Jerusalema; též Achitofel byl s ním.OrdTak přibyl král i veškeren lid s ním unaveni na místo odpočinku.%qEd Šel tedy David a družina jeho cestou s ním; Semej pak jda po hřbetě hory na protější straně, zlořečil, házel kamení proti němu a sypal hlínu.qp]d Hospodin snad popatří na soužení mé, a odplatí mi Hospodin dobrým za toto dnešní zlořečení!"_o9d A řekl král Abisajovi a všem služebníkům svým: „Hle, syn můj, který vzešel z krve mé, hledá bezživotí mého; čím více tedy (tento) Benjaminovec? Nechte ho, ať zlořečí, jak Hospodin rozkázal!Gn d Král však řekl: „Nestarejte se o mne tolik, synové Sarviini! Nechte ho, ať zlořečí, neboť Hospodin přikázal mu, aby Davidovi zlořečil; kdo smí se tázati, proč tak učinil?"md Tu pravil Abisaj, syn Sarviin, králi: „Proč zlořečí tato psí mrcha pánu mému, králi? Půjdu a setnu mu hlavu!"mlUdOdplatil ti Hospodin za všecku krev domu Saulova; neboť vetřel ses do království místo něho; (nyní) tedy dal Hospodin království do rukou Absaloma, syna tvého; hle, (nyní) tísní tě nehody tvé, že jsi muž krve!"Zk/dSemej zlořeče králi pravil toto: „Klid se, klid se, muži krve a pekelníku!0j[da házel kamením na Davida, jakož i na všecky služebníky krále Davida, ačkoli veškeren lid a všichni válečníci šli po pravé i levé straně vedle krále.3iadKdyž přišel král David až do Bahurim, tu hle, vycházel odtud muž z rodu, ke kterému patřil dům Saulův, jménem Semej, syn Gerův; cestou ustavičně zlořečilFhdTu řekl král Sibovi: „Všecky věci, které patřily (dosud) Mifibosetovi, buďtež tvé!" „Prosím," – vece Siba králi – „bych nalézal milost před tebou, pane můj, králi!"6ggdI řekl král: „Kde je syn pána tvého?" Siba králi odpověděl: „Zůstal v Jerusalemě, ježto (si) řekl: „Dnes mi vrátí dům Israelův království otce mého!"{fqdI tázal se král Siby: „Pro koho jsou tyto věci?" Siba odpověděl: „Oslové jsou pro královu rodinu, aby si mohli sednouti; chléb a ovoce, by měli co jísti služebníci tvoji; víno pak, aby se napil, kdyby kdo zemdlel na poušti."Ze 1dKdyž byl David maličko za vrchem hory, ukázal se Siba, služebník Mifibosetův; šel proti němu se dvěma osly, kteří nesli dvě stě chlebů, sto svazků suchých hroznů, sto hrud fíků a měch vína.edEd%Když pak přišel Chusaj, přítel Davidův, do města, vešel do Jerusalema též Absalom. c d$A jsou s nimi dva synové jejich, Achimaas, syn Sadokův a Jonatan, syn Abjatarův; po těch mi vzkážete vše, co uslyšíte."byd#Máš s sebou kněze Sadoka a Abjatara; cokoli z domu králova uslyšíš, oznámíš kněžím Sadokovi a Abjatarovi.Lad"vrátíš-li se však do města a řekneš-li Absalomovi: „Jsem služebníkem tvým, králi; jako jsem byl služebníkem otce tvého, tak budu služebníkem tvým," zmaříš radu Achitofelovu.G` d!I řekl mu David: „Půjdeš-li se mnou, budeš mi břemenem;-_Ud Když vystoupil David na vrch hory, na které hodlal klaněti se Hospodinu, tu hle, potkal se s ním Chusaj Arčan, mající roucho roztržené a hlavu plnou prsti. ^dKdyž bylo Davidovi oznámeno, že i Achitofel spikl se s Absalomem, řekl David: „Prosím, Hospodine, zhať radu Achitofelovu."9]mdDavid pak vystupoval na horu Olivetskou, cestou ustavičně pláče, bos a s hlavou zahalenou; také veškeren lid, který byl s ním, stoupal se zahalenou hlavou a s pláčem.U\%dDonesli tedy Sadok a Abjatar archu Boží zase do Jerusalema a zůstali tam.u[edHle, já skrývati se budu na stepích pouště, až dojde od vás zpráva, která mi poví, (co se děje)."7ZidProroku" – řekl král knězi Sadokovi – „vrať se do města v pokoji; též Achimaas, syn tvůj, jakož i Jonatan, syn Abjatarův, oba synové vaši, ať jsou s vámi!lYSdPakli mi řekne: „Nelíbíš se mi," aj, tu jsem, nechať učiní, co dobrého je v očích jeho.(XKdTu řekl král Sadokovi: „Zanes archu Boží zase do města! Naleznuli milost před očima Hospodinovýma, přivede mě zase, ukáže mi ji, i stánek svůj.HW dPřišel i kněz Sadok a všichni Levité s ním, nesouce Boží archu úmluvy; (tu) archu Boží postavili, Abjatar pak nevystoupil, dokud nepřešel všecek lid, který byl vyšel z města.V7dVšichni plakali velmi hlasitě. Když všecek lid přešel, přešel také král potok Kedron, a všecek lid táhl po cestě, která vede k poušti.UdI řekl David Etajovi: „Nuže, pojdi" Šel tedy Etaj Geťan a všichni muži, kteří s ním byli, s ostatním množstvím.KTdEtaj však odpověděl králi: „Jakože živ je Hospodin a jakože živ je pán můj, král! Ať jsi, kde jsi, pane můj, králi, ať k smrti nebo k životu, bude tam také služebník tvůj!"oSYdVčera jsi přišel a dnes měl bys nucen býti jíti s námi? Vždyť jdu nazdařbůh! Vrať se a odved s sebou nazpět bratry své! Hospodin pak prokaž ti milost a věrnost, že jsi (také ty mně) prokázal milost a věrnost!"RdI řekl král Etajovi Geťanu: „Proč jdeš s námi? Vrať se a zůstaň u krále, neboť cizinec jsi vyšlý z domova.MQdvšichni služebníci jeho šli vedle něho; také zástupy Kereťanův a Feleťanů, kdežto všichni Geťané, šest set mužů, kteří byli za ním pěšky přišli z Getu, šli před králem.VP'dKdyž tedy vyšel král a všecek Israel pěšky, zastavil se daleko od domu;bO?dVyšel tedy král s celým domem svým pěšky, zanechav deset ženin, aby doma hlídaly.NdSlužebníci královi mu řekli: „Vše, cokoli přikáže pán náš, král, rádi učiníme (my,) služebníci tvoji!" f~~}c||h{{k{zmz yyaxxPwww6vvv@uuIttt@sss3rrrqqhqppyoooPonnXnmm`mllUkkkjjijiiLhhggfeeAdccGbXaa9`t`,_^^*]]\R[[SZZNZ$YYYYBB>A@@l??{>>===<~<(;f::Z:99 8,7766$5k44j33B221z009/..I--=,,\+e**x*)K((''i&k%u$N##B"/!!N [o.Xfhu#'qKL;{ 2  I S QDI= xnBudeš-li pak choditi po cestách mých ostříhaje ustanovení a příkazů mých, jako chodil otec tvůj, prodloužím dny tvé."w/n Ale i to, zač jsi neprosil, dávám ti, totiž bohatství a slávu, že žádného nebylo tobě rovného mezi králi po všecky předešlé dny.v/n hle, činím ti podle slov tvých a dávám ti srdce moudré a rozumné, takže žádného před tebou rovného tobě nebylo aniž po tobě bude.Jun a Hospodin řekl Šalomounovi: „Žes prosil za věc tu a nežádal o dlouhý věk, ani o bohatství, ani o životy nepřátel svých, ale žes prosil o moudrost, abys rozhodoval podle práva:Ptn Hospodinu se líbila (ta) řeč, že Šalomoun žádal za takovou věc,1s]n Dej tedy služebníku svému mysl bystrou, by lid tvůj souditi mohl a rozeznávati mezi zlým a dobrým. Nebo kdo bude moci souditi lid tento, lid tento tvůj mnohý?"r#nJe pak služebník tvůj prostřed lidu, který jsi vyvolil, lidu nesčíslného, který nemůže počítán ani sečten býti, co ho jest.q9nNyní tedy, Hospodine Bože, tys učinil, že kraluje služebník tvůj místo Davida, otce mého! Já však jsem malý chlapec, který neví si rady.Tp#nŠalomoun pravil: „Ty jsi učinil se služebníkem svým, Davidem, otcem mým, milosrdenství veliké, ježto chodil přeci obličejem tvým věrně, spravedlivě, a se srdcem upřímně s tebou (smýšlejícím); zachoval jsi mu milosrdenství své veliké a dal jsi mu syna, který sedí na trůně, jak dnes (skutečně) jest.koQnI ukázal se Hospodin Šalomounovi ve snách v noci a řekl: „Žádej, co chceš, abych ti dal."n1nProtož odešel do Gabaonu, by tam obětoval; nebo to byla výšina největší, A obětoval Šalomoun tisíc celopalů na oltáři tom v Gabaonu.m!nŠalomoun pak miloval Hospodina chodě v přikázáních Davida, otce svého, krom toho, že na výšinách obětoval a zapaloval vonidla.hlKnLid však obětoval na výšinách, nebo do té doby nebyl vystavěn chrám jménu Hospodinovu.rk anKdyž bylo (tak) upevněno království v ruce Šalomounově, spříznil se s faraonem, králem egyptským; nebo pojal dceru jeho a uvedl ji do města Davidova, až by dostavěl dům svůj, dům Hospodinův a zdi jerusalemské vůkol.]j5n.A přikázal král Banajášovi, synu Jojadovu, ten pak vyšed zabil ho. Tak umřel.oiYn-král Šalomoun však budiž požehnán a trůn Davidův budiž pevný před Hospodinem až na věky!"6hgn,A dále pravil král Semejovi: „Ty víš všecko zlé – srdce tvé je si ho vědomo – co jsi učinil Davidovi, otci mému. Vrátiž Hospodin zlobu tvou na hlavu tvou;Zg/n+Proč tedy nešetřil jsi přísahy Hospodinovy a příkazu, který jsem ti dal?"]f5n*poslav zavolal ho a řekl mu: „Zda neprohlásil jsem ti při Hospodinovi a nevaroval jsem tě: „Kterýkoli den vyjda sem nebo tam půjdeš, věz, že zemřeš?" A odpověděl jsi mi: „Dobře, slyšel jsem."eeEn)Když bylo oznámeno Salomounovi, že šel Semej z Jerusalema do Getu a že se zase vrátil,xdkn(vstal Semej, osedlal osla a odebral se k Achisovi do Getu, by hledal služebníků svých a přivedl je z Getu.2c_n'Po třech letech však utekli (dva) služebníci Semejovi k Achisovi, synu Maachy, králi getskému. Když bylo zvěstováno Semejovi, že jsou služebníci jeho v Getu, bn&Semej králi řekl: „Dobře. Jak mluvil pán můj, tak učiní služebník tvůj." Bydlil tedy Semej v Jerusalemě dlouhý čas.yamn%Kterýkoli den vyjdeš a přejdeš přes potok Kedron, věz, že budeš zabit; krev tvá (padne) na hlavu tvou."`n$Král poslal také a dal povolati Semeje. A řekl mu: „Postav si dům v Jerusalemě a bydli tu; ale nevycházej odtud ani sem ani tam!z_on#I ustanovil král Banajáše, syna Jojadova, místo něho nad vojskem, a Sadoka kněze ustanovil místo Abjatara.^yn"Šel tedy Banajáš, syn Jojadův, nahoru a obořiv se na něj zabil jej; a pochován byl na svém pozemku v pustině.8]kn!Tak vrátiž se krev jejich na hlavu Joabovu a na hlavu potomstva jeho až na věky. Davidovi však a potomstvu jeho, domu i trůnu jeho buď pokoj až na věky od Hospodina."\!n Tak obrátiž Hospodin krev jeho na hlavu jeho; nebo zabil dva muže spravedlivější a lepší nežli byl sám, a zabil je mečem bez vědomí Davida, otce mého, Abnera, syna Nerova, velitele vojska israelského, a Amasu, syna Jeterova, velitele vojska judského.[)nřekl mu král: „Učiň mu, jak pravil, usmrť ho a pochovej ho, bys tak sňal krev nevinnou, kterou vylil Joab, se mne i s domu otce mého.{ZqnBanajáš tedy přišel ke stánku Hospodinovu a řekl mu: „Toto praví král: „Vyjdi!" Kterýžto řekl: „Nevyjdu, ale tuto zemru!" Když Banajáš oznámil zase králi tu řeč řka: „To a to pravil Joab a tak a tak mi odpověděl,"5YenI bylo oznámeno králi Šalomounovi, že utekl Joab do stánku Hospodinova, a že jest u oltáře. Tu poslal Šalomoun Banajáše, syna Jojadova, řka: „Jdi, usmrť ho!"2X_nKdyž se donesla zvěst o tom Joabovi – Joab totiž přidal se k Adonjášovi, a nikoli k Šalomounovi – utekl Joab do stánku Hospodinova a chytil se rohu oltáře.W/nTak zapudil Šalomoun Abjatara, že nebyl (již) knězem Hospodinovým, aby se naplnila řeč Hospodinova, kterou pronesl o domu Heliově v Silo.~VwnTéž Abjatarovi knězi řekl král: „Jdi do Anatotu na svůj statek. Jsi sice hoden smrti, ale zatím nezabiji tebe, ježto jsi nosil efod Hospodina Boha před Davidem, otcem mým, a snášel jsi všecka soužení, která snášel otec můj."YU-nA poslal král Šalomoun Banajáše, syna Jojadova, a ten ho zabil. Tak zemřel.n„Já vydávám se na cestu všeho světa; buď statečným mužem!]= 7nKdyž se přiblížil den smrti Davidovy, přikázal Šalomounovi, synu svému, toto:< -n5Poslal tedy král Šalomoun a dal jej odvésti od oltáře. Když přišel a poklonil se králi Šalomounovi, řekl mu Šalomoun: „Jdi domů!"; !n4I řekl Šalomoun: „Bude-li člověkem dobrým, nespadne s něho ani jediný vlas na zem; pakli co zlého nalezeno bude na něm, umře."P: n3I zvěstovali Šalomounovi: „Hle, Adonjáš boje se krále Šalomouna přidržel se rohu oltáře řka: „Nechať mi přisáhne dnes král Šalomoun, že nezabije mne, služebníka svého, mečem."V9 )n2Adonjáš pak boje se Šalomouna vstal, odešel a přidržel se rohu oltáře._8 ;n1Všichni od Adonjáše pozvaní poděšeni jsouce vstali a odešli každý svou cestou.7  n0„Požehnán buď Hospodin, Bůh Israelův, který (mi) dal dnes viděti na vlastní oči toho, jehož posadil na trůn můj!"s6 cn/A všedše služebníci královští blahopřáli pánu našemu, králi Davidovi, řkouce: „Proslav Bůh jméno Šalomounova nad jméno tvé a povznes trůn jeho výše nežli trůn tvůj!" I poklonil se král na loži svém a řekl:>5 {n.Ano Šalomoun také (již) zasedl na trůn královský.4 5n-Sadok kněz a Natan prorok ho pomazali za krále u Gihonu a vystoupili odtud jásajíce, až zavznělo město. To je ten zvuk, který jste slyšeli.3 n,Poslal totiž s ním Sadoka kněze, Natana proroka, Banajáše, syna Jojadova, Kereťany a Feleťany, i posadili ho na mezka králova,w2 kn+Jonatan však Adonjášovi odpověděl: „Nikoli! Nebo pán náš, král David ustanovil Šalomouna za krále.1 ;n*Když on ještě mluvil, přišel Jonatan, syn kněze Abjatara. Adonjáš mu pravil: „Vejdi, nebo muž statný jsi ty a přinášíš dobrou zvěst!"80 mn)Adonjáš a všichni, kteří pozváni byli od něho, uslyšeli to právě když byly hody dokonány. Joab uslyšev zvuk rohu tázal se: „Co znamená ten zvuk a shon města?" / n(Pak stoupalo všecko množství za ním, a lid pískal na píšťaly a jásal radostí tak velice, že zněla země od křiku jejich.. n'A kněz Sadok vzav roh oleje ze stánku, pomazal Šalomouna. I troubili na roh a veškeren lid provolal: „Ať žije král Šalomoun!"*- Qn&Šli tedy dolů Sadok kněz, Natan prorok, Banajáš, syn Jojadův, Kereťané a Feleťané, posadili Šalomouna na mezka krále Davida, a přivedli ho ke Gihonu., #n%Jako byl Hospodin s pánem mým králem, tak budiž i se Šalomounem, a povznes trůn jeho výše nežli trůn pána mého, krále Davida."+ n$Tu odpověděl Banajáš, syn Jojadův, králi: „Tak se staň! Tak nechať dí (také) Hospodin, Bůh pána mého krále!&* In#Jděte pak za ním nahoru, ať přijde a sedne si na můj trůn! On kralovati bude místo mne; nebo jej ustanovuji, by vládcem byl nad Israelem i nad Judou.") %n"Tam ať ho pomaže kněz Sadok a Natan prorok za krále nad Israelem, a dejte troubiti na roh a provolávati: „Ať žije král Šalomoun!" ( n!řekl jim: „Vezměte s sebou služebníky pána. svého, posaďte Šalomouna, syna mého, na mezka mého, a doveďte ho ke Gihonu. ' n Král David také řekl: „Zavolejte mi kněze Sadoka, Natana proroka a Banajáše, syna Jojadova." Když opi vešli před krále,o& [nBetsaba sklonivši hlavu k zemi poklonila se králi a řekla: „Živ buď pán můj, David, na věky!"5% gnJako jsem přisáhl tobě při Hospodinu, Bohu Israelovu, řka: „Šalomoun, syn tvůj, kralovati bude po mně, a on zasedne na stolec můj místo mne": tak učiním dnes!"i$ Onpřisáhl král a řekl: „Jakože živ je Hospodin, který mě vysvobodil ze všeliké tísně!u# gnKrál David ujal slovo a pravil: „Zavolejte mi Betsabu!" Když ona vešla před krále a stála před ním," 5nTak-li jest od pána mého, krále, nařízeno, neoznámil jsi mně, služebníku svému, kdo má zasednouti na trůn pána mého, krále, po něm."! }nmne (však), služebníka tvého, kněze Sadoka, Banajáše, syna Jojadova, a Šalomouna, služebníka tvého, nepozval.\  5nNeboť odešel dnes, nabil býkův, krmného dobytka, i mnoho beranův, a pozval všecky králevice, velitele vojska, i kněze Abjatara, a oni jedí a pijí před ním a říkají: „Ať žije král Adonjáš!"; na řekl Natan: „Pane můj, králi! Ty-lis řekl: „Nechať Adonjáš kraluje po mně, a nechať on sedí na trůnu mém?~ ynI ohlásili (ho) králi řkouce: „Je tu Natan prorok." Když pak vešel před krále, poklonil se mu tváří k zemiC nKdyž ona ještě mluvila s králem, přišel prorok Natan.c CnSice, až usne pán můj, král, s otci svými, budeme já a syn můj Šalomoun zločinci."" AnNa tebe tedy, pane můj, králi, obráceny jsou oči veškerého Israele, bys jim oznámil, kdo má seděti na trůně tvém, pane můj, králi, po tobě.> ynNabil býkův a jiného tučného dobytka, i mnoho beranův, a pozval všecky králevice, i Abjatara kněze a Joaba, velitele vojska; Šalomouna však, služebníka tvého, nepozval.S #nA nyní, hle, Adonjáš je králem bez tvého, pane můj, králi, vědomí.; snOna odpověděla: „Pane můj, ty jsi přisáhl při Hospodinu, Bohu svém, služebnici své: „Šalomoun, syn tvůj, kralovati bude po mně, a on seděti bude na trůně mém."c CnI poklonila se Betsaba a padla na tvář před králem. Král se jí tázal: „Co chceš?"q _nVešla tedy Betsaba ke králi do pokoje. Král pak byl velmi zestaralý, a Abisag Sunamka mu posluhovala.f InA když ty ještě tam mluviti budeš s králem, přijdu já za tebou a doplním řeči tvé."w kn Nuže, vejdi ke králi Davidovi a rci mu: „Zda ty, pane můj, králi, nepřisáhl jsi mně, služebnici své řka: „Šalomoun, syn tvůj, kralovati bude po mně, a on seděti bude na trůně mém?" Proč tedy stal se králem Adonjáš?T %n Nyní tedy pojď, přijmi radu mou a zachraň sebe i syna svého Šalomouna. )n I řekl Natan Betsabě, matce Šalomounově: „Neslyšelas, že Adonjáš, syn Haggitin, stal se králem, aniž pán náš, David, o tom ví?Y /n Natana však proroka, Banajáše, junáků a Šalomouna, bratra svého, nepozval.q _n Když pak zbil Adonjáš beranů, telat a všelikého tučného dobytka u kamene Zohelet, který byl blízko studnice Rogel, pozval všecky bratry své, syny královské a všecky muže judské, kteří byli služebníky královými.~ ynAvšak Sadok, kněz, Banajáš, syn Jojadův, prorok Natan, Semej, Rej a junáci vojska Davidova nebyli s Adonjášem.q _nI mluvíval s Joabem, synem Sarviiným, a s Abjatarem knězem, a ti přidali se ke straně Adonjášově.   nAniž ho kdy káral otec jeho, že by řekl: „Proč jsi to učinil?" A byl též on velmi pěkný, druhý rodem po Absalomovi.+  SnTu Adonjáš, syn Haggitin, pozdvihoval se, říkaje (si): „Já budu kralovati." I najednal si vozů, jezdcův a padesáte mužů, kteří by běhali před ním.d  EnByla to dívka velmi hezká, spávala s králem a posluhovala mu, avšak král jí nepoznal.  {nKdyž pak hledali děvu krásnou ve všech končinách israelských, nalezli Abisag, Sunamku, a přivedli ji ke králi.C  nŘekli mu tedy služebníci jeho: „Nechať vyhledáme pánu našemu mladistvou pannu, by stála před králem, jej ošetřovala, spala v lůně jeho a zahřívala pána našeho krále." nKrál David pak zestaral se maje velmi mnoho dní věku svého; a nemohl se zahřáti, i když se přikrýval přikrývkami.$CdA vystavěl tam David Hospodinovi oltář, a přinesl celopaly, jakož i pokojné oběti; Hospodin pak se slitoval nad zemí, a přestala rána, v Israeli.uedKrál mu však odpověděl: „Nikoli, jali ty chceš; ale za peníze (to) koupím od tebe; nebudu přece podávati Hospodinu, Bohu svému, celopalu, které mne nic nestojí!" Koupil tedy David humno i býky za padesát lotů stříbra.dVšecky ty věci dává Areuna králi." „Hospodin, Bůh tvůj" – řekl (dále) Areuna králi – „přijmi tvůj slib!"0[dI řekl Areuna Davidovi: „Račiž si (je) vzíti pán můj, král, a obětovati, jak se líbí jemu; máš tu býky k celopalu, jakož i vůz a jha býků na palivo./dvyšel, poklonil se králi až k zemi, a řekl: „Jaká je toho příčina, že přichází pán můj, král, ke služebníku svému?" David mu odvětil: „Abych koupil od tebe humno, a vystavěl (na něm) Hospodinovi oltář, aby přestal mor, který se rozmohl v lidu."OdAreuna pohleděv a uzřev, že král a služebníci jeho jdou k němu,QdDavid tedy šel podle Gaelovy řeči, kterou mu byl přikázal Hospodin.|sdToho dne přišel Gad k Davidovi a řekl mu: „Jdi nahoru a vystav oltář Hospodinu na humně Areuny Jebuského."}udKdyž viděl David anděla, an bije lid, řekl Hospodinu: „Já jsem ten, kdo zhřešil; já jsem nesprávně učinil; tito, kteří jsou jako ovce, co učinili? Nechat obrátí se – prosím – ruka tvá proti mně a proti domu otce mého."x~kdKdyž však vztáhl anděl Hospodinův ruku svou na Jerusalem, aby jej hubil, slitoval se Hospodin nad soužením a řekl andělu bijícímu lid: „Dosti; zadrž teď (už) ruku svou!" Byl pak anděl Hospodinův u humna Areuny Jebuského.})dI seslal Hospodin mor na Israele, od jitra toho až do ustanoveného času, a zemřelo z lidu od Danu až do Bersaby sedmdesát tisíc mužů.*|OdI řekl David Gaelovi: „Soužen jsem náramně; ale lépe jest, abych upadl v ruce Hospodinovy – jeť veliké jeho milosrdenství – nežli v ruce lidské."A{}d Přišel tedy Gad k Davidovi a oznámil mu řka: „Buď přijde na tě tříletý hlad v zemi tvé, nebo tři měsíce budeš utíkati před nepřáteli svými, ani tě budou pronásledovati, anebo tři dny bude mor v zemi tvé. Nyní tedy rozmysli se a viz, jakou mám odpověď dáti tomu, který mne poslal."z1d „Jdi a rci Davidovi: Toto praví Hospodin: Tři věci jsou ti dány na vybranou; vyvol (si) jednu z nich, kterou chceš, abych ti (ji) učinil."Zy/d Když tedy David ráno vstal, řekl Hospodin Gadovi, proroku, [a vidci] Davidovu:lxSd Když byl lid sečten, počalo mocně Davidovi bušiti srdce, i řekl David Hospodinovi: „Zhřešil jsem těžce, učiniv to; ale prosím, Hospodine, odejmi nepravost služebníka svého, že jsem příliš bláhově jednal!"Gw d a Joab odevzdal soupis lidu, který byl sepsal, králi. I nalezeno bylo z Israele osmkrát sto tisíc mužů silných, kteří mohli tasiti meč; z Judy pak pětkrát sto tisíc bojovníků.`v;dZchodivše všecku zemi přibyli po devíti měsících a dvacíti dnech do Jerusalema,u#dU Sidonu zahnuvše, ubírali se blízko zdí Tyru, (prošli) všecku zemi Hevejských a Kanaanských, a přišli na jih Judska, do Bersaby.htKdpak přešli přes Jazer do Galaadu, jakož i do nížiny Hodsi, a přišli do lesů Danových.bs?dPřešedše Jordán přišli do Aroeru, na pravou stranu města, které je v údolí Gad;r%dProtože však nabyla vrchu řeč králova nad slovy Joaba i vojevůdců, vyšel Joab a vojevůdcové od krále, aby sečetli lid Israelův.Zq/dI řekl Joab králi: „Přidejž Hospodin, Bůh tvůj, k lidu tvému tolik, kolik ho nyní jest, ano rozmnož ho stonásobně před očima pána mého, krále; ale co míní pán můj, král, takovou věcí?"'pIdŘekl tedy král Joabovi a velitelům svého vojska: „Projděte všecky kmeny israelovy od Danu až do Bersaby, a sečtěte lid, abych věděl počet jeho."o dOpět probudil se hněv Hospodinův proti Israelovi; neboť ponukl Davida na ně, aby řekl: „Jdi, sečti lid israelský i judský!"0n]d'a Urjáš, Heťan. Úhrnem třicet sedm.+mSd&Ira, Jetřan, Gareb, také Jetřan,Jld%Selek, Ammoňan, Naharaj, Beroťan, oděnec Joaba, syna Sarviina,3kcd$Igaal, syn Natanův ze Soby, Bonni z Gaddu,(jMd#Hesraj z Karmelu, Faraj z Arabu,Ii d"Elifelet, syn Aasbaje, Maachana, Eliam, syn Achitofelův, Gelan,8hmd!syn Semmy z Orori, Ahiam, syn Sararův, Arořan,7gkd Eliaba, Salaboňan, synové Jassenovi, Jonatan,+fSdAbialbon, Araban, Azmavet z Beromi,5egdBanajáš, Faratoňan, Heddaj z údolí Gaas,Ud%dHeled, syn Baanův, také Netofan, Itaj, syn Ribajův z Gabay Benjaminovců,*cQdSelmon Ahohovec, Marahaj, Netofan,+bSdAbiezer z Anatotu, Sobochaj z Husy,2aadHeles z Faltu, Hira, syn Akkesův z Tekuy,'`KdSemma z Harodu, Elika z Harodu,[_1dAsael, bratr Joabův, patřil do (těch) třiceti; Elchanan, syn Dodův z Betlema,#^Adtéž on byl slavný mezi třiceti junáky; vynikal nad těch třicet, avšak (oněm) třem se nevyrovnal; David si ho učinil nad svou osobní stráží.+]SdTo učinil Banajáš, syn Jojadův;M\dten zabil také kteréhos Egypťana, muže, který stál za podívanou; ten měl v rukou kopí, i vyšel na něho s holí, mocí vytrhl Egypťanovi kopí z ruky a zabil ho jeho (vlastním) kopím.:[odPak byl Banajáš, syn Jojady, muže velmi udatného, velikých činů, z Kabseelu; ten zabil dva lvy moabské, ten se spustil a zabil lva v cisterně toho času, kdy byl sníh;wZidano byl z těch třiceti nejznamenitější, takže byl knížetem mezi nimi, ale třem prvním se nevyrovnal.Y3dTaké Abisaj, bratr Joabův, syn Sarviin, byl prvním ze třiceti. Ten pozdvihl kopí své proti třem stům a pobil je; byl slavný mezi třiceti,:Xodřka: „Chraniž mne Hospodin, abych to učinil! Mám píti krev těchto lidí, kteří šli s nebezpečím života?" Nechtěl tedy píti. To učinili tři největší junáci.GW dPronikli tedy ti tři junáci vojskem Filišťanů, navážili vody z cisterny betlemské, která byla u brány, a přinesli Davidovi; on však nechtěl píti, ale vylil ji v obět HospodinuvVgdI vyslovil David žádost: „Kéž mi dá někdo napít se vody z cisterny, která je v Betlémě u brány!"EUdbyl David v pevnosti, avšak Betlem byl obsazen Filišťany.AT}d Ti tři, kteří byli prvními ze třicíti, vytáhli také již před tím a přišli v dobu žně k Davidovi do jeskyně Odollam. Když leželo vojsko Filišťanů v Údolí obřím,sSad stál on prostřed toho pole, bránil ho a porazil Filišťany; i způsobil Hospodin veliké vítězství.%REd A po něm (je) Semma, syn Ageův z Charodu. Kdysi shromáždili se Filišťané v Lechi, kde bylo pole plné čočky. Když pak lid před Filišťany utekl,kQQd a když mužstvo Israelovo ustoupilo, on stál a bil Filišťany, až mu ruka zemdlela a ztrnulá s mečem; ten den způsobil Hospodin veliké vítězství, a lid, který byl utekl, vrátil se, aby sebral kořist se zabitých.-PUd Po něm je Eleazar, syn Dodův, Ahohovec. Byl mezi třemi junáky, kteří byli s Davidem. Když Filišťané zhaněli (Israele), když shromáždili se tam k boji,GO dToto jsou jména Davidových junáků: Sedící na sedadle, nejmoudřejší, kníže mezi třemi; ten je jako útloučký dřevní červíček a přece pobil osm set (mužů) jedním rázem.{Nqdale kdokoli chce dotknout se ho, zbrojí se železem a od kopí dřevcem; ohněm zapálené shoří až na prach."^M7dVšichni však zlí budou vypleněni jak trní, které (holou) rukou nebývá bráno,lLSdAčkoli nebyl tak velký před Bohem dům můj, přece úmluvu věčnou učinil se mnou, v každé příčině pevnou, utvrzenou, že všecko blaho mé, vše, co si přeji, (se plní), a že v tom nic není, co by se nedařilo.Kydje jako zora při východu slunce, která rdí se zrána, kdy není mraků, a jako bylina ze země pučící deštěm.J1d(Ke mně) promlouvá Bůh Israelův, ke mně mluví Silný Israelův: „Nad lidmi kdo panuje spravedlivě, ten, kdo panuje (jim) v bázni Boží,\I3dDuch (to) Hospodinův, (který) mnou mluví a řeč jeho (prochází) jazykem mým.:H qdToto pak jsou poslední slova Davidova: Řekl David, syn (to) Isaijův, řekl muž, jemuž se dostalo zaslíbení o pomazaném Boha Jakobova, (řekl) výtečný pěvec Israelův.yGmd3Tobě, jenž velice pomáháš svému králi, a milost činíš svému pomazanému, Davidu i rodu jeho na věky.SF!d2Proto tě slavím, Pane, mezi národy a jménu tvému prozpěvuji píseň.sEad1Tys mě vyvedl z mých protivníků, nad mé nepřátele povýšils mě, ty jsi nespravedlivce mě zbavil.NDd0Bože, tys mi dopřál odvety dojít, a ty podmanil jsi národy mně;ZC/d/Živ buď Hospodin a požehnán Bůh můj; vynášen buď silný Bůh mé spásy!JBd.Synové ciziny se vysílili, ve svých úzkostech pak krčili se.Ad-Lidé kterých jsem neznal (prv), sloužili mi; cizinci, (kteří) mi (prve) odpírali, (potom) na slovo mne poslouchali.a@=d,Zachránils mě, když se lid můj vzbouřil; střehl jsi mne, bych byl hlavou národů.U?%d+Zdrtil jsem je jako na zemi prach, jak bláto ulic jsem je zetřel a zdupal.W>)d*Volali, nebyl však, kdo by je vysvobodil; k Hospodinu, avšak neslyšel jich.\=3d)Nepřátel mých vydal jsi mi šíji, nenávistníků mých, a tak jsem je zničil.O<d(Tys mě přepásal silou do zápasu, srazils pode mne mé protivníky.O;d'Zahubil jsem je a zlomil, že nepovstali, (ale) leželi mi pod nohama.Y:-d&Stíhal jsem své nepřátele a potřel; nevrátil jsem se, až jsem je zničil.G9 d%Uvolnil jsi moje kroky pode mnou, a mé kotníky neochabovaly.R8d$Ty jsi poskytl mi štít své spásy, blahosklonnost tvá mě zveličila.S7!d#Vycvičil mi ruce do zápasu, učinil takořka kovový luk z mých paží.J6d"Rovné jelenům činil nohy moje, a na výšiny mé postavil mě.I5 d!Boha, který přepásal mě silou, a mou cestu dokonale srovnal?M4d (Nebo) kdo je Bůh krom Hospodina? a kdo Silný kromě našeho Boha, 3 dBůh – neposkvrněny jsou cesty jeho, výroky Hospodinovy zčištěny ohněm; štít jest on všech, kteří doufají v něho.P2dAno, v tobě běžím přepásaný, v Bohu mém já přeskakuji hradbu.L1dAno, tys má svíce, Hospodine, ty, Pane, temnost moji osvěcuješ.J0dLidi ubohé ty zachraňuješ, a svým zrakem pyšné ponižuješ.T/#dS vybranými vybraně si vedeš, s úskočným však dle jeho úskočnosti.[.1d(Neboť) ke svatým se chováš svatě, a k rekům (věrnosti) dokonale (věrně).f-GdAno, to odplatil mi Pán dle mé správnosti, a že ruce mé čisty jsou před jeho tváří.P,dByl jsem dokonale poctivý k němu, a své nepravostí jsem se střehl.W+)dMělť jsem na očích všecka jeho práva, a jeho příkazů jsem neodmítal.X*+dNeboť dbal jsem Hospodinových cest, bezbožně jsem se nespustil Boha svého.Y)-dOdplatil mi Pán dle mé spravedlnosti, a dle čistoty rukou mých odměnil mě.S(!dVyvedl mě na prostranství volné, vysvobodil mě, že jsem se mu líbil.U'%dPřepadl mě náhle v den mé tísně, avšak Hospodin stal se oporou mojí.Z&/dZbavil mě mocného protivníka mého a mých nepřátel; byliť silnější mne.Q%dVztáhnuv ruku s výše, uchopil mě, vytáhl mě ze spoust velké vody.$+dTu se ukázaly propasti mořské, obnaženy byly základy země, protože (jim) Hospodin začal hrozit, protože zavanul dech jeho rozhorlení.X#+dVyslal (svoje) střely a rozptýlil je, zablýskal svými blesky a zahladil je.U"%dTu počal Hospodin hřímati s nebe dolů, Svrchovaný vydávati hlas svůj.A!d Od záblesku jeho obličeje uhlí řeřavé se rozpaluje.W )d Ze tmy si učinil kol sebe takořka závoj a cedí vodu s nebes zamračených.S!d Vystoupil na cheruby, a (pak) letěl, na perutech větrných se vznášel.Kd Nebesa naklonil a dolů se snesl, mrákotu maje pod nohama svýma.sad Počal vystupovat kouř z jeho chřípí, a z úst jeho oheň zžírající, uhlí od něho se rozpálilo.hKdPohnula a zachvěla se země, hory v základech rozkolísaly se, zatřásly se, neb se hněval."?dV soužení svém vzýval jsem Hospodina, Boha svého jsem se dovolával; a on vyslyšel z paláce svého hlas můj, naříkání mé došlo jeho sluchu.RdProvazy pekel mě dokola zatahovaly, náhle mě překvapila tenata smrti.S!dObklíčily mě totiž hrůzy smrti, přívaly onoho světa mne poděsily.^7dChvály hodného vzýval jsem Hospodina, a tak nepřátel svých byl jsem zproštěn.'IdBůh je má síla, doufat budu v něho; štít můj je, jakož i roh záchrany mé; vyvýšení mé a útočiště, spasitel můj, který mě násilí zbavil.PdŘekl: Hospodin je skála má i pevnost; on je také vysvoboditel můj.  dDavid pronesl k Hospodinu slova této písně v den, kdy ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy. – iMdTi čtyři narodili se v Getu, byli z rodu Arafova a padli rukou Davidovou a služebníků jeho.PdKdyž se Israelovi rouhal, zabil ho Jonatan, syn Samy, bratra Davidova.$CdČtvrtá válka byla v Getu; v té byl muž vysoký, který měl na rukou i na nohou po šesti prstech, tedy (úhrnem) dvacetčtyři, a byl z rodu Arafova.2_dVe třetí válce v Gobu proti Filišťanům zabil Bohdan, syn Lesův, tkadlec betlémský, (bratra) Goljáše Geťana; dřevo jeho kopí bylo jako vratidlo tkalcovské.ymdVe druhé válce v Gobu proti Filišťanům, Sobochaj Husaťan zabil Safu z rodu Arafova [z pokolení obřího].MdAle Abisaj, syn Sarviin, přispěl mu na pomoc, udeřil Filišťana a zabil jej. Tu zapřisáhli se muži Davidovi řkouce: „Nesmíš již jíti s námi do boje, abys nezhasil svíce Israelovy!"'dJesbibenob z rodu Arafova, jehož kopí mělo železo, vážící tři sta lotů, a který měl za pasem nový meč, usiloval Davida zabíti. * ~~E}}x|{zzRyyxxwwBvvvMuuttt-ssVrqqq5qppponnzmmFll5kk jj2i}i%hwggff"edcbbhaa`j__u^^_]];\[[QZZYY XSWWPVVUUuU>TSS_RdQQ8PPKOOBNNMuMLLL?KK9JJ^IIWHHLGG!FFpEE:DCC(BBrAAn@??^>==<88=7755Z44a322110//-...!--,,0+j*))(()'&&%% $$F###'"!!> +MKby7IDg3 f n SMoY|*OQn>Obětoval pak král a veškeren Israel s ním oběti před Hospodinem.Pn=Patřiž také srdce naše dokonale Hospodinu, Bohu našemu, bychom chodili v ustanoveních jeho a šetřili příkazů jeho jako dnes."tOcn#n+ty slyš (to) na nebi, v sídle svém a učiň vše, začkoli volati bude k tobě cizinec ten, aby se naučili všichni národové země báti se jména tvého jako lid tvůj israelský, a zakusili, že podle jména tvého nazván je tento dům, který jsem postavil.Q=n*vztaženém – přijde-li tedy snad a modliti se bude na tomto místě:E<n)Ano i cizinec, který není z lidu tvého israelského, přijde-li ze země daleké pro jméno tvé – nebo všude bude slyšeti o jménu tvém velikém, o ruce tvé silné a rameni tvéme;En(aby se báli tebe po všecky dny, dokud živi budou na půdě, kterou jsi dal otcům našim.8:kn'ty slyš (to) na nebi v sídle svém, smiluj se, jednej, a dej každému podle všech cest jeho, jak uzříš srdce jeho, – neboť ty jediný znáš srdce všech lidí – &9Gn&jakákoli kletba nebo zlořečení, které snad stihne někoho z lidu tvého israelského, pozná-li ránu srdce svého a rozepne-li ruce své v domě tomto:J8n%Vznikne-li snad hlad v zemi, nebo mor, nebo nákaza vzduchu, obilná sněť, kobylky nebo rez obilní, sevře-li jej nepřítel jeho, oblehna brány jeho, nebo jakákoli rána, jakákoli nemoc,Y7-n$ty slyš je na nebi, odpusť hříchy služebníků svých, lidu svého israelského, ukaž jim cestu dobrou, po které by chodili, a dej déšť na zemi svou, kterou jsi dal lidu svému v dědičný majetek.N6n#Zavře-li se snad nebe, že nebude pršeti pro hříchy jejich, budou-li však modliti se na místě tomto, pokání činiti jménu tvému, a odvrátí-li se od hříchů svých pro trápení své:5n"ty slyš (to) na nebi, odpusť hřích národu svému israelskému, a uveď je zase do země, kterou jsi dal otcům jejich.]45n!Uteče-li snad národ tvůj israelský před nepřáteli svými, že se prohřešil proti tobě, přijdou-li však, činíce pokání a vyznávajíce jméno tvé, budou-li se modliti a prositi tebe v domě tomto:F3n ty slyš (to) na nebi, jednej, rozsuď služebníky své, odsud bezbožného tím, že obrátíš skutky jeho na hlavu jeho, a osvoboď spravedlivého, odměně mu podle spravedlnosti jeho.#2AnZhřeší-li kdo proti bližnímu svému, bude-li někomu závazně uložena přísaha, a přijde-li, by se zaklínal před oltářem tvým v domě tvém:A1}nbys vyslyšel prosbu služebníka svého i národa svého israelského, začkoli prositi budou na místě tomto; abys (je) vyslyšel v sídle svém v nebi a vyslyše (je) byl milostiv.O0nOči tvé buďtež otevřeny na dům tento v noci i ve dne, na dům, o kterém jsi řekl: „Bude jméno mé tu", bys vyslyšel modlitbu, kterou modlí se k tobě služebník tvůj na místě tomto,+/QnShlédni tedy k modlitbě služebníka svého a k prosbám jeho, Hospodine, Bože můj; slyš chválu a modlitbu, kterou služebník tvůj koná dnes před tebou...WnSmíme tedy domnívati se, že vpravdě Bůh sídlí na zemi? Nebo nemůže-li nebe, a nebesa nebes tebe obsáhnouti, čím méně dům tento, který jsem vystavěl? -nNyní tedy, Hospodine, Bože Israelův, ať se potvrdí slova tvá, kterými jsi sliboval služebníku svému Davidovi, otci mému.H, nNyní tedy, Hospodine, Bože Israelův, naplň služebníku svému Davidovi, otci mému, co jsi mu slíbil řka: „Nebude se nedostávati potomka tvého přede mnou, který by zasedl na trůn Israelův, budou-li jen synové tvoji ostříhati cesty své, chodíce přede mnou, jako jsi ty chodil před obličejem mým."+-n(tobě), který jsi splnil služebníku svému Davidovi, otci mému, co jsi mu slíbil; ústy jsi mluvil a rukou splnil, jak tento den dokazuje.e*Ena řekl: „Hospodine, Bože Israelův! Není podobného tobě boha v nebi nahoře, ani na zemi dole; (tobě), který zachováváš úmluvu a milost služebníkům svým, kteří chodí před tebou s celým srdcem svým;u)enPak postavil se Šalomoun před oltář Hospodinův před očima obce israelské, rozepial ruce své k nebi,(nA ustanovil jsem tam místo arše, ve které jest úmluva Hospodinova, kterou učinil s otci našimi, když vyšli z Egypta."Z'/nHospodin splnil řeč svou, kterou byl mluvil; nebo povstal jsem já místo Davida, otce mého, dosedl jsem na trůn israelský, jak byl Hospodin mluvil, a vystavěl jsem dům jménu Hospodina, Boha Israelova.s&anavšak ty mi nebudeš stavěti domu, ale syn tvůj, z krve tvé vzešlý, ten vystaví dům jménu mému."%-nale Hospodin řekl Davidovi, otci mému: „Že sis umínil v duchu stavěti dům jménu mému, dobře jsi učinil v srdci svém to zamýšleje;S$!nI chtěl David, otec můj, stavěti dům jménu Hospodina, Boha Israelova;l#Sn„Ode dne, kdy jsem vyvedl lid svůj israelský z Egypta, nevyvolil jsem města ze žádného kmene Israelova, by (tam) vystavěn byl dům a jméno mé by bylo tam; ale Davida jsem vyvolil, aby byl nad lidem mým israelským.""9nŠalomoun řekl: „Požehnán buď Hospodin, Bůh Israelův, který mluvil ústy svými Davidovi, otci mému, a rukou svou (to) splnil! Řekl totiž:p![nPak se obrátil král a pozdravil veškerou obec israelskou, nebo veškerá obec Israelova (tu) stála.V 'n Vystavěl jsem dům, abys v něm přebýval, přepevný trůn tvůj na věky.Pn Tehdy pravil Šalomoun: „Hospodin řekl, že bude přebývati v mlze.q]n že nemohli kněží službu konati pro mlhu; nebo byla naplnila velebnost Hospodinova dům Hospodinův.On Když pak vyšli kněží ze svatyně, mlha naplnila dům Hospodinův,Bn V arše však nebylo nic jiného, nežli dvě desky kamenné, které byl do ní uložil Mojžíš na Horebě, když učinil Hospodin úmluvu se syny Israelovými, když vyšli z Egypta.,SnAčkoli pak tyče (ty) vyčnívaly, že bylo viděti konce jejich ze svatyně před velesvatyní, nebylo jich viděti dále z venku; a zůstaly tam až do dneška.r_nCherubové totiž měli roztažená křídla nad místem archy a přikrývali svrchu archu i tyče její.nPak vnesli kněží Hospodinovu archu úmluvy na místo její, do chrámového odpovědiště, do velesvatyně, pod křídla cherubů.1nKrál Šalomoun a všecek lid israelský, který se byl sešel k němu, šel s ním před archou, a obětovali ovec a býků bez čísla a počtu.+na přenesli archu Hospodinovu, stánek zjevení a všecko nářadí svatyně, které bylo ve stánku; kněží a levité přenesli to (nahoru).I nKdyž všichni starší z Israele přišli, vzali kněží archusanVeškeren Israel sešel se ke králi Šalomounovi v měsíci etanim, o svátku, to jest měsíce sedmého.{ snTehdy shromáždili se všichni starší národa israelského, knížata kmenův a pohlaváři rodů synův Israelových ke králi Šalomounovi do Jerusalema, by přenesli Hospodinovu archu úmluvy z města Davidova, to jest ze Sionu (nahoru).`;n3Když dokonány byly všecky práce, které dal Šalomoun udělati k domu Hospodinovu, vnesl (tam), cokoli byl zasvětil David, otec jeho, stříbro, zlato i náčiní, a složil to v klenotnicích domu Hospodinova.Bn2džbány, vidličky, misky, moždířky a kadidelnice, ze zlata nejčistšího. I stěžeje dveří domu vnitřního, (to jest) velesvatyně jakož i dveří chrámových ze zlata byly.4cn1svícnů zlatých pět na pravou stranu a pět na levou stranu, proti odpovědišti, ze zlata čistého, jako liliové květy, dále lampy zlaté na ně, štipce ze zlata,'n0Šalomoun dal udělati všecko nádobí do domu Hospodinova: oltář zlatý, stůl zlatý, na který měly býti kladeny chleby předkladné,:qn/Měď pro přílišné množství nebyla vážena._9n.Na rovině jordánské dal je král slévati v jílové zemi mezi Sochotem a Sartanem. n-kotlíky, mísy a lopaty. Všecko nářadí, kterého nadělal Hiram králi Šalomounovi do domu Hospodinova, z hladké mědi bylo.8 mn,jedno moře a dvanáct býků pod (tím) mořem,> yn+deset podstavcův a deset mis na (těch) podstavcích,G  n*čtyři sta granátových jablek na obojím síťkování, po dvou řadách jablek granátových na každém síťkování, aby kryly prsténce hlavičné, které byly na hlavicích sloupů,! =n)dva sloupy, dva prsténce hlavičné na vrch sloupů, síťkování dvoje, aby přikrylo (ty) dva prsténce, které byly na hlavicích na vrchu sloupů,xkn(Nadělal pak Hiram kotlíků, mis a lopat. A dokonal všecky práce králi Šalomounovi ke chrámu Hospodinovu:"?n'Z těch deseti podstavců postavil pět na pravou stranu chrámu, a pět na levou; moře pak postavil na pravou stranu chrámu proti východu ku poledni.Cn&Udělal také deset mis měděných; čtyřicet batů pojala jedna mísa a měla čtyři lokte; a položil každou mísu na jeden (podstavec), to jest (všech deset) na deset podstavců.cAn%Na ten způsob udělal deset podstavců, jednostejné litiny, míry i jednostejné řezby.4cn$Vyryl také na těch stěnách, které byly z mědi, i na hranách cheruby, lvy a palmy, podobné stojícímu člověku, že ne vyryté, ale přistavené vůkol se zdály.:on#Na vrchu podstavce bylo kruhové (ložisko) na půl lokte tak udělané, že mísa mohla shora naň býti položena; a mělo své vypukliny a rozličné řezby, vše jednolité.|sn"I ta čtyři raménka v každém rohu každého podstavce byla z podstavce samého ulita, (s ním) tedy jednolitá.win!Taková ta kola byla, jaká bývají u vozu, avšak osy jejich, špice, loukotě a písty, všecko bylo lité.)n Čtyři kola, která byla ve čtyřech rozích podstavce, byla pod podstavcem vzájemně spojena; jedno kolo mělo zvýši půldruhého lokte. nLožisko mísy bylo zapuštěno nahoře do stojanu; co bylo viděti zevně, mělo jeden loket, všecko okrouhlé; [a též mělo půldruhého lokte]. V úhlech sloupků byly rozličné řezby; pole pak mezi sloupky byla čtverhranná, a nikoliv okrouhlá.~5nČtyři kola u každého podstavce a osy měděné; a na čtyřech stranách pod mísou byla ulita jakási raménka, proti sobě vespolek hledící.})nA mezi hranami a lištami byli lvi, býci a cherubové; taktéž ve spojkách; a nad lvy i pod lvy a pod býky visely jakési řemeny z mědi.i|MnPodstavce byly udělány tak, že byla mezi poli břevna, a pole byla mezi spojenými (břevny).{nTaktéž udělal deset podstavců měděných; čtyři lokte byl dlouhý každý podstavec, čtyři lokte široký a tři lokte vysoký.z'nTloušťka toho umyvadla byla na tři palce; kraj jeho byl jako kraj kalichu a jako lupeny rozvíjející se lilie; dva tisíce batů pojalo.EynStálo na dvanácti býcích, z nichžto tři hleděli k severu, tři k západu, tři k jihu a tři k východu; moře bylo svrchu na nich; zadky jich všech uvnitř pod mořem byly skryty.xnPod krajem vroubily je vypukliny, obepínající v deseti loktech moře; dvě řady (těch) vypuklin rýhovaných byly lity.0w[nDále udělal moře lité, deset loket od kraje ke kraji, okrouhlé vůkol; pět loket byla výše Jeho; provazec na třicet loket (bylo dlužno) ovinouti kolem něho.cvAnNa vrchu sloupů tedy postavil (onu) liliovitou práci a tak bylo dílo sloupů dokonáno.u%nTy dva sloupy postavil v předsíni chrámové; postaviv sloup pravý nazval jej Jachin, a podobně vyzdvihnuv sloup druhý nazval jej Booz.#tAnJiné zase hlavice byly nahoře na vrchu sloupů podle míry sloupu, proti síťkám; [granátových pak jablek bylo dvě stě řad kolem hlavice druhé].fsGnHlavice, které byly na vrchu sloupů, byly práce liliovité, v předsíni na čtyři lokte.!r=nUdělal (ty sloupy) tak, že dvě řady jablek granátových kolem každé síťky kryly hlavice, které byly na vrchu; taktéž udělal hlavici druhou.Hq n(na nich) byly napodobeny jakési síťky nebo řetízky podivuhodně spletené. Obě hlavice sloupů byly lity; sedmiřadé síťky na hlavici jedné a sedmiřadé síťky na hlavici druhé.p5nUdělal také dvě hlavice, aby byly postaveny na vrch sloupů, lité z mědi; pět loket zvýši hlavice jedna a pět loket zvýši hlavice druhá;o#nI ulil dva sloupy měděné, osmnáct loket zvýši sloup jeden; provazec (na) dvanáct loket (bylo nutno) ovinouti kolem každého sloupu.Sn!nsyna vdovy ze kmene Neftali, z otce tyrského, kovodělníka, plného důmyslu, bystrosti a dovednosti ve všech pracích z mědi. Ten když přišel ke králi Šalomounovi, vykonal mu všeliké práce.>myn Král Šalomoun poslal a dal přivésti Hirama z Tyru,?lyn Veliké nádvoří bylo do kola obehnáno třemi řadami tesaného kamene a jednou vrstvou cedrových trámů; taktéž ve vnitřním nádvoří domu Hospodinova a v nádvoří domu.\k3n na nich byly kameny vzácné podle stejné míry tesané, jakož i dřevo cedrové.Tj#n Základy byly ze vzácného kamene, z kamene velikého deset neb osm loket;3ian Všecko (bylo) ze vzácného kamene, který podle pravidla a míry vnitř i zevně pilou řezán byl, od základův až do vrchu zdi, a venku až do velikého nádvoří.\h3nDům (jeho), ve kterém sídlil, byl prostřed (jiného) dvora udělán podobným způsobem. Tímže způsobem jako síň tu udělal též dům dceři faraonově – kterou byl za manželku pojal Šalomoun. – xgknUdělal také síň trůnní, ve které byl konán soud, a přikryl ji dřevem cedrovým od půdy až do vrchu.0f[nDále dal udělati sloupovou síň padesát loket na délku a třicet loket na šíř, a druhou síň proti (této) větší síni; sloupy a příčné trámy na nich.eyna k sobě hledících a stejnou měrou od sebe vzdálených; a na sloupech byly čtverhranné trámy ve všem stejné. d=nproti sobě postavených cnA prkny cedrovými přikryl všecko patro, které na čtyřiceti pěti sloupech spočívalo. Každá řada měla patnáct sloupůTb#nVystavěl totiž „dům háje libanskébo", sto loket zdéli, padesát loket zšíři a třicet loket zvýši, se čtyřmi loďmi mezi sloupy cedrovými; dal totiž ze dřeva cedrového vytesati sloupy.Pa nDům svůj pak stavěl Šalomoun třináct let, až jej úplně dokonal..`Wn&a léta jedenáctého, měsíce bul – to je měsíc osmý – dokonán byl dům se vším všudy, i se vším nářadím příslušným. Stavěl jej tedy sedm let.V_'n%Léta čtvrtého ledy položeny byly základy domu Hospodinova v měsíci zioo^Yn$A vystavěl vnitrní nádvoří ze tří vrstev kamene hlazeného a z jedné vrstvy dřeva cedrového.]n#(Na těch) dal vyřezati cheruby, palmy a (jiné) vypukliny velmi vysedlé; a obložil je všecky zlatými plechy přesně podle plánu.y\mn"A dvoje dveře ze dřeva jedlového proti sobě; oboje dveře byly dvojité a spolu spojujíce se, otvíraly se.\[3n!Rovněž ve vchodu do chrámu udělal veřeje ze dřeva olivového, do čtyř hran, Z;n Na obě křídla (jejich) z olivového dřeva dal vyřezati vypukliny cherubův, obrazy palem a (jiné) vypukliny velmi vysedlé, a obložil je zlatem._Y9nVe vchodu do velesvatyně udělal dveře ze dřeva olivového a veřeje do pěti hran.EXnBa i podlahu domu vnitřního i vnějšího přikryl zlatem.AW}nA všecky stěny chrámu vůkol ozdobil rozličnými vypuklinami a řezbami: udělal na nich cheruby, palmy a rozličné obrazce, vyčnívající ze stěny, jakoby vystupovaly (z ní).&VInObložil také cheruby zlatem.UnTy cheruby postavil uprostřed chrámu vnitřního; a měli cherubové rozpiatá křídla svá, že dotýkalo se křídlo jednoho jedné stěny a křídlo cheruba druhého dotýkalo se stěny druhé; druhá pak křídla uprostřed chrámu vespolek se dotýkala.RTnto jest, zvýši měl jeden cherub deset loket a tolikéž cherub druhý.cSAnDeset loket byl také cherub druhý; stejné míry a díla jednoho byli ti dva cherubové,+RQnPět loket mělo cherubovo křídlo jedno, a pět loket cherubovo křídlo druhé; bylo tedy deset loket od konce křídla jednoho až do konce křídla druhého.WQ)nV odpovědišti udělal dva cheruby ze dřeva olivového, deset loket zvýši.~PwnTak nic nebylo ve chrámě, co by nebylo zlatem přikryto; neb i celý oltář před odpovědištěm přikryl zlatem.iOMnTaké dům před odpovědištěm přikryl zlatem nejčistším a přibil plechy hřeby zlatými.3NanOdpovědiště to pak bylo dvacet loket zdéli, dvacet loket zšíři a dvacet loket zvýši; a povlékl je, obložil zlatem nejčistším. Též oltář udělal z cedru.rM_nOdpovědiště tedy udělal v domě, v nejzadnější části, by postavil tam Hospodinovu archu úmluvy.wLinVšecek dům vnitř obložen byl cedrovým dřevem, maje kružby a příslušné pletence (květinové) umělecky udělané, jakož i vypuklé řezby; všecko deskami cedrovými bylo přikryto, že nebylo viděti žádného kamene ve zdi.YK-nMěl tedy čtyřicet loket sám chrám před vchodem do odpovědiště (zdéli).EJnNa zadní straně chrámu zřídil místnost dvacetiloktovou, cedrovým dřevem paženou od podlahy až do vrchu a udělal z té vnitřní místnosti domu, (z) odpovědiště, velesvatyni.6IgnA obložil stěny vnitřní prkny cedrovými od půdy domu až do vrchu stěn, až ke stropu, přikryl je dřevem cedrovým vnitř a vydláždil půdu domu prkny jedlovými.4HenVystavěl tedy Šalomoun dům a dokonal jej.]G5n A budu bydleti prostřed synův Israelových a neopustím lidu svého israelského."`F;n „Co se týká domu, který stavíš, (věz): Budeš-li choditi v příkazech mých, činiti právo mé a šetřiti všech rozkazů mých chodě v nich, splním ti slovo své, které jsem dal Davidovi, otci tvému.1E_n Hospodin pak oslovil Šalomouna a pravil:`D;n A udělal patro nad celým domem pěti loket zvýši a přikryl dům dřevem cedrovým.RCn Tak vystavěl dům a dokonal jej; přikryl také dům deskami cedrovými.*BOnDveře (spodního) bočného přístavku byly po pravé straně domu; po točitých schodech vystupovalo se do středního patra a z prostředního do třetího.3AanKdyž se dům stavěl, byl stavěn z kamene hlazeného a hotového; ani kladiva, ani sekery, ani jiného nástroje železného nebylo slyšeti v domě, když byl stavěn.m@UnPřízemek (té přístavby) pět loket na šíř měl; prostřední patro šest loket na šíř; a třetí patro sedm loket bylo široké. Trámy pak položil na vnější obvod chrámu tak, že nevězely ve zdech chrámových.?/nKe stěně chrámové dal přistavěti vůkol přístavky, ke stěnám domu okolo svatyně i odpovědiště, a tak obehnal (chrám) do kola boky.(>MnOkna udělal v chrámě šikmá. = nPřed chrámem pak byla předsíň dvacet loket dlouhá podle chrámové šířky; a měla deset loket na šíř před chrámem.<nDům, který stavěl král Šalomoun Hospodinu, byl dlouhý šedesát loket, široký dvacet loket a vysoký třicet loket.a; ?nLéta čtyrstého osmdesátého po vyjití synův Israelových ze země Egyptské, měsíce zio – je to měsíc druhý – čtvrtého roku kralování Šalomounova nad Israelem, počata byla stavba domu Hospodinova.z:onTesali je kameníci Šalomounovi a kameníci Hiramovi. Giblijští pak obráběli dřevo i kámen na stavbu domu.9nA přikázal král, aby nabrali kamenů velikých, kamenů vzácných do základů chrámu a by otesali je na čtyři hrany.8)nkromě úředníků, kteří byli nad každým dílem, v počtu tří tisíc tří set, a kteří rozkazovali lidu, těm, kdož konali práce.u7enMěl pak Šalomoun sedmdesát tisíc těch, kteří břemena nosili, a osmdesát tisíc kameníků na hoře,6/nZ těch posílal na Libanon deset tisíc každý měsíc, jedny po druhých, takže bývali dva měsíce doma; Adoniram byl nad těmi vybranými.f5Gn I vybral král Šalomoun robotníky z veškerého Israele, a bylo jich třicet tisíc mužů.4 n A dal Hospodin moudrost Šalomounovi, jak mu byl připověděl, i byl pokoj mezi Hiramem a Šalomounem, a učinili oba smlouvu.+3Qn Šalomoun pak dával Hiramovi dvacet tisíc korů pšenice na výživu domu jeho a dvacet korů oleje nejčistšího; to dával Šalomoun Hiramovi na každý rok.k2Qn A tak dával Hiram Šalomounovi dřevo cedrové a dřevo jedlové podle veškerého přání jeho.]15n Služebníci moji stahají je s Libanonu k moři; já ve vorech dám je doplaviti po moři až na místo, které mi uložíš, tam je vyložím, a ty si je vezmeš; avšak dáš mi potřebné potravy domu mému."0!nA vzkázal Hiram Šalomounovi: „Slyšel jsem, cokoli mi poroučíš; učiním vše, co si přeješ stran dřeva cedrového a jedlového.9/mnKdyž uslyšel Hiram slova Šalomounova, zaradoval se velmi a řekl: „Požehnán budiž dnes Hospodin Bůh, který dal Davidovi syna tak moudrého nad tímto četným lidem.".+nRozkaž tedy, ať mi služebníci tvoji nasekají cedrů na Libanu! Služebníci moji budou se služebníky tvými, mzdu pak služebníků tvých dám tobě, jakékoli požádáš; nebo víš, že není v lidu mém muže, který by uměl dříví sekati jako Sidonští."R-nProto myslím stavěti chrám jménu Hospodina, Boha svého, jak pravil Hospodin Davidovi, otci mému, řka: „Syn tvůj, kterého posadím místo tebe na trůn tvůj, ten vystaví dům jménu mému."q,]nNyní však Hospodin, Bůh můj, dal mi pokoj na všech stranách, není protivníka aniž pohromy zlé.N+n„Ty víš o vůli Davida, otce mého, a (víš), že nemohl vystavěti domu jménu Hospodina, Boha svého, pro války se všech stran hrozící, dokud nedal jich Hospodin pod chodidla nohou jeho.(*MnŠalomoun pak vzkázal Hiramovi:B) nTaké Hiram, král tyrský, poslal služebníky své k Šalomounovi, neboť uslyšel, že ho pomazali za krále místo otce jeho; byl totiž přítelem Davidovým Hiram po všechen čas.(n"Ze všech národů přicházeli, by poslouchali moudrost Šalomounovu, i ode všech králů země, kteří slyšeli o moudrosti jeho.*'On!A rozprávěl o stromech od cedru, který je na Libanu, až do ysopu, který vyrůstá ze zdi, rozprávěl o dobytku, o létavcích, o zeměplazích i o rybách.U&%n Šalomoun pronesl tři tisíce přísloví, a písní jeho bylo tisíc pět.1%]na byl moudřejší nežli všichni lidé, moudřejší než Etan Ezrachovec, nežli Heman, Chalkol a Dorda, synové Maholovi; byl slavný mezi všemi národy okolními.Y$-nmoudrost Šalomounova převyšovala moudrost všech Výchoďanův i Egypťanův,{#qnBůh dal moudrost Šalomounovi, rozšafnost nad míru velikou a širokou mysl, jako je písku na břehu mořském;"ynRovněž ječmen a řezanku pro koně vozní a jezdecké dopravovali na místo, kde byl král, jali jim bylo uloženo.#!AnObrok jim dodávali svrchu jmenovaní královi župani; také potřebných věcí ke stolu Šalomouna krále s velikou pilností opatřovali časem svým.h KnA měl Šalomoun čtyřicet tisíc jeslí koňů vozních a dvanáct tisíc koňů jezdeckých."?nI bydlil Juda a Israel beze všeho strachu, každý pod svým vinným kmenem a pod svým fíkem od Danu až po Bersabu, po všecky dny Šalomounovy. – )Mn– Nebo panoval nad veškerou krajinou, která byla za Řekou, od Tafsy až po Gazu, i nade všemi králi krajin těch; a měl pokoj se všech okolních stran.ndeset býků krmných, dvacet býků pasených a sto beranů kromě lovu: jelenů, srn, sajek, a kromě krmené drůbeže.lSnK jídlu bylo Šalomounovi (dodáváno) na každý den třicet korů běli a šedesát korů mouky;,SnŠalomoun vládl nade všemi králi od Řeky až k zemi Filištínské, až ke končinám egyptským, i dávali mu dary a sloužili mu po všecky dny života jeho.vgnJudy a Israele bylo nesčíslné množství, jako písku mořského; jedli a pili a dobrou vůli spolu měli.+nGaber, syn Uriův, byl v zemi Galaad, v zemi (kdysi) Sehona, krále amorrhejského, a Oga, krále basanského, nade vším, co bylo v zemi té.&InSemej, syn Elův, v Benjaminu.+SnJosafat, syn Farveův, v Issacharu.-WnBaana, syn Husiův, v Aseru a Balotu.W)nAchimaas v Neftali; taká ten měl Basematu, dceru Šalomounovu, za manželku..YnAhinadab, syn Addův, vládl v Manaim.jOn (...) syn Gaberův v Ramotě galaadském; měl Vesnice Jaira, syna Manassova v Galaadu; ten vládl ve veškeré krajině Argob, která je v Basanu, v šedesáti městech velikých a hrazených, která měla závory měděné.$Cn Bana, syn Ahiludův, spravoval Tanak, Mageddo a veškeren Bet-San, – ten je vedle Sartanu pod Jezraelem – od Bet-Sanu až do Abelmehuly proti Jekmaanu.zon (...) syn Abinadabův, pod kterým byla všecka krajina Nefat-Dor; měl Tafetu, dceru Šalomounovu, za manželku.W)n (...) syn Hesedův v Arubotě; pod ním bylo také Socho a všecka země Efer.W)n (...) syn Dekarův v Makkesu, v Salebim, v Bet Samesu, v Elonu a v Bet-Hananu.KnJména jejich jsou tato: (...) syn Hurův na horách Efraimských.6 gnŠalomoun měl také dvanáct županů nad veškerým Israelem, kteří opatřovali potravou krále i dům jeho; na jeden měsíc v roce dodával každý, čeho třeba bylo.K nAhisar byl správcem domu; Adoniram, syn Abdův, byl nad robotami.m UnAzarjáš, syn Natanův, byl nad župany; Zabud, syn Natanův [kněz], byl královým důvěrníkem;1 _nBanajáš, syn Jojadův, byl nad vojskem;d CnElihoref a Ahjáš, synové Sisovi, byli písaři; Josafat, syn Ahiludův, byl kancléřem;W)nA tito byli jeho nejvyšší úředníci: Azarjáš, syn Sadoka (byl) knězem;@ nKrál Šalomoun byl tedy králem nad veškerým Israelem.'nI uslyšel veškeren Israel soud, který vynesl král, a bál se krále, ježto viděli, že moudrost Boží je v něm, by vykonával právo.lSnKrál ujav slovo, řekl: „Dejte této dítě živé, a nebuď zabito, neboť tato je matka jeho."nTu žena, jejížto syn byl (ten) živý, řekla králi – hnulo se totiž srdce její nad synem jejím – : „Prosím, pane, dejte jí dítě živé a nezabíjejte ho." Druhá však pravila: „Ať není ani mé ani tvé, ale budiž rozděleno!"_9nřekl: „Rozdělte dítě živé na dvé, a dejte polovici jedné a polovici druhé."Y-nKázal tedy král: „Přineste mi meč!" Když pak přinesli meč před krále,1nTu pravil král: „Tato praví: „Syn můj živ jest a syn tvůj umřel." A tato odpovídá: „Ne tak, ale tvůj umřel, můj však živ jest."[1nDruhá žena jí však odporovala: „Není tak, jak pravíš; ale syn tvůj umřel a můj živ jest." Ona zase řekla: „Lžeš, můj syn je ten živý a syn tvůj ten mrtvý." A tak se hádaly před králem.U%nKdyž jsem ráno vstala, bych dala mléka synu svému, ukázalo se, že je mrtev; když jsem však na něho pozorněji pohleděla za jasného dne, poznala jsem, že to není můj, kterého jsem porodila."K~nA vstavši tiše o půl noci vzala syna mého od boku mého, služebnice tvé, když jsem já spala, a položila jej do lůna svého; syna pak svého, který byl mrtev, položila do lůna mého.C}nI zemřel syn ženy této v noci, neboť spíc zalehla ho.|nTřetího pak dne po porodu mém porodila též ona; byly jsme spolu a nikdo jiný nebyl s námi v domě kromě nás dvou.{ na jedna z nich pravila: „Prosím, pane můj, já a žena tato bydlily jsme v jednom domě, i porodila jsem u ní v pokojíku.LznKdysi přišly dvě nevěstky ke králi, předstoupily před něho,\y3nKdyž procitl Šalomoun, poznal, že to byl sen. I šel do Jerusalema, postavil se před Hospodinovu archu úmluvy, obětoval celopal, jakož i oběti pokojné, a učinil veliké hody všem služebníkům svým. :}}|!{{TzZyxww>G==<<;D::%9)87766 5444321110!//U.---9,+**K).(''&'%%%${$#<"":!!V 8p'ZY y Ok _tF B ) 41>g m\3nTři léta kraloval v Jerusalemě. Jméno matky jeho bylo Maacha, dcera Absalomova.g KnLéta osmnáctého království Jeroboama, syna Nabatova, stal se tedy Abjam králem nad Judou./YnKdyž zesnul Roboam s otci svými, pochován byl s nimi v městě Davidově. [Jméno pak matky jeho: Naama, Ammonka]. A stal se králem Abjam, syn jeho, místo něho.DnVálka mezi Roboamem a Jeroboamem byla po všecky dny. – oYnOstatní děje Roboamovy a vše, co činil, hle, zapsáno je v Knize letopisů králů judských. – )MnKdyž chodíval král do domu Hospodinova, nosili je ti, k jejichž úřadu náleželo jej předcházeti; potom je zase přinášeli do zbrojnice štítonošů.4cnmísto nich nadělal král Roboam štítů měděných a dal je pod dozor vůdců štítonošů, to jest těch, kteří byli na stráži přede dveřmi domu královského.  npobral poklady domu Hospodinova a poklady královské, a uloupil všecko, i zlaté štíty, které dal kdysi udělati Šalomoun;cAnPátého pak léta království Roboamova přitáhl Sesak, král egyptský, do Jerusalema,{nano i ženaři byli v zemi, a činili všecky ohavnosti pohanů, které potřel Hospodin přeci syny Israelovými. – |snNeb i oni vystavěli si oltáře, modly a háje, na každém vyšším pahorku a pod každým stromem ratolestným;2_nJuda činil, co bylo zlé v očích Hospodinových, a popouzeli ho více nežli všecky věci, které páchali otcové jejich, hříchy svými, kterých se dopouštěli.(KnRoboam tedy, syn Šalomounův, kraloval nad Judou. Čtyřicet jeden rok byl Roboamovi, když počal kralovati, a sedmnáct let kraloval v Jerusalemě, ve městě, které vyvolil Hospodin ze všech kmenův Israelových, aby tam umístil jméno své. Jméno matky jeho bylo Naama, Ammonka. nDnů, ve kterých kraloval Jeroboam, byla dvacet dvě léta: i zesnul s otci svými, a nastoupil Nadab, syn jeho, místo něho.nOstatní děje Jeroboamovy, kterak bojoval, a kterak kraloval, hle, zapsány jsou v Knize letopisů králův israelských.nI pochovali jej a oplakával ho všecek Israel podle řeči Hospodinovy, kterou promluvil skrze služebníka svého Ahjáše, proroka. nVstala tedy manželka Jeroboamova, odešla a přišla do Tersy; když vstupovala na práh domu, byl chlapec (již) mrtev.h KnHospodin vydá Israele pro hříchy Jeroboama, který zhřešil i do hříchův uvedl Israele."i MnA bíti bude Hospodin Bůh Israele, (že bude) jako třtina klátící se ve vodě; a vytrhne Israele z této země dobré, kterou dal otcům jejich, a rozvěje je za Reku, protože udělali si háje, by popouzeli Hospodina.m UnUstanoví si pak Hospodin krále nad Israelem, a ten vyhladí dům Jeroboamův [ten den a ten čas].V 'n Veškeren Israel bude oplakávati ho a pochová jej. Ten jediný totiž z (rodu) Jeroboamova dostane se do hrobu, nebo nalezeno je na něm něco dobrého od Hospodina, Boha Israelova, v domě Jeroboamově._9n Proto ty vstaň a jdi domů; právě když vcházeti budeš do města, zemře chlapec.3n Kteří zemrou z rodu Jeroboamova v městě, ty sežerou psi; kteří pak umrou na poli, ty žráti budou ptáci nebeští, nebo Hospodin to pravd.iMn Proto hle, já uvedu neštěstí na dům Jeroboamův, vyhladím z Jeroboama toho, který močí na stěnu, nevolníka i svobodného v Israeli, a vyklidím zbytky domu Jeroboamova jako vyklizována bývá mrva, až do čista.5n ale páchal jsi zlo nade všecky, kteří byli před tebou, a učinil sis bohy cizí a lité, bys mne ke hněvu popudil, mne pak zavrhl jsi za sebe.gInodtrhl jsem království od domu Davidova, a dal jsem je tobě; nebyl jsi však jako služebník můj David, který šetřil příkazů mých a lnul ke mně celým srdcem svým, čině, co se líbilo před obličejem mým,)MnJdi a pověz Jeroboamovi: „Toto praví Hospodin, Bůh Israelův: „Já jsem tě vyvýšil z lidu, a ustanovil jsem tě za vůdce nad lidem svým israelským;Knuslyšel Ahjáš šust nohou jejích, když vcházela do dveří a řekl: „Vejdi, manželko Jeroboamova! Proč se jinou činíš, nežli jsi? Vždyť poslán jsem já k tobě s řečí tvrdou.X+nI řekl Hospodin Ahjášovi: „Hle, manželka Jeroboamova vchází, aby se zeptala tebe na syna svého, který je nemocen. Toto a toto jí povíš." Když tedy ona vcházela a činila se jinou, nežli byla,0[nManželka Jeroboamova učinila, jak byl řekl: vstavši, šla do Sila, a přišla do domu Ahjášova. On však nemohl ji viděti, neboť zakalily se mu oči stářím.xknVezmi s sebou deset chlebů, koláče a hrnec medu, a jdi k němu; onť oznámí ti, co se stane chlapci tomu."R~nI řekl Jeroboam manželce své: „Vstaň, převlec se, by tě nepoznali, že jsi manželka Jeroboamova, a jdi do Sila, kde jest Ahjáš, prorok, který mi pravil, že mám kralovati nad lidem tímto.8} onToho času roznemohl se Abjáš, syn Jeroboamův.U|%n "Tím zhřešil dům Jeroboamův, i byl vyvrácen a vyhlazen s povrchu země.M{n !Po těch událostech neodvrátil se Jeroboam od cesty své prašpatné, ale naopak nadělal ze spodiny národa kněží výšin; každému, kdo jen chtěl, naplnil ruku a stal se knězem výšiny.@z{n Nebo jistě se naplní řeč, kterou prohlásil slovem Hospodinovým proti oltáři, který je v Betelu, a proti všem svatyním na výšinách, které jsou ve městech samařských.""y?n A když oplakali ho, řekl synům svým: „Až umru, pochovejte mne v hrobě, ve kterém muž Boží je pochován; vedle kostí jeho položte kosti mé.]x5n I položil tělo jeho do hrobu svého, a oplakávali ho: „Ach, ach, bratře můj!" wn Vzal tedy prorok tělo muže Božího, vložil je na osla, a vrátiv se, přivezl je do města [proroka starého], aby oplakal ho. vn a on odjel, nalezl mrtvolu jeho, ana leží na cestě, a osla i lva, ani stojí u těla; a lev nejedl těla, aniž co uškodil oslu.Lun A řekl synům svým: „Osedlejte mi osla!" Když (mu ho) osedlali}tun Když to uslyšel prorok, který ho byl nazpět přivedl s cesty, řekl: „Muž Boží je to, který neposlechl řeči Hospodinovy; proto vydal jej Hospodin lvu, aby ho polámal a udávil podle slova Hospodinova, které k němu byl promluvil."1n On jim řekl: „Odejděte a třetího dne vraťte se ke mně." Když lid odešel,A=}n „Otec tvůj přetěžké jho vložil na nás; proto ty nyní zmírni panování otce svého velmi tvrdé, a jho příliš těžké, které vložil na nás, a budeme sloužiti tobě."h<Kn [Poslali tedy a povolali ho. I přišel Jeroboam a všecek lid israelský] a pravili Roboamovi:;-n Jeroboam však, syn Nabatův, který byl ještě v Egyptě, kam byl utekl před králem Šalomounem, uslyšev, že zemřel, vrátil se z Egypta.n: Yn I přišel Roboam do Sichemu; nebo tam byl se shromáždil všecek Israel, aby ho ustanovil za krále. 9n +Když zesnul Šalomoun s otci svými, byl pochován v městě Davida, otce svého. A Roboam, syn jeho, stal se králem místo něho.i8Mn *Dnů, ve kterých kraloval Šalomoun v Jerusalemě nad veškerým Israelem, bylo čtyřicet let.7 n )Ostatek dějů Šalomounových a vše, co činil, i moudrost jeho, hle, to vše zapsáno je v knize Letopisů Šalomounových.)6Mn (Pro tu příčinu chtěl Šalomoun zabíti Jeroboama; on však vstal, utekl do Egypta k Sesakovi, králi egyptskému, a byl v Egyptě až do smrti Šalomounovy.J5n 'a trestati budu potomstvo Davidovo pro tu věc, ale ne na vždy."84kn &Proto, poslechneš-li všeho, co ti přikáži, budeš-li choditi po cestách mých, a činiti, co pravého je přede mnou, šetře ustanovení a příkazů mých, jako činil David, služebník můj: budu s tebou a vzbudím ti dům stálý, jako jsem vzbudil Davidovi dům, a dám tobě lid Israelův; i3Mn %Ale tebe vezmu, abys kraloval nade vším, čeho žádá duše tvá, a byl králem nad Israelem.=2un $synu pak jeho dám jeden kmen, aby zůstalo světlo Davidovi, služebníku mému, po všecky dny přede mnou v Jerusalemě, v městě, které jsem vyvolil, aby bylo jméno mé tam.Q1n #Ale vezmu království z ruky syna jeho, a dám tobě [desatero kmenů];[01n "Nevezmu však celého království z ruky jeho, ale ponechám ho vůdcem po všecky dny života jeho, pro Davida, služebníka mého, kterého jsem vyvolil, který šetřil příkazů mých a ustanovení mých.x/kn !Neboť opustil mne, klaněl se Astartě, bohyni Sidonských, Chamosu, bohu moabskému, Molochu, bohu synův Ammonových," a nechodil po cestách mých, aby byl činil spravedlnost přede mnou, příkazy mé a práva, jako David, otec jeho..!n Jeden toliko kmen zůstane jemu, pro služebníka mého Davida a pro město Jerusalem, které jsem vyvolil ze všech kmenův Israelových.5-en a řekl Jeroboamovi: „Vezmi si deset kusů, nebo toto praví Hospodin, Bůh Israelův: „Hle, já vytrhnu království z ruky Šalomounovy, a dám tobě desatero kmenů.f,Gn Tu vzav Ahjáš plášť svůj nový, který měl na sobě, roztrhal jej na dvanácte kusův,+1n Jednou, když vyšel Jeroboam z Jerusalema, potkal ho Ahjáš Silan, prorok, na cestě, oděn jsa pláštěm novým. Byli toliko sami dva na poli..*Wn Jeroboam byl muž silný a statný; Šalomoun vida, že je to jinoch výborných schopností a obratný, ustanovil ho úředníkem nad robotami všeho domu Josefova.|)sn Příčina, že se mu zprotivil, byla tato: Šalomoun stavěl Mello a zastavoval mezeru města Davida, otce svého.!(=n Rovněž i Jeroboam, syn Nabatův, Efraimovec ze Saredy, služebník Šalomounův, jehožto matka, jménem Sarva, ovdověla, pozdvihl ruku proti králi.'n I byl protivníkem Israelovým po všecky dny Šalomounovy. To jest Adadova zloba a nenávist proti Israelovi, i stal se králem v Syrii.%&En shromáždil proti němu tlupu a stal se náčelníkem lupičů, když je bil David; odešli do Damašku, usadili se tam a ustanovili ho králem v Damašku.%n Vzbudil také Bůh proti němu protivníka Razona, syna Eliadova, který byl utekl od Adarezera, krále Soby, pána svého,$9n I řekl mu farao: „Čeho se ti nedostává u mne, že chceš jíti do země své?" On však odpověděl: „Ničeho; ale prosím tě, propusť mě!"$#Cn Když uslyšel Adad v Egyptě, že zesnul David s otci svými a že zemřel Joab, velitel vojska, řekl faraonovi: „Propusť mě, ať jdu do země své.""n Sestra Tafnesina porodila mu syna Genubata, a Tafnes vychovala ho v domě faraonově; Genubat přebýval u faraona se syny jeho. – !yn I nalezl Adad před faraonem milost velikou, že mu dal za manželku vlastní sestru své manželky, královny Tafnes.V 'n Když vyšli z Madianu, přišli do Faranu, i vzali s sebou některé muže z Faranu a přišli do Egypta k faraonovi, králi egyptskému; ten dal mu dům, opatřil ho stravou a vykázal mu také polnosti.|sn utekl Adad, on a někteří ze služebníkův otce jeho s ním, a vešel do Egypta. Adad byl (tehdy) mladý jinoch.q]n – byltě tam Joab i všechen Israel šest měsíců, dokud nevyplenil všech mužských v Edomsku – n Když totiž byl David v Edomsku, a Joab, velitel vojska, byl vytáhl, aby pobité pochoval, a když pobil všecky mužské v Edomskuq]n I vzbudil Hospodin protivníka Šalomounovi, Adada edomského, z rodu královského, který byl v Edomu.7n Také neodejmu celého království jemu, ale kmen jeden dám synu tvému pro Davida, služebníka mého, a pro Jerusalem, který jsem (si) vyvolil."fGn Avšak za dnů tvých neučiním toho pro Davida, otce tvého; z ruky syna tvého vytrhnu je.Jn Řekl tedy Hospodin Šalomounovi: „Ježto jsi tak hluboce klesl, žes nedbal úmluvy mé a příkazů mých, které jsem ti dal, jistě odtrhnu ti království, a dám je služebníku tvému.}n a přikázal (právě) tuto věc, aby (totiž) nechodil za bohy cizími. Ale nedbal toho, co mu byl přikázal Hospodin.n Proto rozhněval se Hospodin na Šalomouna, že mysl jeho odvrátila se od Hospodina, Boha Israelova, který se mu byl ukázal dvakrátkQn A tak to udělal všem ženám svým, cizinkám, které pálily kadidlo a obětovaly svým bohům.n Tehdy vystavěl Šalomoun svatyni Chamosovi, modle moabské, na hoře, která je proti Jerusalemu, a Molochovi, modle synů Ammonových.san Tak činil Šalomoun, co se nelíbilo Hospodinu, a nechodil dokonale za Hospodinem, jako David, otec jeho.V'n ale ctil Šalomoun Astartu, bohyni Sidonských, a Molocha, modlu Ammonských.?yn Když tedy byl již stár, nakazilo se srdce jeho skrze ženy, že chodil za bohy cizími a že nebylo srdce jeho dokonale oddáno Hospodinu, Bohu jeho, jako srdce Davida, otce jeho;dCn Žen jakožto královen měl sedm set a ženin tři sta; a (ty) ženy zvrátily srdce jeho.kQn z národů těch, o kterých řekl Hospodin synům Israelovým: „Nevejdete k nim a z nich nevejdou k vašim, nebo jistě odvrátí srdce vaše, byste chodili za bohy jejich." K těm tedy přilnul Šalomoun plamennou láskou.w kn Král Šalomoun zamiloval si mnoho cizinek kromě dcery faraonovy, Moabky, Ammonky, Edomky, Sklonky a Heťanky,/Yn (jeden) vůz přicházel z Egypta za šest set lotů stříbra, a kůň za sto padesát. Tím způsobem prodávali také všichni králové hetští a syrští koně.  n Koně přiváděli Šalomounovi z Egypta a z Koy. Kupci královští totiž kupovali je z Koy. a přiváděli je za pevnou cenu:/ Yn Způsobil, že tak veliká byla hojnost stříbra v Jerusalemě, jako kamení, a že tak mnoho bylo cedrového dříví, jako planého fíkoví, které roste na poli.H  n A nashromáždil Šalomoun vozů i jezdců, že měl tisíc čtyři sta vozů a dvanácte tisíc jezdců; rozložil je po městech hrazených, (něco) však (zůstalo) u krále v Jerusalemě.y mn Každý mu přinášel dary. nářadí stříbrné a zlaté, roucha, zbraně, vonidla, koně, mezky, rok co rok.s an Všecek svět žádal (viděti) tvář Šalomounovu, by slyšel moudrost jeho, kterou dal Bůh mysli jeho.`;n Tak. povýšen byl král Šalomoun nade všecky krále světa bohatstvím a moudrostí.7in loďstvo královské totiž s loďstvem Hiramovým plavilo se přes moře do Tarsisu jednou ve třech letech, přinášejíc odtud zlato, stříbro, slonovinu, opice a pávy.mUn Nadto veškery nádoby, ze kterých píval král Šalomoun, byly zlaté; i všeliké náčiní v domě „háje libanského" bylo ze zlata nejčistšího. Nic nebylo ze stříbra, neb toho si nevážili ve dnech Šalomounových;{n a dvanácte lvíčků stálo na šesti stupních s obou stran. Nebylo takové dílo uděláno v žádném království. n Měl šest stupňů. Vrch trůnu by] vzadu okrouhlý, dvě opěradla s obou stran držela sedadlo, dva lvi stáli vedle opěradel,q]n Dále dal udělati král Šalomoun trůn veliký ze slonoviny a obložil jej zlatem Velmi tmavožlutým.n a tři sta puklířů ze zlata ryzího – tři miny zlata pokrývaly každý puklíř. – A dal je král do domu „háje libanského". n Král Šalomoun dal udělati také dvě stě štítů ze zlata ryzího – šest set lotů zlata dal na plechy štítu jednoho – ?yn kromě toho, které přinášeli výběrčí cla od velkoobchodníkův i všech, kteří prodávali na drobno, jakož i všichni náčelníci arabští a (královi) zástupci v zemi.xkn Váha zlata, které bylo přineseno Šalomounovi jednoho roku. byla šest set šedesát šest zlatých hřiven,Z~/n Král Šalomoun dal za to královně ze Saby vše, co si přála a žádala od něho, mimo to, co jí byl dal darem královským dobrovolně. Poté dala se na cestu zpět a odjela domů se služebníky svými.W})n A nadělal král ze dřeva tyinového nábytku do domu Hospodinova a do domu královského, jakož i harf a louten zpěvákům; nebylo kdy takové dřevo tyinové přivezeno ani viděno až do dneška. – |n Také však lodi Hiramovy, které přinášely zlato z Ofiru, přivezly z Ofiru dřeva tyinového velmi mnoho, jakož i drahokamův.B{n A dala králi sto dvacet hřiven zlata, vonidel velmi mnoho i kamení drahého: aniž bylo kdy jindy přivezeno vonidel tolik, kolik darovala královna ze Saby králi Šalomounovi. – ^z7n Požehnán budiž Hospodin, Bůh tvůj, kterému ses zalíbil, že posadil tebe na trůn israelský! Protože si zamiloval Hospodin Israele na věky, ustanovil tebe králem, abys vykonával právo a spravedlnost."y}n Blahoslaveni lidé tvoji a blahoslaveni dvořané tvoji, kteří stojí před tebou ustavičně a slyší moudrost tvou.x)n o věcech tvých a o moudrosti tvé. Nevěřila jsem těm, kteří mi (to) vypravovali, až jsem sama přišla, viděla očima svýma a přesvědčila se, že mi nebyla řečena ani polovice; jeť větší moudrost tvá a díla tvá nežli pověst, kterou jsem slyšela.Dwn I řekla králi: „Pravda je, co jsem slyšela v zemi své'vIn pokrmy stolu jeho, sedadla dvořenínů, řady přisluhujících, roucha jejich, číšníky a celopaly, které obětoval v domě Hospodinově, byla bez sebe.au=n Královna ze Saby uzřevši všecku moudrost Šalomounovu, i dům, který byl vystavěl,t n I poučil ji Šalomoun o všech otázkách, které mu předložila; nic nebylo skrytého králi, nač by jí byl neodpověděl.]s5n Přijevši do Jerusalema s komonstvem velikým, s bohatstvím, s velbloudy nesoucími vonidla, zlata velmi mnoho, jakož i drahého kamení, přišla ke králi Šalomounovi a pověděla mu vše, co měla v srdci.xr mn Ba i královna ze Saby, když uslyšela, co se vypravovalo o Šalomounovi, přijela, by ho zkoušela hádankami.wqin Ti přeplavivše se do Ofiru, sebrali tam zlata čtyři sta dvacet hřiven a přivezli je králi Šalomounovi.tpcn A poslal Hiram na lodích těch služebníky své, zkušené námořníky, se služebníky Šalomounovými.tocn Nadělal také lodí král Šalomoun v Asiongaberu, které jest u Ailatu na břehu moře Rudého v Edomsku.5nen Šalomoun obětoval třikráte do roka celopaly a oběti pokojné na oltáři, který byl vystavěl Hospodinu, a pálil vonidla před Hospodinem. [Tak dokonán byl chrám.]mn Když pak dcera faraonova přestěhovala se z města Davidova do domu svého, který jí byl Šalomoun vystavěl, stavěl (již) Mello.&lGn Bylo pak úředníků nad veškerými pracemi Šalomounovými ustanovených pět set padesát; ti měli pod sebou lid a v ustanovených pracích rozkazovali.0k[n ze synů však Israelových žádného nepodrobil Šalomoun robotě, ale byli bojovníky, hodnostáři jeho, úředníky, pobočníky a veliteli nad vozy a nad koňmi.j!n syny těch, kteří byli zůstali v zemi, že jich nemohli synové Israelovi vyhladiti, učinil si Šalomoun robotníky až do tohoto dne;i%n Všechen lid, který zůstal z Amorrhejských, Hetských, Ferezejských, Hevejských a Jebusejských, kteří nejsou ze synův Israelových,mhUn všech městeček, která mu náležela, byla však beze zdi, (a která) ohradil, jakož i měst vozů a měst jezdců, a (všeho), cokoli se mu zalíbilo vystavěti v Jerusalemě, na Libanu a ve všech končinách své říše:%gGn Baalatu a Palmyry na poušti,?f{n Proto vystavěl Šalomoun Gazer – Bethoronu dolního,4ecn farao totiž, král egyptský, byl vytáhl, dobyl Gazeru, zapálil jej, Kanaanské, kteří byli v městě, pobil, a dal jej za věno dceři své, manželce Šalomounově.)dMn Takto byly spořádány roboty, které obětoval král Šalomoun na stavbu domu Hospodinova, domu svého, Mella, zdi jerusalemské, Heseru, Magedda, Gazeru – Gc n Poslal pak Hiram králi Šalomounovi sto dvacet hřiven zlata.ibMn Řekl: „To jsou ta města, kterás mi dal, bratře?" A sluje ta krajina Chabul až do dneška._a9n I vyšel Hiram z Tyru, by viděl města, která mu dal Šalomoun, ale nelíbila se mu.<`sn – Hiram, král tyrský, dodával Šalomounovi dřevo cedrové a jedlové, i zlato podle veškeré potřeby jeho – tehdy Šalomoun dal Hiramovi dvacet měst v zemi Galilejské.~_wn Když pak bylo po dvaceti letech, když byl vystavěl Šalomoun oba domy, totiž dům Hospodinův a dům královský,J^n I odpovědí: „Poněvadž opustili Hospodina, Boha svého, který vyvedl otce jejich z Egypta, a šli za bohy cizími, jim se klaněli a je ctili; proto uvedl na ně Hospodin všecko to zlo."&]Gn A dům tento bude zříceninou; každý, kdo půjde mimo něj, zhrozí se a sípaje bude se tázati: „Proč tak učinil Hospodin zemi této a domu tomuto?"1\]n vyplením Israele s povrchu země, kterou jsem dal jim, a chrám, který jsem posvětil jménu svému, zavrhnu a bude Israel příslovím a výsměchem všem národům.R[n Odpadnete-li vy nebo synové vaši, že za mnou nepůjdete a že nebudete šetřiti příkazů mých a ustanovení mých, která jsem vám dal, ale odejdouce ctíti budete bohy cizí a klaněti se jim:8Zkn upevním trůn království tvého nad Israelem na věky, jako jsem připověděl Davidovi, otci tvému, řka: „Nebude se nedostávati potomka tvého na trůně Israelově."SY!n Budeš-li také ty choditi přede mnou, jako chodil otec tvůj, v prostotě srdce a v spravedlnosti, budeš-li činiti vše, co jsem ti přikázal, a ustanovení má i práva má budeš-li zachovávati:vXgn A Hospodin mu řekl: „Vyslyšel jsem úpěnlivou modlitbu tvou, kterou ses modlil přede mnou: posvětil jsem dům tento, který jsi vystavěl, že jsem umístil jméno své tam na věky, a budou oči mé i srdce mé tu po všecky dny.LWn ukázal se mu Hospodin po druhé, jako se mu byl ukázal v Gabaonu.{V sn Když dokonal Šalomoun stavbu domu Hospodinova, [budovu královskou a všecko, co si přál a co chtěl udělati],`U;nBV den pak osmý propustil zástupy lidu; i dobrořečili králi a šli domů s veselým srdcem, radujíce se ze všech dobrodiní, která byl učinil Hospodin Davidovi, služebníku svému, a Israelovi, lidu svému.gTInATaké slavil Šalomoun v ten čas velikou slavnost a s ním veškeren Israel, veliké množství od končin Ematu až k Potoku egyptskému, před Hospodinem, Bohem naším, sedm dní [a sedm dní, to jest čtrnácte dní].FSn@V ten den posvětil král prostředek nádvoří, které bylo před domem Hospodinovým, neboť obětoval tu celopal, oběť suchou a tuk obětí pokojných; oltář totiž měděný, který byl před Hospodinem, byl příliš malý, že nemohly se na něm směstnati celopaly, oběti suché a tuk obětí pokojných.BRn?Šalomoun pobil na pokojné oběti, které podal Hospodinu, dvacet dva tisíce býkův, a ovec sto dvacet tisíc. Tak slavili posvěcení chrámu Hospodinova, král i synové Israelovi. 2T~~}}||B{{}{z(yy-xxFw6vGuu/tXsxrr]qqpoo+nnWmm/llkqjjXihhggff3eddcc-bbbaa`{__8^]]V\\_[[6ZlZ YzXWWW.VVnVUUUTASRQQ4PPCOO8NNMNLL_KK1JJzIIHHGG1F6EED#CCGBBAA@??Q>_=<;; :~9988 7665s44k33F22F100+//>.m--,,+**)(o('P&r%%B$$-#"C! GlZu,X8YiD5 d H2j nKdyž k němu vešla Jezabela, manželka jeho, řekla mu: „Čím je to, že tak zasmušilý je duch tvůj? A proč nejíš?"hiKnI přišel Achab domů hněvaje se a skřípaje (zuby) nad slovy, která byl pronesl k němu Nabot jezraelský řka: „Nedám ti dědictví otců svých." A vrhl sebou na pohovku, odvrátil tvář svou ke stěně a nejedl.fhGnNabot mu odpověděl: „Milostiv buď mi Hospodin, abych dal dědictví otců svých tobě!"egEnI pravil Achab Nabotovi: „Dej mi vinici svou, ať si udělám zahradu na zeleninu, nebo jest vedle samého domu mého; a dám ti za ni vinici lepší; nebo, je-li ti to milejší, dám částku stříbra, zač stojí."%f GnPo těchto událostech (stalo se toto:) Toho času měl Nabot jezraelský vinici, která byla v Jezraeli vedle (samého) paláce Achaba, krále samařského.geIn+I vrátil se král israelský domů, nechtěje (to) slyšeti, a přišel rozzloben do Samaře.d3n*A řekl mu: „Toto praví Hospodin: Že jsi propustil muže hodného smrti z ruky své: bude život tvůj za život jeho a lid tvůj za lid jeho."dcCn)Tu on ihned setřel si prach s obličeje, i poznal ho král israelský, že je (to) prorok.b+n(Když pak já úzkostlivě sem tam jsem se obracel, náhle zmizel." I řekl mu král israelský: „To je tvůj rozsudek; tys jej vynesl sám."!a=n'Když pak ho král míjel, zvolal na krále a řekl: „Služebník tvůj vyšel, by bojoval z blízka, když přivedl kdosi ke mně jednoho muže, který" utekl, a řekl: „Střez muže tohoto; ztratí-li se, bude život tvůj za život jeho, nebo zaplatíš hřivnu stříbra."o`Yn&Tu odešel prorok a postavil se králi do cesty; přetvořil si též ústa i oči posypaným prachem.Z_/n%Řekl tedy jinému muži, kterého nalezl: „Bij mne." A ten ho bil až do krve.;^qn$Řekl mu tedy onen: „Že jsi nechtěl uposlechnouti hlasu Hospodinova, hle, až půjdeš ode mne, zabije tebe lev." A sotva že odešel od něho, uhodil na něj lev a zabil ho.]}n#Tehdy muž jeden ze synů prorockých řekl druhu svému slovem Hospodinovým: „Bij mne!" Avšak on nechtěl ho bíti.}\un"On pak mu řekl: „Města, která pobral otec můj otci tvému, navrátím; i tržiště udělej si v ulicích Damašku, jako udělal si otec můj v Samaři, a já učině smlouvu odtáhnu od tebe." Učinil tedy (Achab) smlouvu a propustil ho.r[_n!Ti muži vzali to za dobré znamení, ihned chytili ho za to slovo úst jeho, a řekli: „Bratrem tvým Benadad." I řekl jim: „Jděte a přiveďte ho ke mně!" Když tedy k němu Benadad vyšel, pozdvihl ho (Achab) na svůj vůz.Z{n Přepásali tedy žínicemi bedra svá, vzali si provazy kolem hlavy, přišli ke králi israelskému a řekli mu: „Služebník tvůj Benadad praví: Prosím tebe, by darován byl mi život!" I řekl Achab: „Žije-li ještě, je mým bratrem."jYOnI řekli mu služebníci jeho: „Hle, slýchali jsme, že králové domu israelského jsou milostiví; proto vezměme si žínice na bedra a provazy kolem hlavy, a pojďme ke králi israelskému, snad zachová nám životy."2X_nKdyž zbylí utíkali do Afeku, do města, spadla zeď na dvacet sedm tisíc lidí zbylých. Také Benadad utekl a vešel do města, (a skryl se) do nejzazšího pokoje.)WMnŠikovali se k bitvě sedm dní jedni proti druhým, sedmého pak dne svedli bitvu. I porazili synové Israelovi ze Syrských sto tisíc pěších za jeden den. VnTu přistoupiv jeden muž Boží, řekl králi israelskému: „Toto praví Hospodin: Protože řekli Syrští: „Bohem hor je Hospodin, ale není bohem údolí: dám všechno toto množství veliké v ruce tvé, abyste poznali, že já jsem Hospodin." – 6UgnTaké synové Israelovi byli sečteni; a nabravše spíže vytáhli jim v cestu a položili se proti nim jako (dvě malá) stáda koz, kdežto Syrských bylo plno v rovině.hTKnKdyž tedy bylo po roce, sčetl Benadad Syrské a vytáhl do Afeku, by bojoval proti Israelovi.lSSna nahraď počet vojáků, kteří ti padli, koně, kolik jsi jich prve měl, a vozy, kolik jsi jich prve měl; budeme bojovati proti nim na rovině, a uvidíš, že je přemůžeme." (Král) poslechl jejich rady a učinil tak.hRKnTy tedy učiň toto: Odstraň všecky krále od vojska svého, a postav vojevůdce místo nich;@Q{nSlužebníci krále syrského řekli jemu: „Bohové horští jsou bohové jejich, proto nás přemohli; ale lépe jest, abychom bojovali proti nim na rovinách; tak je přemůžeme.,PSnTu přistoupil prorok ke králi israelskému a řekl mu: „Jdi a sesil se; věz a viz, co dlužno činiti, nebo za rok král syrský vytáhne (zase) proti tobě."eOEnVytáhl také král israelský a zabral koně i vozy. Tak způsobil Syrii velikou porážku.4NcnI zabil každý muže, který proti němu přicházel, takže Syrští dali se na útěk, a Israelité je honili. Utekl i Benadad, král syrský, na koni se svými jezdci.OMnVytáhli tedy služebníci županův a ostatní vojsko táhlo za nimi.oLYnOn řekl: „Jdou-li o mír, zjímejte je živé; nebo jdou-li bojovati, (také) je zjímejte živé!"K}nSlužebníci županů tedy vytáhli první. Tu bylo posláno k Benadadovi a oznámeno: „Mužstvo vytáhlo ze Samaře."J nO poledni vytáhli. Benadad pil ve svém stanu, až se opil a s ním třicet dva králové, kteří mu byli přišli na pomoc.I#nSčetl tedy služebníky županův a shledal, že jich bylo dvě stě třicet dva; po nich sčetl lid, všecky syny Israelovy, sedm tisíc.AH}nAchab se tázal: „Skrze koho?" „Toto praví Hospodin:" – odpověděl mu – „Skrze služebníky županů." I tázal se (dále): „Kdo počne bojovati?" On odpověděl: „Ty!"hGKn Tu, hle, prorok jeden přistoupiv k Achabovi, králi israelskému, řekl mu: „Toto praví Hospodin: Jistě viděl jsi všecko toto množství veliké! Hle, já dám je dnes v ruku tvou, bys poznal, že já jsem Hospodin."&FGn Když uslyšel Benadad řeč tuto, – právě pil, on i králové ve stanech – řekl služebníkům svým: „Vzhůru, na město!" I vyrazili proti němu.gEIn král israelský odpověděl mu: „Rcete mu: Ať se nechlubí opásaný tak jako odpásaný!"MDn Poslové vrátivše se, donesli mu to. Když pak zase poslal a Vzkázal: „Ať mne bohové trestají a opět trestají, dostane-li se prachu ze Samaře do hrstí všeho lidu, který je se mnou!",2C_n Odpověděl tedy poslům Benadadovým: „Povězte pánu mému, králi: Všecko, proč poslal jsi k služebníku svému prve, učiním; ale této věci učiniti nemohu."YB-nVšichni starší i veškeren lid mu řekli: „Neposlouchej ho a nepovoluj mu."WA)nTu povolal král israelský všecky starší země a pravil: „Znamenejte a vizte, že úklady činí nám; nebo poslal ke mně pro ženy mé, pro syny, pro stříbro a zlato, a neodepřel jsem (mu toho)."/@YnZítra tedy o těchto dobách pošlu služebníky své k tobě, i přehledají dům tvůj i domy služebníků tvých, a vše, co jim bude libo, vezmou si a odnesou.""??nPoslové však vrátivše se, řekli: „Toto praví Benadad, který poslal nás k tobě: „Stříbro své, zlato své, ženy své i syny své dáš mi.u>enKrál israelský odpověděl: „Podle slova tvého, pane můj, králi; tvůj jsem já i všecky věci mé."=nvzkázal: „Toto praví Benadad: Stříbro tvé a zlato tvé mé jest; a ženy tvé i synové tvoji nejlepší moji jsou."C<nA poslav posly k Achabovi, králi israelskému, do města,(; MnBenadad, král syrský, shromáždil všecko vojsko své, – třicet dva krále (měl) s sebou, i koně a vozy, – vytáhl, oblehl Samař a bojoval proti ní.-:UnNavrátiv se tedy od něho, vzal pár býků, zabil je, dřívím z pluhu uvařil maso býků, dal lidu, a jedli. A vstav, odešel, šel za Eliášem a sloužil mu.W9)nOn hned zanechav býků, běžel za Eliášem a řekl: „Prosím, bych směl políbiti otce svého a matku svou, a pak půjdu za tebou." I řekl mu: „Jdi a vrať se, nebo vykonal jsem ti svou povinnost." 8nKdyž tedy odešel odtud Eliáš, nalezl Elisea, syna Safatova, an oře dvanácterým spřežením hovězího dobytka; on sám byl také jedním mezi těmi orajícími dvanácterým spřežením. Když přišel Eliáš k němu, hodil plášť svůj na něho.%7EnA zůstavím si v Israeli sedm tisíc mužů, kolena totiž, která neskláněla se Baalovi, a všecka ústa, která se neklaněla jemu líbajíce mu ruce."i6MnKdokoliv ujde meči Hazaelovu, zabije ho Jehu; a kdokoliv ujde meči Jehuovu, zabije ho Eliseus.5'nJehua, syna Namsiova, pomažeš za krále nad Israelem, Elisea, pak, syna Safatova, který je z Abelmehuly, pomažeš za proroka místo sebe.4nI řekl mu Hospodin: „Jdi a vrať se cestou svou po poušti do Damašku; a když tam přijdeš, pomažeš Hazaela za krále nad Syrií,Z3/n„Horlím pro Hospodina, Boha zástupů, že opustili smlouvu tvou synové Israelovi, oltáře tvé pobořili, proroky tvé pobili mečem; já jediný jsem zůstal, a hledají života mého, by mi jej vzali."32an Když to Eliáš uslyšel, přikryl si tvář pláštěm a vyšed stál u vchodu do jeskyně; tu, hle, hlas k němu pravil: „Co zde děláš, Eliáši?" On odpověděl:e1En A po zemětřesení oheň; ale není v ohni Hospodin. A po ohni šelest tichého větérku."07n I řekl mu: „Vyjdiž a stůj na hoře před Hospodinem; Hospodin (právě) jde tudy, a vítr veliký a silný, podvracející hory a rozrážející skály před Hospodinem; ale není v tom větru Hospodin. A po větru zemětřesení; ale není v tom zemětřesení Hospodin.j/On On odpověděl: „Horlím pro Hospodina, Boha zástupů, že opustili smlouvu tvou synové Israelovi, oltáře tvé pobořili, proroky tvé pobili mečem: já jediný jsem zůstal, a hledají života mého, by mi jej vzali."{.qn Když tam přišel, přenocoval v jeskyni; tu, hle, Hospodin oslovil ho a řekl mu: „Co zde děláš, Eliáši?"-ynVstal tedy, pojedl a napil se, a šel v síle pokrmu toho čtyřicet dní a čtyřicet nocí až k hoře Boží Horeb.,%nAnděl Hospodinův přišel však opět, po druhé dotekl se ho a řekl mu: „Vstaň, pojez; nebo dlouhou cestu máš ještě před sebou."o+YnI pohleděl, a hle, u hlavy jeho podpopelný chléb a nádoba vody. Pojedl tedy, napil se a zas usnul.y*mnI položil se a usnul ve stínu jalovce. Tu hle, anděl Hospodinův dotekl se ho a řekl mu: „Vstaň a pojez!"V)'nŠel pak pouští cestou jednoho dne, i přišel, posadil se pod jedním jalovcem, a žádal si. by zemřel, řka: „Dosti je mi, Hospodine, vezmi (si) život můj, nebo nejsem lepší než otcové moji." ( nLekl se tedy Eliáš, a vstav, odešel, aby zachránil život; i přišel do Bersaby v Judsku, a nechal tam služebníka svého.M'nI poslala Jezabel posla k Eliášovi řkouc: „Ať mne bohové trestají a opět trestají, nenaložím-li zítra v tuto hodinu s životem tvým, jako (Bylo naloženo) s životem jednoho z nich,"d& EnAchab oznámil Jezabele vše, co učinil Eliáš, také kterak pobil všecky proroky mečem.%n.na Eliáše pak snesla se ruka Hospodinova, že přepásav bedra, běžel před Achabem, až tam, kde se jde do Jezraele.$-n-A sotva že se otočil, hle, nebesa se zatáhla mraky, (ztrhl se) vítr, a byl déšť veliký. Vystoupiv tedy Acbab (na vůz), jel do Jezraele;@#{n,Když pak šel po sedmé, hle, obláček malý jako dlaň člověka vystupoval z moře. I řekl: „Jdi a rci Achabovi: „Zapřež vůz svůj a jeď dolů, by tě nezastihl déšť!"6"gn+a řekl služebníku svému: „Vystup a pohleď proti moři." Když on vystoupil a pohleděl, řekl: „Nic není." Řekl mu tedy opět: „Jdi tam zpět, a to sedmkráte!"!#n*Vystoupil (tedy) Achab. aby pojedl a napil se, Eliáš pak povystoupil k vrchu Karmelu, skloniv se k zemi položil tvář svou mezi kolena.e En)Achabovi pak Eliáš řekl: „Vystup, jez a pij, nebo zvuk velikého deště je (slyšeti).-Un(Eliáš pak jim řekl: „Zjímejte proroky Baalovy. ať ani jeden z nich neuteče!" Když je zjímali, kázal je Eliáš zavésti k potoku Kisonu a pobíti je tam.q]n'Když to uzřel veškeren lid, padl na tvář a řekl: „Hospodin, ten je Bůh! Hospodin, ten je Bůh!"~wn&I spadl oheň Hospodinův a spálil celopal i dříví i kamení, ano i prst a vodu, která byla ve struze, strávil.n%Vyslyš mne, Hospodine, vyslyš mne, by poznal tento lid, že ty jsi Hospodin Bůh, a ty žes obrátil zase srdce jejich!"+n$Když pak byl již čas, aby obětován byl celopal, přistoupiv Eliáš prorok, řekl: „Hospodine, Bože Abrahamův, Isákův a Israelův, ukaž dnes, že jsi ty Bůh Israelův, já pak že jsem služebník tvůj, a že jsem na rozkaz tvůj učinil všecky tyto věci.5gn#že tekla voda kolem oltáře plnou strouhou.vgn"a pravil: „Naplňte čtyři džbány vodou a vlijte na celopal i na dříví!" A dále pravil: „Učiňte totéž po druhé!" Když to po druhé učinili, řekl: „Ještě po třetí totéž učiňte." Učinili tedy (tak) po třetí,I n!narovnal dříví, rozsekal na kusy býka, vkladl je na dříví|sn vystavěl z těch kamenův oltář ve jménu Hospodinově, udělal strouhu kolem oltáře zšíři asi dvou brázd,nvzal totiž dvanácte kamenů podle počtu kmenů synů Jakoba, kterého oslovil (kdysi) Hospodin řka: „Israel bude jméno tvé!", nřekl Eliáš všemu lidu: „Pojďte ke mně!" Když lid k němu přistoupil, opravil oltář Hospodinův, který byl zbořen;PnKdyž pak bylo již po poledni a zatím co zuřili, přicházel čas, kdy bývá podávána obět, když však nebylo slyšeti hlasu ani odpovědi, když tedy nikdo nevyslýchal (těch) prosebníků, nKřičeli tedy náramným hlasem, řezali se podle obyčeje svého meči, a bodali se oštěpy, až byli všichni zakrváceni.G nKdyž bylo již poledne, posmíval se jim Eliáš řka: „Křičte hlasitěji, jeť bůh; snad rozmlouvá (s někým) nebo je v ložnici, nebo cestuje, nebo snad spí, a třeba ho vzbudit!"kQnI vzali býka, kterého jim dal, připravili ho a vzývali jméno Baalovo od jitra až do poledne říkajíce: „Baale, vyslyš nás!" Ale nebylo (slyšeti) hlasu ni odpovědi. A skákali kolem oltáře, který byli udělali.=unŘekl tedy Eliáš prorokům Baalovým: „Vyberte si býka jednoho a připravte ho nejprve (vy), neboť je vás více, a vzývejte jména bohů vašich, ale ohně nepodkládejte."W)nVzývejte vy jména bohů vašich, a já vzývati budu jméno Hospodina mého; a bůh, který ukáže ohněm, že nás vyslyšel, ten budiž Bohem!" Všecek lid ujav slovo řekl: „Velmi dobrý to návrh!"nWnBuďte nám dáni dva býci: oni nechať vyberou si býka jednoho, ať ho rozsekají na kusy a vloží na dříví, ale ohně ať nepodkládají; já pak připravím býka druhého, vložím na dříví, ohně však nepodložím. /nI řekl opět Eliáš k lidu: „Já jsem samojediný zbylý z proroků Hospodinových; proroků však Baalových je čtyři sta padesát mužů!E nEliáš pak přistoupiv ke všemu lidu, řekl: „Dokud kulhati budete na dvě strany? Je-li Hospodin Bohem, jděte za ním; pak-li Baal, jděte za tímto." Lid mu neodpověděl ani slova.a =nPoslal tedy Achab ke všem synům Israelovým, a shromáždil proroky ty na horu Karmel.T #nNyní však pošli a shromáždi ke mně na horu Karmel všechen lid israelský. jakož i čtyři, sta padesát proroků Baalových [a čtyři sta proroků hájových], kteří jedí se stolu Jezabelina. nOn však řekl: „Já jsem nezkormoutil Israele, ale ty a dům otce tvého, kteří jste opustili příkazy Hospodinovy a šli za Baaly.S!na když jej uzřel, řekl: „Zda ty nejsi ten, který kormoutí Israele?"dCnšel tedy Abdiáš vstříc Achabovi, a zvěstoval mu to. I šel Achab vstříc Eliášovi,xkn1 řekl Eliáš: „Jakože živ je Hospodin zástupů, před jehož obličejem stojím! Dnes ukáži se jemu!"^7nA nyní ty pravíš: „Jdi a pověz pánu svému: „Je tu Eliáš," aby mě zabil?"`;n Nebylo zvěstováno tobě, pánu mému, co jsem učinil, když Jezabel zabíjela proroky Hospodinovy, že jsem skryl z proroků Hospodinových sto mužů, po padesáti v jeskyních, a živil jsem je chlebem a vodou?V'n Odejdu-li od tebe, duch Hospodinův mohl by tě zanésti kdož ví kam; a přijdu-li a oznámím-li to Achabovi, on pak tě nenalezne, zabije mě. Služebník tvůj ctí přece Hospodina od svého mládí.Rn A ty nyní pravíš mi: „Jdi, a pověz pánu svému: „Eliáš je tu."win Jakože živ je Hospodin, Bůh tvůj! Není národa ni království, kam by neposlal pán můj hledati tebe! A když odpověděli všichni: „Není ho tuto," požádal přísahy ode všech království a národů, že tě nelze nalézti.{qn Onen však řekl: „Čím jsem zhřešil, že vydáváš mne, služebníka svého, v moc Achabovu, aby mě zabil?S!nOn mu odpověděl: „Jsem. Jdi a pověz pánu svému: „Je tu Eliáš."" ~nKdyž byl tak Abdiáš na cestě, potkal se s ním Eliáš; poznav ho, padl na tvář a řekl: „Jsi ty (to), pane můj, Eliáš?"w}inI rozdělili si krajiny, by je zchodili: Achab šel cestou jednou sám, a Abdiáš cestou druhou (také) sám.K|nA řekl Achab Abdiášovi: „Nuže, pojďme do země ke všem studním vod a do všech údolí, zdali bychom kde mohli nalézti trávy, a zachovati koně a mezky, by všecek dobytek nezahynul."{+nnebo když zabíjela Jezabel proroky Hospodinovy, vzal on sto prorokův a skryl je po padesáti v jeskyních, a živil je chlebem a vodou. – ]z5nI povolal Achab Abdiáše, vladaře domu svého. – Abdiáš ctil velmi Hospodina;Ty#nŠel tedy Eliáš, aby se ukázal Achabovi. Byl pak hlad veliký v Samaři. x nPo mnohých dnech oslovil Hospodin Eliáše – léta třetího – a řekl: „Jdi, a ukaž se Achabovi, bych dal déšť na zemi!"w/n„Nyní" – pravila žena Eliášovi – „po tomto poznávám, že jsi ty muž Boží, a že slovo Hospodinovo v ústech tvých pravé jest." v nI vzal Eliáš chlapce, snesl jej z horní jizby dolů do přízemku, dal jej matce jeho, a řekl: „Hle, živ jest syn tvůj!"_u9nHospodin vyslyšel hlas Eliášův, a vrátil se život chlapcův do něho, že ožil.6tgnPak roztáhl se třikráte nad chlapcem, jak byl dlouhý, a volal k Hospodinu řka: „Hospodine, Bože můj, prosím, ať se navrátí život chlapce tohoto do jeho těla!" sna volal k Hospodinu řka: „Hospodine, Bože můj, také vdovu, která mě přece hostí, zarmoutil jsi, vzav život synu jejímu?"r1nI pravil jí Eliáš: „Dej mi syna svého." A vzal ho z lůna jejího, vynesl jej do horní jizby, ve které bydlil, položil ho na lůžko svéq5nŘekla tedy Eliášovi: „Co mně a tobě, muži Boží? Přišel jsi ke mně, by připomenuty byly nepravosti mé, a syna mého abys (tak) zabil?"gpInPoté roznemohl se syn té hospodyně, a přitížilo se mu tolik, že již přestal dýchati.onv nádobě mouky neubývalo, aniž ve džbáně ubývalo oleje, podle slova Hospodinova, které byl promluvil skrze Eliáše.dnCnOna tedy šla a učinila podle slova Eliášova; i jedl on i ona, i dům její. Od toho dne&mGnNebo toto praví Hospodin, Bůh Israelův: „Neubude mouky v té nádobě, aniž oleje ve džbáně ubude do dne, kdy dá Hospodin (zase) déšť na zemi.""Bln Eliáš jí pravil: „Neboj se! jdi a učiň, jak jsi řekla; avšak mně nejprve udělej z té mouky podpopelný chlebíček a přines mi jej; sobě pak a synu svému uděláš potom.!k=n Ona však odpověděla: „Jakože živ je Hospodin, Bůh tvůj! Nemám chleba, leč v nádobě mouky, co by mohl vzíti do hrsti, a maličko oleje ve džbáně; právě sbírám několik dřívek, pak půjdu a udělám to sobě a synu svému, bychom to snědli a poté zemřeli."ujen Když ona šla, by mu jí přinesla, volal za ní řka: „Přines mi také, prosím, kousek chleba v ruce!"Pin Vstal (tedy) a odešel do Sarefty. Když přicházel ku bráně města, ukázala se mu jedna vdova, která sbírala dříví. I zavolav ji řekl jí: „Dej mi trochu vody v nádobě, bych se napil."uhen „Vstaň a jdi do Sarefty sidonské, a pobuď tam, nebo jsem tam přikázal jedné vdově, by tě živila.")gOnOslovil ho tedy Hospodin a řekl:Gf nPo čase však vyschl potok, nebo nebylo pršelo v (té) zemi.heKnKrkavci přinášeli mu chléb [a maso] ráno, jakož i [chléb a] maso večer, a z potoka pil.odYnUčinil tedy podle slova Hospodinova; odešel a usadil se při potoku Karit, který je proti Jordánu.Kcntu z potoka pij a krkavcům jsem přikázal, aby tě tam živili."^b7n„Odejdi odtud, jdi na východ, a skrej se u potoka Karit, který je proti Jordánu;'aKnI oslovil jej Hospodin a řekl:H` nTu řekl Eliáš, Tesban, z Galaadu Achabovi: „Jakože živ je Hospodin, Bůh Israelův, před jehož obličejem stojím! Nebude za těchto let rosy ni deště, leč promluví-li ústa má."q_]n"Za dnů jeho Hiel z Betelu vystavěl Jericho; za Abirama. prvorozence svého, položil základy, a za Seguba, nejmladšího svého (syna), postavil brány jeho, podle slova Hospodinova, které byl promluvil skrze Josue, syna Nunova.^n!štípil háj, a popouzel Achab činy svými dále Hospodina, Boha Israelova, nade všecky krále israelské, kteří byli před ním.\]3n Postavil též oltář Baalovi ve svatyni Baalově, kterou byl vystavěl v Samaři,F\nNebylo mu dosti, že chodil v hříších Jeroboama, syna Nabatova, ale ještě pojal za manželku Jezabelu, dceru Etbaala, krále sidonského. I šel, aby sloužil Baalovi a klaněl se mu.p[[nAchab, syn Amriův, činil co bylo zlé v očích Hospodinových nade všecky, kteří byli před ním.2Z_nAchab, syn Amriův, stal se králem nad Israelem léta třicátého osmého Asy, krále judského; a kraloval Achab, syn Amriův, nad Israelem v Samaři dvacet dva roky.sYanKdyž zesnul Amri s otci svými, pochován byl v Samaři. A stal se králem Achab, syn jeho, místo něho.~XwnOstatní děje Amriovy, i boje jeho, které vedl, zapsány jsou (jak známo) v knize Letopisů králův israelských.%WEnChodil po všech cestách Jeroboama, syna Nabatova, a v hříších jeho, do kterých uvedl Israele, aby popudil Hospodina. Boha Israelova, nicotami svými.VnČinil pak Amri, co bylo zlé v očích Hospodinových, ano jednal nešlechetněji nežli všichni, kteří byli před ním.,USnI koupil pahorek samařský od Semera za dvě hřivny stříbra, opevnil jej a nazval město, které (tam) vystavěl, od jména Semera, pána toho pahorku. Samař.T)nLéta třicátého prvního Asy, krále judského, stal se králem nad Israelem Amri. (Byl králem) dvanácte let; v Terse kraloval šest let.$SCnAle lid, který se byl přidal k Amrimu, nabyl převahy nad lidem, který se přidal k Tebnimu, synu Ginetovu, a když zemřel Tebni, Amri stal se králem.R'nTehdy rozdělil se Israel na dvě strany: polovice lidu přidala se k Tebnimu, synu Ginetovu, aby ho ustanovili králem, a polovice k Amrimu.QnOstatní děje Zambriovy, jeho vzpoura [jakož i násilnická vláda] je zapsána (jak známo) v knize Letopisů králův israelských.5Penv hříších svých, které byl spáchal, čině, co je zlé v očích Hospodinových, a chodě po cestě Jeroboamově a v hříchu jeho, do kterého uvedl lid israelský.sOanZambri pak vida, že bude města dobyto, vešel do paláce, zapálil se s domem královským, a tak umřelRNnVytáhl tedy Amri a veškeren Israel s ním od Gebbetonu a oblehli Tersu.-MUnKdyž uslyšelo, že se Zambri vzbouřil a zabil krále, všecek Israel ustanovil si králem Amriho, který byl velitelem vojska israelského toho času v ležení.L5nLéta dvacátého sedmého Asy, krále judského, kraloval Zambri v Terse sedm dní. – Vojsko obléhalo (ještě) Gebbeton, město filištínské.tKcnOstatní děje Elovy, a vše, co učinil, je zapsáno (jak známo) v knize Letopisů králův israelských.4Jcn (a to) pro všecky hříchy Baasovy i hříchy Ely, syna jeho, kterých se dopustili a do kterých uvedli Israele, popouzejíce Hospodina, Boha Israelova, nicotami svými.I}n Vyhladil tedy Zambri všecek dům Baasův, podle slova Hospodinova, které byl promluvil k Baasovi skrze Jehua, proroka,*HOn Když byl králem, (jakmile) zasedl na trůn jeho, pobil všecek dům Baasův, i příbuzné a přátele jeho, že nezůstavil z něho ani močícího na stěnu.Gn tu Zambri napadl ho, udeřil a zabil ho léta dvacátého sedmého Asy, krále judského, a stal se králem místo něho.+FQn I vzbouřil se proti němu služebník jeho Zambri, vůdce polovice koňstva. Byl totiž Ela v Terse v domě Arsy, správce paláce terského, a pil, až se opil; EnLéta dvacátého šestého Asy, krále judského, stal se Ela, syn Baasův, králem nad Israelem, v Terse (a kraloval) dvě léta. nOslovil pak Hospodin Jehua, syna Hananiova, proti Baasovi řka:= n"Činil, co bylo zlé" v očích Hospodinových, chodě po cestě Jeroboamově a ve hříších jeho, do kterých uvedl Israele.<+n!Léta třetího Asy, krále judského, stal se králem Baasa, syn Ahjášův, nad veškerým Israelem v Terse (a kraloval) dvacet čtyři roky.Y;-n Byla také válka mezi Asou a Baasou, králem israelským po všecky dny jejich.u:enOstatní děje Nadabovy a vše, co činil, je zapsáno (jak známo) v knize Letopisů králův israelských.9npro hříchy Jeroboama, kterými hřešil a do kterých uvedl lid israelský, pro hřích, kterým byl popudil Hospodina, Boha Israelova.Z8/nKdyž se stal králem, pobil všecek dům Jeroboamův; nezůstavil ani jediné duše z potomstva jeho, až jej vyhladil podle slova Hospodinova, které byl promluvil skrze služebníka svého, Ahjáše Silana,l7SnTak tedy ho zavraždil Baasa léta třetího Asy, krále judského, a stal se králem místo něho.96mnI činil mu úklady Baasa, syn Ahjášův z domu Issacharova, až ho zabil u Gebbetonu, města filištínského. – Nadab totiž a veškeren Israel byli oblehli Gebbeton. – 5nČinil, co zlé jest v očích Hospodinových, chodě po cestách otce svého a v hříších jeho, do kterých uvedl lid israelský.4 nNadab, syn Jeroboamův, stal se králem nad Israelem léta druhého Asy, krále judského, a kraloval nad Israelem dvě léta. 3nKdyž zesnul s otci svými, pochován byl s nimi ve městě Davida, otce svého. i stal se králem Josafat, syn jeho, místo něho.\23nOstatní všecky děje Asovy, všecky statečné činy jeho, vše, co vykonal, i města, která opevnil, zapsáno je (jak známo) v knize Letopisů králů judských. Ve svém stáří však byl nemocen na nohy.S1!nKrál Asa pak dal provolati po všem Judsku: „Nikdo nebudiž omluven!" I vzali kámen z Ramy a dřevo z ní, kterého užíval Baasa při stavbě, a opevnil jím král Asa Gabau v Benjaminsku a Masfu.R0nKdyž to uslyšel Baasa, přestal opevňovati Ramu a vrátil se do Tersy.?/ynBenadad, povoliv králi Asovi, poslal velitele vojska svého proti městům israelským, i porazili Ahion, Dan, Abel-Bet-Maachu a veškerou Kennerot, to jest všecko území Neftali.k.Qn„Smlouva je mezi mnou a tebou, a mezi otcem mým a mezi otcem tvým; proto poslal jsem ti dary, stříbro a zlato, a prosím, abys přišel a zrušil smlouvu, kterou máš s Baasou, králem israelským, ať odtrhne ode mne!" -nVzav tedy Asa všecko stříbro a zlato, které bylo zůstalo v pokladech domu Hospodinova a v pokladech domu královského, dal je služebníkům svým a poslal je Benadadovi, synu Tabremona, syna Hazionova, králi syrskému, který sídlil v Damašku, řka: ,nBaasa, král israelský, přitrhl do Judska a opevňoval Ramu, by nemohl se strany Asy, krále judského, nikdo vyjíti ani vjíti.T+#nByl pak boj mezi Asou a Baasou, králem israelským, po všecky dny jejich.* nvnesl také ty věci, které byl zasvětil otec jeho a (co) slíbil (sám), do domu Hospodinova, stříbro, zlato a nářadí.m)UnVýšin však nezničil. Ostatně bylo srdce Asovo dokonale oddáno Hospodinovi po všecky dny jeho;W()n Nadto sesadil i matku svou Maachu, by nebyla kněžnou ve službách Priapových a v háji, který mu byla zasvětila; rozbořil jeskyni jeho, ztrozkotal pranecudnou modlu (jeho) a spálil v údolí Kedron.w'in Vyplenil ženaře ze země a očistil (ji) ode všech nečistých model, kterých byli nadělali otcové jeho.T&#n Asa činil, co bylo dobré v očích Hospodinových, jako David, otec jeho.k%Qn Kraloval v Jerusalemě čtyřicet jeden rok. Jméno (pra)matky jeho bylo Maacha, dcera Absalomova.X$+n Léta dvacátého Jeroboama, krále israelského, stal se Asa králem judským.|#snI zesnul Abjam s otci svými, a pochovali ho ve městě Davidově. Asa pak, syn jeho, stal se králem místo něho."/nOstatní děje Abjamovy a vše, co činil, je zapsáno (jak známo) v knize Letopisů králů judských. Byl také boj mezi Abjamem a Jeroboamem.R!n[Byl také boj mezi Roboamem a Jeroboamem po všechen čas života jeho.]< snprotože činil David, co bylo dobré v očích Hospodinových, a neuchýlil se od ničeho, co mu byl přikázal, po všecky dny života svého, kromě případu Urjáše Heťana.}nAvšak pro Davida dal mu Hospodin, Bůh jeho, světlo v Jerusalemě, že vzbudil syna jeho po něm a zachoval Jerusalem,(KnChodil ve všech hříších otce svého, které byl páchal před ním: srdce jeho nebylo dokonale oddáno Hospodinu, Rohu jeho, jako srdce Davida, otce jeho. ~R}}N||{zz{yyxxHwcvvu-tt>Z==?%n$|##F""A!! L6\Sao .g9LTiIo 3 ~ l  LcOt8!xSestoupil (tedy) a umyl se v Jordáně sedmkrát, podle řeči muže Božího. I bylo tělo jeho zase čisté jako tělo malého dítěte.W7)x Přistoupili však k němu služebníci jeho a domlouvali mu: „[Otče], i kdyby věc velikou byl přikázal ti prorok, jistě měl bys (ji) učiniti; čím více, když řekl: „Umej se a budeš čist!?",6Sx Zda nejsou lepší Abana a Farfar, řeky damašské, nad všecky vody israelské, abych se v nich zmyl a očištěn byl?" Obrátil se tedy a odcházel hněvaje se.U5%x Naaman se rozhněval, a bral se odtud, řka: „Domníval jsem se, že vyjde ke mně, že stoje vzývati bude jméno Hospodina, Boha svého, a že dotkna se rukou svou místa malomocenství, uzdraví mne.4 x Eliseus poslal k němu posla a vzkázal: „Jdi, a umej se sedmkrát v Jordáně, i bude uzdraveno tělo tvé a budeš čist!"U3%x Přišel tedy Naaman s koňmi a vozy, a zastavil se u dveří domu Eliseova.F2xKdyž to uslyšel Eliseus, muž Boží, že totiž král israelský roztrhl roucha svá, vzkázal mu: „Proč jsi roztrhl roucha svá? Ať přijde ke mně a zví, že je prorok v Israeli!"1xKdyž přečetl král israelský list, roztrhl roucha svá a řekl: „Zda jsem já bohem, abych mohl život vzíti a dáti, že tento poslal ke mně, bych uzdravil člověka od malomocenství jeho? Pozorujte a vizte, že příčin hledá proti mně!";0qxpřinesl list králi israelskému v tato slova: „Když obdržíš tento list, věz, že posílám k tobě Naamana, služebníka svého, bys ho uzdravil od malomocenství jeho."B/xKrál syrský mu řekl: „Jdi, a já pošlu list králi israelskému." On tedy odešel, a vzav s sebou deset hřiven stříbra, šest tisíc zlaťákův a desateré roucho na převlek,w.ixTu šel Naaman k pánu svému, a oznámil mu to řka: „Takto a takto mluvila děvečka ze země israelské." -xI řekla paní své: „Ó, by byl pán můj u proroka, který je v Samaři! Jistě uzdravil by ho od malomocenství, které má." ,xZe Syrie byli vyšli lupiči, a přivedli ze země israelské zajatou dívku malou, a ta dostala se do služby manželky Naamanovy.=+ wxNaaman, velitel vojska krále syrského, byl muž mocný u pána svého a ctěný; neboť skrze něho dal Hospodin vítězství Syrii; byl to muž vlivný a bohatý, ale malomocný.L*x,Předložil jim (to) tedy, i jedli a zbylo podle slova Hospodinova.?)yx+I odpověděl mu služebník jeho: „Co je to, bych (to) předložil stu mužů?" On opět řekl: „Dej lidu, ať jí: neboť toto praví Hospodin: Jísti budou a (ještě) zbude!"1(]x*Muž pak nějaký přišel z Baal-Salisy nesa muži Božímu chleby z prvin, dvacet chlebů ječných, a nové obilí v mošně. A on řekl: „Dej (to) lidu, ať jí!"$'Cx)Ale on řekl: „Přineste mouky!" Když přinesli, nasypal do hrnce, a řekl: „Nalij (těm) lidem, ať jedí!" A nebylo již žádné hořkosti v hrnci.&x(Když však (to) nalili druhům, aby jedli, a když ti pokrmu okusili, zkřikli: „Smrt (je) v hrnci, muži Boží!" A nemohli jísti.V%'x'I vyšel jeden na pole, by nasbíral zelin polních: nalezl jakousi divokou révu, nasbíral z ní tykvic planých plný plášť, a vrátiv se skrájel je do hrnce na pokrm; nebo nevěděl, co by to bylo.G$ x&Eliseus přišel zase do Galgaly. Byl pak hlad v krajině té. Synové proročtí seděli před ním. I řekl služebníku svému: „Přistav hrnec veliký a uvař pokrm synům prorockým!"R#x%přišla, padla mu k nohám, poklonila se k zemi, vzala si syna a vyšla. "x$Zavolav tedy Gieziho, řekl mu: „Zavolej Sunamku!" Ta jsouc zavolána vešla k němu. Když pak jí řekl: „Vezmi syna svého!",!x#Vrátiv se, prošel se po domě jednou sem a tam, šel (zase) nahoru a zpolehl na něj; i zažíval chlapec sedmkrát, a otevřel oči.B x"Pak si stoupl nahoru a zpolehl na dítě; ústa svá položil na ústa jeho, oči své na oči jeho, ruce své na ruce jeho. Když se tak sklonil nad ním, zahřálo se tělo chlapcovo.Qx!I vešel, zavřel dveře po sobě a po chlapci, a modlil se k Hospodinu.W)x Když tedy vešel Eliseus do domu, chlapec, hle, mrtev ležel na jeho lůžku.2_xGiezi je předešel, a položil hůl na tvář chlapcovu, ale nebylo hlasu ani citu (pozorovati); proto vrátil se jemu vstříc a oznámil mu řka: „Nevstal chlapec."xMatka chlapcova však řekla: „Jakože živ je Hospodin a jakože živa je duše tvá! Nespustím se tě!" A stal tedy a šel za ní.G xTu pravil on Giezimu: „Přepas bedra svá, vezmi hůl mou do ruky, a jdi. Potkáš-li koho, nepozdravuj ho: a pozdraví-li tě kdo, neodpovídej mu: a polož hůl mou na tvář chlapcovu."kQxOna pak mu řekla: „Zda jsem žádala syna od pána mého? Zda jsem ti neřekla: „Našel mne?"vgxKdyž pak přišla k muži Božímu na horu. chopila se nohou jeho. Giezi přistoupil, aby ji odstrčil. Člověk Boží však řekl: „Nech jí; neboť v hořkosti je duše její, a Hospodin zatajil to přede mnou, neoznámiv mi toho."xkxProto jdi jí vstříc a rci jí: „Máš se dobře ty, muž tvůj a syn tvůj?" Ona odpověděla: „Dobře!"$CxTak jela, až přijela k muži Božímu na horu Karmel. Když ji muž Boží uzřel proti (sobě), řekl Giezimu, služebníku svému: „Hle, ona Sunamka!!xosedlala oslici a přikázala služebníku: „Poháněj a pospěš! Ať se mi nezastavíš cestou, leč ti přikáži, abys tak učinil."yxOn jí řekl: „Proč chceš jíti k němu? Dnes není nov měsíce ani sobota." Ona však odpověděla: „Půjdu!",(Kxzavolala muže svého a řekla: „Pošli se mnou. prosím, jednoho ze služebníkův a oslici, ať se dostanu rychle k muži Božímu, a opět se navrátím!"b?xTu ona šla nahoru, položila jej na lůžko člověka Božího, zavřela dveře, vyšla,_9xTen tedy ho vzal, zavedl k matce a ta měla jej na klíně až do poledne; pak umřel.xI řekl otci svému: „Hlava mne bolí, bolí mne hlava." On pak řekl služebníku: „Vezmi a zaved jej k matce jeho."RxKdyž chlapec povyrostl, vyšel kteréhosi dne k otci svému, k žencům.cAxI počala žena a porodila syna po roce v ten čas [a v tu hodinu . jak byl řekl Eliseus.nWxOn jí řekl: „Za rok, tento čas [a právě v tuto hodinu], budeš-li živa (a zdráva), budeš míti v životě syna." Ona však odpověděla: „Nechtěj, prosím, pane můj, muži Boží, nechtěj klamati služebnici svou!"] 5xRozkázal tedy, by ji povolal. Ona. jsouc povolána, zůstala stáli přede dveřmi. xI tázal se: „Co tedy chce. bych jí učinil?" „Neptej se" – vece Giezi – „nebo syna nemá, a muž její starý jest." –  x A pravil služebníku svému: „Rci jí: Hle, pilně ve všem sloužila jsi nám: co chceš, abych ti učinil? Potřebuješ něčeho, a chceš, bych promluvil (o tom) s králem nebo s velitelem vojska?" Ona odpověděla: „Mezi svými lidmi bydlím."{ qx Řekl pak Giezimu, služebníku svému: „Zavolej tu Sunamku!" I zavolal ji, a ona postavila se před něho. – Y -x Jednoho dne tedy přišed, uchýlil se do pokojíka horního, a tam přenocoval.'x Udělejme mu tedy nahoře malý pokojík, a dejme mu do něho lůžko, stůl, stolici a svícen, aby tam mohl bydliti, když k nám přijde."ymx Ta řekla muži svému: „Seznávám, že svatý muž Boží je ten (člověk), který často chodívá k nám.1]xKteréhosi dne šel Eliseus Sunamem. Tam byla zámožná žena. která jej zadržela, by (u ní) pojedl: kdykoli pak tudy chodíval, stavíval se u ní, a jídal (tam)..WxTedy přišla ona a zvěstovala to člověku Božímu. A ten řekl: „Jdi, prodej olej. a zaplať věřiteli svému: ty pak a synové tvoji živi buďte z ostatku." xKdyž byly plné nádoby, řekla synu svému: „Podej mi ještě nádobu!" On však odpověděl: „Nemám!" I zastavil se olej.mUxŠla tedy žena, zavřela dveře po sobě a po synech svých, oni podávali nádoby a ona nalévala.xPak vejdi, zavři dveře po sobě i po synech svých, nalévej z něho do všech těch nádob, a když bude některá plná, odstav ji."eEx„Jdi." pravil jí, „a vypůjč si ode všech sousedek svých nádob prázdných nemálo.JxEliseus jí řekl: „Co chceš, abych ti učinil? Pověz mi, co máš v domě svém." Ona odpověděla: „Nemá služebnice tvá nic v domě svém, nežli maličko oleje, aby se jím mazala."n YxKterási žena z manželek prorockých volala k Eliseovi řkouc: „Služebník tvůj, muž můj, umřel – ty víš, že služebník tvůj bál se Hospodina – a hle, věřitel přišel, aby si vzal oba syny mé za nevolníky."L~xUchopiv tedy syna svého prvorozeného, který měl kralovati místo něho, obětoval ho v celopal na zdi. I stal se hněv veliký v Israeli, a hned odtáhli od něho a vrátili se do země své.;}qxKdyž to viděl král moabský, že totiž nepřátelé nabyli vrchu, vzal s sebou sedm set mečem ozbrojených bojovníků, by se prosekali ke králi edomskému, avšak nadarmo.|xměsta zpustošili, všecka pole výborná, ježto každý házel kamení, zaházeli, všecky studny vod zasypali, všecko stromoví ovocné posekali, takže toliko Kír-Charešeth zůstalo. I obklíčili to město prakovníci a velikým dílem je rozstříleli.1{]xKdyž tak přišli k ležení israelskému, Israelité povstali a porazili Moabské, že se dali na útěk před nimi. Vítězové) šli za nimi, bili (dále) Moabské,zxi řekli: „Krev je to od meče; bojovali králové proti sobě, a pobili jedni druhé. Nyní pospěš, Moabe, na kořist!"yxKdyž časně ráno vstali, když již slunce vzešlo proti těm vodám, viděli Moabští naproti vody červené jako krev,,xSxVšichni Moabští, uslyševše, že králové vytáhli, by bojovali proti nim, svolali všecky, kteří byli jen poněkud schopni boje, a postavili se na pomezí.swaxRáno tedy, kdy podávána bývá obět, hle, vody přicházely od Edomska, a naplněna byla země vodami.@v{xA zpustošíte všecka hrazená města, [všecka města nejlepší,] všecko stromoví ovocné posekáte, všecky studně vod zasypete, a všecka výborná pole kamením přikryjete."Su!xAle to (ještě) málo je před Hospodinem; dáť i Moabské v ruce vaše.t9xNebo toto dí Hospodin: Neuzříte větru ani deště, a přece toto údolí naplní se vodou, že budete píti vy, i čeládky vaše i dobytek váš.Msx„Toto praví Hospodin: „Nadělejte v korytě tohoto údolí jam.orYxAle nyní přiveďte mi hudce!" Když pak hudec hrál, snesla se na něho ruka Hospodinova, že řekl:KqxEliseus mu odpověděl: „Jakože živ je Hospodin zástupů, před jehožto tváří stojím! Kdybych si nevážil Josafata, krále judského, tebe bych si nevšiml, aniž popatřil (na tebe)!ap=x Eliseus však řekl králi israekkému: „Co mně a tobě jest? Jdi ku prorokům otce svého a matky své!" I řekl mu král israelský: „Proč shromáždil Hospodin tři krále tyto, aby je vydal v ruce Moabovy?" ox I řekl Josafat: „U toho je řeč Hospodinova!" A šli k němu dolů, král israelský, Josafat, král judský a král edomský.an=x Josafat se tázal: „Je tu prorok Hospodinův, abychom prosili Hospodina skrze něho?" Jeden ze služebníků krále israelského odpověděl: „Je zde Eliseus, syn Safatův, který líval vodu na ruce Eliášovy."mx I pravil král israelský: „Ach běda, běda, shromáždil nás tu Hospodin tři krále, aby nás vydal v ruce Moabovy!"(lKx Táhli tedy, král israelský, král judský a král edomský. Když urazili v oblouku cestu sedmi dní, nebylo vody vojskům ani dobytku, který šel za nimi.Xk+xA řekl: „Kterou cestou potáhneme?" On odpověděl: „Po poušti Edomské."ujexPoslal také k Josafatovi, králi judskému, a vzkázal (mu): „Král moabský odtrhl se ode mne; pojď se mnou proti němu na vojnu!" On odpověděl: „Potáhnu; kdo je můj, je tvůj; lid můj, lid tvůj, a koně moji, koně tvoji."RixVytáhl tedy král Joram ten den ze Samaře a sčetl veškerého Israele.]h5xKdyž však Achab umřel, zrušil (Mesa) smlouvu, kterou měl s králem israelským.gxMesa, král moabský, choval mnoho dobytka, a platil králi izraelskému sto tisíc beránkův a sto tisíc beranů s vlnou.lfSxAvšak ve hříších Jeroboama, syna Nabatova, do kterých uvedl Israele, vězel, nevzdal se jich.exČinil, co je zlé v očích Hospodinových, ale ne jako otec jeho a matka, neboť odstranil modly Baalovy, které byl udělal otec jeho. d xJoram, syn Achabův, stal se králem nad Israelem v Samaří léta osmnáctého Josafata, krále judského. A kraloval dvanáct roku.JcxPak šel odtud na horu Karmel, a tam odtud vrátil se do Samaře.b-xOn se ohlédl, a když je viděl, zlořečil jim ve jménu Hospodinově. I vyšly dva medvědi z lesa a roztrhali z nich čtyřicet dva chlapce..aWxOdtud pak odešel nahoru do Betelu; a když šel nahoru, cestou malí chlapci, vyšedše z města, posmívali se mu, říkajíce: „Stoupej, lysý. stoupej, lysý."a`=xA tak uzdraveny jsou vody ty až do dneška. podle slova Eliseova, které byl promluvil._5xvyšed ku prameni vod, vysypal do něho sůl a řekl : „Toto praví Hospodin: Uzdravil jsem vody tyto a nebude již smrti v nich ani neplodnosti."]^5xOn řekl: „Přineste mi nádobu novou, a nasypte do ní soli." Když ji přinesli,$]CxTu pravili obyvatelé města Eliseovi: „Hle, pobyt v městě tomto je výborný, jak, pane, sám vidíš; ale vody jsou špatné a krajina je neplodná."u\exKdyž se vrátili k němu – on bydlil v Jerichu – řekl jim: „Zda-li jsem vám neřekl: Neposílejte?"[xNutili ho tedy, až přivolil řka: „Pošlete!" I poslali padesát mužů, kteří hledali tři dny, ale nenalezli (nic).}Zuxa pravili mu: „Hle, se služebníky tvými je (tu) padesát mužů silných; ti mohou jíti a hledati pána tvého; snad ho zanesl duch Hospodinův, a hodil jej na některou horu nebo do některého údolí." On však řekl: „Neposílejte!"4YcxVidouce (to) naproti synové proročtí, kteří sídlili v Jerichu, řekli: „Spočinul duch Eliášův na Eliseovi." A vyšedše mu vstříc poklonili se mu až k zemi,ZX/xa pláštěm Eliášovým, který byl mu spadl, udeřil na vodu. [Avšak nerozdělila se.] A řekl: „Kde je Bůh Eliášův také nyní?" [A udeřil na vodu.] I rozdělila se sem a tam, že přešel Eliseus.kWQx I zdvihl plášť Eliášův, který mu byl spadl, vrátil se, zastavil se na břehu jordánském,)VMx Eliseus to viděl, i volal: „Otče můj, otče můj, voze Israelův a vozataji jeho!" Když pak ho již neviděl, uchopiv roucha svá, roztrhl je na dva kusy.Ux Když pak šli dále a jdouce rozmlouvali, aj, vůz ohnivý, a koně ohniví oddělili oba od sebe, a Eliáš vystoupil u vichru do nebe.'TIx On odpověděl: „Nesnadné věci jsi požádal: avšak uzříš-li mě, když vzat budu od tebe, stane se ti, co jsi žádal; pakli neuzříš, nestane se."CSx Když přešli, řekl Eliáš Eliseovi: „Žádej, co chceš, ať učiním tobě, prve nežli vzat budu od tebe." I řekl Eliseus: „Prosím, aby byl ve mně dvojnásobně duch tvůj!"RxTu vzal Eliáš plášť svůj, svinul jej, udeřil na vodu, a ta rozdělila se na dvě strany, že přešli oba po suchu.Qxa padesát mužů ze synů prorockých šlo za nimi a postavili se proti nim zdaleka; oni pak oba zastavili se u Jordánu.EPxŘekl pak mu Eliáš: „Zůstaň tu; nebo Hospodin poslal mne až k Jordánu." On však řekl: „Jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty! Nespustím se tebe!" Šli tedy oba spolu,BOxpřistoupili synové proročtí, kteří byli v Jerichu, k Eliseovi a řekli mu: „Víš-li, že dnes vezme Hospodin pána tvého od tebe?" On odpověděl: „I já (to) vím; mlčte!"\N3xKdyž pak (opět) pravil Eliáš Eliseovi: „Zůstaň tu, nebo Hospodin poslal mne do Jericha!", řekl tento: „Jakože žije Hospodin a jakože žiješ ty! Nespustím se tebe!" Když tedy přišli do Jericha.;Mqxvyšli synové proročtí, kteří byli v Betelu, k Eliseovi a řekli mu: „Víš-li, že dnes vezme Hospodin pána tvého od tebe?" On odpověděl: „I já (to) vím; mlčte!"UL%xI řekl Eliáš Eliseovi: Zůstaň tu, nebo Hospodin poslal mne až do Betelu." Eliseus mu však řekl: „Jakože žije Hospodin, a jakože žiješ ty! Nespustím se tebe!" Když tedy přišli do Betelu,qK _xKdyž chtěl Hospodin vyzdvihnouti Eliáše u vichru do nebe, šli (právě) Eliáš a Eliseus z Galgaly.kJ SxOstatní skutky Ochozjášovy, které učinil, ty zapsány jsou v Letopisech králův israelských.FI  xI zemřel podle řeči Hospodinovy, kterou promluvil Eliáš, a stal se králem Joram, bratr jeho, místo něho, [léta druhého Jorama, syna Josafatova, krále judského], nebo neměl syna.}H wxa pravil mu: „Toto praví Hospodin: Že jsi poslal posly, by se tázali Beelzebuba, boha akkaronského: – [jako by nebylo Boha v Israeli, kterého by ses mohl tázati] proto s lůžka, na které ses položil, nesejdeš, ale jistě zemřeš!"nG YxI pravil anděl Hospodinův Eliášovi: „Sestup s ním, neboj se!" Tedy vstav, šel s ním ke králi(F MxHle sestoupil oheň s nebes a pohltil dva první padesátníky a padesát (mužů), kteří byli s nimi; ale nyní prosím, abys smiloval se nad životem mým."|E ux Opět poslal padesátníka třetího a padesát (mužů), kteří s ním byli. Ten přišed, sklonil kolena před Eliášem a prosil ho řka: „Člověče Boží, nepohrdej životem mým, ani životy služebníků tvých, kteří se mnou jsou!KD x Eliáš odpovídaje řekl: „Jsem-li já člověk Boží, nechať sestoupí oheň s nebes, a pohltí tebe i tvých padesát!" Sestoupil tedy oheň s nebes, a pohltil jej i padesát jeho mužů).)C Ox A opět poslal k němu (král) padesátníka jiného a padesát (mužů) s ním. Ten mu pravil: „Člověče Boží, toto praví král: „Rychle sestup dolů!"jB Qx Eliáš odpovídaje řekl padesátníkovi: „Jsem-li člověk Boží, nechať sestoupí oheň s nebes a pohltí tebe i tvých padesát!" I sestoupil oheň s nebes a. pohltil jej i padesát (mužů), kteří bylí s ním. – GA  x I poslal k němu padesátníka s padesáti muži, kteří byli pod ním. Ten tedy šel k němu, an seděl na vrchu hory, a řekl: „Člověče Boží, král rozkázal, abys sestoupil dolů."@  xOni řekli: „Muž v (plášti ze) srsti a pasem koženým přepásáný na bedrách." Tu on řekl: „Eliáš Tesban je to!"k? SxOn jim řekl: „Jaké podoby a postavy je muž ten, který se potkal s vámi a mluvil slova tato?"E> xOni mu odpověděli: „Muž (jeden) potkal se s námi, a řekl nám: „Jděte, vraťte se ke králi, který poslal vás, a rcete mu: „Toto praví Hospodin: Zda není Boha v Israeli, že posíláš tázati se Beelzebuba, boha akkaronského? Proto s lůžka, na které ses položil, nesejdeš, ale jistě zemřeš."_= ;xKdyž se vrátili poslové k Ochozjášovi, tázal se jich: „Proč jste se vrátili?"|< uxProtož toto praví Hospodin: S lůžka, na které ses položil, nesejdeš, ale jistě zemřeš!" I odešel Eliáš.M; xAnděl Hospodinův pravil však Eliáši Tesbanu: „Vstaň, jdi vstříc poslům krále samařského a rci jim: „Zda není Boha v Israeli, že jdete dotazovati se Beelzebuba, boha akkaronského?_: ;xOchozjáš spadl skrze mříži svého horního pokoje, který měl v Samaři, a rozstonal se; i poslal posly řka jim: „Jděte, ptejte se Beelzebuba, boha akkaronského, budu-li moci ožíti z této nemoci své."09 axPo smrti Achabově odpadl Moab od Israele.8yn6Sloužil také Baalovi a klaněl se mu, a (tak) popudil Hospodina, Boha Israelova, právě tak, jako činil otec jeho.27_n5Činil, co bylo zlé v očích Hospodinových, chodě po cestě otce svého i matky své, a po cestě Jeroboama, syna Nabatova, který uvedl do hříchů lid israelský.65n4Ochozjáš, syn Achabův, stal se králem nad Israelem v Samaři léta sedmnáctého Josafata, krále judského, a kraloval nad Israelem dvě léta.5n3I zesnul Josafat s otci svými, a pochován byl s nimi ve městě Davida, otce svého. A stal se králem Joram, syn jeho, místo něho.4-n2Tehdy řekl Ochozjáš, syn Achabův, Josafatovi: „Nechať jedou služebníci moji se služebníky tvými na lodích!" Josafat však nechtěl.35n1Král Josafat dal nadělati lodí na moři, které se měly plaviti do Ofiru pro zlato; ale nemohly se plaviti, ježto se ztroskotaly v Asiongaberu..2Yn0v Edomsku nebyl tehdy král ustanoven.a1=n/Také zbytky ženařů, kteří byli zůstali za dnů Asy, otce jeho, vyplenil ze země.v0gn.Ostatní děje Josafatovy, jeho činy i války, které vedl, ty zapsány jsou v Letopisech králů judských.1/_n-Josafat měl pokoj s králem israelským.`.;n,Avšak výšin neodstranil, nebo lid ještě obětoval a pálil kadidlo na výšinách.-}n+Chodil úplně po cestě Asy, otce svého, aniž se od ní uchýlil, konaje, co správné bylo v očích Hospodinových. ,n*Třicet pět let mu bylo, když počal kralovati, a dvacet pět let kraloval v Jerusalemě. Jméno matky jeho: Azuba, dcera Salaje.d+Cn)Josafat, syn Asův, stal se králem nad Judou léta čtvrtého Achaba, krále israelského._*9n(Zesnul tedy Achab s otci svými, a stal se králem Ochozjáš, syn jeho, místo něho.-)Un'Ostatní děje Achabovy a vše, co činil, jaký dům ze slonové kosti vystavěl, i města, která opevnil, to zapsáno je v knize Letopisů králův israelských.(n&I myli vůz jeho v rybníku samařském, a psi lízali krev jeho, [když umývali uzdy], podle řeči Hospodinovy, kterou byl promluvil.V''n%Když tedy král byl mrtev, přenesli ho do Samaře a pochovali ho v Samaři.&n$Ještě před západem slunce volal hlasatel po veškerém vojště: „Vrať se každý do města svého a do země své."/%Yn#Avšak bylo třeba bojovati ten den a tak zůstal státi král israelský na svém voze proti Syrům, až večer umřel – krev z rány tekla do košatiny vozu. – e$En"Tu natáhl muž jeden lučiště a na nejisto střelu vystřeliv náhodou ranil krále israelského mezi plícemi a žaludkem. Pročež on tekl vozkovi svému: „Obrať a vyvez mne z vojska, nebo [těžce] raněn jsem."T##n!I zpozorovali velitelé vozů, že on není král israelský, a nechali ho.&"Gn Když tedy uzřeli velitelé vozů Josafata, domnívali se, že by on byl král israelský, proto obořivše se naň, bojovali proti němu. Josafat vzkřikl.!nKrál syrský pak přikázal svým velitelům vozů: „Nebojujte proti malému ani velkému, než proti samému králi israelskému."- Un„Vezmi zbroj"– pravil král israelský Josafatovi – „a táhni do boje oblečen jsa ve své roucho." Král israelský však se převlékl a tak šel do boje.W)nTáhl tedy král israelský a Josafat, král judský, proti Ramotu v Galaadě.  nTu pravil Micheáš: „Vrátíš-li se šťastně, tedy nemluvil skrze mne Hospodin." [A dodal: „Slyšte to všichni lidé!"]3na rcete jim: „Toto praví král: Dejte tohoto muže do žaláře, a živte ho chlebem utrpení a vodou úzkosti, dokud se šťastně nevrátím."n1 přikázal král israelský: „Vezměte Micheáše, a nechať jest u Amona, starosty města, a u Joasa, syna králova,kQnMicheáš řekl: „Uzříš to v ten den, až utíkati budeš z pokoje do pokoje, aby ses ukryl."nTu přistoupil Sedekjáš, syn Chanaanův, dal Micheášovi políček, a řekl: „Což tedy mne opustil Hospodin, a mluvil k tobě?"-nNyní tedy, hle, Hospodin dal ducha lživého do úst všech proroků tvých, kteří tuto jsou, ježto Hospodin ustanovil neštěstí na tebe."&GnOn odpověděl: „Vyjdu, a budu duchem lživým v ústech všech proroků jeho." I řekl Hospodin: „Oklameš (ho), dokážeš (toho); vyjdi a učiň tak!"ynVystoupil pak (jeden) duch, postavil se před Hospodina, a řekl: „Já oklamu ho." Hospodin se ho tázal: „Čím?"nI řekl Hospodin: „Kdo oklame Achaba, krále israelského, by vytáhl a padl u Ramotu galaadského?" I mluvil ten tak a jiný jináč.7inOn pak pravil dále: „Proto slyš řeč Hospodinovu! Viděl jsem Hospodina sedícího na trůně svém a všecko vojsko nebeské stojící při něm po pravici i po levici.nŘekl tedy král israelský Josafatovi: „Zdali jsem neřekl, že mi neprorokuje nikdy nic dobrého, ale vždycky zlé?"KnTu pravil on: „Viděl jsem veškeren lid israelský, an rozptýlen je po horách jako ovce, které nemají pastýře. I řekl Hospodin: „Nemají tito pána; vrať se každý domů v pokoji." nTu mu pravil král: „Opět a opět třeba tě zapřísahali, bys mi nemluvil nežli co pravdivého jest ve jménu Hospodinově."fGnKdyž tedy přišel ke králi, řekl mu král: „Micheáši, máme táhnouti na vojnu proti Ramotu v Galaadu, nebo nechati toho?" On mu odpověděl: „Táhni, budeš míti štěstí, a dá jej Hospodin v ruce královy."lSnMicheáš mu však řekl: „Jakože živ je Hospodin! Cokoli mi řekne Hospodin, to budu mluviti."A}n Posel, který šel, aby zavolal Micheáše, pravil mu: „Hle, řeči proroků jedněmi ústy předpovídají štěstí králi; buď tedy řeč tvá jako řeč jejich, a mluv o zdaru."7n Podobně i všichni ostatní proroci prorokovali řkouce: „Táhni na Ramot v Galaadě, budeš míti štěstí, a dá jej Hospodin v ruce královy." -n Sedekjáš, syn Chanaanův, udělal si dokonce železné rohy a řekl: „Toto praví Hospodin: „Těmito roztrkáš Syrii, až ji zahladíš."R n Seděli pak král israelský a Josafat, král judský, každý na křesle svém, oděni jsouce rouchem královským, na humně u vchodu do brány samařské, a všichni proroci prorokovali přeci nimi.w in Povolal tedy král israelský komorníka jednoho a řekl mu: „Přiveď sem rychle Micheáše, syna Jemlova!" nKrál israelský odvětil Josafatovi: „Ještě je muž jeden, skrze kterého můžeme se zeptati Hospodina, ale já ho nenávidím, ježto neprorokuje mi nic dobrého, ale (jen) zlé, Micheáš, syn Jemlův." Josafat mu řekl: „Nemluv, tak, králi!"t cnJosafat však se tázal: „Není tu (již) žádného proroka Hospodinova, bychom se tázali skrze něho?"a=nShromáždil tedy král israelský prorokův okolo čtyř set mužův a řekl jim: „Mám táhnouti na vojnu proti Ramotu v Galaadě, či nechati tak?" Oni odpověděli: „Táhni; a dá jej Hospodin v ruku krále!"sanJosafat odpověděl králi israelskému: „Jak já, tak ty; lid můj a lid tvůj jedno jsou; a jezdci moji jezdci tvoji (jsou)." A (dále) pravil Josafat králi israelskému: „Zeptej se, prosím tě, dnes, co tomu řekne Hospodin."V'nJosafatovi pak řekl: „Potáhneš se mnou na vojnu proti Ramotu v Galaadu?"&Gn– Tu pravil král israelský služebníkům svým: „Nevíte, že náš je Ramot v Galaadu, a my nedbáme, bychom jej vzali z moci krále syrského?" – ]5nLéta však třetího přišel Josafat, král judský, dolů ke králi israelskému.; unNebylo pak tři léta války mezi Syrií a Israelem.=un„Viděls, jak se ponížil Achab přede mnou? Protože tedy ponížil se pro mne, neuvedu toho neštěstí za dnů jeho, ale za dnů syna jeho uvedu to neštěstí na dům jeho."6inI oslovil Hospodin Eliáše, Tesbana, a řekl:$CnKdyž tedy uslyšel Achab řeči tyto, roztrhl roucho své, přikryl žínicí (nahé) tělo své, postil se, spal v žínici a chodil se sklopenou hlavou.nTak ohavně se zahodil, že chodil za modlami, právě tak, jako činili Amorrhejští, které vyplenil Hospodin před syny Israelovými.~'nNebylo podobného Achabovi, který se zaprodal, by činil, co je zlé v očích Hospodinových; ponoukala ho totiž Jezabela, manželka jeho.{}qn„Umře-li kdo z Achaba ve městě, žráti ho budou psi; umře-li na poli „žráti ho budou ptáci nebeští."p|[nTaké však o Jezabele mluvil Hospodin řka: „Psi žráti budou Jezabelu na půdě jezraelské." – P{nA učiním domu tvému, jako (jsem učinil) domu Jeroboama, syna Nabatova, a jako domu Baasy, syna Ahjášova; nebo skutky svými popuzoval jsi mne ke hněvu, a uvedl jsi do hříchův Israele." – z-n„Hle, já uvedu na tebe neštěstí, pokosím, co po tobě zbude, a zabiji z Achaba močícího na stěnu, nevolníka i svobodného v Israeli.Ay}nI řekl Achab Eliášovi: „Dopadl jsi mne, svého nepřítele?" On odpověděl: „Ano, ježto ses zaprodal, abys činil, co je zlé v očích Hospodinových, (toto praví Hospodin:)ax=na promluv k němu takto: Toto praví Hospodin: „Zabil jsi a ujal ses (již) dědictví?" A potom dodej; „Toto praví Hospodin: Na tom místě, na kterém lízali psi krev Nabotovu, také tvou krev lízati budou!"w!n„Vstaň a jdi dolů vstříc Achabovi, králi israelskému, který (sídlí) v Samaři; hle, sestoupil do vinice Nabotovy, by ji zabral;8vmnTu oslovil Hospodin Eliáše, Tesbana, a pravil:ru_nTo uslyšev Achab, že je totiž Nabot mrtev, vstal a šel do vinice Nahota jezraelského, aby ji zabral.htKnKdyž uslyšela Jezabela, že ukamenován je Nabot, že zemřel, řekla Achabovi: „Vstaň a zaber vinici Nabota jezraelského, který nechtěl ti povoliti a dáti ji za peníze; nebo (již) není živ Nabot, ale zemřel."AsnA vzkázali Jezabele: „Ukamenován je Nabot, je mrtev."}run a přivedše dva muže, pekelníky, kázali jim sednouti proti němu; oni pak. totiž (ti) pekelníci, pronesli proti němu svědectví před lidem: „Zlořečil Nabot Bohu a králi." Pročež vyvedli ho za město, a kamenovali ho, až umřel.?q{n vyhlásili půst, posadili Nahota mezi přední z lidu,>pwn Učinili tedy spoluměšťané jeho, [starší a přední, kteří bydlili s ním ve městě], jak byla rozkázala jim Jezabela, a jak psáno bylo v listě, který jim byla poslala:on a postavte dva muže proti němu, ať svědčí: „Zlořečil Bohu a králi!"; pak ho vyveďte a ukamenujte, ať tak umře."Zn/n Obsah listu byl tento: „Vyhlaste půst, posaďte Nabota mezi předními z lidu,#mAnNapsala tedy list jménem Achabovým, zapečetila jej prstenem jeho, a poslala k starším a předním, kteří byli v městě jeho [a bydlili s Nabotem].Il nI řekla mu Jezabela. manželka jeho: „Velikou vážnost máš a pěkně spravuješ království israelské! Vstaň, pojez a buď dobré mysli, já ti opatřím vinici Nahota jezraelského."]k5nOn jí odpověděl: „Mluvil jsem s Nabotem jezraelským a řekl jsem jemu: „Dej mi vinici svou, za peníze; nebo – libo-li – dám ti za ni vinici lepší." On však odpověděl: „Nedám ti vinice své!" ~}}|@{{zlyxxJwvvuuttZssrr,qqp_oonmmll kjj{iihggbffUfefdcUba``i_j^]]j\u[ZZYyXXWHVUUT/SSRsQQXPIOcNN4M%LLKKDJIIaHHGG=FF0EEQDD>CBBoA^@@?p?">X=<4^|<dwz/x nechať vezmou si je kněží podle pořádku svého, a nechať opravují poruchy domu (Hospodinova), shledají-li, že něco potřebuje opravy."iyMx I řekl Joas kněžím: „Všecky chrámové peníze odváděné do chrámu Hospodinova od těch, kteří do něho docházejí, dané na výkup lidí nebo dobrovolně a ze svobodné vůle přinesené do chrámu Hospodinova,cxAx Ale výšin neodstranil, nebo ještě lid obětoval a pálil kadidlo na výšinách těch.owYx Joas činil, co pravé jest v očích Hospodinových, po všecky dny, pokud ho poučoval Jojada kněz.v x Léta sedmého Jehuova stal se králem Joas, a kraloval čtyřicet let v Jerusalemě. Jméno matky jeho bylo Sebia z Bersaby.6uix Sedm let bylo Joasovi, když počal kralovati.{tqx I veselil se všecek lid venkovský, a město zůstalo klidno. Atalie pak zabita byla mečem v domě královském.^s7x pojal setníky a houfy Kereťanův a Feleťanův i veškeren lid venkovský, a vyprovodili krále z domu Hospodinova dolů, a když přišli cestou brány štítonošů do paláce, posadil se na trůn královský.Rrx A všecek venkovský lid vešel do chrámu Baalova, zbořili oltáře jeho a obrazy roztříštili důkladně. Matana pak, kněze Baalova, zabili před oltářem. Osadiv pak kněz stráží dům Božíq)x Učinil pak Jojada smlouvu mezi Hospodinem, mezi králem a mezi lidem, že budou lidem Hospodinovým, jakož i (smlouvu) mezi králem a lidem.lpSx I vložili na ni ruce, vystrčili ji na cestu, kudy koně vcházejí do paláce, a tam byla zabita.^o7x Jojada pak rozkázal setníkům, kteří byli nad vojskem: „Vyveďte ji z chrámu v kruhu, a kdokoli by za ní šel, zabijte ho mečem." Byl (si) totiž kněz řekl: „Ať není zabita v chrámě Hospodinově!"knQx a uzřela krále, an stojí na vyvýšeném místě podle obyčeje, a setníky s trubači blízko něho, jakož i veškeren venkovský lid," an se raduje a troubí; i roztrhla roucho své a vzkřikla: „Spiknutí, spiknutí!"Tm#x Když uslyšela Atalie hluk oděnců, vešla k lidu do chrámu Hospodinova,!l=x I vyvedl syna králova, položil na něj korunu a odznak, prohlásil jej králem, a pomazal ho, zatmi co tleskajíce rukama volali: „Ať žije králi"k#x A postavili se, každý maje zbraň v ruce své, od pravé strany až do levé strany chrámu a (čelem k) oltáři a k domu, okolo krále.Tj#x Ten dal jim kopí a zbraň krále Davida, která byla v domě Hospodinově.Cix Učinili tedy setníci vše, jak byl rozkázal jim Jojada kněz; každý pojav muže své, kteří přicházeli v sobotu s těmi, kteří odcházeli v sobotu, přišel k Jojadovi knězi."h?x obstoupíte jej se zbraní v rukách, a vejde-li kdo do (vašich) řad ve chrámě, zabijte jej – a buďte s králem vycházejícím i vcházejícím."g x také (tyto) dvě třetiny z vás, všichni přicházející v sobotu, aby drželi stráž v domě Hospodinově k vůli králi:sfax Třetí díl vás nastupující v sobotu a držící (obyčejně) stráž u domu královského, třetina, která bývá u brány Sur, i třetina, bývající u brány za příbytkem štítonošův a držící stráž u domu Messa – He x a přikázal jim řka: „Věc, kterou máte udělati, je tato:Rdx Léta pak sedmého vzkázal Jojada pro setníky a vojáky, vzal a uvedl je k sobě do chrámu Hospodinova, učinil s nimi smlouvu, zavázal je přísahou v domě Hospodinově, ukázal jim syna králova`c;x A byl s ní v domě [Hospodinově] tajně šest let, zatím co Atalie kralovala v zemi.ibMx Ale Josaba, dcera krále Jorama, sestra Ochozjášova, vzala Joasa, syna Ochozjášova, vzala jej potají ze synů královských, kteří zabíjeni byli, i chůvu jeho z ložnice, a skryla jej před Atalií, že nebyl zabit.na Yx Atalie, matka Ochozjášova, vidouc, že zemřel syn její, vstala a pobila veškerý rod královský.U`%x $Času, ve kterém kraloval Jehu nad Israelem v Samaři, bylo dvacet osm let.q_]x #I zesnul Jehu s otci svými a pochovali ho v Samaři. A stal se králem Joachaz, syn jeho, místo něho,^x "Ostatní dějiny Jehuovy, všecko co učinil, i statečnost jeho, zapsáno jest – (jak známo) – v Letopisech králův israelských.]5x !a pozbyl od Jordánu proti východu slunce všeho území Gadova, Rubenova i Manassova od Aroeru, který je nad potokem Arnonem, i Galaadu i Basanu.v\gx Za těch dnů počal Hospodin oškliviti si Israele; proto bil jej Hazael ve všech končinách israelských,)[Mx Ale Jehu nedbal toho, by chodil v zákoně Hospodina, Boha Israelova, celým srdcem svým; neboť nezanechal hříchů Jeroboama, do kterých byl uvedl Israele. Zx I řekl Hospodin Jehuovi: „Protože jsi snažně vykonal, co pravého bylo, a líbilo se před očima mýma, a všecky věci, které byly v srdci mém, učinil jsi domu Achabovu: synové tvoji až do čtvrtého kolena seděti budou na trůně israelském."Y/x Avšak hříchů Jeroboama, syna Nabatova, do kterých uvedl Israele, nezanechal, neboť neopustil telat zlatých, která byla v Betelu a v Danu.4Xex Tak vyplenil Jehu Baala z lidu israelského.`W;x a setřeli to. Zbořili také dům Baalův a udělali z něho mrviště až do dneška.3Vcx vynesli modlu ze svatyně Baalovy, spálilitUcx Když pak byl dokonán celopal, rozkázal Jehu vojákům a vůdcům svým: „Vejděte a pobijte je, ať žádný neujde!" I pobili je ostřím meče. Vojáci a vůdcové vyhodili také (Ašeru), ano vnikli do vnitřku chrámu Baalova,~Twx Tak tedy vešli, aby obětovali oběti a celopaly. Jehu však byl si zřídil venku osmdesát mužů, kterým přikázal: „Kdokoli by (dopustil, aby někdo) utekl z těch lidí, které svěřuji vašim rukám, toho život bude za život jeho!"eSEx A vešed Jehu s Jonadabem, synem Rechabovým, do chrámu Baalova, řekl ctitelům Baalovým: „Hledejte a vizte, aby snad nebyl mezi vámi někdo ze služebníků Hospodinových, ale ať jsou služebníci Baalovi sami."~Rwx I kázal těm, kteří byli nad rouchy: „Vyneste roucha všem služebníkům Baalovým!" Přinesli tedy jim roucha.~Qwx Když pak poslal po všech končinách israelských, sešli se všichni služebníci Baalovi – nezůstalo ani jednoho, který by nebyl přišel – a vešli do chrámu Baalova, takže naplněn byl dům Baalův od jednoho konce až do druhého.QPx A přikázal: „Zasvěťte den slavný Baalovi!" A dal (jej) provolati.1O]x Proto nyní všecky proroky Baalovy [všecky služebníky jeho], a všecky kněze jeho svolejte ke mně; ať žádný není, kdo by nepřišel, nebo velikou obět budu podávati Baalovi; kdokoli nebude přítomen, nezůstane živ." – Jehu to činil úkladně, aby vyhladil ctitele Baalovy. – mNUx Jehu shromáždiv všecek lid řekl jim: „Achab málo ctil Baala, já však budu jej více ctíti.#MAx do Samaře, a pobil všecky, kteří byli zůstali z domu Achabova v Samaři až do jednoho, podle slova Hospodinova, které byl promluvil skrze Eliáše.uLex a řekl mu: „Pojed se mnou, a viz horlivost mou pro Hospodina." Vysadiv jej tedy na svůj vůz, zavezl jej+KQx Když odešel odtud, nalezl Jonadaba, syna Rechabova, který se s ním potkal a pozdravil ho. I řekl mu: „Je srdce tvé upřímné jato srdce mé k tobě?" Jonadab odpověděl: „Jest!" „Tak-li jest" – pravil „podej mi ruku!" Když tedy podal mu ruku. vyzdvihl jej k sobě na vůz#JAx On rozkázal: „Zjímejte je živé!" Když je živé zjímali, pobili je u cisterny vedle Chalupy, čtyřicet dva muže; ani jednoho z nich nezůstavil.NIx nalezl bratry Ochozjáše, krále judského. I tázal se jich: „Kdo jste vy?" Oni odpověděli: „Jsme bratři Ochozjášovi, a jdeme dolů, bychom pozdravili syny královy a syny velitelčiny."JHx I vstal a jel do Samaře. Když přišel k Chalupě pastýřské,G-x Pak pobil Jehu všecky, kteří zůstali z domu Achabova v Jezraeii; všecky předáky jeho, přátele i kněze, že nezůstalo po něm zbytků.?Fyx Vizte nyní tedy, že nic nepadlo (nadarmo) ze slov Hospodinových, která promluvil Hospodin proti domu Achabovu, ale vykonal Hospodin, co řekl skrze služebníka svého Eliáše."6Egx Když pak se rozednilo, vyšel, ,a stoje pravil veškerému lidu: „Bez viny jste; já sice spikl jsem se proti pánu svému a zabil jsem ho, kdo však pobil všecky tyto?"D1x Posel přišel a oznámil mu: „Přinesli hlavy synů královských." On odpověděl: „Sklaďte je na dvě hromady u vrat brány až do rána."C3x Když jich došel ten list, vzali syny královské, zabili (těch) sedmdesáte mužů, vkladli hlavy jejich do košů, a poslali mu je do Jezraele.B5x I odepsal jim podruhé tímto listem: „Jste-li moji, a chcete-li mne poslouchati, vezměte hlavy synů pána svého, a přijďte ke mně zítra v tuto hodinu do Jezraele. – Králových synů bylo sedmdesát mužů, a bývali u nejpřednějších města vychováváni. – PAx I vzkázali správcové domu, úředníci městští, starší a pěstounové Jehuovi: „Služebníci tvoji jsme, cokoli rozkážeš, učiníme, ale krále si neustanovíme. Cokoli ti libo, učiň!"@}x Oni se náramně báli a řekli: „Hle, dva králové nemohli obstáti před ním; kterak tedy my budeme moci odolati?"?1x vyberte nejlepšího, a toho, který se vám líbiti bude ze synů pána svého, posaďte jej na trůn otce jeho, a bojujte za dům pána svého."u>ex „Hned, jak Vás dojde tento list, vy, kteří máte syny pána svého, vozy, koně, města pevná a zbroj,= ;x Achab měl sedmdesát synů v Samaři. Proto Jehu napsal a poslal do Samaře správcům města, starším a pěstounům (synů) Achabových tento list:<)x %a bude mrtvola Jezabelina jako mrva na povrchu země na poli jezraelském, takže ti, kteří půjdou tudy, řeknou: „To-li je ta Jezabela?"P;x $Navrátivše se, oznámili mu to. I řekl Jehu: „Řeč Hospodinova je to, kterou pronesl skrze služebníka svého Eliáše Tesbana řka: „Na poli jezraelském žráti budou psi tělo Jezabelino,S:!x #Když přišli, by ji pochovali, nenalezli než lebku, nohy a konce rukou.#9Ax "A vešed (Jehu), by pojedl a napil se, pravil: „Jděte, poohlédněte se po té zlořečené (ženě) a pochovejte ji, jeť (přece) dcera královská!"x8kx !řekl jim: „Shoďte ji dolů!" I svrhli ji, že pokropena byla krví stěna, a koňská kopyta pošlapala ji.u7ex Jehu pozdvihl hlavu k oknu a řekl: „Která je tato?" Když se k němu naklonili dva nebo tři komorníci,d6Cx na Jehu, an vcházel branou, a řekla: „Má se dobře Zambri, který zabil pána svého?"5'x A Jehu přijel do Jezraele. Když Jezabela uslyšela o příjezdu jeho, zmalovala oči své líčidlem, ozdobila si hlavu a vyhlédala z okna[41x [Léta jedenáctého Jorama, syna Achabova, stal se králem Ochoziáš nad Judou.]3x Služebníci vložili jej na vůz jeho, zavezli ho do Jerusalema, a pochovali jej v hrobě s otci jeho v městě Davidově.z2ox Ochozjáš, král judský, vida to, dal se na útěk cestou k Domu zahradnímu; i hnal se za ním Jehu a řekl: „I toho zabijte na voze jeho!" Ranili jej tedy na vrchu Gaver, který je vedle Jeblaamu, ale on utekl do Magedda, a tam umřel.W1)x „Jistě že krev Nabotovu a krev synů jeho, kterou jsem viděl včera" – dí Hospodin – „pomstím na tobě na poli tomto," dí Hospodin. Nyní tedy vezmi a vrz ho na pole, podle slova Hospodinova!"K0x A řekl Jehu Badakerovi, vůdci: „Vezmi, a vrz jej na pole Nahota Jezraelana; nebo pamatuji, když já a ty jeli jsme sedíce na koních za Achabem, otcem jeho, že Hospodin takto mu pohrozil:/ x Jehu však (byl) vzal do rukou lučiště, a střelil Jorama mezi plece; i pronikla střela srdce jeho, že hned padl na vůz.W.)x Obrátil tedy Joram, a utíkaje, pravil Ochozjášovi: „Zrada, Ochozjáši!"6-gx Když uviděl Joram Jehua, tázal se: „Je pokoj, Jehu?" On však odpověděl: „Jaký pokoj? Smilstvo Jezabely, matky tvé, a kouzelnictví její mnohá ještě trvají!"N,x I řekl Joram: „Zapřáhni!" Když mu zapřáhli, Joram, král israelský, a Ochozjáš, král judský, každý na voze svém, vyjeli proti Jehuovi, a potkali se s ním na poli Nahota Jezraelana.+x Strážný (to) ohlásil řka: „Přišel až k nim, ale nevrací se; jedou jako jezdívá Jehu, syn Namsiův; nebo jedou šíleně.""*?x Poslal tedy druhého jezdce. I přijel k nim a řekl: „Toto praví král: Je pokoj?" Jehu však pravil: „Co tobě do pokoje? Odstup, a jed za námi!"m)Ux Jel tedy jezdec vstříc jemu, a řekl: „Toto praví král: Je všecko v pokoji?" Jehu však řekl: „Co tobě do pokoje? Odstup, a jed za mnou!" Strážný (to) také oznámil řka: „Přišel posel k nim, ale nevrací se."r(_x Tedy strážný, který stál na věži jezraelské, uzřev houf Jehua přicházejícího, oznámil: „Vidím houf!" I řekl Joram: „Vezmi jezdce a pošli jim ho vstříc; kdo pojede, ať se zeptá: „Dobře-li se všecko děje?"'x A vystoupiv (na vůz) jel do Jezraele; Joram totiž ležel tam nemocen, a Ochozjáš, král judský byl přijel, aby navštívil Jorama.~&wx ale navrátil se, aby se hojil v Jezraeli na rány, ježto jej ranili Syrští, když bojoval proti Hazaelovi, králi syrskému. Řekl pak Jehu: „Souhlasíte-li, nechať nikdo nesmí vyjíti z města, by nešel a neoznámil (toho) v Jezraeli.">%wx Tak spikl se Jehu, syn Josafata, syna Namsiova, proti Joramovi. Joram totiž byl se položil táborem v Ramotu galaadském, on i veškeren Israel, proti Hazaelovi, králi syrskému,$#x Rychle tedy vzal každý plášť svůj a podložili mu je pod nohy, že udělali jakýsi trůn, zatroubili a zvolali: „Jehu je králem!"C#x Oni však odvětili: „Vytáčka je to; ale raději nám věc pověz!" Řekl jim tedy: „Ty a ty věci mi pravil, a řekl: Toto praví Hospodin: Pomazuji tebe za krále nad Israelem!"._"9x Když pak vyšel Jehu ke služebníkům pána svého, tázali se ho: „Dobře-li se všecko děje? Proč přišel tento ztřeštěnec k tobě?" On jim odpověděl: „Znáte (takového) člověka, a co mluvívá."~!wx Jezabelu pak žráti budou psi na polích jezraelských, a nebude, kdo by ji pochoval." – A otevřev dveře, utekl.g Ix Učiním domu Achabovu jako domu Jeroboama, syna Nabatova, a jako domu Baasy, syna Ahjášova.xkx Zahladím veškeren dům Achabův; usmrtím z Achaba močícího na stěnu, nevolníka i svobodného v Israeli.%Ex A pobiješ dům Achaba, pána svého, nebo (tak) pomstím na Jezabele krev služebníků svých proroků, jakož i krev všech služebníků Hospodinových.:ox I vyvstal a vešel do pokojíka. On tedy vylil mu olej na hlavu, a řekl: „Toto praví Hospodin, Bůh Israelův: Pomazuji tebe za krále nad lidem Hospodinovým, nad Israelem.Fx Když tam vešel, hle, seděli (právě) velitelé vojska (pospolu). I řekl: „Mám ti něco pověděti, veliteli!" Jehu se tázal: „Komu ze všech nás?" On řekl: „Tobě, veliteli!"Kx Odešel tedy jinoch, [služebník prorokův], do Ramotu v Galaadu.)Mx vezmi nádobku oleje, vylej na hlavu jeho a rci: „Toto praví Hospodin: Pomazuji tebe za krále nad Israelem." Otevra pak dveře utec, aniž se tam zastavuj."3x Když tam přijdeš, vyhledej Jehu, syna Josafata, syna Namsiova; přijda vyvolej ho z prostředku bratří jeho, uved ho do vnitřního pokojíka, 7x Prorok Eliseus povolal jednoho ze synů prorockých a řekl mu: „Přepaš bedra svá, vezmi tuto nádobku oleje do ruky, a jdi do Ramotu v Galaadu. xOn tedy vrátil se do Jezraelu, by se hojil, ježto ho ranili Syrští u Ramotu, když bojoval proti Hazaelovi, králi syrskému. Ochozjáš pak, syn Joramův, král judský, přijel dolů, by navštívil Jorama, syna Achabova v Jezraeli; nebo tam byl nemocen.  xTáhl také s Joramem, synem Achabovým, na vojnu proti Hazaelovi, králi syrskému, k Ramotu v Galaadu. Syrští Jorama ranili.xChodil po cestách domu Achabova, čině, co zlé je v očích Hospodinových, jako dům Achabův; byltě spřízněn s domem Achabovým.(KxDvacet dvě léta byla Ochozjášovi, když počal kralovati, a kraloval jeden rok v Jerusalemě. Jméno matky jeho: Atalie, dcera Amriho, krále israelského.}xLéta dvanáctého Jorama, syna Achabova, krále israelského, stal se králem Ochozjáš, syn Jorama, krále judského. xI zesnul Joram s otci svými, a pochován byl [s nimi] v městě Davidově. A stal se králem Ochozjáš, syn jeho, místo něho.tcxOstatní děje Joramovy, a vše, co učinil, zapsáno je – jak známo – v Letopisech králů judských.eExTak odpadl Edom, by nebyl poddán Judovi, až do dneška. Také odpadla Lobna téhož času.7ixI přitáhl Joram do Seiru, a všecky vozy (jeho) s ním. V noci vstav, napadl Edomské, kteří jej byli obklíčili, i velitele vozů, (ale byl poražen) a lid utekl domů.OxVe dnech jeho odpadl Edom, aby nebyl pod Judou, a ustanovil si krále. )xNechtěl však Hospodin zahladiti Judu pro Davida, služebníka svého, jak mu byl slíbil, že dá světlo jemu i synům jeho po všecky dny.( KxChodil po cestách králův israelských, jako byl chodil dům Achabův; nebo dcera Achabova byla manželkou jeho. Činil, co zlé je v očích Hospodinových.] 5xTřicet dvě léta byla mu, když počal kralovati a kraloval osm let v Jerusalemě.z oxLéta pátého Jorama, syna Achabova, krále israelského, stal se králem Joram, syn Josafata, krále judského.  xDruhého dne vzal pokrývku, namočil ji ve vodě a prostřel na tvář jeho; i zemřel, a Hazael stal se králem místo něho.!=xKdyž odešel od Elisea, a přišel k pánu svému, tázal se ho (král): „Co ti řekl Eliseus?" On odpověděl: „Řekl mi: „Budeš zase zdráv."".Wx I pravil Hazael: „Což jsem já, služebník tvůj, pes, abych učinil věc tuto velikou?" Eliseus řekl: „Ukázal mi Hospodin, že ty budeš králem syrskými."x Hazael se ho tázal: „Proč pán můj pláče?" On řekl: „Protože vím, co zlého učiníš synům Israelovým. Hrazená jejich města vypálíš, jinochy jejich pobiješ mečem, nemluvňátka jejich rozrážeti budeš a těhotné rozpářeš."b?x I zůstal s ním státi, ježto se zarazil, až v obličeji zbledl, a plakal muž Boží.r_x Eliseus mu řekl: „Jdi, pověz mu: „Budeš uzdraven." Avšak Hospodin mi ukázal, že jistě zemře." x Šel mu tedy Hazael vstříc, maje s sebou dary, všeliké vzácnosti damašské, čtyřicet velbloudích břemen. A když stál před ním, řekl: „Syn tvůj Benadad, král syrský, poslal mne k tobě, řka: Budu moci býti uzdraven od této své nemoci?",SxKrál tedy řekl Hazaelovi: „Vezmi s sebou dary, jdi vstříc muži Božímu a zeptej se Hospodina skrze něho, řka: „Budu moci povstati z této své nemoci?"|sxEliseus přišel také do Damašku. Benadad, král syrský, stonal. I zvěstovali mu: „Přišel muž Boží sem."b?xI tázal se král ženy, a ta mu (vše) vypravovala. A dal jí král jednoho komorníka, řka: „Navrať jí všecky věci, které její jsou, jakož i všecky užitky pole ode dne, kdy opustila zemi až do dneška." xA mezi tím, co vypravoval králi, kterak mrtvého vzkřísil, přišla žena, jejíhož syna byl obživil, volajíc ke králi o dům svůj a pole své. I řekl Giezi: „Pane můj, králi, to je ta žena, a to je ten syn její, kterého vzkřísil Eliseus." ~xKrál právě byl pravil Giezimu, služebníku muže Božího: „Vypravuj mi o všech věcech velikých, které činil Eliseus!" } xKdyž pak pominulo sedm let, vrátila se žena ta ze země Filišťanův, a šla, by se dovolávala u krále domu svého a pole.|xOna tedy vstala a učinila podle slova muže Božího; odešla s domem svým a byla přistěhovalkou v zemi Filišťanů dlouhý čas.I{ xEliseus pravil ženě, jejíhožto syna byl vzkřísil: „Vstaň, jdi ty i dům tvůj, a přebývej v cizině, kdekoli (co) najdeš; neboť zavolal Hospodin hlad a přijde na zemi na sedm let.Yz-xStalo se mu tedy, jak předpověděno bylo; lid ušlapal ho do smrti v bráně.]Sy!xodpověděl vůdce ten muži Božímu: „Hospodin sice učinil průduchy na nebi, zda (však) bude moci státi se, co pravíš?" On pak mu řekl: „Uzříš očima svýma, ale jísti z toho nebudeš."Gx x[Stalo se podle slova muže Božího. Když totiž byl pravd králi: „Dvě míry ječmene budou za jeden lot, a míra mouky bělné za jeden lot zítra o tomto čase v bráně samařské,"Ww)xKrál pak ustanovil vojevůdce toho, na jehož ruku byl spoléhal, u brány. Avšak lid ho do smrti ušlapal u vchodu do brány, podle toho, co byl řekl muž Boží, když byl král k němu dolů přišel.v+xLid pak vyšed rozebral ležení syrské. A byla míra mouky bělné za jeden lot, a dvě míry ječmene za jeden lot, podle slova Hospodinova.Gu xTi tedy jeli za nimi až k Jordánu, a hle, po veškeré cestě plno bylo šatů a zbraní, které byli odhazovali Syrští jsouce poděšeni; a navrátivše se poslové oznámili to králi.itMxPřivedli tedy dvoje koně, a poslal (je) král do ležení Syrských, řka: „Jeďte a vizte!"vsgx Tu odpověděl jeden ze služebníků jeho: „Vezměme pět koní ve městě zbylých – tolik jen totiž jich je ve veškeré obci israelské, neboť ostatní jsou stráveni již – pošleme je tam, a tak budeme to moci vyzvěděti." rx Ten vstal v noci a řekl služebníkům svým: „Povím vám, co nám udělali Syrští: Vědí, že hlad trpíme a proto vyšli z ležení a kryjí se v poli, říkajíce (si): Až vyjdou z města, zjímáme je živé, a tak budeme moci vjíti do města."Eqx šli branní a zvěstovali to uvnitř, na paláci králově.@p{x Když tedy přišli ku bráně města, a vypravovali jim: „Šli jsme do ležení syrského, a žádného člověka jsme tam nenalezli, jedině osly přivázané a vztyčené stany,"^o7x I řekli si: „Nedobře děláme; nebol; dnešek je den dobrých novin. Budeme-li však mlčeti, a nedáme-li o tom věděti až do rána, prohřešíme se; nuže pojďme, a zvěstujme to na dvoře královském."qn]xKdyž tedy přišli ti malomocní na kraj ležení, vešli do jednoho stanu, jedli a pili, pobrali v něm stříbro, zlato i roucha, odešli a schovali (to); pak opět vrátili se do jiného stanu, a (co) tu také pobrali, schovali. mxVstali tedy, utekli ve tmách, a nechali tu stany své, i osly v ležení; utekli, toliko životy své zachovati chtějíce. – bl?xPán totiž učinil, že hřmot slyšen byl v ležení syrském, vozův a koní, a vojska velikého. I řekli si: „Hle, za mzdu najal proti nám král israelský krále Heťanův a Egypťanův, a připadli na nás."k xVečer tedy vstali, by šli do ležení syrského. Když pak přišli na kraj ležení syrského, žádného tu nenalezli. – {jqxZalíbí-li se nám vjíti do města, zemřeme hlady; pak-li zde zůstaneme, zemříti musíme (také); proto pojďte a přeběhněme do ležení Syrských. Zachovají-li nás, živi budeme; pakli nás budou chtít zabíti, beztoho zemřeme."hiKxU vchodu do brány byli čtyři muži malomocní, a ti si řekli: „Co tu budeme, až umřeme?hxJeden z vojevůdců, na jehožto ruku král spoléhal, odpověděl člověku Božímu řka: „Hospodin sice učinil průduchy na nebi, zda (však) bude moci býti, co mluvíš?" On pak řekl: „Uzříš (to) očima svýma, ale nebudeš jísti z toho."Fg xEliseus však řekl: „Slyšte slovo Hospodinovo! Toto praví Hospodin: O tomto času zítra míra mouky bělné bude za jeden lot, a dvě míry ječmene za jeden lot v bráně samařské.")fMx!A když ještě mluvil, ukázal se král, který přicházel k němu. I řekl: „Hle, tak veliké zlo jest od Hospodina; co ještě čekati mohu od Hospodina?" ex Eliseus seděl v domě svém a starší seděli s ním. – Předeslal tedy (král jednoho) muže; prve však, nežli přišel posel ten, řekl (Eliseus) starším: „Víte-li pak, že poslal ten syn vrahův, aby sťata byla hlava má? Proto pozor! Až bude přicházeti posel, zavřete dveře a nedopouštějte mu vjíti; neboť hle, dusot nohou pána jeho za ním je (již slyšeti)."~dwxA řekl král: „Ať mne Bůh trestá, a opět trestá, zůstane-li hlava Elisea, syna Safatova, na něm dnes!" – c)xKdyž to uslyšel král, roztrhl roucho své. – Když šel po zdi, viděl všechen lid žínici, kterou měl uvnitř na (holém) těle. – QbxUvařily jsme tedy syna mého a snědly!" Ona však skryla syna svého."jaOx„Žena tato řekla mi: „Dej syna svého, bychom ho snědly dnes, a syna mého sníme zítra."`3xOn řekl: „Nepomáhá ti Hospodin; odkud já mohu ti pomoci? Z humna? Nebo z lisu?" A dále tázal se jí král: „Co chceš?" Ona odpověděla:n_WxKdyž pak šel král israelský po zdi, žena jedna zvolala k němu: „Pomoz mi, pane můj, králi!"C^xI nastal hlad veliký v Samaři; a tak dlouho obleženo bylo to město, až hlavu oslí prodávali za osmdesát stříbrných, a čtvrtý díl kabu trusu holubího za pět stříbrných.c]AxPoté shromáždil Benadad, král syrský, všecko vojsko své, přitáhl a oblehl Samař..\WxI připravil a dal jim hojnost jídla. Když pak pojedli a napili se, propustil je, i odešli k pánu svému. A nepřišli již lupiči syrští do země israelské.E[xOn však řekl: „Nepobíjej; vždyť nezjímal jsi jich mečem ani lučištěm svým, abys je pobil; ale předlož jim chléb a vodu, ať pojedí a napijí se, a odejdou k pánu svému!"^Z7xKrál israelský, když je uzřel, tázal se Elisea: „Mám je pobíti, otče můj?"%YExKdyž vešli do Samaře, pravil Eliseus: „Hospodine, otevři jim oči, ať vidí." I otevřel Hospodin oči jejich, a viděli, že jsou prostřed Samaře.X)xPak jim Eliseus řekl: „Není to ta cesta, ani to město; pojďte za mnou, a ukážu vám muže, kterého hledáte." Tak je vedl do Samaře.AW}xKdyž pak přišli dolů k nim, k nepřátelům, Eliseus modlil se k Hospodinu řka: „Poraz, prosím, tento lid slepotou!" I porazil je Hospodin, že neviděli, podle slova Eliseova.9VmxA modle se Eliseus řekl: „Hospodine, otevři mu oči, ať vidí! I otevřel Hospodin oči služebníka, a viděl: hle, hora ta plná koňův a vozův ohnivých kolem Elisea.XU+xOn však odpověděl: „Neboj se; neboť více jich s námi je nežli s nimi."6TgxSlužebník muže Božího vstav na úsvitě, vyšed, a uzřev vojsko kolem města, i koně a vozy, oznámil mu to řka: „Ach, běda, běda, pane můj, co budeme dělati?"bS?xPoslal tedy tam koně, vozy a vojsko značné. Ti přišedše v noci, obklíčili město.{Rqx I řekl jim: „Jděte a vizte, kde jest, abych poslal a jal ho." I zvěstovali mu, řkouce: „Hle, je v Dotanu."AQ}x Jeden ze služebníků jeho pravil: „Nikoli, pane můj, králi, ale Eliseus prorok, který je v Israeli, oznamuje králi israelskému všecka slova, která mluvíš v ložnici své!" P;x I mrzel se v duchu král syrský pro tu věc, a svolav služebníky své, řekl: „Proč mi neoznamujete, kdo je mým zrádcem u krále israelského?"O5x Poslal tedy král israelský na místo, o kterém byl mu řekl muž Boží, a osadil je dříve; a tak mohl se tam stříci ne jednou ani dvakráte.Nx I vzkázal muž Boží králi israelskému: „Varuj se, bys nechodil na to místo, neboť jsou tam Syrští v zálohách."M3xKrál syrský vedl válku proti Israeli, i vešel v radu se služebníky svými, a přikázal: „Na tom a na tom místě položíme se do záloh."ALxA řekl: „Vezmi si je!" On tedy vztáhl ruku a vzal je.KyxMuž Boží se tázal: „Kam spadla?" Když mu to místo ukázal, uťal dřevo a hodil (je) tam; i vyplynulo železo.DJxPřihodilo se pak, když jeden podtínal strom, že spadlo železo s (topořiště) sekery do vody. I zkřikl a řekl: „Ach, běda, běda, pane můj, a tu ještě jsem prve vypůjčil!"HI xa šel s nimi. Když tedy přišli k Jordánu, sekali dříví.rH_xI pravil jeden z nich: „Pojď však i ty se služebníky svými!" On odpověděl: „Také já půjdu,"GxPojďme až k Jordánu, a nechať vezme každý z lesa po jednom břevnu, abychom vystavěli si tam příbytek." On řekl: „Jděte!"iF OxSynové proročtí řekli Eliseovi: „Hle, místo, ve kterém bydlíme s tebou, těsné je nám.ExAle i malomocenství Naamanovo přichytiž se tebe i potomstva tvého na věky!" I vyšel od něho malomocný jako sníh.DxOn však pravil: „Zda duch můj nebyl při tom, když obrátil se kdosi s vozu svého vstříc tobě? Nyní tedy vzal jsi stříbro [a vzal jsi roucha], abys nakoupil zahrad olivových a vinic a ovec a hovězího dobytka a nevolníkův a nevolnic.!C=xSám pak všed předstoupil před pána svého. Eliseus tázal se ho: „Odkud přicházíš, Giezi?" On odpověděl: „Služebník tvůj nikde nebyl."{BqxKdyž pak přišel, – již večer – vzal to z rukou jejich, uschoval v domě, propustil muže, a (ti) odešli.ZA/xNaaman pravil: „Lépe, bys vzal dvě hřivny." I přinutil ho, a dav svázati dvě hřivny stříbra do dvou pytlů – [také dvojí roucho] – vložil (je) na dva pacholky své, aby (je) nesli před ním.B@xOn odpověděl: „Ano, (avšak) pán můj vzkazuje: Nyní přišli ke mně dva jinoši z pohoří Efraim, ze synů prorockých; dej jim hřivnu stříbra [a dvoje roucho na převlek]!"?xBěžel tedy Giezi za Naamanem. Když ho viděl, an běží k němu, seskočil s vozu vstříc jemu a tázal se: „Je všecko dobře?"X>+xI řekl (si) Giezi, služebník muže Božího: „Šetřil pán můj tohoto Naamana syrského, že nevzal od něho, co byl přinesl. Jakože živ je Hospodin! Poběhnu za ním, abych dostal něco od něho."a==xOn mu řekl: „Jdi v pokoji!" Odjel tedy od něho za nejkrásnějšího počasí země.R<xJedna věc přece však je, ve které prosil Hospodina za služebníka svého: když vejde pán můj do chrámu Remmonova, aby se tam klaněl, a bude se podpírati na mou ruku, budu-li se skláněti v chrámě Remmonově, když on se klaněti bude na tomtéž místě, by odpustil Hospodin mně, služebníku tvému v té věci."c;AxI řekl Naaman: „Jak chceš, ale prosím, dovol mi, služebníku svému, ať vezmu prsti, co dva mezci unesou; neboť nebude již obětovati služebník tvůj celopalu nebo jiné oběti bohům cizím, leda Hospodinu!:{xOn však odvětil: „Jakože živ je Hospodin, před kterým stojím! Nevezmu!" Ačkoli pak ho nutil, nikoli nesvolil.{9qxA vrátiv se k muži Božímu se vším komonstvem svým, přišel, předstoupil před něho a řekl: „V pravdě vím, že není jiného Boha na veškeré zemi, leč toliko v Israeli. Proto, prosím, přijmi pozdrav od služebníka svého!" $~~4}|\{zyyxxxwvzuutts{rr>qq pEooDnn mMlkkjiiKhh(glgfJee ddcscbaa,`_^^P^]#\l[[&ZZ?YYjXXWWCVOUU5TcSShRRyRQdPP\OONNEMMLxKK/JII]HzHGGFEE"DCCB{BA@@??>>=Y<<%;::9h877C66V54&3322!1100/..-P,++t**{)a(''&b%%K$$#"!! +ePFr9PZ]zS{7  G+Pr $jDOx"Kde je bůh Ematu a Arfadu? Kde je bůh Sefarvaimu, Any a Avy? Zda vysvobodili Samař z ruky mé?OCx!Zda vysvobodili bohové národů zemi jejich z moci krále asyrského?&BGx dokud nepřijdu a nepřevedu vás do země, která podobna je zemi vaší, do země úrodné, nesoucí hojně vína, do země chleba a vinic, země oliv, oleje i medu, abyste byli živi a nezemřeli. Neposlouchejte Ezechjáše, který vás klame říkaje: „Hospodin vysvobodí vás!"dACxNeposlouchejte Ezechjáše! Nebo toto praví král assyrský: „Ujednejte se mnou, co je vám užitečno, a vyjděte ke mně; i bude jísti každý z vinice své a z fíku svého, a budete píti vody z cisteren svých,!@=xA nechať vám nedodává důvěry v Hospodina, říkaje: „Jistě vysvobodí nás Hospodin, a nebude vydáno toto město do rukou krále assyrského!"e?ExToto praví král: Ať vás neklame Ezechjáš! Nebo nebude moci vytrhnouti vás z ruky mé.m>UxA postaviv se rabsake volal hlasem velikým judsky: „Slyšte slova velekrále, krále assyrského!Z=/xRabsake jim odpověděl: „Poslal mne pán můj ku pánu tvému a k tobě, bych mluvil řeči tyto, a ne spíše k mužstvu, které sedí na zdi, že budou (sice) jísti lejna svá a píti moč svou s vámi?"W<)xI řekl Eljakim, syn Helkjášův, [Sobna a Joahe] rabsakovi: „Prosíme, mluv nám, služebníkům svým, syrsky, neboť rozumíme tomu jazyku; a nemluv nám judsky, ježto slyší lid, který je na zdi.";xPřitáhl jsem bez vůle Hospodinovy na toto místo, abych je zničil? Hospodin mi řekl: „Táhni na zemi tu, a znič ji!":xKterak můžete odolati jedinému knížeti z nejmenších služebníků pána mého? Či máš naději v Egypt pro vozy a pro jezdce?9xNyní tedy vsaďte se s pánem mým, králem assyrským: dám vám dva tisíce koní a vizte, můžete-li sehnati, kdo by na nich jeli.e8ExPak-li mi dítě: „V Hospodina, Boha svého doufáme," zdali to není ten, jehož výšiny i oltáře Ezechjáš odstranil a přikázal Judovi i Jerusalemu: „Před tímto oltářem klaněti se budete v Jerusalemě!?"C7xDoufáš v hůl třtinovou a nalomenou, v Egypt, na kterou podepře-li se kdo, zlomí se, vnikne mu do ruky a probodne ji? Tak je farao, král egyptský, všem, kteří doufají v něho.i6MxUradil ses snad, že se připravíš na válku? V koho doufáš, že se odvažuješ bouřiti se? 5xI řekl jim rabsake: „Rcete Ezechjášovi: Toto praví král veliký, král assyrský: Jaká je to naděje, o kterou se opíráš?4xKdyž volali po králi, vyšel k nim Eljakim, syn Helkjášův, správce domu, Sobna písař a Joahe, syn Asafův, kancléř.3}xI poslal král assyrský tartana, rabsarisa a rabsaka z Láchise ke králi Ezechjášovi s vojskem velikým, k Jerusalemu; a ti vytáhše přišli k Jerusalemu, a zastavili se u potrubí hořejšího rybníka, to jest na cestě k poli valchářovu.2 xTehdy rozlámal Ezechjáš dveře chrámu Hospodinova, a plechy zlaté, které byl sám dal přibíti, dal králi assyrskému.u1exI vydal Ezechjáš všecko stříbro, které nalezeno bylo v domě Hospodinově a v pokladech královských.0-xTehdy vzkázal Ezechjáš, král judský po poslech králi assyrskému do Lachise: „Prohřešil jsem se: odtáhni ode mne, a vše, co mi uložíš, ponesu." Uložil tedy král assyrský Ezechjášovi, králi judskému, tři sta hřiven stříbra a třicet hřiven zlata./ x Čtrnáctého léta krále Ezechjáše přitáhl Sennacherib, král assyrský, ke hrazeným městům judským a zdobýval jich.4.cx protože neposlouchali hlasu Hospodina, Boha svého, ale přestupovali úmluvu jeho: cokoli přikázal Mojžíš, služebník Hospodinův, nic neposlouchali ani nečinili.-yx I zavedl král assyrský Israele do Assyrie, a usadil jej v Hale a u Chaboru, řeky gozanské, a v městech medských,,/x až jí dobyl; po třech letech totiž, léta šestého Ezechjášova, to jest léta devátého Oseáše, krále israelského, vzata byla Samař.4+cx Léta čtvrtého krále Ezechjáše, které bylo sedmým rokem Oseáše, syna Ely, krále israelského, vytáhl Salmanassar, král assyrský, proti Samaři a dobýval jí,w*ixOn porazil Filišťany až do Gazy, i všecko území jejich, od věže strážných až do města hrazeného.))MxProtož i Hospodin byl s ním, a ve všem, k čemukoli se obrátil, úspěšně jednal. Pozdvihl se také proti králi assyrskému, a přestal mu býti poddán.t(cxDržel se Hospodina, neopustil cest jeho, a šetřil příkazů jeho, které byl dal Hospodin Mojžíšovi.'%xV Hospodina, Boha Israelova, doufal, že nebylo po něm jemu rovného mezi všemi králi judskými, ani mezi těmi, kteří před ním byli.O&xOn rozmetal výšiny, ztroskotal sochy, háje posekal, a rozbil hada měděného, jehož byl udělal Mojžíš, neboť až do toho času synové Israelovi pálili mu kadidlo. Nazývali jej Nohestan.a%=xČinil, co dobré bylo v očích Hospodinových, vše tak, jako činil David, otec jeho.$%xDvacet pět roků mu bylo, když počal kralovati, a dvacet devět let kraloval v Jerusalemě. Jméno matky jeho: Abi, dcera Zacharjášova.z# qxLéta třetího Oseáše, syna Ely, krále israelského, stal se králem Ezechjáš, syn Achaza, krále judského.1"]x)Ctili tedy ti národové Hospodina, ale mimo to i modlám svým sloužili. A tak i synové jejich a vnukové, jako činili otcové jejich, činí až do dnešního dne.L!x(Oni však neposlechli, ale podle starého obyčeje svého páchali.r _x'ale Hospodina, Boha svého, se bojte, neboť on vytrhnouti vás může z ruky všech nepřátel vašich."W)x&Na úmluvu, kterou učinil s vámi, nezapomínejte; a neslužte bohům cizím, x%Také ustanovení, práv, zákona i příkazů, které napsal vám, šetřte, plníce je po všecky dny; a nectěte bohů cizích.+x$ale Hospodina, Boha svého, který vyvedl vás z Egypta silou velikou a ramenem vztaženým, toho se bojte, jemu se klanějte a jemu obětujte!-x#(Hospodin) totiž učinil s nimi smlouvu a přikázal jim řka: „Nectěte bohů cizích, neklanějte se jim, neslužte jim, a neobětujte jim;Px"Až do dnešního dne přidržují se obyčeje starého. Nectí Hospodina, aniž dbají jeho ustanovení, práv, zákona a příkazů, které byl dal Hospodin synům Jakoba, kterého nazval Israelem.ymx!Ctíce Hospodina sloužili také bohům svým podle obyčeje národů, ze kterých převedeni byli do Samařska. x (Nyní) však ctili také Hospodina. A ustanovili si kněze výšin ze spodiny národa a postavili je do svatyní na výšinách.#Axa Avejští udělali Nebahaza a Tartaka; ti pak, kteří byli ze Sefarvaimu, pálili syny své ohněm Adramelechovi a Anamelechovi, bohům sefarvaimským.kQxTak Babyloňané udělali si Sochotbenota, Kutští udělali Nergela, Ematští udělali si Asimu,BxByl si udělal totiž každý národ boha svého, a postavili je ve svatyních na výšinách, jichž byli nadělali Samařští, každý národ v městech svých, ve kterých sídlili.%xI přišel jeden z kněží, kteří odvedeni byli do zajetí ze Samařska, usadil se v Betelu a učil je, kterak by ctíti měli Hospodina.9mxKrál assyrský tedy přikázal: „Doveďte tam jednoho z kněží, které jste tamodtud zajaté přivedli; nechať jde, bydlí s nimi a učí je ustanovením Boha země té."  xTu bylo oznámeno králi assyrskému a řečeno: „Národové ti, které jsi přesadil, a usadil ve městech samařských, neznají ustanovení Boha země té; proto poslal na ně Hospodin lvy, a hle, hubí je, ježto nevědí, jak ctíti Boha země té."lSxKdyž tam počali sídliti, nebáli se Hospodina, i poslal na ně Hospodin lvy, kteří je dávili.W)xPřivedl pak král assyrský lidi z Babylona, z Kuty, z Avy, z Ematu a ze Sefarvaimu, a usadil je ve městech samařských místo synův Israelových; ti tedy zabrali Samařsko a usadili se v městech jeho.5exaž i zavrhl Hospodin Israele od své tváře, jak byl mluvil skrze všecky služebníky své proroky. A tak zaveden byl Israel ze země své do Assyrie, až do tohoto dne.p[xA chodili synové Israelovi ve všech hříších Jeroboamových, které on činil, a nezanechali jich,9mxJiž tehdy, kdy odtržen byl Israel od domu Davidova a ustanovili si krále Jeroboama, syna Nabatova, Jeroboam odvrátil Israele od Hospodina a uvedl je do hříchů velikých. xI zavrhl Hospodin všecko potomstvo Israelovo, sužoval je a vydal je v ruku plenitelů, až je zapudil od své tváře. – xAvšak ani ten Juda neostříhal příkazů Hospodina, Boha svého, ale chodili v bludech Israelových, kterých se byl dopustil. xRozhněval se tedy Hospodin náramně na Israele, a zavrhl je od obličeje svého. Nezůstal nežli toliko kmen Judův. – 9 mxzasvěcovali syny své i dcery své ohněm, obírali se hadačstvím a věštbou, a zaprodávali se k činům, které byly zlé v očích Hospodinových, aby ho popouzeli. –  1xOpustili všecky příkazy Hospodina, Boha svého, udělali si dva lité býčky a háje, klaněli se všemu vojsku nebeskému, sloužili Baalovi, xZavrhli ustanovení jeho, smlouvu, kterou učinil s otci jejich, a výstrahy jeho, kterými je varoval, chodili za nicotami nicotně jednajíce, a následovali pohanů, kteří byli kolem nich, o kterých byl jim přikázal Hospodin, aby nečinili, jak oni.xAvšak neposlechli, ale zatvrdili šíji svou (že byla) jako šíje otců jejich, kteří nechtěli poslouchati Hospodina, Boha svého.'x A varoval (přece) Hospodin Israele a Judu všemi proroky a vidci, říkaje: „Odvraťte se od cest svých zlých, a šetřte příkazů mých a ustanovení podle všech zákonů, které jsem dal otcům vašim, a jak jsem kázal vám skrze služebníky své, proroky."Rx Ctili nečistoty, o kterých přikázal jim Hospodin, aby nečinili toho. ;x Zapalovali tam kadidlo na oltářích podle obyčeje pohanů, které byl vyhnal Hospodin před nimi, a činili věci nejhorší popouzejíce Hospodina.jOx Nadělali si model a hájů na každém vyvstávajícím pahorku a pod každým zeleným stromem.;qx Neboli uráželi synové Israelovi výmysly nepravými Hospodina, Boha svého, a vystavěli si výšiny ve všech osadách svých od věže strážných až do města hrazeného.,SxChodili totiž podle obyčeje pohanů, které byl vyhladil Hospodin před obličejem synův Israelových, (a podle) králův israelských, ježto činili taktéž.1]xTo stalo se proto, že hřešili synové Israelovi proti Hospodinu, Bohu svému, který je vyvedl z Egypta, z ruky faraona, krále egyptského, a ctili bohy cizí. – <sxRoku pak devátého (kralování) Oseášova vzal král assyrský Samař, přesadil Israele do Assyrie, a usadil je v Hale, u Haboru, řeky Gozanu, jakož i ve městech medských.P~xProšel veškerou zemí, přitáhl k Samaři a ležel u ní tři léta.z}oxKdyž pak srozuměl král assyrský, že Oseáš chtěje se vzbouřili poslal posly k Suaovi, králi egyptskému, aby nemusil dávati poplatků králi assyrskému, jak měl každý rok obyčej, oblehl ho a svázaného dal (jej) do žaláře.x|kxNa toho vytáhl Salmanassar, král assyrský, i učinil se Oseáš služebníkem jeho, a odváděl mu poplatek.s{axČinil, co bylo zlé v očích Hospodinových, ale ne jako králové israelští, kteří byli před ním.z xLéta dvanáctého Achaza, krále judského, stal se králem Oseáš, syn Elův, v Samaři nad Israelem (a kraloval) devět let. yxKdyž usnul Achaz s otci svými, pochován byl s nimi ve městě Davidově; a stal se králem Ezechjáš, syn jeho, místo něho._x9xOstatní Achazovy věci, které učinil, zapsány jsou v Letopisech králů judských.w+xSobotní pak jizbu, která byla vystavěna ve chrámě, a vchod královský z venku odstranil z chrámu Hospodinova k vůli králi assyrskému.7vixDále vzal král Achaz ryté podstavce a mísy, které byly na nich; také moře složil s býků měděných, kteří je na sobě drželi, a položil je na kamennou dlažbu.Iu xUčinil tedy Urjáš kněz vše, jak byl přikázal král Achaz.pt[xKrál Achaz také přikázal knězi Urjášovi: „Na větším oltáři obětuj celopal jitřní, obět suchou večerní, celopal královský s příslušnou obětí suchou, celopal všeho lidu země s příslušnými obětmi suchými i mokrými; všelikou krev celopalu a všecku krev žertev na něj vyliješ; oltář pak měděný bude hotov k vůli mé."8skxOltář pak měděný, který byl před Hospodinem, přenesl z předchrámu, to jest z místa mezi oltářem a chrámem Hospodinovým, a postavil jej po bok oltáře k severu.^r7x obětoval také úlitby, a lil krev obětí pokojných, které byl podal na oltáři.q x A když se vrátil král z Damašku, a viděl oltář, ctil jej, a přistoupiv obětoval celopaly i příslušnou suchou obět;p9x Udělal tedy Urjáš kněz oltář: právě tak, jak přikázal král Achaz z Damašku učinil kněz Urjáš, prve nežli se vrátil Achaz z Damašku.goIx I vypravil se král Achaz vstříc Teglatfalasarovi, králi assyrskému, do Damašku. Když pak uzřel oltář damašský, poslal král Achaz Urjášovi, knězi, vzorec jeho a vyobrazení všeho, co na něm bylo uděláno.n!x a ten povolil vůli jeho; přitáhl totiž král assyrský k Damašku, zpustošil jej, přesadil obyvatele jeho do Kyreny, a Rasina zabil.m)xSebrav pak stříbro a zlato, které bylo lze nalézti v domě Hospodinově a v pokladech královských, poslal (je) králi assyrskému darem,_l9xAchaz však vzkázal Teglatfalasarovi, králi assyrskému: „Služebník tvůj a syn tvůj já jsem; přitáhni, a vysvoboď mě z ruky krále syrského, a z ruky krále israelského, kteří povstali proti mně."k)xToho času Rasin, král syrský, dobyl znova Aily Edomu, a vyvrhl Judovce z Aily; i přišli Edomští do Aily a bydlí tam až do tohoto dne. j;xTehdy vytáhl Rasin, král syrský, a Pekach, syn Romeljášův, král israelský, proti Jerusalemu do boje, oblehli Achaza, (ale) nemohli ho přemoci.qi]xPodával též oběti a pálil kadidlo na výšinách, na pahorcích, pod každým stromem ratolestným.cxJežto nemínil Hospodin zahladiti jméno Israelovo pod nebem, vysvobodil je skrze Jeroboama, syna Joasova.=9xNeboť viděl Hospodin trápení Israelovo, že je náramně těžké, že jsou zničeni nevolníci i svobodní, a že není, kdo by pomohl Israelovi.p<[xOn zase dobyl končin Israelových od místa, kudy se jde do Ematu až k Moři pouště, podle řeči Hospodina, Boha Israelova, kterou promluvil skrze služebníka svého Jonáše, syna Amatiova, proroka z Getu, který je v Oferu. ;xČinil, co je zlé v očích Hospodinových, nezanechav žádného z hříchů Jeroboama, syna Nabatova, do kterých uvedl Israele.-:UxLéta patnáctého Amasjáše, syna Joasa, krále judského, stal se králem Jeroboam, syn Joasa, krále israelského, (a panoval) v Samaři čtyřicet a jeden rok.U9%xTen opevnil Elat a získal jej zase Judovi, když usnul král s otci svými. 8xI vzal veškeren lid judský Azarjáše, kterému bylo šestnáct let, a ustanovili ho za krále na místě otce jeho Amasjáše.\73xpřivezli jej koňmi a pochovali ho v Jerusalemě s otci jeho ve městě Davidově.s6axSpikli se proti němu v Jerusalemě. A když utekl do Lachise, poslali za ním do Lachise, zabili jej tam,b5?xOstatní děje Amasjášovy psány jsou (jak známo) v Letopisech králů judských. – 4yxAmasjáš pak, syn Joasův, král judský, byl živ po smrti Joasa, syna Joachaza, krále israelského, patnácte let. 3xKdyž usnul Joas s otci svými, pochován byl v Samaři s králi israelskými, a stal se králem Jeroboam, syn jeho místo něho.42cxOstatní děje Joasovy, co učinil, i statečnost jeho, kterak bojoval proti Amasjášovi, králi judskému, jsou zapsány (jak známo) v Letopisech králův israelských.31axpobral všecko zlato, stříbro i náčiní všecko, které bylo v domě Hospodinově a v pokladech královských, vzal s sebou osoby do zástavy a vrátil se do Samaře.h0Kx Amasjáše pak, krále judského, syna Joasa, syna Ochozjášova, jal Joas, král israelský v Betsamesu a přivedl ho do Jerusalema. Pobořil zeď jerusalemskou od brány Efraim až ku bráně Rožní na čtyři sta loket,>/yx I poražen byl Juda od Israele, a utekl každý domů..x Ale Amasjáš neposlechl. Vytáhl tedy Joas, král israelský, a střetli se, on a Amasjáš, král judský, u Betsamesu, města Judova.)-Mx Zvítězil jsi nad Edomem a (proto) pozdvihlo se srdce tvé; měj dosti na slávě (své) a sed doma; proč vyzýváš neštěstí, bys padl ty a Juda s tebou?",{x I vzkázal zase Joas, král israelský Amasjášovi, králi judskému: „Bodlák libanský vzkázal cedru, který je na Libanu: „Dej dceru svou synu mému za manželku!" Avšak šla tudy zvěř lesní, která je na Libanu, a pošlapala bodlák.+xTehdy poslal Amasjáš posly k Joasovi, synu Joachaza, syna Jehuova, králi israelskému se vzkazem:. „Pojď a podívejme si do očí!"* xOn porazil Edomské v údolí Solném, deset tisíců (mužů), dobyl Skály bojem a nazval ji Jektehel, až do dnešního dne.h)Kxsynů však těch, kteří jej byli zabili, nepobil, jak je psáno v Mojžíšově knize zákona, že přikázal Hospodin řka: „Neumřou otcové za syny, ani synové neumřou za otce; ale každý za hřích svůj umře."g(IxKdyž si upevnil království, pobil služebníky své, kteří byli zabili krále, otce jeho;b'?xToliko výšin neodstranil; ještě totiž lid obětoval a pálil kadidlo na výšinách.&/xČinil, co pravé je v očích Hospodinových, ale ne jako David, otec jeho. Podle všech věcí. které činil Joas, otec jeho, činil též on.%xDvacet pět roků mu bylo, když počal kralovati, a kraloval dvacet devět let v Jerusalemě. Jméno matky jeho: Joadan z Jerusalema.y$ oxLéta druhého Joasa, syna Joachaza, krále israelského, stal se králem Amasjáš, syn Joasa, krále judského.G# x Joas, syn Joachazův, dobyl zase měst z moci Benadada, syna Hazaelova, která byl vzal Joachazovi, otci jeho, právem válečným; třikrát porazil ho Joas a získal zase města Israelova.\"3x Když pak umřel Hazael, král syrský, a kraloval Benadad, syn jeho, místo něho,L!x I slitoval se Hospodin nad nimi, a obrátil se zase k nim pro svou úmluvu, kterou měl s Abrahamem, Isákem a s Jakobem; nechtěl jich zahladiti, a také (jich) docela nezavrhl, až do té doby.O x Hazael, král syrský tedy sužoval Israele po všecky dny Joachazovy.8kx Když kteřísi pochovávajíce člověka uzřeli lupiče, uvrhli mrtvolu do hrobu Eliseova. Kteráž když se dotkla kostí Eliseových, ožil člověk a postavil se na nohy.Y-x I zemřel Eliseus a pochovali ho. Toho roku přišli do země lupiči z Moabska.Cx rozhněval se muž Boží na něj a řekl: „Kdybys byl udeřil po páté, po šesté [a po sedmé], byl bys porazil Syrii až do vyhlazení; nyní však toliko třikrát ji porazíš."#x A řekl. opět: „Vezmi střely!" Když je vzal, zase mu řekl: „Tluč střelou do země!" Když udeřil po třetí, a (potom) přestal,}x řekl: „Otevři okno východní!" Když pak otevřel, řekl Eliseus: „Vystřel střelu!" I vystřelil. Tu pravil Eliseus: „Střela vítězství od Hospodina, střela vítězství nad Syrií; kéž porazíš Syrii v Afeku, až i zničíš ji."1x řekl králi israelskému: „Vlož ruku svou na lučiště!" A když on vložil ruku svou (na ně), položil Eliseus ruce své na ruce královy anWx Eliseus mu kázal: „Přines lučiště a střely!" Když pak přinesl k němu lučiště a střely,Px Eliseus roznemohl se nemocí, na kterou také (později) zemřel. I přišel k němu dolů Joas, král israelský, plakal nad ním a řekl: „Otče můj, otče můj, voze Israelův a jeho vozataji!"~wx I zesnul Joas s otci svými, a Jeroboam dosedl na trůn jeho. Joas pak pochován byl v Samaři s králi israelskými.8kx Ostatní děje Joasovy, vše, co učinil, i statečnost jeho, kterak bojoval proti Amasjášovi, králi judskému, zapsáno je (jak známo) v Letopisech králův israelských.3x Činil, co je zlé v ocích Hospodinových, nezanechav žádných hříchů Jeroboama, syna Nabatova, do kterých uvedl Israele, ale chodě v nich.)x Léta třicátého sedmého Joasa, krále judského, (stal se králem) Joas, syn Joachazův, nad Israelem a kraloval v Samaři šestnáct let.tcx Když zesnul Joachaz s otci svými, pochovali ho v Samaři, a stal se králem Joas; syn jeho, místo něho.x Ostatní děje Joachazovy a vše, co učinil, i statečnost jeho zapsána je (tak známo) v Letopisech králův israelských.A}x Nezůstalo totiž Joachazovi z lidu než padesát jezdců, deset vozův a deset tisíc pěších, neb je byl pobil král syrský, a setřel jako plevy na humně, když se mlátí. –  x Avšak nezanechali hříchů domu Jeroboama, do kterých uvedl Israele, ale chodili v nich, ano i háj zůstal v Samaři. – %Ex a dal Hospodin vysvoboditele Israelovi, že vysvobozen byl z ruky krále syrského, a že bydliti mohli synové Israelovi ve stáncích svých jako dříve.#Ax Prosil tedy Joachaz před obličejem Hospodinovým, i vyslyšel jej Hospodin, nebo viděl soužení lidu israelského, že je byl utiskoval král syrský, x I vzplál hněv Hospodinův na Israele, že je vydal v ruku Hazaela, krále syrského, a v ruku Benadada, syna Hazaelova, po všecky dny. #x Činil, co bylo zlé v očích Hospodinových, následuje hříchů Jeroboama, syna Nabatova, do kterých uvedl Israele; a nezanechal jich.'  Kx Léta dvacátého třetího Joasa, syna Ochozjáše, krále judského, stal se králem Joachaz, syn Jehuův, (a kraloval) nad Israelem v Samaři sedmnáct let.R x totiž Josachar, syn Semaatin, a Jozabad, syn Someřin, služebníci jeho ubili ho, a tak umřel. – I pochovali ho s otci jeho v městě Davidově, a stal se králem Amasjáš, syn jeho místo něho.h Kx Povstali pak služebníci jeho, spikli se a zabili Joasa, když se ubíral dolů do domu Mello,xkx Ostatní děje Joasovy, všecko, co učinil, zapsáno jest – (jak známo) – v Letopisech králů judských.}ux vzal Joas, král judský všecky věci posvátné, které byli zasvětili (Hospodinu) Josafat, Joram a Ochozjáš, otcové jeho, králové judští, jakož i to, co sám byl zasvětil, (zkrátka) všecko stříbro, které mohlo nalezeno býti v pokladnicích chrámu Hospodinova i v domě královském, poslal to Hazaelovi, králi syrskému, a (ten) odtáhl od Jerusalema.zox Tehdy vytáhl Hazael, král syrský, bojoval proti Getu, a dobyl ho. Když pak chystal se táhnouti k Jerusalemu,zox Peněz však z obětí za zpronevěru a za hřích nevnášeli do chrámu Hospodinova, ježto patřily kněžím.x Ti lidé, kteří přijímali peníze, by je vydávali řemeslníkům, nedávali účtů, neboť podle své poctivosti s nimi nakládali.U%x ale těm, kteří dělali, dávány byly, by opraven byl chrám Hospodinův.mUx Avšak nebylo děláno za tyto peníze číší do chrámu Hospodinova, ani vidliček, kadidelnic, trub, ani jakéhokoli náčiní zlatého nebo stříbrného, (to jest) z peněz, které přinášeny byly do chrámu Hospodinova;_9x poruchy opravovali, těm, kteří kameny tesali, jakož i na nákup dřeva a kamene, který tesán byl, aby opraven byl dům Hospodinův dokonale, zkrátka na vše, co potřebovalo nákladu, by udržován byl dům.!=x a dávali je podle počtu a váhy do rukou stavitelů domu Hospodinova, a ti platili jimi tesařům a zedníkům, kteří dělali v domě Hospodinově a2_x A kdykoli viděli, že je mnoho peněz v pokladnici, přicházel písař králův, a velekněz, i vysýpali a počítávali peníze, které nalezli v domě Hospodinově,~7x Vzal pak velekněz Jojada jednu bednu, udělal svrchu otvor a postavil ji vedle sloupu po pravé straně těch, kdo vcházeli do domu Hospodinova. I kladli do ní kněží, kteří byli na stráži u dveří, všecky peníze, které přinášeny bývaly do chrámu Hospodinova.r}_x Tak bylo kněžím zabráněno, by již nebrali peněz od lidu, aniž opravovali pobořenin chrámových.[|1x povolal král Joas velekněze Jojadu, jakož i kněze a řekl jim: „Proč neopravujete pobořenin chrámových? Nebudete již tedy bráti peněz podle pořádku svého, ale na opravu chrámu vzdáte se jich."u{ex Protože však až do dvacátého třetího roku krále Joasa neopravovali kněží pobořenin chrámových, t ~L}}F|{{Mzzyxx wvvv uXttUss,rnqq1p-onn#mll-kktjjljiVih>gngfXedd@cc#bLa``V_D^o]]h\\ZnYY^XX WVUTTMT SXRQQGPOOUNNMM4LLKKK'JIIiHHGG FYE=DDdCBAAS@@?V>K==;:9g8]7765y44+3210// .e--,}++*)((''&&%j% $\#"!!! - H!ng C\& x d  e)} 'eA3  cSynové Gomerovi: Askenez, Rifat a Togorma.L  Synové Jafetovi: Gomer, Magog, Madaj, Javan, Tubal, Mosoch, Tiras.  ;Noe: Sem, Cham a Jafet.!  ?Henoch, Matusale, Lamech,  =Kainan, Malaleel, Jared, -Adam, Set, Enos,}xZaopatření ustanovil mu ustavičné, které mu také dáváno bylo od krále každý den, po všecky dny života jeho.nWxzměnil roucho jeho, které měl v žaláři, a jedl u něho vždycky, po všecky dny života svého.nWxMluvil s ním dobrotivě, postavil křeslo jeho nad křesla králů, kteří s ním byli v Babyloně,xLéta třicátého sedmého zajetí Joachina, krále judského, měsíce dvanáctého, dvacátého sedmého dne měsíce, Evilmerodach, král babylonský, toho roku, kdy počal kralovati, povýšil Joachina, krále judského, ze žaláře (ho pustiv).{qxTu povstav veškeren lid od malého až do velikého, i velitelé vojska, ušli do Egypta, bojíce se Chaldských.jOxAvšak měsíce sedmého přišel Ismael, syn Natanjáše, syna Elisamova z potomstva královského, a deset mužů s ním, i zabili Godoljáše, – a tak zemřel – a také Judovce a Chaldské, kteří byl s ním v Masfě.(KxI přisáhl Godoljáš jim i lidu jejich řka: „Nebojte se sloužiti Chaldským; zůstaňte v zemi, buďte poddáni králi babylonskému a dobře bude vám."8kxKdyž to uslyšeli všichni vůdcové vojska, oni i mužstvo, které bylo s nimi, že (totiž) ustanovil král babylonský Godoljáše, přišli ke Godoljášovi do Masfy: Ismael, syn Natanjášův, Johanan, syn Kareův, Sarajáš, syn Tanehumetův, Netofan a Jesonjáš, Maachan, oni i druhové jejich.~5xLidu pak, který zůstal v Judsku, který byl zanechal Nabuchodonosor, král babylonský, postavil v čelo Godoljáše, syna Ahikama, syna Safanova.}}uxKrál babylonský dal je pobíti, dal je popraviti v Reble, v území Ematském. Tak odveden byl Juda ze země své.X|+xTy vzav Nabuzardan, velitel vojska, zavedl je ke králi babylonskému do Rebly.*{Oxz města (vzal) komorníka jednoho, který byl ustanoven nad vojáky; pět mužů z těch, kteří stávali před králem, které nalezl ve městě; písaře velitele vojska, který vyšetřoval nováčky z venkovanův, a šedesát mulů z lidu obecného, kteří byli nalezeni ve městě.nzWxVelitel vojska vzal dále Sarajáše, kněze prvního, Sofonjáše, kněze druhého, a tři vrátné;`y;xOsmnáct loket byla výška sloupu jednoho; a (měl) hlavici měděnou na sobě zvýši tří loket, mřežování, a jablka granátová na hlavici sloupu, všecko měděné; takovou ozdobu měl i druhý sloup. – %xExTedy: sloupy dva, moře jedno, kotlů (deset), které byl dal udělati Šalomoun do chrámu Hospodinova; nebylo lze zvážiti měď všeho (toho) nářadí.hwKxRovněž i kadidelnice a misky, ať byly ze zlata nebo ze stříbra, pobral vůdce vojska. – v xTak hrnce měděné, lopaty, vidlice, koflíky, moždířky i všecko náčiní měděné, kterým bylo posluhováno, pobrali.9umx Sloupy měděné, které byly v chrámě Hospodinově, kotle a moře měděné, které bylo v domě Hospodinově, ztloukli Chaldští, a přenesli všecku tu měď do Babylona.Ntx něco však chudého lidu venkovského zanechal za vinaře a oráče."s?x Ostatek lidu, který byl zůstal ve městě, sběhy, kteří byli utekli ke králi babylonskému, ostatní obecný lid odvedl Nabuzardan, velitel vojska;lrSx a zdi kolem Jerusalema pobořilo všecko vojsko Chaldských, které bylo s (tím) velitelem vojska.oqYx zapálil dům Hospodinův, dům královský i domy jerusalemské, – všecky domy ohněm spálil – @p{xMěsíce pátého, sedmý den měsíce – bylo to roku devatenáctého krále babylonského – přitáhl Nabuzardan, velitel vojska, služebník krále babylonského, do Jerusalema,|osxsyny Sedekjášovy dal pobíti před ním, jemu pak oči vyloupati, svázati jej řetězy a přivésti do Babylona.enExTak javše krále přivedli ho ke králi babylonskému do Rebly, a ten vyřkl nad ním soud:!m=xhnalo se vojsko chaldské za králem, a postihli ho na rovině Jerišské; zatím všichni bojovníci, kteří byli s ním, rozprchli se. opustivše ho.l7xa když učiněn byl průlom do města, všecko mužstvo bojovníkův uteklo noci té cestou brány, která je mezi dvěma zdmi nad zahradou královskou. Chaldští však měli obklíčeno vůkol město. Když tedy utekl lid a Sedekjáš cestou, která vede k rovinám pustiny.tkcxKdyž devátého dne měsíce (čtvrtého) rozmohl se hlad ve městě, že neměl co jísti lid venkovský,\j3xTak zavřeno a obléháno bylo město až do jedenáctého roku krále Sedekjáše.ei GxI přitáhl léta devátého kralování jeho měsíce desátého, desátého dne (toho) měsíce, Nabuchodonosor, král babylonský, on i všecko vojsko jeho k Jerusalemu, obklíčil jej, a vystavěli kolem něho náspy.h/xNebo (proto, že) se hněval Hospodin na Jerusalem a na Judu, (stalo se, že) až i zavrhl je od sebe. Sedekjáš odpadl od krále babylonského.[g1xČinil, co bylo zlé v očích Hospodinových, všecko tak. jak byl činil Joakim.%fExDvacet jeden rok byl Sedekjášovi, když počal kralovati, a jedenácte let kraloval v Jerusalemě. Jméno matky jeho: Amital, dcera Jeremjášova z Lobny.Ze/xUstanovil pak Mattanjáše, strýce jeho, místo něho, a přezval ho Sedekjáš.2d_xvšech statných mužů sedm tisíc, řemeslníkův a kovodělníků tisíc, vesměs muže silné a schopné boje – král babylonský odvedl je do zajetí do Babylona.c)xTaké Joachina zavedl do Babylona, matku královu, ženy královy, komorníky jeho, i soudce země odvedl do zajetí z Jerusalema do Babylona;_b9xA odvedl veškeré obyvatelstvo jerusalemské, všecka knížata i všecky muže schopné boje, deset tisíců, do zajetí; též všecky řemeslníky i kovodělníky; nikoho nezanechal, kromě chudých venkovanů.]a5x Vynesl pak tam odtud všecky poklady domu Hospodinova i poklady domu královského, a vzal nářadí zlaté, jež byl dal nadělati Šalomoun, král israelský, v chrámě Hospodinově, podle rozkazu Hospodinova.M`x Tu vyšel Joachin, král judský, ke králi babylonskému, on i matka jeho, služebníci jeho, knížata jeho a komorníci jeho: i zajal ho král babylonský léta osmého kralování svého. – m_Ux Přitáhl pak (i) Nabuchodonosor, král babylonský, k městu, když ho služebníci jeho dobývali.y^mx Toho času přitáhli služebníci Nabuchodonosora, krále babylonského, k Jerusalemu, i bylo město obleženo.[]1x Činil, co bylo zlé v očích Hospodinových, vše tak, jak byl činil otec jeho.#\AxV osmnácti letech byl Joachin, když počal kralovati, a tři měsíce kraloval v Jerusalemě. Jméno matky jeho: Nohesta, dcera Elnatanova z Jerusalema."[?xKrál egyptský již nevytáhl ze země své, ježto zabral král babylonský od Potoka egyptského až k řece Eufratu vše, co bylo krále egyptského.8Zmxstal se králem Joachin, syn jeho, místo něho.YxOstatní věci Joakimovy, vše, co učinil, zapsáno je v Letopisech králů judských. Když pak usnul Joakim s otci svými, X xa pro krev nevinnou, kterou byl vylil, že naplnil Jerusalem (tou) krví nevinných; pro tu věc nechtěl se Hospodin slitovati.WxStalo se to pro slovo Hospodinovo proti Judovi, ježto chtěl jej zavrci od sebe pro veškeré hříchy Manassovy, které byl učinil,WV)xI poslal Hospodin na něj lupičské tlupy Chaldejských, Syrských, Moabských a Ammonských; poslal je na Judu, aby ho zničili podle slova Hospodinova, které byl pronesl skrze služebníky své proroky. U xZa dnů jeho přitáhl Nabuchodonosor, král babylonský. Joakim byl poddaným jeho tři léta; avšak opět se pozdvihl proti němu.aT=x%Činil, co je zlé v očích Hospodinových, podle všeho, co byli činili otcové jeho."S?x$Ve dvaceti pěti letech byl Joakim, když počal kralovati, a jedenáct let kraloval v Jerusalemě. Jméno matky jeho: Zebida, dcera Fadajášova z Rumy.rR_x#(To) stříbro a zlato dal Joakim faraonovi, když byl každého v zemi ocenil, aby sneseno bylo, jak farao rozkázal; od každého z lidu venkovského žádal podle zámožnosti jeho stříbro i zlato, aby je dal faraonovi Nechaovi.?Qyx"Ustanoviv pak za krále Eljakima, syna Josjášova, místo Josjáše, otce jeho, farao Nechao proměnil jméno jeho v Joakim. Joachaza však vzal a odvedl do Egypta, kdež i zemřel.+PQx!I dal ho spoutati farao Nechao v Reble, která je v území Ematském, aby nekraloval v Jerusalemě, a uložil pokutu zemi, sto hřiven stříbra a hřivnu zlata.\O3x Činil, co je zlé v očích Hospodinových, vše tak, jak činívali otcové jeho.&NGxVe dvaceti třech letech byl Joachaz, když počal kralovati, a kraloval tři měsíce v Jerusalemě. Jméno matky jeho: Amital, dcera Jeremjášova z Lobny.bM?xKdyž pak odvezli ho služebníci jeho mrtvého z Magedda, když ho přivezli do Jerusalema a pochovali v hrobce jeho, vzal venkovský lid Joachaza, syna Josjášova, pomazali ho a ustanovili králem místo otce jeho.BLxZa dnů jeho táhl farao Nechao, král egyptský, proti králi assyrskému k řece Eufratu; i vytáhl Josjáš král vstříc jemu, avšak zabit byl u Magedda hned, jak se s ním utkal.dKCxOstatní věci Josjášovy, vše, co učinil, zapsány jsou v Letopisech králů judských.JJxByl totiž řekl Hospodin: „Také Judu zavrhnu od sebe, jako jsem zavrhl Israele; a zavrhnu toto město, Jerusalem, který jsem vyvolil, i dům, o kterém jsem řekl: „Bude jméno mé tam!"-IUxAvšak Hospodin se neodvrátil od velikého hněvu svého, ježto hněv jeho byl se roznítil (již) proti Judovi pro pohoršení, kterými ho byl popouzel Manasse.eHExNebylo mu podobného krále před ním, který by se byl obrátil k Hospodinu celým srdcem svým, celou duší svou a veškerou mocí svou podle veškerého zákona Mojžíšova, aniž po něm kdo povstal podobný jemu.mGUxAno i vyvolavače duchův a hadače, sošky model, nečistoty a ohavy, které byly v Judsku a v Jerusalemě, odstranil Josjáš, aby naplnil slova zákona, napsaná v knize, kterou nalezl Helkjáš kněz v chrámě Hospodinově.bF?xjako osmnáctého léta krále Josjáše slaveny byly velikonoce Hospodinu v Jerusalemě.E#xNebyly slaveny takové velikonoce od časů soudců, kteří soudili Israele, ani po všecky dny králův israelských i králů judských,DxPřikázal také všemu lidu toto: „Slavte velikonoce Hospodinu, Bohu svému, tak, jak psáno je v této knize úmluvy."C xPobil všecky kněze výšin, kteří tam byli, na oltářích, a spálil kosti lidské na nich. Pak vrátil se do Jerusalema.RBxRovněž i všecky svatyně výšin ve městech samařských, které byli vzdělali králové israelští, by popouzeli Hospodina, odstranil Josjáš; učinil jim úplně tak, jak byl učinil v Betelu.!A=xŘekl tedy: „Nechte ho, žádný nehýbej kostmi jeho!" A tak zůstaly nedotčeny kosti jeho s kostmi proroka onoho, [který byl přišel ze Samaře.]`@;xA řekl: „Jaký je to pomník, který vidím?“ Občané toho města mu odpověděli: „Hrob je to muže Božího, který přišel z Judska a předpověděl o oltáři betelském tyto věci, které jsi učinil."{?qxKdyž Josjáš obrátiv se spatřil hroby, které byly na té hoře, poslav pobral kosti z hrobů těch, spálil je na tom oltáři a tak znesvětil jej podle slova Hospodinova, které pronesl muž Boží, jenž byl předpověděl věci tyto.S>!xNad to i oltář, který byl v Betelu, a výšinu, kterou byl udělal Jeroboam, syn Nabatův, který uvedl do hříchův Israele, i ten oltář a výšinu zkazil, zetřel na prach, a spálil také háj.R=xZtroskotal sochy, posekal háje, a naplnil místa jejich kostmi mrtvých.<yx Také výšiny, které byly v Jerusalemě na pravé straně Hory pohoršení, které byl vzdělal Šalomoun, král israelský, Astartě, modle Sidonských, Chamosovi, pohoršení Moabských a Melchomovi, ohavě synů Ammonových, poskvrnil král. ;x Oltáře na střeše horního patra Achazova, které byli vystavěli králové judští, jakož i oltáře, které byl vystavěl Manasse v obou nádvořích chrámu Hospodinova, dal zničiti král a odtud rychle vysypati prach z nich do údolí Kedronského.D:x Odstranil koně, které byli dali králové judští slunci u dveří chrámu Hospodinova vedle příbytku Natanmelecha, komorníka, který byl ve Farurim; vozy slunce pak spálil ohněm.9x Poskvrnil také Tofet, který je v údolí syna Ennomova, by nikdo nezasvěcoval syna svého nebo dcery ohněm Molochovi.8!x Nesměli však vystoupiti kněží výšin k oltáři Hospodinovu v Jerusalemě, ale toliko jísti přesné chleby mezi bratřími svými.7xShromáždiv všecky kněze z měst judských poskvrnil výšiny, na kterých obětovali kněží (ti) od Gabay až do Bersaby, a zničil oltáře u dveří u vchodu do brány Josue, městského velitele, která byla na levé straně brány městské. 6 xPobořil též domky ženařů, kteří byli při domě Hospodinově, pro které tkaly ženy jakési domečky ke cti Ašeřině.45cxRozkázal dále vynésti Ašeru z domu Hospodinova ven za Jerusalem do údolí Kedronského, spálil ji tam, obrátil ji v prach a rozházel jej po hrobech obecného lidu.4xZahladil také hadače, které ustanovili králové judští, by obětovali na výšinách po městech judských a kolem Jerusalema, jakož i ty, kteří pálívali kadidlo Baalovi, slunci, měsíci, [dvanácti] znamením a všemu vojsku nebeskému. –;3qxA přikázal král Helkjášovi veleknězi, kněžím druhého řádu a vrátným, aby vyházeli z chrámu Hospodinova všecko nářadí, které uděláno bylo Baalovi, Ašeře a všemu vojsku nebeskému; i dal spáliti je venku za Jerusalemem v údolí Kedronském, a zanésti popel jejich do Betelu. – $2CxA stoje na výstupku učinil úmluvu před Hospodinem, že budou choditi za Hospodinem, šetřiti příkazův, ustanovení a práv jeho celým srdcem a veškerou duší, aby (tak) splnili slova úmluvy, která napsána byla v oné knize; a (všecek) lid přistoupil k (té) smlouvě.=1uxPak šel král nahoru do chrámu Hospodinova, – všichni muži judští a všichni, kteří bydlili v Jerusalemě, kněží, proroci i veškeren lid od malého až do velikého šli s ním – i dal přečísti, aby všichni slyšeli, všecka slova knihy úmluvy, která nalezena byla v domě Hospodinově.0 xKdyž oznámili králi, co (Holda) pověděla, poslal, aby se shromáždili k němu všichni starší judští a jerusalemští.,/Sx„Proto připojím tě k otcům tvým a pochován budeš v hrobě svém v pokoji, aby neviděly oči tvé všeho neštěstí toho, kteréž uvedu na toto místo.". xže uleklo se srdce tvé, žes ponížil se před Hospodinem, slyše řeči proti místu tomuto a obyvatelům jeho, že totiž hrůzou a kletbou budou, žes roztrhl roucho své a plakals přede mnou – také já uslyšel jsem tebe, praví Hospodin. – ,-SxKráli pak judskému, který poslal vás, abyste se tázali Hospodina, takto povíte: Toto praví Hospodin, Bůh Israelův: Proto, že jsi slyšel slova knihy – ),Mxprotože opustili mne, a obětovali bohům cizím, popouzejíce mne všemi (těmi) díly rukou svých: rozpálí se hněv můj na toto místo, a nebude uhašen.+3xToto praví Hospodin: Hle, já přivedu neštěstí na toto místo i na obyvatele jeho, vše, co řečeno je v zákoně, který četl král judsky,s*axona jim odpověděla: „Toto praví Hospodin, Bůh Israelův: Povězte muži, který vás poslal ke mně:g)IxŠli tedy, Helkjáš kněz, Ahikam, Achobor, Safan a Asajáš ku prorokyni Holdě, manželce Selluma, syna Tekuy, syna Araasova, strážce šatů, která bydlila v Jerusalemě, ve druhém okresu. Když jí (to) pověděli, (x „Jděte a poraďte se o mne a o lid, o veškerého Judu stran slov knihy této, která byla nalezena; neboť veliký hněv Hospodinův rozpálil se na nás, že neposlouchali otcové naši slov knihy této, aby činili vše, co je nám (v ní) předepsáno."'1x A rozkázal Helkjáš knězi, Ahikamovi, synu Safanovu, Achaborovi, synu Michovu, Safanu písaři a Asajášovi, služebníka královskému, řka:T&#x a když slyšel král slova Hospodinovy knihy zákona, roztrhl roucha svá.%yx Vypravoval také Safan písař králi, řka: „Knihu mi dal Helkjáš kněz." Když ji pak četl Safan před králem,$+x Přišel pak Safan písař ke králi a podával mu zprávu o tom, co byl přikázal, řka: „Sebrali služebníci tvoji peníze, které shledány byly v domě Hospodinově, a dali je, by rozděleny byly řemeslníkům od představených nad pracemi chrámu Hospodinova."-#UxTu řekl Helkjáš, velekněz, Safanovi, písaři: „Knihu zákona nalezl jsem v domě Hospodinově" a dal Helkjáš závitek ten Safanovi, který jej také četl." xNebudiž však od nich žádán počet ze stříbra, které přijímají, ale ať s ním nakládají podle (své) poctivosti."}!uxtotiž tesařům, kameníkům a zedníkům: ať také nakoupí dřeva a kamene z lomu na opravu chrámu Hospodinova.( Kxa nechať je dají řemeslníkům stavitelé domu Hospodinova; ti ať je rozdělí těm, kteří pracují v chrámě Hospodinově, opravujíce poruchy chrámu,$Cx„Jdi k Helkjášovi, veleknězi, ať jsou shromážděny peníze, které byly přineseny do chrámu Hospodinova, které sebrali vrátní chrámu od lidu, xLéta osmnáctého krále Josjáše poslal král Safana, syna Asliáše, syna Messulamova, písaře [domu Hospodinova], řka jemu:  xČinil, co bylo libé v očích Hospodinových a chodil po všech cestách Davida, otce svého, neuchyluje se napravo ni nalevo. 9xOsm let bylo Josjášovi, když počal kralovati, a kraloval třicet jeden rok v Jerusalemě. Jméno matky jeho: Idida, dcera Hadajášova z Besekatu.mUxI pochovali ho v hrobě jeho, v zahradě Ozově, a stal se králem Josjáš, syn jeho, místo něho.^7xOstatní skutky Amonovy, které činil, zapsány jsou v Letopisech králů judských.#xLid venkovský však pobil všecky, kteří se byli spikli proti králi Amonovi, a ustanovil si králem Josjáše, syna jeho, místo něho.MxI spikli se proti němu služebníci jeho, a zabili ho v domě jeho.Qxopustil Hospodina, Boha otců svých, a nechodil po cestě Hospodinově. xChodil dokonale po cestě, po níž byl chodil otec jeho, sloužil nečistotám, kterým byl sloužil otec jeho, a klaněl se jim.W)xČinil, co bylo zlé v očích Hospodinových, jako činil Manasse, otec jeho.3xVe dvaceti dvou letech byl Amon, když počal kralovati, a kraloval dvě léta v Jerusalemě. Jméno matky jeho: Messalemet, dcera Harusa z Jeteby.#xKdyž usnul Manasse s otci svými, pochován byl v zahradě domu svého, v zahradě Ozově, a stal se králem Amon, syn jeho, místo něho.xOstatní věci Manassovy, vše, co učinil, i hřích jeho, kterým zhřešil, zapsány jsou v Letopisech králů judských.LxNad to i krve nevinné vylil Manasse velmi mnoho, takže jí naplnil Jerusalem až do krajností, kromě hříchů svých, do kterých uvedl Judu, aby činil, co je zlé v očích Hospodinových.%xprotože činili, co je zlé v očích mých, a bez přestání popouzeli mne, ode dne, jak vyšli otcové jejich z Egypta, až do dneška."-xOpustím zbytky dědičného majetku svého, a vydám je v ruce nepřátel jejich; i budou pustošeni a otupováni ode všech nepřátel svých,G x Budu měřiti Jerusalem provazcem Samaře a krokvicí domu Achabova, shladím Jerusalem jako bývají shlazovány desky, a shladě obrátím (ji) a přejedu několikrát rydlem povrch její.% Ex tedy toto praví Hospodin, Bůh Israelův: Hle, já uvedu neštěstí na Jerusalem a na Judu, že bude zníti v obou uších tomu, kdokoliv o tom. uslyší.. Wx „Protože činil Manasse, král judský, ohavnosti tyto, horší nežli vše, co činili Amorrhejští před ním, a uvedl i Judu do hříchů nečistotami svými:@ }x I mluvil Hospodin skrze služebníky své proroky, řka: 5x Oni však neuposlechli, ale dali se svésti Manassem, že činili horší věci, nežli národové, které potřel Hospodin před syny Israelovými.b ?xA již nedopustím, aby se pohnula noha Israelova ze země, kterou jsem dal otcům jejich, budou-li jen skutečně šetřiti všeho, co jsem jim přikázal, všeho zákona, který jim dal Mojžíš, služebník můj."xPostavil také modlu Ašery, kterou byl dal udělati, ve chrámě Hospodinově, o kterém pravil Hospodin Davidovi a Šalomounovi, synu jeho: „V chrámě tomto, v Jerusalemě, který jsem vyvolil ze všech kmenův Israelových, umístím jméno své na věky.=uxProvedl syna svého ohněm, zabýval se hadačstvím a čarodějstvím, zřídil (si) věštce a mnoho kouzelníků; tak činil, co je zlé v očích Hospodinových, a popouzel ho.a=xBa nadělal oltářů všemu vosku nebeskému i v obou nádvořích chrámu Hospodinova.~wxTaké vystavěl oltáře v domě Hospodinově, o kterém byl řekl Hospodin: „V Jerusalemě umístím jméno své."NxVzdělal zase výšiny, které byl zničil Ezechjáš, otec jeho, vystavěl oltáře Baalovi, udělal háje, jako byl učinil Achab, král israelský, klaněl se všemu vojsku nebeskému a ctil je.xČinil, co bylo zlé v očích Hospodinových podle modlářství národů, jež vyplenil Hospodin před syny Israelovými. xDvanáct let bylo Manassovi, když počal kralovati, a padesát pět let kraloval v Jerusalemě. Jméno matky jeho: Hafsiba.`;xKdyž usnul Ezechjáš s otci svými, stal se králem Manasses, syn jeho, místo něho.;qxOstatní pak věci Ezechjášovi, i všecka statečnost jeho, kterak udělal rybník, a vodu po trubách uvedl do města, zapsáno je (jak známo) v Letopisech králů judských. xI řekl Ezechjáš Isajášovi: „Dobrá je řeč Hospodinova, kterou jsi pronesl; budiž (jen) trvalý pokoj za mých dnů!"~xA ze synů tvých, kteří vzejdou z tebe, které zplodíš, pobráni budou, a stanou se komorníky při dvoru krále babylonského."7}ixHle, přijdou dni, kdy bude odneseno vše, co je v domě tvém, a co nachovali otcové tvoji až do tohoto dne, do Babylonu: nezůstane (z toho) nic – praví Hospodin. – G| xŘekl tedy Isajáš Ezechjášovi: „Slyš řeč Hospodinovu:9{mxOn tázal se dále: „Co viděli v domě tvém?" Ezechjáš odvětil: „Vše, cokoli je v domě mém, viděli; ničeho není v pokladech mých, čeho bych jim byl neukázal."QzxTu však přišel Isajáš prorok ke králi Ezechjášovi a řekl mu: „Co pravili muži tito? A odkud přišli k tobě?" Ezechjáš mu odpověděl: „Ze země daleké přišli ke mně, z Babylona."yx Ezechjáš radoval se, že přišli a ukázal jim klenotnici, zlato, stříbro, rozličná vonidla, také masti, i zbrojnici svou, a vše, co bylo lze nalézti v pokladech jeho; nebylo, čeho by jim nebyl ukázal Ezechjáš v domě svém a v celé říši své.x/x Toho času poslal Berodach-Baladan, syn Baladanův, král babylonský, list a dary Ezechjášovi; neboť byl slyšel, že nemocen byl Ezechjáš..wWx Volal tedy Isajáš prorok k Hospodinu, i vrátil stín [po čárkách, po kterých již byl sešel], na slunečních hodinách Achazových nazpět o deset stupňů."v?x Ezechjáš pravil: „Snadno jest, aby stín vzrostl o deset čárek, proto nechci, by se to stalo; ale (chci), aby se vrátil nazpět o deset stupňů."Su!x Isajáš mu odpověděl: „Toto bude znamením od Hospodina, že učiní Hospodin věc, kterou řekl: Chceš, aby postoupil dále stín o deset čárek, či by se vrátil nazpět o tolikéž stupňů?""t?xPrve však tázal se Ezechjáš Isajáše: „Jaké bude znamení, že mě uzdraví Hospodin a že budu moci jíti třetího dne do chrámu Hospodinova?"tscxI řekl Isajáš: „Přineste hrudu fíků!" Když ji přinesli a přiložili na vřed jeho, byl uzdraven.:roxA přidám ke dnům tvým patnáct let; z ruky krále assyrského také vysvobodím tebe i toto město, a chrániti budu toto město pro sebe a pro Davida, služebníka svého."xqkx„Vrať se a rci Ezechjášovi, vůdci lidu mého: Toto praví Hospodin, Bůh Davida, otce tvého: Slyšel jsem modlitbu tvou a viděl jsem slzy tvé. Hle tedy, uzdravím tě, třetího dne budeš moci jíti nahoru ke chrámu Hospodinovu.[p1xPrve nežli vyšel Isajáš do prostředního dvora, oslovil jej Hospodin a řekl:@o{x„Prosím, Hospodine, rozpomeň se přece, že jsem chodil před tebou věrně a se srdcem celým, a co je libé před tebou, že jsem činil!" A plakal Ezechjáš pláčem velikým.OnxOn však obrátil tvář svou ke stěně a modlil se k Hospodinu řka:Lm xV těch dnech roznemohl se Ezechjáš až k smrti; i přišel k němu prorok Isajáš, syn Amosův, a řekl mu: „Toto praví Hospodin Bůh: Pořiď o svém domě, nebo zemřeš a nebudeš živ."Llx%Když pak (jednou) klaněl se ve chrámě Nesrochově bohu svému, Adramelech a Sarasar, synové jeho, zabili ho mečem, a utekli do Armenie. I stal se králem Asarhaddon, syn jeho, místo něho.Ekx$vrátil se Sennacherib, král assyrský, a zůstal v Ninive.;jqx#I stalo se té noci, že přišel anděl Hospodinův a porazil v ležení assyrském sto osmdesát pět tisíců. Když ráno vstali, viděli samé mrtvoly. Odtrhl tedy, odešel,Ti#x"Záchranným štítem jsem tomuto městu pro mne a pro mého sluhu Davida."ah=x!Cestou, kterou přišel, se vrátí, avšak do města tohoto nevejde – [dí Hospodin]. g;x „Pročež toto praví Hospodin o králi assyrském: Nevejde do města tohoto nevstřelí do něho šípu, štít ho neobklíčí, násep ho neobepne!gfIxVyjdoutě z Jerusalema zbytky, zachránění s hory Sion; Horlivost Pána vojsk to učiní.“LexCo zbude z Judova lidu, zapustí kořen dolů a plod vydá vzhůru.?dyx„Tobě pak, Ezechjáši, toto bude znamením: Jídej letos, co kde najdeš, na rok pak, co se samo zrodí, třetí rok však sejte a žněte, štěpujte vinice, jezte z nich plody!PcxTy jsi šíleně se na mne vztekal, zpupnost tvá došla mých uší: proto vstrčím kroužek do tvých chřípí, udidlo do tvých pysků, a nazpět odvedu tě zase cestou, po které jsi přišel."\b3xJak sedáš, sem tam chodíš, cestu tvou předvídám, též i vztek tvůj na mne.=auxjejich obyvatelstvo vysílené by se chvělo a hanbilo, trávě na poli by se podobalo, bylině vzcházející, (rostlině) na střeše, která vadne dříve nežli může dorůst.F`x„Zdali slyšíš? Od pradávných časů chtěl jsem to učiniti. Od starých dob připravoval jsem to, teď jsem způsobil to: v pahorky ssutin by byly (obráceny) pevnosti bojujících,|_sxJá jsem vykopával a pak pil jsem vody cizozemské; vysušil jsem chodidly svých nohou všecky hrazené proudy"."^{xSluhy svými zhaněl jsi Hospodina, mysle si: „S množstvím svých vozů vyjel já jsem na vrcholy horské nejzazšího Libanu, zpodtínal jsem vysoké jeho cedry jakož i výborné jedle. Pronikl jsem na jeho až konec, v houštinu lesů jeho.] xKoho jsi potupil a komu ses rouhal? Proti komu jsi mluvil? Proti komu jsi vysoko pozdvihl oči své? Proti Svatému Israelovu!.\WxTato je řeč, kterou promluvil Hospodin o něm: „Pohrdá tebou a posmívá se tobě panenská dcera Sionská, za tvými zády hlavou pokyvuje dcera Jerusalemská.:[oxI vzkázal Isajáš, syn Amosův, Ezechjášovi: „Toto praví Hospodin, Bůh Israelův: „Zač modlil ses ke mně stran Sennacheriba, krále assyrského, vyslyšel jsem tě."Z+xNyní však, Hospodine, Bože náš, vysvoboď nás z ruky jeho, ať poznají všecka království země, že ty, Hospodine, jediný jsi Bůh!" Y xa uvrhli bohy jejich do ohně, – nebo nebyli (to) bohové, ale dílo rukou lidských ze dřeva a z kamene – a zahladili je.^X7xTak jest, Hospodine, zpustošili králové assyrští národy a všecky země jejich,W7xNakloniž ucha svého a slyš! Otevři, Hospodine, oči své, a viz! Slyš všecka slova Sennacheriba, který poslal, aby zhaněl nám Boha živého.0V[xa modlil se před obličejem jeho řka: „Hospodine, Bože Israelův, který sídlíš nad cheruby, ty jediný jsi Bůh všech králů země, tys učinil nebe i zemi.U xKdyž tedy vzal Ezechjáš list z ruky poslův a přečetl jej, šel nahoru do domu Hospodinova, rozvinul jej před Hospodinem,QTx Kde je král Ematu, král Arfadu, a král města Sefarvaimu, Any a Avy?"S/x Zda vysvobodili bohové národů všecky ty, jež pohubili otcové moji, totiž Gozan, Haran, Resef, obyvatelstvo Edenu, které bylo v Telassaru?Rx Nebo ty sám jsi slyšel, co učinili králové assyrští všem zemím, kterak je pohubili; zda tedy ty jediný budeš moci vyváznouti?+QQx Toto rcete Ezechjášovi, králi judskému: Ať neošálí tě bůh tvůj, v něhož doufáš, a neříkej: „Nebude dán Jerusalem do rukou krále assyrského!"SP!x Když pak uslyšel (Sennacherib) o Tarakovi, králi etiopském, ani pravili: „Hle, vytáhl, aby bojoval proti tobě," [a když táhl proti němu], poslal posly k Ezechjášovi, králi judskému, řka:vOgxI navrátil se rabsake a zastal krále assyrského, an dobývá Lobny; byltě slyšel, že odtrhl od Lachise.qN]xHle, já mu dám ducha, že uslyše novinu vrátí se do země své, a porazím jej mečem v zemi jeho."6MgxIsajáš jim řekl: „Toto povíte pánu svému: Takto mluví Hospodin: „Neboj se těch řečí, které jsi slyšel, jimiž rouhali se mi služebníci krále assyrského.KLxKdyž tedy přišli služebníci krále Ezechjáše k Isajášovi, K xSnad všimne si Hospodin, Bůh tvůj, všech slov rabsaka, jehož poslal král assyrský, pán jeho, by rouhal se Bohu živému, a potrestá ho za slova, která slyšel Hospodin, Bůh tvůj; vykonej tedy modlitbu za ostatek (lidu), který ještě zbývá."J/xA ti řekli: „Toto praví Ezechjáš: „Den trápení, trestu a potupy je den tento; přišli synové až ku porodu, ale síly nemá rodička.IxPoslal také Eljakima, správce domu, Sobnu, písaře a starší kněží, oblečené v žínici, ku proroku Isajáši, synu Amosovu.qH _xKdyž to uslyšel Ezechjáš král, roztrhl roucha svá, a oděv se žínicí vešel do domu Hospodinova.9Gmx%I přišel k Ezechjášovi Eljakim, syn Helkjášův, správce domu, Sobna písař, a Joahe, syn Asafův, kancléř, majíce roucha roztržená, a oznámili mu slova rabsakova.hFKx$Lid mlčel a nic mu neodpověděl; nebo tak jim byl král nakázal, aby nic neodpovídali jemu.E x#Kteří ze všech bohů zemí vysvobodili území své z ruky mé, aby (také) Hospodin mohl vysvoboditi Jerusalem z moci mé?" Z+~~~N~}}}}P}||C|{{{{r{S{1{zzzEyyxxxGxwww vv}uuuAtttt ss rrmr5qqqlppXp+oo_o8nnnXn$mmmnm ll8kkkjj ii'hhzh)ggg)fff'eeese;ddd~ccc{cCbbb^aaaXa ``_[^^I]]c\\\\h\[[KZZZwZYYYKXXyWWYW VVfUUU%TTTJSSoRRRQQQPPsPOZNNN MqLLLyL'KKIK"JJJ'IIkI"HHxHGG(F%EED!CC#BBBAA-@???C>>S> ==<6;;(::9}88]7W7%666F6555P5 44G4 333222^111i1000W0///0..--_-#,,,i,*+++e+8+**I*))^(O'''d'4&&Y& %%S%$c##[""" !! sV^O}9pZav^cCP  | / [  Z -IKgd${Z3@\f1V Gabaonu pak bydlili (. . .) otec Gabaonův – jméno jeho manželky Maacha – Je Ti jsou praotcové a hlavy rodů, kteří bydlili v Jerusalemě.@d{Jersiáš, Eliáš a Zechri (byli) synové Jeroliamovi.(cKSamsari, Sohorjáš, Otoljáš,5beJefdajáš a Fanuel (byli) synové Sesakovi.$aCHananja, Elam, Anatotjáš,`7Abdon, Zechri, Hanan,_7Jesfam, Heber, Eliel,?^yAdajáš, Barajáš a Samarat (byli) synové Semejovi."]?Eljoenaj, Seletaj, Eliel,\7Jakim, Zechri, Zabdi,=[uJesamari, Jezliáš, Jobab (byli) synové Elfaalovi.-ZUZabadjáš, Mosollam, Hezeki, Heber,6YgMichael, Jesfa a Joha (byli) synové Bariovi.!X=Zabadjáš, Arod, Beder,W7Ahio, Sesak, Jerimot,RV Baria a Sama byli hlavy rodů bydlících v Ajalonu; ti zahnali Geťany.eUC A synové Elfaalovi: Heber, Misaam a Samad; ten vystavěl Ono a Lod, jakož i osady jejich.+TQ Mehusim zplodil Abitoba a Elfaala.KS Jehusa, Sechiu a Marmu. Ti jsou synové jeho, hlavy svých rodů.ER zplodil z Hodesy, ženy své Jobaba, Sebiu, Mosu, Molchoma,_Q7Saharaim pak zplodil v Moabsku – když propustil Husimu a Baru, své manželky – QPtaké Naaman a Achjáš; Gera, ten je převedl; a zplodil Ozu a Ahiuda.iOKti jsou synové Ahodovi, hlavy rodů sídlících v Gabae, kteří byli převedeni do Manahatu;N9Gera, Sefufan a Huram,M7Abisue, Naaman, Ahoe.2L_Synové Baleovi byli: Addar, Gera, Abiud,*KONohau čtvrtého a Rafu pátého.ZJ /Benjamin zplodil Baleho, prvorozeného svého, Asbela, druhého, Aharu třetího,HI (Všichni ti jsou synové Aserovi, hlavy rodů, vybraní a velmi statní vojvodové vojvodů; a počet těch, kteří byli ve věku, kdy je člověk schopen k boji, byl dvacet šest tisíců.1H]'Synové Ollovi: Aree, Haniel a Resjáš./GY&Synové Jeterovi: Jefone, Fasfa a Ara.2F_%Bosor, Hod, Samma, Salusa, Jetran a Bera.:Eo$Synové Sufovi: Sue, Harnafer, Sual, Beri, Jamra,DD#A synové Helema, bratra jeho: Sufa, Jemna, Selles a Amal.8Ck"Synové pak Somerovi.: Ahi, Roaga, Haba a Aram.OB!Synové Jeflatovi: Fosech, Chamaal a Asot; ti jsou synové Jeflatovi.JA  Heber pak zplodil Jeflata, Somera, Hotama a Suau, jejich sestru.F@Synové Bariovi: Seber a Melchiel; ten jest otec Barsaitův.M?Synové Aserovi: Jemna, Jesua, Jessui, Baria a Sara, jejich sestra.X>)a u synů Manassových: Betsan s příslušnými osadami, Tanach s příslušnými osadami, Mageddo s příslušnými osadami, Dor s příslušnými osadami. V těch sídlili synové Josefa, syna Israelova.T=!Majetek jejich a sídla byla: Betel s příslušnými osadami, k východu Noran a k západu Gazer s příslušnými osadami, dále Sichem s příslušnými osadami, až do Azy s příslušnými osadami;4<cz něho pošel Nun, který měl syna Josue.M;a ten zplodil Laadana; jeho syn byl Ammiud, který zplodil Elisamu;I: Jeto syn (byl) Rafa, Resef a Tale, ze kterého se narodil Taan,a9;Dcera pak jeho byla Sara, která vystavěla Bethoron dolejší i hořejší a Ozensaru.8}A vešel k manželce své a ta počala a porodila syna, kterého nazvala Beria, že byl zplozen v neštěstí jeho rodu.c7?Proto kvílil Efraim, otec jejich, mnoho dní, a přišli bratří jeho, by ho těšili:.6toho syn Sutala – a [syn jeho] Ezer a Elad. Ty zabili Geťané, domorodci, ježto byli přitáhli (dolů), aby napadli jejich majetek.~5uSynové Efraimovi: Sutala, – Bared, syn jeho, Tahat, syn jeho. Elada, syn jeho, Tahat, syn jeho, a toho syn Zabad,=4uSynové Semidovi (byli): Ahin, Sechem, Leki a Aniam.G3Sestra její Hammolechet porodila Išhoda, Abiezera a Moholu.U2#A syn Ulamův Badan. Ti jsou synové Galaada, syna Machira, syna Manassova.{1oMaacha, manželka Machirova porodila syna a nazvala ho Fares; jeho bratr slul Sares a synové jeho: Ulam a Reken.03Machir pak vzal manželky [synům svým] Hafim a Safan a měl sestru jménem Maacha. Jméno druhého (bylo) Salfaad a Salfaadovi narodily se dcery.W/'Syn Manassův: Esriel; syrská jeho ženina porodila Machira, otce Galaadova.K. Synové Neftaliovi: Jasiel, Guni, Jeser a Sellum, synové Balini.?-y Sefam a Hafam synové Hirovi; a Hasim synové Aherovi., ti všichni jsou synové Jadihelovi, hlavy svých rodů, mužové velmi silní, sedmnácte tisíců dvě stě bojovníků.u+c Synové pak Jadihelovi: Balan. A synové Balanovi: Jehus, Benjamin, Aod, Chanana, Zetan, Tarsis a Ahisahar;p*Y Podle rodů a rodových hlav bylo jich sečteno dvacet tisíců dvě stě velmi statných bojovníků. ) Synové Bechorovi: Zamira, Joas, Eliezer, Eljoenaj, Amri, Jerimot, Abjáš, Anatot a Almat; ti všichni jsou synové Bechorovi. (9Synové Belovi: Esbon, Ozi, Oziel, Jerimot a Uraj, pět hlav rodů a velmi statných bojovníků; bylo jich všech dvacet dva tisíce třicet čtyři.>'wSynové Benjaminovi: Bela, Bechor a Jadihel, ti tři.&Jejich bratří ze všech čeledí Issacharových bylo napočítáno osmdesát sedm tisíců velmi statných bojovníků.%+K rodům a příbuzenstvům jejich příslušelo třicet šest tisíc mužů schopných boje, velmi silných; neboť měli mnoho žen a dětí.v$eSynové Oziovi: Izrahjáš; z toho se narodili Michael, Obadjáš, Joel a Jesjáš, všech pět pohlavárů.E#Synové Tolovi: Ozi, Rafajáš, Jeriel, Jemaj, Jebsem a Samuel, hlavy svých rodů. Z čeledi Tolovy bylo sečteno ve dnech Davidových dvacet dva tisíce šest set mužů velmi silných.A" Synové Issacharovi: Tola, Fua, Jasub a Simeron, čtyři.T!!QHesebon s příslušnými pastvinami a Jezer s příslušnými pastvinami.x iPa z (území) kmene Gadova: Ramot v Galaadu s příslušnými pastvinami, Manaim s příslušnými pastvinami,SOKademot s příslušnými pastvisky a Mefaat s příslušnými pastvisky,5cNza Jordánem pak proti Jerichu na východní straně Jordánu z (území) kmene Rubenova: Bosor na poušti s příslušnými pastvinami, Jassa s příslušnými pastvisky,$AMZbývajícím pak Merarovcům (bylo dáno) z (území) kmene Zabulonova: (. . .) Remmono s příslušnými pastvisky a Tabor s příslušnými pastvinami,7La z (území) kmene Neftali: Kedes v Galilei s příslušnými pastvisky, Hamon s příslušnými pastvisky, a Karjatajm s příslušnými pastvisky.PKHukak s příslušnými pastvisky a Rohob s příslušnými pastvisky;W'Jz (území) kmene Aserova: Masal s příslušnými pastvisky, podobně Abdon,PIRamot s příslušnými pastvisky, a Anem s příslušnými pastvisky;nUHz (území) kmene Issacharova: Kedes a příslušné pastviny, Daberet s příslušnými pastvinami,/WGGersonovcům z rodu (Levi) (byl dán z území) polovice kmene Manassova Gaulon v Basanu s příslušnými pastvinami, jakož i Astarot s příslušnými pastvinami;"=Fa z polovice kmene Manassova (dána byla): Aner s příslušnými pastvinami, Balaam s příslušnými pastvinami – ostatním totiž z rodu Kaatovců.RE(. . .) Helon s příslušnými pastvisky a Getremmon týmže způsobem;A}DJekmaam s příslušnými pastvinami, podobně Bethoron, Cdali jim útočištné město Sichem s příslušnými pastvisky na horách Efraimských, Gazer s příslušnými! pastvinami,q[BA těm, kteří byli z čeledi Kaatovců, dostalo se měst v úděl jejich: (v území) kmene EfraimovaAdali (jim) losem z území kmene Judovců, kmene Simeonovců a kmene Benjaminovců ta města, která zejména vyjmenovali.M@Synové Israelovi dali Levitům města s příslušnými pastvisky;ta?Rodům Merarovců pak dali losem z území kmene Rubenova, kmene Gadova a kmene Zabulonova měst dvanáct.1>Rodům Gersonovců (dali) z území Issacharova, z území Aserova, z území (. . .) Neftaliova, a z území Manasseova v Basanu měst třináct.e C=Ostatním z rodu Kaatovců dali (. . .) z polovice kmene Manas sova v držení deset měst.4 aw3Bokki, syn jeho, Ozi, syn jeho, Zarahjáš, syn jeho,`92Jsou pak synové Áronovi tito: Eleazar, syn jeho, Finees, syn jeho, Abisue, syn jeho, 1Áron však a synové jeho pálili na oltáři zápalných obětí a na oltáři kadidlovém; (byli ustanoveni) ke všelikým úkonům ve velesvatyni, jakož i k tomu, by se modlili za Israele, podle všeho, co byl při kázal Mojžíš, služebník Boží.ve0Jejich bratří, (ostatní) Levité, kteří ustanoveni jsou ke všeliké službě stánku domu Hospodinova:?y/syn Moholiho, syn Musiho, syna Merariho, syna Leviova.-~U.syn Amasaje, syn Boniho, syn Somera,9}m-syn Hasabjáše, syn Amasjáše, syn Helkiáše,y|k,A synové Merariovi, jejich bratří, (kteří stávali) po levici: Etan, syn Kusiův: syn Abdiho, syn Malocha,4{c+syn Jeta, . . . syna Gersona, syna Leviova.*zO*syn Etana, syn Zammy, syn Semeje,*yO)syn Atanaje, syn Zary, syn Adaje,7xi(syn Michaela, syn Basajáše, syn Melchiáše,[w/'Bratr jeho Asaf, který stával mu po pravici: Asaf, syn Barachjáše, syn Samay,Ca Balu, syna Azaza, syna Sammy, syna Joelova; ten sídlil v Aroeru až do Neba a Beelmeonu;~=uJeho bratří a všecek rod jeho, když byli počítáni po rodinách svých, měli knížata Jehiela, Zacharjáše,y<kBeera, syn jeho, kterého odvedl do zajetí Telgatfalnasar, král assyrský; byl knížetem ve kmeni Rubenově.<;sMicha, syn jeho; Rejáš, syn jeho; Baal, syn jeho;O:Synové Joelovi: Samjáš, syn jeho; Gog, syn jeho; Semej, syn jeho.;Y9+synové tedy Rubena, prvorozence Israelova: Enoch, Fallu, Esron a Karmi (. . .)85ale Juda, který byl nejsilnější mezi bratřími svými; z jeho rodu vzešla knížata, avšak prvorozenská práva byla přičtena Josefovi – k7 QSynové Rubena, prvorozence Israelova – ten totiž byl jeho prvorozený, ale když poskvrnil lože otce svého, dána byla jeho práva prvorozenecká synům Josefa, syna Israelova; on však není počítán za prvorozeného,r6]+pobili zbytky Amalečanů, kterým se podařilo uniknouti, a usadili se. tam místo nich až do dneška.51*Ze synů Simeonových odešlo také na hory Seirské pět set mužů majících v čele Faltiáše, Naarjáše, Rafajáše a Oziela. syny Jesiovy,4w)Ti tedy, které jsme výše zejména vypsali, přišli ve dnech Ezechjáše, krále judského, potloukli stany jejich i obyvatele, kteří se tam nalézali, vyhladili je až do dneška a usadili se místo nich, nebo nalezli tu přehojné pastvy.3{(nalezli také pastvy hojné, velmi dobré, a zemi velmi širokou, pokojnou a plodnou, ve které prve sídlili Chamovci.a2;'I vyšli a přišli do Gadoru až k východu údolí, by hledali pastev stádům svým;d1A&Tito jsou jmenované hlavy svých rodů a ve svých příbuzenstvech velmi se rozmnožili.Y0+%a Ziza, syn Sefeje, syna Allona, syna Idajáše, syna Semri, syna Samajášova.K/$Eljoenaj, Jakoba, Isuhajáš, Asajáš, Adiel, Ismiel, Banajáš,F.#Joel, Jehu, syn Josabjáše, syna Sarajáše, syna Asielova;3-a"Mosobab, Jemlech, Josa, syn Araasjášův,,}!se všemi příslušnými vesnicemi kolem těch měst až do Baalu. To jest bydliště jejich. A seznam jejich: (Lehem),[+/ s příslušnými vesnicemi. (Dále) Etam, Aen, Remmon, Tochen a Asan, pět městn*Uv Betmarchabotě, v Hasarsusimu, v Betberaji a v Saarimu. Ta byla jejich města až do krále Davida))Mv Batuelu, v Hormě, v Sikelegu,$(Cv Bale, v Asomu, v Toladě,7'iSídlili v Bersabě, v Moladě, v Hasarsuhalu, &9Semejových synů bylo šestnáct a dcer šest; avšak jeho bratří neměli mnoho synů, nemohl tedy všecek (ten) kmen rovnati se počtem Judovcům.O%Synové Masmovi: Hamuel, syn jeho, Zachur, syn jeho, Semej, syn jeho.=$uSellum, syn jeho, Mapsam, syn jeho, Masma, syn jeho.=#uSynové Simeonovi: Namuel, Jamin, Jarib, Zara, Saul;u"cTi jsou hrnčíři přebývající ve Štěpnicích a v Ohradách; u krále, v jeho dílnách, tam bydleli.!%dále Joakim, muži z Kozeby, Joas, a Saraf, kteří byli knížaty v Moabsku a kteří se vrátili do Lahemu. Ale to jsou staré události.y kSynové Sely, syna Judova: Her, otec Lechy, Laada, otec Maresy, jakož i rody dělajících kment v Bet-Ašbea,a;Synové Simonovi: Amnon, Rinna syn Hananův a Tilon. Synové Jesiovi: Zohet a Benzohet.lQA synové manželky Odaje, sestry Nahamovy, otce Keily, byli: Garmi a Estamo, který byl z Maachy.)KA manželka jeho Judovka porodila Jareda, otce Gedora, Hebera, otce Sochoa, a Ikutiela, otce Zanoe. Ti jsou synové Betie, dcery faraonovy, kterou pojal Mered.iKSynové pak Ezry: Jeter, Mered, Efer a Jalon; a zplodil Mariama, Sammaje, a Jesbu, otce Estama.;qA synové Jaleleelovi: Zif a Zifa, Tiria a Asrael.a;Synové Kaleba, syna Jefonova byli: Hir, Ela a Naham. Synové pak Ely: (. . . a) Kenez.taMaonatovec zplodil Ofru, Sarajáš pak zplodil Joaba, otce Údolí řemeslníků; byliť tam řemeslníci.a; Synové Kenezovi: Otoniel a Sarajáš. Synové pak Otonielovi byli: Hatat a Maonatovec._7 Eston pak zplodil Betrafu, Fessea a Tehinnu, otce města Naas; to jsou muži z Rechy.F Kaleb, Suaův bratr, zplodil Mahira, který byl otec Estona.P Jabes vzýval Boha Israelova řka: „Požehnáš-li mi, rozšíříš-li meze mé, bude-li ruka tvá se mnou, a učiníšli, bych neštěstím nebyl utištěn: (. . .)" I učinil Bůh, zač prosil. Byl pak Jabes slavnější nežli jeho bratři. – Matka jeho pojmenovala ho Jabes řkouc: „Porodila jsem ho s bolestí."NKos pak zplodil Anoba, Sobobu a rod Aharehela, syna Arumova. (. . .)6gSynové Halaini: Seret, Isaar, Etnan (a Kos).]3Naaramu porodila Oozama, Hefera, Temanovce a Ahastarovce; to jsou synové Naařini.?yAssur, otec Tekuy, měl dvě manželky, Halau a Naaru.nUFanuel byl otec Gedora a Ezer otec Hosy. To jsou synové Hura, prvorozeného Efratina, otce Betlema._7A toto je rod Etamův: Jezrahel, Jesema a Jedebos. A jméno sestry jejich Asalelfuni.k ORajáš, syn Sobalův, zplodil Jahata, z něhož narodil se Ahumaj a Laad. To jsou rody Saraanů.;  sSynové Judovi: Fares, Hesron, Charmi, Hur a Sobal.e CSynové Eljoenajovi: Odujáš, Eliasub, Felejáš, Akkub, Johanan, Dalajáš a Anani, sedm.J  Synové Naarjášovi byli: Eljoenaj, Ezechjáš a Ezrikam, tři.q [Syn Sechenjášův byl Semejáš; synové tohoto byli Hattus a Jegaal, Baria, Naarjáš a Safat, šest.(ISyn Hananjášův byl Faltiáš, otec Jesejáše, jehožto syn byl Rafajáš; syn tohoto byl Arnan, z něhož narodil se Obdiáš, jehož syn byl Sechenjáš.Y+jakož i Hasabaha, Ohola, Barachjáše, Hasadjáše, Josabheseda, (těch) pět.s_Z Fadajáše pošel Zorobabel a Semej. Zorobabel zplodil Mosollama, Hananjáše, Salomitu, jejich sestru,H Melchiram, Fadajáš, Senneser, Jekemjáš, Sama a Nadabjáš.5eSynové Jechonjášovi byli: Asir, Salatiel,7iZ Joakima narodil se Jechonjáš a Sedekjáš.lQSynové Josjášovi byli: prvorozený Johanan, druhý Joakim, třetí Sedekjáš, čtvrtý Sellum.3aA Manasse zplodil Amona, otce Josjášova.I  zplodil Achaza, otce Ezechjáše, z něhož narodil se Manasse.O syn tohoto, Amasjáš zplodil Azarjáše. Azarjášův pak syn JoatanS~ otec Joramův; tento Joram zplodil Ochoziáše, z něhož pochází Joas;j}M Syn pak Šalomounův byl Roboam, jehožto syn Abjáš zplodil Asu, z něhož narodil se Josafat,W|' Všichni ti jsou synové Davidovi kromě synů ženin. A měli sestru Tamaru.5{eElisama. Eljada, Elifelet, (úhrnem) devět.&zGElifalet, Noge, Nefeg, Jafia,y9dále Jebaar, Elisama,uxcV Jerusalemě narodili se mu synové: Simmaa, Sobab, Natan a Šalomoun, čtyři z Betsaby, dcery Ammielovy: wTedy šest se mu jich narodilo v Hebronu, kde kraloval sedm let a šest měsíců. Třicet tři léta pak kraloval v Jerusalemě.Tv!pátého Safatjáše z Abitaly, šestého Jetrahama z manželky své Egly.su_třetího Absaloma, syna Maachy, dcery Tolmaje krále gessurského, čtvrtého Adonjáše, syna Aggitina,t +David pak měl tyto syny, kteří se mu narodili v Hebroně: prvorozeného Amnona z Achinoamy Jezrahelky, druhého Daniela z Abigaily Karmelky,2s]7jakož i rody písařů přebývajících v Jabesu: Tiratijští, Simatijští a Suchatijští. Ti jsou Kinejští, kteří pocházejí z Chammata, otce domu Rechabova.orW6Synové Salmovi: Betlem, Netofané, Atarot-Bet-Joab, druhá polovice Menuchotu, (hledící k). Saraj,q5rody karjatjarimské: Jetrejští, Afutejští, Sematejští a Maserejští. Z těch pocházejí Saraajští a Estaolští.Ip 4Synové Sobala, otce Karjatjarimu, byli: Haroe, půl Menuchotu;4oc3Salma, otec Betlema; Harif, otec Betgadera.an;2Ti byli synové Kalebovi. Synové Hura, prvorozenoe Efratina: Sobal, otec Karjatjarimu;hmI1Saaf, otec Madmeny, zplodil Sue, otce Machbeny a (N), otce Gabay. A dcera Kalebova byla Achsa.:lo0Ženina Kalebova Maacha porodila Sabera a Taranu.Hk /Synové. Jahaddajovi: Regom, Joatan, Gesan, Falet, Efa a Saaf.Zj-.Efa, ženina Kalebova, porodila Harana, Mosu a Gezeza. Haran pak zplodil Gezeza.5ie-Syn Sammajův Maon, a Maon byl otec Betsura.Gh,Samma zplodil Rahama, otce Jerkaama, a Rekem zplodil Sammaje.7gi+Synové Hebronovi: Kore, Tafua, Rekem a Samma.|fq*Synové Kaleba, bratra Jerameelova: Mesa, jeho prvorozenec, který jest otcem Zifa a synové Maresy, otce Hebrona.Be)Sellum zplodil Ikamjáše, Ikamjáš pak zplodil Elisamu.9dm(Elasa zplodil Sisamoje, Sisamoj zplodil Selluma,9cm'Azarjáš zplodil Hellesa, Helles zplodil Elasu,5be&Obed zplodil Jehua, Jehu zplodil Azarjáše,3aa%Zabad zplodil Oflala, Oflal zplodil Obeda,7`i$Etej pak zplodil Natana, Natan zplodil Zabada,A_}#I dal mu svou dceru za manželku a ta mu porodila Eteje.X^)"Sesan neměl synů, ale dcery, jakož i nevolníka egyptského, jménem Jeraa.I] !Jonatan pak zplodil Faleta a Zizu. Ti byli synové Jerameelovi.X\) Synové Jady, bratra Semejova: Jeter a Jonatan. Také Jeter umřel bez dětí.W['Syn Apfaimův byl Jesi; tento Jesi zplodil Sesana, Sesan pak zplodil Oholaji.HZ Synové Nadabovi byli Saled a Apfaim. Saled umřel bez dětí.XY)Jméno manželky Abisurovy bylo Abihail, která mu porodila Ahobbana a Molida.NXOnam pak měl syny: Semeje a Jadu. Synové Semejovi: Nadab a Abisur.KWSynové Rama, prvorozence Jerameelova, byli: Moos, Jamin a Achar.\V1Jerameel pojal také druhou manželku, jménem Ataru, která byla matkou Onamovou.uUcJerameelovi, prvorozenci Hesronovu narodili se synové: Ram, jeho prvorozený, Buna, Aram, Asom a Achjáš.~TuKdyž Hesron umřel, všel Kaleb k Efratě. Hesron měl také manželku Abiu, která mu porodila Ashura, otce Tekuy.S5I zabral Gessur a Aram města Jairova, jakož i Kanat s příslušnými vesnicemi, šedesát osad. Ti všichni jsou synové Machira, otce Galaadova.KRSegub zplodil Jaira, a (ten) měl dvacet tři města v Galaadsku. QPoté vešel Hesron k dceři Machira, otce Galaadova a pojal ji za manželku, když byl v šedesáti letech; ta mu porodila Seguba.8PkHur pak zplodil Uriho, a Uri zplodil Bezeleela.YO+Když Azuba zemřela, pojal Kaleb za manželku Efratu, která mu porodila Hura.NKaleb, syn Hesronův, pojal manželku jménem Azubu a z té zplodil Jeriotu a tito jsou její synové: Jaser, Sobab a Ardon.HM Abigail pak porodila Amasu, jehož otec byl Jeter, Ismaelovec.^L5Jejich sestry byly: Sarvia a Ábigail. Synové Sarviini: Abisaj, Joab a Asael, tři.*KOšestého Asoma, sedmého Davida.0J[čtvrtého Natanaela, pátého Raddaje,SI Isaj pak zplodil prvorozence Eliaba, druhého Abinadaba, třetího Simmu,1H] Booz zplodil Obeda, a ten zplodil Isaje.7Gi Nahasson zplodil Salmu, z něhož pošel Booz,TF! Ram pak zplodil Aminadaba, Aminadab zplodil Nahassona, knížete Judovců,LE Synové Hesronovi, kteří se mu narodili: Jerameel, Ram a Kalubi.$DCSynové Etanovi: Azarjáš.jCMSynové Charmiovi: Achar, který zarmoutil Israele, ježto zhřešil krádeží věcí klatých.\B1Synové Zarovi: Zamri, Etan, Eman, jakož i Chalchal a Dara, úhrnem pět (. . .).*AOSynové Faresovi: Hesron a Hamul.c@?Tamar pak, snacha jeho, porodila mu Faresa a Zaru. Bylo tedy všech synů Judových pět.*?MSynové Judovi: Her, Onan a Sela; ti tři narodili se mu ze Sueovy dcery, Kanaanky. – Her, prvorozenec Judův, byl zlý před Hospodinem; proto ho zabil. – 3>aDan, Josef, Benjamin, Neftali, Gad a Aser.I= Synové Israelovi: Ruben, Simeon, Levi, Juda, Issachar, Zabulon,D< 6kníže Magdiel, kníže Hiram; ta byla knížata edomská.5; g5kníže Kenez, kníže Teman, kníže Mabsar,5: g4kníže Oolibama, kníže Ela, kníže Finon,x9 k3Po smrti Adadově počali býti v Edomsku místo králů knížata: kníže Tamna, kníže Alva, kníže Jetet,8 /2Když i ten umřel, nastoupil na jeho místo Adad; sídlo jeho slulo Fau; a manželka jeho se jmenovala Meetabel, dcera Matredy, dcery Mezaabovy.L7 1Když i Saul umřel, kraloval místo něho Balanan, syn Achoborův.d6 C0Když umřel i Semla, stal se místo něho králem Saul z Rohobotu, který jest nad Řekou.D5 /Po smrti Adadově postoupil na jeho místo Semla z Masreky.4 .Když i Husam zemřel, panoval místo něho Adad, syn Badadův, který porazil Madiany v Moabsku; jeho sídlo slulo Avit.J3 -Po smrti Jobabově stal se králem místo něho Husam z Temanska.N2 ,Když Bale zemřel, kraloval místo něho Jobab, syn Zareův z Bosry.1 /+Králové, kteří kralovali v Edomsku, prve než byl který král nad syny Israelovými, jsou tito: Bale, syn Beorův; město jeho slulo Denaba.N0 *Synové Eserovi: Balaan, Zavan a Jakan. Synové Disanovi: Hus a Aran.:/ q)Synové Disonovi: Hamram, Eseban, Jetran a Charan.q. ](Synové Sobalovi: Alian, Manahat, Ebal, Sefi a Onam. Synové Sebeonovi: Aja a Ana. Synové Anovi: Dison.C- 'Synové Lotanovi: Hori, Homam. Sestra Lotanova byla Tamna.H,  &Synové Seirovi: Lotan, Sobal, Sebeon, Ana, Dison, Eser, Disan.4+ e%Synové Rahuelovi: Nahat, Zara, Samma, Meza.K* $Synové Elifazovi: Teman, Omar, Sefi, Gatan, Kenez, Tamna, Amalek.>) y#Synové Esauovi: Elifaz, Rahuel, Jehus, Ihelom a Kore.E( "Abraham zplodil Isáka, jehožto synové byli Esau a Israel.a' =!Synové Madianovi: Efa, Efer, Henoch, Abida a Eldaa. Ti všichni jsou synové Ketuřini.?& y Synové Ketury, ženiny Abrahamovy, které porodila: Zamram, Jeksan. Madan, Madian, Jesbok a Sue. Synové Jeksanovi: Saba a Dadan. Synové Dadanovi: Assuřané, Latusané a Laomané.7% kJetur, Nafis; Kedma; ti jsou synové Ismaelovi.)$ OMasma, Duma, Massa, Hadad, Terna,U# %Rody jejich jsou tyto: Prvorozený Ismaelův Nabajot, Kedar, Adbeel, Mabsam,+" SSynové Abrahamovi: Isák a Ismael.! ;Abram, to jest Abraham.  5Serug, Nachor, Tare, 5Heber, Faleg, Ragau, 3Sem, Arfaxad, Sale,D Ofira, Hevilu a Jobaba; ti všichni jsou synové Jektanovi. ;Hebala, Abimaela, Sabu,( Mjakož i Adorama, Huzala, Deklu,< uJektan pak zplodil Elmodada, Salefa, Asarmota, Jare, Heberovi narodili se dva synové: jméno jednoho Faleg – protože za dnů jeho rozdělena byla země – a jméno jeho bratra Jektan.7 kArfaxad pak zplodil Sale, a ten zplodil Hebera.Z /Synové Semovi: Elam, Assur, Arfaxad, Lud, Aram (. . .) Hus, Hul, Geter a Mosoch. ;Arada, Samara a Hamala. 1Heva, Araka, Sina,! ?Jebusa, Amorrha, Gergesa,; s Kanaan pak zplodil svého prvorozence Sidona, Heta,O  jakož i Fetrusy a Kasluy – odtud vyšli Filišťané – a Kaftory.4 e Mesraim zplodil Ludy, Anamy, Laaby a Neftuy,Q  Chus také zplodil Nemroda; ten počal ukazovati, že jest rekem v zemi.a = Synové Chusovi: Saba, Hevila, Sabata, Regma a Sabatacha. Synové Regmovi: Saba a Dadan.5 gSynové Chamovi: Chus, Mesraim, Fut a Kanaan.6  iSynové Javanovi: Elisa a Tarsis, Ret a Dodan.  @ ~~n~5}}p||{{@zz8yyy:xxewww,vvuuFtt[srrr%qappp-ooBnn mmXllkktk,jjjiiiAhhgggQfeee2d[ccAbbkaa!``=_^^]]m\\y\[[ZdZ Y]XX*WWrVUU TSS/RRcQQQQ\Q"PP~P9POOOOYO NNN]N+MMM:LLKJJJvJ$ITIHHHHXGG9FEDCCBB A~A$@@@`??|?>==/< CPřinesli tedy archu Boží, postavili ji prostřed stanu, který byl pro ni postavil David, a přinášeli celopaly, jakož i pokojné oběti před Bohem.E=Když přišla Hospodinova archa úmluvy až do města Davidova, Michol, dcera Saulova, vyhlédajíc z okna, viděla krále Davida, an poskakuje a křepčí, i pohrdla jím v srdci svém.<Veškeren Israel provázel Hospodinovu archu úmluvy s jásotem; troubili na rohy i trouby, a hráli na cimbály, na harfy a na citary.F;David oděn byl rouchem kmentovým, také všichni levité, kteří nesli archu, hudebníci i Chonenjáš, představený proroků mezi hudebníky; David nad to byl oblečen v efod lněný.u:cKdyž pomohl Bůh levitům, kteří nesli Hospodinovu archu úmluvy, obětovali sedm býků a sedm beranů. 9David tedy, [všichni] starší Israelovi a tísícníci šli, by přenesli Hospodinovu archu mluvy z domu Obededomova s jásotem.48aSebenjáš, Josafat, Natanael, Amasaj, Zacharjáš, Banajáš a Eliezer, kněží, troubili na trouby před archou Boží; také Obededom a Jehjáš byli strážci archy.57eBarachjáš a Elkana (byli) strážci archy.6Chonenjáš pak, přední z levitů, který byl v čele proroků (byl ustanoven), aby předzpěvoval nápěv, nebo byl velmi dovedný.x5iMatatjáš, Elifalu, Makenjáš, Obededom, Jehiel a Ozaziu [hráli] na citary osmistrunné vítěznou píseň.u4cZacharjáš, Oziel, Semiramot, Jahiel, Ani, Eliab, Maasjáš a Banajáš na harfy tajuplné věci [hráli];Q3Hudebníci (byli): Heman, Asaf a Etan; ti hráli na měděné cimbály.O2A s nimi bratry jejich ve druhé řadě: Zacharjáše, [Bena], Jaziela, Semiramota, Jahiela, Aniho, Eliaba, Banajáše, Maasjáše, Matatjáše, Elifalu, Makenjáše, Obededoma a Jehiela, vrátné.!1;Ustanovili tedy levity: Hemana, syna Joelova a z bratří jeho Asafa, syna Barachjášova; z Merarovců pak, jejich bratří, Etana, syna Kasajášova.90kDavid řekl také hlavám levitů, by ustanovili ze svých bratří zpěváky s nástroji hudebními, totiž harfami, citarami a cimbály, by zazníval do výše zvuk radosti.~/uA nesli levité archu Boží, jak byl přikázal Mojžíš, podle slova Hospodinova, na ramenou svých, na tyčích.Z.-Posvětili se tedy kněží a levité, by nesli archu Hospodina, Boha Israelova. - aby, kdybychom něco nepřístojného učinili, nestalo se i nyní jako prve, kdy zbil nás Hospodin, že jste nebyli přítomni.":,m A řekl jim: „Vy, kteří jste hlavy rodů levitských, posvěťte se s bratřími svými a přineste archu Hospodina, Boha Israelova, na místo, které jest jí připraveno,+} Povolal pak David Sadoka i Abjatara, kněze, jakož i levity: Uriiela, Asajáše, Joela, Semejáše, Eliela a Aminadaba.S* Z Ozielovců: Aminadab, hlava rodu a bratři jeho, sto dvanáct (mužů).N) Z Hebronovců: Eliel, hlava rodu a bratři jeho, osmdesát (mužů).T(!Z Elisafanovců: Semejáš, hlava rodu a bratři jeho, dvě stě (mužů).P'Z Gersomovců: Joel, hlava rodu a bratří jeho, sto třicet (mužů).W&'Z Merarovců: Asajáš, hlava rodu a bratři jeho, dvě stě dvacet (mužů).M%Z Kaatovců: Uriel, hlava rodu a bratři jeho, sto dvacet (mužů).0$[(Shromáždil) také Aronovce a levity:#I shromáždil veškeren lid israelský do Jerusalema, by přenesena byla archa Hospodinova na své místo, které jí byl připravil.)"KTehdy řekl David: „Nepřísluší nikomu nositi archu Boží kromě levitů, které vyvolil Hospodin, aby ji nosili, a přisluhovali jí na věčné časy."l! SNadělal si také domů v městě Davidově, a připraviv místo arše Boží roztáhl pro ni stan.} sI rozhlášeno bylo jméno Davidovo po všech krajinách a Hospodin způsobil, že se ho báli všichni národové.pYUčinil tedy David, jak mu byl přikázal Bůh a porazil vojska Filišťanů od Gabaonu až do Gazeru.#?Až uslyšíš ve vrcholech hrušek šust, jako by někdo kráčel, tehdy dej se do boje; nebo půjde Bůh před tebou, aby porazil vojska Filišťanů."}stázal se opět David Boha a Bůh mu řekl: „Netáhni vzhůru za nimi, odtáhni od nich, a jdi na ně od hrušek.L Když zase jindy Filišťané přitrhli a rozsadili se po údolí,B Bohy jejich, které tam zanechali, kázal David spáliti.Q A když oni vtrhli do Baal-Farasimu, porazil je tam David a řekl: „Protrhl Hospodin nepřátele mé skrze mne, jako při vodní průtrži bývá." Proto dáno místu tomu jméno: „Baal-Farasim."(I I tázal se David Hospodina řka: „Mám vystoupiti proti Filišťanům? A dáš je do mé ruky?" Hospodin mu odpověděl: „Vystup a dám je do tvé ruky."G Filišťané pak přitáhli a rozsadili se po údolí Rafaim.*MKdyž Filišťané uslyšeli, že byl pomazán David za krále nad veškerým Israelem, vytáhli všichni, by ho vyhledali; David uslyšev to vytáhl proti nim.'IElisama, Baaljada, a Elifalet.9Noga, Nafeg, Jafjáš,#AJebahar, Elisua, Elifalet,hIJména těch, kteří se mu narodili v Jerusalemě, jsou tato: Samua, Sobab, Natan, Šalomoun,ODavid pojal ještě jiné ženy v Jerusalemě a zplodil syny a dcery.I poznal David, že ho potvrdil Hospodin za krále nad Israelem, a že povýšil království jeho pro lid svůj israelský.z oHiram, král týrský, poslal posly k Davidovi, cedrového dřeva, kameníky a řezbáře, by vystavěli mu dům.xi Zůstala tedy archa Boží v domě Obededomově tři měsíce; a žehnal Hospodin domu jeho i všemu, co měl.|q Pro tu příčinu nepřivedl jí k sobě, to jest do Města Davidova, ale zahnul s ní do domu Obededoma, Geťana.U # Tehdy lekl se Boha a pravil: „Kterak: mohu k sobě uvésti archu Boží?"p Y I zarmoutil se David, že roztrhl Hospodin Ozu a nazval to místo: „Roztržení Ozy" až do dneška.q [ Tu rozhněval se Hospodin na Ozu a zabil jej, protože se dotekl archy; a zemřel tam před Hospodinem.  Když přišli k humnu Chidonovu, vztáhl Oza ruku svou, by zadržel archu, neboť býci zbujněvše poněkud ji byli nachýlili.  David pak i všecek Israel hráli před Bohem ze vší síly zpívajíce na harfy, na citary, na bubínky, na cimbály a na trouby.iK I vložili archu Boží na vůz nový z domu Abinadabova; Oza a bratr jeho řídili (ten) vůz.Y+ Pak vystoupil David a veškeré mužstvo Israelovo na pahorek v Karjatjarimu, (kteréžto město) je v Judsku, aby přinesl odtud archu Hospodina, Boha sedícího na cherubech, kterou jmenovali jménem jeho.! Shromáždil tedy David veškerého Israele od Potoka egyptského, až kudy se vchází do Ematu, by přivedl archu Boží z Karjatjarimu.fE Všecko množství odpovědělo, by se tak stalo, neboť se líbila; řeč (ta) všemu lidu.iK abychom zase přivedli archu Boha svého k nám; neboť jsme o ni nedbali ve dnech Saulových."'G řekl k veškeré obci Israelově: „Libo-li vám, a vychází-li od Hospodina, Boha našeho řeč, kterou mluvím: pošleme k ostatním bratřím svým do všech krajin Israelových, jakož i ke kněžím a levitům, kteří bydlí v předměstích měst, by se shromáždili k nám,G David všed v radu s tisícníky a setníky, se všemi vůdci,/ (Ano i ti, kteří sídlili vedle nich až k Issacharovi, Zabulonovi a Neftalimu, přinášeli na oslích, na velbloudech, na mezcích a na hovězím dobytku k jídlu mouku, fíky, rozinky, víno, olej, hovězí dobytek, berany, všeho hojnost; neboť radost byla v Israeli.hI 'A byli tam u Davida tři dni jedouce a pijíce, nebo byli jim to připravili, bratří jejich.^5 &Všichni ti bojovníci, vyzbrojení do boje, přišli svorně do Hebronu, by ustanovili Davida králem nad veškerým Israelem; také však všichni ostatní z Israele byli jedné mysli, by David stal se králem. ~ %Ze Zajordání, z Rubenovců, Gadovců a z polovice kmene Manassova, sto dvacet tisíc (mužů), opatřených válečnou zbrojí.Q} $Z kmene Aserova čtyřicet tisíc bojovníků v šiku povzbuzujících.L| #Z kmene Dan dvacet osm tisíc šest set vyzbrojených bojovníků.j{M "Z kmene Neftali tisíc vojevůdců; a s nimi třicet sedm tisíc ozbrojených štíty a kopími.z+ !Z kmene Zabulonova přišlo na pomoc se srdcem nerozdvojeným padesát tisíc bojovníků, kteří stávali v řadě vyzbrojeni jsouce do boje.9yk Z Issacharovců muži zkušení, kteří věděli, co v čas přikázati, by (to) Israel činil, dvě stě vojevůdců; všichni pak ostatní toho kmene šli za jejich slovem.x} Z polovice kmene Manassova osmnáct tisíc; zejména (ustanoven byl) každý, kdo přišel, aby učinili Davida králem.jwM Z Éfraimovců dvacet tisíc osm set, vynikající siláci, muži slovutní v čeledích svých.vw Z Benjaminovců, bratří Saulových, tři tisíce; neboť veliká část jich ještě přidržovala se Saulova domu._u7 jakož i Sadok, jinoch vzácné statečnosti a dům otce jeho, dvacet dvě knížata.Nt Také Jojada, kníže z rodu Aronova a s ním tři tisíce sedm set,-sU Z Levitů čtyři tisíce šest set.@r{ Ze Simeonovců udatných bojovníků sedm tisíc a sto.Wq' Z Judovců, ozbrojených štítem a kopím, šest tisíc osm set bojovníků.p5 A toto je počet vojevůdců, kteří přišli k Davidovi, když byl v Hebronu, by přenesli království Saulovo na něho podle slova Hospodinova :koO Ano den co den přicházeli Davidovi na pomoc, až (jich) byl veliký počet, jako tábor Boží.sn_ Ti dali pomoc Davidovi proti lupičům, neboť všichni byli muži udatní a stali se vůdci ve vojště.3m_ Když tedy vracel se do Sikelegu, přešli k němu z kmene Manassova: Ednas, Jozabad, Jedihel, Michael, [Ednas,] Jozabad, Eliu a Salati, tisícníci ve kmeni Manassově.l+ Z kmene pak Manassova přešli někteří k Davidovi, když táhl s Filišťany proti Saulovi do boje. – Ale nebojoval s nimi, neboť knížata Filišťanů uradili se a propustili ho zase řkouce: „S nebezpečím našich hlav vrátí se k pánu svému Saulovi." – lkQ Tu pojal duch Abisaje, vůdce třiceti, a řekl: Tvoji jsme, ó Davide, a s tebou, synu Isajův! Pokoj, pokoj tobě, a pokoj pomocníkům tvým, neb tobě pomáhá Bůh tvůj! Přijal je tedy David a ustanovil je vůdci houfu.j} I vyšel David jim vstříc a řekl: „Pokojně-li jste přišli ke mně, byste mi pomáhali, srdce mé spojí se s vámi; pakli ukládáte mi (k vůli) nepřátelům mým, ježto není nepravosti v rukou mých, Bůh otců našich viz (to) a sud!"hiI Přišli pak někteří Benjaminovci i Judovci k pevnému místu, na kterém přebýval David.!h; Ti přešli Jordán měsíce prvního, kdy se obyčejně přelévá přes břehy a zahnali všecky, kteří bydlili v údolích na východ i na západ.wgg Ti byli z Gadovců, vůdcové vojska; nejnižší (z nich) byl nad stem vojáků, a nejvyšší nad tisícem.6fg Jeremjáš, desátý, Machbanaj, jedenáctý.+eQ Johanan, osmý, Elzebad, devátý,%dE Eti, šestý, Eliel, sedmý,/cY Masmana, čtvrtý, Jeremjáš, pátý,8bk Ezer, vůdce, Obdiáš, druhý, Eliab, třetí,La Také z Gadovců prchli k Davidovi, když se skrýval na poušti], muži velmi silní a bojovníci výborní, ozbrojení štítem a kopím; vypadali jako lvi a rychlí byli jako srny na horách:O` jakož i Joel a Zabadjáš, synové Jerohamovi z Gedoru (Korachovci).4_c Elkana, Jesjáš, Azareel, Joezer, Jesbaam,I^ Eluzaj, Jerimut, Baaljáš, Samarjáš, Safatjáš (Harufané), ] také Samajáš, Gabaoňan, vynikající rek mezi třicíti a nad třicíti, Jeremjáš, Jeheziel, Johanan, Jezabad (Gaderoťané),z\m Vůdce Ahiezer a Joas, synové Samaovi, Gabaané, Jaziel a Fallet, synové Azmotovi, Baracha, Jehu, Anatoťané,[ natahovali lučiště a oběma rukama kamením z praků házeli a střelami stříleli. – Z bratří Saulových, z kmene Benjaminova:Z / Také tito přišli k Davidovi do Sikelegu, když ještě utíkal před Saulem, synem Kisovým: – Byli to velmi udatní a výborní bojovníci,mYS .Eliel, Mahuman, Jeribaj a Josaja, synové Elnaemovi, Jetma Moaban, Eliel, Obed, a Jasiel z Masobie.9Xm -Jedihel, syn Samrův, Joha, bratr jeho, Tosajan,BW ,Ozia Astaroťan, Samma a Jehiel, synové Hotama Arořana,/VY +Hanan, syn Maachův, Josafat Mataňan,SU *Adina, syn Sizův, Rubenovec, vůdce Rubenovců, a s ním třicet mužů,-TU )Urjáš, Heťan, Zabad, syn Oholův,&SG (Ira, Jetřan, Gareb, Jetřan,JR 'Selek, Ammoňan, Naaraj, Beroťan, oděnec Joaba, syna Sarviina,6Qg &Joel, bratr Natanův, Mibahar, syn Agarajův,/PY %Hesro, Karmelan, Naaraj, syn Asbajův,*OO $Hefer, Mecheřan, Ahia, Feloňan,N1 #Elifal, syn Urův,'MI "Ahiam, syn Sacharův, Arařan,BL !Synové Assema, Gezoňana, Jonatan, syn Sageův, Arařan,SK Huraj z údolí Gaas, Abiel, Araban, Azmot, Bauraman, Eliaba, Salaboňan,KJ Etaj, syn Ribajův, z Gabay Benjaminovců, Banajáš, Faratoňan,7Ii Maharaj, Netofan, Heled, syn Baanův, Netofan,*HO Sobbochaj z Husy, Ilaj, Ahohovec,7Gi Ira, syn Akkesův, Tekuan, Abiezer, Anatoťan,+FQ Sammot, Arořan, Helles, Faloňan,oEW (Jiní) statní junáci ve vojsku byli: Asael, bratr Joabův, Elchanan, syn strýce jeho, z Betléma,hDI Mezi třiceti byl první, avšak (oněm) třem se nevyrovnal. David ho postavil k uchu svému.^C5 To učinil Banajáš, syn Jojadův, který byl mezi třicíti junáky velmi slavný.AB{ ten zabil také kteréhos Egypťana, vysokého pět loket a měl kopí jako vratidlo tkalcovské; i vyšel na něho s holí, vytrhl mu kopí z ruky a zabil ho jeho (vlastním) kopím.EA (Pak byl) Banajáš, syn Jojady, muže velmi udatného, který byl vykonal mnoho činů, z Kabseelu; ten zabil dva Ariely Moabské, a ten se spustil a zabil v cisterně lva v dobu sněhu;`@9 byl mezi těmi třicíti slavný, ano kníže jejich, ale třem prvním se nevyrovnal.?' Také Abisaj, bratr Joabův, byl prvním ze třicíti. Ten pozdvihl kopí své proti třem stům a pobil je; byl mezi třicíti velmi válen;`>9 řka: „Chraniž mne Bůh můj, abych to učinil, a (tak) krev těchto mužů pil, nebo s nebezpečím života svého přinesli mi (té) vody." Proto tedy nechtěl píti. To učinili (ti) tři největší junáci.O= Pronikli tedy ti tři vojskem Filišťanů, navážili vody z cisterny betlemské, která byla u brány a přinesli Davidovi, by pil; on však nechtěl píti, ale raději vylil ji v obět Hospodinul<Q I vyslovil David žádost: „Kéž mi dá někdo vody z cisterny betlemské, která je u brány!"F; byl David v pevnosti, avšak Betlem byl obsazen Filišťany.):K Ti tři ze třicíti předních sestoupili ke skále, ve které byl David, do jeskyně Odollam. Když byli Filišťané položili se táborem v údolí Rafaim,9} stáli tito prostřed pole a bránili ho; když pak porazili Filišťany, Hospodin dal veliké vítězství lidu svému.,8Q Ten byl s Davidem ve Fesdommim, když Filišťané shromáždili se na to místo k bitvě. Pole krajiny té bylo plno ječmene. Když lid utekl před Filišťany,T7! Po něm (jest) Eleazar, syn Dodův, Ahohovec; ten byl mezi třemi junáky.*6M a tento je výčet Davidových junáků: Jesbaam, syn Hachamonův, první ze tří; ten zdvihl kopí své proti třem stům, kteří byli pobiti jedním rázem.)5K Tito jsou přední z Davidových junáků, kteří mu pomáhali, by se stal králem nad veškerým Israelem podle slova Hospodinova, které mluvil k Israelovi,]43 A čím dále tím více David prospíval a rostl, a Hospodin zástupů byl s ním.W3' I opevnil město vůkol od Mello až k obvodu, a Joab opravil ostatek města.[2/ Pale se usadil David, v (té) tvrzi a proto byla nazvána „Městem Davidovým".1 Řekl totiž: „Kdo porazí první Jebušany, bude knížetem a vůdcem." Vystoupil tedy první Joab, syn Sarviin a stal se knížetem. 0 I řekli obyvatelé Jebusu Davidovi: „Nevtáhneš sem." David však dobyl tvrze Sionské. – To je „Město Davidovo." – / Vytáhl pak David i veškeren Israel k Jerusalemu, – to jest k „Jebusu" – kde byli Jebušané, praobyvatelé (té) země.S. Přišli tedy všichni starší Israelovi ke králi do Hebronu, David učinil s nimi smlouvu před Hospodinem a pomazali ho za krále nad Israelem podle řeči Hospodinovy, kterou mluvil skrze Samuela.[-/ Také již dříve, když ještě kraloval Saul, tys vyváděl a zpět přiváděl Israele, a tobě řekl Hospodin, Bůh tvůj: „Ty budeš pastýřem lidu mého israelského a ty budeš knížetem nad ním."h, K Veškeren Israel shromáždil se k Davidovi do Hebronu a pravil: „Tvá kost a maso tvé jsme.v+e aniž doufal v Hospodina. Proto vydal ho na smrt a přenesl království jeho na Davida, syna Isajova. . . .*' Tak umřel Saul pro nepravosti své, že přestoupil přikázání Hospodinovo, které byl dal a nešetřil ho, ano i s věštkyní se radil,+)O povstali všichni junáci, vzali těla Saula a synů jeho, přinesli je do Jabesu, pochovali jejich kosti pod dubem, který byl v Jabesu, a postili se sedm dní.m(S Když to uslyšeli obyvatelé Jabesu galaadského, vše totiž, což učinili Filišťané Saulovi,c'? Pak uložili odění jeho ve chrámě svého boha a hlavu přibili ve chrámě Dagonově.#&? Když ho oloupili, když mu sťali hlavu a svlékli ho z odění, poslali (posly) do své země, by ji nosili do kola a ukazovali chrámům model i lidu.p%Y Druhého dne Filišťané, loupíce pobité, nalezli Saula a syny jeho, ani leží na pohoří Gelboe.S$ Když to viděli muži Israelovi, kteří bydlili na rovinách, utekli; ježto byl mrtev Saul i synové jeho, opustili svá města a sem i tam se rozběhli; i přišli Filišťané a usadili se v nich.S# Zahynul tedy Saul a tři synové jeho, i veškeren dům jeho padl s ním.f"E Když to oděnec jeho viděl, že totiž je Saul mrtev, nalehl sám také na meč a zemřel.{!o I řekl Saul oděnci svému: „Vytas meč svůj a zabij mne, aby snad nepřišli tito neobřezanci a nečinili si ze mne posměch." Avšak oděnec jeho nechtěl toho učiniti jsa strachem předěšen. Chytil tedy Saul meč a nalehl na něj.^ 5 Prudkost boje obrátila se proti Saulovi: střelci ho dohonili a poranili střelami. Filišťané byli v patách Saulovi a synům jeho pronásledujíce je, a zabili Jonatana, Abinadaba a Melchisuu, syny Saulovy.  Filišťané bojovali proti Israelovi; Israelité dali se na útěk před Filišťany; vraždění padali na pohoří Gelboe.yk ,Asel měl šest synů těchto jmen: Ezrikam, Bokru, Ismael, Sarjáš, Obdiáš, Hanan. Ti jsou synové Aselovi.[/ +a Mosa zplodil Banau; jeho syn Rafajáš zplodil Elasu, z něhož pochází Asel.`9 *Ahaz pak zplodil Jaru a Jara zplodil Alamata, Azmota a Zamriho. Zamri pak zplodil Mosu6g )Synové Michovi: Fiton, Melech, Taraa a Ahaz.?y (Syn Jonatanův byl Meribaal; a Meribaal zplodil Michu.mS 'Ner pak zplodil Kisa, Kis zplodil Saula, Saul pak zplodil Jonatana, Melchisuu, Abinadaba a Esbaala.jM &A Makellot zplodil Samaana. Ti bydlili s bratřími svými v Jerusalemě, proti svým bratřím.-U %Gedor, Ahio, Zacharjáš a Makellot.E $syn jeho prvorozený Abdon, pak Sur, Kis, Baal, Ner, Nadab,Z- #V Gabaonu pak bydlil otec Gabaonův Jehiel, – manželka jeho slula Maacha – K "Hlavy levitů, to jest hlavy jejich rodů, bydlili v Jerusalemě.#? !Hlavy zpěváků po čeledích levitských, kteří v jizbách přebývali, aby ve dne v noci ustavičně službu svou zastávali, jsou tito: (. . . . .) (Jiní) z Kaatovců, jejich bratří, byli (ustanoveni) nad předkladnými chleby, aby vždycky nové na každou sobotu připravili.r] Levita Matatjáš, prvorozenec Selluma, Koreovce, byl správcem těch věcí, které se na pánvi pekly.;q Synové kněží strojili masti z (těch) vonidel. (Někteří) z těch, kteří měli svěřeno náčiní svatyně, byli nad bílou moukou, nad vínem, olejem, kadidlem a vonidly. –  7 Z rodu těchto byli dále (někteří ustanoveni) nad bohoslužebným nářadím; nebo v (ustanoveném) počtu vnášeli (to) nářadí a vynášeli.\ 1 Také kolem chrámu Hospodinova byli na stráži, by ráno včas otvírali dveře.  Těm čtyřem levitům svěřen byl veškeren počet vrátných. Byli též (levité) nad komorami a poklady domu Hospodinova.c ? Jejich bratři přebývali ve vesnicích a přicházeli o svých sobotách čas od času.g G Na čtyřech stranách byli vrátní: to jest na východě, na západě, na severu a na jihu.a; je i syny jejich ve dveřích domu Hospodinova, ve stánku po příslušném pořádku.@y Všech těchto vyvolených za vrátné u dveří bylo dvě stě dvanáct. A byli zapsáni ve (svých) vlastních osadách; ustanovili je v (tom) jejich úřadě David a videc Samuel,^5 Také Zacharjáš, syn Mosollamjášův, byl vrátným u vchodu do stánku zjevení.H a Finees, syn Eleazarův, byl jejich vůdcem před Hospodinem.y Sellum totiž, syn Korea, syna Abiasafa, syna Koreova, s bratřími svými, s rodem otce svého, [to jest] Koreovci, zastávali službu strážců u vchodu do stánku; jejich rody kdysi také střehly [po pořád ku] vchod do tábora Hospodinova,} Až do dneška bývají na stráži v bráně královské na východní straně levité [po pořádku se střídajíce].a; A vrátní: Sellum, Akkub, Telmon, Ahimam a bratři jejich. Sellum (byl jejich) hlavou. Obdiáš, syn Semejáše, syna Galala, syna Iditunova. Barachjáš však, syn Asy, syna Elkany, bydlil v osadách Netofy.^5 Bakbakar, Chereš a Galal; dále Matanjáš, syn Michy, syna Zechriho, syna Asafova;fE A z levitů: Semejáš, syn Hassuba, syna Ezrikama, syna Hasebjáše, ze synů Merariových;~y A bratří jejich, [hlavy svých rodů], – tisíc sedm set šedesát, statní mužové ke službám v domě Božím.}! Adajáš, syn Jerohama, syna Fassura, syna Melchiášova; Maasaj, syn Adiela, syna Jezry, syna Mosollama, syna Mosollamita, syna Emmerova.~|u dále Azarjáš, syn Helkjáše, syna Mosollama, syna Sadoka, syna Marajota, syna Achitobova, kníže domu Božího;5{e Z kněží pak: Jedajáš, Jojarib a Jachin;}zs A bratří jejich po rodech svých, – devět set padesát šest. Ti všichni byli hlavy svých otcovských rodů.y{ Jobanjáš syn Jerohamův; Ela, syn Oziho, syna Mochoriho; Mosollam, syn Safatjáše, syna Rahuela, syna Jebanjášova.Mx Z Benjaminovců: Salo, syn Mosollama, syna Odujáše, syna Asanova;Uw# Ze synů pak Zarových: Jehuel. A bratří jejich – šest set devadesát.>vw A ze Selaovců: Asajáš, prvorozený a synové jeho.bu= Otej, syn Ammiuda, syna Amriho, syna Omraje, syna Bonniho, ze synů Faresa, syna Judova.t V Jerusalemě bydlili (někteří) ze synů Judových, ze synů Benjaminových, ze synů Efraimových a Manassových: (. . .)zsm Kdo první sídlili v územích a městech svých, byli:. Israelité, kněží, levité a chrámoví nevolníci.r 7 Veškeren pak Israel byl sečten a soupis jejich zapsán je v Knize králů israelských. Judovci tedy převedeni byli do Babylona pro hřích svůj.$qA(Synové Ulamovi byli muži velmi silní, statní lučištníci a měli mnoho synů a vnuků, úhrnem sto padesát. Ti všichni (jsou) synové Benjaminovi.\p1'Synové pak Eseka, bratra jeho: Ulam prvorozený, Jehus druhý a Elifalet třetí.o&Asel měl šest synů těchto jmen: Ezrikam, Bokru, Ismael, Sarjáš, Obdiáš a Hanan. Ti všichni byli synové Aselovi.bn=%a Mosa zplodil Banau; jeho syn byl Rafa; od něho pochází Elasa, který zplodil Asela.]m3$Ahaz pak zplodil Joadu, Joada zplodil Alamata, Azmota a Zamriho. Zamri zplodil Mosu6lg#Synové Michovi: Fiton, Melech, Taraa a Ahaz.?ky"Syn Jonatanův byl Meribaal; a Meribaal zplodil Michu.mjS!Ner pak zplodil Kasa, Kis zplodil Saula, Saul pak zplodil Jonatana, Melchisuu, Abinadaba a Esbaala.fiE A Makellot zplodil Samau; i bydlili naproti bratřím svým v Jerusalemě, se svými bratry.(hKGedor, Ahio, Zacher a Makellot.Ig a prvorozený jeho syn Abdon, pak Sur, Kis, Baal (. . .) Nadab, V+~~G}||x{{VzSyyPxwwvvvuutt-ss%rrq_pp oo#nnkmmlkk6jjihhggUff^eedd(ccbba6`r_p^^:]\\[[ZYYEXXVXWWUUTSRQQPPONMM9LL`D^ 9,8VNVT;VZ y ] , j B:74IV|iq Devátý, měsíce devátého (byl) Abiezer, Anatoťan z Benjaminovců; ve sboru jeho byly dvacet čtyři tisíce.qh[ Osmý, měsíce osmého (byl) Sobochaj, Husan z rodu Zarahi; ve sboru jeho byly dvacet čtyři tisíce.sg_ Sedmý, měsíce sedmého (byl) Helles, Falloňan, Efraimovec; ve sboru jeho byly dvacet čtyři tisíce.rf] Šestý, měsíce šestého (byl) Hira, Syn Akkesův, Tekuan; ve sboru jeho byly dvacet čtyři tisíce.neUPátý, měsíce pátého, (byl) velitel Samaot Jezeřan; ve sboru jeho byly dvacet čtyři tisíce.dČtvrtý, měsíce čtvrtého (byl) Asahel, bratr Joabův a Zabadjáš, syn jeho po něm; ve sboru jeho byly dvacet čtyři tisíce.yckTento Banajáš byl nejzdatnější mezi třicíti a nad třicíti; byl pak nad sborem jeho Amizabad, syn jeho.bVůdcem sboru třetího na třetí měsíc byl Banajáš, syn Jojady, [kněz]; ve sboru jeho byly dvacet čtyři tisíce."a=Nad sborem druhého měsíce byl Eliezer, syn Dudiův, Ahohovec, [a po něm druhý jménem Makellot], který velel dílu vojska dvaceti čtyř tisíců._`7byl ze synů Faresových, a velitelem všech velitelů ve vojště měsíce prvního.v_eNad prvním sborem první měsíc byl Jesboam, syn Zabdielův; – pod ním tedy dvacet čtyři tisíce – ^ Synové Israelovi podle počtu svého, pohlaváři čeledí, tisícníci a úředníci, kteří sloužili králi po příslušných oddílech, nastupujíce a odstupujíce každý měsíc v roce, ze kterých byl každý v čele dvaceti čtyř tisíců mužů:M] a bratři jeho, zdatní muži, dva tisíce sedm set [rodových hlav]. – Ty ustanovil David král nad Rubenovci, Gadovci a nad polovicí kmene Manassova ke všeliké službě Boží a králově.K\Z Hebronovců byl také Jerjáš, hlava rodin a rodů jejich – čtyřicátého roku království Davidova byli sčítáni a napočteno mužů velmi zdatných v Jazeru galaadském (. . .) – >[uZ Hebronovců Hasabjáš a bratři jeho, tisíc sedm set mužů velmi zdatných bylo nad Israelem za Jordánem k západu ve všech věcech Hospodinových a ve službě královské.rZ]Z Isaarovců Chonenjáš a synové jeho byli pro službu venku nad Israelem, aby byli písaři a soudci.8Yitaké všecko, co zasvětil Samuel videc, Saul syn Kisův, Abner syn Nerův, a Joab syn Sarviin; všichni, kteří co zasvětili, (učinili tak) skrze Selemita a jeho bratry.rX]z bojů, z kořistí vybojovaných, které byli zasvětili na podporu [a nářadí] chrámu Hospodinova;#W?Ten Selemit a bratří jeho byli nad poklady věcí zasvěcených, které zasvětil David král, knížata rodová, tisícníci, setníci a vojevůdcové Va bratři jeho: Eliezer, Rahabjáš, jeho syn, Isajáš, syn tohoto, Joram, syn tohoto, Zechri, syn tohoto, a Selemit, syn tohoto.NUSubael, syn Gersoma, syna Mojžíšova, vrchním správcem pokladů;@T{Z Amramovců, Isaarovců, Hebronovců a Ozihelovců bylXS)Synové Jehielovi: Zatan a Joel, jeho bratr; (byli) nad poklady domu Božího.[R/Ledanovci, Gersonovci z Ledana, pohlaváři rodů Ledana, Gersonovce: Jehielovci.NQAchjáš byl nad poklady domu Božího a nad posvátným nářadím. -Oddíly vrátných: Z Koreovců: Meselemjáš, syn Koreův, ze synů Asafových.P=Dvacátý čtvrtý Romemtiezerovi, synům a bratřím jeho, dvanácti.L<Dvacátý třetí Mahaziotovi, synům a bratřím jeho, dvanácti.K;Dvacátý druhý Geddeltiovi, synům a bratřím jeho, dvanácti.F:Dvacátý prvý Otirovi, synům a bratřím jeho, dvanácti.@9{Dvacátý Eliatovi, synům a bratřím jeho, dvanácti.G8Devatenáctý Mellotiovi, synům a bratřím jeho, dvanácti.B7Osmnáctý Hananiovi, synům a bratřím jeho, dvanácti.G6Sedmnáctý Jesbakassovi, synům a bratřím jeho, dvanácti.I5 Šestnáctý Hananjášovi, synům a bratřím jeho, dvanácti.D4Patnáctý Jerimotovi, synům a bratřím jeho, dvanácti.H3 Čtrnáctý Matatjášovi, synům a bratřím jeho, dvanácti.D2Třináctý Subaelovi, synům a bratřím jeho, dvanácti.G1Dvanáctý Hasabjášovi, synům a bratřím jeho, dvanácti.E0Jedenáctý Azareelovi, synům a bratřím jeho, dvanácti.D/Desátý Semejášovi, synům a bratřím jeho, dvanácti.B.Devátý Matanjauovi, synům a bratřím jeho, dvanácti.@-{Osmý Jesajášovi, synům a bratřím jeho, dvanácti.>,wSedmý Isreelovi, synům a bratřím jeho, dvanácti.A+} Šestý Bokkijauovi, synům a bratřím jeho, dvanácti.B* Pátý Natanjášovi, synům a bratřím jeho, dvanácti.>)w Čtvrtý Isarovi, synům a bratřím jeho, dvanácti.?(y Třetí Zachurovi, synům a bratřím jeho, dvanácti.{'o I vyšel los první Josefovi, který byl z Asafa. Druhý Godoljášovi, jemu, synům a bratřím jeho, dvanácti.a&;I metali losy po svých odděleních, starší stejně jako mladší, mistr jako žák.%/Bylo jich pak i s bratřími jejich, těch (totiž), kteří byli vycvičeni ve zpěvech Hospodinových, všech mistrů, dvě stě osmdesát osm.Y$+Ti všichni pod dozorem otce svého ustanoveni byli, by při zpěvu v chrámu Hospodinově (hráli) na cimbály, harfy a citary, k službám domu Hospodinova pod králem, jakož i Asafem, Iditunem a Hemanem.(#Ivšichni tito (byli) synové Hemana, vidce králova, podle výroků Božích, že povýší roh (jeho); dal totiž Bůh Hemanovi synů čtrnáct a dcery tři.,"QA z Hemana, synové Hemanovi: Bokkijau, Matanjau, Oziel, Subuel, Jerimot, Hananjáš, Hanani, Eliata, Geddelti, Romemtiezer, Jesbakassa, Melloti, Otir a Mahaziot;O!Z Idituna, synové Iditunovi: Godoljáš, Sori, Jesejáš, Hasabjáš, Matatjáš, (. . .) šest, pod dozorem otce svého Idituna, který na citaru prorokoval, když chválili a velebili Hospodina. Ze synů Asafových: Zachur, Josef, Natanjáš a Asarela, synové Asafovi, pod dozorem Asafa, který prorokoval pod králem.E David a vojevůdcové ustanovili k službě také syny Asafovy, Hemanovy a Iditunovy, aby prorokovali na citary, harfy a cimbály podle počtu svého povinnost sobě přidělenou činíce.X)Také ti metali losy jako bratři jejich, synové Áronovi, před Davidem králem, Sadokem, Abjatarem, synem Ahimelechovým a pohlaváry rodů kněžských, starší i mladší; [všecky los rovně dělil].jMSynové Musiovi: Moholi, Eder a Jerimot. Ti jsou synové Leviovi podle svých domovských rodů.5Syn Kisův Jerameel.9mMoholiův pak syn Eleazar, který neměl dětí.>wMerariovi synové také: Oziau, Soam, Zachur a Hebri.=uSynové Merariovi: Moholi a Musi. Syn Oziaův Benno.>wBratr Michův Jesjáš a syn Jesjášův Zacharjáš./YSyn Ozielův Micha, syn Michův Samir.Z-syn jeho Jerjau pohlavár, Amarjáš druhý, Jahaziel třetí, Jekmaan čtvrtý.6gIsaarův syn Salemot, a syn Salemotův Jahat;6gze synů Rohobjášových pohlavár Jesjáš;a;Z ostatních pak levitů, z Amramovců byl Subael, a ze synů Subaelových Jehedejáš;9kTy jsou třídy jejich podle služby jejich, aby vcházeli do domu Hospodinova podle řádu svého, který dal Áron, otec jejich, jak byl přikázal Hospodin, Bůh Israelův.H dvacátý třetí na Dalajaua, dvacátý čtvrtý na Maazjaua.A}dvacátý první na Jachina, dvacátý druhý na Gamula,>wdevatenáctý na Fetejáše, dvacátý na Hezechiela,5esedmnáctý na Hezira, osmnáctý na Afsesa,5 epatnáctý na Belgu, šestnáctý na Emmera,6 g třináctý na Hopfa, čtrnáctý na Isbaaba,7 i jedenáctý na Eliasiba, dvanáctý na Jakima,5 e devátý na Jesua, desátý na Sechenjáše,- U sedmý na Akkosa, osmý na Abjáše,3a pátý na Melchiáše, šestý na Majmana,0[třetí na Harima, čtvrtý na Seorima,;qPrvní los padl na Jojariba, druhý na Jedejáše,7gA sepsal je Semejáš, syn Natanaelův, písař z kmene Levi, před králem a knížaty, před Sadokem knězem a Abjatarem, synem Ahimelechovým, i před pohlaváry rodů kněžských a levitských: jeden dům, který nad jinými byl, Eleazarův; a druhý dům, který pod sebou měl jiné, Itamarův.  Rozdělil pak oba rody mezi sebou losy, nebo byli knížata svatyně a knížata Boží tak z Eleazarovců, jako z Itamarovců.c?Bylo shledáno, že mají Eleazarovci mnohem více mužských než Itamarovci, proto rozdělil je (takto): z Eleazarovců (bylo) šestnáct pohlavárů rodových a z Itamarovců osm (pohlavárů) rodů a domů jejich.!;I rozdělil je David, t. j. Sadok ze synů Eleazarových a Abjatar, syn Ahimelechův ze synů Itamarových v příslušné třídy k službě (jejich).iKNadab a Abiu zemřeli před otcem svým bez dětí, i konal úřad kněžský Eleazar a Itamar.d CSynové Áronovi byli takto roztříděni: Synové Áronovi: Nadab, Abiu, Eleazar a Itamar.(I A (budou státi), by ostříhali předpisů o stánku úmluvy, řádu svatyně a příkazů synů Áronových, svých bratří, ve službě domu Hospodinova."8~ikdykoli budou obětovány celopaly Hospodinu, v sobotu, na nov měsíce, a při slavnostech ostatních, v počtu, jaký ten onen obřad žádá, ustavičně před Hospodinem.c}?Levité budou také státi ráno, by chválili a opěvovali Hospodina; taktéž i večer,2|]Budou dále ti bohoslužebníci starati se o chleby předkladné, o bělnou mouku k oběti, o přesné placky, o pánev na pečení, jakož i o všelikou váhu a míru.O{„Ale pod dozorem synů Áronových budou konati službu domu Hospodinova v nádvořích, v komorách, při očistách jakékoli posvátné věci, při všech úkonech služby chrámu Hospodinova.xziPodle pozdějších rozkazů Davidových totiž měli býti počítáni levité od dvacíti let a výše. – sy_Nebude tedy levitskou povinností, by nosili ještě stánek a všecko náčiní ke službě je ho." – }xsNebo řekl David: „Odpočinek dal Hospodin, Bůh Israelův, lidu svému a usídlil se v Jerusalemě až na věky.?wwTi jsou synové Leviovi podle svých čeledí a rodů, – pohlaváři po pořádku – a podle počtu všech osob, kteří konali službu domu Hospodinova, od dvaceti let a výše.:voSynové Musiovi: Moholi, Eder a Jerimot, ti tři.]u3Eleazar umřel nemaje synů než dcery, jež pojali synové Kisovi, jejich bratři.MtSynové Merariovi: Moholi a Musi. Synové Moholiovi: Eleazar a Kis.=suSynové Ozielovi: Micha, pohlavár, Jesjáš druhý.erCSynové Hebronovi: Jerjau, pohlavár, Amarjáš druhý, Jahaziel třetí, Jekmaam čtvrtý..qWSynové Isaarovi: Salomit, pohlavár. pSynové pak Eliezerovi byli: Rohobjáš, pohlavár; jiných synů Eliezer neměl. Synové však Rohobjášovi rozmnožili se velmi..oWSynové Gersomovi: Subuel, pohlavár.0n[Synové Mojžíšovi: Gersom a Eliezer.QmTaké synové Mojžíše, muže Božího, byli čítáni ke kmeni Levi.klO Synové Amramovi: Áron a Mojžíš. – Áron byl ustanoven, aby konal službu ve velesvatyni, on i synové jeho na věky, a kadidlo by zapaloval Hospodinu podle patřičného řádu a dobrořečil jménu jeho na věky. – Dk Synové Kaatovi: Amram, Isaar, Hebron a Oziel, ti čtyři.j} Lehet byl první, Ziza druhý; Jaus pak a Baria neměli mnoho synů, a proto byli počítáni za jeden rod a jeden dům.]i3 Synové pak Semejovi: Lehet, Ziza, Jaus a Baria; ti jsou synové Semejovi, čtyři.whg Synové Semejovi: Salomit, Hosiel a Aran, ti tři. Ti jsou pohlaváři čeledí Leedanských (a Semejských).BgSynové knížete Leedana: Jahiel, Zetan a Joel, ti tři.+fQSynové Gersonovi: Leedan a Semej.deAA rozdělil je David na oddíly podle synů Leviových, totiž: Gersona, Kaata a Merariho.d!vrátných čtyři tisíce, a tolikéž hudebníků, kteří měli hráti Hospodinu na hudebné nástroje, kterých dal (David) nadělati.cZ těch vybrány a roztříděny ke službě domu Hospodinova dvacet čtyři tisíce; správců a soudců šest tisíců;mbSLevité od třicíti let a výše byli sečteni a shledáno, že jich je třicet osm tisíc mužů.Ia A shromáždil všechna knížata Israelova, i kněze a levity.` {Když se David zestaral, když mu bylo (již) velmi mnoho let, ustanovil králem Šalomouna, svého syna, nad Israelem._)Přičiňte se tedy srdcem svým i duší svou, byste hledali Hospodina, Boha svého; vzchopte se a vystavějte svatyni Hospodinu Bohu, by uvedena byla Hospodinova archa úmluvy, jakož i nářadí Hospodinu zasvěcené do domu, který bude vystavěn jménu Hospodinovu.A^{„Vidíte, že Hospodin, Bůh váš, je s vámi, že dal vám pokoj vůkol, že dal všecky nepřátele v ruce vaše, a že podmaněna jest země před Hospodinem i před lidem jeho.n]UDavid přikázal také všem knížatům israelským, aby pomáhali Šalomounovi, synu svému, řka:q\[zlato, stříbro, měď i železo, jehož není počtu. Vstaň tedy a pracuj, a Hospodin buď s tebou!" [Máš také hojně řemeslníků, kameníků, zedníků, tesařů a všelikých umělců, kteří umějí velmi dovedně zpracovati#Z?Hle, já ve své starostlivosti připravil jsem potřeby na dům Hospodinův: zlata sto tisíc hřiven, stříbra tisíc tisíců hřiven, mědi pak a železa nelze zvážiti, nebo množství (jeho) převyšuje (každý) počet; dřevo i kámen připravil jsem ke všem potřebám.ZY- Nebo tehdy budeš moci prospívati, budeš-li ostříhati příkazů a práv, o kterých přikázal Hospodin Mojžíšovi, by naučil (jim) Israele. Buď silný a zmužilo si počínej, neboj se a nestrachuj!Xw Dejž ti také Hospodin obezřelost a smysl, abys mohl spravovati Israele a šetřiti zákona Hospodina, Boha svého.~Wu Nuže tedy, synu můj, Hospodin buď s tebou a šťastně vystavěj dům Hospodinu, Bohu svému, jak mluvil o tobě.V Ten vystaví dům jménu mému, a ten bude mně synem a já budu jemu otcem; a upevním trůn království jeho nad Israelem na věky."GU Syn, který se ti narodí, bude muž pokojný, nebo pokoj dám jemu ode všech okolních nepřátel; proto „Pokojný" slouti bude; pokoj a odpočinek dám v Israeli po [všecky] dny jeho."T=ale Hospodin mne oslovil řka: „Mnoho krve jsi vylil a velmi mnoho válek jsi vedl; nesmíš stavěti dům jménu mému, vyliv krve tolik přede mnou.tSaDavid řekl Šalomounovi: „Synu můj, vůle má byla, bych vystavěl dům jménu Hospodina, Boha svého;jRMPovolav pak Šalomouna, syna svého, přikázal mu, by vystavěl dům Hospodinu, Bohu Israelovu.Q+David (si) řekl: „Šalomoun, syn můj, chlapec malý a útlý jest; dům však, který chci stavěti Hospodinu, takový má býti, by po všech krajinách byl slavný; proto připravím jemu potřeb." Pro tu příčinu před svou smrtí připravil velmi mnoho potřeb.fPETéž i dřeva cedrového bez počtu, které Sidonští a Tyrští byli dováželi Davidovi.{OoTaké velmi mnoho železa na hřeby do dveří a [na háky a] skoby připravil David; a mědi váhu nesčíslnou.#N?I přikázal, aby se shromáždili všichni cizinci ze země Israelovy a ustanovil z nich kameníky, aby tesali a hladili kameny na stavbu domu Božího.bM ?A David řekl: „Toto je dům Boží a toto jest Israelův oltář na zápalné oběti."LA nemohl David jíti k oltáři, by tam prosil Boha, nebo náramným strachem byl přestrašen vida meč anděla Hospodinova.K+Stánek však Hospodinův, který byl udělal Mojžíš na poušti, jakož i oltář na zápalné oběti byl toho času na výšině v Gabaonu.iJKTehdy tedy David vida, že jej vyslyšel Hospodin na humně Ornana Jebušana, podal tam oběti.^I5a přikázal Hospodin andělovi, (který) proto zastrčil zase meč svůj do pochvy.H5vystavěl tam oltář Hospodinu, přinesl celopaly a pokojné oběti, a vzýval Hospodina. I vyslyšel jej, seslav oheň s nebe na oltář celopalu,XG)Dal tedy David Ornanovi za to místo šest set lotů zlata spravedlivé váhy,?FwI řekl mu král David: „Nikoli, tak nebude; ale stříbra ti dám, zač (to) stojí; nebo není slušno, bych ti co vzal a tak podal Hospodinu celopaly, které mne nic nestojí."WE'Ornan Davidovi odpověděl: „Račiž (si) vzíti a učiniti pán můj král, co se mu líbí; ano i býky (tyto) dávám na celopal, mlátičku vlečnou na palivo a pšenici k oběti; to vše rád dám."0DYI řekl mu David: „Dej mi to místo humna svého, ať vystavím na něm oltář Hospodinu, – dostaneš tolik stříbra, zač stojí – ať odejde rána od lidu."C}Když tedy přicházel David k Ornanovi a Ornan jej uzřel, vyšel mu z humna vstříc a poklonil se mu tváří k zemi.B#Ornan a čtyři synové jeho, kteří s ním byli, když vzhlédli a viděli anděla, skryli se; mlátil totiž právě na humně pšenici.iAKDavid tedy šel nahoru podle řeči Gadovy, kterou byl k němu promluvil ve jménu Hospodinovu. @Hospodin pak přikázal Gadovi, by řekl Davidovi, aby šel nahoru a vystavěl oltář Hospodinu Bohu na humně Ornana Jebušana.7?gA David pravil Bohu: „Zda nejsem já ten, který jsem rozkázal, aby sečten byl lid? Já jsem ten, který zhřešil, já, který zle učinil; toto stádo – co provinilo? Hospodine, Bože můj, nechať se obrátí, prosím, ruka tvá na mne a na dům otce mého; lid však tvůj ať není mořen!"S>David pozdvih oči viděl anděla Hospodinova, an stojí mezi nebem a zemí, maje v ruce meč vytasený a obrácený proti Jerusalemu. I padli, on a starší, oděni jsouce žínicemi, tváří k zemi.=Poslal také anděla do Jerusalema, aby jej bil. A když bil, popatřil Hospodin a slitoval se nad (tím) velikým zlem i přikázal andělu, který bil: „Dosti, již přestaň ruka tvá!" Anděl pak Hospodinův stál vedle humna Ornana Jebušana.Y<+Seslal tedy Hospodin mor na Israele a padlo z Israele sedmdesát tisíc mužů.B;} I řekl David Gadovi: „Se všech stran úzkosti mne sužují; ale lépe mi jest, abych upadl v ruce Hospodinovy, – nebo veliké jest milosrdenství jeho – nežli v ruce lidské."7:g buďto tříletý hlad, buď tři měsíce utíkati před nepřáteli svými a meči jejich nemoci ujíti, aneb aby tři dny meč Hospodinův, to jest mor, byl na zemi, a anděl Hospodinův aby vraždil po všech končinách israelských. Nyní tedy viz, co mám odpověděti tomu, který mne poslal,"g9G Když tedy přišel Gad k Davidovi, řekl mu: „Toto praví Hospodin: Vyvol (si), co chceš:8 „Jdi a rci Davidovi: Toto praví Hospodin: Tři věci tobě na vůli dávám; jednu, kterou chceš, vyvol (si) a učiním ti (ji).";7q I mluvil Hospodin ke Gadovi, vidci Davidovu, řka:63Tu pravil David Bohu: „Zhřešil jsem příliš, že jsem to učinil; prosím, odejmi nepravost služebníka svého, nebo jsem nemoudře jednal."K5Nelíbilo se však Hospodinu, co bylo rozkázáno, i bil Israele.e4CLevitů a Benjaminovců nečítal, ježto Joab proti své vůli vykonával králův rozkaz.b3=A dal Davidovi soupis těch, které byl obešel: shledáno, že počet mužů schopných boje z veškerého Israele je tisíc tisíců a sto tisíc; z Judy pak čtyřikrát sto tisíc a sedmdesát tisíc bojovníků.q2[Ale řeč králova nabyla vrchu. I vyšel Joab, obešel veškerého Israele a vrátil se do Jerusalema.q1[Joab odpověděl: „Rozrnnožiž Hospodin lid svůj, by ho bylo stokrát tolik, co ho jest! Zda, pane můj králi, nejsou všichni služebníci tvoji? Proč zamýšlí pán můj věc, která bude za hřích počítána Israelovi?"0#I řekl David Joabovi a knížatům lidu: „Jděte a sečtěte Israele od Bersaby až do Danu a přineste mi počet, abych (jej) věděl."N/ Povstal pak satan proti Israelovi a ponukl Davida, by sčetl Israele..1Když se Israelovi rouhal, zabil ho Jonatan, syn Samav, bratra Davidova. To jsou Rafaovci v Getu, kteří padli rukou Davida a služebníků jeho.0-YA ještě jiná válka se stala v Getu; tam byl člověk velmi vysoký, který měl po šesti prstech, to jest úhrnem dvacet čtyři; i ten pocházel z rodu Rafaova.4,aV jiné také válce, která se strhla proti Filišťanům, zabil Bohdan, syn Háje, Betleman, bratra Goljáše Geťana; dřevo kopí jeho bylo jako vratidlo tkalcovské.{+oPoté povstala válka v Góbě s Filišťany; v té Sobochaj, Husaťan, zabil Safaje z rodu Rafaim a pokořil je.~*uLid pak, který byl v něm, vyvedl a rozkázal, by po nich jeli vlečnými mlátičkami a vozy železem pobitými, že byli rozdrásáni a rozdrceni. Tak učiniv David všem městům ammonským vrátil se s veškerým lidem svým do Jerusalema.@)yvzal David korunu Melchomovi s hlavy jeho a shledal, že měla cenu hřivny zlata a velmi vzácné drahokamy, udělal si tedy z toho korunu; také z města vzal velmi mnoho kořisti.d( CPo roce, toho času, kdy králové vyjíždívají do boje, sebral Joab vojsko, válečný lid, zpustošil Ammonsko a pak přitáhl a oblehl Rabbu. David však zůstal v Jerusalemě. Když Joab Rabby dobyl a ji zničil,'7Služebníci Adarezerovi vidouce, že jsou přemoženi od Israele, utekli k Davidovi a poddali se mu. A nechtěli již Syrští pomáhati Ammonským.&5dali se na útěk Syrové před Israelem a David pobil ze Syrských sedm tisíc spřežení, čtyřicet tisíc pěších i Sofacha, velitele vojska.A%{Když to bylo Davidovi oznámeno, shromáždil veškeren lid israelský, přepravil se přes Jordán, přitáhl k Helamu a sešikoval vojsko proti nim. Oni svedli s ním bitvu, avšak5$cKdyž Syrové viděli, že jsou poraženi od Israele, poslali posly a kázali vytáhnouti Syrům, kteří byli za řekou. Sofach, vojevůdce vojska Adarezerova, jim velel.#5Ammonští vidouce, že utekli Syrští, dali se na útěk také před Abisajem, bratrem jeho a vešli do města. Joab vrátil se pak do Jerusalema.X")Táhl tedy Joab i lid, který s ním byl, proti Syrským k bitvě a zahnal je.}!s Vzmuž se a statečně se mějme za lid svůj a za města Boha svého; Hospodin pak učiň, co za dobré uznává."  A řekl: „Budou-li mne přemáhati Syrští, přispěješ mi na pomoc; pakli budou přemáhati tebe Ammonští, pomohu já tobě.c? Ostatní pak díl lidu dal pod moc Abisajovi, svému bratru a ti táhli proti Ammonským."= Proto Joab, když postřehl, že se boj zepředu i zezadu proti němu strojí, vybral muže nejsilnější z veškerého Israele a táhl proti Syrským. Ammonští tedy vytáhše sešikovali se u brány města; králové pak, kteří byli jim na pomoc přitáhli, stáli na poli zvláště.OKdyž to David uslyšel, poslal Joaba a všecko vojsko válečníků.GI najali třicet dva tisíce vozů a krále Maachy s lidem jeho. Ti přišedše položili se táborem proti Medabě. Také Ammonští shromáždivše se ze svých měst, přitáhli do boje.7gAmmonští vidouce, že ukřivdili Davidovi, Hanon i ostatní lid, poslali tisíc hřiven stříbra, by si najali z Mesopotamie, ze syrské Maachy a ze Soby vozů a jezdců.H Když oni odešli a vzkázali to Davidovi, poslal jim naproti – byliť náramně potupeni – a rozkázal, aby pobyli v Jerichu dokud neobrostou brady jejich, a potom aby se zase vrátili. Proto dal Hanon služebníky Davidovy ostříhati, oholiti, zustřihati řízy jejich od rozkroku až k nohám a propustil je.gGřekla knížata ammonská Hanonovi: „Ty snad se domníváš, že David ke cti otce tvého poslal ti těšitele; a nepozoruješ, že přišli služebníci jeho k tobě, by shlédli, proslídili a propátrali zemi tvou."eCřekl si David: „Prokáži milosrdenství Hanonovi, synu Naasovu, nebo prokázal mi otec jeho milost." Poslal tedy David posly, by ho potěšili pro smrt otce jeho. Když ti přišli do Ammonska, by potěšili Hanona,Q Když pak umřel Naas, král ammonský a kraloval syn jeho místo něho,~uBanajáš, syn Jojadův, byl nad četami Kereťanů a Feleťanů; synové pak Davidovi byli prvními králi po ruce.\1Sadok, syn Achitobův a Abjatar, syn Ahimelechův, kněžími; Susa byl písařem;V%Joab, syn Sarviin, byl nad vojskem; Josafat, syn Ahiludův, byl kancléřem;lQKraloval tedy David nad veškerým Israelem a vykonával právo a spravedlnost Všemu lidu svému.   I osadil Edomsko posádkou, by poddáno bylo Edomsko Davidovi. A zachovával Hospodin Davida ve všem, ať se obrátil kamkoliv.]3 Abisaj pak, syn Sarviin, porazil Edoma v údolí Solném, osmnáct tisíc (mužů).[/ Ale i všecky věci zlaté, stříbrné a měděné zasvětil král David Hospodinu se stříbrem a zlatem, které byl pobral ze všech národů: z Edomců, Moabů, Ammonů, Filišťanů, jakož i Amalečanů.2 ] poslal Adorama, syna svého, ke králi Davidovi, aby ho pozdravil, a jemu blahopřál, že Adarezera v boji porazil. – Byl totiž Touovým nepřítelem Adarezer. – q [ Tou, král hematský, uslyšev to, že totiž porazil David všecko vojsko Adarezera, krále sobského, )Také z Tebatu a z Chunu, měst Adarezerových, mědi velmi mnoho; z té dal udělati Šalomoun moře měděné, sloupy a měděné náčiní.f EZlaté touly, které měli služebníci Adarezerovi, vzal David a přinesl je do Jerusalema. /osadil vojáky Damašek a tak stala se i Syrie jemu poddanou a poplatnou. A pomáhal mu Hospodin ve všech věcech, ať se obrátil k čemukoliv.  Když přitáhl lid syrský z Damašku na pomoc Adarezerovi, králi sobskému, porazil David i z nich dvacet dva tisíce mužů,6eDavid zajal tisíc vozů jeho, sedm tisíc jezdců a dvacet tisíc mužů pěších; všem koňům vozním podřezal šlachy, kromě sta spřežení, která zachoval sobě.%[Toho času] porazil David také Adarezera, krále Soby krajiny Hemat, když vytáhl, aby rozšířil království své až k řece Eufratu.nUPorazil také Moaba i stali se Moabští služebníky Davidovými, kteří mu přinášeli poplatky.d CPoté porazil David Filišťany, pokořil je a vzal Get i vesnice jeho z ruky Filišťanů."=počni tedy dobrořečiti domu služebníka svého, by vždycky byl před tebou; nebo když ty, Hospodine, jsi (mu) požehnal, požehnán bude na věky.lQNyní však, Hospodine, ty jsi Bůh; a přislíbil jsi služebníku svému tak veliká dobrodiní;"=Nebo ty, Hospodine Bože můj, zjevil jsi v ucho služebníka svého, že mu učiníš dům; proto se osmělil služebník tvůj modliti se před tebou.*MTrvej a velebeno buď jméno tvé na věky a říkáno bud: Hospodin, zástupů je Bůh Israelův a dům Davida, služebníka jeho trvá před ním ustavičně. Nuže tedy, Hospodine, řeč, kterou jsi promluvil služebníku svému o jeho domu, pevná buď na věky a čiň, jak jsi mluvil.q~[Ano, ustanovil sis lid svůj israelský lidem (svým) až na věky; ty, Hospodine, stal ses Bohem jeho.}wNebo který jest jiný jako národ tvůj israelský, lid jediný na zemi, ke kterému šel Bůh, aby vysvobodil jej, učinil ho sobě lidem a velikostí Svou a hrůzami, aby vyvrhl národy před obličejem toho, kterého byl z Egypta vysvobodil?{|oHospodine, není ti podobného a není jiného Boha kromě tebe, podle všeho, co jsme slyšeli na vlastní uši. {9Hospodine, pro služebníka svého, podle srdce svého, učinil jsi všecky tyto velkolepé věci a chtěl jsi, by známy byly všecky (ty) velečiny.hzICo více ještě mluviti může David, když jsi tak oslavil služebníka svého a vyznamenal?By}Ale i to zdálo se málo před obličejem tvým, a proto mluvil jsi o domu služebníka svého také na budoucí časy a učinil jsi mne znamenitým nade všecky lidi, Hospodine Bože!x-Král David pak vešel, posadil se před Hospodinem a řekl: „Kdo jsem já, Hospodine Bože, a co je dům můj, žes mi učinil takové věci?cw?Podle všech slov těchto a podle veškerého vidění tohoto, tak mluvil Natan Davidovi.{voUstanovím jej v domě tvém a v království tvém až na věky a trůn jeho bude přepevný na věčné časy." u  Já budu jemu otcem a on bude mně synem; a milosrdenství svého mu neodejmu, jako jsem je odňal tomu, který byl před tebou.Dt Ten mi postaví dům a (já) utvrdím trůn jeho na věky. ~~w}}}D|||{{{zCyy6xxlwww4vv?utssPr9qq ponnmllXkjjhihh8g3f`ed>cbaaf``;__^.]]6\[[HZNYXXW;VUUqTTTSRRNQQLPPOhNNMM%LKLJJ"IqHHWGGlFF DD C?BAA@??^>>(< W (proto) moudrost a umění dávám tobě; ale i bohatství, statky a slávu ti dám, že žádný z králů tobě rovný ani před tebou nebyl, aniž po tobě bude.">= w I řekl Bůh Šalomounovi: „Proto, že se to více zamlouvalo srdci tvému, že jsi nežádal bohatství, ani statků, ani slávy, ani životů svých nepřátel, ba ani ne dlouhého věku, ale žes žádal si moudrost a umění, bys mohl (dobře) vlásti lidu mému, nad kterým jsem tě ustanovil králem:< ! Dej mi moudrost a rozum, abych věděl si rady s lidem tvým; nebo kdo může tento lid tvůj, kterého tolik je, náležitě spravovati?"Q;  Nyní tedy, Hospodine, Bože, ať se splní slovo tvé, které jsi sliby dal Davidovi, otci mému; nebo ty jsi mne ustanovil za krále nad lidem svým mnohým, který je nesčíslný jako prach země.: I pravil Šalomoun Bohu: „Ty jsi prokázal Davidovi, otci mému, milost velikou a ustanovil jsi mne králem místo něho.Y9 -Té noci, hle, ukázal se mu Bůh a řekl: „Žádej, co chceš, abych ti dal."8 I vystoupil Šalomoun k (tomu) oltáři měděnému před Hospodinovým stánkem úmluvy, a obětoval na něm tisíc žertev."7 ?Též oltář měděný, který byl udělal Beseleel, syn Uriho, syna Hurova, byl tam před stánkem Hospodinovým; ten hledali Šalomoun a všecka obec.6 -Boží archu však byl přivedl David z Karjatjarimu na místo, které byl jí připravil, a kde jí byl rozbil stan, totiž do Jerusalema. – 5 5a šel s veškerou obcí na výšinu do Gabaonu, kde byl Boží stánek úmluvy, který udělal Mojžíš, služebník Hospodinův, na poušti. – 4 I rozkázal Šalomoun všemu Israelovi, tisícníkům, setníkům, vůdcům i soudcům veškerého Israele a hlavám rodů,w3 kŠalomoun, syn Davidův, upevnil se v království svém: Hospodin, Bůh jeho, byl s ním a zvelebil ho velice. 29též i (příběhy) jeho veškerého kralování, moci jeho i časů, které přeběhly za něho buď v Israeli, buď ve všech královstvích země. 1 Příběhy Davida krále, první i poslední zapsány jsou v knize vidce Samuela, v knize proroka Natana, a v knize vidce Gada;0yI zemřel v pěkném stáří, maje nadbytek věku, bohatství i slávy, a kraloval Šalomoun, syn jeho, místo něho. / A dnů, ve kterých kraloval nad Israelem, bylo čtyřicet let: v Hebroně kraloval sedm let a v Jerusalemě třicet tři léta.D.David tedy, syn Isajův, kraloval nad veškerým Israelem.-#I zvelebil Hospodin Šalomouna před veškerým Israelem, a dal mu slavné kralování, jakého neměl před ním žádný král Israelův.,také všecka knížata i junáci a všichni synové krále Davida dali (mu) ruku, že se podrobují králi Šalomounovi. +I dosedl Šalomoun na trůn Hospodinův za krále místo Davida, otce svého; [všem] se líbil a poslouchal ho veškeren Israel;0*YI jedli a pili před Hospodinem ten den s velikou radostí. A pomazali po druhé Šalomouna, syna Davidova. Pomazali ho za knížete Hospodinu a Sadoka za velekněze.F)Podali také oběti Hospodinu a obětovali celopaly druhého dne: býků tisíc, beranů tisíc, beránků tisíc s příslušnými úlitbami a se vším činem hojně za veškeren Israel.L(A přikázal David veškeré obci řka: „Dobrořečte Hospodinu, Bohu našemu!" I dobrořečila všecka obec Hospodinu, Bohu otců svých, sklonili se a klaněli se Hospodinu a [potom] králi.K'Také Šalomounovi, synu mému, dej srdce dokonalé, by šetřil tvých příkazů, zákonů tvých i ustanovení tvých, aby vykonal vše a vystavěl dům, na který jsem potřeby připravil."&&EHospodine, Bože Abrahama, Isáka a Israele, otců našich, zachovej na věky tuto ochotu srdce jejich, a ke tvé cti ať vždycky směřuje smýšlení to.v%eVím, Bože můj, že zkoušíš srdce a (miluješ upřímnost; protož i já v upřímnosti srdce svého vesele obětoval jsem toto všecko; a viděl jsem s velikou radostí, že i lid tvůj, který se zde shledal, obětuje tobě dary.*$MHospodine, Bože náš, všecka ta hojnost, kterou jsme připravili, aby vystavěn byl dům jménu tvému svatému, z ruky tvé jest, a tvé jsou všecky věci.##Nebo cizinci jsme před tebou a přistěhovalci, jako všichni otcové naši. Dni naše na zemi jsou jako stín a není žádného stání.#"?Kdo jsem já a co je lid můj, že jsme mohli toto všecko tobě dobrovolně darovati? Tvé je všecko; a co jsme z ruky tvé obdrželi, tobě jsme dali.T!! Nyní tedy, Bože náš, děkujeme tobě a chválíme tvé slavné jméno. 3 Tvé je bohatství, a tvá je sláva; ty panuješ nade vším, v ruce tvé je síla i moc; v ruce tvé je velikost i panování nade všemi věcmi.V% Tvá je, Hospodine, velebnost i moc, i sláva i vítězství, a tobě přísluší chvála, nebo všecko, co je na nebi a na zemi, tvé jest; tvé, Hospodine, je království, a tys nade všemi knížaty.  A dobrořečil Hospodinu před veškerou obcí řka: Požehnán buď, Hospodine, Bože Israele, otce našeho, od věků na věky! 9 I veselil se lid, když dary dobrovolně odevzdával, nebo celým srdcem obětovali je Hospodinu; také však David král radoval se radostí velikou.jMA kdokoli měl nějaké drahokamy, dal je do pokladů domu Hospodinova skrze Jahiela Gersomovce.:mi dali na stavbu domu Božího zlata pět tisíc hřiven, a deset tisíc zlaťáků, stříbra deset tisíc hřiven, mědi osmnáct tisíc hřiven a železa sto tisíc hřiven.Souhlasili tedy ochotně pohlaváři čeledí, knížata kmenů Israelových, tisícníci, setníci a správcové statků královských,lQkdekoli potřebí je zlata, ze zlata, a kdekoli potřebí je stříbra, ze stříbra ať dělají práce ruce umělců. A chce-li kdo dobrovolně přinésti obět, ať naplní ruku svou dnes a obětuje Hospodinu, cokoli chce."tři tisíce hřiven zlata, ze zlata ofirského a sedm tisíc hřiven stříbra přečištěného, aby pozlaceny byly stěny chrámové;8iAvšak nad to, co jsem obětoval do domu Boha svého, ze svého majetku zlata a stříbra, dávám ke chrámu Boha svého: – mimo to, co jsem připravil na dům svatý – EJá sice podle veškeré své možnosti připravil jsem potřeby na dům Boha svého: zlato na zlaté nářadí, stříbro na stříbrné, měď na měděné, železo na železné, dřevo na dřevěné, kámen onyxový, surmíkovitý, rozličných barev, všelikého vzácného kamene i mramoru bílého přehojně.U %I mluvil David král k veškeré obci: „Šalomouna, syna mého jediného vyvolil Bůh, ještě chlapce mladičkého; dílo však toto je veliké, nebo ne člověku připravován je příbytek, ale Bohu.OHle, oddělení, kněží a levitů máš po boku svém ke všeliké službě domu Hospodinova a hotovi jsou (lidé, kteří něco umějí), knížata i lid, udělati všecko, co jim přikážeš."{Dále pravil David Šalomounovi, synu svému: „Zmužile si počínej, vzchop se a jednej; neboj se ani se nelekej, nebo Hospodin, Bůh můj, bude s tebou a nenechá tě, aniž tě opustí, dokud nedokonáš všeho díla služby domu Hospodinova.pYA [řekl:] Všecko to došlo mne psané rukou Hospodinovou, abych poznal všecka díla v (tom) popise._7Dále na oltář, na kterém bývá zapalováno kadidlo, udal (váhu) nejčistějšího zlata, jakož i na zobrazení vozu, (to jest) cherubů roztahujících křídla a zakrývajících Hospodinovu archu úmluvy.V%Taktéž na vidličky, na misky a konvice ze zlata nejčistšího, a na zlaté lvíčky podle míry rozdělil váhu, na každého lvíčka; ne jinak na lvy stříbrné rozličnou váhu stříbra oddělil.Rovněž (udal váhu) zlata na stoly předkladných chlebů podle počtu (těch) stolů; též i stříbra na jiné stoly stříbrně.MTaké na zlaté svícny a na jejich lampy (udal váhu) zlata podle míry každého svícnu i lamp. Podobně i na svícny stříbrné a na jejich lampy podle rozličné míry udal váhu stříbra. (Udal) váhu zlata na každou služebnou nádobu, jakož i váhu stříbra na všeliká nářadí podle rozličných potřeb.! ; také (popis) oddělení kněžských i levitských, (potřeb) ke všem úkonům domu Hospodinova i všech nádob ke službě ve chrámě Hospodinově.  popis všech nádvoří, které měl na mysli, a komor vůkol pro poklady domu Božího, a pro poklady věcí zasvěcených;  Dal pak David Šalomounovi, synu svému popis předsíně, chrámu, spodních, horních a vnitřních komor, jakož i domu slitování;h I Nyní tedy, poněvadž vyvolil tebe Hospodin, abys vystavěl dům svatý, vzmuž se a jednej!" Ty pak, Šalomoune, synu můj, znej Boha otce svého, a služ jemu veškerým srdcem a myslí ochotnou; nebo Hospodin zpytuje všecka srdce a zná všecky myšlenky mysli. Budeš-li ho hledati, nalezneš jej; pakli ho opustíš, zavrhne tě na věky.Nyní tedy – před veškerou obcí Israelovou, an slyší Bůh náš (zapřisahám vás) – ostříhejte a vyhledávejte všech příkazů Hospodina, Boha našeho, byste drželi (tu) dobrou zemi a zůstavili ji synům svým po sobě až na věky.pYA upevním království jeho na věky, bude-li vytrvale činiti příkazy mé a práva, jako je dnes."A řekl mi: „Šalomoun, syn tvůj, vystaví dům můj a síně mé, nebo vyvolil jsem si ho za syna a já budu jemu otcem."=A ze synů mých – dal mi totiž mnoho synů Hospodin – vyvolil Šalomouna, syna mého, by seděl na trůně království Hospodinova [nad Israelem.Avšak Hospodin, Bůh Israelův, vyvolil mne z veškerého rodu otce mého, bych byl králem nad Israelem na věky. Judovce totiž vyvolil za knížata, z domu pak Judova dům otce mého; a ze synů otce mého ráčil vyvoliti mne za krále nad veškerým Israelem.veAle Bůh mi řekl: „Nesmíš stavěti domu jménu mému, protože jsi muž bojovný a krev jsi proléval."veKrál se zdvihl a stoje pravil: „Slyšte mne, bratři moji a lide můj!" „Myslil jsem, že vystavím dům, ve kterém by odpočívala Hospodinova archa úmluvy a podnož nohou Boha našeho; i připravil jsem všecky věci na stavbu. David svolal všecky přední Israelovy, knížata kmenů, velitele sborů, kteří králi sloužili, tisícníky a setníky, správce královských statků a jmění, své syny s komorníky a s junáky, všecky nejzdatnější muže ve vojště, do Jerusalema.gG"Po Achitofelovi byl Jojada, syn Banajášův a Abjatar. Kníže pak vojska králova byl Joab.f~E!Achitofel (byl) také radou královským; a Chusaj, Arašan, (byl) důvěrníkem královým.}  Jonatan pak, strýc Davidův, muž rozšafný a učený, byl radou; ten a Jahiel, syn Hachomonův, byli se syny královskými.W|'nad ovcemi Jaziz Agařan. Ti všichni byli správcové statků krále Davida.J{ nad velbloudy byl Ubil Ismaelovec; nad osly Jadjáš z Meronotu; zdále nad hovězím dobytkem, který se pásl v Saroně, byl Setraj Saroňan; nad hovězímdobytkem v údolích Safat, syn Adliův;lyQnad olivovím a fíkovím, které bylo v nížinách, Balanam z Gederu; nad skladišti oleje Joas;Xx)nad dělníky vinic Semejáš z Ramy; nad sklepy vinnými Zabdiáš z Šefemu;cw?Nad pracemi selskými a nad oráči, kteří vzdělávali půdu, byl Ezri, syn Chelubův;#v?Nad poklady královskými byl Azmot, syn Adielův; nad těmi pak poklady, které byly ve městech, na vsích a ve věžích, byl Jonatan, syn Ozjášův.RuJoab, syn Sarviin, počal (je) sice počítati, ale nedokonal (toho); nebo přišel proto hněv na Israele; a proto počet těch, kteří byli sečteni, není vložen do Knihy letopisů krále Davida. tNechtěl však David sčítati jich od dvaceti let níže; nebo byl řekl Hospodin, že rozmnoží Israele jako hvězdy nebeské.Ts!Nad Danovci Ezrihel, syn Jerohamův. Ta jsou knížata synů Israelových.zrmNad druhou polovicí kmene Manassova v Galaadu Jaddo, syn Zacharjášův. Nad Benjaminovci Jasiel, syn Abnerův.eqCNad Efraimovci Oseáš, syn Ozaziův. Nad polovicí kmene Manassova Joel, syn Fadajášův.]p3Nad Zabulonovci Jesmajáš, syn Abdiášův. Nad Neftalovci Jerimot, syn Ozrielův.SoNad Judovci Eliab, bratr Davidův. Nad Issacharovci Amri, syn Michaelův.BnNad Levity Hasabjáš, syn Kamuelův; nad Aronovci Sadok.m!Dále – v čele kmenů Israelových byli: Nad Rubenovci kníže Eliezer, syn Zechriův. Nad Simeonovci kníže Safatjáš, syn Maachův.lDvanáctý, měsíce dvanáctého (byl) Holdaj, Netofan, z rodu Gotonielova; a ve sboru jeho byly dvacet čtyři tisíce.kwJedenáctý, měsíce jedenáctého (byl) Banajáš, Faratoňan, Efraimec; ve sboru jeho byly dvacet čtyři tisíce.}js Desátý, měsíce desátého (byl) Maraj, Netofan, také z rodu Zarahi; ve sboru jeho byly dvacet čtyři tisíce. -~0}|n{{zyyxx?wvjurttPsrrXqppWoonfmm ltkk8jjjXihhYggfee)dGbbXaan`_`^^]]S\[ZZ&YXWWxVV UZTTLSS RTQQsPPMOONNMMMLLXLK'JJ7II/HGFF}F@EqDCC~BBAAq@@???~?`?=>>==<ob  (,(i8{ipoložili ho na jeho lůžko, které bylo plno vonidel a nejjemnějších mastí, složených mastičkářským uměním, a pálili (kadidlo) nad ním s velikou okázalostí.0zY Když usnul s otci svými, – umřel roku čtyřicátého prvního kralování svého – pochovali ho v hrobě jeho, který byl dal si vykopati v městě Davidově;;yo Roku třicátého devátého kralování svého roznemohl se Asa na nohy přetěžkou nemocí; avšak ani v nemoci své nehledal Hospodina, ale více doufal v umění lékařů.cx? Děje Asovy, první i poslední, sepsány jsou v Knize králů jud ských a israelských. w Asa rozhněvav se na vidce rozkázal ho dáti do vazby; bylť se rozhněval velmi pro tu věc; také mnoho z lidu dal zbíti tehdy._v7 Oči totiž Hospodinovy pozorují všecku zemi, aby dodávaly síly těm, kteří celým srdcem důvěru skládají v něho. Učinil jsi tedy pošetile; a proto od nynějška povstávati budou války proti tobě."6ueZda Etiopů a Libijských mnohem více nebylo vozy, jezdci a nesčíslným množstvím pěších? A (přece) vydal je Hospodin v ruku tvou, ježto jsi v něho důvěřoval!KtTehdy přišel prorok Hanani k Asovi, králi judskému, a řekl mu: „Že jsi skládal naději v krále syrského a ne v Hospodina, Boha svého, proto uniklo vojsko krále syrského ruce tvé.s3Král Asa pak, vzav veškeren lid judský, pobral kámen z Ramy a dřevo, které byl připravil Baasa na stavbu, a dal jím opevniti Gabau a Masfu.Tr!Když to uslyšel Baasa, přestal opevňovati Ramu; zanechal díla svého.!q;Benadad vyslechnuv to poslal velitele vojsk svých proti městům israelským, a ti dobyli Ahionu, Danu, Abelmaimu a všech měst hrazených v Neftali.epC„Smlouva je mezi mnou a tebou; vždyť i otec můj a otec tvůj měli smlouvu; proto posílám ti stříbro a zlato, abys zrušil smlouvu, kterou máš s Baasou, králem israelským a přiměl ho, aby odtrhl ode mne."=osVzal tedy Asa stříbro a zlato z pokladů domu Hospodinova, jakož i z pokladů královských, poslal (je) Benadadovi, králi syrskému, který sídlil v Damašku, a vzkázal mu:Sn !Avšak léta třicátého šestého kralování jeho vytáhl Baasa, král israelský proti Judovi a zdí ohrazoval Ramu, by žádný nemohl bezpečně z království Asova vyjíti ani vjíti (do něho).LmVálky nebylo až do třicátého pátého roku kralování Asova.lTaké ty věci, které byl slibem zasvětil otec jeho i on, dal vnésti do domu Hospodinova, stříbro, zlato a všelijaké náčiní.~kuVýšiny však – zůstaly (sice) v Israeli, ale srdce Asovo bylo dokonale oddáno (Hospodinu) po všecky dny jeho.Bj}Ano i Maachu, matku krále Asy sesadil s královské důstojnosti, protože dala udělati v háji modlu Priapovu; tu všecku ztroskotal, na padrť rozdrobil a spálil v údolí Kedron.+iOzaklínajíce se všichni, kteří byli v Judsku; neboť celým srdcem svým přisahali a celou vůlí hledali a nalezli ho; proto dal jim Hospodin pokoj vůkol.dhAPřisáhli tedy Hospodinovi hlasem velikým, s jásotem, za zvuků trouby a znění rohů,vge A dodal: „Nebude-li kdo hledati Hospodina, Boha Israelova, budiž popraven, malý i velký, muž i žena."f% I vešel (Israel) [podle obyčeje] v pevnou smlouvu, že hledati budou Hospodina, Boha otců svých celým srdcem svým a celou duší svou.peY obětovali Hospodinu ten den z kořisti, kterou byli přivedli, býků sedm set a beranů sedm tisíc.edC Když tedy přišli do Jerusalema, měsíce třetího léta patnáctého kralování Asova,Zc- A shromáždil veškeren lid judsky a benjaminský a s nimi přistěhovalce z Efraima, Manassa, jakož i Simeona; mnozí totiž z Israele byli utekli k němu, když viděli, že Hospodin, Bůh jeho je s ním.b)Když to Asa uslyšel, slova totiž proroctví Azarjáše, syna Odedova, proroka, vzmužil se a vyplenil modly z veškerého Judska, Benjaminska i z měst, kterých byl dobyl na horách efraimských, a posvětil oltář Hospodinův, který byl před síní Hospodinovou.jaMVy však buďte zmužilí! Nechať nechabnou ruce vaše; vždyť se dostane mzdy práci vaší."}`sneboť bojovati bude národ proti národu a město proti městu, ježto Hospodin zkormoutí je všelikou úzkostí.{_oTehdy nebude pokoje míti vycházející ani vcházející, ale hrůza bude odevšad mezi všemi obyvateli země;n^UAle navrátí-li se v úzkosti své k Hospodinu, Bohu Israelovu, a budou-li ho hledati, naleznou ho.a];Pomine však mnoho dní v Israeli bez Boha pravého, bez knězeučitele, a bez zákona.c\?vyšel vstříc Asovi a řekl mu: „Slyšte mne, Aso i veškeren lide judský a benjaminský! Hospodin byl s vámi, protože vy jste byli s ním. Budete-li ho hledati, najdete ho; pakli jej opustíte, opustí i vás.F[ Tu Azarjáš, syn Odedův, když do něho vešel duch Boží,{ZoTéž i ohrady ovčí pobořivše vzali dobytka nesčíslné množství i velbloudů a vrátili se do Jerusalema.Y/ježto dobyli všech měst vůkol Gerary; připadl totiž strach náramně veliký na všecky. Vyplenili tedy ta města a mnoho kořisti odnesli.jXM Asa a lid, který byl s ním, pronásledovali je až do Gerary; i padli Etiopové (téměř) až do posledního, neboť potřeni byli od Hospodina je bijícího a vojska jeho bojujícího. A nabrali (Judovci) kořisti mnoho,YW+ Nahnal tedy strachu Hospodin Etiopům před Asou a Judou, že utekli Etiopové.LV I volal k Hospodinu Bohu řka: „Hospodine, u tebe není žádného rozdílu pomoci malým či velikým počtem bojovníků. Pomoziž nám, Hospodine, Bože náš; nebo v tobě a ve jménu tvém naději majíce přišli jsme proti tomuto množství. Hospodine, ty jsi Bůh náš, ať nenabude vrchu proti tobě člověk!"jUM Vytáhl též Asa proti němu a sešikoval vojsko k boji v údolí Sefata, které jest u Maresy. T  I vytáhl proti nim Etiop Zara s vojskem svým, desetkrát sto tisíci (mužů) a se třemi sty vozů; přitáhl až k Mareše.^S5Měl pak Asa ve vojště svém těch, kteří nosili štíty a kopí z kmene Judova třikrát sto tisíc a z kmene Benjaminova štítonošů a střelců dvě stě osmdesát tisíc, vesměs to mužů statečných.*RMřekl tedy lidu judskému: „Vystavme ta města, ohraďme je zdmi, a opevněme věžemi, branami a závorami, dokud má všecko pokoj před válkou; protože totiž hledali jsme Hospodina, Boha otců svých, dal nám pokoj vůkol." Stavěli tedy a nebylo žádné překážky ve stavbě.QVystavěl také pevnosti v Judsku. Měl totiž pokoj a žádné války za času jeho nepovstaly, ježto Hospodin dal pokoj;dPAa odstranil ze všech měst judských oltáře i svatyně modlářské. Kraloval v pokoji.oOWpřikázal lidu judskému, by hledali Hospodina, Boha otců svých, plnili zákon a všecky příkazy)NMztroskotal modly, posekal háje,sM_Asa činil, co bylo dobré a libé před Bohem jeho, pobořil oltáře cizího náboženství i výšiny,*L OKdyž usnul Abjáš s otci svými, pochovali ho v městě Davidově, a stal se králem Asa, syn jeho, místo něho. Za jeho dnů byla země v pokoji deset roků.lKQ Ostatní děje Abjášovy, jeho cesty a skutky sepsány jsou velmi pečlivě v knize Adda proroka.xJi Ale Abjáš upevnil své království; a pojav čtrnáct manželek zplodil dvacet dva syny a šestnácte dcer.cI? Nemohl již vzdorovati Jeroboam za dnů Abjášových. A ranil jej Hospodin, že zemřel.:Hm Abjáš pronásledoval pak Jeroboama utíkajícího a vzal mu města: Betel s příslušnými vesnicemi, Jesanu s příslušnými vesnicemi a Efron s příslušnými vesnicemi. G Tehdy sníženi byli synové Israelovi, avšak Judovci zmohli se přenáramně, protože doufali v Hospodina, Boha otců svých.}Fs Tak porazil je Abjáš a lid jeho ranou velikou; padlo z Israele pětkrát sto tisíc zbitých mužů statečných.[E/ Dali se tedy na útěk synové Israelovi před Judou a Bůh dal je v ruku jejich.1D[ Všichni muži judští dali se do křiku. Když tak křičeli, hle, přestrašil Bůh Jeroboama i veškerého Israele, který stál proti Abjášovi a lidu judskému.C) Když pak se ohlédli Judovci, viděli, že jim boj nastává zpředu i zezadu. Volali tedy k Hospodinu a kněží počali troubiti na trouby. B9 Mezi tím co takto mluvil, Jeroboam vzadu strojil úklady; stál (sice) před nepřítelem, ale (zatím) Judu nepozorovaně svým vojskem obchvacoval.\A1 V našem tedy vojsku je Bůh vůdcem (naším), a kněží jeho, kteří troubí na trouby znějící proti vám. Synové Israelovi, nebojujte proti Hospodinu, Bohu otců svých, nebo nic vám to neprospěje. "k@O celopaly obětují Hospodinu každý den ráno i večer a kadidlo z vonidel podle příkazu zákona připravené; chleby bývají předkládány na stole nejčistším; u nás je také svícen zlatý s příslušnými lampami, aby byly rozsvěcovány vždycky k večeru. My totiž šetříme příkazů Hospodina, Boha svého, kterého jste vy opustili.?+ Náš Bůh je však Hospodin, kterého neopouštíme, kněžský úřad zastávají Hospodinu synové Áronovi a levité jsou ve službě své:T>! Vyvrhše kněze Hospodinovy, syny Áronovy a levity, nadělali jste si kněží jako všichni národové zemí; kdokoli přijde s býkem a sedmi berany, aby se dal vysvětit, stává se knězem nebohů.Q= Nyní tedy vy míníte, že můžete odolati království Hospodinovu, kterým vládne skrze syny Davidovy, ježto máte lidu veliké množství a zlatá telata, která vám udělal Jeroboam za bohy.1<[ I přidali se k němu lidé ničemní, pekelníci, zmohli se proti Roboamovi, synu Šalomounovu, ježto Roboam jsa neohrabaný a srdce bázlivého, nemohl jim odolati.y;k Avšak Jeroboam, syn Nabatův, služebník Šalomouna, syna Davidova povstal a vzbouřil se proti pánu svému. : Zdali nevíte, že Hospodin, Bůh Israelův, dal království Davidovi nad Israelem na věky, jemu i synům jeho solnou smlouvou?{9o Abjáš postavil se na hoře Semeron, která byla v Efraimsku, a pravil: „Slyš, Jeroboame i veškeren Israeli!]83 Abjáš počal bojovati maje udatných, výborných bojovníků čtyřikrát sto tisíc; Jeroboam sešikoval proti němu do boje osmkrát sto tisíc mužů vojska, kteří byli také výborní a udatní junáci. 7 Tři léta kraloval v Jerusalemě. Jméno matky jeho: Maacha, dcera Urielova z Gabay. I vznikla válka mezi Abjášem a Jeroboamem.P6  Roku osmnáctého vlády Jeroboamovy stal se Abjáš králem nad Judou.5y Když usnul Roboam s otci svými, pochován byl v městě Davidově. A stal se králem Abjáš, syn jeho místo něho.<4q Dějiny Roboamovy, první i poslední, zapsány jsou v knihách Semejáše proroka a vidce Adda; [jsou pečlivě popsány.] Roboam a Jeroboam bojovali proti sobě po všecky dny.F3 Činil zlé, ježto nepomýšlel na to, by hledal Hospodina.02Y Tak zmohl se král Roboam v Jerusalemě a kraloval (dále). Čtyřicet jeden rok mu byl, když počal kralovati, a sedmnácte roků panoval v Jerusalemě, v městě, které vyvolil Hospodin ze všech kmenů Israelových, aby tam pevně ubytoval jméno své. A jméno matky jeho: Naama, Ammanka.1% Že se tedy ponížil, odvrátil se od něho hněv Hospodinův, a nebyli docela zahlazeni; i v Judsku totiž bylo shledáno leccos dobrého.0 když chodíval král do domu Hospodinova, přicházeli štítonoši a brali je a (pak) zase odnášeli je do zbrojnice své./ místo nich dal nadělati král (štítů) měděných, a dal je velitelům štítonošů, kteří střehli vchod do paláce;B.} Odtrhl tedy Sesak, král egyptský, od Jerusalema, pobrav poklady domu Hospodinova a domu královského. Všecko vzal s sebou, i štíty zlaté, kterých dal kdysi nadělati Šalomoun;l-Q Avšak sloužiti jemu budou, aby poznali rozdíl mezi službou mou a službou království zemí."O, Když viděl Hospodin, že se ponížili, oslovil Hospodin Semejáše takto: „Protože se ponížili, nezahladím jich, ale brzy jim pomohu; nevyleje se tedy hněv můj na Jerusalem skrze Sesaka.[+/ Knížata Israelova i král poníživše se řekli: „Spravedlivý je Hospodin!"u*c I přišel Semejáš prorok k Roboamovi a ke knížatům judským, kteří se byli shromáždili do Jerusalema utekše před Sesakem a řekl jim: „Toto praví Hospodin: Vy jste zanechali mne, proto já zanechám vás moci Sesakově."E) Dobyv měst hrazených v Judsku přitáhl až k Jerusalemu.4(a s tisícem dvěma sty vozů a se šedesáti tisíci jezdců; branného lidu, který přitáhl s ním z Egypta, to jest Lybijských, Jamníků a Etiopských nebylo počtu.' Avšak léta pátého království Roboamova přitáhl Sesak, král egyptský k Jerusalemu – že byli zhřešili proti Hospodinu – w& i Když utvrzeno bylo království Roboamovo a posilněno, opustil zákon Hospodinův a veškeren Israel s ním.W%' byltě moudřejší a statnější nežli všichni synové jeho, ustanovení po všech krajích Judových a Benjaminových, ve všech městech hrazených, kterým dal hojně potravy a vyžádal mnoho žen.$y i ustanovil hlavou Abjáše, syna Maašina, vůdcem nade všemi bratry jeho, ježto zamýšlel jej ustanoviti králem;J# Roboam miloval Maachu, dceru Absalomovu nade všecky jiné manželky své a ženiny – byl totiž pojal manželek osmnáct a ženin šedesát a zplodil dvacet osm synů a šedesáte dcer – l"Q Poté vzal si také Maachu, dceru Absalomovu, která mu porodila Abjáše, Etaje, Zizu a Salomitu.w Tak odpadl Israel od domu Davidova až do tohoto dne.9 k Král Roboam poslal (sice) Adurama, který byl nad robotami, ale synové Israelovi ho k smrti uházeli kamením; král Roboam tedy spěšně sedl na vůz a ujel do Jerusalema.Z - Ale nad syny Israelovými, kteří bydlili v městech judských kraloval Roboam.h I Veškeren lid, když mu král tak tvrdě mluvil, řekl mu toto: „Nemáme my dílu v Davidovi, ani podílu v synu Isajově. Vrať se do svého domova, Israeli! Ty pak pasiž svůj dům, Davide!" Odešel tedy Israel domů.& E Nepovolil, tedy prosbám lidu; neboť byla to vůle Boží, aby se splnila řeč jeho, kterou byl mluvil skrze Ahjáše Silana k Jeroboamovi, synu Nabatovu.K  mluvil podle vůle mladých: „Otec můj těžké jho na vás vložil, já však přiložím (že bude) těžší; otec můj mrskal vás bičíky, ale já mrskati vás budu biči uzlovatými!":o odpověděl král tvrdě nedbav rady starších a]3 Když tedy přišel veškeren lid k Roboamovi dne třetího, jak jim byl rozkázal,5c Otec můj vložil na vás jho těžké, já však břemene přiložím, (že bude) těžší; otec můj mrskal vás bičíky, ale já mrskati budu vás biči uzlovatými."kO Oni odpověděli jako mladí a vychovaní s ním v rozkolech: „Takto mluv k lidu, který ti řekl: „Otec tvůj ztížil jho naše, ty polehči nám," takto mu odpověz: „Můj malík je tlustší nežli bedra otce mého.&E „Co se vám zdá?" – řekl jim. – „Jakou mám dát odpověď lidu tomuto, který mi řekl: „Polehči nám jho, které vložil otec tvůj na nás?"} On však opustil radu starců, a počal se raditi s mladými, kteří s ním vychováni a (nyní) v jeho družině byli.w Oni mu řekli: „Zalíbíš-li se lidu tomuto, uchlácholíš-li je slovy milostivými, budou ti poddáni vždycky."/ radil se se staršími, kteří sloužívali Šalomounovi, otci jeho, když ještě živ byl, řka: „Kterak mi radíte, bych odpověděl lidu?"N On řekl: „Po třech dnech vraťte se ke mně!" Když lid odešel,U# „Otec tvůj přetěžkým jhem obtížil nás; ty lehčejší věci rozkazuj nežli otec tvůj, který na nás vložil poddanství těžké, a maličko slev z břemene, bychom ti mohli býti poddáni!"U~# [I povolali ho a přišel s veškerým Israelem] a mluvili Roboamovi takto:} Když to uslyšel Jeroboam, syn Nabatův, který byl v Egyptě – byltě tam utekl před Šalomounem – ihned se vrátil.i| M Roboam přišel do Sichemu; tam totiž byl se sešel veškeren Israel, aby ho ustanovil králem.y{k Když usnul s otci svými, pochovali jej v městě Davidově; a stal se králem Roboam, syn jeho, místo něho.Rz Šalomoun kraloval v Jerusalemě nad veškerým Israelem čtyřicet let.;yo Ostatní děje Šalomounovy, první i poslední, zapsány jsou v Letopisech Natana proroka, v Knihách Ahjáše Silana a ve Vidění vidce Adda proti Jeroboamovi, synu Nabatovu.;xq Koně mu přiváděli z Egypta a ze všech krajin.7wg Způsobil, že byla tak veliká hojnost stříbra v Jerusalemě jako je kamení; a dřeva cedrového tak veliké množství, jako je planého fíkoví, které roste na poli.tva A provozoval moc nade všemi králi od řeky Eufratu až k zemi filištínské, a až ke hranicím Egypta.)uK Šalomoun měl také čtyřicet tisíc koní ve stájích, vozů pak a jezdců dvanáct tisíc; a rozsadil je po městech vozů a v Jerusalemě, kde byl král.vte a přinášeli mu darem nářadí stříbrné i zlaté, roucha, zbraně, vonidla, koně a mezky každý rok.s{ Všichni králové země žádali viděti tvář Šalomounovu, by slyšeli moudrost, kterou byl dal Bůh do mysli jeho;Yr+ Tak vyvýšen byl Šalomoun nade všecky krále země bohatstvím a moudrostí.3q_ Lodi královské totiž chodívaly do Tarsise se služebníky, Hiramovými jednou ve třech letech, a přinášely odtud zlato, stříbro, kosti slonové, opice a pávy..pU Také všecky nádoby královského stolu byly zlaté, a náčiní v domě „háje libanského" ze zlata nejčistšího; nebo stříbro tehdy za nic nepovažovali. o jiných dvanácte lvíčků, stojících na šesti stupních po obou stranách; nebylo takového trůnu v žádném království.n5 Taká šest stupňů, po kterých se vystupovalo na trůn. podnož zlatou, a opěradla dvě s obou stran, dva lvy, kteří stáli vedle opěradel, aimK Dále dal udělati král veliký trůn z kostí slonových a obložil jej zlatem nejčistším.+lO také tři sta puklířů zlatých ze tří min zlata, jimiž přikryt byl každý (ten) puklíř; a uložil je král ve zbrojnici, která byla vysázena hájem.k A dal udělati král Šalomoun dvě stě štítů zlatých tak, že na jeden štít bylo úhrnem šest set zlatých (lotů) vynaloženo;Uj# kromě toho množství, které přinášívali poslové rozličných národů a kupci, jakož i všichni králové arabští a místodržící krajů, kteří přiváželi zlato a stříbro Šalomounovi.ri] Váha zlata, které bylo přineseno Šalomounovi jeden rok, byla šest set šedesát šest hřiven zlataRh A král Šalomoun dal královně ze Saby všecky věci, které si přála a kterých požádala, mnohem více, nežli byla k němu přinesla. Ona pak odjela zpět do země své se služebníky svými.Hg z toho dřeva, to jest tyinového dal nadělati král schodů v domě Hospodinově i v paláci královském, jakož i citar a harf zpěvákům; nikdy nebylo vídáno dřevo takové v Judsku.f Také však služebníci Hiramovi se služebníky Šalomounovými přivezli zlata z Ofiru, jakož i dřeva tyinového a kamení drahého;?ew Dala pak králi stodvacet hřiven zlata, vonidel velmi mnoho, jakož i kamení drahého; nebylo tolik vonidel jako bylo těch, které darovala královna ze Saby králi Šalamounovi.d Budiž požehnán Hospodin, Bůh tvůj, kterému se zalíbilo ustanoviti tebe na svém trůně králem Hospodina, Boha tvého. Miluje totiž Bůh Israele a chce zachovati jej na věky; protož učinil tebe nad ním králem, abys vykonával právo a spravedlnost."c Blahoslaveni lidé tvoji, blahoslaveni služebníci tvoji, kteří stojí před tebou ustavičně a slyší moudrost tvou.Ib Nevěřila jsem vypravujícím, až jsem sama přišla, uzřela očima svýma a přesvědčila se, že sotva polovici o moudrosti tvé pověděli mi; převýšil jsi pověst [výkony svými].xai I řekla králi: „Správná je řeč, kterou jsem slyšela v zemi své o zámožnosti tvé a moudrosti tvé.]`3 pokrmy stolu jeho, jak (tu) sedí dvořané jeho, jak sluhové jemu přisluhují, jejich roucha, dále číšníky a šaty jejich, i oběti, které podával v domě Hospodinově, velikým úžasem byla bez sebe.J_ Když uzřela moudrost Šalomounovu, dům, který byl vystavěl,a^; I vyložil jí Šalomoun vše, co mu byla podala; nebylo nic, co by jí byl nevyložil.] 5 Ba i královna ze Saby, když uslyšela pověst o Šalomounovi, přijela do Jerusalema, aby ho zkusila hádankami, s velikým bohatstvím, i s velbloudy, kteří nesli vonidla, velmi mnoho zlata a drahokamy. Když přišla k Šalomounovi, pověděla mu vše, co měla v srdci.i\KPoslal pak mu Hiram po služebnících svých lodi a plavce, dovedné námořníky, i plavili se se služebníky Šalomounovými do Ofiru, přinesli odtud čtyřistapadesát hřiven zlata a odevzdali je králi Šalomounovi.][3Tehdy odjel Šalomoun do Asiongaberu a do Ailatu na břehu moře Rudého v Edomsku.ZVšecky náklady měl Šalomoun přichystané ode dne, kdy položil základy k domu Hospodinovu až do dne, kdy jej dokonal.Y+Nepřestoupili nic z rozkazů královských ani kněží ani levité při všech věcech, které byl přikázal, ani při strážích pokladů.NXUstanovil také podle nařízení Davida, otce svého, třídy kněžské ku příslušné službě; dále levity ku příslušným úkonům, by vzdávali chválu a přisluhovali při kněžích podle řádu toho onoho dne, také vrátné podle jejich oddílů u každé brány; tak totiž byl přikázal David, muž Boží.^W5 by obětováno bylo na něm podle příkazů Mojžíšova každý den, ve dny sobotní, na nov měsíce, a na slavnosti třikráte do roka, totiž na slavnost přesnic, na slavnost týdnů a na slavnost stánků.rV] Tehdy obětoval Šalomoun celopaly Hospodinu na Hospodinově oltáři, který byl postavil před síní,{Uo Dceru pak faraonovu přestěhoval z města Davidova do domu, který jí byl vystavěl. [Řekl totiž král: „Nebude bydliti manželka má v domě Davida, krále israelského, ježto je posvěcen; neboť vešla do něho archa Hospodinova."]aT; Všech velitelů vojska krále Šalomouna bylo dvě stě padesát; ti cvičili vojáky.?Sw Ze synů však Israelových nepodrobil (nikoho) robotě při pracích královských, ale ti byli bojovníky, hodnostáři, úředníky a veliteli nad vozy, jakož i nad jezdci jeho.Rz jejich synů, to jest z potomků (jejich), kterých nepobili synové Israelovi, učinil Šalomoun poddané robotníky až do dneška. Q Z veškerého lidu, který zbýval z Heťanů, Amorrhejských, Ferezanů. Hevanů a Jebušanů, kteří nebyli z rodu Israelova,mPStaké Balaat, všecky pevnosti, které patřily Šalomounovi, všecka města vozů, města jízdy; zkrátka vše, cokoli chtěl Šalomoun a si umínil, vystavěl v Jerusalemě, na Libanu a po veškeré zemi svého vladařství.}OsDále vystavěl Bethoron hořejší i Bethoron dolejší v města hrazená zdmi. mající brány, závory a zámky;LNNa poušti vystavěl Palmyru a jiné pevnosti vystavěl v Ematsku..MWTáhl také do Emat-Suby a dobyl jí.]L3opevnil města, která byl vrátil Hiram Šalomounovi, a usadil tam syny Israelovy.XK +Po dvaceti letech, když byl vystavěl Šalomoun dům Hospodinův a dům svůj,]J3A bude (jim) odpověděno: „Protože opustili Hospodina, Boha otců svých, který je vyvedl z Egypta, že se chytili bohů cizích, klaněli se jim a ctili je: proto přišlo na ně všecko toto neštěstí."I#Dům tento stane se příslovným všem kolemjdoucím; žasnouce budou se tázati: „Proč tak učinil Hospodin zemi této a domu tomuto?"7Hgvyplením vás ze země své, kterou jsem dal vám; a dům tento, který jsem posvětil jménu svému, zavrhnu od sebe a vydám jej v příkladnou výstrahu všem národům.G-Odvrátíte-li se však, opustíce práva má a příkazy, které jsem vydal vám, odejdete-li, byste sloužili bohům cizím a klaněli se jim:,FQutvrdím trůn království tvého, jak jsem slíbil Davidovi, otci tvému řka: „Nebude se nedostávati muže z rodu tvého, který bude knížetem v Israeli."0EYTy pak budeš-li choditi přede mnou, jako chodil David, otec tvůj, budeš-li činiti vše, co jsem ti přikázal, a budeš-li ustanovení má a práva zachovávati: D neboť vyvolil a posvětil jsem toto místo, by jméno mé bylo tam na věky, a oči mé i srdce mé by tu bylo po všecky dny.sC_Oči mé tedy budou otevřeny, a uši mé pozorovati modlitbu toho, kdo bude modliti se na tomto místě;Bavšak lid můj, který sluje podle jména mého, obrátí se, bude se modliti ke mně, hledati tváře mé, a kajícně-li odvrátí se od svých zlých cest: také já vyslyším je s nebe, milostiv budu hříchům jejich a dám zdraví zemi jejich.Aw Zavru-li nebe, že nebude pršeti, pošlu-li kobylky a přikáži, by pohubily zemi, nebo pošlu-li mor na lid svůj,|@q ukázal se mu Hospodin v noci a řekl: „Slyšel jsem modlitbu tvou a vyvolil jsem si toto místo za dům oběti.5?c Když byl dokonal Šalomoun dům Hospodinův, dům královský a vše, co si byl umínil, že udělá v domě Hospodinově i v domě svém, když se mu šťastně povedlo,<>q A dvacátého třetího dne měsíce sedmého propustil domů lid radující a veselící se z toho, co dobrého učinil Hospodin Davidovi, Šalomounovi a Israelovi, lidu svému.s=_ Osmého pak dne konal schůzi, protože byl posvěcoval oltář sedm dní a slavnost světil [sedm dní].(<IŠalomoun držel tehdy slavnost sedm dní, a veškeren Israel s ním, shromáždění velmi veliké odtud, kde se vchází do Ematu až ku Potoku egyptskému.t;aŠalomoun posvětil i prostředek nádvoří před chrámem Hospodinovým, ježto tu obětoval celopaly a tuky obětí pokojných; oltář totiž měděný, který byl dal udělati, nemohl pojmouti celopalů, obětí suchých a tuků.::mKněží stáli na svých místech; taktéž i levité s Hospodinovými nástroji hudebními, kterých dal nadělati král David, aby chválili Hospodina, že na věky (trvá) milosrdenství jeho, a zpívali sami písně Davidovy; kněží troubili také na trouby naproti nim, an veškeren Israel stál.9Šalomoun pobil na oběti dvacet dva tisíce býků a stodvacet tisíc beranů. Tak slavil posvěcení domu Božího král i všecek lid.E8Podával pak král i veškeren lid oběti před Hospodinem.|7qKdyž všichni synové Israelovi viděli, že sestupuje oheň a velebnost Hospodinova na dům, padše tváří k zemi na podlahu dlážděnou kamenem, klaněli se a chválili Hospodina, že je dobrý, že na věky (trvá) milosrdenství jeho.t6aKněží nemohli vejíti do chrámu Hospodinova, ježto velebnost Hospodinova naplnila chrám Hospodinův.5 !Když dokonal Šalomoun modlitby tyto, oheň sestoupil s nebe a strávil celopaly i (jiné) oběti, a velebnost Hospodinova naplnila dům.m4S*Hospodine Bože, nezamítej svého pomazaného, pamatuj milostí Davidu, sluhovi svému (daných)!"R3)Nyní pak vstaň (a jdi) Hospodine Bože, na své místo klidu, ty i archa tvoje mocná; kněží tvoji, Hospodine Bože, ať se oblekou v roucho blaha, a tvoji svatí nechať radují se ze štěstí;2(Ty jsi Bůh můj; buďtež (tedy), prosím, otevřeny oči tvé a uši tvé pozorujtež modlitbu, která je konána na tomto místě!1'ty slyš s nebe, to jest z pevného příbytku svého, prosby jejich, zjednej jim právo, odpusť lidu svému, ačkoli hříšnému.,0Q&navrátí-li se k tobě celým srdcem svým a veškerou duší svou v zemi zajetí svého, do které zavedeni budou, a budou-li se klaněti tobě čelem k zemi své, kterou jsi dal otcům jejich, (čelem) k městu, které jsi vyvolil, a (čelem) k domu, který jsem vystavěl jménu tvému:y/k%obrátí-li se však v srdci svém v zemi, do které v zajetí odvedeni budou, budou-li činiti pokání, budou-li se modliti tobě v zemi zajetí svého řkouce: „Zhřešili jsme, nepravě jsme činili a nespravedlivě jsme se chovali,"O.$Zhřeší-li pak proti tobě – neboť není člověka, který by nehřešil – a rozhněváš-li se na ně, že je vydáš nepřátelům, že je zavedou v zajetí do země daleké nebo blízké, ~~|~}~} |g{{-zyyYxxJxwvvv6uut.srruqWppotnmmll kKjiiThh!gffqeeGddZccbMaa$``3_R^^ ]]\P[[GYXfWWVV UTT2SRRQPP\ONN*MTLL]K8JTI{HHFFVEEKDDhCC:BBAA@@?? >]==G<;;::9877966E5i533)2 1p10t/..-,a+**<)A(('&& %M##p"!!o _p-J1!?/h e  8 ; i>Vs;_ Amasjáš pak zmužile vyvedl svůj lid, přitáhl do údolí Solného a porazil, deset tisíc Seiřanů..:U Oddělil tedy Amasjáš vojsko, které bylo přitáhlo k němu z Efraimska, aby se zase vrátili domů; ti rozhněvali se náramně na Judské, a vrátili se domů.[9/ Amasjáš řekl muži Božímu: „Ale co bude se stem hřiven (stříbra), které jsem dal vojsku israelskému?" Muž Boží mu odvětil: „Máť Hospodin, odkud dáti tobě může mnohem více nežli toto."-8Sdomníváš-li se, že na síle vojska boj záleží, dopustí Bůh, že budeš přemožen od nepřátel; neboť na Bohu jest, aby pomohl nebo na útěk obrátil.""7=I přišel k němu muž Boží a řekl: „Králi, nechať netáhne s tebou vojsko israelské neboť není Hospodin s Israelem a s nikým z Efraimovců;W6'Najal také za žold z Israele sto tisíc junáků, za sto hřiven stříbra.5)Shromáždil pak Amasjáš lid judský, a zřídil jej podle rodů, po tisícnících a setnících ve všem Judsku a Benjaminsku; sčetl je od dvacíti let a výše, i nalezl třikrát sto tisíc (mladých mužů, kteří mohli jíti do boje a vlasti kopím i štítem.X4)synů jejich však nepobil, podle toho, co psáno je v Mojžíšově zákoníku, kde přikazuje Hospodin: „Nebudou zabíjeni otcové za syny, ani synové za otce své, ale každý za svůj hřích umře."3yKdyž viděl, že jest upevněno království jeho, dal popraviti služebníky, kteří byli zabili krále, otce jeho;R2Činil, co bylo dobré v očích Hospodinových, ne však srdcem celým.1 'Dvacet pět let bylo Amasjášovi, když počal kralovati a dvacet devět let kraloval v Jerusalemě; jméno matky jeho: Joaden z Jerusalema.C0O jeho synech pak, o množství peněz, které sebrány byly za něho, jakož i opravě domu Božího psáno je podrobně V Knize králův. A kraloval Amasjáš, syn jeho, místo něho.n/UKteří byli se spikli proti němu, byli Zabad, syn Ammonky Semmaaty a Jozabad, syn Moabky Semarity.y.kKdyž pak odešli, nechavše ho ve velikých bolestech, povstali proti němu služebníci jeho, by pomstili krev syna Jojady kněze, a zabili jej na lůžku jeho. Tak umřel. A pochovali ho v městě Davidově, ale ne v hrobce královské.J- Ačkoli přitáhli v počtu velmi malém Syrští, Hospodin dal v ruce jejich nesčíslné množství, protože opustili Hospodina, Boha otců svých. Také na Joasovi vykonali potupné soudy.(,IPo roce vytáhlo proti němu vojsko syrské; přitáhlo do Judska a k Jerusalemu, pobilo všecka knížata lidu, a všecku kořist poslali králi do Damašku.L+Král Joas nebyl pamětliv milosrdenství, které mu byl prokázal Jojada, otec jeho, ale dal zabíti syna jeho. Když on umíral, řekl: „Nechať popatří (na to) Hospodin a stíhá (to)!“d*AI spikli se proti němu a ukamenovali ho z rozkazu králova v nádvoří domu Hospodinova.)}Duch Boží pojal také Zacharjáše, syna Jojady, kněze, i postavil se před lidem a řekl jim: „Toto praví Hospodin Bůh: Proč přestupujete přikázání Hospodinovo? Vždyť vám to neprospívá! Opustili jste Hospodina, aby opustil vás!"s(_A posílal k nim proroky, aby se navrátili k Hospodinu; když však je kárali, nechtěli jich slyšeti.#'?I opustili chrám Hospodina, Boha otců svých a sloužili hájům a sochám. Přišel tedy hněv (Boží) na lid judský a na Jerusalem pro ten hřích.&Když umřel Jojada, přišla knížata judská, a poklonila se králi, který dav se obměkčiti holdem jejich, povolil jim.x%iI pochovali ho v městě Davidově s králi, ježto učinil mnoho dobrého Israelovi, Hospodinovi i domu jeho.S$Jojada zestárl došed velikého věku; zemřel ve stu a třiceti letech.I# Když pak dokonali všecky práce, přinesli před krále a Jojadu ostatek peněz; z těch pořízeno bylo nářadí chrámového k bohoslužbě, k zápalným obětem; také misek a jiných nádob zlatých a stříbrných. A tak podávány byly oběti zápalné v domě Hospodinově ustavičně po všecky dny Jojadovy.w"g Dělníci pilně pracovali; zazdili trhliny ve zdech, uvedli dům Boží do původního stavu a upevnili jej. ! Ty vydával král a Jojada těm, kteří byli nad pracemi v domě Hospodinově, a ti najímali za ně kameníky a všelijaké řemeslníky, by opravili dům Hospodinův, také kováře (dělající) ze železa a z mědi, by upevněno bylo, co počalo padati.M  A když byl čas, aby přinesli bednu levité před krále, když totiž viděli, že je peněz mnoho, přicházíval královský písař, jakož i zmocněnec prvního kněže, vysypávali peníze, které byly v bedně a poté bednu zase donášeli na její místo. Tak činívali den ode dne, i sebrali peněz velmi mnoho.  I veselila se všecka knížata, i veškeren lid, a vcházejíce, snášeli do bedny Hospodinovy; metali (do ní), až se naplnila.)K A bylo v Judsku i v Jerusalemě ohlášeno, by přinesl každý daň Hospodinu, kterou uložil Mojžíš, služebník Boží, veškerému Israelovi na poušti.`9Přikázal tedy král, i udělali bednu a postavili ji u brány domu Hospodinova vně.$ANeboť bezbožná Atalie a synové její zkazili dům Boží a ze všech věcí, které byly zasvěceny do chrámu Hospodinova, ozdobili svatyni Baalovu."~uPovolal tedy král Jojadu knížete a řekl mu: „Proč opomenul jsi přinutit levity, by snesli z Judska a Jerusalema peníze, které Mojžíš, služebník Hospodinův, uložil veškeré obci Israelově, aby je přinesla do stánku zjevení?[/Shromáždil tedy kněze a levity, a řekl jim: „Vyjděte do měst judských a vybírejte ode všeho Israele peníze, aby opravován byl dům Boha vašeho rok co rok; a pospěšte si!" Levité však nedbali.@{Poté zlíbilo se Joasovi, by opravil dům Hospodinův.J Jojada vzal mu dvě manželky, ze kterých zplodil syny i dcery.X)Činil, co dobré bylo v očích Hospodinových, po všecky dny Jojady kněze. Sedm let bylo Joasovi, když počal kralovati, a čtyřicet let kraloval v Jerusalemě; jméno matky jeho: Sebia z Bersaby.hIVšecek lid venkovský veselil se a město zůstalo klidno, ačkoli Atalie byla zabita mečem.T!Vzal pak setníky, velmože, knížata lidu i všecek venkovský lid, i vyvedli krále z domu Hospodinova dolů, a zavedše jej Branou hořejší do domu královského, posadili ho na královský trůn.taPostavil také vrátné ve branách domu Hospodinova, aby nevesel do něho nečistý jakýmkoli způsobem.Ustanovil pak Jojada v domě Hospodinově strážce pod dozorem kněží a levitů, které rozdělil David v domě Hospodinově, aby podávali zápalné oběti Hospodinu, jak psáno je v zákoně Mojžíšově, s radostí a s písněmi, podle nařízení Davidova. 9Proto vešel veškeren lid do domu Baalova a zbořili jej, oltáře a sochy jeho ztroskotali, a Matana, kněze Baalova, zabili před (těmi) oltáři.nUA učinil Jojada smlouvu mezi Hospodinem, veškerým lidem a králem, že budou lidem Hospodinovým.r]vložili na šíji její ruce, a když byla vešla do Koňské brány královského domu, zabili ji tam.T!Jojada velekněz, vyšed k setníkům, velitelům vojska, řekl jim: „Vyveďte ji za ohradu chrámovou a budiž venku zabita mečem!" Že tedy přikázal kněz, aby nebyla zabita v domě Hospodinově,  Když uzřela krále, an stojí na stupni u vchodu, velitele, čety okolo něho, i veškeren venkovský lid, au jásá, troubí a hraje na rozličné nástroje, jakož i hlas provolávajících slávu, roztrhla roucho své a řekla: „Spiknutí, spiknutí!"y k To když uslyšela Atalie, totiž hlas oděnců, vychvalujících krále, vešla k lidu do chrámu Hospodinova.m S Vyvedše pak syna králova, vstavili naň korunu a odznak, do rukou mu dali zákon, aby jej držel a ustanovili jej králem; pomazal ho také Jojada, velekněz a synové jeho, i blahopřáli mu říkajíce: „Ať žije král!"  A postavil veškeren ozbrojený lid od pravé strany chrámu až do levé strany chrámu, čelem k oltáři a ke chrámu okolo krále.| q Jojada kněz dal také setníkům kopí, štíty a puklíře krále Davida, které byl zasvětil do domu Božího.Z-Učinili tedy levité i všecek Juda vše, jak byl rozkázal Jojada velekněz: každý pojal muže, které pod sebou měl, ty, kteří přišli podle pořádku sobotního, i ty, kteří dokončili týden (služby) a měli odejíti. Jojada velekněz totiž nedopustil odejíti četám, které se střídaly každý týden podle obyčeje.9kLevité nechať obklopí krále, každý maje svou zbraň – kdyby kdo jiný vešel do chrámu, budiž utracen – a nechať jsou s králem vcházejícím i vycházejícím."T!Nikdo jiný nevcházej do domu Hospodinova kromě kněží a levitů, kteří konají službu; ti toliko nechať vcházejí, nebo posvěceni jsou; a všecek ostatní lid ať drží stráže Hospodinovy.~uTřetina vás, kteří přicházejí na sobotu, kněží a levitů, bude strážci ve branách; třetina bude u domu králova; třetina u brány, která sluje (brána) Základu; ostatní pak veškeren lid ať je v nádvořích domu Hospodinova.3Učiňte tedy toto:-SI učinilo všecko to množství smlouvu v domě Božím s králem. Jojada jim pravil: „Hle, králevic kralovati bude, jak slíbil Hospodin o synech Davidových.  Ti obešli Judsko, shromáždili levity ze všech měst judských, jakož i hlavy rodů israelských, a přišli do Jerusalema.w iLéta však sedmého vzmuživ se Jojada pojal, setníky, totiž Azarjáše, syna Jerohamova, Ismaela, syna Johananova, dále Azarjáše, syna Obedova, Maasjáše, syna Adajova, jakož i Elisafata, syna Zechriova, a učinil s nimi smlouvu.\1 A byl s nimi v domě Božím skryt šest let, ve kterých Atalie kralovala v zemi.D Ale Josabet, dcera královská, vzala Joasa, syna Ochozjášova, ukradši jej ze synů královských, kteří byli zabíjeni, a schovala jej s chůvou jeho v ložnici. – Josabet, která jej skryla, byla dcera krále Jorama, manželka Jojady, velekněze, sestra Ochozjášova. – Proto ho nemohla zabíti Atalie.{~o Atalie totiž, matka jeho, vidouc, že je mrtev syn její, vstala a pobila všecek rod královský domu Joramova.}1 Dal hledati také samého Ochozjáše a chytit jej, an se skrýval v Samaři; když ho k němu přivedli, zabil jej. I pochovali ho, ježto byl syn Josafata, který byl hledal Hospodina celým srdcem svým. A nebylo již jaké naděje, aby kdo kraloval z rodu Ochozjášova. |A když vyvracel Jehu dům Achabův, nalezl knížata judská a syny bratří Ochozjášových, kteří mu sloužili, i pobil je.D{Byla to vůle Boží proti Ochozjášovi, by přišel k Joramovi. Když totiž přišel, vyjel s ním proti Jehuovi, synu Namsiovu, kterého pomazal Hospodin, aby zahladil dům Achabův.bz=On tedy vrátil se, by se hojil v Jezraelu, nebo byl mnoho ran dostal ve jmenovaném boji. Protož Ochozjáš, syn Joraimův, král judský, přijel dolů, by navštívil Jorama, syna Achabova, v Jezraelu nemocného.2y]Spravuje se radou jejich táhl s Joramem, synem Achabovým, králem israelským do boje proti Hazaelovi, králi syrskému k Ramotu galaadskému. Syrští ranili Jorama.xTak činil, co bylo zlé v očích! Hospodinových, jako dům Achabův; neboť oni byli rádci jeho po smrti otcově na jeho zkázu.gwGTéž on chodil po cestách domu Achabova; neboť matka jeho pudila ho, by bezbožně jednal.v)Ve dvaceti a dvou letech byl Ochozjáš, když kralovati počal, a jeden rok kraloval v Jerusalemě; jméno matky jeho: Atalie, dcera Amriova.u -Ustanovili tedy obyvatelé jerusalemští Ochozjáše, nejmladšího syna jeho, králem místo něho; nebo všecky starší, kteří byli před ním, pobili lupiči arabští, kteří byli vtrhli do ležení. A tak stal se králem Ochozjáš, syn Jorama, krále judského.9tkVe třicíti a ve dvou letech byl, když počal kralovati a osm let kraloval v Jerusalemě. Nechodil poctivě. A pochovali ho v městě Davidově, ale ne v hrobce královské.+sOKdyž pak minul rok a den, když postupem doby přiběhlo druhé léto, dlouhým neduhem byl ztrápen tak, že vykydal i vnitřnosti své, až pozbyl spolu nemoci i života, zemřev v nemoci velmi bolestné. A lid nezapálil mu při pohřbu podle obyčeje, jako byl učinil předkům jeho.QrA nad to nade všecko stihl jej Hospodin nezhojitelnou nemocí života.Xq)Vtrhli tedy do země judské, pohubili ji, a pobrali všecko jmění, které bylo v domě královském, a nad to i syny jeho a ženy; aniž zůstal jemu (který) syn kromě Joachaza, který byl nejmladší.lpQI vzbudil Hospodin proti Joramovi ducha Filišťanů, jakož i Arabů, kteří sousedí s Kušany.o{Ty nemocen budeš velmi zlou nemocí života svého, že vycházeti budou vnitřnosti tvé, až vyjdou do roka do dne."znmhle, Hospodin uvede neštěstí veliké na tebe, na lid tvůj, na syny, na ženy tvé i na všecko jmění tvé.imK ale žes chodil po cestě králův israelských, žes uvedl do smilstva Judu a obyvatelstvo jerusalemské následovav smilstva domu Achabova, a nad to i bratry své, dům otce svého, lepší nežli jsi sám, že jsi pobil:\l1 I přinesen byl mu list od Elisea, proroka, na němžto psáno bylo: „Toto praví Hospodin, Bůh Davida, otce tvého: Ježto jsi nechodil po cestách Josafata, otce svého a po cestách Asy, krále judského,k{ Nad to i výšiny zřídil ve městech judských, a (tak) uvedl do smilstva obyvatele jerusalemské a do hříchu Judu.9jk A tak odtrhli se Edomci, by nebyli pod mocí Judovou, až do dneška; tehdy odpadla také Lobna, by nebyla pod mocí jeho. Byltě opustil (Joram) Hospodina, Boha otců svých.Di Přitáhl tedy Joram s vůdci svými i s veškerou jízdou, která byla s ním (...). Ale když v noci vstal, porazil (ho) Edomec, který byl obklíčil jej i všecky vůdce jízdy jeho._h7V těch dnech vzbouřili se Edomci, by nebyli poddáni Judovi a ustanovili si krále."g=Hospodin však nechtěl zahladiti dům Davidův pro smlouvu, kterou byl učinil s ním, pro slib, že dá světlo jemu i synům jeho pro. všecky časy..fUChodil po cestách králův israelských, jako byl činil dům Achabův; nebo dcera Achabova byla manželkou jeho; činil tedy, co je zlé v očích Hospodinových.ieKVe třicíti a dvou letech byl Joram, když počal kralovati, a osm let kraloval v Jerusalemě.&dEKdyž tedy došel Joram královské moci po svém otci a když se byl zmohl, pobil všecky bratry své mečem, jakož i některé z předních israelských.+cOOtec jejich byl jim dal mnoho darů stříbrných a zlatých a platy, jakož i města hrazená v Judsku; království však dal Joramovi, ježto byl prvorozený.'bGTen měl bratry, syny Josafatovy: Azarjáše, Jahiela, Zacharjáše, Azarjáše, Michaela a Safatjáše: ti všichni byli synové Josafata, krále judského.a Když usnul Josafat s otci svými, pochován byl s nimi v městě Davidově a stal se králem Joram, syn jeho, místo něho.M`%Ale Eliezer, syn Dodavův z Maresy prorokoval proti Josafatovi, řka: „Že jsi učinil smlouvu s Ochozjášem, rozbije Hospodin dílo tvé." I ztroskotaly se lodi, že nemohly jíti do Tarsisu._{$smluvil se (s ním), že nadělají lodí, jaké se plavívaly do Tarsisu; nadělali také (těch) lodí v Asiongaberu.^}#Poté Josafat, král judský, vešel ve spolek s Ochozjášem, králem israelským, jehož skutky byly velmi bezbožné;]7"Ostatní děje Josafatovy, první i poslední, sepsány jsou v letopisech Jehua, syna Hananiova, které vloženy jsou do Knihy králův israelských.x\i!Toliko výšin nezničil, neboť lid ještě neobrátil srdce svého (zúplna) k Hospodinu, Bohu otců svých.s[_ Chodil po cestě otce svého Asy; aniž se s ní uchýlil, konaje co libé bylo v očích Hospodinových.4ZaKraloval tedy Josafat nad Judou; byl ve třiceti pěti letech, když počal kralovati a dvacet pět let kraloval v Jerusalemě; jméno matky jeho: Azuba, dcera Selahiova.QYTak bylo v pokoji království Josafatovo a dal mu Bůh pokoj odevšad. XStrach z Hospodina připadl na všecka království země, když uslyšela, že bojoval Hospodin proti nepřátelům Israelovým.SWVešli do Jerusalema s harfami, citarami a troubami, do domu Hospodinova.1V[Pak se vrátili všichni Judovci, Jerusalemané i Josafat v jejich čele do Jerusalema s jásotem vehkým, že dal jim Hospodin radostné vítězství nad nepřáteli.UČtvrtý den shromáždili se v údolí Chvály. Tam chválili Hospodina a proto nazváno to místo „Údolí chvály" až do dneška.TPřistoupil tedy Josafat a všecek lid s ním, aby sebrali kořist s těch mrtvých. I nalezli mezi zbitými rozličné náčiní, také roucha a nádoby předrahé; sebrali tolik, že všeho unésti nemohli; ani za tři dni nemohli odnositi kořist, co jí bylo.6SeLid judský přišed mezi tím na výšinu, která hledí k poušti, uzřel podál všecku širou krajinu, ana je plna mrtvol a že nikdo nezůstal, kdo by smrti byl ušel.=RsPovstali totiž Ammonci a Moabci proti obyvatelům pohoří Seir, aby je pobili a vyhladili; když pak to skutkem dokonali, obrátili se také sami proti sobě a bili se vespolek.UQ#Když tedy počali chvály zpívati, obrátil Hospodin úklady jejich na ně samé, to jest (úklady) Ammonců, Moabců a horalů ze Seiru, kteří byli vytáhli do boje proti Judovi, a (tak) byli zbiti.`P9A poradiv se s lidem ustanovil, by zpěváci Hospodinovi chválili jej ve sborech svých, aby šli před vojskem a jednostejným hlasem aby říkali „Chvalte Hospodina, nebo na věky (trvá) milosrdenství jeho."!O;Ráno pak vstavše šli po poušti Tekue. Když táhli, postavil se Josafat prostřed nich a řekl: „Poslyšte mne, muži judští a všichni obyvatelé jerusalemští! Věřte v Hospodina, Boha svého, a bezpečni budete; věřte prorokům jeho a všecko šťastně se zvede."oNWA levité z Kaatovců, to jest z Koreovců chválili Hospodina, Boha Israelova hlasem velikým velmi.M{Josafat tedy, lid judský a všichni obyvatelé jerusalemští padli tváří na zem před Hospodinem a klaněli se mu.RLNebudete vy, kterým bude bojovati; stůjte toliko zmužile a uzříte pomoc Hospodinovu nad sebou, Judo a Jerusaleme! Nebojte se a nestrachujte se! Zítra vyjděte proti nim a Hospodin bude s vámi."K5Zítra vytáhnete proti nim dolů; neboť potáhnou nahoru po stráni zvané Sís, a zastihnete je na kraji údolí, které je proti poušti Jeruel.[J/a řekl: „Slyšte všichni Judovci, i vy, kteří bydlíte v Jerusalemě, i ty, králi Josafate! Toto vám praví Hospodin : Nebojte se a nelekejte se toho množství, neboť není ten boj váš, ale Boží.-ISByl pak tu Jahaziel, syn Zacharjáše, syna Banajáše, syna Jehiela, syna Matanjášova, levita z Asafovců; na toho snesl se duch Hospodinův prostřed zástupu,XH) A veškeren Juda stál před Hospodinem s dětmi, s manželkami a syny svými. G Bože náš, zdali tedy nevykonáš soud nad nimi? Nebo v nás není tak veliká síla, bychom odolati mohli tomuto množství, které táhne proti nám. A ježto nevíme, co bychom činiti měli, to nám toliko zbývá, bychom oči své obrátili k tobě."VF% naopak (nám) činí usilujíce vyhnati nás z majetku, který jsi dal nám.5Ec Nyní tedy, hle, Ammonci, Moabci a horalé ze Seiru, kterými jíti nedopustil jsi Israelovi, když vycházeli z Egypta – ale uhnuli se od nich, aniž jich pohubili – D  „Přišlo-li by na nás neštěstí, meč trestající, mor, nebo hlad, postavíme se před tímto domem, před obličejem tvým – jel v něm vzýváno tvé jméno – a volati budeme k tobě v zármutcích svých, i vyslyšíš nás a vysvobodíš."KCI bydlili v ní a vystavěli v ní svatyni jménu tvému řkouce:)BKZdali jsi ty, Bože náš, nepohubil všecky obyvatele země této před lidem svým israelským, a dal jsi ji potomstvu Abrahama, přítele, svého, na věky?3A_řekl: „Hospodine, Bože otců našich, ty jsi Bůh na nebi a panuješ nade všemi královstvími národů, v ruce tvé je síla a moc, aniž může kdo tobě odolati.@Josafat pak postavil se prostřed shromážděných Judovců a Jerusalemanů v domě Hospodinově před novým nádvořím a?wI shromáždil se lid judský, by se modlil k Hospodinu; také všichni z měst svých sešli se, by ho zapřisahali.s>_Josafat, hrůzou jsa jat, oddal se všecek modlitbě k Hospodinu a vyhlásil půst všemu lidu judskému.T=!I přišli poslové a oznámili Josafatovi: „Přitáhlo proti tobě množství veliké z těch míst, která jsou za mořem, jakož i ze Seiru, a hle, položili se v Asasontamaru" – to jest Engaddi.s< aPoté shromáždili se Moabci, Ammonci a s nimi něco Maoňanů proti Josafatovi, by bojovali proti němu.; Kněz pak Amarjáš, velekněz váš, buď nejvyšším (soudcem) ve věcech, týkajících se Hospodina; a Zabadjáš, syn Ismahelův, který je knížetem v domě Judově, bude nejvyšším (soudcem) ve věcech, které k úřadu královskému příslušejí; jakožto úředníky máte levity před sebou. Buďte zmužilí, čiňte (tak) pečlivě, a bude Hospodin blahovolně s vámi."K: V každé při, která přijde před vás od bratří vašich, bydlících v městech svých, půjde-li o spor mezi krví a krví neb o jakýkoliv zákon, příkaz, ustanovení nebo právo: poučte jich, aby nezhřešili proti Hospodinu, a nepřišel hněv na vás a na bratry vaše. Tak tedy čiňte, byste nezhřešili!`99 A přikázal jim: „Tak čiňte v bázni Hospodinově, věrně, a srdcem upřímným:"8=Také v Jerusalemě ustanovil Josafat levity, kněze a hlavy rodů Israelových, aby jménem Hospodinovým soudili a rozhodovali pře obyvatelstva jeho./7WBudiž bázeň Hospodinova při vás a s pečlivostí všecko čiňte; neboť není u Hospodina, Boha našeho nespravedlnosti, ani stranictví, ani žádosti darů."!6;přikázal (těm) soudcům: „Vizte, co činíte, nebo nesoudíte jménem člověkovým, ale Hospodinovým; a cokoli rozsoudíte, obrátí se na vás.a5;A ustanoviv soudce v zemi po všech hrazených městech judských, na každém místě,'4GJosafat zůstal tedy v Jerusalemě. Ale zase vyšel, prošel lidem od Bersaby až ku pohoří Efraimskému a obrátil je zase k Hospodinu, Bohu otců jejich.3'ale něco dobrého shledáno bylo na tobě, žes odstranil háje z Judska a žes upřímně zamýšlel hledati Hospodina, Boha otců svých."]23Jemu vyšel vstříc Jehu, syn Hananiův, videc, a řekl mu: „Bezbožnému přispíváš na pomoc a s těmi, kteří nenávidí Hospodina přátelstvím se spojuješ, proto zasluhuješ sice hněvu Hospodinova;O1 Josafat, král judský však vrátil se pokojně domů, do Jerusalema.0/"Dokud nebyla tehdy bitva dokonána, zůstal král israelský státi na voze svém proti Syrským až do večera, kdy zemřel ano slunce zapadalo.H/ !Náhodou však jeden z vojska střelu na nejisto vystřeliv ranil krále israelského mezi šíjí a plecemi. Proto řekl vozkovi svému: „Obrať a vyvez mne z vojska, neboť jsem raněn!"Z.- Zpozorovavše totiž vůdcové vozů, že on není král israelský, nechali ho.6-eProto když uzřeli velitelé vozů Josafata, řekli: „Toť je král israelský!" Když ho tak v boji obklíčili, vzkřikl, i pomohl mu Hospodin a odvrátil je od něho.,+Král pak syrský byl přikázal vůdcům svých vozů: „Nebojujte proti malému ani proti velikému, než toliko proti králi israelskému!"2+]I řekl král israelský Josafatovi: „Já se převleku a tak půjdu do bitvy; ty však oblec se v roucho své." Převlekl se tedy král israelský a tak šel do boje.Z*-Táhl tedy král israelský a Josafat, král judský, proti Ramotu galaadskému. )„Navrátíš-li se v pokoji" – pravil Micheáš – „nemluvil skrze mne Hospodin!" [A dodal: „Slyšte to všichni lidé!"](+a rcete: Toto praví král: Dejte tohoto (člověka) do žaláře, a dávejte mu maličko chleba a maličko vody dokud se nevrátím v pokoji!" ' I přikázal král israelský: „Vezměte Micheáše, zaveďte jej k Amonovi, starostovi města, a k Joasovi, synu Amelechovu,|&qMicheáš odpověděl: „Ty sám to uzříš v ten den, když utíkati budeš z pokoje do pokoje, aby ses ukryl!"%3Tu přistoupil Sedekjáš, syn Chanaanův, dal Micheášovi poliček a řekl: „Kterou cestou odešel duch Hospodinův ode mne, aby mluvil tobě?" $Proto nyní, hle, dal Hospodin ducha lživého do úst všech proroků tvých, ježto Hospodin ustanovil se na tvém neštěstí.""#=On odpověděl: „Vyjdu a budu duchem lživým v ústech všech proroků jeho!" I řekl Hospodin: „Oklameš ho; dokážeš toho; vyjdi a učiň tak!" " vystoupil (jeden) duch, postavil se před Hospodinem a řekl: „Já ho oklamu!" Hospodin tázal se ho: „Čím jej oklameš?"!'I řekl Hospodin: „Kdo oklame Achaba, krále israelského, by vytáhl a padl v Ramotu galaadském?" Když pak mluvil ten tak a jiný jinak,? wOnen pak mluvil (dále): „Proto slyšte slovo Hospodinovo! Viděl jsem Hospodina, an sedí na trůně svém a všecko vojsko nebeské, ano stojí při něm po pravici i po levici.#I řekl král israelský Josafatovi: „Zdali jsem ti neřekl, že mi tento (člověk) neprorokuje nic dobrého, ale (toliko) neštěstí?";oOn tedy řekl: „Viděl jsem veškeren lid israelský rozptýlený po horách jak ovce bez pastýře; i řekl Hospodin: „Nemají tito pána; vrať se každý domů v pokoji!"~u„Kolikrát mám tě zapřisahati," – pravil král – „abys mi nemluvil nežli pravdu ve jménu Hospodinově?"taKdyž tedy přišel ke králi, řekl mu král: „Micheáši, máme táhnouti na vojnu proti Ramotu v Galaadě či nechati tak?" On mu odpověděl: „Táhněte: nebo vše se šťastně povede a dáni budou nepřátelé v ruce vaše!"mS Micheáš mu odvětil: „Jakože živ jest Hospodin! Cokoli mi řekne Bůh můj, to budu mluviti."c? Posel, který šel, aby zavolal Micheáše, řekl jemu: „Hle, slova všech proroků jedněmi ústy předpovídají štěstí králi; proto prosím tě, ať jim neodporuje ani řeč tvá, ale mluv příznivé věci."% Podobně všichni proroci prorokovali. Pravili: „Táhni proti Ramotu v Galaadě; budeš míti štěstí; dá je Hospodin v ruku královu."% Sedekjáš, syn Chanaanův, udělal si dokonce rohy železné a řekl: „Toto praví Hospodin: Těmito rozvěješ Syrii, až ji zničíš!"K Král israelský a Josafat, král judský seděli, každý na svém křesle oděni jsouce rouchem královským; seděli na humně u brány samařské, a všichni proroci prorokovali před nimi.wgPovolav tedy král israelský jednoho z komorníků řekl mu: „Zavolej mi rychle Micheáše, syna Jemlova!"-Král israelský řekl Josafatovi: „Je (tu ještě) muž jeden, jehož můžeme se ptáti na vůli Hospodinovu, ale já ho nenávidím, ježto mi (nikdy nic) dobrého neprorokuje, ale vždycky zlé; je to Micheáš, syn Jemlův." I řekl Josafat: „Nemluv tak, králi!"iKI tázal se Josafat: „Není zde (žádného již) proroka Hospodinova, bychom se ho tázali?"[/Shromáždil tedy král israelský proroky, čtyři sta mužů, a tázal se jich: „Máme táhnouti na vojnu proti Ramotu v Galaadě, či nechati tak?" Oni řekli: „Táhni, a vydá je Bůh v ruku královu."kOI řekl Josafat králi israelskému: „Vyžádej si, prosím, nyní (o tom) výrok Hospodinův!"U#Achab, král israelský, řekl Josafatovi, králi judskému: „Táhni se mnou proti Ramotu v Galaadě!" On mu odpověděl: „Jak já, tak i ty; jako lid tvůj, tak i lid můj; a s tebou budeme v boji."[/A po letech přijel k němu dolů do Samaře. Achab dal k jeho příchodu zabíti beranů a býků velmi mnoho pro něj i pro lid, který byl přišel s ním, a přemluvil ho, aby táhl proti Ramotu v Galaadu.M Byl tedy Josafat bohatý a slavný velmi. I spříznil se s Achabem.nUTi všichni byli králi k ruce kromě jiných, které byl rozsadil po pevnostech veškerého Judska.U #po něm byl Jozabad, a s ním sto osmdesát tisíc pohotových bojovníků. wPo něm byl hrdinný válečník Eliada, a s ním lidu branného, lučištníků a štítonošů dvakrát sto tisíc;| qpo něm Amasjáš, syn Zechriův, který se zasvětil Hospodinu, a s ním dvakrát sto tisíc mužů statečných.G po něm velitel Johanan, a s ním dvě stě osmdesát tisíc;) KA tento je počet jejich podle domovských rodů (jich) všech: Z Judy velitelé vojska: Ednas vůdce, a s ním velmi statečných mužů třikrát sto tisíc;_7 Mnoho zboží připravil v městech judských a měl bojovníky silné v Jerusalemě.  Tak prospíval Josafat, až náramně vysoko vzrostl; vystavěl také v Judsku budovy na způsob věží, jakož i města hrazená.(I Ano i Filišťané přinášeli Josafatovi dary a v poplatek stříbro; Arabové pak přiháněli mu dobytek, sedm tisíc sedm set beranů a tolikéž kozlů. Proto nastal strach z Hospodina po všech královstvích zemí, které byly kolem Judska, že se neopovážili bojovati proti Josafatovi. Ti tedy učili lid v Judsku majíce s sebou zákoník Hospodinův; chodíce vůkol po všech městech judských učili lid.-Sa s nimi levity Semejáše, Natanjáše, Zabadjáše, Asaela, Semiramota, Jonatana, Adonjáše, Tobjáše a Tobadonjáše, levity a s nimi kněze Elisamu a Jorana."=Třetího léta království svého poslal ze svých knížat Benhaila, Obdiáše, Zacharjáše, Natanaela a Micheáše, by učili v městech judských;nUKdyž pak nabylo srdce jeho odvahy pro cesty Hospodinovy, odstranil také výšiny a háje z Judska.!Proto upevnil Hospodin království v ruce jeho, a dával veškeren Juda dary Josafatovi; i měl bohatství nesčíslné a slávu velikou.c?ale v Boha otce svého; chodil v jeho příkazech a ne podle hříchů lidu israelského.q~[Hospodin byl s Josafatem, protože chodil po prvních cestách Davida, otce svého, a nedoufal v Baaly,+}OOsadil četami vojska všecka města judska, která byla hrazena zdmi; posádky rozsadil po Judsku a po městech efraimských, kterých byl dobyl Asa, otec jeho.^| 7Místo něho stal se králem Josafat, syn jeho; ten upevnil svou moc proti Israelovi. k~~$}w|w{zzByyFyx,wevvjuuutt ssrrqqp'okonn ml`kjiih4gg.fee}e!d==r=<;O:99v88765533g22l21`0//].r--,++~*))X('O&)%N$$#/""W! Ri$+aWEL| V n y * d< p!'G!Opravil zase výšiny, které byl pobořil Ezechjáš, otec jeho, vystavěl oltáře Baalům, nadělal hájů, klaněl se všemu vojsku nebeskému a ctil je.~!Činil, co bylo zlé v očích Hospodinových, podle ohavnosti národů, které Vyhladil Hospodin před syny Israelovými:k} Q!Dvanácte let bylo Manassovi, když. počal kralovati, a padesát pět let kraloval v Jerusalemě.]|3 !Když usnul Eziechjáš s otci svými, pochovali ho nad hroby synů Davidových; učinili mu slavný pohřeb veškeří Judovci i všichni obyvatelé Jerusalema. A stal se králem Manasse, syn jeho místo něho.,{Q Ostatní děje Ezechjášovy, i skutky srdečnosti jeho, zapsány jsou ve Vidu proroka Isajáše, syna Amosova, jakož i v Knize králů judských a israelských.Wz' Avšak při poselství knížat babylonských, kteří byli posláni k němu, aby se otázali o zázraku, který se byl stal v zemi, opustil jej Bůh, aby ho zkusil a jeho smýšlení dokonale se ukázalo.Dy Je to týž Eziechjáš, který zacpal hořejší výtok vod gihonských a obrátil je dolů k západní straně města Davidova; a ve všech skutcích jeho dařilo se mu, jak si přál.vxe a města si vystavěl; měltě stád bravu a skotu bez počtu, protože dal mu Pán majetku náramně mnoho.dwA Také skladiště na obilí, víno a olej, stáje pro všeliký dobytek, chlévy pro brav,=vs Ezechjáš byl totiž bohatý a velmi slavný, nashromáždil si velmi mnoho pokladů stříbra, zlata, drahého kamení, vonidel, rozličných zbraní a nářadí velmi drahého.+uO Když však potom se pokořil proto, že bylo pozdvihlo se srdce jeho, on i obyvatelé jerusalemští, nepřišel na ně hněv Hospodinův pokud Ezechjáš žil.t+ Ale neodplatil se podle dobrodiní, která byl přijal, neboť pozdvihlo se srdce jeho; i povstal hněv proti němu, proti Judovi a Jerusalemu.wsg V těch dnech roznemohl se Ezechjáš až k smrti, i modlil se k Hospodinu, a vyslyšel ho a dal mu znamení.+rO Mnozí přinášeli oběti krvavé i nekrvavé Hospodinu do Jerusalema; dary také Ezechjášovi, králi judskému, který vyvýšen byl potom u všech národů.q1 Tak vysvobodil Hospodin Ezechjáše i obyvatelstvo jerusalemské z ruky Sennacheriba, krále assyrského, a z ruky všech, i dal jim pokoj vůkol.qp[ I poslal Hospodin anděla, který porazil všecky statečné bojovníky a vůdce vojska krále assyrského, že se vrátil s hanbou do své země; a když vešel do domu boha svého, synové vzešlí z krve jeho, zabili jej mečem.poY Modlil se tedy Ezechjáš král a prorok Isajáš, syn Amosův, proti tomu rouhání, a volali k nebi.rn] Mluvil proti Bohu jerusalemskému jako proti bohům národů země, kteří jsou dílem rukou lidských. m A nad to hlasem velikým křičel, jazykem judským, na lid, který seděl na zdi jerusalemské, aby je poděsil a tak vzal město.l I list psal (Sennacherib Ezechjášovi), plný rouhání proti Hospodinu, Bohu Israelovu; pravil proti němu: „Jako bohové národů jiných nemohli vysvoboditi lidu svého z ruky mé, tak ani bůh Ezechjášův nebude moci vytrhnouti lidu svého z ruky této!"}ks Též i jiné mnohé věci mluvili služebníci jeho proti Hospodinu Bohu a proti Ezechjášovi, služebníku jeho.j- Nedávejte se tedy od Ezechjáše klamati, daremným namlouváním sváděti, nevěřte mu! Kdyžtě nemohl žádný bůh všech národů a království vysvoboditi lidu svého z ruky mé a z rukou otců mých, také ani bůh váš nebude moci vytrhnouti vás z ruky mé.".iU Kdo je ze všech bohů národů, jež pohubili otcové moji, který mohl by vytrhnouti lid svůj z ruky mé, aby mohl také bůh váš vytrhnouti vás z ruky této?h1 Nevíte, co Jsem učinil já i otcové moji všem národům zemí? Zda mohli bohové těch národů všech zemí vysvoboditi zemi svou z ruky mé?:gm Zda není to Ezechjáš, který zbořil výšiny jeho i oltáře a přikázal Judovi a Jerusalemským: „Před jedním oltářem klaněti se budete a na něm páliti kadidlo!"f' Zda neklame vás Ezechjáš, aby umořil vás hladem a žízní, pravě, že Hospodin, Bůh váš, vysvobodí vás z ruky krále assyrského?jeM „Toto praví Sennacherib, král assyrský: V co doufáte, že sedíte obleženi v Jerusalemě?ad; Poté poslal Sennacherib, král assyrský, služebníky své do Jerusalema – sám totiž s veškerým vojskem oblehl Lachis – k Ezechjášovi, králi judskému, a ke všemu lidu, který byl v městě a vzkázal:nade všemi, kteří celým srdcem hledají Hospodina, Boha otců svých, a nepřičítejž jim, že nejsou dokonale posvěceni!"g=GVeliký také díl lidu z Efraima, Manassa, Issachara, jakož i Zabulona, který posvěcen nebyl, jedl beránka velikonočního ne tak, jak předepsáno jest. Za ty modlil se Ezechjáš takto: „Hospodin dobrý smiluj se<%ježto mnoho lidu nebylo posvěceno a zabíjeli tedy levité velikonočního beránka za ty, kteří nebyli se dříve posvětili Hospodinu.&;Estáli na místě svém podle nařízení, podle zákona Mojžíše, muže Božího; kněží zachycovali krev, kterou mělo býti kropeno, z rukou levitů,;:oČtrnáctého dne pak měsíce druhého zabíjeli velikonočního beránka. Kněží a levité, kteří se konečně posvětili, podávali zápalné oběti v domě Hospodinově;$9AA povstavše zbořili oltáře, jež byly v Jerusalemě, zničili také vše, na čem bývalo kadidlo zapalováno modlám a vházeli ,to do potoka Kedron.a8; Sešlo se tedy do Jerusalema lidu mnoho, by konali slavnost přesnic měsíce druhého.7 V Judsku pak způsobila ruka Páně, že dal jim srdce jedno, by vykonali podle rozkazu krále a knížat slovo Hospodinovo.n6U Někteří však muži z Aseru, Manasse a Zabulona poslechli jejich výzvy a přišli do Jerusalema.5 Poslové tedy chodili rychle z města do města po Efraimsku a Manassovsku, až do Zabulonska, ale oni posmívali se jim a potupili je.4+ Neboť obrátíte-li se k Hospodinu, bratři vaši a synové dojdou milosrdenství u pánů svých, kteří je zavedli do zajetí a vrátí se do země této; jeť dobrotivý a milostivý Hospodin, Bůh váš, a neodvrátí tvář svou od vás, obrátíte-li se k němu."X3)Nezatvrzujte šíjí svých jako otcové vaši; podejte ruku Hospodinu, a pojďte ke svatyni jeho, kterou posvětil na věky; služte Hospodinu, Bohu otců svých, i odvrátí se od vás hrozný hněv jeho. 2Nebuďte jako vaši otcové a bratři, kteří odpadli od Hospodina, Boha otců svých, že je vydal do záhuby, jak sami vidíte.!1;Šli tedy poslové s listy z rozkazu krále a knížat jeho k veškerému Israelovi i Judovi ohlašujíce rozkaz králův: „Synové Israelovi, obraťte se k Hospodinu, Bohu Abrahamovu, Isákovu a Israelovu, a (on) obrátí se ke zbytkům, které unikly ruce krále assyrského.j0MA usoudili, že rozešlou posly po veškerém Israeli od Bersaby až do Danu (se vzkazem), aby přišli a slavili fase Hospodinovi, Bohu Israelovu v Jerusalemě; nebo mnozí je nebyli slavili, jak zákonem předepsáno jest.6/g(Ta) věc líbila se králi i veškeré obci.!.;Nemohli totiž toho učiniti v době příslušné, ježto nebylo s dostatek kněží posvěcených, a lid ještě se byl neshromáždil do Jerusalema.-}A uradiv se král, knížata a veškerá obec jerusalemská, snesli se na tom, že slaviti budou fase měsíce druhého.N, Poslal též Ezechjáš ke všemu lidu israelskému i judskému, a napsal listy kmeni Efraimovu a Manassovu, by přišli do domu Hospodinova do Jerusalema, a slavili fase Hospodinu, Bohu Israelovu.~+u$Ezechjáš a veškeren lid veselil se z toho, že služba Boží byla dokonána; byli rádi, že se to rychle stalo.0*Y#nad to bylo velmi mnoho celopalů, tuků obětí pokojných, jakož i úliteb příslušných k celopalům. Tak dokonale byla znovu zavedena služba domu Hospodinova. )"Bylo však málo kněží, že nemohli stačiti, stahovati kůži s obětí zápalných; proto levité, bratří jejich, pomáhali jim, dokud nebyla práce dokonána a neposvětilo se (dosti) kněží; levité totiž ochotněji se posvětili nežli kněží;\(1!zasvětili také Hospodinu šest set kusů hovězího dobytka a tři tisíce ovec.o'W Počet celopalů, které podala obec, byl tento: býků sedmdesát, beranů sto, beránků dvě stě;]&3Ezechjáš pak dodal: „Naplnili jste ruce své Hospodinu; přistupte a přineste oběti a žertvy chvály v domě Hospodinově!" Přinesla tedy všecka obec oběti, žertvy chvály, ano i dobrovolné celopaly.H% A přikázal Ezechjáš i knížata levitům, aby chválili Hospodina slovy Davidovými, jakož i (slovy) vidce Asafa; chválili ho tedy s velikým veselím, a klekše na kolena klaněli se.e$CKdyž byla obět dokonána, sklonil se král i všichni, kteří byli s ním a klaněli se.|#qMezi tím co se veškeren zástup klaněl, zpěváci a trubači konali službu svou, dokud nebyl dokonán celopal.p"YRozkázal tedy Ezechjáš, aby podávali celopaly na oltáři; když ty celopaly přinášeli, počali zpívati chvály Hospodinu, na trouby troubiti a hráti na rozličné nástroje, které dal poříditi David, král israelský.T!!I stáli levité, držíce hudební nástroje Davidovy, a kněží trouby.X )Ustanovil také levity v domě Hospodinově s cimbály, harfami a citarami podle nařízení Davida krále, jakož i vidce Gada a proroka Natana; neboť od Hospodina bylo to přikázáno skrze proroky jeho.<qpak je kněží zabili a kropili krví jejich před oltářem, aby očistili veškerého Israele; neboť za veškeren lid Israelův kázal král podat celopal a obět za hřích.veKdyž přivedli kozly k oběti za hřích před krále a před veškerou obec, ti vložili ruce své na ně;,QZabili tedy ty býky, a kněží vzavše krev lili ji na oltář; zabili též berany a krev jejich lili na oltář; zabili také beránky a lili krev na oltář.b=i přihnali současné sedm býků, sedm beranů, sedm beránků a sedm kozlů za hřích, za království, za svatyni, za lid judský. A řekl kněžím, synům Áronovým, aby to obětovali na oltáři Hospodinovu.taVstav tedy Ezechjáš král na úsvitě, shromáždil všecky hlavy města a vstoupil do domu Hospodinova;1[i všecko nádobí chrámové, které byl poskvrnil Achaz král za své vlády, když převráceně činil; hle, stojí všecky ty věci před oltářem Hospodinovým.MVešedše pak ke králi Ezechjášovi řekli mu: „Posvětili jsme celý dům Hospodinův, oltář na zápalné oběti, nářadí jeho, stůl předkladných chlebů s veškerým náčiním jeho,Z-Počali čistiti prvého dne měsíce prvého, osmého dne téhož měsíce vešli do předsíně chrámu Hospodinova, čistili chrám osm dní a dokonali dne šestnáctého téhož měsíce, co byli začali.OKněží všedše do chrámu Hospodinova, aby jej posvětili, vynesli všecku nečistotu, kterou vnitř nalezli, do nádvoří domu Hospodinova; levité pak vzali ji a vynesli ven ku potoku Kedron.shromáždili bratry své, posvětili se a vešli podle rozkazu králova a příkazu Hospodinova, by vyčistili dům Boží.Mz Hemanovců Jahiel a Semej; a z Iditunovců Semejáš a Oziel – O z Elisafanovců Samri a Jahiel; z Asafovců Zacharjáš a Matanjáš;Q Povstali tedy levité – Mahat, syn Amasajův a Joel, syn Azarjášův, z Kaatovců; z Merariovců Kis, syn Abdiův a Azarjáš, syn Jalaleelův; z Gersomovců Joah, syn Zemmův a Eden, syn Joahův;   Synové moji, nebuďte vlažni; vás vyvolil Hospodin, abyste stáli před ním, sloužili mu, ctili jej a pálili mu kadidlo." Nyní tedy ustanovil jsem se na tom, že vejdeme ve smlouvu s Hospodinem, Bohem Israelovým, aby odvrátil od nás hrozný hněv svůj.yk Hle, otcové naši padli mečem, synové pak naši, dcery a manželky odvedeny jsou do zajetí pro ten hřích.+Proto popuzen byl Hospodin ke hněvu na Judu i na Jerusalem a vydal je na zděšení a na hrůzu a na posměch, jak sami vidíte očima svýma.Zavřeli dveře v předsíni, zhasili lampy, kadidla nepálili, zápalných obětí nepodávali ve svatyni Bohu Israelovu.9 kZhřešiliť otcové naši, činili, co zlé je v očích Hospodina, Boha našeho, opustivše ho; odvrátili tvář svou od stánku Hospodinova a obrátili se (k němu) zády. %a řekl jim: „Slyšte mne, levité, a posvěťte se; vyčisťte dům Hospodina, Boha otců svých, vyneste všecku nečistotu ze svatyně!O Povolal kněze a levity, shromáždil je na prostranství východním` 9On otevřel prvního roku a měsíce vlády své dveře domu Hospodinova a opravil je.c ?Činil, co bylo libé v očích Hospodinových, podle všeho, co činil David, otec jeho. 9Ezechjáš počal kralovati, když mu bylo dvacet pět let, a dvacet devět let kraloval v Jerusalemě; jméno matky jeho: Abia, dcera Zacharjášova.:mKdyž usnul Achaz s otci svými, pochovali ho v městě Davidově, [neboť nepřijali ho do hrobky králův israelských]. A stal se králem Ezechjáš, syn jeho, místo něho.yOstatní děje jeho i všecky skutky jeho, první i poslední, zapsány jsou v Knize králů judských a israelských.+Také ve všech městech judských dal nastavěti oltářů, aby pálil (na nich) kadidlo. Tak popouzel ke hněvu Hospodina, Boha otců svých.%CPobrav tedy Achaz všecko nářadí domu Božího ztloukl je, a dav zavříti dveře chrámu Božího nadělal si oltářů na každém rohu v Jerusalemě.Y+obětoval bohům damašským, kteří ho porazili, řka: „Bohové králů syrských pomáhají jim; také já je ukojím obětmi, a budou se mnou." Byli však naopak na zkázu jemu i veškerému Israelovi.\1Nad to i v době tísně své rozmnožil potupu proti Hospodinovi on, král Achaz:Achaz totiž oloupiv dům Hospodinův, dům královský i knížat, dal králi assyrskému dary; avšak nic mu to nepomohlo.ykA přivedl na něho Telgatfalnasara, krále assyrského; ten ho sevřel [a zpustošil] bez jakéhokoliv odporu.s_Hospodin totiž pokořil Judu pro Achaza, krále judského; zbavil ho pomoci, protože potupil Hospodina.B~}Také Filišťané rozložili se po městech v rovině a na jihu Judska ležících, vzali Betsames, Ajalon, Gaderot, Socho, Tamnu a Gamzo s příslušnými vesnicemi a usadili se tam.Q}Přitáhli též Edomci, zbili mnoho Judovců a nabrali kořisti mnoho.I| Tehdy poslal král Achaz ke králi assyrskému žádaje pomoci.~{uMuži pak, výše jmenovaní, povstali, vzali zajatce, všecky, kteří nazí byli, přioděli, z kořisti, když je zobláčeli a zobouvali, občerstvili (je) pokrmem a nápojem, pomazali unavené, pečovali o ně, kteříkoli tělesnou mdlobou choditi nemohli, vsadili na soumary, dovedli je do Jericha, města palem ku bratřím jejich, sami pak vrátili se do Samaře.fzENechali tedy bojovníci kořisti a všeho, co byli vzali, před knížaty a veškerou obcí.ay; a řekli: „Neuvádějte sem těch zajatých, abychom nezhřešili Hospodinu! Proč chcete rozmnožiti hříchy naše a staré viny zvětšiti? Jeť veliký to hřích a hrozný hněv Hospodinův hrozí Israelovi."Qx Povstali tedy někteří z knížat Efraimových, Azarjáš, syn Johananův, Barachjáš, syn Mosollamotův, Ezechjáš, syn Sellumův a Amasa, syn Adaliův, proti těm, kteří přicházeli z bitvy,w Proto poslechněte rady mé: doveďte zpět zajaté, které jste přivedli z bratří svých, sice veliký hněv Boží vám hrozí!")vK K tomu chcete syny a dcery judské i jerusalemské podrobiti si za otroky a otrokyně, to však nesmí se státi; zhřešili jste v tom Hospodinu, Bohu svému.u! Tehdy, byl tam prorok Hospodinův jménem Obed; ten vyšed proti vojsku přicházejícímu do Samaře, řekl jim: „Hle, Hospodin, Bůh otců vašich, rozhněval se na Judovce a vydal je v ruce vaše; i pobili jste je krutě, takže k nebi dosáhla vaše ukrutnost.t7A zajali synové Israelovi z bratří svých dvakrát sto tisíc žen, chlapců a děvčat, jakož i nesčíslnou kořist, a přinesli ji do Samaře.sTéhož času zabil Zechri, junák z Efraima, králevice Maasjáše, Ezrikama, správce domu královského a Elkanu, druhého po králi.r)Pekach, syn Romeljášův, pobil z Judy sto dvacet tisíc jeden den, vesměs udatných mužů, protože opustili Hospodina, Boha otců svých.gqGI dal jej Hospodin, Bůh jeho, do rukou krále syrského, který poraziv ho, velikou kořist vzal z jeho království a přivedl (ji) do Damašku; dán byl také do rukou krále israelského, byv zbit porážkou, velikou.opWObětoval také a pálíval kadidlo na výšinách, na pahrbcích, pod každým stromem ratolestným.o3Ten pálíval kadidlo v údolí Benennom a kázal syny své provésti ohněm podle obyčeje pohanů, které pobil Hospodin před syny Israelovými.Wn'ale chodil po cestách králův israelských; nad to dal ulíti sochy Baalů.-m UDvacet let bylo Achazovi, když počal kralovati a šestnácte let kraloval v Jerusalemě. Nečinil, co je pravého v očích Hospodinových, jako David, otec jeho,~lu Když usnul Joatam s otci svými, pochovali ho v městě Davidově, a stal se králem Achaz, syn jeho, místo něho.ekCDvacet pět roků mu bylo. když počal kralovati a šestnácte let kraloval v Jerusalemě.wjgOstatní děje Joatamovy, všecky jeho boje i činy, zapsány jsou v Knize králův israelských a judských.`i9Joatam se zmohl, protože chodil po přímých cestách před Hospodinem, Bohem svým.ah;Bojoval proti králi Ammonských, a když jej přemohl, dali mu Ammonští tehdy sto hřiven stříbra, deset tisíc měr pšenice a tolikéž měr ječmene, to mu dali Ammonští (také) léta druhého a třetího.Yg+Opevnil dále města na horách judských a v lesích vystavěl tvrze i věže.]f3Vystavěl „vysokou bránu" domu Hospodinova; také na zdi ofelské mnoho stavěl.4eaČinil, co pravé bylo v očích Hospodinových, podle všeho, co činil Ozjáš, otec jeho, kromě toho, že nevešel do chrámu Hospodinova. Lid však ještě hřešil.d %Dvacet pět let bylo Joatamovi, když počal kralovati, a šestnácte let kraloval v Jerusalemě. Jméno matky jeho: Jerusa, dcera Sadokova.!c;Když usnul Ozjáš s otci svými, pochovali ho na poli (u) královské hrobky, ježto byl malomocen, a stal se králem Joatam, syn jeho, místo něho.^b5Ostatní děje Ozjášovy, první i poslední, sepsal Isajáš, syn Amosův, prorok.ba=A tak byl Ozjáš král malomocen až do dne smrti své; bydlil v domě stranou pln jsa malomocenství, pro které vyvržen byl z domu Hospodinova, Joatam pak, syn jeho, spravoval dům královský a soudil lid země.\`1Když na něho Azarjáš velekněz a všichni ostatní kněží pohleděli, uzřeli malomocenství na čele jeho, i vyhnali jej rychle; také on ulek se spěšně vyšel, ježto [hned] cítil ránu Hospodinovu.N_Ozjáš rozhněval se drže v ruce kadidelnici, aby pálil kadidlo, a vyhrožoval kněžím. A hned vyrazilo se mu malomocenství na čele před kněžími v domě Hospodinově u oltáře vonidel.^)Ti bránili králi řkouce: „Není to tvé právo, Ozjáši, bys zapaloval kadidlo Hospodinu, ale kněží, to jest synů Áronových, kteří posvěceni jsou k té službě: vyjdi ze svatyně, neprohřešuj se, nebo nebude ti to počteno k slávě od Hospodina Boha."u]cI všel za ním [ihned] Azarjáš kněz a s ním osmdesáte kněží Hospodinových, neohrožených mužů.7\gAle když se zmohl, pozdvihlo se srdce jeho na vlastní zkázu: nedbal na Hospodina, Boha svého, a všed do chrámu Hospodinova, chtěl páliti kadidlo na oltáři vonidel.l[QDal také nadělati v Jerusalemě rozličných nástrojů, které dal postaviti na věžích a na rozích zdí, aby metaly šípy a veliké kameny. I rozneslo se jméno jeho daleko, protože pomáhal mu Hospodin a posílil ho.ZOzjáš pořídil jim, totiž všemu vojsku, štíty, kopí, přilbice, pancíře, lučiště a praky na házení kamením.Y Pod nimi bylo všeho vojska tři sta sedm tisíc pět set boje schopných, hotových za krále bojovati proti nepřátelům.JX  Hlav rodů, mužů udatných bylo úhrnem dva tisíce šest set.8Wi Měl vojsko bojovníků, kteří mohli vytáhnouti do války, jak je sčítal Jehiel sčitatel a písař Maasjáš, pod mocí Hananjáše, který byl z vůdců královských.[V/ Vystavěl také věže na poušti, vykopal cisteren velmi mnoho, ježto měl mnoho dobytka v nížině i v pustině širé; měl také vinice a vinaře na horách i na Karmelu, byltě milovník zemědělství.U Ozjáš vystavěl věže v Jerusalemě nad branou Božní, nad branou Údolní, i jiné v téže straně zdi, a zpevnil je.TyTaké Ammonští odváděli poplatek Ozjášovi, i rozhlásilo se jméno jeho až do Egypta, pro častá vítězství.nSUBůh mu pomáhal proti Filišťanům, proti Arabům, kteří bydlili v Gur-Baalu a proti Ammonským.RVytáhl, bojoval proti Filišťanům, zbořil zdi Getu, zdi Jabnie, jakož i zdi Azotu a opevnil města v Azotsku i ve Filišťínsku.Q}Vyhledával Hospodina, pokud žil Zacharjáš, bystrý videc Boží; a ježto hledal Hospodina, dával mu zdar ve všem.lPQČinil, co pravé bylo v očích Hospodinových, podle všeho, co byl činil Amasjáš, otce jeho.O#Šestnácte let bylo Ozjáši, když kralovati počal, a padesát dva roky kraloval v Jerusalemě. Jméno matky jeho: Jechelia z Jerusalema_N7Ten opevnil Elat a získal jej zase Judovu panství, když usnul král s otci svými.M Veškeren lid judský ustanovil Ozjáše, syna jeho, kterému bylo šestnácte let, za krále místo Amasjáše, otce jeho.NLpřivezli jej koňmi a pochovali ho s otci jeho v městě Davidově.KKdyž odpadl od Hospodina, spikli se proti němu v Jerusalemě. A když utekl do Lachise, poslali (za ním), zabili ho tam,rJ]Ostatní děje Amasjášovy, první i poslední, zapsány jsou v Knize králů judských a israelských.I}Byl pak živ Amasjáš, syn Joasův, král judský, po smrti Joasa, syna Joachazova, krále israelského, patnácte let.CHVšecko zlato pak, stříbro, všecko náčiní, které byl nalezl v domě Božím [a] u Obededoma, jakož i v pokladech domu královského, a osoby do zástavy vzal s sebou do Samaře._G7Amasjáše pak, krále judského, syna Joasa, syna Joachazova, jal Joas, král israelský v Betsamesu a přivedl ho do Jerusalema. Zbořil zeď jeho od brány Efraimovy až ku bráně Božní na čtyři sta loket.4FcJuda byl poražen od Israele a utekl domů,nEUVytáhl tedy Joas, král israelský a srazili se; Amasjáš, král judský, byl v Betsamesu Judově.DAvšak Amasjáš nechtěl uposlechnouti, ježto vůle Hospodinova byla, aby vydán byl do rukou nepřátel pro bohy edomské.%CCMyslíš si: „Porazil jsem Edomce" a proto pozdvihuje se srdce tvé pyšně; sed doma; proč vyzýváš na sebe neštěstí, bys padl ty a Juda s tebou?"PBA ten mu zase vzkázal: „Bodlák na Libanu vzkázal cedru libanskému: „Dej dceru svou synu mému za manželku!" Avšak hle, zvěř, která byla v lese libanském šla tudy a pošlapala bodlák.4AaAmasjáš tedy, král judský, poradiv se velmi nešťastně, vzkázal Joasovi, synu Joachaza, syna Jehuova, králi israelskému: „Přijď, (a) podívejme si do očí!"|@qKdyž on k němu tak mluvil, odpověděl mu (král): „Jsi ty královským rádcem? Přestaň, sice tě zabiji. " Prorok odcházeje řekl: „Vím, že usoudil Bůh zabíti tebe, ježto jsi učinil to zlé a nad to neuposlechl jsi rady mé.")?KProto rozhněvav se Hospodin na Amasjáše, poslal k němu proroka, by mu řekl: „Proč klaníš se bohům, kteří ne vysvobodili svého lidu z ruky tvé?;"|>qAmasjáš, poraziv Edomce přinesl bohy Seiřanů, postavil si je za bohy, klaněl se jim a zapaloval jim kadidlo.D= Avšak ono vojsko, které byl zpět poslal Amasjáš, aby netáhlo s ním do boje, vtrhlo do měst judských od Samaře až do Bethoronu a pobivše tři tisíce, pobrali kořist velikou.< Jiných deset tis;íc mužů zjímali Judovci, vyvedli na vrch jedné skály a sházeli je s vrchu dolů, že se všichni zrozráželi. x~#}/|W{{\zzSyxwwYw vIuettssfsrr9qpooo&nwmlhkk6jMii9hhQgghg(fekdlcc;ba`__^]\[[iZYY:XXTWViU}TTiSSR:Q0PqONNMLLKJIII)HHHGGFtEEDDC BBAc@??Q>==\<<;:98G7{655433i22G1t00o04///\/$....Q.---Y-&,,,,k,9, +++J+****F*)))W)(((_'''&&q&-%%%\%$$$M$ ##p#,""N!!M 9k}eji'R:  Y  k OVh8L]Když tedy opis nálezu Artaxerxa krále čten byl před Reumem Beelteemem, Samsajem písařem a rádci jejich, odešli rychle do Jerusalema k Židům, a zabránili jim (stavěti) mocí a silou.d\AHleďtež, abyste v té věci nedbalí nebyli, aby znenáhla nerostla škoda královská." [Proto nyní slyšte nález: Zabraňte mužům těm, aby to město nebylo stavěno, dokud snad ode mne (jináče) poručeno nebude.Z1bývaliť i králové velmi mocní v Jerusalemě, kteří panovali nad veškerou krajinou, která je za Řekou, a poplatky, clo, i důchody brali.YI rozkázal jsem a hledali, a nalezli, že to město od starodávna povstávalo proti králům a že vzpoury a války z něho pocházely;TX!„Žaloba, kterou jste nám poslali, zřetelně čtena ,byla přede mnou.:WmKrál odeslal odpověď Beumovi, Beelteemovi, Samsajovi písaři, i ostatním, kteří byli v radě jejich, obyvatelům Samaře i jiným v Zářečí, vzkazuje pozdrav a pokoj:VZnámo činíme králi, bude-li to město vystavěno, a zdi jeho zopraveny, že vladařství v Zářečí míti nebudeš." Uabys dal hledati v knihách památností otců svých. Nalezneš pak psáno v (těch) letopisech a zvíš, že to město je město odbojné, škodlivé krajům i krajinám, a že se vzpoury v něm zdvíhají od starodávna, pročež i to město zkaženo bylo.T5Protož my, pamatujíce, že sůl paláce jíme, a pokládajíce za neslušnou věc dívati Se na škody královy, poslali jsme oznámiti to králi,5Sc Nyní tedy buď známo králi, bude-li to město vystavěno, a zdi jeho zopraveny, že daně, cla a ročních poplatků dávati nebudou, že tak i krále ta škoda stihne.ER Známo buď králi, že Židé, kteří se vrátili od tebe k nám, přišli do Jerusalema, města buřičského a velmi zlého, které stavějí dělajíce hradby jeho, a zdi spojujíce.Q% Opis listu, který mu poslali, je tento: – „Artaxerxovi králi, služebníci tvoji, lidé, kteří jsou v Zářečí, vzkazují pozdrav!+PO a jiní z národů, které převedl Asenafar veliký a slavný, a rozsadil je po městech samařských, i po jiných krajinách v Zářečí v pokoji" . . . – RO „Reum Beelteem, Samsaj, písař, jakož i ostatní úředníci jejich, (dále) Dinejští, Afarsatachejští, Terfalejští, Afarsejští, Erchuejští, Babylonští, Susští, Dievští, Elamští,fNEReum Beelteem a Samsaj písař napsali jeden list o Jerusalemě Artaxerxovi králi, takový:@MyA za dnů Artaxerxových psal Beselam, Mitridates, Tabeel a jiní, kteří byli v radě jejich, Artaxerxovi, králi perskému list; obžaloba psána byla aramským písmem i jazykem.LyZa panování pak Assuera, na počátku kralování jeho, sepsali žalobu proti obyvatelům judským a jerusalemským.K#najímali také proti nim rádce, aby kazili úmysl jejich všecku dobu Cyra, krále perského, až do kralování Daria, krále perského.WJ'Unavoval tedy lid (té) krajiny ruce lidu judského a vytrhoval je ze stavby;IAvšak Zorobabel, Josue a ostatní hlavy rodů israelových odpověděli jim: „Není dovoleno, bychom stavěli vy a my (společně) dům Bohu našemu; ale toliko my smíme stavěti Hospodinu, Bohu našemu, jak přikázal nám Cyrus, král perský."Hypřistoupivše k Zorobabelovi a ke hlavám rodovým, řekli jim: „Nechať smíme stavěti s vámi; nebo tak jako vy, hledáme Boha vašeho; hle, my přinášeli jsme oběti (jemu) ode dnů Asorhaddana, krále assyrského, který nás sem uvedl.sG aKdyž uslyšeli nepřátelé Judovi a Benjaminovi, že zajatci stavějí chrám Hospodinu, Bohu Israelovu,)FK Aniž mohl kdo rozeznati hlas jásotu radostného od hlasu plačícího lidu; neboť vesměs křičel lid velmi hlučně, že bylo slyšeti hlas (jeho) daleko. E  Avšak mnozí z kněží a z levitů, jakož i hlavy rodů, totiž starší, kteří byli viděli chrám prvý, plakali velmi hlasitě, když zakládán byl chrám tento před jejich očima, zatím co (ostatní) množství jásalo radostí velmi hlasitě.jDM A zpívali střídavě chválíce a slavíce Hospodina, že dobrý jest, a že na věky (trvá) milosrdenství jeho nad Israelem. Také všecek lid jásal velmi hlučně chvále Hospodina, že založen je chrám Hospodinův.DC Když tedy zakládali zedníci chrám Hospodinův, stáli kněží v rouše svém s troubami a levité, synové Asafovi, s cimbály, aby chválili Boha podle Davida, krále israelského.vBe I postavil se Josue, synové jeho, bratři jeho, Kedmihel, synové jeho, a synové Odovjášovi jako jeden muž v čelo těch, kteří pracovali při chrámu Božím; také synové Henadadovi, synové jejich, i bratří jejich, levité.rA]Léta pak druhého po svém návratu ke chrámu Božímu do Jerusalema, měsíce druhého začali (to dílo) Zorobabel, syn Salatielův, Josue syn Josedekův, i jiní bratři jejich, kněží a levité, i všichni, kteří byli přišli ze zajetí do Jerusalema, a ustanovili levity od dvacíti let a výše, aby přidržovali (lid) k dílu (domu) Hospodinova.Q@I dali peníze kameníkům a zedníkům, jakož i potravy, nápoje i oleje Sidonaňům a Tyřanům, aby snášeli dřevo cedrové z Libanu do moře Joppského, jak rozkázal jim Cyrus, král perský.?Od prvého dne měsíce sedmého počali obětovati oběti zápalné Hospodinu, ale chrám Boží ještě založen nebyl.Q>a potom zápalnou obět ustavičnou, jakož i (zápalnou obět) na nov měsíce, na všecky slavnosti Hospodinovy, které byly posvěceny, a každý den, kdy dobrovolně byla podána obět Hospodinu.=Konali také slavnost stánků, jak psáno jest a zápalnou obět každý den podle řádu, jak co činiti který den je přikázáno;*<MPostavili pak oltář Boží na jeho (bývalých) základech, ač je odstrašovali lidé okolních krajin, a podávali na něm Hospodinu celopal ráno i večer.};sI vstav Josue, syn Josedekův s bratřími svými kněžími, jakož i Zorobabel, syn Salatielův se svými bratry, vystavěli oltář Boha Israelova, by obětovali na něm oběti zápalné, jak psáno je v zákoně Mojžíše, muže Božího.: Když již nastával měsíc sedmý, – synové Israelovi byli ve svých městech – shromáždil se lid jako jeden muž do Jerusalema.Q9FKněží, levité a (někteří) z lidu usadili se v Jerusalemě; zpěváci pak, zpěvačky, vrátní a nevolníci ve svých městech; také (ostatní) veškeren Israel (usadil se) v městech svých. 8EPodle možnosti své dali na náklad díla: zlaťáků šedesát jeden tisíc, stříbra pět tisíc min a kněžských rouch sto.37_D(Mnozí) z rodových hlav, když přicházeli ke chrámu Hospodinovu, který je V Jerusalemě, dobrovolně obětovali k domu Božímu, by vystavěn byl na svém místě.^65Cvelbloudů měli čtyři sta třicet pět, oslů měli šest tisíc sedm set dvacet.U5#BKoní měli sedm set třicet šest, mezků měli dvě stě čtyřicet pět,4Akromě nevolníků jejich a nevolnic, kterých bylo sedm tisíc tři sta třicet sedm; zpěváků a zpěvaček bylo mezi nimi dvě stě.W3'@Všeho toho množství bylo úhrnem čtyřicet dva tisíce tři sta šedesátq2[?a atersata jim řekl, aby nejedli z věcí svatosvatých, dokud by nepovstal kněz učený a dokonalý.Z1->Ti hledali soupis rodu svého, ale nenalezli; proto vyvrženi byli z kněžství30_=Ze synů pak kněžských: synové Hobjášovi, synové Akkosovi, synové Berzellaje, který pojal z dcer Berzellaje, Galaaďana, manželku a nazván byl jménem jejich.^/5##Také knížata jeho, co dobrovolně chtěli [slíbiti], dali lidu, [kněžím a levitům]. Helkjáš pak, Zacharjáš a Jahiel, knížata v domě Páně dali kněžím, aby učinili hody beránka, [smíšeného] bravu dva tisíce šest set (kusů) a tři sta býků;N=#A dal Josjáš všemu lidu, který tu byl na slavnost velikonoční, beránků a kozelců ze stád, [a] z [jiného] bravu třicet tisíc, býků pak tři tisíce; to vše ze statků královských.<+#Až pak se posvětíte, zabijte beránka a také bratry své připravte, by činiti mohli podle slov, která mluvil Hospodin skrze Mojžíše."F;#a služte ve svatyni po čeledích a třídách levitských. : #Připravujte se po čeledích a rodech svých, po každé třídě, jak přikázal David a jak dal zapsati Šalomoun, syn jeho;09Y#A levitům, k jejichžto poučování veškeren Israel posvěcoval se Hospodinu, řekl: „Postavte archu ve svatyni chrámu, který vystavěl Šalomoun, syn Davidův, král israelský, neboť nikterak ji nebudete již nositi; ale nyní služte Hospodinu, Bohu svému, a lidu jeho israelskému.k8O#a ustanovil kněze v úřadech jejich a napomínal jich, aby konali službu v domě Hospodinově. 7 #Učinil pak Josjáš Hospodinu v Jerusalemě slavnost beránka velikonočního, který zabit byl čtrnáctého dne měsíce prvého;m6S"!Vyplenil také Josjáš všecky ohavy ze všech krajin synů Israelových, a způsobil, že všichni, kteří byli zbyli z Israele, sloužili Hospodinu, Bohu svému. Pokud byl živ, neodstoupili od Hospodina, Boha otců svých.15[" Zavázal k tomu přísahou také všecky, kteří byli v Jerusalemě [a v Benjaminsku.] A činili obyvatelé jerusalemští podle smlouvy Hospodina, Boha otců svých.w4g"Stoje na svém stupni, učinil smlouvu před Hospodinem, že bude choditi za ním, šetřiti příkazů, ustanovení a práv jeho celým srdcem svým a veškerou duší, aby (tak) splnil, co psáno je v knize té, kterou byl dal čísti.r3]"šel nahoru do domu Hospodinova, a s ním všichni Judovci a obyvatelé Jerusalema, kněží a levité, i všechen lid, od nejmenšího do největšího. A dal čísti král před nimi všecka slova (té) knihy v domě Hospodinově.?2y"On pak svolav všecky starší judské i jerusalemské}1s"Proto již připojím tě k otcům tvým, a pochován budeš v pokoji v hrobě svém, aby nebylo patřiti očím tvým na všecko to neštěstí, které já uvedu na toto místo a na obyvatelstvo jeho." I oznámili králi vše, co byla řekla. 0 "že se obměkčilo srdce tvé [žes pokořil se před Bohem] pro to, co praveno je proti místu tomuto a obyvatelstvu jerusalemskému, žes poníživ se přede mnou roztrhl roucho své a žes plakal přede mnou; já také vyslyšel jsem tebe, dí Hospodin."/="Králi pak judskému, který poslal vás, byste tázali se Hospodina, povězte: Toto praví Hospodin, Bůh Israelův: Že jsi slyšel slova (té) knihy,/.W"Protože opustili mne a obětovali bohům cizím, aby mne ke hněvu popouzeli všemi díly rukou svých: proto vylije se hněv můj na toto místo, a nebude uhašen.:-m"Toto praví Hospodin: Hle já uvedu neštěstí na toto místo i na obyvatelstvo jeho, všecky kletby, které napsány jsou v knize této, kterou četli před králem judským.p,Y"odpověděla jim: „Toto praví Hospodin, Bůh Israelův: Povězte muži, který vás poslal ke mně:{+o"Šel tedy Helkjáš a ti, kteří s ním posláni byli od krále, k Oldě, prorokyni, manželce Selluma, syna Tekuata, syna Hasrova, strážce šatů, která bydlila v Jerusalemě, ve druhém okresu. Když jí pověděli, co výše řečeno,*7"„Jděte a mluvte s Hospodinem za mne a za zbylý lid israelský a judský o [všech] výrocích knihy této, která nalezena byla; neboť veliký hněv Hospodinův vylil se na nás, že nedbali otcové naši slov Hospodinových, aby činili vše, co psáno je v knize této.")%"a rozkázal Helkjášovi, Ahikamovi, synu Safanovu, Abdonovi, synu Michovu, Safanovi písaři a Asaášovi, služebníku královskému toto:=(u"a král uslyšel slova zákona, roztrhl roucho své,T'!"Také tuto knihu dal mi Helkjáš kněz." Když ji před králem přečetl&"Stříbro, které se nalezlo v domě Hospodinově, sebrali a dali je dozorcům nad řemeslníky a nad dělníky rozličných prací.}%s"Ten přinesl knihu králi a podal mu zprávu řka: „Vše, co jsi uložil služebníkům svým, hle, je vykonáno.e$C"I řekl Safanovi písaři: „Knihu zákona nalezl jsem v domě Hospodinově." A dal mu ji.#'"Když vynášeli peníze, které sneseny byly do chrámu Hospodinova, nalezl Helkjáš kněz Hospodinovu knihu zákona (daného) Mojžíšem.v"e" I nad těmi, kteří nosili břemena k rozličným potřebám, byli [písaři a mistři] levité [vrátní].e!C" Ti věrně všecko činili. Byli pak dozorci nad dělníky: Merariovci Jahat a Abdiáš, Kaatovci Zacharjáš a Mosollam; ti přidržovali ku práci; všichni byli levité, [kteří uměli hráti na hudebné nástroje].0 Y" A ti je dali řemeslníkům a zedníkům, aby nakoupili kamene z lomu, dříví na vazby budovy a na trámy staveb, které byli nechali zpustnouti králové judští.{o" dali je těm, kteří byli nad dělníky domu Hospodinova, by opravili chrám a co chatrného bylo, aby zpevnili.1" Ti přišli k Helkjášovi, nejvyššímu knězi; a vzavše od něho peníze, které byly přineseny do domu Hospodinova a které byli sebrali levité, vrátní od Manassovců, Efraimovců a ostatních Israelitů, jakož i od Judovců, Benjaminovců a obyvatelů Jerusalema,kO"Léta pak osmnáctého vlády své, když již byla čištěna země i chrám Boží, poslal Safana, syna Eseljášova, Maasjáše, správce města a Johu, syna Joachazova, kancléře, by opravili dům Hospodina, Boha svého.+O"Když pak oltáře pobořil, háje zničil, modly vyřezávané na kusy ztroskotal, a všecky svatyně zbořil po veškerém Israelsku, vrátil se do Jerusalema.kO"Též ve městech Manassových, Efraimových, Simeonových, až do Neftali, vše (to) podvrátil.`9"Nad to kosti kněží spálil na oltářích model a tak vyčistil Judsko i Jerusalem.U#"Před ním rozbořili oltáře Baalů, a sochy, které byly na nich, zkazili, háje a modly vyřezávané dal zpodtínat a rozdrtit a rozsypati prach (z nich) po hrobech těch, kteří jim obětovávali.Z-"Osmého léta vlády své, když byl ještě chlapec, počal hledati Boha otce svého Davida, a dvanáctého léta vlády své čistil Judsko a Jerusalem od výšin, hájů, a model vyřezávaných i litých."Činil, co pravého bylo v očích Hospodinových, chodě po cestách Davida, otce svého, a neuchyluje se napravo ni nalevo.c A"Osm let bylo Josjáši, když počal kralovati a kraloval třicet jeden rok v Jerusalemě.s_!Ostatní lid však pobil ty, kteří zabili Amona a ustanovil králem Josjáše, syna jeho, místo něho.N!I spikše se proti němu služebníci jeho, zabili jej v domě jeho.r]!Neponížil se však před Hospodinem, jako se ponížil Manasse, otec jeho, ale mnohem více zhřešil.'G!Činil, co bylo zlé v očích Hospodinových, jako byl činil Manasse, otec jeho. Všechněm modlám, kterýchž byl nadělal Manasse, obětoval a sloužil.c?!Dvacet dvě léta byla Amonovi, když počal kralovati a dva roky kraloval v Jerusalemě.ve!Když usnul Manasse s otci svými, pochovali jej v domě jeho. A stal se králem místo něho syn jeho Amon.`9!Modlitba jeho, vyslyšení, všecky hříchy jeho a přestupky, jakož i místa, na kterých dal zříditi výšiny, nadělati hájův a soch, prve nežli činil pokání, zapsáno je také v řečích Hozajových.=s!Ostatní děje Manassovy, [i modlitba k Bohu jeho, a slova vidců, kteří mluvívali k němu jménem Hospodina, Boha Israelova,] zapsány jsou v Letopisech králův israelských.L !Lid však ještě obětoval na výšinách Hospodinu, Bohu svému. 5!Opraviv pak oltář Hospodinův přinášel na něm oběti, také pokojné a děkovné, a přikázal Judovi, aby sloužil Hospodinu, Bohu Israelovu.* M!A vymetal bohy cizí, i modlu z domu Hospodinova; též oltáře, které byl dal udělati na hoře domu Hospodinova a v Jerusalemě; všecko vyházel za město.m S!Potom vystavěl zeď vně před městem Davidovým na západ od Gihonu v údolí, od vchodu do brány Rybné vůkol až k Ofelu, a vyhnal ji velmi vysoko. Ustanovil dále velitele vojska ve všech hrazených městech judských.5 c! modlil se k němu a prosil snažně. I vyslyšel modlitbu jeho, a uvedl jej zase do Jerusalema, do království jeho: i poznal Manasse, Hospodin, ten že je Bůh (pravý).yk! Když byl tak v tísni, modlil se k Hospodinu, Bohu svému, a činil pokání veliké před Bohem otců svých;  ! Proto přivedl na ně vůdce vojska krále assyrského; i jali Manassa, svázali jej řetězy a pouty a odvedli ho do Babylona.M! Když mluvil Hospodin k němu a k lidu jeho, nechtěli toho dbáti.'G! Tak Manasse svedl Judu i obyvatelstvo Jerusalema, by činili horší věci, nežli všichni národové, které byl vyplenil Hospodin před syny Israelovými.T!!a nedopustím, aby se pohnula noha Israelova ze země, kterou jsem dal otcům jejich, budou-li jen pečlivě činiti, co jsem jim přikázal: veškeren zákon, ustanovení a právo (dané) Mojžíšem."pY!Postavil dále vyřezávanou sochu v domě Božím, o kterém byl Bůh mluvil k Davidovi a Šalomounovi, synu jeho: „V domě tomto v Jerusalemě, který jsem vyvolil ze všech kmenů israelských, umístím jméno své na věky;xi!Dal provésti syny své ohněm v údolí Benennom, zabýval se snářstvím, obíral se hadačstvím, oddával se čarodějství, a měl s sebou kouzelníky a zaklinače; páchal mnoho, co je zlé v očích Hospodinových, aby ho popudil.V%!Vystavěl je všemu vojsku nebeskému, v obou nádvořích domu Hospodinova.!Vystavěl dokonce oltáře v domě Hospodinově, o kterém byl řekl Hospodin: „V Jerusalemě bude jméno mé na věky." s~~%}U}|@{{9zkyyAxlww$vultsscrqqUpLoommlkjjIighhggfee$d\ccc_c(baa``_^^_]]\[ZZ]YYGXEWWIVVUfTTSRxRQQ8PPP)OObO NN\MM~LLKJDII4HwGXGFuEE3DDCbBBA@@?s>=< wKéž jsou uši tvé pozorné a oči tvé otevřené, abys slyšel modlitbu služebníka svého, kterou já modlím se před tebou nyní dnem i nocí, za syny Israelovy, služebníky tvé, a vyznávám hříchy synů Israelových, jimiž zhřešili proti tobě, (jimiž) já i dům otce mého zhřešili jsme.F Řekl jsem: „Prosím, Hospodine, Bože nebes silný, veliký a hrozný, který zachováváš úmluvu a milosrdenství (prokazuješ) těm, kteří milují tě a šetří tvých příkazů!  Když jsem uslyšel ta slova, sedl jsem (na zemi), plakal a kvílil jsem mnoho dní, postil a modlil jsem se před Bohem nebes.E „Ty zbytky", – řekli mi – „které zůstaly ze zajatců, jsou tam v (té) krajině ve veliké tísni a v pohaně; i zeď jerusalemská je pobořena a brány vypáleny jsou ohněm." 5přišel Hanani, jeden z bratří mých, on a muži z Judska. I zeptal jsem se jich na Židy, na zbytek, který zůstal ze zajatců, a na Jerusalem.u gSlova Nehemjáše, syna Helchiášova. Měsíce kasleva, léta dvacátého, když jsem byl na hradě suském,jM ,Všichni tito byli pojali ženy cizinky; byli mezi nimi také ženy, které byly děti porodily.Y+ +Ze synů Nebových: Jehiel, Matatjáš, Zabad, Zabina, Jeddu, Joel a Banajáš."~? *Sellum, Amarjáš, Josef.%}E )Ezrel, Selemjau, Semerjáš,#|A (Mechnedebaj, Sisaj, Saraj,${C 'Salmjáš, Natan, Adajáš,z5 &Bani, Bennuj, Semej,#yA %Matanjáš, Matanaj, Jasi,$xC $Vanjáš, Marimut, Eliasib,&wG #Baneáš, Badajáš, Cheliau,1v] "Ze synů Baniových: Maaddi, Amram, Uel,Yu+ !Ze synů Hasomových: Matanaj, Matata, Zabad, Elifelet, Jermaj, Manasse, Semej.&tG Benjamin, Maloch, Samarjáš.Ns Ze synů Heremových: Eliezer, Josue, Melchiáš, Semejáš, Simeon.prY Ze synů Fahat-Moabových: Edna, Chalal, Banajáš, Maasjáš, Matanjáš, Beseleel, Bennuj a Manasse.Qq Ze synů Banijových: Mosollam, Melluch, Adajáš, Jasub, Saal a Ramot.Bp Ze synů Bebajových: Johanan Hananjáš, Zabbaj, Atalaj.Uo# Ze synů Zetuových: Eljoenaj, Eliasib, Matanjáš, Jerimut, Zabad a Aziza.Xn) Ze synů Elamových: Matanjáš, Zacharjáš, Jehiel, Abdi, Jerimot a Eljáš.|mq A z lidu israelského: Ze synů Farosových: Remejáš, Jezjáš, Melchiáš, Miamin, Eliezer, Melchiáš a Banea.Fl Ze zpěváků: Eliasib. A z vrátných: Sellum, Telem a Uri.gkG Ze synů levitských: Jozabed, Semej, a Kelajáš, to jest Kalita; Fatajáš, Juda a Eliezer.Zj- A ze synů Feshurových: Eljoenaj, Maasjáš, Ismael, Natanael, Jozabed a Elasa.Pi Ze synů Harimových: Maasjáš, Eljáš, Semejáš, Jehiel a Ozjáš.3ha Ze synů Emmerových: Hanani a Zebedjáš.xgi dali (na to) ruce své, že zapudí ženy své a že obětovati budou po beranu ze stáda za svou zpronevěru.+fO Bylo shledáno, že ze synů kněžských pojali ženy cizinky (tito): Ze synů Josue, syna Josedekova a z bratří jeho: Maasjáš, Eliezer, Jarib a Godoljáš;}es A byli tím zaměstnáni, všemi muži, kteří byli pojali za ženy cizinky, až do prvního dne měsíce prvého.Ud# avšak přestěhovalci učinili tak. Esdráš kněz a hlavy rodů podle domů otcovských – všichni jsou jménem zaznamenáni – šli a zasedli prvního dne měsíce desátého, aby věc vyšetřili.}cs Jonatan (sice), syn Azahelův a Jaasjáš, syn Tekuův, odporovali tomu, a Mesollam a levita Sebetaj pomáhali jim;b nechať jsou ustanoveni přední z veškeré obce, a kdokoli by v městech našich byli, kteří pojali za manželky cizinky, ať přijdou v uložený čas se staršími a soudci toho onoho města, až odvrátí se hněv Boha našeho od nás pro ten, hřích."9ak Že však je lidu mnoho, že je čas deště, že tedy nemůžeme venku státi, a že to není práce jednoho nebo dvou dní, ježto jsme velmi mnoho zhřešili v této věci:l`Q Tu odpověděla všecka obec volajíc hlasem velikým: „Podle slova tvého k nám, tak se staň!_+ Protož nyní vyznejte se Hospodinu, Bohu otců svých, čiňte vůli jeho, a oddělte se od národů (této) země, zejména od žen cizinek."^- I vstav Esdráš kněz řekl jim: „Vy jste přestoupili vzavše si za manželky cizinky, a tak rozmnožili jste provinění lidu israelského.o]W Proto sešli se všichni muži judští i benjaminští do Jerusalema ve třech dnech, dvacátého dne měsíce, to jest měsíce devátého, všecek lid sedl si na cestě k domu Božímu, a třásli se pro hřích i pro lijavce.-\S kdokoli pak by nepřišel do tří dnů podle úrady knížat a starších, tomu že vzat bude veškeren majetek, a sám že vyvržen bude z obce přestěhovalců.x[i Bylo také provoláno v Judsku a v Jerusalemě ke všem přestěhovalcům, aby se shromáždili do Jerusalema;NZ Vstav pak Esdráš (s místa svého) před domem Božím odešel do pokojíka Johanana, syna Eliasibova, a všed tam chleba nejedl a vody nepil, ježto rmoutil se pro hřích přišlých zajatců.,YQ Vstal tedy Esdráš a vyzval přední kněze a levity, jakož i veškeren lid israelský, aby zavázali se přísahou, že učiní podle toho slova; i přisahali.]X3 Vstaň, tobě náleží to nařídit, a my budeme s tebou; vzmuž se a učiň tak!"tWa zavážeme se smlouvou s Hospodinem, Bohem svým, že zapudíme všecky ty ženy, i ty, kteří se z nich zrodili, podle vůle pána mého a těch, kteří si váží příkazů Hospodina, Boha našeho; podle zákona nechať se stane!mVS I promluvil Sechenjáš, syn Jehielův, Elamovec, k Esdrášovi řka: „My (sice) zhřešili jsme proti Bohu svému vzavše si za manželky cizinky z národů (těchto) krajin; ale nyní, ježto je pokání v Israeli nad tím,XU + Když se tak modlil a kál Esdráš, pláče a leže (na tváři) před chrámem Božím, sešel se k němu z lidu israelského velmi veliký zástup mužů, žen i dětí, nebo plakal lid pláčem velikým.>Tu Hospodine, Bože Israelův, ty jsi spravedlivý, že jsme dnes zbytek zachráněných. Hle, před tebou jsme v provinění svém; nebo nelze před tebou obstáti pro takovou věc."bS= nesmíme zpětit se a rušiti příkazy tvé, nesmíme manželstvím příznit se s národy těmito ohavnými. Zda měl bys hněvati se na nás až do skonání, že bys nenechal nám, kdo by zbyl a zachoval (nás) ?SR Po všech těch věcech, které přišly na nás pro skutky naše velmi zlé a pro velikou vinu naši, když ty, Bože náš, zbavils nás nepravosti naší a vysvobodils nás, jak se věci dnes mají,Q Nyní tedy dcer vašich nedávejte synům jejich, a dcer jejich neberte synům vašim; štěstí pak jejich a blahobytu jejich na věky nehledejte, abyste byli silni, požívali, co země dobrého dává, a dědici měli syny své na věčné časy."qP[ které jsi dal skrze služebníky své proroky řka: „Země, do které jdete, byste ji zabrali, je země nečistá pro nečistotu národů těch krajin, pro ohavnosti těch, kteří ji naplnili kříž na kříž skvrnami svými.wOg Avšak nyní co máme říci, Bože náš, po těch událostech? Vždyť opustili jsme (zase) příkazy tvé, N nebo (ačkoli) rabové jsme, neopustil nás v porobě naší Bůh náš, ale sklonil se k nám milostivě před králem perským, aby nám daroval život, aby vyvýšil dům Boha našeho, aby obnovil rumiště jeho a dal nám ohradu v Judsku a Jerusalemě.M Nyní maličko a na chvilku (sice) dostalo se nám milosrdenství od Hospodina Boha našeho, že nám něco (nás) zbylo, že dán byl nám kolik na svatém jeho místě, že osvítil oči naše Bůh náš a že dal nám krapet života v porobě naší;L' ode dnů otců našich; též i my sami hřešili jsme těžce až do tohoto dne; a pro nepravosti naše vydáni jsme byli my, králové naši, kněží naši v moc králů (cizích) zemí, pod meč, v zajetí, za kořist a na veřejnou hanbu, jak (má se věc) i dnes..KU řekl jsem: „Bože můj, hanbím a stydím se pozdvihnouti tváře své k tobě; nebo nepravosti naše přerostly hlavu naši a hříchy naše vzrostly až k nebi:Jm V čas pak oběti večerní vstal jsem od mrtvení svého, roztrhl jsem (opět) plášť a řízu svou, klekl jsem na kolena, a rozprostřev ruce své k Hospodinu, Bohu svému,/IW I sesli se ke mně všichni, kteří se báli slova Boha Israelova pro (to) přestoupení přišlých ze zajetí, já pak seděl jsem smuten až do večerní oběti.H Když jsem tu věc uslyšel, roztrhl jsem plášť a řízu svou, rval jsem si vlasy z hlavy i z brady, a seděl jsem truchle.AG{ nebo vzali sobě a synům svým (manželky) z dcer jejich a smísili plémě svaté s národy (těchto) krajin; přední a představení měli dokonce první ruce v tom přestoupení.,F S Když to bylo dokonáno, přistoupili ke mně přední řkouce: „Neoddělil se lid israelský, (ani) kněží a levité, od národů (těchto) krajin, od ohavností jejich, totiž Kanaanských, Hetských, Ferezejských, Jebusejských, Ammonských, Moabských, Egyptských a Amorrhejských;~Eu$A odevzdali rozkazy královy královským satrapům a úředníkům za Řekou, a (ti) podporovali lid i dům Boží. D #Obětovali pak ti, kteří byli přišli ze zajetí, přestěhovalci, celopaly Bohu Israelovu, býčků dvanácte za veškeren lid israelský, beranu devadesát šest, beránků sedmdesát sedm, a kozlů za hřích dvanáct; (to) vše v celopal Hospodinu.NC"podle počtu a váhy všeho, a všecka ta váha byla tehdy zapsána.yBk!Dne pak čtvrtého bylo odváženo stříbro, zlato i nádobí v domě Boha našeho skrze Meremota, syna Urjáše kněze – a byl s ním Eleazar, syn Fineesův, a s těmi byli Jozabed, syn Josuův a Noadajáš, syn Bennojův, levité – AA} I přišli jsme do Jerusalema a pobyli jsme tu tři dni.G@Dvanáctého dne měsíce prvního hnuli jsme se od řeky Ahavy, abychom se brali do Jerusalema. Ruka Boha našeho byla nad námi a ušetřil nás ruky nepřítele a zákeřníka na cestě.?{I přijali kněží a levité tu váhu stříbra a zlata, i nádob, aby ji donesli do Jerusalema, do domu Boha našeho.>/pečlivě to střezte, dokud toho neodvážíte před hlavami kněží, levitů a rodů Israelových v Jerusalemě, do pokladu domu Hospodinova."2=]A řekl jsem jim: „Vy jste posvěceni Hospodinu, a posvěceny jsou (tyto) nádoby, stříbro a zlato, které dobrovolně obětováno je Hospodinu, Bohu otců našich;y<kdvacet zlatých číší po tisíci dukátů, a dvě nádoby z nejlepší, lesklé spěže, pěkné jako zlato.{;oodvážil jsem do rukou jejich stříbra hřiven šest set padesát, nádob stříbrných sto, zlata sto hřiven,@:ya odvážil jsem jim stříbro, zlato a nádoby zasvěcené domu Boha našeho, které byl obětoval král, radové jeho, úředníci jeho, i veškeren lid israelský, co ho tam bylo;9Oddělil jsem pak z předních kněží dvanácte (mužů, jakož i) Sarabjáše, Hasabjáše, a s nimi deset bratří jejichU8#Postili jsme se tedy a prosili jsme Boha svého za to, i podařilo se nám.7/Styděl jsem se totiž od krále žádati pomoc jezdců, kteří by bránili nás před nepřáteli na cestě, neboť řekli jsme králi: „Ruka Boha našeho je nade všemi, kteří hledají ho, k dobru; ale mocný a silný hněv jeho na všecky, kteří opouštějí ho."96kA tak vyhlásil jsem tu půst u řeky Ahavy, abychom se mrtvili před Pánem Bohem svým a vyprosili od něho šťastnou cestu, sobě, rodinám svým, i všemu jmění svému.'5Ga z chrámových nevolníků, jež byl dal David a knížata ke službě levitům, dvě stě dvacet nevolníků; ti všichni svými jmény byli zaznamenáni.b4=dále Hasabjáše, a s ním Isajáše z Merarovců, bratry a syny jeho, dvacet (mužů),N3I přivedli nám – protože ruka Boha našeho dobrá byla nad námi – muže velmi učeného ze synů Moholiho, syna Leviho, syna Israelova, Sarabjáše, syny a bratry jeho, osmnácte (mužů),t2aposlal jsem je k Eddovi, který je hlavou v místě Chasfii a položil jsem jim do úst slova, která by mluvili k Eddovi a bratřím jeho, chrámovým nevolníkům v místě Chasfii, aby nám přivedli služebníky domu Boha našeho./1WProto poslal jsem Eliezera, Ariela, Semejáše, Elnatana, Jariba, druhého Elnatana, Natana, Zacharjáše a Mosollama, hlavy, jakož i Jojariba a Elnatana, učitele;90kShromáždil jsem je u řeky, která běží k Ahavě, a pobyli jsme tu tři dni. I hledal jsem v lidu a mezi kněžími (nějaké) levity, ale nenalezl jsem tam (žádného).K/Ze synů Begujových: Utaj a Zachur, a s nimi sedmdesáte mužů. . Ze synů Adonikamových, těch, kteří byli poslední, tato jsou jména: Elifelet, Jehiel, Samajáš, a s nimi šedesáte mužů.S- Ze synů Azgadových: Johanan, syn Ekketanův, a s ním sto deset mužů.V,% Ze synů Bebajových: Zacharjáš, syn Bebajův, a s ním dvacet osm mužů.T+! Ze synů (...): Selomit, syn Josfiášův, a s ním sto šedesáte mužů.a*; Ze synů Joabových: Obedjáš, syn Jahielův, a s ním dvě stě osmnácte mužských.`)9Ze synů Safatjášových: Zebedjáš, syn Michaelův, a s ním osmdesáte mužských.[(/Ze synů Alamových: Isajáš, syn Ataljášův, a s ním sedmdesáte mužských.S'Ze synů Adanových: Abed, syn Jonatanův, a s ním padesáte mužských.X&)Ze synů: (. . .): Sechenjáš, syn Ezechielův, a s ním tři sta mužských.[%/Ze synů Fahat-Moabových: Eljoenaj, syn Zarehův, a s ním dvě stě mužských.v$eze synů Sechenjášových. Ze synů Farosových: Zacharjáš, a s ním zapsaných sto padesáte mužských.f#EZe synů Fineesových : Gersom. Ze synů Itamarových: Daniel. Ze synů Davidových: Hattus, " Hlavy rodů a domovská příslušnost (jejich), těch, kteří vyšli se mnou za panování Artaxerxa krále z Babylona, je tato:!a naklonil ke mně své milosrdenství před králem, před rady jeho a přede všemi vysokými úředníky královskými. Tak já posilněn jsa rukou Hospodina, Boha svého, která byla nade, mnou, shromáždil jsem přední z Israele, kteří by šli se mnou. Požehnán (buď) Hospodin, Bůh otců našich, který dal to v srdce královo, by zvelebil dům Hospodinův, který je v Jerusalemě5cA kdokoli by neplnil zákona Boha tvého, a zákona králova bedlivě, budiž odsouzen buďto na smrt, nebo do vyhnanství, ke ztrátě majetku svého, nebo do žaláře."lQTy pak, Esdráši, podle moudrosti Boha svého, kterou máš v rukou, ustanov soudce a úředníky, aby soudili veškeren lid, který je v Zářečí, totiž ty, kteří znají zákon Boha tvého; neznalé pak učte svobodně.oWTaké vám oznamujeme o všech kněžích, levitech, zpěvácích, vrátných, chrámových nevolnících a (ostatních) služebnících v tom domě Božím, že nemáte moci, byste jim do, dávku nebo roční poplatek ukládali./Vše, co službě Boha nebes přísluší, budiž dáváno pečlivě k domu Boha nebes, aby snad nerozhněval se na říši krále !a synů jeho.Z-do sta korů obilí, do sta batů vína, do sta batů oleje, soli pak bez míry.~uode mne. Já Artaxerxes král ustanovuji a přikazuji všem strážcům pokladny veřejné, kteří jsou v Zářečí, cokoli by žádal od vás Esdráš kněz, znalec zákona Boha nebes, abyste bez prodlení dali, až do sta hřiven stříbra,/Také jiné věci, kterých by bylo třeba k domu Boha tvého, jakkoli mnoho bude potřebí vynaložiti, dáno bude z pokladu komory královské,taDále nádoby, které ti jsou dány ke službě domu Boha tvého, dej před obličej Boží v Jerusalemě.~uA cokoli se zalíbí tobě a bratřím tvým s ostatkem zlata a stříbra činiti podle vůle Boha svého, učiňte.T!(To) svobodně vezmi a bez meškání nakup za ty peníze býčků, beranů, beránků a příslušných obětí suchých i mokrých a podej je na oltáři chrámu Boha vašeho, který je v Jerusalemě.Qjakož i všecko stříbro a zlato, cokoli ho nalezneš ve veškeré krajině babylonské a dary lidu a kněží, cokoli jich budou dobrovolně obětovati k domu Boha svého, který je v Jerusalemě. a donesl stříbro a zlato, které král a radové jeho dobrovolně obětovali Bohu Israelovu, jehož příbytek je v Jerusalemě,Neboť od krále a sedmi radů jeho poslán jsi, abys vyšetřil Judsko a Jerusalem podle zákona Boha tvého, který máš v rukou,.U Ode mne (tímto) jest ustanoveno, komukoli by se líbilo v království mém z lidu israelského, z kněží jeho a z levitů, jíti do Jerusalema, ať s tebou jde.q[ „Artaxerxes, král nad králi, Esdrášovi, knězi, znalci zákona Boha nebes veleučenému, pozdrav!=s Opis výnosu, který dal král Artaxerxes knězi Esdrášovi, znalci písma, zběhlému v řečech a příkazech Hospodinových, jakož i v ustanoveních jeho v Israeli, je tento:q[ Měltě úmysl zpytovati zákon Hospodinův, plniti jej a učiti lid israelský právu a spravedlnosti.,Q Prvního dne totiž prvního měsíce počal cestu z Babylona a prvního dne měsíce pátého přišel do Jerusalema, ježto ruka Boha jeho dobrá byla nad ním._ 7A přišli do Jerusalema měsíce pátého téhož roku sedmého jmenovaného krále.R Vyšli (s ním také někteří) ze synů Israelových, i ze synů kněžských a levitských, ze zpěváků, z vrátných, i z chrámových nevolníků, do Jerusalema léta sedmého Artaxerxa krále.] 3tento Esdráš vyšel z Babylona; byl to znalec písma, zběhlý v zákoně Mojžíšově, který dal Hospodin, Bůh Israelův. A dal mu král, ježto ruka Hospodina Boha jeho byla nad ním, vše, za co žádal.T !syna Abisue, syna Fineesa, syna Eleazara, syna Árona kněze prvního – 4 csyna Zarahjáše, syna Oziho, syna Bokkiho,9msyna Amarjáše, syna Azarjáše, syna Marajota,2_syna Selluma, syna Sadoka, syna Achitoba, Po těchto událostech, za kralování Artaxerxa, krále perského, Esdráš, syn Sarajáše, syna Azarjáše, syna Helkjáše,DDrželi pak slavnost přesnic sedm dní s veselím; neboť Hospodin byl je rozveselil, že obrátil srdce krále assyrského k nim, aby pomohl jim v díle domu Hospodina, Boha Israelova.@yA jedli synové Israelovi, kteří se byli vrátili ze zajetí i všichni, kteří se byli k nim oddělili od nečistoty národů (té) krajiny, by hledali Hospodina, Boha Israelova.EByliť se očistili kněží a levité jako jeden (muž); všichni byli čisti, že mohli zabíjeti beránka velikonočního za všecky přestěhovalce, i za bratry své kněze i za sebe.hISlavili pak synové Israelovi, přestěhovalci, velikonoce čtrnáctého dne měsíce prvého.-Ustanovili také kněze v třídách jejich a levity v oddílech jejich při službě Boží v Jerusalemě, jak psáno je v knize Mojžíšově.A{obětovali pak na posvěcení domu Božího býčků sto, beranů dvě stě, beránků čtyři sta a kozlů za hřích veškerého Israele dvanácte, podle počtu kmenů Israelových.ykI slavili synové Israelovi, kněží, levité i ostatní přestěhovalci posvěcení domu Božího s radostí;i~KDokonali ten dům Boží do dne třetího měsíce adar roku šestého kralování Daria krále^}5A tak starší židovští stavěli, a dařilo se jim následkem proroctví Aggea proroka a Zacharjáše, syna Addova; stavěli až dostavěli z rozkazu Boha Israelova a z rozkazu Cyra a Daria, králů perských. | Tatanaj tedy místodržitel Zářečí a Starbuzanaj i úředníci jeho, podle toho, jak rozkázal Darius král, bedlivě učinili.{{ Bůh pak, který usídlil jméno své tam, ať rozptýlí všecka království i národ, který by vztáhl ruku svou, by odporoval a zkazil ten dům Boží, který je v Jerusalemě. Já Darius tak přikazuji a chci, by pečlivě bylo toho dbáno!"?zw Já také rozkazuji: Kdokoli by změnil příkaz tento, budiž vybořen z domu jeho trám, budiž vztyčen a na něj naražen, dům pak jeho ať jest učiněn obecným (mrvištěm).\y1 a nechať podávají oběti Bohu nebes, a modlí se za život krále i synů jeho.txa Třeba-li čeho, buďto býčků, beránků, nebo kozelců v obět zápalnou Bohu nebes, obilí, soli, vína a oleje podle ustanovení kněží, kteří jsou V Jerusalemě, budiž jim dáváno každý den, aby nebylo v něčem stesku;!w;Také já přikazuji, čeho má se dostati těm starším židovským, aby mohl vystavěn býti dům Boží, aby totiž z pokladnice královské, to jest z daní, které se odevzdávají ze Zářečí, pečlivě dávány byly náklady mužům těm, aby dílo nemělo překážky. va nechte, ať dělají ten chrám Boží kníže Judovců a starší jejich, nechať ten dům Boží vystavějí na jeho místě.u/Proto nyní Tatanaji, místodržiteli Zářečí, Starbuzanaji, a úředníci vaši, Afarsachejští, kteří jste za Řekou, buďte jich daleko,tTaké nádoby chrámu Božího, zlaté a stříbrné, které Nabuchodonosor byl pobral v chrámu jerusalemském, a byl je přenesl do Babylona, buďtež vráceny a doneseny do chrámu jerusalemského na své místo; složeny jsou ve chrámě Božím."s po třech vrstvách z kamenů nehorázných a tak po vrstvě ze dřeva nového. A náklad z domu královského budiž dáván.~ru„Záznam, léta prvního krále Cyra. – Cyrus král rozkázal, aby vystavěn byl dům Boží, který je v Jerusalemě, na místě, kde by podávali oběti, a základy by položili, na kterých bylo by lze stavěti do výše loket šedesáti}qsi nalezen byl v Ekbatanech, to jest na hradě v provincii Medské jeden závitek, a takto bylo v něm zaznamenáno:rp _Tehdy král Darius rozkázal, i hledali ve skladu písemných památek, které byly uloženy v Babyloně,poYNyní tedy vidí-li se za dobré králi, rač dáti hledati v knihovně královské, která je v Babyloně, zdali Cyrus král poručil, aby stavěn byl dům Boží v Jerusalemě, a vůli královskou o té věci rač poslati nám."n1I přišel tehdy ten Sassabasar, položil základy chrámu Božího v Jerusalemě, od toho času až dosud se staví, ale ještě není dokonán."m%A řekl mu: „Nádoby tyto vezmi, jdi, a slož je ve chrámě, který je v Jerusalemě, a dům Boží ať se staví zase na svém místě."l-Nadto i nádoby chrámu Božího zlaté a stříbrné, které byl Nabuchodonosor vzal z chrámu jerusalemského, a jež byl odnesl do chrámu babylonského, vzal Cyrus král z chrámu babylonského a dány byly (muži) jménem Sassabasarovi, jehož i knížetem ustanovil.|kq Avšak roku prvého Cyra, krále babylonského, Cyrus král rozkázal, aby tento dům Boží (zase) vystavěn byl.Ej Ale když byli ke hněvu popudili otcové naši Boha nebes, vydal je do rukou Nabuchodonosora, krále babylonského, Chalda; ten také dům tento zbořil, a lid jeho převedl do Babylona.Qi A dali nám odpověď takovouto: „My jsme služebníci Boha nebe i země, a stavíme chrám, který byl postaven před mnohými těmito léty, jejž byl veliký král israelský dokonale vystavěl.h# Ano, i na jména jejich ptali jsme se jich, abychom ti (je) oznámili, a napsali jsme jména mužů těch, kteří jsou přední mezi nimi, g I tázali jsme se těch starších a takto jsme jim řekli: „Kdo vám dal moc, abyste dům tento stavěli a zdi tyto opravovali?"Jf Známo buď králi, že jsme přišli do kraje Judského, k domu Boha velikého; stavějí jej kameny nehoráznými a dřevem obkládají stěny; dílo pilně se staví a roste v rukou jejich.[e/zpráva, kterou mu poslali, byla psána takto: „Dariovi králi pokoj dokonalý!%dCOpis listu, který poslal Tatanaj, místodržitel Zářečí. Starbuzanaj, úředníci jeho (a) Arfasachejští, kteří byli v Zářečí, králi Dariovi;?cwŽe však oko Boha jejich bylo nad staršími Židů, nemohli jim zabrániti, ale za dobré bylo uznáno, by vznesena byla ta věc na Daria a potom aby zadost učinili té žalobě.ObNa to jsme jim odpověděli, oznámivše jména původců té stavby.LaTéhož času přišel k nim Tatanaj, místodržitel v Zářečí, Starbuzanaj a rádcové jejich a takto se tázali jich: „Kdo vám dal radu, byste tento dům stavěli a zdi jeho opravovali?".`UTehdy povstali Zorobabel, syn Salatielův, a Josue, syn Josedekův, a počali stavěti chrám Boží v Jerusalemě; byli pak s nimi proroci Boží pomáhajíce jim._ +Prorokovali pak Aggeus prorok a Zacharjáš, syn Addův, prorokujíce Židům, kteří byli v Judsku a v Jerusalemě, ve jménu Boha Israelova. ^ Tehdy přetrženo bylo dílo domu Páně v Jerusalemě, a nepracovali až do druhého roku kralování Daria, krále perského. R~~G}E|~{{{ zzyy!xwwevvvttUsrr0qq"poosonmmPlkkGjiithhVgg/f~f'eedwcHbb*a:`__A^]Z\^[\ZZ3Y9XXWVV|VU9TTS{R|QQTPPOONMMCLL JJIHHGGGiGFFF\F$EEEyE?E DDDXD-CCCCeCBBB~BLBAAATA@@@O@???{>>s===o=/<<<\<;;;<::b99L88,77^66_65[44\322 1D0/.--|,a++*|))>('Y&t%%?$$#d"A!P NtF/p'TD??l- _ 0 ] > wQmHvR/wV0 ReC že nebudeme dávati dcer svých lidu (této) krajiny, ani dcer jejich bráti synům svým;X) všichni, kteří mohli (věci) rozuměti, kteří byli zastoupeni bratřími svými, (to jest) předními; vešli v závazek a v přísahu, že budou choditi v zákoně Božím, vydaném skrze Mojžíše, služebníka Božího, že budou činiti pečlivě všecky příkazy Hospodina, Boha našeho, ustanovení jeho i předpisy jeho;Q a ostatní z lidu, kněží, levité, vrátní, zpěváci, chrámoví nevolníci, všichni, kteří se oddělili od národů zemí k zákonu Božímu, manželky jejich, synové jejich i dcery jejich,9 Melluch, Haran, Baana, ; Echajáš, Hanan, Anan,#A Rehum, Hasebna, Maasjáš,7 Alohes, Falea, Sobek,!= Osee, Hananjáš, Hasub,$C Feltiáš, Hanan, Anajáš,"? Mesizabel, Sadok, Jeddua,$C Megfiáš, Mosollam, Hazir,7 Haref, Anatot, Nebaj, ; Odajáš, Hasum, Besaj,! = Ater, Hezechjáš, Azur,! = Adonjáš, Begoaj, Adin, 5 Bonni, Azgad, Bebaj,= u Přední z lidu: Faros, Fahatmoab, Elam, Zetu. Bani, ; Odajáš. Bani, Baninu.(K Zachur, Serebjáš, Sabanjáš,"? Micha, Rohob, Hasebjáš,I bratři jejich: Sebenjáš, Odajáš, Kelita, Falajáš, Hanan,Z- Levité pak: Josue, syn Azanjášův, Bennuj, ze synů Henadadových, Kedmihel a8k Maazjáš, Belgaj, Semejáš. Ti byli kněží.#A Mosollam, Abjáš, Miamin, ; Daniel, Genton. Baruch,"? Harem, Merimut. Obdiáš.%E Hattus, Sebenjáš, Melluch,'I Feshur, Amarjáš, Melchiáš,*~O Sarajáš, Azarjáš, Jeremjáš,y} m Kteří ji opatřili (svou) pečetí (i jménem), byli tito: Nehemjáš atersata, syn Hachelajův, a Sedekjáš,|7 &Ohledem na to vše my činíme smlouvu a spisujeme ji; naše knížata pak, levité naši a kněží naši ji opatřují (svou) pečetí (i jménem).O{ %Ona úrody své vydává v hojnosti králům, které jsi postavil nad námi pro hříchy naše, a panují nad těly našimi i nad naším dobytkem podle své libosti, že v soužení velikém jsme.%zC $(Proto) hle, i my podnes porobeni jsme; země, kterou jsi dal otcům našim, aby jedli chléb její, a co dobrého je v ní, i my sami jsme v ní porobeni.Ey #Ti v královstvích svých, při dobrodiní tvém hojném, které jsi jim prokazoval, v zemi širé a tučné, kterous jim dal, nesloužili tobě, a neodvrátili se od snah svých zlých.9xk "Králové naši, knížata naše, kněží naši a otcové naši neplnili zákona tvého, a nešetřili příkazů tvých a ustanoveni tvých, která jsi ohlašoval mezi nimi.w{ !Tys ovšem spravedlivý ve všem, co na nás přišlo, neboť věrně jsi činil, ale my jsme bezbožně si počínali.Ev Nyní tedy, Bože náš veliký, silný a hrozný, který dbáš smlouvy a milosrdenství, neodvracuj tváře své od všeliké těžkosti, která přišla na nás, na krále naše, na knížata naše, kněze naše, proroky naše, na otce naše, a na veškeren lid tvůj ode dnů králů assyrských až do dneška.u Ale pro slitování svá mnohá nedal jsi jim dokonce zahynouti, a neopustil jsi jich, protože Bůh milosrdný a dobrotivý jsi ty.)tK I shovíval jsi jim mnohá léta, a zapřísahal jsi je duchem svým skrze proroky své; když však neposlouchali, dal jsi je v ruku národů zemí (cizích).s Zapřisáhls je, aby se navrátili k zákonu tvému, ale oni pyšně si počínali, neposlouchali příkazů tvých, proti ustanovením tvým hřešili, ačkoli z nich může živ býti člověk, činí-li je; odtrhli ramena, šíji svou zatvrdili a neposlouchali.r} Odpočinuvše si činili zase, co je zlé v očích tvých; i pouštěls je v ruku nepřátel jejich, že vládli jimi. Ale když opět se obrátili a volali k tobě: tys je s nebe vyslýchal, a vysvobodils je v milosrdenstvích svých mnohokráte.|qq I dal jsi je v ruku nepřátel jejich, a sužovali je; když však v dobách soužení svého volali k tobě, tys je s nebe vyslýchal a podle mnohých slitování svých dávals jim vysvoboditele, aby je vysvobodili z ruky nepřátel jejich.3p_ Ale popudili tebe ke hněvu, odpadli od tebe, zavrhli zákon tvůj za sebe, pobili proroky tvé, kteří je zapřísahali, aby se navrátili k tobě, a velmi se rouhali.|oq Vzali tedy města hrazená a půdu tučnou, ujali domy plné všeho zboží, cisterny od jiných udělané, vinice, zahrady olivové, stromoví ovocného mnoho; i jedli, nasytili se, ztučněli a oplývali rozkošemi pro dobrotu tvou velikou.Cn I přišli (ti) synové a zabrali tu zemi; snížil jsi před nimi obyvatele země Kanaan, dals je v ruku jejich, krále jejich i národy té země, aby s nimi nakládali, jak jim libo.m5 Rozmnožil jsi syny jejich jako hvězdy nebeské, a uvedl jsi je do země, o které jsi byl řekl otcům jejich, aby (do ní) vešli a (ji) zabrali.l) A dals jim království a národy, rozdal jsi jim území, obdrželi zemi Sehonovu, zemi krále hesebonskébo, i zemi Oga, krále basanského.k Čtyřicet let sytil jsi je na poušti, v ničem nedostatku neměli, oděv jejich nezvetšel a nohy jejich nebyly odřeny.j I ducha svého dobrého dal jsi jim, aby je učil, manny své neodepřel jsi ústům jejich, a vodu dal jsi jim v žízni.Oi ty pro svá mnohá milosrdenství neopustil jsi jich na poušti: sloup oblakový neodcházel od nich ve dne, veda je po cestě, aniž ohnivý sloup v noci, ukazuje jim cestu, kterou by měli jíti.h! Ani tehdy, kdy si udělali tele slité a řekli: „Tento je Bůh tvůj, který vyvedl tebe z Egypta," a dopustili se rouhání velikých,7gg Nechtěli poslouchati, nerozpomněli se na divy tvé, které jsi byl působil jim. Zatvrdili šíje své a postavili si hlavu, že se vrátí do svého nevolnictví, bezmála násilně. Ale ty, Bože milostivý, dobrotivý, milosrdný, dlouho shovívající a mnohého slitování, neopustil jsi jich.sf_ Oni však, otcové naši, pyšně si počínali, zatvrdili šíje své a neposlouchali příkazů tvých.;eo Chléb s nebe dal jsi jim v hladu jejich, vodu ze skály vyvedl jsi jim, když měli žízeň, a řekls jim, aby šli a zabrali zemi, kterou že jim dáš, zdvihl jsi ruku svou.dy svou zasvěcenou sobotu ukázals jim, a příkazy, předpisy a zákon dals jim, skrze Mojžíše, služebníka svého.c Také na horu Sinaj sestoupils, a mluvě s nimi s nebe dals jim ustanovení pravá, zákon spolehlivý, předpisy a příkazy dobré;b V sloupu oblakovém byl jsi vůdcem jejich ve dne, a v sloupu ohnivém v noci, aby viděli na cestu, po které kráčeli.#a? I moře rozdělil jsi před nimi, že přešli prostředkem moře po suchu; ty pak, kteří je honili, uvrhl jsi do hlubiny, jako kámen do vody veliké.V`% Učinil jsi znamení a zázraky na faraonovi, na všech služebnících jeho a na veškerém lidu té země, neboť věděl jsi, že zpupně s nimi nakládali, a učinil sis jméno, jakož i dnes (máš).i_K Popatřil jsi na trápení otců našich v Egyptě, a slyšel jsi křik jejich u moře Rudého.^ Shledal jsi, že je srdce jeho věrné před tebou, učinil jsi s ním smlouvu, že mu dáš zemi Kanaanských, Hetských, Amorrhejských, Ferezejských, Jebusejských a Gergesejských, že dáš ji potomstvu jeho, i naplnil jsi slova svá, nebo jsi spravedlivý.~]u Ty jsi, Hospodine Bože, ten, kterýs vyvolil Abrama, kterýs vyvedl ho z Uru chaldského, a dals mu jméno Abraham.m\S „Ty, Hospodine, ty jsi jediný! Tys učinil nebe, nebesa nebes i všecko vojsko jejich; zemi a všecko, co je na ní, moře (všecka) a cokoli je v nich; ty všemu tomu život zachováváš, a vojsko nebeské tobě se klaní.[7 A řekli levité Josue, Kedmihel, Bonni, Hasebniáš, Serebjáš, Odajáš, Sebniáš, Fatahjáš: „Vstaňte, dobrořečte Hospodinu, Bohu svému od věků až na věky! Ano, nechať dobrořečí (všichni) vznešenému, slavnému jménu tvému veškerou oslavou i chválou!"(ZI Na řečniště levitské vystoupivše, Josue, Bani, Kedmihel, Sabanjáš, Bonni, Sarebjáš, Bani a Chanani, volali hlasem velikým k Hospodinu, Bohu svému.Y5 A povstali, stáli a četli v knize zákona Hospodina, Boha svého čtvrtinu dne a čtvrtinu dne vyznávali se a klaněli se Hospodinu, Bohu svému. X plémě synů Israelových oddělilo se ode všech cizinců, postavili se a vyznávali hříchy své i nepravosti otců svých.W  Dne dvacátého čtvrtého měsíce toho sešli se synové Israelovi postíce se, v žínice oblečení a posypaní prstí;)VKČetl pak (Esdráš) v knize zákona Božího každý den, od prvního dne až do posledního. Slavili svátek sedm dní, a v den osmý schůzi podle obyčeje.aU;Tak tedy nadělala stánků všecka obec těch, kteří byli se vrátili ze zajetí, a bydlili ve stáncích; nebyli totiž učinili tak synové Israelovi ode dnů Josue až do toho dne. I byla radost velmi veliká.6TeI vyšel lid, přinesli a nadělali si stánků, každý na střeše své, na dvorech svých, v nádvořích domu Božího, na ulici brány Vodní i na ulici brány Efraim.'SGaby tedy ohlásili a provolati dali ve všech městech svých i v Jerusalemě: „Vyjděte na hory a přineste ratolestí olivových, ratolestí hlošinových, ratolestí myrtových, ratolestí palmových, ratolestí stromů hustolistých, aby udělány byly stánky, jak psáno jest."!R;I nalezli psáno v zákoně, že přikázal Hospodin skrze Mojžíše, by přebývali synové Israelovi ve stáncích na den slavný měsíce sedmého;Q# Druhého dne sešli se rodové hlavy všeho lidu, kněží a levité k Esdrášovi, znalci písma, aby vykládal jim (dále) slova zákona.P/ Protož odešel všecek lid, aby jedl, pil, posílal částky, a učinil veselí veliké, protože porozuměli slovům, kterým byli vyučováni.dOA Levité tedy tišili všecek lid říkajíce: Mlčte, nebo den svatý jest; nermuťte se!"[N/ A dodal: „Jděte, jezte tučná jídla, pijte sladké nápoje, a posílejte částky těm, kteří nemají nic připraveno; nebo den svatý Páně jest; nermuťte se, nebo radost z Hospodina je síla naše."M' Řekl pak Nehemjáš, – to jest atersata – Esdráš kněz a znalec písma, jakož i levité, kteří vykládali (zákon) všemu lidu: „Den (tento) zasvěcen je Hospodinu, Bohu našemu, nekvilte a neplačte!" Plakal totiž všecek lid, když slyšel slova zákona.uLcčetli v knize zákona Božího po odstavcích a zřetelně, aby bylo rozuměti, i rozuměli, co se četlo.WK'Josue pak, Bani, Serebjáš, Jamin, Akkub, Seftaj, Odjáš, Maasjáš, Kelita, Azarjáš, Jozabed, Hanan a Falajáš, levité, vykládali lidu, který stál na místě svém, že mlčky poslouchali zákon;.JUEsdráš dobrořečil Hospodinu, Bohu velikému, i odpověděl všechen lid pozdvihuje rukou svých „Amen, Amen," sklonili se, a klaněli se Bohu tváří k zemi.II otevřel Esdráš knihu před veškerým lidem, stál totiž výše, nežli všechen lid, a když ji otevřel, veškeren lid povstal.*HMEsdráš, znalec písma, stál na dřevěném řečništi, které byl udělal, aby mohl mluviti ,(s něho) a vedle něho stáli Matatjáš, Semejáš, Anjáš, Urjáš, Helkjáš, a Maasjáš na pravici a na levici: Fadajáš, Misael, Melchiáš, Hasum, Hasbadana, Zacharjáš a Mosollam.CGa četl v něm zřetelně na ulici, která byla před branou Vodní od jitra až do poledne před muži, ženami, a těmi, kteří mohli rozuměti; uši pak všeho lidu lpěly na knize.FTedy přinesl Esdráš kněz zákon před shromážděné muže, ženy a všecky, kteří mohli rozuměti, první den měsíce sedmého,E /Když nastal měsíc sedmý – synové Israelovi byli v městech svých – shromáždil se všecek lid jako muž jeden do ulice, která je před branou Vodní, a řekli Esdrášovi, znalci písma, by přinesl knihu zákona Mojžíšova, který byl dal Hospodin Israelovi.D+IUsadili se pak kněží, levité, vrátní, zpěváci, jakož i ostatní lid, i nevolníci chrámoví, tedy veškeren Israel v městech svých.CHa co dal ostatní lid, bylo: dvacet tisíc dariků zlata, dva tisíce, min stříbra a šedesát sedm kněžských rouch.uBcGhlavy rodové daly do pokladu na stavbu dvacet tisíc dariků zlata, a dva tisíce dvě stě min stříbra;#A?FNěkteří pak z rodových hlav přispěli na stavbu: atersata dal do pokladu tisíc dariků zlata, padesát misek a pět set třicet kněžských rouch;Z@-Evelbloudů měli čtyři sta třicet pět, a oslů šest tisíc sedm set dvacet.U?#DKoní měli sedm set třicet šest, mezků měli dvě stě čtyřicet pět,#>?Ckromě nevolníkův a nevolnic jejich, kterých bylo sedm tisíc tři sta třicet sedm; zpěváků a zpěvaček bylo mezi nimi dvě stě čtyřicet pět.Y=+BVšeho (toho) množství bylo úhrnem čtyřicet dva tisíce tři sta šedesáto<WAatersata jim řekl, aby nejedli z věcí svatosvatých, dokud by nepovstal kněz učený a dokonalý.s;_@Ti hledali zápis (rodu) svého v seznamu (kněží), ale nenalezli; proto vyvrženi byli z kněžství a&:E?A z kněží: synové Habjášovi, synové Akkosovi, synové Berzellaje, který si vzal z dcer Berzellaje Galaaďana manželku a nazván byl jménem jejich.`99>Synové Dalajášovi, synové Tobjášovi, synové Nekodovi, šest set čtyřicet dva./8W=Ti pak, kteří vyšli z Telmely, z Telharsy, Cherubu, Addonu a Emmeru, ale nemohli dokázati rodu otců svých, původu svého, jsou-li z rodu Israelova, jsou tito:c7?=a mezi nástřešním pokojíkem nárožním a branou Ovčí stavěli zlatníci a kupci.F=za ním stavěl Hananjáš, syn Selemjášův a Hanun, šestý syn Selefův, úsek druhý; za ním stavěl Mosollam, syn Barachjášův, proti své jizbě; za ním stavěl Melchiáš, člen zlatníkův, až k domu chrámových nevolníků a vetešníků proti bráně Soudní až k nástřešnímu pokojíku na rohu;<za nimi stavěl Sadok, syn Emmerův, naproti domu svému; za ním stavěl Semajáš, syn Sechenjášův, strážný brány Východní;S;od brány Koňské nahoru stavěli kněží, každý naproti domu svému;t:aza ním stavěli Tekuané úsek druhý naproti, od veliké věže (tu) vynikající až ke zdi chrámové;}9schrámoví nevolníci bydlili na Ofelu – až před bránu Vodní na východě, a před věž, která tu vynikala;D8Falci, syn Oziův, (stavěl za ním) proti záhybu a věži, která vyniká z vysokého domu královského, to jest v nádvoří věznice; za ním (stavěl) Fadajáš, syn Farosův, – q7[za ním stavěl Bennuj, syn Henadadův, úsek druhý, od domu Azarjášova až do záhybu, až do rohu;6)za ním stavěl Benjamin a Hasub, (každý) proti domu svému; za ním stavěl Azarjáš, syn Maasjáše, syna Ananjášova proti domu svému;@5{za ním stavěli kněží, muži z rovin jordánských; 4za ním stavěl Merimut, syn Urjáše, syna Hakkusova, úsek drahý, ode dveří domu Eliasibova, až pokud sahal dům Eliasibův;z3mza ním vzhůru stavěl Baruch, syn Zachajův, úsek druhý, od úhlu až ke dveřím domu Eliasiba, velekněze;}2svedle něho stavěl Azer, syn Josuův, starosta Masfy, úsek druhý proti místu, kde vystupuje velmi pevný úhel:b1=za ním stavěli bratři jejich, Bavaj, syn Enadadův, starosta (druhé) polovice Keily:0 za ním stavěli levité: Rehum, syn Benniův: za ním stavěl Hesebjáš, starosta polovice okresu keilského za svůj okres;C/za ním stavěl Nehemjáš, syn Azbokův, starosta polovice okresu betsurského, až proti hrobu Davidovu, až k rybníku, který byl velkým nákladem pořízen a až k domu junákův;~.uBránu Studničnou stavěl Sellum, syn Cholhozův, starosta okresu Masfa; ten ji vystavěl, přikryl a vstavil vrata její se zámky a závorami, i zdi rybníka Siloe u zahrady královské, až ke stupňům, které jdou dolů z města Davidova;-%Bránu Hnojnou stavěl Melchiáš, syn Rechabův, starosta okresu Betacharam; ten ji vystavěl, a vstavil vrata její se zámky a závorami.),K Bránu Odolní stavěl Hanun a obyvatelstvo Zanoe; ti ji vystavěli a vstavili vrata její se zámky i závorami, a zdi na tisíc loket až ku bráně Hnojně.o+W vedle něho stavěl Sellum, syn Alohesův, starosta polovice okresu jerusalemského, on i dcery jeho. C~}|t{zyyx9wavuu$tt'ssHrrrq>pp:oo]nwn'mm/ll kk)j_j1iiihhhihAh gggfffff3eere!ddd cccgc+bbb~bNbaE`__p^^]]J\\D\[[ZIYYXkWWVV0UTSSReQQ\PP(OaNNDMMLL0KAJIIHvGFFJEDDjCCAAg@@q??[>>==P<_::9R877N6554322a1E00:/:..F- ,Z++N*f)}(^''%%D$=""6!n %ILU%BbNt i I  \u>wAC>hwEster mu odvětila: „Toto je přání mé a prosba:9gkKdyž se byl král napil hojně vína, řekl jí: „Co si přeješ, aby bylo ti dáno? Za kterou věc žádáš? I kdybys prosila za polovici mého království, obdržíš!")fKTedy král ihned řekl: „Rychle zavolejte Amana, ať poslechne přání Esteřina!" I přišel král s Amanem na hody, které jim byla královna připravila.eOna odpověděla: „Libo-li králi, prosím, abys přišel dnes ke mně, a Aman s tebou na hody, které jsem připravila."d%I tázal se jí král: „Co si přeješ, Ester královno? Jaká je tvá žádost? I kdybys prosila za půl království, bude dáno tobě!"3c_Když uzřel Ester královnu, ana stojí, zalíbila se očím jeho, a vztáhl k ní žezlo zlaté, které držel v ruce. Ona přistoupivši, políbila konec žezla jeho.b Dne pak třetího Ester oblékla se v roucho královské, (šla) a zastavila se ve dvoře domu královského, který byl vnitř, naproti domu královu, an seděl na trůnu svém, v zasedací dvoraně palácové proti vchodu do (toho) domu (královského).EaŠel tedy Mardocheus a učinil vše, co mu poručila Ester.`5„Jdi a shromáždi všecky Židy, které nalezneš v Susách, a modlete se za mne. Nejezte a nepijte tři dny a tři noci; já podobně se služebnými svými budu se postit a pak vejdu ke králi, proti zákonu činíc, nejsouc povolána, a vydajíc se v nebezpečí smrti."4_cVzkázala tedy Ester Mardocheovi zase toto:c^?Neboť budeš-li nyní mlčeti, jiným způsobem budou vysvobozeni Židé, avšak ty a dům otce tvého zahynete. Kdo ví, zdali jsi proto nepřišla k důstojnosti královské, abys byla pohotově k takovému času?"] vzkázal opět Esteře: „Nemysli si, že život svůj zachováš sama ze všech Židů, protože jsi v domě královském!\9 Uslyšev to Mardocheus [9 „Všichni služebníci královští a všecky krajiny, které jsou pod panstvím jeho, vědí, že muž nebo žena, který by vešel do vnitřního dvoru králova nejsa povolán, ihned, bez meškání má zabit býti, leč by král vztáhl k němu žezlo zlaté na znamení milosti, a tak směl živ býti. Kterak tedy, budu moci přijíti ke králi já, která již třicet dní nejsem volána k němu?"EZ ona chopivši se slova poručila, by pověděl Mardocheovi:RY Když se vrátil Atach a oznámil Esteře vše, co byl Mardocheus řekl,X%dal mu též opis výnosu vydaného v Susách, aby (jej) ukázal královně a napomenul ji, by šla ke králi, a prosila ho za svůj národ.W}Ten oznámil mu vše, co se přihodilo, kolik stříbra slíbil Aman dáti do pokladny královské za vyhlazení Židů;`V9Atach vyšed, šel k Mardocheovi, který stál na ulici města přede dveřmi paláce.$UAZavolavši tedy Atacha, komorníka, kterého jí byl dal král za služebníka, poručila mu, aby šel k Mardocheovi a zvěděl od něho, proč to činí.VT%Služebné Esteřiny a komorníci přišedše oznámili jí to. Když to uslyšela, ulekla se velmi; i poslala roucho (Mardocheovi), aby odejmouce žínici, oblékli ho (v ně); ale on nechtěl ho vzíti.KSVe všech krajinách, městech a místech, kamkoli ukrutný výrok králův přišel, byl veliký nářek u Židů, půst, kvílení a pláč; mnozí žínice a popela místo lůžka užívali.R}S tím kvílením šel až ke dveřím paláce; nebylo totiž dovoleno oblečenému v žínici vjíti do králova dvoru.;Q qKdyž to uslyšel Mardocheus, roztrhl roucha svá, oblékl se v žínici, posypal hlavu popelem a prostřed města na ulici hlasem velikým křičel, ukazuje hořkost mysli své.\P1Poslové, kteří byli posláni, pospíšili, by rozkaz králův splnili. Výnos králův ihned byl v Susách vyvěšen; král pak a Aman slavili hody, kdežto Židé všichni, kteří byli ve městě, plakali.aO;Tresť listů byla ta, by všecky krajiny věděly, a připravily se na jmenovaný den. N  poslány byly po rychloposlech královských do všech krajin, aby pobili a vyhladili všecky Židy, od pacholete až do starce, děti i ženy, jednoho dne, totiž třináctého (dne) měsíce dvanáctého, který sluje adar, a majetek jejich aby pobrali.aM; Byli tedy povoláni písaři královští měsíce prvního nisanu, třináctého dne téhož měsíce, a psáno bylo, jak Aman rozkázal, všem satrapům královským a vladařům krajin i rozličných národů, jak ten onen národ čísti nebo rozuměti mohl podle rozličnosti jazyků, jménem krále Asuera. Listy pečetěné prstenem jehomLS a řekl mu: „Stříbro, které slibuješ, budiž tvé, s národem tím pak učiň podle libosti."K+ Sňal tedy král (pečetní) prsten, kterého užíval, s ruky své, dal jej Amanovi, synu Amadatiovu, původu agažského, nepříteli Židů,zJm Vidí-li se ti za dobré, rozkaž, ať zahyne, a já deset tisíc hřiven odvážím správcům pokladu tvého."%ICŘekl pak Aman králi Asuerovi: „Je národ po všech krajinách království tvého rozptýlený, a ode všech oddělený, který užívá nových zákonů a zvyků, k tomu i královskými příkazy pohrdaje. Víš dobře, že není užitečno tvé vládě, aby zpyšněl svobodou.#H?Měsíce prvého – který sluje nisan – léta dvanáctého kralování Asuerova vržen byl do osudí „fur" – to jest hebrejsky „los" – před Amanem, který den a který měsíc měl by povražděn býti národ židovský; i vyšel měsíc dvanáctý, který sluje adar.[G/a měl to za nic, aby toliko na Mardochea vztáhl ruce své; – byltě slyšel, že je z národa židovského – ale raději chtěl všechen židovský národ, který byl v království Asuerově, zahladiti.FyAman uslyšev to a vskutku shledav, že Mardocheus před ním nekleká na kolena a neklaní se mu, rozhněval se velmi)EKKdyž to často říkali, on však jich neposlechl, oznámili to Amanovi, chtíce věděti, setrvá-li ve svém úmyslu; byl jim totiž pověděl, že je Žid.'DGI tázali se ho služebníci královští, kteří vládli u dveří palácových: „Proč proti (všem) ostatním nezachováváš příkazu královského?"\C1Všichni služebníci královští, kteří byli u dveří palácových, klekali na kolena a klaněli se Amanovi; nebo tak jim byl přikázal král. Jediný Mardocheus neklekal na kolena, aniž se klaněl jemu.B Potom král Asuerus povýšil Amana, syna Amadatiova, původu agažského; vyzdvihl křeslo jeho nade všecka knížata, která měl.A7Vyšetřováním byla věc potvrzena i byli oba pověšeni na šibenici. A bylo to napsáno na listy pamětní a vloženo do letopisů před králem.@To však neušlo Mardocheovi, ihned oznámil to královně Ester a ta králi jménem Mardochea, který tu věc na ni vznesl.y?ktehdy tedy, když (právě) dlel Mardocheus u brány královské, rozhněvali se Bagatan a Tares, dva komorníci královští, kteří byli vrátnými, prvního prahu palácového strážci a chtěli povstati proti králi a zavražditi ho.X>)Ester dosud neprozradila původu a národnosti své podle příkazu jeho; cokoli totiž on jí přikazoval, zachovávala Ester, a tak všecko činila, jak činívala tehdy, když ji maličkou opatroval – q=[Když po druhé hledány byly panny a shromažďovány, (a) Mardocheus býval u brány královské – Q<kázal také připraviti hody převeliké všem knížatům a služebníkům svým, ke sňatku a k svatbě Esteřině, dal úlevu všem krajinám a rozdal dary velmožnosti královské přiměřené.D;I zamiloval si ji král nade všecky ženy; došla milosti a blahovůle před ním nade všecky ženy, že vstavil na hlavu její korunu královskou a učinil ji královnou místo Vasti;x:iTedy vedena byla do ložnice krále Asuera měsíce desátého, který sluje tebet, sedmého roku vlády jeho.9 Když tedy minul čas, nastal podle pořádku den, kdy Ester, dcera Abihaila, bratra Mardocheova, kterou si byl vzal za dceru, měla vjíti ke králi. Ta však nehleděla ženského vykrášlení, ale cokoli chtěl Egeus komorník (a) strážce panen, to jí dal k ozdobě. Neboť byla velmi krásná a pro neuvěřitelnou krásu všem, kteří ji viděli, byla milá a příjemná.8Která večer vešla, ráno vyšla, a odtud vedena byla do druhého domu, který byl pod dozorem Susagaza komorníka, který byl dozorcem nad ženinami královskými; a nesměla již zase ke králi jíti, leč král chtěl a jménem ji dal zavolati.-7S Vcházejíce ke králi, čehokoli požádaly k vyšlechtění příslušného, dostávaly, a připravivše se podle libosti chodily z harému do ložnice královy.#6? Než došlo podle pořádku na tu onu pannu, aby vešla ke králi, než bylo vykonáno vše, co k vyšlechtění ženskému příslušelo, minul dvanáctý měsíc; šest měsíců totiž mazaly se olejem myrhovým, a druhých šest (měsíců) jiných mastí a voňavek užívaly..5U A ten procházel se každý den před nádvořím domu, ve kterém vybrané panny chovány byly, jsa starostliv, jak se má Ester a chtěje věděti, co s ní bude. 4 Ona pak nechtěla oznámiti mu národnosti své a původu svého, ježto jí byl přikázal Mardocheus, aby o tom dokonce mlčela.3/ Ta zalíbila se mu a nalezla milost v očích jeho. I přikázal komorníkovi, ať si pospíší s tím, čeho třeba k ženské kráse, ať jí dá přiměřenou stravu a sedm nejkrásnějších děv z domu královského, ať ji i služebnice její vyvnadí a vyšlechtí.e2CKdyž pak se rozhlásil králův rozkaz, a podle jeho vůle mnoho krásných panen přivedeno bylo do Sus, a odevzdáno Egeovi komorníku, dána mu byla též Ester mezi jinými děvami, aby chována byla v počtu žen.d1ATen byl pěstounem dcery bratra svého, Edissy, jiným jménem Ester zvané, která otce ni mateře neměla. Byla náramně krásná, sličného vzezření, i vzal si ji po smrti otce i matky její Mardocheus za dceru.0který přestěhován byl z Jerusalema tehdy, kdy Jechoniáše, krále judského Nabuchodonosor, král babylonský byl přestěhoval.v/eByl pak Žid ve městě Susách, jménem Mardocheus, syn Jaira, syna Semeje, syna Kisa, z kmene Benjaminova,..Ua která ze všech zalíbí se očím královským, ta budiž královnou místo Vasti!" Líbila se ta řeč králi, i rozkázal, aby tak, jak mu poradili, se stalo.6-ebudtež rozesláni, kteří by hledali po všech krajinách děv krásných, panen, ať přivedou je do města Sus a dají je do haremu pod dozor Egea komorníka, který je představeným a strážcem žen královských; a nechať dostanou, čeho třeba k ženské kráse, a vůbec čeho potřebují;r,]i řekli dvořané královi, služebníci jeho: „Buďtež hledány králi panny mladistvé a krásné;|+ sPo těchto událostech, když hněv krále Asuera schladl, vzpomněl si na Vasti, co byla učinila a co ji potkalo;|* srozeslal listy do všech krajin království svého, jak každý národ rozuměti nebo čísti uměl, (psané) rozličnými jazyky a písmem, že muži jsou páni a přední v domech svých, a to že po všech národech má býti rozhlášeno.c) AJežto se líbila ta rada jeho králi i knížatům, učinil král podle rady Mamuchanovy:!( =A to budiž rozhlášeno po všech krajinách v království tvém široširém, aby všecky ženy velikých i malých zachovaly úctu k mužům svým!"' +Vidí– li se ti za dobré, nechať vyjde výnos od tebe a budiž zapsán podle zákona perského a medského, který nesmí býti přestoupen, aby Vasti dokonce již nevcházela ke králi, ale královskou důstojnost její aby dostala jiná, která je lepší než ona.& -Tím příkladem všecky manželky knížat perských a medských málo si vážiti budou rozkazů mužů; proto spravedlivý je králův hněv..% WNeboť se donese čin královnin všem ženám, i potupí muže své řkouce: „Král Asuerus rozkázal, aby královna Vasti přišla k němu, ona však nechtěla."Q$ Tu odpověděl Mamuchan poslouchajícímu králi a knížatům: „Ne toliko na králi provinila se královna Vasti, ale i na všem lidu a knížatech, kteří jsou po všech krajinách krále Asuera. # kterému rozsudku Vasti královna propadá, ježto rozkaz krále Asuera, který byl po komornících vzkázal, učiniti nechtěla.J" byli pak první a (králi) nejblíže Charsena, Setar, Admata, Tarsis, Mares, Marsana a Mamuchan, sedm vévod perských a medských, kteří vídali tvář královu a první po něm sedali – .! W ptal se mudrců, kteří podle obyčeje královského vždycky při něm byli a s jejichžto radou činil všecky věci, ježto znali ustanovení a staré zvyky – 6  g Ona však odepřela a k rozkazu královskému, který po komornících byl vzkázal, přijíti se vzepřela. Proto rozhněvav se král a náramnou prchlivostí rozpálen jsa 9 by přivedli Vasti královnu před krále, vstavíce na hlavu její korunu, aby ukázal všemu lidu i knížatům krásu její; bylať velmi krásná.| s Sedmého pak dne, když byl král velmi rozjařen, když po přílišném pití byl rozpálen vínem, rozkázal Maumamovi, Bazatovi, Harbonovi, Baigatovi, Abgatovi, Zetarovi a Charchasovi, sedmi komorníkům, kteří konali službu před ním,^ 7 Také královna Vasti učinila hody ženám na paláci, kde král Asuerus sídlíval.> wAniž byl, kdo by nutil píti nechtějících; ale (bylo) jak byl král zřídil, u každého stolu ustanoviv jednoho ze svých úředníků, by mohl každý bráti si, jak mu libo.E Hosté pili ze zlatých číší a jídla na jiných a jiných nádobách byla nošena. Také víno, jak se slušelo na velmožnost královskou, výborné a v hojnosti předkládáno bylo.~ wSe všech stran zavěšeny byly čalouny barvy blankytné, z bavlny a z modrého purpuru na lanech kmentových a červeně purpurových, provlečených skrze kroužky ze slonové kosti, a upevněných na sloupech mramorových. Také pohovky zlaté a stříbrné rozestaveny byly po podlaze, dlážděné smaragdovým a bílým mramorem, roztodivnou pestrou malbou zdobené.m UKdyž pak minuly (ty) dni [bodů], sezval veškeren lid, cokoli ho bylo v Susách, od největšího do nejmenšího a kázal sedm dní hody strojiti v nádvoří zahrady a háje, který královskou péčí a prací štípen byl.  když byl ukazoval bohatství a slávu království svého a velikost i chloubu moci své dlouhou dobu, sto a osmdesáte dní.3 atřetího roku vlády své dal strojiti u sebe veliké hody všem knížatům a služebníkům svým, vojevůdcům perským, slovutným Medům a vladařům nad krajinami,a =když seděl na trůnu království svého v Susách, hlavním městě říše své – b AZa dnů Asuera, který kraloval od Indie až po Etiopii nad sto a dvaceti sedmi krajinami, také k tomu, by dodáváno bylo dříví v ustanovené časy, i prviny. Pamatuj na to, Bože můj, mně k dobrému. Amen!  Tak vyčistil jsem je ode všeho cizozemského, a ustanovil jsem řády (služby) kněží a levitů, každého k jeho službě,q[ Pamatuj to, Pane Bože náš, těm, kteří znesvěcují kněžství a závazky kněžské i levitské!w Také jeden ze synů Jojady, syna Eliasiba velekněze byl zetěm Sanaballata Horonského, a toho jsem od sebe zahnal.  Zdaliž i my neposlušní jsouce, činiti budeme všeliké toto veliké zlo, hřešiti proti Bohu svému berouce si ženy cizinky?" „Zdali takovou věcí nezhřešil Šalomoun, král israelský? Nebylo zajisté ve mnohých národech krále podobného jemu, byl milý Bohu svému, a ustanovil jej Bůh králem nad veškerým Israelem; avšak i jej přivedly ke hříchu ženy cizinky!c? I domlouval jsem jim a zlořečil; některé z nich jsem bil, rval (za vlasy), a zavázal jsem je přísahou skrze Boha, aby nedávali dcer svých synům jejich, a nebrali dcer jejich synům svým ani sami sobě řka:} s Synové jejich mluvili odpolu azotsky; neuměli mluviti židovsky, ale mluvili podle jazyka každého toho národa._ 7 V těch dnech viděl jsem i Židy, ani berou si ženy azotské, ammonské a moabské.N  Řekl jsem také levitům, aby se očistili, přišli a střehli brány, by svěcen byl den sobotní. Též i proto tedy pomni na mne, Bože můj, a odpusť mi podle množství slitování svých!( I Tu jsem jim pohrozil a řekl: „Proč přenocujete přede zdí? Učiníte-li to ještě, vztáhnu ruku na vás!" A tak od toho času nepřicházeli v sobotu.k O I musili zůstati na noc kupci a prodavači všelikého zboží venku před Jerusalemem nejednou.  Když pak ve branách jerusalemských se počalo stmívat před sobotou, řekl jsem, ať zavrou brány, přikázal jsem, aby jich neotvírali až po sobotě, a postavil jsem několik služebníků svých u bran, aby nikdo nevnášel břemene v den sobotní.+O Zdali totéž nečinili otcové naši, a přivedl Bůh náš na nás i na toto město všecko toto neštěstí? A vy množíte hněv na Israele rušíce sobotu!"  I domlouval jsem předním judským a řekl jsem jim: „Jak zlá je ta věc, kterou vy činíte, že znesvěcujete den sobotní!{ Také Tyrští bydlící v něm přinášeli ryby a všelicos na prodej, a prodávali v sobotu Judovcům v Jerusalemě.*M V těch dnech viděl jsem v Judsku lidi, ani šlapají (víno) v lisu v sobotu, svážejí (obilí) na hromady, nakládají na osly víno, hrozny, fíky a všeliká břemena, a vnášejí do Jerusalema v den sobotní. I zapřísahal jsem je, aby prodávali v den, kdy dovoleno prodávati. Pomni na mne, Bože můj, proto, a nevyhlazuj skutků mé lásky, které jsem učinil domu Boha svého a bohoslužbě jeho.kO Protož ustanovili jsme nad sklady Selemjáše kněze, Sadoka písaře, Fadajáše z levitů a s nimi Hanana, syna Zachura, syna Matanjášova, ježto věrni shledáni byli; a těm svěřeny byly podíly bratří jejich. – T! A přinášel veškeren Juda desátky obilí, vína i oleje do skladišť. Vytýkaje to správcům řekl jsem: „Proč jsme opustili dům Boží?" I shromáždil jsem je a postavil je (zase) na místech jejich.4a Shledal jsem také, že díly levitů nebyly (jim) dávány, a že (tedy) rozběhli se, každý na svou půdu, levité i zpěváci, tedy ti, kteří měli konati službu.l~Q dal jsem očistit zásobárny a vnésti tam zase náčiní domu Božího, obětní dary a kadidlo.i}K Pokládaje to za věc velmi zlou, vyházel jsem nádobí příbytku Tobjášova ze skladiště,-|S přišel jsem (opět) do Jerusalema, i zpozoroval jsem to zlo, které byl učinil Eliasib k vůli Tobjášovi, zařídiv mu skladiště v nádvoří domu Božího.C{ Když se to vše dálo, nebyl jsem v Jerusalemě, ježto léta třicátého druhého Artaxerxa, krále babylonského, přišel jsem (zpět) ke králi. Po nějakém čase poprosiv králeHz zřídil mu velikou zásobárnu, do které byli prve skládali dary, kadidlo, náčiní, desátky z obilí, vína a oleje, díly levitů, zpěváků a vrátných, jakož i dávky kněžské.eyC Přes to Eliasib kněz, dozorce skladiště domu Boha našeho a spřízněný s Tobjášem,Nx Když (ten) zákon uslyšeli, odloučili všecky cizince od Israele.4wa protože nevyšli vstříc synům Israelovým s chlebem a vodou, ale najali proti nim Balaama, by jim zlořečil – obrátil však Bůh náš kletbu v požehnání. – 0v [ Tehdy čteno bylo v knize Mojžíšově, že to lid slyšel; i shledáno bylo, že jest napsáno v ní, aby nevcházeli Ammonští a Moabští do obce Boží na věky,Uu# .A veškeren Israel za dnů Zorobabelových a za dnů Nehemjášových dával díly zpěvákům a vrátným na každý den; dávali posvátné dary levitům a levitové dávali (z nich) synům Áronovým.t -Nejprve totiž za dnů Davidových a Asafových byli ustanoveni ředitelé zpěváků, kteří zpívali písně chvály a díků Bohu.s ,(Ti) konali služby Boha svého, i očisty; také zpěváci i vrátní (konali službu) podle nařízení Davida a Šalomouna, syna jeho.r +Tehdy zřídili také muže nad skladišti zásobáren na dávky, na prviny a na desátky, aby do nich podle městských polí ukládali dávky na poděkování, jak slušno, pro kněze a levity, neboť veselil se Juda z kněží a levitů službu konajících.=qs *Ten den přinášeli oběti veliké a veselili se, nebo Bůh obveselil je veselím velikým; ano i ženy jejich a děti veselily se, že slyšán byl ten jásot Jerusalema daleko. p )a Maasjáš, Semejáš, Eleazar, Azzi, Johanan, Melchiáš, Elam a Ezer. Zpěváci zvučně zpívali; Jezrajáš byl ředitelem.noU (dále kněží Eliachim, Maasjáš, Miamin, Micheáš, Eljoenaj, Zacharjáš, Hananjáš, s trubami,xni 'a postavili se oba sbory zpívajících chvály v domě Božím, též já a polovice představených se mnou,%mC &a přes bránu Efraim, přes bránu Starou, přes bránu Rybnou, přes věž Hananeel, věž Emat až ku bráně Ovčí a zastavili se ve bráně Stráže;l1 %Sbor druhý díky vzdávajících šel po protější straně – já za ním s polovicí lidu – po zdi přes věž Pecní, až ke zdi široké,k $a vystupovali přímo po stupních města Davidova, kde se jde nahoru ke zdi, nad domem Davidovým, až ku bráně Vodní na východě.Qj #a bratří jeho Semejáš, Azareel, Malalaj, Galalaj, Maaj, Natanael, Juda, Hanani, s nástroji hudebnými Davida, muže Božího, a Esdráš, znalec písma před nimi; (šli) ku bráně Studničné, i "z kněží pak s trubami Zacharjáš, syn Jonatana, syna Semejáše, syna Matanjáše, syna Michajáše, syna Zechura, syna AsafovaPh !Azarjáš, Esdráš, Mosollam, Juda, Benjamin, Semejáš a Jeremjáš;?gy za nimi šel Osajáš a polovice předních judských,'fG Rozkázav předním judským, aby vystoupili na zeď, postavil jsem dva veliké sbory zpívajících chvály. (Jedni) šli napravo po zdi ku bráně Hnojné;Xe) Když očistili kněží a levité sebe, očistili (také) lid, brány a zeď.mdS z Bet-Galgalu, a z krajin Geby a Azmavetu; zpěváci totiž vystavěli si vesnice okolo Jerusalema.\c1 I shromáždili se synové zpěváků z rovin okolo Jerusalema, ze vsí Netufanů,Mb Při posvěcení zdi jerusalemské shledali levity ze všech míst jejich, aby je přivedli do Jerusalema, aby slavili posvěcení a (den) veselí s díky, zpěvy, s cimbály, harfami a citarami.a} Ti byli za dnů Joakima, syna Josue, syna Josedekova, a za dnů Nehemjáše vladaře a Esdráše kněze i znalce písma.t`a Matanjáš, Bekbekjáš, a Obedjáš, Mosollam, Telmon, Akkub byli strážní bran a síní před branami.v_e Hlavy levitů byli: Hasebjáš, Serebjáš, Josue, syn Kedmihelův, a bratří jejich po třídách svých, aby zpívali písně chvály a díků podle nařízení Davida, muže Božího, a tu službu by konali pravidelně po pořádku;a^; Levité, hlavy rodů, zapsáni jsou v Letopisech až do dnů Jonatana, syna Eliasibova.G] (Máme-li na zřeteli) levity, zapsány byly za dnů Eliasibových, Jojadových, Johananových a Jeddoových, hlavy rodů (jejich), kněží pak zapsáni byli za kralování Daria Peršana.;\q z Helkjášova Hasebjáš; z Idajášova Natanael.-[U ze Sellajova Kelaj; z Amokova Heber;3Za z Jojaribova Matanaj; z Jodajášova Azzi;3Ya z Belgova Sammua; ze Semajášova Jonatan;>Xw z Abjášova Zechri; z Miaminova a Modjášova Felti;9Wm z Adajášova Zacharjáš; z Gentonova Mosollam;-VU z Haramova Edna; z Marajotova Helki;5Ue z Milichova Jonatan; ze Sebenjášova Josef;8Tk z Esdrášova Mosollam; z Amarjášova Johanan;S{ Za dnů Joakimových byli kněží a hlavy rodů: z (rodu) Sarajášova: Marajáš; z (rodu) Jeremjášova: Hananjáš;;Rq Jojada zplodil Jonatana, a Jonatan zplodil Jeddou.QQ Josue zplodil Joakima, Joakim zplodil Eliasiba, Eliasib zplodil Jojadu,NP dále Bekbekjáš, Hanni a bratři jejich, každý v úřadě svém.rO] Levité pak: Jesua, Bennuj, Kedmihel, Sarebjáš, Juda, Matanjáš; ti a bratři jejich byli nad zpěvy;IN to jsou přední kněží a bratří jejich ze dnů Josuových.JM Semejáš, Jojarib, Idajáš, Sellum, Amok, Helkjáš, Idajáš;!L= Miamin, Madjáš, Belga,K9 Addo, Genton, Abjáš,$JC Sebenjáš, Rheum, Merimut,$IC Amarjáš, Melluch, Hattus,H Tito jsou kněží a levité, kteří přišli se Zorobabelem, synem Salatielovým a s Josuem: Sarajáš, Jeremjáš, Esdráš,6Gg $Levité měli úděly v Judsku i Benjaminsku;0F[ #v Onu (a) v Údolí řemeslníků. – 2E_ "v Hadidu, v Seboimu, v Neballatu, v Lodu,%DE !v Asoru, v Ramě, v Getaimu,%CE v Anatotu, v Nobu, v Ananii,YB+ Benjaminovci pak (sídlili) v Gebě, v Mechmasu, v Haji, v Betelu a vsech jeho,A3 Zanoe, v Odollamu a vsech příslušných, v Lachisi a krajinách jeho, a v Azece i vsech jejích. Zůstávali od Bersaby až k údolí Ennom. – (@K Remmonu, v Sarae, v Jerimutu, v8?k Sikelegu, v Mochoně a příslušných vsech, v:>o Hasersualu, v Bersabě a příslušných vsech, v+=Q v Jesue, v Moladě, v Belfaletu, vF< Máme-li na zřeteli dvorce po všech polnostech jejich, sídlili Judovci v Karjatarbe a příslušných vesnicích, v Dibonu a příslušných všech, v Kabseelu a příslušných všech,;y A Fatahjáš, syn Mesezebelův, ze synů Zary, syna Judova, byl králi k ruce ve všech věcech týkajících se lidu.]:3 Byl totiž rozkaz královský o nich a řádný příjem zpěváků na každý den.19[ Dozorcem levitů v Jerusalemě byl Azzi, syn Baniho, syna Hasabjáše, syna Matanjáše, syna Michova, z Asafovců, kteří byli zpěváky při službě domu Božího.j8M Chrámoví nevolníci sídlili na Ofelu; Siaha a Gasfa byli nad (těmi) chrámovými nevolníky.z7m Ostatek pak lidu israelského, kněží a levitů sídlil ve všech městech judských, každý na svém statku.x6i A vrátní: Akkub, Telmon a bratří jejich, kteří byli na stráži u dveří, (úhrnem) sto sedmdesát dva.M5 všech levitů v městě svatém: dvě stě osmdesát čtyři. – b4= Dále Matanjáš, syn Michy, syna Zebedeje, syna Asafova, (první) představený chvalozpěvů a písní děkovných při modlitbě; Bekbekjáš druhý z bratří jeho; a Abda, syn Samuy, syna Galala, syna Iditunova;z3m pak Sabataj, a Jozabed; ti byli nad veškerou službou, která byla venku při domu Božím, z hlav levitských.]23 A z levitů: Semejáš, syn Hasuba, syna Azarikama, syna Hasabjáše, syna Boniova,s1_ a bratří jeho, velmi silní: sto dvacet osm; jejich představeným byl Zabdiel, syn Haggedolimův. – 0 bratří jeho, hlavy rodů, dvě stě čtyřicet dva. Také Amassaj, syn Azreela, syna Ahaziho, syna Mosollamota, syna Emmerova,L/ a bratři jejich, konající službu chrámovou, (úhrnem) osm set dvacet dva. Dále Adajáš, syn Jerohama, syna Feleljáše, syna Amsiho, syna Zacharjáše, syna Feshura, syna Melchiášova, ax.i Sarajáš, syn Helkjáše, syna Mosollama, syna Sadoka, syna Merajota, syna Achitobova, kníže domu Božího,<-s A z kněží: Idajáš, syn Jojaribův, Jachin, (a)},s Joel, syn Zechriův, byl jejich představeným, a Juda, syn Senuův, byl druhým (představeným) nad městem. – A+} po něm Gebbaj, Sellaj, (úhrnem) devět set dvacet osm;*' Benjaminovci jsou tito: Sellum, syn Mosollama, syna Joeda, syna Fadajáše, syna Kolajáše, syna Masjáše, syna Eteela, syna Isajášova, ax)i všech těch synů Faresových, kteří bydlili v Jerusalemě: čtyři sta šedesát osm silných mužů. – (w Maasjáš, syn Barucha, syna Cholhozy, syna Hazjáše, syna Adajáše, syna Jojariba, syna Zacharjáše, syna Silana;N' V Jerusalemě bydlili (někteří) z Judovců a z Benjaminovců. – Z Judovců: Atajáš, syn Aziama, syna Zacharjáše, syna Amarjáše, syna Safatjáše, syna Malaleelova, ze synů Faresových;w&g Tito pak jsou přední (té) krajiny, kteří se usadili v Jerusalemě a v městech judských; každý se usadil na svém statku, po městech svých, Israel, kněží, levité, chrámoví nevolníci a synové nevolníků Šalomounových.m%S I dobrořečil lid všem mužům, kteří se dobrovolně nabídli, že budou bydliti v Jerusalemě.T$ # Knížata lidu přebývala v Jerusalemě, ostatní pak lid metal losy, aby (tak) vykázali každému desátému bydliště v Jerusalemě, městě svatém, devíti desetinám pak ve městech (ostatních).`#9 'Do skladiště totiž donášeti budou synové Israelovi a levité prviny obilí, vína i oleje; a tam bude náčiní posvátné, i kněží, zpěváci, vrátní, konající službu. A neopustíme domu Boha svého.@"y &Bude pak kněz, Áronovec, s levity (při sbírce) desátků levitských, a levité budou odváděti desetinu desátku svého do domu Boha našeho, do skladiště, do budovy pokladu.!# %i dávky z pokrmů svých, nápojů, ovoce každého stromu, sebraného vína, jakož i oleje že přinášeti budeme kněžím do skladiště Boha svého, a desátky půdy naší levitům; ti, levité vybírati budou desátky z výtěžku našeho ve všech městech.^ 5 $také prvniny synů svých, i dobytka svého, jak psáno je v zákoně, prviny hovězího skotu i ovcí svých že přinášeti budeme do domu Boha svého, kněžím, kteří konají službu v domě Boha našeho;! #(Zavazujeme se) dále, že budeme přinášeti prviny půdy své i prviny všeho ovoce každého stromu, rok po roce, do domu Hospodinova;"= "Metavše losy, jak dodávati dříví, mezi kněžími, levity a lidem (zavázali jsme se), že bude dodáváno do domu Boha našeho po rodech otců našich, v ustanovené časy, rok po roku, aby hořelo na oltáři Hospodina, Boha našeho, jak psáno je v zákoně Mojžíšově. !na chleby předkladné, na (nekrvavou) oběť ustavičnou, na zápalnou oběť ustavičnou, v soboty, na nov měsíce, na slavnosti, na hody (obětní) i na (oběti) za hřích, aby smír byl zjednán Israelovi, a na všeliké potřeby domu Boha našeho,mS ukládáme si za povinnost, že budeme odváděti třetinu lotu v roce na stavbu domu Boha našeho,fE od lidu (této) krajiny, přinese-li zboží i jakékoli potraviny v den sobotní na prodej, nebudeme jich přijímati v sobotu ani ve svátek; zřekneme se (čeho zříci se káže) sedmý rok, i upomínání kohokoliv; "~E}}&|{zzFyxxwvvv)uttsr~qqponnomlkjjQbPOOjNsMM7LGKiJ+HH3GFFjFE~DDXCCBBAAc@@?>>&==*<&uže všichni, kteří věrně Peršanům poddáni jsou, hodnou za věrnost odplatu dostávají, ti však, kteří úklady činí království jejich, že hynou pro hřích (svůj).%Protož i vy mezi ostatními dny svátečními i tento den zachovávejte, a svěťte jej s veškerou radostí, aby i potom se vědělo,Q$nebo ten den smutku a žalosti Bůh všemohoucí obrátil jim v radost."#=A buďte jim na pomoc, aby ty, kteří se byli připravili k jejich zahubení, mohli pobíti třináctého dne měsíce dvanáctého, který sluje adar; " Ten pak výnos, který nyní posíláme, po všech městech budiž vyhlášen, aby bylo Židům volno užívati svých zákonů.} Pramének, který vzrostl v řeku, který proměnil se ve světlo a v slunce, a ve vody, hojné se rozmohl, jest Ester, kterou král vzal si za manželku a královnou ráčil učiniti.w=g Vzpomínám si na sen, který jsem měl; ten znamenal tyto věci právě, aniž bylo co v nich nesplněného.9<m I řekl Mardocheus: Od Boha staly se tyto věci.f;E kterak totiž Mardocheus z rodu židovského byl druhý po králi Asuerovi; (byl také) veliký u Židů, vzácný u lidu bratří svých, hledě dobrého národu svému a mysle na to, co přispívalo k pokoji rodu jeho.: Jeho moc a vláda, jakož i důstojnost a vznešenost, ke které povýšil Mardochea, zapsány jsou v knihách medských a perských,V9 ' Král Asuerus pak uložil daň na všecku zemi a na všecky ostrovy mořské.L8 to jest vše, co v tom spisu, [který sluje Ester], napsáno jest.X7) obyčej dnů losů a časem svým je s radostí slavili, jak nařídil Mardocheus [a Ester], a (jak) oni se zavázali, za sebe, i za potomstvo své, že budou zachovávati posty, křiky, zkrátka dny losů,6- A rozeslali jej všem Židům, kteří přebývali ve stu dvaceti sedmi krajinách krále Asuera, (přejíce) jim upřímně pokoj, aby přijali'5G Ester královna, dcera Abihailova psala [s Mardocheem, Židem] také druhý list, aby s veškerým důrazem den tento slavný stanoven byl na budoucí časy.I4 to že jsou dni, které nikdy nepřijdou v zapomenutí, ale po všech pokoleních a po všech krajinách všeho světa že slaveny budou; aniž bude které město, ve kterém by dni „furim", to jest „losů", nebyly zachovávány od Židů i od jejich potomstva, které k těm posvátným obyčejům zavázáno jest.:3m co měli totiž vytrpěti, co však potom se změnilo. Židé zavázali sebe, potomstvo své i všecky, kteří k náboženství jejich chtěli připojeni býti, že nikomu nebude dovoleno těch dvou dní pominouti bez slavností, o kterých svědčí písmo a (jak) žádají stanovené výroční doby;Z2- Od toho času ty dni nazvány jsou „furim", to jest „losů", protože fur, to jest los, vržen byl do osudí. A vše, co se tehdy stalo, jest obsaženo v závitku listu, to jest (v závitku) tohoto spisu;l1Q potom vešla Ester ke králi a vyprosila, by úsilí jeho královskými listy bylo zrušeno, a neštěstí, které proti Židům smyslil, aby obrátilo se na hlavu jeho: konečně i jej i syny jeho pověsili na šibenici, – <0q Aman totiž, syn Amadatiův, původu agažského, nepřítel a protivník Židů, smysliv neštěstí jejich, aby je pobil a zahladil, metal fur, to znamená jazykem naším los;y/k I přijali Židé za slavný, obyčej vše, co tehdy činiti počali, a co Mardocheus učiniti rozkázal listy,s._ pomstili se totiž v těch dnech Židé nad nepřáteli svými, a kvílení a zármutek obrátil se (jim) v radost a veselí – a v ty dny aby hodovali, veselili se, posílali si navzájem díly pokrmů a chudým aby dávali dárky.{-o aby čtrnáctý a patnáctý den měsíce adaru přijali za svátky a každý rok slavně je ctili a slavili – ,# Mardocheus sepsal všecky tyto věci a rozeslal listy po Židech, kteří bydlili po všech krajinách králových, blízkých i dalekých,]+3 Ti však Židé, kteří v městečkách nehrazených a ve Hvsech bydlili, čtrnáctý den měsíce adaru stanovili k hodům a veselí, tak aby veselili se v něm, a posílali si navzájem díly pokrmů z hodů.X*) Ale ti, kteří ve městě Susách vraždili, třináctého a čtrnáctého dne téhož měsíce vraždili; patnáctého pak dne již nevraždili, a proto ten den za slavný ustanovili k hodům a k veselí.I) Začali vražditi všudy dne třináctého měsíce adaru, den pak čtrnáctý, kdy již nevraždili, ustanovili, aby byl slavný, aby toho dne potom vždycky hodovali, radovali se a kvasili.(w Také však po všech krajinách, které moci králově poddány byly, hájili Židé života, svého i pobili nepřátel a protivníků svých tolik, že sedmdesát pět tisíc bylo zabitých; ale žádný nedotekl se ničeho ze statků jejich.' A shromáždivše se Židé čtrnáctého dne měsíce adaru pobili v Susách tři sta mužů; ale statek jejich od nich rozebrán nebyl.{&o Král přikázal, aby se tak stalo. Byl tedy hned v Susách vyvěšen výnos a deset synů Amanových pověšeno.H% Ona mu odvětila: „Libo-li, králi, budiž dána moc Židům, jako učinili dnes v Susách, tak i zítra by směli učiniti, a deset synů Amanových nechať je na šibenicích zvěšeno."Z$- řekl královně: „V městě Susách pobili Židé pět set mužů kromě deseti synů Amanových; jakou asi řež učiní po všech krajinách!? Co si přeješ ještě? Co chceš, bych rozkázal učiniti?"W#' Když byl počet těch, kteří pobiti byli v Susách, ihned oznámen králi,`"9 Statků však jejich, když je byli usmrtili, nechtěli se dotknouti jménem kořisti.+!Q Fermesta, Arisaj, Aridaj a Jezata.! = Forata, Adalia, Aridata,$C Farsandata, Delfon, Esfata,  tolik, že i v Susách pět set mužů pobili mimo deset synů Amana agažského, nepřítele židovstva, jichž tato jsou jména:}s I způsobili Židé nepřátelům svým řež velikou; pobili je, učinivše jim, co jim byli oni učiniti mínili,"= věděliť o něm, že je knížetem na paláci a že velmi mnoho může; sláva jména jeho také rostla každý den a letěla od úst k ústům všem..U Neboť i vladaři krajin, satrapové, správcové i každý hodnostář představený kterémukoli místu nebo práci, podporovali Židy, ježto se báli Mardochea;lQ Shromáždili se po všech městech, městečkách a místech, aby vztáhli ruku proti nepřátelům a protivníkům svým, a žádný neodvážil se (jim) odporovati, ježto všecky národy pronikla hrůza z jejich velikosti.  Dvanáctého tedy měsíce, o kterém jsme již prve pověděli, že slul adar, třináctého dne, na který chystána byla všem Židům záhuba, a nepřátelé po jejich krvi lačněli, stalo se naopak: Židé nabyli vrchu a počali mstíti se nad nepřítelem.5cVe všech národech, v městech i krajinách, kamkoli rozkaz králův došel, bylo neobyčejné veselí, hody a kvasy, dobrý den," tak velmi, že mnozí z jiných národů a vyznání k jejich náboženství a posvátným obyčejům přistupovali; velký totiž strach ze Židů zachvátil všecky.T!Židům se zdálo, že jim vzešlo nové světlo, radost, čest a veselí.}Mardocheus pak, z paláce a od krále vycházeje, stkvěl se rouchem královským, totiž purpurově modrým a bílým, čelenku zlatou nesa na hlavě a oděn jsa pláštěm kmentovým, purpurově červeným. A všecko město plesalo a veselilo se.fEVyšli tedy rychloposlové s poselstvím, a výnos králův vyvěšen byl (také) v Susách.B} Tresť listu toho byla: ve všech zemích a národech, kteří vládě krále Asuera byli poddáni, oznámiti, že Židé smějí se připraviti, by pomstili se nad nepřáteli svými.ve A byl ustanoven po všech krajinách jeden den pomsty, to jest třináctý den měsíce dvanáctého, adaru.#? Král jim přikázal, by dojeli k Židům po všech městech a (jim) v jedno se shromážditi rozkázali, aby hájili života svého, a všecky nepřátele své, se ženami, s dětmi i se všemi domácími, aby pobili a zahladili, majetek pak jejich jakožto kořist aby rozebrali.T! Ty listy, které jménem královým byly posílány, opatřeny byly pečetí jeho prstenu a poslány po rychloposlech; po všech krajinách jezdíce, měli listy staré předejíti novými poselstvími.:m I povolali tajemníků a písařů královských – byl právě třetí měsíc, zvaný siban – a dvacátého třetího dne toho (měsíce) napsány byly listy, jak byl si přál Mardocheus, k Židům, satrapům, úředníkům a vladařům, kteří ustanoveni byli ve stu a dvaceti sedmi krajinách od Indie až do Etiopie; do každé krajiny, každému národu jejich jazykem i písmem, i Židům, jak mohli čísti a rozuměti.q[Pište tedy Židům, jak je vám libo, jménem královským a opatřte listy, pečetí prstenu mého. Jeť obyčej, že listy, které byly jménem královým posílány, a pečetí jeho prstenu opatřenv, žádný nesmí odvolati."FKrál Asuerus odpověděl Esteře královně a Mardocheovi Židu: „Dům Amanův dal jsem Esteře a jej rozkázal jsem pověsiti na šibenici, že se opovážil vztáhnouti ruku na Židy.N Nebo, kterak budu moci snésti vraždu a vyhlazení národa svého?"! ;řekla: „Libo-li, králi, nalezla-li jsem milost před očima jeho, a prosba má, nevidí-li se mu nespravedlivá, prosím, aby novými listy byly napraveny staré listy Amana, úkladníka a nepřítele Židů, kterými po všech krajinách králových přikázal je vyhladiti. Když pak vztáhl k ní rukou zlaté žezlo, podle obyčeje, kterým bylo dáváno znamení milosti, ona vstala a stojícN A nemajíc na tom dosti padla k nohám královým, plakala, a mluvíc k němu, prosila, aby rozkázal zmařiti zlobu Amana Agažského, a úklady jeho nejhorší, které byl smyslil proti Židům. I vzal král prsten, který byl Amanovi zase vzíti rozkázal, a dal jej Mardocheovi; Ester pak ustanovila Mardochea nad svým domem.- UToho dne dal král Asuerus Esteře královně dům Amana, nepřítele Židů, Mardocheus pak dostal se před krále; vyznala mu totiž Ester, že jest její strýc.pY Pověšen byl tedy Aman na šibenici, kterou byl připravil Mardocheovi, a hněv králův se upokojil.  A Harbona, jeden z komorníků, kteří stáli ve službě královské, řekl: „Hle, šibenice, kterou připravil (Aman) Mardocheovi, který mluvil králi k dobrému, stojí v domě Amanově zvýši padesáti loket." I řekl mu král: „Pověste ho na ni!"/WTen pak vrátiv se ze zahrady stromovím vysázené a vešed do hodovny, nalezl Amama, an padl na pohovku, na které ležela Ester, i řekl: „Ještě násilí učiniti chce královně v přítomnosti mé, v domě mém?" Ještě slovo to z úst králových nevyšlo, a již zakryli mu tvář.PKrál pak rozhněvav se, vstal a z hodovny vyšel na zahradu stromovím vysázenou. Též Aman vstal, aby prosil Esteru královnu za život svůj, nebo srozuměl, že je mu zle od krále ustanoveno.$AI řekla Ester: „Protivník a nepřítel náš je tento zloduch Aman!" Ten uslyšev to, hned se zděsil snésti nemoha obličeje králova a královnina.r]Král Asuerus ujav slovo tázal se: „Kdo je to? A odkud má moc, aby směl se odvážiti učiniti to?"!Neboť prodáni jsme já i národ můj, abychom byli potřeni, pobiti, abychom zahynuli. Ó kéž jsme (raději) za otroky a otrokyně prodáni! Bylo by to zlo snesitelné, a lkajíc mlčela bych; nyní však máme nepřítele, jehož ukrutnost dotýká, se krále!"7gOna mu odvětila: „Nalezla-li jsem milost před očima tvýma, ó králi, a libo-li tobě, daruj mi život můj! – za ten prosím – a národ můj, – za ten žádám.mSTaké (tohoto) druhého dne řekl jí král, když se byl vínem rozehřál: „Jaká je žádost tvá, Estero, aby ti byla splněna? Co si přeješ, aby se stalo? I kdybys polovici království mého žádala, dostaneš (ji)!">~ yPřišel tedy král i Aman, aby hodovali s královnou.}Když oni ještě mluvili, přišli královští komorníci a přinutili ho, by rychle šel na hody, které byla královna připravila.|3 A vypravoval Zarese, manželce své, jakož i přátelům vše, co se mu přihodilo. Mudrci, kterých se radíval, i manželka jeho mu odpověděli: „Je-li z rodu židovského Mardocheus, před kterým jsi počal padati, nebudeš moci jemu odolati, ale padneš před ním."y{k Mardocheus vrátil se (zase) ke dveřím paláce. Aman pak rychle šel domů, jsa smuten a maje hlavu zakrytou.,zQ Vzal tedy Aman roucho i koně, oblékl Mardochea a sedícího na koni po ulici města předcházel volaje: „Touto ctí jest omilostěn, koho král chce ctíti!"?yw I řekl mu král: „Rychle vezmi roucho i koně, a učiň, jak jsi řekl, Mardocheovi Židu, který sedí přede dveřmi paláce. Hled, ať nic z toho, co jsi mluvil, neopomeneš!"x' a první z královských knížat, z vladařů, ať drží koně jeho, jde po ulici města a volá: „Tak je ctěn, koho král ctíti chce!"|wqbudiž oblečen v roucho královo, posazen na koně, na kterém jezdí král, dostaň korunu královskou na hlavu,?vyodpověděl: „Člověk, kterého král chce uctíti,2u]Když vešel, ptal se ho: „Co se má státi muži, kterého král chce uctíti?" Aman mysle si a maje za to, že žádného jiného nemíní uctíti král nežli jej,at;Služebníci odpověděli: „Aman stojí na dvoře." I řekl král: „Nechať vejde!"dsAA hned tázal se král: „Kdo je na dvoře?" – Aman totiž byl vešel na vnitřní dvůr domu královského, chtěje vnuknouti králi, by rozkázal Mardochea pověsiti na šibenici, která, mu byla připravena. – 9rkKrál uslyšev to, řekl: „Jaké cti a odplaty dostalo se za tu věrnost Mardocheovi?" Služebníci jeho a dvořané odpověděli mu: „Dokonce žádné odměny, nedostal."q+přišli na místo, kde psáno bylo, kterak Mardocheus oznámil úklady Bagatana a Taresa, komorníků, kteří chtěli usmrtiti krále Asuera.p Tu noc král ztrávil beze spánku, i kázal si přinésti knihy pamětné, letopisy prvnějších časů. Když je před ním četli,o5I odpověděla mu Zares, manželka jeho i jiní přátelé: „Rozkaž udělati šibenici vysokou na padesát loket, a ráno rci králi, aby pověšen byl na ní Mardocheus, i půjdeš vesele s králem na hody!" Líbila se mu (ta) rada, i rozkázal udělati vysokou šibenici. n Ačkoli však toto všecko mám, zdá se mi, jako bych nic neměl, dokud vidím Mardochea Žida seděti u dveří královských."m) a potom řekl: „Královna Ester také žádného jiného nepozvala na hody s králem nežli mne; u ní také zítra s králem hodovati budu.$lA vypravoval jim o velikosti bohatství svého, o množství synů (svých), kterak ho král vyvýšil v slávě nade všecka knížata a služebníky své,tka ale činil, jako by se nehněval. Přišed pak domů svolal k sobě přátele své i manželku svou Zares,Yj+ I vyšel Aman ten den vesel jsa a radosten. Avšak uzřev Mardochea, an sedí přede dveřmi paláce, a ne toliko že nepovstal před ním, ale ani se nehnul s místa, na kterém seděl, rozhněval se velmi,Zi-„Nalezla-li jsem milost u krále, a je-li králi libo dáti mi, co žádám a mou prosbu splniti, nechať přijde král i Aman na hody, které jsem připravila jim, a zítra oznámím králi přání své." H!~}}|v{{szzZyy4xwwjjojiiPihhvhggigffCeee8dd{d(cc*bb3aaa9``m`__9^^^A]]]3\\{\[[s[ZZtZYYSXXX'WWWIVVdVUUFTTTSSfSRRcR QQXPPPAOOO>NNNCMMM8LLL!KKFJJ}J%IIkHHH,GGGGFFF5EDDDiDCCWBBzB%AAiA @@G???>>Z>==`=<<<);;b;::f:"99x988L77z7$66e555)44O333:222/11n1 00}///,...1--v- ,,`,++@**N))_)((9''';&&j&%[$$$&##u#""J!!! g@8THHCAA.oiK90r ? < K o  a "xPlbJ{ Odsuzují tě tvá ústa, ne já; a rty tvoje usvědčují tebe.[z/Věru, že nepravost tvá tě mluvit učí, a slova vybíráš jako úskočníci.^y5Ty také vyhlazuješ bázeň (Boží), a bráníš modliti se před Boží tváří.MxHádati se slovy; nic neprospívá, řeči míti neužitečno jest.Vw%Mluví moudrý řeči podobné větru, a plní žhavým vichorem své nitro?.v YTu chopiv slovo Elifaz Temaňan řekl:Tu!Toliko jeho tělo cítí svou bolest, a jeho duše sama nad sebou kvílí.Yt+Jsou-li slaveni synové jeho, neví; neb jsou-li v potupě – nepozoruje jich.[s/Dals mu na chvilku síly, by na věky zmizel, měníš mu podobu a vyháníš ho.mrSjako kameny rozhlodává voda, a příval pomalu prst odplavuje, tak také člověka ty zahubuješ.Wq'Ale jak hora padne a rozdrobí se, neb jako skála se posune s místa svého,Spzapečetil bys jak v měšci mé hříchy, a mé provinění zalepil bys.Qoty pak moje kroky počítal bys, a mým přestoupením odpouštěl bys,Zn-zavolal bys mne a já bych ti odpověděl, dílu rukou svých bys pravici podal;m}– Oživne zas člověk, který zemřel? – Všecky dny své roboty bych čekal na chvíli, kdy přijde na mne změna, l Kéž bys na onom světě uschoval mne, skryl mne (tam), dokud nepomine hněv tvůj, lhůtu mi stanovil, kdy si vzpomeneš na mne!tka tak i člověk, usne-li, nepovstává, dokud nebe stává, neprocitne, z jeho spánku nikdo ho neprobudí.Rj Jako vody, které unikly z moře, nebo z řeky vyprázdněné, vyschlé,Wi' Ale člověk-li zemře, všeho je zbaven; zahyne-li, kam se, prosím, poděl?^h5 sotvaže přičichne k vodě, zpupení se, a vzroste v houštinu jak nová sazenice.PgJestliže steří v zemi kořen jeho, v prachu odemře-li jeho pařez,sf_Strom, ten (věru) naději mít může. Když i podetnou jej, zelená se, a jeho ratolesti (zase) pučí.ce?odstup maličko od něho, aby si odpočal jak dělník, když přijde vítaná mu hodina.d(Je-li již) nemnoho dnů člověkových, (jestliže) měsíce jeho jsi odpočítal, a vymezil mu hranice, jichž nelze překročit:\c1Může-li kdo učiniti čistým toho, jenž počal se ze zrna nečistého? Nikdo !Tb!Na toho ráčíš mít otevřené oko, a toho na soud se sebou poháněti?NaVzchází jako rostlina, a vadne; prchá jako stín a nemá stání.X` +člověk, který ze ženy se rodí, krátce žije, a sycen je mnohými bědami.\_1 (mně), jenž jako shnilina ztravován jsem, a jako roucho, jež moli sežírají.q^[ že jsi do klády dal moje nohy, na všecky stezky mé že pozor dáváš, a že kotníky mi utahuješ;]]3 že mi diktuješ tak hořké tresty, chtěje mne zkazit pro hříchy mého mládí,`\9 Na listu větrem zmítaném moc svou chceš ukázat, a suché stéblo pronásledovati,X[) Proč (mi) obličej svůj zahaluješ, a mne pokládáš za svého nepřítele?SZ Mnoho-li mám nepravostí a hříchů, zločiny mé a viny moje mi ukaž![Y/ (Pak) mne povolej, abych ti odpovídal, aneb ať já mluvím, a ty mi odpovídej!RX Ruku svoji ode mne rač vzdálit, a strach před tebou ať neděsí mne!QW Dvě jen věci činiti mi nerač, a pak nebudu se před tebou skrývat:eVC Kéž by chtěl se mnou se soudit, kéž by přišel! Neboť nyní mlčet musím a umřít.SU Ejhle, připravuji se již na soud, vím, že spravedlivým nalezen budu.VT% Poslouchejte, slyšte řeči moje, a mým záhadám popřejte svého sluchu!^S5 A v tom štěstí mi již poskytuje, neboť nepřijde před něho žádný pokrytec.aR; Byť mne také zabil, nebojím se, jen když mravy své předložím před tvář jeho.PQ Ano, na jazyk duši svoji kladu, život svůj vydávaje v nebezpečí.RP Pomlčte maličko, abych mluvit mohl, ať pak přijde na mne to či ono![O/ Co jste tu z dějin uvedli, bude jak popel; a v bláto obrátí se vaše štíty.PN Hned jak se pohne, poděsí vás, a hrůza před ním zachvátí vás.TM! On vás přísně bude tresty, stíhat, neboť nepozorovaně mu straníte.rL] Bude to milo mu, když ho nic tajno být nemůže? Či může oklamán býti jak člověk lstmi vašimi?JK Jemu straniti vy snažíte se, a při pro Boha vésti usilujete?PJ Zdali potřebuje Bůh lži vaší, abyste pro něho pronášeli bludy?YI+ Popřejte tedy sluchu výtce mojí, slyšte, co na vás žalovat budou rty mé!KH Ó, kéž byste chtěli mlčet, aby se zdálo, že jste moudří!fGE Prve však připomínám, že strůjcové lži jste, a zásad převrácených přívrženci.RF Ale s Všemohoucím mluviti chci, s Bohem při svou projednati žádám.TE! Já též mám rozum jako vy jej máte, aniž méně jsem nežli vy, jste.QD  Hle, to všecko vidělo mé oko, slyšelo ucho, a to vše pochopil jsem.OC Makají jako potmě beze světla, činí, že jak opilí vrávorají.^B5 Bere rozum knížatům národů země, zavádí je, že bloudí po poušti bez cest.LA Rozmnožuje národy, a hubí je; vyvrácené pak úplně obnovuje.V@% Zjevuje, co bylo hluboko ve tmě, vyvádí na světlo věci ze stínu smrti.J? Vylévá potupu na pány urozené, a pásy velmožům uvolňuje.\>1 Bere výmluvnost řečníkům osvědčeným, tak jako starcům rozumnost odnímá.[=/ Dává odvádět kněžstvo beze slávy, a kteří pevně prve stáli, podvrací.G< Pásy panovníkům odvazuje, a jejich bedra pouty přepasuje.U;# Přivádí rádce ku bláznivým koncům, uvádí vládce do pošetilostí.N: U něho je síla, u něho moudrost; jeho je podvodník i podvedený.R9 zadrží-li vody, všecko vysychá; vypustí-li je pak, zpustoší zemi.c8? Zboří-li co, není kdo by to vystavěl, zavře-li za kým, není, kdo by (mu) otevřel;=7u U něho je moudrost i síla, u něho je moc i rozum!O6 U kmetů že najít lze moudrost, u lidí dlouhověkých rozumnost? aO5 Nemá-liž ucho rozeznávati slova, jako dásně ochutnávají pokrm?[4/ v jehož moci je život každého zvířete a duch kteréhokoliv lidského těla?R3 Kdo je mezi námi, jenž by nevěděl, že to vše učinila ruka Páně,R2 K zemi mluv, a odpověď dá tobě; vypravovat budou (ti) ryby mořské.S1 Zeptej se jen zvířat, a naučí tě; ptáků nebeských, i oznámí ti.0 Hojnost (všeho) je ve stanech loupežníků, těch, kteří směle popouzejí Boha, ježto dal on všecko v ruce jejich.c/? „Bídě opovržení" – myslí si boháč – „kopanec tomu, jehož noha vrávorá!". Na posměch příteli svému býti mám já, který jsem Boha vzýval a vyslyšen byl? Na posměch býti má spravedlivcova poctivost?h-I Také já mám jako vy rozum, aniž méně jsem nežli vy jste; nebo kdo, co vy znáte, neví?G, Ano, sami vy jste lidé, a s vámi vymře (všecka) moudrost!+ 7 Job odpověděl toto:x*i Ale oči nešlechetníků zchřadnou, kam by utekli se, nebudou míti, a jejich naděje – vydechnouti duši.b)= Hovět si budeš a nebude, kdo by tě děsil; mnozí pak žebrat budou o tvou přízeň.P( Budeš bez starosti naději maje, a jsa ohrazen klidně spáti budeš.i'K Jako zářící poledne vzejde ti večer, až budeš mnít, že je po tobě, jak zora svitneš.O& Na neštěstí také zapomeneš, jak vody uplynulé zdát se ti bude.j%M pak bude možno ti tvář zdvihnout bez poskvrny, a pevně stát budeš, aniž (čeho) se báti.p$Y hřích, jenž lpí na tvé ruce, vzdálíš-li od sebe, a v tvém stanu sídlit už nebude nepravost:Q# Ty však, spořádáš-li srdce svoje, rozepneš-li k němu svoje ruce,a"; Pošetilý, kdo se pyšně vzpouzí, a mní, že zrozen je k svobodě jak stepní osel.X!) Dojista on zná lidskou pošetilost; a vida nepravost, zda může nedbati jí?S  Kdyby svět vyvrátil, nebo v jedno stěsnal, kdo by mohl jemu odporovat?`9 Chceš-li jej měřit, je delší nežli země; do šířky pak větší nežli moře.jM Vyšší nežli nebe jest; co tedy zmůžeš? Hlubší než pekla; odkud ho znát tedy můžeš?b= Domníváš se, že vystihneš šlépěje Boží, dokonale Všemocného že vyzkoumáš?2] aby ti ukázal tajemství moudrosti (své), která zákonů má nesčetné množství! Poznal bys, mnohem méně že vymáhá na tobě, nežli zasluhuje nepravost tvá.V% Avšak kéž by Bůh (jen) mluvil s tebou, a rty svoje otevřel proti tobě,fE Vždyť jsi řekl: „Čisté je, co mluvím, a čist jsem před obličejem tvým, (Bože)!"eC Ty sám umlčet měl bys (každého) člověka? Tupíš jiné a nikdo by neměl tě usadit?`9 Kdo mnoho mluví, nemá (též něco) slyšet, a člověk tlachavý má navrchu býti?. Y Tu slovo ujal Sofar Naamaťan a řekl:gG do krajů bídy a temnot, kde je stín smrti, kde žádný řád, ale stálá hrůza sídlí.^5 prve než půjdu, odkud návratu není, do krajů temna, zakrytých mrákotou smrti,eC Zdali několik dní mých brzy neskoná? Dovol mi tedy, bych maličko vylkal se z bolestí,Z- Bylo by, jako kdybych nikdy nebyl – z (matčina) lůna přenesen byv do hrobu.]3 Proč jsi z (matčina) lůna vyvedl mne? Kéž jsem zhynul, by oko mne nespatřilo!  nové a nové své svědky proti mně volat, rozmnožovat svou roztrpčenost na mne, chceš, by tvé pokuty na mne útokem hnaly.eC A (přece) pro hrdost jak lev mne chceš honit, novými bolestmi mými chceš proslavit se, Kdybych bezbožný byl – běda mně pak! Ale i jsem-li spravedliv, nelze, bych hrdý byl, nasycen jsa trápením a bědou.gG Zhřeším-li, třebas na čas odpustils mi, abych byl prost svého hříchu, nedopouštíš.Y + Avšak, ač to tajíš ve svém srdci, vím, že na mysli máš všecko (toto):W ' život a milosrdenství udělils mi, péče tvoje střehla mne, bych dýchal.X ) Kůží, jakož i masem přioděls mne, kostmi pak a šlachami jsi mne zcelil,L  Zdalis nevylil mne jako mléko, a zda jako sýr jsi nezhustil mne?i K Pomni, prosím, žes takořka z hlíny mne utvořil, a zase činíš, abych v prach se vrátil!P Ruce tvé pečlivě mne vytvořily, a ty obratem celého mne ničíš!eC ač víš, hříšného nic že jsem neučinil, a nikdo nemůže z ruky tvé vyprostit mne.K nepravosti mé že vyhledáváš, a mé pochybení vyšetřuješ,S Zda jsou jako dni člověkovy, dni tvé, a tvá léta jako věky lidské,T! Zdali máš ty, oči tělesné, nebo jak vidí člověk, ty též vidíš?r] Zdá se ti být dobré tísniti mne, hubiti mne, dílo svých rukou, záměrům bezbožníků pomáhati?U# Řeknu Bohu: „Neodsuzuj mne; dej, ať poznám, proč mne tolik stíháš. { Hrozí se má duše života mého; (proto) dám průchod nářku nad sebou samým, mluviti budu v hořkosti své duše.M #abych mluvit mohl beze strachu, neboť pro strach nemohu se hájit.P "Kdo by odňal ode mne jeho metlu, aby mne hrůza před ním neděsila,K~ !Není, kdo by nás dva mohl soudit, a svou ruku položiti na oba.h}I Neníť on člověk jak já, bych jemu se hájil, aby se mnou u soudu stejně byl vyslýchán.S| přece v kalužinách omočíš mne, že se ošklivit budu rouchu svému.U{# Kdybych se i umyl vodou sněžnou, budou-li po mýdle se lesknout mé ruce,Uz# Jestliže i beztak bezbožný jsem, proč bych nadarmo napínal své síly?Xy) Děsím se všeho svého utrpení vida, že neodpustíš (mně) hřešícímu.gxG Řeknu-li si: „Ne tak, nebudu lkáti, vyjasním tvář svou," přece mne přemáhá bolest.Pw Minuly jako rákosové čluny, jak orel, jenž padá letem na potravu.Uv# Dni mé rychlejší byly nežli běžec, prchly, aniž viděly co dobrého.yuk Země v ruce bezbožných je dána, obličej vladařů jejích zahaluje; jestliže on to není, kdo tedy je to?[t/ Mrská-li, nechť zabíjí jedním rázem, ale mukám nevinných ať se nesměje![s/ Způsobem stejným – to je, co já tvrdím – nevinného i bezbožného hubí.Wr' Třebas byl poctivý, nepoznal bych sebe, a mým životem bylo by mi pohrdat!qy Kdybych své správnosti hájit chtěl, ústa má odsoudí mne chtěl-li bych nevinu dokázat, usvědčí mne ze lži.sp_ Je-li řeč o síle, on jest nejsilnější; o řádný soud-li jde, kdo osvědčit pro mne se odváží?Fo nepopřává oddechu mé duši, ale hořkostmi mne nasycuje.Sn Neboť ve vichoru potírá mne, množí mé rány, a to pro nic a za nic;hmI I kdybych vyzval jej, a on se dostavil k soudu, nemyslím, sluchu že popřál by hlasu mému.dlA (já), který, byť i snad právo měl, nechci se hájit, ale svého žalobce prosit budu.ak; Kteraký teprv jsem já, bych při s ním vedl, svými slovy abych s ním domlouval se,cj? Bůh – jeho hněvu žádný odolat nemůže, a pod ním kloní se ti, kdož nesou zemi._i7 Náhle-li se otáže, kdo mu odpoví? Aneb kdo může říci: „Proč tak činíš?"Mh Přichází-li ke mně, nevidím ho; odchází-li, nepozoruji toho.Wg' on činí věci veliké, nevýstižné, zázraky, kterých nelze spočítati.Af} učinil Arktura i Oriona, Hyady a komory jižního nebe;Re rozprostírá nebesa on jediný, a nohy klade na moře, které se vlní;Sd on slunci přikáže, i nevychází, a hvězdy zamyká jako pod pečetí;Nc On zemi vyšinuje z jejího místa, že se sloupy její otřásají;gbG (Jemu), jenž hory přenáší, dřív než se nadějí, a je podvrací ve svém rozhorlení.Za- Nejvýš moudrý jest a obrovskou moc má. Kdo mu kdy odporoval a zdráv vyšel?T`! Kdyby někdo chtěl s ním hádati se, nezodpoví jediné věci z tisíce.__7 Ano, zajisté, já vím, že tak jest, že člověk jist není, rovná-li se s Bohem.^ 9 Job odpovídaje řekl:Z]-Kdo na tě nevraží, bude se haliti v hanbu, a bydlo bezbožných se neudrží.S\Ještě naplní se smíchem rty tvé, a tvá ústa (plná budou) veselí.N[(Ano), Bůh neodstrčí poctivého, aniž ruku podá bezbožníkům.PZTo je totiž rozkoš života jeho – ze země že budou pučet jiní.bY=vychvátí-li jej však z místa jeho, zapře jej (to místo) a řekne: „Neznám tě!"UX#na pecnu skalním kořeny jeho že houstnou, a že mezi kamením se drží,iWKTřeba se zdá, že je (jako keř) svěží na slunci, ve světle jeho že své pruty vyhání,cV?Podpírá dům svůj, (ten) však se nemůže udržet; zachytil jej, ale nemůže státi.[U/Nemůže kochat se tím, v co klamně doufal; jako pavučina je, po čem toužil.ZT- Tak končí všichni, kdo zapomínají na Boha, a (tak) naděje pokrytcova hyne.dSA Když ještě pučí, kdy ruce nelze je trhat, dříve než kterákoli bylina – usychá.[R/ Zdali se může zelenat bez vláhy třtina, aneb růsti rákosí, kde není vody?RQ oni budou tě učit, mluvit tobě, ze svých srdcí vážit průpovědi:dPA – my jsme totiž včerejší, a nic nevíme; ano, jako stín jsou dni naše na zemi – ROAno, ptej se zašlého pokolení, všimni si bedlivě zkušenosti otců,ZN-že tvé bývalé štěstí bude malé proti blahu, které ti náramně vzroste.}Msčisté-li a upřímné tvé smýšlení, ihned bude (Bůh) všímati si tebe, oblaží tě zase dle tvého práva,YL+ty přece, budeš-li pilně si všímati Boha, Všemohoucího-li budeš prosit,[K/Ačkoli děti tvé zhřešily, proti němu, že je dal do moci nepravosti jejich,UJ#Zdali převrací Bůh, co je právo, nebo vyvrací Všemocný spravedlnost?]I3Dokavad mluviti budeš takové věci, a budou jak prudký vítr řeči úst tvých?&H IBaldad Suhan ujav slovo řekl:.GUProč mi hřích můj nechceš prominouti, a proč meodnímáš nepravost mou? Hle, již již si do prachu (země) lehnu, a ráno, budeš-li hledat mne, nebude mne. FZhřešiv snad, co jsem ti učinil, strážce lidí? Proč jsi postavil mne sobě za terč, že jsem se stal na obtíž sám sobě?ZE-Dlouho-li budeš odpírat mi úlevu, a mne nenecháš, co bych svou slinu polkl?VD%Navštěvuješ ho (již) na úsvitě, každou chvilku pak jej vyšetřuješ.YC+Co je, člověk, že si ho tak vážíš, a že pozornost takovou mu věnuješ?ZB-Odpor mám, nechci dokonce již žíti; ušetři mne, neboť nic nejsou dni mé.PAProto přeje si duše má zadušení, a smrt (želají si) kosti moje.2@_strašíš mne sny a viděními děsíš.\?1 Dím-li (si) : „Potěší mne lůžko moje, polehčím si samomluvou na loži" :[>/ Zdali jsem já moře, aneb olbřim, že jsi obklíčil mne žalářní stráží?=w Proto též nebudu já svých úst zdržovati, mluviti budu v soužení své duše, hovořiti v hořkosti své mysli.W<' Nevrátí se nikdy již do domu svého, aniž ho zase pozná bydliště jeho.];3 Jako hyne oblak, že veta je po něm, tak i kdo sestoupí v hrob, již nevystoupí.U:#Aniž oko člověka mne spatří; zrak tvůj bude mne hledat, a nebudu zde._97Vzpomeň, že jako vánek je můj život, a mé oko že neuzří po druhé štěstí.d8ADni mé rychleji letí než tkadlec tkáň přestřihne; pomíjejí bez veškeré naděje.W7'Tělo mé oděno hnisem a skvrnami prachu, kůže má uvadla a svraštila se.~6uLehnu-li si, říkávám: „Kdy vstanu?" Pak zas večera nemohu se dočkat, neb jsem přesycen bolestmi až do tmy.a5;já také byl jsem podělen měsíci strádání, a nocí traplivých napočítáno mi.[4/Jako otrok, který po stínu prahne, a jako nádeník, jenž čeká konec práce,R3 Bojování je život člověka na zemi; jak dni nádeníka jsou dni jeho.Z2-Nesprávnosti v ústech mých nenajdete; v hrdle mém nebude pošetilost zníti.U1#Odpovídejte (mi), prosím, bez vášně; mluvíce pak spravedlivě suďte.S0Ale co jste počali, dokonejte; ucho však přiložte a vizte, zda klamu.J/ Obořujete se na sirotka, podvrátit usilujete přítele svého.O.Jen byste vytýkali, skládáte řeči, do větru slova pronášíte.Y-+Proč jste utrhali řečem pravdy, když nelze výtkám vašim nic mi vytknout?X,)Přesvědčte mne, a já mlčet budu; čím (snad) pochybil jsem, poučte mne!N+z ruky nepřítele mne vysvoboďte, z moci násilníka vytrhněte!?"T*!Zda jsem řekl: „Přineste mi něco, z majetku svého dejte dary za mne,U)#(Ano tím) teď stali jste se vy mně; nyní vidouce ránu mou hrozíte se.](3Stydí se, že důvěřovali (jim); přišli až tam, a zklamáním jsou zardělí.\'1Vizte stezky, kterými berou se Temané, karavanu sabskou a počkejte chvilku. . .V&%Točité jsou stezky, po kterých běží, do prázdna ubírají se a hynou.U%#v čas, kdy se rozptýlily, zanikají; jak se. rozehřeje, veta je po nich.W$'které hrozně zakaleny jsou jíním, do nichžto se zřítil tající sníh;O#Bratři moji mne zklamali jak potoky, které dravě tekou po údolí,\"1Kdo svému příteli odpírá milosrdenství, Všemohoucího se báti přestává.O! Ejhle, pomoci mi není ve mně, a také přátelé moji mne opustili.K  Neníť síla moje síla skály, a mé tělo není přece z kovu.]3 Nebo jaká je má síla, bych vytrval, a jaký konec můj, bych zůstal trpělivý?w Neboť to mi bude potěšením, – když mne bolem trýznil nešetře mne – že jsem nezapřel slov Nejvyššího.T! Který počal, ten mne také zdeptej! Ó, by hnul svou rukou a mne vyťal!V%Ó, by naplnila se má žádost, a čehož očekávám, kéž dá Bůh mně!]3Čeho kdys dotknout se příčilo se mé duši, to jest nyní z bídy pokrmem mým.]3Aneb lze bez soli jísti, co chuti nemá, či možno, by chutnal pokrm smrtonosný?[/Řičí divoký osel, má-li trávy, nebo bučí býk stoje před plným žlabem?}sNeboť šípy Páně ve mně vězí, jejich palčivost vyssává mi život, a hrůzy Páně proti mně se šikují.b=Nad písek mořský ta těžší by ukázala se; proto slova má plna jsou roztrpčení.a;Ó, by hřích můj, zvážen byl, ale též bída, již trpím, ať dána je na váhu! 9Job odpovídaje řekl:V%Hle, to je, co jsme vyzkoumali, a tak jest; co jsme my zakusili, pamatuj si![/Dokonale zralý do hrobu vejdeš, jako se snáší pšenice ve stoh svým časem.eCShledáš také, že velmi se množí tvé símě; potomstva tvého bude jak polní trávy.c?Zakusíš, že jen blaho je v tvém stánku, zkoumaje bohatství své nic nepohřešíš._7Neboť s kamením polním budeš mít smlouvu, a zvěř divá pokoj zachová k tobě.Z-Pustošení a hladu smáti se budeš, a dravců lítých nebudeš se strachovat._7Před bičem jazyka (dobře) ukryt budeš, nebudeš báti se blízkého zpustošení.R V hladu vysvobodí tebe ze smrti, ve válce pak z moci, kterou meč má.R Ze šesti soužení vysvobodí tebe, a v sedmém nedotkne se tebe rána.R Neboť on raní, ale též ošetřuje; tepe, – a jeho ruce uzdravují.O Blaze člověku od Boha trestanému; proto kázeň Páně nezamítej!T !Takto dostává se nuznému naděje, bezbožnost však stahuje svá ústa.\1Nuzného tak zbavuje meče úst jejich, a z ruky násilníkovy člověka chudého.RZa dne (bílého) nabíhají na tmu, a jako v noci makají o polednách.`9 kterýž lapá „moudré" v lstivosti jejich, že se záměry pletichářů kácejí.\1 který hatí záměry, úskočníků, by ruce jejich, co počaly, nemohly dokonat,W' posazuje snížené na místa vysoká, smutné pak pozdvihuje dobrým bydlem;R který dává deště na povrch země, zavlažuje vodami všecka (pole),Y+ jenž věci veliké činí, nezpytatelné, podivuhodné, kterých není počtu,Z-Z toho důvodu já prosil bych Pána, a Bohu předložil bych ústně věc svou,<sČlověk se rodí, by trpěl, jak pták, by létal.V%Na zemi bez příčiny nic se neděje; z hlíny nemůže vzcházet utrpení.}~sŽeň jeho kdekterý lačný pojídá (mu), jeho samého uchvacuje lupič, a kdekdo žízní, pije bohatství jeho.X})Synové jeho postrádají pomoci, zdeptáni bývají ve bráně bez zastánce.t|aViděl jsem šílence, který měl pevný kořen; hned však jsem kletbu zřel, jež stihla blahobyt jeho.R{Neboť šílence ubíjí roztrpčení, nerozumného usmrtí rozmrzelost.Wz )Volej tedy, je-li, kdo by tě slyšel, k některému z nebešťanů se obrať!QyTaké příslušníci jsou jim bráni; umírají moudrosti nenabyvše."Ix Od jitra do večera káceni jsou, nepozorovaně na věky hynou.wČím víc ti, kteří v hliněných chatách sídlí, kteří mají základy z prachu (země)! Ztráveni bývají takořka jako od mola.]v3Hle, (ani) sluhové jeho nejsou stálí, také na svých andělech nepravost najde!luQ„Zda může člověk před Bohem spravedliv být, neb někdo z lidí před svým tvůrcem čist? tStál tu kdos, jehož podoby neviděl jsem, (toliko) postava byla před mým zrakem, a hlas jak tichého větříku jsem slyšel:PsA když vánek přelétal mi obličej, ježily se vlasy na mém těle.Wr'bázeň držela mne, až jsem se třásl, každá kost má byla předěšena.`q9 Když jsem vidění měl hrozné v noci, kdy v tvrdý spánek bývají zabráni lidé.\p1 Také řečeno mi tajně slovo, kradmo jaksi zachytlo ucho mé proud toho šepotu.Po Dravec zahynul, ježto lupu neměl, a lví mláďata jsou rozptýlena.Vn% Ryk lvův a lvice řvaní (oněmělo), a zuby lvíčat jeho jsou vylámány.Um# (Viděl jsem), že Bůh dechl a zahynuli; dechem hněvu jeho za své vzali.jlMSpíše však viděl jsem, zlo kteří vzdělávali, a kteří bolesti sili, že také je žali.^k5Vzpomeň, prosím tě, který kdy nevinný zhynul, aneb kdy byli poctivci zahlazeni?Vj%Kde je bohabojnost a statečnost tvá, trpělivost a dokonalost cest tvých?Xi)Teď však stihla tebe rána, i chabneš, dotekla se tebe, a – zaražen jsi.Vh%klopýtající zachytly pevně tvé řeči, kolena třesoucí se posilovals.9gmUčils, hle, mnohé, a ruce skleslé jsi tužil,hfIPočne-li mluvit kdo s tebou, snad těžko to poneseš, ale kdo může se zdržet, aby mlčel?0e ]Tu Elifaz Temaňan ujav se slova pravil:\d1Nezapřel jsem se? Nemlčel? Nebyl pokojný? A přec na mne přišlo roztrpčení._c7Neb čeho jsem se děsíval, postihlo mne, čeho jsem se (kdy) hrozil, se přihodilo.[b/prve nežli (chléb svůj) jídám, vzdychám, jako vodní záplava je řev můj.Oamuži, kterému skryto, kudy jíti, kterého zahradil Bůh temnotami?z`mradovali by, se do jásotu, kdyby přáno jim bylo hrob si najít. (Proč se nedostává světla nešťastnému)R_kteří po smrti, jež nejde, dychtí, jako kdo chce pokladu dokopat se;\^1Proč se dostává nešťastnému světla, a proč života do duše roztrpčeným,W]'Malý i velký jsou tam (sobe rovni), také otrok je zproštěn pána svého.W\'Bývalí spoutanci stejně zbavení robot neposlouchají robotářova křiku.L[Bezbožní tam přestávají zuřit, odpočívají tam vysílení.ZZ-Nebo kéž nežil bych jak potrat zahrabaný, jako děti nespatřivší světla!LYs velmoži, kteří vládli zlatem, a své domy plnili stříbrem.WX's králi i s (bývalými) rádci světa, kteří stavěli padající paláce,RW Neboť nyní leže měl bych pokoj, ve svém spánku bych si odpočívalRV Proč jsem vzat byl (kdysi) na kolena, (a) proč odkájely mne kdy prsy?^U5 Proč jsem neumřel (já) v mateřském lůně, neb vyšed ze života nezhynul hned?ZT- Nezavřelať bran života, který mne nosil, a tak zla neušetřila mých očí.uSc Zatemněte se šerem hvězdy její, čekej světlo, ale nespatři ho, nespatři východu svítající zory!RRAť jí klnou, dny kdo zaklínají, ti, kdož umějí vzbudit levjatana!PQOna noc kéž neplodná by byla, kéž zvuku radosti nezasloužila si!P{Noc tu vichor černý kéž uchvátil, nebyla počítána mezi dny roku, a v počet měsíců kéž by nebyla přišla!uOcÓ, by zastřela jej tma a stín smrti, kéž by mrákota na něm se usadila, a jej zahalilo ponuré šero!|NqDen ten kéž by obrácen byl v temno, kéž se po něm netázal Bůh nahoře, kéž nikdy neosvítilo ho světlo!kMOÓ, kéž byl zhynul den, kdy jsem se zrodil, jakož i noc, kdy se řeklo: „Počat je chlapec!"LŘekl:9K oPotom otevřel Job ústa a zlořečil dni svému.J A seděli s ním na zemi sedm dní a sedm nocí; žádný nepromluvil k němu slova, neboť viděli, že bolest je náramná.I3 Když byli pozdvihli z daleka oči své a nepoznali ho, zkřikše plakali, roztrhli roucho své a sypali si prach na hlavu k nebi (jej házejíce).~Hu Když pak uslyšeli tři přátelé Jobovi o všem neštěstí, které přišlo na něj, přišel každý z místa svého, Elifaz Temaňan, Baldad Suhan, a Sofar Naamaťan. Byliť se snesly že spolu přijdou, aby jej navštívili a potěšili.HG  On však jí pravil: „Jako jedna z šílených žen mluvíš! Dobré-li věci jsme brali z ruky Boží, proč bychom nechtěli přijímati zlých?" Ve všem tom nezhřešil Job rty svými.jFM Tu mu řekla manželka jeho: „Ještě ty trváš ve své upřímnosti? Zlořeč Bohu a umři!">EwOn pak střepanou hnis ostruhoval sedě na smetišti.oDWVyšed tedy satan od Hospodina ranil Joba velmi zlými nežity od paty nohy až do temene hlavy jeho.dCAŘekl tedy Hospodin satanovi: „Nuže, budiž ve tvé moci; avšak života jeho šetři!"oBWAle vztáhna svoji ruku, dotkni se jeho kostí a masa, i uzříš, že bude ti ve tvář zlořečit!"aA;Satan mu odpověděl: „Kůži za kůži! Všecky statky dává člověk za sebe sama.@5Tu řekl Hospodin satanovi: „Viděl jsi služebníka mého Joba, že mu rovného na zemi není, člověka upřímného a poctivého, bohabojného, jenž se varuje zlého, kterak dosud nevinu zachovává? Ty jsi tedy nadarmo mne pohnul proti němu, bych dovolil jej trápit."?}I řekl Hospodin satanovi: „Odkud jdeš?" On odpověděl: „Obcházel jsem zemi; prošel jsem ji kříž na kříž."> 3Když (opět) jednoho dne přišli synové Boží, aby se postavili před Hospodina, přišel také (zase) satan mezi ně a postavil se před něj.X= +Ve všem tom nezhřešil Job rty, svými; nic pošetilého proti Bohu nemluvil.:< oa řekl: „Nahý vyšel jsem z lůna své matky, a zas nahý se tam vrátím. Hospodin dal a Hospodin vzal, jak se mu líbilo, tak se stalo, buď jménu Hospodinovu žehnáno!"_; 9Tu se Job vzchopil, roztrhl roucho své, ostříhal si hlavu, padl na zemi, klaněl se: 5náhle vichor od pouště zadul, opřel se do čtyř úhlů domu, a ten do smrti zasul tvé děti; jediný já utekl jsem, abych tobě oznámil to." 9 ;Ještě (také) ten mluvil, a hle, jiný přišel a řekl : „Synové tvoji a dcery když jedli, když pili víno v domě bratra svého prvorozeného,Q8 Když i ten ještě mluvil, přišel jiný a řekl: „Chaldové zšikovali tři tlupy, přepadše velbloudy zajali je, ano i čeládku pobili mečem; jediný já utekl jsem, abych tobě oznámil to."-7 UKdyž on ještě mluvil, přišel druhý a řekl: „Oheň Boží spadl s nebe, udeřil, ovce i čeládku pohltil; jediný já utekl jsem, abych tobě oznámil to."~6 wi vpadli Sabští a zabrali všecko, také čeládku pobili mečem; jediný já utekl jsem, abych tobě oznámil to."m5 Upřišel posel k Jobovi, a pravil: „Hovězí dobytek (právě) oral, oslice podle něho se pásly,l4 S Jednoho pak dne, když synové a dcery jeho jedli a pili víno v domě bratra svého prvorozeného, `P~~~B}}}!||l| {{]zzz4yynyxxtxwwDvvv6uutuStttHsssDrrrqq?ppIooo\nnn-mmrmllulkkokjj`iiiSihhLgggggff+eepeddydccc>>>===< tehdy patřil na ni a vyslovil ji, postavil a také vystihl ji.I= dešťům když vykazoval zákon a cestu hromobitným bleskům:F<Když on větrům stanovil sílu, a vodám odvažoval míru,[;/on totiž patří až ke končinám světa, vidí všecko, cokoli pod nebem jest.O:Bůh jen zná cestu, která k ní vede, on ví, kde má svoje sídlo;P9Říše záhuby a smrti praví: „Ucha našeho došla pověst o ní."X8)Skryta je zrakům každého živého tvora, i ptactvu nebeskému jest utajena.I7 Odkud tedy pochází moudrost, a kde rozumnost má svůj domov?\61Marno k ní přirovnat etiopský topas, zbytečno barvami nejčistšími ji cenit.[5/Na koral, na krystal ani pomyšlení, nežli moudrost – snáze je loviti perly.S4Nevyrovná se jí zlato ni sklo, aniž lze směniti za ni nádoby zlaté.Y3+Nemožno vyvážit ji ofirským zlatem, nejskvostnějším onyxem ani safírem.M2Nelze dáti ryzího zlata za ni, ani koupiti, jí váhou stříbra.J1 Tůně praví: „Není ve mně!" Moře mluví: „Není u mne!"b0= Nezná smrtelník cesty, jež k ní vede, nelze jí najít v krajích, kde lidé žijí.g/G Moudrost však – kde může nalezena býti, a své sídlo na kterém místě má rozumnost?d.A v hlubinách, ze kterých řinou se řeky, šťárá, a věci nevídané na světlo nosí.N- ve skalách si protrhává štoly, a všecky skvosty vidí oko jeho;V,% Člověk na křemen klade svoji ruku, od kořenů počíná převracet hory,H+ nekráčejí po ní králové zvířat, nechodí po ní lvice.M*Je to stezka, které nezná ostříž, sokolí oko jí nevyslídí;Q)ložiska safiru jsou v kamení jejím, a také hrudy zlata jsou v zemi.W('Pod vrchem země, ze které vyrůstá chléb, převratně řádí jako oheň;m'Sprolamuje důl si daleko světa, nohou nepotřebuje se spouští, ne jako člověk dolů se houpá.p&YČlověk meze temnotám ustanovuje, do nejzazších koutů vyšetřuje kámen mrákoty a stínu smrti;U%#železo ze země umějí vyráběti, a žárem kamení přetaviti ve měď.\$ 3Má sice stříbro ložiska, kde je dolují, a zlato místa, kde bývá vypíráno;O#Tleskávají nad ním rukama svýma, vypískávají ho z domova jeho.T"!Házívají po něm bez lítosti, ruce jejich snaží se úprkem prchnout.Z!-zdvihne ho žhavý vítr, i musí jíti, jako bouře jej odnáší z jeho bydla.I  Stíhají ho jako příval hrůzy, v noci zachvacuje ho vichor,eCBohat jsa uléhá, nic není ještě (mu) vzato; otevře oči své, a – po všem je veta.LStavívá si příbytek jako mol, a jako hlídač dělá si boudu.Z-opatří sice, nevinný však je obléká, stříbro pak spravedlivý si dělí.SNahromadí-li stříbra jako hlíny, a šatů opatří-li si jako bláta,Rzbylí po něm bývají pohřbeni morem, aniž vdovy jejich plakávají.\1Množí-li se mu synové, je to pod meč, vnukové jeho nemohou najíst se chleba,`9 To jest u Boha úděl bezbožníkův, dědictví ukrutníkovo, jež mu dá Všemocný:E Ejhle, všichni vy to znáte, ale proč klamete sebe samé?X) Budu vás učit, jak ruka Boží jedná, a co Všemocný myslí, nebudu tajit.P Zda může ve Všemocném kochati se, a Boha vzývati každého času?K Zdali křik jeho vyslyší Bůh, soužení když na něj přijde?eCNeb jakou naději pokrytec má, když chce přeřezat, když chce odvolat Bůh jeho život?hIStaň se, jak hříšníku sluší, odpůrci mému; mému nepříteli – jak slušno zlosynu.fENa své správnosti trvám a té se nespustím, neb mé svědomí nekárá dne mého žití.[/Odstup ode mne, abych vám za pravdu dal; dokud nezhynu, nevzdám se neviny své.Snebudou mluvit rty mé nepravosti, a můj jazyk nebude pronášeti lží.NDokud naposled nevydechnu, dokud dech Boží bude v mých nozdrách,b=Jakože živ je Bůh, který zbavil mne práva. Všemocný, který roztrpčil mou duši!/  [Job ujav své průpovědi mluvil dále:  Hle, co řečeno, drobty jsou toho, co činí, sotva šepot jeho řeči vnímáme! Hřímání velkosti jeho kdo může slyšet?O  Dechem jeho nebe se vyjasňuje, moc jeho vyvádí křivolakého Hada.V % Svojí velmocí bouří moře, a svou moudrostí tříští (jeho) zpupnost.D  Sloupy nebeské se třesou, trnou, jakmile počne žehrat.U# Do kruhu ohraničil povrch vodstva, tam až, kde meze jsou světla a temna.S Zahaluje líce měsíce v úplňku, rozprostírá nad ním svoje mračno.T!Zavazuje vody v oblacích svých, a mračno pod jejich tíží netrká se.ERoztahuje zemi nad prázdnem, a mraky na ničem zavěšuje.FObnažena před ním jsou pekla, nemá závoje místo smrti.Y+Ejhle, mrtví chvějí se pod vodami; také tvorstvo, které přebývá v nich.SJménem koho zvěstovals ta slova, kdo to byl, jehož duch z tebe vyšel?U#Jak jsi poradil, komu schází moudrost, jak mnoho bystrozraku ukázal jsi!gGKterak jsi pomohl tomu, jenž postrádá síly! Kterak jsi podepřel rámě, jež nemá moci! 9Job odpověděl takto:M~nad to pak člověk-shnilotina, lidský zrozenec, ten – červík.R}Ejhle, ani měsíc nemá světla, ani hvězdy nejsou čistý před ním;i|KJak může spravedliv být před Bohem člověk? Jak může čistým se ukázat zrozenec ženy?P{Zdali spočítat lze vojska jeho? a nad kým nevychází jeho světlo?RzVládní moc a hrůza u něho jest, udržuje pokoj na svých výsostech.)y OTu slovo ujav Baldad Suhan řekl:^x5Není tak? Kdo mne může usvědčit ze lži, a mým slovům dokázat bezdůvodnost? wBývají vysoko, náhle pak berou za své; skácí se, a jako všichni bývají sklízeni, jako klasy na vrchu (stébla) stínáni.Zv-stará se o jejich bezpečí, podpírá je, a bdí zrak jeho nad cestami jejich.cu?Zachovává (Bůh) násilníky v síle, vstávají, ač v život další naděje neměli,OtOdírají bezdětnou, nerodící, a vdově dobrého nic neprokážou.syAť naň zapomene milosrdenství, slast jeho červi, nebuď naň pamatováno, a budiž přelomen jako neplodný strom!orWJak suchý žár pere do sněhu tavě jej ve vody, tak ať podsvětí uchvátí ty, kteří hřeší!wqgBudiž jako smítko na vlnách vody, proklatý buď na zemi úděl jeho, na cestu k vinici ať se nevydává!Tp!Ano, těm všem je jitro dobou temna, znajíť hrůzy (toho) stínu smrti.qo[V noci do domů se vloupávají, ve dne, by bezpečni byli, se zavírají, nechtějíce vidět světla.sn_Cizoložníkův zrak na soumrak číhá říkaje: “Nespatří mne živá duše," a své líce zahaluje.pmYZáhy zrána vstává úkladný vrah, usmrcuje chuďasa, ubožáka, v noci pak přikrádá se zloděj.zlm Jiní patří k těm, kteří světla se štítí, nechtějí cest jeho znáti, nechodí již po jeho stezkách. k Po městech nářek umírajících zaznívá, a krev zavražděných svolává pomstu; Bůh však té příšernosti nevšímá si.Wj' Sami bez tuku jsouce – tlačí olej, šlapajíce víno v lisu – žízní.Hi  Nazí chodí nemajíce šatu, hladovíce musí snášet snopy.^h5 – Loupí sirotky, kteří při prsu jsou, kojence chudého do zástavy berou. – egClijavci, jak bývá na horách, promoklí jsou, nemají přístřeší, ke skále se tulí.PfNazí nocují nemajíce šatu, postrádají přikrývky v době mrazu,MeNa poli ukradeném musí žnouti, s vinice uloupené víno sbírat.&dEHle, jsou podobni divokým na poušti oslům, jakoby do práce dlužno jim vycházeti a shánět kořist, jakou pustina dává, aby opatřili chleba dětem.ac;chudými strkají, že nesmí po cestách chodit, všichni ubožáci musí se skrývat.Dbosla sirotků odhánějí, v zástavu berou vdově krávu,>awJedni mezníky přenášejí, uloupená stáda pasou,h` K(Proč as) Všemocný neurčil časů (k soudu), by jeho přátelé viděli dny jeho (trestů)?V_%Či nejsem bezmála zničen temnotami, mrákotou, která zakrývá mi líce?N^Řízením Božím srdce mi zmalátnělo, Všemohoucí poděsil mne.H] Proto strachuji se před ním; o tom přemýšleje se děsím.X\)Tak také vykoná, mně co ustanovil, a jiných podobných úmyslů má mnoho.\[1 Týž je vždy, a zvrátit úmyslů jeho nelze; zachce-li se mu čeho, vykoná to.cZ? Od stanov rtů jeho neuchýlil jsem se, a slova úst jeho v lůně svém schovával jsem.TY! Po jeho stopách chodila má noha, cesty, jeho jsem dbal a nesešel s ní.VX% Pak by totiž poznal cestu moji, kdyby mne zkoušel, jako zlato bych vyšel.[W/ budu-li k severu hledat ho, nespatřím ho, obrátím-li se k jihu, neuzřím ho.RVAle půjdu-li k východu, neukáže se, pakli k západu, nezpozoruji ho;[U/Tu by poctivý s ním rozepři vedl, navždy bych osvobozen byl od svého soudce.`T9Ó, by jen ve své všemoci se mnou se nepřel, a mne tíží své velkosti nezavalil!^S5Zvěděl bych, jakými slovy by odvětil mi, ano, dověděl bych se, co by mi řekl.ZR-Předložil bych řádně jemu (své) právo, moje ústa měla by plno důkazů.RQÓ, bych věděl, kde ho mohu najít, kudy dostal bych se k trůnu jeho!cP?Dosud je za vzpouru pokládán můj nářek, a přece násilně lítání své zadržuji. O =Tu Job odpověděl toto:YN+Spásy dojde ten, kdo nevinný jest; dojde však spásy čistotou svých rukou.[M/Neboť (Bůh) člověka zpupného ponižuje, ale tomu, kdo klopí oči, pomáhá.`L9Všecko, cokoli počneš, zdaří se ti; na tvých cestách bude ti svítit štěstí.KKprosit budeš ho, i vyslyší tě, a své sliby plniti mu budeš.VJ%Pak budeš rozkoší z Všemocného kypět, a své líce k Bohu pozdvihovat;`I9a buď Všemohoucí kovem tvým vzácným, stříbrem a ofirským zlatem budiž tobě!QHzahoď do prachu kov ušlechtilý, mezi křemeny potoka ofirské zlato,XG)Vrať se poníženě k Všemocnému, vyhosti nepravost daleko ze svého stanu;MFVezmi si z úst jeho poučení, a vlož jeho slova do srdce svého.bE=Přiviň se k Bohu a buď v přátelství živ s ním, a tak dojdeš nejlepšího zisku.SD„Ano, podťata je zpupnost jejich, a co zbylo z nich, to zhltal oheň."TC!Zřeli (to) spravedliví a veselili se; nevinný počal jim se posmívati:^B5On (prý) jim nenaplnil domy blahem, a jejich smýšlení daleko je (prý) od něho.\A1kteří Bohu říkali: „Odstup od nás; nic nám nemůže učinit Všemohoucí!"V@%které předčasně smrt uchvátila, a jichž podstat v potok se rozplynula;b?=Zda chceš kráčet po stezce dávných věků, po které kráčeli muži zlopověstní,g>GMraky jsou skrýš jeho, že našich věcí nevidí, a kolem stěžejů nebes prochází se."X=) a proto pravíš: „Co Bůh může vědět? A jak skrze mračno spravovat co?Z<- Myslíš, Bůh že vyšší je než nebe, nad hvězdy zenitu že vyvýšen jest,Z;- (Světlo tvé) se zatemnilo, že nevidíš, rozvodněné vody tě přikrývají,J:  Protož osidla tě obklíčila, a strach nenadálý tebe děsí.X9) Vdovy, propouštěl jsi s rukou prázdnou, a plece sirotků jsi rozšlapával.l8QČlověka pěstního práva – tvá byla země; velmožný pán – ty jen směls na ní sídlit!G7Vody unavenému jsi nedal, lačnému pak odpíral jsi chleba.c6?Neboť vymáhals na bratřích zástavy neprávem, a lidi ze šatů do naha jsi svlékal.M5Zda tvé zloby není tuze mnoho, a tvé nepravosti zda mají konec?Y4+Zdaž tě přes tvou bohabojnost trestá, přišed, aby s tebou se vypořádal?f3EMá z toho rozkoš Všemocný, jsi– li spravedliv, nebo zisk, je-li bez vady tvůj život?T2!Zdali Bohu prospívá co člověk? Nikoliv! Prospívá sám sobě moudrý.-1 WSlova se ujav Elifaz Temaňan, řekl:\01"Jak tedy jalové jsou potěchy vaše! Z námitek vašich nezbývá než – zloba!u/c!Sladké jsou mu hrudy údolí, a za ním všecek svět se hrne, jako jich před ním šlo nesčetně mnoho.S. Ke hrobu (slavně) doprovázen bývá, a jeho mohylu pečlivě opatrují.O-Kdo smí do očí mu kárat mravy, a co učinil, kdo mu odplácí to?j,Mže v den zhouby zlý člověk zachován bývá, a v čas (Božího) hněvu v bezpečí odveden.R+Ptali jste se lidí světem zběhlých; jejich doklady poučit se dejte,o*WPravíte totiž; „Kam se poděl dům knížete, a kde jsou stany, v nichž bezbožní přebývali?"U)#Ejhle, známa jsou mně myšlení vaše, záměry, kterými utiskujete mne.O(Oba (stejně) do prachu si lehnou, oba (stejně) pokryti jsou červy.P'Onen však umírá v hořkosti duše, nikdy neokusiv, co je štěstí.L&údy jeho oplývají tukem, a kosti plny jsou šťavnatého morku.P%Tento umírá v dokonalém štěstí, všecek bezpečný a spokojený;Q$Boha-li bude kdo moudrosti vyučovat, který nebesa spravuje a řídí?_#7Neb co mu záleží na jeho domě po smrti, když byl dovršen počet měsíců jeho?R"jeho oči mají vidět svou zkázu, a z hněvu Všemohoucího se napít.^!5Synům (že) zachová Bůh otcovu bolest? Jemu (přece) má odplatit, aby to cítil;S Ó, by byli jako drtiny na větru, a jako plevy, které uchvátil vichor!!Kolikrát hasne světlo bezbožníků, (kolikrát) přichází na ně (příslušná) pohroma, kdy je (Bůh) ve hněvu bolestmi poděluje?hIHle, zda nedrží v rukou pevně své štěstí? Záměry bezbožných zda nejsou daleko Boha?\1Kdo je Všemocný, bychom sloužili jemu, a co nám prospěje modliti se k němu?"W'A (přece) říkají Bohu: „Ods tup od nás,znáti cesty tvoje nežádáme.K Tráví ve štěstí dny svoje, a rázem v podsvětí sestupují,U# (Výskají) s bubínkem a citarou v ruce; veselí se při zvuku píšťaly.P Vycházejí jak stáda chlapci jejich, děti jejich vesele poskakují.fE Býk jejich připouštěn bývá ne bez užitku, kráva pak šťastně se telí a nepometá.R V domech jejich pokoj bez obavy, a Boží metla nad nimi nevznáší se.[/Vidí, že potomstvo jejich žije s nimi, patří na zástup svého pokrevenstva.]3Jak to, že bezbožníci žijí (a tyjí), velkého věku i bohatství docházejí?Z-Já také, kdykoli (na to) si vzpomenu, děsím se; třesení popadá mé tělo.KUpřete na mne zrak a užasněte, prst si položte na svá ústa!U#Zdaž já na člověka stěžuji si, že bych neměl proč se roztrpčovat?^5Mějte strpení, ať já také mluvím, až pak domluvím, bude-li libo, se smějte!I Slyšte, prosím, řeči moje! To budiž vaší potěchou mně! 7Job odpověděl toto:Z-To jest úděl od Boha bezbožnému, a to dědictví, které Bůh mu přisoudil.P Bude se stěhovat zisk z jeho domu, rozplyne se v den hněvu Božího.G Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu. Všecky tmy v úkrytu čekají na to, co tajil, zhltí jej oheň nikým nepodpálený, zle bude tomu, kdo zůstane ve stanu jeho. potáhne (střelu), až vyjde z jeho zadku, (až vyjde) bleskutné želízko z jeho žluči; musí jíti – všecek ustrašený.L Uteče-li zbrani ze železa, prostřelí ho lučiště ze spěže;~uBůh, aby naplnil nenasytnost jeho, sešle na něho hrozný hněv svůj, a déšť jídla, které přísluší jemu.[/V dokonalém nadbytku bude mu úzko, všecka tíha neštěstí připadne na něj.PNičeho nešetřila jeho žravost, proto nebude pevné jeho štěstí.RNepoznal, co je to hltavost ukoje ná,proto po čem dychtil, nezachová.SZa to, chatrče chuďasů že bořil, na půdě uloupené nebude stavět.c?Výdělek musí vydat, nesmí ho užít, třebas měl zisku jak písku, nesmí ho okusit.ENebude se kochat potůčky řeky, proudy medu, ani smetany.9mJedu hadího se nassál, usmrtí ho jazyk plazu.Y+Bohatství, kterého se nahltal, zvrátí; Bůh je vyžene z vnitřností jeho.b=(ten) jeho pokrm (však) v žaludku mění se mu, že má jed hadí v útrobách svých.X~) šetřil jím a nechtěje se vzdát ho, v hrdle svém jej zadržet se snažil;W}' Protože totiž sladký byl hřích jeho ústům, schovával jej pod jazykem,e|C Třebas měl v kostech plno mladistvé síly, (ta síla) musí s ním do prachu si lehnout.^{5 Synům jeho bude nést bídu a křivdu, a rukám jeho vydat, co pracně byl získal.Xz) Oko, které jej vídalo, neuzří ho, aniž patřit dál bude naň jeho bydlo.KyJako sen odlétá, mizí beze stopy, pomine jako přelud noční.\x1jako kal jeho navždy vezme za své, a kteří vídali jej, řeknou: „Kde jest?"PwByť až k nebi dostoupla jeho pýcha, a hlava jeho oblaků se dotkla,Xv)že jásot bezbožného kratičký jest, a radost pokrytcova chvilková (jen).]u3To přec je známo od prvopočátku, od té doby, co člověk byl postaven na zemi,^t5Výtku, kterou mne potupuješ, jsem slyšel, jalovost na mou moudrost mi odpovídá.]s3Proto mě myšlenky pudí, bych odpověděl, proto také vře to (všecko) ve mně.1r _Tu slova se ujav Sofar, Naamaťan, řekl:q}Protož utíkejte před mečeni (trestu), ježto meč bude mstitelem nepravosti, abyste poznání došli, že je soudce!`p9Proč tedy nyní pravíte: „Stíhejme ho, a kořen věci (té) v něm nalezněme!" ?so_Patřiti budu na něho já, týž, a ne jiný, mé oči uvidí ho, naděje tato je v nitru mém uložena.Nnzase budu oblečen svou koží, a v svém těle uzřím Boha svého.[m/Vím totiž, že můj Vykupitel živ jest, a že v poslední den ze země vstanu;Rlželezným rydlem na desku olověnou, nebo dlátem do skály vydlabána!Jk Ó, by napsána má slova byla, kéž by vyryta byla na tabulku,Xj)Proč mne jako Bůh pronásledujete, a mého masa dost nemůžete se nakousat?eiCCit se mnou mějte přec, cit mějte, vy moji přátelé, neboť ruka Páně dotkla se mne.Wh'Na kůži scvrklého masa visí mi kosti, a s duší na jazyku unikám smrti._g7Štítí se mne bývalí důvěrníci, největší miláčci obrátili se proti mně.Jf Mládež také pohrdá mnou, jak sebou hnu, již se posmívají.PeDech můj odporný je manželce mé, a puch ze mne mojim sourozencům.OdNa sluhu volám, avšak neodpoví; abych důraznými slovy ho prosil.Jc Služky mé mne za cizáka mají, hledí na mne jako na cizince.ObOpustili mne příbuzní a známí, zapomněli mne hosté domu mého.Pa Bratry moje ode mne daleko vzdálil, a moji přátelé odcizili se mi.{`o V jednom šiku přitáhly tlupy jeho, nanesly násep, aby se dostaly na mne, a můj stánek táborem obklíčily.N_ Roznítil se proti mně hněv jeho, a má mě za svého nepřítele.]^3 Se všech stran mne trhá, a tak hynu; jako když vytrhne strom, vzal naději mně.<]s Strhl se mne slávu moji, a vzal korunu mi s hlavy.e\CStezku mou se všech stran přehradil, nemohu přes zeď, a mou pěšinu zahalil temnotami.s[_Hle, volám „Násilí!", nikdo však neposlouchá, křičím, není však, kdo by mi dojít dal práva.aZ;Vězte přec, ne dle práva že mne Bůh sklíčil, a síť svoji kolem mne rozestřel.RYAvšak vy si na mne vyjíždíte, ve zlé mi vykládáte má pohanění.IX I kdybych opravdu byl chybil, na mně by lpělo mé pochybení.IW Ejhle, po desáté tupíte mne, a mně křivditi se nestydíte.GVDlouho-li rmoutit budete mou duši? a mne rozemílat řečmi?U 7Job odpověděl toto:\T1Tak jen mají se stány nešlechetných, a tak bydla těch, kteří nedbají Boha.IS V den jeho (zkázy) žasne Západ, a Východ zachvacuje hrůza.]R3Nemívá podrost ni dorost ve svém kmeni, a nic nezbývá z něho v jeho krajích.NQVyhánějí ho ze světla do temnosti, z okruhu země jej vypuzují.PPPamátka jeho mizí se země, nebývá slyšet ho jmenovat na světě.EOVespod kořeny jeho usychají, nahoře pak koruna mu vadne.^N5Ve stanu jeho, (pak) cizinci bydlívají, a bývá sypána na jeho bydliště síra.`M9Vytržen ze svého stanu, kde měl své naděje, zaváděn bývá před krále děsů.JL  Rozežírá lepost kůže jeho, údy ztravuje prvorozenec smrti.AK} Umdlévá hladem síla jeho, vyhublost zabírá mu boky.MJ Odevšad jej hrůzy děsí, ženou se za ním, jsou jemu v patách.YI+ Neboť je v zemi skrytá na něho léčka, a kudy chodí, jsou osidla na něho.GH Pata jeho do kličky se chytá, a smyčka pevně ho zadrhuje.VG%Zamotává totiž do sítí nohy své, ježto po jejich okách chodit musí.QFStísněny bývají statné jeho kroky, a jeho záměry ho porážejí.WE'Světlo zatemnívá se ve stanu jeho, a lampa, která je nad ním, uhasíná.^D5Zda světlo bezbožného nemusí zhasnout? Zda může lesknout se plamen ohně jeho?C{Ty, jenž svou zuřivostí se rozsápaváš, zda bude pro tebe vylidněna země, neb skály přeneseny s místa svého?UB#Proč jsme pokládáni za dobytek, proč jsme v očích vašich zabedněni?\A1Kdy přece skončíte své daremné řeči? Zmoudřete prve, a pak si promluvíme.)@ OTu slovo ujav Baldad Suhan řekl:a?;Do hlubin podsvětí sestoupí všecko to se mnou. Zdaliž aspoň tam dojdu odpočinku?R>Kde je tedy nyní naděje má, a mé štěstí – kdo je může vidět?Y=+Hnilobě „Můj otec jsi ty" řeknu, „Matka má a sestra moje" – červům.X<) Budu-li čekat, podsvětí bude mým domem, a v temnu ustelu si lůžko svoje.M; Noc v den obrátit mi chtějí, a mám čekat zas po temnu světlo.T:! Dni mé prchají a já se trápím, rozprášeny jsou naděje mého srdce.R9 Ale všichni vy sem opět pojďte, neb mezi vámi moudrého nenalézám.^85 I bude držet se spravedlivý své cesty, a kdo je čistých rukou, ten se vzmuží.U7#Užaslí jsou nad tím spravedliví, a čistý na pokrytce se rozhořčuje.S6Zakalilo se bolestí mé oko, a z mých údů bezmála nezbyl než stín.^55Vystaven jsem jako na přísloví lidu, a musím být jim terčem, na nějž plijí.[4/O kořist dělit se slibuje svým druhům, a (zatím) oči jeho dětí chřadnou.J3 Srdce jejich poznání jsi zavřel, proto nemohou nabýti vrchu.X2)Zaruč se, prosím, Pane, za mne u tebe; kdo jiný mohl by dát mi na to ruku?M1Ano, ačkoli jsem se neprohřešil, hořkosti (jen) vidí oko moje.F0 Dech a vánek moje dny jsou; a nic mi nezbývá kromě hrobu.a/;Neboť ejhle, míjejí krátká léta, a stezkou, kterou se nevrátím, budu se bráti.h.Iaby tak ujal se člověka ve při s Bohem, jak práva dochází člověk ve sporu s bližním.M-Posměvači moji přátelé jsou; k Bohu obracím své slzavé oko,m,SJeště (však) nyní, hle, na nebi mám svědka, ten, jenž bude mi svědčit, jest na výsostech.V+%Ó země, nepřikrývej krve mé, a nechť hrob nenajde na tobě křik můj!c*?To (vše) trpím, ač bez hříchu jsou mé ruce, ačkoli čisté jsou mé prosby k Bohu.B)Obličej od pláče mi zpuchl, a má víčka se zakalila.R(Žínici jsem na kůži si přišil, a své tělo popelem jsem přikryl.P'Průlom na průlom učinil ve mně, obořil se na mne jak válečník.k&OZasypal mne vůkol střelami svými, poranil mi ledviny bez milosti, a vylil na zemi žluč moji.% Já, kdysi boháč, náhle jsem zničen byl; za šíji mne chopiv roztřískal mne, a takřka postavil mne za terč sobě.X$) Vydal mne Bůh na pospas nešlechetným, do rukou bezbožníkův odevzdal mne.f#E Otevřeli proti mně svá ústa, tupíce mne bijí moje líce, na mých útrapách se pasou." Sebral hněv svůj proti mně, nevrazí na mne, skřípe na mne zuby svými, hroznýma očima na mne můj nepřítel hledí.d!A vrásky mé vydávají proti mně svědectví, povstává lhář a mně do očí odporuje.M Nyní věru vysílil mne bol můj, zničeny jsou všecky moje údy;QMluvím-li, netiší se má bolest, a když mlčím, neodchází také.T!posiloval bych vás ústy svými, anebo pohyboval rty, bych vás šetřil.V%mohl bych též já vás těšit řečmi, nebo nad vámi potřásati hlavou;OMohl bych také já mluvit jako vy, kdybyste vy byli na mém místě;Y+Bude-liž konec mluvení větrnému? Neb co tě tíží, že se chápeš slova?Z-Slýchal jsem velmi často takové řeči; těšitelé trpcí jste vy, všichni. 9Job odpověděl takto:X)#Bolest je, co počíná, nezdar, co rodí, a v jeho životě zklamání zraje.dA"Ano, rodina pokrytce neplodná bývá, a oheň spaluje stany, v nichž úplatnost sídlí.`9!Oprchá jak hrozny s révy, sotvaže odkvetla a jak oliva, která shazuje květ svůj.K Prve než dny jeho naplní se, vadne; haluze jeho nezelenají se.Z-Nemůže doufat, v nicotu bludem jsa sveden; nicoty v odměnu jemu dostává se.fENeodejde od něho temnota, ratolesti jeho plamenem uschnou a květ jeho bude větrem odvát.QNebude bohat, co má, nebude trvat, nezapustí do země kořene svého.pYBydlil v městech zpustošených, v domech, jež neměly být obydleny, (ale) ssutinami zůstat měly.@{Tukem zarostl mu obličej, a s jeho boků sádlo visí._7rozběhl se na něho se vzepjatou šíjí, s tlustými puklicemi na svých štítech.RVztáhl totiž ruku svou proti Bohu, proti Všemohoucímu opovážlivě;_ 7Soužení jej děsí a úzkost ho skličuje jako král, jenž do boje vyzbrojen jest.a ;Trne již, kde najde, kde bude chleba; cítí, že v patách mu neodvratný den zkázy.` 9Nevěří, že může vrátit se po tmě mu světlo, čenichaje s každé strany meč.a ;Hrůzy zvuk mu zní ustavičně v uchu, i když je pokoj, on vždycky úklady větří._ 7Po všechny dny své bezbožný se trápí, neb počet let jeho zvůle nejistý jest.Sjimžto samým dána byla země, ke kterým cizozemec ještě nepřišel.T!Mudrci to hlásali od svých otců, tajemství žádné z toho nečiníce,_7Ukáži (to) tobě, (nuže) slyš mne; o čem jsem přesvědčen, budu ti vypravovat.SČím méně ohavný a zvrhlý člověk, který pije nepravost jako vodu!\1Hle, jeho svatí nejsou nezměnitelní, nebesa nejsou čistá před jeho tváří.b=Co je člověk, by neposkvrněný byl? Jak může čistým se ukázat ze ženy zrozený?\1 Co se nadýmá proti Bohu duch tvůj, aby pronášel z úst tvých takové řeči?Z- Cože tě uchvacuje vášnivost tvá, a maje myšlenky pyšné s patra hledíš?X) Jsou ti málo ta slova útěchy Boží, řeči laskavé (promluvené) k tobě?]3 Kmeti dlouhého věku jsou též mezi námi, mnohem starší nežli byl tvůj otec.P~ Co víš, čeho bychom nevěděli, co znáš, čeho bychom neznali my?Q}(Či snad) v radě Boží zasedáváš a tak moudrost sobě osvojuješ?Y|+Jsi ty první člověk, který se zrodil, anebo před pahorky byl jsi stvořen? eU~~~a~}}l|||W{{|{*zzvzyy}yxxcwww]wvvcvuuDttt/ss[rrrTqqq,ppnp oo[onnWmmmllqlkkQjjj=ii.hhh)ggvg fseee=d~dcc[cbbaa=```j`__d_^^x^-]]]4\\x\[[j[ ZZVYYYRYXX?WWWXVV\VUwTTT+SSS>RRRuR+QQQ&PPP-OOUONN]NMMJLLQKKK2JJJ>>3==s=<<~<;;l;::B999.888/77|766i6)555E444i433022p2111G10y0$///9..z.)--W-,,6+++f+ **N)))*((t(''n'&&v&%%}% $$x$##]# ""{"8!!! | #+YKAX;QX@1.`j)v*w/8 D :  " |  bDIX`^dE@)Za stéblo považuje klacek, směje se svištícímu kopí.Q?)Nemůže ho na útěk obrátit střela, plevou jsou mu prakové kameny.I> )Železo za slámu považuje, a měď za dřevo ztrouchnivělé.W=')Meč, který zasáhne ho, nic nepořídí, ani kopí, ni střela, ni oštěp.T<!)Pozdvihne-li se, bojí se nejsilnější, strachem pozbývají rovnováhy.V;%)Srdce jeho tvrdé jest jako kámen, tvrdé jako mlýnského žernovu spodek.O:)Laloky masa jeho pospolu drží, sbité jsou, že nelze jimi pohnout.Q9) V šíji jeho přebývá síla, před jeho tváří pak běží zkáza.K8) Dech jeho rozpaluje jako uhlí, a plamen ze chřtánu mu šlehá.S7) Z chřípí jeho vystupuje pára, jako z kotle na ohni, v němž to vře.S6) Z úst jeho (takořka) pochodně vycházejí, ohnivé jiskry mu unikají.M5) Kýchání jeho vyzařuje světlo, oči má jako svírající zora.H4 )Jeden k druhému úzce přilnul, drží vespolek nerozlučně.I3 )Jeden těsně spojen je s druhým, že není skuliny mezi nimi.S2)Jeho hřbet jest slitina štítů, pevně je zavřen, jakoby zapečetěn.V1%)Vrata tlamy jeho komu lze otevřít, kdyžtě z kruhu zubů jeho jde hrůza?[0/)Kdo může odkrýti podklad roucha jeho, do jeho dvojího krunýře kdo vniknout?X/))Nemohu pomlčeti o jeho ozdobě, chválit chci jeho sílu a lesk jeho zbraně.b.=)Kdo mi dal prve co, abych mu to vrátil? Všecky věci, které jsou pod nebem, mé jsou.^- 7)Nikdo není tak smělý, aby ho dráždil, kdo tedy chtěl by postavit se přede mne?U,#(Ejhle, naděje tvá zklame tebe, jak se na něho podíváš, již klesneš!^+5(Jestliže vložíš na něho svou ruku, pamětliv boje jsa po druhé nespálíš se!R*(Posypeš-li střelami kůži jeho, nebo rybářskou harpunou jeho hlavu?N)(Budou smlouvat se o něj cechovníci, rozsekají ho mezi prodavače?Z(-(Budeš moci s ním hráti si jako s ptáčkem, nebo uvázati jej svým dcerkám?_'7(Zda se mu zachce učinit s tebou smlouvu, abys ho za sluhu přijal na věčné časy?V&%(Bude se obracet k tobě s mnohými prosbami, bude mluvit k tobě lichotivě?`%9(Zdali prostrčíš rákos nozdrami jeho, nebo trnitým proutkem mu provrtáš čelist?Y$+(Můžeš-li háčkem vytáhnout krokodila, provázkem udice za jazyk ho chytit?H# (Kdo ho za zuby vzít může, nebo mu provazec provléci nosem?V"%(Rozvodní-li se řeka, nebojí se; klidný je, vniká-li mu Jordán do úst.J! (Obestírají ho lotosy stinné, obstupují ho topoly, říční.K (Pod lotosovými trsy, spává, skrývá se v rákosí a v bahně.M(Vyvýšeniny mu býlí nesou, kde si všeliká zvěř polní hraje.Y+(On je prvotina Božích činů, stvořen je k tomu, by vládl nad svými druhy.H ( Kosti má jako trubice z mědi, hnáty jako železné sochory.E( Ocas má tuhý jako cedr, kyčle pak šlachami propletené.Y+( Ejhle, jakou sílu má ve svých bedrech, jaká moc v jeho břišním svalstvu!T!( Hrocha viz, jejž stvořil jsem jak tebe, trávu jako hovězí skot žere.I ( I budu také já tě slavit, že ti pomoci může tvá pravice.I (Do prachu je zahrab všecky, a tvář jejich do jámy pohřiž!W'(Jediným pohledem každého zpupného sehni, zdeptej na místě bezbožníky!b=(Přikaž, ať srší výbuchy hněvu tvého, jediným pohledem každého nadutce poniž!N(Okrášli se vysokou vznešeností, v nádheru a velebnost se oblec!T!(Nebo máš jak Bůh tak mocné rámě, a jak on (svým) hlasem hřímáš?X)(Zda chceš popříti mou spravedlnost, já bych vinník byl a ty spravedlivý?N(Přepas jako bojovník svá bedra, budu se tebe tázat, odpověz mi!/ [(Ujav pak slovo Hospodin z vichru řekl:`9'#Jednou jsem mluvil, nechci rozmlouvat dále, mluvil jsem opět, nechci nic přidávat.U#'"Hle, má maličkost, co může odpovědět? ruku svou na ústa si vložím.2_'!Odpověděl tedy Job Hospodinovi a řekl:f E' Kdo se chtěl s Všemocným hádat, bude již mlčet? Karatel Boha má mu přec odpovědět!, S'Mluvil pak Hospodin k Jobovi dále:U #'Mláďata jeho střebají krev již, a kde jsou mrtvoly, tam jest on též.D 'Tamodtud slídí po kořisti, z daleka vidí ji oči jeho.V %'Na skále sídlí a přenocuje, na skalním špičáku, kam není přístup.U#'Zda k slovu tvému vznáší se orel, a klade na horách vysokých hnízdo?O'Zda tvou moudrostí pernatí sokol, a svá křídla rozpíná k jihu?ve'Jak slyší polnici, „Kupředu" říká, z daleka již čije srážku, hřímání vůdců a bitevní ryk.Q'S hlukem a hřmotem hltá zemi, nedá se zadržel, když zazní trubka.?y'Nad ním chřestí toulec, kopí a štít se blýská.=u'Směje se strachu, nebojí se, aniž ustupuje meči.D'Vyhrabuje zemi a jásá, statně vstříc jde ozbrojeným.K'Ženeš jej do skoku jako kobylku, an frká nádherně a děsně?@{'Zdali dáváš koni sílu, vybavils mu řehotem hrdlo?"M'Když (však) přijdou lovci, prchá; směje se koni i jezdci jeho.E~'Bůh totiž odepřel jí moudrost, neudělil rozumnost jí.^}5'Tvrdá je na mláď svou, jako by nebyla její, že je marná její námaha, nedbá.N|'zapomíná, že je rozmačká noha, že je divoká zvěř rozšlape?J{ 'že své vejce svěřuje zemi, na písku nechává je hřát se,Iz ' Je křídlo pštrosice tak líné, neb nemá perutí ni peří,Vy%' Můžeš mu věřit, že ti obilí sveze, že je shromáždí na tvé humno?cx?' Můžeš spoléhat na něj, že velkou má sílu, a jemu svěřit výtěžek své práce?[w/' Připoutáš zubra provazem svým k líše, nebo bude poslušně brázdy ti orat?Ov' Zda se zachce zubru sloužit tobě, nebo přenocovat u tvých jeslí?Su'Prohledává vůkol hory, své pastviny, po všem, co zeleného, pátrá.>tw'Ryku města posmívá se, křiku honákova neslyší.Vs%'jemuž poušť jsem vykázal za bydliště, za jeho domov slatinné pláně?Qr'Kdo dal svobodu divokému oslu, kdo pouta (toho) poběhlíka rozvázal,Zq-'Mláď jejich sílí se, roste pod širým nebem, vychází a k nim se nevrací.Np'Nakřiví se k vrhu i okozí se, rychle se zbavují bolestí svých.To!'Spočítals, kolik měsíců jsou březí, a je známa ti doba, kdy rodí?cn A'Zdali známa ti doba, kdy kamzík říje, neb hlídáš laně, jež pracují ke slehnutí?wmg&)Kdo pokrm krkavci připravuje, když jeho mláďata k Bohu křičí, když sem tam létá, že není potravy?Ul#&(když se krčí na místech skrytých, v houštinách leží na číhané ?Uk#&'Zda můžeš nachytati kořisti lvici, a žravost mláďat jejích nasytit,Kj&&když půda ve slitinu ztvrdla, a když hruda splynula s hrudou ?Oi&%Čí moudrost mraky má spočítány, a měchy nebeské kdo vylévá,Vh%&$Kdo vložil do útrob mraků moudrost, neb kdo dal zjevům ve vzduchu rozum?Wg'&#Zdali vysíláš blesky, že jdou ihned, že ti řeknou: „Ejhle, tu jsme!"?Ef&"Zda můžeš na oblak zavolati, aby příval vod tě zalil?^e5&!Zda jsou známy tobě zákony povětří, a zda ukládáš mu, by nad zemí vládlo?ad;& Zdali vyvádíš zvířetník v čas jeho, a dáváš vycházet Medvědu s jeho dětmi?Rc&Zda můžeš přitáhnouti svazky Kuřátek, aneb uvolniti pouta Orionu?@b{&Jako kámen tvrdnou vody, povrch tůně (mrazem) tuhne.Ea&Z čího lůna led vychází, a jíní nebeské kdo plodí?F`&Má déšť nějakého otce, aneb kdo plodí krůpěje rosy?N_&aby napojil kraj pustý a bez cest, a dal vzrůsti pučící zeleni?X^)&aby pršelo na zemi liduprázdné, na poušti, kde nebydlí žádný člověk,T]!&Prudkému lijavci průduch kdo prolamuje, a dráhu hučícímu hromobití,f\E&Kudy jde cesta k místu, kde vichor se dělí, a kde se rozchází východní vítr na zemi?I[ &které chovám na doby nepřítele, na den bojování a války?YZ+&Zdali vešel jsi kdy do skladů sněhu, nebo viděl jsi skladiště krupobití,ZY-&Můžeš to vědět, neb tehdy jsi se zrodil, a počet dnů tvých veliký jest!QX&abys přivedl to i ono svým časem, a je zas odvedl po stezkách domu?JW &Která cesta vede k sídlu světla, a kde místo své má temno,UV#&Zdali přehlédl jsi šíři země? Pověz mi, jestliže ji všecku znáš!IU &Zda se otevřely ti brány smrti, a dveře temnosti jsi viděl?NT&Zdali přišels ku pramenům moře, a po dně tůně procházel ses?XS)&by vzato bylo bezbožným světlo jejich, a rámě zdvižené by zlomeno bylo.RR&aby se změnila jak hlína pečetítkem, aby se zbarvila jakoby rouchem,OQ& aby chopila se cípů země, a všecky bezbožníky vytřásla z ní,\P1& Který den života, svého jsi přivolal jitro, a zoře vykázal jsi místo její,gOG& a děl jsem: “Až potud a ne dále smíš jíti, a zde budeš tříštit bujné své vlny!"IN & Vylámal jsem jemu hranice mé, položil jsem závory a brány,YM+& když jsem kladl mu oblak za oděv jeho, a je mrákotou jako plénkami ovíjel?bL=&Rci, kdo zavřel jako by dveřmi moře. v době, kdy vytrysklo, z lůna takořka vyšlo,`K9&když všecky jitřní hvězdy se radovaly, a když plesali veškeří synové Boží?YJ+&Na čem jsou upevněny základy její, aneb kdo položil úhelný její kámen,^I5&Víš-li, kdo rozměry jí ustanovil, aneb kdo roztáhl měřičský provazec na ni?XH)&Kde jsi byl, když základy kladl jsem zemi? Pověz mi, jestliže máš rozum!OG&Přepaš jako bojovník svá bedra, budu se tebe tázat, odpověz mi!@F{&Kdo to zatemňuje prozřetelnost nejapnými promluvami?8E m&Tu odpověděl Hospodin Jobovi z vichru a řekl:WD'%Protož nechať se ho lidé bojí, nikoho nedbá, kdo myslí, že je moudrý.tCa%Náležitě ho vystihnout nemůžeme, veliký jest mocí a spravedlností, co je právo, nikdy neporuší.MB%od severu přichází zář zlatá, a kolem Boha hrozná velebnost.jAM%Ale nyní není vidět světla, ovzduší zhuštěno jest mraky; vane však vítr a zahání je,b@=%Kdo smí říci mu: „Chci (s ním) rozmlouvati?" Či si přeje někdo, by pohlcen byl?N?%Ukaž nám, co bychom řekli jemu, neboť my obestřeni jsme temnem.Z>-%můžeš ty s ním rozprostírat oblohu, která je pevná, jakoby ulitá z kovu?_=7%Ty, jejž roucha, (nepříjemně) pálí, když země zmalátněla poledním větrem,I< %Chápeš, kterak vznášejí se mraky, divy dokonale moudrého?R;%Chápeš, kterak Bůh mu přikazuje, blesku, v jeho mracích by svítil?G:%Otevři své ucho tomu, Jobe, zastav se a považ divy Boží!R9% buďto aby bylo metlou zemi, nebo štěstím; (obého) dává mu dojít.8% které do kruhu se potuluje, vine se klikatě, kam on je vede, aby vykonalo vše, co mu káže, na povrchu jeho zeměkruhu,B7% Ano i blesky metá mračno, oblak promítá jeho světlo,?6y% Dechem Božím ledy tuhnou, a zase široce vody tekou.H5 % Z komory jihu přichází vichor, ze zásobáren severu, zima.H4 %Zvířata do skrýše zalézají, v jeskyni své přebývají.N3%Ruce každému smrtelníku svazuje, aby poznával svou nemohoucnost.\21%Přikazujeť sněhu: „Padni na zem!" lijavci a dešti pak: „Valte se proudem!"^15%Hřímá Bůh svým hlasem přepodivně, jenž činí veliké věci a nezpytatelné.0%Za světlem řve hromobití, hřímá zvukem své velebnosti, nepřekáží, by se blýskalo, když je slyšet jeho hromy.Y/+%Pod celým nebem Se rozprostřít nechává jej, světlo jeho do končin země.R.%Slyšte, slyšte v. hrůze jeho hlas, hukot, který vychází mu z úst.F- %Nad tím děsí se mé srdce, z místa svého se vymršťuje.F,$!oznamuje mu svůj ortel, když vzplane hněvem na nepravost.G+$ Dlaně svoje zahaluje bleskem, ukládá mu, do čeho uhoditi;A*}$Jimi totiž národy vyživuje, uděluje pokrmů hojnost.I) $Rozprostírá, hle, kolem sebe mlhy, a vrchy hor jimi zahaluje.Q($Zda možno chápat, jak mraky roztahuje, ze kterých si stánek činí?='u$a ten z mraků dolů kane, crčí na zástupy lidí.L&$Neboť vytahuje kapky z moře, ve svou mlhu na déšť je svazuje,]%3$Ejhle, vznešenost Boží nelze nám pochopit, let jeho počet je nevystižitelný.a$;$Všechno lidstvo s úžasem na ni hledí, každý smí (na ni) patřit toliko z dálky.B#$Hleď, bys oslavoval vládu jeho, kterou opěvují lidé!k"O$Kdo smí ho pohnat k soudu, co a jak činí, neb kdo smí říci mu: „Proti právu jsi jednal?"S!$Aj, Bůh vznešený je ve své moci, nikdo není mu podoben mezi vládci.V %$Hled, ať nenakloníš se k nepravosti, neboť proto jsi zkoušen utrpením.M$Ať tě neošálí pošetilost, abys měl toliko sebe za moudrého!U#$Zda tvůj křik mimo tíseň postaví tě, třeba bys napjal všecky síly?`9$Protož nenech se hněvem unést, bys tupil, ani velikým výkupným nedej se svésti!V%$Budeš-li však bubřet bezbožným souzením, soud a ortel zachvátí tebe.w$Tak také tebe vytrhne z hrdla tísně, široce místo toho se uvolní ti, a tvůj stůl bude plný tučných jídel.M$Trpícího zachránit chce strastí, otevřít utrpením ucho jeho.U#$proto zvadne v mládí duše jejich, život jejich jako smilných chlapců.P$ ano, lidé zvrhlého srdce zuří, nevolají k němu, když je poutá,L$ Pakli neposlechnou, ženou se na meč, zahynou, že neměli rozum;mS$ Poslechnou-li a podrobí-li se mu, trávit budou dny své ve štěstí, a svá léta v potěšení.N$ otvírá jim ucho, aby je káral, káže jim od zlého se odvrátit.L$ předkládá jim skutky jejich, jejich přestupky, že zpyšněli;R$Jsou-li (pak) lidé spoutáni řetězy, jsou-li svázáni provazy bídy,nU$Neodvrací od spravedlivce očí, ale ke králům je posazuje, aby na věčné časy seděli vysoko.L$Nedává živu býti bezbožnému, a chudým dává práva dojít.W'$Bůh je mocný, nikdo jím nesmí pohrdat, je mocné síly, je moudré mysli.Q$Věru, že nejsou lživé řeči moje, vědec dokonalý je před tebou!]3$Přináším své vědomosti z daleka, k důkazu, že je můj tvůrce spravedlivý.Y +$Poshov mi maličko a povím tobě, neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil!  ;$Mluvil tedy Eliu dále:M #Protož Job na jalovo ústa svá otvírá, bez rozumu mnoho mluví.^ 5#V době, kdy hněv jeho ještě netrestá, jak by nevěděl o hříchu velmi dobře?c ?#Byť i se říkalo, že ho není vidět, věc má na očích, dlužno jen čekat na něj!W'# Avšak lež je říci, Bůh že neslyší, Všemocný že nevšímá si toho._7# Takto-li křičí, nikdo jich nevyslýchá, (křičí-li) pro zpupnost bezbožníků.fE# který nás poučil více než zvířata zemská, moudré nás učinil nad nebeské ptactvo.hI# nikdo však neříká: „Kde je Bůh, můj tvůrce, který nás učí chválu zpívat v noci,X)# Pro množství utiskovatelů křičí, kvílí pro násilné rámě vladařů,mS#Člověku, jakým jsi ty, bude škodit tvá nepravost, zrozenci lidskému pomůže tvá správnost.a;#Správně-li činiti budeš, co mu dáš (tím), neb čeho z ruky tvé dostane se jemu?s_#Jestliže se proviníš, co mu (tím) uškodíš, bude-li mnoho tvých hříchů, co mu (tím) uděláš??y#Pohleď na nebesa, popatř a viz oblohu vyšší tebe.R#Já tedy odpověď dám tobě, i tvým přátelům, kteří jsou u tebe.g~G#že ses tázal, co ti to prospěje (řka): „Oč je mi lépe, nežli kdybych byl zhřešil?"`}9#Za správný-li pokládáš svůj názor, to-li zoveš „má správnost vůči Bohu",)| O#Eliu tedy opět ujav slovo řekl:\{1"%Neboť vinu na vinu kupí, mezi námi potupně mluví, pořád reptá proti Bohu."Wz'"$Kéž jest vyzkoušen Job dokonale, ježto se přel jako lidé nešlechetní!Dy"#„Bez rozvahy promlouval Job, slova jeho rozumná nejsou.Nx""Lidé rozumní se mnou řeknou, moudrý muž, který poslouchá mne:!w;"!Má (Bůh) podle tvého názoru odměňovat, že se ti nelíbí, (co činí) ? Tobě dlužno je návrhy dáti, ne mně; co tedy myslíš sobě, pověz!Vv%" pobloudil-li jsem, ty pouč mne, křivdil-li jsem, nebudu dále tak činit."Ou"Ano, nikdo nechce Bohu říci: „Budu trpět, nechci dále hřešit;St"učinil-li králem (třebas) pokrytce, člověka, který utiskuje národ.s'"Když však klidně se chová, kdo ho smí odsoudit, a když si zakryje tvář, kdo může ho kárat, ať běží o národ neb o jednotlivce,Or"aby donesli před něho nářek nuzného, aby uslyšel hlas chudých.aq;"To proto, že s tím úmyslem od něho odpadli, a žádné cesty jeho uznati nechtěli.Vp%"rozbíjí je, protože zločinci byli, mrská je před očima všeho světa.Io "Známy jsou mu totiž jejich skutky; proto podvrací je v noci,Qn"Roztřišťuje silně bez výslechu, na jejich pak místo staví jiné.Sm"Neboť není v moci člověkově, kdy má před Boha dostavit se na soud.Ul#"Není mrákot, není černého temna, kde by se skrýti mohli zločincové.Jk "Neboť na očích má cesty lidské, všecky kroky jejich vidí.wjg"Náhle umírají, o půlnoci, velmoži třesou se a pomíjejí, mizí vládce, ač nikdo ruku naň nevztáhl. i"toho, který není straníkem knížat, aniž dbá šlechtice, když s chuďasem při má, ježto jsou všichni dílo rukou jeho!ghG"Toho, jenž říci smí králi: „Odpadlíku!" toho, jenž vládce smí zváti bezbožníky,bg="Zda může vlasti, kdo právo nenávidí? Jak můžeš nejvýš spravedlivého odsoudit?Tf!"Máš-li tedy rozum, slyš, co se praví, popřej sluchu hlasu mé řeči!Te!"každý živočich pojednou by zdechl, a člověk v prach by navrátil se!Dd"Kdyby ducha svého odvolal, kdyby dech svůj k sobě vzal,[c/" Koho jiného nad zemí ustanovil, neb koho postavil nad světem, který stvořil?Pb" Ano, jistě Bůh pro nic neodsoudí, ani Všemocný nezkřiví práva.Za-" Ne, dle skutků člověka odplácí jemu, podle cest jeho každého, odměňuje.x`i" Protož, muži rozumní, poslyšte mne! Daleko budiž Boha nešlechetnost, daleko Všemocného nespravedlnost!O_" Ano, řekl: „Člověku neprospívá, přátelsky-li s Bohem žije."U^#"který se přidružuje ke zločincům, který chodí s lidmi bezbožnými.?L]"Kdo je takový člověk jako Job, který pije rouhání jako vodu,b\="k tomu, bych odsouzen byl, není důvodu, smrtelná je má střela bez všeho hříchu."Q["Řekl totiž Job: „Jsem spravedlivý, Bůh však vzal mi moje právo;IZ "Co je správné, rozbírejme, vizme mezi sebou, co dobré jest!GY"Neboť ucho vyšetřuje slova, jako hrdlo pokrmy ochutnává.BX"Slyšte, moudří, slova moje, učení, mne poslouchejte!0W ]"Eliu tedy ujav slovo, pravil také toto:NV!!pakli nemáš ty – poslyš mne; mlč, a budu tě učiti moudrosti!SU! máš-li, co bys řekl, odpověz mi, mluv, neboť rád ti za pravdu dám;RT!Pozor dávej, Jobe, a poslouchej mne, budeš-li mlčet, budu mluvit já;?Sy!duši jeho od hrobu, a jej osvítil světlem živých.^R5!Ejhle, toto všecko činí Bůh dvakrát, třikrát jednomu člověku, aby odvrátilaQ;!Vytrhl život můj, by nemusil do hrobu, ale by žila má duše světlem se kochajíc!"P!Bude na lidi hleděti a řekne: „Zhřešil jsem, ano, zkřivil jsem spravedlnost, ale podle zásluhy nedostalo se mně. O!Bude se modliti k Bohu, i bude mu milostiv; patřiti bude na tvář jeho s plesáním, neboť vrátí člověku jeho spravedlnost,RN!I bude kypět jeho tělo svěžestí, vrátí se do dnů mládí svého.M!(Bůh) se smiluje nad ním a řekne: „Vyprosť jej, ať nemusí do hrobu; našel jsem, proč bych se slitoval nad ním."qL[!Bude-li míti pro sebe posla, tlumočníka jednoho z tisíců, a ten oznámí člověku jeho povinnost,MK!blíží se ke hrobu život jeho, duše jeho k smrtelným (ranám).?Jy!vadne tělo jeho, zaniká, a holé kosti mu vynikají;RI!oškliví se životu jeho chléb, duši jeho pochoutka před tím milá;hHI!Kárá (Bůh) také (člověka) bolestí na lůžku, čině, že všecky kosti jeho chřadnou;TG!!duši jeho aby. zachránil od hrobu, a jeho život aby nepřišel na meč.NF!aby odvrátil člověka od jeho činů, aby od pýchy jej osvobodil,DE!tehdy otvírá uši lidem, učí je, výstrahu jim dává,cD?!Ve snu, ve vidění nočním, když padne na lidi tvrdý spánek, na lůžku když usnou,TC!!Bůh přece mluví jednou (takto), po druhé jinak, člověk však nedbá.VB%! Kterak jsi mohl na něj stěžovat si, že ti ke všem slovům neodpovídá?nAU! Hle, to je, v čem práva nemáš, – odpovídám ti – neboť Bůh jest větší nežli člověk.G@! do klády dal moje nohy, na všecky stezky mé pozor dává."R?! protože nalézá stížnosti proti mně, má mne za svého nepřítele,L>! „Čist jsem já a nemám viny, bez úhony jsem a prost neřesti;g=G!Řekl jsi tedy: – a já jsem to slyšel, na zvuk tvých slov měl jsem bedlivý pozor. – X<)!Hrůza přede mnou tedy ať neleká tě, ruka má na tobě těžce nespočine.^;5!Hle, také mne, jako tebe učinil Bůh, a z téže hlíny já také uštípnut jsem.L:!Jestliže můžeš, odporuj mi, připrav se, proti mně se postav!N9!(Jakože) duch Boží učinil mne, a dech Všemocného mne oživuje.V8%!Ze srdce upřímného (jdou) mé řeči, čirou pravdu rty mé budou mluvit.H7 !Hle, svá ústa otevírám, mluví jazyk můj v mých ústech.H6 !Slyš tedy, Jobe, řeči moje, na všecka slova má měj pozor!R5 Neboť nevím, zdali setrval bych, zda by, brzy nevzal mne můj Tvůrce.I4 Nebudu straniti osobě žádné, aniž člověku lichotit budu.O3 Budu mluvit, abych oddechl si, r ty své otevírat, slova se chápat._27 Nitro mé, hle, je jak mošt, jemuž neotevrou, jako mladé víno, jež měchy trhá.O1 Neboť jsem naplněn slovy, tísní mne duch můj v útrobách mých.>0w povím také já svůj díl, ukáži své vědomosti.F/ Počínám tedy, protože nemluví, stojí a neodpovídají:F. Bojí se, už neodpovídají; nemají, co by ještě řekli.V-% Ani slova neřekl proti mně, – ne jak vy jste mluvili, vyvrátím já ho.i,K Neříkejte: „Nalezli jsme moudrost (v něm), Bůh jen může ho porazit, ne však člověk!"+3 dokud mi doufati bylo možno, že něco řeknete, měl jsem pozor. Vidím však, nikdo že Joba nepřekonal, nikdo z vás řečí jeho nevyvrátil.h*I Cekal jsem totiž na vaše řeči, poslouchal jsem rozumy vaše, brzo-li najdete pravá slova;J) Proto pravím: Poslyšte mne, ukáži vám i já svoji moudrost!R( Nejsou (vždycky) staří moudří, nerozumějí starci, co právo jest.i'K ale, jak vidím, jest (ona) duch (Boží) v lidech, a dech Všemocného dává (jim) rozumnost._&7 Myslil jsem, že starší věk má mluvit, a mnohá léta. že mají moudrosti učit;;%o A ujav slovo Eliu, syn Barachelův, Buzan, řekl: Mladého jsem ještě věku, kdežto vy již starcové jste; proto jsem hlavu sklopiv ostýchal se oznámiti vám, co já vím.S$ Když tedy viděl, že ti tři nemohli odpověděti, velmi se rozhněval.h#I Eliu byl čekal, když Job rozmlouval (s přáteli), proto že starší byli ti, již mluvili.r"] na jeho přátele pak rozhněval se; proto, že nenalezli rozumné odpovědi, ale toliko Joba odsoudili.!! rozhněval a popudil se Eliu, syn Barachelův, Buzan, z rodu Ramova. Na Joba se rozhněval, že spravedlivým pravil se býti před Bohem;h  K Když přestali tito tři muži Jobovi odporovati proto, že spravedlivý býti sobě se zdál,O(místo pšenice nechať mi vzejde bodlák, místo ječmene pak trní!^5'jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši oráčů jejich jestli jsem trápil:S&Jestliže proti mně půda má křičí, pláčou-li s ní záhony její,X)%z každého kroku chci se odpovídat, a jako kníže před něj předstoupiti.Q$Jako náramek chtěl bych nositi ji, jako korunou skráň jí ovinouti,#Ó, by někdo byl, jenž slyšel by mne! – Zde můj podpis, Všemocný odpověz mi! – Kéž mám psanou žalobu odpůrce svého!zm"nebylo bát se mně velikého davu, ani děsit se potupy soukmenovců, v zátiší být, ze dveří nevycházet.fE!Přisahám: Nekryl jsem před lidmi hříchu svého, netajil ve svém nitru své nepravosti;N Venku nemusil cizinec nocovati, dveře mé pocestný mel otevřené.W'nesměli říci lidé stanu mého: “Ó, bychom mohli se nasytit masa jeho!"Rnedopustil jsem hřešit hrdlu svému, abych kletbou žádal smrti jemu;iKPřisahám: Neměl jsem radosti, padl-li nepřítel, nejásal jsem, že ho neštěstí stáhlo,\1–– Je to zločin hodný trestního soudu, byl bych zapřel Boha na výsostech.Pnedalo se tajně svésti mé srdce, abych ruku si líbal svými ústy.W'Nehleděl jsem na zářící slunce, ani na měsíc v jasu (po nebi) jdoucí;_7Neměl jsem radosti, že se mé bohatství množí, že se mnohého domohla ruka má.hIPřisahám: neměl jsem zlata za svou oporu, lesklému kovu jsem neřekl: „Naděje má jsi!"iK–– Děsil jsem se totiž Božího trestu, že bych neobstál před jeho velebností. ––R paže moje nechať od plece odpadne, rámě mé ať z kloubu vylomí se!Y +Zamával-li jsem nad sirotkem pěstí, ježto v bráně svou oporu jsem viděl:P zdá mi nežehnala jeho bedra, a vlnou ovcí mých zda nebyl zahřát?Y +Viděl-li jsem bez šatů koho hynout, viděl-li jsem chuďasa bez přikrývky,f E–– Neboť od dětství rostla se mnou soustrast, z lůna matky mé vyšla se mnou ––Ksám svou skývu nejídal jsem, jídával z ní. (také) sirotek.fEPřisahám: Chudým, co chtěli, jsem neodpíral, zrak vdovin touhou nýti jsem nenechával;RNeučinil mne v životě tvůrce jeho, neutvořil mne v lůně tentýž?iK–– Neb co bych činil, kdyby Bůh povstal k soudu, kdyby vyšetřoval, co bych mu odvětil?_7 Přisahám: Dbal jsem práva otroka svého, nebo otrokyně, když měli spor se mnou.W' oheň je to až do pekel zžírající, veškeren majetek spalující. ––N –– neboť je to nešlechetnost, zločin trestního soudu hodný;S nevěstkou jiného buď manželka má, jiní nechať skloňují se na ni;]3 Nechalo-li se srdce mé klamat ženou, že jsem u dveří přítele svého číhal:Y+co jsem zasel, nechať jiný stráví, co mi vzešlo, buď z kořene vytrháno!u~cjestliže s cesty uchýlil se krok můj, chodilo-li srdce mé za očima, a mých rukou chytla-li se skvrna:b}=–– kéž mne zváží na váze spravedlivé, a nechť zví Bůh poctivost mou ––Y|+Chodil-li jsem s úmyslem obelhati, chvátala-li, by obelstila, má noha ––Q{Zdaž on nemá na očích mé cesty, a mých kroků všech nepočítá?`z9Zda nemá zkázu pro nešlechetného, neštěstí pro ty, kdož nespravedlivě činí?lyQ–– Neb jaký úděl měl by pro mne Bůh nahoře, a jaké dědictví Všemocný na výsostech?Jx Uložil jsem závazek svým očím, na pannu že ani nepomyslím.SwObrátila se v kvílení má loutna, a má píšťala v hlasitý nářek.LvKůže má černá a odpryskává, kosti mé vyprahly od horkosti.RuSbratřil jsem se se šakaly, přidružil jsem se k pštrosům pouště.Ht Truchle chodím bez útěchy, povstávaje veřejně křičím.MsV útrobách mých vře to bez úlevy, zastihly mne časy utrpení.hrIČekal jsem totiž dobré, a přišlo mi zlé; těšil jsem se na světlo, přišla však tma.^q5Či jsem neplakal kdysi nad souženým, nebo neměla duše má soustrasti s chudým?Tp!Zda přece nevztahuje ruky, kdo padá, a kdo hyne, zda o pomoc nevolává?_o7Ano, vím to, že mne vydáš smrti, domu, v němž vše, co žije, se shromažďuje.NnVysadils mě na vichor a vezeš mne; kážeš, abych hynul v bouři.Jm Obrátils mi se v ukrutníka, tvrdostí své ruky mě stíháš.Xl)Volám k tobě, avšak neslyšíš mne, vstávám, ale neohlédáš se na mne.FkDo bláta mne uvrhl (Bůh), že jsem bezmála prach a popel.hjIHnilobou povléká tělo mé jakoby, pláštěm, jako řízou se všech stran přikrývá mne.OiV noci bolesti vrtají mi kosti, a kteří rozežírají mne, nespí.Xh)Ano, nyní se rozplývá ve mně má duše, neboť dni utrpení mnou vládnou.}gsObrátila se na mne děsná hrůza, hnána jest jako vichorem má vážnost, a jako mráček prchlo moje štěstí.LfJako široký proud vody se ženou, jako hučící vítr se valí.Le Prolamují se, aby mne zahubili, pronikají a nikdo nebrání jim.tda Na mne výrostci se pozdvihují, mohou uběhat si nohy, jak stavějí proti mně své stezky zkázonosné.Rc Ano, touly své otvírají a trápí mne; udidla přede mnou uvolňují.Ub# Štítí se mne, daleko prchají ode mne, na mou tvář se nestydí plíti.Ea Nyní jsem jim na písničku, stal jsem se jim pořekadlem.P`Plémě bláznů a bezectných lidí, jež bylo ze země vypráskáno.G_Ve chrastinách kručívají, pod trním své schůzky mají.T^!V děsných roklích jest jim bydlit, v děrách zemských nebo skalních.M]Ze společnosti jsou vyvrženi, pokřikují na ně jak na zloděje.X\)Trhají slané býlí a listy s křoví, kořen kručinkový jest jim chlebem. :O~~~=~}}||k|{=zytxwvvv_uu9ttNssWrrrFqqq,pptoooWnnn=mmmIlllFkkk'jjjizihh/gg_fffSf eeOddrcckcbNaaA```8___.^^r^]]^] \\N[[[ZNYYzXXXEWWWJVVV2VUUTT6SSSNRRRsRQQgQPPDOOOHNNN*MMLLL=KKxK*JJsJ9IIBHHH7GG>FF}FEyEDD_DCCmBB}AAmA@@u@ ??Z>>S==m=<%,Tys mne zachránil, když se lid bouřil; ustanovil jsi mne hlavou národů.Y=++Rozdrtil jsem je jako prach na větru, jako bláto na ulicích jsem je zničil.X<)*Volali, nebyl však, kdo by je vysvobodil; k Hospodinu, avšak neslyšel jich.Z;-)Nepřátel mých vydal jsi mi šíji, ty, kdo mne nenáviděli, rozprášil jsi.P:(Tys mne přepásal silou do zápasu, srazils pode mne mé protivníky.N9'Potřel jsem je, že se nemohli vzchopit, ale leželi mi pod nohama.V8%&Stíhal jsem nepřátele a dostihl jich, nevrátil jsem se, dokud nezhynuli.H7 %Prodlužoval jsi mé kroky pode mnou, a mé nohy neochabovaly.65$Tys mi poskytl svoji spásnou ochranu, a tvá pravice mne podpírala; tvoje kázeň vždy mne k dobrému vedla, tvoje kázeň – ta mne vyučovala.U5##Vycvičil mé ruce do zápasu, učinil takořka kovový luk z mých paží.M4"Rovné jelenům učinil mé nohy, a na vysoká místa postavil mne.U3#!Boha, který přepásal mne silou, a činí, že je bez poskvrny má cesta?M2 Nebo kdo je Bůh krom Hospodina, a kdo je Bůh kromě našeho Boha, 1Bůh můj – bez poskvrny jest cesta jeho, výroky Hospodinovy zčištěny ohněm; obráncem je všech, kteří doufají v něho.R0Neb tebou vytrhuji se z pokušení, a ve svém Bohu překračuji hradbu.i/KNeb ty činíš, že svítí má svíce, Pane; Bože můj, ty, osvěcuj mne v temnotách mých.O.Neb ty lid ponížený zachraňuješ, ale oči pyšných ponižuješ,W-'s vybranými vybraně si vedeš, s úskočným však podle jeho úskočnosti.Q,Neboť ke svatým se chováš svatě, k mužům bez úhony bezúhonně,g+GAno, odměnil mne Pán podle mé správnosti, a že ruce mé čisty jsou před jeho tváří.M*Byl jsem bez úhony vůči němu a své nepravosti jsem se střehl.X))Mělť jsem na očích všecka jeho práva, a jeho příkazů jsem neodmítal.W('Nebo dbal jsem Hospodinových cest, bezbožně jsem se nespustil Boha svého.]'3Odplatil mi Pán dle mé spravedlností, a podle čistoty rukou mých odměnil mne.T&!Vyvedl mne na prostranství volné, vysvobodil mne, že jsem se mu líbil.R%Přepadli mne náhle v den mé tísně, ale Hospodin byl obráncem mým.c$?Zbavil mne protivníků mých, velmi mocných a mých nepřátel; byliť silnější mne.Q#Vztáhnuv ruku s výše uchopil mne, ze spoust velké vody vytáhl mne."1Tu se ukázaly prameny vodní, odkryty byly základy zemského kruhu, žes jim počal hrozit, Hospodine, protože zavanul dech tvého rozhorlení.W!'I vyslal střely svoje a rozptýlil je, blesky své rozmnožil a poděsil je.y kTu počal Hospodin hřímati s nebe dolů, Svrchovaný vydávati hlas svůj; krupobití, a pak řeřavé uhlí.S Před zábleskem jeho obličeje mračna táhla, kroupy a řeřavé uhlí. Z temnot učinil si skrýši svoji; v kruhu kolem sebe měl svůj stánek – černající se vodstvo oblaků ve vzduchu.Q Vystoupil na cheruby a pak letěl, na perutech větrných se vznášel.E Nebesa naklonil a dolů se snesl, mrákotu maje pod nohama.zm Počal vystupovat kouř když se hněval; a oheň před jeho tváří se zanítil; uhlí se od něho rozpálilo.pYPohnula a zachvěla se země, hory v základech se rozkolísaly, zatřásly se, neb se na ně hněval.1[V soužení svém vzýval jsem Hospodina, Boha svého jsem se dovolával; i vyslyšel ze svého svatého paláce hlas můj, nářek můj před ním došel jeho sluchu.OHrůzy pekelné mne obklíčily, náhle mne překvapila tenata smrti.MObklíčily mne totiž hrůzy smrti, přívaly zloby mne poděsily.5cBůh můj je pomocník můj, budu v něj doufat; obránce můj, roh mé spásy, můj ochránce. Chválil jsem a vzýval Hospodina, a tak nepřátel svých byl jsem zbaven.T!Hospodin tvrz má jest, a mé útočiště; on je také vysvoboditel můj.+QChci tě milovat, Pane, má sílo!B Ke konci. (Žalm) služebníka Hospodinova Davida, který pronesl k Hospodinovi slova této písně v den, kdy ho vytrhl Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy. Řekl:gGJá však, jsa nevinný, patřit budu na tvou tvář, do syta na tvou velebu, až se ukáže.@yod nepřátel rukou svou Hospodine, od lidí z hlíny, jichž údělem tento život jest. Cos jim schoval, ať naplní útroby jejich, ať se tím nasytí, a zbytek odkáží dětem!dA Povstaň, Pane, postav se proti nim, sraz je; vysvoboď mne od bezbožníků mečem svým,c? Číhají na mne jak lev, jenž po lupu dychtí, a jako lvíče, které sedí v skrýši.]3 Aby mne srazili, kolem mne se shlukli, upřeně hledí, jak by mne svalili na zemi.Q  Tlustou blanou zavřeli svá srdce, ústa jejich mluví řeči zpupné.e C před lidmi bezbožnými, kteří mne sužují, před nepřáteli, kteří mne obklíčili.S Střez mne jako zřítelnici oka. ve stínu svých křídel uschovej mne,g GUčiň div milosti, spáso doufajících, kteří se skrývají u tebe před tvými odpůrci.g GJá k tobě volám, neb vyslýcháš mne, Bože, nakloň ke mně své ucho a slyš má slova.Qdokonale kráčel po tvých stezkách, takže se nekolísaly mé kroky.lQNemluví ústa má, jak lidé činívají, podle slov úst tvých cest k násilí jsem se zdržel,mSZkoušíš-li srdce mé, v noci-li vyšetřuješ, ohněm-li zkoumáš mne, špatnosti nenalézáš.]3Ó, by. vyšlo z tvých úst moje právo, neboť tvé oko zří rádo spravedlnost.} uModlitba Davidova. Slyš, Pane, právo mé, všimni si mého nářku, přijmi mou modlitbu se rtů, prostých klamu. Dáš mi poznati cesty k životu, radostí před tváří svou mne naplníš; jeť plno rozkoše v pravici tvé vždycky.kO Neboť nenecháš duše mé v podsvětí, a svému svatému nedopustíš, aby zakusil porušení.W' I plesá srdce mé a jásá jazyk můj; odpočívá též tělo mé v pokoji.H Mám Pána stále na zřeteli, maje ho po pravu, neviklám se.T!Velebím Pána, jenž mi dal rozum, k tomuť i v noci mě svědomí pudí.U~#Podíl mi připadl v rozkošném kraji; moje dědictví též mi se líbí.\}1Pán je můj dědičný podíl a kalich; tys ten, jenž úděl můj zachováváš.|Mnoho mají utrpení, kteří se za bohy jinými honí. Nebývám ve sboru jejich pro krev, jména jejich ni neberu do úst.V{%Svatým, kteří jsou v zemi jeho, těm plní podivně všecka má přání.GzŘíkám Pánu: „Bůh můj jsi ty; nemám dobra mimo tebe."`y ;Sloupový nápis. (Žalm) Davidův. Zachovej mne, Hospodine, neboť v tebe důvěřuji.xkdo svých peněz na lichvu nepůjčuje, a proti nevinnému úplatků nebere. Kdo takto jedná, nebude viklat se na věky!"wyzlomyslníka kdo zavrhuje, ale váží si ctitelů Hospodinových; přísahy, kterou se zavázal bližnímu, neruší,)vKTen, kdo upřímně smýšlí ve svém srdci, s pomluvou na jazyku nepobíhá, nečiní žádné křivdy bližnímu svému, aniž hanu vznáší na své druhy;Lu(Bůh ústy proroka:) „Kdo žije bezvadně a koná spravedlnost:t %Žalm Davidův. (Poutník před branou svatyně) „Pane, kdo smí být hostem ve tvém stánku, aneb kdo přebývat na tvé svaté hoře?",s Kéž přijde se Sionu Israelovi spása Až Pán obrat zjedná v osudu lidu svého, plesat bude Jakob, veselit se Israel.rw Pak náhle zhrozí se, neboť Pán s rodem spravedlivých; úmysly vaše s chudým se zhatí, jeť Pán naděje jeho.!q= Pána však nevzývají.dpA Jistě zmoudří všichni zločinci, kteří zžírají lid můj, jako kdyby chléb jedli,joM Všichni se od Boha odchýlili, všichni jsou zvrhlí, není, kdo by činil dobré, ani jednoho.an; Hospodin s nebe pozoruje lidské plémě, aby viděl, má-li kdo rozum, hledá-li Boha.'m I Ke konci. Žalm Davidův. Říká si pošetilec v duchu: „Není Boha." Zkažené, ohavné jsou jejich mravy, není, kdo činil by dobré, ani jednoho není.3l_ Já však v milosrdenství tvé důvěřuji, plesati bude srdce moje z tvé spásy, zpívati budu Pánu, který mi učinil dobře, opěvovat jméno Pána, Nejvyššího.tka aby snad neřekl nepřítel můj: „Zdolal jsem ho"; kteří mne sužují, plesali by, kdybych se viklal!kjO Shlédni a vyslyš mne, ó Hospodine, můj Bože, vyjasni oči moje, abych snad neusnul do smrti,=iu dlouho-li bude se vypínat nade mne nepřítel můj?Gh dlouho-li bude mít starosti duše má, denně bol srdce mé,g  Ke konci. Žalm Davidův. Dlouho-li, Pane, budeš mne dokonce zapomínat, dlouho-li budeš odvraceti ode mne tvář svou,Sf Vůkol bezbožní se potulují, ježto tvá svrchovanost množí lidstvo.\e1 Ty, Pane, budeš zachovávati nás, chrániti nás před tímto plemenem věčně.d (Žalmista:) Slova Hospodinova slova jsou ryzí, stříbro v ohni přečištěné, prosté zemin, protříbené sedmkrátc% (Hlas Boží:) „Pro bídu nuzných a nářek zubožených nyní povstanu" – dí Hospodin – „zabezpečím je, zřejmě se jich ujmu."jbM (Hrdopyšci:) Říkají: „Jazykem svým zvítězíme, máme rty, své, kdo je naším pánem?"^a5 Kéž by Pán vyplenil všeliké úlisné rty, jazyky, jež zpupné řeči mluví. .M` Neupřímně mluvívá druh druhu, úlisnými rty a dvojím srdcem.g_G (Žalmista:) Pomoz mi, Pane, neboť ubývá zbožných, neboť zmizeli spolehliví z lidstva.+^ S Ke konci, na osmé. Žalm Davidův.b]= Jeť Pán spravedlivý a miluje správnost; na to, co slušno jest, patří jeho tvář.b\= Dštít bude na hříšné ohnivé uhlí a síru; bouřný vichor bude kalich jim daný.a[; Pán zkoumá svatého i bezbožného; do duše nemá rád toho, jenž miluje špatnost.(ZI Hospodin však – ve svatém chrámu svém jest; Hospodin však – na nebesích trůní. Oči jeho na chuďasa hledí, zraky jeho zkoumají lidské plémě.^Y5 Vždyť i základy řádů tvých podvracejí, spravedlivý pak co mohl poříditi?" X Neboť, hle, hříšníci luk již natahují, kladou střely svoje na tětivu, by z temna stříleli na lidi upřímných srdcí.uWc V Hospodina skládám důvěru svou; kterak můžete mi radu dávat: „Prchni do hor, jako ptáče činí!V 5 Ke konci. Od Davida.XU) 'bys ujal se sirotka a sníženého, aby již neutlačoval smrtelník z hlíny.\T1 &Žádost ubohých vyslyšíš, Hospodine, nakloníš ucho své ku přání jejich,QS %Hospodin bude králem na věky věkův; vyhynete, pohané z jeho země.dRA $Přelom rámě hříšníka, zlovolného, buď hřích jeho stíhán, ať přestane býti."Q= #Vidíš to, neboť ty trápení a bolu si všímáš, abys jej vzal do svých rukou. Na tebe jen odkázán jest chuďas, sirotku jen ty jsi pomocníkem.[P/ "Proč by měl bezbožník pohrdati Bohem, a si myslit, že toho nebudeš stíhat?UO# !Povstaň, Pane Bože, zdvihniž se ruka tvá, nezapomínej se nad chudými!fNE Říká si v duchu: „Bůh na to zapomíná, odvrátil tvář svou, nic na věky neuvidí."}Ms uchvátil ubohého léčkou ho zadrhna. Poráží ho, že dlužno mu se krčit, padá chuďas násilnou jeho rukou.vLe oči jeho po chuďasu slídí. Číhá v úkrytu jako lev v svém houští, číhá, aby uchvátil ubohého,PK Sedává na číhané s bohatými v skrýších, aby zabil nevinného,UJ# Ústa má plná zloby, lsti a hoře, pod jazykem jeho je trýzeň a zkáza.]I3 Říká si v svém duchu: „Neviklám se, nikdy, nikdy neštěstí nestíhá mne."H' myslí si, že není Boha; poskvrněny jsou cesty jeho vždycky. Daleko jsou od něho tvé soudy, na všecky protivníky své s patra hledí.YG+ lupič si pochvaluje a pohrdá Pánem; hříšník ve své nadutosti ho nedbá,7Fi Chlubíť se bezbožník choutkami své duše,^E5 Zpupnost bezbožného chuďasa pálí; kéž se chytí do tenat, která si vymyslil!SD Proč tak daleko, Hospodine, se stavíš, odvracuješ se v čas utrpení?KC ustanov jim, Pane, učitele, aby poznali pohané, že jsou lidé.eBC Povstaň, Hospodine, ať nezpyšní člověk, ať jsou souzeni pohané před tvou tváří;ZA- Nebudeť na věky v zapomenutí chuďas, naděje ubohých nebude navždy marná.Z@- Hříšníci do pekel se vrátit musí, každý pohan, jenž na Boha zapomíná.]?3 Dal se poznat Hospodin, jenž soudil, do díla svých rukou se zapletl hříšník.> ve branách sionských z tvé spásy se těšil. Spadli pohané do jámy, svého to díla, v osidle, jež polékli, chytli se za nohy.Z=- ty, jenž mne vyzdvihuješ ze bran smrti, abych vypravoval všecky tvé chvály,<<s Milostně shlédl jsi, Pane, jak jsem byl snížen,Z;- Neboť, aby krev pomstil, vzpomněl si na ně, nezapomněl na křik ubožákův.W:' Zpívejte Pánu, jenž trůní na Sionu, zvěstujte mezi národy skutky jeho.d9A I doufají v tebe, kteří znají tvé jméno, neb neopouštíš, Pane, tě hledajících.U8# Proto jest Hospodin útočištěm chudému, pomocníkem v dobách utrpení.J7 On soudí okruh země spravedlivě, posuzuje národy dle práva.T6! Hospodin však na věky trůnit bude, postavil si trůn svůj, aby soudil.c5? Veta jest po meči nepřátel, zbořils jim města, není památky po nich jako po zvuku.[4/ Pokárals pohany, i zhynuli hříšní, jméno jejich vyhladils na věky věkův.\31 Neboť jsi provedl spravedlivě při mou, zasedíš na trůn, spravedlivý soudce.S2 Byloť ustoupit mému nepříteli; klesl a zašel před tvým obličejem.T1! chci radovati se a plesat z tebe, chci zpívat jménu tvému, Svrchovaný.\01 Chci tobě děkovat, Pane, celým svým srdcem, chci vypravovat všecky tvé divy,3/ c Ke konci. Na tajnosti syna. Žalm Davidův.S. Hospodine, Pane náš, jak podivuhodné je tvé jméno po veškeré zemi!L- nebeské ptactvo a ryby mořské, cokoli prochází cestami moře.c,?všecko jsi podřídil jeho nohám: všecek brav a hovězí skot, ano i zvířata polní;.+WUstanovils ho nad díly rukou svých,N*Učinils rovna ho bezmála andělu, slávou a ctí jsi ho korunoval.V)%co je člověk, že si ho všímáš, nebo smrtelník, že o něj pečuješ?p(YHledím-li na nebesa tvoje, jež jsou dílo tvých prstů, na měsíc, na hvězdy, které jsi upevnil,'Ze rtů nemluvňat a kojenců vyvozuješ si mocnou chválu na vzdory svým nepřátelům, bys umlčel odpůrce, protivníky.u&cHospodine, Pane náš, jak podivuhodné je tvé jméno po veškeré zemi! Jeť vysoko na nebi tvoje sláva.+% SKe konci. Pro lisy. Žalm Davidův.m$SChválit budu Hospodina podle jeho spravedlnosti, a budu opěvovat jméno Hospodina, Nejvyššího.N#Bol jeho vrací se na jeho hlavu, padá mu na témě jeho špatnost.T"!Prohlubeň vykopal a prohloubil, padl však do jámy, kterou sám učinil.W!'Ejhle, bezbožník počal špatnost, bol nosí pod srdcem a rodí zklamání.G přichystal si nástroje smrti, svoje šípy opatřil ohněm.T! Jistě že zase již meč svůj brousí, lučiště své napjal a míří,Y+ Bůh je spravedlivý soudce, mocný, zdali se nemůže rozhněvat každodenně?Z- Spravedlivá má záštita u Pána jest, který pomáhá lidem přímého srdce.yk Kéž již ustane zloba bezbožníků, a dej síly spravedlivci, Bože, ty, jenž vyšetřuješ srdce i ledví.ve Hospodin soud koná nad národy. Zastaň se mne, Pane, dle mého práva, podle mé nevinnosti staniž se mi!X)shromáždění kmenů nechť obklopí tě, a ty nad nimi ve výši se posaď.5cPovstaň, Hospodine, ve svém hněvu, vzkyp a zdvihni se proti mým nepřátelům! Procitni, abys mi pomohl, Pane, můj Bože, ty, jenž jsi ustanovil, by soud byl konán;zmať mne nepřítel stíhá a lapí, nechť i zdeptá na zemi život můj, a nechť zašlape do prachu čest mou!ucoplatil-li jsem svým škůdcům, nechať padnu, jak jsem si zasloužil, bezmocně rukou nepřátel svých,OPane, můj Bože, to-li jsem učinil, je-li nepravost na mých rukou,Raby jak lvi mne neroztrhali, když není, kdo by mne vytrhl, zachránil.fEPane, můj Bože, k tobě se utíkám, zbav mne všech, kteří mne stíhají, zachraň mne,O Davidův žalm, který zpíval Hospodinu pro slova Chusi, syna Jemini.lQ Dlužno se hanbit a hrozně se zděsit veškerým mým nepřátelům, obrátit se s hanbou rázem.J  Vyslyšel Hospodin mou prosbu, Hospodin přijímá mou modlitbu!U# Odstupte ode mne všichni zločinci, vyslyšelť Pán mé hlasité lkání.OZkalilo se hořem mé oko, zestárlo v kruhu všech škůdců svých.gGUnaven jsem svými nářky, zaplavuji co noc své lože, svými slzami smáčím svou postel.Z -Neboť, kdo ve smrti je tebe pamětliv, v podsvětí kdo tobě chválu vzdává?W 'Obrať se, Pane, a vytrhni život můj, zachraň mne pro své milosrdenství!P Také má duše je zděšená velmi, ale ty, Hospodine, dokavad . . .?_ 7Slituj se, Pane, neboť jsem zchřadlý; uzdrav mne, Pane, neb chvějí se kosti mé.Q Pane, ve svém hněvu mne netrestej, ve svém rozhorlení mne nekárej!P Ke konci. S průvodem strunových nástrojů, na osmé. Žalm Davidův.fE Neboť ty žehnáš spravedlivci, štítem své blahovůle, Pane, takořka nás obklopuješ. 9 A nechť se radují, kdož v tebe doufají, všichni nechať plesají věčně; buď s nimi, ať se honosí tebou všichni, kdož milují tvé jméno!M Zející hrob jest jejich hrdlo, ačkoli dovedou se lísat. Za svou vinu ať pykají, Bože, ať je porazí jejich plány, pro množství hříchů jejich je vyvrz, nebo tobě se vzepřeli, Pane!I  Neb není v jejich ústech pravdy, jejich srdce ničemné jest.oW Pane, veď mne ve své správnosti pro ty, kteří mi úklady strojí, urovnej před sebou mou cestu.Mně však, ježto je velká tvá milost, dovoleno vjít do tvého domu; smím se klanět u tvé svatyně v uctivé bázni před tebou.yNenávidíš všech nešlechetných, vyhlazuješ všecky lháře, muže krve a podvodníka Hospodin má v ošklivosti.V%nesmí dlít u tebe zlomyslný. Neobstojí bezbožníci před očima tvýma.mSzrána se ti představuji, a tvou pomoc očekávám. Vždyť nejsi Bůh ty, jenž nepravost miluje,G~Modlímť se k tobě zrána, Pane, vyslyš tedy volání mé;G}pozoruj, že hlasitě křičím, panovnice můj a Bože můj!L|Slovům mým popřej sluchu, Pane, povšimni si, kterak Vzdychám,8{ mKe konci. Pro tu, která dědí. Žalm Davidův.zw Klidně na lůžko uložím se a také budu spáti, neboť ty, Pane, sám se staráš, aby bydlo mé bezpečné bylo.tyaHospodine, udělil jsi srdci mému radost větší nežli bývá, kdy mají hojnost obilí, vína i oleje.Vx%„Kdo nám dá dočkati se blaha?" Vznáší se nad námi jas tvé tváře,gwGPodejte obět, jak se sluší, a mějte důvěru v Hospodina. Mnoho je těch, kteří praví:lvQJste-li roztrpčeni, nehřešte! Čím se v mysli své zabýváte, toho na svých ložích želte.ouWVězte přece, že podivuhodně Hospodin mne omilostil; Hospodin mne vyslýchá, kdykoli ho vzývám.tPokolení mužů, jak dlouho bude čest má na potupu? Proč máte zálibu ve věcech marných, a proč honíte se za lží?sKdyž jsem volal, vyslyšel mne Bůh, jenž chrání moje právo; v soužení jsi uvolnil mi; slituj se nade mnou, vyslyš mou modlitbu.Fr Ke konci. S průvodem strunových nástrojů. Žalm Davidův.Aq} U Pána pomoc jest, a nad tvým lidem tvé požehnání![p/Vždyť jsi rozbil mým odpůrcům čelisti, zuby bezbožných jsi roztříštil.koONebojím se tisíců lidu, který se vůkol mne utábořil. Povstaň, Pane, pomoz mi, Bože můj!PnKlidně jsem si lehl a usnul, a vstal jsem, ježto Pán mne podpírá.OmHlasitě volám k Hospodinu, a on mne vyslýchá se svaté hory své.Zl-Ty, však, Pane, jsi štítem vůkol mne; slávou mou, a ty hlavu mou zdviháš.Qkmnoho těch, kteří o mně říkají: „Není mu pomoci u jeho Boha."Wj'Pane, jak četní jsou, kteří mne sužují! Mnozí proti mně povstávají,Di Žalm Davidův. Když utíkal před Absalomem, synem svým.Ph můžeť snadno vzplát hněv jeho. Blaze všem, kdo doufají v něho!fgE Podvolte se přikázáním, by se Hospodin nerozhněval, ať není vaše cesta vám zkázou;Hf  Služte Hospodinu s bázní, jásejte mu s uctivým chvěním.ce? (Básník:) Ted tedy, králové, buďte moudří, přijměte výstrahu, vládcové země!Jd  Ovládej je železnou holí, a jako nádobu z hlíny je rozbij!"Wc'Požádej, a dám ti národy v majetek, a v tvé vlastnictví končiny země.sb_Hlásám výrok Hospodinův: (Hospodin:) Pravilť ke mně: „Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tě._a7(Mesiáš:) „Já přec jsem králem od něho učiněn na Siónu, jeho svaté hoře!S`Poté však mluví k nim ve svém hněvu, ve svém rozhorlení je děsí:[_/(Básník:) Ten, jenž v nebesích sídlí, se směje, Hospodin se posmívá jim.X^)(Vzbouření národové:) „Roztrhejme jejich pouta a jho jejich odvrhněme!"^]5Scházejí se králové země, vládcové se umlouvají na Pána a jeho pomazaného:N\ (Básník:) Proč se bouří národové, a kmeny kují marné plány?`[ ;Neboť Hospodin zná cestu spravedlivých, kdežto cesta bezbožných záhubou končí.ZZ /Protož bezbožní na soudu neobstojí, ani hříšníci ve sboru spravedlivých.ZY /Nikoliv tak bezbožní, nikoliv tak; ale jako pleva, již vítr se země svívá.X 'Jako strom bývá, štípený u tekoucích potoků, jenž dává ovoce časem svým, jehož listí neuvadá: všecko, co podniká, daří se.\W 3ale v zákoně Páně má zálibu svou, v zákoně jeho přemýšlí ve dne v noci,V Blaze muži, který nikterak podle rady bezbožných nechodí, na cestu hříšníků nevstupuje, ve sboru posměvačů nesedá;U#*A byl Job potom živ sto čtyřicet let, i viděl syny své a syny synů svých až do čtvrtého kolena; umřel došed velikého stáří. T *nebylo lze najíti v celé zemi ženy krásné jako byly dcery Jobovy, a otec dal jim dědičný podíl mezi bratřími jejich.IS *první dal jméno Jemima, druhé Kesia a třetí Keren-happuch;.RW* Dostal dále sedm synů a tři dcery;AQ{* Požehnal pak Hospodin konci Jobovu,více nežli počátku jeho: Nabyl totiž čtrnácti tisíc ovec, šesti tisíc velbloudů, tisíce spřežení hovězího dobytka a tisíce"oslic.3P_* I přišli k němu všichni bratři a všecky sestry jeho, jakož i veškeří jeho bývalí známí, jedli s ním v domě jeho, projevovali mu svou soustrast, těšili ho nad veškerým neštěstím, které byl Hospodin na něho uvedl a dal mu každý po jedné ovci a po jednom zlatém kroužku.O)* Hospodin také obrátil se ku pokání Jobovu, když on modlil se za přátele své. A dal Hospodin Jobovi všeho, co byl měl, dvojnásobně.N'* Odešli tedy Elifaz Temaňan, Baldad Suhan a Sofár Naamaťan a učinili, jak byl mluvil k nim Hospodin, i přijal Hospodin Joba milo stivě.*MM*Protož vezměte si sedm býků a sedm beranů, jděte k služebníku mému Jobovi, a obětujte za sebe celopal; Job pak, služebník můj, modliti se bude za vás; (toliko) pro něho nebude vám přičítána pošetilost, že jste nemluvili ke mně správně, jako služebník můj Job."ZL-*Když pak domluvil Hospodin slova tato k Jobovi, řekl Elifazovi Temaňanu: „Roznítil se hněv můj na tebe, a na dva přátele tvé, neboť nemluvili jste přede mnou správně, jako služebník můj Job.MK*Protož kárám sebe samého, a činím pokání v prachu a popelu.OJ*Prve dle doslechu toliko znal jsem tebe, ale nyní oko mé tě vidí.TI!*„Napni tedy sluch, a já budu mluvit, budu se tázat tebe, odpověz mi!"H*Kdo to zatemňoval prozřetelnost nejapnými promluvami? Protož mluvil jsem prve nerozvážně, co můj rozum nad obyčej přesahá.dGA*Přesvědčen jsem, že jsi všemohoucí, a že nemožno překazit žádný tvůj záměr.,F U*Tu odpověděl Job Hospodinovi řka:]E3)Všecko, co vysokého jest, bojí se ho; králem všech pyšných zvířat on jest.WD')Není na zemi, kdo by se vyrovnal jemu, stvořenému, aby se nikoho nebál. .UC#)Za ním svítí se stezka jeho, proud se jeví oku jak stříbrná kštice._B7)Řeku rozvlní v klokot jak vodu v kotli, činí, že jezero vře, jak v hrnci masti.LA)Pod sebou má střepiny ostré, mlátící sáňky na bahno klade. <|~~:}}}C|||0{{!zzyyNxxaxwwTvv%uuttNsshsrrFqqyq6pp~poo'nnBmmm/llxl!kkokjj`jiilhhh.gggGfff:eee+d}ccebb,aa2``3___^^]]]8\\[[nZZZ3YY'XXSWWWvWVV?UUU>n>==R<<3u& Vyslyš modlitbu mou, Hospodine, k volání o pomoc nakloň sluchu svého, nerač mlčeti k mým slzám, neboť cizinec jsem u tebe hoštěný, poutník jako všichni otcové moji.D2& pod tíží ruky tvé trestající hynu. Jestliže za to, že se prohřešuje, člověka pokutami stíháš, hyne jak pavučina duše jeho; věru jak pára je všecko pachtění lidské.-1U& Račiž odejmout ode mne své metly,K0& Oněměl jsem, neotvírám úst svých, neboť ty jsi to učinil.X/)& Ze všech mých nepravostí vytrhni mne, v pohanu nemoudrému mne nenechávej.[./&A nyní od koho čekat co? Od tebe, Pane! Vždyť je základ naděje mé v tobě!-&Věru jako stín jde životem člověk, pro nic za nic plahočí se rušně, poklady hromadí, nevěda komu to snáší.",&Na pídě, hle, vyměřil jsi dny mé, a věk můj jako nic je před tebou; věru jen pára je život každého člověka.7+g&když jsem o věci přemýšlel, i pravil jazyk můj: „Pověz mi, Pane, jak daleko do mého konce, jak jest veliký počet dnů mých, abych věděl, mnoho-li mi schází.7*i&vzplálo mi srdce uvnitř a vznítil se oheň,S)&Mlčel a ponížil jsem se nevida štěstí, ale bolest moje se obnovila;'(G&Děl jsem si: „Ostříhati budu slov svých, abych se neprohřešil jazykem; položím si do úst svojích uzdu, dokud bude bezbožník přede mnou stát.".' Y&Ke konci. Iditunovi. Píseň Davidova.D&%Přispěj mi rychle na pomoc, Hospodine, Bože mé spásy!B%%Neopouštěj mne, ó Pane, nebuď mne daleko, můj Bože!X$)%Kteří mi dobré zlým odplácejí, křivdí mi za to, že za dobrem chodím.c#?%Kteří mi zlovolně nepřejí, mocni jsou; mnoho těch, již na mne neprávem nevraží.N"%Ano, hříšnost svou hlasitě vyznávám, obavy mám pro svou vinu.M!%Neboť obávám se, že sklesnu, ježto svou bolest stále cítím.] 3%Říkám: „Ať jen se nade mnou netěší, kteří, jak klopýtnu, se vypínají.M%Neboť v tebe, Pane, doufám; ty mne vyslyšíš, Pane, můj Bože!X)%Jsem jako člověk, který neslyší, a který v ústech svých odmluvy nemá.M%Ale já jak hluchý neslyším, úst svých jak němý neotvírám.kO% Léčky mi kladou vrahové moji, škůdcové moji smlouvají zkázu, celý den lsti zamýšlejí.P% Druzi a přátelé proti mně jsou, a moji příbuzní straní se mne.W'% Srdce mi buší, síla mne opouští, světlo mých očí – i to mi uniká.P% Pane, je známa ti všecka má tužba, a mé vzdechy nejsou tě tajny.J % Sklíčen jsem a náramně snížen, bolestí srdce svého řvu.M%Jsemť uvnitř všecek zohavený, nic není zdravého v mém těle.H %Zbědován jsem a nadobro shrben, ve smutku celý den chodím.<s%Páchnou a hnisají mi rány, zaviněné nerozumem.[/%Neboť tresty mé jdou mi nad hlavu, jak břímě těžké mne nad síly tíží.jM%Zdravého nic nemám na těle pro hněv tvůj, nemám pokoje v kostech svých pro hřích svůj.M%Zarylyť se do mne tvé střely, těžce doléhá na mne tvá ruka.Q%Pane, ve svém hněvu mne netrestej, ve svém rozhorlení mne nekárej!7 k%Žalm Davidův. K připomínce. V den sobotní.b=$(Pán jim pomáhá a je vysvobozuje od hříšných, spasí je, protože doufali v něho._7$'Spravedlivých však dochází pomoc od Pána, on jest jim ochráncem za dob tísně,W '$&nespravedliví však vyhynou šmahem, po budoucnosti bezbožníků jest veta.` 9$%Šetři nevinnosti, hled na poctivost, neboť má budoucnost člověk milovný pokoje;\ 1$$i šel jsem tudy, a hle, již ho nebylo, hledal jsem ho, a nenašel po něm stopy.V %$#Viděl jsem bezbožníka velmi zpupného, rozkládal se jako libanský cedr;~ u$"Doufej v Pána a dbej cesty, jeho, i vyvýší tě, že budeš vládnouti zemí, dožiješ se záhuby bezbožníků.V%$!ale Pán ho nevydá v ruce jeho, nedá, by odsouzen byl, pohnán-li k soudu.O$ Číhá hříšník na spravedlivého, usiluje o to, aby jej zahubil;P$zákon Boha svého má v svém srdci, proto se nepodvrtnou kroky jeho.]3$Ústa spravedlivcova mluví, co moudré jest, a jeho jazyk pronáší, co správno;-$Nespravedliví budou potrestáni, potomstvo bezbožníků vezme za své; spravedlivci však budou dědit zemi, budou na věky v ní přebývati.a;$neboť Hospodin miluje spravedlivé, neopouští svých svatých, vždycky je chrání.V%$Vystříhej se zlého a čiň dobré, a tak bydli (v zemi) na věky věkův;V%$den co den je dobročinný a půjčuje, a jeho potomstvo bude požehnáním.$Mlád jsem býval a došel jsem velkého stáří, a nezřel jsem, aby byl opuštěn spravedlivý, aby potomstvo jeho chodilo žebrat;N$klopýtne-li, však se nenarazí, ježto Hospodin za ruku ho drží.R~$Hospodin dodává síly krokům člověka, líbí-li se jemu cesta jeho;e}C$neb ti, jimž žehná Pán, budou vládnouti zemí, ale kterým zlořečí, vezmou za své.m|S$Hříšník si vypůjčuje a nemůže platit, poctivec však štědrý jest a přece má co dávat;v{e$Toliko bezbožníci berou za své. Odpůrci Páně hned jak vysoké cti dojdou, hynou, pomíjejí jako dým.Pz$nebudou zahanbeni za dob zlých, a za dnů hladu do syta budou jísti.Xy)$Hospodin pečuje o dny bezúhonných, i bude dědictví jejich na věky trvat;_x7$budoutě ramena hříšníků zpřerážena, kdežto spravedlivé Hospodin podpírá.Zw-$Lepší je trocha, kterou má spravedlivec, nežli veliké statky bezbožníků;]v3$meč ten však vnikne jim do vlastního srdce, a jejich lučiště bude polámáno.uuc$Bezbožní tasí meč a luk napínají, aby skláli chuďasa, ubohého, aby pobili lidi poctivě žijící;Wt'$ avšak Hospodin jen se usmívá tomu, neboť vidí, že se blíží den jeho.\s1$ Hříšník sice smýšlí zlé proti zbožnému, a skřípe na něho zuby svými;Tr!$ ale tiší vládnouti budou zemí, a budou kochati se v množství pokoje.^q5$ Ještě jen maličko a hříšníka nebude; nadarmo budeš pídit se po jeho stopě;Xp)$ Neboť zločinci budou vyhlazeni, kdo však doufají v Pána, budou mít zemi.Vo%$Přestaň se hněvati a zanech zlosti, nehorši se, toliko k zlému to vede.n$Tiše buď poddán Pánu a čekej na něho; nehorši se na toho, komu je dobře, na člověka, jenž jedná nešlechetně.Ym+$učiní, že vzejde právo tvé jako slunce, a tvá spravedlnost jak o poledni.Ml$Poruč Hospodinovi svůj osud, doufej v něho a on všecko spraví:Rk$Hledej své potěšení v Hospodinu, i dá tobě žádosti srdce tvého.Xj)$Doufej v Hospodina a čiň dobré, přebývej v zemi a poctivě živ se z ní.Qi$Neboť jako tráva rychle zvadnou, a jako zelená bylina brzy sklesnou.fh G$Od Davida. Nehorši se pro ty, již páchají zlo, nežárli na ty, kteří nepravost činí.ggG# Kéž padnou konečně, kteří páchají nepravost, kéž jsou sraženi, by nemohli povstat!Uf## Kéž se noha zpupná nedotkne mne, a ruka hříšná kéž mne nevyhání!be=# Zachovej milost svou těm, kteří milují tě, a svou spravedlnost upřímným srdcím.Od# Neboť u tebe jest pramen života, a v tvém světle vidíme světlo.Vc%# Rozjařují se nadbytkem domu tvého, a proudem rozkoše své napájíš je.ebC#Ó jak hojná je tvá milost, Bože, že lidé ve stínu křídel tvých mohou se skrývat!ay#spravedlnost tvá jak nejvyšší hory, soudy tvoje jako nejhlubší moře; lidem i zvířatům pomáháš, Hospodine.S`#Hospodine, až k nebi jde tvá milost, a tvá věrnost jde až po oblaky:_#Na nepravost myslí na svém lůžku, dává se na každou cestu, jež není dobrá, toho, co zlé jest, nemá v nenávisti.Y^+#Slova úst jeho nepravost a lest jsou, nechce mít rozum, nechce dobře činit.P]#Ona totiž se zamlouvá zraku jeho, a tak hřeší a jest nenáviděn.X\)#Bezbožný posedlý jest nepravostí, bázeň Boží nic není v očích jeho.6[ i#Ke konci. Od Davida, služebníka Hospodinova.SZ"Jazyk můj bude hlásat tvou spravedlivost, kterýkoliv den tvou chválu.!Y;"Nechať plesají, jásají, kteří přejí mému právu, a nechať říkají stále: „Veleslaven budiž Hospodin," kteří přejí blahu sluhy jeho.X3"Ať se zahanbí a zastydí vesměs, kteří z mého neštěstí mají radost; hanbou a potupou zahaleni buďtež, kteří proti mně se vypínají!dWA"říci si: „Sláva, sláva, to jsme si přáli!" aby nemohli říci: „Zhltli jsme ho!"]V3"Veď mou při, jak jsi spravedliv, Pane, můj Bože, aby nemohli nade mnou jásati,WU'"Rychle vstaň, bys hájil práva mého, Bože můj a Pane, bys vedl při mou.OT"Vidíš to, Hospodine, nemlč k tomu, Pane, daleko ode mne se nestav.YS+"šklebí na mne svá ústa říkajíce: „Sláva, sláva, již to tady máme!"pRY"Neb jejich řeči nemilují míru, ale proti pokojným občanům země vymýšlejí úskočné plány;mQS"Neplesej nade mnou, kdo na mne neprávem nevraží, nemhourej očima, kdo na mne pro nic štíří.ZP-"Budu tě velebit v shromáždění valném, v lidu četném chváliti budu tebe.zOm"Pane, dlouho-li na to budeš hledět? Od jejich zločinnosti vysvoboď mne, od těch dravců jedinkou mou duši.oNW"trhají mne jazyky ustavičně; pokoušejí mne, pustě se posmívají, vyceňují na mne svoje zuby.PM"Z pádu mého se těší a srotili se, srotily se na mne náhle metly;hLI"jako k příteli, k bratru jsem se choval, jak truchlící pro matku smutkem byl. jsem shrben.K " Já přec když nemocni byli, jsem oblékal žínici, postem jsem se umrtvovat hleděl, a má modlitba v lůno mé se vracela;PJ" Odměňují se mi za dobré zlým, působí, že se cítím opuštěn.TI!" Vystupují proti mně svědkové lživí, dotazují se mne, o čem nevím.$HA" všecky kosti moje nechať řeknou: „Hospodine, kdo je podoben tobě, jenž trháš slabého z ruky silnějšího, bídného chuďasa z ruky lupičovy?"NG" Duše má však ať se veselí z Pána. ať se raduje z pomoci jeho;pFY"záhuba je stihni znenadání, léčka, kterou skryli, ať je polapí, a do té jámy ať sami padnou!]E3"Polékliť neprávem na mne zhoubné své osidlo, bez příčiny vykopali mi jámu;QD"budiž cesta jejich tmavá a kluzká, a posel Hospodinův ať je žene!PC"Ať jsou jako plevy, ve vichoru, a posel Hospodinův ať jimi zmítá;B'"Nechať zahanbí a zastydí se. kteří o život mi ukládají; kéž se musí obrátit na útěk s hanbou, kteří mne zahubit zamýšlejí.A"Vezmi také kopí a zastup cestu, postav se proti těm, kteří stíhají mne, a rci duši mé: „Spása tvá jsem já!"K@"Rač se chopit puklíře a štítu, pozdvihni se, abys pomohl mi.d? C"Od Davida. Odpírej, Hospodine, odpůrcům mým, bojuj s těmi, kteří proti mně bojují._>7!Zachrání Hospodin duše svých služebníků, nezajde žádný, kdo doufá v něho.W='!Hříšníků však smrt je hrozná, zajdou, kteří nenávidí spravedlivce.R<!Chrání Hospodin všecky jejich údy, ani jediný z nich nebude zlomen.V;%!Mnoho mívá soužení spravedlivec, ale z nich všech vytrhne jej Hospodin.[:/!Blízko jest Hospodin těm, jimž puká srdce, a lidem zdrceného ducha pomáhá.^95!Spravedlivá volají, a Pán je vyslýchá, ze všech jejich tísní je vysvobozuje.c8?!ale tvář Páně proti těm, kteří zlé činí, aby vyhladil ze země památku jejich.W7'!Oči Páně jsou nad spravedlivými, a jeho uši kloní se k prosbám jejich;X6)!Uchyl se od zlého a čiň, co je dobré, hledej pokoje, ano, hoň se za ním.O5!Zdržuj svůj jazyk ode všeho zlého, a tvé rty ať nemluví klamu.^45! Kdož by si nepřál, aby mohl žíti, kdož by nechtěl zažíti dnů šťastných?O3! Pojďte, synové, a poslyšte mne, bázni Páně budu vás vyučovat._27! Boháči strádají a hynou hlady, . těm však, již hledají Pána, neschází nic.S1! Bojte se Pána všichni jeho svatí, nemáť nedostatku, kdo se ho bojí.[0/! Okuste a vizte, jak dobrý jest Hospodin, blaze člověku, který v něho doufá.U/#!Anděl Hospodinův táboří kolem těch, kteří se ho bojí a vytrhne je.Y.+!Tento chuďas volal, a Pán ho vyslyšel, ze všech jeho tísní ho vysvobodil.Y-+!Pohlédněte k němu, i budete zářit, nebude třeba vaší tváři se rdíti.Z,-!Hledal jsem Hospodina, i vyslyšel mne, a ze všech úzkostí, mých vytrhl mne.J+ !Zvelebujte Hospodina se mnou, vyvyšujme jeho jméno společně.S*!Pánem chlubiti se bude má duše, aby to slyšeli ubozí a měli radost.[)/!Velebit chci Pána každého času, vždycky budiž chvála jeho v mých ústech.h( K!Od Davida, když se přetvářel před Achimelechem, a když byv od něho propuštěn, odešel.J' Budiž tvá milost nad námi, Pane, jako důvěru máme v tobě.N& Ano, z něho se těší nám srdce, a v jeho svaté jméno doufáme.J% Duše naše na Pána čeká, jeť on pomoc naše a štít náš.J$ smrti by vychvátil duše jejich, a jim život zachoval v hladu.X#) Hle, oko Páně jest nad jeho ctiteli, nad každým, kdo v jeho milost doufá,U"# V koně nelze spásu skládat, přes velkou sílu svou nemůže zachránit.R! Nic král nezmůže s velkým vojskem, aniž obr množstvím své síly.S  ten, který učinil srdce každého, který ví o každém skutku jejich.S S místa, kde má své sídlo, hledí na všecky, kteří na zemi bydlí,E S nebes Hospodin se dívá, vidí veškero plémě lidské.P Blaze národu, jehož Bůh Pán jest, lidu, který za svůj si zvolil.\1 Úradek Páně však zůstává na věky, co myslí v srdci svém od rodu do rodu.pY Hospodin maří záměry národů, a v nic obrací úmysly pohanů. Hatí, o čem se usnesli vladaři.P neboť on řekl a všecko tu bylo; on dal rozkaz, a všecko tu stálo.S Boj se Pána všecka země, chvěj se před ním každý, kdo na světě,H Hromadí jako do měchu moře, do skladišť uschovává vody.U# Slovem Páně jsou nebesa stvořena, a dechem úst jeho moc jejich všecka.H Miluje právo a spravedlnost, milosti Páně plná jest země.R Neboť jest upřímné slovo Páně, a všecky činy jeho jsou věrnost.J Zpívejte mu píseň novou, hrejte dovedně, mohutným hlaholem.G Děkujte Pánu citerou, hřejte na harfu o desíti strunách._ 9 Žalm Davidův. Plesejte spravedliví z Pána, slušíť upřímným zpívati chválu.[/ Těšte se z Pána, plesejte, spravedlivci, jásejte všichni upřímného srdce!a; Mnoho metel hříšníka stíhá, kdo však v Hospodina doufá, toho milostí zahrnuje.) Nebuďte jako kůň neb jako mezek, kteří rozumu postrádají, jimž musíš uzdou a ohlavím čelisti sevřít, sice nepřiběhnou k tobě.`9„Budu ti svítit na cestu, po níž máš kráčet, upřeny budou na tebe oči mé." Tys má záštita před soužením, jež mne se všech stran obklopuje, radosti má, vysvoboď mne od těch, kteří mne obkličují!n UProto modli se k tobě každý zbožný za dob potřeby; ani v potopě množství vod ho nezasáhne.> uVyznal jsem se ti ze svého provinění, nepravost svou jsem ti nezakrýval. Řekl jsem: Vyznám se Hospodinovi ze své nespravedlnosti. Tys mi odpustil bezbožnost hříchu mého.e CTížilať mne ve dne v noci tvá ruka, svíjel jsem se ve své bídě, jako tmy pobodaný.M Že jsem se tajil, chřadly mi kosti, neboť celý den jsem úpěl.LBlaze, komu Pán viny nepřičítá, a v jehož duchu není klamu.p [Od Davida, poučná píseň. Blaze, jimž odpuštěny jsou nepravosti, a jimž prominuty jsou hříchy.U#Vzmužte se a buďte srdnaté mysli všichni, kteří doufáte v Hospodina!Milujte Pána všichni svatí jeho: neboť věrné opatruje Hospodin, plně však odplácí těm, kteří zpupně si vedou.#?Já totiž myslil jsem ve svém rozrušení, že jsem zapuzen s tvých očí, ale tys vyslyšel hlasitou modlitbu moji, když jsem o pomoc k tobě volal.a;Pochválen buď Hospodin, že mi prokázal zázračně svou milost v hrazeném městě! Zastíráš je clonou svojí tváře, aby jim nemohli úklady strojit lidé, skrýváš je v stánku svém jazykům hašteřivým./WJak velké množství tvé slasti je, Hospodine, kterou schováváš těm, již bojí se tě, a kterou chystáš doufajícím v tebe před očima veškerého světa.mSnechať oněmějí prolhané rty, které mluví proti spravedlivci , drze, nadutě a uštěpačně.dAPane, ať nejsem zklamán, neb tě vzývám; bezbožní ať se zklamou a do pekel táhnou;S~Vyjasni tvář svou na svého služebníka, a svou milostí mě zachraň.V}%Ve tvých rukou jsou osudy moje. Vychvať mne z ruky škůdců a stihatelů.N|Já však doufám v tebe, Hospodine, prohlašuji: Bůh můj jsi ty!.{7Ano, slýchám, jak mnozí proti mně šeptají, se všech stran mne obkličují, společně na mne se smlouvajíce, radíce se, jak mi vzít život.Uz# mizí má památka s myslí jako mrtvý, tolik jsem, co nádoba pokažená.$yA Všem svým nepřátelům jsem na potupu, sousedům svým odporný jsem, na postrach svým bývalým známým, a kdo mne uvidí venku, prchá přede mnou;x} ano, schází bolestí můj život, a má léta od úpění. Zlomena jest bídou moje síla, a mé kosti vyprahlé jsou.]w3 Smiluj se nade mnou, Pane, neb je mi úzko, chřadne hořem oko mé, duše i tělo;cv? žes mne nesevřel rukou nepřítele, ale žes postavil na volné prostranství nohy mé.zumplesat a jásat budu z milosti tvé, že jsi shlédl na mé ponížení, že jsi z tísně vysvobodil duši mou,Vt%Nenávidíš ctitele nicotných bůžků, já však v Hospodina důvěřuji;Xs)V ruce tvé poroučím ducha svého, ty mne zachráníš, Pane, Bože věrný.Tr!Vyvedeš mne z osidla, jež na mne skryli, protože jsi moje útočiště.^q5Ano, skála má a pevnost jsi ty, pro jméno své budeš mě vodit a pečovat o mne.p5Račiž nakloniti ke mně své ucho, rychle pospěš, abys mne vytrhl. Rač mi býti skalou útočištnou, pevností, ve které bych ochrany došel.ro]K tobě, Hospodine, se utíkám, nedej mi na věky zahanbenu býti, pro svou spravedlnost mne vysvoboď!1n _Ke konci. Davidův žalm. Pro vzrušení.[m/ aby ti pěla má duše a nezamlkla. Pane, můj Bože, na věky budu tě chválit.\l1 Obrátils mi kvílení mé v radost, roztrhls žínici mou a dals mi pás veselí,Tk! I slyšel Pán a slitoval se nade mnou, Hospodin se stal mým pomocníkem.rj] „Jaký zisk z krve mé bude, když do hrobu klesnu? Bude tě slavit prach, neb hlásat tvou věrnost?"Oi Tu jsem volal k tobě, Hospodine, k tobě Bohu svému jsem se modlil:h}Pane, svou milostí upevnils mé bydlo. Pak jsi však odvrátil ode mne obličej svůj, i byl jsem všecek zkormoucený.GgJá tedy myslil jsem v štěstí svém: „Nikdy se nepohnu.".fU„Neboť jen chvilku trestá v rozhorlení, celý však život trvá jeho milost. K večeru na návštěvu zavítá nářek, ale ráno již nastává zase radost."He Žalmy pějte Pánu svatí jeho, oslavujte svaté jméno jeho!idKHospodine, vyvedl jsi mne z podsvětí, zachránils život mi z těch, kteří do hrobu klesli.QcHospodine, Bože můj, volal jsem k tobě, a tys ráčil mne uzdraviti.cb?Vyvyšuji tě, Pane, neb vysvobodils mne; nenechals nepřátele mé těšit se nade mnou.7a kŽalmová píseň. K posvěcení Davidova domu.``9 Ó, by dal Hospodin sílu svému Lidu, ó, by obšťastnil Hospodin lid svůj pokojem!X_) Hospodin již nad potopou trůnil, a tak jako král trůní Hospodin na věky.^y Hlas Hospodinův k potratu pudí laně, svléká s listí husté lesy, a přec v chrámě jeho vše volá: „Sláva!"U]#Hlas Hospodinův rozechvívá pustinu, rozechvívá Hospodin poušť Kades.1\]Hlas Hospodinův štěpí plameny ohně.M[Do skoku uvádí jak tele Liban, a Širjon jako mladičkého zubra.VZ%Hlas Hospodinův rozštěpuje cedry, rozštěpuje Hospodin cedry, libanské.QYHlas Hospodinův duní velemocně, hlas Hospodinův nádherně se nese.}XsHlas Hospodinův rachotí nad vodami, Hospodin, Bůh velebnosti, hřímá, hřímá Hospodin nad spoustami vodstva.Wpřineste Hospodinu čest a slávu, přineste Pánu čest, jeho jména hodnou, padejte před Pánem ve svaté síni jeho!V }Žalm Davidův. Ke konci (slavnosti) stánků. Přineste Hospodinu, synové Boží, přineste Hospodinu beránky mladé,gUG Spasiž lid svůj, Hospodine, požehnávej dědictví svému, pas a zdvíhej ho až na věky.ETPán je síla lidu svého, spasná tvrz svého pomazaného.SPán je síla má a štít můj, v něho doufalo mé srdce. Pomoženo mi, tělo zas vzkvétá, radostně jej budu chválit.BRŽehnáno buď Hospodinu, neboť slyšel hlas mé prosby.dQANechtějíť rozumět skutkům Páně, ani dílům jeho rukou. Zkaziž je a nevzdělávej! P Dejž jim podle skutků jejich, a podle zloby úmyslů jejich. Podle činů rukou jejich dejž jim, odplať jim, co zasloužili. ONezahlazuj s hříšníky mne, s těmi, kteří páší neřest, mluví mírumilovně k bližním, ale zloba je v srdcích jejich.NVyslyš, Pane, hlas mé prosby, když se hlasitě modlím k tobě, když své ruce pozdvihuji, k svaté velesvatyni tvé.M /Žalm Davidův. K tobě, Hospodine, volám, Bože můj, neodmlčuj se mi, bych nebyl, kdybys nemluvil na mne, jako ti, kteří klesají do hrobu.bL=Doufej v Hospodina! Mužně jednej, nechť se vzmuží tvé srdce, a doufej v Hospodina!?Ky Věřím a vidím dobrotu Hospodinovu v zemi živých!Jw Nevydávej mne zvůli mých protivníků, neboť povstali proti mně svědkové lživí, soptí násilím proti mně.cI? Ukazuj mi, Hospodine, svou cestu, a rač voditi mne po rovné stezce pro mé nepřátele.DH Neboť otec i matka mne opustili, ale Pán se mne ujímá.G3 Neodvracuj ode mne své tváře, neodchyluj se ve hněvu od svého sluhy, buď mým pomocníkem! Nezavrhuj mne a neopouštěj, Bože, můj spasitel[F/K tobě mluví mé srdce, hledá tě tvář má, po tváři tvé, Pane, toužím.OEVyslyš, Pane, hlasité volání mé, slituj se nade mnou, slyš mne!$DAna skálu mne zdvíhá. Proto pozdvihuje se má hlava nad mé nepřátele; obcházím a podávám v jeho stánku obět díků, zpívám a hraji Hospodinu.lCQNeboť ukrývá mne ve svém stánku, v dobách utrpení; opatruje mne v úkrytu svého stánku, .FBJednu věc jen žádám na Hospodinu o tu usiluji: abych směl přebývat v domě Hospodinově všecky dny života svého, abych směl okoušet Hospodinovu rozkoš, dumati v jeho chrámě.AByť i tábor vojska proti mně povstal, neleká se mé srdce. Kdyby se zdvihla proti mně i válka, já přece jen doufám. @ Když se přibližují ke mně škůdci, aby hryzli mé tělo, kteří mne sužují, nepřátelé moji, sami slábnou a padají.*? OŽalm Davidův, prve než byl pomazán. Hospodin je světlo mé a spása má, koho bych se měl báti? Hospodin jest ochránce mého života, koho bych se lekal?W>' Noha má stojí na ploše urovnané, ve sborech budu tě chválit, Hospodine!X=) kdežto já ve své nevinnosti kráčím. Vysvoboď mne, budiž milostiv mně!W<' na jejichžto rukách lpí hanebnosti, a jejichž pravice úplatků je plná,W;' Nezahlazuj mne s bezbožnými, Bože, neber mi život s lidmi lačnými krve,\:1Hospodine, miluji skvostný dům tvůj, místo, na kterém velebnost tvá sídlí.Q9abych slyšel hlasitou chválu tebe a všecky zázraky tvé vypravoval.O8Nevinen jsa mohu si ruce mýti, a tvůj oltář obcházet, Hospodine,M7Nenávidím společnost zlomyslných, s bezbožnými nestýkám se.B6Nesedávám s lidmi falešnými, s úskočníky neobcuji.d5ANeboť tvou milost stále mám na zřeteli, a chodím po tvých cestách vždycky věrně.X4)Zkus mne, Hospodine, a vyzkoumej mne, ohněm vyšetři ledví má i srdce mé.y3 mKe konci. Žalm Davidův. Zastaň se mne, Pane, neboť já v nevině kráčím v Hospodina doufaje neochvějně.:2oVysvoboď, Bože, Israele ze všech jeho tísní.W1'Dobří a spravedliví přilnuli ke mně, protože jsem důvěru měl v tebe.Z0-Opatruj mi život a vysvoboď mne, ať nejsem zahanben, nebo v tebe jsem doufal.\/1Pohleď, jak mnoho jest mých protivníků, a jak nespravedlivě nevraží na mne.\.1Popatř na mou bídu a na mou nesnáz, a vše, čím jsem se provinil, mi promiň.N-Velmi mnoho má úzkostí mé srdce. z mojich utrpení vyprosti mne.R,Shlédni na mne a nade mnou se smiluj, neboť opuštěn a zubožen jsem.Z+-Oči mé na Pána stále upřeny, jsou, neboť on vyprostí z léčky nohy moje.T*!Přítelem jest Pán těm, kdo se ho bojí, oznamuje jim svá zaslíbení.^)5 On sám hoví si ustavičně v štěstí, a jeho potomstvo dědičně vládne zemí.S( Který člověk bojí se Hospodina, toho poučí, kterou cestu má volit.R' K vůli svému jménu, Hospodine, odpusť mou vinu, neboť veliká jest.m&S Veškery cesty Páně jsou milost a věrnost těm, kteří smlouvy s ním a jeho příkazů dbají.K% Vodí chuďasy ve spravedlnosti, vyučuje ubohé svým cestám. .Q$Laskavý a upřímný Hospodin jest, protož ukazuje zbloudilým cestu. #Čím jsem se v mládí provinil, nevzpomínej. Podle svého milosrdenství ty bud! mne pamětliv, pro svou dobrotivost, Hospodine.Y"+Vzpomeň, Pane, na svá slitování, a na své milosti, že jsou od věčnosti.{!oVoď mne ve své pravdě a poučuj mne, neboť ty jsi Bůh, jenž pomáhá mi. V tebe také doufám po celý den.z mzahanben bude, kdo pošetile hřeší. Cesty své, Hospodine, ukazuj mi, po svých stezkách chodit mne vyučuj.gGať mi se neposmívají škůdcové moji! Vždyť žádný, kdo v tebe doufá, nedojde hanby,KHospodine, Bože můj. V tebe doufám, nedej, abych byl zahanben;@ }Ke konci. Žalm Davidův. K tobě pozdvihuji mysl svoji,\1 „Kdo je ten král slávy?" „Hospodin, Bůh zástupů, on je ten král slávy."kO „Zdvihněte, knížata, brány své, zvyšte se brány věčné, by, mohl vejít král slávy."\1„Kdo je ten král slávy?" „Hospodin silný a mocný, Hospodin mocný v boji."jM„Zdvihněte, knížata, brány své, zvyšte se brány věčné, by mohl vejít král slávy."STo je pokolení těch, kdož ho hledají, hledají tváře Boha Jakobova.W'Tomu se dostane požehnání od Pána, a milosrdenství od Boha, spásy jeho. Kdo má nevinné ruce a čisté srdce, ten, kdo nepozdvihuje k nicotám mysli své, aniž přisahá lstivě bližnímu svému.Z-Kdo smí vstoupit na horu Hospodinovu a kdo smí státi na svatém místě jeho?W'Neboť on nad moře položil základy její, a nad proudy pevně ji udržuje.  První den po sobotě. Žalm Davidův. Hospodinova souš jest i s tím, co ji plní, pevnina a všichni, kteří sídlí na ní.Milostivost tvá jen bude mne provázet po všecky dny mého života; vždyť budu přebývat v Hospodinově domě časy veledlouhé.Vystrojuješ hostinu před mou tváří, navzdor mým protivníkům. Pomazáváš olejem mou hlavu, plná má číše jak vzácná jest!#I když mi projít jest údolím stínu smrti, nebojím se zlého. Neboť ty, jsi se mnou; kyj tvůj a hůl tvá – ty jsou potěchou mou.b=duši mou občerstvuje. Provádí mne po stezkách spolehlivých, k vůli svému jménu.^5kde pastvy, hojnost, tam lehat smím. K vodě, kde možno si odpočinout, mne vodí;D  Žalm Davidův. Pán je můj pastýř, netrpím nedostatku; ) Hlásán bude Pán pokolení příštímu, to pak bude spravedlnost jeho vyprávět lidu, který narozen bude, že totiž Hospodin ji dokonal.N Duse má též bude jemu žíti, a mé potomstvo bude jemu sloužit.u cJemu jen holdovat budou všichni velmoži země, před ním se sklánět všichni, kdož do prachu padají.R Neboť Hospodinovi přísluší kralovati, on bude panovati nad národy.~uNa paměti to majíce obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, budou se klanět mu všichni kmenové pohanů.{Jísti budou chudí do sytosti, a budou chválit Pána, kteří ho hledají; žít budou srdce jejich na věky věkův.`9Z tebe vyplyne chvála má ve valném sboru, sliby své plnit budu před jeho ctiteli.(Iboj se ho všecko potomstvo Israelovo. Neb nepovrhl, nezhrdl prosbou chudého, neodvrátil obličeje svého ode mne, když jsem volal k němu, vyslyšel mne."[/„Kteří se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko potomstvo Jakobovo slav ho,`9Pak budu vypravovat jméno tvé bratřím svým, ve shromáždění tě budu chválit:ORač mne vysvobodit od lví tlamy, od rohů zubrů poníženého mne.QVychvať meči, Bože, žití moje, moci psa to jediné, co mi zbývá.X)Ty však se, Hospodine, nevzdaluj mne, ty má sílo, pospěš mne zachrániti.Erozdělují sobě roucho moje, o můj oděv metají si los.N~Mohou sčítat všecky moje kosti, mohou kochati se pohledem na mne,s}_Neboť množství psů mne obkličuje, rota lidí zločinných obléhá mne; zbodli ruce mé i nohy moje.x|iVyprahla jak střepina má síla, a můj jazyk k podnebí mi přilnul; ano, do prachu mrtvých ukládáš mne.{yJako kdybych z vody byl, roztěkám se, rozvazují se mi všecky kosti, jako vosk se mi rozplývá srdce v mém těle. Dv~~|}}]}||,{{ zGyysy%xxwww vvVuunuttMsss+rrr=qqcpp6ooJnn^mm^llhkk`jjiihhhDgggHfff>l>H==f=<<;;H:::B999C88u877=66V6'55{544433&22611x100$$|$#p"""(!!y! cKE927hR[;0q 4H51z&9- l " o B@-Aj;wFTz!=Toliko v Bohu odpočívej, má duse, neboť od něho mi přichází pomoc..y Y=Ke konci. Pro Idutuna. Žalm Davidův.Tx!< I budu zpívati jménu tvému na věky, abych plnil sliby své den co den.jwM<Nechať trůní věčně před Boží tváří, ustanov milost a věrnost svou, ať ho chrání.[v/<Ke dnům královým mnoho dnů rač přidat, budiž věk jeho na mnoho pokolení.`u9<Ano, ty Bože, vyslýcháš mou modlitbu, vracíš dědictví ctitelům jména svého.ktO<Dej, bych sídlit směl ve stánku tvém věčné, abych byl chráněn v úkrytu tvých křídel!Os<neboť ty jsi útočiště moje, opevněná věž před nepřítelem.r{<Z dálných končin země k tobě volám, neboť srdce moje sevřeno jest. Postav mne vysoko na skálu, tam mne zaveď,Pq<Poslyš, Hospodine, kterak úpím, nakloň ucho svoje k modlitbě mé!@p }g8Osidlo připravili mojim nohám, zdeptat chtěli moji duši, vykopali na mne jámu, avšak sami do ní padli.R=8Rač se povznést, Bože, nad nebesa, velebnost tvá nad veškerou zemi!y<k8mezi lvy mi život zachovává. Lehám si mezi lidmi, jejichžto zuby kopí a šípy, a jazyk ostrý meč jest.|;q8Posílá s nebe a vysvobozuje mne, zahanbuje ty, kteří se na mne sápají. Sesílá Bůh milost svou a věrnost,R:8Dovolávám se Boha, Nejvyššího, Boha, který vždy dobře mi činí..9U8Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se nade mnou, neboť ty jsi útočiště mé duše, do stínu tvých křídel se utíkám, dokud nepřestane bezbožnost řádit.n8 W8Ke konci (Notou) „Nezahubiž". Od Davida na sloupový nápis. Když utekl před Saulem do jeskyně.7'7 Neboť jsi vytrhl ze smrti mou duši, ano i nohy mé uchránil jsi pádu, abych žíti mohl Bohu libě ve světle mezi těmi, kteří žijí.g6G7 Na mně jest, Bože, bych splnil, co jsem ti slíbil; budu ti tedy přinášet oběti díků.5)7 O Boha opřen jsa velebím sliby jeho, O Pána opřen jsa velebím, co řekl. V Boha důvěru maje nebojím se, co by mi mohli učiniti lidé? 4 7 Pak bude škůdcům mým na útěk se dáti; budu-li volati k tobě ustavičně, přesvědčím se o tom, že Bůh je při mně.37 Ty přece máš spočítané svízele mé, slzy mé uložené před svou tváří, a cos mi slíbil, zapsané ve své knize.Z2-7Jak by ti ujít mohli ti bezbožníci? Ve svém hněvu tlupy ty sraz, ,ó Bože.U1#7Rotí se, číhají, slídí po mé patě, protože o život mi ukládají.^057Celý den můj stav jen mi stěžují, všecky myšlenky jejich čelí k mé zkáze.u/c7o Boha opřen jsa velebím sliby mi dané. V Boha důvěru maje nebojím se. Co by mi mohli učiniti lidé?4.c7Kdykoliv mne co děsí, já v tebe doufám,d-A7Šlapají po mně nepřátelé den celý, věru mnoho je těch, kteří proti mně brojí.\,17Smiluj se. Bože. neb šlapají po mně lidé; celý den mne sužují útočníci.+ y7Ke konci. Pro lid. který jest od svatých vzdálen. Od Davida na sloupový nápis. Když ho jali Filišťané v getu.*6Ano, ty Bože, uvrhneš je do jámy zkázonosné; lidé krve a klamu nedojdou do pola věku svého; já však smím doufati v tebe, Pane!r)]6Starost svou slož na Hospodina, onť bude o tebe pečovat; na věky nedá, by spravedlivec kolísal se.}(s6Lesknou se máslem ústa jeho, ale válku má v srdci; slova mu linou lépe než olej, jsou to však tasené meče.?'y6Vztahuje ruku svou na přítele, przní svoji smlouvu.~&u6Bůh bude slyšet a pokoří je, ten, jenž od věků vládne. Oni totiž nechtějí zmoudřet, aniž bojí se Boha.%}6i popřeje sluchu mému nářku, a zjedná mi pokoj od těch, kteří se blíží ke mně, a kterých mnoho mám vůkol.9$m6Večer, ráno i o poledni budu lkát a vzdychat,?#y6Já však Boha se dovolávám, Hospodin vyslyší mne."6Kéž na ně náhle přikvačí smrt, ať klesnou do hrobu v plné síle, nebo zloba je v příbytcích jejich i v srdcích.T!!6jenž jídals lahodné pokrmy se mnou, v dům Boží svorně jsme chodili.< s6ale tys to, společník můj, rádce a důvěrník,r]6 Ano, kdyby mi nepřítel klinul, snesl bych to, kdyby se vypínal nade mne odpůrce, ukryl bych se snad;P6 a samá nespravedlnost; nechce zmizet z ulic jeho bezpráví a úskok.]36 Obcházejí je ve dne v noci po zdech městských, zkáza a bída zavládla v něm,Q6 Zmať, Pane, rozděl jim jazyky, vidímť ve městě násilí, rozbroj.V%6 Rychle bych prchal na místo spásy své, před prudkým vichrem a bouří.";q6ano, daleko bych uletěl, v pustině bych zůstal.U#6Pravím si: „Ó, bych měl křídla jako holub, letěl bych do bezpečí;9m6Strach a hrůza popadá mne, temno mne zahaluje.E6Srdce mé se svírá ve mně, smrtelná hrůza mne napadá.wg6děsí mne hlas nepřítele, násilí bezbožníka; neboť zavalují mne zkázou, zuřivě proti mně brojí.?y6Všimni si mne a odpověz mi, zkormoucen jsem tísní,<s6Vyslyš, Bože, modlitbu mou, nezhrdej mou prosbou!Q 6Ke konci. S průvodem strunových nástrojů. Poučná báseň Davidova.[/5 ježto mne z každé tísně vytrhuješ, že mohu na odpůrce vítězně hledět.W'5Pak budu dávat ti oběti dobrovolné, slaviti, Pane, jméno tvé dobrotivé,G5Obrať zlo to na mé odpůrce, dle své věrnosti je zahlaď!O5Avšak Bůh, hle, pomocník můj, Pán jest ochráncem života mého.eC5Povstávajíť cizáci proti mně, mocní mi o život ukládají, nemají Boha na zřeteli.I  5Bože, vyslyš modlitbu mou, popřej sluchu slovům úst mých.I  5Bože, jménem svým mi pomoz, mocí svou dej mi dojít práva.V %5když přišli Zifští a řekli Saulovi: „Hle, David skrývá se u nás."R  5Ke konci. S průvodem na strunové nástroje. Poučná báseň od Davida, 4Kéž přijde se Sionu Israelovi spása! Až Bůh zjedná obrat v osudu lidu svého, plesat bude Jakob, veselit se Israel. 4Boha však nevzývají. Pak náhle zhrozí se, neboť Pán rozmetá údy jejich; sužovatelé se zklamou, neboť Bůh pohrdne jimi.dA4Jistě zmoudří všichni zločinci, kteří zžírají lid můj, jako kdyby chléb jedli,jM4Všichni se od Boha odchýlili, všichni jsou zvrhlí, není, kdo by činil dobré, ani jednoho.eC4Bůh s výše nebes pozoruje lidské plémě, aby viděl, má-li kdo rozum, hledá-li Boha.N4Jsou zkaženi, ohavné jejich neřesti, není, kdo činil by dobré.j O4Ke konci. Pro Maeleth. Poučná píseň od Davida. Říká si pošetilec v duchu: „Není Boha."zm3 Budu tě na věky oslavovat, že jsi učinil to, vzývati jméno tvé, že je tak dobré, před svatými tvými.pY3 Já pak jsem jako zelená oliva v domě Božím; naději skládám v Boží milost vždycky, věčně.3 „Vizte muže, jenž nechtěl mít Boha za svého pomocníka, ale doufal v množství svých statků, na svém pychu si zakládal."I 3Zřít budou spravedliví to s úctou, a smát se jemu řkouce:~w3Protož i tebe Bůh zhroutí na věky, uchvátí, přestěhuje z bydla tvého a vytrhne s kořenem ze země živých.?}y3Rád máš jen řeči zkázonosné, jazyku ošemetný.E|3Milejší je ti zlo než dobro, řeči lživé než pravda.h{I3Celý den jen nespravedlnost osnuje tvůj jazyk; jako břitva nabroušená úskočně si vede.Dz3Proč se chlubíš nešlechetností, velikáne v hříchu?by=3Když přišel Edomec Doeg a zvěstoval Saulovi: „David vešel do domu Achimelechova.",x U3Ke konci. Poučná píseň Davidova.uwc2Pak budeš přijímat řádné žertvy, oběti a celopaly, tehdáž klásti budou býčky na tvůj oltář.lvQ2Dobrotivě nalož, Hospodine, pro svou milost se Sionem aby byly zdi jerusalemské zas vystavěny.iuK2Obětí Bohu (milou) duch je zkormoucený, srdcem zkroušeným a pokorným. Bože, nepohrdáš.rt]2Nebo kdybys byl chtěl obět, byl bych dal (ji) ovšem, (ty však) v zápalných obětech si nelibuješ.Ts!2Pane, rty mé rač otevříti, a má ústa zvěstovat budou tvoji chválu.sr_2Zbav mne krevní viny, Bože, můj spasný Bože, a můj jazyk s veselím bude slaviti tvou spravedlnost.Uq#2Učit budu hříšníky tvojím cestám, že se bezbožní vrátí k tobě.Mp2Navrať mi radost z ochrany své, a duchem statečným posilni mne.Po2 Nezamítej mne od své tváře, a svého svatého ducha mi neodnímej.Yn+2 Srdce čisté stvoř ve mně, Bože, a ducha pravého obnov v útrobách mých.Tm!2 Odvrať obličej svůj od mých hříchů, a smaž všecky mé nepravosti.Pl2 Sluchu mému radost a veselí dej; potom zaplesají kosti ponížené.Yk+2 Pokrop mne ysopem, abych byl očištěn, omej mne, abych byl nad sníh zbílen.]j32Nebo, hle, upřímnost je ti milá, neznámou a skrytou svou moudrost oznámils mi.[i/2Nebo, hle, v nepravostech jsem se počal, a v hříších počala mne matka moje.3h_2Proti tobě samému jsem prohřešil se, a co zlé je před tebou, jsem učinil, abys byl shledán spravedliv v řečech svých, a bys zvítězil, když souzen býváš.Ug#2Nebo svou nepravost já poznávám, a hřích můj přede mnou je vždycky.Nf2Úplně omej mne od mé nepravosti, a od hříchu mého očisti mne.e 2Smiluj se nade mnou, Bože, podle velkého milosrdenství svého, a podle množství svých slitování zahlaď nepravost mou.Sd2když byl vešel k Betsabě, a když potom k němu přišel prorok Natan.!c ?2Ke konci. Žalm Davidův,hbI1V obět kdo přináší díky, ten mne uctívá, kdo žije poctivě, ten uzří pomoc Boží."_a71Na mysli měj to, jenž na Boha zapomínáš, aby tě nezachvátil! Kdo by ti pomohl?y`k1To jsi páchal a já jsem mlčel, křivě jsi myslil, že jako ty jsem; i kárám tě, do očí ti to říkám.K_1sedáš a proti bratrovi mluvíš, syna máteře své urážíš.A^}1ústa tvá oplývají zlobou, a tvůj jazyk osnuje lsti;P]1Uvidíš-li zloděje, běžíš s ním, s cizoložníky se bratříš,J\ 1ty, jenž nenávidíš kázeň, a mé řeči za hřbet házíš?q[[1Hříšníkovi pak Bůh praví: „Proč přikázání má odříkáváš, a mou smlouvu do úst berešSZ1Vzývej mne v den, kdy budeš soužen, já tě vytrhnu a ty mne oslavuj!"MY1Přinášej v obět Bohu díky a tak plň sliby své Nejvyššímu.?Xy1 Požívám snad masa býků, nebo piji kozelčí krev?WW'1 Kdybych lačněl, neřekl bych ti, jeť můj svět se vším, čeho je plný.KV1 O každém ptáku nebeském vím, i krása polní náleží mně.TU!1 Neboť má jest všecka zvěř lesní, i dobytek na horách plných skotu.TT!1 Ale není mi třeba býčků z tvých domů, ani kozelců ze tvých ohrad.dSA1Nejsou to žertvy tvé, proč tě chci kárat, vždyť mám tvé oběti na očích stále.jRM1„Slyš, můj lide, budu mluvit, Israeli, chci žalovat na tebe. Hospodin, tvůj Bůh jsem já!TQ!1ať hlásá nebe, jak spravedlivý jest, neboť Bůh sám zasedá k soudu!OP1Shromažďte mu svaté jeho, kteří pečetí smlouvu s ním obětmi,KO1Vyzývá nebesa na výsostech a zemi chtěje soudit svůj národ.TN!1Oheň před jeho tváří vše zžírající, a kolem něho silná bouře._M71Ze Sionu, vrcholu to krásy, Bůh zřejmě přichází, Bůh náš, nechtěje mlčet.eL E1Žalm Asafův. Bůh bohů, Hospodin mluví a vyzývá zemi od východu slunce až na západ.aK;0Ano, člověk jsa vážen, to nechápe, jest jak zvěř nemoudrá, která je pro nůž.~Ju0byť i tě velebil, že z tebe tyje, musí vjít konečně do rodů otců svých, a nikdy na věky neuzří světla.1I]0Byť i se honosil v životě štěstím,PH0Nevezmeť nic s sebou, když umře, nepůjde dolů s ním jeho sláva.FG0Klidný bud, bohatne-li člověk, roste-li sláva jeho domu.LF0Ale Bůh vyprostí mou duši z moci podsvětí, když mne přijme.;Eo0Jak ovce v podsvětí se dostanou, smrt jim bude vládnout, spravedliví pak nabudou záhy nad nimi vrchu; na čem si zakládali, zchátrá, v podsvětí veta po jejich slávě.LD0Ta cesta vede je do záhuby, i ty, jimž se líbí zásady jejich.`C90 Ano, člověk jsa vážen to nechápe, jest jak zvěř nemoudrá, která je pro nůž.sB_0 Hroby jsou domy jejich na věky, příbytky jejich po všecka kolena, ačkoli země svým majetkem zvali. A0 Zdali neuvidí smrti? Vždyť vidí, že mrou moudří, že hyne každý blázen i hlupec, že musí jmění své zanechat jiným.)@M0 by mohl dále žít ustavičně.W?'0 nelze dát výkupné za svůj život, byť by se člověk plahočil věčně,W>'0Vždyť nelze vykoupit bratra ni sebe, nemožno výkupné Bohu zaň zaplatit,]=30na svou sílu se spoléhajících, a množstvím bohatství svého se chlubících?T<!0Proč bych měl se báti za zlých dob, svírán jsa zlobou úskočníků,K;0dbáti budu mudrosloví, při citaře chci řešit svou hádanku.P:0Ústa má mluvit budou moudrost, rozumné poznatky, pečlivých úvah,F90jako nízcí tak i vznešení, bohatí, chudí bez rozdílu!X8)0Slyšte to všichni národové, sluch napni každý, kdo na světě sídlíš,&7 I0Ke konci. Od Koreovců. Žalm.X6)/že jest takový Bůh, Bůh náš vždycky, na věky; on nás povede věčně!U5#/hleďte na jeho hradby, prohlížejte, si paláce, vypravujte to potomkům,94m/ Jděte kol Sionu, jděte, čítejte jeho věže;k3O/ Práva je plná tvá pravice, proto se veselí Sion, jásají dcery judské pro tvé soudy, Pane.K2/ Jako tvé jméno, tak chvála tvá. Bože, jde do končin světa.<1s/ Myslíme na tvoji milost, Bože, ve tvém chrámě.{0o/ Jak jsme to slýchali, zřeli jsme ve městě Pána zástupů, ve městě Boha našeho: Bůh je upevnil na věky!A/}/jako když prudkým vichrem tříštíš tarsiské lodi.;.q/Hrůza je zachvátila, úzkost jak rodící ženu,?-y/jak to zřeli – jal je úžas, zděsili se a prchli.F,/Neboť, hle, sešli se králové, přitáhli v jednom šiku;:+o/Na jeho palácích ukázal Bůh, že je opatruje.n*U/kde má své základy Sion na radost veškeré země, na půlnoční straně města velkého krále.d)A/Veliký jest Hospodin, a velmi hoden chvály v městě našeho Boha, na svaté hoře jeho,;( s/Žalmový zpěv Koreovců. Druhého dne po sobotě.q'[. Vládcové světa se sešli k Abrahamovu Bohu. Jehoť jsou mocnáři země, nesmírně vznešený jest.I& . Bůh je král nad národy, Bůh sedí na svatém trůně svém.A%}.Jeť králem veškeré země Bůh, zpívejte dokonale! ,B$.Chvalte nám Boha, chvalte; chvalte nám krále, chvalte!;#q.Vznesl se s jásotem Bůh, Hospodin za zvuku rohu.>"w.vybral nám dědictví svoje, milého Jakoba chloubu.9!m.Podmanil nám národy, kmeny dal pod naše nohy;J  .neb je Pán nejvyšší, hrozný, velký král nade vší zemí.A}.Všecek svět rukama tleskej, zpívejte s jásotem Bohu,& I.Ke konci. Od Koreovců. Žalm.O- Hospodin zástupů je s námi, ochráncem naším jest Bůh Jakobův.`9- „Ustaňte a uznejte, já že jsem Bůh. slavený mezi národy, slavený po světě!"ve- Vzdaluje války až na kraj světa, lučiště láme a rozbíjí zbraně, štíty spaluje ohněm, a říká:V%- Pojďte a vizte skutky, Hospodinovy, úžasné divy, které na zemi učinil.O-Hospodin zástupů je s námi. ochráncem naším jest Bůh Jakobův!W'-Bouří se národové, říše se bortí, i vydá hlas a země se zakolísá.^5-Bůh v něm sídlí, proto se nekolísá, Bůh mu spěje na pomoc před svítáním._7-Hojnost vod obveseluje město Boží, které si posvětil Nejvyšší za své sídlo.W'-Ať si ječí a pění se jeho vody, ať se hory třesou před jeho náporem.]3-Proto se nebojíme, byť se země třásla, byť i hory se řítily do lůna moře.Z--Bůh jest naše útočiště a síla, pomocník v útrapách velmi osvědčený.5 g-Ke konci. Od Koreovců. Na tajemství. Žalm.,Jméno tvoje v paměti bude, od pokolení do pokolení; i budou tě národové slavit po všecky časy, na věky věkův!"S,„Za otce tvé se ti synové zrodí; vládci je učiníš po vší zemi.N,Přivádějí je s plesem a jásotem, vedou je do paláce králova."pY,ve zlatém třepení; v pestrém rouchu. Vedou ke králi za ní panny, její družky mu přivádějí.1 ],Všecka krása je králova dcera vnitř,O , Tyrští dary si budou tě předcházet, všichni velmožové světa,k O, aby král zatoužil po tvé kráse; neboť Pán (a) Bůh tvůj on jest, jemu dlužno klaněti se.P , „Slyš, dcero, viz a nakloň ucho. Zapomeň na svůj národ a domov,S , Po pravici stojí ti královna oděná v zlatohlav kolkolem zpestřený."yk, Šat tvůj pln myrrhy jest, aloe, kasie; z paláce slonových kostí tě veselí dcery králů ve tvé slávě.y,Miluješ právo a odpor máš k neřesti; proto tě pomazal Hospodin, Bůh tvůj, olejem radosti víc než tvé druhy.X),Trůn tvůj, Bože, je na věky věkův, žezlem práva je žezlo tvé vlády.kO,Přeostré jsou střely tvoje, národové ti podlehnou, do srdcí králových nepřátel vniknou.+,ve své kráse a velebě vyjeď, úspěšně táhni vpřed a panuj, pro pravdu, pro právo utlačované; neb tě tvá pravice úžasně povede.&G,Opas mečem svá bedra, reku,xi,„Krásný jsi podobou nad syny lidské, rozlit je půvab po rtech tvojich, proto ti požehnal Bůh na věky.ve,Srdce mi kypí vzácnými city, – báseň svoji věnuji králi – jazyk můj rychlopiscovým pérem jest.e E,Ke konci. Pro ty, kteří budou proměněni. Od Koreovců. Báseň poučná. Píseň lásky.R+Povstaň, Hospodine, abys nám pomohl, a pro svou milost vysvoboď nás!U~#+Vždyť je sražena do prachu naše duše, srůstá se zemí naše břicho.X})+Proč odvracuješ tvář svou a zapomínáš na bídu naši a soužení naše?[|/+Probuď se, ó Pane, proč bys měl dřímat? procitni a nezavrhuj nás na věky!%{C+jistě, Bože, stíhal bys nás pro to, neboť ty si všímáš i tajnosti srdce, ale my denně jsme pro tebe pobíjeni, za ovce na nůž jsme pokládáni.Tz!+Kdybychom zapomněli na svého Boha, a své ruce zdvíhali k bohu cizímu,dyA+že jsi nás potřel v kraji, kde sídlí trýzeň, a že jsi nás zastřel stínem smrti.Qx+Neodvrátilo se srdce naše, a naše stezky neodbočily od cest tvých,ewC+Vše to nás stihlo, ač jsme tě nezapomněli, ač jsme se nezpronevěřili tvé smlouvě.]v3+že musím slyšet posměvavé rouhače, že musím hledět na mstivé nepřátele.Qu+Celý den mám hanbu svou před očima, v ruměnec své líce zahaluji,]t3+Učinils nás příslovím mezi národy, že hlavou nad námi potřásají pohané.Ws'+Vydal jsi nás v pohanu sousedům našim, v potupu a posměch našemu okolí.Hr + rozprodal jsi za fatku svůj národ, mnoho jsi jich nevycenil.Mq+ Vydal jsi nás jako ovce na nůž, mezi pohany jsi rozptýlil nás,ap;+ dopustils, že jsme couvali před nepřítelem, a naši nenávistníci mohli si loupit.Uo#+ Ted však jsi zavrhl a zahanbil nás, netáhl jsi, Bože, s našimi vojsky,Mn+ Bohem honosíme se ustavičně, a tvému jménu děkujeme věčně.Om+ale ty nás zbavuješ tisnitelů, a naše nenávistníky zahanbuješ.Wl'+Neboť lučišti svému nedůvěřuji, aniž meč můj může mne. obrániti;Wk'+Tebou rozprášíme své nepřátele, jménem tvým pošlapeme odpůrce své.Qj+Ty sám jsi můj král a Bůh můj, který vítězit kážeš Jakobovi.i7+Neboť mečem nedobyli své země, ani rámě jejich jim nepomohlo, ale tvá pravice, rámě tvé, jas tvé tváře, protože jsi zalíbil si v nich._h7+Pohany vyhnala, je však zasadila, zkrušil jsi národy, jim však. dal jsi vzrůsti.g)+Bože, na své uši slýchali jsme, otcové naši vypravovali nám o díle, které učinila tvá ruka za dnů jejich, za dnů dávného věku.1f _+Ke konci. Od Koreovců. (Žalm) poučný.e#*Proč jsi zarmoucená, duše moje, a proč znepokojuješ mne? Doufej v Boha, neb ještě mu děkovat budu, že je mou spásou a mým Bohem.d)*abych přistoupil k oltáři Božímu, před Boha, který mne od mládí radostí naplňoval, abych ti děkoval na citaře, Bože, můj Bože.icK*Sešli své světlo a věrnost! Ty mne povedou, a uvedou na svatou horu tvou, do tvých stanů,vbe*Neb tys, Bože, má síla! Proč jsi mne zapudil? Proč smutně chodit mám, když mne nepřítel skličuje?za o*Ujmi se mne, Bože, a dopomoz mi ku právu proti lidu nesvatému; od lidí zlovolných a lstivých mne vysvoboď!`!) Proč jsi zarmoucena, duše moje, a proč znepokojuješ mne? Doufej v Boha, neb ještě mu děkovat budu, že je mou spásou a mým Bohem.e_C) Kosti mi drtí, když tupí mě nepřátelé, denně mi říkajíce: „Kde je Bůh tvůj?"^) Říkám mu: „Ty jsi můj ochránce, proč jsi mne zapomněl? Proč smutně chodit mám, když mne nepřítel skličuje?a];) Ve dne rozdává Bůh svou milost i v noci; proto si modlitbu zpívám k živému Bohu.d\A)Vlna tvá s hukotem padajíc na vlnu volá, všecky tvé vlny a proudy valí se prese mne.[{)že je mou spásou a mým Bohem. Duše má ve mně se rmoutí, i vzpomínám tebe daleko Jordánu, Hermonu, Malé hory.tZa)Proč jsi zarmoucená, duše moje? a proč znepokojuješ mne? Doufej v Boha, neb ještě mu děkovat budu,2Y])Na to vzpomínám a to si ze srdce vylévám, kterak jsem putoval na místo stánku podivu hodného, Božího domu, s jásotem, s chvalozpěvy, za slavnostních zvuků.jXM)Slzy mé jsou mi pokrmem ve dne v noci, neboť mi den co den říkají: „Kde jest Bůh tvůj?"jWM)Žízní duše má po Bohu silném, živém. Kdy přijdu abych se ukázal před Boží tváří?TV!)Jako prahne jelen po bystřinách, tak dychtí duše moje po tobě, Bože.2U a)Ke konci. Na poučenou. (Žalm) Koreovců._T7(Pochválen buď Hospodin, Bůh Israelův, od věkův až na veky! Staň se! Staň se!bS=( Mne pak pro mou nevinnost zachováváš, pevně před svou tvář mne stavíš na věky.`R9( Z toho poznám, že máš zálibu ve mně, nebude-li můj nepřítel nade mnou jásat.WQ'( Ty však, Pane, smiluj se nade mnou, uzdrav mne. abych se mohl jim odplatiti.gPG( Ano i přítel můj, jemuž jsem důvěřoval, jenž jídal chléb můj, zdvihá na mne patu.ZO-( Z bezbožnosti mne obviňují (řkouce): „Zdaliž opět povstane, kdo leží?"WN'(Ihned o mně šeptají všichni škůdci; proti mně zlé věci vymýšlejí.M(Přijde-li kdo návštěvou, mluví lstivě, srdce jeho si nasbírá zlovolných věcí, když vyjde na ulici mluví (je).]L3(Moji nepřátelé zle o mně mluví: „Kdy (přece) zemře a zanikne jméno jeho?"aK;(Říkávám: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav mne, neb jsem hřešil proti tobě.cJ?(Pán mu pomůže, až bude na lůžku v chorobě, celé lože mu přestele v nemoci jeho.tIa(Pán ho bude chránit, život mu zachová, na zemi jej bude oblažovat, nevydá ho zvůli jeho nepřátel.`H9(Šťasten, kdo všímá si nuzáka a chuďasa; v čas neštěstí Pán jej vysvobodí.!G ?(Ke konci. Žalm Davidův.zFm'Třebas já byl ubožák, chuďas, Pán přece pečuje o mne; tys má ochrana a pomoc, Bože můj, neprodlévej!E'Ať jásá a plesá z tebe každý, kdokoli hledá tebe; vždy ať říká: „Pán buď slaven", komu je milá tvá spása.KD'Kéž ihned odejdou s hanbou a studem, kdož mně se posmívají.C 'Ať se zardí a zahanbí všichni, kdož dychtí po mé duši. Kéž zpět odejdou zahanbeni ti, jež mé neštěstí těší.EB'Rač mne, Pane, vysvobodit, hleď, Pane, abys mi přispěl.>Au' Neboť obkličují mne zla, kterých není počtu, stihly mne pokuty za mé hříchy, že očí nemohu pozdvihnout. Více jich nežli mám na hlavě vlasů; proto pozbývám mysli.v@e' Ty tedy, Pane, nevzdálíš ode mne slitování svoje; milost tvá a věrnost stříci bude mne ustavičně.&?E' Netajil jsem tvé spravedlnosti ve svém srdci; o tvé věrnosti a pomoci vypravoval jsem. Milost tvou a věrnost jsem neskrýval četnému shromáždění.{>o' Hlásal jsem tvou spravedlnost ve velkém shromáždění. Ano, svých rtů jsem nezavíral, Hospodine, ty víš!X=)' Vůli tvou, Bože můj, činit jest milo mi, zákon tvůj mám ve svém srdci.U<#'sic bych byl řekl: Hle, tu jsem. V závitku knihy jest mi to předepsáno.i;K'Žertev a obětí si nepřeješ, uši však učinils mi. Celopal neb obět za hřích nechceš;/:W'Mnoho jsi učinil divů ty, Hospodine, můj Bože; nikomu nelze tobě se rovnat ve tvých usneseních. Chtěl jsem je hlásat, o nich mluvit; nelze jich vypočítat.w9g'Šťasten člověk, který doufá ve jméno Hospodinovo, který nic nemá se zpupnými, s odpadlými lháři.}8s'Vložil mi do úst novou píseň, chvalozpěv našemu Bohu. Mnozí to vidí, i nabývají úcty a důvěry v Pána.7'a vyslyšet mé prosby. Vyvedl mne z jámy zhouby, ze dna bahnitého. Postavil na skálu mé nohy, síly dodal mým krokům. L ~~@}}x|||2{{{Wzzjzyymyxx}x%wwPw,vv_vuu3ttWss}rrrqq^pp-oozoDnnYnmmimll=kkkjjQjii9hhWhggffbfeeveddlcccFbbb[aa|```__b^^^V]]]5\\<[[AZZZ%YYpXXX:WWJVV7UUUTT6SSRRQQePPsPOOsONNNMMcLLL8LKOJJJUJIIQHHHZH GGSGFFAEEERDDvCCoBBBAAS@@p@??`>>>E===*< V  v  RO `XcNe YF+M%neb jejich srdce nelpělo pevně na něm, aniž věrně šetřili jeho smlouvy. MJedli a nasytili se dokonale, po čem byli prahli, udělil jim.R=Mkázal, by padali jim do tábora, kolem stanů, ve kterých přebývali.X<)Mseslal na ně déšť masa jako prachu, jako mořského písku – opeřenců;a;;MKázal, by zdvihl se v ovzduší východní vítr, a svou mocí přivedl vítr jižní;F:MAndělský chléb jedl člověk, do syta potravy jim seslal.T9!Mdéšť manny na ně seslal, aby měli pokrm, nebeský chléb udělil jim.S8MI dal přikázání oblakům nahoře, nebeské pak průduchy pozotvíral;?7yMprotože nedůvěřovali Bohu, v pomoc jeho nedoufali.g6GMSlyšel to Hospodin a rozhněval se, oheň roznítil se na Jakoba, hněv se snesl na Israele,5#MAno, udeřil sice skálu, že vody se vyvalily a potoky se rozlily; zdali však může také chleba dáti, nebo opatřit maso svému lidu?"_47MMluvili rouhavě o Bohu říkajíce: „Zdali Bůh může stůl vystrojiti v poušti?Y3+MPokoušeliť Boha ve svých srdcích, žádajíce pokrmů podle svých choutek.c2?MPřece však hřešili dále proti němu, ke hněvu dráždíce na poušti Nejvyššího.L1MKázal, by ze skály potoky vyšly, by tekly vody jako v řekách.M0MRáčil protrhnout na poušti skálu, napojil je hojně jak mořem.>/wMOblakem je vedl ve dne, celou noc pak světlem ohně.@.{M Roztrhl moře a převedl je, postavil vody jako násep.Q-M Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na polích Tanisských.N,M zapomněli na jeho dobrodiní, na jeho zázraky, které jim ukázal.S+M nedbali smlouvy s Bohem učiněné, nechtěli jednati podle zákona jeho,W*'M jak Efraimovci, dovední lukostřelci, kteří v den bitvy na útěk se dali;)-Mže býti nemají jako otcové jejich, pokolení vzpurné a neposlušné, národ, jenž nebyl ustálené mysli, jehožto duch nebyl Bohu věren,p(YMže mají v Boha skládati naději svou, nezapomínati činů Božích, ale přikázání jeho dbáti;'yMaby se o nich potomci dověděli, synové, kteří se měli naroditi, aby, až dospějí, zvěstovali je dětem svým, & MDal totiž přikázání Jakobovi, zákon ustanovil Israelovi; uložil pak o nich našim otcům, aby je oznamovali svým synům,%/Mnechceme zatajiti potomkům jejich, vypravujíce příštímu pokolení Hospodinovu, slávu a moc jeho, jakož i zázraky jeho, kteréž učinil.I$ MCo jsme slyšeli a zakusili, co nám vypravovali otcové naši,U##MOtevru svá ústa k poučné písni, záhady dávných dob chci vypravovat.u" eMPoučná píseň Asafova. Pozor dej, lide můj, na mé naučení, nakloňte ucho své ke slovům úst mých!L!LPřevedl jsi jako ovce svůj národ pod Mojžíšem a pod Áronem.{ oLMořem vedla cesta tvá, Hospodine, spoustami vodstva šly tvoje stezky, avšak šlépějí tvých nebylo znáti.r]LZvučely hromy tvoje ve víru bouře, blesky tvé ozařovaly okruh země, otřásala se a chvěla země.jMLVeliký hukot vydávaly vody, mračna ozývala se hromobitím, a tvé střely létaly semo tamo.b=LUviděly tě, ó Bože, vody, uviděly tě vody a zděsily se, ano, tůně se zachvěly.H Lvysvobodils ramenem svým lid svůj, syny Jakobovy a Josefovy.T!LTy jsi onen Bůh, jenž divy tvoří, proslavil jsi mezi národy moc svou;b=LBože, svatá je cesta tvé prozřetelnosti; který bůh je tak veliký jako Bůh náš?]3L Budu přemýšlet o veškerých tvých skutcích, rozjímati o úradcích tvojích.U#L Budu rozpomínati se na činy Páně, ano, vzpomínat na tvé dávné divy,`9L Tu jsem si řekl: „Ted to počínám chápat: Toť je změna pravice Nejvyššího!"_7L Či snad Bůh zapomněl míti slitování, či bude v hněvu zadržovat svou lásku?"OL Nebo své milosrdenství odepřel navždy, od pokolení do pokolení?W'L„Zavrhl nás Bůh snad na věčné časy, a již dále nebude nám přáti?X)LRozjímám v noci se sebou sám mluvě, přemítám a zkoumám ve svém duchu:NLRozvažuji o dnech dávných věků, léta minulá si připomínám.T!LOči mé probdí každou noční hlídku, znepokojen jsem a nemohu mluvit.Y+LVzpomínám-li na Boha, musím vzdychat, přemýšlím-li, malátní duch můj.yLV den svého soužení Pána vyhledávám, ruce své v noci vzpínám neúnavně; nechce se dáti potěšit má duše.KLÚpěnlivě volám k Hospodinu, úpím k Bohu, aby mne vyslyšel;+  SLKe konci. Idutunovi. Žalm Asafův.U #K tomu, jenž odnímá knížatům ducha, který hrozný jest králům země!g GK Čiňte a plňte sliby Pánu, jenž Bůh váš jest, všichni kol něho noste dary Hroznému,\ 1K Protož ať ze srdce oslavují tě lidé, z hloubi srdce ať slaví svátek tobě!V %K když Bůh povstat ráčil, aby soudil, aby pomohl všem chuďasům na zemi.J K S nebe vynesl jsi rozsudek svůj; země se třásla a oněměla,[/KTy jsi hrozný! Kdo může před tebou obstát, jakmile se vznítí hněv tvůj ?LKJak jsi pohrozil, ó Bože Jakobův, omráčeni byli koně i vozy.ykKzděšeni byli všichni pošetilci, zesnuli snem svým, pozbyli síly svých rukou všichni udatní bojovníci.5eKZáříš ty podivně na odvěkých horách;QKNa tom místě polámal blesky luků, štíty, meče, nástroje války.FKNeboť v Salemu je stánek jeho, a jeho bydliště na Sionu.PKZnámým učinil se v Judstvu Bůh, v Israeli velké jest jeho jméno.[ 1KKe konci. S průvodem strunových nástrojů. Žalm Asafův. Píseň na Assyřany.Y+J „Ano, všem bezbožným srazím rohy, rohy však spravedlivých se zdvihnou!"D~J Já pak budu to na věky hlásat, zpívat o Bohu Jakobovu:}'J Máť v ruce Hospodin kalich vína, pěnivého, plný přísad; pít z něho dává i kvasnice; vysrkat musí je všecek svět hříšníků.J| Jale Bůh jen zjednává právo, tohoto snižuje, onoho zdvíhá.H{ JNepřijdeť od východu, západu, ani od pouště povýšení;Az}JNezdvihejte vysoko rohy své, nemluvte proti Bohu drze!"Uy#JŘíkám zpupným: „Nebuďte zpupní", bezbožným: „Nezdvíhejte rohy!Wx'JByť se chvěl svět se svým obyvatelstvem, já držím pevně sloupy jeho."DwJ„Beru sice lhůtu sobě, já však soudím spravedlivě.Vv%JVelebíme tě, Bože, velebíme, vzýváme jméno tvé, hlásáme tvé divy.?u {JKe konci. Podle „Nezahlazuj". Žalm. Asafova píseň.bt=INezapomínej na křik svých protivníků, zpupnost tvých nepřátel roste ustavičně!]s3IPovstaň, ó Bože, abys vedl při svou, pamatuj, že tě bezbožník stále tupí.drAIAť chuďas neodchází od tebe s hanbou, nuzák a utištěný nechť velebí jméno tvé!Xq)IOhlédni se na úmluvu svoji, jeť každý kout země plný peleší násilí.\p1INedávej dravcům duše ctitelů svých, na život ubožáků svých nezapomínej!]o3IPovaž, jak rouhá se nepřítel Hospodinu, a lid bezbožný pohrdá tvým jménem!Tn!ITy jsi stanovil všecky hranice země, léto i zimu – ty jsi je učinil.LmITvůj je den a tvá je také noc; ty jsi učinil dennici i slunce.SlITy jsi vyvodil prameny a potoky, ty jsi vysušil řeky tekoucí věčně.QkITy jsi zdrtil hlavy krokodila, dals jej na pospas obyvatelům pouště.QjI Ty jsi moře upevnil svou silou, a zdrtils hlavy velikánů ve vodách.Yi+I Ty přece, Bože, jsi král náš od pradávna, dílo spásy na zemi jsi konal.`h9I Pročpak odtahuješ ruku svoji, a proč svou pravici stále máš složenou v klíně?fgEI Dlouho-li, Bože, odpůrce bude se rouhat? Bude tvůj nepřítel jméno tvé na věky tupit?^f5I Znamení svých nezříme, proroka nemáme, a nikdo mezi námi neví, dlouho-li. . .We'IŘíkají si: „Vyhubme je všecky; zastavme všecky svátky Boží v zemi!"Ud#IZapálili ohněm svatyni tvou, až k zemi znesvěcen stánek tvého jména!FcIrozsekali všecky dveře její, sekerou a tesnou shodili je.LbIBylo to, jako když lidé vysoko mávají v hustém lese sekerami;Za-INepřítel tvůj huláká ve tvé svatyni, vztyčili tam prapory, prapory svoje.Z`-IZdvihni své ruce na zpupnost nekonečnou nepřítele, jenž řádí ve svatyni!1_[IRozpomeň se na své shromáždění, které od dob dávných tobě patří, které jsi vykoupil, aby tvým národem bylo, na horu Sionskou, na které jsi se usídlil!^ IPoučná píseň Asafova. Proč, ó Bože, na věky zamítáš nás, proč plane hněv tvůj na stádo, které ty paseš?$]AHmým však štěstím je Bohu býti blízko; v Hospodina, Boha svou naději skládám, abych mohl hlásat všecku tvou chválu ve branách Sionské dcery.b\=HAno, viz, hynou, kteří se vzdalují tebe, hubíš všecky, kdož od tebe odpadávají;X[)HByť i zhynulo tělo a srdce mé, Bůh bude skálou mou, dílem mým na věky.BZHCo bych jiného chtěl na nebi, a co na zemi kromě tebe?YHJá přece ustavičně jsem s tebou, ty mne držíš za pravici, svými radami mne vodíš, a potom do slávy mne přijmeš.-XUHchoval jsem se jak hovádko k tobě.'WIHbyl jsem zpozdilec nerozumný,JV HKdyž mi se rozpalovalo srdce, když bylo nitro mé roztrpčeno,YU+HJak sen, když procitne člověk, Pane, v městě svém obraz jejich zničíš.HT HHle, jak pustnou, náhle mizí, hynou pro svou nešlechetnost!XS)HVpravdě, na kluzká místa je stavíš, srážíš je, když se byli zdvihli.VR%HKonečně vešel jsem do Boží svatyně, a tu jsem všiml si jejich konců.XQ)HKdyž pak jsem přemýšlel, abych věc poznal, bylo mi to příliš těžké.VP%HKdybych si byl řekl: „Tak budu mluvit," byl bych zradil rod tvých synů.JO HNadarmo mrskán jsem den každý, kárán bývám každé jitro?pNYH Tázal jsem se tedy sebe sama: Nadarmo srdce své v čistotě chovám, v nevinnosti své ruce si myji?GMH Ejhle, to jsou bezbožníci: ve věčném blahobytu bohatnou.QLH Říkají: „Jak by věděl Bůh o tom? Všímá si toho Svrchovaný?"LKH Proto se obrací k nim lid můj, a dny šťastné nalézá u nich.GJH Ústy svými na nebe míří, a jejich jazyk po zemi rejsní.MIHPosměšně a zlovolně smýšlejí, s vysoka nešlechetně mluví.QHHVyvěrá takořka z tuku jejich nepravost, unášejí je smyslné pudy.SGHProto se chytá jich zpupnost a násilí, a ve svou bezbožnost se halí.HF HTrampot lidských nezakoušejí, a jako jiní mrskáni nejsou.NEHSmrt totiž starost jim nepůsobí, a jejich bolesti nejsou dlouhé.KDHNeb jsem se rozhorlil nad zpupnými, vida blahobyt bezbožníků.SCHNohy mé však téměř již poklesly, málem již sklouzly se mé kroky.XB +HŽalm Asafův. Jak je dobrý Bůh, Israeli, těm, kteří jsou čistého srdce!2A_GKonec chvalozpěvů Davida, syna Jeseova.r@]Gna věky slavnému jménu jeho buď žehnáno, plná buď slávy jeho všecka země! Staň se! Staň se!T?!GŽehnán buď Hospodin, Bůh Israelův, který jediný může činit divy; > GPožehnané bude jméno jeho na věky, jako slunce bude trvat. On bude požehnání národům, všecek svět bude jemu žehnat.v=eGObilí bude v zemi, i na horách, úroda její převýší Liban, kvést budou měšťané jako rostlinstvo.k<OGŽít bude, dostane sabského zlata, klanět se budou jemu vždycky, každý den mu blahořečit.J; GVymaní je z útisku, křivdy, neb drahé bude mu jejich jméno.H: G Ujme se slabého a nuzného, životu nuzných ochranu zjedná.L9G Vytrhneť chuďasa násilníku, chuďasa, jenž neměl pomocníka.R8G Klanět se mu budou králové světa, a všichni národové mu sloužit.t7aG Králové Tarsisu a přímoří budou podávat jemu dary; králové ze Šeby a Seby podary mu budou nosit.O6G Před ním se skloní odpůrci jeho, nepřátelé prach budou lízat.F5GPanovat bude od moře k moři, od Řeky až na konec světa.O4GKvésti bude v jeho dnech právo a hojnost blaha, až pomine měsíc.J3 GSestoupí deštěm na holou louku, jako rosa, jež na zemi kape.F2GŽít bude jako slunce a měsíc, od pokolení do pokolení.`19GZjedná právo ubohým z lidu, přispěje na pomoc utištěným, utlačovatele potře.?0yGKéž nesou hory pokoj lidu, pahorky pak spravedlnost! /GDej, Bože, králi svou spravedlnost, a své právo královu sypu, aby soudil tvůj lid podle práva tvé utiskované spravedlivě!. )GZa Šalomouna.-FTaké můj jazyk bude denně mluvit o tvé spravedlnosti, až se hanbiti a styděti budou, kteří se snaží mně škodit.J, FJásati budou mé rty, až ti budu hráti, i má spasená duše,x+iFI budu také já ti děkovat na harfě za tvou věrnost, Bože, na citaru budu hráti tobě, Svatý Israelův!?*yFRač dále ukazovat velikost svou, a mne zase potěš! )FJakých běd dal jsi mi okusit mnohých a zlých, avšak zase jsi mne k životu vzkřísil, zase jsi mne vytáhl z propasti země.m(SFO tvé moci a spravedlnosti věčné, kterou učinil jsi veledíla. Kdo je tobě podoben, ó Bože?'}FNi v stáří, v šedinách tedy mne neopouštěj, dokud nepoučím o tvém rameni, Bože, všecka příští pokolení.V&%FTys mne, Bože, učil od mládí tomu, i vypravuji podnes o tvých divech. -S%FHlásat chci velečiny Hospodinovy, velebit, Pane, jen tvou spravedlnost.l$QFústa má budou hlásat tvou spravedlnost, každý den vyprávět o tvých nesčetných pomocích.S#FJá však budu dále důvěřovat, a tvou všecku chválu dále šířit;e"CF Kéž se hanbí a zhynou, kteří mi křivdí, kéž se halí v hanbu a stud moji škůdci!L!F Bože, nezůstávej daleko mne, Bože můj, pospěš mi ku pomoci!a ;F říkajíce: „Bůh jej opustil, hoňte ho, chyťte ho, neb není, kdo by se ho ujal."Y+F Mluvíť moji nepřátelé proti mně, kteří mi o život ukládají, se radíY+F Nezamítej mne nyní ve stáří mém, když má síla mizí, mne neopouštěj!U#FÚsta má plná jsou chvalozpěvů, jež pějí o tvé velikosti celý den.T!FMnohým jako přízrak nějaký jsem, avšak ty jsi pomocník můj silný. FNa tebe spoléhal jsem již od klínu matčina, od lůna matčina jsi mne opatroval, tebe můj chvalozpěv opěvoval vždycky.U#Fneboť ty, jsi naděje má, Pane, Hospodine, má důvěra od mého mládí.W'FBože můj, vyprosť mne z ruky bezbožného, z moci zločince a násilníka;{FRač mi býti skalou útočištnou, hradem, na kterém ochrany tvé bych došel, neboť ty, jsi skála má a hrad můj.c?FJežto jsi spravedliv, vytrhni mne a vysvoboď, nakloň ke mně ucho své a zachraň mne!| sFŽalm Davida, Jonadabovců u prvních zajatců. K tobě, Hospodine, utíkám se, nedej mi na věky zahanbenu býti.zmEJá pak jsem ubožák a chuďas, Bože, na pomoc mi přispěj. Tys má ochrana a pomoc, Hospodine, neprodlévej.EAť jásá a plesá z tebe každý, kdokoli hledá tebe; komu je milá tvá spása, vždy ať říká: „Pán buď slaven!"MEKéž ihned odejdou s hanbou a studem, kteří mně se posmívají. EAť se zahanbí a zardí, kteří dychtí po mé duši. Kéž zpět odejdou zahanbeni, kteří se z neštěstí mého těší.?yEBože, na mou pomoc pomni, Pane, pomáhat mi pospěš.K EKe konci. Žalm Davidův. Na památku, že ho vysvobodil Hospodin.\1D%potomstvo sluhů jeho bude je dědit, a kdož milují jméno jeho, v nich sídlit.veD$Ano, přispěje Bůh na pomoc Sionu, i budou vystavěna města judská, aby sídlili v nich, až je zaberou;I  D#Velebte ho nebesa i země, moře a všecko, co se v nich hýbe!J  D"Neboť vyslýchá Hospodin ubožáky, a svými vězni nepohrdá,W 'D!Kéž to uvidí ubozí, aby zplesali, hledajícím Boha srdce nechť ožije!,Y +D To bude Bohu milé nad žertvu hovězí, nad býčka, který rohy i kopyta má.N DI budu slavit jméno Boží zpěvem, a jemu velebně díky vzdávat.LDMne však souženého a ztrápeného zachraniž tvá pomoc, Bože!SDVymazáni buďte z knihy živých, se spravedlivými zapsáni nebuďtež!ODVinu na vinu nech kupiti je, by nedošli před tebou ospravedlnění.SDNeb toho, jejž tys ranil, pronásledují, bolest ran mých rozmnožují.W'DBuďtež osady jejich zpustošeny, a v jejich stanech nikdo ať nepřebývá.QDVylij na ně svoje rozhořčení, a žár tvého hněvu zachvátiž je.QDZrak jim se zakal, aby neviděli, a jejich páteř ať se hrbí stále.PDProto stůl jejich před nimi osidlem buď, na odvetu a na zkázu jim!PDMísto pokrmů mi dávají žluč, v žízni mé mne napájejí octem.2]Dznámi jsou ti nepřátelé moji. Utrhají mi, až mi puká srdce, nemocen jsem. Čekám, kdo se ustrne nade mnou, však marně; kdo by mne potěšil, toho nenalézám!0~[DTy znáš mou hanu, potupu a výsměch,V}%DPřibliž se k mé duši a vysvoboď jí, pro mé nepřátele vysvoboď mne!^|5DNeodvracuj tváře své od svého sluhy, protože jest mi úzko, rychle mne vyslyš!n{UDVyslyš mne, Pane, neb dobrotivá jest milost tvá; podle množství soucitu svého shlédni na mne.rz]Dať mne přívaly vody nepotopí, ať mne tůně nepohltí, a propast nezavře nade mnou chřtán svůj!sy_Dsvojí věrnou pomocí mne vytrhni z bahna, abych neutonul, zprosť mne škůdců mých a hlubokých vod,hxIDJá však se modlím k tobě o čas milosti! Bože, pro množství soucitu svého mne vyslyš,_w7D O mně plkají, kteří ve bráně sedají, písničky o mně zpívají pijani vína.Uv#D Jestliže jsem se v žínici oděl, učinili si ze mne terč svých vtipů.KuD Jestliže jsem mrtvil sebe postem, přispělo i to k mé potupě.[t/D Ano, horlivost pro tvůj dům mne stravuje, a hana tupitelů tvých padá na mne.QsD cizozemcem stal jsem se svým bratřím, neznámým synům mateře mé.Jr DNeboť pro tebe snáším pohanění, potupa mé líce zahaluje,!q;DKéž pro mne nemusí rdít se, kdo doufají v tebe, Hospodine, Pane zástupů! Kéž pro mne nemusí hanbit se, kteří hledají tebe, Israelova Boha!NpDBože, ty. víš o mém poblouzení, a mé viny nejsou tobě skryty.hoIDVíce než na hlavě mám vlasů, je těch, kteří mne nenávidí bez příčiny; mnoho je těch, kteří mne stíhají, kteří nespravedlivě nevraží na mne; co jsem si nikdy lupem neosvojil, to mám nyní nahrazovat!Wn'DUnaven jsem voláním, hrdlo mi chraptí, oči mi hasnou touhou po mém Bohu.m7DZabořen jsem ve hlubokém bahně, jež nemá dna, by lze bylo na něm postát. Dostal jsem se do prohlubně mořské, takže příval mne zaplavuje.Ul#DZachraň mne, ó Bože, neboť vody derou se na mne, že již o život jde.? yBKe konci. Z chvalozpěvů. Žalmová píseň Davidova.W>'AChválen buď Bůh, jenž nezamítl mou prosbu, a své milosti mi neodepřel.N=AAvšak Bůh mne slyšel a povšiml si, jak jsem hlasitě hořekoval.Z<-AKdybych byl nepravost zamýšlel v svém srdci, Hospodin nebyl by mne vyslyšel.R;AJeho jsem se ústy dovolával, chvalozpěv díků maje již pod jazykem.z:mAPojďte a slyšte všichni, kdož Boha ctíte, neboť budu vypravovati vám, jak velké věci učinil mé duši.r9]AObětuji tobě žertvy tučné, přináším ti vůni z obětí beranů, obětuji tobě býčky a kozly.N8Akteré byly vyslovily rty mé, které vyřkla ústa v úzkosti své.U7#A Přicházím tedy s obětmi do tvého domu, abych splnil tobě sliby svoje,6A Dopustils, že nám po hlavách jezdili lidé, bylo nám procházeti ohněm a vodou, avšak vyvedls nás, i pookřáli jsme.\51A Dopustils, bychom se zapletli do osidla, mnoho soužení naložils na naše bedra.e4CA Ano, ty jsi nás zkoušel, ó Bože, tříbils nás ohněm, jak tříbeno bývá stříbro.N3A Neb on zachovává naše žití, nedopouští, by nám klesaly nohy.T2!AVelebte, národové, našeho Boha, hleďte, ať se rozléhá chvála jeho.k1OAPanuje svou mocí na věky věkův, oči jeho národy pozorují, odbojní nesmějí se vypínati.n0UAProměňuje moře v pevnou půdu, že lze přejít řeku suchou nohou, že pak se veselíme z něho.Z/-APojďte a pozorujte skutky Boží; hrozný je v činech, které na lidech koná.V.%AVšecky země klanějí se tobě, zpívají tobě, zpívají tvému jménu."-}ARcete Bohu: „Jak hrozné jsou činy tvé, Pane, protože jest nesmírná moc tvoje, lichotí tobě nepřátelé tvoji.K,Apějte chvalozpěvy jeho jménu, pějte velebně ty chvalozpěvy!U+ %AKe konci. Chvalozpěv (vzkříšení). Plesejte jásavě Bohu všecky země,p*Y@pahorky přepasují se plesem, strojí se berani, údolí obilí plná, vše jásá a zpívá chválu.9)m@ role tvé plny jsou úrody, nivy na stepi kypí,>(w@ Věnčíš rok korunou požehnané své dobrotivosti,x'i@ Tak totiž o zemi pečuješ: svlažuješ její brázdy, množíš rostlinky její, ve vláze radostně pučí.m&S@ Navštívils zemi, napojil, štědře ji obohatil. Řeka Boží plná je vody, chystáš jim pokrm.3%a@ Země východu i západu radostí plníš.r$]@jenž tišíš hlubiny moře, hučivé jeho vlny, děsíš národy, lidé končin bojí se divů tvých.;#q@jenž stavíš hory svou silou opásán jsa mocí,"#@svatého chrámu tvého, podivně vznešeného. Vyslyšels nás, Bože, spasiteli náš, naděje všech vzdálených končin země i moře,!!@Blažen, koho si vyvolíš a k sobě vedeš, aby směl přebývati v nádvořích tvých, abychom směli se sytiti rozkošemi domu tvého,m S@Naše bezbožné činy jsou sice nad naše síly, ty však s našimi nepravostmi máš slitování.M@K tobě, jenž vyslýcháš modlitbu, přichází každý člověk.eC@Tobě přísluší chvalozpěv, Bože, na Sionu, a tobě dlužno plniti slib v Jerusalemě.s a@Ke konci. Žalm Davidův. Píseň Jeremjášova a Ezechielova pro vystěhovalce, když počali vycházeti.~u? Spravedlivý pak bude se veselit v Pánu, důvěru svou skládat bude v něho, a budou se honosit všichni poctivci.oW? I budou se strachovati všichni lidé, budou rozhlašovat skutky Boží, až si uvědomí činy jeho.eC? oněmí jazyk jejich, jenž na jiné nevrazil; zděšeni budou všichni, kteří je uvidí.W'?Bůh však ukáže, jak vznešený jest: Střelami dětí budou rány jejich,w?Vymýšlejí zločiny říkajíce: „Hotovo vše, úklad chytře jest nastrojen!" Každý v hloubi srdce se zamyká.3?náhle na něho střílejí bez ostychu. Utvrzují sebe v zločinnosti, umlouvají se, jak nalíčí tenata říkajíce: „Kdo by mohl je vidět?".W?aby stříleli z úkrytu na poctivce;W'?Majíť jak meče jazyky nabroušené, na luk kladou šípy trpkých řečí,gG?Skryj mne před zástupem zločinných lidí, před shlukem těch, kteří páchají mrzkost.`9?Slyš, ó Bože, hlas můj, kterým úpím, hroznému nepříteli vytrhni život můj!! ??Ke konci. Žalm Davidův. > Král pak bude se radovat z Boha; kteří při něm přisahají, všichni budou se honosit, že budou ucpána ústa lhářům.F> budou vydáni na pospas meči, kořistí šakalů se stanou.U#> Kteří však neprávem život mi vzít chtějí, propadnou se do podzemí,;q> Na tobě má duše lpí, tvoje pravice mne drží.R >Neboť tys byl mým pomocníkem, a já v stínu tvých křídel plesám.Z ->když na tě vzpomínám na svém lůžku, když v noci bdím a na tebe myslím.Q >Nejsladší lahody plná je duše má a rty plesu slaví tě ústa má,S >Proto tě chválit chci celý život a v tvém jménu zdvíhat své ruce.P >Lepšíť jest milost tvá nežli život; rty mé budou tebe chválit.|q>jak pustá, neschůdná, vyprahlá půda. Proto jsem chodíval do tvé svatyně, abych spatřil tvou moc a slávu.kO>Bože, můj Bože, hned z jitra tě hledám. Žízní po tobě má duše, nyje po tobě mé tělo5 g>Žalm Davidův, když byl v Edomské poušti.hI= Moc že jest u Boha, milost pak u tebe, Pane, neb ty odplácíš každému podle jeho skutků.5e= Jednou Bůh mluvil a toto dvé jsem slyšel:S= Nebažte marně po násilí a lupu, na vzrůstu majetku si nezakládejte.mS= Pára jen lidé jsou, klam jen smrtelníci; chceš-li je vážit, zklamou tě, všichni jsou pára.}s= V něho doufej veškerá obec lidu, vylévejte před ním srdce svoje, Bůh jest pomocník náš na věčné časy.b==Na Boha stavím svou spásu a slávu svoji; pevnou skalou, mým útočištěm Bůh jest.`9=Onť jen má je skála a spása moje, bezpečný hrad můj, valně se kolísat nebudu.X~)=Toliko v Bohu odpočívej, má duše, neboť od něho přichází, co čekám.}}s=Ano, s výše mé zamýšlejí mne srazit, ve lži zálibu mají, žehnají ústy, ale ve svém srdci proklínají.|w=Dlouho-li,budete dorážet na jednoho, vraždit ho všichni vy, stěnu nachýlenou, a zeď, která jest na spadnutí?`{9=Onť jen má je skála a spása moje, bezpečný hrad můj, valně se kolísat nebudu. V\~~i~}}m}||q|{{'zzyzyly>xxx+www@vvvcvuuxu-ttqt%ssBrrgrqq*ppUoo$nnKmmymllKkkkFjjjUjiiti0hhh2ggg/gffkfeeuedd:ccmc"bb{b'aaa(```(__n_^^^T]]]?\\\p\$[[[-ZZZ=YYY_XXXX WfWVVVUUuTTTSSS:RRR*QQPPP5OOO:NN1MMMLLqLKKKJJ`III%HH%GGpG8FFCEEEDD`DCCBBhAAA(@@s@??V?>>b>4==W<<<8;;g;::?99}9"88T777K66_655Q444d433e3 22h211}1*0008///7...Y---6,,q,#++r***$)))#((a''X&&&6%%a$$v$ ##Z#""/!!q! g ` 4xM0/r]X` YdV bB1-3 G 0 G ^ 1{ ht BYV%`Nebe hlásá, jak spravedlivý jest, každý národ vidí, jak slavný jest.U#`Bory jak vosk tekou před Hospodinem, před tváří Pána veškeré země.A}`Blesky jeho svět ozařují, země vidouc to se chvěje.J `Oheň jde před jeho obličejem, a vůkol spaluje odpůrce jeho.P`Tmavá mračna jsou kolem něho, právo a správnost nesou trůn jeho. `Od Davida. Když byla země zase spořádána. Hospodin kraluje, plesej země, množství přímořských krajin se raduj!#?_ před Hospodinem, že přichází, protože přichází, by soudil zemi. Soudit bude kruh zemský spravedlivě, soudit bude národy podle své věrnosti.Z-_ Radujte se pole a vše, co je na nich, tehdy ať jásá všecko stromoví lesníQ_ Veselte se nebesa, plesej země, zahuč moře se vším, čeho je plno. _ říkejte mezi národy: „Hospodin kraluje!" Neboť on upevnil zemský kruh, že se nehne, onť bude souditi národy spravedlivě.`9_ klaňte se Pánu ve svatém jeho dvoře. Třeste se před jeho tváří všecky země,Y+_Vzdávejte Pánu slávu dle jeho jména, berte dary a vstupujte do jeho síní,Y+_Vzdávejte Hospodinu, kmenové pohanští, vzdávejte Hospodinu čest a slávu.X)_Sláva a nádhera je před jeho tváří, svatost a velebnost ve svatyni jeho.Z-_Jsouť všichni bohové pohanů duchové zlí, avšak Hospodin je tvůrce nebes.V %_Velký jeť Pán a chvály nejvýš hoden; zaslouží cti nade všecky bohy.L _Zvěstujte mezi národy, jeho slávu, mezi všemi lidmi jeho divy!Q _Zpívejte Pánu a slavte jeho jméno, hlásejte den po dni jeho spásu!  _Píseň od Davida. Když byl stavěn chrám po zajetí. Zpívejte Hospodinu píseň novou, zpívejte Hospodinu všecky země!u c^ Oni však nechtěli znáti mé cesty, takže jsem přisáhl ve svém hněvu: „Nedojdou odpočinku mého!"nU^ Čtyřicet roků mrzel jsem se na to pokolení a řekl jsem: „Lid je to myslí stále bloudící!"^ proroka:) jak v Hádce, jak v Pokušení na poušti, kde vaši otcové pokoušeli mne, zkoušeli mne, ač vídali skutky mé.[/^Kéž byste poslechli dnes hlasu jeho: (Bůh ústy, „Nezatvrzujte svých srdcí_7^svatyně:) Jeť on Pán, náš Bůh, a my jsme lid, jejž on vodí a ovce, jež pase.c?^(Prorok u Pojďte, klanějme se, padněme, vchodu klekněme před Pánem, svým tvůrcem.L^Jehoť jest moře, neb on je učinil; i souš je dílo jeho rukou.Q^Jsouť v jeho ruce všecky hlubiny země, temena hor jsou majetek jeho.G^Neboť Bůh veliký jest Hospodin, a král nade všecky bohy.K^předstupme před tvář jeho s díky, písně plesu pějme jemu. ^Chvalozpěv od Davida. (Sbor putující do svatyně:) Pojďte, chvalme s radostí Pána, s jásotem slavme Boha, svou spásu;m~S]On jim odplatí za nepravost jejich, v jejich zlobě zahladí je, zahladí je Hospodin, Bůh náš.V}%]Ale Hospodin jest mi vysokým hradem, Bůh můj skálopevným útočištěm.H| ]Srocují se na duši spravedlivcův a krev nevinnou odsuzují.]{3]Co s tebou společného má stolice zkázy, která křivdu páchá jménem zákona?_z7]Ať se rozmnoží jakkoli starosti v nitru mém, útěchy tvé potěšují mou duši.Ry]Pozoruji-li, že klesá má noha, milost tvá, Hospodine, podpírá mne.Wx']Kdyby nebyl Hospodin pomocí mou, byla by duše má již bezmála v peklích._w7]Kdož by se mne zastal proti zlosynům, nebo se postavil za mne proti hříšníkům?_v7]budeť zas právo správně se vykonávat a za ním chodit každý poctivý člověk.Yu+]Neboť nezavrhne Hospodin lidu svého, a svého dědičného majetku neopustí;Nt] abys uklidil ho před zlými časy, až by vykopali zločinci jámu.Ws'] Blaze tomu, jejž ty, Pane, vychováváš, a jejž zákonu svému vyučuješ,Fr] Hospodin zná, co si lidé myslí, protože jsou jako pára.\q1] Který národy kárá, ten že netrestá? Ten který člověka moudrosti vyučuje?Vp%] Který zasadil ucho, ten že neslyší? A kdo utvořil oko, ten že nevidí?So]Zmoudřete, vy, pošetilci v lidu, zpozdilci, kdy přece rozumu nabudete?Mn]Říkají si: „Hospodin to nevidí, a Bůh Jakobův o tom neví."Mm]Vdovu jakož i cizince uškrcují, a děti osiřelé povražďují.Rl]Lid tvůj, Hospodine, potírají, a tvůj dědičný majetek utlačují:Ok]Vychrlují opovážlivé řeči, o závod mluví všichni zlosynové.[j/]Dlouho-li bezbožníci, Hospodine, dlouho-li ještě bezbožní budou se chlubit?Ti!]Zdvihni se ty, který soudíš zemi, dej, ať odplaty se dostane zpupným.h {]Žalm Davidův. Na čtvrtý den po sobotě. Bože veškeré odvety, Hospodine, Bože veškeré odvety, rač se ukázat!qg[\Výroky tvé jsou nejvýš spolehlivé, domu tvému přísluší svatost, Hospodine, na věčné časy.f\Podivuhodnější nežli hukot spoust vodních, nežli jekot mořského vlnobití, podivuhodnější na výsostech Hospodin.xei\Vlny, vznášejí vysoko, Hospodine, vlny vznášejí vysoko svůj hukot, vlny vznášejí vysoko svůj jekot.Kd\Pevně stojí trůn tvůj od počátku; od věčnosti jsi ty. . .Cc \Chvalozpěv od Davida; v den před sobotou, když byla země založena. Hospodin kraluje, oděn jest velebností; oděn jest Hospodin a opásán silou; i zemi upevnil, že se nekolísá.Sb[Spravedlivý je Hospodin, skála naše, a nic proti právu nemá v sobě.daA[Prospívají ještě v pozdním stáří, šťávy a svěžesti mají, že mohou hlásat:.Q`[Zasazeni jsouce v domě Páně v nádvořích domu Boha našeho kvetou.B_[ Spravedlivý jako palma kvete, jako cedr na Libanu roste.e^C[ Oko mé na nepřátele radostně hledí, ucho pak o mých zločinných škůdcích slyší.`]9[ Moje však čelo se zdvíhá jak rohy zubří, hojně pomazán jsem olejem čerstvým.y\k[ Ano, hle, tvoji odpůrci, Hospodine, ano, hle, tvoji odpůrci berou za své, všichni zločinci se rozptylují.;[q[ ty však bys Nejvyšším věčně byl, Hospodine!Zy[Když se bezbožní zelenají jak tráva, a když všichni zločinci kvetou, je to proto, by zhynuli na věky věkův,IY [Člověk nerozumný to nechápe, zpozdilec nemá pro to smyslu.XX)[Jak jsou vznešená díla tvá, Hospodine, velmi hluboké jsou myšlenky tvé.^W5[Neboť mne obveseluješ tím, co činíš, nad tvými díly dlužno mi plesat, Pane,XV)[s průvodem žaltáře o desíti strunách, s průvodem harfy a hry na citaru.RU[hlásat zrána tvoji milostivost, a že nejvýš věrný jsi noc každouPT[Sladko jest oslavovati Hospodina, opěvovati jméno tvé, Svrchovaný,+S S[Žalmová píseň. Na den sobotní.SRZDlouhého věku do syta mu dávám, a svou spásu popřávám mu vidět."VQ%ZVzývá mne, i slyším ho; jsem při něm v tísni, vytrhuji ho a oslavuji.XP)Z„Protože lne ke mně, vysvobozuji ho, chráním ho, ježto zná mé jméno.POZ Po zmiji a basilišku chodit, šlapat budeš po lvu jakož i po draku.QNZ Takořka na rukou budou tebe nosit, abys o kámen nohou svou nezavadil._M7Z Neboť andělům svým o tobě kázal, aby tě ostříhali na všech tvých cestách.QLZ nepřihodí se ti nic zlého, rána se nepřihlíží k tvému stánku.`K9Z Protožes řekl: „Hospodin naděje má jest," učiniv Hospodina svým útočištěm:XJ)ZTy jen na své oči budeš to vidět, na odplatu hříšníků budeš patřit.eICZPadne jich po boku tvém tisíc, deset tisíc ti po pravici, ale k tobě se nepřiblíží.mHSZani střely létající ve dne, ani čeho, co se plíží za tmy, ani útoku zloducha o polednách.PGZštítem obestře tě věrnost jeho. Nebudeš se báti hrůzy noční,QFZPerutěmi svými zastíní tě, pod křídly jeho najdeš útočiště,XE)ZNeboť on vysvobodí tě z osidla lovců, od slova, které přináší zkázu.jDMZkdo říká Pánu: „Tys ochrana má a hrad můj, Bůh můj, v něhož naději svou skládám."iC MZChvalozpěv Davidův. Pod záštitou Nejvyššího přebývá, ve stínu Boha nebes odpočívá,|BqYBuď milost Pána, Boha našeho, nad námi; dílům rukou našich s hora žehnej, ano dílu rukou našich žehnej!YA+YShlédni na své sluhy – jsoutě tvé dílo – a rač žehnat jejich synům.v@eYdle počtu dní bychom plesali, v nichž jsi nás snižoval, dle počtu let, v nichž okoušeli jsme zlého.d?AYKéž nás naplní záhy již tvoje milost, abychom radostí jásali všecek svůj život,\>1Y Obrať se, Hospodine! Dlouho-li ještě . . . ? Slituj se nad svými služebníky!Y=+Y Pravici tvou znáti rač naučit nás, a naše srdce vzdělej, by moudré bylo.d<AY Kdo zná tvoji přísnost, když se rozhněváš, kdo ji cení, jak žádá úcta k tobě?;5Y Let našich úhrnem bývá sedmdesát, a je-li při síle kdo, osmdesát, většina jich jest lopota a bolest, přikvačí slabost a – odlétáme.e:CY Prchají všecky dni naše a hyneme v hněvu tvém, život náš dlužno mít za pavučinu.W9'YPředkládáš si nepravosti naše, život náš na výsluní svojí tváře.]83YHyneme proto, že se na nás hněváš, scházíme proto, že jsme tě roztrpčili.m7SYzáhy jako tráva pomíjejí; z jitra vykvétá a vyvíjí se, k večeru klesá, vadne a vysýchá..6WYJako věc bez ceny jsou léta jejich,n5UYAno, tisíc let je před tvým zrakem jako včerejší den, který minul, jako doba noční hlídky.]43YKážeš, aby člověk v prach se vracel, a říkáš: „Vracejte se smrtelníci!"z3mYPrve nežli hory se narodily, prve než počala země a svět co plodit, od věků až do věků ty, Bože, jsi.l2 SYModlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, tys býval útočiště naše od pokolení do pokolení!?1yX5Požehnán buď Hospodin na věky! Staň se, Staň se!K0X4kterou tupí odpůrci tvoji, Pane, tupí osud pomazaného tvého.]/3X3Pomni, Pane, na potupu svých sluhů od mnohých národů, kterou za ňadry nosím,b.=X2Kde jsou, Pane, bývalé milosti tvoje, na které přisahals Davidu při své věrnosti?X-)X1Který člověk žije, by neuzřel smrti, aby, vytrhl duši svou z ruky pekel?],3X0Rozpomeň se, jaká jest má bytost, k jaké nicotě stvořil jsi veškero lidstvo!e+CX/Dlouho-li, Pane, budeš pořád se odvracet, dlouho-li bude jak oheň hořeti hněv tvůj ?B*X.Ukrátil jsi dobu jeho mládí, zaplavils ho zahanbením.G)X-Vytrhl jsi žezlo z ruky jeho, a trůn jeho na zem jsi svrhl.L(X,Zvrátil jsi sílu jeho meče, na pomoc v boji jsi mu nepřispěl.S'X+Vyvýšil jsi pravici nepřátel jeho, rozveselils všecky škůdce jeho.M&X*Obírají ho všichni kolemjdoucí, na posměch je sousedům svým.X%)X)Pobořil jsi všecky ohrady jeho, a jeho pevnosti obrátils v děsné ssutiny,T$!X(Zrušil jsi smlouvu se svým služebníkem, svrhl jsi na zemi korunu jeho.H# X'Avšak ty jsi zavrhl a zamítl, odstranils pomazaného svého.M"X&a jako měsíc na věky upevněný; a svědek na nebi jest věrný.P!X%Símě jeho na věky bude trvat, a trůn jeho jako slunce přede mnou;O X$Jednou jsem přisáhl při své svatosti: „Jistě Davida neobelhu!"KX#neznesvětím úmluvy své, a co vyšlo z úst mých, nezměním.H X"avšak své milosti mu neodejmu, a své věrnosti neporuším;MX!navštívím metlou nepravosti jejich, a ranami jejich provinění;PX poskvrní-li, co jsem ustanovil, a mých příkazů nebudou-li dbáti:W'XJestliže opustí synové jeho můj zákon, a dle práv mých nebudou chodit,PXDržet budu na věky potomstvo jeho, a jeho trůn, pokud nebesa budou.Z-XNa věky zachovám jemu svoji milost, a má smlouva s ním zůstane bez poruchy.LXAno, já prvorozencem učiním ho, nejvyšším mezi králi země.QXOn bude vzývati mne: „Tys můj otec, Bůh můj a skála pomoci mé!"A}XNa moře vložím ruku jeho, a na veletoky jeho pravici.RXVěrnost má a milost bude s ním, a mým jménem čelo jeho se zdvihne.`9XAle potru před ním odpůrce jeho, na útěk obrátím ty, kteří nevraží na něj.Y+XNičeho nesvede nepřítel proti němu, a nešlechetník jemu již neublíží.LXproto silná má ruka bude s ním, a mé rámě bude ho posilovat.T!Xnašel jsem si Davida, svého sluhu, olejem svým svatým jsem ho pomazal;XTehdy mluvil jsi ve vidu k věrným svým ctitelům: „Vstavil jsem korunu na hlavu hrdinovu, vyvolence ze svého lidu jsem povýšil;QXNeboť Pánu náleží ochrana naše, a král náš Svatému Israelovu.V%XNeboť ty, jsi ozdoba jejich síly, a tvou milostí zdvíhá se naše čelo.Y +XPro tvé jméno plesají ustavičně, a pro tvou spravedlnost se povznášejí.b =XBlaze národu, který ví, co je to plesat, který ve světle tváře tvé chodí, Pane.f EXo spravedlnost, o právo trůn tvůj jest opřen, milostivost a věrnost stojí před tebou.X )XTy máš rámě síly olbřímovy, silná jest ruka tvá, pravice vyvýšená.] 3X Sever i západ ty jsi ráčil stvořit, Tábor i Hermon plesají nad tvým jménem._7X Tvá jsou nebesa, tvá je také země, svět a vše, čeho je plný, ty jsi založil.b=X Tys jak zraněného pokořil zpupného, silným svým ramenem rozptýlils odpůrce své.]3X Ty jsi panovníkem nad zpupným mořem, když se vzdouvají vlny jeho, krotíš je.`9X Pane, Bože zástupů, kdo je ti podoben? Mocný jsi, Pane, a věrnosti plno kol tebe.lQXBůh, který slaven jest ve shromáždění svatých, velký a hrozný je nad všecky kolem něho._7XNeboť kdo v mračnech roven jest Hospodinu, kdo ze synů. Božích se podobá Pánu?W'XNebesa slaví tvé divy, Hospodine, a tvou věrnost shromáždění svatých.^5X„Na věky budu tvé potomstvo zachovávat, od rodu do rodu trůn tvůj udržovat."a;X„Smlouvu jsem učinil se svými vyvolenými, Davidovi, sluhovi svému jsem přisáhl:r]XVždyť jsi děl: „Na věky stavěn bude dům milosti!" – na nebesa postavil jsi svou věrnost. – e~CXo milostech Páně věčně chci zpívat, od rodu do rodu věrnost tvou rty svými hlásat.+} SXPoučná báseň Etana, Ezrachovce.P|WVzdálil jsi ode mne přítele i druha, moje známé ode mne ubohého.J{ WZaplavují mne jako vody den celý, obkličují mne ustavičně.QzWVýbuchy tvého hněvu valí se přese mne, a tvé hrůzy zdrcují mne.[y/WChudák já, jenž od mládí lopotím se, snáším tvé hrůzy nevěda si rady.Xx)WProč mou prosbu, Hospodine, zamítáš, proč své líce ode mne odvracuješ?aw;WJá přece volám k tobě, Hospodine, z jitra již přichází před tebe modlitba má.Xv)W Zda bude v temnotách viděti tvé divy, tvou spravedlnost v zemi zapomenutí?Wu'W Bude kdo ve hrobě milost tvou vypravovat, a tvou věrnost v místech zkázy?Zt-W Zdali budeš na mrtvých zázraky činit, či vstanou stíny, aby tě chválily?qs[W oči mé chřadnou utrpením. Volám k tobě, Hospodine, denně, k tobě rozprostírám ruce svoje. . .lrQW Odvrátil jsi ode mne mé známé, velmi si mne zošklivili, sevřen jsem, že nemohu vyváznouti,Zq-WTěžce na mne doléhá prchlivost tvá, všecky své proudy na mne jsi spustil.KpWSpustili mne do nejhlubší jámy, do temností, do stínu smrti.o/WJako již mezi mrtvými opuštěn jsem, mezi padlými, kteří ve hrobech spí, na které již nepamatuješ, ježto jsou od ruky tvé odloučeni.Yn+WPočítají mne k těm, kteří do hrobu klesli, jsem jako člověk vysílený.OmWNeboť je nasycena bědami duše má, a můj život blízko je smrti.`l9WKéž se dostane před tvou tvář modlitba moje; nakloň ucho svoje k úpění mému!MkWHospodine, Bože, můj spasiteli, ve dne v noci před tebou volám.mj UWŽalmová píseň Koreovců. Ke konci. Pro mahadet. Střídavě. Poučná píseň Emana, Ezrachovce.`i9V(Žalmista:) Ti pak zpívají a jásají: (Národové:) „Domov všech jest v tobě."Zh-VPán podle soupisu národů počítal: (Hospodin:) „Ten i ten. se tam zrodil."tgaVO Sionu se řekne: „Co člověk, vše je tam zrozeno"." (Žalmista:) Ano, sám Nejvyšší jej založil.{foV(Hospodin:) „Prohlašuji Egypt i Babylon za své ctitele; ejhle, Filišťan, Tyřan i Etiop, ti se tam zrozují5eeVSlavné věci praví o tobě, město Boží:6dgVmiluje Hospodin nade všecka sídla Jakobova.yc mV(Žalmista:) Od Koreovců. Píseň žalmová. (Žalmista:) Brány Sionu, který založil na pahorcích svatých,bURačiž učinit na mně dobré znamení, ať to vidí odpůrci moji a hanbí se, že ty, Pane, mi pomáháš a mne těšíš.ra]UShlédni na mne a budiž milostiv mi, uděl svou sílu služebníku svému, synu své služebnice pomoz.``9UTy však jsi, Pane, Bůh milosrdný a milostivý, shovívavý, plný milosti a pravdy.r_]UBože, zpupní proti mně povstávají, a rota zuřivců o život mi ukládá; nemají tebe na zřeteli.`^9U Neboť tvá milostivost ke mně je velká; vytrhl jsi duši mou z nejhlubších pekel.a];U Budu tě slavit, Pane, můj Bože, celým svým srdcem, věčně velebiti tvoje jméno.\U Veď mne, Hospodine, po své cestě, abych kráčel podle pravdy tvojí; soustřeď mou mysl, ať bojí se tvého jména.J[ U neb ty jsi veliký a divotvomý, neboť ty samojediný jsi Bůh.Z{U Všichni národové, které jsi učinil, přijdou a sklánět se budou před tebou, Pane, oslavovat budou jméno tvoje,QYUNení ti, Pane, rovného mezi bohy, a nic nevyrovná se tvým skutkům.SXUKdykoli jsem v tísni, vzývám tebe; neboť ráčil jsi mne vyslýchati.TW!UPopřej sluchu, Pane, modlitbě mé, všimni si hlasitého úpění mého.fVEUVždyť jsi ty, Pane, dobrý a milostivý, nadmíru laskavý ke všem, kdož vzývají tebe.UU#UObvesel duši služebníka svého, neb k tobě, Pane, pozdvihuji svou mysl.OTURač se smilovati nade mnou, Pane, neb den celý tebe se dovolávám.S)UChraň mi život, neb zasvěcen jsem tobě; spas, Bože můj, svého sluhu, jenž doufá spas, Bože, můj, svého sluhu, jenž doufá v tebe.jR OUModlitba Davidova. Nakloň, Pane, ucho svoje, a vyslyš mne, neboť zbědovaný a chudobný jsem.PQTspravedlnost bude chodit před ním, bude kráčeti po cestě za ním.UP#T Sám Hospodin bude dávat požehnání, a naše země vydávat úrodu svou;MOT aby věrnost, vyrůstala ze země, a spravedlnost vyhledala s nebe.UN#T láska a věrnost aby se potkávaly, spravedlnost s pokojem aby se líbala,iMKT Skutečně blíží se těm, již ho ctí, pomoc jeho, aby zas sídlila sláva v naší zemi, .L}T Poslechnu, co mi řekne Hospodin Bůh. Ano, pokoj zvěstuje lidu svému, svatým svým, jejichžto srdce ho vyhledává,RKTUkaž nám, Hospodine, milost svoji, a své blaho rač nám poskytnouti!SJTBože, rač nám zase život dáti, aby tvůj lid se radovat mohl z tebe!^I5TZda budeš na věky hněvati se ha nás, neb svůj hněv protahovat od rodu do rodu?RHTRač nás obnovit, Bože naší spásy, a svou nevoli odvrátit od nás.WG'Tzmírniti jsi ráčil všecek hněv svůj, upustil jsi od svého rozhorlení.]F3Todpustil jsi nepravost svého lidu, ráčil jsi přikrýti všecky hříchy jejich;LETPožehnal jsi, Hospodine, své zemi, obrátil jsi osudy, Jakobovy;"D ATKe konci. Žalm Koreovců.}CsS Neodepře žádného dobra těm, kdož v nevině chodí. Pane zástupů, šťastný člověk, který v tebe doufá.HB S Jeť Bůh rád ohradou a štítem, milost a čest Pán dává.A)S Ano, den jeden ve tvých nádvořích lepší, než tisíce jiných. Lépe být na prahu Božího domu, než bydlet ve stanech hříšníkův.S@S Strážce náš, popatři, Bože, a pohled na tvář svého pomazaného!"M?S „Bože zástupů, slyš mou modlitbu, přijmi ji, Bože Jakobův!s>_Sžehnáť mu zákonodárce. Ubírají se od hradby, k hradbě, až uzří na Sionu Boha bohů, Hospodina.1=]Splačtivým údolím na místo zvolené;G<SŠťasten, kdo nalézá u tebe pomoc, kdo si umínil putovat.T;!SŠťasten, kdo sídlit smí v domě tvém, Pane, ustavičně tebe velebit.!:;SAno, vrabec našel si příbytek, a hrdlička své hnízdo, do něhož ukládá své mladé – tvé oltáře, Pane zástupu, můj králi a můj Bože!u9cSDuše moje nyje touhou po síních Hospodinových. Srdce i tělo mé jásotem tíhnou k Bohu, který žije.=8uSJak jsou milé příbytky tvé, Hospodine zástupů!07 ]SKe konci. Pro lisy. Od Koreovců. Žalm.f6ERať poznají, že je tvé jméno Hospodin, že jsi ty jediný Nejvyšší na celém světě!I5 RAť se hanbí a trnou vždycky, ať se stydí a vezmou za své;F4RNaplň potupou líce jejich, ať hledají tvé jméno, Pane,F3Rtak je zachvať svojí bouří, tak je vichorem svým ohrom!L2RJako oheň, jenž spaluje lesy, a jako plamen, jenž ožehá hory,O1RBože můj, učiň je chumáčem smetí, a jako plevy hnané větrem.L0R kteří říkají: „Zaberme si dědičně svatá místa Boží!"c/?R Vůdcům jich učiň jak Orebu, Zebovi, jak Zebachu, Salmanovi, všem jejich knížatům,;.qR Pohubeni byvše v Endoru stali se tak kalem země.P-R Nalož s nimi jak s Madianem a Sisarou, jako s Jabinem u potoka Kison!I, R také Assur se přidružil k nim, ramenem jsou Lotovým synům.M+RGebalští, Ammonští, Amalečané, Filišťané s lidem Tyrským;:*oRStany Edomců, Ismaelští, Moabané a Agařané,?)yRAno, svorně se uradili, proti tobě ve spolek vešli:`(9RŘíkají: „Pojďte je vyhladit z národů, ať není památky po jménu „Israel!"S'RNa tvůj lid osnují záludně pikle, proti tvým chráněncům se radí.Y&+RNeboť, hle, odpůrci tvoji se bouří, kteří ti nepřejí, zdvíhají hlavu.G%RBože, nerač býti tak tichý, nemlč a neprodlévej, Bože!"$ ARAsafova píseň žalmová.V#%QPovstaň, Bože, a spravuj zemi, neb ty jsi dědičný pán všech národů!O"QAvšak jak každý člověk umřete, a jako každý vladař padnete!"K!QJá jsem řekl: „Bohové jste, synové Nejvyššího všichni!"i KQ„Zpozdilí jsou, bez rozumu, ve tmách chodí, i kolísají se proto veškery základy země.T!QNa tvůj lid osnují záludně pikle, z ruky, hříšníka je vyprosťte!"T!QZastávejte se chuďasa, sirotka, ať práva dochází tísněný, nuzák.OQ„Dlouho-li budete soudit křivě, dlouho-li bezbožníkům stranit?] 5QŽalm Asafův. Bůh se dostavil do sboru Božího, mezi náměstky. Božími soudí:U#PJej však krmil bych nejlepší pšenicí, medem ze skály sytil bych jej."DPMusili by jemu se lísat, a jejich osud trval by na věky.QPSnadno bych odpůrce jeho pokořil, ruku svou vložil na jeho škůdce.NPKéž by mne lid můj poslouchal, a Israel chodil po mých cestách!SP Nechal jsem je tedy, choutkám srdce, podle svých nápadů mohli chodit.H P Nedbal však lid můj hlasu mého, Israel si mne nepovšimnul.veP Neboť já jsem Hospodin, Bůh tvůj, jenž jsem vyvedl tě z Egypta; rozevři ústa svá a já je naplním.QP Nebudiž u tebe žádný Bůh nový, nesmíš se klaněti cizímu bohu.SP Lide můj, slyš, neb tě zapřísahám, Israeli, kéž bys mne poslechl!}sPV soužení vzývals mne a já tě vytrhl, vyslyšels jsem tě z bouřného mraku, zkoušel jsem tě u vody Hádky.b=P„Složil jsem břemena s tvých šíjí, ruce tvé robotných košů jsou zproštěny.fEPDal jej národu Josefovu, ze země Egyptské když vycházel. Slyšel neznámá dosud slova::oPToť je příkaz v Israeli, zákon Boha Jakobova.MPAť zvučí trouba v den novoluní, ve slavný den vašeho svátku.L PZanoťte píseň, nechť zazní buben, harfa příjemná i citara.E PPlesejte Bohu, jenž nám pomáhá, jásejte bohu Jakobovu.*  QPKe konci. Pro lisy. Žalm Asafův.U #OPane, Bože zástupů, vzkřis nás! vyjasni tvář svou, i dojdeme spásy.N OMy pak neodstoupíme od tebe; dej nám žít, i budeme tebe vzývat!W'ODrž svou ruku nad svým chráněncem, nad lidem, který jsi vypěstil sobě!POSpálena ohněm a podkopána jest; před tvou hrozivou tváří hynou.W'Ozachraň, co štípila pravice tvoje, lid totiž, který jsi vypěstil sobě!NOBože zástupů, pohleď zase s nebe, viz a zastaň se vinice této;A}OOžírá jej lesní kanec, a zvěř polní jej ohryzuje.RO Proč jsi rozbořil ohradu jeho, by směl jej obírat kdokoli kolem jde?H O rozprostřel své větve až k moři, až k Řece pruty svoje.>wO hory zahalil svým stínem a ratolestmi cedry Boží;GO upravil jsi půdu kol něho, že pustiv kořeny naplnil zemi;J O Vinný kmen z Egypta přenesl jsi, a vyhnav pohany zasadils jej;W~'ORač nás, Bože zástupů, vzkřísit! Vyjasni tvář svou i dojdeme spásy.R}OZ vůle tvé sousedé o nás se sváří a nepřátelé smějí se nám.N|ONasycuješ nás chlebem pláče, a napájíš nás slzami nad míru.\{1OPane, Bože zástupů, dlouho-li budeš se hněvat? Vždyť modlí se sluha tvůj!RzORačiž, Bože, vzkřísiti nás! Vyjasni tvář svou, i dojdeme spásy!^y5OPřed Efraimem, Benjaminem a Manassem vzbuď sílu svoji, a nám na pomoc přispěj!uxcOPastýři Israelův, poslyš, ty, jenž jsi Josefa vodil jak stádo, jenž trůníš nad cheruby, objev se!Mw OKe konci. Pro ty, kteří se. promění. Svědectví Asafovo. Žalm.vwN My pak – národ tvůj a ovce tvé pastvy – budeme na věky děkovati tobě, od rodu do rodu hlásati tvou slávu.Zu-N Odplať sousedům našim do klína sedmkrát pohanu, kterou zhaněli tebe, Pane!ytkN Kéž vejde před tebe vzdychání uvězněných! Silou přemocného ramene svého zachovej k smrti odsouzené.sN Proč mají pohané říkat: „Kde jest Bůh jejich?" Ukaž se na pohanech před naším zrakem pomsta za prolitou krev tvých sluhů!r)N Pomoz nám, ó Bože, spáso naše, pro čest jména svého, Hospodine! Rač nás vysvobodit a prominouti nám hříchy naše pro své jméno! q NNepřičítej nám hříchů našich předků, rychle nám vstříc vyjdiž milosrdenství tvé, neboť jsme velmi zbědováni.EpNNeboť pohlcují Jakoba, a jeho sídla obracejí v poušť.}osNRačiž vylít hněv svůj, Hospodine, na pohany, kteří tě neznají, na říše, které tvé jméno nevzývají.an;NDlouho li budeš se, Pane, pořád hněvat, dlouho-li bude jak oheň plát nevole tvá?Vm%NStali jsme se potupou sousedům svým, posměchem a útržkem okolí svému.\l1NVylili krev jejich jako vodu kolem Jerusalema a nebylo nikoho, kdo by je pochoval.ykkNDali mrtvá těla tvých služebníků za pokrm ptactvu nebeskému, mrtvoly, tvých svatých šelmám zemským.j NŽalm Asafův. Bože, pohané vnikli do tvého dědictví, poskvrnili chrám tvůj velesvatý, obrátili Jerusalem v ssutiny.Vi%MHI pásl je v poctivosti srdce svého, vodil je svou rukou nad míru moudrou.Ih MGaby pásl Jakoba, sluhu jeho, Israele, dědičný jeho majetek.hgIMFvyvolil si Davida svého sluhu, povolav ho od stád ovcí. Za dojnicemi když chodil, vzal ho,NfMEvystavěl si svatyni jako nebe, jako zemi, kterou založil na věky;He MDale vyvolil si Judovo plémě, horu Sion, kterou si zamiloval;Hd MCPohrdl však stánkem Josefovým, nevyvolil si kmen Efraimův,McMBa bil protivníky svoje do zad, dal je na potupu na věčné časy.MbMAPán však probudil se jako ze sna, jako hrdina rozjařený vínem;GaM@kněží jejich padli mečem, a jejich vdovy nesměly lkáti.K`M?mládenec jejich pohltil oheň, a jejich pannám nikdo nezpíval;B_M>odevzdal svůj národ meči, a svým dědictvím opovrhl;N^M=vydal sílu jejich do zajetí, a jejich slávu do rukou nepřítele;O]Mpp&oonnn9mmmUmllil!kklkjjqj#iiyi,hhhRggg.fff1eee3ddd=ccc5bbb1aaa6``{`__A^^G]]~]5\\\M[[[=ZZZ5YY:XXX9WWW7VVVUUOTTTSSmSRRmQQQNPPPDOOOANNNBMMM?LLL3KKKNJJJOIIIHHHHaHGGoGFFqFEElEDDD)CC|C/BBmBAA7@@>s>!==v="<<<6;;:::V: 99X988x8'7779666!55n544J333\22J111B000B///F...L---M,,,>+++E***S)))I(((L'''N'&&l&%%%3$$$=$##M#""U!!! | -hp [M@Y'EG=a2fEUUG ? f P # Q GWv-Bk~-nO~q Modly však pohanů stříbro a zlato, výrobky jsou rukou lidských.M}q Vždyť je Bůh náš na nebesích, činí vše, co jemu se líbí.c|?q pro svou milostivost a věrnost, aby nemohli pohané říci: „Kdepak mají Boha svého?V{%q (Sbor levitů:) Ne nám, Hospodine, ne nám, ale jménu svému čest zjednejNzqjenž mění skálu v jezera vodstva a křemen ve vody tryskající.NyqPřed tváří Páně chvěj se země, před tváří Boha Jakobova,Jx qhory, že skáčete jako berani, pahorky, jako mláďata ovčí?LwqCo je ti, ó moře, že prcháš, a ty, Jordáne, že se vracíš,Evqhory jak berani poskakovaly, pahorky jako mláďata ovčí.Au}qMoře to vidělo, i prchlo, Jordán obrátil se nazpět;Ht qstalo se Judstvo svatyní jeho, Israelstvo královstvím jeho.Zs /qAlleluja. Když vyšel Israel z Egyptské země. Jakobův rod z národa cizáků,Drp Usazuje bezdětnou v rodině učiniv ji šťastnou matkou.Dqpaby ho posadil vedle knížat, vedle knížat lidu svého.FppZdvíhá se země vysíleného, a z kalu povyšuje chuďasa,Doppřece však nízkého si všímá na nebesích i na zemi.Hn pKdo jako Hospodin, Bůh náš?! Přebývá sice na výsostech,LmpVyvýšen nad všecky národy Hospodin, ba nad nebesa sláva jeho.OlpOd východu slunce až do západu chváleno buď jméno „Hospodin".LkpBuď jméno „Hospodin" požehnáno od tohoto času až na věky.Lj pAlleluja. Chvalte, sluhové, Hospodina, chvalte jméno Hospodinovo.i}o Bezbožník vida to rozčiluje se zlostí, zuby svými skřípá a chřadne; přání hříšníků přichází na zmar.hyo Plýtvá bezmála, jak rozdává chudým, jeho spravedlnost zůstává na věky, čelo jeho vysoko ve cti se zdvíhá.Yg+oPevné jest srdce jeho, nebojí se, až může hleděti vítězně na odpůrce.sf_ov paměti věčné bude spravedlivý. Zprávy zlé se nemusí obávati, pevně doufá srdce jeho v Pána.*eOoNeboť na věky nebude se viklat,Yd+oŠťasten, kdo je soucitný a půjčuje, kdo své věci vyřizuje podle práva.\c1oZáří v temnu jak světlo spravedlivým, je milostivý, slitovný, spravedlivý.Xb)oHojnost a bohatství je v domě jeho, a jeho spravedlnost zůstává na věky.NaoMocné v zemi bude potomstvo jeho, rodu poctivých bude požehnáno.` oAlleluja. Při návratu Aggea a Zacharjáše. Blaze tomu, kdo bojí se Hospodina, a v jeho příkazech velikou zálibu má.[_/n Blahé má poznání, kdokoli tak činí; chvála jeho zůstane na věky věkův.S^n Svaté jest a hrozné jeho jméno; počátek moudrosti je bázeň Páně.Q]n Vykoupení seslal svému lidu, věčnou platnost udělil své smlouvě.M\nje to utvrzeno na věky věkův, vydáno upřímně a spravedlivě.X[)nDíla rukou jeho jsou věrnost a právo; všecko, co ustanovil, je spolehlivo,`Z9nMoc svých skutků ukázal svému lidu, odevzdav mu, čím pohané dědičně vládli.QYnPokrm dává těm, kdo se ho bojí, na věky je pamětliv své smlouvy.MXnUstanovil památku na své divy, milosrdný a milostivý Pán jest.YW+nSlavná a velebná jest činnost jeho, a jeho spravedlnost zůstává na věky.NVnVeliká jsou Hospodinova díla, dokonalá podle všech jeho plánů.YU -nChci tě slavit, Pane, z celého srdce ve sboru spravedlivých, jakož i v obci.@T{mZ potoka na cestě bude píti, protož pozdvihne hlavu.XS)mmezi národy soud konat, dokonale porážeti, tříštit hlavy po širé zemi.KRmPán bude tobě po pravici, bít bude v den svého hněvu krále;uQcmPřisáhl Hospodin (takto): – a želet toho nebude – „Ty jsi knězem na věky jako byl Melchisedech!"cP?mTy vládni ve dni své síly v lesku svatém, z lůna před jitřenkou zplodil jsem tě."cO?mMocnému žezlu tvému dá vzejít Hospodin ze Sionu; panuj uprostřed nepřátel svých!N }mŽalm Davidův. Řekl Hospodin mému Pánu: „Zasedej po mé pravici, dokud nedám nepřátele za podnož tvým nohám.UM#lže se postavil chudému po pravici, aby ho vytrhl těm, kdož ho stíhali.OLlSlavit chci Pána velmi svými ústy, ve valném sboru chváliti jej,[K/lRouchem mých protivníků potupa budiž, ať se halí ve stud, jako ve plášť!{JolAť si oni zlořečí, vždyť ty žehnáš; nepřátelé moji budou se hanbit, ale služebník se tvůj radovat.WI'lať oni poznají, že je to ruka tvoje, že jsi ty, ó Hospodine, to učinil!OHlPomoz mi, ó Hospodine, můj Bože, vysvoboď mne podle milosti své,[G/lJá pak stal jsem se terčem posměchu jejich; vidí-li mne, potřásají hlavou.QFlKolena mi klesají, ježto se postím, tělo mi zhubenělo, nemá tuku.TE!lJako stín když se nachyluje, se ztrácím, a jako kobylky unášen jsem.PDlNeboť ubožák a chuďas jsem já, a mé srdce svíjí se mi v nitru.yCklAno, ty, můj Pane, Hospodine, zastaň se mne pro své jméno, vždyť je tvá milost líbezná; vysvoboď mne!cB?lTo budiž odměnou Páně mým protivníkům, těm, kteří mluví proti mně zlé věci!aA;lzůstaň mu jak roucho, v které se halí, a jako pás, kterým vždycky se přepasuje.J@ lMiloval kletbu – ať ho tedy stihne – požehnání nechtěl – vzdal se mu tedy. Oblékal se v kletbu jakoby v roucho, ať tedy vnikne jak voda do jeho útrob, a jako olej do jeho kostí;X?)lale stíhal nuzáka a chuďasa, a toho, jenž klesal na mysli, aby ho dorazil./>YlNeb nedbal toho, by prokazoval lásku,W='lbuďte před Hospodinem ustavičně, vyhlazena buď se země památka jejich!U<#lMěj Pán na mysli viny jeho předků, a hřích matky jeho nebuď shlazen;R;l Potomstvo jeho budiž vyhubeno, v jediném kolenu zanikniž jeho jméno.]:3l Nebudiž nikoho, kdo by mu prokázal lásku, nemějž nikdo soucitu s jeho sirotky.b9=l Ukládej lichvář o všecek majetek jeho, a nechť cizinci rozchvátí, co si vydělal.\81l Potulujte se děti jeho a žebrejte, jsouce vyhnáni z domů svých rozbořených.G7l Děti jeho buďte – sirotky, manželka pak jeho – vdovou.I6 lDnů jeho života nemnoho bud, a jeho úřad ať dostane jiný.`59lKdyž bude souzen, ať je vinným uznán, a jeho modlitba buď mu počtena za hřích.c4?lDopusť, ať povstane bezbožník proti němu, ať stoje po jeho pravici žaluje na něj.F3lOdplacují se mi za dobré zlým, nenávistí za mou lásku.`29lMísto by mne milovali – nevraží na mne; já však – ustavičně jen se modlím.l1Qljazykem prolhaným mne oslovují, řečmi jízlivými mne zahrnují, napadají mne bez příčiny.`09lBože, kterého stavívám, nemlč k tomu, že ústa bezbožná, lstivá na mne zejí;!/ ?lKe konci. Žalm Davidův.S.kS Bohem budeme divy hrdinství činit, on sám zdeptá naše nepřátele.U-#k Uděliž nám pomoc před nepřítelem, neboť nicotná jest pomoc lidská.j,Mk Zdali ne ty, Bože, jenž jsi zavrhl nás, ty, Bože, jenž nechceš s naším vojskem táhnout?L+k Kdo mne dovede k hrazenému městu, kdo mne doprovodí do Edomska?*{k Moabsko že jest mým žádoucím umyvadlem, na Edomsko že svou obuv položím, a že Filišťané budou se mi kořit.{)ok můj že je Galaad, moje Manassesko, Efraimsko že je přílbou mé hlavy, Judsko pak vladařstvím žezla mého,{(okPřislíbil Bůh při svatosti svojí, že budu s veselostí děliti Sichemsko, údolí Sukkotské rozměřovati,U'#kby tvoji miláčci byli vysvobozeni! Pomoz tedy pravicí svou a slyš nás!R&kRač se povznést, Bože, nad nebesa, velebnost tvá nad veškerou zemi,S%kNeboť je veliká až k nebi tvá milost, a tvá věrnost až do oblaků.J$ kBudu tě chválit mezi národy, Pane, oslavovat tebe mezi kmeny.]#3kProbuď se, duše má, probuď se, harfo a citaro, ze spánku jitřenku budu budit.f"EkPosilněno jest mé srdce, Bože, posilněno jest mé tsrdce. Nuže, budu zpívati a hráti!$! EkPíseň žalmová od Davida.N j+Kdo je moudrý, ať toho šetří, ať dbá milostí Hospodinových!X)j*Zří to spravedliví a veselí se, a všecka bezbožnost zavírá svá ústa.Gj)chuďasa však vytrhl z bídy, rozmnožil rody jeho jak ovce.V%j(vylil potupu na pány urozené, zavedl je, že bloudili na poušti bez cest;A}j'Když jich ubývalo a klesali tlakem zlých a útrapami,Lj&Žehnal jim, že se rozmohli velmi, nedala, aby jim dobytka ubylo.J j%na polích šili a štípili vinice, dodělali se úrody hojné.H j$usadil na ní vyhladovělé, ti si zřídili hostinné město;Mj#Obrátil poušť v jezera vodní, zemi vyprahlou v prameny vodstva;Dj"půdu úrodnou ve slatinu, pro zlobu jejího obyvatelstva.Lj!Obrátil řeky v kraje pouště, prameny vodní v žíznivou zemi,X)j ať ho velebí ve shromáždění lidu, ve sboru starších ať jej oslavují!QjTi nechť chválí Pána za jeho milost, za jeho divy lidem učiněné,Qjradovali se, že nastalo ticho, on pak je dovedl k žádoucímu břehu.Mjproměnil svou bouři v tichý vánek, a mořské vlny se utišily;V%jI volali k Hospodinu v soužení svém, a on z tísně jejich je vysvobodil:W'jtočili se, vrávorali jak zpití, a všecka moudrost jejich byla v koncích.X)jstoupli až k nebi, padli až do propastí, duše jejich v nebezpečí mřela;Rjřekl a dostavil se bouřlivý vichor, a vlny mořské vysoko se vzduly:; qjvídali skutky Hospodinovy, divy jeho na hlubině;` 9jTi, kteří se spustili na moře v lodích, jdouce po své práci na velkých vodách,N jnechať podávají oběti díků, a s plesem vypravují skutky jeho!Q jTi nechť chválí Pána za jeho milost, za jeho divy lidem učiněné,J  jposlal svoje slovo a uzdravil je, z hrobů jejich je vysvobodil.U#jI volali k Hospodinu v soužení svém, on z tísně, jejich je vysvobodil:Qjjakýkoliv pokrm se jim zhnusil, přiblížili se až ke branám smrti.Y+jChřadli pro své nešlechetné mravy, byloť jim pro jejich nepravosti trpět;\1jza to, že rozlámal bronzové brány, za to, že roztříštil železné závory.QjTi nechť chválí Pána za jeho milost, za jeho divy lidem učiněné,Ojvyvedl je z temnot, ze stínu smrti, a také zpřetrhal jejich pouta.V%j I volali k Hospodinu v soužení svém, a on z tísně jejich je vysvobodil:J j proto pokořil bídou srdce jejich, klesli a neměli pomocníka.Rj neboť se zprotivili příkazům Božím, pohrdli úradky Nejvyššího;U#j Seděli v temnotách a ve stínu smrti, spoutáni jsouce bídou a železem,b~=j za to, že ukojil duši, která žíznila, za to. že naplnil hladovou duši sladkostí.Q}jTi nechť chválí Pána za jeho milost, za jeho divy lidem učiněné,@|{juvedl je na cestu pravou, by došli hostinného města.V{%jI volali k Hospodinu v soužení svém, a on z tísně jejich je vysvobodil:Mzjježto hladověli a žízeň měli, umdléval v nich život jejich.Ty!jBloudili pouští, kraji vyprahlými, nenašli cesty k městu hostinnému;Yx+ja jež shromáždil z krajin východu, západu, od půlnoci, jakož i od moře.Tw!jTak rcetež Hospodinovi vykoupenci, které vykoupil z ruky nepřátelské,Rv jChvalte Hospodina, neb je dobrý, neboť je na věky milosrdenství jeho.uuci0Žehnán buď Hospodin, Bůh Israelův, od věkův až na věky; a všechen lid ať řekne: „Amen, amen!"t%i/Vysvoboď nás, Hospodine, náš Bože, rač nás shromážditi z pohanů, bychom chválili svaté tvoje jméno, a honosili se oslavou tvou!Js i.dal jim dojíti smilování všech, kteří je do zajetí vedli.Nri-rozpomněl se na úmluvu svoji, slitoval se dle hojné milosti své;Mqi,Ale shlédl na soužení jejich, když slyšel, kterak naříkají;qp[i+Mnohokráte je vysvobodil, oni však vzpírali se mu smýšlením svým, a klesali pro své nepravosti.Moi*Jejich nepřátelé je utiskovali, byli pokořeni pod jejich rukou.]n3i)proto je vydal do pohanských rukou, vládli jim ti, kteří je měli v nenávisti._m7i(I rozhněval se Pán náramně na svůj národ, a vzal v ošklivost dědictví svoje;Nli'Znečistili se svými skutky, neboť se zpronevěřili svými činy.ki&prolévali krev nevinnou, krev synů a dcer obětovaných modlám kanaanským, že byla země poskvrněna tím vražděním.Dji%V obět podávali syny, jakož i své dcery duchům zlým;Dii$byli služebníky jejich model, a ty staly se jim osidlem.Ih i#ale smísili se s těmi národy, a jejich skutkům se naučili;Mgi"Nevyplenili těch národů, které jim byl Hospodin vyhubit kázal;Ofi!neboť vzepřeli se vůli jeho, promluvil nerozvážně ústy svými.Nei Popudili ho dále u Vod odporu, i Mojžíšovi zle se vedlo pro ně;Sdibylo mu toho počítáno za správnost od rodu do rodu na věčné časy.BciTu povstal Finees a ukojil ho, i byla rána ta zastavena;Bbipopouzeli ho svými činy, proto je stihla veliká rána.RaiZasvětili se Beel-Fegorovi, a jedli z obětí podaných bohům mrtvým;Y`+iže jejich potomstvo pokoří mezi národy, a že je rozpráší po krajinách.J_ iProto pozdvihl ruku a přisáhl jim, že je po poušti rozmetá,@^{ireptajíce ve svých stanech nedbali Hospodinova hlasu.D]iNic si nevážili žádoucí země, nevěřili slovu jeho;(\IiTu si umínil, a byl by je zahubil, kdyby Mojžíš, vyvolený jeho, v roztržce té nebyl postavil se před něj, aby odvrátil hněv jeho, aby jich nehubil.K[izázračná díla v Chamově zemi, skutky hrozné v Rudém moři.YZ+iZapomněli na svého Spasitele, na Boha, jenž věci veliké učinil v Egyptě,RYitakto zaměnili svoji slávu za sošku býčka, který se živí travou.HX iUdělali si býčka na Horebě a skláněli se před slitinou;IW iroznítil se oheň v jejich sboru, plamen spálil bezbožníky.QViotevřela se země a shltila Datana, a zavřela se za rotou Abironovou;MUiZáviděli Mojžíšovi v táboře, Áronovi, svatému Hospodinovu;XT)iI udělil jim, po čem zatoužili, poslal však na ně citelné nechutenství.OSiDali se unášeti na poušti choutkou, pokoušeli Boha na pustinách.HR i Brzy zapomněli na jeho skutky, nevyčkali, co Bůh ustanoví.@Q{i Uvěřili tedy slovům jeho a prozpěvovali mu chválu.HP i voda přikryla jejich protivníky, nezůstal z nich ani jeden.UO#i Pomohl jim z rukou plných záští, vyprostil je z rukou nepřátelských,SNi Zahrozil Červenému moři, i vyschlo, převedl je tůněmi jak pouští.?Myiale pomohl jim pro své jméno, aby ukázal svoji moc.L'iOtcové naši tvých zázraků v Egyptě nedbali, neměli na mysli velikost milostí tvých, i vzbouřili se, když přišli k Rudému moři;]K3iZhřešili jsme jako otcové naši, nesprávně činili, páchali jsme bezbožnost.{Joiabychom viděli štěstí tvých vyvolených, radovali se z radosti lidu tvého, a tvým dědictvím se honosili._I7iVzpomeň si na nás pro lásku k lidu svému, navštiv nás, Hospodine, pomocí svou,SHiBlahoslaveni, kdož dbají práva, a činí spravedlnost každého času![G/iKdo může vylíčit veliké skutky Páně, vysloviti všecky jeho slavné činy?aF =iAlleluja. Chvalte Hospodina, neboť je dobrý, neboť jest na věky milosrdenství jeho.JE h-aby šetřili ustanovení jeho, a jeho zákona aby vyhledávali.]D3h,Kraje pak pohanů daroval jim v úděl, a tak zabrali výtěžky námahy národův,JC h+Tedy vyvedl svůj národ v radosti, a své vyvolené s jásotem.VB%h*Byltě pamětliv svatého slova svého, jež dal Abrahamovi, sluhovi svému.IA h)Protrhl skálu, i vytékaly vody; odtékaly po suchotě proudy.K@h(Žádali, i přišly křepelky, a chlebem nebeským je nasycoval.M?h'Roztáhl oblak, aby je zastíral, oheň pak, aby jim noc ozařoval.U>#h&Radoval se Egypt, že odcházejí; bylať dolehla hrůza před nimi na ně.P=h%Vyvedl je se stříbrem a zlatem; nebylo ve kmenech jejich nemocného.W<'h$Pobil jim všecko prvorozené v zemi, prviny, veškeré plodné síly jejich.Q;h#sežraly jim všecku zeleň v zemi, sežraly jim všecky plodiny země.P:h"Přikázal, i přišly kobylky, hmyz to žravý, jemuž nebylo počtu;T9!h!Potloukl jim vinice i fíky, zpřerážel stromoví po končinách jejich.Q8h Dal jim místo deště krupobití, oheň žhoucí po krajinách jejich.P7hPřikázal, a přišly psí mouchy; komáři do všech končin jejich.H6 hVydala země jejich žáby; byly i v pokojích králů jejich.@5{hObrátil vody jejich v krev, zmořil také ryby jejich.M4hPoslal mrákoty, že se zatmělo, avšak neztužil svých výroků.Q3hKonal jimi díla zázraků svých, činy divů svých na Chamově zemi.R2hPoslal Mojžíše, služebníka svého, Árona, jehožto byl si vyvolil.Y1+hZvrátil jim srdce, že lid jeho v zášti měli a že obelstívali sluhy jeho.S0hRozmnožil pak náramně svůj národ, zesílil jej nad nepřátele jeho.L/hPoté vešel Israel do Egypta, a byl Jakob hostem v Chamově zemi.Y.+hknížata jeho by učil jako jej samého, a jeho starce by moudrosti vyučoval.Q-hUstanovil ho pánem domu svého, a vládcem veškerého majetku svého,N,hPoslal král a dal jej rozvázati, vládce národů, a propustil ho.L+hdokud se nevyplnil výrok jeho, slovo Páně, které vznítilo ho.B*hPouty sevřeli mu nohy, v železech ocitl se život jeho,Q)hjiž byl poslal před nimi jednoho muže, Josefa, prodaného za otroka.^(5hDříve pak nežli hlad seslal na krajinu, nežli všelikou výživu chleba zmařil,T'!h„Nedotýkejte se mých pomazaných, a mým prorokům ať neublížíte!"N&hnedopustil nikomu utlačovat je, ale krále pro ně káral říkaje:Y%+h Od kmene ke kmeni když přecházeli, z království jednoho k národu jinému,S$h ač jich bylo ještě počtem málo, nemnoho přistěhovalců v té zemi.[#/h když děl: „Tobě dám zemi Kanaanskou v úděl dědičného majetku vašeho,"G"h kterou učinil Jakobovi zákonem, smlouvu věčnou Israelovi,T!!h na smlouvu, kterou učinil s Abrahamem, na svou přísahu, danou Isákovi,X )hPamatoval věčně na svou smlouvu, na slovo, které stanovil na tisíc rodů,OhOn totiž, Hospodin je Bůh náš; po veškeré zemi jsou soudy jeho.ShVy símě Abrahamovo, sluhové jeho, synové Jakobovi, které si vyvolil!Y+hPomněte divů jeho, kteréž učinil, zázraků jeho a rozsudků, jež vyřkl.T!hHledejte Pána, ať síly tak nabudete, hledejte tváře jeho ustavičně.T!hHonoste se svatým jménem jeho, vesel se srdce těch, kdo hledají Pána.FhProzpěvujte mu a hrejte jemu, vypravujte všecky divy jeho.\ 3hAlleluja. Chvalte Pána, vzývejte jméno jeho, hlásejte mezi národy, díla jeho.tag#Ó, by vyhynuli hříšníci se země; ó, by nebylo již bezbožníků! Dobrořeč, má duše, Hospodinu!Rg"Kéž se mu líbí moje rozjímání, já mám věru radost z Hospodina.Rg!Zpívat budu Pánu celý svůj život, chválit Boha svého, pokud budu.Sg Pohlédne-li na zemi, zachvívá se, dotkne-li se hory, kouří se z ní.SgSláva Hospodinova trvá věčně, Hospodin má ze skutků svých radost.W'gvysíláš jim dech svůj, i tvoří se, a takto obnovuješ tvářnost země.ykgOdvrátíš-li však tvář svou, lekají se, odnímáš-li dech jim, umírají, a v prach svůj se navracují;^5gty jim dáváš, a oni si sbírají; otvíráš ruku svou, a všecko plno je slasti.RgToto všecko očekává tebe, že jim dáš pokrmu v přiměřenou dobu;DgTam se probíhají vodní obři, leviatan v něm si hraje.}sgMoře tu velké a širé na obě strany, v něm se hemží počet nesčíslný živočichů maličkých i velkých.v egJak jsou četná díla tvá, Hospodine! Všecky věci jsi učinil moudře, plná jest země tvorstva tvého.P gtu pak vychází člověk k dílu svému, aby pracoval až do večera.R gVychází slunce, i sbírají se zase, a do svých doupat se ukládají;J  gmladé plémě lví řve po kořisti, žádá si na Bohu pokrmu.a ;gPřivádíš tmu, i nastává doba noční; v té se hýbají všecka zvířata lesní;NgUčinil měsíc, aby čas odměřoval; slunce ví, kdy má zapadati.T!gvysoké hory patří kozorožcům, skály pak jsou útočištěm damanům.Ogtam si staví ptactvo hnízda svoje, čáp mívá vysoko svůj domov;U#gDo syta píti -mohou polní stromy, i cedry libánské, jež pěstuje Bůh;1gVyvozuješ ze země chléb i víno; víno, by veselilo srdce lidí, olej, aby se jím leskl obličej jejich, chléb pak, by srdce lidí posiloval.X)gTrávě dáváš růsti pro dobytek, a jakož i zelinám pro potřebu lidstva.V%g Svlažuješ hory se svých zásobáren, plody tvé práce země se nasycuje.Ng U nich má své sídlo nebeské ptactvo, v ratolestech šveholící.[/g napájejí všelikou zvířenu polní, prahne po nich divoký osel, kdy žízní.Qg Kážeš, by prameny v údolích vyvěraly, aby mezi horami vody tekly;f~Eg Mez jsi jim položil, které nesmějí překročit, nesmějí se vrátit, by přikryly zemi.P}gHory se zdvihly a údolí sestoupila na místo, jež jsi jim vykázal.O|gJak jsi jim pohrozil, rozběhly se; rachot hromu tvého zaplašil je.@{{gmoře ji přikrylo jako roucho, nad horami stály vody.PzgPoložils zemi na základech jejích, že se nepohne na věky věkův;Fygposly svými činíš větry, a svými sluhy žhoucí oheň.oxWgstavíš nad vodami své zásobárny, Činíš oblaky svým vozem, na perutech větru se vznášíš,Tw!gsvětlem se zahaluješ jako rouchem. Rozprostíráš nebe jak oponu stanu,v gOd Davida. Dobrořeč, má duše, Hospodinu! Hospodine, můj Bože, tys nad míru veliký. Ve slávu a velebnost jsi oděn,ouWfChvalte Pána všecka jeho díla na všech místech veleříše jeho. Dobrořeč má duše Hospodinu!Yt+fChvalte Pána všecky zástupy jeho, sluhové jeho, již konáte, co si přeje!{sofChvalte Pána všichni andělé jeho, silní rekové činící rozkazy jeho, poslušní jsouce hlasu, jeho slova!]r3fHospodin na nebi trůn svůj si postavil, královská moc jeho nade vším vládne.Uq#fs těmi, kteří šetří úmluvy, jeho snažíce se příkazy jeho činit.`p9fMilost však Páně věk od věku s bohabojnými a jeho spravedlnost je se syny synů;Jo fOvane jej vítr a již ho není, není znáti po něm ani stopy.Yn+fČlověk – jako tráva jsou dnové jeho; jako polní květ – tak odkvětá.OmfNeboť ví on, jaké stvoření jsme, na paměti má, že prach jsme.Wl'f Jako se slitovává nad dětmi otec, tak Pán nad těmi, kteří se ho bojí.Pkf jak je vzdálen východ od západu, vzdaluje od nás nepravosti naše.Tj!f Ale jak vysoko nad zemí jest nebe, milost jeho se klene nad jeho ctiteli;diAf ne podle hříchů našich činívá nám, aniž podle nepravostí našich nám odplácí.Ih f Nemá ve zvyku ustavičně kárat, aniž na věky hněv chovat;RgfSlitovný a milostivý jest Hospodin, shovívavý a nadmíru dobrotivý.Jf fOznámil své cesty Mojžíšovi, synům Israelovým svou vůli.QefHospodin vykonává spravedlnost, zjednává právo všem utiskovaným.RdfNasycuje dobrem tvoji žádost, že se tvé mládí jak orlice obnovuje.Tc!fvysvobozuje život tvůj od záhuby, věnčí tě milostí a slitováním.SbfOn ti odpouští všecka tvá provinění, uzdravuje všecky neduhy tvé,Nafdobrořeč má duše Hospodinů, pamatuj na všecka dobrodiní jeho!c` AfOd Davida. Dobrořeč, má duše, Hospodinu, a vše, co ve mně jest, jeho svatému jménuY_+eDěti tvých sluhů budou mít bydlo, a jejich potomstvo žít bude na věky.".8^kety však jsi týž a tvá léta jsou bez konce,x]ieOna pominou, ty však potrváš; a všecka zvetšejí jako roucho. Střídáš je jako šat, i střídají se;J\ eNejprv založils, Pane, zemi, a dílem rukou tvých jsou nebesa.Y[+e„Neodvolávej mne prostřed mých dnů, ty, jehož léta rod od rodu trvají.HZ eVyčerpal na cestě mou sílu. zkrátil moje dny i řekl jsem:HY eaž se tam sejdou národové i králové, aby sloužili Pánu.AX}eaby hlásali na Sionu Pána a jeho slávu v Jerusalemě,JW eaby vyslechl vzdechy zajatých, k smrti odsouzené by rozvázal,MVeprotože shlédl se své výše, Pán že popatřil s nebe na zemi,WU'eBudiž to zapsáno pro rody budoucí, ať lid, jejž stvoří, velebí Pána,KTekdyž shlédne na modlitbu chuďasů, a jejich prosbou nepohrdne.IS eHospodin když vystaví Sion, když se objeví ve své slávě,TR!eI budou bát se tě pohané, Pane, a všichni králové země tvé slávy,UQ#eMáť každý sluha tvůj rád jeho kameny, soustrast má s jeho ssutinami._P7eTy se zdvihneš a usmíříš na Sion; vždyť je čas nad ním se slitovat, je čas.POe Ty však, Pane, na věky zůstáváš a tvá památka od rodu do rodu.ENe Moje dni se sklánějí jak stín, a já vadnu jako tráva.JM e pro tvůj hněv a nevoli tvou, neboť vyzdvihnuv shodil jsi mne.KLe Jeť mi popel jak chleba jísti, se slzami míchám svůj nápoj,NKe Celý den tupí mne nepřátelé, zuří na mne a proklínají mnou.LJeSpánek mne míjí a naříkám jak ptáče na střeše osamělé.HI eJsem jako pelikán na poušti, podobám se výru v ssutinách.GHeJežto hlasitě jest mi úpět, visí mi kosti na mé kůži.`G9ejsem spálen jak tráva a srdce mé prahne, neboť jsem zapomněl jísti chléb svůj.PFeNeb dni mé v kouř se rozplývají, kosti mé vysychají jak roští,EeNeodvracuj ode mne tváře své, v kterýkoli den jsem soužen. Nakloň ke mně svoje ucho, kdykoli tě vzývám, rychle mne vyslyš!EDePane, vyslyš modlitbu mou, a mé volání k tobě přijď.YC -eModlitba ubohého, když jest v úzkostech a přednáší Hospodinu svou prosbu.BdKaždého jitra budu vyhlazovat všecky hříšníky v zemi, abych vyplenil z Hospodinova města všechny, kdož páchají nepravost.A{dV domě mém se ubytovat nesmí žádný, kdo jedná lstivě; člověk mluvící křivě neobstojí před očima mýma.@dZraky své upírat budu na věrné v zemi, aby sídlili se mnou; po cestě bezúhonných mravů kdo chodí – ten mi bude sloužit.?dKdo svého bližního tajně očerňuje, toho budu stíhat; s člověkem pyšných očí a hrdého srdce – s takovým obcovat nechci.M>dčlověk zvrhlého srdce musí ode mne, o zlém nechci nic vědět.=dnehodlám ni v mysli se zabývati věcmi ničemnými. Dopouštět se přestupků nenávidím, to se mne chytnouti nesmí;<dPřičiním se, bych bezvadně životem kráčel pokud mi vstříc budeš chodit. Žíti budu se svědomím čistým ve své domácnosti;T; #dŽalm Davidův. Zpívat chci o lásce a spravedlnosti tobě, Pane, písně.a:;cNeboť dobrotiv je Hospodin, na věky milosrdenství jeho, a rod od rodu věrnost jeho.m9ScVcházejte do bran jeho s díky, do jeho nádvoří s chvalozpěvy, slavte ho, chvalte jméno jeho!i8KcVězte, že Hospodin Bůh jest, on nás učinil a ne my sami; jsme lid jeho a ovce pastvy jeho.j7McJásej Bohu všecka země, služte Hospodinu s veselím, předstupujte před něho s plesáním.6 +cPíseň díků.r5]b Vyvyšujte Pána, našeho Boha, a kořte se na jeho svaté hoře, neboť je svatý Hospodin, Bůh náš! 4 bHospodine, Bože náš, ty jsi je vyslýchal, Bohem odpouštějícím jsi byl jim, ačkoli také mstitelem všech jejich činů.r3]bZe sloupu oblakového mluvíval k nim, kteří šetřili toho, co jim zjevil, ustanovení, jež dal jim.}2sbMojžíš a Áron byl mezi kněžími jeho, a Samuel mezi ctiteli jeho jména; vzývali Hospodina, i vyslýchal je.b1=bVyvyšujte Pána, našeho Boha, a kořte se u podnože jeho nohou, neboť je velesvatý!~0ubAno, kraluje mocný, jenž miluje právo! Ty jsi zavedl spravedlivou správu, právo řádné v Jakobu vykonáváš.I/ bAť slaví veliké jméno tvé a hrozné, neboť je velesvaté!I. bVeliký je Hospodin na Sionu, nade všecky národy vyvýšený.s- abŽalm Davidův. Hospodin kraluje – ať se pohané třesou! Trůní nad cheruby – ať se svět chvěje!R,a Soudit bude kruh zemský spravedlivě, národy jak se sluší a patří.B+a před Hospodinem, že přišel, aby nad zemí soud konal.E*ařeky rukama ať tleskají, a všecky hory nechať plesajíT)!aAť hučí moře a vše, čeho je plno, okruh zemský a jeho obyvatelstvo;](3atrubte na táhlé trouby i zvučné rohy, jásejte před tváří krále Hospodina.J' aHrajte Hospodinu na citaru, na citaru, jakož i hlaholem zpěvu,M&aRadostně slav Boha veškerá země, zpívejte a jásejte a hrajte!%5aRozpomněl se na své milosrdenství, jakož i na věrnost domu Israelovu. Nyní viděly všecky končiny světa, kterak Bůh náš vysvobodil nás._$7aZnámou učinil Hospodin svou spásu, před zraky národů zjevil svou spravedlivost.$# CaŽalm od Davida. Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť zázračné věci učinil. Na pomoc mu přispěla pravice jeho, pomáhalo mu svaté jeho rámě.K"` Těšte se spravedliví z Pána, a děkujte svatému jménu jeho!J! ` Světlo vzešlo spravedlivému, a lidem přímého srdce radost. }` Pán má rád ty, kteří nevraží na zlo, chrání Hospodin duše svých ctitelů, z rukou hříšných je vysvobodí.W'` Jsiť, Pane, nejvyšší v celém světě, vysoko vyvýšen nad všecky bohy.W'`Slyší to a plesá Sion, veselí se dcery judské pro tvé soudy, Hospodine.iK`Hanbí se všichni sluhové model, kteří se chlubili bůžky, klaní se mu všichni andělé. dp ~~S}}}|||B{{{V{zzOzyydyxxx4wwwYwvvfv"uuuBttt(sslsrr_rqqmqppSpoo8nnnTn mmimllml kjjj?iii?hhh5ggg,fffJeee`eddfdccibbbXbaada``u` __b_^^\^ ]]Z\\\E[[[DZZZ=YYY6XXX1WWW-VVzV'UUjUTTsT SSBRRRCQQQPPTOOO0NNN)MMuMLLdLKKeKJJZIII=HHkHGGeGFFPEEE0DDxDCCbC BBNAAA&@@~@)??z?>>{>==p=<A\.~DE] =Fi;mX c w  A } sh d g F8=TbPohanské modly jsou stříbro a zlato, jsou to výrobky rukou lidských.LaNeb hájí Pán práva lidu svého, a má soucit se svými sluhy.U`! Pane, jméno tvé zůstává na věky, a tvá památka, Pane, rod od rodu.Q_ A jejich zemi daroval v dědictví, v dědictví Israeli, lidu svému.e^A Sehona, krále Amorrhejských, Oga, krále basanského, a všecka království kanaanská.?]w Mnoho národů on potřel, a pobil mocné panovníky:a\9 poslal znamení a zázraky, mezi vás, ó, Egypťané, na krále a všecky jeho sluhy.E[On zbil prvorozence egyptské od člověka až do dobytka;xZgPřivádí mraky z končin země, káže, by blesky déšť provázely, vyvádí větry ze svých skladišť.[Y-Vše, co chce Hospodin, činí na nebi, na zemi, v moři a ve všech propastech.VX#Vímť já, že veliký je Hospodin, že Bůh náš nade všecky bohy jest.HWVždyť si Jakoba vyvolil Hospodin, Israele za svůj majetek!VV#Chvalte Pána, neb dobrý je Hospodin, zpívejte jeho jménu, jeť sladké.NUkteří stáváte v domě Páně, v nádvořích domu našeho Boha!QT Alleluja. Chvalte jméno Hospodinovo, chvalte ho, sluhové Hospodinovi,\S/(Žehnající kněz:) Žehnej tobě Hospodin se Sionu který učinil nebe i zemi!HRV noci zdvíhejte ruce své ke svatyni oslavujíce Hospodina!5(David:) „Nevejdu do stánku svého domu, (nevstoupím na postel, na své lůžko,A={kterak přisahal Hospodinu, učinil slib Bohu Jakobovu:j< MPíseň stupňová. (Žalmista:) Hospodine, buď pamětliv Davida a jeho veškeré nábožnosti:E;Doufej, Israeli, v Hospodina od času tohoto až na věky!p:WAle klidná a tichá jest duše moje: jak odkojenec v náručí matčině tak jsem ukojený, klidný.9 5Píseň stupňová. Od Davida. Pane, není naduté mé srdce, aniž oči mé se pyšní; nehoním se za velkými věcmi, na mne příliš vysokými.;8oA on vysvobodí Israele ze všech jeho hříchů.K7 Neboť jest u Hospodina milosrdenství, a hojná u něho spása.A6{Od časného jitra až do noci doufejž Israel v Pána.#5?doufá duše má v Pána.p4WU tebe však je slitování, Pane, a pro tvůj slib v tebe doufám. Důvěřuje duše má slovu jeho,Q3Budeš-li, Pane, hříchy mít na zřeteli, Hospodine, kdož obstojí?C2Budiž ucho tvoje nakloněno k úpěnlivé mé modlitbě.Z1 -Píseň stupňová. Z hlubin volám k tobě, Hospodine, Pane, vyslyš hlas můj!v0cA kteří kolem půjdou, nebudou říkat: „Požehnání Páně na vás! Žehnáme vám ve jménu Páně!"Q/Ženci nenaplní jí své dlaně, ani svých náručí vazači snopů.P.Budou jako na střeše tráva, jež uschne dříve než ji vytrhají.C-Hanbiti a vzdáliti se bude všem, kdož nenávidí Sion.N,Avšak Hospodin je spravedlivý, zpřetínal provazy bezbožníků.N+Na mých zádech orávali oráči, vyháněli dlouhé své brázdy.L*„Často mne sužovali od mého mládí, ale nemohli mne zmoci".l) QPíseň stupňová. „Často mne sužovali od mého mládí", – tak ať Israel teď řekne – >(wabys viděl syny svých synů, a štěstí Israelovo!b'=Žehnej tobě Hospodin se Siona, bys viděl blaho Jerusalema všecky dny života svého,H& Ejhle, tak dochází požehnání každý, kdo se bojí Pána.%Manželka tvá jest jako plodný kmen vinný ve zdech domu tvého. Synové tvoji jak mladistvé olivoví kolem tvého stolu.G$Z práce rukou svých smíš užívati, blaze a dobře je ti.c# APíseň stupňová. Blaze jest každému, kdo se bojí Pána, kdo chodí po jeho cestách."~Blahoslavený muž, který má plný toulec takových šípů; nebude zahanben, když se přít bude se svými nepřáteli v bráně!Q!~Čím střely v ruce válečníka, tím jsou synové z mužného věku.D ~Ano, dar Páně synové jsou, odměna jeho potomstvo jest.(I~Marno vám před svítáním vstávat, vstávat po dlouhém ponocování, vám, kteří jíte chléb ve starostech, jejž dává miláčkům svým ve spánku.- U~Stupňová píseň Šalomounova. Nestaví-li Hospodin domu, marně se lopotí, kteří jej stavějí. Neostříhá-li Hospodin města, nadarmo bdí, kdo je hlídá.}Chodíme nyní sice s pláčem, nosíce símě na zasetí, domů však budeme chodit s radostí snášejíce svoje snopky.;q}Kteří se slzami sijí, jásajíce budou žnouti.K}Obrať, Hospodine, náš osud, jako údolí v jižních krajích!nU}„Veliké věci na nich učinil Pán!" Veliké věci Pán učiní s námi, proto budeme se veselit.jM}Pak budou plny úsměvu rty naše, a náš jazyk plný jásotu. Pak bude mluvit se mezi národy:T #}Píseň stupňová. Až Pán obrátí osud Sionu, budeme jako u vytržení.yk|Kteří však na křivé cesty se uchylují, ty nechá zajít Hospodin se zločinci. Pokoj budiž nad Israelem!F|Dobře čiň, Hospodine, lidem dobrým a upřímného srdce! |Neboť nenechá Hospodin žezla hříšníků nad údělem svatých, aby spravedliví nevztáhli snad po nepravosti ruce své.W'|Jako jsou hory kolem Jerusalema, tak je Hospodin na věky, kolem svého lidu.b ?|Píseň stupňová. Kdo v Pána doufají, jsou jako hora Sion; nehne se, na věky stojí.H {Pomoc naše je ve jménu Hospodina, jenž učinil nebe i zemi.wg{Duše naše jako ptáče vyvázla z osidla ptáčníkova. Ano, osidlo je zpřetrháno, a my jsme na svobodě!L{Požehnán Hospodin, který nevydal nás za kořist zubům jejich!oW{proud byl by se valil přes náš život; byly by se valily přes náš život vody nepřekonatelné.'I{Byla by nás ta voda zatopila,K {byli by za živa nás pohltili, kdy vzplál hněv jejich na nás.K {kdyby Hospodina s námi nebylo, když lid se zdvíhal proti nám,Z  /{Píseň stupňová. Kdyby Hospodina s námi nebylo, – říkej teď Israeli – ] 3zAno, přesycen je duch náš, na posměch jsme boháčům a opovržením zpupných.G zSmiluj se nad námi, Pane, smiluj, jsmeť přesyceni potupou.2]zHle, jako oči sluhů hledí na ruce svých pánů, jako oči služebné upřeny na ruce své paní: tak zrak náš k Pánu, našemu Bohu, až by se smiloval nad námi.W )zPíseň stupňová. K tobě pozdvihuji své oči, který přebýváš na nebi.I y Pro dům Hospodina, našeho Boha žádat budu štěstí tvého.PyK vůli bratřím svým a soukmenovcům říkat budu: „Pokoj tobě!"KyBudiž pokoj ve tvém opevnění, blahobyt ve tvých palácích!"OyVyprošujte Jerusalemu štěstí: „Blaho těm, kteří tě milují!PyTam totiž postaveny jsou vladařské stolce, stolce to domu Davidova.yDo něho totiž stoupají pokolení, kmeny Hospodinovy, aby podle příkazu daného Israelovi slavily jméno Hospodinovo.=uyJerusaleme, vystavěný v město dokonale souvislé!GyA již zastavily se nohy naše v síních tvých, Jerusaleme!d~ CyPíseň stupňová. Plesal jsem proto, že mi bylo řečeno: „Do domu Hospodinova jdeme."N}xHospodin střeží tvůj vstup i východ, nyní i na věčné časy.P|xHospodin střeží tě všeho zlého, střeží tvůj život Hospodin.?{yxZa dne slunce tě nebude pálit, aniž měsíc v noci.Jz xHospodin střeží tě, Hospodin chrání tě, je ti po pravici.:yoxEjhle, nespí aniž dřímá strážce Israelův.GxxNedá, by noha tvá kolísala, neboť nespí tvůj strážce.8wkxPomoc moje od Hospodina, Tvůrce nebes i země.Sv !xPíseň stupňová. Pozdvihuji oči své k horám, odkud přijde mi pomoc.Iu wKdežto já mírumilovně k nim mluvím, napadají mne pro nic.@t{wDlouho již cizinkou je duše moje, u nepřátel míru.RswBěda, mně, pobyt můj v cizině že se dlouží! Dlím mezi Kedařany.Hr wŠípy silného střelce zaostřené, s uhlím zžírajícím.>qwwJaký trest a pokuta tě stihne za jazyk úskočný?!EpwHospodine, zbav mne bezbožných rtů, jazyka úskočného.Zo /wPíseň stupňová. K Hospodinu v soužení svém volávám, a on vyslýchá mne.znkvJestliže bloudím jako ztracená ovce, hledati rač služebníka svého, nebo příkazů tvých nezapomínám.Wm%vKéž jsem živ, abych chválit mohl tebe, a tvé soudy kéž mi pomáhají!Vl#vToužím po tvé pomoci, Hospodine, a tvůj zákon jest mým rozjímáním.Wk%vBudiž ruka tvá mojí pomocnicí, neboť zvolil jsem si tvá přikázání.`j7vOpěvovat bude můj jazyk tvůj výrok, jsoutě všecky tvé příkazy spravedlivost.Vi#vRty mé pronášeti budou chválu, že mne učíš zásadám spravedlnosti.\h/vDojdiž má žádost před obličej tvůj; podle své přípovědi vysvoboď mne.`g7vPřibliž se prosba má před tebe, Hospodine; podle svého slova poznání mi uděl.\f/vDbám tvých příkazů a výpovědí, neboť všecky cesty mé před tebou jsou.NevDuše má zachovává výroky tvé, neboť má je v lásce veliké.Kd vOčekávám spásy tvé, Hospodine, a tvá přikázání miluji.Zc+vPokoj hojný mají, kdož milují zákon tvůj, jakýkoliv úraz jich nepotká.TbvSedmkrát za den chválu vzdávám tobě, pro tvé spravedlivé rozsudky.OavNepravost v nenávisti, v ošklivosti mám, ale zákony tvé miluji.S`vJá se raduji z tvých výpovědí, jako ten, kdo nalezl kořist hojnou.__5vKnížata bez příčiny mne pronásledují, ačkoli slov tvých bojí se mé srdce.c^=vPodkladem tvých zásad pravdivost jest, na věky trvá každý tvůj soud spravedlivý.]]1vViz, že tvé příkazy miluji, Hospodine; podle milosrdenství svého mne obživ.V\#vPatřím na věrolomce a chřadnu, protože nevšímají si tvých řečí._[5vMnoho je těch, kteří mne honí a tísní; od tvých však rozkazů se neuchyluji.WZ%vMilosrdenství tvého je mnoho, Pane; podle svého práva rač mne obživit.SYvDaleko jest od hříšníků spása, nebo tvých ustanovení nehledají._X5vZastaň se mne v při mé a vysvoboď mne; pro svou přípověď rač mne obživiti.UW!vViz mé utrpení a vysvoboď mne, neboť na zákon tvůj jsem nezapomněl.YV)vZáhy poznal jsem z tvých výpovědí, že jsi je založil na věčné časy.GUvBlízko jsi ty, Hospodine, a všecky cesty tvé jsou pravda._T5vKteří mne tísní, blíží se k nepravosti, od tvého zákona však vzdalují se.`S7vHlas můj slyš podle své milosti, Hospodine, a podle svých ustanovení mne obživ.^R3vOči mé obracejí se k tobě před jitrem, abych rozjímal o tvých výpovědích.QQvZáhy před svítáním volávám, neboť ve tvá slova velmi doufám.ZP+vVolám k tobě, zjednej mi vysvobození, abych ostříhal tvých přikázání.\O/vVolám celým srdcem svým: „Vyslyš mne, Pane!" Ustanovení tvá vyhledávám.]N1vSpravedlnost jsou výroky tvé na věky; uděl mi poznání, abych živ být mohl._M5vÚtrapy a nátisk mne sice stíhají, avšak tvé příkazy jsou mým rozjímáním.`L7vSpravedlnost tvá je spravedlnost věčná, a tvoje zákonodárství věčná pravda.PKvChlapec já jsem a opovržený; ale tvých ustanovení nezapomínám.WJ%vOsvědčená jest. řeč tvá dokonale; a proto služebník tvůj miluje ji.]I1vJsem až zvadlý, jak se rozhorluji, že zapomněli tvých slov moji nepřátelé,YH)vPříkazy, které jsi dal, jsou spravedlivé, jsou i nade všecko spolehlivé.PGvSpravedlivý jsi, ó Hospodine, a také spravedlivé jsou tvé soudy.TFvProudy slz mé oči prolévají, že lidé neostříhají zákona tvého.VE#vVyjasni tvář svou na svého služebníka, a svým ustanovením mne vyuč.ODvVysvoboď mne od útisku lidí, abych dbáti mohl příkazů tvých.]C1vKroky mé spravuj podle výroku svého, ať žádná nepravost nade mnou nepanuje.aB9vPopatři na mne a smiluj se nade mnou podle práva těch, kteří milují jméno tvé.\A/vÚsta svá otvírám a popadám dechu, nebo přikázání tvých jsem žádostiv.W@%vVýklad výroků tvých osvěcuje, poznání zjednává lidem prosté mysli.P?vPodivu hodny jsou výpovědi tvoje; proto zabývá se jimi duše má.[>-vProto se spravuji všemi předpisy tvými; každé cesty hříšné nenávidím.K=vProto miluji tvá nařízení více nežli zlato a drahý kámen.R<v~Čas jest, abys jednal, Hospodine, neboť rozmetali (již) tvůj zákon:Y;+v}Služebník tvůj jsem já, rač mi rozum dáti, abych poznal tvoje výpovědi.T:!v|Nalož se svým sluhou podle své milosti, a svým ustanovením mne nauč.U9#v{Zemdlely oči mé touhou po tvé spáse, po tvé spravedlivé přípovědi.R8vzZastaň se sluhy svého k štěstí jeho, aby mne zpupní neutlačovali.R7vyČinil jsem podle práva a spravedlnosti, nedej mne mým utiskovatelům.P6vxProtkni tělo mé bázní před tebou, neboť soudů tvých se bojím.]53vwZa zrádce pokládám všecky hříšníky světa; a proto miluji tvá nařízení.l4QvvPohrdáš všemi, kdož od práv tvých odstupují, neboť jest nespravedlivé smýšlení jejich.V3%vuPomáhej mi, abych zachován byl, a měl tvá ustanovení na mysli vždycky.g2GvtUjmi se mne podle výroku svého, bych živ byl, ať nejsem zklamán v tom, že naději mám.Q1vsOdstuptež ode mne zlomyslníci; badati budu v příkazech Boha svého.S0vrPomocníkem mým a ochráncem ty jsi, ve slovo tvé nade všecko doufám.J/ vqNešlechetníky mám v nenávisti, protože tvůj zákon miluji.a.;vpNakloňuji své srdce, bych činil tvé rozkazy na věčné časy, abych odměněn byl.b-=voJakožto dědictví ujal jsem se slov tvých na věky, neboť jsou radostí srdce mého.],3vnHříšníci osidlo na mne poličují, já však s rozkazů tvých jsem nezbloudil.U+#vmDuši svou na jazyku mám ustavičně, ale zákona tvého jsem nezapomněl.]*3vlSvobodnou obět mých úst mile přijmi, Pane, a svým právům rač mne vyučovat.V)%vkSklíčen jsem přenáramně, Hospodine; obživ mne podle své přípovědi.d(AvjPřisáhl jsem – a to také plním – že budu šetřiti spravedlivých tvých řádů.Q'viSvítilnou mým nohám je tvé slovo, ano, je světlem stezkám mojím.]&3vhZ přikázání tvých jsem rozumu nabyl, že nenávidím všeliké cesty hříchu.^%5vgÓ, jak sladké jsou hrdlu mému tvé řeči! sladší nežli med jsou mým ústům.O$vfOd práva tvého se neuchyluji, protože ty mně zákon vštěpuješ.[#/veOd každé cesty zlé zdržuji své nohy, abych se zachovával podle slov tvých.S"vdNad starce stal jsem se rozumnějším, ježto rozkazy tvé vyhledávám.a!;vcNade všecky své učitele jsem zmoudřel, ježto tvé výroky jsou mým rozjímáním.k OvbNad mé odpůrce moudřejším činíš mne slovem svým, ježto mám je ustavičně před sebou.T!vaÓ, jak miluji zákon tvůj, Hospodine! Je mým celodenním rozjímáním.\1v`Všeho i nejlepšího vidím konec; toliko zákon tvůj rozměrů je nesmírných.dAv_Číhají na mne bezbožní, aby mne zničili, já však tvé výpovědi mám na zřeteli.V%v^Tvůj jsem já, rač mi pomoc poskytnouti, nebo příkazy tvé vyhledávám.Nv]Na věky nezapomenu práv tvých, neboť jimi dodáváš mi života.^5v\Kdyby zákon tvůj nebyl mým rozjímáním, dávno byl bych zahynul ve své bídě.Rv[Podle tvého zařízení trvá den, neboť všecky věci slouží tobě.Z-vZRod od rodu trvá věrnost tvoje; jak jsi založil zemi, v tom stavu zůstává.J vYNa věčné časy, ó Hospodine, slovo tvoje trvá na nebesích.Y+vXPodle milosrdenství svého mne obživ, abych šetřil výpovědí úst tvých.T!vWBezmála již ubili mne na zemi, já však neopustil jsem tvých rozkazů.[/vVVšecka přikázání tvá jsou pravda; bez důvodu mne pronásledují, pomoz mi,QvUVyprávěli mi nešlechetnici bajky; ty však nejsou jako zákon tvůj.]3vTJak bude dlouhý život sluhy tvého? Kdy budeš soud činit nad mými nepřáteli?V%vSAčkoli jsem jako měch kožený v jíní, ustanovení tvých nezapomínám.\1vRZemdlely oči mé touhou po tvém výroku říkajíce: „Kdy as potěšíš mne?"LvQDuše má prahne po tvé pomoci, důvěřujiť velmi tvému slovu.PvPBudiž mé srdce bezúhonné v tvém právu, aby nebylo mi hanbiti se.Z -vOKe mně se obraťtež, kteří se tebe bojí, a kteří znají výpovědi tvoje.q [vNZahanben bud! každý zpupný, jenž neprávem tísnil já však se cvičím ve tvých přikázáních.f EvMSneste se na mne tvá slitování, bych živ byl, neboť zákon tvůj rozjímání mé jest.] 3vLUkaž se milost tvá, by mne potěšila, podle slibu, jejž jsi dal sluhovi svému.a ;vKPoznávám, Pane, spravedlnost tvých soudů, a žes podle věrnosti své pokořil mne.Z-vJKdo se tě bojí, hledí na mne s radostí, že slovu tvému pevně důvěřuji.b=vIRuce tvé učinily mne, stvořily mne; dej mi rozum, abych se naučil tvým příkazům.NvHLepší je mi zákon tvojích úst nežli tisíce zlata i stříbra.U#vGDobře mi, žes mě ráčil pokořiti, abych se naučil ustanovením tvým.SvFSsedlé jako mléko je srdce jejich; já však o tvém zákoně uvažuji.s_vERozmnožila se proti mně nepravost zpupných, já však celým svým srdcem badám v tvých příkazech.RvDDobrotiv jsi; nuže, v té dobrotě své vyučuj mne ustanovením svým.c?vCDříve než snížen jsem byl, já jsem hřešil; proto nyní výroků tvých šetřím.PvBPravému umění a vědě uč mne, nebo přikázáním tvým věřím.LvADobrotu prokazuješ sluhovi svému, Hospodine, podle slova svého.R~v@Tvé milosti, Hospodine, plná je země; ustanovením svým vyučuj mne.d}Av?Společníkem jsem všech, kteří se tebe bojí, a kteří šetří tvých přikázání.S|v>O půl noci vstávám, bych tě slavil pro tvá spravedlivá rozhodnutí.P{v=Osidla hříšníků mne oplétají, ale zákona tvého nezapomínám.Wz'v#uChvalte Hospodina, neb je dobrý, neboť jest na věky milosrdenství jeho!=1uBůh můj jsi ty, i chci ti děkovati, Bůh můj jsi ty, i chci tě vyvyšovat. Díky tobě, že jsi vyslyšel mne a žes byl mým vysvoboditelem.x<iuBůh je Hospodin a zazářil nám, slavte slavnost hustými ratolestmi sahajícími až k rohům oltářovým!a;;uPožehnán buď, jenž přichází ve jménu Páně, žehnáme vám z Hospodinova domu.P:uÓ Hospodine, račiž mne chránit, Ó Hospodine, račiž dáti zdaru!N9uToť jest den, jejž učinil Hospodin, plesejme a veselme se v něm!U8#uřazením Hospodinovým se to stalo, a je to podivuhodné v našich ocích.Q7uKámen, který zavrhli stavitelé, ten stal se hlavním kamenem v rohu.M6uDíky tobě, že jsi mne vyslyšel, a žes byl mým vysvoboditelem.D5uTato je Hospodinova brána, spravedliví vcházejí do níR4uOtevřte mi brány spravedlnosti, bych slavil, vejda do nich, Hospodina!?3yucitelně pokáral mne Hospodin, ale smrti mne nevydal.J2 uNeumřu, ale budu žíti dále, a skutky Hospodinovy vypravovat;o1WuPravice Hospodinova zvítězila, pravice Hospodinova vyvýšila mne, pravice Hospodinova zvítězila.U0#uZvuky plesu a jásotu vítězného rozléhají se ve stanech spravedlivců:N/uSíla a chvalozpěv můj jest Hospodin, stal se mým vysvoboditelem.I. u Prudce strčili mnou, abych padl, avšak Hospodin zachytil mne.x-iu Obklíčili mne zevšad jako včely, vznítili se jako oheň v trní, avšak ve jménu Páně jsem je potřel.P,u Kolem dokola mne obklíčili, avšak ve jménu Páně jsem je potřel.T+!u Všichni pohané mě obklíčili, avšak ve jménu Páně jsem je potřel.M*u Lépe je důvěřovati Hospodinu nežli na knížata se spoléhati.H) uLépe je důvěřovati Hospodinu nežli na lidi se spoléhati.d(AuHospodin se mnou, jest mým pomocníkem, a já – hledím vítězně na své nepřátele.M'uHospodin je při mně, nebojím se; co by mi mohl učinit člověk?S&uV úzkosti jsem vzýval Hospodina, i vyslyšel mne a uvolnil mi Hospodin.^%5uAť tedy říkají ctitelé Hospodinovi: „Ano, jest na věky milosrdenství jeho!"X$)uNechať tedy říká rod Áronův: „Ano, jest na věky milosrdenství jeho!"^#5uAť tedy říká Israel: „Ano, je dobrý, ano, jest na věky milosrdenství jeho!"T" #uChvalte Hospodina, neb je dobrý, neboť jest na věky milosrdenství jeho!_!7tneb mocně nad námi vznáší se jeho milost, a věrnost Hospodinova trvá na věky.P  tChvalte Hospodina všichni pohané, vychvalujte ho všichni národové,A}s v síních Hospodinova domu, prostřed tebe, Jerusaleme!Fs Sliby své Pánu dané splním před zrakem všeho jeho liduA}sTobě podám obět díků, a jméno Páně budu vzývat.dAsAno, Pane, jsem tvůj sluha, sluha tvůj a syn tvé služebnice, rozvázal jsi moje pouta.A}sStěží se zalíbí Hospodinu, aby zemřel jeho ctitel.EsSliby své Pánu dané splním před veškerým jeho lidem.H sKalich díků za spásu zdvihnu, a jméno Páně budu vzývat.BsČím se odplatím Hospodinu za všecko, co mi prokázal?H sŘíkám ve svém rozrušení: „Kterýkoli člověk zklame!"K sDůvěru mám v Boha a proto mluvím, ačkoli jsem tuze sklíčen.=ur Před Hospodinem smím chodit na zemi mezi živými.Kr„Ano, Pane, zbavils mne smrti, oči moje slz a nohy mé pádu."QrObrať se duše má k svému pokoji, neboť Hospodin dobře ti učinil.LrHospodin opatruje bezradné, když jsem byl zbědován, pomohl mi.KrMilostivý jest Pán a spravedlivý, a náš Bůh se slitovává.KrTu jsem vzýval jméno Páně: „Ó Pane, vysvobodí mou duši!"eCrObklíčil mne úzkostí smrti, pekelné hrůzy se přivalily, strasti a muky zastihly mne.LrProtože naklonil ke mně své ucho, celý život budu ho vzývat.M  rAlleluja. Miluji Hospodina, neb vyslyšel, hlasité mé bědování.H  qmy však živí chválíme Pána od tohoto času až na věky!M qNebudou mrtví tě chválit, Pane, ti, kteří do pekel sestupují;N q(Všichni:) Nebe jest nebe Hospodinovo, zemi pak dal synům lidstva.D qŽehnáni buďte od Hospodina, který učinil nebe i zemi!H qHospodin rač vás rozmnožiti, rozmnožit vás i děti vaše!Gqžehná všem ctitelům Hospodinovým, maličkým i velikým!gGq(Kněží:) Pán na nás pamatující žehná, žehná domu Israelovu, žehná domu Áronovu,b=q(I. sbor:) Ctitelé Páně doufají v Pána, (II. sbor:) jest jejich pomocí a štítem.c?q( I. sbor:) Dům Áronův doufá v Hospodina, (II. sbor:) jest jejich pomocí a štítem.\1q( I. sbor:) Israel doufá v Hospodina, (II. sbor:) jest jejich pomocí a štítem.U#qPodobni budou jim, kteří je dělají, a všichni, kteří v ně doufají.c?qruce mají a nemohou hmatat, nohy mají a nemohou chodit, nemohou křičeti svým hrdlem.Fquši mají a nemohou slyšet, nos mají ale nemohou čichat,Dq Ústa mají a nemohou mluvit, oči mají a nemohou vidět? Ol~~~.}}y}#||h|{{ZzzzByyy-xxmxwwbwvvQuuu"ttssrrqqkqpp;oo>nnn-mm2lllikkkJjjjBiii7hhggVfff0eee>>5==r=!<<#;;t;0:::;999T988^8 77a666T655j544~333(22r211|1$00h0//v/$...\---4,,q,++\***F)))J)((N(''&&O%%%$$a$##b#""P"!!V ON</h59LC!xr~%r^SYi ~ ( a  `  K  K@4(2}/P1po stezce života ubírat se nechce, chodí v oklikách nepozorovaně.J0 nohy její berou se dolů k smrti, do pekel míří její kroky;n/Ukonce však její bývají hořké jak peluň, ostré jak meč, který broušen jest na obě strany;.Nevšímej si, když mámí tě (cizí) žena, jsoutě plást medem tekoucí její ústa, a více než olej line to z jejího hrdla;T-!abys zachovával rady (moje), a kázně rtů mých abys vždycky šetřil.T, #Synu můj, měj pozor na mou moudrost a k mé opatrnosti nakloň své ucho,q+[neuchyluj se napravo ani nalevo, měj svou nohu od zlého odvrácenu. Znáť Pán cesty, které napravo jdou, a které nalevo jdou, jsou převrácené. On pak urovná meze, po nichž se bereš, a tvé kroky v pokoji dovede k cíli.`*9dbej, by přímé byly stezky tvých nohou, a všecky cesty tvoje mějte směr pevný;Q)Oči tvoje nechať přímo hledí, víčka tvá jen vpřed ať patří;O(buďtež daleko tebe lživá ústa, a rty záludné zamítej od sebe.Q'Veškerým úsilím opatruj své srdce, neboť z toho život vzchází;b&=jsoutě životem každému, kdo jich nabyl, (jsoutě) veškeré bytosti jeho zdravím. .M%(Usiluj) ať nesejdou ti s očí, opatruj je v hloubi svého srdce;R$Synu můj, měj pozor na mé řeči, a k mým slovům nachyl svoje ucho!K#cesta bezbožných je zastřená temnem, znenadání klopýtají.b"=Kdežto stezka spravedlivých jak zora jest, jež vychází a roste až do dne bílého:T!!pokrm jejich je chléb bezbožnosti, a jejich nápoj – víno nepravosti.[ /neboť nemohou spáti bez zločinů, veta je po spánku, dokud někoho nezničí;Evyhni se jí, a nechoď po ní, uchyl se od ní, pomiň ji;U#Nedávej se na stezky bezbožníků, aniž kráčej po cestě zlých lidí;Y+ Zachovávej kázeň, nespouštěj se jí, šetři jí, neb ona je tvůj život.[/ po nich kráčeje nebudeš nohy mít vázané, budeš-li běžeti, neklopýtneš.L Cestu moudrosti ukazuji tobě, povedu tě po stezkách poctivosti;\1 Slyš, můj synu, a přijmi slova moje, i rozmnoží se ti léta života (tvého).M dá ti na hlavu překrásný věnec, korunou slavnou obdaří tě."V%Měj ji ve vážnosti, i povýší tě; zvelebí tě, budeš-li objímat ji;iKPočátek moudrosti jest: „Získej si moudrost, a za vše jmění své zjednej si opatrnost!"RNeopouštěj jí, i bude tě chránit; měj ji v lásce, i zachová tě.oWZjednej si moudrost, zjednej si opatrnost!] nezapomínej na ně, aniž uchyluj se od slov úst mých!tai učíval mne říkávaje: „Drž se pevně srdce tvé slov mých, dbej mých příkazů [a živ budeš!RBylť jsem také já syn otce svého, něžný jedináček u své matky,>wvýborný dar nabízím vám, naukou mou nepohrdejte.T #Slyšte, děti, otcovo poučení, mějte pozor, ať si zjednáte rozumnost;B#slávy dostane se moudrým, ale blázni si utrží hanbu.N"posměvačům on se posmívat bude, ale poníženým udělí milost,^5!kletba Páně lpí na domě bezbožného, příbytkům však spravedlivých žehná;[ / jeť ohavou Hospodinu každý, kdo sběhl, ale s upřímnými přátelsky obcuje;R Nezáviď člověku, jenž utiskuje, a nechoď za ním po jeho cestách;R Nevaď se s člověkem bez příčiny, když on ti zlého nic neučinil.M Neukládej bližnímu, abys mu škodil, kdyžtě důvěřuje tobě.` 9Neříkej bližnímu: „Jdi a vrať se zase, zítra dám ti", můžeš-li dát ihned.[/Nebraň být dobročinným tomu, kdo může; můžeš-li i sám čiň dobrodiní.T!neboť Hospodin bude po tvém boku, uchrání nohy tvé, abys nebyl lapen.W'nebude lekat se ti náhle hrůzy, ani když přikvačí bouře na bezbožné;U#spát když půjdeš, nebudeš se báti, odpočívaje sladce budeš sníti;J pak budeš chodit bezpečně svou cestou, a tvá noha nenarazí;H i bude to životem tvé duši a krásnou ozdobou hrdlu tvému;V%Synu můj, ať to neschází s tvých očí, zachovej rozvahu a rozmyslnost,T!moudrostí jeho tůně se provalily, z oblaků pak padají krůpěje rosy.J Hospodin moudrostí založil zemi, a upevnil nebesa opatrností;\1stromem života těm je, kdož dosáhli jí, a kdož ji mají, blahoslavení jsou.Q~cesty její cesty rozkošné jsou, a všecky stezky její plné pokoje;P}dlouhý život v její pravici jest, v levici pak bohatství a sláva;Z|-větší cenu má než všecky perly, všecky poklady světa nelze k ní rovnat;l{Qjeť lepší jí nabýt nežli natěžit stříbra, ji získat nežli přední nejčistší zlato;Pz Blaze člověku, který nalezl moudrost, a jenž oplývá opatrností;[y/ neboť Hospodin, koho miluje, tresce, toho, v němž jak otec v synu zálibu má.Zx- Kázní Páně nepohrdej, můj synu, nemrz se, když býváš od něho trestán,Hw  i budou plny obilí tvé sýpky, a tvé lisy vínem oplývati.Xv) Uctívej Pána (dary) z majetku svého, z prvin vší úrody své dávej jemu;Duneboť to ti půjde k duhu, to bude údy tvé osvěžovat.EtNemysli si, že jsi moudrý, boj se Boha a varuj se zlého;Ws'na všech cestách svých měj ho na paměti, i bude spravovati tvoje stezky.RrDoufej v Hospodina celým svým srdcem, a nespoléhej na svou opatrnost;Gqi najdeš milostivost a blahovůli před Bohem i před lidmi.{poLáska a věrnost ať neopouštějí tě, uvaž si je kolem hrdla svého, [ napiš si je na desky svého srdce; ]Wo'neboť život dlouhý, léta šťastná, a hojnost spokojenosti přinesou ti.Un %Synu můj, nezapomínej na můj zákon, a mých příkazů dbej srdce tvoje;]m3kdežto bezbožní budou ze země vyhlazeni, a nešlechetní budou z ní vytrženi.Qlneboť poctivci budou bydliti v zemi, a lidé nevinní zůstanou v ní,]k3(To vše) proto, bys chodil po cestě dobré, a dbal stezek (lidí) spravedlivých;Ojkdokoli vcházejí k ní, nevracejí se, nedostihují stezek života.Yi+k smrti totiž dolů jde stezka její, do říše mrtvých (vedou) cesty její,]h3(zrádně) opouští druha svého mládí, zapomínajíc na smlouvu se svým Bohem;Xg)budeš (také) uchován cizí ženy, ženy bližního, která úlisně mluví,Lfjejichžto cesty jsou převrácené, a zlopověstné kroky jejich;deAkteří se veselí, mohou-li zlého co učinit, jásotem radují se z nejhorších věcí,Qd kteří nechali dráhy poctivosti. jdou po cestách temnem zahalených,Qc takže budeš uchován zlé cesty, lidí, kteří převráceně mluví,Ib  rozmyslnost bude tě opatrovat, a obezřelost tebe ochraňoval,Va% neboť vejde moudrost do srdce tvého, a poznání duši tvoji bude blažit,V`% Tehdy zvíš, co je spravedlnost a právo, poctivost a každá dobrá snaha,M_pečuje o stezky spravedlnosti a cest ctitelů (svých) ostříhá.U^#uschovává spravedlivým pomoc, ochraňuje těch, kteří nevinně žijí,Y]+Hospodin uděluje totiž moudrost, z úst jeho (přichází) poznání a rozum;W\'tehdy zvíš, co je báti se Hospodina, a dojdeš umění na mysli mít Boha;K[budeš-li ji hledat jako stříbra, a jako poklady ji vykopávat:LZano, jestliže moudrost vzývati budeš, opatrnosti se dovolávat,ZY-takže bude slýchat moudrost tvé ucho, a srdce klonit se k nabytí rozumnosti,TX #Ó můj synu, přijmeš-li mé řeči, a mé příkazy u sebe-li schováš,XW +!Kdo však mne poslouchá, bezpečně odpočívá, blaze žije neboje se zlého.XV + Ano, odvrat nerozumných je smrt jejich, a štěstí pošetilců jejich zkáza.RU Protož ať jedí ovoce svých mravů, a svými zásadami ať se nasytí!IT  aniž uposlechli rady mojí, ale pohrdli všelikou mou domluvou.RS za to, že v nenávisti měli kázeň, že si bázeň Páně neoblíbili,UR %Tu budou vzývat mne, ale nevyslyším, pilně mne hledat, ale nenajdou mne,Q yaž vás zachvátí znenadání bída, a zkáza jako bouře až se strhne, [až přijde na vás soužení a úzkost, ]bP ?také já se smát budu, až budete hynout, posmívat se, až na vás přikvačí hrůza,RO že jste pohrdli všelikou mou radou, a mých domluv jste si nepovšimli:]N 5Za to, že volala jsem a odpírali jste, že jsem svou ruku vztáhla a nikdo nedbal,hM KMějte pozor na domluvu moji! Ejhle, projevuji vám svou trpkost, a své zásady Vám oznamuji:L  „Dlouho-li, děti, rády mít budete dětinství, dlouho-li posměvači rádi se posmívat, pošetilci nenávidět rozumnost?VK 'v čele shluklého lidu volá, u vrat bran městských pronáší slova svá:GJ  Moudrost kázání má venku, na ulicích vydává hlas svůj,]I 5To jest osud všech, kteří po jmění baží; bere život těm, kteří nabyli ho.MH a oni sami sobě úklady strojí, kují pikle proti životům svým.FG Neboť nadarmo síť rozstírají před očima okřídlenců;LF ježto nohy jejich ke zlému běží, pospíchají přelévat krev.OE Synu můj, nechoď po cestě s nimi, zdrž svou nohu od stezek jejich,UD %abys mohl metati los s námi, budiž jeden měšec (společný) nám všem!"KC  všelijaké drahé zboží najdeme, naplníme kořistí své domy;ZB / pohlťme ho jako peklo za živa, svěžího, jak bývá ten, kdo do hrobu klesá;eA E „Pojď s námi úklady činit nevinnému, tajně klást léčky čistoty nadarmo dbalému;X@ + Synu můj, budou-li tě hříšníci lákat, nesvoluj jim, budou-li ti říkat:]? 5 neboť se dostane krásného věnce tvé hlavě, zlatého řetězu pak hrdlu tvému.T> #Slyš, můj synu, kázeň otce svého, a neopouštěj poučení své matky;]= 5Báti se Hospodina počátek moudrosti jest; moudrostí a kázní blázni pohrdají.^< 7osvojí si průpověď s významem (jejím), s rozřešením mudrců hádanky jejich.b; ?bude-li slyšet je moudrý, moudřejší bude, rozumný nabude umění spravovat (jiné);J: aby dostalo se dětem rozvahy, jinochovi zběhlosti v rozumnosti;p9 [aby se naučili rozumným řečem, aby nabyli cviku v opatrnosti, v spravedlnosti, právu a poctivosti,48 eaby poznali (čtenáři) moudrost a kázeň,R7 !Přísloví Šalomouna, syna Davidova, krále Israelskébo, (jsou k tomu),66eVše, co dýchá, chval Hospodina! Alleluja.N5vychvalujte ho cinkotem zvonců, vychvalujte ho chřestem cimbálu!M4vychvalujte ho bubnem i tancem, chvalte ho strunami i píšťalou,G3Vychvalujte ho zvukem rohu, vychvalujte ho harfou a citarou,R2Chvalte ho pro jeho veledíla, chvalte ho pro jeho velikou vznešenost.S1 Alleluja. Chvalte Pána v jeho svatyni, chvalte ho na jeho mocné obloze.a09 Vykonati soud na nich předepsaný – toť bude čest všech jeho svatých! Alleluja.T/aby spoutali řetězy jejich krále, a jejich velmože železnými pouty.?.wtrest aby vykonali na pohanech, národy by pokárali,W-%Chvalozpěvy Boží ať mají v hrdlech a meče dvojsečné ve svých rukou:T,Ať tedy plesají svatí a honosí se, ať se veselí na svých ložích.W+%Neboť má Hospodin zálibu ve svém lidu, oslavil zubožené vítězstvím.W*%Nechať chválí jméno jeho tancem, při bubnu, při citaře ať mu pějí.Z)+Vesel se Israel ze svého stvořitele, synové Sionu plesejte ze svého krále.f( EAlleluja. Zpívejte Hospodinu píseň novou, chvála budiž mu vzdávána ve sboru svatých. ' sláva jeho nad nebem, nad zemí! Zdvihl roh též lidu svého ke cti veškerých svých ctitelů Israele, lidu mu blízkého.*&M jeť jen jeho jméno vznešené,a%9 jinochové, jakož i panny, starcové a s nimi děti! Ať chválí jméno Hospodinovo,U$! králové země se všemi národy, knížata, a všichni soudcové světa,M# Zvěř i všecka zvířata domácí, plazi a ptactvo okřídlené,F" hory, jakož i pahorky, stromoví ovocné, i všecky cedry!K! oheň, krupobití, sníh, led, vichřice, činící rozkaz jeho,G Chvalte Hospodina od země, obři mořští, všecky tůně,I Upevnil je na věky věkův, zákon dal, jehož nepřekročí.qYAť. chválí jméno Hospodinovo, řeklť on – a byly učiněny, on rozkaz dal – a byly stvořeny.PVychvalujte jej nebesa nebes, i všecko vodstvo, které je nad nebem.SVychvalujte jej slunce i měsíc, chvalte ho všecky svítící hvězdy!NChvalte jej všichni andělé jeho, chvalte ho všecka vojska jeho.L Alleluja. Chvalte Hospodina s nebes, vychvalujte ho na výsostech.T Tak neučinil žádnému národu, svých zákonů jim nezjevil. Alleluja.J On oznámil slovo své Jakobovi, svá práva a úradky Israeli.LVysílá slovo své a vše taví, zavane dech jeho, a tekou vody.LShazuje led svůj v krupobití, kdo může vydržet v jeho mrazu?COn uděluje sníh jako vlnu, rozsévá jíní jako popel.GOn posílá rozkazy své zemi, pospíchá rychle slovo jeho.LOn zjednal území tvému pokoj, a pšeničnou bělí sytí tebe.V#vždyť upevnil závory bran tvých, dal požehnání tvým dětem v tobě.@ {Chval, Jerusaleme, Hospodina, chval svého Boha, Sione,Y) Líbí se Pánu ti, kdo se ho bojí, a ti, kdo doufají v milosrdenství jeho.N Nemá zalíbení v síle koně, v holeních mužových si nelibuje.]1 Zvířatům přiměřenou potravu dává, i mladým krkavcům volajícím k němu. 'Neb on zahaluje nebesa mraky, a tak připravuje zemi deště. Na horách on káže růsti trávě, a jiným rostlinám ku prospěchu lidstva.M Zpívejte Hospodinu píseň díků, hrajte Bohu našemu na citaru.Z +Hospodin ujímá se těch, kteří trpí, bezbožné však snižuje až k zemi.a 9Velký je náš Pán a velká jeho moc jest; a jeho moudrost nemůže změřena býti.Y )Množství hvězd on umí spočítati, na každou z nich volá jejím jménem.I Uzdravuje ty, jimž puká srdce, a jejich poranění obvazuje.OHospodin Jerusalem znova staví, rozprchlé Israelity shromažďuje.h IChvalte Hospodina, jeť dobře mu zpívat; našemu Bohu buď příjemná, patřičná chvála.I Hospodin kraluje na věky, Bůh tvůj, Sione, od rodu do rodu.a9 Hospodin opatruje cizince, vdovu a sirotka podporuje, ale cesty hříšníkův maří.iIHospodin dává světlo slepým, Hospodin snížené pozdvihuje, Hospodin miluje spravedlivé. který věrnost na věky zachovává, zjednává právo utištěným, a jenž dává pokrm lačným. Hospodin vysvobozuje vězně,Hkterý učinil nebe i zemi, moře a všecko, co jest na nich,Y)Šťasten, komu Bůh Jakobův pomáhá, jenž má naději v Pánu, svém Bohu,d?Vyjde-li dech jejich, vrací se v prach svůj; v den ten hatí se všecky úmysly jejich.)~Kna lidi, u nichž není spásy. } Chval, má duše, Hospodina! Chválit budu Pána po svůj život, zpívati svému Bohu, dokud budu. Nespoléhejte na vladaře,'| IAlleluja Aggea a Zacharjáše.r{[Chválu Páně hlásejte rty mé, vše, co žije, chval jeho svaté jméno na věky a na věky věkův!Uz!Chrání Pán všecky, kdož ho milují, ale hříšníky všecky zahubí.RyVůli svých bohabojných činí, slyší, když volají, pomáhá jim.\x/blízko jest Pán všem, kdož ho vzývají, všem, kdož ho vzývají v pravdě.cw=Spravedlivý je Pán ve všech cestách svých, a milostivý ve všech svých skutcích;Svty jim otvíráš svou ruku, a sytíš všecko, co žije podle přání.Yu)Oči všech doufají v tebe, Pane, a ty dáváš jim pokrm v čas příhodný,Wt%Hospodin podpírá všecky, kdož padají, a zdvíhá každého sraženého!$s? Království tvé je království věčné, a tvoje vláda nad každým kolenem! Věrný jest Hospodin v každém slově, milostivý ve všem, co činí.Tr by lidem zvěstovali tvou sílu, a slavnou velebnost království tvého.Sq slávu království tvého ať hlásají, o tvé moci nechť vypravují,Up! Pane, ať chválí tě všecka tvá díla, a tvoji svatí ať velebí tě;Po Dobrotivý jest Hospodin ke všem, soucit má se všemi tvory svými.NnMilostivý, slitovný jest Pán, shovívá, je nejvýš milosrdný.Wm%Pamět tvé nesmírné dobroty, hlásají, a o tvé spravedlnosti zpívají.OlMoc tvých skutků hrozných velebí, tvé velké činy. vypravují.Lkmluví o skvělém lesku tvé veleby, o tvých divech vypravují.FjRod rodu vychvaluje tvé činy, a tvou sílu dál oznamuje;TiVelký je Hospodin, vší chvály hodný, velikost jeho je nevýstižná.PhKaždý den tě budu slavit, jméno tvé chválit na věky, vždycky.lg QChvalozpěv Davidův. Budu tě velebit, Bože můj, králi, slavit jméno tvé na věky, vždycky.efAŠťastným zovou národ, jenž se má tak, šťasten však lid, jehož Bohem je Hospodin!2e[ovce jejich tisíce rodí, desetitisíce na svých pastvinách; hovězí dobytek jejich je stelný, není trhliny ve zdi ni průlomu, není nářku na jejich ulicích.Ad{ jejich špižírny jsou plné, oplývají tím i oním; c Synové jejich ve svém mládí jsou jako zdárně rostoucí štěpy, dcery jejich jak rožní sloupy, tesané do budovy, chrámu;b Meči vražednému mne vytrhni, vysvoboď mne z ruky cizáků, jejichžto rty mluví neupřímnost, jejichžto pravice pravice lži jest!Wa% který dáváš, vítězství králům, jenž spasíš Davida, svého sluhu.W`% Bože, budu ti zpívati píseň novou, na harfě desetistrunné hrát tobě,U_!jejichžto rty mluví neupřímnost, jejichžto pravice pravice lži jest.f^CVztáhni s výsosti svou ruku, vysvobodí mne z velikých vod. Vytrhni mne z ruky cizáků,K] sešli hromobití a rozptyl je, vypusť šípy své a poděs je.Q\Pane, skloň své nebe a sestup, dotkni se hor, by se kouřilo z nich;F[Člověk podobá se páře, dni jeho pomíjejí jako stín._Z5Pane, co je člověk, že se znáš k němu, lidský zrozenec, že si ho všímáš?Yon je milost moje a tvrz má, hrad můj a vysvoboditel můj, štít můj, ve který naději skládám, on mi podrobuje mé poddané.X [Žalm] od Davida [proti Goljášovi], Požehnán buď Pán, má skála, který učí ruce mé bojovat a mé pěsti zápasiti;rW[ a ve svém milosrdenství vypleň mé škůdce; vyhlaď všecky, kdo mne tísní, neb jsem tvůj sluha.aV9 Pro své jméno, Pane, život mi zachovej, ve své spravedlnosti vyveď mne z tísně,zUk Nauč mne činiti tvoji vůli, neboť Bůh můj ty jsi. Dobrý duch tvůj nechť mne vodí po srovnané půdě.VT# Vysvoboď mne od mých škůdců, Pane, neboť u tebe hledám útočiště.!S9Dej, ať zakusím záhy tvé milosrdenství, neboť v tebe důvěřuji. Ukaž mi cestu, po které mám kráčet, neboť k tobě pozdvihuji svou duši.R-Rychle mi popřej sluchu, Hospodine, neboť žití moje dokonává. Neodvracuj ode mne své tváře, nebo budu jako ti, kteří do hrobu klesli.YQ)Roztahuji ruce svoje k tobě, duše má po tobě žízní jak vyprahlá země.vPcVzpomínám si na minulé doby, uvažuji o veškerých tvých skutcích, o dílech tvých rukou rozjímám.TOÚzkostí je sevřen ve mně duch můj, v útrobách mých trne mi srdce.N{Pronásledujeť nepřítel mou duši, sráží až do prachu moje žití, staví mne do temnot jako dávno již mrtvé.hMGA v soud nevcházej se svým služebníkem, neníť bez viny před tebou žádný, kdo žije.;L oŽalm Davidův, když ho pronásledoval Absalom, jeho syn. Hospodine, vyslyš modlitbu mou, popřej sluchu mé úpěnlivé prosbě, pro svou věrnost a spravedlnost mne vyslyš!KRač mne vyvést ze žaláře, abych slavil jméno tvoje; u mne se shromáždí spravedlivá, až mi prokážeš dobrodiní.JRač si všimnout úpění mého, neb jsem zemdlen přenáramně; vytrhni mne těm, kdož mne honí, neboť silou svou mne předčí.kIMI volám k tobě, Hospodine, říkám: „Ty jsi naděje moje, úděl můj jsi v zemi živých!"HOhlédám se vpravo a patřím – nikdo nechce se znáti ke mně; zmizela možnost, abych unikl, nikdo nedbá života mého. G Když ve mně omdlévá má duše, ty přece víš, jak se mi vede; na cestě, po které mi jíti, osidlo tajně mi položili.PFVylévám před jeho tváří stesk svůj, bídu před ním oznamuji.CEHlasitě k Hospodinu volám, hlasitě k Hospodinu úpím.TD !Poučná píseň Davidova (kterou zpíval), když byl v jeskyni. Modlitba.ZC+ Nechť padnou do léček svých bezbožníci, zatím co já šťastně přejdu.SB Uchraň mne osidla, jež na mne políčili, tenat lidí nešlechetných.`A7Já však na tebe, Pane, upírám zrak svůj, v tebe doufám; nedej, bych vykrvácel.f@CJako pluh vyhrne hlínu na povrch země, ať jejich kosti jsou rozprášeny, až k peklům!^?3Buďte smetáni se skály vůdcové jejich, aby poznali, že jsou mocná má slova.U>!Ať hlavou nepotřásají, neb ještě jsem a modlím se, ani zle řádí.{=mNedej, by srdce mé chýlilo se k zlému, abych se dopouštěl bezbožných skutků s lidmi, kteří páchají nešlechetnost, nechci s nimi jísti lahůdky jejich. Tepe-li mne poctivec, je to milost; kárá-li mne, je to olej na mou hlavu.V<#Postav, Hospodine, stráž k mým ústům, a bránu hradní před moje rty.l;OModlitba má se nes jak oběť kadidla před tebou, pozdvižení mých rukou jak večerní obět!o: WŽalm Davidův. Pane, k tobě volám, rychle mne vyslyš; všimni si mého hlasu, když tě vzývám!a99Ano, zbožní chválit budou tvé jméno, spravedlivci přebývat před tvou tváří.W8% Vím, že se zastane Hospodin práva chudého, spravedlivé věci nuzákovy.X7' Hříšná ústa v zemi neobstojí, nespravedlivce do záhuby hřích vžene.e6A Kéž Bůh sešle na ně déšť žhavého uhlí, svrhne je do bídy, aby již nepovstali.g5E Kéž hlavu nezdvihají, kdož mne obkličují, svízel, jejž zamýšlejí, ať zavalí je!]41 nedávej mne, Pane, na pospas mým chrtům, nedopusť, aby své záměry vykonali!O3Hospodine, Pane, silná má spáso, zastiňuj hlavu moji v den boje,]21Říkám Hospodinu: „Bůh můj jsi ty, vyslyš, Hospodine, hlas úpění mého."k1Mzpupníci na mne tenata poličují, provazy na osidlo roztahují, podle cesty kladou mi léčky.0wChraň mne, Pane, bezbožníkovy ruky, a lidí nešlechetných uchovej mne, těch, kteří chtějí podrazit mi nohy;K/ Ostří jazyky své jako hadi, zmijí jed jest pod jejich rtoma.[.-Těm, kteří mají záměry zlé v svém srdci, každodenně útoky podnikají.S-Vysvoboď mne, Pane, od zlých lidí, násilníkům rač mne vytrhnouti.", ?Ke konci. Žalm Davidův.Q+popatři, jdu-li cestou nepravou, a veď mne cestou, jež nemá konce.T*Zpytuj mne, Bože, a poznej mé srdce, zkus mne a poznej smýšlení mé;H)Dokonalou nenávist mám k nim, pokládám je za nepřátele.V(#Nevražím na ty, kdož nevraží na tebe, a mám odpor k odpůrcům tvým.J' kteří lstivé plány kují, jejichž duše lži jest oddána.V&#Kéž bys, Bože, hříšníky pobil; kéž muži krve se ode mne vzdálí,e%AChci je sčítat – více než písku jich je; procitám, a vždycky ještě jsem u tebe._$5Mně však, jak těžké jsou, Bože, tvé myšlenky, jak je veliký jejich součet!#V zárodku oči tvé viděly mne, v knize tvé byly napsány dni mé všecky prve nežli přišly, dokud ještě žádný z nich nebyl."/Duše má je si vědoma dobře, žes věděl o každé mé kosti, hned jak jsem v skrytě byl učiněn, když jsem byl utkán v hlubinách země.T!Chválím tě, že jsi se podivně proslavil; podivné jsou skutky tvoje.M  Neboť tvoje jest mé ledví, tys mne utvořil v lůně mé matky.c= ani tma ti nebude tmavá, a noc jak den ti bude světlá, co je mu temno, je mu světlo.T Řeknu-li: „Tma mě přikryje jistě, budiž nocí vůkol mne světlo."H i tam ruka tvá bude mi v patách a uchopí mne tvá pravice.R Vezmu-li si křídla zory, a spustím se v dálných končinách moře:W%Kdybych na nebe vstoupil, jsi tam ty, jestli si do pekel lehnu, hle, tys tu.SKam mohu zajít před tvým duchem, nebo kam utéci před tvou tváří?W%Předivné je to, mně k nepochopení, vysoké příliš, mně nedostižné.HSe všech stran mne obkličuješ, a svou ruku na mne kladeš.t_všecky mé cesty jsou ti známy; neb není na mém jazyku slova, o němž bys, Pane, nebyl již věděl.Rrozumíš mým myšlenkám z dálky. Chodím-li či ležím, zkoumáš,,Qty víš, sedám-li či vstávám,? yKe konci. Žalm Davidův. Pane, zpytuješ a znáš měV#Pane, tvé milosrdenství potrvá na věky, díly svých rukou nepohrdneš!/Když půjdu soužením, zachováš mi život, na hněv mých nepřátel vztáhneš svou ruku, pravice tvá mne zachrání, Pán za mne odplatí.^3Neboť ač vysoko Pán jest, na nízké patří, a zpupné z daleka již poznává.Ha budou opěvovat cesty Páně, že jest veliká sláva jeho._5Budou ti děkovat, Pane, králové světa, když všecka slova úst tvých uslyší;Y)V den, kdy jsem tě vzýval, vyslyšels mne, rozmnožil jsi v duši mé sílu. -sklánět se čelem k tvému svatostánku, slaviti tvé svaté jméno pro tvou slitovnost a věrnost, neboť jsi zvelebil nade vše jméno své.  Od Davida. Děkuji tobě, Pane, celým svým srdcem, neboť jsi vyslyšel slova úst mých; před anděly budu ti zpívat,J  Šťasten, kdo uchopí a rozrážet bude dítky tvoje o skálu!U !Babelská lupičko, blažen, kdo odplatí tobě, co jsi spáchala na nás! Nezapomeň, Pane, Edomcům na den, osudný Jerusalemu! Neboť říkali: „Vyvraťte, vyvraťte (všecko) v něm až do základů!"{Nechať přilne jazyk můj k podnebí mému, nebudu li tě pamětliv, nebudu-li míti Jerusalem za vrchol radosti své!FZapomenu-li na tebe, Jerusaleme, ať mi uschne má pravice!EJak bychom mohli Hospodinu píseň zpívat v cizí zemi! ?-QNeb nás tu žádali, bychom jim zazpívali; kteří nás v zajetí drží, kteří nás odvedli, říkali: „Zazpívejte nám chvalozpěv z písní sionských!"K na vrby prostřed země jsme zavěsili hudební nástroje svoje.h IDavidův žalm od Jeremiáše. U řek babylonských tu sedíce, lkáme na Sion vzpomínajíce;'Vychvalujte Boha nebeského, neboť je na věky milosrdenství jeho! Vychvalujte nejvyššího Pána, neboť je na věky milosrdenství jeho!`7Toho, jenž dává pokrm všem živočichům, neboť je na věky milosrdenství jeho![-A vysvobodil nás od nepřátel našich, neboť je na věky milosrdenství jeho!iIToho, jenž v ponížení našem vzpomněl si na nás, neboť je na věky milosrdenství jeho!Z~+V dědictví Israelovi, sluhovi svému, neboť je na věky milosrdenství jeho!^}3A jejich zemi daroval v dědičný majetek, neboť je na věky milosrdenství jeho!P|Nebo Oga, krále basanského, neboť je na věky milosrdenství jeho!V{#Jako Sehona, krále Amorrhejských, neboť je na věky milosrdenství jeho!Wz%Toho, který zbil krále velemocné, neboť je na věky milosrdenství jeho!Uy!Toho, který pobil veliké krále, neboť je na věky milosrdenství jeho![x-Toho, který vedl svůj národ pouští, neboť je na věky milosrdenství jeho!_w5A svrhl krále i s vojskem do moře Rudého, neboť je na věky milosrdenství jeho!Wv%A provedl Israele prostředkem jeho, neboť je na věky milosrdenství jeho!]u1 Toho, jenž rozdělil Rudé moře v díly, neboť je na věky milosrdenství jeho!Xt' Rukou mocnou a ramenem pozdviženým, neboť je na věky milosrdenství jeho!Xs' Toho, jenž vyvedl Israele tam odtud, neboť je na věky milosrdenství jeho!^r3 Toho, jenž bil Egypt v prvorozenstvu jeho, neboť je na věky milosrdenství jeho!Yq) Měsíc a hvězdy, by panovaly v noci, neboť je na věky milosrdenství jeho!OpSlunce, aby panovalo ve dne, neboť je na věky milosrdenství jeho!_o5Toho, jenž učinil veliká tělesa světla, neboť je na věky milosrdenství jeho!Wn%Toho, jenž upevnil zemi nad vodami, neboť je na věky milosrdenství jeho!Zm+Toho, jenž učinil nebesa velemoudře, neboť je na věky milosrdenství jeho![l-Toho, jenž jediný činí veliké divy, neboť je na věky milosrdenství jeho!SkVychvalujte nejvyššího Pána, neboť je na věky milosrdenství jeho!RjVychvalujte nejvyššího Boha, neboť je na věky milosrdenství jeho!]i 3Alleluja. Chvalte Hospodina, neb je dobrý, neboť je na věky milosrdenství jeho!NhChválen buď Hospodin se Sionu, ten, který sídlí v Jerusalemě!Ggdome Leviův, chvalte Pána, ctitelé Páně, chvalte Pána!GfDome Israelův, chvalte Pána, dome Áronův, chvalte Pána,Ve#Podobni budou jim, kteří je dělají, a všichni, kteří v ně doufají.Id uši mají a nemohou slyšet, aniž je dechu v jejich ústech.EcÚsta mají a nemohou mluvit, oči mají a nemohou vidět, NN~~~O}}}$||l|"{{Qzzz:yyy/xxFwwwPwvvEuuDuttctssbs rrTqqcq ppOoooLnnn1mmm>`>==V=<I svému druhu chudý odporný bývá, ale boháči mnoho mají přátel.X=)Budou ležeti zlí před dobrými, a bezbožní přede dveřmi spravedlivých.\<1Prostomyslní osvojují si pošetilost, chytří však dočekávají se učenosti.K;Člověk prchlý hlouposti dělá, a ošemetník je v nenávisti.[:/Moudrý úzkostně se vystříhá zlého, (ale) blázen klidně do něho skáče.e9CProstomyslný věří každému slovu, zkušený (však) pozor má na své kroky. [Člověku lstivému dobře se nikterak nepovede, činy však služebníka moudrého budou se dařit; cesta, kterou půjde, bude rovná.]V8%Mravy svými nasycen bude blázen, ale též" skutky svými člověk dobrý.Z7- I když se směje, mívá člověk bolest; a po radosti naposled bývá žalost.X6) Leckdy zdá se člověku cesta být správná, ale konec konců ke smrti vede.O5 Domy bezbožných bývají vyhlazeny, ale stany spravedlivců rostou.Z4- V srdci, jež pamatuje, jak cítilo hořkost, k radosti se nepřidruží pýcha.b3= Člověk nemoudrý dělá si pošklebky z hříchu; mezi zbožnými je však blahovůle.`29Moudrost rozumného jest na cestu pozor dávat; ale nemoudrost bláhových je bludná.X1)Přistup k muži bláhovému (a mluv s ním), zná-li, co jsou rty obezřelé.g0GHledá (sice) posměvač moudrost, však marně; (ale) moudří snadno najdou, co rozum jest.M/Svědek pravdomluvný nelže; svědek však křivý lež vydychuje.~.uKde není tažného dobytka, prázdné bývají sýpky; kde však je množství osení, zřejmá tam síla tahounů.Y-+V ústech blázna je metla na jeho pýchu; ale rty moudrých jsou ochranou jim.d,AKdo chodí přímou stezkou, bojí se Boha; kdo však jde cestou nečestnou, pohrdá jím.]+ 5Žena, která je moudrá, staví dům svůj; nemoudrá vystavěný již sama boří.[*/ Zbožný může do syta se najíst, ale žaludek bezbožných zůstává lačný.Z)- Kdo šetří metly, nenávidí syna svého; ale kdo ho miluje, záhy jej kárá.u(c Obilí hojnost je na nově zoraných rolích otců, jiným však bývá sváženo, kde není spravedlnosti.o'W Dobrý zůstaví po sobě dědice, syny a vnuky; i statek hříšníkův uschován je spravedlivému.L& Neznabohy neštěstí stíhá, zbožní však odměny docházejí.U%# S moudrými kdo chodí, moudrý bude; (ale) přítel bláznů bude jak oni.m$S Žádost, splní-li se, libost působí v duši; blázni (však) štítí se vystříhat se zlého.n#U Chudoba s hanbou (potká) toho, kdo nedbá kázně; ale kdo přijímá pokárání vážnosti dojde.U"# Posel bohaprázdný uvádí ve zlé; posel však spravedlivý je štěstí.^!5 Opatrný všecko rozvážně činí; blázen však roztahuje se s hloupostí (svou).] 3 Dobré vědomosti získávají přízeň; na cestě odpadlíků je (však) propast.J Nauka mudrcova je zdroj života, takže vyhne se osidlům smrti.J Kdo slovem (dobrým) pohrdá, sám sebe zavazuje; ale kdo váží si příkazu, v pokoji žíti bude. [Duše neupřímné bloudí v nepravostech; zbožní však mají soustrast a slitování.]\1 Naděje, která prodlévá, mučí duši; ale strom života je splněná žádost.`9 Statek spěšně nahrabaný se scvrká; který však po špetkách se hromadí, roste.Z- Mezi pyšnými ustavičně jsou sváry; ale rozvážní spravují se moudrostí.I Světlo spravedlivých oblažuje: ale lampa bezbožných hasne.Q Vykoupí, člověku život bohatství jeho; ale chuďas domluvy nedbá.hI (Mnohý) zdá se být boháčem, a nic nemá; jiný pak zdánlivě chudý má veliké jmění.^5 Spravedlnost ostříhá cesty nevinného; ale neznabožství hříšníka podvrací._7 Nepoctivost v ošklivosti má spravedlivec; bezbožný pak hanobí – na svou hanbu.Q Chce a nechce se člověku lenivému, ale touha pilných splněna bude.gG Kdo hlídá ústa svá, ostříhá života svého; prostořeký však pocítí, co zlé jest.gG Z ovoce úst svých člověk nasycen bývá blahem; ale touha zvrhlých – bezbožnost jest.N  Syn moudrý přijímá otcovu kázeň; ale posměvač domluvy nedbá.L Na stezce spravedlnosti je život, ale cesta bludná vede k smrti.a; Nenajde člověk lenivý žádného zisku, statek však pilného vyváží (jen) zlato.c? Kdo nedbá škody (své) pro přítele, je poctivec, a cesta bezbožníků zklamává je.R Truchlivost v srdci muže snižuje ho, ale řeč laskavá ho rozveselí.J  Ruka přičinlivých stává se paní, lenivá však robotnicí.W ' Člověk opatrný tají, co ví, srdce však nemoudrých vykřikuje hloupost.Y + Ohavností Pánu jsou rty lživé, ale ti, kdo činí poctivě, líbí se jemu.] 3 Nezarmoutí zbožného nehoda žádná, ale bezbožní budou mít neštěstí plno.] 3 Zklamání bývá v srdci zlomyslných, ale za tím, kdo jiným přeje, jde radost.V% Rty, jež pravdu mluví, trvají věčně, ale chvilku toliko jazyk lživý.V% Leckdo slíbí, a svědomí mečem ho bodá, ale jazyk moudrých je zdraví.P Svědek pravdy jeví spravedlnost, ale kdo lže, je svědek záludný.O Blázen ihned ukazuje hněv svůj, ale kdo je chytrý, tají křivdu.U# Blázen pokládá za přímou svou cestu, ale kdo je moudrý, slyší rady.eC Z ovoce úst svých každý nasycen bude blahem a podle skutků rukou svých odplaty dojde.[/ Pro hříchy rtů se blíží na zlého zkáza, ale spravedlivý z tísně vyjde.Y+ Bezbožník přeje si, zlí aby prospívali, ale kořen zbožných bude růsti.*M Kdo svou zemi vzdělává, má mnoho chleba, kdo však se za nicotou honí, je blázen, [Koho těší u vína vysedávat, zanechává ve svém bydlišti hanbu.]Z- Ví zbožný o potřebách dobytka svého, ale srdce bezbožných ukrutné jest.b~= Lépe jest nízkému, který sám sobě stačí, než hrdopýškovi, jenž nemá chleba.b}= Podle toho, co věděl, bude každý slaven; kdo však se minul s rozumem – opovržen.]|3 Jak je bezbožník vyvrácen, veta je po něm; ale dům spravedlivých trvati bude.[{/ Slova bezbožných činí úklady lidem, ústa však spravedlivých je vytrhují.ezC Myšlení zbožných – právo a spravedlnost, ale záměry bezbožných – úskoky jsou.Zy- Žena zdatná jest koruna muže svého, ale (jak) hnis v jeho kostech hanebnice.Px Neupevní se člověk bezbožností, ale kořen zbožných nepohne se.bw= Kdo je dobrý, dojde milosti od Hospodina, ale člověk záludných úmyslů odsouzení.hv K Člověk, který miluje kázeň, miluje moudrost, kdo však nenávidí domluvu, nemoudrý jest.Vu% Dochází-li zbožný na zemi odplaty, čím více bezbožný a hříšník!etC Zbožný vydává plody jako strom života, pečuje o žití jiných ten, kdo jest moudrý.gsG Kdo svůj dům zanedbá, bude vládnouti větry, a kdo je bláhový, sloužit moudrému bude.drA Kdo se spoléhá na své bohatství, padne, zbožní však jako list zelený rozplodí se.uqc Dobře jest záhy vstávati tomu, kdo mravnosti dbá, kdo však se žene za zlým, umačkán od něho bude.ppY Kdo skrývá obilí, na toho svolává lid kletbu, požehnání však na hlavu toho, kdo prodává je.Po Duše štědrá dojde požehnání, a kdo občerstvuje, občerstvení.an; Jedni dávají ze svého a přece bohatnou, jiní berou z cizího, a mají bídu vždy.Nm Spravedlivé čeká toliko blaho, bezbožné však očekává hněv.Nl Kroužek zlatý ve chřípích svině žena sličná, ale nemravná.Zk- Možno ručit, že neujde trestu zlý, plémě však spravedlivých vyhne se mu.`j9 Ohavou jest Hospodinu srdce zvrhlé, ale zálibu má v těch, kteří poctivě chodí.Ni Spravedlivý připravuje si život, ale kdo se honí za zlým, smrt.ah; Bezbožný co vydělá, je vratké, kdo však rozsívá spravedlnost, mzdu stálou má.Rg Dobře činí sám sobě milosrdný, ukrutný pak do svého masa řeže.Kf Žena krásná dochází slávy, a siláci nabývají bohatství.ieK Pykává, kdo zaručil se za jiného, kdo však se vystříhá (těch) léček, bezpečen bude.Yd+ Kde není (moudrý) vladař, národ klesá, ale blaho tam, kde je hojnost rady.gcG Utrhač obchází a tajnosti vyzrazuje, spolehlivý však tají, co mu přítel byl svěřil.Pb Pohrdá svým bližním, kdo nemá rozum, ale člověk moudrý mlčí.Wa' Žehnání zbožných vysoko staví město, ale ústa bezbožných je boří.a`; Ze štěstí spravedlivých se veselí město, a když hynou bezbožní, bývá jásot.e_C Pokrytec ústy oklamává bližního svého, spravedlivé však vytrhne jejich obezřelost.\^1 Spravedlivec z tísně vytržen bývá, na jeho pak místo přichází bezbožný.g]G Když umře bezbožný, nemá již naděje žádné, po čem baží hrabiví, po tom je veta.e\C Spravedlnost lidí přímých je vysvobodí, ale ve svých vášních budou lapeni zvrhlí.^[5 Spravedlnost poctivcova rovná mu cestu, ale pro bezbožnost svoji padá bezbožný.VZ% Neprospěje bohatství v den pomsty, spravedlnost však od smrti vysvobodí.bY= Poctivost spravedlivých jest jim vůdcem, ale zvrácenost zvrhlých jest jim škůdcem.IX Kde pýcha, tam také zahanbení, ale kde pokora, tam moudrost.UW % Váha falešná ohavnost jest Pánu, ale závaží pravé jest záliba jeho.UV# Rty spravedlivého umějí mluvit libě, ústa bezbožníků převráceně.ZU- Ústa zbožného vydávají moudrost, jazyk (však) převrácený vyhlazen bude.UT# Spravedlivý na věky se nepohne, avšak bezbožní nebudou bydliti v zemi.`S9 Hradbou jest poctivci prozřetelnost Páně, ale postrachem těm, kteří činí zlé.gRG Z toho, nač těší se zbožní, budou mít radost, z naděje však bezbožných nebude nic.]Q3 Bázeň Hospodinova přidává života, léta však bezbožných bývají krátká.[P/ Čím jest ocet zubům a dým očím, tím jest lenivý těm, kteří poslali ho.dOA Jak se strhne bouře, veta je po bezbožném, spravedlivý je však jako základ věčný.`N9 Čeho se bojí bezbožný, přijde na něj, čeho si přejí zbožní, bude jim dáno._M7 Žert je bláznu páchat nešlechetnost, věc však závažná je to muži moudrému.WL' Požehnání Páně, to činí boháče, aniž se k nim přidruží utrpení.QK Rty spravedlivého vyučují mnohé, pošetilci však nerozumem hynou."\J1 Stříbro ryzí jest jazyk spravedlivcův, ale srdce bezbožných nestojí za nic.ZI- Mnoho mluvení nebývá bez hříchu; proto, kdo zdržuje rty své, je rozumný.UH# Nenávist ukrývají ústa lživá, a kdo roznáší klepy, nemoudrý jest.WG' Cestou k životu jde, kdo dbá kázně, ale kdo domluvy zanedbává, bloudí.[F/ Výdělek spravedlivého přispívá k životu, zisk však bezbožného k trestu.VE% Statek bohatého jest pevnost jeho, zkáza pak chudých jest chudoba jejich.]D3 Moudří umějí ukrýti, co vědí, ústa však bláhová jsou – blízká hanba.WC' Ve rtech moudrého nalézá se moudrost, hůl však na hřbetě pošetilého.TB! Nenávist vzbuzuje spory a hádky, všecky však chyby přikrývá láska.aA; Zdroj života jsou spravedlivcova ústa, ústa však bezbožných skrývají nepravost.S@ Kdo mrká okem, působí bolest, a bláhový rty (svými) bývá mrskán._?7 Kdo jde poctivě svou cestou, jde jistě, kdo však zabočí stranou, prozrazen bude.\>1 Kdo je moudré mysli, přijímá příkazy, ale bláhový bit bývá rty (svými).Z=- Památce spravedlivého žehnáno bude, ale jméno bezbožných shnije (s nimi).t<a Požehnání Páně je nad hlavou spravedlivce, ale tvář bezbožných halí se v (následky) nepravosti.b;= Kdo ve žni shromažďuje, jest syn moudrý, ale kdo v létě chrápe, jest syn nectný.&:E Na mizinu přivádí ruka líná, ruka však přičinlivých obohacuje. [Kdo se spoléhá na lži, ten pase větry; člověk takový létavé ptáky honí.]a9; Nenechá Hospodin lačněti spravedlivce, a nedá bezbožným dojíti, po čem dychtí.U8# Neprospějí poklady bezbožně získané, ale spravedlnost vytrhuje smrti.s7 a Přísloví Šalomounova. Syn moudrý činí radost otci (svému), pošetilý však zármutkem jest matce.V6% Člověk však nezví, že tam jsou mrtví, v hlubinách pekel její hosté.G5 Voda kradená je sladší, a chléb schovaný lépe chutná."X4) „Kdo je nezkušený, uchyl se ke mně, kdo nemá moudrosti, toho budu učit.D3 aby zvala kolemjdoucí, kteří chtějí jít svou cestou.J2 Sedí ve dveřích domu svého, na křesle, na výšině města,K1 Pošetilost je žena rozpustilá, neumí, leč svůdně lahoditi.d0A Budeš-li moudrý, sám z toho budeš těžit; jestli posměvač, sám budeš za to pykat.Y/+ Neboť Hospodin rozmnoží dny tvoje, přidá (mnoho) k létům života tvého.`.9 Počátek moudrosti jest báti se Hospodina, a mít na zřeteli Svatého jest umění.a-; Moudrému dej poučení, i bude moudřejší; pouč spravedlivce, i bude rozumnější.c,? Nekárej posměvače, sic na tě nevražit bude; pokárej moudrého, i bude tě milovati.a+; Domlouvá-li kdo posměvači, dochází hanby, a kdo kára bezbožného, (dojde) necti.U*# Zanechte dětinství, abyste byli živi, a chodili po cestách opatrnosti."U)# Pojďte, pojídejte pokrmů mých a pijte víno, které jsem smísila vám!X() „Kdo je nezkušený, uchyl se ke mně, kdo nemá moudrosti, toho budu učit.S' poslala služebné své, by volaly s tvrze, s městských hradeb (takto):O& zbila svůj dobytek, smísila víno, ano, i přistrojila stůl svůj;>% y Moudrost vystavěla dům sobě, vytesala sedm sloupů,]$3$kdežto kdo se mnou mine, škodí sobě, každý, kdo nenávidí mne, miluje smrt."T#!#(Neboť) mne kdo najde, nalezne život, a dojde požehnání od Hospodina,~"u"Blaze člověku, který poslouchá mne, který u dveří mých každý den bdí, pozor dává u veřejí bran mých.K!!Slyšte poučení a budete moudří; nechtějte jím opovrhovati!U # Nyní tedy, děti, poslyšte mne! Blahoslavení, kteří dbají cest mých!Qhrála jsem si na okruhu zemském, rozkoš majíc v pokolení lidském.~us ním jsem byla všecko pořádajíc, kochala jsem se rozkoší den každý, hrála jsem si před ním ustavičně, moři když do kruhu hranice vykazoval, zákon když stanovil vodám, by nepřešly meze své, a když odvažoval základy země:gGkdyž vkládal sílu do mračen ve výšinách, vydatnost pramenům vodním když odměřoval]3Nebesa když zakládal, byla jsem tam; když dával zákon, by obloha hradila vody,V%(Bůh) ještě nebyl učinil zemi, řeky, ani prvopočátky zemského kruhu.^5hory ještě s obrovskou tíží svou nestály, před pahorky já jsem zrozena byla;W'Před mořem já jsem zrozena již byla; prameny vod se ještě neprýštily,KOd věčnosti ustanovena jsem, od věků, prve nežli země byla.Z-Pán měl mne na počátku díla svého, prve než byl co učinil, od pradávna.Mobohacujíc ty, kdož mne milují, a jejich pokladnice naplňujíc.H Cestami práva ubírám se, prostředkem stezek spravedlnosti,gGJá jsem plod lepší než zlato a drahý kámen, já jsem sklizeň nad nejlepší stříbro.LU mne jest bohatství a sláva, nádherná zámožnost a blahobyt.b=Já těm, kteří mne milují, splácím láskou, a kdo mne pilně hledá, nalézá mne.Z-já jsem ta, jíž knížata (řádně) panují, a vladaři spravedlivě soudí.c?já jsem ta, jíž králové (patřičně) kralují, a zákonodárci vykonávají právo;Y+Mám v své moci všelikou radu a zdatnost, má jest opatrnost, jakož i síla;| q [Báti se Pána je v nenávisti zlé mít;] hrdost, pýchu, cestu nepravosti, a ústa obojaká mám v ošklivosti.S  Já, moudrost, umím vždy poraditi, účelnou rozvahu mám ve své moci.a ; jeť moudrost lepší nežli klenoty všecky, žádný skvost se nemůže vyrovnat jí.c ? Přijměte kázeň mou spíše nežli stříbro, vědění raději než nejlepší zlato;^ 5 Správné jsou těm, kteří mají rozum, a poctivé těm, kteří poznání došli.RPoctivé jsou všecky řeči moje, nic v nich křivého ni zkrouceného.NPravdu mluví hrdlo moje, a rty mé si oškliví vše, co zlé jest.T!Slyšte, neb věci veliké mluvím, otvírám rty, by hlásaly správnost.KNabuďte, nezkušení, rozumu, a kdo jste pošetilí, zmoudřete.X)„K vám, ó mužové, hlasitě volám, hlas můj jít chce k synům lidstva.Fu bran, které vedou z města, u vchodu do vrat volá takto:LNa nejvyšších místech u cesty, kde se ulice sbíhají, stojí,M Neslyšíš, kterak moudrost volá, a opatrnost vydává hlas svůj?H cesta do pekel jsou její stezky, vedou dolů do komnat smrti.T!jeť mnoho zabitých, jež porazila, a silni byli všichni, jež usmrtila;b~=nenech se odloudit na její cesty tvá mysl, hleď, ať se nezatouláš na její stezky;M}Nuže tedy, synu můj, slyš mne, a měj pozorná slova úst mých;|y(ano, jako jelen běží,) až mu střela pronikne játra; jako pták letí do osidla, nevěda, že jde o jeho život.{{hned šel za ní jak býk, jejž na jatky vedou, a jako vilný beran, jenž netuší, hlupák, že do okovů je tažen,MzOpletla jej mnohými řečmi, lahodou rtů (svých) přitáhla jej;Oyměšec peněz vzal si s sebou, až bude úplněk, vrátí se domů."?xyneboť není muže doma, odešel na cestu předalekou,]w3Pojď, a budeme se opíjet láskou, kochejme se ve sladkých líbánkách do rána;Dva svou ložnici jsem vykropila myrrhou, aloem a skořicí.Xu)Popruhy jsem napjala na svém lůžku, vystlala je pestrými koberci z Egypta,Jt proto vyšla jsem vstříc tobě, hledat tebe i našla jsem tě.Ms„Pokojné oběti jsem zaslíbila, a dnes jsem splnila své sliby;Rr I chytla hocha, polibek mu vtiskla, a s tváří nestydatou mu lahodila:]q3 hned byla v ulici a hned zase v bráně, za každým rohem stavíc se na číhanou.Up# zvášněná, rozpustilá a pobouřená, nohy jí nedaly, by zůstala doma;[o/ Hle, tu přichází vstříc žena jemu, necudně oděná, vyšlá na lov duší;Qn v soumraku, když den se k večeru schýlil, když noc nastala a temno.KmTen šel ulicí nedaleko rohu, kráčel cestou vedle jejího domuMlviděl jsem nezkušenou mládež, a spatřil jsem hocha bez rozumu.Hk Když totiž z okna domu svého skrze mřížku vyhlédl jsem,Qjaby tě uchránila cizí ženy, vdané, jež umí slaďounce hovořiti.Qimoudrosti rci: „Sestra má jsi", a opatrnost jmenuj svou přítelkou,Hh přivaž si ji na své prsty, napiš ji na desky srdce svého;[g/šetři mých přikázání jak života svého, a nauky mé jak zřítelnice oka;Mf Synu můj, ostříhej mých řečí, a příkazy mé u sebe schovej;Le#výkupným se upokojit nedá, aniž přijme darů sebe větších.Sd"neboť zuří manžel rozhněvaný, nebude mít slitování v den pomsty,Jc !Rány a hanbu shromažďuje sobě, ostudu jeho nikdo nevyhladí,[b/ Kdo však cizoloží, pozbyl rozumu; jen kdo chce život si zkazit, činí takto.]a3Bude-li dopaden, nahradí sedmeronásobně, ano, dá veškeren majetek svého domu.W`'Není to veliká vina, krade-li kdo, třebas krade, aby ukojil svou lačnost?a_;Tak bude tomu, kdo vejde k ženě bližního; nezůstane bez trestu, kdo se jí dotkne.H^ Či může chodit po řeřavém uhlí, aby si nepopálil nohy?N]Může kdo skrýti oheň do svého klína, aby mu neohořelo roucho?[\/Neboť nevěstku koupit lze za placku chleba, vdaná však drahý život ulovuje.W['Ať netouží po její kráse srdce tvoje, a nedej lapiti se jejími víčky.VZ%ostříhající tě od zlé ženy, od úlisného jazyka (manželky) jiného.[Y/jeť příkaz svítilnou, zákon světlem, a cestou k životu kázeňské domluvy XKdyž někam půjdeš, budou tě provázeti, když budeš spáti, budou tě opatrovat, a když procitneš, budou se baviti s tebou;SWměj je na srdci přivázané vždycky, a otoč si je kolem hrdla svého.ZV-Zachovej, synu můj, příkazy otce svého, a neopouštěj naučení své matky;UU#svědka lživého, jenž křivě mluví, toho, kdo svár šije mezi bratry.QTsrdce, jež vymýšlí zlé plány, nohy, jež rychle běží za zlým,KSpyšné oči, lživý jazyk, ruce, krev nevinnou přelévající,YR+Šest věcí jest, jež nenávidí Hospodin, ano, sedm jich má v ošklivosti":TQ!jej stihne náhle záhuba zasloužená, mžikem bude rozbit nezhojitelně.DPsrdcem zkaženým zlé kuje, ustavičně rozsívá sváry;=Ou mrká očima, mluví nohama, prstem znamení dává,RN Pekelník jest a ničemný člověk (ten, kdo) chodí s ústy lstivými,&ME i přijde na tebe jako kurýr bída, a nouze jako muž ozbrojený. [Jestli se přičiníš, přijde jak studnice žeň tvá, a bída uteče daleko od tebe.]_L7 Maličko (ještě) podřímeš, maličko pospíš, maličko složíš ruce v lůžku,VK% Dlouho-li, lenivče, budeš spáti, kdy (přece) vstaneš ze svého snění?JJ připravuje si v létě pokrm, shromažďuje si ve žni potravu.BIačkoli nemá žádného vládce, dozorce ni poháněče,QHZajdi si k mravenci, lenivý člověče, pozoruj cesty jeho a zmoudři;WG'Vytrhni se jak srna z (lovcovy) ruky, a jako ptáče z léčky ptáčníkovy.JF Nepopřej svým očím spánku, a víčka tvá ať nedřímají.E%Protož učiň, co (ti) pravím, synu můj, vyprosť se, neb jsi upadl do rukou bližního; utíkej, pospěš, naléhej na svého přítele.LDzapleten jsi slovy úst svých, jat jsi svými vlastními řečmi.WC )Synu můj, zaručil-li ses za svého přítele, dal-lis ruku svoji za jiného,\B1Takový zahyne, protože neměl kázně, velkým svým nerozumem dává se klamat.aA;Vlastní nepravosti jímají zločince, a do provazů svých hříchů se zaplétává.R@Vždyť Pán hledí na cesty člověkovy, a všecky kroky jeho pozoruje.X?)Proč bys dal opojit se, synu můj, od jiné, chovati se v klínu ženy cizí?x>iMilostná laň a utěšená srna. . . ňadra její tě opojujte vždycky, láskou její se kochej ustavičně.Q=Budiž požehnáno zřídlo tvoje, a vesel se se ženou mládí svého.F<Měj si je samojediný ty, aniž se sdílej o ně s jinými.O;Mají ven tvé studnice vytékati, a do ulic tvé vody se rozlévati?a:;Pij vodu z cisterny, jež patří tobě, pij, co se pramení ze studny, jež tvá jest,c9?Málo a byl bych se ocitl v největším neštěstí před obcí shromážděnou k soudu!W8' neposlechl jsem hlasu svých učitelů, vychovatelům jsem nepopřál sluchu?e7C Řekl bys: „Proč jsem měl v ošklivosti kázeň, a proč káráním pohrdalo mé srdce,P6 abys naposledy nenaříkal, až bude strávena svěžest tvého těla.V5% aby snad nesytili se cizí tvým majetkem, a z tvých mozolů děti jiných,M4 abys nezadával jiným čest svou, a svá mužná léta ukrutnému,Y3+Daleko vzdaluj od ní kroky svoje, a nepřibližuj se ke dveřím jejího domu,Q2Nuže tedy, synu můj, poslouchej mne, a neodstupuj od slov úst mých. LQ~~r~ }}Z}||P{{{;zzzAyyhyxxCwww7vvuvuuatt~ssVsrr;qqq=pp}poo;nnqmmm5llkkkjjgjiiaihh`ggg%fdfee>>>==F<<u*VRq! k  G $ f $ \ hL-[(ePKPekla, podsvětí jsou nenasytná; tak i oko lidské dost nikdy nemá.lJQJako vidí ve vodě tvář svou, kdo do ní hledí, tak jsou zřejmá srdce lidská bystrozrakým.aI;Fík-li kdo opatruje, jíst bude ovoce jeho; a kdo pečuje o svého pána, dojde úcty.ZH-Jako železo železem broušeno bývá, tak brousí člověk podobu člověkovu.]G3kdo chce ji zadržet, jako by držel vítr, a řekne, že je pravici jeho jak olej.VF%Strop, jenž mokvá stále v době zimy, a žena hašteřivá jsou si rovny;tEaKdo svému bližnímu žehnaje křičí záhy zrána, pokládán bude za člověka, jenž zlořečit chce._D7 Zaber si roucho toho, jenž ručil za jiného; za cizího si zástavu od něho vezmi.kCO Chytrý předvídá neštěstí, i skryje se (mu); nezkušený však jde dále a upadá v škodu.yBk Buď pilen moudrosti, synu můj, a radost čiň mému srdci, abys mohl dát odpověď tomu, kdo by (mne) tupil.A3 Přítele svého, přítele otcova, neopouštěj, a do bratrova domu nechoď v den soužení svého; lepší je soused blízko nežli bratr daleko.i@K Masti a rozličná vonidla působí radost srdci, a dobré rady přátel činí sladkost duši.V?%Jako je ptáku vyhnanému z hnízda, tak i muži, jemuž jest opustit domov.Q>Sytý šlape i po čistém medu; lačný však i hořkost má za slast.\=1Lepší rány od toho, kdo tě miluje, než lstivé polibky toho, kdo ti nepřeje.7<iLepší zjevná domluva, nežli tajná láska.U;#Nemilosrdný vztek a výbuch hněvu – ale kdo zdolá nával žárlivosti?o:WTěžký jest kámen a mnoho váží písek, těžší však nad obé svízel, již působí blázen.Q9Ať chválí tě jiný a ne ústa tvoje, člověk cizí a ne rty tvoje.>8 yZítřejškem se nechlub, nevěda, co ten den zplodí.V7%Jazyk ošemetný nemá rád pravdu, a ústa úlisná přivádějí v zkázu.`69Kdo (jinému) jámu kopá, (sám) do ní padá, a kdo valí kámen, bude ním zavalen.f5EPřikrývá-li kdo nepřátelství přetvářkou, zloba jeho se odkryje ve sboru starších.X4)bude-li uctivě mluviti, nevěř jemu, neboť sedmero špatností má v srdci.Y3+Rty svými nepřítel se přetvařuje, když se úskokem v srdci zaměstnává;r2]Jako bys polil stříbrnou pěnou nádobu z hlíny, jsou rty bubřící (láskou) a při tom srdce zlé.U1#Slova ramenářova zdají se sladká; vnikají až do nejhlubších útrob.Q0Uhlí je na žár, dříví na oheň, svárlivý na to, by budil spory.P/Dojde-li dříví, uhasne oheň; kde není klevetník, tichnou sváry.^.5je ten, kdo zákeřně příteli škodí, a byv postižen dí: „To byl žert jen!"L-Škodlivý (blázen), který hází šípy a oštěpy smrtonosné,f,EPsa, (jenž jde svou cestou,) za uši lapá, kdo o spor cizí se pálí a do něho se plete.s+_Člověk lenivý domnívá se, že jest moudřejší, než sedm jiných, již umějí moudře odpovídat.f*ELenoch schovává svou ruku pod paždí, a jest mu těžko, má-li ji vztáhnouti k ústům.R)Dveře se obracejí na stěžejích a člověk lenivý na svém lůžku.@({ Lenoch říká: „Lev na cestě, a lvice na ulicích."g'G Viděl jsi člověka, který si myslil, že jest moudrý? Více doufati než on smí blázen.e&C Jako pes, který vrací se k tomu, co zvrátil, tak nemoudrý, jenž opakuje svou hloupost.G% Rozsudek ukončuje spory; blázna kdo umlčí, krotí hněvy.g$G Jako trn, který zadřel se do ruky opilému, je průpověď mudroslovná v ústech bláznů.Z#-(Drahý) kámen hází na hromadu při cestě, čest kdo prokazuje bláznivému.l"QJak svědčí chromému krásná, ale nehybná lýtka, tak i ústům bláznů přísloví moudré.S!Nohy si utíná a hořkost pije, kdo něco vzkazuje po bláznivém poslu.Z -odpovídej bláznu podle bláznovství jeho, aby se nezdálo mu, že je moudrý.\1Neodpovídej bláznu podle bláznovství jeho, abys i ty se nestal podobným jemu;?yBič na koně, ohlav na osla, hůl na hřbet bláznů.]3Jako vrabec uletí a vlaštovka odletí, tak i kletba bezdůvodná nikoho nestihne.b ?Jako (se hodí) do léta sníh a déšť do žní tak se sluší, aby blázen byl slaven.pYJak město otevřené, bez hradeb zděných, je muž, který neumí [v řeči] zdržeti své vášně.gGJako není dobře tomu, kdo mnoho jí medu, tak i kdo velebnost zkoumá, zdrcen bude slávou.c?Studna zkalená nohou a zkažený pramen je spravedlivec, jenž klesá před bezbožným.I Voda studená žíznivé duši a novina dobrá z daleké země._7Lépe míti příbytek na střeše v koutku nežli se ženou svárlivou dům (celý).PVítr od severu rozhání deště, a tvář nelibá jazyk utrhající.]3neb (tím) uhlí řeřavé shrneš mu na hlavu, Hospodin pak odplatí (vše) tobě.[/Lační-li tvůj nepřítel, dej mu jísti, a jestli žízní, dej mu vody píti;?w– [(kdo v něho doufá) ztrácí plášť v době mrazu.] Ocet líti na salnitr je zpívati mysli rozmrzelé. [Jako mol rouchu a červ dřevu, tak škodí smutek lidskému srdci.]`9Vyžraný zub a noha vrávorající je důvěra v člověka nevěrného v den tísně:jMHázený oštěp a meč a střela ostrá – člověk, jenž proti bližnímu křivě svědčí.`9Zdržuj svou nohu od domu bližního svého, aby jsa syt tebe neměl tě v nenávisti.RNašel jsi med? Jez tolik, co sneseš, abys jsa přesycen nezvrátil ho.PTrpělivostí dá se obměkčit soudce, a jazyk měkký láme tvrdost.[ /Mraky a vítr, ale žádný déšť z nich – hory doly sliboval, ale nic nedal.z m Jako sněhové ochlazení v době žní posel věrný je tomu, kdo jej poslal: občerstvujeť mysl svého pána.R  Prsten zlatý, klenot z ryzího zlata, výtka moudrého ochotnému uchu.R  Jablka zlatá na stříbrné půdě – slova promluvená v pravý čas.+ O aby tě nehaněl, kdokoli by to slyšel, a tvá hanba neměla by konce. [Láska a přátelství svobodným člověka činí; zachovej si je, bys nedošel hanby!]X) Při svou s přítelem svým projednávej, ale tajemství třetího nevyjevuj;wgCo tvé oči uviděly, nepodávej ihned k soudu; abys potom napravit nemohl, kdybys přítele svého zhaněl!c?lépeť, aby ti řekli: „Postup, sem výše!" než abys ponížen byl před knížetem.NNedělej se před králem slavným, a na místo velmožů se nestav;V%vyluč bezbožné z okolí králova, a bude právem stát pevně trůn jeho.U#Odluč od stříbra všeliké strusky, i vzejde kov drahý úplně čistý;DNebe vysoké, země hluboká, srdce králů nevýstižné.c?Umět věc zatajit – toť sláva Boží, umět věc vyzkoumat – toť sláva králův.e ETaké tato jsou přísloví Šalomounova, která snesli muži Ezechjáše, krále judského.M"i přijde na tebe jako kurýr bída, a nouze jako muž ozbrojený."q~[!„Maličko," dím si, „podřímneš, maličko pospíš, maličko (ještě) složíš ruce v lůžku,d}A Když jsem to viděl, dobře jsem uvážil to, a z toho příkladu vzal jsem si poučení:g|Ghle, všecko porostlo kopřivami, trní přikrylo plochu jeho, ohrada kamenná zbořena byla.R{Šel jsem kolem pole člověka líného a kolem vinice muže pošetilce;gzGNeříkej: „Jak učinil mně, tak učiním jemu; odplatím se každému podle skutku jeho."Vy%Nežaluj křivě na bližního svého, aniž sváděj (k tomu) ústy svými.nxUVykonej si venku svou práci, pilně vzdělávej svou roli; pak budeš moci si založit domov svůj.:woÚsta člověku líbá, kdo správně odpovídá.Yv+toho však, jenž jej odsoudí, budou chválit, a přijde na něj požehnání.\u1řekne-li kdo vinnému: „Nevinen jsi,“ lid mu bude klnout a národ zlořečit;Ut#Také toto (jest řečeno) od mudrců: Straniti lidem u soudu není dobré;bs=neboť náhle se zdvihne pohroma od nich, a kdož ví, kdy (přikvačí) od obou zkáza?PrBoj se Pána, synu můj, a krále, k lidem vzpurným se nepřidružuj;Rqneboť zlí nemají naděje do budoucna, a světlo bezbožníků zhasne.\p1Nehorši se pro ty, již páchají zlo, nežárli na ty, kteří nepravost činí;\o1aby Pán vida to neměl nelibost nad tím, a snad neobrátil od něho hněv svůj.Tn!Padne-li nepřítel tvůj, neraduj se, klesne-li, ať neplesá tvé srdce,gmGvstaneť zbožný, třebas byl sedmkrát padl, ale bezbožní v neštěstí zůstanou ležet.\l1Nech zákeřné bezbožnosti v domě zbožného, aniž pustoš klidné jeho bydlo:ktím jest i nauka moudrosti tvé duši; najdeš-li ji, budeš mít naposled naději, a tvé očekávání nevezme za své.Vj% Jez, můj synu, med, neboť dobrý jest, (jez) strdí, sladké tvému hrdlu;*iM Díš-li: „Nemám dosti moci", (považ): Ten, který zpytuje srdce, rozumí tomu, strážce duše tvé nic neoklame, a on odplatí lidem podle jejich skutků.Uh# Vysvobozuj ty, které vedou na smrt, a ty, jež na popravu vlekou, vytrhuj!hgI Budeš-li chabě zoufati (nad bližním v tísni), bude v tísni tvé také tvá síla slabá.[f/ Čím se blázen obírá v mysli, hřích jest, a ohavou u lidí jest posměvač.LeKdo se zabývá zlými plány, bývá „zákeřníkem" jmenován.NdVysoká je bláznu moudrost; proto svých úst v bráně neotvírá.Ncneboť s rozvahou vede se válka, a blaho tam je, kde mnoho rádců.GbČlověk moudrý má mnoho síly, muž učený je velemocný;Mavědění naplňuje komory všelikým zbožím drahým a krásným.D`Moudrostí dům stavěn bývá, a opatrností upevňován;P_myslíť na loupeže jejich srdce, a jejich ústa pronášejí zhoubu.O^ Nerozhorluj se pro lidi nešlechetné, aniž přej si býti mezi nimi; ]#A řekneš: „Bit jsem byl, ale bez bolesti; smýkalo to mnou, ale já jsem nic necítil; jak se vyspím, budu zas vína hledat!"d\A"Budeš jako ten, kdo spí na širém moři, jak spící řidič lodi, jenž ztratil veslo.Y[+!Oči tvé viděti budou ztřeštěné věci, a tvé srdce bude zběsile mluvit.JZ  ale naposled uštkne jako had, a jako ještěr rozstříkne jed.tYaNehleď na víno, kterak se červená, kterak se stkví jeho barva v poháru; vchází dolů přelahodně,XX)Zda ne těm, kteří vysedávají u vína; číše velmi pilně vyprazdňují?W}Kdo bude bědovat, kdo stenat? Kdo mít hádky? Kdo bude v jámě? Kdo bít bude bez příčiny? Komu zčervenají oči?XV)(Ba více:) Číhá na cestě jako lotr, zočí-li nezkušeného, zabíjí ho.TU!Jeť jáma hluboká lehká ženština, prohlubeň úzká je (žena) cizí.KTDej mi, synu můj, své srdce, a tvé oči ať dbají cest mých![S/Kéž se (též) raduje otec tvůj a matka, nechať plesá ta, jež tě porodila!YR+Plesá radostí otec spravedlivého, kdo zplodil moudrého, veselí se z něho.AQ}Pravdu kup a neprodávej moudrost, kázeň a osvícení.UP#Slyš svého otce, který tě zplodil, a nepohrdej matkou, když zestárla.aO;chudnouť pijani, i ti, kdož na kvas se skládají, a oblečena bude ospalost v hadry.bN=Nebývej na hostinách pijanů vína, na hodech těch, kteří snášejí k jídlu maso;OMSlyš, můj synu, ať jsi moudrý, a vedeš srdce své cestou pravou.SLneboť naposled splní se, v co doufáš, a co čekáš, nebude ti vzato.ZK-Nerozhorluj se srdce tvé pro hříšníky, ale pro bázeň Páně každodenně;QJradovat se bude moje nitro, když tvé rty budou mluvit řádné věci.TI!Synu můj, bude-li moudré srdce tvoje, bude mít radost také srdce moje;GHTy je metlou mrskati budeš, a jeho život vytrhneš peklům.OG Neodpírej pacholeti kázně; neumřeť, budeš-li je mrskati metlou.KF Kéž tvé srdce přijme poučení, a tvé uši slova osvícení!^E5 neboť příbuzný (obhájce) jejich je silný, onť při jejich povede proti tobě.ZD- Nedotýkej se mezníků osiřelých, na pole, jež patří sirotkům, nevstupuj;RC K uším lidí pošetilých nemluv; pohrdnout poučnými tvými řečmi.VB%Sousta, která jsi snědl, zvrátíš, a pěkné řeči tvé ztraceny budou.~Auneboť jako hadač a věštec zpytuje nevídané věci; „Jez a pij" (ti sice) říká, ale srdce jeho ti nepřeje.K@Nejídej s člověkem nepřejícím, nedychti po pamlscích jeho;?Neupírej očí svých na bohatství, jehož nemožno tobě dosáhnouti: neboť udělá si křídla, jako orel uletí k nebi.I> Nepachti se, abys boháčem byl, ale vynalézavost svou mírni.H= Nebuď žádostiv pamlsků jeho; neboť je to ošidné jídlo.J< A nůž si polož na své hrdlo, chceš-li ovládati chuť svou.^; 7Když si sedneš, abys jedl s pánem, dobře si všimni, co postaveno je před tebou:h:IViděl jsi člověka obratného ve své práci? Králům bude sloužit, a ne lidem nepatrným!G9Neposunuj mezníků odvěkých, jež tvoji otcové položili.Q8neboť nebudeš-li mít čím platit, seberou ti houně tvého lůžka.I7 Nebučí z těch, kteří rukou dáním za dluhy se zaručují;L6abys snad nenaučil se mravům jeho, a tak život svůj neohrozil.N5Nebratři se s člověkem hněvivým, aniž obcuj s mužem prchlým,U4#neboť Hospodin ujme se jeho práva, o život obere ty, kdož obírají je._37Nečiň násilí chudému proto, že chudý jest, aniž utlačuj nuzného při soudu;^25bych ti ukázal pevné zásady pravdy, z nichž bys brát mohl odpověď tazatelům.E1Hle, napsal jsem je tobě trojmo, k poradě a k osvícení,P0Abys důvěru skládal v Hospodina, proto dnes je předkládám tobě.R/budeš-li je chovat ve svém nitru, budou jím oplývati také rty tvé.n.UNakloň ucha svého, a slyš slova moudrých; přilož srdce k učení mému, jež bude tě blažit,p-YChudého kdo tiskne, by rozmnožil bohatství své, sám bude nucen dát bohatšímu, a bude strádat.T,!Bláznovství spjato je se srdcem pacholete; ale metla kázně vyžene je.`+9Jáma hluboká (jsou) ústa cizí (ženy); na koho se hněvá Hospodin, upadne do ní.F* Lenoch říká: „Lev jest venku; na ulici byl bych zabit."Q) Oči Páně bedlivě (na vše) hledí, i hatí se podniky bezbožného.f(E (Člověka) čistého srdce miluje (Hospodin); a muži milostných rtů je přítelem král.U'# Vyvrz posměvače, i vyjde s ním svár; přestanou rozepře a nadávání.>&u Kdo má rád milosrdenství, požehnán bude; neboť z chleba svého dává chudým. [Vítězství a pocty dochází, kdo dary dává; ale život bere těm, kdož je přijímají.]V%%Kdo sije nepravost, nezdar bude žíti, a hůl jeho zpupnosti vezme za své.H$ Bohatý panuje nad chudými, a dlužník je sluhou věřitele.\#1Je přísloví: S cesty, kterou dá se jinoch, ani když zestárne, se neuchýlí.o"WNástroje ostré, meče jsou na cestě převráceného; kdo dbá svého života, daleko vyhne se jim.O!Odměna ponížené bázně Páně jest bohatství a sláva a život.k OChytrý předvídá neštěstí, i skryje se (mu); nezkušený však jde dále a upadá v škodu.KBoháč a chuďas patří k sobě; toho i onoho učinil Hospodin.j OLepší jest jméno dobré než bohatství velké, a mít vážnost lépe než stříbro a zlato.T!Kůň bývá připravován ke dni bitvy, ale Hospodin vítězství dává.H Není moudrosti, není opatrnosti, není rady proti Hospodinu.W'Bezbožník zpupně zatvrzuje tvář svou : ale poctivec spravuje svou cestu._7Kdo křivé svědectví vydává, podlehne; kdo však řekne, co slyšel, zvítězí.OOběti bezbožníků ohavné jsou, ježto je obětují s nepravostí.W'Lidé celý den žádají a dychtí; spravedlivý však rozdává neúnavně.MPřání zabíjejí lenivého; neboť ruce jeho štítí se práce.OPyšný zpupník sluje posměvač; hýří ve svých činech pýchou.X)Úst svých kdo ostříhá a jazyka svého, ostříhá od úzkosti své duše.T!Do pevnosti obrů se dostane moudrý; zteče hradby, na které spoléhali.RKdo se drží práva a milosrdenství, dojde života, [práva] a slávy.fEVzácný poklad [a olej] má v domě spravedlivec; ale nemoudrý nechává jej ležet ladem.V%Lépe míti bydlo v kraji pouště, nežli se mrzet se ženou haštěřivou.c?Na místo spravedlivcovo posílán bývá bezbožník; na místo poctivého věrolomník.W'Kdo si libuje v hodování, zchudne; a kdo rád víno a voňavky, nezbohatne.]3Člověk, který zbloudil s cesty moudrosti, ve společnosti mrtvých sídlit bude.b =Radost má zbožný, když po právu se děje; ale hrozí se ti, kdož nepravost činí.N Dar tajně daný ukrocuje hněv; dárek za ňadry největší vztek.i K Kdo své ucho zacpává ke křiku chuďasově, sám také bude křičet, a nedojde vyslyšení.` 9 Má na zřeteli Spravedlivý dům bezbožného, aby svrhl bezbožníky do neštěstí.` 9 Je-li posměvač bit, zmoudří nezkušený; a půjde-li za moudrým, dojde učenosti.P Duše bezbožného dychtí po zlém; nad svým bližním se nesmiluje.`9 Lépe míti příbytek na střeše v koutku, nežli se ženou svárlivou dům (celý).a;Převráceného člověka cesta je křivá; ale kdo čist je, toho činy jsou přímé.Z-Násilí bezbožníků vaz jim zlomí, protože nechtěli činiti spravedlnosti.b=Poklady kdo shromažďuje jazykem lživým, žene se zběsile za ničím v osidla smrti.xiÚsilí přičinlivých vede vždycky k zisku; toho však, jenž rychle zbohatnout chce, vždycky ke ztrátě.W'Zpupné oči a naduté srdce, jež mají bezbožní za světlo, hřích jest.RČiniti milosrdně a spravedlivě více se líbí Hospodinu než oběti.QKaždému zdá se být cesta jeho přímá; ale Hospodin váží srdce.^ 7Jak rýhy vodní je královo srdce v ruce Páně; kamkoli jemu se zlíbí, zavede je.P~Modřina po ranách stírá zlobu; po ranách do nejhlubších útrob.P}Chlouba jinochů je síla jejich; důstojnost pak starců – šediny.U|#Láska a věrnost ostříhají krále, o milostivost se opírá trůn jeho.S{Svíce Hospodinova je lidská duše, která proniká všecky kouty srdce.SzMoudrý panovník provívá bezbožníky, a káže, aby přejeli je koly.\y1Osidlem bývají člověku zbrklé sliby, ze kterých později chce se vyprostiti.Vx%Hospodin řídí kroky člověkovy; kdo z lidí může rozumět své cestě?MwOhavnost je Pánu závaží dvojí; a váha falešná není dobrá.Uv#Neříkej (si): „Odplatím se za zlé"; doufej v Hospodina i pomůže ti.^u5Majetek s počátku o překot shromážděný bude naposled postrádat požehnání.StOtci svému kdo zlořečí, nebo matce, toho svíce v husté tmě zhasne.nsUTajnosti vynáší, kdo utrhá, kudy chodí; proto k tomu, kdo příliš otvírá ústa, se nedruž.[r/Záměry poradami docházejí splnění; proto vojny s rozmyslem se vésti mají.dqAChutná člověku chléb zjednaný nepoctivě, konec konců však má plná ústa kamení._p7Zaber si roucho toho, jenž ručí za jiného; za cizího si zástavu od něho vezmi.ao;Třebas bylo zlata a množství drahokamů; ale nádoba vzácnější – rty rozumné.lnQ„Špatné (zboží), špatné!" říká každý, kdo kupuje; ale když odejde, pochvaluje sobě.gmG Nelibuj si ve spaní, abys nepřišel na mizinu; otevři své oči, abys měl do syta chleba.Kl Ucho, jež slyší, a oko, jež vidí, Hospodin učinil to i ono.fkE Již podle toho, jak chová se chlapec, lze poznat, bude-li čistý a správný jeho život.Oj Dvojí závaží a dvojí míra – ohavnost je před Bohem to i ono.Wi' Kdo může říci: „Čisté jest mé srdce, uchránil jsem se provinění?"ah;Král, který sedí na soudcovském křesle, všecko zlé provívá svým bystrozrakem.[g/Zbožný, jenž chodí ve své nevinnosti, blahoslavené zůstaví po sobě syny.Yf+Mnoho lidí vynáší svou dobrou vůli, ale člověka spolehlivého kdo najde?jeMJako v hluboké vodě mívá člověk záměr v srdci; ale obezřelý muž jej umí vytáhnouti.SdNa podzim nechtělo se lenochu orat; i bude v létě hledat, ale nenajde.^c5Čest jo to člověku, když se varuje svárů; ale každý blázen splétá hádky.cb?Jako řev lví, tak (děsí) zuřící král; kdo ho popouzí, hřeší sám proti sobě.ba ?Bujná věc jest víno a bouřlivá opojení; kdokoli si libuje v nich, nebývá moudrý.N`Připraveny jsou posměvačům soudy; a metly na záda pošetilých.Z_-Svědek pekelník posmívá se právu; a ústa bezbožných polykají nepravost.[^/Nepřestávej, synu, poslouchat naučení, abys nebyl neznalý rozumných zásad.L]Otce kdo sužuje a vyhání matku, hanebník a nešťastník jest.c\?Je-li posměvač bit, zmoudří nezkušený; domluvíš-li pak moudrému, dá se poučit.U[#Lenoch schovává svou ruku pod paždí; ani k ústům svým ji nevztáhne.fZEBázeň Hospodina vede člověka k životu; bude mít blahobyt, aniž ho neštěstí potká.RYČlověk potřebný jest milosrdný; a lepší chudý nežli podvodník.OXMnoho je myšlení v srdci člověkově; ale vůle Hospodinova trvá.KWPoslouchej rady, a přijímej kázeň, abys na konec byl moudrý.`V9Kdo jest netrpělivý, ať okusí trestu; kdo ho z něho vytrhne, uloží mu větší.bU=Tresci syna svého, dokud můžeš mít naději; abys ho zabil, k tomu se nepropůjčuj.eTCPůjčuje Hospodinu, kdo se nad chudým smilovává; a on jemu (co půjčeno) zase vrátí.YS+Kdo dbá přikázání, dbá svého života; kdo pak cesty své nedbá, zemře.PRLenivost uvádí v tvrdý spánek; a člověk liknavý musí lačnět.fQEDům a majetek dědictvím po rodičích bývá; ale jen Hospodin dává manželku opatrnou.^P5 Bolest otcova – syn pošetilý; a strop, jenž mokvá stále – svárlivá žena.YO+ Jako řvaní lvovo jest hněv králův; ale jako rosa na zeleň vlídnost jeho.XN) Rozumnost muže po shovívavosti poznáš; a čest jeho jest chyby promíjeti.\M1 Nesluší se, aby blázen měl blahobyt; ani by služebník panoval nad knížaty.HL  Svědek falešný neujde trestu; a kdo lživě mluví, zahyne.K'[Kdo jen slova hledá, nebude nic míti;] kdo [však] si zjednává rozum, miluje svůj život, a kdo si zachová opatrnost, najde štěstí.oJWBratři člověka chudého mají ho v nenávisti; tím spíše přátelé jeho vzdalují se od něho.VI%Mnozí koří se osobě velmožově; a jsou přáteli tomu, kdo dary dává.GHSvědek falešný neujde trestu; a kdo lež mluví, neuteče.gGGBohatství získává mnoho nových přátel; chudého však i ti, které měl, se spouští.PFNerozumnost podráží člověku nohy; ale proti Bohu vře jeho srdce.YE+Kde není rozvaha mysli, tam není blaho; a kdo kvapem se rozbíhá, klopýtá.jD OLepší je chudý, který žije v prostotě své, nežli boháč úskočný, který rozumu nemá.bC=Některý přítel bývá jen pro společnost; (jiný však) přilne více nežli bratr.PBProsebně žebroní člověk chudý; ale boháč má odpověď tvrdou.OBratr, kterému bratr pomáhá, jest jako pevnost; ale spory jejich jsou jako závory k městům.;=qRozepře potlačuje los; také velmože rozsuzuje.l<QPravdu má, kdo první přijde a žaluje ve svém sporu, pokud nepřijde druhý a jemu neodpírá.N;Dary člověku klestí cestu, a přístup k velmožům zjednávají.L:Mysl rozumného nabývá vědy, a ucho moudrých hledá poučení.R9Mužná mysl snáší svoji nemoc; ale skleslou mysl kdo může snésti?\81 Ten, kdo prve odpovídá, nežli vyslechne, ukazuje, že je blázen a hanby hoden.R7 Před pádem srdce lidské se povyšuje; ale před slávou se ponižuje.U6# Statek bohatého jest pevnost jeho; jako zeď vysoká, která jej ohrazuje.f5E Velepevná věž je jméno Hospodinovo; k němu se utíká spravedlivý, i povýšen bývá.\41 Změkčilý a lenivý ve své práci – bratr je toho, jenž majetek promrhává..3USlova ramenářova zdají se sladká; vnikají až do nejhlubších útrob. [Lenivého poráží hrůza (před prací): duše však zženštilých lačněti budou.]L2Ústa bláznova – zkáza jeho; rty jeho – osidlo života jeho.N1Ústa bláznova splétají sváry, a rty mu volají, že chce řezu.Z0-Není dobře straniti bezbožnému, a tak se odchýlit od. soudu spravedlivého.b/=Voda hluboká slova z úst (mnohého) člověka; potok rozvodněný, studnice moudrosti.t.aBezbožný, když přijde do hlubin hříchů, pohrdá (vším); ale v patách jde za ním ostuda a hanba.[-/Nepřijímá blázen řečí moudrých, leč bys mluvil mu o tom, co má v srdci.g, IZáminky hledá, kdo chce se odloučit od přítele; hned najde, co by na něm mohl pokárati.c+?I blázen, bude-li mlčet, za moudrého jmín bude; a své rty-li stiskne, za opatrného.s*_Kdo umí za zuby držet, jest učený a opatrný, a ducha, který umí vážit, má člověk vyškolený.`)9Není dobře pokutovat spravedlivce, také ne soudce bít, který soudí podle práva.S(Ke hněvu je bláznivý syn otci, a k žalosti matce, která ho porodila.e'CNa líci opatrného září moudrost; oči (však) bláznů (těkají) v končinách země.F&Dary z klína bezbožný bere, aby převrátil cesty práva.V%%Mysl veselá činí, že člověk kvete; (ale) duch smutný vysušuje kosti.V$%Pošetilec rodí se ke své hanbě; aniž může mít otec radost z blázna.f#EKdo má zvrhlé srdce, dobrého nic nedosáhne; a kdo má zvrhlý jazyk, padat bude ve zlé.^"5Kdo myslí na rozbroje, miluje hříchy; kdo staví vysoká vrata, chce, aby spadla.K!Pošetilý je, kdo dává ruku, kdo se zaručuje za svého druha.b =Každého času miluje pravý přítel; zdali však bratrem je, v neštěstí se pozná.=sCo je plátno bláznu bohatství míti, když si moudrosti koupiti nemůže? [Kdo svůj dům do výšky žene, chce, by se zřítil; a kdo štítí se učit, v neštěstí padne.]ykSoudce, jenž osvobodí bezbožného; i ten, který odsoudí spravedlivce – ohavou je před Bohem ten i onen.b=Trhá vodě hráz, kdo počíná sváry; prve než vzplane pohádka, dlužno jí nechat.G Zlým kdo odplacuje dobré, nehne se neštěstí z jeho domu.mS Lépe potkat medvědici, jíž vzali mladé, nežli blázna, který si zakládá na své hlouposti.T! Zlý vždy snaží se jen odpírati; i bude posel krutý na něho poslán.N Více prospívá domluva u moudrého, nežli sto ran u pošetilého.lQ Kdo tají provinění, pečuje o přátelství; kdo (však) dál je vypravuje, druha si odráží.\1Kámen vzácný je to, nač se kdo těší; ať jde kam jde, vše činí opatrně.SNesluší hloupému vybraná slova; (tím méně) velmoži ústa lživá.QKoruna starců (jsou) synové synů, a sláva synů – otcové jejich.gGNuzákem kdo pohrdá, tupí jeho Tvůrce; a kdo se raduje z pádu jiného, nebude bez pomsty.a;Zlý (rád) poslouchá jazyk nešlechetný, a lstivec popřává sluchu rtům lživým.QOheň zkouší stříbro, pec zlato, a srdce (lidí) zkouší Hospodin.fESlužebník moudrý ovládne (pánovy) zpozdilé syny, a s nimi bude se dělit o dědictví.k QLepší kus suchého chleba a k němu pokoj, než plný dům kvasů obětních a při nich sváry.B!Losy bývají za ňadra metány, ale Hospodin je řídí.[/ Lépe je být trpělivým nežli obrem; lépe ovládati sebe než dobýti města.Q Koruna důstojnosti šediny jsou; cestou spravedlnosti lze jich dojít.g GKdyž někdo klopí oči, úskoky smýšlí a rty křiví, když si plány zlé již smyslil.R Muž nepravý přeluzuje přítele svého, a vede ho po nedobré cestě.P Člověk zvrhlý vzbuzuje sváry, a donášeč odráží si přátele.Z -Člověk pekelník osnuje úskočné plány, a má na rtech oheň zžírající.NPracujícího hlad pracuje pro něho, neboť pohání ho jeho ústa.V%Je cesta, která zdá se člověku správná, ale konec její ke smrti vede.NČistý med jsou slova přívětivá; sladká duši a zdravá tělu.Y+Srdce moudrého dává rozum do úst jeho, a rtům jeho přidává účinnosti.eCStudnicí života jest vědění tomu, kdo má je; (ale) trestem bláznů jest pošetilost.mSKdo jest rozumné mysli, bude prohlášen za mudrce, a kdo umí sladce mluvit, bude míti úspěch.jMKdo se dá poučit (Božím) slovem, najde štěstí; a blaze tomu, kdo důvěřuje v Hospodina.Y+Lépe ponižovati se s poníženými, nežli děliti se o kořist se zpupnými.NPohromu předcházívá pýcha, a před pádem bývá duše zpupná. gE~~m~ }}R||_{{y{zz yyLxx|x'wwCvvxv uu>7=p<<<;::99988j77.66~6255h5444I33+2211K00U/q/.-,,,+^+**)x)(($''G&&0%$### "!!z w 5"4fr}*BR8}E'?X  ; Q O  J]Oga Toto vše znamenal jsem pozoruje všecko, co se děje pod sluncem za dob, kdy panuje člověk nad člověkem k jeho zlému:+`ONení v moci člověkově zadržeti v sobě dech života, nemá v moci dne smrti, nemá úlevy, když ten boj nastane, aniž vysvobodí bezbožnost bezbožného.U_#nevíť, co bude a kdy to bude, nižádným poselstvím nemůže zvěděti.Q^Máť věc každá svůj čas a soud a zlo velmi doléhá na člověka;[]/Kdo dbá přikázání, neokusí nic zlého. Srdce moudrého ví o času a soudu.U\#řeč jeho je plná moci, nikdo mu nemůže říci: „Proč tak činíš?"}[snepospíchej, abys vzdálil se od něho; netrvej v nebezpečném stavu, neboť vše, čeho se zachce jemu, učiní;=ZuŠetři slov královských a pro přísahu při BohuMY Moudrost tvář člověkovu osvěcuje a hrubost obličeje mu mění.?XwToliko to jsem shledal, že učinil Bůh člověka správného, ale on že zapletl se do nesčíslných nesprávností. Kdo může rovnali se s moudrým? A kdo umí vykládat věci?{Wokteré hledá dosud má duše, avšak marně: Muže z tisíce jednoho nalezl jsem; ženy ze všech nenašel jsem.dVAHle, to jsem shledal – řekl Kazatel – to i ono (zkoumaje) chtěje nalézti poznání,MUA shledal jsem, že větší hořkost, nežli smrt působí žena, ježto jest osidlo, tenata její srdce a okovy její ruce. Kdo se líbí Bohu, varuje se jí, ale hříšník jat bývá od ní..TUVšecko jsem přeběhl svou myslí, chtěje poznat a zpytovat, chtěje hledat moudrost a rozum, i poznal jsem, že bezbožnost jest bláznovství a blud nemoudrost.IS daleko mne jest, co se děje, a hluboko, hluboko; kdo to najde?hRIVše (to) zkusil jsem s moudrostí; řekl jsem: „Budu moudrým," ale to zůstalo daleko mne,HQ Neboť ví tvé svědomí, žes i ty často zlořečil jiným. P Nepřikládej také srdce svého ke všem řečem, které se mluví, abys neslyšel snad služebníka svého, an ti zlořečí.pOYNení zajisté člověka spravedlivého na zemi, který by činil (vždy) dobré a (nikdy) nehřešil.MNMoudrost posiluje moudrého více nežli desatero velmožů města.M!Dobré ti, abys přidržel se tohoto [spravedlivého], ale také od onoho neutrhl své ruky; neboť kdo se bojí Boha, ničeho nezanedbá.cL?Nečiň (také) mnoho bezbožného a nebývej bláznem, abys neumřel před svým časem.iKKNebuď výstředně spravedlivý, aniž dělej moudrého více nežli třeba; ať nezpitomíš!.JUDvojí věc jsem viděl v marných dnech svých: Jsou spravedliví, kteří hynou ve své spravedlnosti a jsou bezbožní, kteří dlouho žijí ve své nepravosti.IZa dne dobrého požívej štěstí a za dne zlého uvažuj, že ten i onen (den) činí Bůh, ale tak, aby člověk nepoznal, co bude.[H/Pozoruj skutky, jež Bůh činí: že žádný nemůže napravit, co on zkřivil.G Neb jako chrání moudrost, chrání též peníze; tu však přednost má moudrost, že život dá těm, kdož ji mají.cF? Užitečná jest moudrost jako bohatství, a velmi prospívá těm, kteří vidí slunce.}Es Neptej se: „Čím to, že dávné doby lepší byly, než nynější jsou?" Neboť je bláznivá taková otázka.cD? Nebuď kvapný, když máš hněvati se, neboť hněv v lůně (jen) blázna odpočívá.ZC- Lepší bývá konec věci než počátek, lepší mysl trpělivá než pyšná.UB#Nátlak (může) i moudrého poblázniti, a (dar) zmařit sílu srdce jeho.nAUneb jako praskot trní pod hrncem v ohni – takový bývá smích blázna. Také i to jest marnost.\@1Lépe poslouchati od moudrých výtku, nežli slýchati svůdnou píseň bláznů;b?=Srdce moudrých tam bývá, kde je truchlozpěv, ale srdce bláznů tam, kde je veselí._>7Lepší jest mrzeti se nežli smát se, neb tvář zasmušilá je prospěšná mysli.%=CLépe jest jíti do domu truchlozpěvu nežli (jíti) do domu hodování, neb onen připomíná všech lidí konec, a kdo živ jest, myslí, co bude potom.Y<+Lepší jest jméno dobré, než voňavky vzácné, a den smrti než narození.; }Co jest platno člověku věcí na sebe větších hledati, kdyžtě neví, co mu jest užitečno v životě jeho, v počtu dnů putování jeho, za času, který jako stín pomíjí? Aneb kdo bude moci mu oznámiti, co bude příště pod sluncem?G: Bývá mnoho řečí, jež v rozpravách jen množí marnost.9+ Kdo potom bude, toho jméno jest již vysloveno a ví se, že to bude člověk, jenž nebude moci se souditi se silnějším, nežli jest sám.x8i Lépe jest viděti, čeho žádáš, nežli žádati, čeho neznáš. Ale i to jest marnost a trápení ducha.f7ECo má na víc moudrý nežli blázen? A co chudý? Toliko aby se bral tam, kde jest život.R6Všecko činí člověk pro svá ústa, ale duše jeho nedá se nasytit.|5qA byť i živ byl dva tisíce let (onen boháč) a dobrého neužil, zdaliž na jedno místo všecko nepospíchá?F4neviděl slunce, aniž poznal rozdílu mezi dobrým a zlým.b3=Neboť nicotný přišel a do tmy se ubírá; zapomenutím bývá zahlazeno jeho jméno;c2?Zplodil-li by kdo sto dětí, a byl by živ mnoho let, došel-li by velikého věku, ale neužil by blaha ze svých statků, a neměl-li by (nad to) ni pohřbu: o tom prohlašuji, že je lépe mrtvo rozenci než jemu.p1YČlověk, jemuž dal Bůh bohatství, statky i čest, a nic se nedostává duši jeho ze všech věcí, kterých žádá, avšak nedopouští mu Bůh, aby toho užil (on), ale cizák užívá toho. To jest marnost a bída veliká.Z0 /Jest i jiné zlo, které jsem viděl pod sluncem, a to bývá časté mezi lidmi:r/]Neboť nebude mnoho vzpomínati na dny života svého, protože Bůh zaměstnává rozkoší srdce jeho.+.OA dává-li Bůh komukoli bohatství a statky, a dopřává-li mu, aby jedl z nich, aby užíval údělu svého, a radoval se z práce své – je to Boží dar.J- To tedy zdálo se mi za dobré: aby každý jedl, pil a užíval radosti z práce své; kterou se plahočil pod sluncem za dnů života svého, jež mu Bůh dává, neboť to jest úděl jeho.i,KPo všecky dny života svého jídal ve tmách, v starostech mnohých a v bídě i v zármutku.+}I to, jest žalostná bolest, že jak přišel, tak se vrátí: jaký tedy užitek má (z toho), že pracoval do větru?d*AJak vyšel z lůna své matky, nahý, tak se vrátí, a nic neodnese s sebou z práce svéb)= pozbývá ho totiž nehodou velmi zlou; syn, kterého zplodil, v největší nouzi bude.x(i Jest i jiná velmi zlá bolest, již jsem viděl pod sluncem: bohatství nachované na neštěstí pána jeho;n'U Sladce spí pracující, ať jídá málo nebo mnoho; ale nadbytek bohatého nedopouští mu spáti.&/ Kde mnoho majetku, tam i mnoho těch, kteří jej jedí; a jaký (jiný) prospěch má (z něho) pán, nežli že vidí bohatství očima svýma?o%W Lakomec nenasytí se penězi; a kdo miluje bohatství, nemá užitku z něho; i to tedy jest marnost.>$wa nad to král vládne veškeré zemi, jemu poddané.~#uUzříš-li, že chudý jest utiskován, právo potlačováno, a spravedlnost že je převracována v zemi, nepozastavuj se nad touto věcí; neboť nad (jednou) vrchností jest jiná vyšší, nad těmi zase jsou jiní ještě vznešenější,V"%[Kde mnoho snů, velmi mnoho marnosti a řeči bez počtu], ale boj se Boha.R!Neužívej úst svých k tomu, bys hříchem sebe zatížil; aniž říkej před knězem: „Nebylo v tom rozvahy," aby snad Bůh se nerozhněval na tvé řeči a nezkazil všech skutků rukou tvých;\ 1neboť mnohem lépe jest neslibovati, než po slibu, co připověděno, nesplnili. Slíbil–lis co Bohu, neprodlévej to splniti; nelíbit se mu nevěrné a bláznivé slibování. Cokoli jsi tedy slíbil, splň;_7Po mnohých starostech bývá mnoho snů, a kde mnoho řečí, (tam i) bláznovství.$ CNemluv nic bez rozvahy, a tvá mysl se neukvapuj, abys vynášel řeči před Bohem. Neboť Bůh jest na nebi a ty na zemi; proto budiž málo slov tvých.T!Měj pozor na nohu, když vcházíš do Božího domu, a přibližuj se, abys poslušen byl. Jeť mnohem lepší poslušenství než oběti nemoudrých, kteří nejsou si vědomi toho, co zlého činí.*MNesčíslný byl počet lidí všech, kteří byli před ním; ale kteří potom budou, nebudou mít radost z něho, neboť i to jest marnost a trápení ducha.yViděl jsem všecky živé, kteří chodí pod sluncem, u jinocha, druhého (krále), který nastoupil místo prvého. ježto mnohdy onen ze žaláře a z okovů vychází, aby kraloval, kdežto tento, narozený v paláci královském, chudobou hyne.oW Lepší jest jinoch chudý a moudrý než král starý a blázen, který neumí hleděti do budoucna,fE A zmocní-li se kdo jednoho, dva mu odolají; provázek trojnásobný nesnadno se přetrhne.xi Taktéž budou-li dva spolu spáti, zahřeje se jeden od druhého; (ale) jeden, kterak bude moci se zahřáti?mS Padne-li který z nich, druhý ho pozdvihne. Běda samotnému: nemáť, padne-li, kdo by ho zdvihl.c? Lépe jest věru dvěma býti spolu než jednomu, ježto mají zisk ze společnosti své:}Jest sám jediný a nikoho nemá, ani syna ani bratra, ale pracovati nepřestává, oči jeho nemohou se nasytit zbožím, aniž ho napadne, aby si řekl: „Pro koho pracuji a odpírám sobě požitek?" I v tom jest marnost a trápení velmi zlé.8kHledě nalezl jsem i jinou marnost pod sluncem:`9Lepší je hrstka (plná) odpočinku, nežli obě ruce plné práce a trápení ducha.;qBlázen skládá ruce své a užírá se říkaje:-SOpět patřil jsem na všecky práce lidské, i znamenal jsem, že snaživost jedněch budí závist druhých; a protož i v tom jest marnost a starost zbytečná.!a za šťastnějšího nad oboje pokládal jsem toho, který se ještě nenarodil, a proto neviděl zločinů, jež se dějí pod sluncem.7 iI blahoslavil jsem více mrtvé nežli živé;h  KObrátiv se k jiným věcem viděl jsem útisky, které jsou páchány pod sluncem; (viděl jsem) slzy nevinných, ale žádného těšitele; (viděl jsem), že nemohou odolati jejich násilí, jsouce zbaveni pomoci všech.7 gI shledal jsem, že není nic lepšího, než aby se veselil člověk v práci své, a to že jest úděl jeho; neboť kdo jej k tomu přivede, aby poznal, co později bude?t aKdo ví, zdali dech života lidského vstupuje vzhůru, a zdali dech života zvířecího sestupuje dolů?h Ia všecko spěje k témuž místu: z prachu je to vše učiněno, a zase vrátí se do prachu._7Neboť stejně hyne člověk i zvíře, a stejný obou jest osud: jak umírá člověk, tak umírá též ono; jednostejně dýchají oba, a nic nemá člověk nad zvíře; (neboť) všecko poddáno jest marnosti,lQŘekl jsem si v duchu o lidech: „Zkoušet je chce Bůh a ukázat, že se podobají zvířatům."{I řekl jsem si ve svém duchu: „Spravedlivého i bezbožného soudit bude Bůh; a tehdy dojde na každou věc." – q[Viděl jsem pod sluncem na místě soudu – bezbožnost a na místě spravedlnosti – nepravost. – Y+Co bývalo, děje se dále, a co bude, již bylo; a Bůh obnovuje, co pominulo.-Poznal jsem, že vše, co Bůh činí, trvá na věky; nemožno nám nic k tomu přidati aniž co ubrati. A Bůh tak činí, bychom se ho báli.kO avšak i to, že smí někdo jísti, píti a okoušeti štěstí z práce své – je dar Boží.iK I poznal jsem, že není nic lepšího nežli se veselit a dobře (si) činit v životě svém;,Q Všecky věci činí pěkné časem svým, i svět vydal hádání jejich, ale tak, že nemůže člověk pochopiti dílo, jež Bůh činí od počátku do konce.Q Viděl jsem trápení, jež uložil Bůh lidem, aby se plahočili jím:(~K Co má člověk ze své lopoty?E}Čas milování a čas nenávisti. Čas boje a čas pokoje.Q|Čas roztrhávání a čas sešívání! čas mlčení a čas mluvení.W{'Čas nabývání a čas pozbývání. Čas schovávání a čas vyhazování.kzOČas rozmítání kamení a čas sbírání. Čas objímání a čas vzdálenu býti objímání.Hy Čas pláče a čas smíchu. Čas kvílení a čas skákání,NxJest čas zabíjení a čas hojení. Čas boření a čas stavění.Zw-Jest čas rození i umírání. Jest čas sazby a čas vytrhování zasazeného.\v 3Všecko má svůj čas, a svým vyměřeným během jdou všecky věci pod sluncem:Wu'Miláčku svému dává Bůh moudrost, rozum a radost; protivnému však trápení a zbytečnou péči, by kupil, hromadil a dával tomu, kdo se líbí Bohu. Avšak také to jest marnost a trápení ducha.2t_. Kdo jí a rozkoší oplývá bez něho?nsUZda není nejlépe jísti, píti, a popřát si požitků ze svých prací? Ale to je z ruky Boží.traVšecky dni jeho plny jsou bolu a psoty, ani v noci neodpočívá mysl jeho. Zdali také to není marnost?hqICo totiž má. člověk ze vší své práce a trápení ducha, kterým pod sluncem se týral?,pQNeboť musí-li, kdo se přičiňoval s moudrostí, věděním a pečlivostí, zanechat, čeho nabyl, tomu, jenž nepracoval, také to jest marnost a veliké zlo.To!Proto jsem přestal; srdce mé odřeklo se dále pod sluncem se namáhati.+nOo němž nevím, bude-li moudrý či blázen, a (ten) bude panovat nad veškerou mou prací, na kterou jsem vynakládal pot a moudrost. Zda jest co tak marného?m Omrzela mne také všecka má snaživost, se kterou jsem usilovně pracoval pod sluncem, protože budu míti po sobě dědice,lProtož omrzel mne můj život, když jsem viděl, všecko že zlé jest pod sluncem, že je vše marnost a trápení ducha.$kANebudeť na věky pamatováno moudrého jako ne blázna, ježto budoucnost všecko stejně přikryje zapomenutím; umírá učený stejně jako neučený.Bj}i řekl jsem si ve svém duchu: „Zhyneme-li stejně oba, blázen i já, co mi platno, že jsem moudrosti více byl pilen?" A rozjímaje v duchu postřehl jsem, že i to jest marnost.|iqMoudrý má oči ve své hlavě, kdežto blázen v temnu chodí. Ale poznal jsem, (též) oba že stejně zahynou;khO I viděl jsem, že vyniká moudrost nad bláznovství o tolik, oč se liší světlo od temnosti:0gY Obrátil jsem se, abych pozoroval moudrost, jakož i bludy a bláznovství – co jest, řekl jsem, člověk, že může následovati krále, Stvořitele svého. – [f/ Když však jsem se ohlédl na všecka díla, která učinily ruce moje, na práce, při nichž nadarmo jsem se potil, uzřel jsem ve všem marnost a trápení ducha, a že nic trvale neprospívá pod sluncem.ae; Čeho žádaly oči mé, nic jsem jim neodepřel, aniž jsem zbraňoval srdci svému, aby nepožívalo všeliké rozkoše, a nekochalo se v tom, co jsem byl připravil; to byla odplata moje – užívat práce své.vde a převýšil jsem bohatstvím všecky, kteří byli přede mnou v Jerusalemě; a moudrost zůstala se mnou.Hc Nahromadil jsem si stříbra a zlata, jakož i pokladů od králův i krajin; opatřil jsem si pěvce a pěvkyně, i rozkoše lidské, číše a džbány, aby v nich podávali nalité víno;;bozjednal jsem si sluhů a služebnic, také domorodé čeládky mnoho jsem získal, a skotu a velikých stád bravu více nežli všichni, kteří byli přede mnou v Jerusalemě.Ranadělal jsem sobě rybníků, abych svlažoval háj stromů bujících,Z`-vzdělal jsem si zahrady a sady, vysadil jsem je všelikým ovocným stromovím,]_3Vykonal jsem si veliká díla: vystavěl jsem sobě domy, pěstoval jsem vinohrady,_^7Usmyslil jsem si odtrhnout od vína své tělo, abych se domohl moudrosti a vyhnul bláznovství, dokud bych nepoznal, co lidem prospívá, co by třeba bylo činiti pod sluncem ve dnech života jim vyměřených.V]%Smích mi bylo pokládati za blud a radosti říci: „Co se darmo klameš?"\ 'Řekl jsem si ve svém duchu: „Nuže, budu oplývati rozkošemi, a požívati budu dobrých věcí." A shledal jsem, že i to jest marnost.j[ Oprotože při mnohé moudrosti mnoho je starostí, a kdo množí vědění, množí také bolest.#Z Aa snažil jsem se ze srdce vědět, co jest moudrost a věda, a co jsou bludy a bláznovství. A shledal jsem, že i v tom jest námaha a trápení ducha;0Y [Řekl jsem si ve svém duchu: „Ejhle, velmi jsem převýšil moudrostí všecky, kteří byli přede mnou v Jerusalemě." Poznalať mysl má moudrosti a vědy mnoho,KX Křivé nesnadno napřímiti, a počet nedostatků jest bez konce.aW =Patřil jsem na vše, co pod sluncem se děje, a hle – vše marnost a trápení ducha.+V Q a uložil jsem svému srdci zkoumat a vyšetřovat moudře všecko, co se děje pod sluncem: trapné to zaměstnání, jež dal Bůh lidem, aby se jím zabývali.CU  Já, Kazatel, byl jsem králem nad Israelem v Jerusalemě,T  Není paměti předešlých (lidí), jakož ani těch, kdož později budou; nebudou na ně pamatovat, kteří posléze žíti budou.S 9 Pod sluncem nic nového není, aniž může někdo říci: „Vizte, tato věc jest nová"; neboť bylo to již za dob, které před námi kdysi byly.LR  Co bylo, totéž (opět) bude. A co se dálo, totéž se dít bude.Q {Všecky bytosti plahočí se, nemůže toho člověk vyslovit; oko se do syta nenahledí, ucho se do plna nenaslouchá.P {Všecky řeky vcházejí do moře, a moře nepřeplňuje se; na místo, odkud řeky vyšly, vracejí se, aby zas tekly.O yZatáčí se ku poledni a k půlnoci se obrací, do kola všecko provívá vítr, a do svých kolejí opět se vrací.ZN /Slunce vychází a zapadá, a na místo své supá, ze kterého vychází (zase).OM Pokolení pomíjí a pokolení přichází, země pak na věky stojí.ML Co má člověk ze vší své lopoty, kterou lopotí se pod sluncem?VK 'Čirá marnost – pravil Kazatel – čirá marnost! Všecko (jest) marnost!=J ySlova Kazatele, syna Davidova, krále jerusalemského.LI(Tau) Dejte jí z jejího zisku, skutky ať slaví ji ve branách!gHG(Sin) Klamavá, prchavá krása jest; která se bojí Pána, té ženě přísluší chvála!UG#(Reš) „Mnoho žen vedlo si zdatně, tys je (však) předstihla všecky!"MF(Qof) Rostou jí děti a ctí ji, roste i muž její a chválí ji:HE (Çade) Pátrá, co v domě se děje, chleba bez práce nejí.ND(Pe) Ústa svá otvírá v moudrosti, učení vlídné má na rtech.PC(Ajin) Vliv a čest její roucho jest, s úsměvem v budoucno patří.EB(Samech) Vyrábí, prodává plátno, pásy dodává kupci.RA(Nun) Vážen je ve branách muž její, když sedí s předními kraje.@@{(Mem) Koberce hotoví sobě, kment a purpur šat její.Q?(Lamed) Sněhu se pro svůj dům nebojí, jeť všecek oblečen dvojmo.M>(Kaf) Ruku svou otvírá nuznému, dlaně své vztahuje k chuďasu.I= (Jod) Ruce své na kužel klade, prsty pak třímají vřeteno.M<(Tet) Vidí, že sladký je zisk její, nehasne v noci jí světlo.A;}(Chet) Ovíjí silou svá bedra, uplatňuje své rámě.U:#(Za in) Na pole myslí – a koupí je; z výtěžku rukou svých vinaří.h9I(Vau) Když ještě noc je, vstává, rozdává stravu své rodině, služebným svým jídlo.J8 (He) Jest jak obchodní koráb, z dálky jenž dováží chleba.?7y (Dalet) Pečuje o len a vlnu, pracuje radostnou rukou.O6 (Gimel) Prospěch mu činí, ne škodu, v každý den života svého.>5w (Bet) Manžel na ni se spoléhá, o zisk nemá nouze.I4  (Alef) Zdatnou ženu kdo nalezne? Nad skvosty zdaleka cenu má.Z3- otevři ústa svá, usuzuj podle práva, zjednej spravedlnost chudým a ubohým.V2%Otevři svá ústa za němého, a ve při všech lidí blízkých zahynutí;X1)ať pijíce zapomenou na svou bídu, a na svou bolest ať již nevzpomínají.M0Dejte opojný nápoj zarmouceným, dejte víno lidem hořké mysli,R/aby snad pijíce nezapomněli práva, a pře lidí ubohých nezkroutili..Nepopřávej králům, Lamuele, nepopřávej králům (mnoho) vína; neníť žádného tajemství, kdo vládne opilství;d-ANezadávej ženám (mužné) své síly, svého bohatství, abys rod královský nezkazil.b,=Co můj miláčku, miláčku života mého, co (mám ti říci), miláčku mých slibů?M+ Slova Lamuela krále; poučení, kterým ho vzdělávala matka jeho.*!Přílišný tlak totiž na mléko dělá tvaroh, prudký tlak na nos vyvozuje krev, a tlak na dráždivost budí hádky.q)[ Ukazuje, že jest blázen, kdo se vyvyšuje; neboť kdyby měl rozum, byl by si položil na ústa ruku._(7kohout na bedrách přepásaný, pak beran, a král, jemuž nemůže nikdo odpírati.M'Lev, jenž jsa mezi zvířaty obrem, nebojí se s nikým se potkat;G&Tři jsou, kteří si vykračují, čtvrtý krok má statný:a%;ještěrka po rukou leze, (a snadno ji lapíš), ale v palácích královských bývá.T$!kobylky postrádají sice krále, ale táhnou v zástupech spořádaných;Y#+damani jsou národ nikterak silný, ale přece si dělají ve skalách lůžka;O"Mravenci jsou nárůdek ne mocný, ale přece v létě se zásobují;Z!-čtyři jsou bytosti na světě nepatrné, a přece jsou to mudrci velemoudří:` 9pro ženu zapuzenou, vdá-li se znova, a pro děvku, která zdědí místo své paní.V%Pro otroka, když se králem stane, pro blázna, který oplývá blahobytem,I Pro tři věci chvějte se země, a čtvrté nelze jí snésti:taCesta ženy věrolomné je tato: Když se nají, utře ústa a řekne: „Nic nepravého neučinila jsem!"ykcesty orla na nebesku, cesty hada po skalinách, cesty lodi po širém moři, a cesty mužské síly v mládí.DTři jsou věci nesnadné mi, a čtvrtou dokonce nechápu:Oko, které se posmívá otci, a pohrdá matkou, jež dala mu život: vyklubají krkavci u vody a mladí orlové je snědí.oWPeklo a chtivost bezdětné ženy; země nedá se nasytit vodou, oheň pak neřekne nikdy: „Dosti!"'Pijavice má dvě dcery, a ty říkají: „Dejte, dejte!" Tři jsou věci, kterých nasytit nelze; a čtvrtá neřekne nikdy: „Dost mám."!pokolení, jež místo zubů má meče, a jehož chrupy jsou ostré jako nože, aby sežralo se světa chudé, aby vyjedlo z lidí nuzné.T! pokolení, jež na vše s patra hledí, víčka svoje vysoko pozdvihujíc;W' pokolení, jež myslí, že je čisté, avšak není omyto od svých poskvrn;S Jest pokolení, jež otci svému klne a své matce odpírá požehnání;U# Nežaluj (křivě) na sluhu u jeho pána, aby ti neklnul, a ty abys nepadl..U abych snad nadbytkem všeho nedal se svésti, nezapřel tebe a neřekl: „Kdo jest Hospodin? nebo abych nouzí jsa dohnán nekradl, a nepotupil jména Boha svého.  Falešná, lživá slova rač ode mne vzdálit, žebroty ani bohatství nedávej mi, uděl jen potřebných věcí k živobytí,PO dvě věci prosím tebe, (Bože); neodpírej mi jich, dokud neumřu:Pnepřidávej nic k jeho slovům, aby tě neusvědčil, že lhář jsi.RKaždé slovo Boží je ryzí, štít je těm, kteří doufají v něho,C Kdo vstoupil na nebe a sestoupil (zase), kdo sebral vítr do svých hrstí, kdo svázal vody takořka v roucho, kdo upevnil všecky končiny světa? Víš, jak se jmenuje on a syn jeho?N nenaučil jsem se moudrosti, postrádám znalosti věcí božských.W 'Méně vím, než kterýkoli člověk, a rozumu lidem přiměřeného nemám;  Slova Agura, syna Jakeova. Prorocký výrok muže, se kterým Bůh byl. Praví byv posilněn od Boha, který s ním obcoval: )Spravedlivým jest ohavou bezbožný člověk, a bezbožným ohavou ti jsou, kdož poctivě chodí. [Syn, jenž dbá slov (těchto) nezahyne.]eCMnozí se ucházejí o přízeň vladařovu; ale od Boha přichází každému rozhodnutí.SKdo se bojí lidí, snadno padne; ale kdo doufá v Pána, bezpečen bude.[/Spolčený se zlodějem nenávidí sebe; slyší kletbu, ale vyzradit nic nechce.OPyšnému jde v patách ponížení; ale pokorná duše dojde slávy.a;Člověk prchlivé povahy vzbuzuje sváry; a kdo se snadno rozhněvá, snadno hřeší.X)Kdo si změkčile vychová od dětství sluhu, pocítí potom, jak je zpurný.gGViděl jsi člověka, který jedná zbrkle? Hloupost spíš od něho čekej než polepšení.[/Nevolník nedá se vyučiti slovy; neb co díš, rozumí, ale poslechnout nechce.OKdyž není proroků, lid pustne; kdo však dbá zákona, tomu blaze.W'Ukázňuj svého syna, i občerství tě, a bude působit rozkoš tvé duši.k~OKdyž se z mohou bezbožní, zmáhají se hříchy; spravedliví však dočkají se jejich pádu.g}GMetla a pokárání uděluje moudrost; chlapec však ponechaný své vůli je na hanbu matce.Z|-Trůn krále, jenž zastává se poctivě slabých, na věky pevně státi bude.H{  Dlužník a věřitel patří k sobě; oba osvěcuje Hospodin.Xz) U knížete, který lži rád slýchá, co služebník, to bezbožník bývá.`y9 Blázen vybuchne s veškerou prudkostí svou, moudrý odkládá a schovává na potom.Rx Krvelační nenávidí poctivého, spravedliví však zastávají se ho.[w/ Člověk moudrý, domlouvá-li se s hlupcem, hněvem ani smíchem nedojde slechu.QvLidé nešlechetní bouří město; ale moudří zuřivost uklidňují.^u5Spravedlivý se zajímá o právo chudých; bezbožný (však) nezná (toho) zájmu.\t1Nešlechetníka zaplétá osidlo hříchu; spravedlivý však jásá a veselí se.QsKdo mluví úlisně k svému příteli, rozestírá síť jeho krokům.ErKrál spravedlivý vyzdvihuje zemi; ale hrabivý ji zkazí.fqEMoudrost kdo miluje, činí radost svému otci; ale kdo vydržuje nevěstky, ztratí statek.mpSKdyž vládnou spravedliví, veselí se národ; (ale) když vlády se domohou bezbožní, lká lid.Zo /Kdo se vzpouzí zatvrzele pokárání, na toho náhle přijde zkáza neodvratně.lnQBezbožní když nabudou vrchu, lidé se skrývají; když oni zahynou, zmáhají se spravedlivci.\m1Kdo dává chudému, nebude mít nouze; ale kdo pohrdá prosícím, bude strádat.bl=Kdo se spoléhá na svůj rozum, je blázen; ale kdo chodí moudře, ten bude zachován.hkIHrabivec, který se roztahuje, budí sváry; ale kdo doufá v Pána, bude mít hojnost všeho.qj[Kdo něco bere otci neb matce a dí, že hřích to není, spoluvinníkem je toho, kdo člověka zabil.miSKdo kárá člověka, najde u něho potom víc vděku, nežli ten, kdo lahodným jazykem ho klamal.Zh-Kdo chce chvatně zbohatnout, závidě jiným, neví, že nouze na něj přijde.Zg-U soudu kdo straní, nečiní dobře; takový i pro kus chleba opouští pravdu.`f9Muži věrnému bude velmi žehnáno; ale kdo chvatně chce zbohatnout, neujde trestu.be=Kdo svou zemi vzdělává, má mnoho chleba; kdo však se honí za nicotou, mnoho bídy._d7Poctivě kdo chodí, zachován bude; kdo však jde cestami křivými, pojednou padne.hcITomu, kdo krvelačně ubírá života jiným, byť padl, prchaje do jámy, nikdo nepodá ruku.ibKVladař, jenž nemá rozumu, mnoho vydírává; kdo se lakoty štítí, ten bude žíti dlouho.SaRvoucí lev a medvěd nenasytný je vladař bezbožný nad ubohým lidem.p`YBlaze člověku, který vždycky se bojí (Pána); kdo však je tvrdého srdce, upadne do neštěstí.r_] Kdo své hříchy tají, nebude mít štěstí; kdo však je vyzná a nechá jich, milosrdenství dojde.j^M Vládnou-li spravedliví, bývá veliká sláva; nabudou-li však vrchu bezbožní, běda lidem!Q] Boháč zdá se sobě moudrý býti; ale rozumný chuďas prohledá ho.p\Y Kdo svádí poctivé na zlou cestu, do své vlastní jámy se svalí, a nevinní dostanou statek jeho.X[) Odvrací-li kdo uši, by neslyšel zákona, toho (i) modlitba bude ohavností.oZWBohatství kdo hromadí úroky lichvářskými, tomu, kdo štědrý jest k chudým, je shromažďuje.]Y3Zákona kdo šetří, jest syn moudrý; kdo však žráče krmí, je na hanbu otci.oXWLepší je chudý, který žije v prostotě své, než boháč, který chodí po cestách nepravých.nWUZlí lidé nemají ponětí o tom, co je správné, kteří však hledají Pána, rozumějí všemu.pVYKteří nešetří zákona, chválí bezbožného; kteří však dbají ho, rozpalují se proti němu.gUGZločinný velmož, jenž utiskuje chudé, podoben lijavci dravému, který přináší hlad.wTgPro hříchy země mnoho bývá vládců jejích; dlouhý však život má vůdce, kde moudrost a osvícení.mS UBezbožný utíká, ačkoliv ho nikdo nehoní; zbožný však jako lev jest bezpečen, beze strachu.~RuMáš také hojnost kozího mléka k jídlu, abys měl čím živit rodinu svou, aby měla co jísti čeládka tvá.XQ)Ovce jsou k tomu, bys měl čím se šatit, abys mohl pole koupit, máš kozy.WP'Po (staré) trávě, viděti zeleň (novou), a byliny lze po horách sbírat.`O9netrváť majetek člověkův ustavičně; vždyť i koruna přechází z rodu na rod.RNPilně si všímej stavu dobytka svého, a svá stáda měj na zřeteli;~MuI kdybys roztloukal blázna v hmoždíři jako tluč paličkou; nebudeš moci odloučit od něho bláznovství jeho.6LeStříbro lze poznati v tyglíku, zlato v peci, člověka pak v ústech, jež ho chválí. [Srdce bezbožného hledá zlých věcí; ale srdce upřímné moudrosti hledá.] ?1~~}|{zyy#wwvuuxttssrqCppQoo&nnUmmm2llHkkk-jj7iili hhbgglg feeedd8cbba``__c^^0]>\\7[[c[ZZYYXXLWWVNUU%TTsT&SSS)RRlRQQnPPP7OOhNN~NMMvMLdKKKJIIHHEGGAFFnEE.DkCCZBB}BAA@@??1>>Y==V<;::(988`77.66v655%4432221100l//.u.'-,,Y,+_***[))C)(''-&&g&%$V##""!r  g0M+-R %3u%o : L  1 e {Iya?X%" Výraz tváře jejich svědčí proti nim; hřích svůj (jako Sodoma) hlásají nepokrytě. Běda jim, neboť si připravují odplatu zlou.W}"Ano, bortí se Jerusalem a Juda padá; jsoutě řeči jejich i činy proti Hospodinu, aby popudili oči velebnosti jeho.}Vs"odpoví v ten den a řekne: „Nejsem ranhojičem, nemám v domě chleba ni oděvu; nečiňte mne knížetem lidu!"U"Když chopí muž svého bratra v domě otce svého (a řekne): „Máš oděv, buď naším knížetem, a tato ssutina buď pod tebou!"T"Oboří se v lidu muž na muže, a každý na svého druha; bouřit bude chlapec proti starci, a vyvrhel proti šlechtě.DS"A dám jim chlapce za vladaře, ženy budou jim vládnout.\R1"setníka, člověka váženého, rádce, dovedného umělce a znalce zaříkání.HQ "junáka, válečníka, soudce, proroka, věštce i staršího,P }"Aj, Panovník, Hospodin zástupů odejme Jerusalemu a Judovi sílu a posilu, (všecku sílu chleba a všecku sílu vody)hOI"Protož upusťte od lidí, kteří život v chřípích mají, neboť bývají přeceňováni.&NE"I zalezou do rozsedlin horských a do slují skalních z bázně před Hospodinem, před jeho slavnou velebností, až povstane, aby udeřil (hrůzou) zemi. M "V den ten zahodí lidé modly své stříbrné a sochy zlaté, které byli si udělali, aby se klaněli jim, krtky a netopýry.L7"I zalezou do slují skalních, a do děr v zemi z bázně před Hospodinem, před jeho slavnou velebností, až povstane, aby udeřil (hrůzou) zemi./KY"kdežto po modlách dokonce bude veta.jJM"Pýcha lidí snížena, skloněna bude jich zpupnost, jediný Hospodin vyvýšen bude v den ten,?Iy"na všecky tarsiské lodi a na vše, co lahodí zraku.?Hy"na každou vysokou věž a na každou pevnostní zeď;BG"na všecky vysoké hory a na všecky pahrbky vyvýšené;dFA" (Přijde) na všecky libanské cedry, (vysoké a vyvýšené) a na všecky basanské duby;zEm" Přijdeť den Hospodina zástupů na vše, co pyšné a vysoké, a na vše, co hrdé jest, a bude to poníženo.jDM" Pýcha lidí snížena, skloněna bude jich zpupnost; jediný Hospodin vyvýšen bude v den ten.qC[" Zalez do skály a schovej se do děr v zemi z bázně před Hospodinem, před jeho slavnou velebností!NB" Sklání se každý, ponižuje se kdekdo; protož neodpouštěj jim!`A9"Plná jest země jeho model; koří se dílu svých rukou, jež prsty jejich učinily.@"Plno má v zemi stříbra a zlata, a není konce pokladům jeho; plno má v zemi své koní, a nesčetné množství vozů.?"Vždyť (Pán) zavrhl svůj národ, Jakobův dům, že má jak zdávna plno věštců jako Filišťané, a s cizozemci se spolčuje.M>"(Nuže,) dome Jakobův, pojďte, a choďme ve světle Hospodinově!<=q"Porovnávat bude národy, rozsuzovat četné kmeny, že zkují v radlice své meče, a svá kopí v srpy ženců. Nezdvihne meče kmen proti kmeni, aniž cvičit se budou k boji.c<?"hrnout se mnoho kmenů, a řeknou: „Pojďte a vystupme na horu Páně, do domu Boha Jakobova! Ať nás naučí svým cestám, a choditi budeme po jeho stezkách!" Vyjdeť se Siona nauka, a slovo Páně z Jerusalema.#;?"V posledních dnech zpevněna bude hora domu Hospodinova; bude nejvyšším vrcholem horstev, vyvýšená nad pahorky. Proudit bude k ní každý národ,?: {"Co viděl Isajáš, syn Amosův, o Judovi a Jerusalemu.o9 Y"Síla vaše bude pýř koudele, a dílo vaše jiskra; obé spolu se vznítí, a nebude, kdo by uhasil.a8 ="kdyžtě budete jako dub, s něhož listí prší, a jako zahrada, ve které není vody.x7 k"Budeť vám hanbit se pro modly, kterým jste obětovali, stydět se pro háje, ve kterých se vám líbívalo,k6 Q"zkáza však stihne nešlechetné, hříšníky vesměs, a kteří opouštějí Hospodina, zhynou.85 m"Sion právem bude spasen a obnoven správností;~4 w"Vrátím ti soudce, jak bývali, rádce jak za starých časů; poté slout budeš městem práva, městem věrným!"d3 C"Obrátím ruku svou na tebe, vypálím dočista trusku tvou, vyloučím všecko tvé olovo.2 "Proto dí Pán, Hospodin zástupů, Silný Israelův: „Hoj, utěším se nad svými odpůrci, vymstím se nad nepřáteli.1 5"Knížata tvá jsou buřiči, spolčení se zloději. Všichni milují dary, honí se za úplatky. Sirotků se neujmou, a pře vdovy netkne se jich.A0 "Z tvého stříbra je truska, víno tvé zředěno vodou./ y"Jaktě se udělalo nevěstkou město (kdys) věrné, plné práva; spravedlnost v něm přebývala, nyní však vrazi!s. a"Nebudete-li však chtíti, a popudíte-li mne k hněvu, meč vás pohltí, neb ústa Hospodinova mluvila."H-  "Chutě-li budete poslouchat mne, dober světa budete požívat.;, q"Můžete přijít, byste mne kárali: – Hospodin praví – byť byly vaše hříchy jak šarlat, jak sníh budou zbíleny; byť byly červené jak červec, jak vlna zbělejí.+ 7"přestaňte jednati zvrhle, učte se činiti dobře: hledejte spravedlnost, přispějte potlačenému, ku právu pomozte sirotku, zastaňte se vdovy!t* c"Vždyť máte ruce své plné krve; čistě se umyjte! Odstraňte zlé své smýšlení, abych neviděl ho;|) s"Když rozprostíráte své ruce, odvracím oči své od vás, a když rozmnožujete modlitby, nevyslýchám (vás).l( S"Měsíce nové a svátky vaše duše má nenávidí; jsou mi břemenem, jsem unaven, abych je nesl.' 9" Nenoste již obětí nicotných; kouř jest mi odporný; nových měsíců, sobot a jiných slavností nesnesu; bezbožná jsou shromáždění vaše.f& G" Když přicházíte přede mne, kdo žádá od vás toho, byste vyšlapávali nádvoří má?,% S" „K čemu jest mi množství obětí vašich?" – praví Hospodin – „Syt jsem skopových žertev a tuku krmných hovad; krve telat a beranů a kozlů nechci.m$ U" Slyšte slovo Hospodinovo, knížata sodomská, pozor měj na zákon našeho Boha, gomorrhský lide!p# [" Kdyby Hospodin zástupů nebyl nám ponechal zbytku, bylo by nám jako Sodomě, podobně jako Gomorrze.k" Q"Zbývá jen Sionská dcera jak budka na vinici, jak chyše na poli okurek, jako sevřené město."!! ="Země vaše je zpustlá, města vypálená ohněm; půdu vaši před vámi cizinci vyžírají; zpuštěna jest jako bývá, když nepřítel pustoší.  "Od paty do temene nic není zdravého na tobě; samá rána, modřina a oteklina, jež nemá obvazku, léčení, oleje hřejivého.q ]"Kam ještě bít vás mám, kdyžtě hřešíte dále? Hlava všecka jest bolavá, srdce všecko choré.8 k"Běda národu hříšnému, lidu, jejž vina tíží, plemeni nešlechetnému, dětem pokaženým: opustili Hospodina, Svatého Israelova tupí, (obrátili se [k němu] zády.l S"Zná býk hospodáře, i osel (jesle) svého pána; Israel však mne nezná, lid můj rozumu nemá.v g"Slyšte nebesa, pozoruj země, neb Hospodin mluví: „Syny jsem vychoval, vyvýšil, oni však pohrdli mnou. "Vidění Isajáše, syna Amosova, která měl o Judsku a Jerusalemu za dnů Oziáše, Joatama, Achaza a Ezechiáše, judských králů.eC(Nevěsta:) „Pospěš, můj milý, učiň jak srna, jako jelínek na horách vonících!"uc (Ženich:) „Ty, která v zahradách bydlíš – přátelé poslouchají – dej mi slyšeti hlas svůj!"uc Svou vlastní vinici před sebou mám. Tisíc nech si, Šalomoune, a dvě stě, správcové jejích plodů!   (Ženich:) Šalomoun měl zahradu révy v Baal-Hamonu; svěřil ji správcům, by mu dávali z výtěžku tisíc stříbrných. (Nevěsta:) „Já jsem jako hradba, a mé prsy jsou věže; proto si vyvolil mě za tu, kterou chtěl učinit šťastnou."y (Jiný bratr:) „Je-li hradbou, vystavíme na ní stříbrné bašty; je-li branou, obstavíme ji cedrovými trámy."(Bratr:) „Sestra naše maličká jest, prsů (ještě) nemá. Co s ní učiníme pro čas, kdy o ni budou se ucházet?":mŽár její – žár jest ohně, plamenů; spousty vod té síly nemají, lásku by uhasily; řeky jí nezatopí. Dá-li kdo všecek majetek za lásku dojde jen odmrštění."D(Nevěsta:) „Přitiskni si mě jak pečetní prsten na srdce, jak pečetní prsten na své rámě!" (Ženich:) „Ano! Jeť jako smrt mocné milování, silná jako pekla jest láska. ^5(Svatebčané:) „Kdo je ta, která stoupá z pouště, [rozkoší oplývajíc,] opřená o svého milého?" „Pod jabloní vznítil jsem tě, tam, kde tě počala rodička tvá, kde ti život dala tvá matka."a;Zaklínám vás, dcery jerusalemské, nebuďte, nerušte mé lásky, dokud sama nechce.?yLevice jeho pod mou hlavou, pravice jeho mě objímá.wBudu tě brát a zaváděti do domu matky své, pěstounky, budu ti dávati vína s kořením a moštu granátového.  Budiž (nyní) mojím bratrem, jejž prsy mé matky kojily! Když tě venku potkám, zlíbám tě, a nikdo mnou nepohrdne!  Za jitra budeme do vinic chodit, patřiti na révu, raší-li, květ-li otvírá se, kvetou-li granáty. Tam dám tobě svoje prsy. Laskavec voní. Ve dveřích našich mám všeliké ovoce, čerstvé i starší.; tobě jsem – milý můj – schovala je."F  Pojď, můj milý, půjdeme na venkov, na pobyt v dvorcích!0 [ Jsem svého milého, on po mně prahne!   hrdlo tvé jako nejlepší víno!" (Nevěsta:) „Kéž je milý můj s rozkoší pije, kéž je mu pochoutkou, rtům i zubům!Řekl jsem si: Vylezu na palmu, sáhnu po jejím ovoci, prsy tvé budou mi vinnými hrozny, vůně tvých úst jako jablek,<sPostavou podobáš se palmě, a tvé prsy hroznům.R(Ženich:) „Jak jsi spanilá a sladká, milenko, v rozkoších svých!jMHlava tvá (na tobě) jak Karmel; vlasy tvé hlavy jak purpur krále, splývající v řasách."0YHrdlo tvoje jako vížka, ze slonové kosti. Oči tvé – rybníky hesebonské u bran lidnatého města. Nos tvůj jak výběžek Libanonu, hledící proti Damašku.A}Tvé dva prsy jako dvě mláďata, dvojčátka to srní.wKolem pupku máš okrouhlou misku, nikdy bez vína s kořením. Život tvůj jest kupka pšenice, obložená liliemi.e E(Nevěsta:) „Co chcete viděti na Sulamitce? (Nic), než válečný tanec." (Svatebčané:) „Jak jsou krásné tvoje kroky ve střevíčcích, knížecí dcero! Spojení tvých beder jak zápony, dílo mistrovy ruky.]3 (Svatebčané:) „Toč se, toč se, Sulamitko, toč se, toč se, ať vidíme tě!"J  Ani jsem nepozoroval toho: zbavilas mě rozumu, dcero urozená."~3 (Ženich:) „Sešel jsem do sadů ořechových, bych viděl, co pučí v údolí, bych viděl, zelená-li se vinice, kvetou-li jablka granátová.}  (Harém:) „Kdo je ta, která se bere jak zora, krásná jako měsíc, jasná jako slunce, hrozná jak sešikované vojsko?!"C|Jediná jest má holubička, má čisťounká; jedináček je matčin, miláček té, jež ji porodila. Zřely ji děvy a blahoslavily, (zřely ji) královny i ženiny, a oslavovaly ji:d{AŠedesáte královen jest, osmdesát vedlejších manželek, a děv mladých není počtu.DzJak puklé jablko líce tvé, a co krom toho pod závojem!ywChrup tvůj jako stádo bahnic, které z plavidla vyšly; dvě a dvě jak dvojčata jehňat, žádná bez blíženky.yxkOči svoje ode mne odvrať, neboť ty mě děsí. Vlas tvůj jak stádo koz, jež valí se s (výšin) Galaadu.wwg(Ženich:) „Spanilá jsi, má přítelko, sladká, krásná jak Jerusalem, hrozná jak sešikované vojsko.Uv#Jsem mého milého a můj milý můj jest, ten, jenž se pase mezi liliemi.u (Nevěsta:) „Milý můj chodívá do své zahrady k záhonku vonného koření, aby pokochal se v zahradě, aby (tam) lilie sbíral.t#(Dcery jerusalemské:) „Kam si uvykl chodit milý tvůj, ženo nejkrásnější? Kam se uchyluje milý tvůj, bychom ho hledali s tebou?"sÚsta jeho plná jsou slasti, všecek půvab jest na něm. Takový milý můj, takový přítel můj, dcery jerusalemské!"yrkNohy jeho – z mramoru sloupy, stojící na patkách zlatých. Postava jeho jest jak Liban, vyniká jako cedr.kqORuce má jak zlaté válce, plné hyacintů, tělo jak desku z kosti slonové, safiry vysázenou.ypk Líce jako záhony balzámu plodící vonné koření; rty jeho jako lilie jsou, prýštící samotok myrhový.ao; Oči jeho jako holoubci u proudící vody; ve mléku okoupávají se, sedí na násypu.Xn) Hlava jeho – ryzí zlato; kučery jak větvičky palmy, černé jako havran.Xm) (Nevěsta:) „Milý můj bílý jest a červený, jediný z tisíců jiných..lU (Dcery jerusalemské:) „Čím předčí milý tvůj všecky milé, ženo nejkrásnější? Čím předčí milý tvůj všecky milé, že nás tak zapřísaháš?{ko„Zaklínám vás, dcery jerusalemské, milého mého-li najdete, abyste pověděli jemu, že já láskou hynu."jNašli mě strážci, chodící městem, zbili mě, ranili mě; odňali mi pláštěnku mou strážcové městských hradeb.2i]Otevřela jsem miláčku svému – on však již zahnuv zmizel. Dech se zatajoval ve mně od té doby, co promluvil. Hledala jsem ho, ale nenašla; volala, neozval se.h{Vstala jsem otevřít milému svému; s rukou mi kapala myrha; s prstů mi samotok myrhový stékal na závoru dveří.qg[Miláček můj prostrčil ruku skrze otvor (ve dveřích). Nitro moje zachvělo se, jak se dotekl jich.}fs(Nevěsta:) Svlékla jsem již roucho svoje, mám je zase obléci? Umyla jsem si již nohy, mám je zase zašpinit?peY(Nevěsta:) Spala jsem, ale mé srdce bdělo. Slyš, můj miláček! Tluče: (Ženich:) „Otevř mi, sestro má, přítelko má, holubičko má, čisťounká má! Neboť hlavu mám plnou rosy, kadeře plné krůpějí nočních.">d wAť přijde milý můj do své zahrady, a jí její rozkošné ovoce!" (Ženich:) „Přicházím v sad svůj, sestro má, nevěsto, sbírat chci myrhu svou s vonným svým kořením, plást chci jísti se svým medem, víno své píti se svým mlékem. Jezte, přátelé a pijte, opájejte se, nejmilejší!"c1(Nevěsta:) „Zdvihni se, větříku, od severu, a přijď, větříku, od strany jižní; prověj mou zahradu, ať se rozproudí voňavky její!^b5Pramen jsi v zahradě, pramen jsi vod živých, s prudkostí plynoucích s Libanonu.yaknard a šafrán, kasie, skořice, se všemi stromy kadidlovými, myrha i aloe, se všemi předními voňavkami.W`' Co roste v tobě, sad granátový jest s rozkošným ovocem: cyprus s nardem,]_3 Zahrada zamčená jsi sestro má, nevěsto; v zahradě zamčené pramen na pečeť.y^k Čistým medem rty kanou ti, nevěsto, med a mléko máš pod jazykem; vůně tvých šatů jak vůně kadidla. ] Jak pěkné prsy tvé, sestro má, nevěsto, sladčí jsou prsy tvé nežli víno. Vůně tvých mastí jest nad všecky voňavky.z\m Ranilas srdce mé, sestro má, nevěsto, ranilas srdce mé jedním z tvých očí, jedním vlasem šíje svojí.$[ASestup, nevěsto, s Libanonu, sestup s Libanonu, sejdi; opusť vrcholek Amanu, vrch Saniru a Hermonu, kde mají brlohy lvice, pohoří, kde jsou panteři!HZ Všecka jsi krásná, má přítelko, poskvrny na tobě není.fYEAž den ochladne, až se stín nachýlí, vyjdu si k myrhové hoře, k pahorku kadidlovému.SXPrsy tvoje jako dvě mláďata, dvojčata smí, jež pasou se v liliích.W{Jako věž Davidova tvé hrdlo, (věž) s obrannými pásy; na tisíc s ní visí štítů, vše to puklíře junáků.VwJak stužka šarlatová rty tvé, a tvá ústa jsou libá. Jak puklé jablko líce tvé, a co krom toho pod závojem! U Chrup tvůj jak stádo střižných ovec, které z plavidla vyšly; dvě a dvě jak dvojčata jehňat, žádná bez blíženky.>T w(Ženich:) Jak jsi krásná, přítelko má, jak jsi krásná! Oči tvé jsou jako holoubci, a co krom toho pod závojem! Vlas tvůj jak stáda koz, jež valí se s výšin Galaadu.#S? Vyjděte, pohleďte, dcery sionské, na krále Šalomouna v koruně, kterou mu vložila matka na skráň v den jeho zásnubu, v den, kdy mu srdce plesá.R sloupky jeho dal udělat ze stříbra, opěradlo ze zlata, sedadlo ze šarlatu, vnitřek jeho vyložil darem lásky dcer jerusalemských.WQ' (Lid:) Přenosný trůn si dal zhotovit Šalomoun král z dřeva libanského:tPaVšichni ti jsou ozbrojeni, vycvičeni v boji, každý na svých bedrech meč má pro noční nebezpečí.qO[Hle, je to přenosné lůžko (krále) Šalomouna; šedesát reků je obstupuje, junáků israelských. N (Lid:) Co je to, co stoupá z pouště jako sloupec dýmu z vonného kadidla, myrrhy i prášku všech druhů voňavkářových?MZaklínám vás, dcery jerusalemské, při srnách, při laních plachých, nebuďte, nerušte mé lásky, dokud sama nechce!0LYSotva jsem od nich poodešla, našla jsem toho, jejž miluje duše má. Chopila jsem jej a nepustila, až jsem ho zavedla do domu matky své, do pokoje rodičky své.^K5Našli mě ponorní, hlídači města. „Zřeli jste toho, jejž miluje duše má?"J#„Vstanu tedy, bych schodila město, po náměstích, ulicích hledala toho, jejž miluje duše moje . . ." Hledala jsem ho, ale nenašla.I }(Nevěsta:) Na lůžku v nočních chvílích jsem hledala toho, jejž miluje duše moje; hledala jsem ho, ale nenašla.HAž den ochladne, až se stín nachýlí, vrať se zas, učiň jak srna, můj milý, jako jelínek na horách vonících.cG?(Nevěsta:) Můj milý můj jest a já jsem jeho, toho, jenž kochá se, kde plno lilií.iFK(Nevěsta:) Lišky nám zlapejte, maličké lišky; ničíť nám vinice, vinice v květu již!)EKHolubičko má, v roklích hory, v trhlinách skály, ukaž mi tvář svou! Ať zní hlas tvůj sluchu mému! Jeť hlas tvůj sladký, a tvář tvá spanilá."`D9 fík lije v raničky, květ vinic voní. Povstaň, má přítelko, krásko má, vyjdi!UC# Květ vidět u nás, čas přišel ořezu. Hrdličku slyšet v zemi naší;5Be Minula zima již, déšť přestal, odešel.rA] Aj, můj milý mluví ke mně: „Povstaň, pospěš, přítelko moje, holubice má, krásko má, vyjdi!y@k Podoben milý můj srně neb jelínku. Hle, on stojí (už) za zdí naší. Hledí oknem, dívá se mřížkou.i?K(Nevěsta:) Slyš, můj miláček! Hle, on přichází! Skáče po horách, přebíhá pahorky.>Zaklínám vás, dcery jerusalemské, při srnách, při laních plachých, nebuďte, nerušte mé lásky, dokud sama nechce!?=yLevice jeho pod mou hlavou, pravice jeho mne objímá.D<Hrozny mě posilte, jablky osvěžte, neboť láskou hynu!A;}Uvedl mne do sklepa vinného, učí mne okoušet lásku.%:C(Nevěsta:) Jak jabloň mezi stromovím planým tak jest milý můj mezi mládenci. Ve stínu jeho, jak prahla jsem, sedím, ovoce jeho mi lahodí v hrdlu.Q9(Ženich:) Jako lilie mezi trním tak jest má přítelka mezi děvami.J8 (Nevěsta:) Jsem (jen) kvítko na lučině, lilie v údolí jsem.W7 )(Ženich:) Trámy našeho paláce jsou cedry, (a) naše stropy jsou cypřiše.Z6 /(Nevěsta:) Jak jsi krásný, milý můj, rozkošný! Lůžko naše je z květů.[5 1(Ženich:) Jak jsi krásná, přítelko má, jak jsi krásná! Oči tvé holoubci.T4 # Milý můj jest mi cyprovým hroznem (vyrostlým) v engaddských vinicích.I3   Milý můj jest mi myrrhovou kytičkou na prsou spočívající.T2 # (Nevěsta:) Pokud král u stola odpočívá, nard můj vydává vůni svou.I1   Řetízků zlatých dáme ti nadělat prokládaných stříbrem.Q0  Krásné jsou tvé líce v řetízcích, hrdlo tvé ve stužkách perel.Y/ -(Ženich:) K spřežení faraonových vozů přirovnal bych tě, má přítelko.. (Ženich:) Nevíš-li, ženo nejkrásnější, vyjdi, kráčej po stopách stád a pas své kozičky u stanů pastýřů.- 5(Nevěsta:) Pověz mi ty, jejž miluje duše má, kde pásáš, a kde si v poledne hovíváš, aby mi nebylo potulovat se po stádech tvých druhů.., WNehleďte na mne, že jsem snědá, slunce mne opálilo: synové matky mé proti mně brojící učinili mě strážnou svých vinic, vinice své jsem dbát nemohla.{+ q(Nevěsta:) Jsem sice hnědá, ale krásná, dcery jerusalemské, jako stany Kedařanů, jak plachty Šalomounovy.G*  Veď mě za sebou! Poběžíme [po vůni tvých mastí. ] Uveď mě, králi, do tvých pokojů, budeme z tebe se veselit, plesat, chválit víc tvá prsa než víno; po zásluze milují tě.]) 5voní nejlepšími mastmi. Olej rozlitý je tvé jméno, pročež milují tě děvy.c( C(Nevěsta:) Ó, bys mne políbil polibkem úst svých! Jsouť lepší prsa tvá než víno,h'I a vše, co se děje, přivede Bůh na soud, každou věc skrytou, buďže je dobrá nebo zlá.}&s Konec rozpravy všichni slyšme: Boha se boj a příkazů jeho šetři, neboť to patří ku přirozenosti lidské;% Více než tato (slova), synu můj, nevyhledávej. Dělání knih mnohých žádného konce není, a mnoho přemýšlení unavuje tělo.u$c Slova mudrců jsou jak ostny, a jako hřebíky hluboko vbité, skrze sbor mistrů je dává pastýř jeden.N# snažil se nalézt slova libá, a přesně napsat výroky správné."} Kromě toho, že byl mudrcem velikým, Kazatel učil národ (vědomostem), vážil, zkoumal a upravil přísloví mnoho;I! Čirá marnost – pravil Kazatel – a všecko (jest) marnost.^ 5 a prach se do země vrátí, jak býval, dech pák se vrátí k Bohu, jenž dal jej. 9 než se přetrhne stříbrný provazec, nežli se rozbije zlatá lampa, než se roztříští džbán nad zřídlem, a kolo se rozláme nad studnicí,mS vyvýšených míst se hrozí, na cestu vydati se bojí, mandlemi pohrdá, kobylka těžkou se stává, kaprle účinku nemá, – jeť člověk na cestě do svého věčného domu a pěvci pohřební chodí dokola ulicí, –  kdy dveře na ulici se zavrou, poklesne zvuk mlýnku, kdy člověk vstává, jak ptáče pískne, kdy všecek hlahol zpěvu je hluchý;) kdy budou třásti se strážcové domu, křiviti se muži silní, zahálet mlečky, jichž počet se ztenčil, kdy se zatmí hledícím okny:pY prve nežli zatmí se slunce, a světlo, jakož i měsíc a hvězdy, a po dešti se vrátí mraky – % E (Ale) pamatuj na svého tvůrce za dnů mládí svého, prve než přijdou dnové trápení, a přiblíží se léta, o nichž řekneš: „Nelíbí se mi",ta Zaháněj mrzutost od srdce svého, a zapuzuj bolest od svého těla; jeť mládí a rozkoš věc vratká.c? Vesel se tedy, jinochu, ve svém mládí, a raduj se srdce tvé ve dnech jinošství tvého, choď po cestách srdce svého, a vedle toho, co vidí oči tvoje; věz však, že pro to všecko tě přivede Bůh k soudu.9k I kdyby člověk mnoho let živ byl, ať se raduje v nich všech, a nechť pamatuje na dny temné, kterých bude mnoho, a když přijdou, usvědčena bude minulost z marnosti.>w Sladké je světlo a libo jest očím viděti slunce."= Ráno rozsévej své símě, a večer ať ruka tvá neodpočívá! Neboť nevíš, které lépe vzejde, to-li či ono, nebo zda obé stejně se zdaří.+O Jako nevíš, která jest cesta větru, a kterak se skládají kosti v mateřském lůně, tak neznáš skutků Božích, (skutků) toho, jenž působí všecko.V% Kdo šetří větru, nezaseje, a kdo hledí na mraky, nikdy nebude sklízet. Oblaky, když se naplní, déšť lijí na zemi; padne-li strom na jih nebo na sever, na které místo padne, na tom zůstane.]3 Rozděl majetek na sedm, osm dílů, neboť nevíš, co zlého se přihodí v zemi.] 5 Házej chléb svůj do plynoucí vody, neboť po dnech mnohých můžeš jej najít.*M Ani v myšlenkách nezlořeč králi, ni v úkrytu ložnice neklň velmoži; neboť i ptáci nebeští donesou hlas tvůj, okřídlenci prozradí, co jsi řekl.wg Pro dobrou náladu strojí hostiny, aby obveselili život, dávají víno; a za peníze zjednati lze všecko.] 3 Pro lenost nakloní se (stropní) trámoví, pro nečinnost rukou kapává do domu.  Blaze zemi, jejížto král jest urozený, a jejížto knížata, kdy čas jest, jídají, jak sluší mužům, a ne rozmařile.c ? Běda tobě země, jejímž králem jest otrok, a jejížto knížata ráno již hodují!9 m Lopota blázna omrzí, neznáť do města cesty.j M Blázen dělá mnoho řečí. Neví člověk, co je před ním; a co bude po něm, kdo mu poví?[/ Počátek slov jeho jest pošetilost, a konec úst jeho bláznovství velmi zlé.Z- Slova z úst moudrého (zjednávají) přízeň, ale rty nemoudrého jej ničí.iK Uštkne-li (zaklinače) had, jejž opomněl zaklínati, nic nemá z toho, že jest zaklinačem. Otupí-li se železo a nenabrousí se ostří (jeho), dlužno člověku zdvojiti sílu; výhodu zostřit je – zjednává moudrost._7 kdo láme kámen, snadno si utrží úraz a kdo štípá dříví, snadno se poraní.Z- Kdo kopá jámu, snadno do ní spadne, kdo boří zeď, toho často uštkne had;b= viděl jsem služebníky na koních, kdežto knížata chodí pěšky jako služebníci.S blázen postaven jest v důstojnost vysokou, kdežto velmoži sedí dole;_7 Je to zlá věc, kterou jsem viděl pod sluncem, omyl, který vychází od knížete:} Vzkypí-li hněv velmožův proti tobě, neopouštěj místa svého, neboť klid přítrž učiní chybám největším.h~I Ano i na cestě, když po ní blázen jde, protože sám rozumu nemá, všecky za blázny má.H} Moudrého rozum vede napravo, blázna však rozum vede nalevo.g| I Mrtvá moucha nasmradí vonný olej, a (všecku) cenu moudrosti zkazí maličko bláznovství.a{; Lepší jest moudrost nežli válečné zbraně; a chyba jediná mnoho dobrého zkazí.hzI Klidná slova moudrých bývají slýchána více nežli křik toho, jenž vévodí bláznům. y I řekl jsem si: „Lepší jest moudrost nežli síla; kterak tedy moudrost chudého opovržena jest, a slov jeho lidé nedbají?"x! I nalezl se v něm muž chudý a moudrý, ten vysvobodil město moudrostí svou; žádný však potom nevzpomněl člověka toho chudého. w Bylo město malé a v něm nemnoho mužstva, i přitáhl na ně král veliký a oblehl je; nadělal náspů vůkol se všech stran.\v1 Také v tom viděl jsem moudrost pod sluncem a pokládal jsem ji za velmi velikou:9uk Neznáť člověk času svého: [ale] jako ryby do sítě chytány, a jako ptáci lapáni osidlem, tak bývají lidé zatahováni v čas zlý, když náhle na ně přikvačí.ztm Obrátiv se k jinému, spatřil jsem pod sluncem, že nepatří rychlým (vítězství) v běhu, ani silákům (zdar) ve válce, ani moudrým živobytí, ani učeným bohatství, ani znalcům přízeň, ale čas a příhoda stíhá všecky.s' Cokoli může učinit ruka tvá, usilovně dělej; nebudeť ani díla, ni rozumnosti, ni moudrosti, ani umění v peklích, kam se ubíráš.~ru Užívej života s manželkou, kterou miluješ, po všecky dny života své nestálosti, které jsou ti dány pod sluncem [po všecky dny tvé nestálosti]; neboť to je tvůj úděl v životě a v lopotě tvé, kterou lopotíš se pod sluncem.[q/ Každou dobu budiž roucho tvé bílé, a oleje na hlavě tvé nebuď nedostatek.vpe Nuže tedy, jez s radostí chléb svůj a pij vesele své víno, neboť zalíbily se již Bohu tvoje skutky.|oq I po jejich lásce i záští i závisti jest již veta, aniž účastní se kdy díla, jež se děje pod sluncem.n5 Neboť živí vědí (aspoň), že zemrou, mrtví však nic již nevědí; aniž mají dále odměny, neboť v zapomenutí přišla památka jejich.mw Nikoho není, kdo by, vždycky živ byl, a kdo by mohl v tu věc doufati. Lepší jest pes živý, nežli lev mrtvý.Tl! Je to veliké zlo ve všem, co se děje pod sluncem, že stejně všichni se mají. Protož i srdce lidská plná bývají zloby, jakož i zpupnosti, pokud žijí, a potom – odcházejí na onen svět.'kG Všecky věci před ním jsou marné, protože týž osud potkává spravedlivé i bezbožné, dobré i zlé, čisté i nečisté, přinášejícího oběti i pohrdajícího jimi. Jak se mívá dobrý, tak i hříšník; jako křivopřísežník tak i ten, který přísahy si váží.Lj  Všecko to rozvažoval jsem v srdci svém, až jsem bedlivou snahou shledal: že spravedliví a moudří i skutky jejich v ruce Boží jsou, aniž ví člověk, je-li lásky či nenávisti hoden.miSshledal jsem, že člověk všech skutků Božích žádného smyslu nalézti nemůže, těch, které se dějí pod sluncem; a čím snažněji hledá, tím méně nalézá; byť i řekl moudrý, že ví (něco), nechápe toho.Ah{Když jsem přiložil své srdce, abych poznal moudrost, a pozoroval pachtění, kteréž bývá na zemi, – jsoutě lidé, jimž ani ve dne ani v noci nepřichází sen na oči – ^g5Protož pochvaloval jsem si veselí, ježto nic nemá člověk dobrého pod sluncem, jediné aby jedl, pil a veselil se, a pouze to provází ho při práci jeho za dnů života, kteréž mu dal Bůh pod sluncem.vfeJe to marnost, co se děje na zemi: Jsou spravedliví, jimžto se zle vede, jako by činili skutky bezbožných, a jsou bezbožní, kteří tak bezpečni jsou, jako by měli skutky spravedlivých. Také to za velikou marnost pokládám.zem nebude dobře bezbožnému, nebudou prodlouženy dni jeho, ale jako stín pominou, kteří se nebojí Hospodina.$dA proto, že hříšník ač stokráte činí zlé, trpělivě bývá snášen. Vím však, že dobře bude bojícím se Boha, ježto se bojí tváře jeho;|cq Protože totiž ortel proti zlým hned nebývá vynášen. Proto bez veškeré bázně lidé páchají zlé věci;Jb  Viděl jsem. bezbožné pohřbené (čestné); a ti také, když ještě živi byli, na místě svatém byli a chváleni byli v městě jako ze spravedlivých skutků. I to také jest marnost. ?B~~e}}y||f|{{{H{zzczyxxUwwZvv uttYssrqqXXXWWCVV~UUHTTSS,RR!QQ.PP?OONNSMLLRKKqJJJIIYHHJG{GFsEEYDD6CC:ByAAD@@O??C>>>(=<<;;:|: 9z88G77C666055K43211y00|0 /E..T--I,,%++Q***T))H((("'&&&%%$\#""V!! `=lT8RO V^ijK/ ] i t { 7 _'rms_?"J="I bude blahobyt míti plémě chudých, nuzní bezpečně odpočívati budou; avšak tvůj kořen umořím hladem, a kdo z tebe zbude, toho dám zabít.(II"Nevesel se všecko, ty, Filištínsko, že je zlomena hůl toho, jenž bil tě; neboť z kořene hadího vzejde basilišek, a plod jeho bude okřídlený had.SH"Toho roku, kdy zemřel král Achaz, dostalo se (mně) tohoto zatížení:qG["Neboť Hospodin zástupů tak-li usoudil, kdo to zruší? Ruka jeho je-li vztažena, kdo ji zpět ohne?rF]"To je jen úradek, který jsem usmyslil na všecku zemi, a to je ta ruka, vztažená na všecky národy.E+"Roztříštím Assyřana ve své zemi, na horách svých pošlapu ho; i bude sňato s nich jho jeho, a břímě jeho se šíje jim bude vzato."|Dq"Přisáhl Hospodin zástupů takto: „Jistě že, jak jsem myslil, tak bude; a jak jsem zamýšlel, tak se stane:vCe"Učiním z něho majetek ježků a bažiny vod, vymetu jej chvostištěm zkázy," praví Hospodin zástupů.Bw"Povstanu na ně, praví Hospodin zástupů, a zahladím jméno Babylonu, potomstvo, útěžek i dítě, dí Hospodin.~Au"Veďte na popravu syny jeho pro nepravost otců jejich, ať nepovstanou, by zabrali zemi, aby svět naplnili městy.0@Y"Nebudeš údělu míti s těmi, kteří jsou pohřbeni v hrobě, ty totiž zemi svou jsi pohubil, tys lid svůj bil; na věky nebude pamatováno potomstva zločinců.*?M"ty však jsi pohozen mimo hrob svůj jako nedochůdče, zprzněný, zasypaný těmi, kteří padli mečem, a sletěli do nejhlubších pekel jako shnilá mrcha.>"neotvíral žaláře svým zajatcům, všem králům národů; (ti) všichni odpočívají ve cti, každý ve svém domě;B="který obracel kruh země v poušť a města jeho bořil, <"Kdo tě uzří, nakloní se k tobě a na tebe patřit budou (řkouce): „To je ten muž, který bouřil svět a říšemi třásl,@;{"Avšak do pekla svržen budeš, do nejzazších hlubin.H: "vystoupím nad výšiny oblaků, budu podobný Nejvyššímu."(9I" Tys v duchu si říkával: „Na nebe vystoupím, nad hvězdy Boží vysoko postavím trůn svůj, posadím se na hoře shromáždění na nejzazším severu,p8Y" Kterak jsi spadla s nebe, jasná jitřenko, kterak svalil ses na . zemi, ty, kterýs raníval národy!}7s" Svržena jest do pekla tvá pýcha, svalilo se tvé tělo; hnilobou je ti ustláno a přikrývka tvá jsou červi."p6Y" Všichni se chápají slova a praví tobě: „Také ty jsi zchřadl jako my, stal ses podobným nám?"5=" Peklo dole jest pobouřeno, čekajíc na tvůj příchod, budí pro tebe obry, všecka knížata země; vstávají se svých trůnů králové národů. 4"I jedle veselí se nad tebou, a libanské cedry (řkouce): „Od té doby cos usnul, nikdo neleze na horu, aby nás podtínal.”E3"Ve klidu požívá míru všecek svět, raduje se a jásá.{2o"která bila národy ve hněvu ranami nezhojitelnými, podmaňovala ve vzteku národy ukrutně je pronásledujíc.@1{"Rozlámal Hospodin žezlo bezbožných a hůl vládců;0"počneš zpívat tuto píseň proti babylonskému králi; řekneš: „Ejhle, jak skončil mučitel, jak přestal útlak!/}"Tehdy, až ti dá Bůh odpočinek od tvých útrap, od tvého nepokoje, od tvrdé služby, kterou bylo ti prve sloužit,^.5"Vezmou je národové a přivedou je na jejich místo; a bude je míti dům Israelův v zemi Hospodinově za nevolníky a nevolnice; i zajmou ty, od kterých byli kdysi zajati, a podmaní sobě své utlačovatele.U- %"Blíží se již doba jeho, a dny jeho nejsou daleko. Neboť slituje se Hospodin nad Jakobem, vyvolí zase Israele, a usadí je ve vlasti jejich; připojí se k nim cizinci, a přidrží se domu Jakobova.[,/" šakalové budou se ozývati tam v palácích jeho, a hyeny v zámcích rozkoše.+{" Ale lítá zvěř tam lehat bude, domy jejich budou plny sov, sídliti tam budou pštrosi, a chlupáči tam poskakovat,*!" Nebude v něm bydleno až do konce, nebude znova stavěn rod od rodu; aniž rozbije tam stany Arab, aniž pastýři tam odpočívat budou.)" A Babylon, onu ozdobu království, pyšnou nádheru Chaldejských potká, co potkalo Sodomu a Gomorrhu, když je Hospodin podvrátil.( " ale střelami pobijí maličké, ani s matkami kojícími nebudou soustrasti míti, a pro děti nebudou míti soucitného oka.c'?" Aj, já vzbudím proti nim Medy, kteří na stříbro nedbají, aniž zlata jsou chtiví,r&]" Děti jejich budou před očima jejich rozráženy; domy jejich vyloupeny a manželky jejich zneuctěny.]%3" Každý, kdo bude chycen, zabit bude; a každý", kdo se dá dohonit, mečem padne.$" Jako poplašená srna a jako ovce, jichž nikdo neshromažďuje, každý obrátí se k národu svému, každý do své vlasti prchne.#" Proto bude nebe se třásti, a pohne se země se svého místa pro hněv Hospodina zástupů, až přijde den rozhořčené nevůle jeho.\"1" Řidší bude smrtelník nežli zlato, a člověk nežli čistý ryzí tento kov."/!W" „Potrestám totiž zlobu na okruhu země, a na bezbožnících nepravost jejich, učiním přítrž zpupnosti nevěřících, a vypínavost násilníků pokořím. 5" Neboť hvězdy na nebi a jejich lesk nebudou šířiti světla, zatmí se slunce při východě svém, a měsíc nebude se stkvíti v světle svém.3" Aj, den Hospodinův přijde, ukrutný, plný rozhořčení, hněvu a prchlivosti, aby obrátil zemi v poušť, a její hříšníky z ní vyhladil."=" Křeče a bolesti zachvátí je, jak žena před porodem budou se svíjet, jedenkaždý nad druhým trnouti bude, tváře rozpálené vzezření jejich.X)" Protož všecky ruce oslábnou, a srdce každého člověka rozdrceno zchabne.W'" Kvilte, neboť blízko je den Hospodinův; jako zpuštění od Pána přijde." Přicházejí ze zemí dálných, od končin nebes; (přichází) Hospodin a nástroje hněvu jeho, aby zhubil všecku zemi.3" Hlučí množství na horách jako četné vojsko; hlučí králové a národové shromáždění; Hospodin zástupů třídí válečné mužstvo.ve" Já (sám) jsem vyzval své posvěcence, povolal jsem junáky své ve hněvu svém, své hrdiny jásající.s_" Na hoře mrákotné zdvihněte znamení, volejte hlasitě, zdvihněte ruku, ať vejdou do bran vůdcové.@ }" Co viděl Isajáš, syn Amosův, o zatížení Babylona.mS" Plesejte, jásejte, občané sionští, neboť velký jest mezi vámi Svatý národa israelského."P" Pějte Pánu, že velebně jednal, budiž to známo po zemi veškeré!" Tehdy pak řeknete: „Oslavujte Hospodina, vzývajíce jméno jeho! Zvěstujte národům, co učinil, hlásejte vznešenost jména jeho.A}" Vážiti budete vody s radostí ze studnice Spasitelovy." Ejhle, Bůh je Spasitel můj! Doufat mohu bez obavy. Ano, má síla a sláva jest Hospodin, neboť on stal se mojí spásou." " Tehdy pak řekneš: „Oslavuji tě, Hospodine, nebo když rozhorlil ses na mne, hněv tvůj se obrátil, a tys mne potěšil!" I vznikne cesta zbytku. lidu jeho, který zanechán bude od Assyřanů, jako ji měl Israel v ten. den, kdy vycházel z egyptské země.0Y" A vysuší Hospodin jazyk moře egyptského, a zdvihne ruku svou na Eufrat v síle svého dechu, a rozrazí jej na sedm potoků, takže jej obutí budou přecházeti.)K" Ale vrazí na pás filištínský na západě, spolu olupovati budou Výchoďany, na Edomce a Moabany ruce své vztáhnou, a Ammoňané budou jich poslouchati. " Řevnivost Efraimova zmizí, a nepřátelé Judovi zahynou; Efraim nebude nenáviděti Judy, a Juda nebude bojovati proti Efraimovi. y" Vyzdvihne znamení národům, shromáždí rozběhlé Israelity, a sebere rozptýlené Judovce ode čtyř stran země.b =" V ten den Pán opět vztáhne svou ruku. aby si osvojil ostatek lidu svého, který zanechán bude od Assyřanů, od Egypťanů, od Petrosanů, od Etiopanů, od Elamců, od Senaařanů, od Emaťanů a od Přímoří. #" V ten den bude výhonek Jeseův státi jakožto znamení národům; pohané budou ho hledati, a místo jeho odpočinku bude (samá) sláva.& E" Nebudou škodit ani zabíjet na mém celém svatém pohoří, protože země bude plná známosti Hospodina, jako vody, jež mořskou propast přikrývají.wg" Dítě od prsů bude si hráti nad děrou zmije, a nedávno odstavené sáhne rukou do jeskyně basiliškovy.~u" Kráva s medvědicí bude se pásti, spolu odpočívati budou mladé jejich; lev pak jako, býk bude žráti slámu.%" Bydliti bude vlk s beránkem, a rys s kozlátkem bude ležeti; tele a lev [a ovce] budou spolu se živit, a malé dítě bude je poháněti.N" Spravedlnost opásá jeho bedra, a věrnost bude opaskem jeho boků.#?" Ale dle práva bude se ujímat chudých, a spravedlivě mstíti utlačené. I bude bíti zemi metlou úst svých, zabije dechem rtů svých bezbožného." a naplní jej duch bázně Hospodina. Ne dle toho, co oku se zdá, bude soudit, aniž dle toho, co uslyší, bude trestat.xi" a spočine na něm duch. Hospodinův: duch moudrosti a rozumu, duch rady, a síly, duch umění a pobožnosti,H " Prut vzejde z pahýlu Jeseova, výhonek z kořene jeho vykvete,Z-" "Houště lesní vysekány budou železem, a Libanon se (svými) velikány padne." !Aj, Panovník, Hospodin zástupů otrhá větve děsnou silou; vypínající se (stromy) budou podťaty, a vysoké budou poníženy.u~c" Ještě dnes se položí táborem v Nobe; mávati bude rukou proti hoře sionské, pahorku jerusalemskému.>}w" Medemena se stěhuje, obyvatelé Gabimu, vzmužte se.Q|" Křičte hlasitě, občané Gallimu, poslouchej, Laiso, ubohý Anatote.b{=" Přichází během, v Gabě nocuje. Chvěje se Rama, Gabaat Saulova dává se na útěk.Wz'" Přichází na Ajat, prochází Magronem, u Machmasu skládá svá zavazadla.uyc" V ten den bude sňato břímě jeho se šíje tvé, a jho jeho s hrdla tvého; praskne jho následkem tuku.x3" A napřáhne na něj Hospodin zástupů bič, jako když bil Madianské na skále Horeb a pozdvihne hůl svou nad moře, jako (kdysi) proti Egyptu.~wu" Neboť ještě jen málo, maličko, i dovršeno bude rozhořčení a hněv můj (obrátí se) na jejich zločinnost.,vQ" Protož toto praví Pán Bůh zástupů: Neboj se, můj lide, sídlící na Siónu, Assura, že tě prutem bije a svou hůl na tebe napřahuje jako (kdysi) Egypt!Vu%" Zkázu totiž ustanovenou Pán Bůh zástupů vykoná prostřed celé země. t9" Ano, byť bylo lidu tvého, Israeli, jako mořského písku, zbytek (jen) obrátí se z něho; ustanovená zkáza přivede jako povodeň spravedlnost.Hs " Zbytek se obrátí, zbytek, pravím, z Jakoba k Bohu silnému.Cr" V ten den zbytek Israele, a ti, kteří z domu Jakobova se zachrání, nebudou již spoléhati na toho, který je tepe, ale spoléhati budou upřímně na Hospodina, Svatého Israelova.kqO" Zbylých pak stromů lesů jeho bude tak málo, že bude možno je sčítati; dítě je sepíše.qp[" Také nádherné lesy jeho a štěpnice do kořenů stráveny budou, [že se dá ze strachu na útěk.]o" A světlo Israelovo bude ohněm, jeho Svatý bude plamenem, který vzplane a pohltí jeho trní a bodláčí v den jeden.~nu" Proto pošle panovník Hospodin zástupů na jeho tučnost úbytě, a pod jeho slávou zapálen bude oheň, požár.omW" Zda bude sekera chlubit se proti tomu, kdo jí seká, nebo zda bude pila honositi se proti tomu, kdo ji tahá? Jako kdyby se pozdvihl prut proti tomu, kdo jej zdvíhá, a jako kdyby se vzepřela hůl, která je přece jen dřevo.>lu" Ruka má našla jak hnízdo poklady národů; jako bývají vybrána opuštěná vejce, tak jsem zabral všecku zemi, a nebylo, kdo by hnul pérem aneb otevřel ústa a zasípěl."Zk-" Řekl totiž: „Silou ruky své jsem učinil (to), a svou moudrostí byl jsem dovedl toho, že jsem hranice národů zrušil, vladaře jejich oloupil, a jako všemocný strhl jsem ty, kteří vysoko seděli.5jc" Až dokoná Pán všecky své skutky na hoře sionské a na Jerusalemě, potrestá výplody zpupného smýšlení assyrského krále, jakož i okázalou pýchu očí jeho.liQ" zdali, jako jsem učinil Samaři a modlám jejím, taktéž neučiním Jerusalemu a sochám jeho?"qh[" Jako sáhla má ruka na říše model, – a soch jejich bylo více než v Jerusalemě a v Samaři – Rg" Nestihl týž osud Charkamis i Kalano, Arfad i Emath, Damašek i Samař?Ff" Praví totiž: „Zdaž moji vladaři nejsou vesměs králi?oeW" On však nesoudí tak, srdce jeho nesmýšlí tak, ale vyhladiti zamýšlí, zahubiti národů mnoho."d=" Na národ proradný posílám ho, proti národu hněvu mého káži mu jíti, aby lup si odnesl, aby kořist sebral, a jej zdeptal jako bláto na ulici.Yc+" Běda Assurovi, metle rozhořčení mého, holi, kterou hněv svůj uplatňuji. b9" abyste nebyli skloněni pod okovy, nebo se zbitými abyste nepadli? Tím vším není vyčerpán hněv jeho, ale ruka jeho zůstává dále vztažena. a " Co učiníte v děn navštívení, až pohroma z daleka přijde? Ke komu se o pomoc utečete, a kde zanecháte bohatství své, `" aby úředně utlačovali chudé, a znásilňovali ubožáky mého lidu, vdovy aby kořistí jejich byly, a sirotky aby otupovali.m_ U" Běda těm, kteří vydávají zákony bezbožné, běda písařům, kteří píší nespravedlnost,^5" Manases Efraima a Efraim Manasa, a oba spolčili se proti Judovi. Tím vším není vyčerpán hněv jeho, ale ruka jeho zůstává dále vztažena.r]]" Hltali napravo, ale lačněli; žrali nalevo, ale nebyli syti; každý požíral maso svého bližního:z\m" Hněvem Hospodinovým zmatek nastal v zemi, lid se stal takořka potravou ohně; nikdo nešetřil bratra svého.[)" Neboť bezbožnost hořela jak oheň, který sžírá bodláčí a trní; a zapálil houštinu lesní, že se zavalila vysoko kotouči kouře. Z " Protož neměl radosti Pán z mládeže jeho, ani nad sirotky jeho a vdovami se nesmiloval; neboť všichni jsou pokrytci a ničemníci, a každý jazyk mluvil pošetilost. Tím vším není vyčerpán hněv jeho, ale ruka jeho zůstává dále vztažena.fYE" Ti, kteří byli vůdci tohoto lidu, stali se svůdci a jimi vedení byli svedeni do zkázy.`X9" Starší a vážení, ti jsou (ta) hlava, prorok pak, jenž učí lži, ten jest ocas.XW)" I odťal Hospodin od Israele hlavu i ocas, poddaného i vladaře, v jeden den.WV'" Lid však nevrátil se k tomu, jenž bil ho, a Hospodina zástupů nehledali.'UG" Syry od východu a Filišťany od západu; i žrali Israele plným hrdlem. Tím vším není vyčerpán hněv jeho, ale ruka jeho zůstává dále vztažena.\T1" Tu pozdvihl Hospodin [Rasonovy] nepřátele proti němu, protivníky jeho popudil:sS_" „Cihly se sesuly, stavějme (místo nich) kvádry; sykomory podťaty jsou, pěstujme místo nich cedry!zRm" Všecek lid efraimský a občané samařští zvědí o něm; ti, kteří v pýše a nadutosti srdce se usnesli:;Qq" Slovo poslal Pán na Jakoba, i dopadlo na Israele.qP[" Vladařství jeho vzroste a pokoji nebude konce; na trůně Davidově a v království jeho vlasti bude, aby je utvrzoval a upevňoval právem a spravedlností od tohoto času až na věky. Horlivost Hospodina zástupů to učiní._" Neboť toto pravil mi Hospodin, když mne silnou rukou varoval, abych nechodil cestou tohoto lidu. Řekl:f=E" Zosnujte plán, aby se zhatil! Vyslovte usnesení, aby se nestalo! Vždyť je s námi Bůh !&<E" Kupte se, národové, abyste poraženi byli! Slyšte, všecky daleké země! Dodávejte si síly, abyste poraženi byli! Opasujte se, abyste poraženi byli!;"poteče Judou, zaplaví jej, rozlije se jím a zavodní ho až po krk, a nejzazší okraje jeho naplní celou tvou zemi, ó Emmanuele!<:q"proto, hle, Pán uvede na něj silné spousty vodstva Eufratského, krále assyrského a všecku slávu jeho. I vystoupí ze všech svých koryt, překročí všecky své břehy,z9m"Proto, že zavrhl tento národ siloeské vody, tiše řinoucí, a zvolil si raději Rasona a syna Romeliášova:/8Y"Hospodin mluvil ke mně dále a řekl:71"Neboť prve než umět bude dítě volati „Otče" a „Matko", budou odnášet bohatství Damašku a kořist Samařska před krále assyrského.6#"Když pak jsem přistoupil ku prorokyni, počala a porodila syna. Tu řekl mi Hospodin: „Dej mu jméno: Rychlekořisti – Spěšnělov."d5A"I vzal jsem si spolehlivé svědky, Uriáše, kněze, a Zachariáše, syna Barachiášova.4 "Hospodin mi také řekl: Vezmi si velikou desku a napiš na ni obyčejným písmem : „Rychlekořisti – Spěšnělov!"3"a každá hora, jež motykou bývala kopána, bude chodce odstrašovat trním a hložím, bude pastviskem býkův a rejdištěm bravu."Y2+"S šípy a s lukem budou tam chodit, neboť hloží a trní bude všecka země; 1"Stane se také v ten den, že každé místo, kde bývalo tisíc vinných kmenů za tisíc stříbrných, trním a hložím bude.w0g"a pro hojnost mléka jísti bude máslo; neboť (jen) máslo a med bude jísti každý, kdokoli zbude v zemi.O/"I stane se v ten den, že chovat si bude člověk krávu a dvě ovce;.'"V ten den oholí Pán břitvou najatou mezi těmi, kteří jsou za Řekou, assyrským králem, hlavu i chlupy klínu, jakož i každou bradu. - "I přijdou a tábořit budou všichni v roklích údolních, v jeskyních skalních, na každé chrastině a ve všech děrách.,+"I stane se v ten den, že přivábí Hospodin mouchu, která jest v nejzazších končinách egyptských řek, a včelu, která jest v Assyrii.&+E"(Ale) Hospodin přivede i na tebe a na tvůj lid a na dům otce tvého dny, jakých nebylo od té doby, co se odštěpil Efraim od Judy, assyrským králem.*"Neboť prve než bude dítě umět zavrci zlé a voliti dobré, bude zpustošena země, jejížto dvou králův se hrozíš.K)"máslo a med bude jísti, až dovede zavrci zlé a volili dobré.r(]"Proto sám Hospodin dá vám znamení: Aj, panna počne a porodí syna, zván bude jménem „Emmanuel",'}" I řekl: „Slyšte tedy, (členové) domu Davidova! Jest vám málo roztrpčovati lidi, že i Boha mého roztrpčujete?H& " Achaz řekl: „Nebudu žádati, abych nepokoušel Hospodina."v%e" „Požádej si znamení od Hospodina, Boha svého, (buď) hluboko, v podzemí, nebo vysoko, na výsostech."4$c" I mluvil dále Hospodin k Achazovi a řekl:r#]" Hlavou pak Efraima buď Samař, a hlavou Samaře syn Romeliášův! Jestliže neuvěříte, neostanete.""y"Ale hlavou Syrie buď Damašek a hlavou Damašku Rason; ještě pětašedesát let, a přestane Efraim býti národem.n!U"a ustanovme v něm králem syna Tabeelova," toto praví Pán Bůh: „Nestane se tak, a nebude toho!I  "„Táhněme na Judu, postrašme ho, a přivtělme jej k sobě,[/"Protože Syrie a Efraim se synem Romeliášovým proti tobě se spikli (řkouce):;o"a rci mu":Pozor! Buď klidný, neboj se a srdce tvé nestrachuj se těchto dvou oharků kouřících se polen, hněvem zuřícího Rasona, krále syrského a syna Romeliášova.%C"I řekl Hospodin Isajášovi: „Vyjdi vstříc Achazovi ty a syn tvůj Searjasub až na konec potrubí hořejšího rybníka na cestě k poli valchářovu#?"Když bylo domu Davidovu oznámeno: „Syřané táboří v Efraimsku," zatřáslo se srdce jeho i srdce lidu jeho jako se třesou stromy v lese větrem.F "Za dnů Achaza, syna Joatama, syna Oziáše, krále judského, vytáhl Rason, král syrský, a Pekach, syn Romeliášův, král israelský, proti Jerusalemu do boje, ale nemohli ho dobýti.2]" Ale (zbude) v ní ještě desátý díl, ten se obrátí a bude na odiv jak terebint nebo dub, který rozkládá své větve; símě svaté bude to, co zůstane v ní."S" Dá totiž Hospodin daleko odvésti lidi, a veliká bude v zemi spoušť.%" I řekl jsem: „Až dokavád, Pane?" I řekl: „Dokud nebudou města zpuštěna, liduprázdna, domy vylidněny a země pustá a prázdná.-S" Oslep srdce tohoto lidu, uši mu zatěž, oči mu zavři, ať očima nevidí, ušima neslyší, myslí ať nechápe, aby se neobrátil, a já abych ho neuzdravil!"r]" I řekl: „Jdi a pověz tomu lidu: Slyšte, slyšte, ale nerozumějte; vizte, vizte, ale nepoznávejte!y"I slyšel jsem hlas Páně, an praví: „Koho mám poslat, a kdo nám půjde?" I řekl jsem: „Aj, já, pošli mne.""dotekl se (jím) úst mých a řekl: „Ejhle, dotklo se toto rtů tvých, odňata jest nepravost tvá, a tvůj hřích jest očištěn."uc"I přiletěl ke mně jeden ze serafů, mající v ruce ohnivý kamének, který kleštěmi vzal s oltáře,S"I řekl jsem: „Běda mně, neb veta jest po mně; vždyť jsem člověk rtů poskvrněných, vždyť bydlím mezi lidem rtů poskvrněných, a krále, Hospodina zástupů, viděl jsem očima svýma!"Y+"Chvěly pak se podvoje veřejí od hlasu volajícího a dům naplnil se dýmem."A volal jeden ke druhému: „Svatý, svatý, svatý (jest) Hospodin, Bůh zástupů, plná jest všecka země slávy jeho.""Serafové vznášeli se nad ním; šest křídel měl každý; dvěma zastíral si tvář, dvěma zastíral si nohy a dvěma létal. "Toho roku, kdy zemřel král Oziáš, viděl jsem Pána, an sedí na trůnu vysoko vyzdviženém; cípy roucha jeho naplňovaly chrám.  "Hučeti bude nad ním v ten den jako hukot moře; pohlédneme na zemi a hle – tísnivá tma. Světlo se zatmí v temnu jeho.} s"Řev jeho jako řev lvice; řve jako lvíčata a vrčí; chápe se kořisti, drží ji, a není, kdo by ji vydřel. "Šípy jeho jsou naostřeny, a všecka lučiště jeho natažená; kopyta koní jeho jsou jako křemen, a kola jeho jako prudký vichor. /"Nebude v něm mdlého ani nemocného, nebude dřímajícího ani spícího; nerozváže se pás jeho beder, aniž se přetrhne řemen obuvi jeho. y"Vyzdvihne znamení dalekému národu, a přivábí jej od končin světa, a ejhle, pospíší si, aby přišel rychle.yk"Protož rozhorlí se hněv Hospodinův na lid jeho, vztáhne ruku svou na něj a pobije jej, že se třásti budou hory a mrtvol bude jak bláta na ulicích. Tím vším nebude vyčerpán hněv jeho, ale ruka jeho dále zůstane vztažena.ve"Protož, jako jazyk ohně sžírá strniště, a žár plamene spaluje (seno), tak bude kořen jejich jako pýř, a květ jejich rozprchne se v prach za to, že zavrhli zákon Hospodina zástupů, a řeči Svatého israelova se rouhali.hI"kteří za úplatky osvobozujete bezbožného, a právo tomu, jemuž přísluší, odpíráte!Z-"Běda (vám), kteří jste obry v pití vína, a velikány v míchání lihovin;\1"Běda (vám), kteří jste moudří ve svých očích, a sami před sebou opatrni!'G"Běda vám, kteří říkáte zlému dobré a dobrému zlé, kladouce tmu za světlo a světlo za tmu, pokládajíce hořké za sladké a sladké za hořké!6e"kteří říkáte: „Nechať pospíší, a brzy přijde dílo jeho, abychom je viděli; nechať se přiblíží a přijde úradek Svatého Israelova, abychom jej poznali!"}"Běda vám, kteří táhnete (pokutu za) nepravost provazy marnosti, a jako za lano u vozu (táhnete pokutu za) hřích,jM"A pásti se budou (tam) beránci dle obyčeje svého, a co zase pustina urodí, cizinci snědí.iK"Ale Hospodin zástupů vyvýšen bude soudem, a Bůh svatý zjeví svou svatost spravedlností.R~"Sehnut bude každý, ponížen kdekdo, a oči pyšných budou pokořeny. }"Protož rozevřou pekla svůj jícen roztáhnou svá ústa do nekonečna, i sletí mocní i lid jeho, vznešení i slavní do nich.|}" Proto tedy, že lid můj rozumu nemá, veden bude do zajetí, urození zhynou hladem, a množství jeho žízní uschne.{3" Citaru a harfu, buben a píšťalu míváte s vínem na hodech svých, ale na dílo Hospodinovo nehledíte, aniž, co činí ruce jeho, pozorujete.qz[" Běda vám, kteří vstáváte ráno, byste šli za lihovinami, a pili až do večera, hoříce vínem!fyE" Deset totiž jiter viničných vydá soudek jeden, a třicet měr výsevu vydá míry tři."x" Pravil to do mých uší Hospodin zástupů: „Jistě, že mnoho domů zpustne, že velké a krásné liduprázdny budou. w"Běda vám, kteří připojujete dům k domu, a pole s polem slučujete, že nezbývá mezery; zda chcete bydliti v zemi vy sami?Ov"Vinice Hospodina zástupů je důrn Israelův, a Judovci – toť rozkošná jeho sazenice. Čekal, že bude činiti pravost, hle však – nepravost! (Očekával) právo, hle však – bezpráví!iuK"Odejmu jí plot, že na pospas bude. Pobořím jí zeď, že ji rozšlapou. Pustinu z ní udělám: nebude řezána. Nebude okopávána, vzroste v trní a v hloží; i mrakům dám příkaz, by nespouštěly na ni deště!"=tu"Teď tedy ukáži vám, co učiním já své vinici:s"Co víc jsem učinit měl své vinici a neučinil jsem jí? Proč, když jsem čekal, že ponese hrozny, plodila pláňata?mrS"„Teď tedy, občané jerusalemští, a mužové judští, buď te soudci mezi mnou a vinicí mou!3q_"Oplotil ji, vybral z ní kamení, osázel ji (ušlechtilou) révou. Postavil prostřed ní věž, lis v ní vydlabal, a čekal, že ponese hrozny, ale plodila pláňata.p "Zpívati budu svému miláčkovi píseň (přítele svého) o jeho vinici. Vinici měl můj miláček na tučném pahorku.&oE"Ano, (Hospodin) bude ochranou nad veškerou slávou, bude stánkem, skýtajícím stín ve dne proti horku, a bezpečné útočiště proti vichru a dešti. n9"až nad každým místem sionské hory, a nad jejím shromážděním utvoří Hospodin oblak přes den a dým, a blesk plápolajícího ohně v noci.rm]"až Pán smyje skvrny sionských dcer, až z Jerusalema vyhladí jeho krev duchem soudu a duchem žáru,ly"Každý, kdo zbude na Sionu, kdo zůstane v Jerusalemě, svatým bude slouti každý zapsaný k životu v Jerusalemě,k%"Tehdy bude výhonek Hospodinův na zvelebení a na slávu, a plod země na povznesení a na radost těm, kteří zachováni budou z Israele.Fj "Sedm žen se chápati bude jednoho muže v den ten a řeknou: „Svůj vlastní chléb jísti a svým šatem se odívati budeme; ať jen se dostane jména tvého nám; odejmi potupu naši!"Ti!"Kvílit a truchlit budou brány jeho, (Sion) zpustlý na zemi sedět bude.Lh"(Nejlepší) mužové (Sionu) padnou mečem a jeho junáci v boji.~gu"Bude pak místo vůně puch a místo pásu provazec; místo kadeřených vlasů lysina a místo živůtků žínice..fW"a fousky a vínky a letní plachetky.-eU"a lněná roucha a jehlice a zrcadlaJd "a drahokamy visící s čela a roucha na převlek a pláštíky,Mc"a kadeřadla a podvazečky a sponky a voňavky a náušky a prsteny&bG"a zápony a náramky a čepceQa"V den ten odejme Pán okrasu střevíčků a půlměsíčky a řetízkyV`%"Pán oblysí témě hlavy sionským dcerám, Hospodin jejich vlasy obnaží.4_a"Hospodin také řekl: Za to, že pyšní se sionské dcery, že nosí vysoko bradu, že chodí s okem vyzývavým, že nohou o nohu bijíce do taktu pořád si vycupují:]^3"Proč roztíráte lid můj, a chuďasy rozemíláte?" dí Hospodin, Bůh zástupů.]"Pán přijde k soudu se staršími a s knížaty lidu: „Vždyť jste spásli vinici, co jste chudému uloupili máte doma.A\}" Hospodin vstává, by soudil, vstává, by ujal se lidu.[" Lid můj vydřiduši loupí, a ženy jim vládnou. Lide můj, kdo tě blahoslaví, klamají tě, a kazí cestu, po které máš kráčet.YZ+" Běda bezbožnému! Zle mu bude, neboť dle toho, co činil, bude mu splaceno.)]Y3" (Rcete spravedlivci, že dobře mu bude, neboť ovoce svých skutků užívat bude. e~~I}}-|{{]{zyyy#xww6vv/ujtsss rqqqpp?onnQmm4lwkk\jjihhg}ffddBcbb|b;aab``l`_`^^`]]g\\([u[ ZDYY XrX WfVVUxTT_SS RhQQYPPP1ONNkMMiMLL)KK7JJMII0HH2GGgFFEE|DDFCC6BBAA@@X??O>~==P<<;;x::o999587766n544V3j322!1100e///C..--,,++**~))V(('&&m%%V$##[""d!!}! !f>lx>4c 6<"|' 5 b  f.K17"Ano, když byl srovnal povrch její, rozhazuje kopr, rozsívá kmín, a klade řádně pšenici a ječmen, a proso i vikev na příslušné souvrati.^05"Zdaliž den co den oráč oře, by sel, (den co den) brázdí a vláčí svou půdu?L/"Nakloňte ucho a slyšte hlas můj, pozorujte a slyšte řeč mou! .9"Nuže tedy, nežertujte sobě, aby nebyla utažena pouta vaše, neboť slyšel jsem od Pána Boha zástupů, že jest ustanovena zkáza na celou zemi.M-"Neboť jako na hoře Perasim povstane Hospodin, jako v údolí Gabaonském bude se hněvat, aby vykonal své dílo – zvláštní je to dílo – aby učinil své dílo – podivné je to dílo.h,I"Neboť úzké jest lůžko, takže jeden spadne, a plášť krátký nemůže přikrýti dvou.+3"Kdykoliv se povalí, zachvátí vás. Neboť každé jitro povalí se, ve dne v noci, a jen utrpení naučí vás rozuměti tomu, co jste slyšeli.*"Zrušena bude smlouva vaše se smrtí, a dohoda vaše s pekly nebude míti trvalosti; až se povalí jak povodeň metla, pošlape vás.)"váhou učiním právo a měrou bude spravedlnost; krupobití podvrátí útočiště lži, a vody odplaví její ochranu.0(Y"Protož toto praví Pán Bůh: Aj, já kladu na Sionu základný kámen, kámen spolehlivý, úhelný, vzácný, na pevnu ležící; kdo věří, nebude se kolísati;^'5"Řekli jste totiž: „Učinili jsme smlouvu se smrtí, a s pekly jsme se dojednali; až se povalí jak povodeň metla, nepřijde na nás; neboť lež jsme učinili svým útočištěm, a podvodem chráníme se."e&C"Slyšte tedy slovo Hospodinovo, posměvači, kteří panujete nad mým lidem v Jerusalemě!%%" Protož dostane se jim slova Hospodinova: „Rozkaz' a opět ,Rozkaz', ,Rozkaz' a opět ,Rozkaz', ,Počkej' a opět ,Počkej', ,Počkej' a opět ,Počkej', maličko tu, maličko tam," aby cestou naznak padli a rozdrceni byli, aby se zapletli do osidel a polapeni byli. $" jemuž řekl: „To jest můj odpočinek – popřejte odpočinku unavenému, a to jest mé občerstvení," ale nechtěli slyšeti.J# " Ano, rty mumlajícími a řečí cizí mluviti bude k tomu lidu,!";" Neboť „ ,Rozkaz ' a opět ,Rozkaz', ,Rozkaz' a opět ,Rozkaz', ,Počkej' a opět ,Počkej', ,Počkej' a opět ,Počkej', maličko tu, maličko tam."l!Q" Koho chce učit moudrosti a komu vykládati nauku svou? Odstavené od mléka, odtržené od prsů?] 3"Ano, všecky stoly jejich plny jsou vývratků, není místa, kde by nebyl neřád.N"Ale i tito pro víno jsou bez rozumu a pro lihovinu se potácejí: kněz i prorok jsou bez rozumu pro lihovinu, přemoženi vínem, potácejí se v lihovině, nerozumějí vidci, neumějí soudit.nU"duchem práva bude tomu, jenž u soudu zasedá, a silou těm, kteří zanesou válku až ku branám.c?"V ten den bude Hospodin zástupů slavnou korunou a věncem plesání zbytku svého lidu;J "Květině oprchávající chlubné ozdoby jejich na vrcholu tučného údolí bude jako ranému fíku před [podzimním] dozráním: jak jej kdo uvidí, hned jej slupne, jak jej do ruky vezme.F"Nohama pošlapána bude pyšná koruna opilců efraimských.+O"Ejhle, silný a mocný (přichází) Pán, jako prudké krupobití, jako ničivý vichor, jako příval dravých spoust vodních, rozlitých po zemi široširé.  ;"Běda pyšné koruně opilců efraimských, a oprchávající květině jejich chlubné ozdoby, na vrcholu tučného údolí vínem se potácejících!!;" V ten den troubeno bude velikou polnicí, i přijdou ztracení z Assyrie a vyhnaní do Egypta, aby se klaněli Hospodinu na svaté hoře v Jerusalemě.'" V ten den Hospodin bude klepati (klasy) od řečiště Eufratu až k Potoku egyptskému; a vy, synové Israelovi, po jednom budete sbíráni.>u" Uschlé větvičky budou ulamovány; přijdou ženy a užijí jich na palivo; jeť to národ bez moudrosti, proto nesmiluje se nad ním tvůrce jeho, stvořitel jeho mu neodpustí.6e" Neboť město hrazené (kdys) zpuštěno bude, krásné (kdysi) opuštěno a zanecháno bude jak poušť; tam se pásti bude a odpočívati tele, a ožírati výšiny jeho.uc" Proto tím bude odpuštěna nepravost domu Jakobovu, a to bude všecek užitek zahlazení hříchu jeho: že ze všech kamenů oltářních nadělá kamení na prach zetřeného; že nebudou již státi háje ani modlářské svatyně.ve"Mírně, třebaže zavrženého, souditi jej budeš; uvážils to ve svém roztrpčeném duchu v den hněvu.W'"Nebil ho jako ty, kteří ho bili, nezabil ho, jako ty, kteří ho zabíjeli.ta"Přijde čas, kdy bude Jakob zapouštět kořeny, pokvete a poroste Israel, a naplní povrch země ovocem.]3"Či spíše bude se držeti mé síly, učiní mír se mnou, mír učiní se mnou?"{o"Hněvu při mně není. Kdo mě trním a bodláčím ozbrojí, abych proti ní vytáhl, a všecko na ní spálil?"„Já Hospodin jsem její strážce, každou chvilku ji zavlažuji; aby nikdo nic nepodnikl proti ní, ve dne v noci ostříhám" ji.8 k"V ten den bude vinice ušlechtilá opěvována:?  y"V ten den trestati bude Hospodin svým tvrdým, velikým a silným mečem Leviatana, hada sochorovitého, Leviatana, hada stáčivého, a zabije velikána, který přebývá v moři.4 a"Neboť ejhle, Hospodin vyjde ze svého bydliště, aby potrestal nepravost obyvatelů země na nich; i odkryje země svou krev a nebude již přikrývat zabitých svých.  "Nuže, můj lide, vejdi do svých kobek, zavři dveře za sebou, skryj se maličko, na chvilku, dokud nepřejde rozhořčení.6 e"Žíti budou tvoji mrtví, moji zabití zase vstanou. Probudíte se a jásejte, kteří bydlíte v prachu! Jeť rosou světla tvá rosa, a zemi mrtvých uvrhneš do zkázy. "Počali jsme a jako ku porodu jsme pracovali, a porodili jsme vítr; spásu jsme zemi nepřinesli, proto nepadli obyvatelé země.  "Jako žena těhotná, když se blíží ku porodu, svíjí se a v bolestech křičí, tak bylo nám, ó Hospodine, před tebou.\1"Hospodine, v úzkosti hledali tebe, tíseň, v níž stenali, byla jim poučením.pY"Odpustils národu, Hospodine, odpustils národu; proslavil ses; rozšířil jsi všecky hranice země.|q"Mrtví nejsou živi, zemřelí nevstávají; proto jsi zakročil a potřels je, zahladils všecku památku jejich.r]" Hospodine, Bože náš, páni nám vládli neznalí tebe, toliko skrze tebe vzpomínáme na jméno tvé.X)" Hospodine, udělíš nám pokoj, neboť všecky skutky naše učinil jsi nám. " Hospodine, pozdvižena je tvá ruka; oni (to) nevidí: s úžasem vidí horlivost lidu. Oheň na tvé nepřátele kéž je pohltí!" Dostane-li se smilování bezbožnému, nenaučí se spravedlnosti, v zemi svatých páchá bezpráví a nedbá velebnosti Hospodinovy.&E" Toužebně prahnu po tobě v noci, a s vroucností duše i srdce tě hledám. Když činíš soudy své na světě, učí se spravedlnosti obyvatelé země.q~["Na stezce tvých soudů, Hospodine, čekáme na tě, jméno tvé slaviti jest naše dychtivá žádost.W}'"Stezka spravedlivého jest rovná, rovná jest cesta spravedlivého k chůzi.<|s"Šlape po něm noha, nohy chudého, kroky nuzných. {"Neboť on sklonil ty, kteří sídlili na výšinách, město vyvýšené snížil; snížil je až k zemi, strhl je až do prachu.hzI"Doufejte v Hospodina na věky věčné, v Hospodina, Boha silného, po všecky budoucí časy.Zy-"Starý blud pominul, zachováš (nám) pokoj; pokoj, neboť doufali jsme v tebe!Ux#"Otevřte brány, ať vejde národ spravedlivý, jenž zachovává věrnost. w "V ten den zpívána bude v Judsku tato píseň: Sion, pevné naše město! Jest spásou, Spasitel jest v něm zeď i předezdí.gvG" Opevnění tvých vysokých zdí se sřítí, sníženy, strženy budou k zemi až do prachu.u" A roztáhne-li (Moab) ruce své pod ním jako je roztahuje plavec ku plování, poníží (Bůh) slávu i nárazy rukou jeho.t+" Vždyť spočívá ruka Hospodinova na této hoře, a rozmlácen jest Moab na svém místě jako bývá sláma drcena pod mlátícím vozidlem.:sm" V ten den (každý) řekne: „Ejhle, tento jest Bůh náš, doufali jsme v něho, i vysvobodil nás; on jest Hospodin, v něhož jsme doufali, plesejme vesele ze spásy jeho!"r+"Zničí smrt na věčné časy, setře Pán Bůh slzu se všech tváří, a potupu lidu svého odejme s celého světa, neb Hospodin to pravil.wqg"A zničí na této hoře roušku, která halí všecky lidi, přikrývku, která přikrývá všecky národy.p'"Hospodin zástupů učiní všechněm národům na této hoře hody s tuky, s výborným vínem, s tuky výživnými, s vínem učištěným.o"Jako vedro za sucha tlumíš hluk zpupných, a jako za horka pod pražícím oblakem kážeš usychat dorostu násilníků.=ns"Neboť byl jsi silou chudému, silou nuznému v soužení jeho; útočištěm před vichrem, stínem před vedrem. Zvůle totiž násilníků jest jako vichor, který pere do zdi.Tm!"Proto tě chválí národ silný, město národů ukrutných bojí se tě.#l?"Vždyť jsi obrátil město v hromadu rumu, město opevněné v zříceninu, paláce zpupných, aby nebyly městem, na věky aby nebylo znova vystavěno.k +"Hospodine, Bůh můj jsi ty, velebím tě a děkuji jménu tvému; neboť divné věci jsi vykonal: záměry odvěké, pravdivé a spolehlivé.j5"A zardí se měsíc, a zahanbí se slunce, až bude kralovat Hospodin zástupů na hoře Sion, až v Jerusalemě před staršími svými se oslaví.iy"Svázáni budou do jednoho snopku, do jámy; tam budou zavřeni, žalářováni, po mnohých dnech budou navštíveni.khO"V ten den navštíví Hospodin vojsko nebeské na výsosti, i krále země, co jich na zemi jest.3g_"bude se kolísat a houpat, viklat a motat se bude země jak opilý, bude se kolíbati jak budka na jednu noc, nepravost její zatíží ji, že padne, a již nepovstane.Bf"Popraská, popuká země, rozstoupí a rozpadne se země,1e["Kdo před hrůzou uteče, upadne do jámy; a kdo se Vyprostí z jámy, lapen bude osidlem; neboť průduchy nebeské jsou otevřeny a základy země budou se třásti.Ed"Hrůza a jáma a osidlo na tebe (čeká), obyvateli země!"Ic "Od končin země slyšíme chvály: „Sláva Spravedlivému!" I řekl jsem: „Co to vidím? Co to vidím!? Běda mně! Zločinci páchají zločiny, zločinci bezbožně páchají zločiny.qb["„Protož na Východě oslavujte Hospodina, na mořských ostrovech jméno Hospodina, Israelova Boha!"Wa'"Ti počnou nahlas zpívati chválu, až se oslaví Hospodin, zajásá Západ:6`e" Ano, tak bude prostřed země, prostřed národů; jako kdyby málo oliv, které pozůstaly, setřeseno bylo se stromu, nebo (jako málo) hroznů po skončeném vinobraní.M_" Zbyla ve městě (jen) zpoušť, a zkáza v ssutiny obrací brány.e^C" Nářek je pro víno na ulicích, minulo všecko veselí, odstěhována jest rozkoš země.d]A" Zbořeno jest město pustoty, zavřen jest každý dům, nikdo do něho nemůže vstoupit.d\A" umlkla líbezná citara; nepijí vína s písní, hořká jest lihovina tomu, kdo ji pije.?[y"Přestala radost bubnů, utichl křik veselících se,qZ["Plno nářku jest vinobraní, chřadne vinný kmen, vzdychají všickni, kteří se srdečně veselili.Y'"Proto kletba sžírá zemi, obyvatelstvo její za hříchy pyká, proto blázní se ti, kteří ji vzdělávají a zbývá lidí velmi málo.X"Jeť země poskvrněna od jejích obyvatelů, ježto přestupujíce zákony, zvracejíce právo, porušili věčnou smlouvu.PW"Kvílí a vadne země, chřadne; vadne svět, chřadne nebe nad lidmi.fVE"Skrz na skrz bude země zpustošena a o všecko oloupena, neboť Hospodin mluvil tato slova.gUG"Jako lidu, jest i kněžím, jako služebníkům, tak i pánům, jako služebným, tak i paním, jako kupujícím, tak i prodávajícím, jako půjčujícím, tak i vypůjčujícím, jako věřitelům, tak i dlužníkům.tT c"Ejhle, Hospodin činí zemi prázdnou a pustou; převrací tvářnost její, rozptyluje její obyvatelstvo.aS;"Zisky a výdělky jeho budou zasvěceny Hospodinu; nebudou schovávány ni ukládány, ježto těm, kteří před Hospodinem sídlí, dostane se zisků jeho, aby jedli do syta a odívali se do šatů nezvetšelých.5Rc"Po sedmdesáti letech totiž navštíví Hospodin Tyr, a přivede jej zase k výdělkům jeho; a zase bude obchodovati se všemi říšemi světa, co jich na světě jest. Q "Vezmi citaru, procházej město, nevěstko, na kterou zapomněli! Pěkně hřej, zpívej opět a zase, aby si na tě vzpomněli!P1"V ten den v zapomenutí budeš, ó Tyre, sedmdesát roků, roků to jednoho krále; po sedmdesáti pak rocích bude Tyru dle písně o nevěstce :DO"Kvilte, mořské lodi, neboť zpuštěna je pevnost vaše!+NO" Ejhle, země Chaldejských– nebylo prve takového národa, Assur dal jí podklad – do zajetí vedou jeho junáky, boří domy jeho, učinili z něho ssutinu.M-" A řekl: „Nebudeš již se veselit, znásilněná panno, sidonská dcero; nuže, přeplav se do Kethimu; ani tam ti nebude pokoje (dopřáno).vLe" Ruku svou na moře vztáhl, otřásl říšemi, Hospodin dal rozkaz, aby zničeny byly pevnosti chanaanské.JK " Zaplav svou zemi jako řeka, mořská dcero, nemáš již pásu!nJU" Hospodin zástupů to ustanovil, aby strhl pýchu vší slávy, a zahanbil všecky velikány světa.yIk"Kdo to stanovil proti Tyru, kdysi korunovanému, jehož kupci byli knížaty, jehož obchodníci světoznámí?H"Zdali to není vaše (město), jež odedávna se chlubívalo svou starobylostí? Jeho nohy je vodívaly, aby daleko putovalo.;Gq"Prchejte za moře, kvilte, obyvatelé přímoří!SF"Až přijde zpráva o tom do Egypta, kvíleti budou, až uslyší o Tyru./EW"Zastyď se, Sione, pravíť moře, praví skála mořská: „Nepracovala jsem ku porodu, a neporodila jsem; nevychovala jsem jinochů, a nevypěstovala jsem panen." D "Na vodách mnohých býval jeho zisk: plodiny nilské, žeň (toho) poříčí; to (přímoří) tržištěm národů se stalo.xCi"Oněměli obyvatelé přímoří; kupců sidonských, kteří se plavívali přes moře, bývalo na něm plno.-B U"Zatížení Tyru. Kvilte, lodi mořské; vždyť je zpuštěn domov (váš) odkud (jste) obyčejně přicházely! (Na cestě) ze země Kethim bylo jim to oznámeno.LA"V ten den – praví Hospodin zástupů – odňat bude kolík, který vbit byl na pevném místě, zlámán bude, a spadne, i veta bude po všem, co na něm bylo viselo, neboť Hospodin mluvil. @9"Na něm bude viset všecka sláva domu otce jeho, nářadí všelijakých tvarů, každá maličkost, od číší až do všech nástrojů hudebních.`?9"A vetknu jej jako kolík na pevném místě, i bude slavným trůnem domu otce svého.> "Položím klíč domu Davidova na jeho rámě, otevře-li, nikdo nebude moci zavřít, zavře-li, nikdo nebude moci otevřít.='"obleku jej v tvou řízu, a pasem tvým opáši ho; moc tvou odevzdám do ruky jeho, i bude otcem obyvatelstvu jerusalemskému a Judovu domu.M<"V ten den povolám služebníka svého Eliakima, syna Helkiášova,I; "Vyženu tě z postavení tvého, z úřadu tvého tě sesadím.*:M"Ovine tě důkladně soužením, a jako míčem vrhne tebou do země široké a dlouhé; tam zemřeš a tam bude vůz tvůj nádherný, hanbo domu svého pána!d9A"Aj, Hospodin dá tě odnésti, jako odnesen bývá kohout, a jako oděv tak tě odstraní. 8"„Co ty tu(máš) aneb kým jsi ty zde, žes vytesal sobě hrob zde, vytesals vysoko pečlivě pomník, ve skále stánek sobě?"{7o"Takto mluví Pán, Bůh zástupů: Nuže, jdi k tomu, jenž bydlí ve stánku, k Sobnovi, správci domu a rci mu:"6="I zjevil se mi v uších hlas Hospodina zástupů: „Jistě že nebude vám odpuštěna tato nepravost, dokud nezemřete," praví Pán, Bůh zástupů. 5 " A aj, radost a veselí! Zabíjejí telata, a bijí berany, jedí maso a pijí víno: „Jezme a pijme, vždyť zítra zemřeme!"v4e" A Pán Bůh zástupů volá ten den ku pláči a nářku, abyste si činili lysiny a opásali se žínicemi.(3I" A děláte nádržku mezi oběma zdmi pro vodu starého rybníka, ale nevzhlédáte k tomu, který to učinil, nevidíte toho, který to dávno byl ustanovil.O2" sčítáte domy jerusalemské, a boříte je, abyste opevnili hradby.m1S" shledáváš, že jest mnoho trhlin v městě Davidově, shromažďujete vody dolejšího rybníka,k0O"Odstraněn jest Judovi závoj, a oči tvé jsou upřeny v ten den na zbrojnici v „domě háje",X/)"Překrásná údolí tvá plna jsou vozů a jezdci položili se proti bráně.K."I Elam vzal toulec a válečný vůz, štít pak obnažil stěnu.*-M"Neboť (přichází) od Pána, Boha zástupů, na údolí vidění den zabíjení, a deptání a pláčů, (den) vyšetřující zeď, a plný křiku nad horou.,y"Proto pravím: „Odstupte ode mne, hořce budu plakat; neusilujte, abyste mne potěšili nad zpuštěním lidu mého.+"Všecka tvá knížata prchají vesměs, prchají daleko, nebo tvrdě jsou poutána; všichni, kteří byli jati, jsou vesměs svázáni.z*m"Město plné křiku, lidnaté, město (kdysi) plesající! Zbití tvoji nejsou zbiti mečem, aniž padli v boji.h) K"Zatížení údolí vidění. Co je také tobě, že i tvůj všecek lid vystoupil na střechy?q(["Zbytek pak z počtu hrdinných střelců kedarských bude malý." Ano, Hospodin, Bůh Israelův mluvil.y'k"Neboť toto praví mi Pán: „Ještě jeden rok, jako rok žoldnéřův, a odňata bude všecka sláva Kedaru.o&W"Neboť před mečem utekli, před mečem broušeným, před lukem nataženým, před těžkým bojem.{%o"Vyjděte vstříc s vodou žíznivému, vy, kteří sídlíte v zemi Tema; vstříc vyjděte s chleby uprchlíku.J$ " Zatížení Arabie. V křoví u večer spěte karavany z Dedanu!g#G" Strážný řekl: „Přichází jitro i noc; chcete-li se ptáti, ptejte se, přijďte zas!""" Zatížení Edomu. Ze Seiru volali na mne: „Strážný, mnoho-li zbývá ještě z noci? Strážný, mnoho-li zbývá ještě z noci?"~!u" Lide můj, rozmlácený, rozbitý! Co jsem slyšel od Hospodina zástupů, od Boha Israelova, (to) jsem oznámil ti. %" Aj, přichází zástup mužstva, koně dva a dva; ozývá se hlas a dí: „Padl, padl Babylon, a všecky jeho modly jsou rozbity na zemi!"$A"ať pilně pozoruje napjatým zrakem a zavolá jako lev!" Na stráži Páně já jsem, stojím tu ustavičně za dne, na své stráži stojím celé noci.Q"Uvidí-li zástup koní, dva a dva, zástup oslů a zástup velbloudů:b="Neboť toto mi řekl Pán: „Jdi a postav strážného, a cokoliv uzří, ať ohlásí!iK"„Prostřete stůl! Postavte stráž!" Jedí a pijí. „Vstaňte, knížata, uchopte štít!"Y+"Ochablo mi srdce, tma mě přestrašila; můj milý Babylon stal se mi hrůzou.-S"Proto jsou kyčle mé plné křečí, úzkost mne jímá, jak úzkost ženy před porodem; padl jsem, když jsem to slyšel, zdrcen jsem byl, když jsem to viděl.7"Vidění tvrdého dostalo se mně: „Lupič loupí a zhoubce hubí . . . Vzhůru, Elame! Obléhej Mede! Všemu úpění jejich učiním konec . . ."y m"Zatížení pláně mořské. Jako táhnou od jihu větrné smrště, tak jde (to) z pouště, ze země hrozné.Q"A řeknou obyvatelé tohoto pomoří v ten den: „Ejhle, tito byli nadějí naší, k nim utíkali jsme se o pomoc, aby nás vysvobodili, před králem assyrským! Kterak bychom mohli uniknouti my?"nU"I zděsí se a hanbiti se budou nad Etiopií, ve kterou doufali, a nad Egyptem, kterým se honosili."="tak požene král assyrský zajaté Epypťany a odvedené Kušany, mladé i staré, bez svrchního roucha a bosé, s obnaženými zadky na hanbu Egypta.5"Tu řekl Hospodin: „Jako chodí služebník můj Isajáš bez svrchního roucha a bosý (již) tři roky jako znamení a náznak Egyptu a Etiopii:D"toho času mluvil Hospodin skrze Isaiáše, syna Amosova, takto: „Nuže, odvaž si žínici od beder a zuj si střevíce s nohou." I učinil tak a chodil bez svrchního roucha a bosý.~ w"Toho roku, kdy přišel tartan do Azotu – když poslal jej Sargon, král assyrský, aby oblehl Azot a dobyl ho – !;"které požehná Hospodin, zástupů těmito slovy: „Požehnán buď lid můj, Egypťané; dílo rukou mých, Assyřané; a dědictví mé Israel.”b="V ten den bude Israel s Egypťany a s Assyřany třetím, požehnáním prostřed země,"V ten den bude cesta z Egypta do Assyrie, i budou choditi Assyřané do Egypta a Egypťané do Assyrie, a společnou bohoslužbu konati.  "Ano, Hospodin bude bíti Egypt ranou, kterou je vyléčí, i obrátí se k Hospodinu, který se usmíří na ně a uzdraví je.( I"Tím se ukáže Hospodin Egypťanům, Egypťané pak poznají Hospodina v ten den, ctíti jej budou obětmi a dary, činiti budou sliby Hospodinu a plniti je.A {"Bude to na znamení a na svědectví Hospodinu zástupů v Egyptě. Když budou volati k Hospodinu pro utlačovatele, pošle jim vysvoboditele; ten bude bojovati (za ně) a spasí je.g G"V ten den bude oltář Hospodinův prostřed Egypta a památník Hospodinův na pomezí jeho.. U"V ten den bude v Egyptě patero měst, mluvících řečí chananejskou, a přisahajících skrze Hospodina zástupů; „Město slunce" bude jedno (z nich) slouti.! ;"I bude Judsko Egypťanům na postrach; každý, kdo si na ně vzpomene, děsiti se bude úradku Hospodina zástupů, na kterém se ustanovil proti nim.!"V ten den budou Egypťané jako ženy, ustrnou a báti se budou před napřažením ruky Hospodina zástupů, kterou on napřáhne na ně.`9"Egypt se nevzmůže na dílo, jež by učinila hlava nebo pata, poddaný nebo vladař."Hospodin vlil do nich ducha závrativého, i uvádějí v potácení Egypt ve všem co činí, jako se potácí opilý a zvracející.}" Zbláznila se knížata Taniská, zchabla knížata Memfiská, matou Egypt ti, kdož jsou úhelným kamenem kmenů jeho.uc" Kde jsou nyní mudrci tvoji? Nechať oznámí tobě a ukáží, co zamýšlí Hospodin zástupů s Egyptem./W" Zbláznila se knížata Taniská, moudří rádcové faraonovi radí hloupě. Kterak můžete říkati faraonovi: „Syn mudrců jsem já, syn králů starobylých?"T!" Zmizí všecko závodění, všichni, kdož dělali zátoky k lovení ryb.dA" Rdíti se budou ti, kteří zdělávají len, kteří jej vochlují a tkají tenké věci.  "Truchliti budou rybáři, kvíliti všichni, kdož házejí do řeky udici, a kteří rozstírají na vody síť, zmalomyslní.r]"Obnaženo bude dno proudu od pramene, a všecko osení kdysi zvlažované uschne, zvadne, vezme za své._~7"Vyhynou koryta vodní, opadnou a vyschnou proudy průplavů. Sítí a rokytí zvadne.=}u"„Vymizí voda z veletoku, řeka vyschne v poušť.}|s"Vydám Egypťany na pospas ukrutným pánům, a král přísný panovat bude nad nimi," praví Pán Bůh zástupů.{#"Zdrcen bude duch Egypťanů v útrobách jejich, rozvahu jejich zmatu, i budou se tázat svých model, kouzelníků, věštcův a hadačů.&zE"„Popudím Egypťana proti Egypťanu, že bude bojovati bratr proti bratru, přítel proti příteli, město proti městu, království proti království..y W"Zatížení Egypta. Ejhle, Hospodin jede na lehkém oblaku, a přichází do Egypta. Modly egyptské třesou se před ním, a srdce chabne, v útrobách Egypťanům.x%"Tehdy přinášeny budou dary Hospodinu zástupů od národa vysoké postavy a lesklé pleti, od lidu hrozného, za nímž není jiného, od národa svalnatého a vše pošlapávajícího, jehož zemi řeky brázdí, na místo jména Hospodina zástupů, na horu Sion.)wK"Zanecháni budou vesměs ptákům z hor a zvířatům polním; i bude na nich přes celé léto ptactvo, a všeliká zvěř polní zůstane na nich přes zimu.:vm"Neboť přede žní, až bude po všem květu, až nezralý hrozen počne dozrávati: podřezány budou ratolístky jeho kosíři, a co zůstane, . odřezáno a vyvrženo bude.u#"Neboť toto praví Hospodin ke mně: „Klidně budu pozorovati na svém místě jako jasné polední světlo a jako rosný oblak ve žni." t"Všichni obyvatelé světa, kteří na zemi přebýváte, až bude vyzdviženo znamení na horách, hleďte, a zvuk trubky slyšte!s'"která posílá po Nilu posly, na loďkách z papyrového rokytí po vodě. . . Jděte, rychlí, poslové, k národu vysoké postavy a lesklé pleti, k lidu hroznému, za nímž není jiného, k národu svalnatému, vše pošlapávajícímu, jehož zemi řeky brázdí.Pr "Hoj, země šelestících křídel, která jest za řekami etiopskými,zqm"Večer jsou zaraženi a ráno jest po nich veta – to jest úděl našich hubitelů, toť los našich lupičů.@py" Hučí národové jako hukot vod vzdutých. Ale (Pán) je okřikuje, i rozprchají se daleko, a jsou hnáni jako pleva na horách od větru, a jako kotouček (rostlinný) od vichoru.uoc" Hoj, hukot národů mnohých! Hučí jako hučící moře; a šumot zástupů, šumí jako spousty vodstva.n3" (již) v den zasazení je to réva planá: ráno kvésti bude, co jsi nasázel, (ale) nebude co sbírat v den vinobraní, a boleti to bude těžce.8mi" protože jsi zapomněl na Boha, spasitele svého, na silného pomocníka svého nepamatovals. Proto jen zakládej spolehlivé štěpnice, a vysázej je odnoži cizokrajnými,|lq" Tehdy budou tvá pevná města opuštěna jako pluhy a osení, která opuštěna byla před Israelity a zpustneš,k)"nebudou se kloniti k oltářům, které učinily ruce jejich, aniž budou hleděti k tomu, co udělaly prsty jejich, k hájům a ke svatyním.gjG"Tehdy nakloní se lidé k tvůrci svému, a oči jejich ke Svatému Israelovu patřiti budou;Qi"Zbudou v něm jakési paběrky, jako když bývá oliva oklepávána: dvě nebo tři olivky na vrchu větve, nebo čtyři až pět na vrcholcích jejích plodivých," praví Hospodin, Bůh Israelův.(hI"Bude jako když ve žni žnoucí shrne stojící (stébla), a když rámě jeho (jim) klasy uřezává; bude jako když někdo hledá klasů v údolí Rafaim.Pg"„Tehdy ztenčena bude sláva Jakobova, a tučnost jeho těla zvadne.f}"Zanikne opora Efraimova, království Damašku; ostatek Syrie zahyne jako sláva Israelitů," praví Hospodin zástupů.deA"Města Aroer budou ponechána stádům, budou tam odpočívat a nebude, kdo by je plašil.sd a"Zatížení Damašku. „Ejhle, Damašek přestane býti městem, bude jak hromada kamení v zbořeništi.Jc "Nyní pak mluví Hospodin toto: Ve třech letech, jako v letech žoldnéřových, vzata bude sláva Moabovi, ač má všeho lidu velmi mnoho, a co mu zůstane, bude málo, poskrovnu, ne mnoho!@b{" To je to slovo, které mluvil Hospodin kdysi k Moabovi.aw" Moab dostavuje se na své výšiny a namáhá se, vchází do svých svatyní, aby se modlil, ale ničeho nedosahuje.f`E" Proto nitro mé zvučí (soucitem) s Moabem jako citara, a útroby mé s Kir-Charesetem. . .$_A" Zmizelo veselí a plesání ze zahrad, na vinicích není radostného křiku, vína v lisu nešlape, kdo tak činíval, výskot šlapajícím jsem odňal.C^" Proto pláči s Jazerskými pro vinici Sabamskou; napájím slzami svými tebe, Hesebone a Eleale; neboť do tvého vinobraní a do žně tvé vpadl výskot šlapajících (nepřátel).@]y"Jsoutě pole kolem Hesebonu zpustlá, páni národů vysekali vinici Sabamskou, jejíž ratolesti šly až do Jazeru, zabloudily na poušt, výhonky její se rozbíhaly až za moře.\y"Protož Moab Moabovi naříká, všichni naříkají; pro hrozinkové pečivo Kir-Charesetu vzdychají zdrceni jsouce.~[u"Slyšeli jsme o pýše Moabově, že pyšný jest velmi; jeho pýcha, hrdost a zpupnost větší jest než jeho moc.%ZC"a postaven bude milostivě trůn. A na něm seděti bude ustavičně ve stánku Davidově soudce, jenž hledá spravedlnost a rychle podle práva oplácí.0YY"Kéž smějí u tebe bydliti moji vyhnanci; Moabanům buď skrýší před zhoubcem!" Neboť přestane pustošení, skončí se bída, zahyne ten, který zemi deptal, X "„Poraď (nám), buď rozhodčím, učiň, by stín tvůj o polednách byl jako noc; skryj uprchlíky, a poběhlých nezrazuj!vWe"– Jako ptáče na útěku, jako mláďata z hnízda vyplašená jest obyvatelstvo moabské u brodu Arnonu.TV #"Pošlete berany pro zeměpána z Petry pouští na horu obyvatelstva Sionu:U" Ano, vody Dibonu plny jsou krve; ano, Dimonu přidám trestu; lva na ty, kdo z Moabských se zachrání, i na ty, kteří v zemi zbudou!uTc"Ano, křik obchází hranice Moabska, až do Gallimu (jde) kvílení jeho, až ke studni Elim jeho nářek.TS!"Podle velkosti zločinu jsou navštíveni; k potoku Vrbovému jsou hnáni.wRg"Ano, vody Nemrim v poušť jsou obráceny, ano, tráva zvadla, co klíčilo, zhynulo, všecka zeleň zanikla.?Qw"Srdce mé pro Moabsko pláče; obrana jeho jest již v Segoru, v Eglath-Šelíšíja; ano, s pláčem jdou nahoru cestou k Luitu, a na cestě k Oronaim zdvíhá se křik pro zkázu. P"Křičí Hesebon a Eleale, až do Jasy slyšet hlas jejich; proto naříkají rekové moabští, Moabsko naříká z hloubi duše.|Oq"Na veřejných cestách chodí v pytlovině, na střechách i na ulicích všecko naříká, rozplývá se slzami.N'"Dibonští vystupují na výšiny, aby kvíleli! V Nebu a v Madabě kvílí Moabané; na každé hlavě lysina, a každá brada jest oholena.M "Zatížení Moabska. Ano, za noc jest Ar Moab zpuštěno, jest po něm veta; ano, za noc jest Kir-Moab zpuštěno, jest po něm veta!L" A jaké odpovědi se dostane pohanským poslům? „Hospodin založil Sion a v něm budou míti ochranu chudí jeho lidu."K%"Běduj, bráno, křič, ó město; poraženo jest všecko Filištínsko; neboť od severu přichází dým, a nikdo neutíká od své čety. +~n}}}*||{{ zByxxwHvvuYtss,rr\qqNpoonn:mmwlkkljjgiiChhg)fteedkccbga``__^j]]!\q\,[ZZ YgXWWVV?UUTT+SS\RRQQPP)OOnNNPMMM)LL`KK JIII#HHIGG]GFFJEE:D[CCCB\Al@@*??>m==\<<@;;::F99887r665y5 4k4&33R22"1~10J/..{--|,++A**)_(~( '&&%$$##""N!!  K.^(<$]?mZI BqrwAfE"&I řekl Ezechiáš: „Jaké znamení bude, že budu moci jíti nahoru do domu Hospodinova?"dA"&I přikázal Isajáš, aby vzali hrudu fíků a přiložili ji na ránu, aby uzdraven byl.gG"&Pán mi dá zdraví, i budeme písně své zpívat všecky dny života svého v domě Páně._ 7"&Živý, živý, ten tě ctí, jakož i já dnes; otec synům tvou věrnost vypravuje.p Y"&Neb tě podsvětí neslaví, aniž smrt chválí tě; kdož padají v hrob, na tvou milost nečekají. -"&Ejhle, ve zdraví změní se hořkost má přehořká! Tys tedy vytrhl duši mou z propasti zhouby, zahodils za svá záda všecky mé hříchy.m S"&Proto-li, Pane, má člověk žít, k tomu-li život můj? Chceš-li trestati mě, zase mě obživ!s _"&Co říci? A co mi odpoví, když to sám učinil? Všecka svá léta mu vzpomenu v hořkosti duše své."&Jak mládě vlaštovčí cvrlikám, vrkám jak holub. Zrak mi mdlí zdvíháním, Pane, jsem znásilněn, zastaň se mne!"& Dnes, v noci konec mi učiní; doufat smím do rána. Jako lev tak drtí všecky mé kosti. [Dnes, v noci konec mi učiní.]xi"& Věk můj mi svinují, stěhují jako stan kočovný. Život jak tkadlec mám navíjet, – řežou mi osnovu.lQ"& Řekl jsem: Nemám zřít Pána Boha v zemi živých? Nemám vídat již člověka v sídle ticha?kO"& Řekl jsem: Prostřed života svého mám jíti? U bran věčnosti postrádat ostatku let svých?^5"& Zápisek Ezechiáše, krále judského, když byl stonal a ozdravěl po nemoci své.T!"&Aj, já navrátím stín po čárkách, po kterých sešel na slunečných hodinách Achazových, zpátkem o deset čárek." I navrátilo se slunce o deset čárek po stupních, po kterých bylo sešlo.dA"&Toto pak budeš míti znamení od Hospodina, že učiní Hospodin věc tuto, kterou řekl:Z-"&a z ruky krále assyrského vysvobodím tebe i toto město, a budu je chrániti.:m"&„Jdi a rci Ezechiášovi: Toto praví Hospodin, Bůh Davida, otce tvého: Slyšel jsem modlitbu tvou, a viděl jsem slzy tvé; hle, já přidám ke dnům tvým patnácte let;.~W"&I oslovil Hospodin Isajáše a řekl:A}{"&„Prosím, Hospodine, rozpomeň se přece, že jsem chodil před tebou věrně a se srdcem celým, a co je libé před tebou, že jsem činil!" A plakal Ezechiáš pláčem velikým.X|)"&Ezechiáš však obrátil tvář svou ke stěně a modlil se k Hospodinu řka:O{ "&V těch dnech roznemohl se Ezechiáš až k smrti; i přišel k němu prorok Isajáš, syn Amosův, a řekl mu: „Toto praví Hospodin Bůh: Pořiď o svém domě, neboť zemřeš a nebudeš živ."Mz"%&Když pak (jednou) klaněl se ve chrámě Nesrochově bohu svému, Adramelech a Sarasar, synové jeho zabili ho mečem, a utekli do Armenie. I stal se králem Ásarhaddon; syn jeho, místo něho.Xy)"%%I odtrhl, odešel, vrátil se Senaeherib, král assyrský, a zůstal v Ninive.x"%$Tedy vyšel anděl Hospodinův a porazil v ležení assyrském sto osmdesát pět tisíců. Když ráno vstali, viděli samé mrtvoly.Uw#"%#Záchranným štítem jsem tomuto městu pro mne a pro mého sluhu Davida."av;"%"Cestou, kterou přišel, se vrátí, avšak do města tohoto nevejde– [dí Hospodin]."u="%!Pročež toto praví Hospodin o králi assyrském: „Nevejde do města tohoto, nevstřelí do něho šípu, štít ho neobklíčí, násep ho neobepne!ftE"% Vyjdoutě z Jerusalema zbytky, zachránění s hory Sion; horlivost Pána vojsk to učiní."Ms"%Co zbude z Judova lidu, zapustí kořen dolů a plod vydá vzhůru.=rs"%Tobě pak (Ezechiáši) toto bude znamením Jez letos, co se samo rodí, druhý rok pak požívej jablek; třetí rok však sejte a žněte, štěpujte vinice, jezte z nich plody!Mq"%Když jsi proti mně se vztekal, zpupnost tvá došla mých uší proto vstrčím kroužek do tvých chřípí, udidlo do tvých pysků, a nazpět odvedu tě zase cestou, po které jsi přišel."Yp+"%Jak sedáš, sem tam chodíš, cestu tvou znám i třeštění tvé proti mně.c"# domů se vracet vysvobození od Hospodina, a přijdou na Sion s jásotem. Veselí věčné budou mít v tváři, radosti a veselí dojdou, za své vezme bolest a úpění.v=e"# Lva tam nebude, šelma zlá nevkročí na ni, ani vidět ji tam nebude. Chodit však budou (tam) vykoupení,<7"#Bude tam také stezka, cesta, cestou svatou slouti bude; nepůjde po ní poskvrněný, ta bude vám cestou přímou, ani zpozdilci nezbloudí po ní.;/"#Země vyprahlá jezerem bude, a v žíznivé budou vyvěrat prameny. V peleších, kde prve sídlili šakalové, vzroste zelený rákos a sítí. :"#Tehdy poskočí chromý jak jelen, a rozvázán bude jazyk němých. Neboť na poušti vyprýští se vody, a potoky na pustině.G9"#Tehdy se otevrou oči slepých, i uši hluchých odemknou se.8"#Rcete malomyslným: Vzmužte se a nebojte se! Aj, Bůh váš odvetu konat bude, odplatí, Bůh sám přijde a spasí vás.A7}"#Posilněte ruce skleslé, a kolena klesající utvrďte!06Y"#Bujně pučeti se bude, plesat bude a jásat a výskat, nádhera Libanu bude jí dána, krása Karmelu i Saronu. Oniť uzří slávu Hospodinovu, krásu našeho Boha.U5 %"#Veselit se bude neschůdná pustina, plesat a kvést bude poušť jak lilie. 4 ""On jim sám los vrhl, jeho ruka jim ten úděl vyměřila, až na věky tam domov mít budou, od rodu do rodu budou tam sídlit.Q3""Hledejte pilně v knize Hospodinově, čtěte! (Ani) jedno z nich neschází, jedno druhého nebude pohřešovat; neboť co vychází z mých úst, On přikázal, a jeho duch – ten je shromáždil.2""Tam bude doupě míti ježek, živiti mladé, hrabati kolem, chovati je ve svém stínu; tam se shromáždí luňáci, druh ke druhu. 19""Běsové potkávati se tam budou se strašidly, chlupáči na sebe budou pokřikovat, tam se uloží noční příšera, odpočinutí sobě tam najde.0"" Na domech jejích vzroste trní, kopřivy a bodláčí na hradech jejích, a bude příbytkem šakalů a pastvinou pštrosů.p/Y"" Šlechticů jejích nebude tam, po králi budou toužebně volat, všecka knížata její budou v nic.."" Zabere si ji pelikán a ježek, ibis a krkavec bydliti budou v ní, položena bude na ni míra pustoty a olovnice prázdnoty.-5"" Ani v noci ani ve dne neuhasne, věčně bude vystupovat její dým, od rodu do rodu zpuštěna bude, na věky věkův nebude, kdo by šel přes ni.j,M"" Potoky její budou obráceny ve smolu, prsť její v síru, a půda její bude hořící smolou.W+'""Bude totiž den Hospodinovy odvety, rok odplaty, kdy se dostane Sionu práva.x*i""Padají s nimi zubři, (padají) telata s býky, opojena jest země jejich krví, a půda jejich tukem crčí.0)Y""Meč Hospodinův crčí krví, obalen je tukem, krví beránků a kozlů, krví a tukem beranů, neboť Hospodin koná obět v Bosře, zabíjení veliké v zemi Edom.w(g""Neboť opojil se na nebi meč můj, aj, na Edomskou zemi sestoupí, na národ mou klatbou stižený, k soudu.'1""Roztéká se všecko vojsko nebeské, nebesa se svinují jako kniha, a všecko vojsko jejich oprchává jako oprchává list s révy nebo s fíku.k&O""Padlí jejich jsou povrženi, z mrtvol jejich vzchází puch, hory se rozplývají v krvi jejich.%3""Neboť rozhněván jest Hospodin na všecky národy, roztrpčen jest na všecku válečnou moc jejich; dává je do klatby, vydává je na zabití.$ 3""Přistupte, národové, a slyšte! Kmenové, pozorujte! Nechať poslouchá země i s tím, co ji plní, okruh zemský a vše, co na něm vyrůstá!m#S"!A neřekne žádný občan: „Jsem sláb"; lid, který tam sídlit bude, zproštěn bude hříchu.&"E"!Provazce tvé jsou uvolněny, a nedrží, že nemůžeš na svém stěžni vztýčiti vlajku. Tehdy dělena bude hojná kořist, i kulhaví budou kořistit.v!e"!Neboť Hospodin jest soudce náš, Hospodin zákonodárce náš, Hospodin král náš, onť nás vysvobodí.C "!Neboť tam jen se proslavovat bude Hospodin náš, tam jest místo řek, proudů široko rozložených, nepůjde po nich loď hnaná vesly, aniž popluje po nich velká loď válečná.kO"!Popatř na Sion, město našich svátků! Oči tvé uzří v Jerusalemě bezpečné sídlo, stánek, který nikterak nebude moci přenesen býti. Kolíky jeho nebudou vytaženy na věky, žádný jeho provazec se nepřetrhne.$A"!Národa nestydatého (již) neuvidíš, národa nesrozumitelné řeči, že bys nemohl rozuměti obratnosti jeho jazyka, v němž není žádného smyslu.zm"!Mysl tvá vzpomínati bude časů hrůzy. Kde jest mudřec? Kde vykladač slov zákona? Kde učitel maličkých?S"!Oči tvé uzří krále v lesku jeho, budou patřiti na zemi široširou.}s"!Takový bude přebývati na výsostech, skalní pevnosti jsou jeho hrad; chléb mu bude dáván, voda mu nevyschne.Z-"!Ten, kdo chodí v správnosti a mluví pravdu, kdo pohrdá ziskem z útisku, kdo odmítá jakýkoliv úplatek, kdo si zacpává uši, by neslyšel o vraždě, a své oči zavírá, by neměl záliby ve zlém.6e"!Přestrašeni jsou na Sionu hříšníci, bázeň posedá pokrytce." Kdo z vás bude moci bydliti s ohněm sžírajícím, kdo z vás bude moci bydliti s věčnými žáry?Q"! „Uslyší vzdálení, co jsem učinil, a poznají blízcí mou sílu.^5"! Národové budou jako po spálení popel, jako sebrané trní ohněm spáleni budou.Q"! Počali jste seno, rodíte slámu, váš hněv jako oheň pohltí vás.X)"! „Nyní povstanu," praví Hospodin, „nyní se zdvihnu, nyní se vzchopím."s_"! Kvílí a vadne země, bez naděje za své bere Liban, ze Saronu poušť se stala, opadal Basan i Karmel.q["!Zpustlé jsou ulice, neviděti chodce, zrušena jest smlouva, stržena jsou města, lidé nemají ceny.V%"!Ejhle, kteří to vidí, křičí venku, poslové pokoje hořce naříkají.|q"!Bezpečné časy budeš míti; hojnost blaha, moudrost, vědu a bázeň před Hospodinem – to jest poklad tvůj!dA"!Vznešený jest Hospodin, neb přebývá na výsosti; plní Sion právem a spravedlností.c?"!Sbírati budete kořist jako sbírají kobylky, jako když jimi bývají naplněny jámy. "!Před hlasem anděla národové na útěk se dávají, před tvou vznešeností, jak se zdvihneš, rozprchávají se kmenové. "!Hospodine, buď nám milostiv, neboť v tebe doufáme; buď naším ramenem (každé) jitro, spásou naší v čas tísně!i  M"!Běda tobě, který loupíš, zdaž i ty sám nebudeš oloupen? A který potlačuješ, zdaž i sám nebudeš potlačen? Až budeš s loupením hotov, oloupen budeš; až jsa unaven přestaneš potlačovati, potlačen budeš.e C" blaze vám, kteří sijete při všech vodách, že smíte volnost dáti noze býka i osla!^ 5" Až pak budou kroupy padat při zániku lesa, a město až do prachu bude pokořeno:c ?" Lid můj sídliti bude v líbezném pokoji, ve stánku bezpečnosti a v dokonalém klidu.`9" Účinek spravedlnosti bude pokoj, a ovoce práva bude pokoj a bezpečí až na věky.P" na poušti bude bydliti právo, a spravedlnost v zahradě přebývati.kO" Až bude na nás s výšin vylit duch, bude z pouště zahrada a zahrada za les bude pokládána;" Neboť palác jest opuštěn, hluk města zanikl, makavá tma na věky snáší se na jeskyně, radost divokých oslů pastvisko stád." pro půdu lidu mého – trní a hloží na ní vzchází – tím více pro všecky domy veselosti v městě radostném!F" Bijte se do prsou pro rozkošné kraje, pro vinici úrodnou;mS" Zděste se, lhostejné, znepokojte se, bezstarostné! Svlecte se a rděte se, přepaste svá bedra.yk" Do roka do dne znepokojeny budete, vy bezstarostné, neboť konec bude vinobraní, česání ovoce již nebude.mS" Ženy lhostejné, vstaňte a slyšte hlas můj, dcery bezstarostné, popřejte sluchu mým řečem!eC" Ale šlechetný myslí jen na šlechetné věci, ten při tom, co šlechetno jest, stává.~)" Zbraně podvodníkovy jsou velmi zlé; neboť přemýšlí jen, jak by zničil chudého lživou řečí, i když chuďas právo své dokázal.Q}" Neboť nešlechetný mluví věci nešlechetné, a mysl jeho se zabývá nepravostí, takže jedná pokrytecky, mluví k Hospodinovi lstivě, hladu lačného neukájí a nápoj žíznivému odpírá.e|C" Nebude již slouti nešlechetný šlechetným, aniž podvodník bude nazýván vznešeným.k{O" Mysl ukvapených naučí se rozvažovat, a jazyk blábolících mluviti bude rychle a zřetelně.\z1" Oči vidoucích nebudou zatemněny, a uši slyšících bedlivě budou pozorovati.y" Každý bude jako před větrem ukrytý a uschovaný před bouří, jako potoky vod za sucha, jako stín vysedlé skály na poušti.Yx -" Ejhle, spravedlivě kralovati bude král, a knížata podle práva vlasti budou.w" síla jeho strachem zhyne, a děsiti se budou prchající knížata jeho, řekl Hospodin, jenž oheň má na Sionu a pec v Jerusalemě. v "Assur padne mečem ne člověka, ne meč člověka ho pohltí, a ne před mečem bude prchati; a junáci jeho budou robotníky;{uo"Neboť v ten den zahodí každý své stříbrné a zlaté modly, kterých nadělaly vám ruce vaše ke hříchu.Tt!"Vraťte se k tomu, od něhož tak hluboko jste odpadli, synové Israelovi!s"Jako poletující ptáci tak Hospodin zástupů hájit bude Jerusalema, uhájí a vysvobodí jej, ušetří a zachrání jej.r "Neboť toto řekl mně Hospodin: Jako když lev řve, lvíče naci kořistí, a vyjde na něho mnoho pastýřů, hlasu jejich se nestrachuje, a množství jejich se neděsí: tak sestoupí Hospodin zástupů, aby bojoval na hoře Sion, na pahrbku jejím.3q_"Vždyť jest Egypt člověk a ne Bůh, a jejich koně tělo a ne duch. Hospodin pokyne svou rukou, i svalí se pomocník a padne ten, jemuž pomáhal; oba zahynou spolu. p9"A přece jest i on moudrý; přivede neštěstí a slova svého neodvolá; povstane proti domu zločinců a proti pomoci těch, kdo páší nepravost.Oo "Běda těm, kteří chodí do Egypta o pomoc, kteří skládají naděje v koně, doufají v množství vozů a v počet veliký jezdců, ale nedůvěřují Svatému Israelovu, Hospodina nehledají.?nw"!Neboť dávno již jest připraveno Tofet, od krále jest připraveno, hluboké a široké. Potrava jeho – hojnost ohně a dříví; dech Hospodinův jako proud síry je zapaluje.m" Údery holí budou dobře namířeny; budou dopadati na něho za zvuků bubnů a citar, v bojích obrovských porazí ho.Al}"Hlasu Hospodinova zděsí se Assur (jako) holí jsa bit.+kO"Hospodin dá slyšet velebný svůj hlas, a hrůzu ramene svého ukáže hrozivým hněvem, plamenem ohně sžírajícího, až bude bíti vichrem a krupobitím.:jm"Písně budete zpívat jako když světíte sváteční noc, a srdečně se radovati jako ten, kdo s píšťalou putuje, aby se dostal na horu Hospodinovu k Silnému Israelovu.i"dech jeho jako dravý proud až po krk rozvodněný, aby národy zničil, a (jako) donucující uzda v čelistech národů.%hC"Ejhle, velebnost Páně přichází z daleka, hněv jeho plane, těžko jej nésti, rty jeho plny jsou rozhořčení, a jazyk jeho jak oheň sžírající;Ug#"Světlo měsíce bude jako světlo slunce, a světlo slunce bude sedmeronásobné jako světlo sedmera dnů v ten den, kdy obváže Hospodin zlámaninu lidu svého, a ránu, kterou ho zbil, mu vyléčí. f"Na každé vysoké hoře a na každém vyvýšeném pahorku budou potoky, proudy vod v den velkého vraždění, kdy padnou věže.vee"Býci tvoji a oslátka, vzdělávající půdu, dobře smíšenou píci žráti budou, na humně převátou.=ds"Dostane se deště výsevu tvému, kdekoliv jím zasiješ půdu. Chleboviny, úroda země, budou šťavnaté a tučné; v ten den beránek bude se pásti na tvém širém majetku.&cE"Za nečisté budeš míti stříbrné plechy svých model, a zlaté povlaky svých sošek, rozmetáš je jako hnus krvotoké a řekneš jim: „Kliďte se!"b)"a za sebou na své uši slyšeti budeš slovo napomínajícího: „Toť jest cesta, choďte po ní; a neuchylujte se ani napravo ani nalevo!"#a?"A Pán dá vám chleba tísně a vody bídy; a nedá již, aby tvůj učitel od tebe odešel, ale tvé oči budou viděti ustavičně vychovatele tvého,:`m"Ano, lide sionský, bydlící v Jerusalemě! Nikoliv! Nebudeš ustavičně plakati, jistojistě se smiluje nad tebou, na hlas tvého volání, hned jak je uslyší, odpoví ti.+_O"Proto čeká Hospodin, aby se smiloval nad vámi, a proto se zdvihne, aby vám odpustil, neboť Bůh práva jest Hospodin, blaze všem, kteří doufají v něho.0^Y"Tisíc (vás) ze strachu před jedním a ze strachu před pěti (všichni) budete prchati, dokud z vás nebude jakoby žerď na vrchu hory a jakoby vlajka na pahorku.]7"Ale na koních se žeňme" – proto budete také se hnáti. – „A na rychloběžce vsedněme!" – proto rychlejší budou vaši stihatelé. – 0\Y"Toto dí totiž Pán Bůh, Svatý Israelův: „V obratu a v klidu tkví vaše spása; v tiché důvěře jest síla vaše. Avšak vy nechcete a říkáte: „Nikoli!h[I"Rozbije se jako rozbitá bývá nádoba hrnčířská na padrť, že nelze nalézti ze zlomků jejich střepiny, ve které mohl by nesen být ohníček s ohniště, nebo kterou by možno bylo nabrati maličko vody z jámy.Z" za to bude vám nepravost tato jakoby trhlina hrozící pádem, provalující se ve vysoké zdi, která náhle, znenadání se shroutí.Y" Pročež dí Svatý Israelův toto: „Za to, že jste zavrhli toto slovo, že jste doufali v násilí a lomoz a na to že spoléháte,~Xu" Jděte mně s cestou (práva), kliďte se mně se stezkou (spravedlnosti), dejte nám pokoj se Svatým Israelovým."W3" kteří vidcům říkají: „Nemějte vidění!" a mluvčím (Božím): „Pravdu nám nemluvte! Mluvte věci nám milé, mějte vidění klamná!vVe" Jeť to lid k hněvu popouzející, prolhaní synové, synové, kteří nechtí slyšeti poučení Božího,U"Nyní tedy vejda napiš mu list, a do knihy pečlivě to vtěl, aby to bylo pro příští čas na svědectví až na věky.pTY"Neboť Egypt jalovou a marnou poskytne pomoc; proto zvolal jsem: „Je to jen nadutost! Dej si pokoj!"xSi"Zatížení soumarů jihu. Do země rmutu a tísně, ze které vychází lev a lvice, zmije a drak létající, na plecech soumarů odnášejí bohatství své, a na hrbech velbloudů poklady své k národu, který jim prospěti nemůže.R#"všichni zklamou se v národě, který jim prospěti nemůže; není jim na pomoc jakoukoliv, není na užitek, ale na zklamání a potupu.[Q/"Byť byla totiž v Tanis tvá knížata, a poslové tvoji až do Chanes přišli:`P9"Avšak síla faraonova bude vám zklamáním, a útočiště ve stínu Egypta potupou..OU"kteří chcete na cestu do Egypta se vydat, – ale úst mých jste se netázali, – abyste se posilnili silou faraonovou, a útočiště hledali ve stínu Egypta.1N ]"Běda vám, synové odpadlí, dí Hospodin, kterým jde o plán, jenž není ze mne, kteří navazujete styky, jež nejsou z mé vůle, a hřích na hřích hromadíte;LM"i nabudou na duchu zmatení rozumu, a buřiči přijmou poučení.BL}"ale když uzří synové jeho dílo mých rukou uprostřed sebe, budou jméno mé za svaté pokládati, za svatého pokládati budou Svatého Jakobova, a Boha Israelova hlásati budou;K"Proto Hospodin, který vykoupil Abrahama, toto praví domu Jakobovu: „Nebude tehdy zklamán Jakob, nezardí se tehdy obličej jeho;J}"kteří vinili ze hříchu lidi u soudu, soudci ve bráně osidla kladli, a pro nic toho, jenž měl právo, zaháněli.I}"neboť veta jest po násilníku, za své vzal posměvač, vyhlazeni jsou všichni, kdož nepravostí se mnoho zabývali,dHA"a chudí budou opět se veselit z Hospodina, a nuzní ve Svatém Israelově plesati budou;dGA"V ten den uslyší hluší slova knihy, z temnosti a mrákoty oči slepých viděti budou,lFQ"Zdali zakrátko, brzy nebude Libanon obrácen v zahradu a zdali zahrada nebude pokládána za les?{Eo"Zvrhlé je toto smýšlení vaše! Jako by hlína proti hrnčíři mohla mít záměry, jako by dílo mohlo říci tomu, jenž učinil je: „Neučinil jsi mne," a jako by hliněná nádoba mohla říci hrnčířovi: „Ničemu nerozumíš!"8Di"Běda vám, kteří hluboko v srdci před Hospodinem skrýváte záměr, jejichž skutky dějí se v temnu, a (kteří) říkají: „Kdo nás vidí, a kdo si nás všímá?""C="proto aj, já zase vzbudím úžas v tomto lidu zázrakem velikým a předivným.: zmizí totiž moudrost jeho mudrců, a schová se rozum jeho vědců.PB" Hospodin řekl dále: Protože lid tento blíží se ke mne (toliko) ústy a ctí mne (jen) rty svými, kdežto srdce jeho daleko jest ode mne, a že se bojí mne podle naučených zásad lidských:oAW" Dají-li pak knihu tomu, kdo neumí čísti, a řeknou-li mu: „Čti," odpoví: „Neumím čísti."8@i" Zjevení toho všeho jest vám jako slova zapečetěné knihy; když ji dají tomu, kdo umí čísti a řeknou: „Čti ji," odpoví: „Nemohu, protože jest zapečetěná."?" Neboť nalil vám Hospodin ducha dřímoty, zavřel vám oči, proroky, a zastřel vůdce vaše, kteří mívají vidění.}>s" Žasněte a děste se, zmítejte sebou a potácejte se, zpíjejte se, ale ne vínem, vrávorejte, ale ne opojením!-=S"A jako když se zdá lačnému ve snu, že jí, ale když procitne, cítí prázdno v sobě, nebo jako když se zdá žíznivému ve snu, že pije, ale když procitne, cítí ještě únavu, žízeň a prázdno v sobě: tak bude množství všech národů, kteří bojovali proti hoře Sion.C<"Jako sen, jako noční přelud bude množství všech národů, kteří bojovali proti Arielovi, všichni, kteří válčili proti němu, jej obléhali a násilně si proti němu vedli.;7"znenadání, náhle Hospodin zástupů navštíví tě hromem, zemětřesením, velikým rachotem, vichrem, bouří a plamenem ohně sžírajícího.i:K"Jako drobného prachu bude smýkajících tebou, a jako prchavého popela utiskovatelů tvých; 99"Ponížen jsa ze země budeš mluvit, z prachu bude slyšet řeč tvou; hlas tvůj bude jako strašidla ze země, a z prachu řeč tvá sípěti bude.f8E"Oblehnu tě kolem do kola, vyženu proti tobě násyp, a ohrady zřídím k obležení tebe.S7"obeženu Ariela náspem, že bude smutně truchlit, a bude mi jako Ariel.j6 O"Běda tobě, Ariele, Ariele město, jehož dobyl David! Bok k roku, až pomine sváteční okruh,{5o"I to vyšlo od Hospodina, Boha zástupů, aby podivuhodným učinil svůj úradek, a proslavil svou spravedlnost.84i"Obilí sice bývá mláceno, ale mlatec nemlátí ho věru věčně, aniž ustavičně je roztlačuje kolem vozní (mlátičky), aniž kopyty dobytka svého rozšlapává je.3 "Nebývá přece kopr mlácen saněmi, aniž kolo vozu po kmínu se točívá, ale prutem bývá kopr vytloukán a kmín holí.D2"Bůh jeho vycvičil ho, co správno jest, tomu ho naučil. b~D}p||l{{'zzMyyDxx9ww9vuu{u tntssrrPqqqppoo/nn mllwl*kk jEiipi hh gffFeedcckbbHaa``*_i^^g]\\{\[[ZZVYY$XnWWW VtUUTTVSSRR7QrQPOONNUMLLaKK~JJJ2IFHWHGGFiFEEGDDtCCC:BAAyA@@U??N>>p==5<;;::9d88 7H655o4L332110//V.--T,,#++G*)),((0'&%%Z$$~#""!) Mh3_.F%T1THt; 0 V ! ^%si7i1~*sM"1Učinil ústa má takořka ostrým mečem, ve stínu ruky své mne opatroval; učinil mne bezmála vybraným šípem, (a) v svém toulu bezpečně uschoval mne..r W"1Popřejte (mi) slechu, ostrované, poslouchejte, národové dalecí! Hospodin mne od lůna matčina povolal, vzpomněl, by jméno mi dal již v životě mateřském.4qc"0Nemají pokoje bezbožní, praví Hospodin.hpI"0Nežíznili na poušti, když je vedl; vodu ze skály vyvedl jim, roztrhl skálu i tekly vody.?ow"0Vyjděte z Babylona, utecte od Chaldejských, jásavým hlasem to ohlašujte, zvěstujte, rozneste to až do končin světa, rcete: „Vykoupil Hospodin služebníka svého Jakoba!"n+"0bylo by jako písku potomstva tvého, a dětí lůna tvého jako zrnek jeho; nebylo by vyhynulo, nebylo by vyhlazeno jméno jeho s očí mých.wmg"0Ó, bys byl šetřil mých přikázání! Bylo by jako řeka tvé blaho, a tvé štěstí jako mořské vlny;2l]"0Toto praví Hospodin, vykupitel tvůj, Svatý Israelův: „Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, jenž tě. učím užitečným věcem, a vedu tě cestou, kterou máš jíti.,kQ"0Přistupte ke mně a slyšte to! Ne v skrytě mluvil jsem od počátku, zavčas, když mělo se co díti, byl jsem tu. A nyní posílá mne Pán Bůh a jeho duch.Uj#"0Já, já jsem mluvil a povolal ho, přivedl jsem ho, cestu jsem mu srovnal.-iS"0Shromažďte se vy všichni a slyšte: „Kdo z nich oznámil tyto věci? Hospodin miluje ho, učiní vůli jeho na Babyloně, ukáže sílu jeho na Chaldejských.tha"0 Ruka má také založila zemi, a má pravice změřila nebesa. Já jsem zavolal na ně, i bylo tu všecko!^g5"0 Slyš mne, Jakobe, Israeli, můj povolaný! Já jsem to, já první a já poslední![f/"0 Pro sebe, pro sebe to učiním, abych se neznesvěcoval: cti své jinému nedám.Ye+"0 Aj, vyvařil jsem tě, ale ne jako stříbro, vytříbil jsem tě v peci bídy.bd="0 Pro jméno své (jen) zadržuji hněv svůj, a pro svou čest tě vodím, bys nezahynul.-cS"0Neslyšels o tom, nevěděls toho, ucho tvé dávno se neotevřelo. Vědělť jsem, že se zpronevěříš zrádně, odpadlíkem od lůna matčina nazval jsem tě.bw"0Nyní se dějí – ne dávno; včera (ještě) jsi neslyšel o nich, abys neřekl snad: „Aj, já věděl jsem to."a7"0Co jsi slyšel, na vše (to) patři. . . zdali však jste vy to zvěstovali? Oznamuji ti nyní věci nové, jsou to věci skryté, kterých neznáš.4`a"0(proto) předpověděl jsem ti věci ty dávno, prve nežli přišly, oznámil jsem je, abys neřekl snad: „Modly mé to učinily, řezby a slitiny mé to přikázaly."y_k"0Ježto jsem věděl, že tvrdý jsi, že jest (jak) železná žíla tvá šíje, a tvé čelo že jest z kovu:^y"0„Předešlé věci dávno oznámil jsem, z úst mých vyšly, ohlásil jsem je, a náhle jsem učinil, že přišly.]{"0Jmenují se totiž dle svatého města, a jsou založeni na Bohu Israelově, jehož jméno jest „Hospodin zástupů".X\ +"0Slyš to, dome Jakobův, vy, kteří nazýváte se jménem „Israel", kteří z Judy jste se vyprýštili, přisaháte ve jménu „Hospodin", Boha Israelova velebíte, ale ne v pravdě ani v spravedlnosti![!"/Tak je ti se všemi, o které jsi stála, s kterýmis odedávna obchod vedla; každý vrávorá svou cestou, není, kdo by tě vysvobodil.>Zu"/Ejhle stali se takořka plevou, oheň je pálí; nemohou zachránit života svého z moci plamene; není (to) uhlí, by zhřáli se od něho, není (to) oheň, by sedli si k němu.OY"/ Jsi již unavena množstvím porad svojich; ať (tedy) vystoupí a vysvobodí tě měřiči nebes, kteří ve hvězdách pátrají a měsíce čítají, aby z nich oznámili, co má přijít tobě.X/"/ Drž se (jen) svých zaklinačů a spousty svých kouzel, s kterými ses lopotila odjakživa; možno, že to prospěje ti, neb že se posilníš./WW"/ Přijde na tebe neštěstí; odkud, nebudeš tušit. Oboří se na tebe zkáza, které zažehnat nelze. Přijde na tebe nenadále bída, nebudeš o ní mít zdání.3V_"/ Důvěřovalas v zlobě své, řeklas: „Není, kdo by mne viděl." Moudrost tvá a umění tvé to tě oklamalo. V duchu jsi pravila si: „Já jsem a mimo mne nikdo!""-řekne: „Jen v Hospodinu budu mít vítězství a sílu. K němu přijdou, ale s hanbou všichni, kteří se vzpírali mu.V=%"-„Mně bude klanět se každé koleno, (skrze mne) přisahat každý jazyk;g<G"-Při sobě samém přisahám, z úst mých vychází slovo opravdivé, jež nebude odvoláno:m;S"-Obraťte se ke mně a dejte se spasit, všecky končiny světa! Neboť já jsem Bůh a nikdo jiný.d:A"-Oznamte to a pojďte, byste se vespolek poradili: Kdo to kázal hlásat před věky, kdo to dávno předpověděl? Zdali já ne, Hospodin, já, mimo něhož není Boha? Není mimo mne Boha vítěze, který vysvobozuje.89i"-Shromažďte se, a pojďte, sestupte se, z pohanstva pozůstalí: Bez rozumu jsou ti, kteří nosí dřevo své modly, kteří doprošují se boha, jenž nemůže vysvobodit.78g"-Ne v skrytě mluvíval jsem, ne v tmavém koutě země; neřekl jsem potomstvu Jakobovu: „Nadarmo hledejte mne!" Já, Hospodin, mluvím, co je správno, a oznamuji pravdu.n7U"-Ano, toto praví Hospodin, stvořitel nebes, On, Bůh: – Ten, který utvořil zemi, učinil ji, ten, který upravil ji; ne pouští by byla, ji stvořil; aby obývána byla, ji utvořil. – Já jsem Hospodin, a jiného není.l6Q"-Israel je spasen od Hospodina spásou věčnou. Nebudete zahanbeni ani potupeni na věky věkův."h5I"-„Zahanbeni jsou a potupeni všichni, vesměs odešli s potupou ti, kteří vyráběli modly.G4"-Věru, ty jsi Bůh skrytý, Bůh Israelův, vysvobozující."@3y"-Toto praví Hospodin: Co získal Egypt prací a Etiopie kupectvím, i sabejští vysocí muži – tobě se toho dostane, bude tvoje; za tebou choditi budou, s rukama svázanýma budou se bráti, budou se klaněti tobě, a prositi budou tě, (říkajíce): „Toliko u tebe jest Bůh, a není krom u tebe Boha!<2q"- Já jsem ho vzbudil ke spravedlnosti, a všecky cesty jeho narovnám; on vystaví mé město, a mé zajatce propustí ne za úplatu ani za dary," praví Hospodin, Bůh zástupů.1y"- Já jsem učinil zemi, a člověka na ní já stvořil jsem; ruce mé roztáhly nebesa, a všemu vojsku jejich velím. 09"- Toto praví Hospodin, Svatý Israelův, jeho tvůrce: „Na věci budoucí chcete mne se dotazovat, o mých synech, o dílu mých rukou mi rozkazovat?S/"- Běda tomu, kdo říká otci: „Co plodíš," a ženě: „Co rodíš?!"..U"- Běda tomu, kdo se pře se svým tvůrcem, střepina ze střepů hliněných! Zda řekne hlína hrnčířovi: „Co to děláš?" a jeho dílo: „Bez rukou jest!?")-K"-Rosu dejte nebesa s hůry, mraky deštěte spravedlivce! Otevři se země a vypuč spasitele, a spolu vzejdi spravedlnost! „Já, Hospodin, stvořil jsem to."5,c"-Já, Hospodin, jsem to a nikdo jiný, ten, který tvořím světlo a činím tmu, ten, který tvořím štěstí a činím neštěstí, já, Hospodin, to všecko činím."Z+-"-aby věděli lidé od východu . slunce i od západu, že není (Boha) mimo mne.z*m"-Já jsem Hospodin a není žádného jiného, mimo mne není Boha; přepásal jsem tě prve než jsi mne poznal,)#"-Pro svého služebníka Jakoba, pro Israele, vyvolence svého jmenoval jsem tě tvým jménem, zobrazil jsem tě prve, než jsi mne poznal.("-Dám ti poklady skryté, dám ti tajnosti komor, abys zvěděl, že já jsem Hospodin, jenž tě jmenoval jménem tvým, Bůh Israelův.t'a"-„Já půjdu před tebou, vyvýšeniny země ponížím, brány kovové: potru, závory železné zlámu.T& #"-Toto pravím (já) Hospodin pomazanému mému Cyrovi, jehož jsem uchopil za pravou ruku, abych podmanil mu národy, hřbety králův ohnul, otevřel před ním vrata, by žádná brána nebyla zavřena:,%Q",Ten, který Cyrovi řekne: „Pastýř můj jsi, a vše, cokoli chci, učiníš!" Ten, který řekne Jerusalemu: „Vystavěn buď!" a chrámu: „Založen buď!"Y$+",Ten, který praví hlubině: „Buď prázdná!" a „Tvé proudy vysuším!”L#",Ten, který plním slovo svého služebníka, a úradek poslů svých vykonávám. Ten, dí Jerusalemu: „Buď obydlen!" a judským městům: „Vystavěna buďte!" „Trosky jejich vzdělám." "",Ten, který hatím znamení hadačů a věštce matu; ten, který mudrce zatlačuji, a jejich vědění obracím v bláznovství.6!e",Toto praví Hospodin, tvůj vykupitel a tvůj tvůrce od matčina lůna: Já jsem Hospodin, jenž činím všecko, roztahuji nebesa sám, utvrzuji zemi, a žádný se mnou.S ",Jásejte nebesa, činíť Hospodin milosrdenství, plesejte nejzazší končiny země, zvučte hory chválou, les i veškero stromoví jeho, neboť vykoupil Hospodin Jakoba, na Israelovi se proslavuje.s_",Zahladím jako oblak tvé nepravosti, jako mlhu hříchy tvoje; vrať se ke mně, jsemť tvůj vykupitel.!",Pamatuj na to, Jakobe, Israeli, neb služebník můj jsi ty, já jsem tě stvořil, služebník můj jsi ty, Israeli, nezapomínej na mne.",Díl jeho jest popel, lidé nemoudrého srdce klanějí se mu, nevysvobozují se, aniž si řeknou: „Snad mám lež v své pravici?"5",(Tací) neuvažují v své mysli, nemají (tolik) vědomí ni smyslu, aby (si) řekli: „Díl toho spálil jsem ohněm, při jeho uhlí napekl jsem chleba; vařil jsem maso a jedl jsem; z toho, co zbylo pak měl bych udělat modlu? Před dřevěným klickem měl bych klekat?pY",Nevědí to a nerozumějí tomu; jsoutě zalepeny oči jejich, by neviděli, a svou myslí nechápali.$A",Z toho, co zbylo pak, dělá si boha, modlu; sklání se před ní, klaní se jí, a modlí se k ní říkaje: „Vysvoboď mne, neboť bůh můj jsi ty!"7g",(Jeden) díl tedy spaluje ohněm, (druhým) dílem připravuje si maso k jídlu, vaří si krmi a nasycuje se, ohřeje se a řekne: „Haha, ohřál jsem se, cítím oheň!"@y",a která bývá lidem za palivo; bere si z toho a zahřívá se, nebo zatápí a napéká chlebů; ze zbytků pak dělá boha a klaní se mu, činí si modlu a sklání se před ní.",Podtíná cedry, vybírá si svídu a dub, který mezi lesním stromovím stál, oklesťuje sosnu, kterou déšť napájel,H ", Mistr dřeva natahuje šňůru, želízkem své dílo vytváří, dělá je podle úhelnice, kružidlem je vytáčí, a činí sochu muže, jakéhos krásného člověka, aby bydlil v domě.5c", Mistr železa lopotí se pilníkem, (žárem) uhlí a kladivy tvoří své dílo, dělá je ramenem svým silným, mívá hlad až do zemdlení, nepije vody až do únavy.5", Aj, všichni druhové jeho budou se hanbit; a umělci jsou smrtelníci; ať se všichni sejdou, ať se dostaví: zhrozí se a budou spolu se hanbit.B", Kdo vytvořil Boha, kdo slil modlu užitečnou k ničemu?5c", Výrobci model všichni jsou lidé prázdní, a miláčci jejich nic jim neprospívající; oni sami jsou svědkové jejich, že nevidí, aniž rozum mají, na svou hanbu.9k",Nebojte a nezarážejte se, před časem dávným ohlásil jsem vám to. oznámil jsem to, vy jste svědkové moji. Zda jest mimo mne Bůh, stvořitel, jehož já bych neznal?1[",Kdo jest mně podoben – ozvi se, oznam a řádně mi to předlož – od té doby, co odvěký národ jsem založil? Věci příští, jež přijdou, ať poví nám!",Toto dí Hospodin, král Israele, jeho vykupitel, Hospodin zástupů: Já první (jsem) a já poslední (jsem) a mimo mne Boha není!"=",tento řekne: „Hospodinův já jsem," onen se zvát bude jménem Jakobovým, a jiný napíše rukou svou: „Hospodinův", a za Israelitu se přizná.J  ",i budou rašiti mezi bylinami jako vrboví podle tekoucích vod, ",Vylejiť vody na žíznivou, potoky na vyprahlou zemi. Vyleji ducha svého na tvoje potomstvo, a své požehnání na tvůj kmen;( I",Toto praví Hospodin, stvořitel tvůj, tvůrce, tvůj pomocník od matčina lůna: Neboj se, můj služebníče, Jakobe, Miláčku, kterého jsem si vyvolil!V  '",Slyš však teď, Jakobe, můj služebníče, Israeli, jejž jsem vyvolil si!d A"+Proto dal jsem knížata svatá znesvětit, vydal jsem Jakoba v klatbu, Israele na potupu.V%"+První otec tvůj (už) zhřešil, a tvoji zástupci zpronevěřili se mně.^5"+Uveď mi na pamět; a suďme se spolu; přednes, máš-li co, abys za pravdu dostal.jM"+Já jsem, já jsem ten, jenž shlazuji hříchy tvé, pro sebe nepravostí tvých nevzpomínám.#?"+Nekupovals mi za stříbro puškvorce, a tukem obětí svých jsi mne neopájel, ale týral jsi mne svými hříchy, obtěžovala mne svými nepravostmi.&E"+Nepodávals mi berana, zápalnou obět svou, žertvami krvavými jsi mne nectil, netýral jsem tě obětmi nekrvavými, aniž jsem tě obtěžoval kadidlem.K"+(Neboť) nevolals ty, Jakobe, na mne, nepracovals o mne, Israeli.A}"+Tento lid jsem stvořil sobě, chválu mou bude hlásat.!;"+Slavit mne bude divoká zvěř, šakalové a pštrosi, že jsem dal na poušti vody, řeky na pustině, abych dal nápoj lidu svému, vyvolenci svému.}"+Aj, já činím věci nové, teď již vzcházejí, jistě je zpozorujete: učiním pouští cestu, a na pustině řeky.H "+Nevzpomínejte věcí minulých, nedbejte, co se dávno stalo!{~o"+který vyvedl vozy i koně, vojsko a junáky; spolu zesnuli, aniž kdy vstanou, zhasli jako knot, jenž dohořel.U}#"+Toto praví Hospodin, který učinil cestu mořem, vodami prudkými stezku,F|"+já Hospodin, váš Svatý, stvořitel Israele, král váš.{+"+Toto praví Hospodin, vykupitel váš, Svátý Israelův: Pro vás pošlu do Babylona, a strhnu všecky závory, i Chaldy, hrdé na své lodě,|zq"+ a já Bůh jsem; od počátku jsem jím! Není, kdo by z ruky mé vytrhnout mohl; budu jednat, a kdo odvrátí to?y "+ Já jsem to zvěstoval a spasil, oznámil jsem to, kdy jste neměli (ještě) modly; vy jste svědkové moji, praví Hospodin,?xy"+ Já jsem, já, Hospodin, a není kromě mne spasitele.jwM"+ Vy jste svědkové moji, dí Hospodin, a můj služebník, jehož jsem vyvolil, aby to poznali a ve mne věřili, a přesvědčili se, že já jsem jediný. Přede mnou nebyl učiněn Bůh žádný, aniž po mně jaký bude.gvG"+ Všichni národové ať se sejdou, ať se shromáždí kmenové! Kdo z vás oznámil tyto věci, a co nejprv bude, dal nám slyšet? Nechť vystaví svědky a dáme jim za právo, ať je slyšíme a řekneme: „Opravdu!"Tu!"+Vyved ven lid slepý, ač přece oči má, a hluchý, ač přece uši má!htI"+Každého, kdo se jmenuje podle mne – k slávě své jsem stvořil, způsobil a učinil ho."s"+Řeknu severní straně: „Vydej!" a jižní: „Nezabraňuj!" „Přines syny mé z daleka, dcery mé od končin země!orW"+Neboj se, neboť já jsem s tebou; od východu přivedu potomstvo tvé, od západu shromáždím tě.lqQ"+Proto, že jsi mi drahý, ctihodný, a že tě miluji, národy dám za tebe, lidi za tvůj život.p "+„Neboť já jsem Hospodin, Bůh tvůj, Svatý Israelův, spasitel tvůj. Dal jsem výkupným Egypt, Etiopsko a Sabu za tebe.o/"+Když půjdeš vodami, budu s tebou, nebo řekami, nepřikryjí tě; když budeš choditi v ohni, nespálíš se, plamen nebude hořeti na tobě.Bn "+„Avšak nyní" – takto mluví Hospodin, stvořitel tvůj, Jakobe, tvůrce tvůj, Israeli, – „neboj se, neboť vykoupil jsem tebe; nazval jsem tě tvým jménem: „Můj jsi ty." m"*I vylil na něj prudkost svého hněvu a silnou válku, obklopil jej ohněm, ale nezmoudřel; a zapálil jej, ale nenabyl rozumu.4la"*Kdo vydal na pospas Jakoba, kdo Israele zhoubcům? Zdali ne Hospodin, proti němuž jsme zhřešili, po jehož cestách nechtěli choditi, a jehož zákona neposlouchali?Tk!"*Kdo z vás věnuje pozornost tomu, bedlivě poslouchá pro budoucí časy?Mj"*Týž však lid jest oloupen a pohuben, mládež jeho v okovech je všecka, ve věznicích schováni jsou, na lup jsou, a není, kdo by je vytrhl, na rozchvat, a není, kdo by řekl: „Navrať!"Pi"*Hospodinovi se zlíbilo posvětit ho, aby zvelebil a proslavil zákon"Rh"*Mnoho vida, nemáš toho dbáti? Maje sluch otevřený, nemáš slyšet?@gy"*Kdo je slepý, leč služebník můj, a kdo hluchý, leč ten, k němuž posly jsem poslal? Kdo je slepý, leč ten, který prodán jest, kdo je slepý, leč služebník Hospodinův?Df"*Hluší, poslouchejte, slepí, prohlédněte, ať vidíte!ew"*Zpět se obrací s velkou hanbou ti, kteří doufali v modly, kteří sochám říkávali: „Vy jste bohové naši!"Fd"*Provázím slepé po cestě, které, neznali, po stezkách neznámých vedu je, obracím tmu před nimi v světlo, a hrboly v rovné plochy. Tyto věci činím pro ně a neopouštím jich.c"*Činím, že pustnou hory i pahorky, všecka zeleň jejich že vadne; obracím veletoky v suchou zemi, a jezera vysušuji.b "*„Byl jsem ticho dosud, mlčel jsem, byl jsem trpělivý; jak žena k porodu pracující křičím, supám a (spolu) soptím.a3"* Hospodin vychází jako hrdina, jak válečník budí (v sobě) chuť k boji; počíná válečný křik a volá ukazuje svým nepřátelům sílu:L`"* Vzdávejte Hospodinovi slávu, a chválu jeho pohanům zvěstujte!_-"* Ať jásá poušť a osady na ní, vesnice stanové, v nichž Kedar bydlí; zpívejte chvály obyvatelé skal, s vrcholů hor radostně volejte!^"* Zpívejte Hospodinu novou píseň, chválu jeho od končin země; plavci na moři se vším, čeho je plno, ostrovy a obyvatelé jejich.]w"* Co bylo prve (předpověděno) hle, splnilo se; já i nové věci oznamuji; prve než počnou, ať o nich slyšíte!"f\E"*Já jsem Hospodin, to jest mé jméno; cti své jinému nedám, nedám chvály své modlám.r[]"*abys otevřel oči slepých, abys vyvedl vězně ze žaláře, a z věznice ty, kteří sedí ve tmách.1Z["*„Já, Hospodin, povolal jsem tě k spravedlnosti, vzal jsem tě za ruku a zachoval jsem tebe. A učinil jsem tebe prostředníkem, smlouvy lidu a světlem národům,4Ya"*Toto praví Hospodin Bůh, jenž stvořil nebe a roztáhl je, upevnil zemi s tím, co na ní roste, který život dává lidem na ní, a dech těm, kteří chodí po ní:uXc"*Nebude smutný, zmalátnělý, dokud nezaloží na zemi pravdy, zákona svého, na nějž ostrovy čekají.hWI"*Třtiny nalomené nedolomí, a knotu doutnajícího nedohasí; věrně bude pronášet pravdu.OV"*Nekřičí, nedbá stranicky osob, aniž je slyšeti hlas jeho venku.U 1"*Ejhle, služebník můj, příjemný mně, vyvolený můj, zalíbil jsem si v něm; dal jsem ducha svého na něho, aby pravdu národům přinesl.bT=")Aj, všichni jsou v neprávu, práce jejich je nicka, prázdný vítr jsou sochy jejich.\S1")I hleděl jsem, a nebyl z těchto nikdo, kdo by poradil a jsa tázán odpověděl.kRO")První (jsem já byl, jenž) Sionu řekl: „Tu jsou," (já) jsem dal Jerusalemu hlasatele blaha.EQ")Kdo (z vás) to zvěstoval od počátku, bychom to věděli, a od začátku, bychom říci mohli: „Ty máš pravdu!"? Nebylo hlasatele, nebylo věštce, nikdo neslyšel vašich řečí..PU")Já (však) vzbudil jsem od severu – od východu slupce přišel ten, jenž moje jméno vzývá, i deptá mocnáře jako bláto, jako hrnčíř po hlíně šlape.YO+")Hle, vy nejste nic a práce vaše je nicka; ohavník jest, kdo si vyvolil vás! N9")Oznamte, co přijíti má příště, ať poznáme, že bohové jste vy. Čiňte, co můžete dobrého nebo zlého, i budeme rokovat a spolu uvidíme!%")Kovář, kladivem bijící, povzbuzuje kovotepce toho času řka: „Sletována je dobře," a upevňuje ji hřebíky, aby se nemohla hýbat.L=")Druh druhu pomoc poskytuje, a praví sousedu svému: „Zmuž se!"a<;")Vidí to ostrované i bojí se, končiny země žasnou, sbližují se a shromažďují.x;i")Kdo to dělá, kdo to činí? Kdo volá rody od počátku? Já, Hospodin, první, já, jenž i poslední jsem.U:#")Žene je, (sám) táhna zachovalý, že není vidět cesty po nohách jeho.?9w")Kdo vzbudil od východu „spravedlivého"; povolal ho, aby šel za ním? Kdo mu dává národy, poddává krále, vydává je jako prach jeho meči, jak zaváté stéblo luku jeho?8 ")Pozor mějte na mne, ostrované, a národové sbírejte své síly; přistupte a pak mluvte; sejděme se k společnému soudu!7"(ti, kteří doufají v Hospodina, nabývají sil nových a nových, dostávají křídla jak orli, běží a nemdlí, jdou bez únavy.I6 "(Ať mdlí mládež a znavuje se, junáci slabostí ať padají,X5)"(Je ten, který znavenému sílu dává, a bezmocnému hojně zdatnosti a moci.(4I"(Nevíš, neb neslyšel jsi o tom? Věrný Bůh jest Hospodin, který stvořil končiny země; nezemdlí, aniž se unavuje, aniž lze vystihnout moudrost jeho.3"(Proč říkáš, Jakobe, proč mluvíš, Israeli: „Co mne potkává, skryto jest Hospodinu, a Bohu mému právo mé ušlo."M2"(Zdvihněte k výšinám své oči, a vizte, kdo je stvořil, kdo vyvádí sčítané vojsko jejich, kdo je všechny jménem volá, pro množství síly a veliké moci jeho ani jediná neschází!M1"(Ke komu mne chcete připodobnit, ke komu přirovnat? praví Svatý.0"(Prve než zasazen, nebo zaset, prve než kořeny zapustil kmen jejich: náhle zavane na ně, i uschnou, a vichor jak stéblo zanese je.K/"(Ten velmože obrací v niveč, a vládce světa v nic přivádí.."(Ten trůní nad klenbou země, jejíž obyvatelé jsou mu jako kobylky; ten roztáhl jako nic nebesa, rozprostřel je jak obytný stan.o-W"(Nevíte? Neslyšeli jste o tom? Nebylo vám to řečeno od počátku? Nepoznali jste základů země?i,K"(Dovedný umělec vybírá si pevné, nehnijící dřevo, a hledá, jak nehybně postavit sochu.q+["(Zdaliž modlu neslévá slevač, zda zlatník ji nepotahuje zlatem a stříbrník stříbrnými plechy?M*"(Ke komu tedy chcete připodobnit Boha, aneb k čemu ho přirovnati?b)="(Všichni národové jako by nebyli, tak jsou před ním, a za nic a prázdnotu je cení.L("(Ani Liban nestačí na zátop, a zvěř jeho nestačí za žertvu.}'s"(Aj, národové jak krůpěj na okovu, a jako prach na závaží jsou před ním; aj, ostrovy jako drobný prášek! &"(S kým se radil, by poučil se, aby jej učil stezce správnosti, kdo se sdílel s ním o vědění, a cestu moudrosti mu ukázal?R%"( Kdo pomohl duchu Hospodinovu, neb kdo mu rádcem byl, jemu cos oznámil?$%"( Kdo změřil hrstí vody, a vážil nebesa dlaní, kdo vzal do tří prstů tíži země, kdo zvážil na váze hory a pahrbky na závaží?n#U"( Jak pastýř stádo své pase, ramenem beránky sbírá, do klína je zdvíhá, kojící sám nosí.x"i"( Aj, Pán Bůh přichází v síle, rámě jeho má vládu; aj, mzda jeho s ním a dílo jeho jest přeci ním._!7"( Vystup na vysokou horu ty, jenž blahou zvěst přinášíš Sionu, vydávej silný, vysoký hlas ty, jenž blahou zvěst přinášíš Jerusalemu! Vydávej, neboj se, rci městům judským: „Ejhle, Bůh váš!"Z -"(Usychá tráva a oprchává květ, slovo však našeho Boha zůstává na věky.dA"(Usychá tráva a oprchává květ, když dech Hospodinův ovane jej. Ano, tráva jest lid."(Hlas řekl: „Volej!" I řekl jsem: „Co mám volati?" „Vše, co má tělo, jest jako tráva; a všecka sláva jeho jak polní květ.nU"(Ať se ukáže velebnost Páně, každý, kdo tělo má, ať to vidí! Vždyť ústa Páně mluvila.!"(Každé údolí zvýšeno budiž a každá hora i pahorek snížen! Co je kde křivého, srovnáno budiž, hrboly buďtež plochou cestou!Z-"(Hlas volá: „Na poušti připravte cestu Pánu, srovnejte stezky našemu Bohu!&E"(„Mluvte k srdci Jerusalema, volejte k němu! Jeť skončena robota jeho, jeť odčiněn hřích jeho, vzaltě dvojnásob z ruky mé za všecky viny své."< u"(„Těšte, těšte můj národ," praví Bůh váš.#"'I řekl Ezechiáš Isajášovi: „Dobrá jest řeč Hospodinova, kterou jsi pronesl;" a dodal: „budiž jen trvalý pokoj za dnů mých!""'A ze synů tvých, kteří vzejdou z tebe, které zplodíš, vezmou a stanou se komorníky při dvoru krále babylonského.6e"'Hle, přijdou dni, kdy bude odneseno vše, co je v domě tvém, a co nachovali otcové tvoji až do tohoto dne, do Babylonu: nezůstane (z toho) nic," praví Hospodin. – P"'Řekl tedy Isajáš Ezechiášovi: „Slyš slovo Hospodina zástupů:+O"'A řekl: „Co viděli v domě tvém?" Ezechiáš odvětil: „Vše, cokoli je v domě mém, viděli; nic není v pokladech mých, čeho bych jim nebyl ukázal."O"'Tu však přišel Isajáš prorok ke králi Ezechiášovi a řekl mu: „Co pravili muži tito? A odkud přišli k tobě?" Ezechiáš odpověděl: „Ze země daleké přišli ke mně, z Babylona."+"'Ezechiáš se radoval z nich, a ukázal jim klenotnici, stříbro, zlato, vonidla, také masti nejlepší jakosti, i všecku zbrojnici svou, a vše, co bylo lze nalézti v pokladech jeho; nebylo, čeho by jim nebyl ukázal Ezechiáš v domě svém a v celé říši své. -"'Toho času poslal Merodach-Baladan, syn Baladanův, král babylonský, list a dary Ezechiášovi; neboť byl slyšel, že nemocen byv ozdravěl. ~}}{{z{yyyxx6wwFvvugttsBrXqq"pPoJmmmll7kkjii h]gff_eddc}bb;az``_^^O]\\][[sZYY@XX_WWVUUvTTnSS1RR@QQ7POO$NMM6LKK-JpI}HH6GGF\EE[DCCeBBeAAo@@]?>>=W=S"5Vyšel totiž jako výhonek před. Ním a jako kořen ze žíznivé země. Podoby neměl ni krásy, bychom naň patřili, neměl vzhledu, bychom se kochali v něm.]= 5"5Kdo tomu uvěří, co bude od nás slyšet? A komu bude moc ramene Božího zjevena?#<?"4Ten pokropí národy mnohé, před ním stoulí králové svá ústa; neboť co jim nebylo vypravováno, spatří, a o čem neslýchali, budou pozorovat.;"4(Ale) jak mnozí budou nad ním žasnout! Tak zohaven bude obličej jeho mezi muži, tvářnost jeho mezi lidskými syny.e:C"4 Ejhle, můj služebník bude míti zdar, bude vyvýšen, vyzdvižen, vznešený bude velmi. 9"4 Neboť nevyjdete v ryčném spěchu, nebudete kvapně prchat, neboť Hospodin půjde před vámi, shromáždí vás Bůh Israelův.&8E"4 Odejděte, odejděte, vyjděte tamodtud, poskvrněného nedotýkejte se! Vyjděte z prostředka jeho, očisťte se, vy, kteří nesete nádobí Hospodinovo!7"4 Obnažil Hospodin své svaté rámě před očima všech národů, aby uzřely všecky končiny země spásu našeho Boha.{6o"4 Radujte se a jásejte vespolek, trosky jerusalemské! Neboť potěšil Hospodin svůj národ, vykoupil Jerusalem.5}"4Hlas tvých hlásných! Pozdvihují hlas a jásají pospolu; neboť okem v oko vidí, kterak Hospodin na Sion se vrací.!4;"4Vizte (již) na horách lepé nohy posla radosti, který zvěstuje pokoj, hlásá blaho, káže spásu, který praví Sionu: „Králem je Bůh tvůj!"m3S"4Protož ať pozná lid můj jméno mé v den ten, že já sám jsem ten, který řekl: „Tu jsem."/2W"4A nyní, co mám tuto, praví Hospodin, kdyžtě zadarmo vzat byl lid můj? Páni jeho bezbožně činí, dí Hospodin, pořád, celý den jméno mé haněno bývá.1"4Neboť toto praví Pán Bůh: Do Egypta sestoupil lid můj na počátku, aby tam hostem byl, a Assur ho beze vší příčiny utiskoval.h0I"4Neboť toto praví Hospodin: „Bez peněz jste zaprodáni, i budete bez stříbra vykoupeni!"q/["4Otřes se z prachu, povstaň, posaď se, Jerusaleme! Rozvaž svazky svého hrdla, jatá dcero Sionská!.. W"4Povstali, povstaň, oblec se ve svou sílu, Sione, oblec se v roucho své slávy, Jerusaleme, město svaté; neboť nevstoupí již do tebe neobřezaný a nečistý.5-c"3Ale dám jej do ruky těch, kteří tě utiskovali a řekli tobě: „Sehni se, ať jdeme přes tebe." I učinils ze hřbetu svého takořka zemi, takořka cestu chodcům.A,{"3Toto praví panovník tvůj, Hospodin, Bůh tvůj, který bojuje za lid svůj: „Ejhle, vezmu z ruky tvé kalich opojivý, hluboký kalich svého hněvu, nebudeš již píti z něho.B+"3Proto slyš to, chuďase opojený, nikoli (však) vínem!*7"3Synové tvoji leželi povržení na rozích všech ulic jako zvěř lapená v síti, zasypáni jsouce Hospodinovým hněvem, žehráním Boha tvého.)1"3Dvě jsou věci, které potkaly tě: – Kdo se nad tebou rmoutí? – pustošení s bořením a hlad s mečem. – Kdo tě může potěšit? – ("3Není, kdo by té podepřel ze všech synů, které jsi zplodil, není, kdo by tě za ruku vzal ze všech synů, které jsi vychoval.8'i"3Pozdvihni se, pozdvihni se, povstaň, Jerusaleme, který jsi pil z ruky Hospodinovy kalich jeho hněvu; až do dna z kalicha opojného pil jsi, vypils jej do poslední kapky.*&M"3Položil jsem slova svá ve tvá ústa a ve stínu své ruky střehl jsem tě, abych roztáhl nebe a založil zemi, a Sionu abych řekl: „Národ můj jsi ty!"%"3Jáť přece jsem Hospodin, Bůh tvůj, který bouřím moře, že dmou se vlny; „Hospodin zástupů" jest jméno moje.$"3Brzo přijde ten, který má přijít, by otevřel; – nebude moci vše vyvražditi – aniž bude nedostatek chleba jeho.\#1"3 Zapomněls Hospodina, svého tvůrce, který roztáhl nebe a založil zemi, a strachuješ se ustavičně den celý vzteku toho, který tě utiskuje a tvou zkázu připravuje! Kde přece jest vztek utiskovatele?""3 Já, já sám potěším vás! Kdo jsi ty, abys bál se smrtelných lidí, zrozence lidského, kterýž uschne jak tráva?w"2Obláčím nebesa ve smutek, a žínicí je zahaluji.N "2Neboť přišel jsem, a nebylo člověka, volal jsem, a nebylo, kdo by slyšel. Zda jest krátká a maličká ruka má, abych vykoupil? Nebo není ve mně moci, bych vysvobodil? Aj, žehráním svým vysušuji moře, obracím řeky v pouště. Hnijí ryby (jejich) nedostatkem vody, (živočišstvo jejich) umírá žízní.  }"2Toto praví Hospodin: Jaký je to zápudný lístek vaší matky, kterým jsem ji propustil? Nebo kdo jest mým věřitelem, kterému jsem zaprodal vás? Aj, pro své nepravosti byli jste prodáni, pro vaše zločiny propuštěná jest vaše matka.M "1Tvým nepřátelům dám krmit se vlastním masem, a jako moštem krví svou budou se opájet, i pozná každý, kdo tělo má, já že jsem Hospodin, spasitel tvůj a vykupitel, Silný Jakobův.Q "1Ano, toto praví Hospodin: „Jistě, co zajal, olbřímu odňato bude, a mocný co zabral, bude vyproštěno: neboť s těmi, kteří se prou s tebou, já se přít budu a tvé syny já vysvobodím.\ 1"1Zdaliž odňata může být olbřímu kořist, neb vyproštěno, co silák zajal?"eC"1Králové budou pěstouny, královny chůvami tvými; klesnouce tváří k zemi, budou se klaněti tobě a prach nohou tvých lízati. I poznáš, já že Hospodin jsem, v němž se nezklamou, kteří doufají v něho.";o"1Toto praví Pán Bůh: „Aj, pohanům pozdvihnu svou ruku, národům vyzdvihnu znamení své; (i) budou přinášet syny tvé za ňadry a dcery tvé na plecech donášet budou.1["1A řekneš si v duchu: „Kdo mi porodil tyto? Bylať jsem (přece) bezdětná, neplodná, v zajetí odvedena; kdo tyto vychoval? Zůstalať jsem sama; kde tito byli?"*M"1Ještě řeknou před tvým sluchem synové, jichž se ti dostane po tvé neplodnosti: „Těsný mi jest prostor tento, učiň mi místo, bych mohl tu bydlit!")"1Neboť pustiny tvé, pouště tvoje a země zbořeniny tvé budou teď úzké pro obyvatelstvo a daleko zahnáni budou, kteří tě sžírali._7"1Rozhlédni se kolem sebe a patři: tito všichni se shromáždili, přišli k tobě. „Jako že živ jsem," praví Hospodin – „těmi všemi jako šperky oděna budeš, obložíš je kolem sebe jako nevěsta."Z-"1Již jsou tady stavitelé tvoji; ti, kdož tě bořili, hubili, odešli od tebe.]3"1Aj, na své ruce jsem si tě poznamenal; zdi tvé jsou před očima mýma vždycky.  "1Může zapomnít na své dítko žena, bez citu s plodem své krve býti? A byť i ona se zapomněla, já přece nezapomenu tě!H "1Sion děl: „Opustil mne Hospodin, Pán se na mne zapomenul." ~"1 Jásejte nebesa, plesej země, vesele zpívejte hory chválu, neboť potěší Hospodin lid svůj a nad chudými svými se smiluje.}}s"1 Vizte, tito z daleka přijdou; oni, ejhle, od půlnoci; (jiní) od moře, a tito (zase) z poledních (až) končin.M|"1 Ze všech hor svých udělám cesty, a stezky mé budou vyvýšeny.{"1 Nebudou lačnět ani žíznit, nebude trýznit je vedro ni slunce, budeť je slitovník jejich vodit, a u vodních zřídel napájeti.z7"1 abys řekl vězňům: „Vyjděte," a těm, kteří ve tmě jsou: „Ukažte se!" Na cestách se budou pásti, na všech pustinách pastviska jejich.[y/"1Toto praví Hospodin: „V době milosti vyslyším tě, a v den spásy pomohu ti; zachovám tě a učiním tě prostředníkem smlouvy lidu, abys vzkřísil lad a polí a ujal dědičné podíly zpustošené,}xs"1Toto praví Hospodin, Israelův Spasitel a Svatý duši potupené, odporu lidu, sluhovi krutovládců: „Králové budou patřit, i vstanou, knížata se budou sklánět pro Pána, že jest věrný, pro Světce Israelova, který tě vyvolil."Lw"1Děl tedy: „Málo je to, žes mým sluhou, abys vzbudil kmeny Jakobovy, a zbytky Israelovy přivedl nazpět; ejhle, činím tebe světlem národů, abys byl spásou mou až do končin světa."vw"1Avšak nyní (toto) praví Hospodin, jenž si mne učinil sluhou již v matčině lůně, abych zase přivedl Jakoba k němu, Israele abych shromáždil mu: – i byl jsem oslaven před očima Páně, a můj Bůh se ráčil stát mou silou. – Eu"1Já však jsem pravil: „Nadarmo (tedy) jsem pachtil se, na prázdno, zbytečně sílu svou jsem strávil! Jistě však právo mé jest u Hospodina, a mé práce (zásluha) u Boha mého.\t1"1Řekl mi pak : „Služebník můj jsi ty, Israel, neboť na tobě se proslavím." b~~}{||{zz"yxxOwvvuwtt&srrGqq?poooPnnmlkkejjGiQhh$gffGeesdd"cacbbAa``y_^^ ]]\\[ZZWYY'X~X+W?V~UUnTSSRFQPPQOO7NNMvLLdKKJ8IHGFFBEPDCC{BB9Ax@@R??=<gu,(viděla), že pro smilstvo propustil jsem odpadlici israelskou, a že dal jsem jí zápudný lístek. Avšak nebála se nevěrnice, judska sestra její, ale šla a smilnila i ona.f,I řekl jsem, když to všecko učinila: „Navrať se ke mně!" – ale nenavrátila se." I viděla to nevěrnice, sestra její judska,4ea,Za dnů krále Josiáše řekl mi Hospodin: „Viděl-lis, co učinila odpadlice israelská? Šla na každou vysokou horu a pod každý ratolestný strom, a smilnila tam.d ,Zdali hněvati se budeš ustavičně, setrváš (ve hněvu) na věky?" Aj, (tak) mluvíš, ale jednáš zle, jak jen můžeš.Wc',Nyní ovšem voláš ke mně: „Otče můj!, ty jsi průvodce mládí mého!b,Proto zadrženy byly krůpěje dešťů, a nebylo pozdního lijavce. Čelo nevěstky zjednala sis, nechtěla jsi styděti se.Aa{,Zdvihni oči k výšinám a rozhlédni se, kde bys nebyla sebe prostřela; na cestách sedávala jsi, čekajíc jich jako Arab na poušti. Poskvrnilas zemi smilstvy a zločiny svými.O` ,[Obecně se říkává:] Propustil-li by muž svou ženu, a ona, odejdouc od něho, pojala by sobě muže jiného, zdali se navrátí k ní zase? Zdali nebude poskvrněná a zprzněná ta žena? Ty však jsi smilnila s milovníky mnohými, a chtěla bys vrátiti se ke mně, praví Hospodin, [a já bych měl přijmouti tebe?]_ ,%Neboť i tamodtud vyjdeš s rukama na hlavě, neboť zavrhl Hospodin ty, v které doufáš, a nebudeš míti štěstí v nich.u^c,$Jak přesnadno bývá tobě měniti tvou cestu! I od Egypta zklamána budeš, jako jsi zahanbena od Assura!;]o,#A (přece) říkáš: „Bez hříchu a nevinná jsem já; a protož ať se obrátí hněv tvůj ode mne." Aj, já v soud vejdu s tebou proto, žes řekla: „Nehřešila jsem!"\%,"I na rukou tvých krev jest nalezena duší nevinných ubožáků; nebyly přistiženy při vloupání, ale na všech místech jmenovaných.[ ,!Co usiluješ ukázati, že dobře znáš cesty, jak hledat milování, ty, která jsi nad to i na zločiny navykla své cesty?Z, Zdali zapomene panna na svou ozdobu, anebo nevěsta na svůj pás? A můj národ zapomněl na mne ode dnů nesčíslných!8Yi,Jaké jste plémě, vy! Vizte slovo Hospodinovo! Byl jsem já pouští Israelovi, anebo zemí temnot? Proč tedy říká lid můj: „Odešli jsme, již nepřijdeme k tobě!"lXQ,Nadarmo bil jsem syny vaše, nepřijali kázně; meč váš sežral proroky vaše jako dravý lev.[W/,Proč chcete se mnou vésti soud? Všichni jste odpadli ode mne, praví Hospodin.V5,Kde jsou bohové tvoji, kterých jsi nadělal si? Ať vstanou a vysvobodí tě za dob soužení tvého! Neboť kolik měst, tolik bohů máš, Judo!KU,ti, kteří říkají dřevu: „Otec můj jsi ty," a kameni: „Tys mne zplodil!" Obracejí se ke mně zády a ne tváří, ale za dob svého soužení říkají: „Vstaň, a vysvoboď nás!"T,Jako zahanben bývá dopadený zloděj, tak jest zahanben dům Israelův, oni, králové jejich i knížata, a kněží i proroci jejich;@Sy,Pozor měj na svou nohu, ať není bosá, (pozor) na hrdlo, ať nevyprahne! Ty však říkáš: „Vše marno! Nikoliv, tak neučiním! Neboť miluji cizince, a za nimi budu chodit."MR,divoká oslice, zvyklá na pustinu, (která) ve vášnivé touze lapá vítr své lásky; žádný ji neodvrátí; nikomu, kdo ji hledá, netřeba se namáhati: v měsících jejích naleznou ji.8Qi,Jak můžeš říci: „Nejsem poskvrněna, za Baaly jsem nechodila?" Pohled na své cesty v Údolí, uznej, cos učinila! Lehká velbloudice, křížem krážem běhající,Py,I kdybys umyla se louhem, a vypotřebovala mnoho mýdla, zkálená jsi nepravostí svou přede mnou, praví Pán Bůh.O ,Já přece štípil jsem tě z révy ušlechtilé, všecky sazenice byly pravé; jak jsi mohla zvrátit se mi v révu zvrhlou?LN,Dávno (již) zlámala jsi jho mé, roztrhla jsi svazky mé a řeklas: „Nebudu sloužiti." Neboť na každém pahorku vyvýšeném a pod každým stromem ratolestným tys kladla se, nevěstko!]M3,Stíhati bude tě zloba tvoje, a tvůj odpad bude tebe trestat. I zvíš a zakusíš, jak zlá a hořká věc to jest opustiti Hospodina, Boha svého. A není bázně mé při tobě, praví Pán, Bůh zástupů.L,A nyní, co tě pudí k cestě do Egypta, abys pila vodu z Nilu? A co tě nutká k cestě do Assyrie, abys pila vodu z Reky?nKU,Zdali tě nestihlo to proto, žes opustila Hospodina, Boha svého, tehdy, když tě po cestě vodil?LJ,Také Memfidští a Tafnesští zprznili tě až do vrchu (hlavy).~Iu,Lvové na něho řvali, vydávali ryk, ze země učinili poušť, města jeho jsou vypálena, nikdo v nich nebydlí.dHA,Zdali jest Israel otrok, nebo syn z nevolnice doma zrozený? Proč tedy stal se kořistí?6Ge, – praví Hospodin – neboť dvojí zlo spáchal můj národ: Mne opustili, pramen vody živé, a kopali sobě cisterny, cisterny rozpukané, které nemohou držeti vody.IF , Užasni se, nebe, nad tím, a brány jeho, zkormuťte se velmi, E , Zdali změnil (který) národ svoje bohy? – a ti přece nejsou bohové! – Ale můj národ změnil svou slávu – za modlu!Dw, Jděte na břehy Keťanů a vizte, pošlete ku Kedařanům a pilně pozorujte! Vizte, stalo-li se (tam) co takového!sC_, Protož mám ještě s vámi soudně se vypořádat, – praví Hospodin – a s vašimi syny se příti.,Slyšte slovo Hospodinovo, dome Jakobův, a všecky rody domu Israelova!'=G,Israel byl (majetek) Hospodinu zasvěcený, byly to prvotiny úrody jeho; kdokoli z nich jedl, pykal za to, zlé věci přicházely na něj, praví Hospodin.]<3,Jdi a křič do uší Jerusalema toto: Toto praví Hospodin: Vzpomínám na lásku tvého mládí, na příchylnost (z dob) tvého zasnoubení, když jsi šla za mnou na poušti, v zemi, jež nebývá osívána.%; G,Hospodin mne oslovil a řekl:}: u,Budou bojovat proti tobě, avšak vrchu nenabudou; jáť budu s tebou – praví Hospodin – abych vysvobodil tebe.9 5,Já totiž činím z tebe dnes pevnost, železný sloup a bronzovou zeď veškeré říši, judským králům, knížatům jejich, kněžím i lidu.8 1,Ty tedy přepásej svá bedra, vstaň a mluv k nim všecko, co já ti budu ukládati. Nelekej se tváře jejich, nedopustímť, abys bál se jich.7 !,A vypořádám se s nimi soudně pro všecku zlobu jejich, že mě opustili, obětovali cizím bohům, a klaněli se dílům svých rukou._6 9,Neboť, aj, já svolám všecky národy severních říší, praví Hospodin. I přijdou, a každý postaví trůn svůj u vchodu do bran Jerusalema, a proti všem zdem jeho vůkol, i proti všem judským městům.W5 ),I řekl Hospodin ke mně: Od severu otevře se zlo na všecky obyvatele země. 4 , Hospodin mne oslovil po druhé a řekl: „Co vidíš?" I řekl jsem: „Vidím kotel, v němž to vře; a přichází od severu."h3 K, I řekl mi Hospodin: „Dobře jsi viděl, neboť já bdím nad svým slovem, abych je splnil."o2 Y, Hospodin mne oslovil a řekl: „Co vidíš, Jeremiáši?" I řekl jsem: „Prut mandloňový vidím."1 , ejhle, ustanovuji dnes tebe nad národy a nad říšemi, abys vytrhával a strhával, abys ničil a bořil, abys stavěl a štípil."0 y, I vztáhl Hospodin svou ruku, dotekl se úst mých, a řekl Hospodin ke mně: „Ejhle, kladu slova má v ústa tvoje;\/ 3,Nestrachuj se před nimi, neboť já jsem s tebou, abych tě vytrhl, dí Hospodin."". ?,I řekl Hospodin ke mně: „Neříkej: ,Dítě jsem já, neboť ke všemu, k čemu tě pošlu, půjdeš, a vše, cokoli tobě rozkáži, mluviti budeš.U- %,I řekl jsem: „Ach, Pane Bože, aj, neumím mluvit, nebo dítě jsem já."A, },„Dříve než jsem tě utvořil v (matčině) lůně, znal jsem tebe; dříve nežli jsi vyšel z (jejího) života, posvětil jsem tě, a za proroka pro národy ustanovil jsem tě."%+ G,Hospodin mě oslovil a řekl:P* ,jakož i za dnů Joakima, syna Josiášova, krále judského, až do konce jedenáctého léta Sedekiáše, syna Josiášova, krále judského, až do přestěhování Jerusalema, v měsíci pátém.) ,Hospodin mluvil k němu ty řeči za dnů Josiáše, syna Amonova, krále judského, třináctého léta kralování jeho,g( K,Řeči Jeremiáše, syna Helkiášova, z kněží usedlých v Anatotě, v území Benjaminově.'3"BVenku bude vidět mrtvoly lidí, kteří odpadli ode mne; červ jejich neumře a oheň jejich neuhasne, i budou hnusit se každému, kdo má tělo. &"BI bude měsíc ze měsíce a sobotu ze soboty každý, kdo má tělo, chodit, aby se klaněl před mou tváří, praví Hospodin."%="BNeboť jako nebesa nová a země nová, jež stvořím, pevně budou trvati přede mnou, dí Hospodin, – tak bude pevně trvat vaše plémě i jméno.<$s"BA vezmu (si) z nich kněze a levity," dí Hospodin.'#G"Ba přivedou všecky bratry vaše ze všech národů v dar Hospodinu, ha koních, na vozech a na nosítkách, na mezcích a na velbloudech na mou svatou horu do Jerusalema," – praví Hospodin. – „Jako když vnášejí synové Israelovi dary v čisté nádobě do domu Hospodinova.""="BA učiním na nich znamení: pošlu některé z těch, kteří spaseni budou, k národům: na moře, do Afriky a Lydie, k Lučištníkům, do Italie a do Řecka, k ostrovům dálným, k těm, kteří neslyšeli o mně, a neviděli mé slávy. I budou hlásat slávu mou národům,!+"B„Ale já (znám) skutky jejich a myšlení jejich; přijdu, abych shromáždil (je) a národy všech jazyků; i přijdou a uvidí mou slávu., Q"BTi, kteří se posvěcovali a očišťovali v zahradách, za dveřmi uvnitř, kteří jídali vepřové maso, ohavnosti i myši, ti vesměs zahynou, dí Hospodin."Bneboť ohněm bude Hospodin soud vykonávat, a mečem svým nad každým, kdo má tělo, a mnoho bude zbitých od Hospodina.%"BNeboť ejhle, Hospodin v ohni přijde, a jako vichor vozy jeho, aby vykonal ve hněvu svou roztrpčenost, a žehrání své v plameni ohně;<q"BAž to uzříte, bude mít radost vaše srdce, a kosti vaše jako bylina pučeti se budou." Ukáže se ruka Hospodinova na jeho sluzích, ale hněvat se bude na své nepřátele.jM"B Jako když matka někoho těší, tak já potěším vás; ano, v Jerusalemě budete potěšeni.O"B Neboť toto praví Hospodin: „Ejhle, já na něj přivedu jako řeku pokoj, a jako rozvodněný potok slávu národů, kterou ssáti budete; u prsů chováni budete, a na klíně budete laskáni.wg"B abyste ssáli do sytosti z prsů potěšení jeho, abyste srkali nadbytek rozkoše z veškeré nádhery jeho! 9"B „Veselte se s Jerusalemem, plesejte nad ním všickni, kteří jej milujete, radujte se s ním, radujte se všichni, kteří jste kvílili nad ním,0Y"B Zdali já, který činím, by jiní rodili, sám nebudu ploditi? praví Hospodin. Zdali já, který jiným děti dávám, . neplodný budu?" dí Hospodin, Bůh tvůj.mS"BKdo slyšel kdy co takového? Nebo kdo viděl co tomu podobného? Zdali se zrodí země za jediný den, aneb zda může se zroditi národ najednou? Ano, (jak počne) k porodu pracovat, (hned) porodí (dcera) Sionská své syny.c?"B„Prve než pracovala ku porodu, porodila; prve než bolesti přišly, porodila chlapce.oW"BHlas! Hluk z města, hlas z chrámu! (Je to) hlas Hospodinův, an dává odplatu svým nepřátelům!s_"BSlyšte slovo Hospodinovo, kteří se bojíte slova jeho! Říkají bratři vaši, kteří vás nenávidí, kteří vás odkopávají pro mé jméno: „Ať se oslaví Hospodin, abychom viděli radost vaši!" Ale oni zahanbeni budou,lQ"Btak i já budu zálibu mít v neštěstí jejich, a čeho se bojí, uvedu na ně; neboť jsem volal, a nebyl, kdo by se ozval; mluvil jsem a neslyšeli, činili, co zlé bylo před mýma očima, a čeho jsem nechtěl, volili.".U"BKdo zabíjí býka, ten zabíjí člověka, kdo zabíjí berana, ten uškrcuje též psa, kdo přináší obět suchou, ten obětuje též krev vepře, kdo pálí kadidlo, ten dobrořečí též modle. Jako zálibu mají ve svých cestách, a jako v ohavnostech svých kochá se jejich duše:K"B(Vždyť) to všecko ruka má učinila, všecky ty věci stvořeny jsou," dí Hospodin. „Ale na koho shlédnu? Jen na chudičkého, zkroušeného ducha, a třesoucího se před mými řečmi. )"BToto dí Hospodin: „Nebe je trůn můj, a země podnož mých nohou. Jaký to dům mohli byste mi vystavěti, jaké místo mého odpočinku?;o"AVlk a beránek pásti se budou spolu, lev jako býk bude žráti slámu, hadu však bude prach za chléb jeho; nebudou škodit ani hubit na celé mé svaté hoře, dí Hospodin.gG"APrve než volati budou, já budu slyšet, když ještě oni mluviti budou, já vyslyším je." ="Avyvolenci moji nebudou namáhat se nadarmo, aniž roditi ke zděšení; jsoutě plémě požehnaných od Hospodina, a potomci jejich (zůstanou) s nimi. 9"ANebudou stavěti, a jiný bydlit; nebudou štěpovat, a jiný jísti; ano, podle věku stromu bude věk lidu mého, a díla rukou jejich trvati budou;c ?"ABudou stavěti si domy a bydliti (v nich); vinice budou štěpovat a ovoce z nich jísti.0 Y"ATam (již) nebude dětí několika dní, ani starce, který by nedošel svého věku, neboť dítě ve stém roce umře, a stoletý stižen bude kletbou hříšníka.{ o"AI budu plesati z Jerusalema a radovati se ze svého lidu, a nebude v něm slyšeti již hlas pláče nebo křiku.%"AAle radovati se a plesati budete až na věky z toho, co utvořím já; neboť, aj, já přetvořím Jerusalem v jásot a lid jeho v radost."ANeboť, aj, já utvořím nebesa nová, a zemi novou; a nebude pamatováno na to, co minulo, aniž vstoupí to komu na mysl.[/"AProto, kdo se žehnati bude na zemi, bude se žehnati Bohem pravdy. . . a kdo přisahat bude na zemi, přisahat bude skrze Boha pravdy; neboť zapomenuto bude na úzkosti předešlé, a skryjí se mým očím."AZanecháte jména svá na kletbu mým vyvoleným: „Zabij tě Pán Bůh . . ." ale své služebníky nazve jménem jiným.Q"AEjhle, služebníci moji budou se veseliti, vy však hanbiti se; ejhle, služebníci moji budou jásat pro radost srdce, vy však křičeti budete pro bolest srdce, a pro sklíčenost ducha kvíliti. 9"A Protož toto praví Pán Bůh: „Ejhle, služebníci moji budou jísti, vy však lačněti; ejhle, služebníci moji budou píti, vy však žízniti.gG"A vás odpočítávám pro meč, všichni se schoulíte na zabití, protože jsem volal a neodpovídali jste, mluvil jsem a neslyšeli jste, ale činili jste, co zlé bylo přede mnou, a čeho jsem nechtěl, volili jste si.<q"A Vás však, kteří jste opustili (mne) Hospodina, kteří jste zapomněli na mou svatou horu, kteří prostíráte Štěstěně stůl a na něm podáváte mokré oběti (Osudu),"A I budou roviny (Saronu) shromaždištěm stád, a údolí Achor tábořištěm dobytka lidu mému, který mne vyhledával.}"A Vyvedu z Jakoba plémě, z Judy dědice hor mých, děditi je budou moji vyvolení, služebníci moji budou tam sídlit.<~q"AToto praví Hospodin: Jako když zbývá z hroznu (ještě) zrno, a řeknou: „Nekaz ho, jeť to požehnání," tak učiním k vůli svým služebníkům, že nevyhubím všeho.g}G"Aodplatím jim do klína nepravosti jejich, a spolu nepravosti jejich otců, – praví Hospodin – těch, kteří obětovali na horách a na pahorcích utrhali mně; naměřím jim do klína za to, co, dávno činívali.O|"AEjhle, je to psáno přede mnou. Nebudu mlčeti, ale vykonám odvetu,${A"AKterý říká: „Odstup ode mne, nepřibližuj se ke mně, neboť svatý jsem ti!" Ten působí dým v mých chřípích, oheň, jenž celý den hoří.z-"Akterý ve hrobech sedává, a ve skrýších modlářských nocuje, který jídá vepřové maso, a nečistou jíchu mívá v nádobách svých. y"AK národu, který ke hněvu mne dráždí tváří v tvář ustavičně; který obětuje v zahradách, kadidlo pálí na cihlách;x"ARozprostíral jsem své ruce den celý k národu neposlušnému, který kráčel po cestě nedobré, za svými myšlenkami.Kw "ADával jsem na sebe tázati se těm, kteří se [prve] neptávali, dával jsem se nalézti těm, kteří mne nehledali. Řekl jsem: „Tu jsem, tu jsem" k národu, který nevzýval mého jména.dvA"@ Můžeš, Hospodine, přes to zůstat zdrželivý, můžeš mlčeti, a nás tolik trápit?u/"@ Dům naší svatyně, chlouba naše, ve kterém tě chválívali otcové naši, stal se potravou ohně. A ze všech našich skvostů jsou trosky.]t3"@ Ze svatého města tvého poušť jest, ze Sionu poušť, z Jerusalema jsou trosky.sy"@ Nehněvej se, Hospodine, příliš, aniž vzpomínej ještě na naše nepravosti; aj, viz, lid tvůj jsme my všichni!}rs"@A přece, Hospodine, jsi ty náš otec, my jsme hlína a ty jsi náš tvůrce; dílo rukou tvých jsme my všichni. I nazvou je „Lidem svatým" a „Vykoupenci Hospodinovými". Ty pak slouti budeš „Hledaným městem" a ne „Opuštěným"!9Vk"> Ejhle, Hospodin (již) ohlašuje v končinách země: Rcete dceři Sionské: „Aj, tvůj spasitel přichází, aj, mzda jeho (přichází) s ním, a odměna jeho před ním."U "> Vyjděte, vyjděte skrze brány, připravte cestu lidu, vyrovnejte stezku, vyberte kamení a vyzdvihněte znamení národům!" T"> Ano, kdo ji klidili, budou jísti (z ní) a chváliti Hospodina; a kteří je sbírali, budou je píti ve svatých mých síních."KS">Přisáhl Hospodin skrze pravici svou, skrze silné své rámě: „Nedám nikdy již pšenice tvé za pokrm tvým nepřátelům, aniž pít budou cizinci tvého vína, o němž jsi lopotil se.aR;">nedávejte mu pokoje, dokud nezaloží, dokud neučiní Jerusalem chloubou na světě!"Q5">Na zdech tvých, Jerusaleme, ustanovím strážné, celý den a celou noc, nikdy nebudou mlčet: „Vy, kteří vzpomínáte na Hospodina, nemlčte,P">Jako totiž hledá jinoch pannu, budou tvé děti hledati tebe. A jako má ženich radost z nevěsty, radost bude mít z tebe Bůh tvůj.^O5">Nebudeš slouti již „Opuštěná", aniž tvá země bude slout „Pustá"; ale slouti budeš „Záliba má v ní", a tvá země „Hledaná", neboť zalíbilo se Hospodinu v tobě, a tvá země bude hledaná.`N9">I budeš korunou slávy v ruce Hospodinově, čelenkou královskou v ruce svého Boha.!M;">I uzří národové spravedlivého tvého, a všichni králové slavného tvého; a dáno bude tobě jméno nové, kteréž ústa Hospodinova vyřknou.&L G">K vůli Sionu nebudu mlčet, k vůli Jerusalemu nebudu ticho, dokud spravedlivý jeho nevyjde jako světlo, dokud spasitel jeho jak pochodeň se nerozhoří."K="= Jako totiž vydává země rostlinstvo a jako zahrada dává svému osevu vzejít: tak Pán Bůh rozplodí spravedlnost a jásot přede všemi národy."\J1"= „Raduji se, raduji se z Hospodina, plesá duše má z Boha mého, neboť oblekl mne v roucho spásy, šatem spravedlnosti přioděl mne, jako ženicha okrášleného věncem a jako nevěstu ozdobenou šperky.3I_"= I známo bude mezi pohany plémě jejich, potomstvo jejich uprostřed národů; všichni, kteří je uzří, poznají je: „Tito jsou plémě, jemuž Hospodin žehná!"H"=Neboť já Hospodin miluji právo, a nenávidím zločinnou loupež; odměním útrapy jejich věrně a smlouvu věčnou učiním s nimi.'GG"=Místo dvojnásobné potupy hany své budou si pochvalovati svůj úděl; místo toho v zemi své dvojnásobné díly obdrží, a věčně budou se veseliti.&FE"=Vy pak kněžími Hospodina budete slouti, „služebníci našeho Boha" budou vám říkat. Bohatství národů jísti budete a slávou jejich se honositi.xEi"=K službám budou (vám) cizinci, pásti váš dobytek, synové příchozích vašimi oráči a vinaři budou.D"=„A vystavějí (znova) odvěké zbořeniny, ssutiny staré vyzdvihnou, obnoví města zpustošená, zpustošená od rodů do rodů.C"=Abych těšil všechny kvílící; abych dal kvílícím sionským, abych dal jim věnec místo popela; olej radosti místo (roucha) smutku; plášť jásotu místo ducha truchlivosti, i budou slouti duby spravedlnosti, štípení Hospodinovo na oslavu (jeho)."PB"=abych hlásal Hospodinovo milostivé léto, a den odvety našeho Boha.XA +"=„Duch Hospodinův jest na mně, neboť Hospodin pomazal mne, abych zvěstoval (radost) trpícím, poslal mne, abych léčil zkrušené srdcem, abych hlásal jatým propuštění, a zavřeným vysvobození:|@q"<Z nejmenšího bude tisíc, z nejnepatrnějšího národ velemocný; já Hospodin časem svým rychle to učiním.?"<Občané pak tvoji – všichni budou spravedliví, na věky budou vlásti zemí, sazenice to štípení mého, dílo mé ruky na oslavu.>)"<Slunce tvé nebude již zapadati, aniž měsíce tvého ubývati; neboť Hospodin bude ti světlem věčným, a skončí se dny tvého smutku.-=S"<Již nebude (třeba ti) slunce, by svítilo za dne, ani měsíční záře, by osvěcovala tě, ale Hospodin bude ti světlem věčným, a tvůj Bůh tvým leskem.<+"<Již nebude slýcháno o násilí v zemi tvé, o pustošení a ničení v končinách tvých, ale blaho osadí zdi tvé, a tvoje brány jásot. E~~}~|||{{Czzuzyjxwvv6uutssr9qqxppp'oonCnm7llkkbjeji`ihhg^fff3eye;ddccbkaa0`p_^^p^]@\d[[kZZ:YYXaWWVVwVUUBUTMSSDRR%QQSPPOON#MlLLfLKEJJ#IHH-GFFVEE>n==5, Potresci mne, Hospodine, ale s mírou, ne však ve svém hněvu, abys nezničil mne! =, Vím to, Hospodine, že není (v moci) člověka cesta jeho; aniž jest (v moci) muže, aby chodil a kroky své řídil (k cíli).<, Slyšte! Aj hluk se blíží, ryk velký od severní strany, aby obrátil judská města v poušť, a v bydliště šakalů.~;u, Neboť blázniví jsou pastýři, Hospodina nehledají; proto nemají zdaru, všecko stádo jejich jest rozptýleno.4:a, Stan můj popleněn jest, všecky mé provázky jsou potrhány, synové moji mne opustili, není jich! Není již, kdo by roztáhl stan můj, kdo by vyzdvihl mé plachty.9, Běda mně pro mou ránu! Nezhojitelná jest má bolest! Přece však pravím já: Ano, tento svízel můj jest, ponesu jej.8, Neboť toto praví Hospodin: Aj já teď daleko zavrhu obyvatele země (této); a sužovati je budu tak, aby byli nalezeni.<7s, Sesbírej se země své věci, (město) obležené!#6?, Není jim podoben Jakobův úděl: onť jest ten, který stvořil všecky věci, Israel jest vlastní kmen jeho, „Hospodin zástupů" jest jméno jeho.O5, Nicoty jsou to, díla smíchu hodná, v čas soudu bude veta po nich.4/, Nejapný jest (tu) každý člověk nerozumný, zahanben jest každý řemeslník pro (svou) modlu: neboť klam jest, co slil, není v tom ducha.73g, Když zahřmí, káže vodám na nebi, aby se kupily, káže mlhám, aby vystupovaly od končin země; blesky k lijavci přičiňuje, a vyvádí vítr ze svých zásobáren.g2G, On učinil zemi svou mocí, založil (svět moudrostí svou, a důmyslem svým roztáhl nebe.q1[, Protož toto jim řekněte: „Bohové, kteří nebes a země neučinili, se země a z podnebe zmizí!"05, Ale Hospodin je prav)7 Bůh, onť jest Bůh živý, a král věčný. Od hněvu jeho chvěje se země, a národové nemohou snésti pohrůžky jeho.4/a, Roztepané stříbro, z Tarsisu přivezené, a zlato z Ofiru; dílo řezbáře a zlatníkovy ruky, oděné v purpur červený a modrý, všecko je to dílo řemeslníků.k.O, Zkušenost učí, že všichni jsou zpozdilí a pošetilí. Nauka nicoty jejich – dřevo je to!4-a, Kdo by se nebál tebe, ó králi národů? Ano, tobě přísluší úcta; mezi všemi mudrci národů a ve všech královstvích jejich není žádného podobného tobě!a,;, Není podobného tobě, Hospodine, veliký jsi ty, a veliké je tvé jméno svou mocí!<+q, Jsou to výrobky podobné palmovému špalku, neumějí mluvit, nošeni a zdviháni musejí býti, neb nemohou chodit. Nebojte se jich, neboť nemohou škodit, aniž co prospět.d*A, a jež stříbrem a zlatem ozdobila. Hřebíky a kladivem je přibila, aby se nekolísalo.), neboť zákonodárci pohanů nicoty jsou; jsoutě podťaté dřevo z lesa, dílo, jež učinila ruka řemeslníkova sekerou,{(o, Toto praví Hospodin: Na mravy pohanů si nezvykejte; znamení nebeských nebojte se, jako se jich pohané bojí;F' , Slyšte řeč, kterou mluví k vám Hospodin, dome Israelův!]&3, Egypt, Judsko, Edomsko, Ammoňany a Moabany, všecky, kteří oholené mají spánky, a kteří na poušti bydlí; neboť všichni pohané mají předkožku, všecek pak dům Israelův jest neobřezaného srdce.W%', Aj, přijdou časy, praví Hospodin, kdy navštívím každého neobřezance:K$, Ale v tom ať se chlubí, kdo se chlubí: že ví a zná mne: že já jsem Hospodin, který činím milosrdenství, právo a spravedlnost na zemi, neboť ty věci líbí se mi, praví Hospodin. #, Toto praví Hospodin: Nechlub se moudrý moudrostí svou, nechlub se silný svou silou, aniž chlub se boháč bohatstvím svým!", Mluv: Toto praví Hospodin: A mrtvoly lidské leží jako mrva na poli; a jako snopky za žencem, kterých nikdo nesbírá.w!g, Neboť smrt vchází našimi okny, vniká do domů nám, vybíjí děti z ulic, mládež z veřejných míst. 7, Ano, slyšte, ženy, slovo Hospodinovo; nechať přijmou vaše uši řeč úst jeho! Učte dcery své žalozpěvům, jedna druhou truchlým písním., Ano, hlas nářku slyšeti se Sionu: Kterak jsme pohubeni! Jaká to hanba, že jest nám opustit domov, že jsou stržena obydlí naše!!, Ať spěšně přijdou, ať si popílí, a dají se nad námi v naříkání, ať roní oči naše slzy, a naše víčka ať tekou vodami!+, Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Israelův: Rozhlédněte se a zavolejte lkajícnice, ať přijdou, k těm, které jsou dovedné, pošlete!}s, A rozptýlím je mezi národy, jichž neznali oni ani otcové jejich; a pošlu na ně meč, dokud nebudou zničeni., Pročež toto praví Hospodin, Bůh Israelův: Aj, já nakrmím lid tento pelyňkem, a dám jim za nápoj žlučovou vodu.\1, Ale šli za svým zvrhlým srdcem a za Baaly, čemuž se naučili od svých otců., I řekl Hospodin: (To) proto, že opustili můj zákon, který jsem dal jim; a nechtěli slyšeti hlasu mého, aniž choditi podle něho.!;, Který mudřec pochopil to, který prorok může oznámit to, proč zahynula země, proč jest vypálena jako poušt, že není, kdo by jí procházel?xi, Z Jerusalema učiním hromadu kamení, a bydliště šakalů; z měst judských učiním poušt bez obyvatele.gG, Nad horami počnu pláč a nářek a nad lučinami pastvin kvílení; neboť spáleny jsou, není, kdo by se bral jimi, neslyšet hlasu pána (stáda) od ptáka nebeského až do zvěře, všecko se odstěhovalo, zmizelo.]3, Zda proto neměl bych trestat, praví Hospodin, národ takový neměl bych stíhat?, Zraňující šíp jest jazyk jejich, mluví lest; ústy blahovolně s přítelem svým mluví, ale tajně mu ukládají.-, Pročež toto praví Hospodin zástupů: Aj, já přepustím je a zkusím v ohni, neboť jak jinak měl bych naložiti s (takovým) svým lidem?c?, Obklopen jsi lstivostí se všech stran; pro lest nechtějí mne znáti, praví Hospodin. , Druh druha oklamává, pravdu mluvit neumějí, neboť naučili jazyk svůj mluviti lež, jde jim jen o to, by zločiny páchali.!;, Střez se každý bližního svého, a žádnému bratru nedůvěřuj, neboť každý bratr rád by tě obelstil, a každý bližní s pomluvou chodí.-S, Natahují svůj jazyk jako lučiště ke lži a nikoli ku pravdě. Nabyli v zemi moci, neboť od zločinu do zločinu chodí, a mne nepoznávají, praví Hospodin.%, Ó, bych měl na poušti útulek pro pocestné, abych mohl opustit lid svůj, odejíti od nich! Jsoutě všichni cizoložní, rota zrádců.p  [, Ó, by hlava má vodou byla, a mé oči studnicí slz, abych dnem i nocí plakal nad ranami lidu mého!z m,Což není (již) balšámu v Galaadě, nebo není tu lékaře? Proč tedy nemůže se zahojit rána lidu mého?L ,Nad zdrcením lidu svého jsem zdrcen, zarmoucen, jat užasnutím.= u,Jest po žni, minulo léto, a my nejsme vysvobozeni![ /,Aj pronikavý křik mého lidu (slyším) ze země daleké: „Zdaliž není na Sionu Hospodina, a není-liž (už) na něm krále jeho?" „Proč mne ke hněvu popudili modlami svými, nicotami z cizozemska?"P,Bolest mám, nad kterou není, srdce mně chřadne v útrobách mých.},Neboť aj, já pošlu na vás hady, basilišky, proti nimž není zaklínání, a štípati budou vás, praví Hospodin.D,Od Danu jest slyšet frkat jeho koně, od silného řehotu jeho běžců chvěje se všecka země. Přicházejí a pohlcují zemi se vším, co v ní jest, město i s obyvatelstvem jeho.eC,Čekati pokoj? Nepřijde nic dobrého; (čekati) na čas vyléčení? Ejhle – zděšení!\1,Proč sedíme? Sejděme se, a vejděme do hrazeného města, abychom (tam) zahynuli. Neboť Hospodin Bůh náš dává nám zahynouti, dává nám píti žlučovou vodu, protože jsme hřešili proti Hospodinu.F, Posbírám, posbírám je, praví Hospodin; nebude ani hroznu na vinném kmeni, nebude fíků na fíkovém stromě, (ano i) listy opadají; ustanovil jsem (již) lidi, kteří je napadnou.=s, Zahanbeni budou, protože činili ohavnosti; ba nikoliv, nebudou se hanbit, neumějí se (již) stydět! Protož padnou mezi padající, až je budu trestat, padnou, dí Hospodin.kO, Hojí rány lidu mého, lehkovážně říkajíce: „Zhojí se, zhojí se," ačkoliv se nehojí.H , Protož dám ženy jejich cizákům, pole jejich (jiným) držitelům; neboť od nejmladšího do nejstaršího všichni hledí lakomství; a od proroka až do kněze všichni činí podvod.|q, Stydět bude se moudrým, budou zděšeni a jati, neb slovo Hospodinovo zavrhli, a (jiné) moudrosti v nich není. ~,Jakým právem říkáte: „Jsme moudří a máme zákon Hospodinův?" Ano, ale v lež jej obrátilo lživé péro vykladačův. }9,Čáp ve vzduchu zná svůj čas, hrdlička, vlaštovka a jeřáb dbají času svého stěhování, avšak lid můj nechce znáti zákona Hospodinova.Y|+,Pozorně jsem poslouchal: nikdo nic dobrého nemluví, není, kdo by pokání činil z hříchu, kdo by řekl: „Co jsem to učinil? Všichni se ženou ve svém běhu jako kůň, rozběhlý prudce k útoku.z{m,Proč tedy odvrátil se tento lid (v Jerusalemě), odvrátil se zatvrzele? Chytil se klamu, a nechce se vrátit.}zs,I řekneš jim: Toto praví Hospodin: Zdali kdo padá, zase nepovstává? a kdo se odvrátil, zda se zase nevrací?>yu,I bude milejší smrt nežli život těm, kteří zůstanou z tohoto nešlechetného pokolení na všech místech, na které vyvrhnu, co z nich zůstane, praví Hospodin zástupů. x,a rozmetají je proti slunci, proti měsíci i proti všemu vojsku nebeskému, kteréž milovali, kterým sloužili, za kterými chodili, kterých se dotazovali a kterým se klaněli; nebudou sebrány a nebudou pochovány; hnůj z nich bude na povrchu země.1w ],V ten čas, dí Hospodin, vyvrhou kosti králů judských, i kosti velmožů jejich, kosti kněží, kosti proroků i kosti obyvatelů jerusalemských, z hrobů jejich;,vQ,"A učiním, že umlkne v městech judských a v ulicích jerusalemských hlas radosti a hlas veselí, hlas ženicha a hlas nevěsty, neboť ze země bude poušť.vue,!I budou mrtvoly tohoto lidu za pokrm ptactvu nebeskému a divokým zvířatům, a nebude, kdo by je odehnal.Gt, Protož aj, přijdou dni, dí Hospodin, kdy nebude se již říkati: „Tofet" a „Údolí Ben Ennom", ale „Údolí zabíjení", a pochovávati budou v Tofetu, že nebude (jinde) místa.s,a zřídili obětiště Tofet v údolí Ben Ennom, aby (tam) pálili syny své a dcery ohněm! Ani mně nenapadlo jim to přikázati!r',Neboť Judovci činili, co jest zlé v mých očích, dí Hospodin: Postavili ohavy své v domě, který má mé jméno, aby jej znesvětili;q',Ostříhej své vlasy a zavrž je, a počni na lysých výšinách žalozpěv; neboť zavrhl Hospodin a opustil národ, na který se hněvá.p3,I řekneš jim: Tento jest národ, který neposlechl hlasu Hospodina Boha svého, aniž přijal kázně! Věrnost vymizela, vyhynula z jejich úst.toa,I mluviti budeš k nim všecka slova tato, a neposlechnou tě; volati budeš na ně, a neodpovědí tobě.nw,ale neposlechli mne, aniž popřáli (mi) sluchu svého, zatvrdili šíji svou, a činili hůře než otcové jejich.,mQ,ode dne, kdy vyšli otcové jejich ze země Egyptské až do dneška. I posílal jsem k nim den co den ustavičně a usilovně všecky své služebníky, proroky,l5,A neposlechli, aniž (mi) popřáli sluchu svého, ale odešli po choutkách svého zvrhlého srdce zlého, obrátili se ke mně zády a ne tváří9kk,Ale to jsem přikázal jim: Poslouchejte hlasu mého, a budu vaším Bohem, a vy budete mým lidem, a choďte po všech cestách, které přikáži vám, aby vám dobře bylo.+jO,Neboť jsem nemluvil s otci vašimi a nepřikázal jsem jim, v den ten, kdy jsem je vyvedl ze země Egyptské, nic o zápalných obětech a krvavých žertvách.i,Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Israelův: Rozmnožujte své zápalné oběti žertvami krvavými a jezte (to) maso!=hs,Pročež toto praví Pán Bůh: Aj, roztrpčení mé a hněv můj sleje se na toto místo, na lidi i na dobytek, na stromy krajiny i na úrodu země; zapálí se a nebude uhašen.\g1,Zdali mne (tím) trýzní, praví Hospodin, a ne sami sebe na svou vlastní hanbu?,Dej se poučiti, Jerusaleme, aby snad neodloučila se duše má od tebe, abych snad neobrátil tebe v poušť, v zemi nebydlitelnou!,=Q,Jako cisterna uchovává vodu čerstvou, tak čerstvou uchovává (Sion) svou zlobu; nepravost a zkázu je v něm slyšet, přede mnou ustavičně bolest a rány.4<a,Neboť toto praví Hospodin zástupů: Vysekejte stromy její, a udělejte okolo Jerusalema náspy; toť jest město, jež zasluhuje trestu, neníť než násilí v něm.<;s,Vstaňte, táhněme v noci a rozmetejme domy její!:5,Zasvěťte se válce proti ní, vstaňte, táhněte (ještě) o poledni! Běda nám, že se nachýlil den (již), že se natahují večerní stíny!9w,Přijdou na ni pastýři se svými stády, rozbijí na ní stany kolem dokola; spase každý, co mu do rukou přijde.:8o,Krásnou a rozkošnou dceru Sionskou (zahladím):57 e,Posilněte se, synové Benjaminovi, k útěku z Jerusalema, v Tekue trubte na polnici, a nad Bethakaremem vztyčte korouhev! Jeť viděti pohromu od severu, velikou zkázu. 6 ,Proroci prorokují lživě, kněží (jim) rukama tleskají, a lid můj miluje takové věci; co tedy konec konců s nimi bude?85k,Úžasu hodné a divné věci dějí se v zemi:]43,Zda proto neměl bych trestat, praví Hospodin, národ takový neměl bych stíhat.33_,Jsou tlustí, vypasení, pomíjejí řeči mé nešlechetně. Práva vdov se nezastávají, práva sirotků se neujímají, spravedlivé věci chudých se nezastávají.v2e,Jako léčka plná bývá ptáků, tak jsou domy jejich plné nekalého zisku: proto jsou velicí a bohatí.q1[,Ano, v lidu mém jsou bezbožníci, číhají jako ptáčníci, osidla kladou, pletky, aby lapali lidi.W0',Nepravosti vaše pokazily vše to, hříchy vaše vzdálily to blaho od vás.*/M,aniž si v duchu řekli: „Bojme se Hospodina, našeho Boha, který nám dává déšť raný i pozdní svým časem, a plnost roční žně nám zachovává."R.,Ale lid ten má ducha zpurného, buřičského, odvrátili se a odešli,x-i,Což se nebudete báti mne, dí Hospodin, před tváří mou se chvíti? Jáť jsem položil moři písek za hranici zákonem věčným, jejž nepřestoupí; bouřiti budou vlny jeho, ale nezmohou jej, dmouti se budou, ale nepřejdou jej.s,_,Slyš lide pošetilý, který rozumu nemáš, kteří majíce oči, nevidíte, majíce uši, neslyšíte.:+o,Oznamte domu Jakobovu, a rozhlaste v Judsku toto:Q*,Řeknou-li pak: „Proč učinil nám Hospodin, Bůh náš, všecko toto?" řekneš jim: „Jako jste opustili mne a sloužili bohu cizímu v zemi své, tak sloužiti budete cizincům v zemi nesvé."F),Avšak ani v ty dny, praví Hospodin, konce vám neučiním.D(,A pohltí tvá osení i chléb tvůj, pohltí syny tvé i dcery tvé, pohltí brav i skoty tvé, pohltí vinici i fík tvůj. A poboří tvá hrazená města, ve která doufáš, mečem.?'y,Toul jeho jako otevřený hrob, a všichni jsou obři.?&w,Aj já přivedu na vás národ z daleka, dome Israelův, praví Hospodin; národ silný, národ starobylý, národ, jehož jazyka nebudeš uměti, aniž budeš rozuměti, co mluví.0%Y,Toto praví Hospodin, Bůh zástupů: Protože mluvili takové řeči, aj, já činím ze slov mých v ústech tvých oheň, a z lidu tohoto dříví, aby je pohltil.g$G, Proroci do větru mluvili, slovo Boží nebylo v nich; protož na ně ať ty věci přijdou!"o#W, Zapřeli Hospodina, řekli: „To není on! Nepřijde na nás nic zlého, neuzříme meče ani hladu.Z"-, Neboť opravdu zpronevěřil se mně dům Israelův a dům Judův, dí Hospodin.|!q, Vystupte na zdi její a ničte, ale konce jí nečiňte; odejměte její výstřelky, protože nejsou Hospodinovy.] 3, Zda proto neměl bych trestat, praví Hospodin, národ takový neměl bych stíhat?\1,Jsou jako koně bujní, jako hřebci: každý řehtá po ženě bližního svého.G,Pro kterou věc budu ti moci milostiv býti? Synové tvoji mne opustili, přisahají skrze ty, kteří bohy nejsou; sytil jsem je, a oni cizoložili: v domě nevěstky smilstvo provozovali.K,Proto pobíjí je lev z lesa, vlk z pustiny je hubí, rys číhá nad jejich městy: kdo z nich vychází, polapen bývá; neboť četné jsou jejich přestupky, velmi mnoho nevěrnosti jejich.6e,Půjdu tedy k předním, a mluviti budu s těmi; neboť oni znají cestu Hospodinovu, právo Boha svého. Avšak hle, tito vesměs (více) rozlámali jho, roztrhali svazky!},I řekl jsem: (si): Snad jsou to jen lidé chudí, pošetilí proto, že neznají cesty Hospodinovy, práva Boha svého.;o,Hospodine, oči tvé patří na věrnost; bil jsi je, a nebolelo jich; potírals je, a nechtěli přijímat poučení; zatvrdili tvář svou nad skálu; nechtěli se navrátiti.[/,I když říkají: „Jakože živ jest Hospodin . . ." křivě tím přisahají.4 c,Obejděte třídy Jerusalema, hleďte a patřte, hledejte v ulicích jeho, naleznete-li koho, kdo činí spravedlnost, kdo se snaží věrným býti: i budu jemu milostiv!V%,Ano, křik jako ženy před porodem slyším, hlas úzkosti jako prvorodičky; je to hlas dcery Sionské umírající, která rozprostírá své ruce: „Běda mně, neboť umdlela má duše pro zabité!"fE,Ty pak pohubená, co učiníš? Když se oděješ šarlatem, když se ozdobíš záponou zlatou, a zmaluješ líčidlem své oči, nadarmo budeš se strojiti: milovníci tvoji pohrdnou tebou, o krev tvou usilovati budou!0Y,Před křikem jezdců a lučištníků utíká každé město; zalézají do houštin, vystupují na skály; všecka města jsou opuštěna, nebydlí v nich člověk.!;,Kvíliti bude země, a truchliti budou nebesa svrchu, protože jsem to řekl, aniž lituji toho, ustanovil jsem se na tom, aniž se odvrátím od toho.a;,Nebo toto praví Hospodin: Zpustošena bude všecka země, ale konce všemu neučiním.wg,Hleděl jsem, a aj, ze zahrady poušť; města pak všecka zbořena byla od Hospodina, od žáru hněvu jeho!O,Hleděl jsem, a nebylo tu člověka; všecko ptactvo nebeské prchlo.P,Hleděl jsem na hory, a aj, chvěly se; a pahorky všecky se třásly.fE,Hleděl jsem na zemi, a aj, prázdná byla a pustá; na nebesa – a nebylo světla na nich.2],To proto, že pošetilý jest můj národ, nepoznává mne; jsou to synové nemoudří, bez rozumu; moudří jsou, aby činili zlé věci, ale dobře činiti neumějí.@ {,Dokavad vídati budu uprchlíky, slýchati hlas trouby?~ u,Zkázu za zkázou oznamují, pohubena je všecka země. Ve chvilce jsou zničeny mé stany, mžikem oka obydlí má. ,Mé nitro, mé nitro! Bolno mi! Záhyby srdce mého! Bouří to ve mně, nemohu mlčet! Neboť hlas polnice slyším, válečný ryk. ,Cesty tvé, smýšlení tvé ti to způsobily; to jest ovoce tvé zloby, že jest hořká tobě, že se to dotýká tvého srdce!_ 7,Jako polní hlídači obklíčí jej, neboť popudil mne k hněvivosti, dí Hospodin.+,Rcete národům, ať to slyší: Vzhůru, proti Jerusalemu! Přicházejí oblehatelé z daleké země, vydávají proti městům judským hlas.Y+,Neboť od Danu přichází zpráva o tom, od hor Efraimských oznamují zhoubu.  v~~O}a||{{,zzzyy6xx[wwv"uQtgss|rrqppvooGnn_mmlllEkk jjOii9hh gVg ffedcc/baa ``_J^]]\[[sZZRYyXX:WWcVV UTTT%S"RcRQQPPOCNNMLKK> =<<W4vmfy>< D b ! uw0 {*o,Chystám si na tebe zhoubce přiměřeně ozbrojené, i zpodtínají výborné tvé cedry, a uvrhnou je do ohně.")=,Neboť toto praví Hospodin o domu krále judského: Galaadem jsi ty mně, temenem Libanu; přisahám, že z tebe učiním poušt, město nebydlitelné!(,Neuposlechnete-li však slov těchto, přisahám skrze sebe samého, dí Hospodin, že v ssutinu bude obrácen dům tento.X'),Neboť budete-li opravdu činiti podle tohoto slova, vcházeti budou branami domu tohoto králové z rodu Davidova, sedící na trůně jeho a jezdící na vozech i na koních oni, činovníci i lid jejich.\&1,Toto praví Hospodin: Čiňte právo a spravedlnost, vysvobozujte znásilněného z rukou násilníkových, cizince sirotka a vdovy nezarmucujte, neutiskujte jich, a krve nevinné nevylévejte na tomto místě.%7,Slyš slovo Hospodinovo, králi judský, který sedíš na trůně Davidově, ty i činovníci tvoji, i lid tvůj kteří vcházíte těmito branami.V$ ',Toto praví Hospodin: „Sejdi do domu krále judského a rci tam toto slovo:#,A navštívím vás, dí Hospodin, podle ovoce tužeb vašich; a zapálím oheň v lese jeho, (který) pohltí všecko vůkol něho."6"e, Aj, já na tebe (přijdu), obyvatelko údolí, skálo roviny, praví Hospodin, (na vás), kteří říkáte: „Kdo udeří na nás? aneb kdo vejde do příbytků našich?"!, (členové) domu Davidova! Toto praví Hospodin: Konejte každé jitro spravedlivý soud, a vychvacujte znásilněného z rukou násilníkových, aby snad nevyšlehl jako oheň hněv můj, a nerozpálil by se, že by nemohl uhašen býti, pro zlobu vašich tužeb.B , A domu krále judského (rci): Slyšte slovo Hospodinovo,)K, Neboť obrátil jsem tvář svou proti tomuto městu ke zlému a ne k dobrému, dí Hospodin: do rukou krále babylonského bude vydáno, i vypálí je ohněm.9k, Kdo zůstane v tomto městě umře mečem, nebo hladem, nebo morem; ale kdo vyjde a uteče k Chaldejským kteří vás obléhají bude živ; život bude mu takořka kořistí.yk,A tomuto lidu řekneš: Toto praví Hospodin: Aj, já dávám vám na vybranou cestu k životu a cestu k smrti.S,A potom, dí Hospodin, dám Sedekiáše, krále judského, a činovníky jeho i lid jeho zbylý ve městě po moru, po meči a po hladu do rukou Nabuchodonosora, krále babylonského, do rukou nepřátel jejich, do rukou těch, kteří jim o život ukládají, i budou pobiti mečem bez lítosti, bez ohledu, bez milosrdenství.]3,A udeřím na obyvatelstvo tohoto města, ze lidé i dobytek morem velikým pomrou.}s,a bojovati budu já proti vám rukou vztaženou a ramenem silným, rozhořčeně, roztrpčeně, ve hněvu velikém.s_,Toto praví Hospodin, Bůh Israelův: Aj, já obrátím zbraně, které máte v rukou, a jimiž vy bojujete za hradbami proti králi babylonskému a proti Chaldejským, kteří vás oblehli, shromáždím je uprostřed tohoto města,D,Jeremiáš jim odpověděl: „Toto povíte Sedekiášovi:5c,„Otaž se za nás Hospodina, neboť Nabuchodonosor, král babylonský, obléhá nás, naloží-li Hospodin s námi podle všech zázraků svých, a odtáhne-li od nás.": o,Řeč, kterou promluvil Hospodin k Jeremiášovi, když byl poslal k němu král Sedekiáš Fašura, syna Melchiášova, a Sofoniáše, syna Maasiášova, kněze, aby mu řekli:xi,Proč jsem vyšel z mateřského lůna, abych viděl (jen) námahu a bolest, abych ztrávil v hanbě dny své?{o,že mne nezabil (hned) v mateřském lůně, aby mně byla matka má hrobem, a její život v útěžku věčně./,Buď člověku tomu jako jest městům, která Hospodin podvrátil bez milosrdenství; ať slyší z jitra křik a lomoz válečný o polednách,zm,Zlořečený muž, který, zvěstovav otci mému: „Narodilo se ti dítě, chlapeček", radostí jej obveselil!gG,Zlořečený den, kdy jsem se zrodil! Den, kdy porodila mne má matka, ať není požehnaný!_7, Zpívejte Hospodinu, chvalte Hospodina, že vysvobodil život chudého z ruky zlých!4a, A ty, Hospodine zástupů, který zkoušíš spravedlivce, který vidíš ledví i srdce, prosím, ať uzřím pomstu tvou nad nimi, neboť tobě svěřil jsem při svou.]3, Ale Hospodin jest se mnou jako bojovník silný; protož, kteří mne stíhají, padnou a nesvedou nic. Zahanbeni budou náramně, neboť nepoštěstí se jim; bude to hanba věčná, jež nikdy nebude shlazena. ), Ano, slyšel jsem hanění mnohých: „Hrůza se všech stran! Stíhejte ho! Budeme ho stíhat!" I ode všech mužů, kteří byli přátelé moji, kteří po boku mi na stráži byli (bylo slyšet): „Snad se dá podvésti, i zmocníme se ho, a pomstíme se na něm!"E , I řekl jsem (si): Nebudu naň vzpomínati, a nebudu již mluvit jeho jménem; ale bylo v nitru mém jak oheň, hořící a zavřený v mých kostech; i zemdlel jsem, nemoha toho snésti.* M,Neboť dávno již, když mluvím, dlužno mi křičet, násilí a zpustošení ohlašovat; i stala se mi řeč Hospodinova pohaněním, ku posměchu celý den.* M,Svedl jsi mne, Hospodine, a dal jsem se (ti) svésti; silnější byl jsi než já, i zmocnil ses mne! Jsem na posměch den celý, všichni mně se posmívají.K ,Ty pak, Fašure, i všichni obyvatelé domu tvého, půjdete do zajetí: do Babylona přijdeš, tam umřeš, a tam pochován budeš, ty i všichni přátelé tvoji, kterým jsi prorokoval lež!T!,A dám všecko jmění tohoto města, všecky výdělky jeho i všecky skvosty, i všecky poklady králů judských dám v ruce nepřátel jejich; a oni je rozchvátí, a poberou, a dovezou do Babylona.,Neboť toto praví Hospodin: Aj, já vydám tě v strach, tebe i všecky přátele tvé: padnou mečem nepřátel svých, a tvé oči to uzří. A veškeren lid judský vydám v ruce krále babylonského; zavede je do Babylona, nebo mečem je pobije.9k,Nazítří však, když se rozednilo, Fašur dal Jeremiáše z klády vyvésti. I řekl mu Jeremiáš: „Ne, Fašur nazývá tě Hospodin, nýbrž „Strach se všech stran".  ,Fašur dal zbíti Jeremiáše proroka a vsaditi jej do klády, která byla v hořejší bráně Benjaminově u domu Hospodinova. ,Když uslyšel Fašur, syn Emmerův, kněz, který ustanoven byl dozorcem v domě Hospodinově, Jeremiáše, an prorokuje tyto řeči,b=,Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Israelův: Aj, já uvedu na toto město a na všecka města jemu poddaná všecko zlo, kterým jsem byl jemu hrozil; neboť zatvrdili svou šíji, aby neposlouchali řečí mých.3,Přišed pak Jeremiáš z Tofetu, kamž jej byl poslal Hospodin, aby tam prorokoval, postavil se v nádvoří domu Hospodinova a řekl všemu lidu:R, I budou domy jerusalemské a domy králů judských nečisté jako místo Tofet, všecky domy, na střechách jejichž obětovali všemu vojsku nebeskému, a přinášeli oběti mokré bohům cizím."xi, Tak naložím s tímto místem, dí Hospodin, a s obyvatelstvem jeho; učiním z města tohoto takořka Tofet.r], a řekneš jim: „Toto praví Hospodin zástupů: Tak rozbiji tento lid a toto město, jako rozbita bývá nádoba hrnčířská, kterou nelze již opraviti; a v Tofetu budou pochovávati, ježto nebude jiného místa k pohřbení.K~, I rozbiješ džbán před očima mužů, kteří půjdou s tebou,I} , A krmiti je budu masem synů jejich a masem dcer jejich; budou navzájem své maso jísti v obležení a v úzkosti, kterou je sevrou nepřátelé jejich, ti, kteří jim ukládají o život.|,A učiním to město úžasem a na sykot: každý, kdo půjde skrze ně, užasne se a syčeti bude nade všemi ranami jeho.k{O,A zvrátím tužby Judy a Jerusalema na tomto místě, a učiním, že budou padati mečem před nepřáteli a rukou těch, kteří jim ukládají o život; a mrtvoly jejich dám za pokrm ptactvu nebeskému a divoké zvěři. z,Protož, aj, dnové jdou, dí Hospodin, kdy nebude již slouti, toto místo Tofet a údolí Ben-Ennom, ale „Údolí zabíjení"./yW,zřídili výšiny Baalům, aby pálili své děti ohněm v zápalnou oběť Baalům, čehož jsem jim nepřikázal, a co mně ani nenapadlo, abych se o tom zmínil.Jx ,protože opustili mne, zcizili toto místo, obětovali (kadidlo) na něm bohům cizím, jichž neznali oni, ani otcové jejich, ani králové judští, a naplnili toto místo krví nevinných;uwc,Řekneš: Slyšte slovo Hospodinovo, králové judští, i obyvatelé jerusalemští! Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Israelův: Aj, já uvedu trápení na toto místo, takže každému, kdo uslyší o něm, zníti bude v uších, v,a jdi ven, do údolí Ben-Ennom, které jest u vchodu do brány Hrnčířské, a hlásej tam slova, která já mluviti budu tobě.u !,Toto pravil Hospodin: Jdi a vezmi hliněný džbán od hrnčíře, vezmi (s sebou) několik starších lidu a několik starších kněžíqt[,Ale tobě, Hospodine, je známo vše, co si na mne smyslili, bych umřel; nenech bez trestu nepravosti jejich, a hřích jejich nebuď před tebou shlazen; nechať padají před obličejem tvým, za dob hněvu svého s nimi nalož!"s=,Ať se rozléhá nářek z jejich domů, že jsi přivedl na ně lupiče náhle; vykopaliť jámu, aby mne lapili, a mým nohám tajně nakladli osidel.Lr,Proto dej syny jejich na pospas hladu, učiň, aby padli do rukou meče, ženy jejich bez dětí buďtež a bez mužů, muži jejich ať jsou zbiti smrtí, jinoši jejich zbodáni mečem v boji!,qQ,Má být odplaceno zlým dobré, že mi vykopali jámu? Vzpomeň, že jsem před tebou stával, abych přimlouval se za ně, a tvůj hněv bych odvrátil od nich!Bp,Pozoruj, mne, Hospodine, a slyš hlas mých protivníků!Ro,Řekli: „Pojďte a vymysleme si proti Jeremiášovi plány; nemůžeť pozbýti zákona kněžstvo, mudrci rady, ni proroci řeči. Pojďte a ubijme ho jazykem, nemějme pozoru, ať mluví cokoliv!"wng,Jako východní vítr rozptýlím je před nepřítelem; záda a ne tvář jim ukáži v den záhuby jejich."}ms,aby byla země jejich pouští, na věčný sykot; každý, kdo půjde skrze ni, užasne se, a kývati bude hlavou.0lY,Avšak lid můj zapomněl na mne, nicotám obětuje (kadidlo), klopýtají na svých cestách, na odvěkých stezkách, chodíce po stezkách, po cestě neprotřené, k ,Zdali může zmizeti s plání skalních sníh na Libanonu, nebo zda možno vyvážiti vody studené, ze zřídla vyvěrající?j, Protož toto praví Hospodin: Otažte se národů, kdo slyšel takové věci hrozné, kterých příliš se napáchala panna Israelská?i , Oni však řeknou: „Vše marné! Za svými tužbami půjdeme a každý podle svého zvrhlého, zlého srdce činiti budeme."tha, Protož nyní rci mužům judským a obyvatelům jerusalemským: Toto praví Hospodin: Aj, já připravuji pohromu na vás, mám úmysly proti vám; obrať se (tedy) každý od svých zlých mravů, polepšete své mravy i snahy své.g3, činí-li však, co je zlé mým očím, neposlouchaje hlasu mého: i já upustím od dobra, které, jak jsem byl řekl, hodlal jsem mu prokázati.cf?, Brzy však řeknu o národu nebo o království, že je vystavím, že je štípiti budu; e ,upustí-li (však) národ, kterému jsem byl hrozil, od svého zla, upustím i já od zlého, kterým jsem hodlal stihnouti ho.Xd),Brzy řeknu národu nebo království, že je vykořením, zkazím a vyhubím;2c],„Zdali jako tento hrnčíř nemohu naložiti s vámi, dome Israelův, dí Hospodin? Aj, jako jest hlína v ruce hrnčířově, tak jste vy v ruce mé, dome Israelův!)bM,Tu mne oslovil Hospodin a řekl:a,Když se mu nepodařila nádoba, kterou dělal rukama z hlíny, udělal z ní zase nádobu jinou, jak se líbilo oku jeho (ji) udělati.I` ,I sešel jsem do domu hrnčířova, a aj, on pracoval na kruhu.N_,„Vstaň a sejdi do domu hrnčířova, a tam uslyšíš má slova."@^ },Řeč, kterou promluvil Hospodin k Jeremiášovi. Řekl:_]7,Neuposlechnete-li mne však, abyste světili den sobotní a nenosili břemen, nevnášeli (jich) branami jerusalemskými v sobotní den: zapálím oheň ve branách města, i zhltá domy jerusalemské, a neuhasne.\},I budou přicházeti z měst judských, z okolí Jerusalema, z území Benjaminova, z rovin i z hor, i od jihu, nesouce oběti zápalné a žertvy na zabití, jakož i oběti suché a kadidlo, a přinášeti budou oběť díků do domu Hospodinova.y[k,vcházeti budou branami města tohoto králové [a knížata,] sedící na trůně Davidově, a jezdící na vozech i na koních, oni i knížata jejich, muži judští a obyvatelstvo jerusalemské; a bude bydleno v městě tomto na věky.8Zi,Uposlechnete-li mne, dí Hospodin, abyste nevnášeli břemen branami tohoto města v den sobotní a budete-li světiti den sobotní, abyste nekonali v něm žádného díla:}Ys,A neuposlechli, aniž popřáli (mi) sluchu, ale zatvrdili svou šíji, aby mne neuposlechli, a nepřijali kázně.X/,Aniž vynášejte břemen ze svých domů v sobotní den, a žádného díla nekonejte; svěťte sobotní den, jak jsem přikázal vašim otcům!W,Toto praví Hospodin: Dbejte svého života, a nenoste břemen v den sobotní, abyste je vnášeli branami jerusalemskými!%VC,a řekneš jim: „Slyšte slovo Hospodinovo, králové judští, veškeren Judo, i všichni obyvatelé jerusalemští, kteří vcházíte těmito branami!'UG,Toto pravil Hospodin ke mně: Jdi a postav Se do brány „Synů lidu", kterou vcházejí a vycházejí králové judští, a do všech bran jerusalemských,=Ts,Ať jsou zahanbeni odpůrci moji, ale já ať zahanben nejsem! Nechať mysli pozbývají oni, ale ať nepozbývám já jí! Uveď na ně časy utrpení, na padrť je roztříšti!LS,Nedopouštěj, abych mysli pozbyl, ty má naděje za dob utrpení!*RM,Já však jsem se nezalekl, vždyť jsem šel za tebou, Pastýřem; a dne zhouby jsem nesvolával – ty víš; co z mých rtů vyšlo, pravda před tebou byla,HQ ,Ejhle, oni říkají mi: „Kde je slovo Páně? Ať přijde!"ePC,Uzdrav mne, Hospodine, abych zdráv byl, spas mne, ať spasen jsem, neb chvála má ty jsi.,Neboť všecky cesty jejich na očích mám, nejsou přede mnou skryty; nemůže se schovat nepravost jejich mému zraku.:=m,Aj, já pošlu mnoho rybářů, praví Hospodin, a schytají je, a potom pošlu jim mnoho lovců, a vyloví je na všech horách a na všech pahorcích i ze skalních jeskyní.S<,nýbrž: „Jako že živ jest Hospodin, který vyvedl syny Israelovy ze země severní a ze všech zemí, do kterých je byl vyvrhl." A přivedu je zase do země jejich, kterou jsem dal otcům jejich.;/,Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin, a nebudou již říkati: „Jako že živ jest Hospodin, který vyvedl syny Israelovy ze země Egyptské,"+:O, Vyvrhu vás tedy ze země této do země, které neznáte vy ani otcové vaši; tam sloužiti budete bohům cizím dnem i nocí, kteří nedají vám odpočinku. 9 , Vy pak hůře jste činili než otcové vaši, neboť aj, každý chodí za svým zlým, zvrhlým srdcem, aniž mne poslouchá.18[, řekneš jim: Protože opustili mne otcové vaši, praví Hospodin, odešli za bohy cizími, aby jim sloužili a klaněli se jim; opustili mne a zákona mého nedbali.{7o, Když pak oznámíš tomu lidu všecka tato slova, a otáže-li se tebe: „Proč hrozil nám Hospodin všemi těmito velikými zly? Jaká jest nepravost naše, a jaký hřích náš, kterými jsme se provinili proti Hospodinu, Bohu svému?"C6, neboť toto praví Hospodin zástupů, Bůh Israelův: Aj, já odejmu od místa tohoto před očima vašima a za dnů vašich hlas radosti a hlas veselí, hlas ženicha a hlas nevěsty.G5,A do domu kvasu nevcházej, abys seděl s nimi, a jedl a pil,47,Nebudou lámati u nich kvílícímu chleba, aby ho nad mrtvým potěšili; aniž jim dají píti z číše útěchy nad otcem nebo nad matkou jejich.3#,Zemrou velicí i malí v zemi této, nebudou pochováni ani oplakáni, nebudou se (pro ně) nařezávat, ani lysiny na hlavě sobě dělat.<2q,Ano, toto praví Hospodin: Nevcházej do domu smutku, nechoď, abys kvílil nebo je těšil; neb jsem vzal svůj pokoj tomuto lidu, milosrdenství i slitování, praví Hospodin.a1;,Bolestnými způsoby smrti pomrou, nebudou oplakáváni ani pochováni, hnůj z nich bude na povrchu země; mečem a hladem zhubeni budou, a mrtvá těla jejich budou za pokrm ptactvu nebeskému a pozemské zvěři!;0o,Neboť toto praví Hospodin o synech a dcerách, kteří se rodí na tomto místě, a o matkách jejich, které zrodily je, i o otcích jejich, kteří zplodili je v zemi této:?/y,Nepojmi ženy a neměj synů ni dcer na tomto místě.%. G,Hospodin oslovil mne a řekl:I- ,Vysvobodím tě z ruky zločinců, vytrhnu tě z ruky silných.:,m,A učiním tě tomuto lidu zdí bronzovou, silnou: když budou bojovat proti tobě, nezmohou nic, neboť já jsem s tebou, abych tě vysvobodil, abych tě vytrhl, dí Hospodin.~+u,Protož toto praví Hospodin: Vrátíš-li se (ke mně), dovolím ti vrátit se a přede mnou (zase) státi; a oddělíš-li vzácné od všedního, jako ústa má (zase) budeš; oni budou se obraceti k tobě, ale ty nebudeš obraceti se k nim.*+,Proč jest bolest moje nekonečná, rána má beznadějná, nechce se zhojit? Zdali budeš mi jako klamavý potok, na který není spolehnutí? ),Neseděl jsem v kruhu smějících se, abych se radoval; pro tvou ruku v ústraní jsem sedával, neboť pohrůžkou naplnils mne.0(Y,Dostalo se mi tvých řečí, a pochutnal jsem si na nich. Slovo tvé bylo mi radostí a veselím srdce mého, protože mám tvoje jméno, Hospodine, Bože zástupů!K',Ty (to) víš, Hospodine, rozpomeň se na mne, zastaň se mne, zjednej mi dostiučinění na mých odpůrcích, ne podle své shovívavosti ujmi se mne; věz, že snáším pro tebe pohanění!&,A přivedu tvé nepřátele ze země, které neznáš; neboť se rozpálil oheň hněvu mého, (i) bude hořeti proti vám.%, Bohatství tvá a poklady tvé dám na pospas ne pro náhradu, ale pro tvé všeliké hříchy (páchané) ve všech končinách tvých.<$s, Zdali se poláme železo, severní železo a bronz? #, Hospodin řekl: Konec tvůj jistě bude dobrý; jistě vyjdu tobě vstříc v čas trápení a v čas soužení proti nepříteli!)"K, Běda mně, matko má, že jsi mne porodila, abych se hádal a přel se s celým světem! Nepůjčil jsem, aniž kdo půjčil mně, (a) všichni mi zlořečí.T!!, Zchladne, která porodila sedm (synů), vypustí svou duši; zapadne jí slunce ještě za dne, hanbiti a rdíti se bude; a co z nich zbude, vydám pod meč před očima nepřátel jejich, dí Hospodin.! ;,Rozmnoží se mně vdovy jejich nad písek mořský; uvedu jim na matky mladých vojínů zhoubce o polednách, pošlu na ně náhle úzkosti a hrůzu.wg,A rozvěji je věječkou ve branách země; pobiji a zkazím svůj národ, že se od svých cest neodvrátil.,Tys mne opustil, dí Hospodin, obrátils mi záda; i vztáhnu ruku svou na tebe, abych tě zabil; unaven jsem prošením.},Ano, kdo se slituje nad tebou, Jerusaleme, aneb kdo se zarmoutí pro tebe, aneb kdo přijde se tázat na tvé štěstí? ,A dám je na pospas všem královstvím země pro Manasa, syna Ezechiášova, krále judského, pro vše, co činil v Jerusalemě.""=,A navštívím je čtverým druhem, dí Hospodin: mečem k zabití, psy k roztrhání, ptactvem nebeským a zvěří polní k sežrání a rozsápání.jM,Zeptají-li se tě: „Kam máme jíti?" řekneš jim: „Toto praví Hospodin: Kdo k smrti (určen jest), (ten) k smrti (půjde); kdo k meči, (ten) k meči; kdo ke hladu, (ten) ke hladu; a kdo do zajetí, (ten) do zajetí. 1,Hospodin mi řekl: Byť se postavil Mojžíš i Samuel přede mne, srdce mé (se nenachýlí) k tomuto lidu; vyvrz je z mých očí, nechať jdou!?w,Zda jsou mezi modlami pohanů dárci deště, nebo mohou nebesa (sama) dáti přívaly? Zdali nejsi ty to, Hospodin, Bůh náš? Ten, v něhož doufáme, ježto všecko to činíš?,Nedávej nás v potupy pro své jméno, aniž nám pohaň slavný trůn svůj; rozpomeň se, a neruš smlouvy své s námi!pY,Poznáváme, Hospodine, bezbožnosti svoje i nepravosti svých otců, že jsme zhřešili proti tobě.U#,Zavrhl jsi venkoncem Judu, nebo zošklivila si duše tvá Sion? Proč tedy biješ nás ranou nezhojitelnou? . . . Čekáme blaho – a není nic dobrého; (čekáme) čas uzdravení, a aj – zděšení!!,Vyjdu-li na pole, aj – zbití mečem; vejdu-li do města, aj – zmoření hladem. Prorok také, i kněz odcházejí do neznámé země.+O,A řekneš jim toto: Roňte, oči mé, slzy ve dne v noci, bez ustání, neboť pohromou velikou zničena jest panna, dcera lidu mého, ranou náramně těžkou.J ,Lidé pak, jimž prorokují, rozmetáni budou po ulicích jerusalemských pro hlad a meč, a nebude, kdo by je pochoval: oni i ženy jejich, synové i dcery jejich; vyleji na ně zlobu jejich.O,Protož toto praví Hospodin: O prorocích, kteří prorokují ve jménu mém, jichž jsem já neposlal, říkajíce: „Meče ani hladu nebude v této zemi." – Mečem a hladem zhynou ti proroci!b=,Hospodin mi odpověděl: Křivě prorokují ti proroci ve jménu mém; neposlal jsem jich, nepřikázal jsem jim (nic), nemluvil jsem k nim; vidění lživá, věštby klamné, svůdné výmysly své prorokují vám.(I, I řekl jsem: „Ach, Pane Bože! Proroci říkají jim: Neuzříte meče, aniž hlad bude mezi vámi, ale pokoj pravý dá vám (Hospodin) na místě tomto."5, Když se postí, neslyším proseb jejich; a když podávají oběti krvavé i suché, nepřijímám jich; ale mečem a hladem a morem zahladím je.I  , Hospodin řekl ke mně: Nemodli se za tento lid, za jeho blaho.0 Y, Toto praví Hospodin o tomto lidu: Rád se potuluje, nohám, nedá pokoje, i nelíbí se Hospodinu; nyní vzpomíná jejich nepravosti a navštěvuje hříchy jejich. %, Proč chceš být jako tulák, jako silák, který nemůže pomoci? Tys přece mezi námi, Hospodine, tvoje jméno máme, neopouštěj nás! ,Naděje Israelova, spasiteli jeho v čas tísně, proč chceš být jak cizinec v zemi, jako pocestný, který se staví jen na noc? !,Svědčí-li nepravosti naše proti nám, jednej, Hospodine, pro své jméno! Ano, mnoho jest odpadů našich, hřešili jsme proti tobě.yk,Divocí osli stojí na skalách, lapají po vzduchu jako draci; umdlévají oči jejich, protože není trávy.M,Ano i laň na pláni opouští, co porodila, protože není trávy.iK,Pro neplodnost země, že na ni nepřišel déšť, zklamáni jsou oráči, zahalují si hlavy.=s,Zámožní posílají své podřízené pro ,vodu: přicházejí vážiti, nenalézají vody; zpět nesou nádoby prázdné . . . zklamáni a omráčeni jsouce zahalují si hlavy.r],Kvílí země Judská, a brány její padají; na zemi se černají, a křik Jerusalema stoupá vzhůru.Q ,Řeč Hospodinova, kterou promluvil k Jeremiášovi v příčině sucha:M, Tvá cizoložství, tvá řehtání, hanebné tvé smilstvo na pahorcích, v poli viděl jsem tvé ohavnosti. Běda tobě, Jerusaleme! Nechceš býti čistý [mnou se řídě]? Dlouho-li ještě?b=, já také – dám ti zdvihnout odolky před očima tvýma, aby se ukázala tvoje hanba. , To jest los tvůj a úděl, který jsem odměřil tobě, dí Hospodin. Proto, že jsi zapomněla na mne, a doufala jsi v lež,I , A rozptýlím je jako plevy, kterými zmítá vítr z pouště.~%, Zda může mouřenín změniti svou kůži, nebo rys svou kropenatost? (Tak) budete moci činiti dobře, i vy, kteří jste zvyklí na zlé.}), Hekneš si snad v duchu: Proč přišly na mne tyto věci? Pro množství tvých nepravostí zdvihli ti odolky, obnažili na hanbu tvoje paty. |, Co řekneš, až ti za pány ustanoví ty, které jsi sama na sebe navykla? Zdali nepopadnou tebe bolesti jako ženu před porodem?{}, Pozdvihněte oči a vizte ty, kteří přicházejí od severu! Kde je stádo, jež bylo ti dáno, nádherný brav tvůj?z, Města jižní zavřená jsou, nikdo jich neotvírá. Odveden jest Juda všecek do zajetí, je to přestěhování úplné.vye, Rci králi a královně-matce: Sedněte si hodně nízko, neboť padá vám s hlavy vaše nádherná koruna.7xg, Neuposlechnete-li však toho, v skrytě kvíliti bude má duše nad (vaší) pýchou, kvíliti, kvíliti bude, a mé oko slzy bude ronit, že zajato jest Hospodinovo stádo.:wm, Vzdejte čest Hospodinu, svému Bohu, prve nežli se zatmí; prve nežli se obrazí nohy vaše o temné skály: čekati budete světlo, on však je obrátí v stín a mrákotu.Hv , Slyšte, mějte pozor, nepyšněte se, neboť Hospodin mluví:u-, a rozbiji jednoho o druhého, jak otce, tak také syny, dí Hospodin; nebudu šetřiti, aniž poshovím, aniž se smiluji, abych nerozbil jich."etC, řekneš jim: „Toto praví Hospodin: Aj, já naplním všecky obyvatele této země, i krále, kteří, jsouce z rodu Davidova, sedí na trůně jeho, i kněze a proroky, všecky obyvatele jerusalemské – opojením;Ls, I řekneš jim toto: Takto praví Hospodin, Bůh Israelův: „Každý džbán má býti naplněn vínem." Když pak ti řeknou: „Zdali nevíme, že každý džbán má býti naplněn vínem?"[r/, Neboť jako se připoutává pás k bedrám muže, tak jsem byl připoutal k sobě všecek dům Israelův i všecek dům Judův, dí Hospodin, aby byli mým lidem, jménem, chválou a slávou, ale neposlechli.lqQ, lid tento velmi zlý, který nechce poslouchati slov mých, a chodí za svým zvrhlým srdcem, který odešel za bohy cizími, aby jim sloužil a klaněl se jim – bude jako tento pás, který se k žádné potřebě nehodí.dpA, Toto praví Hospodin: Tak učiním, že shnije pýcha Judova, a veliká pýcha Jerusalema;*oO, Hospodin pak oslovil mne a řekl:(nI, I odešel jsem k Eufratu, kopal jsem a vzal jsem pás s místa, kde jsem jej byl skryl, avšak hle – shnilý byl (ten) pás, že nebyl k žádné potřebě.my, Po mnohých dnech řekl mi Hospodin: Vstaň, jdi k Eufratu, a vezmi odtud pás, který jsem ti přikázal tam skrýti.Wl', Odešel jsem tedy a skryl jsem jej u Eufratu, jak mi byl přikázal Hospodin.{ko, Vezmi pás, který sis zjednal, který máš okolo beder, vstaň, jdi k Eufratu a skryj jej tam do skalní díry.0j[, I oslovil mne Hospodin po druhé takto:_i7, Zjednal jsem si tedy pás podle slova Hospodinova a položil jsem si jej kolem beder.vh g, Toto mi pravil Hospodin: Jdi a zjednej ,sobě lněný pás, polož si jej na bedra, ale do vody jej nedávej!jgM, Nebudou-li však poslouchati, vyplením národ ten, vyplením a zahubím (ho), praví Hospodin."Cf, A naučí-li se mravům od mého lidu, aby přisahali ve jménu mém: „Jakože živ jest Hospodin," jako učili lid můj přisahati skrze Baala, vzděláni budou prostřed lidu mého.ey, Až pak je vytrhnu, smiluji se zase nad nimi, a uvedu je zpět, každého do jeho dědictví, každého do jeho země.idK, Toto praví Hospodin: „Proti všem zločinným sousedům mým, dotýkajícím se dědictví, které jsem udělil lidu svému israelskému: Aj, já vytrhnu je ze země jejich, jako vytrhnu dům Judův z prostředka jejich. c , Seli pšenici a klidili trní; namáhali se – bez užitku. Hanbit se budete za svou úrodu pro roztrpčený hněv Hospodinův.b, Na všecky cesty pouště zhoubcové přišli, neboť meč Hospodinův hltá . . . od kraje do kraje země není spásy žádnému tělu!a, Zpuštění z něho učinili, kvílí (tu) přede mnou; pustá a prázdná jest všecka země, neboť nikdo nepřemýšlí. t~~I}r}|a{{zzyCxxBwwvjuutt5sns4rWqpp\oo ngmm lRkk'jkihhg]ff+ee/dd3ccQbbVa```._^]]B\\[ZZ\YXWW:W V?UUSS(RQQzPOO2NNMLLKsJJIrHHkGGKFF:EEE.DDrCCBA@??m>===@<bu, Neboť toto praví Hospodin: (Teprv) až se počne plniti v Babyloně sedmdesáte let, navštívím vás, a splním na vás slib svůj libý, že vás přivedu zase na toto místo.^a5, Neboť oni lživě prorokují vám ve jménu mém; neposlal jsem jich, dí Hospodin.O`,Toto zajisté praví Hospodin zástupů, Bůh Israelův: Ať se nedáte sváděti od proroků vašich, kteří jsou mezi vámi, nebo od vašich hadačů, a nepozorujte snů svých, které míváte! _,Pečujte o blaho města, do kterého jsem zastěhoval vás, a modlete se za ně k Hospodinu, neboť v blahu jeho bude blaze vám.8^i,Pojímejte ženy, a ploďte syny i dcery; dávejte synům svým ženy, a dcery své vdávejte za muže, ať rodí syny i dcery; množte se tam, a nedopusťte, aby vás ubylo!W]',Stavějte domy, a bydlete (v nich); štěpujte zahrady, a jezte ovoce jejich!x\i,Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Israelův všem zajatcům, které přestěhoval z Jerusalema do Babylona:A[{,(Poslal jej) po Elasovi, synu Satanovu, a po Gamariášovi, synu Helkiášovu, které vypravil Sedekiáš, král judský k Nabuchodonosorovi, králi babylonskému, do Babylona: Zněl:Z3,když byl vyšel Jechoniáš král, královna (matka), dvořenínové, činovníci judští i jerusalemští, kováři a zámečníci z Jerusalema.JY ,Takto zněl list, který poslal Jeremiáš prorok z Jerusalema zbývajícím starším zajatců, kněžím, prorokům a všemu lidu, který byl převedl Nabuchodonosor z Jerusalema do Babylona,@X{,I zemřel Hananiáš prorok ten rok, měsíce sedmého.W{,Protož toto praví Hospodin: Hle, já pošlu tebe se světa: tohoto roku zemřeš; neboť jsi mluvil proti Hospodinu!"(VI,Jeremiáš pak prorok řekl Hananiášovi prorokovi toto: „Slyš, Hananiáši! Neposlal tebe Hospodin; ale ty jsi svedl tento lid, aby se spoléhal na lež!wUg,Neboť toto praví Hospodin zástupů, Bůh Israelův: Jho železné položím na šíji všech [těchto] národů, aby sloužili Nabuchodonosorovi, králi babylonskému, [a (také) mu sloužiti budou; nadto i zvířata polní mu dám.]"T{, Jdi a rci Hananiášovi : „Toto praví Hospodin: Jho dřevěné jsi polámal, ale udělej místo něho jho železné!S, Avšak Hospodin oslovil Jeremiáše, když byl prorok Hananiáš polámal (a strhl) jho s hrdla Jeremiáše proroka, a řekl:jRM, Pravil pak Hananiáš přede vším lidem: „Toto praví Hospodin: Takť polámu jho [Nabuchodonosora], krále babylonského, [po dvou letech] (a strhnu je) s hrdla všech národů." I odešel Jeremiáš prorok svou cestou.SQ, Tu sňal prorok Hananiáš jho s hrdla proroka Jeremiáše a polámal je.P , Prorok (však), který prorokuje štěstí – když se splní slovo jeho, pozná se prorok, kterého poslal opravdu Hospodin!"O=,Proroci, kteří byli přede mnou a před tebou, od počátku, prorokovali proti mnohým zemím a proti velikým královstvím válku, soužení a hlad.SN,Ale slyš toto slovo, které já promluvím do uší tobě a všemu lidu:cM?,[Řekl tedy Jeremiáš prorok:] „Amen! Učiniž tak Hospodin! Splniž Hospodin tvá slova, která jsi prorokoval, aby zase přineseno bylo nářadí do domu Hospodinova, a všichni zajatci z Babylona na toto místo.L,Tu řekl Jeremiáš prorok Hananiášovi prorokovi před očima knězi a před očima všeho lidu, který stál v domě Hospodinově:UK#,Jechoniáše pak, syna Joakimova, krále judského, a všecky judské zajatce, kteří se dostali do Babylona, přivedu já nazpět na toto místo, dí Hospodin, neboť zlomím jho krále babylonského."HJ ,Ještě dvě léta a dám zase, přinésti na toto místo všecko nářadí domu Hospodinova, které byl pobral Nabuchodonosor, král babylonský, s tohoto místa, a přenesl je do Babylona.^I5,Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Israelův: „Zlomím jho krále babylonského!gH I,Toho léta, na počátku kralování Sedekiáše, krále judského, čtvrtého léta, pátého měsíce, řekl mi Hananiáš, syn Azurův, prorok z Gabaonu, v domě Hospodinově před kněžími i přede vším lidem toto:'GG,Do Babylona přeneseno bude [a tam zůstane, až do dne, kdy si pro ně přijdu], dí Hospodin, [a rozkáži je zase přinésti a navrátiti na toto místo].F),[Ano, toto dí Hospodin zástupů, Bůh Israelův o nářadí, které zbývá v domě Hospodinově, v domě krále judského a v Jerusalemě:]PE,jehož nepobral Nabuchodonosor, král babylonský, když odváděl do zajetí Jechoniáše, syna Joakimova, krále judského, z Jerusalema do Babylona, jej a všecky přední Judovce i Jerusalemany. D,Neboť toto praví Hospodin zástupů o [sloupech, o moři o podstavcích a] ostatním nářadí, které zbývá v tomto městě,[C/,A jsou-li to proroci, a mají-li slovo Hospodinovo, nechať vyprosí u Hospodina zástupů, aby nepřišlo nářadí, které zbývá V domě Hospodinově, v domě krále judského a v Jerusalemě, do Babylona.B ,[Protož neposlouchejte jich, ale podrobte se králi babylonskému, abyste živi byli. Proč dělati z tohoto města poušť?]A,Ke kněžím pak a k lidu tomuto mluvil jsem takto: Toto praví Hospodin: Neposlouchejte slov svých proroků, kteří prorokují vám říkajíce: „Aj, nářadí (domu) Hospodinova navráceno bude z Babylona [již brzo]," neboť lež vám prorokují.$@A,Neboť neposlal jsem jich, dí Hospodin, a oni prorokují ve jménu mém lživě, aby vás vyvrhli, abyste zahynuli vy i proroci, kteří vám prorokují. ? ,Neposlouchejte slov proroků, kteří vám říkají: „Nebudete sloužiti králi babylonskému," neboť oni mluví vám lež. >9, Proč měli byste zemříti, ty a lid tvůj mečem, hladem i morem, jak hrozil Hospodin národu, který by nechtěl podrobiti se králi babylonskému?+=O, Také Sedekiášovi, králi judskému, mluvil jsem tak; řekl jsem: Poddejte šíje své pod jho krále babylonského a služte jemu i lidu jeho. a budete živi.8<i, Národu však, který poddá šíji svou pod jho krále babylonského, a sloužiti bude jemu, toho nechám v zemi jeho, dí Hospodin, i bude ji vzdělávati a sídliti v ní.j;M, neboť lež vám prorokují, aby vás vyhnali z vaší země, aby vás vyvrhli, abyste zahynuli.(:I, Protož vy neposlouchejte: proroků svých, hadačů, snářů, ptakopravců a kouzelníků, kteří praví vám: „Nebudete sloužiti králi babylonskému,"9-,Národ pak a království, [které by nechtělo se poddati Nabuchodonosorovi, králi babylonskému,] a kdokoliv by nechtěl skloniti hrdla svého pod jho krále babylonského – mečem, hladem a morem navštívím ten národ, dí Hospodin, dokud ho neshladím jeho rukou.28],[Všichni národové budou podrobeni jemu, synu i vnuku jeho, dokud nepřijde čas země jeho i jeho samého, kdy podrobí si ho mnozí národové a velicí králové]./7W,Nyní pak dal jsem já všecky země tyto do rukou Nabuchodonosora, krále babylonského, služebníka svého; nadto i polní zvěř dal jsem jemu, aby mu sloužila.'6G,Já jsem učinil zemi, lidi i zvířata, cokoliv jich na povrchu země jest, mocí svou velikou a ramenem svým vztaženým, a dal jsem ji komu bylo mi libo.}5s,Přikaž jim, aby řekli svým pánům: Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Israelův: Toto povíte svým pánům:J4 ,a pošli je králi Edomskému, králi Moabskému, králi synů Ammonových, králi Tyrskému, a králi Sidonskému po poslech, kteří přišli do Jerusalema k Sedekiášovi, králi judskému.Z3-,Toto praví Hospodin ke mně: Udělej si provázky a jha, polož si je na hrdlo,m2 U,Na počátku vlády Joakima, syna Josiášova, krále judského, Hospodin oslovil Jeremiáše takto:k1O,Avšak Ahikam, syn Safanův, chránil Jeremiáše, aby nebyl vydán v ruce lidu, aby ho nezabili.0+,I vyvedli Uriáše z Egypta, a přivedli jej ke králi Joakimovi; (ten) dal ho popraviti mečem a mrtvolu jeho vhoditi do hrobu obecného lidu.S/,Král Joakim poslal muže do Egypta; a Elnatana, syna Achoborova, s nimi.C.,Když Joakim král a všichni důstojníci i činovníci jeho slova ta uslyšeli, král chtěl dáti jej usmrtiti. Uriáš, dověděv se o tom, bál se, i utekl a uchýlil se do Egypta. -9,Prorokoval také ve jménu Hospodinově Uriáš, syn Semejův z Kariatiarimu; prorokoval proti městu tomuto i proti zemi této totéž co Jeremiáš.,,Zdali (proto) na smrt odsoudil ho Ezechiáš, král judský, a všecek Juda? Zdali nebáli se Hospodina a neprosili ho za milost, i upustil Hospodin od zlého, kterým byl jim hrozil? My pak chtěli bychom dopustiti se velikého zla na svou škodu?"+y,Micheáš Morasťan byl prorokem za dnů Ezechiáše, krále judského, a pravil všemu judskému lidu: Toto praví Hospodin zástupů: „Sion jako pole orán bude, z Jerusalema hromada kamení bude, a z hory domu Hospodinova lesnatá výšina!"[*/,Povstali také někteří starší země a řekli ke všemu shromáždění lidu:4)a,I řekli činovníci a všecek lid kněžím a prorokům: „Tento muž nezasluhuje, aby byl odsouzen na smrt, poněvadž ve jménu Hospodina, Boha našeho, nám mluvil."Z(-,vězte však a poznejte, že zabijete-li mne, krví nevinnou zatížíte sami sebe, toto město i obyvatelstvo jeho, neboť v pravdě poslal mne Hospodin k vám, abych mluvil v uši vaše všecka tato slova."j'M,Já pak – aj, v rukou vašich jsem; naložte se mnou, jak za dobré a za správné uznáváte;&%, Protož nyní napravte své mravy, své snahy, a poslouchejte hlasu Hospodina, Boha svého; i upustí Hospodin ode zla, kterým hrozil vám.6%e, Jeremiáš ,řekl [všem] činovníkům a všemu lidu: „Hospodin poslal mne, abych prorokoval proti domu tomuto a proti městu tomuto všecka slova, která jste slyšeli.C$, I pravili kněží a proroci k činovníkům a ke všemu lidu: „Tento muž zasluhuje, aby odsouzen byl na smrt, neboť prorokoval proti tomuto městu, jak jste slyšeli na své uši.")#K, Když to uslyšeli judští činovníci, odebrali se z domu královského do domu Hospodinova, a posadili se (k soudu) u dveří nové brány domu Hospodinova.D", Proč prorokoval ve jménu Hospodinově řka: Jako Silo bude dům tento, a město zpustne, že nebude v něm obyvatele!" A všecek lid shrnul se proti Jeremiášovi v domě Hospodinově.3!_,Když pak Jeremiáš domluvil vše, co byl přikázal mu Hospodin, aby řekl všemu lidu, jali jej kněží, proroci a veškeren lid křičíce: „Ať umře, ať umře!h I,Kněží, proroci a všecek lid slyšeli Jeremiáše, an mluvil ta slova v domě Hospodinově.gG,naložím s tímto domem jako se Silem a toto město vydám na kletbu všem národům země.",abyste poslouchali řeči služebníků mých proroků, které já k vám ustavičně usilovně posílám, kterých však neposloucháte:uc,Rci jim: Toto praví Hospodin: Neuposlechnete-li mne, abyste chodili v zákoně mém, který jsem dal vám, ,snad poslechnou, a obrátí se každý od své cesty zlé, i upustím od zla, kterým hodlám je stihnouti pro zlobu snah jejich.,„Toto praví Hospodin: Stůj v nádvoří domu Hospodinova, a mluv ke všem městům judským, ze kterých přicházejí (lidé), aby se klaněli v domě Hospodinově, všecky řeči, kteréž já přikázal jsem tobě, abys mluvil k nim; neujímej (ani) slova;q ],Na počátku kralování Joakima, syna Josiášova, krále judského, oslovil mne Hospodin takto: Řekl:,&Opustil jako lev svůj příbytek : ano, v poušť jest obrácena země jejich pro meč hubitele, pro roztrpčený hněv Hospodinův.N,%a veta jest po klidných lukách pro roztrpčený hněv Hospodinův.hI,$Slyšte! Křičí pastýřové, kvílí vůdcové stáda! Neboť hubí Hospodin pastvy jejich,O,#Není možný útěk pastýřům, není vysvobození vůdcům stáda./W,"Kvilte, pastýři, a křičte, posypte se popelem, vůdcové stáda! Neboť vypršely dny vaše, abyste zbiti, a rozptýleni byli, abyste padali jako jemné nádoby.5c,!Budou pak zbití od Hospodina ten den ležeti od konce do konce země, nebudou oplakáváni, nebudou sbíráni ani pochovávám; jako hnůj na povrchu země ležeti budou. , Toto praví Hospodin zástupů: Aj, trápení vychází z národa na národ, a vichřice veliká se zdvíhá od končin země.!;,Až ke krajům země dochází hluk; neboť Hospodin soud má s národy, soudí se s každým, kdo tělo má; bezbožné vydám pod meč, dí Hospodin.{,Ty pak prorokuj jim všecky tyto věci; rci jim: Hospodin s výsosti řve, ze svého svatého příbytku vydává hlas; ryčně řve nad svou pastvinou; píseň radosti, jako když bývá šlapáno víno, zníti bude proti všem obyvatelům země.fE,Neboť hle, ve městě, které má jméno mé, počne mé trápení, a vy byste měli zůstati bez úhony a bez pomsty? Nebudete bez pomsty! Neboť meč já zavolám na všecky obyvatele země, praví Hospodin zástupů.},A kdyby nechtěli přijmouti kalichu z tvé ruky, aby pili, řekneš jim: Toto praví Hospodin zástupů: Musíte píti!$A,A řekneš jim: Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Israelův: Pijte, opijte se, zvracejte, padejte a nevstávejte pro meč, který já pošlu mezi vás!, Q,všem králům severním, ať jsou blízko sebe nebo daleko, vůbec všem královstvím země, která jsou na jejím povrchu; král pak Sesach píti bude po nich.S ,všem králům Zambri, všem králům elamským, všem králům medským,a ;,všem králům arabským, [všem králům na západ slunce,] kteří bydlí na poušti,P ,dále Dedanovi, Temovi, Buzovi, všem, kteří mají oholené spánky;y k,dále všem králům Tyrským, všem králům Sidonským a králům země přímořské, která jest za mořem;7i,též Edomcům, Moabanům a synům Ammonovým;-S,jakož i veškeré směsici národů; všem králům země Ausitis, všem králům země Filištínské, také Askalonu, Gazy, Akkaronu, jakož i zbytku Azoťanů,[/,faraonovi, králi egyptskému, dvořenínům a činovníkům, i všemu lidu jeho,%C,Jerusalemu, judským městům, králům a činovníkům jejich, abych učinil z nich poušť na úžas, na posměch a na kletbu – jak tomu dnes jest – r],Vzal jsem tedy kalich z ruky Hospodinovy, a dal jsem píti všem národům, k nimž mne Hospodin poslal:W',Ať pijí, potácejí se a blázní před mečem, který já pošlu mezi ně.'G,Neboť takto dí Hospodin zástupů, Bůh Israelův: Vezmi tento kalich vína hněvu z ruky mé a dej píti z něho všem národům, k nimž já tebe pošlu.  ,neboť sloužiti budou národům početným a velikým králům; odplatím jim podle skutků jejich, podle činů rukou jejich.$A, A splním na té zemi všecka svá slova, kterými jsem jí hrozil, všecko, co psáno jest v této knize, co prorokoval Jeremiáš proti všem národům;E, Když pak se naplní sedmdesáte let, navštívím na králi babylonském a na tom národu, dí Hospodin, nepravost jejich, to jest na zemi Chaldejské, a učiním z ní věčnou poušť. ~, Všecka tato země bude pouští, bude na úžas, a sloužiti budou všichni národové tito králi babylonskému sedmdesát let.y}k, A zahladím mezi nimi hlas radosti, hlas veselí, hlas ženicha, hlas nevěsty, hřmot žernova i světlo lamp.0|Y, aj, já vezmu, pošlu všecky severní národy, dí Hospodin, a Nabuchodonosora, krále babylonského, služebníka svého, a přivedu je na tuto zemi, na její obyvatele a na všechny národy, kteří vůkol ní jsou; i zbiji je a učiním, že budou na úžas a na posměch věčnou pouští.X{),Protož toto praví Hospodin zástupů: Protože jste neuposlechli slov mých,}zs,Ale neuposlechli jste mne, praví Hospodin, abyste ke hněvu mne popuzovali díly svých rukou na své neštěstí.y/,Nechoďte za bohy cizími, abyste sloužili jim a klaněli se jim; a mne ke hněvu nepopouzejte díly svých rukou, i neučiním vám nic zlého.=xs,když řekl: Vraťte se každý od své cesty zlé, a od prašpatných myšlení svých, i budete bydliti v zemi, kterou dal Hospodin vám i otcům vašim, od věků až na věky.+wO,Hospodin posílal ustavičně a usilovně k vám všecky své služebníky, proroky, ale neposlouchali jste, aniž jste nachýlili svých uší, abyste slyšeli,Qv,Od třináctého léta Josiáše, syna Ammonova, krále judského, až do dneška, tedy dvacet tři roky, mluví ke mně Hospodin a já mluvím k vám ustavičně a usilovně, ale neposlouchali jste.vue,kterou promluvil Jeremiáš prorok ke všemu lidu judskému a ke všemu obyvatelstvu jerusalemskému. Řekl:=t u,Řeč, kterou měl (Hospodin) k Jeremiášovi o všem lidu judském, léta čtvrtého Joakima, syna Josiášova, krále judského, první rok Nabuchodonosora, krále babylonského,nsU, A pošlu na ně meč a hlad i mor, dokud nezmizí ze země, kterou byl jsem dal jim i otcům jejich.?rw, A učiním, že budou sužováni a týráni ode všech království země, že budou na potupu, na posměch, na přísloví a na kletbu na všech místech, do kterých je rozeženu.q3,A jako s fíky špatnými, jichž nelze jísti, jak špatné jsou – praví to Hospodin – tak naložím se Sedekiášem, králem judským, s činovníky jeho i s ostatním obyvatelstvem Jerusalema, kteří zůstali v tom městě i s těmi, kteří bydlí v zemi Egyptské.p3,A dám jim srdce, aby mne poznali, že já jsem Hospodin; i budou mým lidem a já budu Bohem jejich, až se navrátí ke mně celým svým srdcem. o ,Obrátím milostivě oči své na ně a přivedu je zase do země této, a vystavím je, a nepobořím, zasadím je a nevytrhnu.In ,Toto praví Hospodin, Bůh Israelův: Jako (se zálibou patříš) na tyto dobré fíky, tak pohlédnu se zálibou na judské zajatce, které jsem poslal z tohoto místa do země Chaldejské.)mM,Tu mne Hospodin oslovil a řekl:3l_,I řekl mi Hospodin: „Co vidíš, Jeremiáši?" Řekl jsem: „Fíky, fíky dobré, velmi dobré i špatné, velmi špatné, kterých nelze jísti, jak jsou špatné.".kU,V jednom koši byly fíky velmi dobré jako bývají fíky rané; ve druhém však koši byly fíky velmi špatné ani nebylo možno jísti jich, jak byly špatné.0j [,Když byl Nabuchodonosor, král babylonský, odvedl z Jerusalema do zajetí Jechoniáše, syna Joakimova, krále judského, a činovníky jeho i kováře a zámečníky a přivedl je do Babylona – ukázal mi Hospodin: – aj – dva koše plné fíků, položené před chrámem Hospodinovým.~iu,(A způsobím, že budete na věčnou potupu, a že na věky budete mít hanbu, která nikdy nepřijde v zapomenutí.uhc,'proto hle, já vezmu vás, zdvihnu a odhodím vás i město, které jsem dal vám a otcům vašim, od sebe.[g/,&Budete-li však mluviti o „Zatížení Hospodinovu", také toto praví Hospodin: Protože opakujete to slovo „Zatížení Hospodinovo", ačkoli jsem vám vzkázal: Neříkejte: „Zatížení Hospodinovo",\f1,%Takto se taž proroka: „Co odpověděl tobě Hospodin? Aneb co mluvil Hospodin?"Ae{,$Ale „Zatížení Hospodinovo" nebudiž již připomínáno, sice zatížením bude každému řeč jeho, ježto překrucujete slova Boha živého, Hospodina zástupů, Boha našeho.cd?,#Takto mluvte druh ke druhu a vespolek: „Co odpověděl Hospodin? A co mluvil Hospodin?"~cu,"Proroka pak, kněze i (člověka) z lidu, který říká: „Zatížení Hospodinovo," navštívím jej i dům jeho.Nb,!Proto, bude-li se tázati tebe tento lid, nebo prorok, nebo kněz, řka: „Jaké jest zatížení Hospodinovo?" řekneš jim: „Vy jste to zatížení, a já vás jistě zahodím," dí Hospodin.a, Aj, já (přijdu) na proroky, kteří mají lživé sny, dí Hospodin, kteří je vypravují a svádějí lid můj lží svou a zvláštnostmi svými, kterých jsem já (přece) neposlal, aniž jim příkaz dal, kteří nic neprospívají tomuto lidu, dí Hospodin.{`o,Aj, já (přijdu) na proniky, dí Hospodin, kteří pořád melou jazyky svými a říkají: „Praví Hospodin."__7,Protož aj, já (přijdu) na proroky, dí Hospodin, kteří druhým kradou slova má.c^?,Zdali nejsou má slova jak oheň, praví Hospodin, a jako kladivo rozrážející skálu?]7,Prorok, který měl sen, ať vypravuje sen! A kdo má slova má, ať mluví slova má věrně. Nač mísiti plevy s pšeničným zrnem? dí Hospodin.5\c,(dlouho-li) budou se snažiti, by zapomněl lid můj jména mého pro jejich sny, které si vespolek vypravují, jako se zapomněli otcové jejich na jméno mé pro Baala?{[o,Dlouho-li (ještě) bude to v srdcích proroků, předpovídajících lež a prorokujících klamy svých srdcí,xZi,Slyším, co mluví proroci, prorokující ve jménu mém lež, říkajíce: „Měl jsem sen! Měl jsem sen!" Y,Zda může člověk skrýti se v skrýších, a já ho neuvidím? dí Hospodin. Zdali nebe i země já nenaplňuji? dí Hospodin.NX,Zda jsem já Bůh (jen) zblízka, dí Hospodin, a ne Bůh i zdaleka?W+,Kdyby byli stáli v mé radě, a hlásali slova má lidu mému, bylť bych je odvrátil od cesty jejich zlé, od zločinných myšlení jejich.ZV-,Neposílal jsem proroků, a oni běhali; nemluvil jsem k nim, a oni prorokovali.U,Neobrátí se hněv Hospodinův, dokud nevykoná, dokud nesplní záměrů srdce svého. Za posledních dnů porozumíte úradku jeho.cT?,Aj; vichor hněvu Hospodinova vybuchne, bouře vyrazí, na hlavu bezbožných se spustí.oSW,Ano, kdo byl v radě Hospodinově, a viděl a slyšel jeho hlas? Kdo znamenal a postřehl jeho slovo?:Rm,Říkají těm, kteří mnou pohrdají: Mluvil Hospodin: „Pokoj bude vám!" A každému, kdo chodí podle zvrhlého srdce svého, říkají: „Nepřijde na vás nic zlého!"9Qk,Toto praví Hospodin zástupů: Neposlouchejte slov proroků, kteří vám prorokují! Klamají vás, výtvory svého srdce za vidy vydávají, nemluví z úst Hospodinových!?,Do země však, k níž oni zdvíhají svou duši, aby se navrátili tam, nenavrátí se!y=k,A zahodím tebe i matku tvou, která tě porodila, do země cizí, v níž jste se nezrodili, tam pak zemřete!5<c,A vydám tě do rukou těch, kteří o život ti ukládají, do rukou těch, jichž ty se děsíš, do rukou Nabuchodonosora, krále babylonského, do rukou Chaldejských.;,Jakože živ jsem, dí Hospodin, Jechoniáše, syna Joakimova, krále judského, byť i byl prstenem na mé pravici, i odtud jej strhnu!:#,Ty, jenž sídlíš na Libanu, a na cedrech hnízdíš, jak budeš úpěti, když na tě přijdou bolesti jako bolesti ženy před porodem! 9,Všecky tvé pastýře spase vichor, a milovníci tvoji půjdou do zajetí; tehdy hanbit a stydět se budeš za všecku svou zlobu.'8G,Mluvil jsem k tobě, když mělas všeho hojnost, ale řeklas: „Nebudu poslouchati!" Takový jest mrav tvůj od tvého mládí: neposlouchalas hlasu mého!7,Vystup na Liban a křič, na Basansku vydávej hlas svůj, křič s hor Abarimských, neboť veta jest po všech tvých milovnících!h6I,Pohřbem osličím pohřben bude, odvlečen a povržen bude daleko za branami jerusalemskými.U5#,Protož toto praví Hospodin o Joakimovi, synu Josiášovu, králi judském: Nebudou ho oplakávat: „Běda, bratře!" „Běda, sestro!" Nebudou ho oplakávat: „Běda, pane!" „Běda, Veličenstvo!"4,Ale tvé oči a tvé srdce hledí toliko na zisk, na prolévání nevinné krve, na útisk a jak běžet za zlým činem.p3Y,Zastával se práva chudého a nuzného, i bylo mu dobře. Zdali ne proto, že znal mne? dí Hospodin..2U,Zdali proto kralovati budeš, že se přirovnáváš k cedru? Otec tvůj jedl a pil (ovšem také), ale činil podle práva a spravedlnosti: tehdy dobře bylo jemu.1,Kdo říká: Vystavím sobě dům široký, a pokoje prostranné; dělá si veliká okna, cedrové stropy, a maluje červcovou barvou.)0K, Běda tomu, kdo staví dům svůj s nespravedlností a své pokoje s bezprávím; kdo žádá práci od bližního bezplatně, mzdy příslušné mu nedávaje!_/7, ale v místě, do kterého jsem jej převedl, tam umře, a této země již neuvidí!R., Neboť toto praví Hospodin o Sellumovi, synu Josiášovu, králi judském, který nastoupil na trůn královský po Josiášovi, otci svém, a který odešel s tohoto místa: Již se sem nenavrátí,-, Neoplakávejte mrtvého, nekvilte nad ním; plačte nad tím, který odchází, neb již se. nenavrátí, aniž uzří rodnou svou zemi!,, I bude jim dána odpověď: „Protože opustili smlouvu Hospodina, Boha svého, protože se klaněli cizím bohům a sloužili jim."+,A půjdou mnozí národové kolem tohoto města a říkati bude druh druhu: „Proč tak učinil Hospodin tomuto veleměstu?" j~~&}||j{{Vzz0yxxwZv^uutt#sZrqqGpooo>==[<<1;:99588_766x65f4`3C110Q//Z..H--,,"+u+C*x))('G&& $$##:"! -08^<izm Rn9wg { | ~ j 2}H/^45,$ Micheáš oznámil jim vše, co slyšel, když četl Baruch z knihy zřetelně lidu.3!,$ sešel do domu královského, do místnosti písařovy, a aj, zasedali tam (právě) všichni činovníci: Elisama, písař, Dalajáš, syn Semejášův, Elnatan, syn Achoborův, Gamariáš, syn Safanův, Sedekiáš, syn Hananiášův, zkrátka všichni činovníci.k2O,$ Když Micheáš, syn Gamariáše, syna Safanova, uslyšel všecky řeči Hospodinovy z té knihy,Z1-,$ Tu četl Baruch z knihy řeči Jeremiášovy v domě Hospodinově v místnosti Gamariáše, syna Safanova, písaře, v horním nádvoří u vchodu do nové brány domu Hospodinova, aby to všecek lid slyšel.b0=,$ Léta pátého Joakima, syna Josiášova, krále judského, měsíce devátého, vyhlásili půst před Hospodinem všemu lidu v Jerusalemě a všemu množství, které se bylo sešlo z judských měst do Jerusalema./),$Baruch, syn Neriášův, učinil všecko, jak mu přikázal Jeremiáš prorok:, četl z onoho závitu řeči Hospodinovy v domě Hospodinově.0.Y,$Snad se obrátí modlitbou k. Hospodinu a odvrátí se každý od cesty své zlé, neboť veliké jest rozhořčení i hněv, ve. kterém hrozí Hospodin tomuto lidu.{-o,$Protož jdi ty, a čti ze závitu, do kterého jsi napsal z úst mých slova Hospodinova, aby je slyšel lid v domě Hospodinově v den postu, aby je slyšeli také všichni Judovci, kteří přicházejí z měst svých, budeš (je) čísti._,7,$A přikázal Jeremiáš Baruchovi: Já jsem zabaven, nemohu jít do domu Hospodinova.#+?,$Zavolal tedy Jeremiáš Barucha, syna Neriášova, a Baruch napsal z úst Jeremiášových všecky řeči Hospodinovy, které mluvil k němu, do závitu./*W,$Možno, že dům Judův, uslyše všecko zlo, které já hodlám jim učiniti, navrátí se každý od své zlé cesty, i budu milostiv nepravosti a hříchu jejich.W)',$Vezmi závit, knihu a zapiš do ní všecka slova, která jsem mluvil tobě proti Israelovi a Judovi a proti všem národům, ode dne, kdy jsem počal mluviti tobě, ode dnů Josiášových až do dneška.l( S,$Léta čtvrtého Joakima, syna Josiášova, judského krále, Hospodin oslovil Jeremiáše a řekl:'7,#protož toto praví Hospodin zástupů, Bůh Israelův: „Na věky nebude, aby někdo z rodu Jonadaba, syna Rechabova, nekonal službu přede mnou!"y&k,#Společnosti pak Rechabovců řekl Jeremiáš: Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Israelův: Že jste poslušní byli přikázání Jonadaba, otce svého, a šetřili jste všech jeho příkazů, a že jste činili vše, co vám uložil:z%m,#Protož toto praví Hospodin zástupů, Bůh Israelův: Aj, já přivedu na Judu a na všecky obyvatele jerusalemské všecko soužení, kterým jsem jim hrozil, protože mluvil jsem k nim, a neposlechli, volal jsem je a neodpověděli mi."$#,#Ano, stoupenci Jonadaba, syna Rechabova, zachovali věrně přikázání otce svého, které byl jim dal – ale lid tento neuposlechl mne!M#,#Posílal jsem k vám ustavičně a usilovně všecky své služebníky, proroky, vzkazuje vám: „Obrať se každý od svých zlých mravů, napravte své snahy, nechoďte za cizími bohy a nectěte jich, i budete bydliti v zemi, kterou jsem dal vám i otcům vašim," ale nepopřáli jste mi sluchu, neposlechli jste mne! ",#Tolik zmohly řeči Jonadaba, syna Rechabova, kterými přikázal svým stoupencům, aby nepili vína, že ho nepijí až do dneška, neboť poslušní byli příkazu svého otce; já však mluvil jsem k vám důrazně a ustavičně – a neuposlechli jste.=!s,# Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Israelův: Jdi a rci mužům judským a obyvatelům jerusalemským: „Což nepřijmete kázně, abyste poslouchali slov mých?" dí Hospodin.1 ],# Tu oslovil Hospodin Jeremiáše a řekl:_7,# Když však vtrhl Nabuchodonosor, král babylonský, do naší země, řekli jsme (si): „Pojďte a vejděme do Jerusalema před vojskem Chaldejských, před vojskem země syrské," i zůstáváme v Jerusalemě."c?,# ale bydlíme ve stanech a poslušní jsme všeho, co přikázal nám Jonadab, náš otec.L,# nestavíme domů k bydlení, nemáme vinic, ani rolí, ani osení;@y,#I poslechli jsme hlasu Jonadaba, syna Rechabova, otce našeho, ve všem, co přikázal nám; protož nepijeme vína po celý život my, ani ženy, ani synové naši, ani dcery naše;Y+,#ani domu stavěti nebudete, semene nebudete rozsívati, vinic nebudete štěpovati ani míti, ale ve stanech přebývati budete po všecky dny vaše, abyste živi byli dlouho na zemi, ve které jste hostmi."<q,#Oni však odpověděli : „Nebudeme píti vína. Neboť Jonadab, syn Rechabův, otec náš, zakázal nám řka: „Nebudete píti vína vy, ani synové vaši, na věčné časy;,#A postaviv před příslušníky společnosti Rechabovců džbánky a číše, plné vína, řekl jsem jim: „Pijte víno!"jM,#a uvedl jsem je do domu Hospodinova, do místnosti synů Hanana, syna Jegedeliášova, muže Božího, která byla podle místnosti činovníků, nad místností Maasiáše, syna Sellumova, který byl strážným nádvoří.,#I pojal jsem Jezoniáše, syna Jeremiáše, syna Habsaniášova, bratry jeho, všecky syny jeho i veškerou společnost Rechabovců,,#„Jdi ke společnosti Rechabovců, mluv k nim, uved je do domu Hospodinova, do jedné místnosti a dej jim píti vína!"c A,#Hospodin oslovil Jeremiáše za dnů Joakima, syna Josiášova, judského krále, a řekl:N,"Aj, já přikáži, dí Hospodin, přivedu je zase k tomuto městu, i budou bojovati proti němu, dobudou ho, a vypálí je ohněm; města pak judská obrátím v pustinu, že budou liduprázdná.U#,"Sedekiáše pak, judského krále, i činovníky jeho, vydám v ruku nepřátel jejich, v ruku těch, kteří jim: o život ukládají, v ruku vojsk babylonského krále, která (nyní) odtáhla od vás.'G,"Vydám je v ruku nepřátel jejich, v ruku těch, kteří jim o život ukládají; i budou mrtvoly jejich za pokrm ptactvu nebeskému i zvířatům zemským.',"činovníkům judským a činovníkům jerusalemským, komorníkům a kněžím, i všem lidem té země, kteří prošli mezi díly býčka.U#,"A mužům, kteří přestoupili mou smlouvu, kteří nedodrželi slov smlouvy, kterými se byli před mou tváří zavázali, učiním (jako) býčku, kterého rozťali na dva díly, a prošli mezi nimi:s_,"Pročež toto praví Hospodin: Vy jste mne neuposlechli, abyste ohlásili svobodu každý bratru, soukmenovci svému; aj, já ohlašuji vám, dí Hospodin, svobodu meče, moru a hladu; vydám vás na úžas všem královstvím země.xi,"Ale obrátili jste, a poskvrnili jste mé jméno: přivedli jste zase každý otroka a každý otrokyni svou, které jste byli propustili, aby byli svobodni a svémocni, a porobili jste si je, aby byli (zase) vašimi otroky a otrokyněmi.h I,"Vy pak dnes jste se obrátili (sice), učinili jste, co jest správné v mých očích, že jste ohlásili svobodu, každý svému soukmenovci, a vešli jste ve smlouvu před mým obličejem v domě, který má jméno mé.c ?,"„Když vyprší sedm let, propusť každý bratra svého, Hebrea, který se mu zaprodal; sloužiti bude tobě šest let, (poté) propustíš jej na svobodu!" Ale neposlechli mne otcové vaši, nepopřáli mi sluchu., Q," „Toto praví Hospodin, Bůh Israelův: Já jsem učinil smlouvu s vašimi otci, tehdy, když jsem je vyvedl z Egyptské země, z (té) robotárny, a řekl jsem:3 a," Oslovil tedy Hospodin Jeremiáše a řekl: #," Poté však obrátili: přitáhli zpět své otroky a otrokyně, které byli propustili na svobodu, a porobili si je za otroky a otrokyně.zm," Tedy uposlechli všichni činovníci i všecek lid, kteří byli smlouvou (k tomu) se zavázali, a propustil každý otroka svého, každý svou otrokyni na svobodu, aniž jich ještě drželi v otroctví; uposlechli tedy a propustili (je).2]," „Každý ať propustí otroka svého, každý svou otrokyni, Hebrea i Hebrejku, na svobodu; a dokonce ať jich nedrží v otroctví, to jest Judovce, svého, bratra!"  ,"Hospodin oslovil Jeremiáše, když byl král Sedekiáš učinil smlouvu se vším lidem v Jerusalemě a (když) byli ohlásili:@y,"kdy vojsko krále babylonského bojovalo proti Jerusalemu a proti [všem] zbývajícím judským městům, proti Lachisi, a proti Azece; neboť zbývala z judských měst hrazených.dA,"Jeremiáš prorok řekl všecka tato slova Sedekiášovi, králi judskému, v Jerusalemě,,"ale v pokoji umřeš, a jako pálili (vonidla při pohřbu) tvých otců, předešlých králů, kteří byli před tebou, tak budou páliti vonidla při pohřbu tvém, a „Běda, Pane!" . kvíliti budou nad tebou. Neboť toto slovo já jsem řekl, dí Hospodin."ve,"Slyš však slovo Hospodinovo, Sedekiáši, králi judský! Toto praví Hospodin tobě: „Neumřeš mečem,;o,"A ty neunikneš jeho ruce; ale dostižen, jat a v ruku jeho vydán budeš; uvidíš krále babylonského okem v oko, mluviti budeš s ním ústy v ústa, a půjdeš do Babylona.R,"Toto praví Hospodin, Bůh Israelův: „Jdi a mluv k Sedekiášovi, králi judskému; rci mu: Toto praví Hospodin: Aj, já vydám toto město v ruce krále babylonského, a (ten) je vypálí ohněm.v g,"Hospodin oslovil Jeremiáše a řekl mu, když Nabuchodonosor, král babylonský, všecko vojsko jeho, i všecka království země, která byla pod mocí jeho, i všichni národové bojovali proti Jerusalemu a proti všem jeho městům:_~7,!zavrhu také potomstvo Jakoba a Davida, sluhy svého, že nebudu bráti z potomstva jeho panovníků nad potomstvem Abrahamovým, Isákovým a Jakobovým; neboť přivedu zpět jejich zajatce, smiluji se nad nimi.w}g,!Toto praví Hospodin: Neučinil-li jsem smlouvy se dnem a s nocí, a nestanovil-li jsem zákonů nebi a zemi:F|,!Nepozoroval jsi, co tito lidé mluví: „Oba rody, které si Hospodin byl vyvolil, jsou zavrženy," (nepozorovals), že mým lidem pohrdají, jako by již nebyl národem v jejich očích?.{W,!Hospodin oslovil Jeremiáše a řekl:(zI,!Jako nemohou sečteny býti hvězdy nebeské, ani změřen býti písek mořský: tak rozmnožím potomstvo Davida, sluhy svého, a levity, své služebníky.Ly,!i má smlouva s Davidem, mým sluhou, bude moci zrušena býti, aby neměl (kdy) ze sebe syna, který by kraloval na jeho trůně, jakož i (má smlouva) s levity-kněžími, služebníky mými. x ,!Toto praví Hospodin: Může-li býti zrušena má smlouva se dnem a má smlouva s nocí, aby nebývalo dne a noci svým časem:.wW,!Hospodin oslovil Jeremiáše a řekl:v,!Nikdy nebude, aby z kněží-levitů někdo přede mnou neobětoval celopalů, nezapaloval oběti, nezabíjel žertev po všecky dny!luQ,!Neboť toto praví Hospodin: Nikdy nebude, aby někdo z Davida neseděl na trůně domu Israelova.t3,!Za dnů těch spásy dojde Juda a Jerusalem bydliti bude bezpečně; a toto jest jméno, kterým jej zváti budou: „Hospodin naše spravedlnost."s{,!V ty dny, za toho času učiním, aby vzrostl Davidovi kmen spravedlnosti; a konati bude právo a spravedlnost na zemi.mrS,!Hle, jdou dny, dí Hospodin, kdy splním libé sliby, které jsem dal domu Israelovu a domu Judovu.Iq ,! Ve městech na horách, ve městech na rovině, i ve městech, která na jihu jsou, v území Benjaminově, i v městech judských půjdou zase stáda pod ruku počítajícího, dí Hospodin.Gp,! Toto praví Hospodin zástupů: Bude zase na tomto místě pustém, bez člověka, bez zvířete, a ve všech městech jeho pastvisko pastýřů, kteří popřejí (tu) stádům odpočinku.So,! jásot radosti a jásot, veselí, jásot ženicha a jásot nevěsty, jásot volajících: „Oslavujte Hospodina zástupů, neboť dobrý jest Hospodin, neboť na věky (trvá) milosrdenství jeho!", (jásot) těch, kteří ponesou oběti díků do domu Hospodinova, neboť obnovím (tuto) zemi, že bude jako prve, dí Hospodin.n),! Toto praví Hospodin: Zase bude slyšeti na tomto místě, o kterém pravíte, že je pusté, ježto není tu člověka ni zvířete, ve městech judských a na ulicích jerusalemských, (ve městech,) jež jsou zpustlá, bez člověka, bez obyvatele, bez zvířete – m{,! A bude mi to na slávu, na radost, na chválu a na zvelebení u všech národů země, kteří uslyší o všem dobru, kteréž já činím jim: užasnou se a zarazí se nad veškerým tím dobrem a nad veškerým blahem, které já jim působím.'lG,!Očistím je ode všech nepravostí, kterými hřešili proti mně, milostiv budu všem nepravostem jejich, kterými se provinili proti mně, a pohrdli mnou.bk=,!A přivedu zpět zajatce judské i zajatce israelské, a vystavím je jako na počátku.|jq,!Aj, já dám na jejich ránu obvazek a náplast, a vyléčím je, a otevru jim požehnání pokoje a bezpečnosti.Ji ,!těch, kteří přišli, aby bojovali s Chaldejskými – plných mrtvol lidí, které jsem pobil ve svém roztrpčení a hněvu, odvrátiv tvář svou od tohoto města pro všecku jeho zlobu.h,!Neboť toto praví Hospodin, Bůh Israelův, o zbořených domech tohoto města, o domech judských králů, o náspech – také o mečiggG,!Volej ke mně, i vyslyším tě, a zvěstuji tobě věci veliké a skryté, jichžto nevíš.gfG,!Toto praví Hospodin, který učinil, utvořil a upevnil (zemi), jehož jméno jest Hospodin:ke Q,!Hospodin oslovil Jeremiáše po druhé, když ještě zavřen byl ve střeženém dvoře, a řekl:6de, ,Pole za stříbro budou kupována, kupní smlouvy budou psány, pečetí opatřovány, svědci bráni, v území Benjaminově, v okolí Jerusalema, v městech judských, ve městech na horách i ve městech na rovinách, i ve městech, která jsou na jihu, neboť obrátím osud jejich, dí Hospodin.9ck, +A budou (zase) nabývati (koupí) polí v této zemi, o níž vy nyní pravíte, že pustá jest, ježto nezbylo člověka ni zvířete, a že dána jest v ruce Chaldejských.b, *Neboť toto praví Hospodin: Jako jsem uvedl na ten lid všecko toto veliké zlo, tak uvedu na ně všecko dobro, které jim slibuji.a, )Bude mou radostí, když jim budu dobře činiti, a štípiti je budu v zemi této věrně, celým srdcem svým a celou duší svou.`, (Učiním s nimi smlouvu věčnou, že nepřestanu jim dobře činiti, a bázeň svou vložím do srdce jejich, aby neodstoupili ode mne.}_s, 'Dám jim srdce jedno a cestu jednu, aby se mne báli po všecky dny, a dobře aby bylo jim i synům jejich po nich.4^c, &I budou mým lidem a já budu jejich Bohem.a];, %Aj, já shromáždím je ze všech zemí, do kterých vyvrhl jsem je ve svém rozhořčení, ve svém roztrpčení a ve hněvu velikém, přivedu je zase na toto místo, a učiním, že tu budou sídliti bezpečně.&\E, $Nyní tedy toto praví Hospodin, Bůh Israelův, o tomto městě, o němž vy pravíte, že jest vydáno v ruce krále babylonského skrze meč, hlad a mor:Z[-, #A zřídili svatyni Baalovi v údolí Ben-Ennom, aby zasvěcovali syny a dcery své Molochovi; toho jsem jim nepřikázal; ani jsem nepomyslil, že by činili takovou ohavnost a ke hříchu přiváděli Judu.TZ!, "A postavili své modly v domě, který má mé jméno, aby jej poskvrnili. Y , !Obrátili se ke mně zády a ne tváří; když jsem je usilovně učil a cvičil, nechtěli poslouchati, aby se dali poučiti.WX', pro zlobu synů Israelových a synů Judových, kterou páchali ke hněvu mne popouzejíce, oni i králové jejich, činovníci jejich, kněží jejich, proroci jejich, lid judský i obyvatelé Jerusalema.W{, Ano, na hněv a na roztrpčení bylo mně toto město ode dne, kdy je vystavěli, až do dneška, kdy zmizí mi s očíXV), Neboť synové Israelovi a synové Judovi ustavičně činili, co je zlé v mých očích od svého mládí; synové Israelovi, kteří ustavičně ke hněvu popouzeli mne dílem rukou svých, dí Hospodin.cU?, Chaldejští, kteří bojují proti tomuto městu, přijdou, a spálí je ohněm; spálí je i domy, na jejichžto střechách obětovali (kadidlo) Baalovi a přinášeli oběti mokré bohům cizím, aby mne hněvali.Tw, Protož toto praví Hospodin: Aj, já dám toto město v ruce Chaldejských, v ruce krále babylonského: dobudou ho.hSI, „Aj, já jsem Hospodin, Bůh všeho, co tělo má; zdali mně těžká bude jakákoli věc?"1R], Tu oslovil Hospodin Jeremiáše a řekl:Q, a ty pravíš mi, Pane Bože: „Kup to pole za stříbro a osvědč to svědky!", ačkoliv jest již město dáno v ruce Chaldejských!JP , Aj, náspy vystavěny jsou proti městu, aby vzato bylo, a město dáno bude Chaldejským, kteří bojují proti němu mečem, hladem i morem; čímkoli jsi hrozil, stalo se, jak sám vidíš,1O[, I vešli a zabrali ji, ale neposlouchali hlasu tvého a v tvém zákoně nechodili; ničeho, co jsi přikázal jim činiti, nečinili, i přišlo jim všecko toto zlo.zNm, a dals jim tuto zemi, kterou že jim dáš otcům jejich přísahou ses zavázal, zemi tekoucí mlékem a medem.My, Vyvedls lid svůj, Israele, ze země Egyptské divý a zázraky, rukou mocnou, ramenem vztaženým, za veliké hrůzy;7Lg, ty, který jsi činil divy a zázraky v zemi Egyptské (a) až do dneška (je činíš), jak na Israelitech, tak i na pohanech, a učinils jméno sobě, jak je dnes viděti.;Ko, veliký v radě, nevystižitelný myšlením, jehožto oči otevřeny jsou na všecky cesty synů Adamových, abys odplatil každému podle cest jeho, a podle ovoce tužeb jeho;>Ju, Ty, který činíš milosrdenství s tisíci, a odplacuješ nepravost otců do klína synů jejich po nich, nejsilnější, veliký a mocný, který sluješ „Hospodin zástupů",I{, Ach, Pane Bože! Aj, tys učinil nebe i zemi mocí svou velikou, vztaženým svým ramenem; tobě není nic těžkého.lHQ, Když jsem byl odevzdal list kupní Baruchovi, synu Neriášovu, modlil jsem se k Hospodinu takto:~Gu, Neboť toto praví Hospodin zástupů, Bůh lsraelův: „Ještě budou kupovány domy, pole a vinice v této zemi!"KF, Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Israelův: Vezmi tyto listy, tento list koupě, opatřený pečetí a ten list otevřený, a vlož je do hliněného pouzdra, aby se mohly dlouho zachovati..EW, Před nimi přikázal jsem Baruchovi:D, a dal jsem kupní ten list Baruchovi, synu Neriáše, syna Maasiášova, před očima Hanameela, syna strýce svého, před očima svědků, kteří byli podepsáni v listu koupě, a před očima všech Judovců, kteří dleli ve střeženém dvoře.C', A vzal jsem písemnou kupní smlouvu, opatřenou pečetí (to jest) smlouvu a ustanovení (její), (vzal jsem) také otevřený (její) opis,hBI, Napsal jsem to na list, opatřil pečetí, pojal svědky, a odvážil jsem stříbro na váze. A, Koupil jsem tedy to pole od Hanameela, syna mého strýce, které jest v Anatotě, a odvážil jsem jemu sedmnáct lotů stříbra.U@#, I přišel ke mně Hanameel, syn strýce mého, podle slova Hospodinova, do střeženého dvora, a řekl mně: „Uvaž se v držbu mého pole, které jest v Anatotu, v území Benjaminově, neboť ty máš právo dědické i předkupní na ně, ježto jsi příbuzný." Tu jsem porozuměl, že to bylo (opravdu) slovo Hospodinovo.9?k, „Aj, Hanameel, syn Selluma, tvého strýce, přijde k tobě a řekne: Kup si mé pole, které jest v Anatotu, neboť máš, jakožto příbuzný, předkupní právo na ně."<>s, [I řekl Jeremiáš:] Hospodin mne oslovil a řekl:+=O, Do Babylona povede Sedekiáše, a tam bude, dokud ho nenavštívím, dí Hospodin. A budete-li bojovati proti Chaldejským, žádného štěstí míti nebudete."0<Y, Sedekiáš, král judský, neuteče z ruky Chaldejských, ale vydán bude v ruce krále babylonského, i bude mluviti s ním ústy v ústa, a uzří ho očima v oči.8;i, Sedekiáš, král judský, byl dal jej zavříti řka: Proč prorokuješ říkaje: Toto praví Hospodin: „Aj, já dám toto město v ruce krále babylonského, a dobude ho::3, Vojsko krále babylonského tehdy obléhalo Jerusalem, a prorok Jeremiáš byl zavřen ve střeženém dvoře, který byl v domě krále judského.9 ), Slova, kterých se dostalo Jeremiášovi od Hospodina léta desátého Sedekiáše, krále judského; byl to osmnáctý rok Nabuchodonosorův.N8,(A celé údolí mrtvol a popela, a všecko území [smrti] až ku potoku Kedron, až k rohu Koňské brány na východ zasvěceno bude Hospodinu; nebude již vypleněno a nebude zkaženo na věky!Y7+,'A provazec měřický půjde dále přímo na pahrbek Gareb, a zahne ke Goatě.v6e,&Hle, jdou dni, dí Hospodin, kdy vystavěno bude město Hospodinu od věže Hananeel až ku bráně Rožní.:5m,%Toto praví Hospodin: Bude-li možno nebesa změřiti nahoře, nebo vyšetřit základy země dole: zavrhu i já všecko potomstvo Israelovo pro vše, co činili, dí Hospodin.4,$Přestanou-li tyto řády přede mnou, dí Hospodin, přestane i potomstvo Israelovo býti národem přede mnou na věky.O3,#Toto praví Hospodin, který ustanovil slunce za světlo denní, pořádek měsíce a hvězd za světlo noční, který bouří moře, že hučí vlny jeho, „Hospodin zástupů" jest jméno jeho.o2W,"A nebude již učiti druh druha, bratr bratra: „Poznej Hospodina!" Neboť všichni poznají mne od nejmenšího z nich do největšího, dí Hospodin; neboť milostiv budu nepravosti jejich, a na hřích jejich již nevzpomenu.O1,!Ale tato smlouva, kterou učiním s domem Israelovým po těch dnech, dí Hospodin: Vložím zákon svůj do jejich útrob, a do srdce jim jej napíši; a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem!V0%, ne jako byla smlouva, kterou jsem učinil s otci jejich, tehdy, když jsem je za ruku vzal, abych je vyvedl z Egyptské země, smlouva, kterou oni zrušili, ačkoli já jsem byl pán jejich, dí Hospodin.i/K,Hle, jdou dni, dí Hospodin, kdy učiním s domem Israelovým a s domem Judovým smlouvu novou:n.U,Ale každý pro nepravost svou zemře; každému, kdo bude jísti nezralé hrozny, tomu zuby otupí.n-U,Za těch dnů již nebudou říkat: „Otcové jedli nezralé hrozny, a zuby synů (tím) otupěly."#,?,A jako jsem bděl nad nimi, abych je plenil a bořil a rozptýlil a hubil a trápil: tak budu nad nimi bdíti, abych je stavěl a štípil, dí Hospodin.n+U,Hle, jdou dni, dí Hospodin, kdy oseji dům Israelův a dům Judův semenem lidí a semenem dobytka.X*),Proto jako ze spánku procitl a prohlédl jsem; a můj spánek byl mi sladký.L),Neboť napájím duši unavenou, a každou duši lačnou nasycuji.](3,A bydliti bude v ní Juda a všecka jeho města spolu, oráči a pohaněči stáda.['/,Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Israelův: Budou zase říkati tato slova v zemi Judově a v městech jeho, až obrátím jejich osud: „Požehnej tobě, Hospodin, příbytku spravedlnosti, svatá horo!"&y,Dokud budeš pro rozkoš otálet, toulavá dcero? Neboť stvořil Hospodin na zemi věc novou: žena obklíčí muže!$%A,Nastav sobě sloupů, naklad sobě znamení, pozor měj na cestu, na stezku, kterou jsi šla! Vrať se, Israelova panno, vrať se do těchto měst svých!D$,Jest mi Efraim syn (tak) milý a dítě rozkošné? Neboť kdykoliv mu hrozím, ještě na něj pamatuji. Proto rmoutí se mé nitro nad ním; smiluji, smiluji se nad ním, dí Hospodin.9#k,Neboť když jsi mne obrátil, činil jsem pokání, a když jsi mne poučil, udeřil jsem se do kyčle. Zahanben jsem a červenám se, neboť pykám za hanbu mládí svého."B"},Slyším dobře Efraima v zajetí: (Lká:) „Potrestals mne, byl jsem potrestán, jako býček prve nekrocený; přiveď mne zpět a já přijdu zpět, neboť tys Hospodin, Bůh můj.j!M,Máš ještě naději pro svou budoucnost, dí Hospodin: navrátí se synové do území svého!< q,(Avšak) toto praví Hospodin: Ať přestane hlas tvůj plakat a tvé oči slzet! Neboť dostane se ti odměny za tvou námahu, dí Hospodin, navrátí se z nepřátelské země./W,Toto praví Hospodin: Hlas nářku, žalosti a pláče slyšeti jest na výšině: Rachel pláče nad svými syny, nechce se potěšit nad nimi, protože jich není.`9,Napojím pak duši kněží tukem, a lid můj dobry mými naplněn bude, dí Hospodin.7, Tehdy bude se veseliti panna rejem, také jinoši a s nimi starci. Obrátím kvílení jejich v radost, potěším a rozveselím je z bolesti jejich.hI, I přijdou a budou jásat na hoře Sion, sběhnou se k dobrodiním Hospodinovým, k obilí a vínu, a k oleji, jakož i k dorostu bravu a skotu; duše jejich bude jak svlažená zahrada, a nebude jim třeba dále strádat.Q, Neboť vykoupí Hospodin Jakoba, a vysvobodí jej z ruky mocnějšího.8i, Slyšte slovo Páně, národové, a zvěstujte je na ostrovech dálných; rcete: Který rozptýlil Israele, ten shromáždí jej, a bude hlídat ho jako pastýř své stádo.N, S pláčem přijdou, a v milosrdenství zase je přivedu; přivedu je přes potoky vod přímou cestou, na které neklopýtnou. Neboť stal jsem se Israelovi otcem, a Efraim jest můj prvorozenec!c?,Aj, já přivedu je nazpět ze severní země, shromáždím je od končin země; slepí a kulhaví budou mezi nimi, těhotné s nimi, i ženy, jež nedávno slehly; zástup veliký bude těch, kteří sem se vrátí!-S,Neboť toto praví Hospodin: Plesejte, veselte se z Jakoba, jásejte z. prvního národa; zvučte a zpívejte řkouce: Spasil Hospodin lid svůj, zbytky z Israele! ,Neboť bude den, kdy volati . budou strážní na pohoří Efraimském: „Vstaňme a vystupme na Sion k Hospodinu, Bohu svému!",Budeš zase štěpovati vinice na horách Samařských; štěpovati budou štěpující a sbírati víno, až přijde čas.,Zase budu tě stavět, i budeš vystavěna, Israelova panno! Budeš se zase zdobiti bubínky svými, a vycházeti v reji jásajících.{o,zdaleka ukázal se jemu Hospodin. Ano, láskou věčnou miloval jsem tebe, proto jsem zachoval tobě smilování. ,Toto praví Hospodin: Nalezl milost na poušti lid, který byl ušetřen meče! Israel se odebral na místo svého odpočinku;f G,Toho času, dí Hospodin, budu Bohem všechněm rodům Israelovým, oni pak budou mým lidem!%,Neodvrátíť rozhořčeného hněvu Hospodin, dokud nevykoná, dokud nesplní záměrů srdce svého. Za posledních dnů porozumíte tomu.iK,Aj, vichor Hospodinův, hněv vybuchá, bouře se strhuje, aby na hlavy bezbožných se snesla.9m,A budete mým lidem, já pak budu vaším Bohem.P ,Vévoda jeho (vzejde) z něho, a kníže ze středu jeho vyveden bude. Dovolím, aby se přiblížil ke mně, i přistoupí ke mně. Neboť kdo by odvážil se přiblížit se ke mně? dí Hospodin. ,Synové jeho budou jako na počátku, shromáždění jeho přede mnou setrvá, a navštívím všecky, kteří jej sužují. ,A vycházet bude z nich chvalozpěv a hlas jásajících. Rozmnožím je, a nebude jich; oslavím je a nebudou neváženi.B },Toto praví Hospodin: Aj, já obrátím osud stanů Jakobových, nad příbytky jeho slituji se, i bude město vystavěno na své výšině, a chrám podle řádu svého založen bude.> u,Neboť obváži tvou ránu, z poranění tvých tě vyhojím, dí Hospodin, protože tě, Sione, „zapuzenou" nazývají říkajíce: „Toť jest ta, o kterou nikdo se nestará."D,Ale všichni, kteří hltají tebe, pohlceni budou; všichni nepřátelé tvoji do zajetí odvedeni budou; kteří tě hubí, pohubeni budou, a všecky loupežníky tvoje dám v loupež.7,Co křičíš pro své poranění? Nezhojitelná je bolest tvoje? Pro množství tvé nepravosti, pro tvrdé hříchy tvé naložil jsem tak s tebou.P,Všichni milovníci tvoji na tebe zapomněli, o tebe se nestarají! Neboť ranou nepřítele udeřil jsem tebe, trestem ukrutným, pro množství tvých nepravostí, protože ztvrdly tvoje hříchy.[/, Není, kdo by se ujal tě, aby ovázal tebe, léku prospěšného není pro tebe!_7, Neboť toto praví Hospodin: Nezhojitelné jest zlomení tvé, velmi zlá tvá rána.wg, Neboť já jsem s tebou, dí Hospodin, abych tě vysvobodil; neboť učiním konec všem národům, mezi které rozprášil jsem tebe; ale tobě neučiním konce, nýbrž potrestám tě podle práva, abys nezdál se sobě bez viny býti.#?, Protož ty neboj se, služebníče můj Jakobe, dí Hospodin, a nestrachuj se, Israeli! Neboť aj, já vysvobodím tebe z daleké země, a tvé potomstvo ze země zajetí jeho; i vrátí se Jakob, aby požíval pokoje, vším blahem bude oplývati, a nebude, koho by se strachoval.gG, ale sloužiti budou Hospodinu, svému Bohu, a Davidovi, králi svému, kterého jim vzbudím.4a,V den ten stane se toto: – praví Hospodin zástupů. – Polámu jho jeho, (srazím je) s hrdla tvého, a svazky jeho roztrhám! Nebudou již nad nimi vlásti cizáci;,Běda, nebo veliký jest den ten, aniž podobného má sobě. Je to čas soužení pro Jakoba, ale bude z něho vysvobozen.>~u,Ptejte se a vizte, rodívá-li samec? Proč tedy vidím každého muže, an má ruku na bedrech svých jako rodící žena, a proč mění se všecky tváře v (smrtelnou) bledost?_}7,Ano, toto praví Hospodin: Hlas hrůzy slyšeti jest; (všude) strach a nikde pokoje.I| ,Tato jsou slova, která mluvil Hospodin o Israelovi a o Judovi:B{},Neboť aj, přijdou dni, dí Hospodin, kdy obrátím osud lidu mého israelského a judského, dí Hospodin: uvedu je zpět do země, kterou jsem dal otcům jejich a budou jí vlásti.nzU,Toto praví Hospodin, Bůh Israelův: Napiš sobě všecka slova. která jsem mluvil tobě do knihy.==^<;;!: 9G88h766P5r43Y22.110//.g--,++*L*)q((6''&%%$n#"f! ]4=eC0~7Uxp< w s  "P%hC,,Proto slyšte slovo Hospodinovo všichni Judovci, kteří bydlíte v Egyptské zemi! Aj, já přisahám skrze veliké své jméno, dí Hospodin, nikdy již nebude vzýváno jméno mé v celé zemi Egyptské, ústy žádného Judovce, aby řekl: „Jako že živ jest Hospodin, Bůh."Gg,,Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Israelův: Vy i ženy vaše slibovali jste svými ústy – a rukama svýma jste to plnili – říkajíce: „Plňme své sliby, které jsme učinili, že budeme obětovati (kadidlo) královně nebeské, a podávati jí oběti mokré." Splňte tedy své sliby a uskutečněte je. f ,,Řekl pak Jeremiáš všemu lidu a všem ženám: „Slyšte slovo Hospodinovo, všichni Judovci, kteří jste v zemi Egyptské!e,,Protože jste obětovali (kadidlo) modlám, a zhřešili jste Hospodinu, že jste neposlouchali hlasu Hospodinova, v zákoně jeho, v příkazech jeho, ve výrocích jeho že jste nechodili: proto přišly na vás tyto zlé věci, jak viděti dnes."Ud#,,Hospodin nemohl již snášeti zloby záměrů vašich, ohavností, které jste činili, i stala se země vaše pouští, na úžas a na zlořečení, takže není (v ní) obyvatele, jak je dnes viděti.cc?,,„Ano, na obět, kterou jste obětovali ve městech judských a po ulicích jerusalemských, vy i otcové vaši, králové vaši, činovníci vaši, i lid země, na tu rozpomněl se Hospodin, ta mu vstoupila na mysl!ubc,,Tu řekl Jeremiáš všemu lidu, mužům i ženám, všemu lidu, který mu byl odpověděl ona slova, toto:Ka,,A obětujeme-li královně nebeské (kadidlo), a podáváme-li jí oběti mokré – zdali bez (souhlasu) mužů svých děláme jí koláče, abychom ji uctili, a podáváme jí mokré oběti?/`W,,Ale od toho času, jak jsme přestali obětovati (kadidlo) královně nebeské, a podávati jí oběti mokré, nedostatek trpíme ve všem, a mečem a hladem hyneme.h_I,,ale (raději) splníme věrně každé slovo, kterým jsme slíbili, že budeme obětovati královně nebeské, že jí budeme podávati oběti mokré, jak jsme činívali my i otcové naši, i činovníci naši, ve městech judských i po ulicích jerusalemských, kdy jsme mívali do syta jídla, kdy dobře nám bývalo, kdy jsme zlého nevídali.\^1,,Řeč, kterou jsi mluvil k nám ve jménu Hospodinově, nechceme od tebe slyšeti;]w,,Tu odpověděli Jeremiášovi všichni mužové, kteří věděli, že obětovaly (kadidlo) manželky jejich bohům cizím, i všecky ženy, kterých se sešlo veliké množství, i všecek lid přebývající v egyptské zemi Fatures, a řekli:.\U,,A nebude, kdo by utekl nebo zbyl ze zbytků judských, z těch, kteří šli, aby pohostinu byli v zemi Egyptské, a kteří zdvíhají své duše k zemi Judské, aby se zase do ní navrátili a mohli tam bydlet, nebude kdo by se z nich vrátil; nenavrátí se kromě (několika) uprchlíků!j[M,, Navštívím obyvatele Egyptské země, jako jsem navštívil Jerusalem, mečem, hladem a morem.Z7,, Vezmu judské zbytky, které upřely zraky své na Egypt, aby tam vkročily a bydlily tam; zahynou všichni v Egyptské zemi; padnou mečem a hladem; zahynou od nejmenšího do největšího, mečem a hladem pomrou; a budou na zaříkávání, na úžas, na kletbu a na potupu!Y,, Pročež toto praví Hospodin zástupů, Bůh Israelův: Aj, já obrátím tvář svou na vás ke zlému, a zahladím všecky Judovce.X-,, Do dneška nejsou očištěni, nebojí se, nechodí v zákoně Hospodinově a v příkazech mých, které jsem předložil vám a otcům vašim.W,, Zapomněli jste na nešlechetnosti otců svých, na nešlechetnosti králů judských, na nešlechetnosti manželek jejich, i na nešlechetnosti své i na nešlechetnosti manželek svých, které páchali v zemi Judské a v ulicích jerusalemských?XV),,popouzejíce mne díly rukou svých, obětujíce (kadidlo) bohům cizím v Egyptské zemi, do níž jste vešli, abyste bydlili tam, abyste zahynuli a byli na zlořečení a na pohanu všem národům země?]U3,,Nyní tedy toto praví Hospodin zástupů, Bůh Israelův: Proč vy činíte zlo toto převeliké na svou vlastní škodu, aby z vás, z Judovců vyhynuli mužové i ženy, děti i kojenci, aby vám nic nezbylo,6Te,,I vzplál můj hněv, mé rozhořčení, a rozpálil se ve městech judských a na ulicích jerusalemských, že obrácena jsou v poušť a prázdnotu, jak je dnes viděti.S,,ale neposlechli, nepopřáli mi sluchu, aby se odvrátili od zlých skutků svých, aby neobětovali bohům cizím (kadidla).-RS,,Posílal jsem k vám (sice) všecky své služebníky, proroky, ustavičně, důrazně vám vzkazuje: „Nečiňte takových ohavných věcí, které nenávidím",*QM,,pro zlobu, kterou páchali, aby mne ke hněvu popudili, chodíce, aby obětovali bohům cizím, aby ctili ty, jichž neznali ani oni, ani vy, ani otcové vaši.;Po,,Toto praví Hospodin, Bůh Israelův: Vy jste viděli všecko to zlo, které jsem uvedl na Jerusalem, a na všecka města judská – aj, pustá jsou podnes a liduprázdná – O 9,,Hospodin oslovil skrze Jeremiáše všecky Judovce, kteří bydlili v zemi Egyptské, v Magdalu, v Tafnisu, v Memfisu a v zemi Fatures, a řekl (jim):tNa,+ Jehlany Domu Slunce, které jsou v zemi Egyptské, roztluče, a chrámy egyptských bohů popálí ohněm.CM,+ V chrámech egyptských bohů zapálí oheň, spálí je, do zajetí odvede je, a přioděje se zemí Egyptskou tak, jako se odívá pastýř svým pláštěm; a vytáhne odtud klidně.L,+ Přijda, pobije zemi Egyptskou; kdo (jest určen) na smrt, na smrt půjde; kdo do zajetí, do zajetí a kdo na meč, na meč.zKm,+ A rci jim: Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Israelův: Aj, já pošlu, přivedu Nabuchodonosora, babylonského krále, svého služebníka, postavím trůn jeho na těchto kamenech, které jsem schoval; a on postaví stan svůj na nich."J=,+ „Naber si do ruky velikých kamenů a schovej je ve skrýši, která jest pod cihlovou zdí v bráně domu faraonova v Tafnisu, před očima Judovců.;Iq,+V Tafnisu oslovil Hospodin Jeremiáše a řekl mu:mHS,+i vešli do země Egyptské – neposlechli totiž hlasu Hospodinova – a přišli až do Tafnisu.SG,+muže, ženy, děti, královy dcery, všecky lidi, které byl zanechal Nabuzardan, velitel vojska, s Godoliášem, synem Ahikama, syna Safanova, (vzali) proroka Jeremiáše a Barucha, syna Neriášova,RF,+nýbrž Johanan, syn Kareův, a všichni vůdcové vojska, pojavše všecky zbytky Judovců, kteří ze všech národů, mezi něž prve byli se rozprchli, zase vrátili se do Judska, aby tam bydlili,E,+Johanan, syn Kareův tedy, všichni vůdcové vojska a všecek lid neposlechli hlasu Hospodinova, by zůstali v zemi Judské,D,+Ale Baruch, syn Neriášův, ponouká tě proti nám, aby vydal nás v ruce Chaldejských, aby nás pobili nebo odvedli do Babylona."`C9,+řekl Azariáš, syn Osiášův a Johanan, syn Kareův, jakož i všichni ti zbujníci, řekli Jeremiášovi: „Lež mluvíš! Neposlalť tebe Hospodin Bůh náš, řka: Nevcházejte do Egypta, abyste tam bydlili!0B [,+Když Jeremiáš dokončil řeči k lidu, všecky řeči Hospodina, Boha jejich, které jim po něm vzkázal Hospodin, jejich Bůh, (když dokončil) všecka ta slova, A ,*Proto nyní vězte! Vězte, že mečem, hladem a morem pomřete v místě tom, do něhož chcete vkročiti, abyste bydlili tam!"@!,*Oznámil jsem vám to tedy dnes, ale neposloucháte hlasu Hospodina, Boha našeho v žádné z těch věcí, pro které poslal mne k vám.f?E,*že jste sami sobě uškodili, když jste vy sami poslali mne k Hospodinu, Bohu našemu, řkouce: „Modli se za nás k Hospodinu, Bohu našemu, a vše, cokoliv tobě řekne Hospodin, Bůh náš, nám oznam, a učiníme.>y,*Slovo Hospodinovo pro vás, ostatky Judska; Nechodíte do Egypta! Vězte, vězte – neb vám to dnes prohlašuji – <=q,*Neboť toto praví Hospodin zástupů, Bůh Israelův: Jako se rozpálil hněv můj a rozhořčenost má na obyvatele jerusalemské, tak se rozpálí roztrpčenost má na vás, když vejdete do Egypta, i budete na zaklínání, na úžas, na zlořečení a na potupu; a nikdy již neuzříte tohoto místa.B<},*Všichni muži, kteří upírají zraky na Egypt, aby tam vkročili, a bydlili tam, zemrou mečem, hladem a morem; nikdo z nich nezůstane, nikdo neunikne zlu, které já uvedu na ně.;3,*meč, kterého vy se bojíte, tam v zemi Egyptské vás postihne; a hlad, který vám působí starosti, přijde na vás v Egyptě, a tam zemřete.U:#,*pak – nuže, slyšte slovo Hospodinovo, zbytky Judska! – Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Israelův: Upřete-li zraky své na Egypt, abyste šli tam, a vkročíte-li do něho, abyste tam bydlili:39_,*říkajíce: „Nikoli, ale do země Egyptské půjdeme, kde nebude nám patřiti na válku, poslouchati zvuku polnice, kde nebude nám trpěti hlad, a tam se usadíme":m8S,* Řeknete-li však vy: „Nebudeme bydliti v zemi této, neposlechneme hlasu Hospodina, Boha svého,k7O,* A prokáži vám milosrdenství a smiluji se nad vámi, a učiním, abyste zůstali ve své zemi./6W,* Nebojte se krále babylonského, jehož vy bázlivci se strachujete; nebojte se ho, dí Hospodin, neboť já s vámi jsem, abych vás vysvobodil, vytrhl z ruky jeho.55,* Zůstanete-li klidně v této zemi, vystavím vás a nezbořím (již), vštípím a nevyplením; neboť mi dostačí zlo, které jsem učinil vám.4,* a řekl jim: „Toto praví Hospodin, Bůh Israelův, k němuž jste mne poslali, abych rozprostíral prosby vaše před obličejem jeho:3,*I povolal Johanana, syna Kareova, a všecky vůdce vojska, kteří s ním byli, jakož i všecek lid od nejmenšího až do velikého,B2,*Když vypršelo deset dní, Hospodin oslovil Jeremiáše.21],*Ať bude dobré nebo zlé, hlasu Hospodina, Boha našeho, k němuž tě posíláme, poslechneme; aby nám, poslouchajícím hlasu Hospodina, Boha našeho, bylo dobře."<0q,*Oni řekli Jeremiášovi: „Ať jest Hospodin proti nám svědkem pravdivým a věrným, nebudeme-li šetřiti každého slova, s nímž pošle tebe Hospodin, Bůh tvůj k nám.S/,*Prorok Jeremiáš jim řekl: „Vyslyším vás: vizte, já budu se modliti k Hospodinu, Bohu vašemu podle slov vašich. Všecko, cokoliv mi odpoví, oznámím vám; aniž co před vámi tajiti budu."d.A,*ať oznámí nám Hospodin, Bůh tvůj, cestu, po které bychom šli, a co máme činiti."K-,*k proroku Jeremiášovi a řekli mu: „Vyslyš prosbu naši, a modli se za nás k Hospodinu, Bohu svému, za všecky tyto ostatky, neboť málo nás zůstalo z mnoha, jak na své oči vidíš;, ,*Všichni vůdcové vojska, Johanan, syn Kareův, Jezoniáš, syn Osaiášův, i ostatní lid od malého až do velikého přistoupili2+],)před Chaldejskými; báliť se jich, protože zabil Ismael, syn Nataniášův, Godoliáše, syna Ahikamova, kterého byl ustanovil král babylonský nad zemí Judskou.e*C,)vytáhli a na cestě se zastavili v Chamaamu, vedle Betlema, hodlajíce táhnouti do Egypta')G,)Johanan tedy, syn Kareův, a všichni vůdcové vojska, kteří byli s ním, vzali všecek zbytek lidu, který byl do zajetí vedl z Masfy Ismael, syn Nataniášův, když byl zabil Godoliáše, syna Ahikamova, silné muže k boji, ženy, děti i komorníky, které byl vedl z Gabaonu,a(;,)Ismael však, syn Nataniášův, utekl s osmi muži Johananovi, a odešel k Amoňanům.'w,)veškeren lid, který vedl Ismael z Masfy do zajetí, obrátil se; obrátil se a přešel k Johananovi, synu Kareovu.&,) Když uzřel všecek lid, který byl s Ismaelem, Johanana, syna Kareova, a všecky vůdce vojska, kteří s ním byli, zaradoval se; %,) vzali všecko mužstvo, vytáhli do boje proti Ismaelovi, synu Nataniášovu, a střetli se s ním u velikého rybníka v Gabaonu.$#,) Johanan, syn Kareův, a všichni vůdcové vojska, kteří byli s ním, uslyševše o všem zlu, které spáchal Ismael, syn Nataniášův,)#K,) A všecky zbytky lidu, který byl v Masfě – dcery královské a všecek lid, který byl zůstal v Masfě – které byl podřídil Nabuzardan, velitel vojska, Godoliášovi, synu Ahikamovu, Ismael, syn Nataniášův vedl do zajetí, když se vydal na cestu, aby přešel k Amoňanům.f"E,) Cisterna, do níž vmetal Ismael všecky mrtvoly mužů, které pobil pro Godoliáše jest ona, kterou byl udělal král Asa (za obrany) proti Baasovi, králi israelskému; tu naplnil Ismael, syn Nataniášův, zbitými.Y!+,)Vyskytlo se však deset mužů mezi nimi, kteří řekli Ismaelovi: „Nezabíjej nás, neboť máme na poli (skryté) zásoby obilí, ječmene, oleje i medu." I ušetřil jich a nezabil jich s druhy jejich.  ,)Když pak přišli doprostřed města, pobil je Ismael, syn Nataniášův na kraji cisterny, on i mužstvo, které bylo s ním.)K,)Ismael, syn Nataniášův vyšel (z Masfy) jim vstříc; s pláčem kráčel a když se potkal s nimi, řekl jim: „Pojďte ke Godoliášovi, synu Ahikamovu!"W',)přišli muži ze. Sichemu, ze Sila, ze Samaře – bylo jich osmdesát – s oholenými bradami, s roztrženými rouchy a ušpinění; měli s sebou dary a kadidlo, aby je obětovali v domě Hospodinově.G,)Dva dny po zabití Godoliáše, prve než kdo o tom zvěděl,,)Také všecky Judovce, kteří byli s Godoliášem v Masfě i Chaldejské, kteří tam právě byli, vojenské mužstvo pobil Ismael.T!,)Tu povstal Ismael, syn Nataniášův, a deset mužů, kteří byli s ním, udeřili Godoliáše, syna Ahikama, syna Safanova mečem a zabili ho, toho, kterého byl král babylonský ustanovil nad zemí.| s,)Avšak sedmého měsíce přišel Ismael, syn Nataniáše, syna Elisamova, z potomstva královského a nejpřednější činovníci královští, (přišel) s desíti muži ke Godoliášovi, synu Ahikamovu do Masfy, a jedli tam v Masfě spolu.,(Avšak Godoliáš, syn Ahikamův řekl Johananovi, synu Kareovu: „Nečiň toho; neboť křivou věc mluvíš o Ismaelovi!"  ,(I řekl Johanan syn Kareův tajně Godoliášovi v Masfě: „Půjdu a zabiji Ismaela, syna Nataniášova – nikdo o tom nezví – aby nezabil tebe, aby se nerozptýlili všichni Judovci, kteří se shromáždili k tobě, a zbytek Judovců aby nezahynul.5,(a řekli mu: „Věz, že Baalis, král amonský, poslal Ismaela, syna Nataniášova, aby tě zabil!" Godoliáš, syn Ahikamův jim však nevěřil. ,( Johanan pak, syn Kareův, i všichni vůdcové vojska, kteří se byli rozprchli po krajinách, přišli ke Godoliášovi do Masfy,8i,( všichni Judovci, pravím, se všech míst, na která byli utekli, vrátili se, a přišli do země Judské ke Godoliášovi do Masfy; a nasbírali vína i ovoce velmi mnoho.,( Také všichni Judovci, kteří byli v Moabsku, mezi Amoňany, v Edomsku a ve všech (jiných) krajinách, uslyševše, že babylonský král zůstavil zbytek (obyvatelstva) v Judsku, a že ustanovil nad nimi Godoliáše, syna Ahikama, syna Safanova,q[,( Aj, já bydlím v Masfě, abych se zachoval podle rozkazu Chaldejských, kteří budou posíláni k nám; vy pak sbírejte víno, ovoce i olej a ukládejte (to) do svých nádob a zůstaňte ve městech svých, která si zaberete!"H ,( I přisáhl Godoliáš, syn Ahikama, syna Safanova, jim i lidu jejich řka: „Nebojte se sloužiti Chaldejským; zůstaňte v zemi, buďte poddáni králi babylonskému, a dobře bude vám.^5,(přišli ke Godoliášovi do Masfy: Ismael, syn Nataniášův, Johanan a Jonatan, synové Kareovi, Sarajáš, syn Tanehumetův, synové Ofiovi, kteří byli z Netofy, a Jezoniáš, Maachan, oni i mužstvo jejich.!;,(Všichni velitelé vojska, kteří byli se rozprchli po krajinách, oni i mužstvo jejich, když uslyšeli, že král babylonský ustanovil Godoliáše, syna Ahikamova, nad zemí a že mu podřídil muže, ženy i děti, a ty z chudiny země, kteří nebyli odvedeni do Babylona,,(Jeremiáš pak přišel ke Godoliášovi, synu Ahikamovu do Masfy, a bydlil s ním mezi lidem, který byl v zemi ponechán.(I,(nemusíš jíti se mnou; můžeš zůstati u Godoliáše, syna Ahikama, syna Safanova, kterého král babylonský postavil v čelo judským městům; můžeš přebývati s ním mezi lidem; nebo jdi kamkoli je ti libo." Dal mu také velitel vojska pokrmy i (jiné) dary, a propustil ho.5 c,(Nyní tedy viz, rozvázal jsem tě dnes z řetězů, které máš na rukou; libo-li ti jíti se mnou do Babylona, pojď; budu ti věnovati všecku pozornost; není-li však libo tobě jíti se mnou do Babylona, zůstaň zde; aj, celá země je ti volná; co si vybereš, kam bude ti libo jíti, jdi; ,(a uvedl je Hospodin, učiniv, jak byl hrozil; protože jste hřešili proti Hospodinu, a neposlouchali jste jeho, stalo se vám to.l Q,(Velitel vojska vzav tedy Jeremiáše řekl mu: Hospodin Bůh tvůj hrozil tímto zlem tomu místu,^  7,(Kterak oslovil Hospodin Jeremiáše, když ho byl propustil Nabuzardan, velitel vojska, z Ramy, (kde) ho zastal svázaného řetězy mezi všemi, kteří byli vedeni z Jerusalema a z Judska do zajetí do Babylona. ,'ano, jistě vysvobodím tebe, že nepadneš mečem, ale zachráníš svůj život, protožes doufal ve mne, dí Hospodin.q[,'Ale tebe vysvobodím v ten den, dí Hospodin, a nebudeš vydán v ruce mužů, kterých se strachuješ;>u,'Jdi a rci Abdemelechovi: Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Israelův: Aj, já splním řeči své na tomto městě na jeho zlo a ne dobro; před očima tvýma bude to v ten den.fE,'Ještě když byl Jeremiáš zavřen ve střeženém dvoře, oslovil ho Hospodin a řekl mu:9k,'poslali pro Jeremiáše, vzali ho ze střeženého dvora a dali ho Godoliášovi, synu Ahikama, syna Safanova, by si ho zavedl domů, aby mohl volně se pohybovati mezi lidem.,' Poslal tedy Nabuzardan, velitel vojska, Nabusezban, Rabsares, Neregel, Sereser, Rebmag, vůbec všichni přední krále babylonskéhoq[,' „Vezmi jej, věnuj mu všecku pozornost a nic zlého mu nečiň, ale jak bude chtíti, tak mu vyhov."s_,' O Jeremiášovi však Nabuchodonosor, král babylonský, přikázal Nabuzardanovi, veliteli vojska, toto:3,' Něco však lidu chudého, kteří dokonce nic. neměli, zanechal Nabuzardan, velitel vojska, v zemi Judské a dal jim vinice a cisterny v ten den.G,' Ostatek lidu, který byl ve městě zůstal, i přeběhlíky, kteří byli k němu utekli, vůbec ostatní obecný lid, který byl zůstal, převedl Nabuzardan, velitel vojska, do Babylona.xi,'Dům královský, jakož i domy obecného lidu vypálili Chaldejští ohněm a hradby jerusalemské pobořili.Z~-,'Sedekiášovi pak dal oči vyloupati, svázati ho řetězy a vésti do Babylona.},'Král Babylonský dal pobíti syny Sedekiášovy v Reble před očima jeho; také všecky urozené Judovce dal pobíti král babylonský.f|E,'Vojsko Chaldejských hnalo se za nimi, dostihli Sedekiáše na rovině jerišské pustiny a javše ho, přivedli ho k Nabuchodonosorovi, králi babylonskému do Rebly, která jest v zemi Emat, a ten Vyřkl nad ním soud.b{=,'Když je uzřel Sedekiáš, král judský a všechno mužstvo bojovníků, dali se na útěk; vyšli v noci z města po cestě k zahradě královské skrze bránu, která byla mezi zdmi a dali se na cestu k pustině.bz=,'I vtrhli tam všichni velitelé krále babylonského a obsadili prostřední bránu: Neregel, Sereser, Semegarnabu, Sarsachim, Rabsares, Neregel, Sereser, Rebmag a všichni ostatní důstojníci krále babylonského.|yq,'Jedenáctého pak léta Sedekiášova, měsíce čtvrtého, pátého (dne tohoto) měsíce, bylo město prolomeno.0x [,'Léta devátého Sedekiáše, krále judského, měsíce desátého, přišel Nabuchodonosor, král babylonský s veškerým svým vojskem k Jerusalemu, a oblehli jej._w7,&Zůstal pak Jeremiáš ve střeženém dvoře až do dne, kdy bylo dobyto Jerusalema.Fv,&Když (skutečně) přišli všichni činovníci k Jeremiášovi a tázali se ho, mluvil k nim přesně, jak byl přikázal jemu král. I dali mu pokoj, neboť nebylo nic (dále) slyšeti. u,&řekneš jim: „Složil jsem já prosby své před králem, aby mne zase nekázal vésti do domu Jonatanova, abych tam neumřel."\t1,&Kdyby se doslechli činovníci, že jsem s tebou mluvil, a kdyby přišli k tobě, žádajíce: „Oznam nám, cos mluvil s králem – netaj (toho) před námi, a nezabijeme tě – a co mluvil s tebou král?"gsG,&Tu pravil Sedekiáš Jeremiášovi: „Žádný ať nezví, o této rozmluvě, sice zemřeš!0rY,&Všecky tvé ženy i synové tvoji vyvedeni budou k Chaldejským; a neutečeš rukou jejich, ale rukou krále babylonského budeš jat a toto město vypálí ohněm."q,&Aj, všecky ženy, které zbudou v domě judského krále, až vyvedeny budou k velitelům krále babylonského, řeknou: „Svedli tě a přemohli tě tvoji nejdůvěrnější přátelé! pohrouživše v bahno a bláto tvé nohy ukázali ti svá záda.Ip ,&Nebudeš-li však chtíti vyjíti, viz, co mi. Hospodin zjevil:%oC,&Jeremiáš odpověděl: ,Nebudeš (jim) vydán. Uposlechni, prosím, hlasu Hospodinova, který mluví skrze mne k tobě, i bude dobře tobě a budeš živ.+nO,&Král Sedekiáš pravil Jeremiášovi: „Mám obavy před Judovci, kteří utekli k Chaldejským, abych snad nebyl vydán v ruce jejich, i posmívali by se mi."&mE,&Nevyjdeš-li však k velitelům krále babylonského, vydáno bude toto město v ruce Chaldejských, a vypálí je ohněm; ty pak neunikneš z ruky jejich."rl],&Řekl tedy Jeremiáš Sedekiášovi: „Toto pravil Hospodin zástupů, Bůh Israelův: Skutečně-li vyjdeš k velitelům krále babylonského, živ budeš ty a toto město nebude vypáleno ohněm; zachován budeš ty i dům tvůj._k7,&Tedy přisáhl král Sedekiáš Jeremiášovi tajně, řka: „Jakože živ jest Hospodin, který nám učinil tento život! Nedám tě zabíti a nevydám tě v ruce těchto lidí, kteří ti ukládají o život!"jy,&Jeremiáš řekl Sedekiášovi: „Oznámím-li ti co, dáš mne popraviti; a dám-li tobě radu, neuposlechneš mne!"Hi ,&Král Sedekiáš poslal pro Jeremiáše proroka, vzal si ho ke třetím dveřím domu Hospodinova, a řekl král Jeremiášovi: „Já chci se tebe. na něco zeptati; netaj přede mnou nic!"rh],& i vytáhli Jeremiáše po provazech a vyvedli ho z cisterny a Jeremiáš zůstal ve střeženém dvoře.g7,& A řekl Abdemelech Etiopan Jeremiášovi: „Podlož si ty staré hadry a vetché cáry pod paže svých rukou, pod provazy!" Jeremiáš tak učinil,Sf,& Vzal tedy Abdemelech s sebou ty muže, všel do domu královského (do místnosti) pod skladištěm, nabral odtud starých hadrů a vetchých cárů a spustil je Jeremiášovi do cisterny po provazech.e),& Tu rozkázal král Abdemelechovi, Etiopanu: „Vezmi s sebou odtud třicet mužů a vytáhni Jeremiáše proroka z cisterny, prve než umře."Od,& „Pane můj králi, zlého činu se dopustili tito muži vším, cokoli spáchali proti Jeremiášovi proroku vsadivše ho do cisterny, aby tam umřel hladem, neboť není již chleba ve městě."8ck,&vyšel z domu královského a mluvil ke králi:(bI,&Avšak Abdemelech, Etiopan, komorník v královském domě uslyšev, že vsadili Jeremiáše do cisterny – král zasedal (tehdy) v Benjaminské bráně – naU,&Vzali tedy Jeremiáše a uvrhli ho do cisterny Melchiáše, syna Amelechova, která byla ve střeženém dvoře; spustili Jeremiáše po provazech do cisterny, ve které nebylo vody, nýbrž bahno; i zapadl Jeremiáš do bláta.y`k,&Král Sedekiáš pravil: „Ejhle, jest ve vašich rukou; neboť nesluší se ani, aby vám král co odepřel."2_],&I řekli činovníci (výše jmenovaní) králi: „Prosíme, aby popraven byl tento člověk; neboť úmyslně oslabuje ruce bojujícího mužstva, které zůstalo v tomto městě i ruce všeho lidu mluvě k nim takové řeči; jistě nehledá tento člověk blaha lidu tomuto, ale neštěstí."q^[,&Toto praví Hospodin: Jistě vydáno bude toto město do rukou vojska krále babylonského; dobude ho."!];,&„Toto pravil Hospodin: Kdokoli zůstane zde ve městě, umře mečem nebo hladem nebo morem; ale kdo uteče k Chaldejským, bude živ, živ a zdráv.7\ i,&Safatiáš, syn Matanův, Gedeliáš, syn Fašurův, Juchal, syn Selemiášův a Fašur, syn Melchiášův slyšeli řeči, které Jeremiáš mluvil ke všemu lidu, říkaje:}[s,%Přikázal tedy král Sedekiáš, aby zavřen byl Jeremiáš ve střeženém dvoře a každý den aby dána mu byla chlebová placka kromě zeleniny, dokud nebude ve městě všecek chléb stráven, I zůstal Jeremiáš ve střeženém dvoře.Z),%Nyní tedy slyš, pane můj králi! Buď platná prosba má před tebou, a neposílej mne zase do domu Jonatana písaře, abych tam neumřel."Yw,%Kde jsou proroci vaši, kteří prorokovali vám a říkali: „Nepřijde král babylonský na vás a na zemi tuto!?"'XG,%A dále tázal se Jeremiáš krále Sedekiáše: „Čím jsem hřešil proti tobě nebo služebníkům tvým nebo lidu tvému, žes mne vsadil do žaláře?aW;,%Sedekiáš král však poslal pro něho, vzal ho (k sobě) a tázal se ho tajně v domě svém, řka: „Řekl něco Hospodin?" Jeremiáš odpověděl: „Ano" a dodal: „V ruce krále babylonského vydán budeš!"TV!,%Tak se dostal Jeremiáš do podzemního sklepení a seděl tam mnoho dní.U1,%Činovníci rozhněvali se pro tu věc na Jeremiáše, zbili ho a uvěznili ho v domě Jonatana písaře, jemuž svěřili dozor nad uvězněným.!T;,% Jeremiáš odpověděl: „Lež je to! Neutíkám k Chaldejským." Jeriáš však nechtěl slyšeti, ale jal Jeremiáše a přivedl ho k činovníkům.PS,% Když však přišel ku bráně Benjaminské, tu strážný brány toho času, jménem Jeriáš, syn Selemiáše, syna Hananiášova, zadržel Jeremiáše proroka řka: „K Chaldejským utíkáš!" R,% vyšel Jeremiáš z Jerusalema, by se odebral do území Benjaminova, aby uvázal se tam v držbu majetku svého před měšťany.UQ#,% Když tedy odtrhlo vojsko Chaldejských od Jerusalema pro vojsko faraonovo,JP ,% I kdybyste všecko vojsko. Chaldejských, kteří bojují proti vám, pobili a kdyby z nich zůstalo toliko několik raněných, povstane každý ze svého stanu a zapálí toto město ohněm.O{,%Toto praví Hospodin: Neklamejte se, myslíce si: „Odejdou, jistě odtáhnou od nás Chaldejští," neboť neodejdou!_N7,%Vrátí se také Chaldejští, oblehnou toto město, dobudou ho a vypálí je ohněm.`M9,%Toto praví Hospodin, Bůh Israelův: Takto rcete králi judskému, který vás poslal ke mně, abyste se otázali mne: Aj, vojsko faraonovo, které vytáhlo vám na pomoc, vrátí se zase do své země, do Egypta.9Lm,%Tu oslovil Hospodin proroka Jeremiáše a řekl:sK_,%Jeremiáš chodil svobodně mezi lidem, neboť ho nebyli ještě vsadili do žaláře. – Vojsko faraonovo vytáhlo (tehdy) z Egypta; Chaldejští, kteří byli oblehli Jerusalem, uslyševše zprávu o tom, odtrhli se od Jerusalema.:Jm,%I vzkázal král Sedekiáš po Juchalovi, synu Selemiášovu, a po knězi Sofoniášovi, synu Maasiášovu, Jeremiáši proroku: „Modli se za nás k Hospodinu, našemu Bohu!"I{,%ale neposlouchal on, ani služebníci jeho, ani lid země slov Hospodinových, která mluvil skrze proroka Jeremiáše.#H A,%Po Jechoniášovi, synu Joakimovu, stal se králem Sedekiáš, syn Josiášův; – Nabuchodonosor, král babylonský, ustanovil ho králem v Judsku, – G+,$ Jeremiáš tedy vzav knihu jinou, dal ji Baruchovi, synu Neriášovu, písaři, a ten vepsal do ní z úst Jeremiášových všecky řeči knihy té, kterou byl spálil Joakim, judský král, ohněm; a nad to byly přidány řeči, že jich bylo mnohem více nežli prve.RF,$Navštívím na něm, na potomstvu jeho, i na služebnících jeho nepravosti jejich: uvedu na ně, na obyvatele jerusalemské i na Judovce, všecko zlo, kterým jsem jim hrozil, aniž mne poslechli."CE,$Protož toto praví Hospodin proti Joakimovi, judskému králi: Nebude z něho, kdo by seděl na trůně Davidově; a mrtvola jeho pohozena bude na vedro přes den a na mráz přes noc.sD_,$O Joakimovi pak, králi judském, řekneš: Toto praví Hospodin: Ty jsi spálil tu knihu řka: Proč jsi psal v ní a oznamovals: „Jistě přijde babylonský král, zkazí tuto zemi a učiní, že zmizí z ní člověk i zvíře?"C,$„Vezmi knihu jinou a napiš do ní všecky dřívější řeči, které byly v knize první, spálené od Joakima, judského krále.B,$Když spálil král knihu s řečmi, které byl sepsal Baruch z úst Jeremiášových, oslovil Hospodin proroka Jeremiáše a řekl:>Au,$ale přikázal Jeremielovi, synu Amelechovu, Sarajášovi, synu Ezrielovu, a Selemiáši, synu Abdeelovu, aby jali Barucha, písaře, a Jeremiáše, proroka; ale skryl je Hospodin.@y,$I když Elnatan, Dalajáš a Gamariáš naléhali důrazně na krále, aby nepálil té knihy, král jich neuposlechl,y?k,$Král a všichni služebníci jeho, kteří slyšeli všecky ty řeči, nebáli se, aniž roztrhli svá roucha.G>,$Kdykoli přečetl Judi tři nebo čtyři sloupce, odřízl je král písařovým nožíkem a hodil je do ohně, který byl v kamínkách, až byla spálena celá kniha ohněm v kamínkách.{=o,$Král seděl v zimním paláci – devátého měsíce – a před ním stála kamínka, plná řeřavého uhlí.&<E,$Král poslal Judiho pro knihu; ten ji vzal z místnosti Elisamy, písaře, a četl, an král se všemi činovníky, kteří stáli kolem krále, poslouchal.%;C,$I vešli ke králi do dvorany – knihu však uložili v místnosti Elisamy, písaře – a oznámili všecky ty věci králi (pozorně) poslouchajícímu.n:U,$Tu řekli činovníci Baruchovi: „Jdi a schovej se ty i Jeremiáš, ať žádný neví, kde jste." 9 ,$Baruch jim odpověděl: „Ústně mi předříkával, jako by četl všecky ty řeči, a já psal jsem je do knihy černidlem."Z8-,$Pověz nám – tázali se ho – jak jsi sepsal všecky ty řeči z úst jeho."~7u,$Když vše uslyšeli, hleděli s úžasem druh na druha, a řekli Baruchovi: „Musíme to všecko oznámiti králi.i6K,$I řekli mu: „Sedni a čti ty věci hodně zřetelně." Baruch ,tedy četl hodně zřetelně.w5g,$Protož vzkázali všichni činovníci po Judim, synu Nataniáše, syna Selemiáše, syna Chusiova: „Vezmi knihu, ze které jsi lidu zřetelně předčítal a přijď (k nám)." Vzav tedy Baruch, syn Neriášův, knihu, přišel k nim.  P~^}|{{{zz`yyOxox3ww,vvPuttssrqqppooco n>z==<o,3&Všichni jako lvi řvou, kňučí jako lvíčata.={,3%I bude Babylon hromadou kamení, bydlištěm šakalů, na úžas a na sípění, protože nebude, kdo by v něm bydlil.{<o,3$Protož praví Hospodin: Aj, já povedu při tvou, a pomstím tebe; vezmu vodu moři jeho, vysuším jeho pramen.;),3#„Tělo mé znásilněné přijel na Babylon!" praví obyvatelstvo Sionu, a „Krev má na obyvatelstvo Chaldejské země!" praví Jerusalem./:W,3"Snědl mne, polkl mne Nabuchodonosor, babylonský král, odložil mne jako prázdnou nádobu. Pohltil mne jako drak, naplnil své břicho, z rozkoše mé vyvrhl mne.91,3!Neboť toto praví Hospodin zástupů, Bůh Israelův: Babylon jest jako humno, když je pěchováno; ještě maličko, i přijde doba jeho žně.]83,3 mosty že jsou osazeny, bažiny že ohněm jsou spáleny a válečníci poděšeni.7,3Běžec na běžce naráží, posel naráží na posla, aby oznámili babylonskému králi, že je vzato jeho město na všech stranách,86i,3Přestali válečníci babylonští bojovati, ve tvrzích sedí, vyčerpána jest síla jejich, jsou jako ženy; spálena jsou obydlí jejich, polámány jsou závory jejich.5%,3Země se chvěje a třese, neboť počíná se plniti plán Hospodinův proti Babylonu: učiniti ze země babylonské pustinu liduprázdnou. 4,3Zasvěťte národy do války proti němu, krále země medské, jeho vládce i všecky správce, i všecku zemi, jemu podřízenou.3y,3Vyzdvihněte znamení v zemi, trubte polnicí mezi národy, zasvěťte národy do války proti němu, zavolejte na něho království Ararat, Menni a Askenez. Ustanovte proti němu důstojníky, přiveďte (na něj) koní jako ježatých kobylek.p2Y,3Nevezmu, z tebe kamene do rohu, ani kamene do základu, ale pustinou na věky budeš, praví Hospodin.21],3Aj, já (přijdu) na tebe, horo zkázonosná, dí Hospodin, která kazíš všecku zemi, vztáhnu ruku svou na tebe, svalím tě se skal, učiním tě horou vypálenou.0,3Avšak odplatím Babylonu i všem obyvatelům Chaldejským všecko jejich zlo, jež činili na Sionu před očima vašima, dí Hospodin. /,3rozbíjel jsem tebou pastýře i stádo, rozbíjel jsem tebou oráče i spřežení jeho, rozrážel jsem tebou vládce i správce.y.k,3rozbíjel jsem tebou muže i ženu, rozbíjel jsem tebou starce i dítě. Rozbíjel jsem tebou jinocha i pannu,Q-,3Rozbíjel jsem tebou koně i jezdce, rozbíjel jsem tebou vůz i vozku,u,c,3Za kladivo byl jsi mi, za válečnou zbraň, a já jsem tebou rozbíjel národy, ničil jsem tebou říše.!+;,3Není jim podoben Jakobův úděl, onť je ten, který stvořil všecky věci, Israel jest vlastní kmen jeho, „Hospodin zástupů" jest jméno jeho.I* ,3Nicoty jsou to, hodné smíchu, v čas soudu bude veta po nich.#)?,3Nejapným stává se (tu) každý člověk, bezradným; zahanben jest každý řemeslník pro (svou) modlu: neboť klam jest, co slil, není v tom ducha.6(e,3Když zahřmí, káže vodám na nebi, aby se kupily, káže mlhám, by vystupovaly od končin země, blesky k lijavci přičiňuje, a vyvádí vítr ze svých zásobáren.h'I,3Onť učinil zemi mocí svou, založil svět moudrostí svou, a důmyslem svým roztáhl nebe. &,3Přisáhl Hospodin zástupů skrze sebe samého: Naplním tě lidem jako kobylkami, a píseň vítěznou budou nad tebou zpívat!x%i,3 Ty, jenž bydlíš nad spoustami vodstva, bohatý poklady, přišel tvůj konec, míra tvého přestřižení.C$,3 Proti zdem babylonským zdvihněte znamení, rozmnožte hlídky, postavte strážné, připravte zálohy, neboť stanovil Hospodin a vykoná, čímkoli hrozil, obyvatelům babylonským.C#,3 Nabruste střely, a naplňte touly! Hospodin vzbudil ducha medských králů, (neboť) plán má proti Babylonu – zničiti jej; neboť pomsta Hospodinova je to, pomsta za chrám jeho.r"],3 Hospodin ukázal spravedlnost naší věci: pojďte a vypravujme na Sionu dílo Hospodina, Boha našeho.9!k,3 Chtěli jsme vyhojit Babylon, ale není zhojitelný; opusťme jej a pojďme každý do své vlasti! Neboť sahá až k nebesům jeho trestuhodnost, zdvíhá se až k oblakům. ,3Náhle Babylon padl a rozdrcen byl, kvilte nad ním, přineste balšámu na bolest jeho, zdali by snad mohl být vyhojen! ,3Kalich zlatý byl Babylon v ruce Hospodinově: opojoval celý svět, z vína jeho pili národové, a proto byli jak šílení.-,3Utecte z obvodu Babylona, zachraň každý svůj život, ať nezhynete pro nepravost jeho! Jeť to čas pomsty Hospodinovy, on odplatu dá jemu.  ,3Neníť Israel a Juda vdovou po svém Bohu, Hospodinu zástupů; země pak jejich plna jest zločinů proti Svatému Israelovu.N,3Ať padají zabití v zemi Chaldejské, a ranění na ulicích jeho!-,3střelec ať nenapíná luku svého, ať nevystupuje oblečený v pancíř! Nešetřte jinochů jeho, vykonejte klatbu nade vším vojskem jeho! ,3A pošlu na Babylon převěvače, ti jej převějí a vyprázdní zemi jeho. Když jej obklíčí odevšad za dne soužení jeho, ,3Toto praví Hospodin: Aj, já vzbudím proti Babylonu, proti obyvatelům „Srdcem povstávajícím proti mně" jakoby zhoubný vichor.Z-,2.Pod ranou pádu Babylona země bude se chvíti, křik mezi národy bude slyšet.N,2-Protož slyšte, na čem se ustanovil Hospodin proti Babylonu, (slyšte), jaké plány má proti Chaldejské zemi! Ano, odeženou je (jako) slabý brav, ano, rozmetají s nimi i bydliště jejich.,2,Ejhle, jako lev (když) vystoupí z jordánského houští na zelenou pastvinu . . ., mžikem oka jej zaženu s ní, a kdo bude ten vyvolený, toho ustanovím nad ní. Neboť kdo jest podobný mně, kdo obstojí přede mnou? A který pastýř mohl by odporovat?}s,2+Uslyšel král babylonský zprávu o nich, klesly mu ruce, úzkost na něho padla, bolest jako ženy před porodem.?w,2*Luk a kopí v ruce mají, ukrutní jsou, bez milosrdenství! Hlas jejich jako moře hučí, na koních sedí, vyzbrojeni jsou jak válečník do boje proti tobě, dcero Babylonská!mS,2)Ejhle, přichází lid od severu, národ veliký, a králové mnozí povstávají od končin země./,2(Jako když podvrácena byla Sodoma, Gomorrha a okolí jejich, praví Hospodin, nebude tam přebývati člověk, nebude v něm bydliti smrtelník. 9,2'Protož bydliti tam budou šelmy se šakaly, sídliti budou v něm pštrosi; a nebude v něm již bydleno na věky, nebude vystavěno od rodu do rodu.[/,2&meč na vody jeho, ať vyschnou! Neboť země model je to, a obludami se pyšní. ,2%Meč na koně a na vozy jeho, i na všecek lid, který jest v něm, ať jsou jako ženy; meč na poklady jeho, ať jsou rozebrány;dA,2$Meč na hadače jeho, ať jsou z nich blázni, meč na jeho junáky, ať jsou z nich baby!e C,2#Meč na Chaldejské, dí Hospodin, a na obyvatele Babylona, i na činovníky a mudrce jeho!. U,2"Vysvoboditel jejich jest silný, „Hospodin zástupů" jest jeho jméno, soudem bude hájit práva jejich, aby pokoj zjednal zemi, aby otřásl obyvateli Babylona.+ O,2!Toto praví Hospodin zástupů: Znásilněni jsou synové Israelovi a synové Judovi s nimi; všichni, kteří je zjímali, drží je, nechtějí propustit jich. ,2 Klopýtne (ten) zpupník a svalí se, a nebude, kdo by jej zdvihl; zapálím oheň v městech jeho, a ten pohltí všecko kolem něho. w,2Aj, já (přijdu) na tebe, zpupný, praví Pán Bůh zástupů; neboť přišel den tvůj, čas tvého navštívení.zm,2Protož padnou jinoši jeho na ulicích jeho, všichni válečníci (jeho) vezmou za své ten den, dí Hospodin.+,2Svolejte proti Babylonu množství, všecky, kteří umějí napínat luk; rozložte se táborem proti němu dokola, ať nikdo nevyvázne! Odplaťte jemu podle skutků jeho, všecko, jak činil, učiňte jemu, neboť proti Hospodinu pozdvihl se, proti Svatému Israelovu.,2Slyš uprchlíky, ty, kteří vyvázli z Babylonska, chtějí oznámit na Sionu pomstu Hospodina, našeho Boha, pomstu za chrám jeho.},2Pobijte všecky její tury, ať se schýlí k zabití! Běda jim, neboť přišel jejich den, čas navštívení jejich.*M,2Pojďte na ni od posledních končin, otevřte, ať vyjdou, kteří ji pošlapají; seberte s cesty kamení a metejte je na hromady, zbijte ji, ať nezbude nic!  ,2Otevřel Hospodin zbrojnici svou, vynesl zbraně svého hněvu; neboť Pán, Bůh zástupů, má co činiti v Chaldejské zemi.,2Osidlo jsem ti políčil, a lapil ses, Babylone, aniž jsi pozoroval; dopaden a popaden jsi, protože jsi Hospodina popudil.ta,2Kterak na padrť jest rozbito kladivo celého světa! Kterak jest obrácen v poušť Babylon mezi národy!3a,2Válečný lomoz v zemi a pohroma veliká!(I,2Vytáhni proti zemi násilníků, obyvatelstvo její navštiv, rozmetej a vykonej klatbu v jejich zádech, dí Hospodin, a učiň vše, co jsem přikázal ti!@~y,2V ty dny a toho času, dí Hospodin, hledána bude nepravost Israele, a nebude (jí); (hledán bude) hřích Judův, a nebude nalezen; neboť milostiv budu zbytku, který zůstavím.},2Přivedu zase Israele do jeho domova, pásti bude na Karmelu i v Basanu; na horách Efraimských i v Galaadu bude moci dosyta jísti."|=,2Protož toto praví Hospodin zástupů, Bůh Israelův: Aj, já navštívím krále babylonského i zemi jeho, jako jsem navštívil krále assyrského.+{O,2Rozptýlené stádo jest Izrael, lvi jej rozehnali; nejprve jej sžíral král assyrský, nyní pak naposled rozdrtil mu kosti Nabuchodonosor, král babylonský./zW,2Vyhubte rozsévače z Babylona, i toho, jenž drží srp za doby žní. Před mečem zhoubcem každý se obrátí k národu svému, každý do své vlasti se uteče.Dy,2Křičte se všech stran proti němu: zdvihl ruce, padly opory jeho, zbořeny jsou hradby jeho. Protože je to pomsta Hospodinova, vykonejte na něm pomstu: jak činil on, učiňte jemu!x,2Seřaďte se proti Babylonu do kruhu všichni lučištníci, střílejte na něj, nelitujte střel, neboť zhřešil proti Hospodinu!/wW,2 Pro hněv Hospodinův nebude bydleno v ní, ale obrácena bude všecka v poušť. Každý, kdo půjde kolem Babylonu, úžasem sípěti bude nade všemi ranami jeho.v%,2 Zahanbena bude vaše matka velmi, plna prachu bude ta, jež vás porodila! Vizte, poslední mezi národy bude, pustá, prázdná, vyprahlá.wug,2 Ano, veselte se a jásejte, lupiči dětství mého, ano, skákejte jako telata v trávě, řvete jako býci!Vt%,2 Země Chaldejská bude na kořist; všichni dosyta ji pohubí, dí Hospodin.Ns,2 Neboť aj, já vzbudím a přivedu na Babylon spoustu národů velikých ze severu. Ti jej oblehnou, a odtud bude dobyt: střely jejich jako střely zdatného válečníka nevrátí se naprázdno.hrI,2Utecte z obvodu Babylona, ze země Chaldejské prchněte, buďte jako kozlové v čele stáda!]q3,2Všichni, kteří je nalézali, sžírali je, nepřátelé jejich řekli: „Nehřešíme!" To proto, že zhřešili proti Hospodinu, proti Hospodinu, sídlu spravedlnosti, proti naději jejich otců, Hospodinu.p%,2Stádo zbloudilé byl lid můj, pastýři jejich je svedli, po horách je rozprášili, s hory na horu pobíhali, zapomněli na svůj domov.6oe,2Na cestu k Sionu ptáti se budou, tam budou upřeny zraky jejich. Přijdou a připoutají sebe k Hospodinu věčnou smlouvou, která žádným zapomenutím nevezme za své..nU,2V ty dny, toho času, dí Hospodin, přijdou synové Israelovi, oni a synové Judovi s nimi; cestou plačíce bráti se budou, Hospodina, Boha svého, budou hledat.m#,2Táhneť proti němu národ od severu, který obrátí zemi jeho v poušť; nebude, kdo by v ní bydlil, člověk i zvíře utekou, zmizí.cl?,2Oznamte to mezi národy, ohlaste to, zdvihněte znamení, ohlaste to, netajte toho, rcete: Dobyt jest Babylon! Zahanben jest Bél, přemožen jest Merodach, zahanbeni jsou bůžkové jeho, přemoženy jsou modly jeho.dk C,2Řeč, kterou promluvil Hospodin o Babylonu a o zemi Chaldejské skrze proroka Jeremiáše:Rj,1'Avšak poslední dny přivedu nazpět zajatce elamské, praví Hospodin.giG,1&Postavím soudnou svou stolici v Elamu, a vyhladím tamodtud krále i velmože, dí Hospodin.ghG,1%Naženu Elamcům strachu před jejich nepřáteli, a před těmi, kteří o život jim ukládají; a uvedu na ně pohromu, hněv svého roztrpčení, dí Hospodin. Pošlu meč, by je pronásledoval, dokud jich nezničím.#g?,1$A uvedu na Elamce čtyři větry ode čtyř stran nebe. Rozvěji je na všecky ty větry, a nebude národa, k němuž by nepřišli elamští uprchlíci.gfG,1#Toto praví Hospodin zástupů: Aj, já polámu lučiště Elamců, největší jejich sílu.e,1"Na počátku kralování Sedekiáše, judského krále, oslovil Hospodin proroka Jeremiáše a řekl mu o Elamcích toto:{do,1!Asor bude bydlištěm šakalů, pouští až na věky: nezůstane tam člověk, nebude v něm bydliti smrtelník.Wc',1 Buďtež velbloudi jeho na pospas a množství dobytka jeho za kořist (vám)! Rozpráším je na všecky větry, ty, kteří oholené mají spánky, a se všech stran přivedu na ně zkázu, dí Hospodin.b,1Povstaňte a táhněte proti národu pokojnému, žijícímu v bezpečí, dí Hospodin, který nemá bran ani závor, a sídlí osaměle.>au,1Utecte, prchněte rychle, v propastech usaďte se, obyvatelé Asoru, dí Hospodin; neboť Nabuchodonosor, král babylonský, pojal záměr proti vám, vymyslil si proti vám plán.,`Q,1Stany jejich i stáda buďtež jim vzaty, plachty jejich, všecko nářadí, i velbloudi buďtež jim pobráni! Budiž voláno na ně: „Hrůza se všech stran!"._U,1O Kedarovi a o královstvích Asorských, která porazil Nabuchodonosor, král babylonský. Toto praví Hospodin: Vzhůru! Táhněte na Kedara, pohubte Výchoďany!G^,1Zapálím oheň ve zdi damašské, a pohltí zdi Benhadadovy.]},1Proto padnou jinoši jeho na ulicích jeho, všichni jeho válečníci vezmou za své v ten den, dí Hospodin zástupů.@\{,1Kterak jest opuštěno město slavné, město rozkoše!}[s,1Zmalomyslněl Damašek, obrací se na útěk; hrůza ho jala, úzkost a bolest jej drží jako ženu před porodem.Z),1O Damašku. – Zahanben jest Emat i Arfad, neboť došla jich novina velmi zlá; jsou rozbouřeni jako moře, pro obavy nemohou se uklidniti.Y),1Aj, jako orel se vznese, vzletí, a roztáhne křídla svá na Bosra; srdce junáků edomských bude v ten den jako srdce ženy před porodem.fXE,1Pod ranou pádu jejich země bude se chvíti, křik hlasu jeho slyšet bude na moři Rudém.OW,1Protož slyšte, na čem se ustanovil Hospodin proti Edomovi, (slyšte), jaké plány má proti obyvatelům Temanu: Ano, odeženou je (jako) slabý brav, ano, rozmetají s nimi i bydliště jejich.V,1Jako lev (když) vystoupí z jordánského houští na zelenou pastvinu . . ., mžikem oka jej odeženu s ní, a kdo bude ten vyvolený, toho ustanovím nad ní. Neboť kdo jest podobný mně, kdo obstojí přede mnou? A který pastýř mohl by mně odporovat?U1,1Jako (když) podvrácena byla Sodoma, Gomorrha a okolí jejich, praví Hospodin, nebude tam přebývati člověk, nebude v ní bydliti smrtelník. T ,1Země Edomská bude (úžasnou) pouští: každý, kdo půjde skrze ni, užasne se, a sípěti bude nade všemi ranami jejími.dSA,1[Zpupnost tvá], nadutost srdce tvého zklame tebe, který bydlíš v jeskyních skalních, a udržeti snažíš se vrcholky pahorků; i kdybys vysoko jak orel postavil si hnízdo, tamodtud strhnu tě, praví Hospodin.RR,1Ano, viz, maličkým učiním tě mezi národy, opovrženým mezi lidmi.Q!,1Novinu slyšel jsem od Hospodina, posel k národům poslán jest (s výzvou): Shromážďte se a táhněte proti němu, povstaňte k boji.5Pc,1 Neboť skrze sebe samého přisahám, praví Hospodin: V pustinu a pohanu a v poušť a v zlořečení bude Bosra obrácena; všecka města její budou na věky ssutinami!:Om,1 Neboť toto praví Hospodin: Aj, ti, kteří neměli píti kalich, budou nuceni jej píti; ty však bys měl bez trestu býti? Nebudeš bez trestu, ale jistě jej budeš píti!eNC,1 Zanech sirotků svých, já se postarám o jejich život; a tvé vdovy ať doufají ve mne!M7,1 Jáť (sám) obnažím Esaua, odkryji skrýše jeho, že nebude moci se skrýti; pohubeno bude potomstvo jeho, bratří i sousedé jeho, nebude (ho)!L{,1 Až přijdou sběrači vína na tebe, nenechají (ani) hroznu; až (přijdou) zloději v noci, poberou, co jim stačí.K,1Utíkejte, obraťte hřbety, sestupte do propastí, obyvatelé Dedanu; neboť zkázu Esauovu přivedu na něj, čas navštívení jeho.J,1O Edomsku! – Toto praví Hospodin zástupů: Což není již moudrosti v Temanu? Pozbyli potomci rozumnosti? Vymizela moudrost jejich?II ,1Ale potom přivedu ze zajetí zpět Ammoňany, praví Hospodin,H5,1Aj, já uvedu na tebe hrůzu, odevšad dokola kolem, dí Pán, Bůh zástupů, i rozprchnete se každý horempádem, aniž kdo zastaví prchající.G),1Co se chlubíš údolími, vyschlo údolí tvé, dcero rozmazlená, která spoléhajíc na své poklady, říkala jsi: „Kdo na mne přijde?"LF,1Kvil, Heseboně, neboť pohuben jest Haj; křičte, dcery Bab-batu, oblecte se v žínice, kvilte, obcházejte po ohradách; neboť Melchom půjde do zajetí, kněží a činovníci jeho s ním!pEY,1Protož, aj, dnové jdou, dí Hospodin, kdy učiním, že bude slyšeti proti Babbat-Ammonu válečný ryk. Rozmetáno bude v hromadu (kamení), dcery jeho vypáleny budou ohněm, a Israel bude pánem jeho pánů, praví Hospodin.@D {,1O Ammoňanech. Toto praví Hospodin: Zdali nemá Israel synů, nebo zda postrádá dědice? Proč tedy Melchom v dědictví obdržel Gada, proč národ onoho bydlí v městech tohoto?tCa,0/Ale obrátím Moabův osud v posledních dnech, dí Hospodin. Až potud (jde líčení) soudů nad Moabem.Bw,0.Běda tobě, Moabe, veta po tobě, národe Chamosův! Neboť povedou syny tvé do zajetí, a tvé dcery do otroctví.3A_,0-Ve stínu Hesebonu zastaví se vysílení uprchlíci; ale oheň vyjde z Hesebonu, plamen z města Sehonova, pohltí boky Moabovy, a témě (hlavy) mužstva hlučícího.@,0,Kdo unikne strachu, padne do jámy; a kdo vyleze z jámy, osidlem lapen bude; přivedu na Moaba rok navštívení jeho, dí Hospodin.L?,0+Strach a jáma a osidlo na tebe, obyvateli moabský, dí Hospodin!K>,0*Moab přestane národem býti, ježto proti Hospodinu se vzepjal.t=a,0)Vzata jsou města, zabrány tvrze; srdce moabských junáků budou ten den jako srdce ženy před porodem,f<E,0(Toto praví Hospodin: Aj, jako orel poletí (nepřítel) a roztáhne svá křídla na Moaba.;,0'Kterak je zničen! Kvilte! Jak obrátil záda Moab! Bděte se! I bude Moab na posměch a na úžas všem sousedům svým!:#,0&Na všech střechách Moabových, na ulicích jeho nic než samý nářek; neboť rozdrtím Moaba jako neužitečnou nádobu, dí Hospodin.}9s,0%Neboť každá hlava ostříhána, každá brada oholena bude; všecky ruce rozedrány a na každém boku žínice.(8I,0$Protož srdce mé nad Moabem jako píšťala kvílí, srdce mé nad lidem Kir-Cheresu jako píšťala kvílí; že více činil než mohl, proto vzal za své.7w,0#Učiním, že z Moabska zmizí, dí Hospodin, ten, kdo chodí obětovat na výšiny, kdo kadidlo pálí svým bohům!G6,0"Nikdo, jak obyčej býval, nezpívá, od křiku v Heseboně až do Eleale, až do Jasy rozléhá se jejich hlas; od Segoru až do Oronaimu, až do Eglat-Šelišíje. I vody Nemrim vyschnou!5y,0!Vzatá jest veselost a radost zahradě. Moabské zemi: víno z lisů dal jsem pobrat, nezpívá nic tlačitel hroznů.45,0 S Jazerem pláči nad tebou, vinice Sabamo! Ratolesti tvoje přešly moře, šly až do Jazeru; na žeň tvou a na tvé vinobraní připadl zhoubce.q3[,0Protož nad Moabem kvílím, nad celou Moabskou zemí křičím, nad mužstvem Kir- Cheresu naříkám.u2c,0Znám já, dí Hospodin, chlubivost jeho, že není podle toho jeho moc, a že ani co mohl, nechtěl konat.}1s,0Slyšeli jsme o pýše Moabově – velmi se pyšnil – o jeho zpupnosti; hrdosti, pýše, o nadutosti srdce jeho.0,0Opusťte města a přebývejte ve skalách, obyvatelé moabští! Buďte jak holubice, hnízdící vysoko na kraji propasti! /,0Byltě na posměch Israel tobě, jako bys mezi zloději byl dopadl ho; pro slova, kterás proti němu mluvil, půjdeš do zajetí.|.q,0Opojte jej, zdvihlť se proti Hospodinu; ať si obrazí Moab ruku v tom, co zvrátí; na posměch budiž také on!L-,0Odťat jest roh Moabův, a rámě jeho zlomeno jest, dí Hospodin.U,#,0na Kariot a Bosru; na všecka města Moabské země, vzdálená i blízká.1+],0Na Karjataim, na Bet-Gamul, na Bet-Maon,0*[,0a na Dibon, na Nebo a na Bet-Deblataim.?)y,0Soud přišel na rovinu, na Helon a na Jasu, na Mefaatu(c,0Zahanben jest Moab, neboť jest poražen: kvilte a křičte, hlásejte to na Arnonu, že pohuben jest Moab!',0Postav se na cestě a do dálky hleď, obyvateli Aroeru, otaž se uprchlíka, tomu, kdo vyvázl, rci: „Co se přihodilo?"&},0Sestup se slávy a seď v žízni, obyvateli Dibonu, neboť zhoubce Moabův táhne proti tobě, rozmetává ohrady tvé. %,0Těšte jej všichni sousedé jeho, všichni, kdož znáte jméno jeho, rcete: Kterak jest polámána silná hůl, žezlo slavné!Z$-,0Zkáza Moabska již se přiblížila, neštěstí jeho velmi rychle přikvačí.#,0Hubitel Moabska pohubí jeho města; výkvět jeho jinochů půjde na zabití, praví král, jehož jméno jest „Hospodin zástupů".B",0Kterak můžete říkat: „Junáci jsme a muži k boji?"l!Q,0 A hanbu mít bude Moab z Chamosa, jako hanbu měl dům Israelův z Betelu, na nějž se spoléhal.& E,0 Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin, kdy pošlu jemu skladníky (a ukladače džbánů), ti jej uloží, sudy jeho vyprázdní a džbány jejich rozbijí.M,0 Pokoj měl Moab od svého mládí, odpočíval na svých kvasnicích.; nebyl přeléván z nádoby do nádoby, do zajetí nebyl odveden; proto zůstala mu jeho chuť, a vůně jeho se nezměnila.kO,0 Zlořečený, kdo koná dílo Hospodinovo nedbale, zlořečený, kdo zdržuje meč svůj od krve.dA,0 Dejte křídla Moabovi, ať vzlétne a odletí; města jeho zpustnou, budou bez obyvatele.!,0Přijde zhoubce na každé město, žádné město nebude zachováno; zničena budou údolí, roviny pohubeny, neboť řekl (to) Hospodin.3,0Ano, protože jsi se spoléhal na hradby a poklady své, také ty budeš zabrán, i půjde Chamos do zajetí, a kněží a činovníci jeho s ním!E,0Utecte, spaste svůj život! Buďte jak jalovec na poušti!,0Cesta nahoru k Luitu – s pláčem stoupají po ní; s cesty dolů od Oronaimu slyší nepřítel nářek nad porážkou.;q,0Zbito jest Moabsko, křik jeho zaznívá k Segoru!H ,0Hlas křiku (se rozléhá) z Oronaimu: Zhouba; zkáza veliká!+O,0Veta jest po slávě Moabově! Proti Hesebonu kují zlé plány: „Pojďte a vyhlaďme jej z národů!" Ty také, Dimone, vezmeš za své, za tebou půjde meč!# A,0O Moabovi toto praví Hospodin zástupů, Bůh Israelův: Běda Nebu, neboť pohubeno bude! Zahanbeno dobyté Karjataim, zahanbena jest tvrz a chvěje se!wg,/Kterak má odpočinout, kdyžtě Hospodin mu kázal proti Askalonu a přímoří jeho? Tam mu vykázal úkol!`9,/Ó meči Hospodinův, dokud neodpočineš? Vrať se do své pochvy, ochlaď se a mlč!}s,/Přichází na Gazu holohlavost, veta jest po Askalonu, i po ostatcích údolí jejich. Dlouho-li budeš se řezat?H ,/To proto, že přijde den zkázy na všecky Filišťany, kdy rozmetán bude Tyru i Sidonu každý zbývající pomocník jejich. Neboť zkazí Hospodin Filišťany, ostatky z ostrova Kaftor.5,/Pro hlomoz lesklých zbraní a bojovníků jeho, pro hrkot vozů a pro rachot kol jeho nebudou otcové ohledat se na syny, spustí (nečinně) ruce._7,/Toto praví Hospodin: Aj, vody vystupují od severu, vzniká z nich rozvodněný potok; přikrývají zemi, se vším, co jest na ní, město i obyvatelstvo jeho. Křičí lidé, kvílí všichni obyvatelé země.[ 1,/Prve nežli zbil farao Gazu, oslovil Hospodin Jeremiáše proroka o Filišťanech:{ o,.Ty tedy neboj se, sluho můj Jakobe, dí Hospodin, neboť já jsem s tebou, neboť já zahladím všecky národy, mezi které jsem vyvrhl tě, tebe však nezahladím, nýbrž potrestám tě podle práva, jakoby nevinnému, neodpustím tobě. {,.Ty však, neboj se, sluho můj Jakobe, nestrachuj se Israeli! Neboť aj já vysvobodím tebe z daleké země a tvé potomstvo ze země zajetí tvého; i vrátí se Jakob a požívat bude pokoje, šťastně se povede mu, a nebude, kdo by ho děsil.` 9,.A vydám je v ruku těch, kteří o život jim ukládají, v ruku Nabuchodonosora, babylonského krále a v ruku služebníků jeho! Potom však bude (Egypt) obydlen (zase) jako za dnů předešlých, dí Hospodin.; o,.Řekl Hospodin zástupů, Bůh Israelův: „Hle, já navštívím Ammona Thebského, a faraona, i Egypt, bohy jeho, krále jeho, faraona, i ty, kteří se na něho spoléhají.L ,.Zahanbena bude dcera Egyptská, vydána v ruce národa severního.,.posekají jejich les, dí Hospodin. Neboť nemožno bude je sečíst, bude jich více nežli kobylek, bez počtu jich bude.,.Hlas jejich jako zvuk kovu bude zníti, neboť s vojenskou mocí přikvačí, se sekerami přijdou na ně jako dřevorubci:I ,.Také žoldnéři jeho, kteří bydlí prostřed něho, jako telata vykrmená obrátí se na útěk spolu, nebudou moci odporovat; neboť den smrti přišel na ně, čas jejich navštívení.U#,.Jalovice výborná a krásná jest Egypt; pobadač od severu přijde na ni.},.Připrav si zavazadla do zajetí, obyvatelstvo, dcero Egyptská, neboť Memfis pustinou bude, opuštěno, bez obyvatele!),.„Jakože živ jsem" dí král, jehož jméno „Hospodin zástupů" jest! „Ano, jako Tábor mezi horami a jako Karmel nad mořem přijde!"T!,.Nazvete jméno faraona, egyptského krále: „Hluk, jenž propásl čas!"3,.Mnoho učinil padlých; muž na muže padal, i řekli: Vstaňme a vraťme se k lidu svému, do země, kde jsme se narodili, před mečem hubitelem.\1,.Proč se shroutil tvůj silný, proč neobstál? Protože Hospodin podvrátil jej!&E,.Oznamte to v Egyptě, ohlaste to v Magdalu, ať se to rozléhá v Memfisu a v Tafnisu! Rcete: Stůj a připrav se, neboť hltá (již) meč vše kolem tebe.~{,. Co řekl Hospodin proroku Jeremiášovi o tom, že přijde Nabuchodonosor, král babylonský, a pohubí Egyptskou zemi.|}q,. Slyší národové o tvé hanbě, kvílení tvého plná jest země. Junák narazil na junáka, a oba spolu padli.z|m,. Vystup na Galaad a nasbírej balzámu, panno, dcero Egyptská! Nadarmo plýtváš léky, zdraví pro tebe není!i{K,. Ale je to den Pána, Boha zástupů, den pomsty, by potrestal své nepřátele! Meč je bude hltat, nasytí se, napojí se krví jejich! Ano, bude to krvavá oběť Pánu, Bohu zástupů v zemi severní podle řeky Eufratu./zW,. Vsedejte na koně, plesejte na vozech, nechať vytáhnou junáci! Etiopané a Libyjští, kteří drží puklíře, Lydijští, kteří šípy drží a vystřelují!y+,.Egypťan je to, jenž jako Nil se bere, jehož vlny dmou se jak řeky! Praví: Vystoupím a zaplavím zemi, zkazím město i obyvatelstvo jeho.Kx,.Kdo je to, jenž jako Nil se bere, jehož vlny dmou se jak řeky?w ,.Rychlý (raději) ať neutíká, silák ať nemyslí na možnost záchrany! Na severu, podle řeky Eufratu, klopýtli a padli.v),.Co, že vidím je v bázni, že obracejí hřbety? Junáci jejich jsou zbiti, prchají rychle, neohlédají se, strach odevšad, dí Hospodin.fuE,.Zapřahejte koně, vsedejte jezdci! Do řady v přilbách, čisťte kopí, oblecte pancíř!8tk,.Připravte štít a puklíř, a jděte do boje![s/,.O Egyptu. – O vojsku faraona Nechao, krále egyptského, jež bylo při řece Eufratu v Charkamis, které zbil Nabuchodonosor, král babylonský, léta čtvrtého Joakima, syna Josiášova, judského krále.==<1;;;<:::]999X988p8+777:666&55~544[333g322v2=111000t0//d/..[---b-,,,6+++<***M))})%((q(''h'&&r%%>$$2##%"!!q! xi.qn,WQf t&P}!<h"* 4  K p ]97Rnd0 CJjako bych viděl duhu, když bývá na obloze v den deště; tak bylo, viděti lesk vůkol.0/ [JI viděl jsem cosi jako čistec a jako oheň z něho (sálající) kolem dokola, od beder jeho nahoru; a od beder dolů viděl jsem cosi jako oheň, zářící vůkol;B. JA nad oblohou, jež byla nad hlavou jejich, bylo cosi jako safírový kámen; bylo to podobno trůnu, a na tom, co bylo podobno trůnu, byla svrchu postava, jež měla podobu člověka.p- [JKdyž totiž (zazněl) hlas nad oblohou, jež byla nad hlavou jejich, zastavili se a spustili křídla.[, 1JA slyšel jsem šelest křídel jako hukot vodních spoust, jako hřmění svrchovaného Boha; když chodili, bylo to jako lomoz množství, jako lomoz vojska; a když se zastavili, spustila se křídla jejich. + JPod oblohou křídla jednoho byla přímo rozepjata ke druhému; každý dvěma křídly přikrýval své tělo, jeden jako druhý. * JA cosi podobného obloze bylo nad hlavami živočichů; vypadalo to jako hrozný křišťál, roztažený nad hlavami jejich svrchu.O) JKdyž (živočichové) šli, šla s nimi, když se zastavili, zastavila se s nimi, a když se pozdvihli od země, pozdvihla se spolu i kola jdouce za nimi; byltě duch živočicha (také) v kolách.( )JKamkoli chtěl jíti duch, tam, když duch šel, i kola spolu zdvíhajíce se, šla za ním. Byltě duch (toho) živočicha (také) v kolách.' 'JKdyž chodili živočichové, chodila spolu i kola podle nich; a když se pozdvihovali živočichové od země, pozdvihovala se spolu i kola.& JKola byla také mohutná, vysoká a hrozného vzezření; a všecek povrch těch čtyř (kol) byl plný očí kolem dokola.W% )JNa své čtyři strany chodila, když chodila, a neobracela se, když chodila.3$ aJKola byla udělána tak, že jejich podoba byla jako bys hleděl na moře; tutéž podobu měla čtyři kola; byla udělána tak, že se zdálo, jako by kolo bylo v kole. # JKdyž jsem hleděl na ty živočichy, ukázalo se po jednom kole na zemi podle živočichů na každé ze čtyř předních stran.G"  JŽivočichové pohybovali se sem i tam jako kmitající blesk.C! J A bylo zříti, že podoba živočichů jest jako uhlí planoucí ohněm a jako by hleděl člověk na pochodně. Mezi živočichy kmital se velmi jasný oheň, a z ohně sršely blesky.q  ]J Každý z nich chodil čelem vpřed; kam je duch pudil, tam kráčeli, aniž se obraceli, když chodili.' IJ (To byly) tváře jejich; křídla jejich byla do výše roztažena, dvě křídla každého z nich se (navzájem) dotýkala a dvě přikrývala jejich těla.q ]J Tváře pak jejich měly tyto podoby: tvář člověka (vpředu), tvář lva na pravé straně těch čtyř (živočichů), tvář býka na levé straně těch čtyř (živočichů) a tvář orla [shora] těch čtyř (živočichů).x kJ Křídla jednoho dotýkala se křídel druhého. Neobraceli se, když šli, ale každý kráčel čelem vpřed.x kJLidské ruce měli pod křídly po čtyřech stranách; měli totiž tváře i křídla po čtyřech stranách.  JNohy jejich byly přímé – spodek jejich byl jako spodek nohy telete – a třpytily se jako když hledíme na rozpálený kov.A JČtvero tváří měl každý a čtvero křídel každý.m UJuprostřed toho bylo viděti čtvero jakýchsi živočichů; a podoba jejich: měli postavu lidskou.O JMěl jsem tedy vidění: Aj, vichor bouřlivý přicházel od severu, veliký mrak; v tom (mraku) vůkol lesk a plápolající oheň; a z něho, to jest z ohně, (vyzíralo) cosi podobného čistci; Joslovil Hospodin Ezechiela kněze, syna Buziova, v Chald(ej)sku u řeky Chobar, a spočinula tu na něm ruka Hospodinova.X +JPátého dne (toho) měsíce – byl to pátý rok zajetí krále Joachina – . YJLéta třicátého, (měsíce) čtvrtého, pátého dne (toho) měsíce, když jsem byl mezi zajatci u řeky Chobar, otevřela se nebesa, a měl jsem vidění Boží.K6Ale ty nás venkoncem zavrhuješ, náramně se na nás hněváš.X)6Obrať nás, Hospodine, k sobě, ať se obrátíme, obnov nám bývalé časy!\16Proč bys. zapomínal na věky na nás, proč bys opouštěl nás na dlouhé doby?oW6Ty přece, Hospodine, na věky chtěl jsi (tam) zůstat, trůn tvůj měl (tam) být od rodu do rodu.@{6pro horu Sion, že zpustla, (že) lišky po ní rejdí.B6Proto zesmutnělo srdce naše, proto zkalil se nám zrak;H 6Spadla koruna s hlavy naší; běda nám, že jsme zhřešili!J  6Zmizela radost našeho srdce, obrátil se v kvílení rej náš.D 6Starci vymizeli z bran, mládež ze sborů zpívajících.K 6 Jinochů nedůstojně užívají, chlapci pod dřívím klesají.W '6 Knížata rukou (jejich) zvěšena jsou, tváře starších neostýchají se.A }6 Ženy na Sionu zneuctívali, panny v městech judských.E6 Kůže naše jako pec jest vypálená od palčivého hladu.Y+6 Chléb sobě přinášíme s nebezpečím, že nám život vezme meč pouště.N6Otroci panují nad námi, není, kdo by (nás) vytrhl z ruky jejich.\16Otcové naši, (kteří) zhřešili, (tu) nejsou, ale my jejich nepravosti neseme.P6Po Egyptě vztáhli jsme ruce, po Assyrii, bychom se nasytili chlebem.A}6Za šíje nás táhnou, unaveným nedávají odpočinku.K6Vodu svou za peníze pijeme, dříví své za stříbro kupujeme.=u6Osiřeli jsme, bez otce jsme, matky naše ovdověly.>w6Dědictví naše dostali cizáci, domy naše cizinci.R 6Rozpomeň se, Hospodine, co nás potkalo, popatř a viz naše pohanění.(~I6Tau – Odčiněna je tvá nepravost, Sionská dcero, nedá již, abys odvedena byla; tvou (však) nepravost potrestá, Edomská dcero, odkryje tvé hříchy.}6Sin – (Jen) se raduj a vesel, edomská dcero, která bydlíš v zemi Hus! Také tobě dostane se kalicha, opojena a obnažena budeš.|-6Res – Dech našich úst, pomazaný, pán, jat byl za naše hříchy: (ten) jemuž jsme řekli: „Ve tvém stínu žíti budeme mezi národy."{6Kof – Rychlejší byli naši stihatelé nežli orlice pod nebem; po horách stíhali nás, na poušti číhali na nás.'zG6Sade – Vinou jejich klouzaly nám nohy cestou po ulicích našich, přiblížil se konec náš; naplnily se dny nám stanovené, ano, přišel náš konec. y96Ain – Když jsme ještě stáli, chřadly oči naše touhou po nicotné pomoci; dychtivě jsme hleděli k národu, který (nás) vysvoboditi nemohl.x6Fe – Tvář Hospodinova je rozptýlila, neshledá, již na ně; tváří kněží nedbají, aniž se staršími mají smilování.Iw 6Samech – „S cesty, poskvrnění!" volali na ně, „s cesty, vyhněte se, nedotýkejte se!" I mezi pohany byli plísněni, budili rozruch, a lidé říkali: „Nesmí sídlit mezi námi."v6Nun – Bloudili jako slepí po ulicích, krví jsouce poskvrněni, a když nemohli jinak, zdvíhali spodek svého roucha.vue6 Mem – (To) pro hříchy proroků jeho a nepravosti kněží, kteří v něm vylévali krev spravedlivých.t6 Lamed – Nevěřili králové země, žádný obyvatel světa, že by mohl vtáhnouti protivník, nepřítel branami jerusalemskými. s 6 Kaf – Vyčerpal Hospodin své rozhořčení, vylil svůj roztrpčený hněv, zapálil oheň na Sionu, i shltal základy jeho.grG6 Jod – Ruce citlivých žen vařily své děti, byly jim pokrmem za zkázy dcery lidu mého.q{6 Teth – Lépe bylo zbitým mečem než umořeným hladem, kteří uchřadli stráveni byvše nedostatkem plodů země. p 6Heth – Zčernala nad uhel jejich tvář, nelze poznat jich na ulicích; kůže na kostech jim visí, uschla, jest jako dřevo.o-6Zajin – Bělejší byli knížata její než sníh, leskli se nad mléko, rděli se více než stará slonová kost, krásní nad safír byli.n6Vau – Vzrostla tedy nepravost dcery lidu mého nad hřích Sodomy, která vyvrácena byla mžikem oka, bez mávání (lidské) ruky.tma6He – Kteří jídali lahůdky, hynou na ulicích; kteří chováni bývali v purpuru, chápají se kalu.l}6Daleth – Jazyk kojenci se lepí žízní na podnebí; maličcí žádají chleba, není však, kdo by (ho) lámal jim.ky6Ghimel – I obludy obnažují prsy, kojí svá mláďata; – dcera lidu mého jest ukrutná jako pštros na poušti.'jG6Beth – Sionští synové, ušlechtilí, odění nejčistším zlatem, pokládáni jsou za rovnocenné hliněným nádobám, výrobku rukou hrnčířových!i 6Alef – Ach, jak zčernalo zlato, zvrhla se barva nejvzácnější! Rozmetány jsou kameny svaté na rozích všech ulic!Yh+6BTau – Budeš je stíhati ve svém hněvu a potřeš je pod nebesy, Hospodine!Ig 6ATau – Obestřeš jim srdce, (sešleš na ně) svoje utrpení.Hf 6@Tau – Odplatíš jim, Hospodine, podle skutků rukou jejich.Me6?Sin – Ať sedí nebo stojí, viz je; já jsem písničkou jejich.Vd%6>Sin – řeči mých protivníků, kterak plány kují proti mně den celý.Zc-6=Sin – Slyšel jsi, jak mne tupí, Hospodine, všecky plány jejich proti mně,Pb616Heth – Údělem mým jest Hospodin, praví má duše, proto budu v něho doufat.G=6Heth – Nová jest každým jitrem; hojná je tvá věrnost.t<a6Heth – Je to hojnost milostí Hospodinových, že není veta po nás; nemáť konce jeho milosrdenství.K;6Zain – Co (však) na mysli míti a proč doufati budu, je toto:U:#6Zain – Ustavičně mám to na paměti, takže chřadne ve mně má duše.Z9-6Zain – Rozpomeň se na mou bídu a mé zavržení, na (ten) pelyněk a žluč!W8'6Vau – I řekl jsem si: „Veta jest po mně, a po mé naději v Hospodina!"W7'6Vau – Vzdálena jest duše má od štěstí, zapomněl jsem, co jest blaho.N66Vau – Kázal mi. na křemení zuby si lámat, zasypal mne popelem.=5u6He – Nasytil mě hořkostmi, opojil mě pelyňkem.Z4-6He – Stal jsem se posměchem všemu lidu svému, písničkou jejich celý den.A3}6 He – Vystřílel do mých ledví střely svého toulu.J2 6 Daleth – Natáhl luk svůj a postavil si mě za terč šípů.F16 Daleth – Sehnal mne s cesty, a rozsápal mě; zahubil mě.L06 Daleth – Byl mi jako medvěd číhající, jako lev na čekané.D/6 Ghimel – Zazdil cesty mé kvádry, stezky mé vyvrátil.O.6Ghimel – Ano i když volám a prosím, nepřipouští modlitby mé.f-E6Ghimel – Postavil proti mně se všech stran zeď, že nemohu uniknouti, utáhl mé pouto.<,s6Beth – Do temnot mne usadil jako věčně mrtvé.G+6Beth – Nakupil kolem mne, obsypal mne žlučí a svízelem.P*6Beth – Učinil, že se scvrkla má kůže i maso, rozdrtil mi kosti.K)6Alef – Toliko na mne opět a opět obrací ruku svou celý den.F(6Alef – Mne zahnal, zavedl do tmy, ve které není světla.X' +6Alef – Já jsem (ten) muž, jenž zakusil, co jest bída, metlou jeho hněvu,f&E6Tau – Povolal jsi jako na svátek ty, kteří by na postrach mi byli, se všech stran; a nebylo v den Hospodinova hněvu, kdo by utekl, kdo by zůstal; ty, jež jsem odchovala a vyživila, ty můj nepřítel vyhladil."%36Sin – Leží na zemi venku chlapec i stařec; panny mé i mládenci moji padli mečem; pobil jsi (je) v den hněvu svého zbils (je) bez milosti.J$ 6Res – „Pohleď, Hospodine, a popatř, koho jsi tak obral! Což mají ženy jísti své plody, děti, jež chovaly ve svých dlaních? Což má zabit býti ve svatyni Páně kněz i prorok?e#C6Kof – Nuže, hlasitě volej v noci, na počátku každé hlídky, vylévej jako vodu své srdce před tváří Páně, pozdvihuj k němu své ruce za život svých dětí, [které hynou hladem na rozích všech ulic].6"e6Sade – Křič srdce jejich k Hospodinu na zdech Sionské dcery! Ať jak potok tekou ti slzy dnem i nocí; nepopřej si odpočinku, ať neustává zřítelnice oka tvého!H! 6Ain – Učinil Hospodin, na čem byl se ustanovil, splnil řeč svou, kterou byl dávno vzkázal, zkázu seslal bez milosti, radost dal z tebe nepříteli, zdvihl čelo tvých protivníků.\ 16Pe – Otvírají na tebe svá ústa všickni nepřátelé tvoji; sípějí a skřípějí zuby říkajíce: „Shltli jsme ji! Ejhle, toť je den ten, jehož jsme čekali, dožili jsme se (ho), vidíme (jej)."W'6Samech – Tleskají nad tebou rukama všichni, kteří jdou cestou; sípějí a hlavou pokyvují nad dcerou Jerusalemskou: To-li jest – říkají – to město, „koruna krásy", rozkoš všeho světa?A{6Nun – Tvoji proroci vydávali ti za vidění klam a mam, neodhalovali tvých nepravostí, aby tě k pokání vyzývali; vydávali ti za vidění výroky na klam, abys vyhnána byla._76 Mem – Komu mám tě přirovnati, komu připodobnit, Jerusalemská dcero, s kým tě mám na roveň postaviti, bych tě potěšil, panenská dcero Sionská? Jeť jako moře veliká pohroma tvá, kdož tě zhojí?:m6 Lamed – (Kdyžtě) říkají svým matkám: „Kde jest chléb a víno?", kdyžtě hynou jako poranění na ulicích města, kdyžtě vydechují duše v lůně svých matek.";o6 Kaf – „Od slzení chřadnou mi oči, útroby chvějí se mně, vnitřnosti mi na zemi plynou pro pohromu dcery lidu mého, kdyžtě hyne dítě i kojenec na ulicích města."=6 Jod – Sedí na zemi zmlklí starší Sionské dcery; posypaly popelem své hlavy, žínice mají kol beder; svěsily hlavu k zemi Jerusalemské panny.L6 Teth – Propadly se do země její brány, zničil, polámal závory její; král a knížata její mezi pohany jsou, není právního řádu; proroci její nedostávají vidění od Hospodina.>u6Heth – Hospodin se ustanovil na tom, že zbortí zeď dcery Sionské; natáhl měřidlo svoje, a neodvrátil od zhouby své ruky; i kvílilo předezdí a nejinak zeď rozmetaná.;o6Zajin – Zapudil Hospodin svůj oltář, do klatby dal svatyni svou; vydal v ruku nepřítele zdi jejich věží; hlučeli (nepřátelé) v domě Hospodinově jako o slavnosti.9k6Vau – Zpustošil jako zahradu stan svůj, zbořil svou svatyni; uvedl v zapomenutí Hospodin na Sionu svátek i sobotu; v žáru hněvu svého dal na potupu krále i kněze.(I6He – Z Hospodina stal se jakoby nepřítel, svrhl Israele, svrhl všecky jeho zdi, rozmetal tvrze jeho, a nakupil na dceru Judskou ponížení a pokoření.6e6Daleth – Natáhl luk svůj jako nepřítel, mávl svou pravicí jako protivník, a zbil vše, co lahodilo oku v stánku dcery Sionské; vylil jako oheň hněv svůj . . .9k6Ghimel – Zlomil v žáru svého hněvu všecku sílu Israelovu, vztáhl zpět svou pravici před nepřítelem, zapálil v Jakobovi plamen ohně kolem dokola zžírajícího.-S6Beth – Strhl Hospodin bez milosti všecky krásy Jakobovy; zbořil ve svém hněvu hradby panny Judské; srazil k zemi, znesvětil království i knížata jeho.7 i6Alef – Ach, jak mrákotu zastřel Hospodin v svém hněvu Sionskou dceru; svrhl s nebe na zemi slávu Israelovu, nevzpomněl si na podnož svých nohou v den svého hněvu.G  6Thau – Zloba jejich všecka před tebe se dostav, a jako vinici je ober, jako jsi mne obral pro všecky nepravosti mé; neboť mnoho jest mých vzdechů, a mé srdce zármutkem zchřadlo."X +6Sin – Slyšeti jest, kterak vzdychám, není však, kdo by mne potěšil; všichni moji nepřátelé vědí o mé bídě, jásají, žes ty to učinil. Přived den potěšení, kdy bude jim jako mně jest!9 m6Res – Popatř, Hospodine, jak jest mi úzko, vnitřnosti třesou se mně; srdce v nitru převrací se mně, jak jsem plna hoře; na ulici vraždí meč a v domech smrt jiná.-  U6Kof – Volala jsem na své milovníky, ti však zklamali mě; kněží a starší moji ve městě zumírali, když se sháněli po chlebě, aby život zachránili.F  6Sade – „Spravedlivý jest Hospodin, neb jsem slovu jeho vzdorovala. Slyšte to, prosím, všichni národové, a vizte mou bolest! Dívčí i chlapecká mládež moje odešla do zajetí.N  6Fe – „Siónská dcera vztahuje své ruce nemajíc, kdo by ji potěšil; poslal Hospodin na Jakoba nepřátele z okolí jeho; Jerusalemská dcera jest mezi nimi jako žena pokálená krvotokem."2  _6Ain – Proto hořekuji a mé oko rozplývá se v slzách; jeť daleko ode mne těšitel, jenž by mi zachránil život; děti mé zahynuly, ježto se nepřítel zmohl."*  O6Samech – Odňal všecky junáky moje Hospodin z mého lůna; ohlásil na mne svátek, by potřel mé jinochy; jako v lisu zdeptal Hospodin pannu, Judovu dceru.D 6Nun – Nebyla jsem ušetřena jha mých nepravostí, ruka jeho upletla je, vložila je na mou šíji; zlomena je (tím) síla má; Hospodin vydal mě do ruky, pod níž nelze mi vstáti.- U6 Mem – Metl shůry oheň do mých kostí, a pokáral mě; rozestřel síť mým nohám, naznak mě zvrátil; učinil, že jsem zpustlá, celý den žalem mořená.U %6 Lamed – „Ó vy všichni, kteří (kolem) jdete cestou, pohleďte a vizte, je-li bolest jako bolest má, neboť jak vinici obral mne Hospodin – tak byl vyhrožoval – v den svého horoucího hněvu.0 [6 Kaf – Všecek lid její vzdychá, a hledá chleba; dává všecky skvosty za pokrm, aby zachránil život. „Shlédni, Hospodine, a považ, kterak jsem opovržena!"3 a6 Iod – Nepřítel vztáhl svou ruku na všecky poklady její; ano, viděla, kterak pohané vcházejí do svatyně její, ti, jimžto jsi zakázal vstoupiti do tvé obce.2 _6 Teth – Skvrny viděti jí na nohou, nedbala své budoucnosti; klesla ku podivu, nemá těšitele. „Shlédni, Hospodine, na mou bídu, neboť nepřítel se vypíná!"4 c6Heth – Chybila, chybila dcera Jerusalemská, proto stala se tulačkou; všichni ctitelé její pohrdli jí, ježto spatřili její hanbu; ona pak vzdychá a odvrací se. /6Zain – Zabývá se dcera Jerusalemská vzpomínkami na dny své tísně a bloudění (svého), [na všecky své rozkoše, jež mívala ode dnů dávných] kdy padal lid její pod rukou nepřítele, nemaje pomocníka; nepřítel se na ni díval a smál se sobotám jejím.1 ]6Vau – Vystěhovala se z dcery Sionské všecka její krása; knížata její jsou jako berani, (kteří) nenašli pastvy; odešli vysíleni před tím, jenž hnal je.M 6He – Hlavou její stal se nepřítel, odpůrci její zbohatli; neboť Hospodin (rozsudek) vyřkl nad ní pro množství nepravostí jejích; dítky její odehnal do zajetí mučitel před sebou.P~ 6Daleth – Cesty k dceři Sionské truchlí, neb nikdo na slavnost nejde; všecky brány její jsou pobořeny, kněžstvo její vzdychá, panny její špinavé jsou, ona sama jest hořkostí zdrcena.-} U6Ghimel – Útlak přiměl Judu, by se vystěhoval, poroba tuhá; sídlí mezi pohany, aniž nalézá klidu; všichni, kdož hnali se za ním, drží ho v úzkých.?| y6Beth – Bolestně pláče (celé) noci, slzy (kanou) jí po lících; není, kdo by potěšil ji ze všech jejích milců; všichni přátelé pohrdli jí, jsou z nich nepřátelé.{ )6Alef – Ach, jak opuštěno sedí (tu) město, plné (kdysi) lidu; jako by ovdověla paní národů; kněžna nad zeměmi octla se v porobě!*zM,4"Zaopatření, zaopatření ustavičné bylo mu dáváno od babylonského krále, vyměřené na každý den, až do dne smrti jeho, po všecky dny života jeho.lyQ,4!změnil mu roucho, které měl v žaláři, a jedl u něho vždycky po všecky dny života svého.oxW,4 Mluvil s ním dobrotivě, postavil křeslo jeho nad křesla králů, kteří s ním byli v Babyloně,w,4Léta třicátého sedmého zajetí Joachina, krále judského, měsíce dvanáctého, dvacátého pátého (dne toho) měsíce, Evilmerodach, král babylonský, toho roku, kdy počal kralovati, povýšil Joachina, krále judského, dav jej vyvésti ze žaláře.1v[,4Léta dvacátého třetího Nabuchodonosora, odvedl Nabuzardan, velitel vojska sedm set čtyřicet pět duší Judovců. Všech tedy duší: čtyři tisíce šest set.Vu%,4Léta osmnáctého Nabuchodonosora, osm set třicet dvě duše z Jerusalema. t ,4Lidu, který dal Nabuchodonosor odvésti do zajetí, bylo tolik: Léta sedmého (své vlády) tři tisíce dvacet tři Judovci.~su,4Král babylonský dal je pobíti, dal je popraviti v Reble, v území Ematském. Tak odveden byl Juda ze své země.Yr+,4Ty vzav Nabuzardan, velitel vojska, zavedl je ke králi babylonskému do Rebly.q/,4Z města vzal jednoho komorníka, který byl ustanoven nad vojáky; sedm mužů z těch, kteří vídali tvář královu, které ve městě nalezl; vrchního, písaře vojska, který vyšetřoval nováčky; a šedesáte mužů z venkovského lidu, které nalezl ve městě.|pq,4Velitel vojska vzal dále Sarajáše, kněze prvního, Sofoniáše, kněze druhého, a tři strážné nádvoří.o,4Granátových jablek bylo devadesát šest visutých; všech jablek granátových bylo sto (kolem dokola) na mřížování.Zn-,4Na obou byly měděné hlavice, každá hlavice byla pět loket vysoká, a mřížování, jakož i granátová jablka na hlavici dokola, všecko měděné. Podobně také druhý sloup s granátovými jablky.m,4Sloupy ty – osmnáct loket byl každý sloup vysoký, dvanácte loket měl v obvodu, tlustý byl na čtyři prsty, a vnitř byl dutý.Sl,4Tedy: sloupy dva, moře jedno, býčků měděných dvanáct, kteří byli místo podstavků, jež byl dal udělati Šalomoun do chrámu Hospodinova; nebylo lze zvážiti měď všeho (toho) nářadí.#k?,4Rovněž i štoudve, nádoby na vonidla, džbány, měděnice, svícny, moždíře a koflíky, ať byly ze zlata nebo ze stříbra, pobral vůdce vojska.}js,4Také hrnce, lopaty, nože, misky, číše, vůbec všecko náčiní měděné, kterým bylo posluhováno, pobrali.Rci: „Hospodine ty jsi hrozil tomuto místu, že je zkazíš, aby nebyl, kdo by v něm bydlil, člověk ani zvíře, aby bylo věčnou pustinou."{Uo,3=a řekl Jeremiáš Sarajášovi: „Když přijdeš do Babylonu, pečuj o to, abys přečetl všecka tato slova."T,3>n== IJ I pohleděl jsem a aj – na obloze, jež byla nad hlavami cherubů, byl jakoby kámen safírový; cosi, co vypadalo jako podoba trůnu, ukázalo se nad nimi.=#J A hle, muž, jenž oblečen byl v roucho lněné, jenž měl psací potřeby na boku, hlásil řka: „Učinil jsem, jak jsi mi rozkázal."d<AJ Protož ani oko mé (jim) neodpustí, a neslituji se; mravy jejich na hlavu jim vrátím."Z;-J Tu mi řekl: „Nepravost domu Israelova a Judova veliká jest převelmi, země naplněna jest množstvím krve a město plno jest násilí, neboť říkají: „Opustil Hospodin zemi" a „Hospodin nevidí."S:J Když pak bylo to zabíjení dokonáno, já (jediný) pozůstalý, padl jsem na tvář a volal jsem: „Ouve, Pane Bože, zdali zahubíš všecky ostatky Israelovy, vylévaje hněv svůj na Jerusalem?"9wJ I řekl jim: „Znesvěťte chrám a naplňte síně zbitými! Vyjděte!" I vyšli a bili ty, kteří byli v městě.W8'J Starce, jinocha, pannu, dítě i ženy bijte až do vyhubení; ale nikoho, na němž uzříte Tau, nezabíjejte! Od svatyně mé začněte!" Začali tedy od mužů, starších, kteří byli před chrámem.7{J Ostatním pak řekl tak, že jsem to slyšel: „Jděte skrze město, jděte za ním a bijte bez milosti, bez lítosti!K6J a řekl mu: „Jdi prostředkem města, prostředkem Jerusalema, a poznamenej (písmenem) Tau čela mužů lkajících a truchlících nade všemi ohavnostmi, které se dějí prostřed něho."A5{J A velebnost Pána Israelova zdvihla se s cherubů, na nichž byla, ku prahu chrámu, i zavolal Hospodin muže, jenž byl oblečen v roucho lněné a potřeby písařské na boku měl,"4=J A aj, šestero mužů přicházelo cestou brány hořejší, jež hledí na sever, a každý měl svůj nástroj zhouby v ruce; uprostřed nich byl také jeden muž, oděný rouchem lněným, a potřeby písařské měl na boku; i vešli a postavili se podle měděného oltáře.3 J A volal mi do uší hlasem velikým toto: „Přiblížili se vykonavatelé trestů na město a každý má nástroj smrtící v ruce."&2EJProto také já ve hněvu s nimi naložím: neodpustí (jim) oko mé a nesmiluji se; a když volati budou k mým uším hlasem Velikým, nevyslyším jich."1}JA řekl mně: „Zajisté viděl jsi (to), synu člověkův! Zdali je to málo. domu Judovu činiti ohavnosti tyto, jež tu činí, že naplňují (také) zemi nepravostí a mne opět a zase popouzejí (ke hněvu)? Viz, dávají si ratolest k nosu!~0uJPoté zavedl mne do vnitřního nádvoří domu Hospodinova, a aj – u vchodu do chrámu Hospodinova mezi předsíní a oltářem pětadvacet mužů obrácených zády ke chrámu Hospodinovu a tváří na východ klanělo se k východu slunce.v/eJI řekl mně: „Zajisté jsi to viděl, synu člověkův! Uvidíš ještě větší ohavnosti nežli tyto." . JPoté zavedl mne ke dveřím brány domu Hospodinova, jež hleděla k severu, a aj – tu seděly ženy oplakávající Adonida.P-J A řekl mi: „Uvidíš ještě větší ohavnosti, jež tito činí!"O,J I řekl mně: „Jistě vidíš, synu člověkův, co činí starší domu Israelova ve tmách, každý v úkrytě pokoje svého; říkají totiž: „Nevidí nás Hospodin! Opustil Hospodin zemi!"Z+-J A sedmdesát mužů ze starších domu Israelova – Jezoniáš, syn Safanův, stál prostřed nich – stálo před tím malováním, a každý měl kadidelnici v ruce, a mráček dýmu z kadidla vystupoval.,*QJ Všel jsem tedy a viděl jsem – aj, všelijaké podoby zeměplazů a zvířat, ohavy a všelijaké modly domu Israelova zobrazeny byly na stěně všudy vůkol.Q)J I řekl mi: „Vejdi a viz ohavnosti nejhorší, jež tito zde činí!"o(WJA řekl mi: „Synu člověkův, proraz tu stěnu!" Když jsem ji prorazil, ukázaly se jedny dveře.g'GJPoté zavedl mne ke vchodu do nádvoří; když jsem pohleděl, aj, díra tam byla do stěny.W&'JA řekl mně: „Synu člověkův, vidíš-li ty, co tito činí? Veliké ohavnosti, jež činí tuto dům Israelův, abych daleko se vzdálil od svatyně své? Avšak uvidíš ohavnosti ještě větší!"6%eJI řekl mně: „Synu člověkův, pozdvihni oči k severu!" I pozdvihl jsem oči k severu, a aj – na severu brány oltářové byla modla žárlivosti, právě u vchodu.c$?JA hle, (zjevila se) tu velebnost Boha Israelova jako ve vidění, jež jsem měl na poli.#}JA cosi jako vztažená ruka chopilo mne za kštici hlavy, a duch pozdvihl mne mezi zemi a nebe, a uvedl mne ve vidění Božím do Jerusalema ku bráně vnitřní, jež hledí na sever, kde byla postavena modla žárlivosti, aby buchla žárlivost.L"Jměl jsem vidění: ejhle – postava, jako bych viděl oheň; od toho, co vypadalo jako bedra její dolů, oheň; a od beder jejích vzhůru jako bych viděl lesk, jako bych patřil na čistec.uJ I vzpomínati budou na mne vysvobozenci vaši mezi pohany, k nimž do zajetí odvedeni byli; neboť zlomím srdce jejich smilné, jež odpadlo ode mne, (zlomím) oči jejich smilně se poohlédající po svých modlách, i zoškliví si sami sebe pro zlé věci, jež činili k vůli všem ohavnostem svým.xiJAvšak zůstavím z vás některé, kteří ujdou meči, mezi pohany, až vás rozptýlím do zemí (cizích).I~ JPadnou zabití prostřed vás, i zvíte, že já jsem Hospodin!e}CJve všech sídlech vašich. Města zpuštěna budou, výšiny budou zbořeny, za své vezmou oltáře vaše, budou polámány; veta bude po modlách vašich, pobořeny budou chrámy vaše, a vyhlazena budou díla vaše.s|_JPoložím mrtvoly synů Israelových před sochy vaše, a rozptýlím kosti vaše okolo oltářů vašichj{MJzbořím oltáře vaše, ztroskotány budou sochy vaše, a svrhu zbité vaše před modly vaše.9zkJa rci: Hory Israelovy, slyšte slovo Pána Boha! Toto praví Pán Bůh horám a pahorkům, skalním žlabinám a údolím: Aj, já uvedu na vás meč, pohubím výšiny vaše,Zy-J„Synu člověkův, upři tvář svou k horám Israelovým, prorokuj proti nim,%x GJHospodin mne oslovil a řekl:w'JPošlu na vás hlad a zvěř nejhorší až do vyhubení; mor a krev půjde přes tebe, a meč uvedu na tebe. Já, Hospodin, mluvil jsem to."Vv%JJá, Hospodin, mluvil jsem to – až vystřelím nejhorší střely hladu na ně, které budou smrtelné a které pošlu, abych vás vyhubil; až hlad na vás nakupím, a zlomím mezi vámi sílu chleba.@uyJBudeš na pohanu, na potupu, na výstrahu a na úžas mezi národy, kteří jsou vůkol tebe, až vykonám na tobě soudy ve hněvu a v rozhořčení a v roztrpčených trestech – xtiJUčiním tě pouští, pohanou národům, kteří jsou vůkol tebe, před obličejem každého tudy jdoucího.6seJ Vyleji svůj hněv, ukojím roztrpčenost svou na nich, a potěším se; i zvědí, že já Hospodin mluvil jsem to v horlivosti své, až vyleji svou roztrpčenost na ně.Ir J Třetina tebe morem zemře a hladem zhyne uprostřed tebe; třetina tebe mečem padne vůkol tebe; třetí pak díl tebe na všecky strany světa rozptýlím, a meč z pochvy vytrhnu po nich,rq]J Protož praví Pán Bůh: Jakože živ jsem! Za to, že jsi poskvrnil svatyni mou všelijakými zločiny a všelijakými ohavnostmi svými: zajisté také já rozdrtím tebe, a neodpustí tobě oko mé, aniž slituji se (nad tebou).9pkJ Protož otcové budou jísti syny prostřed tebe a synové jísti budou otce své; uplatním v tobě ustanovení (má) a rozvěji všecky zbytky tvé na všecky strany světa.owJ Učiním v tobě, čeho jsem (dosud) neučinil, a čemu podobného již neučiním – to pro všecky ohavnosti tvé.n!Jproto praví Pán Bůh toto: „Aj, já (chystám se) na tebe, a já sám uplatním prostřed tebe ustanovení (má) před očima pohanů. m JPročež toto praví Pán Bůh: „Protože jste předstihli pohany, kteří vůkol vás jsou, že jste v mých příkazech nechodili, a ustanovení mých nečinili, že jste podle ustanovení (mých) ani jako pohané, kteří jsou vůkol vás, nečinili:bl=JAle vzepřel se mým ustanovením, že byl bezbožnější nežli pohané; (vzepřel se) mým přikázáním více nežli země, jež jsou kolem něho. Neboť ustanovení má zavrhli, a v mých příkazech nechodili.kkOJToto praví Pán Bůh: „To jest Jerusalem; mezi národy postavil jsem jej a vůkol něho země.jyJZ těch pak opět vezmi, uvrhni je doprostřed ohně, a spal je ohněm; z toho vyjde oheň na všecek dům Israelův."Ji JA vezmi tamodtud něco málo a zavaž to do cípu roucha svého.Hh JTřetinu spal ohněm prostřed města, až vyprší dny obležení; třetinu vezmi a zesekej ji mečem vůkol něho; třetinu pak zbývající rozptyl do větru; a já vytasím po nich meč.;g qJA ty, synu člověkův, vezmi sobě meč ostrý (jako břitvu), holící vlasy; vezmi jej a veď jej přes hlavu i přes bradu svou; pak si vezmi váhu na vážení a rozděl je.xfiJaby, až se jim nedostávati bude chleba a vody, padl bratr na bratra, a ve svých nepravostech aby uchřadli./eWJA řekl mi: „Synu člověkův, aj, já zlomím sílu chleba v Jerusalemě; jísti budou chléb na váhu a v starostlivosti; vodu na míru a v úzkosti píti budou,cd?JI řekl mi: „Aj, dávám ti hnůj býčí místo lejn lidských; upeč si chléb tím."GcJTu jsem řekl: „Ah, Pane Bože, aj, neposkvrnil jsem se, zdechliny a roztrhaného od zvěře nejedl jsem od svého dětství až dosavad; nevzal jsem do úst žádného masa nečistého."~buJ A Hospodin řekl: „Tak budou jísti synové Israelovi chléb svůj poskvrněný mezi národy, k nimž je vyvrhnu."yakJ V podobě podpopelného chleba ječného budeš to jísti; lejnem lidským budeš to péci před očima jejich.Y`+J A vodu na míru píti budeš, šestý díl hinu; čas od času budeš to píti.i_KJ Pokrmu, jejž jísti budeš, bude na váhu dvacet lotů na den; čas od času budeš to jísti.[^/J A ty vezmi sobě pšenice, ječmene, bobu, čočky, prosa a vikve, dej to do jedné nádoby, a nadělej si chlebů podle počtu dnů, v nichž ležeti budeš na boku; tři sta devadesát dnů budeš to jísti.q][JAj, svázal jsem tě pouty, abys neobrátil se s boku na bok, dokud nevyplníš dnů obležení svého.v\eJA na obležený Jerusalem upřeš tvář svou a rámě své rozpřáhneš, a budeš prorokovati proti němu.,[QJAž pak to. splníš, ležeti budeš po druhé, na boku pravém, a poneseš nepravost domu Judova čtyřicet dnů; den za rok, den, pravím, za rok, ukládám ti.Z JJá pak ukládám tobě za roky nepravosti jeho počet dnů: tři sta devadesát dnů; tak poneseš nepravosti domu Israelova.Y)JLehni si pak na levý bok a vlož naň nepravosti domu Israelova; podle počtu dnů, v nichž ležeti budeš na něm, poneseš nepravost jeho.MXJPoté vezmi si železnou plotnu, a postav ji jako železnou stěnu mezi sebe a mezi město; upři tvář svou proti němu; budiž obklíčeno a ty je obléhej. Budiž to znamením domu Israelovu!|WqJA zařiď proti němu obležení: vystav ohrady, nanes násep, rozlož proti němu vojska, a postav berany vůkol.oV YJ„A ty, synu člověkův, vezmi sobě cihlu, polož si ji před sebe, a vyryj na ni město Jerusalem.HU JKdyž pak mluviti budu k tobě, otevru ti ústa, a řekneš jim: „Toto praví Pán Bůh! Kdo chce slyšeti, ať slyší, a kdo chce toho nechat, ať toho nechá; jeť to plémě vzpurné."yTkJA učiním, že přilne ti jazyk k podnebí, i budeš němý, že nebudeš karatelem; jeť to plémě vzpurné.oSWJA ty, synu člověkův, viz: Dána budou na tebe pouta, a sváží tě jimi, a nedostaneš se z nich.wRgJTu všel ve mne duch a postavil mne na nohy; a mluvil se mnou, a řekl mi: „Jdi a zavři se ve svém domě.Q'JI vstal a vyšel jsem na pole, a aj, velebnost Hospodinova tam stála jako velebnost, již jsem viděl u řeky Chobar; i padl jsem na tvář.qP[JHospodin položil svou ruku na mne, a řekl mně: „Vstaň a vyjdi na pole; tam budu mluviti s tebou!"6OeJBudeš-li však vystříhati spravedlivého, aby nehřešil spravedlivý, a on nebude hřešiti: jistě bude živ, protožes ho vystříhal a ty jsi zachránil svou duši.":NmJTaktéž odvrátí-li se spravedlivý od své spravedlnosti a bude-li činiti nepravost, a položím-li před něho, nač by narazil: onť zemře, protožes ho nevaroval, ve svém hříchu umře, a nebude pamatováno na skutky jeho spravedlivé, jež byl činil: ale krev jeho z ruky tvé vymáhati budu.DMJBudeš-li však ty varovati bezbožného, ale on se neodvrátí od své bezbožnosti, od své cesty bezbožné, on zajisté ve své nepravosti zemře, ty však jsi zachránil svou duši.{LoJŘeknu-li já bezbožnému: „Smrtí zemřeš!" a nebudeš-li ho varovati, nebudeš-li mu domlouvati, aby se odvrátil od své bezbožné cesty a živ byl: umře on, bezbožník, ve své nepravosti, ale krev jeho z ruky tvé vymáhati budu.KJ„Synu člověkův! Za strážného ustanovil jsem tě domu Israelovu. Uslyšíš-li z úst mých slovo, oznámíš jim je mým jménem.@J{JKdyž pak minulo sedm dní, oslovil mne Hospodin takto:8IiJI přišel jsem k zajatcům do Tel-Abíb, k těm, kteří bydlili podle řeky Chobar, usadil jsem se tam, kde oni usazeni byli, a zůstal jsem tu sedm dní truchle mezi nimi.H3JDuch tedy mne zdvihl a odnesl mne, i odcházel jsem v hořkosti a roztrpčenosti své duše, avšak ruka Hospodinova byla se mnou a posilovala mne.G}J lomozu křídel živočichů, tepoucích jedním o druhé a rachotu kol jdoucích za živočichy, zvuk lomozu velikého.FJ Tu pojal mne duch, a slyšel jsem za sebou zvuk velikého lomozu, oslavované velebnosti Hospodinovy, (zvedající se) s místa svého,$EAJ a jdi, odeber se k zajatcům, k synům lidu svého, mluv k nim a rci jim: „Toto praví Pán Bůh," – jestli – snad –poslechnou nebo neposlechnou."{DoJ A řekl mi: „Synu člověkův! Všecka má slova, jež já k tobě mluvím, vlož si do srdce, ušima je slyš;CJ jako diamant a jako křemen činím tvář tvou. Neboj se jich, aniž se strachuj tváří jejich, jeť to plémě zpurné."hBIJViz, činím tvář tvou tvrdší než tváře jejich a čelo tvé tvrdší než čela jejich;A#JAle dům Israelův nechce tě poslouchati, poněvadž nechtějí poslouchati mne; máť všecek dům Israelův otrlé čelo a tvrdé srdce.<@qJani k mnohým národům nesrozumitelné řeči a neznámého jazyka, jejichž slovům nemohl bys rozuměti (poslán jsi); – ano, kdybych tě poslal k nim, oni by ,tě slyšeli.m?SJNeboť ne k lidu nesrozumitelné řeči a neznámého jazyka ty poslán jsi (jda) k domu Israelovu;X>)JA řekl mi: „Synu člověkův, jdi k domu Israelovu, a mluv k nim slova má.;=oJa řekl mi: „Synu člověkův, břicho tvé ať jí, a střeva tvá ať se naplní touto knihou, kterou já dávám tobě!" I snědl jsem ji a zesládla mi v ústech jako med.;<qJKdyž jsem otevřel ústa, dal mi snísti knihu tu|; sJTu mi řekl: „Synu člověkův, čehokoliv se ti dostane, jez; sněz tuto knihu a jda mluv k synům Israelovým!"x:iJ i rozvinul ji přede mnou, a byla popsána uvnitř i zevnitř; a byl v ní psán nářek a žalozpěv a běda.R9J I pohleděl jsem, a aj, ruka vztažená ke mně, a v ní svinutá kniha; 8JTy tedy, synu člověkův, slyš co ti pravím, a nebuď zpurný jako toto plémě zpurné jest; otevři ústa a jez, co ti dám."h7IJMluv tedy slova má k nim, ať – snad – poslechnou nebo neposlechnou, neboť zpurní jsou.{6oJProtož ty, synu člověkův, neboj se jich, aniž z řečí jejich strach měj – jsoutě nevěřící a zpurní proti tobě a se štíry je ti přebývati. Slov jejich se neboj, a tváří jejich se nestrachuj – jeť to plémě zpurné.{5oJAť – snad – poslechnou nebo neposlechnou – jeť to plémě zpurné; ať zvědí, že prorok byl mezi nimi. 4JLidé drzé tváře a nezkrotného srdce jsou synové (jejich), k nimž já posílám tebe. A řekneš jim: Toto praví Pán Bůh!A3{Ja praví: „Synu člověkův! Já tě posílám k synům Israelovým, k odpadlým pohanům, kteří odstoupili ode mne; oni i otcové jejich přestupovali mou smlouvu až do dneška.u2cJI všel ve mne duch, když byl promluvil ke mně, a postavil mě na nohy, a slyšel jsem, an mluví ke mněX1 +JV té podobě zjevila se velebnost Hospodinova. Když jsem ji uviděl, padl jsem na tvář, i slyšel jsem, že někdo ke mně mluví. A pravil: „Synu člověkův, postav se na nohy, budu mluviti s tebou!"  ~~~}|}S||@{{mzzIyxxNwswv;u~ttAsrr qpoo6nnmllekjii-hggffYedd~ccSba``__X^]]c\\%[[[TZZYBXyWVVBUUATTSuRRUQQVPPOONNvMMILzKK|JJ>G=<{;;::S99Y88B77H666955.43220100[//.-- ,a++I*))=(h''`&&7%%W$##8""0!!# oln^5q~?b`oJ3 I  _dnWBx jTMJAvšak odpustilo jim oko mé, že jsem jich nezahladil, že jsem neučinil jim konec na poušti.SJprotože soudy mé zavrhli, v příkazech mých nechodili, a soboty mé poskvrnili; neboť za modlami chodilo srdce jejich.,RQJProto já zdvihl jsem ruku svou jim na poušti (ku přísaze), že jich neuvedu do země, kterou jsem jim dal, tekoucí mlékem a medem, vybranou ze všech zemí, Q JAvšak jednal jsem se zřetelem na své jméno, aby zlehčeno nebylo před národy, z nichž jsem vyvedl je před očima jejich.PJ Ale dům Israelův mne popouzel na poušti, v příkazech mých nechodil, zavrhli má ustanovení, skrze která živ bude člověk činící je; soboty mé poskvrnili náramně; proto řekl jsem, že vyleji hněv svůj na ně na poušti, že je zahladím docela.OJ Také soboty své dal jsem jim, aby byly na znamení mezi mnou a mezi nimi, a aby věděli, že já Hospodin jsem ten, kdo je posvěcuje.{NoJ A dal jsem jim. příkazy své a ustanovení svá jsem ukázal jim, skrze která bude člověk činící je živ.=MuJ Vyvedl jsem je z Egypta a zavedl jsem je na poušť.0LYJ Avšak jednal jsem se zřetelem na své jméno, aby nebylo zlehčeno před národy, mezi nimiž byli, a mezi nimiž ukázal jsem se jim, chtěje vyvésti je z Egypta.vKeJAle popouzeli mne, nechtíce mne slyšeti; žádný ohav očí svých nezavrhl, aniž model egyptských zanechali. I řekl jsem, že vyleji rozhořčení své na ně, že dokonale ukojím hněv svůj na nich, uprostřed země Egyptské.JJA řekl jsem jim: „Každý ať svody svých očí zavrhne, a modlami egyptskými se neposkvrňuje! Jáť jsem Hospodin, Bůh váš"!,IQJv ten den zdvihl jsem jim ruku svou (k přísaze), že je vyvedu z Egypta, do země, kterou jsem jim vyhlédl, tekoucí mlékem a medem, vybranou ze všech zemí.yHkJ,a rci jim: Toto praví Pán Bůh: V ten den, kdy jsem si vyvolil Israele, kdy jsem zdvihl ruku svou (k přísaze) potomstvu domu Jakobova, a ukázal jsem se jim v Egyptě: zdvihl jsem jim ruku svou řka: „Já jsem Hospodin, Bůh váš";\G1JSud je raději, sud je raději, synu člověkův; ukaž jim ohavnosti otců jejich6FeJSynu člověkův, mluv k starším israelským takto: Toto praví Pán Bůh: Vy přicházíte, abyste se mne tázali? Jako že živ jsem, neodpovím vám, praví Pán Bůh.(EKJI oslovil mne Hospodin a řekl:(D KJBoku sedmého, pátého (měsíce) desátého (dne toho) měsíce přišli někteří starší Israelovi, aby otázali se Hospodina, a posadili se přede mnou.-CSJOheň vyšel z prutu ratolestí jejích, a ten ovoce její strávil; a nezůstalo v ní prutu silného na vladařské žezlo. Žalozpěv je to a žalozpěvem bude.NBJ A nyní přesazena jest na poušť, v zemi neschůdnou a žíznivou.AJ Ale vytržena byla v hněvu, a na zemi pohozena; vítr žhavý usušil ovoce její, zvadly, uschly silné její pruty; oheň je strávil.@'J Měla mocné pruty na vladařská žezla; vysoko vzrostla postava její nad křoviny, libovala si ve své výši v množství haluzí svých.w?gJ Matka tvá byla jako vinice v tvém klidu nad vodou štípená; ovoce její i ratolesti rostly z hojné vody.>7J Dali jej do klece, na řetězích přivedli jej ke králi Babylonu, dali jej do vězení, aby nebylo již slyšet hlasu jeho na horách Israelských.}=sJI sešli se proti němu národové, odevšad z krajin, rozestřeli na něj tenata svá, rány utrpěvše lapili ho.<JNaučil se vdovy dělat a jejich města obraceti v poušť; ztrnulá země i s tím, čeho plna byla od hlasu řvaní jeho.c;?JTen mezi lvy si vykračoval, udělal se z něho lev; naučil se kořistit a lidi žráti.:}JMatka vidouc, že pozbyla síly, že se zhatila naděje její, vzala jiné ze svých lvíčat, aby učinila z něho lva.w9gJUslyšeli o něm národové, ne bez ran svých chytili jej, a přivedli ho na řetězích do Egyptské země.l8QJVychovala jedno ze svých lvíčat, a udělal se z něho lev; naučil se kořistit a lidi žráti.i7KJa rci: Kterak matka tvá lvice mezi lvy odpočívala, mezi lvíčaty vychovala mláďata svoje!;6 sJTy pak počni žalozpěv nad knížaty Israelovýmig5GJ Vždyť nechci smrti toho, jenž umříti má, praví Pán Bůh. Obraťte se, a buďte živi!/4WJOdvržte od sebe všecky své věrolomnosti, jichž jste se dopustili, a učiňte sobě srdce nové, ducha nového; neboť proč bys chtěl umříti, dome Israelův?O3JProtož každého (z vás) podle skutků jeho souditi budu, dome Israelův, praví Pán Bůh. Obraťte se, a čiňte pokání ze všech svých nepravostí, a nebude vám ku pádu nepravost (vaše).?2wJSynové Israelovi říkají: „Není správné jednání Hospodinovo!" Není-li skutečně správné jednání mé, dome Israelův? Zdali není spíše jednání vaše nesprávné?1{JNeboť proto, že zmoudřel a odvrátil se ode všech svých nepravostí, jež spáchal, jistě bude živ, aniž umře.05JOdvrátí-li se však bezbožný od své bezbožnosti, kterou spáchal, a bude-li činiti podle práva a spravedlnosti, tenť zachová svůj život./!JAno, odvrátí-li se spravedlivý od své spravedlnosti, a bude-li činiti nepravost, umře pro ni; pro nepravost, kterou spáchal, umře.,.QJŘíkáte: „Není správné jednání Hospodinovo"! Proto slyš, dome Israelův! Zda mé jednání není správné, a zda není spíše jednání vaše křivé?X-)JOdvrátí-li se však spravedlivý od své spravedlnosti, a bude-li činiti nepravost podle všech ohavností, jež obyčejně bezbožník páchá, zdali bude žíti? Na žádný spravedlivý skutek jeho, který byl učinil, nebude pamatováno; pro věrolomnost, které se dopustil, a pro hřích svůj, který spáchal, pro ty zemře,JZdali vůle má jest smrt bezbožného – praví Pán Bůh – a ne (spíše) aby se obrátil od cest svých, a živ byl?m+SJVšech nepravostí jeho, jež učinil, nevzpomenu; pro svou spravedlnost, kterou činil, bude živ![*/JBude-li však bezbožný činiti pokání ze všech hříchů svých, jež prve činil, bude-li šetřiti všech mých příkazů, a bude-li činiti podle práva a spravedlnosti: jistě bude živ, aniž umře!L)JDuše, jež zhřeší, ta ať umře! Syn neponese nepravosti otcovy a otec neponese nepravosti synovy! Spravedlnost spravedlivého na něm budiž! Bezbožnost bezbožného budiž na bezbožném!9(kJŘíkáte: „Proč nenese syn nepravosti otcovy"? Proto, že syn činí podle práva a spravedlnosti, šetřil všech mých příkazů, a činil je, (proto) jistě bude živ!'}JOtec jeho, protože bezpráví a násilí činil bratru a zlé páchal mezi" lidem svým, aj, zemře pro nepravost svou.\&1Jod křivdy na chudém odvrátí-li svou ruku, nebude-li bráti lichvy ani nadávku, bude-li podle práva mého činiti, v příkazech mých chodit, tenť neumře pro nepravost otce svého, ale jistě bude živ!%Jnikoho nezarmoutí, zástavy nezadrží, nic násilně nevezme, bude-li z chleba svého lačnému dávat a nahého rouchem přiodívat,s$_Jna horách nebude-li jídat, oči k modlám domu Israelova zdvíhat, manželky bližního neposkvrní-li,#JZplodí-li pak syna, a ten vida všecky hříchy otce svého, jež činil, bude se báti a nebude činiti nic podobného jim:/"WJ na lichvu půjčovat a více brát (nežli půjčil), zda bude živ? Nebude živ! Za to, že všecky tyto ohavnosti páchal, smrtí zemře! Krev jeho na něm (lpí).!J nuzného a chudého zarmoutí-li, bude-li násilně bráti, zástavu nevrátí-li, k modlám oči bude-li zdvíhat, provozovat ohavnost,r ]J a tento nebude-li činiti nic z onoho, ale na horách bude-li jídat, manželku bližního poskvrní-li,`9J Zplodí-li pak ten, jenž činí všecky ony věci, syna násilníka, prolevače krve,7J v příkazech mých bude-li choditi a mých ustanovení dbáti, by činil podle pravdy – ten jest spravedlivý, jistě živ bude, praví Pán Bůh.'GJnebude-li na lichvu půjčovati a více bráti (nežli půjčil), odvrátí-li od nepravosti svou ruku, podle pravdy bude-li rozsuzovati pře soudících se,$AJnikomu-li neukřivdí, vrátí-li zástavu dlužníkovi, nevezme-li nic násilně, chléb svůj bude-li lačnému dávati, a nahého rouchem přiodívati,EJnebude-li na horách (při obětech) jísti, nebude-li očí svých pozdvihovati k modlám domu Israelova, neposkvrní-li manželky bližního svého, nepřistoupí-li k ženě krvotoké,\1JAle každý, kdo bude spravedlivý, kdo bude činiti podle práva a spravedlnosti,|qJHle, všecky duše moje jsou; jak duše otcova, tak i duše synova jest moje; duše, která se proviní, ta umře!q[JJako že živ jsem, praví Pán Bůh, nesmí býti vám již toto přirovnání příslovím v Israeli!/WJ„Co je (to), že mezi sebou ustavičně obracíte přísloví toto na zemi Israelovu, říkajíce: „Otcové jedli nezralé hrozny, a zuby synů (tím) otupěly"?% GJHospodin mne oslovil a řekl:Z-JA všecky polní stromy zvědí, že já, Hospodin ponižuji strom vysoký a povyšuji strom nízký, že schnouti dávám stromu zelenému, a zelenati se stromu suchému. Já, Hospodin mluvím to, a činím!PJNa vysoké hoře Israelově ji vštípím, i vypučí se a ponese ovoce, a bude z ní veliký cedr; budou pod ním bydliti všichni ptáci, vše, co létá, ve stínu ratolestí jeho hnízditi bude.7gJToto praví Pán Bůh: Také já vezmu duši vysokého cedru a zasadím ji; s vršku ratolestí jeho (jednu) něžnou ulomím, a vštípím ji na hoře vysoké, vyvýšené.0YJVšichni, kteří s ním prchnou, s veškerým vojskem jeho mečem padnou; ostatní pak do všech větrů rozptýleni budou, i zvíte, že já, Hospodin, jsem mluvil.%JRoztáhnu na něho síť svou, i bude polapen do tenat mých; přivedu jej do Babylona, a tam ho souditi budu pro zradu, kterou pohrdl mnou.JProtož toto praví Pán Bůh: Jako že živ jsem já: Přísahu, kterou pohrdl, a smlouvu, kterou přestoupil, položím na hlavu jeho.}sJNeboť pohrdl přísahou, aby mohl zrušiti smlouvu; ejhle, dal na to ruku; protože toto vše učinil, nevyvázne.%CJA ne s vojskem velikým, ne s lidem četným bude s ním farao válčiti, až bude vyházen násep, až budou vystavěny valy, aby mnoho lidí bylo pobito.7 gJJako že živ jsem já, praví Pán Bůh: V sídle krále, jenž ho králem ustanovil, jehož přísahu zrušil a smlouvu protrhl, kterou s ním měl – v Babyloně zemře!J  JTen však odstoupiv od něho poslal posly do Egypta, aby mu dal koně a mnoho vojska. Zdali se mu to podaří, (zdali) blaze bude tomu, jenž to učinil? A kdo smlouvu zrušil, zdali vyvázne?} sJ(To proto), aby království zůstalo ponížené, a nepozdvihovalo se, ale šetřilo smlouvy jeho, a zachovalo ji.  J Vzal pak (jednoho) z královského rodu, učinil s ním smlouvu, a přijal od něho přísahu; ale velmože (té) země pobral.1 [J Rci plemeni zpurnému: Nevíte-li, co toto znamená? Rci: Hle, král babylonský přišel do Jerusalema, vzal krále i knížata jeho, a zavedl je k sobě do Babylona.&GJ Hospodin mne oslovil a řekl:J Aj, štípena jest; zdali se podaří? Zdali, jak se jí dotkne žhoucí vítr, neuschne, a na záhonech, na nichž roste, neuvadne?J (Protož) rci: Toto praví Pán Bůh: Zdali se jí to podaří? Zdaliž (onen) kořenů jejích nevytrhá, ovoce jejího neotrhá, a nevysuší všech plodných ratolestí jejích, že uschne, až ji vytrhne z kořene – ne ramenem velikým a s množstvím vojska?J(ač) byla štípena v půdě dobré, kde bylo hojně vláhy, že mohla vypustit ratolesti a nésti ovoce, aby z ní byla vinice veliká.b=JByl však jiný orel veliký, velikých křídel, a mnohého peří; a hle, ona vinice zapouštěla kořeny své k tomuto (orlu); ratolestmi svými táhla se k němu ze svých osázených záhonů, aby ji svlažoval,dAJMělo vzejít a vzrůsti ve vinici široko rozloženou, (ale) nízkou; její ratolesti měly hledět na něj, a kořeny její měly pod ním býti. Stala se tedy (ze zrna) vinice, vydala ratolesti a vypustila výhonky.JVzav pak (zrno) ze semene (té) země vsadil je do kypré půdy, aby pustilo kořeny za hojné vláhy, (ale jen) na povrch položil je.lQJvršek ratolestí jeho ulomil, a přenesl jej do země obchodu, ve městě kupeckém položil jej.%JRci: Toto praví Pán Bůh: Orel veliký, velikých křídel, dlouhých údů, plný pestrého peří přiletěl na Liban. Vzal duši cedru,NJSynu člověkův, dej hádanku a pověz podobenství domu Israelovu.%~ GJHospodin mne oslovil a řekl:}J?aby ses rozpomenula a zahanbila, a nemohla již úst otvírati pro hanbu, až ti odpustím všecko, co jsi činila, praví Pán Bůh.P|J>A zřídím já smlouvu svou s tebou, i zvíš, že já jsem Hospodin,!{;J=I rozpomeň se na své cesty, a budeš se hanbiti, až dostaneš sestry své větší i menší; neboť dám ti je za dcery, ale ne podle smlouvy tvé. zJ/Ja učiním zemi jejich neschůdnou pouští za to, že odpadli, praví Pán Bůh. =JUpru svou tvář proti nim; z ohně vyjdou, ale oheň je stráví, i zvíte, že já jsem Hospodin, až upru svou tvář proti nim,'<GJProtož toto praví Pán Bůh: Jako se dřevem révovým mezi dřívím lesním, jež jsem dal ohni za potravu, tak naložím s obyvatelstvem jerusalemským.;!JI když bylo celé, nebylo způsobilé na nějaké dílo; tím méně, když je oheň ztráví, opálí, může z něho býti co děláno!0:YJViz, ohni je dávají za potravu. Strávil-li (pak) oheň oba konce jeho a byl-li prostředek jeho obrácen v popel, zda bude (ještě) užitečné na nějaké dílo?"9=JZdali možno z jeho dřeva učiniti (nějaké) dílo, nebo zda možno udělati z něho kolík, aby mohlo býti na něj pověšeno všelijaké nářadí?8JSynu člověkův! Jak bude naloženo se dřevem vinného kmene proti všemu dříví, s roštím, kterým jest proti lesnímu stromoví?%7 GJHospodin mne oslovil a řekl:96kJBudou vám na útěchu, až uzříte mravy jejich a smýšlení jejich, i poznáte, že jsem neučinil bez příčiny všecko to, co jsem učinil v něm, praví Hospodin Bůh. 5 Jpřece (však) zůstane v něm zbytek zachovaných, kteří vyvedou syny a dcery; ti, ejhle, přijdou k vám, uzříte mravy jejich i smýšlení jejich i dojdete útěchy nad neštěstím, jež jsem uvedl na Jerusalem, nade vším, co jsem uvedl na něj..4UJAno, toto praví Pán Bůh: „Tak i když pošlu čtyři své největší tresty, meč, hlad, divokou zvěř a mor na Jerusalem, abych pobil v něm lidi i dobytek;73gJa kdyby v ní byli Noe i Daniel i Job, jako že živ jsem, praví Hospodin Bůh: ani syna ani dcery nevysvobodí, ale (toliko) oni sami sebe vysvobodí svou spravedlností."y2kJNebo pošlu-li mor na tu zemi, a vyliji-li krvavě hněv svůj na ni, abych vyhladil v ní člověka i dobytek,)1KJi kdyby v ní byli tito tři mužové: jako že živ jsem, praví Hospodin Bůh, nevysvobodí synů ani dcer (svých), ale (toliko) oni sami vysvobozeni budou.x0iJNebo uvedu-li meč na tu zemi, a řeknu-li meči: „Projdi skrz zemi!" a vybiji-li v ní člověka i dobytek,H/ Jkdyby v ní byli tito tři mužové, jako že živ jsem, praví Hospodin Bůh, ani synů ani dcer (svých) nevysvobodí, ale (toliko) oni sami vysvobozeni budou, země však zpuštěna bude. .JNebo uvedu-li nejhorší zvěř na zemi, abych ji pohubil a zpustne-li, protože nebude žádný, kdo by šel přes ni, pro zvěř,-1Ja kdyby v ní byli tito tři mužové: Noe, Daniel a Job, (toliko) oni spravedlností svou zachránili by své životy, praví Hospodin zástupů.V,%J „Synu člověkův, zhřeší-li země (některá) proti mně, že věrolomně odpadne, vztáhnu svou ruku na ni, zlomím sílu chleba jejího, a pošlu na ni hlad, i vyhladím z ní člověka i dobytek;&+GJ Hospodin mne oslovil a řekl:>*uJ aby nebloudil již dům Israelův (vzdaluje se) ode mne, aby se neposkvrňoval všemi zločiny svými, ale ať jsou mým lidem, a já budu jejich Bohem, praví Hospodin zástupů."g)GJ (Oba) ponesou svou vinu: jakou vinu bude míti tazatel, takovou vinu bude míti také prorok,-(SJ Dá-li pak se svésti prorok, aby pronesl výrok: já Hospodin oklamal jsem proroka toho, i vztáhnu ruku svou na něho, a vyhladím ho z lidu svého israelského.'1Jupru tvář svou na toho člověka, učiním jej výstrahou a příslovím, vyhladím jej zprostřed lidu svého, i zvíte, že já jsem Hospodin.A&{JNeboť každému z domu Israelova i z novověrců, cokoliv jich, jakožto příchozích v Israeli jest, kdo se mně odcizil, postavil si modly své na srdce a svůdce k nepravosti své si položili před sebe, a přijde ku prorokovi, aby se tázal mne skrze něho: tomu já Hospodin odpovím skrze sebe samého:%-J„Protož rci domu Israelovu: Toto praví Hospodin Bůh: Obraťte se a odstupte od model svých, ode všech ohav svých odvraťte své tváře!b$=Jaby dům Israelův vzat byl za srdce, kterým odpadli ode mne skrze všecky své modly."-#SJProto mluv s nimi a rci jim: „Toto praví Hospodin Bůh: Každému z domu Israelova, kdo si postaví modly své na srdce a svůdce k nepravosti své položí si před sebe, a přijde ku proroku, aby se mne skrze něho tázal, tomu já Hospodin odpovím (sám) podle množství model jeho,/"WJ„Synu člověkův, tito muži postavili si modly své na srdce a svůdce k nepravosti své položili si před sebe; zdali měl bych jim, jsa tázán, odpověděti?(!KJI oslovil mne Hospodin a řekl.U  %JPřišlo pak ke mně několik starších israelských a sedli si přede mne.J proto nebudete již viděti klam ani hádati nebudete, ale vytrhnu lid svůj z ruky vaší, i zvíte, že já jsem Hospodin!=sJ Proto že jste rmoutily lživě srdce spravedlivého, jehož jsem já nechtěl zarmoutiti, a že jste posilnily ruku bezbožného, aby se nevrátil od své zlé cesty, a živ byl:'J A zpřetrhám podhlavnice vaše, vysvobodím lid svůj z ruky vaší, nebudou již v rukou vašich lapadlem, i zvíte, že já jsem Hospodin.eCJ Proto praví Pán Bůh toto: „Aj, já (přijdu) na podušky vaše, jimiž vy duše lapáte jako ptáky; strhám je s ramenou vašich, a propustím duše, které jste polapily, (propustím) duše, aby mohly vzlétnout.PJ A zlehčují mne u lidu mého pro hrstku ječmene a kus chleba, aby zabíjely duše, jež nemají umříti, a zachraňovaly duše, jež nemají žíti, lhouce lidu mému, jenž snadno věří lžem.X)J a rci: Toto praví Pán Bůh: Běda těm, které šijí podušky pod každý kloub ruky, a dělají podhlavnice pod hlavu každého věku, aby lapaly duše; a lapajíce duše lidu mého, slibují si život.{J A ty, synu člověkův, upři tvář svou na dcery lidu svého, jež prorokují podle srdce svého, prorokuj proti nim,J po prorocích Israelových, kteří prorokují o Jerusalemu a mají o něm vidění pokoje, kdyžtě není pokoje, praví Pán Bůh.%CJ Vyliji hněv svůj na stěnu a na ty, kteří ji omítají bez příměsku a řeknu vám: „Veta jest po stěně a veta jest po těch, kdož ji omítali,"8iJ I zkazím stěnu, kterou jste omazali bez příměsku, srovnám ji se zemí, odkryt bude základ její, padne, i zhynou lidé uprostřed ní, a zvíte, že já jsem Hospodin.B}J Protož toto praví Pán Bůh: Ve svém hněvu učiním, že se strhne bouřlivý vítr, a v mém rozhořčení (přijde) dravý příval, jakož i veliké kamení ve hněvu na zkázu.mSJ až pak, hle, padne stěna, zdaliž vám neřeknou: „Kde jest omaz, jímž jste omazávali (ji)"?V%J Rci těm, kteří omazují (hlinou) bez příměsku, že to spadne; neboť až (přijde) dravý příval, až dám kamenům převelikým padati shůry, až přikáži bouřlivému větru, aby to rozmetal,'J (To) proto, že zklamali můj lid říkajíce: „Pokoj," kdyžtě pokoje není; a když on stavěl stěnu oni ji omazávali hlinou bez plev.SJ Ruka má (přijde) na proroky, kteří vidí klam a hádají lež; v obci lidu mého nebudou, v seznamu domu Israelova nebudou zapsáni, a do země Israelovy nevejdou; i zvíte, že já jsem Pán Bůh.}J Protož toto praví Pán Bůh: „Že jste mluvili klam a viděli lež: proto hle, já na vás (přijdu), dí Pán Bůh. J Zdali jste klam nevydávali za vidění, zdali jste nehádali lživě? Říkáte: „Praví Hospodin," kdežto jsem já nemluvil!J Vidí klam a prorokují lež, říkajíce: „Praví Hospodin," kdežto Hospodin jich neposlal; a potvrzují ustavičně (ty) řeči.  J Nepostavili jste se na odpor, aniž jste postavili ochranou zeď pro dům Israelův, abyste obstáli v boji v den Hospodinův.B J Jako šakalové v ssutinách jsou proroci tvoji, Israeli!i KJ Toto praví Pán Bůh: Běda prorokům pošetilým, kteří jdou za svým duchem a nic nevidí!! ;J Synu člověkův, prorokuj proti prorokům Israelovým, kteří prorokují, a rci těm, kdož prorokují podle srdce svého: Slyšte slovo Hospodinovo!%  GJ Hospodin mne oslovil a řekl:J Pročež rci jim: „Toto dí Pán Bůh: Nebude již prodlévati žádné slovo mé; slovo, jež mluvím, splní se, praví Pán Bůh." J „Synu člověkův, aj, dům Israelův říká: „Vidění, které tento má, jest na dálné dny, a na dlouhé časy prorokuje!"&GJ Hospodin mne oslovil a řekl:CJ Budu totiž mluviti já, Hospodin; kterékoli slovo promluvím, splní se a nebude již prodlévati, ale za dnů vašich, plémě zpurné, promluvím slovo a splním je, dí Pán Bůh."fEJ Nebudeť již žádného vidění lživého ani proroctví klamného mezi syny Israelovými. c~~r}>||{z{zxyxx4wvv!uttissrrpp+onmmmSl[kkrjjQii,hgg~g fwee0dd cJbbboah``:_:^]]\[[#ZlYY^XXXOWuVqUUUTT(SSRuQQlQPP]OON1MM7M LKKJIILHH!GGG0FmEE^DDCBBjAA=@??>>/==-<;; :T99F877<66s55h44/33 221>0///.]--I,,f++w**f))&(('',&&(%n$$##+""M"!" bY{+0~eekVSyPR&+_ . , E{Q.'J Peršané, Lidijští a Libyjští byli ve vojště tvém tvými válečníky; štítů a přilbic navěšeli v tobě, ti dodali tobě lesku.F-J Starší z Gebalu, nejdovednější jeho lidé dodávali (ti) loďaře na správu všelijakého nářadí tvého; všecky lodi mořské i s plavci svými byly ve službách obchodu tvého.w,gJObyvatelé Sidonu a Aradu byli veslaři tvými; nejmoudřejší lidé tvoji, Tyre, byli kormidelníky tvými.*+MJPestrobarevný kment egyptský utkali ti na plachtu, aby pověšena byla na stěžeň; z modrého a červeného purpuru z ostrovů Eliských byla tvá střecha.*#JDuby z Basanu tesali na tvá vesla, lávky veslařské dělali ti z [indických] kostí slonových, a kajuty ze hmoty ostrovů Vlašských.z)mJZ jedlí Saniru tě vystavěli se všemi paženími do moře; cedr z Libanu vzali, aby udělali tobě stěžeň.](3Jv srdci moře položený!" [Sousedé tvoji,] stavitelé tvoji doplnili krásu tvou.3'_JRci Tyru, jenž sídlí při vchodu (do) moře, obchodníku s národy na ostrovech četných: Toto praví Pán Bůh: Ó Tyre, ty jsi řekl: „Dokonalé krásy já jsem,@&{JTy tedy, synu člověkův, počni nad Tyrem žalozpěv.%% GJHospodin mne oslovil a řekl:u$cJv niveč budeš obráceno, nebude tě. Budou tě hledati, ale nenajdou tě již na věky, praví Pán Bůh.q#[Jstrhnu tě s těmi, kteří sestupují do jámy, k lidu dávných věků, a usadím tě v zemi mrtvých jako odvěké ssutiny, u těch, kteří sestoupili do jámy, aby nebylo bydleno v tobě. Až potom dám slávu v zemi živých:8"iJNeboť toto praví Pán Bůh: Až tě učiním městem zpuštěným, jako jsou města, v nichž nikdo nebydlí, až přivedu na tebe moře, že přikryjí tě vodní spousty:t!aJNyní se děsí lodi, v den tvého pádu; žasnou ostrovy na moři, protože žádný nevychází z tebe."S Jzanotí nad tebou žalozpěv, a řeknou tobě: „Kterak jsi zahynulo, (ty), jež bydlilo jsi v moři, město slavné, jež bývalos na moři mocné, s obyvateli svými, jichž se všichni strachovali!pYJAno, sestoupí s trůnů svých všecka knížata pomořská, odloží své pláště, roucha svá pestrých barev zahodí, a oblekou se v hrůzu; na zemi seděti budou, zděšeni jsouce nad náhlým tvým pádem, diviti se budou;3JToto praví Pán Bůh Tyru: Zdaliž od hřmotu tvého pádu, od lkáni tvých zbitých, až zbiti budou prostřed tebe, nebudou se ostrovy chvíti?)JObrátím tě v holou skálu, na sušení sítí budeš, aniž budeš kdy vystavěn, neboť já, Hospodin, mluvil jsem (to), praví Pán Bůh.a;J Přítrž učiním množství písní tvých, a zvuku citar tvých nebude již slyšet.0YJ Uloupí tvé poklady, rozchvátí zboží tvé, rozboří zdi tvé, a strhnou nádherné tvé domy; a kamení z tebe, dříví z tebe, a prach z tebe do vody vysypou.xiJ Kopyty koní svých pošlape všecky ulice tvé; lid tvůj mečem zbije, a tvé pyšné sloupy na zemi padnou.GJ Od množství koní jeho přikryje tě jejich prach; od hřmotu jezdců a kol i vozů pohnou se zdi tvé, až bude vcházeti do tvých bran, jako bývá při vjezdu do města probořeného.dAJ Přístřeší a berany zřídí proti zdem tvým, a věže tvé zboří nástroji svými.JDcery tvé, jež jsou na pevnině, mečem pobije; a obklíčí tě ohradami, nanese násep [vůkol,] a pozdvihne proti tobě štít.;oJNeboť toto praví Pán Bůh: Aj, já přivedu na Tyr Nabuchodonosora, babylonského krále, od severu, krále králů, s koňmi i s vozy, s jezdci, s vojskem, s lidem četným.hIJTaké dcery jeho, jež jsou na pevnině, mečem zbity budou, i zvědí, že já jsem Hospodin.JBude (místem) na sušení sítí prostřed moře, neboť já jsem to mluvil, praví Pán Bůh; a bude na kořist národům.oWJRozmetají hradby Tyru, zboří jeho věže; vymetu prach jeho z něho, obrátím jej v holou skálu.  Jza to praví Pán Bůh toto: Aj, já (přijdu) na tebe, Tyre, přiženu na tě národy mnohé, jako se žene rozbouřené moře.#JSynu člověkův! Za to, že řekl Tyrus o Jerusalemu: „Haha, polámány jsou dveře národů, obrátí se ke mně, budu plný, zpustly":P JJedenáctého roku, prvního dne měsíce oslovil mne Hospodin a řekl:{Jvykonám na nich pomsty veliké, ve hněvu je trestaje, i zakusí, že já jsem Hospodin, až uvedu svou pomstu na ně.Jza to praví Pán Bůh toto: Aj, já vztáhnu ruku svou na Filišťany, i zabiji ty, kteří zabíjeli, a zničím ostatky přímoří;' GJToto praví Pán Bůh: Za to, že vykonali Filišťané pomstu, že s veškerou vášnivostí se mstili zabíjejíce a projevujíce odvěká nepřátelství:< qJVykonám svou pomstu na zemi Edomské skrze ruku lidu mého israelského, naloží s Edomskem podle hněvu mého, podle mého rozhorlení, i zakusí mou pomstu, praví Pán Bůh. 9J za to dí Pán Bůh toto: Vztáhnu ruku svou na zemi Edomskou, zbavím ji lidí i dobytka, a učiním ji pustou; od Temanu až k Dedanu mečem padnou. 7J Toto praví Pán Bůh: Za to, že Edomsko se pomstilo, aby si mstu vylilo na Judovcích, že těžce se provinilo tím, že mstivě s nimi naložilo,F J Nad Moabem vykonám soudy, i zvědí, že já jsem Hospodin.~uJ Výchoďanům ve vlastnictví je přidám k (území) Amoňanů, aby nezbylo již památky na Amoňany mezi národy.ucJ „Hle, jako kterýkoliv národ jiný jest Judův dům", za to – aj – já učiním, že holé budou stráně Moabovy, bez měst, bez měst, pravím, až do posledního, bez skvostů země jako jsou Betjesimot, Beelmeon a Karjataim.J JToto praví Pán Bůh: Za to, že řekli Moabané [a Seiřané]:-SJza to – aj – já vztáhnu ruku svou na tebe, vydám tě v plen národům, vybiji tě z lidí, vyhubím ze zemí, zničím tě, i zvíš, že já jsem Hospodin.#JAno, toto praví Pán Bůh: Za to, že jsi tleskal rukou, dupal nohou, že jsi (škodolibě) z celé duše se radoval nad zemí Israelovou:{oJA dám Rabbat za pastvinu velbloudům, a (území) Amoňanů za útulek dobytku; i zvíte, že já jsem Hospodin.-SJza to dám tě Výchoďanům v majetek, i postaví ohrady své v tobě, a rozbijí stany své v tobě; oni jísti budou obilí tvé, a oni budou píti mléko tvé.veJRci Amoňanům: Slyšte slovo Pána, Boha! Toto praví Pán Bůh: Za to, že jsi řekl „Haha, haha" nad svatyní mou, že byla znesvěcena, a nad zemí Israelovou, že byla zpuštěna, a nad domem Judovým, že vedeni byli do zajetí:LJSynu člověkův, upři tvář svou na Amoňany a prorokuj o nich!% GJHospodin mne oslovil a řekl:0~YJv ten den, pravím, otevrou se ústa tvá s tím uprchlíkem, budeš mluviti a ne již mlčeti; budeš jim významným předobrazem, i zvíte, že já jsem Hospodin!"L}Jv ten den, kdy přijde uprchlík k tobě, aby to zvěstoval tobě:4|aJA ty, synu člověkův, aj, v ten den, kdy jim vezmu sílu jejich, radost z důstojnosti jejich, rozkoš očí jejich, to, na čem lpí jejich duše, syny a dcery jejich:{J„Ezechiel bude vám významným předobrazem: vše, co učinil, budete činiti, když to přijde, i zvíte, že já jsem Pán Bůh.3z_JTurbany na hlavách a obuv na nohou míti budete; nebudete kvíliti ani plakati, ale chřadnouti budete pro své nepravosti a každý úpěti bude druh proti druhu. – pyYJI budete činiti, co jsem učinil já: úst oděvem nezastřete, chleba truchlících jísti nebudete.jxMJMluv domu Israelovu: Toto praví Pán Bůh: Aj, já znesvětím svatyni svou, pýchu království vašeho, rozkoš očí vašich, starost duší vašich; synové vaši a dcery, jež jste (tam) zanechali, mečem padnou." – 8wkJI řekl jsem jim: Hospodin oslovil mne a řekl:av;JI řekl mně lid: „Proč nám neoznamuješ, co znamenají tyto věci, jež činíš?"uucJMluvil jsem tedy k lidu ráno, a večer mi umřela žena. Za jitra pak učinil jsem, jak mi byl přikázal.Bt}JPovzdychej si mlčky, tryzny nad mrtvými nebudeš strojiti, turbanem svým obvaž si hlavu, obuv tvá budiž na nohách tvých, nezastírej oděvem úst a chleba truchlících nejez!"sJ„Synu člověkův, aj, já odejmu ti rozkoš tvých očí (náhlou) ranou; nesmíš však kvíliti, ani plakati, nesmí ti slzy téci!&rGJHospodin mne oslovil a řekl:6qeJJá Hospodin jsem mluvil: přijde to, učiním tak, neupustím, neodpustím, neukojím se; podle mravů tvých a podle smýšlení tvého souditi tě budu, praví Hospodin.5pcJ Nečistota tvoje ohavná jest; neboť ač jsem chtěl tě očistiti, nejsi očištěno od neřádů svých; a očištěno nebudeš prve, než ukojím hněv svůj na tobě.ao;J Mnoho úsilí bylo vynaloženo, avšak nesešlo s něho množství jeho rzi ani ohněm.n-J Postav jej pak prázdný na uhlí, ať se rozpálí a roztaví měď jeho, ať se v něm rozpustí špína jeho, a nechať se stráví jeho rez!ymkJ Nahrň dříví, jež ohněm zapálím; ať se svaří maso, ať vyvře všecka polévka, a kosti ať zprahnou!al;J Proto Pán Bůh praví toto: Běda městu krve, pro něž já velikou hranici učiním!kyJAbych uvedl hněv svůj na ně, abych vykonal pomstu, dal jsem krev jeho vylít na holou skálu, aby nebyla přikryta.jJNeboť krev jeho jest (ještě) uprostřed něho; na holé skále vylilo ji; nevylilo ji na zemi, aby mohla přikryta býti prachem.%iCJProtož toto praví Pán Bůh: Běda městu krve, kotlu, na němž rez lpí, s něhož rez nesešla! Kus po kusu jej vyházej, nebudiž nad ním losováno!hJnejtučnější dobytče vezmi. Slož také hranici dříví pod ním; ať vře a vaří se to v něm, ať rozvaří se i kosti v něm.sg_JSlož kusy masa jeho do něho, všecky částky dobré, kýtu i plece, (kusy) vybrané s hojnými kostmi;f#JA rci zpurnému plemeni přísloví, podobenství, mluv k nim: Toto praví Pán Bůh: Postav kotel, postav, pravím, a nalej do něho vody.zemJSynu člověkův, napiš sobě jméno tohoto dnešního dne, kterého obořil se král babylonský na Jerusalem.md UJRoku devátého, měsíce devátého, desátého dne (toho) měsíce, Hospodin mne oslovil, a řekl:sc_J1Necudnost vaše bude položena na vás, hříchy model svých ponesete, i zvíte, že já jsem Pán Bůh.hbIJ0A vyhladím necudnost ze země, aby se učily všecky ženy nečiniti podle necudnosti jejich.aJ/a nechť jsou ukamenovány kamením lidu a rozsekány meči jejich; syny a dcery jejich zabijí a domy jejich ohněm spálí.`J.Neboť toto praví Pán Bůh: Přiveden budiž na ně zástup (lidu), a vydány buďtež na pospas shluku a drancování;2_]J-Jsou však muži spravedliví, (a) ti souditi je budou podle práva cizoložnic a podle práva prolévajících krev; neboť cizoložnice jsou a krev lpí jim na rukou.n^UJ,a vcházejí k ní jako k nevěstce". Tak (totiž) vcházeli k Oolle a k Oolibě, necudným ženám.k]OJ+I řekl jsem o ní, když byla zvadlá cizoložstvími: „Nyní smilní také tato dál a dále,E\J*Hlas výskajícího množství bylo u ní slyšet, mužů, kteří ze spodiny lidí byli přivedeni, nebo přicházeli z pouště; těm kladly náramky na ruce a krásné věnce na hlavy.{[oJ)sedla sis na překrásnou podušku, stůl prostřený byl před tebou, kadidlo mé a mast mou položilas na něj.EZJ(Posílaly k mužům z daleka přicházejícím; když k nim byly poslaly posla, hle, oni přišli. Těm ses umývala, pomazávalas líčidlem oči své, a ozdobovala ses okrasou ženskou;YJ'kdy obětovaly syny své modlám svým, vcházely do svatyně mé, v týž den, aby ji poskvrnily; také tyto věci činily v mém domě!iXKJ&Ano i toto mně učinily: Znečišťovaly svatyni mou, a soboty mé poskvrňovaly: v týž den,!W;J%Že cizoložily, že jim krev lpí na rukou, že s modlami svými smilnily, že dokonce i syny své, jež mi porodily, obětovaly jim, aby je pohltily!xViJ$A Hospodin mi řekl: Synu člověkův, zda chceš soudit Oollu a Oolibu a hlásati jim nešlechetnosti jejich?U5J#Proto praví Pán Bůh toto: Protože jsi na mne zapomněla, žes mne zavrhla za záda, ty také pykati budeš za necudnost svou a za smilstva svá.TJ"Budeš jej píti a vypiješ až do dna, střepiny z něho polkneš a prsy své dráti budeš; neboť já mluvil jsem, praví Pán Bůh.qS[J!Opojením a bolestí naplněna budeš; kalichem truchlosti a smutku, kalichem sestry své .– Samaře.RJ Toto praví Pán Bůh: Kalich své sestry píti budeš, hluboký a široký; bude na posměch a na potupu, že se do něho tolik vejde.OQJCestou své sestry jsi chodila, proto dám její kalich do tvé ruky.rP]JTo ti učiní proto, že jsi smilně běhala za národy, že jsi mezi nimi se poskvrnila modlami jejich.!J nabízela beze studu synům Assyřanů, knížatům a úředníkům, k ní přicházejícím, oděným rouchem pestrých barev, jezdcům, kteří na koních seděli, všem jinochům vynikající krásy.={J Ačkoli to viděla sestra její Ooliba, více než ona chlípností zahořela, své smilství nad smilství své sestry<J Oni odkryli hanbu její, syny a dcery její pobrali, ji samu zabili mečem, ženy (její) staly se pověstné, a soudy vykonali na ní.v;eJ Proto vydal jsem ji v ruce záletníků jejích, v ruce synů Assyřanů, po jejichžto lásce se bláznila.7:gJNad to ani smilství svých, která měla v Egyptě, nezanechala; i ti totiž spali s ní v mládí jejím, ti omačkali panenská její ňadra, vylili smilství své na ni.93JVěnovala se smilněním svým jim, všem vybraným synům Assyřanů, a u všech, do nichž se šíleně zamilovala, modlami jejich se poskvrnila.|8qJoděných modrým purpurem, knížat a úředníků, půvabných jinochů, vesměs jezdců, sedících na koních. 7 JSmilnila však Oolla vedle mne, vášnivě se zamilovala do svých záletníků, do Assyřanů, kteří se přibližovali k ní,>6uJJména pak jejich: Oolla, větší, a Ooliba, sestra její menší; pojal jsem je, a zrodily syny a dcery. (Později) sluly: Samař, (to) byla Oolla, a Jerusalem, (to) byla Ooliba.5wJty smilnily v Egyptě, ve své mladosti smilnily; tam byly ohmatány prsy jejich, omačkána panenská jejich ňadra.A4}JSynu člověkův, dvě ženy, dcery jedné mateře byly,%3 GJHospodin mne oslovil a řekl:2 JI vyliji na ně hněv svůj, ohněm hněvu svého strávím je, mravy jejich dám jim zpět na hlavu jejich, praví Pán Bůh.1+JI hledal jsem z nich muže, který by se učinil plotem, který by se po stavil proti mně za tuto zemi, abych ji. nezkazil, ale nenalezl jsem.{0oJObecný lid dopouští se útlaků, bere násilně, nuzného a chudého sužuje, a cizince utiskuje proti právu.2/]JProroci její obmítají je bez příměsku tím, že mají klamné vidění, že jim prorokují lež říkajíce: „Toto praví Pán Bůh", kdežto Hospodin nemluvil..JVelmoži její uprostřed ní jsou jako draví vlci, (hotovi k tomu), by prolévali krev, hubili životy a lakotně honili se po zisku.b-=JKněží její pohrdají mým zákonem, poskvrňují svatyni mou, mezi svatým a všedním nečiní rozdílu, poskvrněného od čistého nerozlišují, od mých sobot odvracují oči, i jsem znesvěcován mezi nimi.$,AJProroci se v ní spikli, jako lev řvoucí a uchvacující kořist, sžírající duše, zboží a skvosty berou, vdovy její rozmnožují uprostřed ní.a+;JSynu člověkův, rci jí: Ty jsi země nečistá, a neskropená deštěm v den hněvu.&*GJHospodin mne oslovil a řekl: ) JJako se taví stříbro v peci, tak bude vám uprostřed něho, i zvíte, že já jsem Hospodin, až vyliji hněv svůj na vás.g(GJShromáždím vás, zapálím vás ohněm hněvu svého, a roztaveni budete uprostřed něho.i'KJjako bývá nahromaděno stříbro a měď a cín a železo i olovo uprostřed peci, aby zapálen byl nato oheň (můj), a roztavil to: tak shromáždím vás ve hněvu svém a roztrpčení svém, počkám a roztavím vás.&JPročež toto praví Pán Bůh: Proto, že všichni zvrhli jste se v trůsku, proto, aj, já. nahromadím vás uprostřed Jerusalema,%%CJSynu člověkův, dům Israelův zvrhl se mně v trůsku; všichni tito jsou měď a cín a železo a olovo uprostřed peci; trůska stříbra jest z nich.&$GJHospodin mne oslovil a řekl:z#mJAvšak (poté) přijmu tě za své vlastnictví před obličejem národů, i zvíš, že já jsem Hospodin . . .c"?JRozptýlím tě mezi národy, rozvěji tě do zemí, a vyhladím tvou nečistotu v tobě. !JZdali vytrvá srdnatost tvá, aneb zda obstojí tvé ruce ve dnech, jež já učiním tobě? Já, Hospodin, mluvím a činím (to).s _J Hle, spráskl jsem ruce nad tvou lakotou, kterou pácháš, a nad krví, jež vylita jest prostřed tebe.%CJ Dary v tobě berou ku prolití krve, lichvářský přídavek bereš; ze ziskuchtivosti bližního znásilňuješ, a na mne zapomínáš, praví Pán Bůh.&EJ Každý se ženou bližního páchá ohavnost, tchán svou snachu poskvrňuje nešlechetně, bratr sestře své, dceři otce svého násilí činí v tobě.Z-J Otcův klín v tobě odkrývají, ženu krvotokem nečistou pokládají v tobě.%CJ Lidé, kteří utrhají, aby mohli prolévati krev, jsou v tobě, na výšinách jídají v tobě (při obětech), nešlechetnost páchají prostřed tebe.?yJSvatyní mou jsi pohrdlo a soboty mé jsi znesvětilo.veJOtci a matce děje se křivda v tobě, cizince utiskují uprostřed tebe, sirotka a vdovu zarmucují u tebe.[/JViz, knížata Israelova, každý podle pěstního práva v tobě prolévá krev!wJkteré blízko i které daleko jsou od tebe, radovati se budou nad tebou, (město) nekalé pověsti, veliké zkázou!wJKrví svou, od tebe prolitou, provinilo ses; modlami svými, jichž jsi nadělalo, poskvrnilo jsi sebe; učinilos, že se přiblížily dni tvé, přivedlo jsi lhůtu let svých; proto dávám tě na potupu národům, a na posměch všem zemím;U#JUkaž mu tedy všecky ohavnosti jeho a rci: Toto praví Pán Bůh: Město, jež prolévá krev ve svých zdech, aby přišel jeho čas; město, jež dělalo si modly na svou škodu, aby se poskvrňovalo!Z-JA ty, synu člověkův, chceš soud vyřknout, soud vyřknouti nad městem krve?% GJHospodin mne oslovil a řekl:J Ohni budeš za potravu, krev tvá bude uprostřed země, v zapomenutí dán budeš, neboť já, Hospodin, mluvil jsem to.)Ja vyliji na tebe hněv svůj; oheň svého rozhořčení rozdmýchám na tebe, a vydám tě do rukou lidí surových, kujících (jen) zkázu.mSJvrať se do své pochvy, na místě, kde jsi byl stvořen, v zemi narození tvého budu tebe soudit2]JJežto klamy ti vydávali za vidění a lži za proroctví – abys dán byl na hrdla bezbožných synů smrti, jichžto den, ustanovený na konec nepravosti, přišel:CJTy pak, synu člověkův, prorokuj a rci: Toto praví Pán Bůh k Amoňanům a k tupení jejich: Rci: Meči, meči, vyšlý z pochvy, k zabíjení uhlazený, abys zabíjel a stkvěl se!'JTrest (za nepravost), trest, trest učiním z ní; co jest, nebude, dokud nepřijde ten, jemuž přísluší vládnouti, a tomu ji odevzdám.  Jtoto praví Pán Bůh: Sejmi královskou čepici, slož korunu; jeť ona to, jež nízkého pozdvihuje, a vysokého ponižuje.w gJTy pak znesvěcený, bezbožný vévodo israelský, jehož den, ustanovený na konec nepravosti, přichází,  JProto Pán Bůh praví toto: Proto, že jste upozornili na svou nepravost (tím), že jste ukázali věrolomnosti své, že se objevily hříchy vaše ve všem vašem smýšlení: proto – pravím – že jste na to upozornili, budete jati pevnou rukou. +JBude se jim zdáti, že dostal klamnou radu od bohů, že napodobuje klid sobotní; on však bude míti na paměti nepravost, aby chycena byla.{ oJDo pravice dostane se mu heslo „proti Jerusalemu", aby postavil válečné berany, aby otevřel ústa k zabíjení, aby zdvihl hlas k válečnému ryku, aby postavil berany válečné proti branám, aby nanesl násep, aby vystavěl ohrady. 9JNeboť zastaví se král babylonský na rozcestí, na počátku obou cest, bude hledati věštby, míchati šípy, ptáti se model, hádati ze střev.JCestu (jednu) uděláš, aby mohl (po ní) meč k Rabbatu Amoňanů, a (druhou) do Judska nad Jerusalem, dobře ohrazený.}JA ty, synu člověkův, učiň si dvě cesty, (po. nichž) by přišel meč krále babylonského; ze země jedné ať vyjdou obě dvě; a z ruky ať může se dohadovati, na počátku cesty ať může se dohadovati, do (kterého) města (táhnout).&GJHospodin mne oslovil a řekl:b=JA také já budu tlouci rukou v ruku, a ukojím hněv svůj! Já, Hospodin, mluvil jsem.GJŘež, jdi vpravo nebo vlevo, kamkoli ostří tvé chuť má.;oJčiní, že srdcem chabnou, že množství jest mrtvých. U každé brány jejich umístil jsem hrozivý meč, ostrý, uhlazený, aby se blýštil, kmitající se, aby zabíjel.;oJTy tedy, synu člověkův, prorokuj, a tluc rukou v ruku; a dvojnásob se, a to třikrát, meč smrtonosný; toť jest meč velikého zabíjení, jenž je uvádí do ztrnulosti,b=J Jeť osvědčený a osvědčí se, až podvrátí žezlo, že zanikne, praví Pán Bůh.CJ Křič a kvil, synu člověkův, ten že jest učiněn na můj národ, ten že jest na všecky [uprchlé] vůdce Israelovy; meči odevzdáni jsou s mým lidem. Protož bij se do kyčle!{~oJ Dal jsem jej uhladit, aby jej ruka mohla chopit, naostřen je ten meč, uhlazen jest on pro ruku zabíjejícího.}J Aby žertvy bil, jest naostřen, aby se blyštil, jest uhlazen. Ty jsi ten, jenž bereš žezlo synu mému, podtínáš každý strom.n|UJ Synu člověkův, prorokuj, a rci: Toto praví Pán Bůh: Mluv: Meč, meč naostřen a uhlazen jest!&{GJHospodin mne oslovil a řekl:z+JAž pak ti řeknou: „Proč ty vzdycháš?" řekneš: „Proto, že přichází zpráva, při které chřadne každé srdce, sklesne každá ruka. zemdlí každý duch, a každé koleno rozplývat se bude takořka vodou. Ejhle, přichází a splní se, praví Pán Bůh.by=JA ty, synu člověkův, vzdychej, se zdrceným nitrem, s hořkostí vzdychej před nimi!xJaby zvěděl každý, kdo tělo má, že jsem já, Hospodin, vytáhl meč svůj z pochvy jeho, a že nemůže odvolán býti.w!JProto, že chci zabíti v tobě spravedlivého i bezbožného, proto vyjde meč můj z pochvy své na každé tělo, od jihu až na sever,"v=JRci zemi Israelově: Toto praví Pán Bůh: Aj, já (přijdu) na tebe, vytrhnu meč svůj z pochvy jeho, a zabiji v tobě spravedlivého i bezbožného.vueJSynu člověkův! Upři tvář svou k Jerusalemu, chrli (slova) k svatyni, a prorokuj proti zemi Israelově!%t GJHospodin mne oslovil a řekl:;soJ0Vše, co tělo má, uzří, že já, Hospodin, jsem zapálil jej; nebude uhašen! Tu jsem řekl: Ach, Pane Bože, oni praví o mně: „Zda nemluví tento v (samých) obrazech?"sr_J/Rci k lesu na jihu: Slyš slovo Hospodinovo! Toto praví Pán Bůh: Aj, já zapálím v tobě oheň, a spálím v tobě každý strom zelený i suchý. Nezhasne plamen požáru; spálena bude jím všecka plocha od jihu až na sever.sq_J.Synu člověkův! Upři tvář svou k jihu, chrli (slova) k poledni, a prorokuj proti lesu země jižní!&pGJ-Hospodin mne oslovil a řekl:LoJ,Poznáte, že já jsem Hospodin, až vám dobře učiním pro své jméno, a nikoliv podle zlých vašich cest, ani podle nejhorších nešlechetností vašich, dome Israelův, praví Pán Bůh.=nsJ+Tam se rozpomenete na své cesty, na všecky nešlechetnosti své, jimiž jste se poskvrňovali, i budete si oškliviti sami sebe pro všecky zločiny své, které jste spáchali.m7J*Poznáte, že já jsem Hospodin, až vás uvedu do země Israelovy, do té země, kterou jsem pozdvižením ruky (k přísaze) slíbil vašim otcům.FlJ)Jako líbeznou vůni vás přijmu, až vás vyvedu z národů, a shromáždím vás ze zemí, po kterých jste byli rozptýleni, i ukáže se na vás, že svatý jsem před očima pohanů.k7J(na mé svaté hoře, na vysoké hoře Israelově, praví Pán Bůh, tam bude mi sloužiti všecek dům Israelův; všickni, pravím, v zemi té, v níž se mi líbiti budou, a tam budu milostivě přijímati vaše prviny a vybrané desátky se všemi posvátnými vašimi dary._j7J'A ty, dome Israelův, toto praví Pán Bůh: Jdi si každý za svými modlami a služ jim! I kdybyste v tom nechtěli poslouchati, i kdybyste jméno mé svaté dále chtěli poskvrňovati obětmi a modlami svými;i)J&A vyberu z vás odpadlíky a bezbožníky; ze země pobytu jejich vyvedu je, ale do země Israelovy nevejdou; i zvíte, že já jsem Hospodin.DhJ%A poddám vás žezlu svému a uvedu vás do pout smlouvy.g{J$Tak jako jsem se pořádal s otci vašimi na poušti země Egyptské, tak budu se pořádati s vámi, praví Pán Bůh._f7J#Přivedu vás na poušť národů a budu se tam s vámi pořádati tváří v tvář.>euJ"Vyvedu vás z národů a shromáždím vás ze zemí, po kterých jste (byli) rozptýleni; rukou silnou, ramenem vztaženým a vylitým hněvem ukáži, že jsem králem nad vámi. dJ!Jako že živ jsem já, praví Pán Bůh! Rukou silnou, ramenem vztaženým a vylitým hněvem ukáži, že jsem králem nad vámi.cJ Aniž smí se státi, co si v duchu myslíte, říkajíce: „Budeme jako národové, jako pokolení země, ctíce dříví a kamení".ab;Jobětujíce dary své, když vodíte syny své skrz oheň, poskvrňujete se k vůli všem modlám svým do dneška; a já mám odpovídati vám, dome Israelův? Jako že živ jsem, praví Pán Bůh, neodpovím vám!aJProto rci domu Israelovu: Toto praví Pán Bůh: Skutečně, na cestě otců svých se poskvrňujete a za svody jejich smilně běháte;g`GJI řekl jsem jim: „Co je ta výšina, kam vy chodíváte? A sluje „Výšina" do dneška?",_QJkdyž jsem je byl uvedl do země, nad kterou zdvihl jsem ruku svou (k přísaze), že jim ji dám, jak viděli kdejaký pahorek vysoký, kdejaký strom listnatý, přinášeli tu oběti své, podávali tu dary své, budící odpor, kladli tu líbezná vonidla svá a vylévali své úlitby.#^?JProto mluv, synu člověkův, k domu Israelovu takto: Toto praví Pán Bůh: Přesto rouhali se mně zase otcové vaši tím, že potupně mnou pohrdali:]%Ja poskvrnil jsem je dary jejich, když obětovali všecko, co otvírá mateřské lůno, za své viny; aby zvěděli, že já jsem Hospodin.c\?JProtož i já dal jsem jim příkazy nedobré, a ustanovení, skrze která nebudou živi;[Jprotože ustanovení mých nečinili, příkazy mé zavrhli, i soboty mé poskvrnili, že na modly otců svých upřeny měli oči své.ZyJOpět zdvihl jsem ruku svou (k přísaze) proti nim na poušti, že je rozptýlím mezi národy a rozvěji po zemích,#Y?JAle odvrátil jsem svou ruku, a jednal jsem se zřetelem na své jméno, aby nebylo zlehčeno před národy, z nichž vyvedl jsem je před očima jejich./XWJAle popouzeli mne (i) synové: v příkazech mých nechodili, a řádů mých pečlivě nezachovávali, skrze které živ bude člověk zachovávající je; a soboty mé poskvrnili; i pohrozil jsem jim, že vyleji rozhořčení své na ně, že ukojím hněv svůj dokonale na nich na poušti.}WsJa soboty mé svěťte, aby byly znamením mezi mnou a vámi, a abyste věděli, že já jsem Hospodin, Bůh váš."lVQJJáť jsem Hospodin, Bůh váš; v mých příkazech choďte, mých řádů šetřte a čiňte je;U)JŘekl jsem pak synům jejich na poušti: „V příkazech otců svých nechoďte, řádů jejich nešetřte, modlami jejich se neposkvrňujte. H~~@}}K|| {jzzyyNxwwwuuutss{rrOqqkqBp'ooTnnXmmhllrl kj~iivhggffifeGdccbaa!`@_^^r]]'\[[xZZYXXJWVUUxTTTQSSYuJ!Ale ruka Hospodinova spočinula na mně uvečer prve než přišel ten uprchlík, a otevřela mi ústa prve než on ke mně ráno přišel; otevřena maje ústa nemlčel jsem již.1X[J!Dvanáctého roku našeho zajetí, desátého měsíce, pátého dne toho měsíce, přišel ke mně jeden uprchlík z Jerusalema a řekl: „Zpustošeno jest město."}WsJ!A (přece) říkáte: „Nejedná správně Pán!" Každého z vás podle mravů jeho souditi budu, dome Israelův!xViJ!A odvrátí-li se bezbožný od své bezbožnosti, a bude-li činiti právo a spravedlnost: živ bude pro ně.rU]J!Neboť odvrátí-li se spravedlivý od své spravedlivosti, a bude-li činiti nepravosti, umře pro ně.jTMJ!Avšak synové lidu tvého říkají: „Nejedná správně Pán!" Ale oni nejednají správně!wSgJ!Žádný hřích, kterým byl zhřešil, nebude mu přičten; činil právo a spravedlnost, jistě bude živ!CRJ!navrátí-li ten bezbožník to, co byl zabavil, vrátí-li, co byl uloupil, a bude-li choditi v příkazech života, aniž bude činiti co nespravedlivého: jistě bude živ a neumře.QJ!Řeknu-li pak bezbožnému: „Smrtí umřeš!" on však odvrátí se od svého hříchu, bude činiti podle práva a spravedlnosti,iPKJ! I když řeknu spravedlivému, že jistě bude živ, a on spoléhaje se na svou spravedlnost dopustí se zlého činu, na všecky spravedlivé skutky jeho bude zapomenuto, a pro zlý čin, jehož se dopustil, pro ten umře.DOJ! Ty tedy, synu člověkův, rci synům lidu svého: Spravedlnost spravedlivého nevysvobodí ho, v kterýkoliv den zhřeší; a bezbožnost bezbožného nebude škoditi jemu, v kterýkoliv den obrátí se od své bezbožnosti; a spravedlivý nebude moci živ býti pro svou spravedlnost, v kterýkoli den zhřeší.qN[J! Rci jim: Jakože živ jsem já, praví Pán Bůh, nechci smrti bezbožného, ale aby se obrátil bezbožný od své cesty a živ byl. Obraťte se, obraťte se od svých velmi zlých cest; proč byste měli umříti, dome Israelův?2M]J! Ty tedy, synu člověkův, rci domu israelovu: Mluvíte takto: „Nepravosti a hříchy naše lpí na nás a v nich my chřadneme; kterak tedy budeme moci živi býti?"8LiJ! Budeš-li však ty varovati bezbožného, aby se obrátil od svých cest, ale on se neobrátí od své cesty, on pro nepravost svou umře, ty však jsi zachránil svou duši.^K5J!Řeknu-li já bezbožnému: „Bezbožníče, smrtí umřeš," a nedomluvíš-li jemu, aby se vystříhal bezbožný své cesty: on, bezbožný, pro svou nepravost umře, ale krev jeho z ruky tvé vymáhati budu.J#J!A ty, synu člověkův, za hlásného dal jsem tebe domu Israelovu, proto uslyšíš-li z úst mých slovo, oznámíš jim je mým jménem.kIOJ!Uzří-li však hlásný meč přecházeti, a nezatroubí-li na roh, a lid není varován, přijde-li meč a vezme-li z nich někoho: ten bude sice pro svou nepravost postižen, ale krev jeho z ruky hlásného vymáhati budu.|HqJ!Slyšel zvuk rohu, a neopatřil se; krev jeho bude na něm. Kdyby se byl opatřil, byl by zachránil svůj život.uGcJ!kdokoli uslyše zvuk rohu nedá se varovati a přijde-li meč a vezme jej: krev jeho budiž na jeho hlavě.YF+J!a ten uzří-li přicházeti meč na zemi, a zatroubí-li na roh, a varuje lid:>EuJ!Synu člověkův, mluv k synům lidu svého a rci jim: Uvedu-li na (některou) zemi meč, a vezme-li lid země (té) jednoho muže z území svého, a ustanoví-li si ho hlásným,%D GJ!Hospodin mne oslovil a řekl:,CQJ Neboť vzbudím před sebou strach v zemi živých, i bude položen mezi neobřezané, zabité mečem, farao i všecko množství jeho, – praví Pán Bůh. – B-J Uvidí je farao a potěší se nade vším svým množstvím, jež jest mečem zbito – farao a všecko vojsko jeho, – praví Pán Bůh. – \A1J Tam jsou všecka knížata severu a všichni Sidoňané, svržení k zabitým, ustrašení, ve své síle zahanbení; leží (tu) neobřezaní se zabitými mečem, nesou hanbu svou mezi kleslými do podsvětí.2@]J Tam jest Edomsko se svými králi, se všemi knížaty svými, přiřazenými i s vojskem k zabitým mečem; jest jim spáti s neobřezanými, s padlými do podsvětí.c??J Tak budeš i ty (Egypte) mezi neobřezanými zdrcený ležet, spáti se zabitými mečem.>{J A nespí tam s junáky, třebaže padlými, třebaže neobřezanými, kleslými do pekel se svou zbraní, kterým položili meče pod jejich hlavu; neboť lpí jim nepravosti na jejich kostech, ježto byli kdys postrachem junáků v zemi živých.5=cJ Tu jest Mosoch a Tubal i všecek jeho lid; kolem něho hroby (lidu) jeho; všichni neobřezaní, zabití, mečem padlí, za to, že byli (kdys) postrachem v zemi živých.<+J Uprostřed zabitých dali mu lůžko, mezi všemi národy jeho; kolem něho hroby (lidu) jeho; všichni neobřezaní, mečem zabití. Za to, že byli kdys postrachem v zemi živých: nesou (teď) hanbu svou mezi kleslými do podsvětí; uprostřed zabitých (tam) leží.r;]J Tam jest Elam i všecek jeho lid kolem hrobu jeho; všichni zabití, mečem padlí, neobřezaní, kleslí do nejhlubších pekel. Za to, že byli kdys postrachem v zemi živých, nesou (teď) hanbu svou mezi kleslými do podsvětí.5:cJ hroby jsou jim vykázány v nejzazším koutě pekel, lid jeho seskupil se kolem hrobu jeho, všickni zabití, mečem padlí, kteří byli kdys postrachem v zemi živých.k9OJ Tu jest Assur i všecek jeho lid; kolem něho hroby (lidu) jeho, všichni zabití, mečem padlí;8J Oslovují ho největší junáci z prostředka pekel, kteří s pomocníky jeho (tam) klesli a leží, neobřezaní, zabití mečem.i7KJ Mezi zbité mečem ať padnou! Meč jest (již) podán! Vlekou (již) jej, i všecky lidi jeho!E6J Nad koho je ti lépe? Klesni, a lehni si mezi neobřezance!15[J Synu člověkův, zpívej pohřební píseň nad množstvím Egypta; a sraz je samo i příslušníky mocných národů do nejhlubších pekel k padlým do podsvětí!U4#J Dvanáctého roku, patnáctého dne měsíce, Hospodin oslovil mne a řekl:3-J To jest žalozpěv, ten budou zpívat; dcery národů budou jej zpívat; nad Egyptem a nad bohatstvím jeho budou jej zpívat, praví Pán Bůh.(2IJ až učiním ze země Egyptské poušť, až bude země zbavena všeho, čeho jest plná, až zbiji všecky obyvatele její; i zvědí, že já jsem Hospodin.m1SJ Tehdy učiním, že usadí se vody jejich, a řeky jejich jako olej povedu – praví Pán Bůh –0J Pohubím také všecek dobytek jeho, jenž býval u hojných vod; nezakalí jich už noha lidská, aniž je kaliti bude kopyto dobytčí.'/GJ Meči siláků prorazím množství tvého lidu; budou to vesměs nepřemožitelní národové; zpustoší nádheru Egypta, rozptýleno bude množství jeho.Q.J Neboť toto praví Pán Bůh: Meč krále babylonského přijde na tě.U-#J Naplním hrůzou z tebe národy mnohé, králové jejich úžasem hrozným nad tebou ztrnou, až počne létati meč můj před tváří jejich; ztrnou náhle, každý o svůj život, v den tvého pádu.n,UJ Rozruším srdce národů mnohých, až uvedu trosky z tebe mezi národy, do zemí, jichž neznáš.5+cJ Všem světlům nebeským přikáži nad tebou truchlit, a zahalím v temno tvoji zemi, praví Pán Bůh – [až padnou ranění tvoji prostřed země, praví Pán Bůh.] * J Zakryji nebesa, když zhasneš, učiním, že zčernají hvězdy jejich; slunce mrakem zakryji, a měsíc nedá světla svého.T)!J Svlažím zemi smrdutou krví tvou až na hory, a údolí plna budou tebe.N(J Maso tvé roznesu po horách, a naplním tvé pahorky hnisem z tebe.'J Pohodím tě na zemi, na širé pole povrhu tě; dám na tě sedati všemu nebeskému ptactvu, a nasytím tebou zvířata vší země.}&sJ Proto praví Pán Bůh toto: Rozestru na tě síť svou směsicí národů mnohých, a vytáhnu tě v nevodu svém.g%GJ Synu člověkův, počni žalozpěv nad faraonem, egyptským králem, a rci mu: Lvu mezi národy podobal ses, a draku, jenž jest v moři; zmítals rohem ve svých řekách, zakalovals nohama vody, a vlnils proudy jejich.n$ WJ Dvanáctého roku, dvanáctého měsíce, prvního dne (toho) měsíce, Hospodin oslovil mne a řekl: # JKomu jsi (tedy) podoben, ó slavný a převysoký mezi stromy Edenu? Aj, svržen budeš se stromy Edenu do země nejzazší, mezi neobřezanými ležeti budeš, s těmi, kteří zbiti byli mečem. To jest farao a všecko množství jeho, praví Pán Bůh."}JNeboť i ti s ním musí do pekel k zabitým mečem, a rámě každého může odpočívati ve stínu jeho mezi národy. ! JHřmotem pádu jeho otřásl jsem národy, když jsem jej svrhl do pekel, k těm, kteří padli do jámy; a potěšilo se v kraji nejhlubším všecko stromoví Edenu, nejkrásnější a nejznamenitější na Libanu, všecko, jež svlažováno bylo vodami.k OJToto praví Pán Bůh: Ten den, kdy padl do pekel, způsobil jsem smutek, zahalil jsem jím tůni, zastavil jsem řeky její, zadržel jsem množství vodstva; truchlil nad ním Liban, a všecko stromoví kraje zatřáslo se.MJProto nesmí se pozdvihovati pro svou výši žádný strom u vody, nesmí hnáti vrch svůj mezi hustým a listnatým větvovím do výše, aniž smí pyšně státi ve své výši cokoliv bývá zavlažováno vodami; neboť všichni jsou odevzdáni smrti pro nejzazší kraj, mezi lidi, mezi ty, kteří padají do jámy.~uJ Když byl skácen, sedalo na něj všecko nebeské ptactvo, a na ratolestech jeho byla všecka divoká zvěř kraje.J I podťali jej cizinci, nejkrutější z národů, a pohodili jej; na horách a po všech údolích padaly větve jeho; polámáno leželo větvoví jeho po všech skalách země; všichni národové světa odešli ze stínu jeho a nechali jej ležet.ykJ dal jsem jej do rukou nejsilnějšího z národů, (ten) s ním zatočí; pro bezbožnost jeho zavrhl jsem jej.1J Proto Pán Bůh praví toto: Za to, že vzrostl tak vysoko, že udělal vrch svůj zelený a hustý, že pozdvihlo se srdce jeho pro svou výšku:J Učinilť jsem jej krásným, s četnými a hustými ratolestmi, i závidělo mu všecko stromoví Edenu, které bylo v ráji Božím.CJNebylo vyšších cedrů nad něj v Božím ráji, jedle nedosáhly vrchu jeho, javory se nevyrovnaly ratolestem jeho; žádný strom ráje Božího nebyl podobný jemu ani kráse jeho.iKJByl překrásný svou velikostí, délkou svých ratolestí, byltě kořen jeho u vod mnohých.SJKdyž pak rozprostřel, stín svůj, hnízdilo se na větvích jeho všecko nebeské ptactvo, pod jeho haluzemi rodila všecka lesní zvířata, a ve stínu jeho tábořila směsice četných národů.JProto překonala výše jeho všecky stromy kraje; rozmnožily se větve jeho, a roztáhly se ratolesti jeho pro množství vodstva.7JVodstvo jej učinilo velikým, tůně jej udělala vysokým; potoky její tekly kolem kořenů jeho, odtoky své vypouštěl na všecky stromy kraje.)JAj, Assur byl jako cedr na Libanu, pěkných ratolestí, hustých větví, vysokého zrostu; mezí hustými haluzemi vynikal vysoko jeho vrch.pYJSynu člověkův, rci faraonovi, králi egyptskému, a lidu jeho: Komu se podobáš ve své velikosti?l SJJedenáctého roku, třetího měsíce, prvního (dne toho) měsíce, Hospodin oslovil mne a řekl:nUJAno, rozptýlím Egypťany mezi národy, a rozvěji je po zemích, i zvědí, že já jsem Hospodin.QJPosílím tedy ramena krále babylonského, ale ramena faraonova sklesnou, i zvědí, že já jsem Hospodin, když dám meč svůj králi babylonskému do ruky, aby jím zamával nad Egyptskou zemí.#?JRamena však babylonského krále posílím, dám meč svůj do ruky jeho, polámu ramena faraonova, i budou před tváří jeho lkáti, jako probodený.EJEgypťany rozptýlím mezi národy, a rozvěji je do zemí., QJProto praví Pán Bůh toto: Aj, já se chystám na faraona, egyptského krále, a polámu ramena jeho, (rámě) zdravé i zlámané, a vyrazím z ruky jeho meč.\ 1JSynu člověkův, rámě faraona, krále egyptského, jsem zlámal, a aj, není ošetřeno, aby se mohlo zahojiti, není na ně přiložen obvazek, není obvinuto šátky, aby nabudouc síly mohlo držeti meč.l QJJedenáctého roku, prvního měsíce, sedmého dne (toho) měsíce, oslovil mne Hospodin a řekl:K JA tak učiním soudy v Egyptě, i zvědí, že já jsem Hospodin.' GJV Tafnis zčerná den, až tam polámu egyptská žezla, až v něm za své vezme pyšná jeho moc; mrak jej zakryje, dcery pak jeho do zajetí vedeny budou.^5JJinoši z Heliopole a z Bubastis mečem padnou, ostatek pak do zajetí odveden bude.'JZapálím oheň v Egyptě; jako žena rodící sví jeti se bude bolestí Pelusium, Téby budou rozmetány, a v Memfidě úzkosti den co den.c?JVyliji hněv svůj na Pelusium, oporu Egypta, a povraždím množství (lidu) v Tébách.[/JZpustoším zemi Fatures, zapálím oheň v Tafnis, a vykonám soudy na Tébách./J Toto praví Pán Bůh: Zkazím i sochy, modlám v Memfis konec učiním, vůdce v zemi Egyptské nebude již, a pustím hrůzu na Egyptskou zemi.-J Vysuším koryta řek, vydám zemi do rukou zlosynů, a zpustoším zemi i s tím, čeho jest plná, rukou cizozemců; já Hospodin mluvil jsem.&EJ On i lid jeho s ním, nejkrutější z národů, přivedeni budou, aby zničili tu zemi; vytáhnou z pochvy meče své na Egypt, a naplní tu zemi zbitými.zmJ Toto praví Pán Bůh: Učiním konec množství (lidu) egyptského rukou Nabuchodonosora, krále babylonského.%CJ V ten den vyjdou poslové ode mne na lodích, aby učinili konec bezstarostnosti Etiopie, a budou plni strachu v den (soudu) Egypta, neboť jistě přijde.taJZvědí, že já jsem Hospodin, až dám Egypt na pospas ohni, až rozbiti budou všichni jeho pomocníci.n~UJZpustošeni budou (ležet) uprostřed zemí zpustošených, a města jeho uprostřed pustých měst.$}AJToto praví Pán Bůh: Padnou podpory Egypta, zničena bude zpupná jeho nádhera, od věže Syene mečem padati budou v něm, praví Pán Bůh zástupů.|}JEtiopie, Lybie, Lydie a všecka ostatní směsice národů, a Chub, jakož i synové země smlouvy padnou mečem s nimi.#{?JMeč přijde do Egypta, strach bude v Etiopii, až padati budou zranění v Egyptě, až vzato mu bude bohatství jeho, až zbořeny budou základy jeho.izKJNeboť blízko jest den, blíží se den Hospodinův, den mraku; čas (soudu) národů to bude.cy?JSynu člověkův, prorokuj a rci: Toto praví Pán Bůh: Kvilte! Běda, běda (tomu) dnu!%x GJHospodin mne oslovil a řekl:wJV ten den vypučí se roh domu Israelovu, i dám ti, že budeš moci otevříti ústa uprostřed nich, i zvědí, že já jsem Hospodin.rv]JZa práci, kterou vykonal proti němu, dal jsem jemu Egypt, protože pro mne pracoval, praví Pán Bůh.RuJProto Pán Bůh praví toto: Aj, já dám Nabuchodonosorovi, králi babylonskému, zemi Egyptskou, i pobere bohatství její, zloupí ji na kořist a rozchvátí ji v plen, a to bude mzda jeho vojsku.t JSynu člověkův, Nabuchodonosor, král babylonský, dal svému vojsku těžkou službu konati proti Tyru; každá hlava oblysela, každé rámě orváno jest, ale mzdy se nedostalo jemu ani vojsku jeho z Tyru za službu, kterou mi proti němu prokázal.tsaJDvacátého sedmého roku, prvního (měsíce), prvního dne (toho) měsíce Hospodin mne oslovil a řekl:r-JAniž budou ještě domu Israelovu nadějí, učíce je nepravosti – vzdalovati se mne a následovati jich, i zvědí, že já jsem Pán Bůh.q7Jmezi ostatními říšemi bude říší nejnepatrnější, že nebude již vynášeti se nad národy; zmenším ji, aby nemohli panovati nad národy. p JPřivedu nazpět zajaté Egypťany, a usadím je v zemi Fatures, v domovské zemi jejich, i budou tam královstvím nepatrným;o J Neboť toto praví Pán Bůh: Až vyprší čtyřicet roků, shromáždím Egypťany z národů, mezi nimiž rozptýleni byli.KnJ Učiním z Egypta poušť uprostřed zemí zpustošených a města jeho uprostřed měst vyvrácených pustá budou čtyřicet roků; rozptýlím Egypťany mezi národy, rozvěji je po zemích.mwJ Nepůjde přes něj noha člověkova, aniž noha dobytčete kráčeti bude po něm; nebude obýván čtyřicet roků.l#J za to – aj – já (přijdu) na tebe a na tvé řeky, obrátím Egypt v pustinu, mečem zkaženou od věže Syene až do pomezí Etiopie. kJ z Egypta bude poušť a pustina, i zvědí, že já jsem Hospodin. Za to, že jsi řekl: „Řeka má jest, a já jsem učinil ji":ljQJZa to Pán Bůh praví toto: Aj, já přivedu na tebe meč, a vybiji v tobě člověka i dobytče;Vi%JZa to, žes byl rákosovou holí Israelovu domu, – když se tě chopili rukou, zlámal ses, a rozedrals jim celé rámě; a když se na tebe podepřeli, rozpadl ses, a rozdrásals jim celé ledví. – Jh Ji zvědí všichni obyvatelé egyptští, že já jsem Hospodin.CgJA pohodím tě na poušti se všemi rybami tvé řeky, na holou zemi padneš, a nikdo tě nesebere aniž pohřbí. Šelmám zemským a ptactvu nebeskému dal jsem tě, aby tě sežrali;3f_JHák vložím tobě do čelistí, připevním ryby řek tvých na tvé šupiny, vytáhnu tě z prostřed řek tvých, a všecky ryby tvé šupin tvých držeti se budou.\e1JMluv a rci: Toto praví Pán Bůh: Aj, já (přijdu) na tebe, faraone, egyptský králi, draku veliký, jenž ležíš prostřed řek svých, a říkáš: „Má je (ta) řeka, a já jsem sebe samého učinil."dJSynu člověkův, upři tvář svou proti faraonovi, králi egyptskému, a prorokuj proti němu jakož i proti všemu Egyptu.nc WJRoku desátého, desátého měsíce, jedenáctého dne (toho) měsíce oslovil mne Hospodin a řekl:jbMJBudou bydliti v ní bezpečně; budou stavěti domy, štěpovati vinice, slovem budou bydliti klidně, kdežto na všech, kteří kolem nich nevrazili na ně, konati budu soudy; i zvědí, že já jsem Hospodin, jejich Bůh.eaCJToto praví Pán Bůh: Až shromáždím dům Israelův z národů, mezi něž rozptýleni jsou, ukáži na nich před národy, že jsem svatý i bydliti budou ve své zemi, kterou jsem dal svému služebníku Jakobovi.;`oJA tak nebude již míti dům Israelův podnětu k hořkosti nebo trnu bolest působícího v kruhu všech sousedů, kteří nevrazili na něj, i zvědí, že já jsem Pán Bůh. _ JPošlu na něj mor, a krveprolití do ulic jeho, že padati budou zbití mečem v něm vůkol, i zvědí, že já jsem Hospodin.G^JRci: Toto praví Pán Bůh: Aj, já (přijdu) na tě, Sidone, a oslavím se prostřed tebe, i zvědí, že já jsem Hospodin, až vykonám na něm soudy, a ukáži na něm, že svatý jsem.R]JSynu člověkův, upři tvář svou proti Sidonu a prorokuj proti němu.&\GJHospodin mne oslovil a řekl:l[QJVšichni, kteří tě znali mezi národy, ztrnou nad tebou, veta po tobě bude, nebudeš na věky.jZMJMnožstvím svých nepravostí a nepoctivostí v obchodě svém poskvrnil jsi svatost svou; protož vyvedu oheň z prostřed tebe, který tě spálí, a obrátím tě v popel na zemi před očima všech, kteří viděli tě.8YiJPozdvihloť se srdce tvé krásou tvou, ztratil jsi svou moudrost v nádheře své. Na zemi srazil jsem tě, králům na pospas dal jsem tě, aby se zálibou hleděli na tě.BX}JPro velký tvůj obchod naplnilo se tvé nitro nespravedlností, prohřešil ses, i svrhl jsem tě s hory Boží, a vyhladil jsem tě, cherube kryjící, z prostřed ohnivých kamenů.hWIJDokonalých mravů byl jsi ode dne stvoření svého, až byla nepravost shledána při tobě.V'JTys byl (jako) cherub (s křídly) roztaženými a kryjícími; a postavil jsem tě na svaté Boží hoře, mezi ohnivými kameny jsi chodil. U9J V rozkoších ráje Božího byl jsi; všecky drahé kameny tebe pokrývaly: karneol, topas a jaspis, chrysolit, onyx a beryl, safír, rubín a smaragd; ze zlata umělecké dílo byly tvé šperky; dírkování (jejich) bylo (již) připraveno tobě v den, kdy byl jsi stvořen,fTEJ Rci mu: Toto praví Pán Bůh: Ty vrchole dokonalosti, plný moudrosti a nejvyšší krásy!aS;J Hospodin mne oslovil a řekl: Synu člověkův, počni žalozpěv nad králem tyrským.fREJ Smrtí neobřezanců zemřeš cizinců rukou; neboť já jsem (to) mluvil, praví Pán Bůh.QJ Zdali mluviti budeš „Bůh já jsem" před zabíjejícími tě, kdyžtě jsi člověk a ne Bůh v ruce zabíjejících tě?JP JZabijí, strhnou tě, i umřeš smrtí zbitých prostřed moře.O3Jza to – aj – já přivedu na tě cizozemce, nejkrutější z národů; obnaží své meče na krásu moudrosti tvé a znesvětí nádheru tvou.qN[Jproto – praví Pán Bůh toto: Za to, že zpyšněla tvá bytost v domnění, že jest bytost Boží:M}Jmnožstvím moudrosti své a obchodem svým rozmnožil jsi svou moc, i pozdvihlo se tvé srdce pro tvou zámožnost – nLUJmoudrostí a důvtipem svým zjednal jsi sobě moc, nabyl jsi zlata a stříbra do svých pokladnic;]K3Jhle, tys moudřejší nežli Daniel, žádná věc tajná není před tebou skryta;J%JSynu člověkův, rci knížeti tyrskému: Toto praví Pán Bůh: Proto, že se pozdvihlo tvé srdce, že jsi řekl: „Bůh já jsem, na trůně božím sedím v srdci moře," kdyžtě jsi člověk a ne Bůh, (proto, žes) pokládal bytost svou za bytost Boží: – %I GJHospodin mne oslovil a řekl:WH'J$Kupci národů sípějí nad tebou; po tobě jest veta, nevstaneš na věky!"GJ#Všichni obyvatelé ostrovů zděšeni jsou nad tebou; králové jejich všichni ohromeni jsouce mění (barvy) obličeje.F/J"Nyní ztroskotán jsi, zmizel jsi s moře, v hlubinách vodních je zboží tvé; všecky zástupy (lidstva), jež v tobě bylo, padly (do nich).EJ!Vykládaje zboží své z moře nasytil jsi národy mnohé; množstvím pokladů svých i lidí obohacoval jsi krále světa.DwJ Počnou nad tebou žalozpěv, budou tě oplakávat: „Které město jest jako Tyrus, jenž oněměl prostřed moře?CwJVyholí si nad tebou lysinu, opáší se žíněmi, a budou oplakávati tebe v hořkosti duše pláčem přehořkým.~BuJkvíliti budou nad tebou velikým hlasem, hořce křičet budou; nametají si na hlavy prachu, a popelem se posypou.{AoJi vystoupí z lodí tvých všichni, kteří drželi veslo; plavci i všichni kormidelníci moře na zemi stanou;V@%JOd zvučného křiku kormidelníků tvých bude se chvíti množství lodí;9?kJBohatství tvá, poklady tvé, mnohonásobné nádobí tvé, plavci tvoji, kormidelníci tvoji, ti, kteří udržovali nářadí tvé, ti, kteří nad lidem tvým byli, bojovníci, kteří byli v tobě, s veškerým tvým lidem, který jest uprostřed tebe, – padnou do srdce moře v den tvého pádu.l>QJNa širé moře dovedli tě veslaři tvoji; (ale) vichor od východu ztroskotá tě v srdci moře.k=OJVelelodi mořské byly kněžny v obchodě tvém; i byls plný bohatství a slávy v srdci moře.r<]JTi byli tvými kupci se všelijakým zbožím, s plášti z modrého purpuru a z látek rozličných barev, jakož i s nádhernými přikrývkami, které obvinovány a svazovány bývaly provazy; cedry také do obchodu ti dodávali.Z;-JHaran a Chene a Eden tvými kupci byli; Saba, Assur a Chelmad tvými prodavači.#:?JProdavači ze Saby a z Reemy – i oni tvými kupci byli se všelikými předními vonidly, drahým kamením a zlatem, kteréž vykládali na tvém trhu.%9CJArabové a všecka knížata kedarská, – i oni byli tobě pohotově k obchodům: s berany a skopci, a s kozelci přicházeli k tobě s tebou obchodovat.A8}JDedanští tvými kramáři byli v kobercích pod sedla.7yJDan, Řekové a Mosel na tvých trzích vykládali zpracované železo, kasii, puškvorec na výměnu za tvé zboží,63JLidé z Damašku tvými kupci byli pro množství výrobků tvých v množství všelijakého zboží, v silném víně, ve vlně nejlepší barvy.5JJudovci a země Israelova, i oni kupčili s tebou v pšenici přední; balsam a med a olej a pryskyřici vykládali na tvých trzích.%4CJSyrští tvými kupci byli pro množství výrobků tvých; drahé kameny, purpur, pestré výšivky, kment, hedvábí a chodchod vykládali na tvém trhu.3)JDedaňané kupčili s tebou; mnoho ostrovů měls pohotově k obchodům svým; slonové kosti a ebenové dříví směňovali za tvé skvosty.T2!JZ domu Togormova koně a jezdce, jakož i mezky přiváděli na trh tobě.x1iJ Řecko, Tubal a Mo-soch, – i oni vedli s tebou obchod; otroky a měděné nádobí přiváželi tvému lidu.0J Kartaginští tvými kupci byli pro množství všelikého zboží; stříbrem, železem, cínem i olovem naplnili tvé trhy.3/_J Araďané bývali s vojskem tvým na zdech tvých vůkol; ale i junáci, kteří byli na tvých věžech, touly věšeli na zdi tvé vůkol; oni vyvrcholili tvou krásu. go~~}y|||_{{n{zdyyTxxUwvv,uuXtt(srqpp o|nnmm/ll0kkjj?iiThhgPf[ee`ddTcc]bbaaaA``"_u^^R]]S\\_[[WZZ'YjXX,WWVVV,U3TThSiS RUQPONNYNMM\LLXKK/JJ8IHH$G{FEDD_CzBB$A@@1?c>>H==r< J)Dále změřil (tloušťku) zdi chrámové: šest loket, a (světlost) přístavby : čtyři lokte šíře všudy okolo chrámu.%=CJ)Změřil také délku vnitřku: dvacet loket a šířku jeho na straně, hledící ku předu chrámu: dvacet loket; a řekl mi: „Toto jest velesvatyně."*<MJ)Vešed pak do vnitřku, změřil šířku stěny dveří: dva lokte; a (šířku) vchodu: šest loket; a šíři (příčných zdí u) vchodu: po sedmi loktech.K;J)vchod byl deset loket široký; bočné stěny pak u vchodu byly na pět loket s jedné a na pět loket s druhé strany; změřil také délku její: čtyřicet loket, a šířku: dvacet loket.: J)Dále uvedl mne do chrámu a změřil stěny; šest loket zšíři s této a šest loket s druhé strany. Co se týče šíře budovy:<9qJ(1dlouhá byla předsíň dvacet loket, široká jedenáct loket, po osmi stupních se vystupovalo k ní, a sloupy byly u průčelního zdiva, jeden s této a druhý s oné strany.M8J(0Poté uvedl mne k předsíni chrámu a změřil předsíň: pět loket (měla) s jedné a pět loket se strany druhé; a šíři brány: tři lokte se strany jedné a tři lokte se strany druhé;{7oJ(/Poté změřil nádvoří: sto loket zdéli, a sto loket zšíři, na čtyři strany; oltář byl před chrámem.]63J(.světnice pak, hledící k severu, bude náležeti kněžím, kteří mají konati službu u oltáře; jsou to synové Sadokovi, kteří smějí (jediní) z Levitů přistupovati k Hospodinu, aby mu posluhovali.w5gJ(-A řekl mi: Tato světnice, jež hledí k jihu, patřiti bude kněžím, kteří konají službu ve chrámě;w4gJ(,A vedle brány vnitřní byly světnice pro zpěváky ve vnitřním nádvoří; jedna byla po boku brány, hledící k severu, a průčelí její bylo obráceno k jihu; druhá byla na boku brány východní, a ta byla obrácena k severu.i3KJ(+Okraje jejich na dlaň byly prohloubeny dovnitř kolem dokola, a na stolech bylo maso obětní.r2]J(*Čtyři stoly na zápalnou oběť byly z kvádrů kamenných, půl druhého lokte zdéli, půl druhého lokte zšíři a jeden loket zvýši; na ně mělo býti kladeno nádobí, kterým bývá zabíjena zápalná a krvavá žertva. 1 J()čtyři stoly s jedné a čtyři stoly s druhé strany; bylo tedy po bocích brány osmero stolů, na nichž zabíjeli žertvy."0=J((a venku u zdi, která běžela ke dveřím brány, hledící k severu, dva stoly, a u druhé vnější stěny předsíně brány byly (také) dva stoly:)/KJ('V předsíni pak brány stálo po dvou stolech s jedné i s druhé strany, aby zabíjeny byly na nich žertvy na oběť zápalnou, za hřích a za zpronevěru;`.9J(&Ve stěnách brány byly dveře k té neb oné komoře; tam omývali zápalnou oběť.5-cJ(%Předsíň její byla v části hledící do vnějšího nádvoří; na průčelních stěnách byly ryté palmy s jedné i s druhé strany, a osmero stupňů vedlo k ní.v,eJ($jizby její, mezistěny, předsíň i okna její vůkol: zdéli padesát loket a zšíři pětadvacet loket.d+AJ(#Poté uvedl mne k bráně, jež hleděla k severu, a změřil ji podle rozměrů udaných:5*cJ("Předsíň její byla v části hledící do vnějšího nádvoří; na průčelních stěnách byly ryté palmy s jedné i s druhé strany, a osmero stupňů vedlo k ní.&)EJ(!jizby její a mezistěny i předsíň (měly rozměry) jako výše; měla vůkol okna a svou předsíň; zdéli padesát loket a zšíři pětadvacet loket.x(iJ( A zavedl mne do nádvoří vnitřního východní branou, a vyměřil tu bránu podle rozměrů předešlých:$'AJ(Předsíň její byla v části, hledící do vnějšího nádvoří, na svých průčelních stěnách měla palmy, a po osmi stupních chodilo se k ní.M&J(A předsíň vůkol zdéli pětadvacet loket a zšíři pět loket.4%aJ(jizby její a mezistěny její, jakož i předsíň její byly týchž rozměrů; vůkol měla okna a svou předsíň; padesát loket zdéli a dvacet pět loket zšíři.x$iJ(Poté uvedl mne do vnitřního nádvoří jižní branou, a změřiv ji, shledal tytéž rozměry jako výše:r#]J(Také byla brána na jihu do vnitřního nádvoří, a naměřil od brány ku bráně na jihu sto loket.4"aJ(po sedmi stupních šlo se k ní; předsíň měla v přední své části, a vyryté palmy měla na svých průčelních stěnách, jednu s této a druhou s oné strany.p!YJ(Okna a předsíň vůkol měla jako okna ostatní; padesát loket zdéli a dvacet pět loket zšíři; !J(Poté zavedl mne na jih, a aj, brána, jež patřila k jihu; i změřil její mezistěny i předsíň; byly týchž rozměrů jako výše. J(Proti bráně severní a východní bylo po (jedné) bráně do nádvoří vnitřního: a naměřil od brány k bráně sto loket.;oJ(okna její a předsíň a rytiny byly téže míry jako v bráně, jež hleděla na východ; po sedmi stupních se vcházelo do ní, a předsíň měla v přední své. části.=sJ(i jizby její, tři s jedné a tři s druhé, strany, její mezistěny a předsíň: byly to rozměry brány prvnější, padesát loket byla dlouhá a dvacet pět loket široká;_7J(Také bránu vnějšího nádvoří, hledící k severu, zmařil na dél i na šíř;7J(Poté změřil šířku od. průčelí brány dolejší až k vnějšímu čelu vnitřního nádvoří: sto loket; taktéž na východě i na severu.nUJ(Dlažba byla u bočných stěn bran podle toho, jak byly brány dlouhé; byla to (dlažba) nižší.#?J(Poté vyvedl mne do vnějšího nádvoří, a aj – komory (tam byly) a dlažba kamenná po celém obvodu nádvoří; třicet komor kolem dlažby (té)..UJ(Byla také šikmá okna v jizbách, ve zdivu jejich, uvnitř v bráně všudy vůkol; tak byla i v předsíni okna vůkol vnitř, a na zdivu byly vymalovány palmy.c?J(a od průčelí brány až ku průčelí předsíně, hledící dovnitř: padesát loket.b=J(Zdivo průčelí odhadl na šedesát loket, a před zdivem bylo nádvoří kolem brány;-J( Dále změřil bránu od střechy jizby jedné až do střechy jizby druhé, (protější): šíře dvacíti pěti loket; dveře proti dveřím.-SJ( a ohradu před jizbami: jeden loket (měla na šíř) na straně této a jeden loket na straně druhé; jizby pak měly po šesti loktech na té i na oné straně.eCJ( Změřil dále šíři vchodu do brány: deset loket; a délku té brány: třináct loket;/WJ( Jizby brány na východ hledící byly tři s této a tři s oné strany; jedné míry byly (všecky) tři; jedné míry byly také (jejich) mezistěny s obou stran.J( Změřil také předsíň brány: osm loket (měla) a její stěny: dva lokte; a (ta) předsíň byla na straně vnitřní.SJ(a práh brány, podle předsíně brány, hledící dovnitř: prut jeden.pYJ((změřil) jizbu: jeden prut (měla) na dél a jeden prut na šíř; (zdivo) mezi jizbami: pět loket;:mJ(I přišel k bráně, hledící na východ, vystoupil po jejích stupních, a změřil práh brány: jeden prut na šíř; – byl to první práh, jeden prut (měl) na šíř;` 9J(A aj, zeď byla zevnitř okolo chrámu dokola a (onen) muž měl v ruce prut na měření, šest loket a dlaní (dlouhý); a změřil šířku té stavby: jeden prut (měla) – a výšku: také jeden prut (měla).j MJ(Ten muž mne oslovil: Synu člověkův, viz očima svýma a ušima svýma slyš; a věnuj pozornost všemu, co já ukáži tobě; neboť aby ti to bylo ukázáno přiveden jsi sem; oznam pak vše, co vidíš, domu Israelovu!1 [J(Když mne tam zavedla, tu – aj – byl muž, jenž vypadal jako měď; provazec lněný měl v ruce jedné, a prut na měření v ruce druhé; a ten stál v bráně.' GJ(U viděních Božích přivedl mne do země Israelovy, a postavil mne na hoře velmi vysoké, na níž bylo cosi jako vystavěné město, rozložené k jihu.S  !J(Dvacátého pátého roku našeho zajetí, na počátku roku, desátého dne měsíce, čtrnáctého roku po vyvrácení města, toho právě dne spočinula na mně ruka Hospodinova a přivedla mne tam.|qJ'A již neskryji tváře své před nimi, protože vyliji ducha svého na všecek dům Israelův, praví Pán Bůh.4aJ'Tehdy zvědí, že já jsem Hospodin, Bůh jejich, který je přenesl (sice) mezi národy, ale shromáždil je (zase) do země jejich a nenechal tam ani jediného z nich.7J'až je zase přivedu z národů, a shromáždím je ze zemí nepřátel jejich, až ukáži na nich, že jsem svatý, před očima národů mnohých.+OJ'I ponesou pohanění své i všecky své nevěrnosti, kterých se dopustili proti mně, až bydliti budou v zemi své bezpečně, až nebude jim nikoho se báti,-SJ'Proto praví Pán Bůh toto: Nyní přivedu zajatce Jakobovy zase zpět, smiluji se nad veškerým domem Israelovým, a horliti budu (zase) pro své svaté jméno.nUJ'Podle nečistoty jejich a nešlechetnosti naložil jsem s nimi, a skryl jsem tvář svou před nimi.^5J'Národové zvědí, že pro svou nepravost do zajetí odveden byl dům Israelův, protože mne opustili, takže jsem skryl tvář svou před nimi, že jsem je vydal v ruce nepřátel, a že padli všichni mečem.]3J'Dům pak Israelův zví, že já jsem Hospodin, Bůh jeho od toho dne i příště. J'Tím ukáži svou slávu mezi národy; všichni národové uvidí můj soud, který vykonám, a ruku mou, kterou položím na ně.eCJ'nasytíte se u mého stolu koněm i jezdcem, junáky i všemi bojovníky, praví Pán Bůh.^~5J'Budete jísti tuk do syta a píti krev do opití ze žertvy, kterou já zabiji vám;}J'maso junáků jísti budete a krev knížat světa píti: beranů i beránků, kozlů i býků, dobytčat krmných a tučných vesměs.|3J'Ty však, synu člověkův – toto praví Pán Bůh: Rci všemu ptactvu, všemu, co létá, i veškeré zvěři polní: Sejděte se, rychle se sběhněte odevšad k mé žertvě, kterou vám zabiji já, k oběti velké na horách Israelových, abyste jedli maso a pili krev:?{yJ'Jedno město pak bude slouti Amona. Tak očistí zemi.*zMJ'Procházeti budou zemi kříž na kříž, a kde uzří lidskou kost, postaví podle ní znamení, až by ji pohřbili hrobaři v „Údolí množství Gogova".by=J'A ustanovím muže, kteří by ustavičně procházeli zemi (s těmi), kteří by pochovávali, a vyhledávali ty, kteří zůstali (ležeti) na povrchu země, aby ji vyčistili; po sedmi měsících počnou hledati.mxSJ' všecek lid bude jej pohřbívati, a bude jim na slávu ten den, kdy se oslavím, praví Pán Bůh.Vw%J' Pochovávati je bude dům Israelův, aby vyčistili zemi, po sedm měsíců,vveJ' V ten den vykáži Gogovi známé místo za pohřebiště v Israeli: „Údolí pocestných" na východ moře, jež úžasem naplní kolemjdoucí; tam pohřbí Goga a všecko množství jeho, i bude slouti „Údolí množství Gogova"..uUJ' Nebudou nositi dříví s polí, aniž sekati budou z lesů, ježto zbrojí budou topiti a zloupí ty, jimž lupem bývali, a oberou své zhoubce, praví Pán Bůh.(tIJ' I vyjdou obyvatelé z měst israelských, a zapálí a spálí brnění, štít a kopí, lučiště a střely, hole i píky; budou je páliti ohněm sedm let.bs=J'Aj, přijde to a stane se to, praví Pán Bůh; toť jest ten den, o němž jsem mluvil.PrJ'Jméno své svaté známé učiním uprostřed lidu svého israelského, a nedovolím, aby svaté mé jméno bylo dále znesvěcováno; i zvědí národové, že já jsem Hospodin, Svatý v Israeli.oqWJ'A vypustím oheň na Magoga, i na bezstarostné obyvatele pomoří, i zvědí, že já jsem Hospodin.NpJ'V širém poli padneš, neboť já jsem to mluvil, praví Pán Bůh.Ho J'Na horách Israelových padneš, ty i všichni zástupové tvoji, i národové tvoji, kteří jsou s tebou; dravému ptactvu, všemu, co létá, zvířatům zemským dal jsem tě za potravu.Un#J'Vyrazím ti lučiště z levice tvé, a střely tvé z pravice ti vypadnou.ymkJ'Přivábím tě, vyvedu tě, učiním, že vytáhneš od nejzazšího severu, a přivedu tě na hory Israelovy.l 1J'Ty pak, synu člověkův, prorokuj proti Gogovi a rci: Toto praví Pán Bůh: Aj, já (chystám se) na tebe, Gogu, kníže Bose, Mosocha a Tubala!wkgJ&Ukáži svou velikost a svatost, zjevím se před očima mnohých národů, i zvědí, že já jsem Hospodin.Ij J&Souditi budu jej morem, krví, náramným přívalem, nesmírným (krupobitím jako) kamením; ohněm a sírou dštíti budu na něj, na vojsko jeho i na mnohé národy, kteří budou s ním.si_J&A svolám proti němu na všecky své hory meč, praví Pán Bůh; meč bratra proti bratru řízen bude.vheJ&i chvěti se budou přede mnou ryby mořské i ptactvo nebeské, polní zvěř i drobná zvířena lezoucí po zemi, i všichni lidé, kteří jsou na povrchu země; hory se zřítí, hradby se sesují, a každá zeď na zemi se svalí.}gsJ&V horlivosti své, v ohni hněvu svého mluvím. Neboť v ten den přijde zemětřesení veliké na zemi Israelovu;fJ&V ten den, v den příští Gogova za zemi Israelovu – praví Pán Bůh – vznítí se hněv můj v roztrpčení mém.Ie J&Toto praví Pán Bůh: Ty totiž jsi ten, o němž mluvil jsem za dnů dávných skrze služebníky své proroky israelské, kteří prorokovali za dnů těch časů, že tě přivedu na ně.`d9J&Přitáhneš na lid můj israelský jako mrak, abys přikryl zemi. Za posledních časů přivedu tě na svou zemi, aby mne poznali národové, když ukáži na tobě, ó Gogu, před očima jejich, že jsem svatý.c-J&i přitáhneš ze svých sídel, z nejzazšího severu, ty a mnoho národů s tebou, všichni na koních, množství veliké a vojsko náramné.b1J&Proto prorokuj, synu člověkův, a rci Gogovi: Toto praví Pán Bůh: Ano, v ten den, kdy bydliti bude lid můj israelský bezpečně, zvíš to,$aAJ& Saba, Dedan, kupci z Taršíše, jakož i všichni velkoobchodníci tamodtud řeknou tobě: „Zda nepřicházíš, abys kořistil? Aj, abys loupil, shromáždil jsi své množství, abys pobral stříbro a zlato, abys odnesl nářadí a zboží, abys nabral nesčíslné kořisti!".`UJ& abys loupil a plenil; abys vztáhl ruku svou na ssutiny znova zalidněné, na lid shromážděný z národů, který počal míti majetek a na pupku země sídliti.$_AJ& a řekneš: „Potáhnu na zemi beze zdi, přitrhnu na pokojné a bezstarostné obyvatelstvo," – ti všichni bydlí beze zdi, závor a bran nemají – Y^+J& Toto praví Pán Bůh: V ten den napadnou tě věci, pojmeš záměr velmi zlý ] J& Tehdy přitáhneš jako bouře, přijdeš jako mrak, abys přikryl zemi, ty i všecky tvé zástupy a mnozí národové s tebou.#\?J&Po mnohých dnech dostane se ti pozornosti, na konci let přitáhneš na zemi, která byla meči vyrvána, (jejíž obyvatelstvo) shromážděno bylo z mnohých národů na hory Israelovy, jež byly ustavičně pusté; to bylo vyvedeno z národů a bydlí vesměs bezpečně v ní.r[]J&Připrav, přihotov sebe i všecko své množství, jež se shromáždilo k tobě, a buď jim velitelem.}ZsJ&Gomer i všecky zástupy jeho, dům Togormův, nejzazší sever i všecka jeho vojska, a mnozí národové s tebou!UY#J&Peršané, Etiopané a Lybijští s nimi, všichni se štíty a přílbami.KXJ&Přivábím tě, ale položím uzdu do tvých čelistí, a vyvedu tebe i všecko vojsko tvé, koně i jezdce, všecky oděné v pancíře, veliké množství s kopími, štíty a meči v rukou.pWYJ&a rci mu: Toto praví Pán Bůh: Aj, já (chystám se) na tebe, Gogu, kníže Roše, Mosocha a Tubala! VJ&Synu člověkův, upři tvář svou proti Gogovi, proti zemi Magog, proti knížeti Roše, Mosocha a Tubala, prorokuj proti němu%U GJ&Hospodin mne oslovil a řekl:|TqJ%I zvědí národové, že já Hospodin jsem posvětitel Israelův, až bude svatyně má uprostřed nich na věky.PSJ%Stan můj bude mezi nimi, i budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem.R1J%A učiním s nimi smlouvu pokoje, smlouva věčná s nimi to bude, a upevním a rozmnožím je, a zřídím svou svatyni uprostřed nich na věky.wQgJ%Bydliti budou v zemi, kterou jsem dal služebníku svému Jakobovi, v níž bydlili otcové vaši; bydliti budou v ní oni i synové jejich, i synové synů jejich až na věky; a David, služebník můj, knížetem jejich bude na věky.;PoJ%Služebník můj David bude králem nad nimi, pastýře jednoho budou míti všichni; podle ustanovení mých budou choditi a příkazů mých dbáti a podle nich činiti budou.XO)J%Nebudou se již poskvrňovati modlami svými, ohavnostmi svými a všemi nepravostmi svými; vysvobodím je ode všech míst, na nichž hřešili a očistím je, i budou mým lidem, a já budu jejich Bohem.=NsJ%A učiním z nich národ jeden v zemi na horách Israelových, a král jeden bude nade všemi panovati, i nebudou již národové dva, aniž se děliti budou na dvě království.1M[J%a řekneš jim: Toto praví Pán Bůh: Aj, já vezmu syny Israelovy z prostřed národů, ke kterým odešli, shromáždím je odevšad, a přivedu je do země jejich.ZL-J%Buďtež pak ta dřeva, na něž psáti budeš, v ruce tvé před očima jejich,zKmJ%mluviti budeš k nim: Toto praví Pán Bůh: Aj, já vezmu dřevo Josefovo, jež jest v ruce Efraima, a kmenů israelských, spolčených s ním, připojím je ke dřevu Judovu, učiním z nich dřevo jedno, budou jedním kusem v ruce jeho.eJCJ%Když pak řeknou tobě synové lidu tvého: „Což nám neoznámíš; co tím míníš?",^I5J%A spoj je sobě, jedno s druhým v dřevo jedno, aby byla jedním kusem v ruce tvé.tHaJ%A ty, synu člověkův, vezmi sobě dřevo jedno a napiš na ně: „Juda a synové Israelovi spolčení s ním;" vezmi pak dřevo druhé a napiš na ně: „Josef, to jest dřevo Efraima a všeho domu Israelova, s ním spolčeného."&GGJ%Hospodin mne oslovil a řekl:8FiJ%až dám ducha svého do vás, a živi budete, až vám dám klidně sídliti ve vaší zemi; tehdy zvíte, že já Hospodin jsem to mluvil a učinil, praví Hospodin (Bůh).oEWJ% I zvíte, že já jsem Hospodin, až otevru hroby vaše, až vyvedu vás z hrobů vašich, lide můj,!D;J% Proto prorokuj a rci jim: Toto praví Pán Bůh: Aj, já otevru hroby vaše, vyvedu vás z hrobů vašich, lide můj, a uvedu vás do země Israelské.&CEJ% Řekl mi pak: Synu člověkův, tyto kosti – toť všecek dům Israelův; oni říkají: „Uschly kosti naše, zhynula naděje naše, veta jest po nás."BJ% Když jsem prorokoval, jak mi byl rozkázal, všel do nich duch, ožili a postavili se na nohy – zástup velmi, náramně veliký.8AiJ% Tu mi řekl: „Prorokuj k duchu, prorokuj, synu člověkův, a rci duchu: Toto praví Pán Bůh: „Ode čtyř větrů přijď, duchu, a věj na tyto zabité, ať oživnou!"|@qJ%I hleděl jsem, a aj, šlachy a maso na nich vzešlo, na povrchu roztáhla se kůže, ale ducha (ještě) neměly.+?OJ%Prorokoval jsem tedy tak, jak mi byl rozkázal. I nastal chrast, když jsem já prorokoval, a aj, pohyb: kosti připojily se ke kostem, každá ke svému kloubu.">=J%A dám na vás (zase) šlachy, učiním, že zroste na vás maso, otáhnu vás koží; dám vám ducha, i budete živy a zvíte, že já jsem Hospodin."]=3J%Toto praví Pán Bůh těmto kostem: Aj, já vpustím do vás ducha, abyste ožily.h<IJ%Tu mi řekl: Prorokuj o těchto kostech a rci jim: „Kosti suché, slyšte slovo Hospodinovo!;J%I řekl mně: „Synu člověkův, co myslíš, mohou tyto kosti býti zase živy?" Řekl jsem: „Pane Bože, ty víš."o:WJ%Obvedl mne okolo nich, bylo jich velmi mnoho na povrchu roviny (údolní), a byly skrz naskrz suché.9 J%Ruka Hospodinova spočinula na mně, Hospodin vyvedl mne v duchu a zastavil mne na rovině (údolní), jež byla plná kostí.8/J$&jako stádo svaté, jako stádo v Jerusalemě při slavnostech jeho: tak budou pustá města plná stád lidí, i zvědí, že já jsem Hospodin.7wJ$%Toto praví Pán Bůh: Také to si vymůže u mne dům Israelův, abych mu učinil: rozmnožím je jako stádo lidí;(6IJ$$I poznají národové, kteříkoli zůstanou kolem vás, že já Hospodin vystavěl jsem zbořeniny a vysázel pustiny. Já Hospodin mluvil jsem to a učinil. 59J$#řeknou: „Země tato nevzdělávaná stala se takořka zahradou rozkoše a města pustá, opuštěná a vyvrácená stala se obydlenými pevnostmi."v4eJ$"až bude země pustá vzdělaná – ta, jež byla kdysi zpuštěná před očima každého pocestného – 3J$!Toto praví Pán Bůh: V ten den, kdy vás očistím ode všech nepravostí vašich, kdy osadím města a postavím znovu zbořeniny,2J$ Ne pro vás to učiním já, – praví Pán Bůh – známo vám to bud! Zahanbi a zastyď se za své mravy, dome Israelův!1J$I rozpomenete se na své velmi zlé mravy, na snahy nedobré, i budou vás mrzeti nepravosti vaše a nešlechetnosti vaše.n0UJ$Rozmnožím ovoce stromů a úrody polní, aby vám nebylo již snášeti pohanu hladu mezi národy./yJ$Až pak vás vysvobodím ze všech vašich poskvrn, přivolám obilí a rozmnožím je, a nebudu vás trestati hladem.n.UJ$Budete bydliti v zemi, kterou jsem dal otcům vašim; a budete mým lidem, a já budu vaším Bohem.~-uJ$Ducha svého vložím do vás, a učiním, abyste v příkazech mých chodili, ustanovení mých dbali a činili je.,J$A dám vám srdce nové, a ducha nového vložím do vás; odejmu srdce kamenné z těla vašeho, a dám vám srdce z masa.+J$A vyliji na vás vodu čistou, abyste očištěni byli ode všech poskvrn vašich; a ode všech model vašich očistím vás.k*OJ$Vezmu vás totiž z národů, shromáždím vás ze všech zemí a přivedu vás do vaší země.p)YJ$A posvětím své veliké jméno, jež bylo znesvěceno mezi národy, jež jste znesvětili uprostřed nich, aby poznali národové, že já jsem Hospodin – praví Pán zástupů – až ukáže před nimi vás, že jsem svatý.?(wJ$Proto rci domu Israelovu: Toto praví Pán Bůh: Ne pro tebe to učiním já, dome Israelův, ale pro své svaté jméno, jež jste znesvětili, mezi národy, kamkoli jste přišli.}'sJ$I chtěl jsem ušetřiti svého svatého jména, jež byl znesvětil dům Israelův mezi národy, kamkoli přišel.:&mJ$Přišli tedy mezi národy; kamkoli přišlí, znesvětili mé svaté jméno, ježto se říkává o nich: „Lid Hospodinův je to, a (přece) bylo jim ze země jeho vyjíti."o%WJ$A rozptýlil jsem je mezi národy, rozváti jsou do zemí; podle mravů a snah jejich soudil jsem je.t$aJ$I vylil jsem hněv svůj na ně pro krev, kterou lili po zemi a (za to, že) ji modlami svými poskvrnili.*#MJ$Synu člověkův, dům Israelův, když bydlil ve své zemi, poskvrnil ji mravy a snahami svými; jako nečistota ženy krvotoké byly mravy jejich přede mnou.&"GJ$Hospodin mne oslovil a řekl:"!=J$aniž dopustím, aby dále bylo ti poslouchati hanu národů: pohanu lidí nebude ti snášeti a obyvatelstva svého již nepozbudeš, praví Pán Bůh.m SJ$proto nebudeš již lidí jísti, a národu svého nebudeš příště zabíjeti, praví Pán Bůh;jMJ$ Toto praví Pán Bůh: Protože říkají o vás: „Lidožroutka jsi, a dávíš národ svůj": J$ Přivedu na vás lidi, lid můj israelský, i budou vámi dědičně vládnouti; budete jim dědictvím, a nebudete již bez nich.KJ$ Naplním vás lidmi i dobytkem, a budou se množiti a růsti; obydlím vás jako od počátku, a obdařím vás většími dobry nežli jste měly od počátku; i zvíte, že já jsem Hospodin.yJ$ A rozmnožím na vás lidi – veškeren dům Israelův; budou bydliti v městech, a zbořeniny budou zase vystavěny.]3J$ Neboť, aj, já (přijdu) k vám, obrátím se k vám, i budete orány a osívány.J$Vy pak, hory Israelovy, vyhánějte své ratolesti a ovoce své přinášejte pro můj lid israelský, neboť brzy již přijde (zpět).  J$Proto Pán Bůh praví toto: Já zdvíhám ruku svou, že národové, kteří vůkol vás jsou, sami hanu svou snášeti budou.T!J$Proto prorokuj o zemi Israelově a rci horám, pahorkům, úvalům i údolím: Toto praví Pán Bůh: Hle, já v žárlivosti, své a ve hněvu svém mluvím, protože vám hanu národů snášeti bylo.mSJ$za to – praví Pán Bůh toto: Jistě že v ohni žárlivosti mluvím proti zbytku národů a proti celému Edomsku, kteří přisvojili si mou zemi s radostí, s celým srdcem a myslí, a vylidnili ji, aby ji mohli zloupiti.hIJ$za to, hory Israelovy, slyšte slovo Pána Boha! Toto praví Pán Bůh horám, pahorkům, údolím, úvalům, pustinám, rozvalinám a městům opuštěným, která jsou na kořist a na posměch zbytku národů vůkol – Z-J$proto prorokuj a rci: Toto praví Pán Bůh: Za to, že jste zpuštěny a pošlapány kolem dokola, že jste se staly vlastnictvím zbytku národů, že jste se dostaly na jazyky a do hanlivých řečí lidu:}J$Toto praví Pán Bůh: Protože řekl nepřítel o vás: „Ha, výšiny věčné dány jsou nám ve vlastnictví!" – t cJ$Ty pak, synu člověkův, prorokuj o horách Israelových a rci: Hory Israelovy, slyšte slovo Hospodinovo!3_J#Jako ses radovala nad dědictvím domu Israelova, že bylo zpustošeno, tak učiním tobě: pustinou budeš, horo Seir i celé Edomsko, a zvědí, že já jsem Hospodin.RJ#Toto praví Pán Bůh: Na radost celého světa v pustinu tě obrátím.zmJ# Vyvyšovali jste se nade mne ústy svými, a utrhavě jste mluvili proti mně slovy svými, já jsem to slyšel.$AJ# A zvíš, že já Hospodin slyšel jsem všecky hany tvé, jež jsi mluvila o horách Israelových říkajíc: „Pusté jsou; nám dány jsou na pospas."jMJ# za to, – jakože živ jsem já, praví Pán Bůh – naložím (s tebou) podle hněvu tvého a podle zuřivosti tvé, s kterou jsi nepřátelsky naložila, (s nimi) a známým se učiním mezi nimi, když tě souditi budu. J# Za to, že jsi řekla: „Ti dva národové a ty dvě země mé budou, dědičně jimi vládnouti budu," ačkoli Hospodin byl tam:s _J# Pustinu věčnou z tebe udělám, v městech tvých nebude bydleno, i zvíte, že já jsem Hospodin Bůh. J#Naplním výšiny její zbitými jejími; na pahorcích tvých, v údolích, u potoků tvých zbití mečem padati budou.Y +J#Učiním horu Seir zpuštěnou a pustou, vyhladím s ní jdoucího tam i zpět.. UJ#Proto – jakože živ jsem já, praví Pán Bůh – krve nadělám z tebe; krev tě stíhati bude; za to, že jsi krev měla v nenávisti, krev tě stíhati bude.3_J#Za to, že jsi byla nepřítelkyní ustavičnou, za to, že jsi sevřela syny Israelovy se všech stran mocí meče v čas soužení jejich, v čas poslední nepravosti.NJ#města tvá zbořím. Pustá budeš a zvíš, že já jsem Hospodin.J#Toto praví Pán Bůh: Aj, já přijdu na tebe, horo Seir, vztáhnu ruku svou na tebe. a učiním tě zpuštěnou a pustou;c?J#Synu člověkův, upři tvář svou na pohoří Seirské, a prorokuj proti němu. Rci mu:% GJ#Hospodin mne oslovil a řekl:kOJ"Vy pak jste má stáda, stáda pastvy mé, lidé, a já (jsem) Pán Bůh váš, praví Pán Bůh.~uJ"ale zvědí, že já, Hospodin Bůh jejich, jsem s nimi, a oni, dům Israelův, že jsou lid můj, praví Pán Bůh.J"A vzbudím jim štípení slavné, nebude již ubývati jich hladem ze země, aniž bude jim dále snášeti pohanu národů,J"A nebudou již za kořist národům, aniž zvěř země žráti je bude, ale bydliti budou bezpečně beze všeho strachu.\1J"Stromoví na poli dá ovoce své, země vydá svou úrodu, a budou v zemi své bez bázně; i zvědí, že já jsem Hospodin, když rozdrtím řetězy jha jejich a vytrhnu je z ruky těch, kteří je ujařmili. ~J"Učiním je kolem pahorku svého požehnáním, a sesílati budu déšť v čas příhodný; hojné deště požehnání to budou. B~|}}|a{{Wzz4ySxx7ww9vutwsrrr0qqppp oHnn~nlkkljii*hg`ffedd$ccb}aa|``__Y^]]G\B[ZZY_XWVVUT|SSRQQ4PP ONN)MMALL-KQJJIHGGWFEDD%CC'BB9A@@?t>>D==7<<;:988U77F665544i32t1100/>.d-,,+z+*))(}(('3&&_%$$#"_! t5j)c & M rF /  3 S @bP!M TByli pak mezi nimi z Judovců Daniel, Ananiáš, Misael a Azariáš.0 [TKrál jim také vykázal stravu na každý den ze svých pokrmů a z vína, jež on sám píval, aby tak chováni jsouce tři roky, potom službu konali před králem.m UTjinochy, na nichž by nebylo vady, sličné postavy, vnímavé pro všecku moudrost, schopné vzdělání, ukázněné, kteří by mohli konati službu v královském paláci; (řekl), aby je učil písmu a jazyku chaldejskému. TI řekl král Asfenezovi, vrchnímu komorníkovi, aby vybral ze synů Israelových, z rodu královského nebo knížecího/ YTi vydal Pán v ruku jeho Joakima, krále judského a díl nádobí domu Božího; to odnesl do země Sennaar, do domu boha svého; vnesl je do klenotnice boha svého.  {TLéta třetího vlády Joakima, krále judského, přišel Nabuchodonosor, král babylonský k Jerusalemu a oblehl jej;f EJ0#Dokola bude to osmnáct tisíců, a jméno města bude od toho dne: „Hospodin (jest) tam."5 cJ0"Na straně západní, (kde odměříš) čtyři tisíce pět set, budou brány jejich tři: brána Gadova – jedna; brána Aserova – jedna; brána Neftaliova – jedna.2 ]J0!Na straně jižní, (kde) odměříš čtyři tisíce pět set, budou brány tři: brána Simeonova – jedna; brána Isacharova – jedna; brána Zabulonova – jedna.1 [J0 Na straně východní, (kde odměříš) čtyři tisíce pět set, budou brány tři: brána Josefova – jedna; brána Benjaminova – jedna; brána Danova – jedna.2]J0brány města budou slouti podle jmen kmenů Israelových – na severu budou brány tři: brána Rubenova – jedna; brána Judova – jedna; brána Leviova – jedna;mSJ0A tyto jsou východy z města: Na straně severní, (kde) odměříš čtyři tisíce pět set – taJ0Tať jest země, kterou rozdělíte losem kmenům Israelovým, a to jsou úděly jejich, praví Pán Bůh.%J0Vedle území Gadova pak na jihu, směrem k jihu půjde hranice od Tamaru až k Vodám vzpoury u Kadesu, podle Potoka až k Velikému moři.jMJ0Vedle území Zabulonova, od strany východní až po stranu západní, Gad měj jeden (úděl).nUJ0Vedle území Isacharova, od strany východní až po stranu západní, Zabulon měj jeden (úděl).lQJ0Vedle území Simeonova, od strany východní až po stranu západní Isachar měj jeden (úděl).mSJ0Vedle pomezí Benjaminova, od strany východní až po stranu západní Simeon měj jeden (úděl).iKJ0A ostatní kmenové: Od strany východní až po stranu západní Benjamin měj jeden (úděl).)KJ0Kromě majetku levitů a kromě majetku města uprostřed údělu knížete, (vše, co) bude mezi územím Judovým a Benjaminovým, bude majetkem knížecím.Q~J0Co pak zbude, bude knížeti patřiti na obou stranách údělu svatyně a majetku města; od oněch pětadvacíti tisíc (posvátného) údělu až ke hranici východní; ale i na západ, od pětadvaceti-tisíců až ke hranici mořské bude taktéž úděl knížete; úděl svatyně a svatyně (sama) budou uprostřed něho.}#J0Tak celý (posvátný) úděl ve čtverci dvacet pět tisíc dvacetpěttisíckrát oddělen bude; bude to úděl svatyně a majetek města.g|GJ0Obyvatelstvo města, jež bude (tu půdu) vzdělávati, budiž ze všech kmenů Israelových.7{gJ0co pak zbude na dél podle údělu svatyně, deset tisíc k východu a deset tisíc k západu, bude jako úděl svatyně, a úroda z toho bude výživou obyvatelstvu města.!z;J0a na humna městská zbude na severu dvě stě padesát, na jihu dvě stě padesát, na východě dvě stě padesát, a na západě dvě stě padesát;^y5J0rozměry jeho jsou tyto: na straně severní čtyři tisíce pět set, na straně jižní čtyři tisíce pět set, na straně východní čtyři tisíce pět set, a na straně západní čtyři tisíce pět set;x5J0A pět tisíc (loket), které zbývají na šíř z dvacíti pěti tisíc, obecní budou pro město k bydlení a na humna; a město bude uprostřed;w!J0Nic z toho nesmějí prodati ani směniti, aniž smí ten úděl přenesen býti (na jiného vlastníka), ježto jest zasvěcen Hospodinu.RvJ0 Ale i levité budou míti podobně vedle území kněžského dvacet pět tisíc loket na délku a deset tisíc na šířku; úhrnem dvacet pět tisíc loket bude míti délka a deset tisíc šířka.guGJ0 těm bude náležeti úděl z údělu země jakožto svatosvatá půda podle území levitů.1t[J0 bude to posvátný majetek kněží ze synů Sadokových, kteří si hleděli mého úřadu a nezbloudili, když zbloudili synové Israelovi, jako zbloudili i levité;s)J0 Tento úděl bude posvátným majetkem kněží: na severu dvacet pět tisíc loket dlouhý, na západe deset tisíc loket široký, na východě také deset tisíc loket široký, a na jihu dvacet pět tisíc loket dlouhý; a bude svatyně Hospodinova uprostřed něho;|rqJ0 Úděl (půdy), jejž oddělíte Hospodinu, budiž dvacet pět tisíc loket dlouhý a deset tisíc loket široký.qJ0Vedle území Judova od strany východní až do strany západní bude (posvátný) úděl, jejž oddělíte, dvacet pět tisíc loket široký a dlouhý jako každý (jiný) úděl, od strany východní až do strany západní; a bude svatyně uprostřed něho.mpSJ0Vedle území Rubenova od strany východní až do strany západní bude míti Juda jeden (úděl).ooWJ0Vedle území Efraimova od strany východní až do strany západní bude míti Ruben jeden (úděl).onWJ0Vedle území Manasova od strany východní až do strany západní bude míti Efraim jeden (úděl).qm[J0Vedle území Neftaliova od strany východní až do strany západní bude míti Manase jeden (úděl).olWJ0Vedle území Aserova od strany východní až do strany západní bude míti Neftali jeden (úděl).kkOJ0Vedle území Danova od strany východní až do strany západní bude míti Aser jeden (úděl).j 7J0A tato jsou jména kmenů: Na nejzazším severu, podél cesty do Hetalonu, až tam, kde se jde do Ematu, a (dále až) do Chasar-Enanu – území Damašku zůstane na sever podle cesty do Ematu – od strany východní až do strany západní bude míti Dan – úděl jeden.tiaJ/V území kmene, v němž cizinec bude sídliti, tam vykážete jemu dědičný majetek, praví Pán Bůh.ch?J/rozlosujete ji v dědictví sobě i cizincům, kteří se připojí k vám a zplodí syny mezi vámi; budou vám jako domorodí synové Israelovi; s vámi děliti se budou o dědičný majetek mezi kmeny Israelovými.?gyJ/Rozdělíte sobě zemi tuto podle kmenů Israelových;f+J/A strana západní: Veliké moře budiž hranicí od (řečené) hranice přímo až proti místu, kde se jde do Ematu. To je strana západní.e5J/Hranice jižní na poledne budiž od Tamaru až k Vodám vzpoury u Kadesu, dále Potok až k Velikému moři. Toť budiž strana jižní na poledne!FdJ/Strana pak východní: Odtud, kde hraničí Hauran s Damaškem, a odtud, kde hraničí Galaad s Israelskem, Jordán budiž hranicí až k Moři východnímu. Tak měřte stranu východní!$cAJ/Půjde tedy hranice od Moře až do Chasar-Enonu, pomezí Damašku a co je (dále) na sever, bude na severu; také pomezí Ematu. To jest severní strana.bJ/do Ematu, do Beroty, do Sabarim, jež jest mezi územím Damašku a mezi územím Ematu, do Domu-Tichon, jenž jest na pomezí Hauranu.}asJ/Tatoť jest pak hranice země: Na straně severní od Velikého moře směrem k Hetalonu, až jak se jde do Sedadu,<`qJ/budete pak vlásti jí každý stejně, jeden jako druhý, ježto jsem nad ni zdvihl (kdysi) ruku svou, že ji dám otcům vašim; země tato připadne vám v dědičný majetek.$_AJ/ Toto praví Pán Bůh: Tatoť jest hranice, v níž vlásti budete zemí podle dvanácti kmenů Israelových; – Josef totiž dostane dvojí úděl. – ^5J/ A nad potokem, na březích jeho s obou stran, vzejde všeliké stromoví nesoucí ovoce; nesprchne list s něho a nepřestane ovoce jeho; každý měsíc ponese čerstvé plody, neboť vody jeho ze svatyně vycházeti budou; a bude ovoce jeho na pokrm a listí jeho na léky.{]oJ/ Ale na březích jeho a na místech bahnitých (vody) nebudou uzdraveny, ježto budou nechány solnými ložisky.3\_J/ Státi budou nad ní rybáři, od Engaddi až do Engallim bude místo na sušení sítí; velmi mnoho druhů bude ryb jeho, jako ryb moře Velikého, množství veliké.Q[J/ a každý živočich, který se hýbá, kamkoli přijde (ten) potok, bude živ; a ryb bude veliké množství, až tam přijdou tyto vody; všecko bude uzdraveno a živo, kamkoli přijde (ten) potok.KZJ/I řekl mi: „Tyto vody, jež vycházejí na hromady písku k východu a tekou dolů na nížiny pouště, vlejí se do (Mrtvého) moře; když se (do něho) vlejí, budou uzdraveny vody jeho;aY;J/Když jsem se vrátil, aj – na břehu potoka bylo velmi mnoho stromoví s obou stran.kXOJ/Tu mi řekl: „Jistě, viděl jsi to, synu člověkův!" A vedl mne zase zpět ke břehu potoka.pWYJ/A (zase) naměřil tisíc loket, a provedl mne vodou až po pás. Když pak opět naměřil tisíc (loket), byl to potok, který jsem nemohl přejíti; vody totiž byly vzrostly v hluboký potok, který nebylo možno přebřísti.QVJ/Poté naměřil opět tisíc (loket) a provedl mne vodou až po kolena.UJ/Onen muž, který měl provazec (na měření) v ruce, dal se na východ, naměřil tisíc loket, (a) provedl mne vodou až po kůtky.1T[J/Poté vyvedl mne branou severní ven a vedl mne venku kolem na cestu ke bráně vnější, na cestu vedoucí k východu, a aj, – z jižní strany prýštily se vody.aS =J/Poté zavedl mne zpět ke vchodu do chrámu, a aj – vody vycházely pod prahem chrámu na východ; průčelí chrámu totiž hledělo k východu. Ty vody stékaly na jižní straně chrámu, jižně podle oltáře.hRIJ.I řekl mně: Toto jsou kuchyně, v nichž vařiti budou služebníci domu Páně oběti lidu.\Q1J.a zídka obíhala ty čtyři dvorky a krby byly zařízeny pod podloubími vůkol.P'J.Ve čtyřech úhlech toho nádvoří byly zařízeny dvorky, čtyřicet loket zdéli a třicet zšíři, jedné míry (všecky) čtyři byly;VO%J.Poté vyvedl mne do vnějšího nádvoří, a vedl mne dokola ke čtyřem rohům (toho) nádvoří, a aj – dvorek byl v každém úhlu toho nádvoří; po jednom dvorku bylo v každém úhlu nádvoří.TN!J.a řekl mně: Toto jest místnost, kde vařiti budou kněží oběti za hřích a za zpronevěru, kde péci budou oběť suchou, aby ji nevynášeli do vnějšího nádvoří, že by se lid posvěcoval.M#J.Poté uvedl mne východem na boku brány k posvátným komnatám pro kněze, jež byly na severu, a tam byla místnost ležící na západ,UL#J.A nesmí bráti kníže nic z dědičného majetku lidu násilím, nic z vlastnictví jeho; ale ze svého majetku ať dá dědictví svým synům, aby nikdo z lidu mého nebyl vyháněn z majetku svého.CKJ.Dá-li však úděl z majetku svého někomu ze svých služebníků, bude to jeho až do roku propuštění, i vrátí se zase ke knížeti; neboť dědictví jeho patří synům jeho.#J?J.Toto praví Pán Bůh: Dá-li kníže ze svého majetku dar některému ze svých synů, bude to vlastnictví jeho synů; dědičně budou jím, vlásti.hIIJ.Tak ať obětuje beránka i oběť suchou i olej každého jitra ve věčnou oběť zápalnou.KHJ.také oběť suchou přičiní k němu každého jitra: šestý díl efy; a oleje třetinu hinu, aby smíšen byl s bělnou moukou; to budiž zákonitá oběť Hospodinu, ustavičná, věčná.GJ. A beránka, ročka bez úhony, obětovati bude v zápalnou oběť každý den Hospodinu; vždycky ráno ji obětovati bude;5FcJ. Když pak obětovati bude kníže dobrovolně oběť zápalnou nebo dobrovolné oběti pokojné Hospodinu: otevře se mu brána, hledící k východu, a on obětovati bude zápalnou svou obět nebo pokojné oběti své jak jest obyčej činiti v sobotu; poté vyjde, a brána se zavře, když vyjde.6EeJ. A na slavnosti a na svátky bude obětí suchou efa na býčka a efa na berana; na beránky pak bude obětí suchou – mnoho-li vezme do ruky; a oleje: hin na každou efu.ODJ. Kníže pak mezi vcházejícími vejde a mezi vycházejícími vyjde. C J. A když vcházeti bude lid země před Hospodina na slavnosti, kdo vejde branou severní, aby se klaněl, ať vyjde branou jižní; a kdo vejde branou jižní, ať vyjde branou severní; nebude se vraceti tou branou, kterou přišel, ale naproti ní vyjde.fBEJ.Když bude knížeti vejíti, předsíní brány ať vejde a touže cestou ať (zase) vyjde.A#J.také efu při býčkovi a efu při beranu podá v suchou oběť; při beráncích pak mnoho-li do ruky vezme; a oleje: hin na každou efu.s@_J.V den pak nového měsíce býčka ze skotu bez úhony, šestero beránků a (jednoho) berana bez úhony;?yJ.a v suchou oběť efu na berana, na beránky pak v suchou oběť, mnoho-li dá ruka jeho; a oleje: hin na každou efu.>J.Bude pak kníže obětovati v oběť zápalnou Hospodinu toto: V sobotu šestero beránků bez úhony a berana beze skvrny;r=]J.Lid země pak bude se klaněti u vchodu té brány ve dny sobotní i na nové měsíce před Hospodinem.</J.i vejde kníže skrze předsíň brány zvenku a postaví se na prahu brány; když pak budou kněží obětovati jeho zápalnou oběť, jakož i jeho oběti pokojné, klaněti se bude na prahu brány a poté (zase) vyjde; brána však nesmí býti zavřena až do večera.M; J.Toto praví Pán Bůh: Brána vnitřního nádvoří, hledící k východu, bude zavřena šest všedních dní; v den sobotní však otevřena bude; též i v den nového měsíce bude otevřena;Y:+J-Sedmého dne měsíce, patnáctého dne toho měsíce o slavnosti (stanů) činiti bude jako svrchu řečeno, po sedm dní; jak v příčině oběti za hřích, tak i oběti zápalné, oběti suché i oleje.v9eJ-a v oběť suchou efu na každého býčka, a efu na berana dá obětovati, také oleje: hin na každou efu.<8qJ-a po sedm dní té slavnosti obětovati bude v zápalnou oběť Hospodinu sedm býčků a sedm beranů bez úhony, každý den po těch sedm dní; a za hřích kozla každý den,]73J-Toho dne bude obětovati kníže za sebe i za všecek lid země býčka za hřích;~6uJ-Prvního měsíce, čtrnáctého dne toho měsíce budete míti velikonoce: sedm dní přesné chleby budete jísti.5J-Taktéž učiníš sedmého dne (téhož) měsíce, za každého, kdo nevěda nebo omylem byl sveden; tak očistíš chrám.4'J-Kněz vezme z krve oběti za hřích a potře veřeje chrámu a čtyři rohy okraje oltáře, jakož i veřeje brány vnitřního nádvoří.3J-Toto praví Pán Bůh: Prvního měsíce, první den (toho) měsíce vezmeš býčka ze skotu bez úhony a očistíš (jím) svatyni.2+J-a povinností knížete bude postarati se o zápalné oběti, o suché i mokré oběti na svátky, na nov měsíce, na soboty; na všecky slavnosti domu Israelova on dá obětovati za hřích, oběť suchou, oběť zápalnou, i pokojné oběti, na očistu domu Israelova.V1%J-Všecek lid země bude zavázán tyto dávky odváděti knížeti v Israeli;C0J-dále po jednom beranu ze stáda z (každých) dvou set z těch, jež chovají Israelité; na oběti suché, na oběť zápalnou a na oběti pokojné, na svou očistu, praví Pán Bůh./yJ-a míra oleje: bat oleje; desátý díl koru jest to; neboť deset batů dělá kor, ježto deset batů naplňuje kor;{.oJ- Toto jest dávka, kterou odváděti budete: šestý díl efy z, koru pšenice a šestý díl efy z koru ječmene;k-OJ- Lot pak dvacet zrn ať má. A dvacet lotů a dvacet pět lotů a patnácte lotů ať činí minu.0,YJ- Efa i bat ať jsou stejné a jedné míry, aby měl bat desetinu koru a také efa by byla desetina koru; podle míry koru budiž stejnoměrně stanovena míra jejich.E+J- Vahou správnou, efou správnou i batem správným měřte.B*}J- Toto praví Pán Bůh: Dosti buď vám, knížata Israelova! Bezpráví a násilnictví nechte, a právo a spravedlnost čiňte; šetřte hranic vašich a lidu mého, praví Pán Bůh.)J-To mu bude patřiti z půdy: v Israeli, aby již nekoupila knížata lidu. mého, ale nechali zemi domu Israelovu podle kmenů jeho./(WJ-Knížeti pak (dáte úděl) s obou stran údělu pro svatyni a majetku městského, proti údělu pro svatyni a proti majetku města, od strany západní až k moři, a od strany východní až na východ, a na délku podle každého údělu od pomezí západního až k pomezí východnímu.'7J-Ve vlastnictví města dáte pět tisíc na šíři a dvacet pět tisíc na délku podle údělu pro svatyni; bude to patřiti všemu domu Israelovu.&-J-Dvacet pět tisíc loket na délku, a deset tisíc na šířku bude patřiti levitům, kteří obsluhují chrám; ti budou držeti dvacet mést.[%/J-Posvátný tento úděl země bude patřiti kněžím, služebníkům svatyně, kteří smějí přistupovati, aby službu konali Hospodinovi; bude to místo pro jejich domy a svaté prostranství pro svatyni.$$AJ-Z této výměry odměříš na délku dvacet pět tisíc loket, a na šíři deset tisíc loket; v tom prostranství bude chrám, místo nejsvětější.#+J-Z celého (toho) údělu budiž zasvěceno (pro chrám) pětsetkrát pět set (loket) do čtverce vůkol; a padesát loket na pás kolem něho.?" yJ-Až pak počnete zemi děliti losem, oddělte prvotiny Hospodinu, svatý úděl země zdéli dvacet pět tisíc, a zšíři deset tisíc; to bude svaté po celé své rozloze vůkol.l!QJ,Žádné zdechliny zvěře, ptáků nebo dobytka aniž co roztrhaného nesmějí kněží jídati.W 'J,Co máte nejlepšího z prvotin všech, a všecky úděly ze všech věcí, jež bývají obětovány, kněží budou; taktéž prvotiny pokrmů vašich dáte knězi, aby svolal požehnání na dům váš.oWJ,Oběť i za hřích i za zpronevěru oni jísti budou; a cokoli kdo v Israeli zaslíbí, jejich bude.1J,Nebudou míti dědičného vlastnictví – jáť jsem dědictví jejich; vlastnictví nedáte jim v Israeli, neboť já jsem vlastnictví jejich.3J,a v ten den, kdy vejde do svatyně, do vnitřního nádvoří, aby mi ve svatyni konal službu, obětovati bude za svůj hřích, praví Pán Bůh.BJ,A když se byl očistil, budiž mu sedm dní počítáno;MJ,K mrtvole člověka nevejdou, aby se neposkvrnili, leč k otci nebo k matce, k synu nebo k dceři, k bratru nebo k sestře, která neměla ještě nikoho za muže; na těch smějí se poskvrniti./WJ,Když bude rozepře, podle mých ustanovení budou soudit a rozsuzovat; zákonů mých a příkazů mých při všech slavnostech budou dbáti a soboty mé světiti.mSJ,A lid můj učiti budou lišiti svaté od všedního; rozdíl čistého a nečistého ukáží jim.(IJ,A vdovy nebo zapuzené nesmějí si bráti za manželku, ale (jen) panny z potomstva domu Israelova; vdovu však, jež ovdověla po knězi, smějí si vzíti.c?J,Také vína nesmí píti žádný kněz, když mu bude vejíti do vnitřního nádvoří.pYJ,Hlavy své nebudou holiti, ani kštici nedají růsti, ale budou míti vlasy řádně přistřižené.a;J,Když budou chtíti vyjíti do vnějšího nádvoří k lidu, svlekou se sebe svá roucha, v nichž konali službu, složí je v komnatě svatyně, a oblekou se v roucha jiná, aby neposvěcovali lidu oděvy svými.J,Čepice lněné budou míti na hlavách, nákyčelnice lněné na bedrách, a neopáší se ničím, v čem by se potili.X)J,A když jim bude vcházeti do bran vnitřního nádvoří, v roucha lněná se oblekou, aniž smí přijíti na ně co vlněného, když budou službu konati ve branách vnitřního nádvoří nebo uvnitř.J,Ti vcházeti budou do svatyně mé, ti přistupovati budou k stolu mému, aby mně posluhovali a zachovávali mé obřady.J,Ale kněží levitští, synové Sadokovi, kteří dbali obřadů svatyně mé, když zabloudili synové Israelovi ode mne, ti budou přistupovati ke mně, aby mi přisluhovali; státi budou před mým obličejem, aby mi obětovali krev a tuk, praví Pán Bůh.mSJ,ustanovím je za strážné u chrámu ke vší službě jeho, ke všemu, co třeba v něm udělati.iKJ, ať se nepřibližují ke mně, aby mi kněžský úřad konali, a nechť nepřistupují k jakémukoliv svatému mému místu vedle velesvatyně, ale ať nesou zahanbení své a (pykají) za nešlechetnosti, které činili;LJ, Za to, že jim přisluhovali před modlami svými, za, to, že sváděli dům Israelův k nepravosti, za to zdvihl jsem ruku svou proti nim, praví Pán Bůh, že budou pykati za svou nepravost;b =J, ať jsou ve svatyni mé toliko strážnými, vrátnými u chrámových bran, a chrámovými služebníky; oni ať zabíjejí zápalné a (jiné) oběti krvavé za lid, a oni ať stojí před ním, aby mu posluhovali.3 _J, Ale i levité, kteří daleko odstoupili ode mne při poblouzení synů Israelových, kteří zabloudili ode mne za modlami svými, i (ti) ať pykají za svou nepravost:; oJ, (Proto) praví Pán Bůh toto: Žádný cizinec neobřezaného srdce a neobřezaného těla nesmí, vejíti do mé svatyně, žádný cizinec, jenž dlí mezi syny Israelovými. J,Neboť nezachovali jste přikázání svatyně mé, ale ustanovili jste (je) za strážné mých řádů ve svatyni mé místo sebe.{ oJ,Vždyť vy uváděli jste cizince neobřezaného srdce a neobřezaného těla, aby dleli ve svatyni mé a znesvěcovali dům můj, když jste obětovali chleby mé, tuk a krev, a rušili jste (tak) smlouvu mou všemi nešlechetnostmi svými. J,A rci domu Israelovu, zpurnému proti mně: Toto praví Pán Bůh: Dosti měj na všech nešlechetnostech svých, dome Israelův!yJ,Tu mně Hospodin řekl: Synu člověkův, napni pozornost, viz očima a ušima slyš všecko, co já mluviti budu tobě o všech obřadech domu Hospodinova a o všech zákonech jeho; upni pozornost na cesty chrámové u všech východů svatyně."=J,Poté přivedl mne po cestě brány severní před chrám, i viděl jsem, a aj velebnost Hospodinova naplnila chrám Hospodinův, i padl jsem na tvář.*MJ,knížeti. Toliko kníže sedati bude v ní, aby jedl chléb (obětní) před Hospodinem; dveřmi předsíně ať vchází a toutéž cestou ať zase vychází!7gJ,Tu mně Hospodin řekl: Brána tato zůstane zavřena; nebude otvírána a nikdo nepůjde skrze ni, neboť Hospodin, Bůh Israelův, vešel skrze ni; proto zůstane zavřenag IJ,A zavedl mne zpět k vnější bráně svatyně, jež hleděla na východ; a ta byla zavřena.KJ+Až pak vyplní ty dny, osmého dne a potom, ať obětují kněží na oltáři (tom) zápalné oběti vaše, i co bývá podáváno v oběti pokojné; i slituji se nad vámi, praví Pán Bůh.X)J+Sedm dní budou (takto) oltář očišťovati, zbavovati skvrn a posvěcovati.J+Po sedm dní obětovati budeš kozla za hřích den co den, a býčka ze stáda a berana z bravu bez úhony obětovati budou.pYJ+obětovati je budeš před Hospodinem; kněží ať je posolí a podají v zápalnou oběť Hospodinu.~ J+Až pak dokonáš očištění oltáře, obětovati budeš býčka ze stáda bez úhony, jakož i berana ze stáda bez úhony;}J+Druhý den obětovati budeš kozla bez úhony za hřích, aby očištěn byl oltář (jím), jako byl očištěn býčkem.~|uJ+Poté vezmeš býčka, obětovaného za hřích, a spálíš jej na odděleném místě chrámoviště mimo svatyni.{'J+a vezma z krve jeho, položíš ji na čtyři rohy jeho, na čtyři hrany okraje i na rámec vůkol, a (tak) jej očistíš a zbavíš skvrn.7zgJ+Tehdy dáš kněžím levitským z rodu Sadokova, kteří smějí ke mně přistupovati, – praví Pán Bůh – aby mi obětovali, býčka ze stáda (v oběť) za hřích;6yeJ+A řekl mně: Synu člověkův, toto praví Pán Bůh: Toto jsou ustanovení o oltáři, až bude vystavěn, aby podávána byla na něm zápalná oběť a vylévána krev:cx?J+Kmen (oltářní) byl čtrnáct loket dlouhý a čtrnáct loket široký na svých čtyřech stranách; rámec kolem něho byl na půl lokte, a okolek jeho jeden loket vůkol; a stupně jeho byly obráceny na východ.iwKJ+Oltářní plocha byla dvanáct loket dlouhý a dvanáct loket široký rovnostranný čtverec.lvQJ+sám pak vrch oltáře byl (zvýši) čtyři lokte, a z (toho) vrchu čněly vzhůru čtyři rohy.u1J+a od okolku (oltáře) na zemi až po okraj spodku dva lokte, jeho až po hranu jeho dokola jednu píď (široký); to je také stružka a šíře (toho okraje) jeden loket; od kraje nižšího až do kraje vyššího: čtyři lokte, a šířka (tohoto okraje): jeden loket;$tAJ+ Tyto pak jsou rozměry oltáře podle dobrého loktu, který má loket a dlaň: okolek jeho (spodní) loket (vysoký) a loket široký, a rámec oltáře;s}J+ Toto jest zákon o chrámě na vrchu hory: Celé území jeho vůkol svatosvaté jest. To jest (tedy) zákon o chrámě.'rGJ+ nechať se zastydí za všecko, co páchali; tvar chrámu, zařízení jeho, východy a vchody jeho, celý plán jeho, všecky zákony jeho, všecek řád jeho, všecka pravidla jeho jim ukaž a napiš to před očima jejich, aby dbali všech tvarů jeho i zákonů jeho, a činili je. q J+ Ty pak, synu člověkův, ukaž domu Israelovu chrám ten, a nechať se zahanbí pro své nepravosti, a nechať změří stavbu;{poJ+ Nyní tedy ať daleko odvrhnou své smilstvo a mrtvoly svých králů ode mne, i budu bydliti mezi nimi vždycky.uocJ+ti, kteří položili práh svůj vedle prahu mého a veřeje své vedle veřejí mých, že byla (toliko) zeď mezi mnou a mezi nimi; a znesvětili mé svaté jméno ohavnostmi, jež činili, pročež zahladil jsem je ve svém hněvu.3n_J+řekl mně: Synu člověkův, (viz, místo trůnu mého, a místo šlépějí nohou mých, kde chci bydliti mezi syny Israelovými na věky; a nebude již znesvěcovati dům Israelův mého svatého jména, ani oni, ani králové jejich svými smilstvími, mrtvolami svých králů ani výšinami,]m3J+I slyšel jsem, že kdosi mluví ke mně z chrámu, a muž, který stál vedle mne,sl_J+Tu mne duch pozdvihl a uvedl do vnitřního nádvoří, a aj – chrám byl plný velebnosti Hospodinovy.OkJ+Velebnost Hospodinova vešla do chrámu branou, hledící k východu.=jsJ+A dostalo se mi téhož vidění, jež jsem měl, když (velebnost Boží) přišla, by zkazila město; byl to zjev týž, jejž jsem viděl u řeky Chobar. I padl jsem na tvář.i+J+a aj – velebnost Boha Israelova přicházela od východu; zvuk její byl jako zvuk vodních spoust, a země blyštěla se od jeho velebnosti.3h cJ+A vedl mne k bráně, hledící k východu,%gCJ*Na čtyřech stranách změřil zeď jeho všude vůkol, délku pět set loket a šířku pět set loket; ta měla děliti místo posvátné od všedního.NfJ*A na straně západní naměřil pět set prutů prutem měřickým.QeJ*Na straně jižní naměřil pět set prutů prutem měřickým vůkol.SdJ*Na straně severní naměřil pět set prutů prutem, měřickým vůkol.icKJ*Naměřil na straně východní prutem měřickým: pět set prutů, prutem měřickým vůkol.bJ*Když pak dokonal rozměřování vnitřního chrámu, vyvedl mne cestou brány, hledící na východ, a změřil chrám všady vůkol.haIJ*A když tam vejdou kněží, nesmějí vcházeti ze svatyně do vnějšího nádvoří; tam ať (prve) složí roucha svá, v nichž konali službu, neboť svatá jsou; ať oblekou roucha jiná, a tak mohou jíti mezi lid.S`J* A řekl mně: komnaty severní a komnaty jižní, jež stojí proti ohrazenému prostranství – to jsou jizby svaté; v nich jídají kněží, jimž jest dovoleno blížiti se Hospodinu na nejsvětějších místech; tam budou klásti věci svatosvaté, to jest žertvu za hřích i za zpronevěru, neboť je to místo svaté.+_OJ* právě takové byly dveře komnat na jihu: dveře na počátku chodníku, chodníku, který před oddělenou síní šel k východu proti tomu, kdo přicházel.5^cJ* a chodník před jejich průčelím; právě takové jako byly komnaty na straně severní, jak co do délky i do šířky jejich se všemi vchody, tvary i dveřmi jejich;~]uJ* na šíři zdi toho nádvoří. Na jihu proti hrazenému prostranství a proti stavbě zděné byly rovněž komnatyx\iJ* A pod těmi komnatami byl přístup od východu pro toho, kdo chtěl vejíti do nich z vnějšího nádvoří,[wJ*ježto komnaty u vnějšího nádvoří byly padesát loket zdéli, kdežto komnaty u chrámu byly sto loket dlouhé.Z!J*Rovnoběžně s komnatami, jež byly u vnějšího nádvoří, na vnější straně před komnatami táhla se zeď padesát loket dlouhá,\Y1J*Měly totiž i třetí poschodí, ale neměly sloupů, jako byly sloupy v nádvořích; proto ubráno bylo (třetímu poschodí více místa nežli) komnatám dolním a prostředním od země [padesáti loket].X5J*komnaty byly ve vyšších poschodích kratší, ježto jim (řečené) galerie ubíraly více místa nežli spodním a středním (komnatám) domu.|WqJ*A přeci komnatami byl chodník deset loket široký do vnitřku, chodník jednoho lokte; a dveře měly na sever;V-J*proti dvacíti loktům vnitřního nádvoří a proti kamenné dlažbě vnějšího nádvoří byly galerie na galeriích ve třech poschodích.gUGJ*komnaty měly průčelí dlouhé sto loket a vchod od severu: šíře jejich: padesát loket;5T eJ*Poté vyvedl mne do vnějšího nádvoří směrem k severu, a zavedl mne k domu komnat, jenž byl proti ohrazenému prostranství a proti stavbě, táhnoucí se na severu;$SAJ)[Nad tím] šikmá okna a obrazy palem tu i onde byly na bočných stěnách předsíně tak jako na bočných kobkách chrámu a na širokých stěnách.3R_J)Byli také na těch dveřích chrámových vyryti cherubové a vyřezány palmy, tak jako na stěnách vyryty byly; dřeva v průčelí předsíně venku byla tlustší.QJ)Obě křídla měla s obou stran po dvou deskách, jež se vespod skládaly; byla totiž dvě křídla s obou stran dveří.7PiJ)Dvě křídla měly dveře chrámu a svatyně.9OkJ)oltář dřevěný; tři lokte byl vysoký, dva lokte dlouhý, a rohy jeho, spodek i stěny jeho byly dřevěné. A řekl mi: „Toto jest stůl (stojící) před Hospodinem." }~~j}p||n{{zzyydxxww=vv utt6ssAr'q paoojnn3mmkll`kktk jLiuhhNgff/eVddPcccbWb aa`]_^^W]\[[7ZYYXpW}VBUUTSS6RR#QPP&OfMMWLL'K?JJIZHHH)GGFJEENDDCCHBB9A@@{??<>>u===<<<;};:899X88877f666.55h544J333-22t211d000H//a...J---,++\*))+(<'6%$$$##""@!!0 ~#XXd}Fm&[ $xnv g o k 5 P#m_ d T protože duch neobyčejný, rozumnost, moudrost, vykládání snů, zjevení tajných věcí a řešení věcí zavilých shledány byly v něm, to jest v Danielovi, jemuž král jméno dal Baltasar. Proto buď nyní Daniel zavolán a (ten) věc vyloží."&cET Jest jeden, muž v tvé říši, který má v sobě ducha svatých bohů, a za dnů otce tvého rozumnost a moudrost byly v něm shledány; vždyť i král Nabuchodonosor, tvůj otec, knížetem hadačů, zaklinačů, chaldů a věštců jej ustanovil, otec tvůj, pravím, ó králi,\b1T Tu královna (matka) pro tu věc, která se přihodila králi a velmožům jeho, vešla do hodovny a ujavši slovo řekla: „Králi, na věky buď živ. Myšlenky tvé neděstež tebe a tvář tvá se neměň!kaOT Proto král Baltasar velmi se poděsil, obličej jeho se změnil, ano i velmoži jeho se děsili.w`gTTehdy všedše všichni mudrci královští, nemohli ani písma přečísti, ani výkladu jeho podati králi._TA vzkřikl král silně, ať přivedou hadače, chaldy a věštce. Ujav slovo král, řekl mudrcům babylonským: „Kdokoli přečte toto písmo a podá mi výklad jeho, oděn bude purpurem; a zlatý řetěz dostane na hrdlo a třetím bude v království mém."y^kTzměnila se mu tvář, myšlenky jeho děsily ho, klouby kyčlí jeho se uvolňovaly a koleno bilo mu o koleno.1][TV tu chvíli ukázaly se prsty jako ruky člověka, píšícího naproti, svícnu na povrchu stěny paláce královského. Když král viděl články píšící ruky,n\UTPili víno a chválili bohy své, zlaté a stříbrné, měděné, železné, dřevěné a kamenné.6[eTTu přinesli zlaté a stříbrné nádoby, jež byl odnesl (Nabuchodonosor) z bývalého chrámu jerusalemského, a pili z nich král a velmoži jeho, ženy a ženiny jeho.`Z9TJsa jíž napilý rozkázal, aby přinesli zlaté a stříbrné nádoby, jež byl odnesl Nabuchodonosor, otec jeho, z bývalého chrámu jerusalemského, aby pili z nich král a velmoži jeho, ženy i ženiny jeho.aY =TBaltasar učinil hody veliké tisíci svých velmožů a každý pil podle svého věku.LXT"Proto nyní já Nabuchodonosor chválím, velebím a slavím krále nebes; neboť všecky činy jeho jsou správné, cesty jeho jsou spravedlivé, a ty, kdož v pýše chodí, může ponížiti.WwT!Tehdy navrátil se mně můj rozum, ke cti a k nádheře království svého jsem (zase) přišel, a má povaha navrátila se mi; přední šlechta moje a úředníci hledali mne, království mé bylo obnoveno, a moc větší byla mi přidána.sV_T A všecky obyvatele země proti němu za nic dlužno pokládati, neboť podle své vůle nakládá jak s mocnostmi nebes, tak i s obyvatelstvem země; není, kdo by směl opříti se ruce jeho a říci jemu: „Proč jsi to učinil?" U TTehdy na konci těch dnů zdvihl jsem já Nabuchodonosor oči k nebi, můj rozum zase byl mi vrácen, i dobrořečil jsem Nejvyššímu a Živého na věky jsem chválil a slavil, neboť vláda jeho jest věčná vláda a království jeho od rodu do rodu.sT_TV tu hodinu splnilo se to slovo na Nabuchodonosorovi: z lidí vyvržen byl, a trávu jako hovězí dobytek jedl. Rosou nebeskou tělo jeho smáčeno bylo, až vlasy jeho vzrostly jako orličí (peří) a nehty jeho jako ptačí byly.STz lidí vyvrhnou tě, s divokou zvěří bydliti budeš, trávu jako hovězí dobytek budeš jísti, a sedmero časů vyprší nad tebou, až nabudeš přesvědčení, že Nejvyšší panuje nad královstvím lidským, a komukoli chce, že je dává."'RGTKdyž ještě řeč ta v ústech králových byla, spadl s nebe hlas: „Tobě přísluší výrok, králi Nabuchodonosore: Království tvé odejde od tebe,+QOTTu ujal král slovo a řekl: „Zdaliž to není ten veliký Babylon, jejž jsem já vystavěl v královské sídlo, mocí své síly a k slávě nádhery své?"HP TPo dvanácti měsících procházel se na paláci v Babyloně.7OiTVšecko to na krále Nabuchodonosora přišlo.(NITProto, králi, ať líbí se ti rada moje: Hříchy své almužnami vykupuj, a nepravosti své soustrastí s chudými; snad odpustí (Bůh) hříchům tvým."MTA že přikázal, aby zachován byl pařez s kořeny stromu: Království tvé ti vráceno bude, až poznáš, že jest nebeská moc.$LATVyvrhnou tě z lidí, a s divokou zvěří bydliti budeš, trávu jako hovězí dobytek budeš jísti, rosou nebeskou smáčen budeš. A sedmero časů vyprší nad tebou, dokud se nepřesvědčíš, že panuje Nejvyšší nad královstvím lidským, a že komukoli chce, je dává.]K3Ttoť jest výklad úradku, který vyšel od Nejvyššího proti pánu mému králi:BJ}TZe pak viděl král strážného svatého sestupovati s nebe a kázati: „Podetněte strom ten a rozmetejte jej, ale pařez s kořeny v zemi nechte, a svázán buď železem a mědí v trávě polní, rosou nebeskou buď skrápěn, a se zvěří buď potrava jeho, dokud nevyprší sedmero časů nad ním" – I%TTy jsi to, králi, jenž jsi velikým a mocným se stal; velikost tvá vzrostla a došla až k nebi, a tvá moc (došla) až na kraj světa.;HoTjehož ratolesti byly velmi pěkné a ovoce přehojné, na němž byl pokrm pro všecky, pod nímž sídlila zvěř polní, a na jehož ratolestech přebývali nebeští ptáci:zGmTStrom, který jsi viděl, vysoký a silný, jehož výška sahala k nebi, který viděti bylo na celém světě,2F]TTu Daniel, jenž Baltasar slul, počal sám v sobě mlčky přemýšleti asi hodinu, a myšlenky jeho děsily jej. I ujal král slovo a řekl: „Baltasare, sen a výklad jeho neděsiž tebe!" Baltasar odpověděl a řekl: „Pane můj, sen tvým nepřátelům a výklad jeho tvým protivníkům!bE=TTakový sen snil jsem já Nabuchodonosor král; ty tedy, Baltasare, podej [rychle] výklad jeho. Neboť všichni mudrci mé říše nemohou mi jej vyložiti; ty však můžeš, ježto duch svatých bohů je v tobě."oDWTPodle úradku strážných tak je stanoveno, přání a vůle svatých to jest, aby poznali živí, že Nejvyšší panuje nad královstvím lidským, že komukoli chce, je dává, a že i nejnižšího člověka jím pověřuje.yCkT Srdce jeho lidské ať se změní, srdce zvířecí budiž mu dáno, a sedmero časů nechť vyprší nad ním.9BkT Ale pařez s kořeny v zemi nechtě; a svázán buď svazkem železným a měděným v trávě polní; rosou nebeskou buď smáčen, a se zvěří měj úděl v trávě země.@AyT volal silně a řekl: Podetněte strom ten, osekejte větve jeho, otlucte listí jeho a rozmetejte ovoce jeho; ať prchají zvířata, která jsou pod ním, a ptactvo s jeho větví!s@_T Hleděl jsem u vidění hlavy své na lůžku a aj – strážný, – a byl svatý – sestoupil s nebe,a?;T Listí jeho bylo velmi pěkné, ovoce jeho přehojné, pokrm pro všecky byl na něm. Pod ním odpočívala zvířata divoká, na ratolestech přebývali ptáci nebeští, a z něho živilo se všecko, co má tělo.j>MTVeliký byl to strom a silný, výška jeho sahala k nebi; bylo jej viděti až na kraji světa.x=iT„Vidění hlavy mé na mém lůžku: Viděl jsem – aj strom uprostřed země, výška jeho byla náramná.Z<-T„Baltasare, kníže hadačů, poněvadž vím, že ducha svatých bohů v sobě máš, a žádné tajemství není tobě nepřístupno, vidění snů mých, jež jsem měl (poslyš) a výklad jejich podej!"-;STaž konečně vešel přede mne Daniel, jenž sluje Baltasar podle jména boha mého, jenž má v sobě ducha svatých bohů; také před ním sen jsem vypravoval::TKdyž vešli hadači, zaklinači, Chaldové a věštci, vypravoval jsem před nimi sen, ale výkladu jeho mi nemohli podati,9yTI vyšlo ode mne ustanovení, by uvedeni byli přede mne všichni mudrci babylonští, aby mi podali výklad toho snu.z8mTMěl jsem (však) sen, který mne přestrašil; myšlenky mé na lůžku mém a vidění mé hlavy zarazily mne.\7 3TJá Nabuchodonosor žil jsem spokojený ve svém domě a svěží ve svém paláci.6/TdDivy jeho jak veliké, a zázraky jeho, jak mocné jsou! Království jeho jest království věčné, a panství jeho od pokolení do pokolení.\51TcDivy a zázraky, jež učinil na mně Bůh nejvyšší, zalíbilo se mi ohlásiti.x4iTbNabuchodonosor král všem národům, kmenům a jazykům, kteří sídlí na veškeré zemi. Mnoho blaha vám!R3TaPoté povýšil král Sidracha, Misacha a Abdenaga v župě Babylonské.2T`Proto vydávám ustanovení, aby každý kteréhokoliv národa, kmene nebo jazyka, kdokoliv by mluvil rouhavě proti bohu Sidrachovu, Misachovu a Abdenagovu, popraven byl a dům jeho rozbořen; neboť není jiného boha, který by mohl tak vysvoboditi."51cT_Tu vzkřikl Nabuchodonosor: „Požehnaný bůh jejich, bůh Sidracha, Misacha a Abdenaga, jenž poslal anděla svého a vytrhl služebníky své, kteří důvěřovali v něho! Slova králova nedbali a vydali svá těla, jen aby nemusili sloužiti a klaněti se žádnému bohu, kromě bohu svému.0{T^A shromáždivše se satrapové, úředníci, soudci a velmoži královští shledali, že žádné moci neměl oheň na těla jejich, že ani vlas hlavy jejich nebyl opálen, že spodky jejich nedoznaly škody, a že ani puchem ohně nenačichli.j/MT]Tu přistoupil Nabuchodonosor ke dveřím peci, v níž hořel oheň, a řekl: „Sidrachu, Misachu a Abdenago, služebníci boha nejvyššího, vyjděte a pojďte sem!" I vyšel Sidrach, Misach a Abdenago z prostřed ohně.O.T\(Král) chopiv slovo řekl: „Aj, já vidím čtyři muže rozvázané, ani se procházejí uprostřed ohně, a není žádné poruchy na nich; a tvářnost čtvrtého podobna jest synu božímu."I- T[Tu Nabuchodonosor král ustrnul, spěšně vstal a řekl svým dvořenínům: „Zdali jsme neuvrhli tři muže svázané doprostřed ohně?" Ti odpovídajíce králi řekli: „Ano, králi!" , TZDobrořečte všichni nábožní Pánu, Bohu bohů, chvalte ho a děkujte mu, neboť po všecky věky trvá milosrdenství jeho.U+#TYChvalte Hospodina, neb je dobrý, neboť jest na věky milosrdenství jeho.o*WTXDobrořeč Ananiáši, Azariáši a Misaeli Pánu; chvalte a nade všecko ho vyvyšujte na věky. Neboť z pekel vytrhl nás a vyprostil z moci smrti; vysvobodil nás z prostřed plamene žhoucího, z prostřed ohně vytrhl nás.i)KTWDobrořečte svatí a stísněného srdce Pánu; chvalte a nade všecko ho vyvyšujte na věky.l(QTVDobrořečte duchové i duše spravedlivých Pánu; chvalte a nade všecko ho vyvyšujte na věky.`'9TUDobrořečte služebníci Páně Pánu; chvalte a nade všecko ho vyvyšujte na věky.\&1TTDobrořečte kněží Páně Pánu; chvalte a nade všecko ho vyvyšujte na věky.M%TSDobrořeč Israel Pánu; chval a nade všecko ho vyvyšuj na věky.N$TRDobrořeč lidstvo Pánu; chval a nade všecko ho vyvyšuj na věky.p#YTQDobrořečte všecka zvířata divoká i krotká Pánu; chvalte a nade všecko ho vyvyšujte na věky.f"ETPDobrořečte všichni nebeští ptáci Pánu; chvalte a nade všecko ho vyvyšujte na věky.y!kTODobrořečte veliké ryby a vše, co se hýbá ve vodách Pánu; chvalte a nade všecko ho vyvyšujte na věky.X )TNDobrořeč moře i řeky Pánu; chvalte a nade všecko ho vyvyšujte na věky.T!TMDobrořečte prameny Pánu; chvalte a nade všecko ho vyvyšujte na věky.dATLDobrořeč veškeré rostlinstvo na zemi Pánu; chval a nade všecko ho vyvyšuj na věky.[/TKDobrořečte hory a pahorky Pánu; chvalte a nade všecko ho vyvyšujte na věky.LTJDobrořeč země Pánu; chval a nade všecko ho vyvyšuj na věky.]3TIDobrořečte blesky i mračna Pánu; chvalte a nade všecko ho vyvyšujte na věky.Z-THDobrořeč světlo i temno Pánu; chvalte a nade všecko ho vyvyšujte na věky.W'TGDobrořečte noci i dni Pánu; chvalte a nade všecko ho vyvyšujte na věky.V%TFDobrořeč led i sníh Pánu; chvalte a nade všecko ho vyvyšujte na věky.W'TEDobrořeč mráz i zima Pánu; chvalte a nade všecko ho vyvyšujte na věky.dATDDobrořečte krůpěje rosy a jíní Pánu; chvalte a nade všecko ho vyvyšujte na věky.X)TCDobrořeč mráz i vedro Pánu; chvalte a nade všecko ho vyvyšujte na věky.X)TBDobrořeč oheň i žár Pánu; chvalte a nade všecko ho vyvyšujte na věky.b=TADobrořečte všecky Boží větry Pánu; chvalte a nade všecko ho vyvyšujte na věky.a;T@Dobrořeč všecek déšť a rosa Pánu; chvalte a nade všecko ho vyvyšujte na věky.]3T?Dobrořečte nebeské hvězdy Pánu; chvalte a nade všecko ho vyvyšujte na věky.[/T>Dobrořeč slunce a měsíc Pánu; chvalte a nade všecko ho vyvyšujte na věky.`9T=Dobrořečte všecky moci Páně Pánu; chvalte a nade všecko ho vyvyšujte na věky.q[T+TTy, králi, počal jsi mysliti na svém lůžku, co se v budoucnosti stane, a ten, jenž odkrývá tajemství, ukázal tobě, co má přijíti.Q=TJest však Bůh na nebi, jenž odkrývá tajemství, a ten ukázal tobě, králi Nabuchodonosore, co přijíti má v posledních dobách. Co se ti zdálo, co viděla hlava tvá na lůžku, bylo toto:&<ETDaniel ujav před králem slovo řekl: „Tajemství, na něž se král doptává, mudrci, zaklinači, hadači a věštci nemohou králi nikterak vyložiti.;#TKrál ujav slovo řekl Danielovi, jehož jméno bylo Baltasar: „Můžeš-li mi v pravdě pověděti sen, jejž jsem měl i výklad jeho?": TTu Arioch rychle uvedl Daniela ke králi a řekl mu: „Našel jsem jednoho z judských zajatců, jenž podá králi výklad."R9TPotom Daniel všed k Ariochovi, jejž byl král ustanovil, aby pobil babylonské mudrce, takto k němu mluvil: „Nezahlazuj mudrců babylonských; uved mne před krále, a já podám králi výklad!"88iTTebe, Bože našich otců, velebím a chválím, žes moudrost a sílu mi udělil; žes mi nyní ukázal, zač jsme tě prosili, neboť záhadu královu rozřešil jsi nám."g7GTOn zjevuje věci hluboké, to, co skryto jest, zná, co ve tmě jest, a světlo jest u něho.l6QTOn mění časy i věky, svrhuje krále a ustanovuje; dává moudrost moudrým, a rozum rozumným.x5iTUjav slovo řekl: „Buď jméno Páně požehnáno od věků až na věky! Neboť moudrost a síla jest jeho.j4MTTehdy zjeveno bylo Danielovi tajemství to nočním viděním. I dobrořečil Daniel Bohu nebes.3)Taby si vyprosili milosrdenství před Bohem nebes pro toto tajemství, a nezahynuli Daniel a druhové jeho s: ostatními mudrci babylonskými.h2ITVšed pak do svého domu, oznámil věc druhům svým, Ananiášovi, Misaelovi a Azariášovi,X1)Todebral se Daniel ke králi s prosbou za čas, aby mohl králi podati výklad.0+TPtal se toho královského zmocněnce, pro kterou příčinu tak ukrutný rozkaz od krále vyšel. Když pak tu věc Arioch Danielovi oznámil,/!TTu Daniel vyptával se na rozkaz a na rozsudek Ariocha, velitele královského vojska, který byl vyšel, aby zabíjel babylonské mudrce.}.sT Když ortel vyšel, a mudrci měli býti (již) pobíjeni, hledali také Daniela a druhů jeho, aby popraveni byli.r-]T Král slyše to v prchlivosti a ve hněvu velikém přikázal, by zahynuli všichni mudrci babylonští.',GT Neboť požadavek tvůj, králi, jest těžký, a nikoho nelze nalézti, kdo by mu učinil zadost před králem, kromě bohů, kteří nesídlí mezi lidmi".+#T Tu Chaldové ujavše slovo před králem řekli: „Není člověka na zemi, který by požadavku tvému, králi, mohl učiniti zadost; ale také žádný král sebevětší a mocnější nedoptává se na takovou věc některého hadače nebo zaklinače nebo Chalda.*#T Pročež nepovíte-li mi toho snu, jeden (jen) úsudek budu míti o vás: výklad klamný a plný podvodu chcete si smysliti a přednésti mně, až vyprší něco času. Protož sen mi povězte, bych zvěděl, že jste také s to, abyste podali pravý jeho výklad".|)qTKrál ujav slovo řekl: „Jasně chápu, že chcete nabýti času, nevědouce, že jsem vydal ustanovení pevné.q([TUjavše slovo, podruhé řekli: „Račiž král pověděti sen svým sluhům, i podáme výklad jeho".#'?TJestli mi však povíte, co se mně zdálo a vyložíte-li mi to, odměny a dary a mnoho cti dostanete ode mne;: protož sen a výklad jeho mi povězte!"0&YTTu král ujav slovo řekl Chaldům: „Toto ustanovuji pevně: nepovíte-li mi, co se mně zdálo, a nevyložíte-li mi toho, zahynete vy a domy vaše budou zabrány.% TI odpověděli Chaldové králi aramsky: „Králi, na věky živ bud! Pověz sen svým sluhům, a podáme (ti) výklad jeho!"d$ATI řekl jim král: „Snil jsem sen, ale na mysli jsa omámen, nevím, co se mně zdálo."0#YTTu rozkázal král, by svoláni byli hadači, zaklinači, čarodějové a Chaldové, aby oznámili králi, co se mu bylo zdálo. Přišli tedy a stáli před králem." TLéta druhého vlády Nabuchodonosorovy měl Nabuchodonosor sen; i zděsil se duch jeho a po spánku (dalším) bylo veta.>! yTTím pak Daniel byl ještě prvního roku krále Cyra.>  wTA ve všem, co se týkalo moudrosti a rozumu, nač se jich král tázal, nalezl v nich desetkrát více než ve všech hadačích a zaklinačích, kteří byli v celé říši jeho. %TKrál rozmlouval s nimi, a nenalezl mezi všemi takových, jako byl Daniel, Ananiáš, Misael a Azariáš. I zůstali ve službě králově. %TKdyž pak se skončila lhůta, po které podle příkazu králova měli býti předvedeni, uvedl je vrchní komorník před Nabuchodonosora. TA těm jinochům dal Bůh vědění a porozumění pro každé písmo a moudrost; Danielovi pak dal pochopení všech vidění a snů.V 'TTedy malasar kázal odnášeti víno, jež měli píti a dával jim zeleniny." ?TA po desíti dnech se ukázalo, že tváře jejich jsou lepší a tlustší nežli všech (ostatních) jinochů, kteří požívali pokrmu královského.C TI dal si říci v té věci a zkoušel jich po deset dní. T ohledej pak tváře naše a tváře jinochů, kteří jídati budou pokrm královský, a jak uvidíš; nalož se služebníky svými."y mT „Zkus nás, prosím, služebníků svých po deset dní: budiž nám dávána k jídlu zelenina a voda k piti; {T Tu řekl Daniel malasarovi, kterého byl ustanovil vrchní komorník nad Danielem, Ananiášem, Misaelem a Azariášem:u eT I řekl vrchní komorník Danielovi: „Bojím se pána svého krále, který vykázal vám pokrm a nápoj: uzří-li totiž tváře vaše hubenější než ostatních jinochů, souvěkých s vámi, uvalíte na mou hlavu soud králův."S !T Bůh dal Danielovi, že nalezl milost a soucit před vrchním komorníkem.7 iTAle Daniel si umínil, že se neposkvrní (něčím) se stolu králova, nebo (něčím) z vína, jež on píval, i prosil vrchního komorníka, aby nebyl nucen poskvrniti se; yTA vrchní komorník dal jim jména: Danielovi Baltasar, Ananiášovi Sidrach, Misaelovi Misach, Azariášovi Abdenago. fP~~-}|a{zzVyxw-vvv(uutttYssZrqq5ponnmllkjj>ihh6ggnffDedcc4b5aam``R__)^v]\[ZZDYY)XmWWAVVIUTTSS9RQQPOOINN8MLLKJJII*HH.G%FFEDDcCCCBBA@@/?d>>=<<$;:$99,87665R43~211-0e//A.-,+*))) ((1'X&&%%6$[#""/! P0eiz ]S94j n < m NGXsf ' T -A postaví svůj stanový palác mezi moři, proti hoře slavné a svaté, přijde až na její vrchol, a nikdo jí nepomůže.{&oT ,Avšak zpráva poděsí ho od východu a od severu. I přijde s množstvím velikým, aby mnohé zničil a pobil.g%GT +Zmocní se pokladů zlata a stříbra a všech klenotů Egypta; také Lybii a Etiopii projde.7$iT *Vztáhne ruku svou na země a Egypt neujde mu. # T )Přijde do skvostné země, tisíce lidstva padnou, tito však budou ušetřeni ruky jeho; Edomci, Moabané a jádro Amoňanů.^"5T (A (na konec) v ustanovený čas bojovati bude proti němu král jižní; jako bouře přijde proti němu král severní s vozy, s jezdci a s velikým množstvím lodí; vtáhne do zemí, zpustoší a zaplaví je. !T 'Osadí pevnosti ctiteli cizího boha, jejž uzná a jejž bude velmi ctíti; dá jim moc nad mnohými, a zemi jim rozdělí zdarma. !T &Místo toho boha pevností bude ctíti; a boha, kterého neznali otcové jeho, ctíti bude zlatem a stříbrem, drahými kameny a skvosty.5T %Ani boha otců svých nebude dbáti, a bude náramně žádostiv žen; nebude dbáti vůbec žádného boha, neboť nade všecko bude se vynášeti.jMT $Král bude činiti podle své libovůle, pozdvihne a postaví se pyšně proti každému bohu; proti Bohu bohů mluviti bude zpupné řeči, a šťastně se mu povede, až se dokoná hněv, neboť co bylo uloženo, stane se.%T #A z učených někteří padati budou, aby byli čištěni, tříbeni a zkoušeni až do času stanoveného, neboť ještě jiný čas bude.hIT "A když padati budou, zdvíháni budou pomocí maličkou; a připojí se k nim mnozí lstivě.T !Učení lidé z národa učit budou mnohé, ale padati budou nějakou dobu mečem a ohněm, zajetím a dlouhým pleněním.T Bezbožní rušitelé zákona lstivě stavěti se budou, lid však, který zná svého Boha, zůstane pevný a (dle toho) bude jednat.T Vojska od něho (poslaná) vystoupí a znesvětí svatyni, baštu; zruší obět ustavičnou, a postaví ohavu k zpuštění.a;T Přibudou proti němu lodi, Římané, bude zastrašen a navrátí se; hněvati se bude proti svatému zákonu, vylije si na něm vztek a navrátí se; a pozornost věnovati bude těm, kteří opustí zákon svatý.Y+T V uložený čas přijde zase na jih, ale nepovede se mu tentokrát jako tehdy.)T I vrátí se do své země s velikým bohatstvím; úmysly jeho (se obrátí) proti svatému zákonu, vykoná (je) a vrátí se do své země.T Srdce obou králů bude míti úmysly zlé, za jedním stolem lež budou mluvit, ale nepodaří se jim to, neboť konec nastane jindy.`9T jídající jeho chléb jej zničí. Vojsko jeho poraženo bude a padlých bude mnoho.gGT I vzbudí se síla a srdnatost jeho s velikým vojskem proti jižnímu králi, a král jižní dá se vyzvati k boji s mnohými a náramně silnými pomocníky, ale neobstojí, protože vymýšleti budou proti němu lsti;OT Do zámožných a bohatých měst vtáhne, učiní, čeho neučinili otcové jeho, ani otcové otců, lup a kořist a majetek jim rozhází, proti pevnostem bude osnovati plány, a to až do času.xiT Když pak budou se s ním přáteliti, bude jednati lstivě; vytáhne (proti nim) a zvítězí s hrstkou lidu.X)T Vojska bojujícího budou od něho smetena a zničena; nadto i vůdce smlouvy.#T Místo jeho nastoupí člověk hodný opovržení, jemuž nebude dána důstojnost královská, přijde tajně a zmocní se vlády lstivě.-T Místo jeho nastoupí člověk velmi všední, nehodný královské důstojnosti, ale po nemnohých dnech zničen bude ne hněvem ani ve válce.T !T I obrátí tvář svou k vládě své země, a klopýtne a padne a zmizí. T Obrátí tvář svou k ostrovům a dobude mnohých; knížeti, jehož pohaněl, dá pokoj, a jeho hana obrátí se na něho.) KT A bude usilovat o to, aby se zmocnil celé říše jeho, vejde ve smlouvu s ním a dceru dá jemu, aby vyvrátil ji; ale nestane se tak, nepodaří se to jemu./ WT Ten, jenž přitáhne na něho, činiti bude podle libosti své, nebude, kdo by mohl obstáti před ním, usadí se v zemi slavné, jež hynouti bude pod jeho rukou.1 [T I přitáhne král severní, dá násyp nanést a dobude měst nejpevnějších; branná síla jižní neobstojí, povstane výkvět její na obranu, ale nebude síly.%T Za těch časů mnozí povstanou proti králi jižnímu, také zločinci národa tvého pozdvihnou se, aby naplnili vidění, avšak padnou..UT A opět sešikuje král severní množství mnohem větší než bylo prve, a na konci časů a let přijde chvatně s velikým vojskem a s náramnými prostředky.c?T Zjímá množství, a povýší se srdce jeho, porazí mnoho tisíců, ale nevzmůže se.(IT A podrážděn jsa král jižní vytáhne a bojovati bude proti králi severnímu, i zšikuje ohromné množství, ale dáno bude množství (to) v ruku jeho.>uT Synové však jeho popudí se a shromáždí množství vojsk velikých, i přijde (jeden) s chvatem a jako záplava, a navrátí se, ale zase popudí se, a potká se s mocí jeho.X)T A vejde do království krále jižního, ale navrátí se zase do své země.1T Nadto i bohy jejich a modly, jakož i vzácné nářadí, stříbrné i zlaté, v zajetí poveze do Egypta; onť zvítězí nad severním králem.)T Ale povstane z kořenů jejích výhonek, přitáhne s vojskem, vtrhne do krajiny krále severního, zle bude s nimi nakládali a vzmůže se..UT A po letech učiní smlouvu. Dcera krále jižního přijde ke králi severnímu, aby zjednala přátelství, avšak neudrží síly (to) rámě, nebude míti trvání potomstvo jeho, ale vydána bude (na smrt) ona ,i ti, kteří ji přivedli, synové její i ti, kteří jí pomáhali kdysi. T Vzmůže se král jihu, ale jeden z knížat jeho vzmůže se nad něho a panovati bude mocně, neboť veliká bude jeho říše.k~OT A sotvaže povstane, rozbita bude říše jeho a rozdělena na čtyři větry nebeské; ne však potomkům jeho, aniž podle moci jeho, kterou byl on vládl; neboť roztrhána bude jeho říše mezi cizince s výlukou oněch.f}ET Ale povstane král silný, panovati bude mocí velikou, a dokáže, čehokoliv se mu zachce.j|MT A nyní oznamuji tobě pravdu: Hle, ještě tři králové povstanou v zemi Perské, a čtvrtý zjedná si bohatství veliké nade všecky; až pak se vzmůže bohatstvím svým, popudí všecky proti království Řeckému.`{ ;T Já pak od prvního léta Daria Meda stál jsem jemu po boku, abych mu silně pomáhal.zT ale oznamuji tobě, co zapsáno jest v písmu pravdy. A nemám žádného pomocníka proti všem těm kromě Michaela, knížete vašeho.FyT I řekl mi: „Víš tedy, proč jsem přišel k tobě? A nyní se navrátím, abych bojoval proti knížeti perskému; až pak se ho zhostím, ukáže se, že přichází kníže řecké,xT Když (ještě) mluvil se mnou, cítil jsem se posilněn, že jsem mohl říci: „Mluv, můj Pane, neboť jsi mne posilnil."wT Tedy opět kdosi jako člověk dotkl se mne, a posilnil mne řka: „Neboj se, přemilý muži, pokoj tobě, vzmuž se a buď silný!vT A kterak může služebník Pána mého mluviti s (tebou) Pánem mým? Vždyť nic ve mně nezůstává síly, ano i dech mi vázne."muST Tu kdosi, podobný člověkovi, dotkl se rtů mých; a otevřev svá ústa mluvil jsem, a řekl jsem tomu, jenž stál naproti mně: „Pane můj, protože tě vidím, rozvazují se mně klouby a nic ve mně nezůstává síly.Ut#T Když ke mně mluvil těmito slovy, sklopiv tvář svou k zemi mlčel jsem. sT Přicházím tedy, abych poučil tě, co má potkati tvůj národ za posledních dnů – jeť to ještě vidění pro (ty) dny."Br}T Ale kníže království Perského odporoval mně jedenadvacet dní: aj – však Michael, jeden z předních knížat, přišel mi na pomoc, a já zůstal jsem tam u krále perského.PqT A řekl mi: „Neboj se, Danieli, neboť (hned) první den, kdy sis umínil, že budeš vyšetřovat a mrtvit sebe před svým Bohem: vyslyšena byla tvá slova, a já jsem přišel pro tvé řeči.Vp%T A řekl mně: „Danieli, přemilý muži, pozoruj slova, jež mluvím k tobě, a postav se na svém místě, neboť nyní poslán jsem k tobě." A když mi ta slova pověděl, postavil jsem se třesa se.Wo'T A aj, ruka dotkla se mne, i pozvedla mne na kolena a na články mých rukou.|nqT I slyšel jsem hlas jeho řeči; uslyšev (jej) padl jsem přestrašený na tvář, a obličej mi přilnul k zemi. m9T Já pak zůstav sám viděl jsem len veliký zjev, a nezůstalo ve mně síly; i tvářnost má se změnila, že jsem zvadl, aniž měl jsem co síly.l3T Já Daniel jediný viděl jsem ono vidění; muži, kteří byli se mnou, neviděli ho, ale náramná hrůza padla na ně, i prchli, aby se skryli.Tk!T a tělo jeho jako chrysolit. Tvář jeho zářila jako blesk, oči jeho jako hořící pochodně, ramena jeho a tělo dolů až k nohám jako rozpálená měď, a zvuk řeči jeho jako hukot množství.jyT I zdvihl jsem oči a viděl jsem: Ejhle, jakýs muž, oděný v roucho lněné, bedra měl přepásána ryzím zlatem,fiET Dvacátého čtvrtého pak dne, prvního měsíce byl jsem u veliké řeky, to jest Tigridu.hT chutného chleba jsem nejedl, maso ani víno nevešlo do úst mých, ani mastí jsem se nemazal, dokud nevypršely celé tři týdny.;gqT Tehdy já, Daniel truchlil jsem celé tři týdny;nf WT Léta třetího (vlády) Cyra, krále perského zjeveno bylo Danielovi, příjmím Baltasarovi slovo (Boží) – (to) slovo jest samá pravda, a veliká svízel – a porozuměl (té) řeči; je totiž třeba vidění rozuměti.SeT Utvrdí pak smlouvou mnohým v jednom týdnu; a v polovici (toho) týdne přestane obět krvavá i nekrvavá; ve chrámě bude ohavnost zpuštění, a až do skonání a konce potrvá (to) zpuštění.bd=T A po (těch) šedesáti dvou týdnech zabit bude pomazaný, a nebude jeho [lid, který ho zapře]. A město i svatyni rozmetá národ s knížetem, který přijde; konec jeho zkáza a po válce uložené zpuštění.Vc%T Věz tedy a pozoruj: Od vyjití výroku, aby zase vystavěn byl Jerusalem, až do pomazaného knížete, bude sedm týdnů a šedesát dva týdny; a zase vystavěna bude ulice a zdi za tísnivých časů.b!T Sedmdesát týdnů je stanoveno tvému národu a svatému městu tvému, aby zamezena byla neřest, aby konec vzal hřích, a zahlazena byla nepravost; aby přivedena byla věčná spravedlnost, aby se splnilo vidění i proroctví, aby pomazán byl svatý svatých.#a?T Na počátku proseb tvých vyšel výrok, a já jsem přišel, abych ti (jej) oznámil, neboť miláček jsi. Ty tedy pozoruj řeč, a rozuměj vidění!m`ST poučil mne, mluvě se mnou řekl: „Danieli, nyní jsem vyšel, abych tě poučil, abys rozuměl.._UT když jsem ještě mluvil na modlitbě: aj – muž Gabriel, jejž jsem byl viděl v předchozím vidění, rychle přiletěv dotekl se mne v dobu večerní oběti,C^T Když jsem ještě mluvil a modlil se, vyznávaje hříchy své i hříchy lidu svého israelského, a prostíraje prosby své před obličejem Boha svého, pro svatou horu Boha svého,]#T Slyš, Pane, usmiř se, Pane, viz a neprodleně čiň, neprodlévej pro sebe samého, Bože můj, máť jméno tvé město i národ tvůj!"\yT Nakloň, Bože můj, ucho své a slyš, otevři své oči a viz, že zpuštěni jsme my i město, jež má tvé jméno; neboť prostíráme prosby své před tebou nedůvěřujíce se ve spravedlivé skutky své, ale v milosrdenství tvá mnohá.-[ST Nyní však vyslyš, Bože náš, modlitbu služebníka svého a prosby jeho; vyjasni tvář svou nad svou svatyni, jež zpuštěna jest, pro sebe samého (Pána).Z!T Pane, podle veškeré (lásky) tvé (ke) spravedlnosti odvrať se, prosím, přísný hněv tvůj od města tvého Jerusalema, od tvé svaté hory. Neboť pro hříchy naše a pro nepravosti otců našich Jerusalem a tvůj národ v pohaně jest u všech vůkol nás.6YeT A nyní, Pane, Bože náš, který jsi vyvedl národ svůj z Egypta rukou silnou, a učinil sobě jméno, jaké dnes (ještě) jest, hřešili jsme, nepravost jsme činili.0XYT Pamatoval Hospodin na pohromu a uvedl ji na nás, jeť spravedlivý Hospodin, Bůh náš ve všech skutcích svých, jež učinil; neboť jsme neposlechli hlasu jeho.]W3T Jak psáno jest v zákoně Mojžíšově, všecko to zlé přišlo na nás. A nesnažili jsme se uprosit tebe, Hospodine, náš Bože, abychom se byli navrátili od svých nepravostí a myslili na tvou věrnost.BV}T Splnil své řeči, jimiž hrozil nám a knížatům našim, kteří nám panovali, že na nás uvede velikou pohromu, jaké nikdy nebylo pode vším nebem, jak se stalo v Jerusalemě.mUST Všichni Israelité přestoupili tvůj zákon a uchýlili se, aby neslyšeli hlasu tvého. I vylila se na nás kletba a zaklínání, jak jest psáno v knize Mojžíše, služebníka Božího, neboť jsme hřešili proti němu.TT a neposlechli jsme hlasu Hospodina, Boha našeho, bychom chodili v zákoně jeho, jejž dal nám skrze sluhy své, proroky.hSIT Ale u tebe, Pána Boha našeho, milosrdenství a slitování jest. Neboť odpadli jsme od tebeRT Hospodine, nám (přísluší) hanbiti se v tváři, králům našim, knížatům našim a otcům našim, kteří zhřešili.[Q/T Tobě, Pane, sluší přiznati spravedlnost, nám pak (přísluší) hanbiti se v tváři, jako jsou dnes (skutečně zahanbeni) muži judští, obyvatelé jerusalemští a všecek Israel, ti, kteří blízko jsou i ti, kteří daleko jsou ve všech zemích, do kterých jsi je vyvrhl pro nepravosti jejich, jimiž hřešili proti tobě.P/T Neposlouchali jsme sluhů tvých, proroků, kteří mluvili tvým jménem králům našim, knížatům našim, otcům našim i všemu lidu země.O3T Zhřešili jsme, nepravost jsme činili, bezbožnost jsme páchali, odpadli jsme, uchýlili jsme se od tvých příkazů a od (tvých) ustanovení.YN+T Modlil jsem se k Hospodinu, Bohu svému, a vyznávaje řekl jsem: „Prosím, Pane, Bože veliký a hrozný, šetřící smlouvy a prokazující milost těm, kteří tě milují a šetří příkazů tvých!vMeT I obrátil jsem tvář svou k Pánu, Bohu svému modle se a pokorně prose v postech, v žínici a v popelu.QLT léta prvého vlády jeho, já Daniel porozuměl jsem v knihách počtu let, o němž dostalo se poučení Hospodinova proroku Jeremiášovi, že se skončí zpuštění Jerusalema za sedmdesát let.lK ST Léta prvního Daria, syna Assuera z rodu medského, který panoval nad královstvím Chaldejským,FJTJá pak Daniel zemdlel jsem, a stonal jsem kolik dní; a když jsem povstal a konal jsem královskou službu, byl jsem předěšen nad tím viděním, ale nikdo nemohl si toho vysvětliti.ITA to vidění večera a jitra, jež bylo (tu) podáno, pravda jest; proto ty zachovej to vidění, neboť po dnech mnohých se splní.>HuTpodle své libovůle. Lest bude se mu dařit, srdcem svým se pozdvihne, v nadbytku všech věcí zbije mnohé, proti vládci vládců se zdvihne, a bez ruky (lidské) zdrcen bude.GTA zmůže se síla jeho, ale ne jeho silou; k neuvěření všecko pohubí, štěstí a zdar bude míti. Pobije mocné a národ svatýchdFATA po království jejich, až vzrostou nepravosti, povstane král nestydatý a úskočný.ETŽe pak, když se zlomil ten roh, povstaly čtyři místo něho: čtyři králové, z národa jeho povstanou, avšak ne v síle jeho.dDATKozel pak král řecký jest, a roh veliký, jejž mezi očima měl, to jest král první.[C/TSkopec, který, jak jsi viděl, rohy měl, znamená krále medského a perského.~BuTa řekl mi: „Já ukáži tobě, co se stane v poslední dobu kletby; neboť (i tento) čas bude míti svůj konec.mASTA když mluvil ke mně, ležel jsem tváří na zemi, i dotekl se mne, postavil mne na mém místě@@yTI přišel a postavil se vedle, kde jsem já stál; když přišel, zhroziv se padl jsem na tvář; i řekl mně: „Pozor, synu člověkův! V čas konce splní se (toto) vidění!"y?kTA slyšel jsem lidský hlas mezi břehy Ulaje, jenž volal, a řekl: „Gabrieli, vylož tomuto vidění toto!">TKdyž jsem já Daniel měl toto vidění, a toužil jsem porozuměti jemu – aj stála – před mým obličejem postava podobná muži.s=_TOdpověděl mu tedy: „Až do večera a jitra, dvou tisíc tří set dnů; a očištěna bude svatyně."<T Tu slyšel jsem jednoho ze svatých, an mluvil, i tázal se jiný svatý druha, mně neznámého, jenž mluvil: Do kdy (bude trvati) vidění o (zastavení) ustavičné oběti, o hříchu dokonalého zpuštění, do kdy bude svatyně a moc šlapána?; T Síla proti ustavičné oběti dána mu bude pro hříchy; také pravda povržena bude na zemi, učiní tak a bude míti zdar.k:OT Až ke knížeti vojska se zdvihl, odebral mu obět ustavičnou, a snížil místo jeho svatyně.f9ET A pozdvihl se až k vojsku nebeskému, a svrhl (některé) z vojska, z hvězd, a zdeptal je.v8eT Z jednoho z nich pak vzešel roh jeden maličký, ale stal se velikým proti jihu, východu a proti skvostu.73TTen kozel stal se velmi velikým; a když byl vzrostl – zlámal se roh veliký, a vzešly čtyři rohy pod ním po čtyřech větrech nebeských.\61TKdyž pak se přiblížil ke skopci, rozlítil se na něho, a trkl skopce. A rozlámal mu oba rohy; skopec nemohl mu odolati; a poraziv ho na zemi pošlapal ho, a žádný nemohl vysvoboditi skopce z moci jeho.5 TPřišel až k tomu skopci rohatému, jejž jsem byl viděl, an stojí před branou, i běžel k němu v prudkosti své síly.#4?TJá pozoroval jsem, a aj – kozel přicházel od západu přes celou zemi aniž dotýkal se půdy, a ten kozel měl vynikající roh mezi očima svýma.K3TPoté viděl jsem toho skopce, an trká rohama proti západu, severu a jihu. Žádná z šelem nemohla mu odolati aniž se vysvoboditi z ruky jeho, i činil podle své vůle a stal se velikým.23TKdyž jsem zdvihl oči, viděl jsem – a aj – jeden skopec stál u močálu, měl vysoké rohy, jeden byl vyšší než druhý, a rostl vzhůru. 1 Tměl jsem vidění, když jsem byl na hradě Susa, který jest v krajině Elam; měl jsem vidění, že jsem u brány Ulajské.0 yTLéta třetího vlády krále Baltasara ukázalo se mně vidění. Já Daniel po tom, co jsem byl viděl na počátku,/3TAž potud konec řeči. Já Daniel myšlenek svých mnoho jsem se děsil, a mé vzezření se proměnilo; tu věc pak zachoval jsem ve svém srdci.L.TVláda pak a moc a velikost říší pode vším nebem dána bude národu svatých Nejvyššího. Jeho vláda, jest věčná vláda, a všichni králové jemu sloužiti a jeho poslouchati budou.X-)TSoud však zasedne, aby moc (mu) byla vzata, a potřena a vyhlazena venkoncem.Z,-Ta řeči proti Nejvyššímu mluviti bude. Svaté Nejvyššího bude utlačovat, bude se domnívati, že může změniti časy a práva, a vydáni budou v ruku (jeho) na dobu, a na (dvě) doby a na půl doby.+TDeset pak rohů: Z říše té deset králů bude, a po nich povstane jiný, ten mocnější bude než první, a tři krále poníží;'*GTA řekl takto: Šelma čtvrtá: Říše čtvrtá na zemi vznikne, jež bude velikostí nade všecky říše, a sežere všecku zemi, a zdeptá a rozdrtí ji.)Taž přišel stařec velikého věku, a zastal se svatých Nejvyššího, až přišel čas, kdy obdrželi vládu svatí.M(TViděl jsem, a aj, roh ten válčil proti svatým, a přemáhal je,b'=TTaké o desíti rozích, které na hlavě měla, jakož i o jiném, jenž byl vyrostl, a před nímž padly (ony) tři rohy; o tom rohu, jenž měl oči, a tlamu mluvící veliké věci, a byl větší než ostatní.Y&+TPoté chtěl jsem se pečlivě poučiti o šelmě čtvrté, jež lišila se velmi ode všech, (jež byla) náramně hrozná, zuby a pazoury měla ze, železa, požírala a drtila, ostatek pak nohama deptala.n%UTObdrží pak vládu svatí Boha nejvyššího, držeti budou vládu na věky, až na věky věkův."S$T„Ty čtyři šelmy veliké čtyři říše jsou, jež na zemi vzniknou.#1TPřistoupil jsem k jednomu z přistojících, a pravdy jsem hledal od něho o všech těch věcech. Ten pak podal mi Výklad věcí a poučil mne:s"_TI zhrozil se duch můj, já Daniel ulekl jsem se těch věcí, a ta vidění mé hlavy zarazila mne. – 0!YTI dal jemu moc a čest a vládu; všichni národové, kmeny a jazyky sloužiti budou jemu; moc jeho jest moc věčná, jíž nepozbude, a vláda jeho nebude zrušena.7 gT A viděl jsem ve Vidění, v noci, a aj – s oblaky nebeskými přicházel jako syn člověkův, přišel až k starci velikého věku, a postavili jej před obličej jeho.gGT Také ostatním šelmám odňata byla moc a doba života byla jim vyměřena na den a hodinu.+OT Díval jsem se pro hlas velikých řečí, které roh ten mluvil, a viděl jsem, jak zabita byla šelma, jak zahynulo tělo její, jak dáno bylo na pospas ohni.-ST Ohnivá a dravá řeka vytékala z něho. Tisíce tisíců sloužily jemu, a deset tisíckrát sto tisíců stálo před ním; soud zasedl, a knihy byly otevřeny.fET Hleděl jsem na to, až byly postaveny trůny, a stařec velikého věku se posadil; roucho jeho bylo jako sníh bílé, a vlasy hlavy jeho jako čistá vlna; trůn jeho byly plameny ohně, kola jeho – hořící oheň.\1TPozoroval jsem ty rohy, a aj – roh jiný, maličký vyrostl mezi nimi. Tři pak z prvních rohů vytrženy byly před ním, aj – oči jako oči lidské byly na tom rohu, a tlama, jež mluvila veliké věci.  TPoté jsem hleděl u vidění nočním a aj – šelma čtvrtá, strašlivá, děsná, náramně silná, měla veliké železné zuby, žrala a drtila, a co zbylo, nohama deptala. Lišila se od ostatních šelem, jež jsem prve viděl, a měla deset rohů. 9TPoté jsem hleděl a aj – jiná (šelma) jako pard, měla křídla jako pták čtyři na sobě; čtyři hlavy měla ta šelma, a moc jí byla dána..UTA šelma jiná, podobná medvědu stála na straně jedné, tři špičáky měla v tlamě, to jest mezi zuby svými, a mluvili k ní takto: Vstaň! Jez mnoho masa!MTPrvní byla jako lvice, a měla křídla orličí; hleděl jsem, až vytrhána byla křídla její, a pozdvižena byla od země, a na nohách jako člověk stála, a srdce lidské bylo jí dáno.STA čtyři šelmy veliké vystupovaly z moře, každá měla podobu jinou.fETViděl jsem ve svém vidění v noci, a aj – čtyři nebeské větry vzduly veliké moře., STLéta prvního Baltasara, krále babylonského, měl Daniel sen, vidění hlavy na svém lůžku. I popsal ten sen, krátce jej podal; stručně jej načrtl takto:LTDaniel byl živ za panování Daria a za panování Gyra Peršana.taTOn vysvobozuje a vytrhuje; činí divy a zázraky na nebi i na zemi; on vysvobodil Daniele ze lví jámy."zmTJá ustanovuji a nařizuji: Ať v celé říši království mého (všichni) se bojí a třesou před Bohem Danielovým! Jeť on Bůh živý, zůstávající na věky; království jeho nebude rozptýleno, a jeho panování trvá na věky. TTu král Darius dal napsati všem národům, kmenům a jazykům, kteří sídlili po veškeré zemi: „Blaho vaše rozhojniž se!s_TTu přivedeni byli rozkazem královským ti muži, kteří byli obžalovali Daniele a vhozeni byli do lví jámy, oni, synové a ženy jejich; a prve nežli dopadli na dno jámy, již je uchopili lvi a všecky kosti jejich rozdrtili.DTTedy král velmi se radoval z toho a rozkázal Daniele vytáhnouti z jámy. Když byl Daniel z jámy vytažen, nebylo žádného úrazu nalezeno na něm, neboť důvěřoval Bohu svému.9 kTBůh můj poslal anděla svého a zavřel ústa lvů, že mně neuškodili; neboť před ním byl jsem shledán spravedlivý; ale ani před tebou, králi, neprovinil jsem se."I  TDaniel odpověděv králi řekl: „Králi, na věky buď živ!X )Tpřiblíživ se k jámě hlasem žalostným zavolal na Daniele a promluvil k němu: „Danieli, služebnice Boha živého, zdali tvůj Bůh, jemuž ty ustavičně sloužíš, mohl tě vysvoboditi ode lvů?"A }THned na úsvitě král vstav rychle šel ke lví jámě; wTKrál odešed do svého domu, nevečeřev ulehl; nedal si pokrmů předložiti; nadto i spánek se vzdálil od něho.0YTKdyž pak přinesli kámen a položili jej na díru jámy, král jej zapečetil prstenem svým a prstenem svých velmožů, aby se nemohlo nic státi proti Danielovi.7TI pokynul král a přivedli Daniele a uvrhli jej do lví jámy. A král řekl Danielovi: „Bůh tvůj, jejž ustavičně ctíš, ten tě vysvobodí"*MTAle ti muži pochopivše krále řekli mu: „Věz, králi, že podle práva medského a perského žádný zákon, jejž král vydá, nemůže býti změněn." TTo slovo když král uslyšel, velmi se zarmoutil a snažil se Daniele vysvoboditi; až do západu slunce usiloval ho vytrhnouti.H T Tu chopivše slovo řekli před králem: „Daniel (jeden) z judských zajatců nedbá tvého zákazu, (nedbá) ustanovení, jež jsi vydal, ale třikrát denně modlívá se modlitbu svou."Z-T A přišedše ke králi domlouvali mu o zákazu: „Králi, zdali jsi neustanovil, aby každý člověk, který by prosil některého z bohů nebo z lidí do třicíti dnů, kromě tebe, králi, uvržen byl do lví jámy?" Král na to odpověděl řka: „Pevně trvá zákaz podle, práva medského a perského, jehož nelze změniti."nUT Tedy ti muži velmi dychtivě po Danielovi pasouce přistihli ho, an se modlí a prosí Boha svého.%T Když se Daniel dověděl o tom, že totiž jest vydán onen zákon, všel do svého domu a maje otevřena okna ve svém nástřešním pokoji proti Jerusalemu, třikrát denně padal na kolena, modlil se a velebil Boha svého, jak i před tím obyčej míval činiti.A}T Tu král Darius vydal písemný rozkaz a potvrdil (jej).1[TNyní tedy, králi, potvrď usnesení, vydej písemný rozkaz, jehož by nebylo možno změniti podle práva medského a perského a jehož by nikdo nesměl obejíti."4~aTUradila se všecka knížata království tvého, vrchní správcové a úředníci, starostové a soudcové, by vyšlo ustanovení královské a výnos: „Každý, kdo by prosil za nějakou věc kteréhokoli boha nebo člověka po třicet dní, kromě tebe, králi, budiž uvržen do lví jámy!"v}eTTu knížata a župani lstivě navrhli králi, takto tnu namlouvajíce: „Darie králi, na věky buď živ!|}TProto řekli ti muži: „Nelze nalézti proti Danielovi tomuto žádné příčiny, leč snad stran zákona Boha jeho.",{QTProto zamýšlel král ustanoviti jej nad veškerou říší. Tu knížata a župani hledali záminky, aby něco našli proti Danielovi stran krále; ale žádné příčiny ani podezření nemohli najíti, protože byl věrný; žádné viny ani podezření nebylo možno nalézti na něm.izKTDaniel převyšoval všecka ta knížata i župany, neboť neobyčejný duch Boží byl v něm.yTA nad nimi byla tři knížata, z nichž jedním byl Daniel; těm měli župané se zodpovídati, aby král netrpěl škody.px [TDariovi se zalíbilo ustanoviti nad královstvím sto dvacet županů; ti měli býti po celé říši.RwTa Darius Medský nastoupil královskou vládu, maje dvaašedesát roků.9vmTTéže noci zabit byl Baltasar, král chaldský,u)TTu z rozkazu králova oblečen byl Daniel v purpur, zlatý řetěz dali mu na hrdlo a prohlásili o něm, že je třetím vladařem v říši.PtTFares: Rozděleno bude království tvé a dáno Medům a Peršanům."GsTThekel: Zavěšen byl jsi na váhu a byl jsi shledán lehký.br=TA význam těch slov jest tento: Mane: Sčetl Bůh tvé království a učinil mu konec.FqTA toto jest písmo, jež napsáno bylo: Mane, Thekel, Fares.QpTProto od něho poslán byl článek ruky, jež napsala, co psáno jest.owTale proti Panovníku nebes pozdvihl ses, nádoby domu jeho přineseny byly před tebe, a ty i velmoži tvoji, ženy a ženiny tvé víno z nich jste pili. A bohy stříbrné a zlaté, měděné, železné, dřevěné a kamenné, kteří nevidí ani neslyší, aniž čijí – velebil jsi, kdežto Boha, který má život tvůj v ruce i všecky cesty tvé, neoslavoval jsi.hnITTaké ty, synu jeho, Baltasare, neponížil jsi srdce svého, ačkoliv jsi všecko to věděl;4maTze společnosti lidské vyvržen byl a srdce zvířecí bylo mu dáno. S divokými osly bydlil, trávu jako hovězí dobytek jídal a rosou nebeskou těla jeho smáčeno bylo, dokud nenabyl přesvědčení, že Nejvyšší panuje nad královstvím lidským a že kohokoli chce, ustanovuje nad ním.l#TKdyž však se pozdvihlo jeho srdce a duch jeho zatvrdil se v pýše, sesazen byl s trůnu království svého a sláva jeho byla mu vzata;|kqTPro moc, kterou byl dal jemu, všichni národové, kmenové a jazykové, báli a třásli se před ním. Kohokoli chtěl, toho zabíjel, a komukoli chtěl, život zachoval. Kohokoli chtěl, toho povyšoval, a kohokoli chtěl, toho ponižoval.ljQTÓ králi! Bůh nejvyšší dal království a moc, čest a slávu Nabuchodonosorovi, tvému otci.0iYTNato ujal slovo Daniel a řekl před králem: „Dary svoje si nech, a odměny domu svého jinému dej; to písmo však ti přečtu, králi, a výklad jeho ti podám.hTJá pak slyšel jsem o tobě, že umíš temné věci vykládati a zavilé řešiti; proto, jsi–li. nyní s to, abys písmo to přečetl a výklad jeho mi podal, purpurem oděn budeš, zlatý řetěz na hrdlo dostaneš a třetím vladařem v říši mé budeš."g1TPrávě teď vešli přede mne moudří hadači, aby přečetli toto písmo, a podali mí výklad jeho, ale nemohou mi pověděti, co to znamená.~fuTSlyšel jsem o tobě, že ducha bohů máš a že důvtip, rozumnost a moudrost neobyčejná byla shledána v tobě.+eOT Když tedy byl Daniel uveden před krále, král ujav slovo řekl mu: „Ty-li jsi Daniel, jeden z judských zajatců, jejž přivedl otec můj, král, z Judska? ~~X}}J||F{zzLyxxx9xww9vuuuttssTrrqq6ppeooannNmmAlll3kkjj>iiSihheggcffzeeedxdOcccFbb:aa$`d__=^^]]\{\[KZZ/YYYXWW6VV4UUTqSS)RQQ:PPOOvONNMMNLLaKJJJ-IIYHHQHGvGFFPEEODDCJBuBAZA@F??C>==J<^A zasnoubím tě sobě ve věrnosti, i poznáš, že já (jsem) Hospodin.}=s^I zasnoubím tě sobě na věky, zasnoubím tě sobě v právu a v spravedlnosti, v milosrdenství a slitováních.N<^Učiním k vůli vám smlouvu ten den se zvěří polní, s ptactvem nebeským, i s drobnou zvířenou pozemskou; luk a meč, vůbec zbroj vyhladím ze země, a zjednám jim bezstarostný spánek.U;#^Vzdálím jména Baalů z úst jejích, a nevzpomene již na jméno jejich.x:i^V den ten – dí Hospodin – volati na mne bude: „muži můj" a již nebude volati na mne: „Baale můj".59c^A z toho místa dám jí vinice její, z údolí pak Achor učiním bránu naděje; i bude tam zpívati jako za dnů mládí svého, jako za dnů, kdy vycházela z Egypta.[8/^Protož aj, já ji přivábím, vyvedu ji na poušť, a mluviti jí budu k srdci.C7^ Potrestán na ní dny Baalů, kdy zapalovala (jim) kadidlo, kdy se šňořila svým kroužkem, svým šperkem, kdy chodívala za svými milovníky. A na mne zapomněla, praví Hospodin.;6o^ Zpustoším vinici její i fíkoví její, o nichž řekla: „Výdělky moje jsou to, které mi dali milenci moji!" Obrátím ji v houštinu, že žráti ji bude polní zvěř.5^ A konec učiním vší radosti její, slavnostem jejím, novým měsícům jejím, sobotám jejím, všem svátkům jejím.l4Q^ Poté odkryjí bláznovství její před očima milenců jejích; a nikdo ji nevytrhne z ruky mé. 3^ Proto vezmu zase zpět své obilí v čas jeho, a víno své v dobu jeho, a vlnu svou a len svůj, jež přikrývaly hanbu její.&2E^Ta tedy nechce uznat, že já jsem dal jí obilí a víno a olej, a stříbro a zlato, jehož množství jsem jí dal – toho použili k bohoctě Baalově.@1y^Až se rozběhne za svými milenci, nedohoní jich, až jich bude hledat, nenajde jich. I řekne: „Nuže, vrátím se k prvnímu muži svému, byloť mi lépe tehdy nežli nyní. "m0S^Protož – aj – já oplotím cestu tvou trním, ohradím ji plotem, že svých stezek nenalezne.T/!^Smilnila totiž matka jejich, hanbu si utržila ta, jež počala je. Řeklať: „Poběhnu za milenci svými, neboť od nich mám svůj chléb a vodu, vlnu svou i len svůj, olej svůj a nápoj svůj. "N.^A nad syny jejími se neslituji, proto že jsou to synové smilstev.(-I^Sice ji svleku do naha a pohodím ji jako v den jejího narození; sice udělám z ní pustinu a obrátím ji v zemi bezcestnou a dám jí zahynouti žízní.7,g^Čiňte výtky své matce, čiňte (jí) výtky, neboť není ona mou ženou a já mužem jejím. Ať odstraní smilství svá s tváře a svá cizoložství s prsů svých.[+ 1^(Tehdy) říkejte svým bratřím: „Lid můj" a své . sestře: „Politovaná."* /^ Shromáždí se synové Judovi a synové Israelovi spolu, ustanoví sobě hlavu jednu, a vystoupí ze země; neboť veliký to bude den Jezrahel.\) 3^ Ale synů Israelových bude (zase) jako písku mořského, který nemůže býti změřen ani sečten. A na místě, kde jim bylo říkáno: „Vy nejste lid můj!" bude jim říkáno: „Synové Boha živého."u( e^ Tu řekl (Hospodin): „Dej mu jméno „Ne-můj-lid"; neboť vy (již) nejste můj lid a já nejsem váš!"L' ^Když odstavila „Nepolitovanou", počala (opět) a porodila syna..& W^Nad domem Judovým pak se slituji, a vysvobodím je skrze Hospodina, Boha jejich; avšak nevysvobodím jich lukem nebo mečem, ani válčením, ani koňmi a jezdci."G%  ^Když počala opět a porodila dceru, řekl mu (Hospodin): „Dej jí jméno „Nepolitovaná"; neboť již nebudu dále míti slitování s domem Israelovým, ale venkoncem na ně zapomenu.D$ ^V ten den rozdrtím luk Israelův v údolí Jezrahelském."<# s^Tu řekl mu Hospodin: „Dej mu jméno Jezrahel; neboť ještě maličko, a krev, prolévanou v Jezrahelu, potrestám na rodu Jehuově; konec učiním království domu Israelova.V" '^Odešel tedy a pojal Gomeru, dceru Debelaimovu. I počala a porodila mu syna.P! ^Počátek řečí Hospodinových k Oseášovi. Hospodin řekl Oseášovi: „Jdi, vezmi si ženu smilnou, a [učiň si] děti smilství; neboť země ustavičně smilníc (vzdaluje se) od Hospodina."A  ^Slovo Hospodinovo, jehož se dostalo Oseášovi, synu Beeriho, za dnů Oziáše, Joatana, Achaza, Ezechiáše, králů judských, a za dnů Jeroboama, syna Joasova, krále israelského.@yT*Tehdy řekl král: „Bojte se všichni obyvatelé veškeré země Boha Danielova; neboť on je spasitel, který činí znamení a divy na zemi; on vysvobodil Daniele ze lví jámy!"veT)Ty pak, kteří ho chtěli zničiti, dal (král) vmetati do jámy, a byli sežráni v okamžení před ním.veT(Tu zvolal král hlasem velikým: „Veliký jsi, Pane Bože Danielův!" A dal jej vytáhnouti ze lví jámy.}T'Dne sedmého přišel král, aby oplakával Daniele. Přišed k jámě, pohleděl do ní, a hle, Daniel seděl mezi lvy.\1T&A vstav Daniel jedl, anděl Páně pak postavil Habakuka zase hned na jeho místo.\1T%Daniel řekl: „Rozpomněl ses na mne, Bože, a neopustil jsi milujících tebe!"b=T$I zvolal Habakuk: „Danieli, služebnice Boží, vezmi oběd, který posílá ti Bůh!"T#Ale anděl Páně uchopiv ho navrchu za hlavu, nesl ho za vlasy a postavil ho v Babyloně nad jamou prudkostí svého ducha.LT"Habakuk namítl: „Pane, Babylona jsem neviděl a jámy neznám."|qT!I řekl anděl Páně Habakukovi: „Zanes oběd, který máš, do Babylona Danielovi, jenž jest ve lví jámě!"T Byl pak v Judsku Habakuk prorok; ten uvařil pokrm, nadrobil chleba do okřínku, a šel na pole, aby to donesl žencům. TV jámě bylo sedm lvů, kterým dávali každý den dvě těla a dvě ovce; ale tehdy nebylo jim dáno nic, aby sežrali Daniele.?yToni pak hodili jej do lví jámy a byl tam šest dní.b=TTedy král vida, že se obořili na něho náramně, byl donucen, aby jim Daniele vydal,c?TA přišedše ke králi řekli: „Vydej nám Daniele, jinak zabijeme tebe i dům tvůj!"0YTKdyž to Babyloňané uslyšeli, rozhněvali se náramně a srotivše se proti králi řekli: „Židem se stal král, Béla zničil, hada zabil a kněze povraždil."-STVzal tedy Daniel smolu, tuk a chlupy, svařil to, nadělal šišek, a dal je draku do tlamy. Když se drak rozpukl, řekl: „Aj, ten, kterého jste zbožňovali!"gGTTy pak, králi, dovol mi, a já zabiji draka bez meče i bez kyje!" Král řekl: „Svoluji."~ uT„Pánu Bohu svému se klaním" – pravil Daniel – „neboť on jest Bůh živý, tento však není Bůh živý!x iTI řekl král Danielovi: „Hle, nyní nemůžeš říci, že tento není bůh živý, proto klaněj se jemu!"F TByl tam také veliký drak, a Babyloňané jej zbožňovali.j MTProto král dal je pobíti, Béla pak vydal Danielovi, kterýž jej i s chrámem jeho vyvrátil. Tdal schytati kněze, ženy i děti jejich; i ukázali mu tajná dvířka, kterými chodívali a sjídali ty věci, jež byly na stole.[/TKrál řekl: „Vidím šlépěje mužů, žen a dětí." Tu král rozhněvav se,TDaniel se zasmál, zadržel krále, aby tam nevcházel, a řekl: „Viz podlahu a všimni si, čí jsou tyto šlépěje!"TA hned, jak otevřel dveře, král pohleděv na stůl zkřikl hlasem velikým: „Veliký jsi, Béle, a není u tebe žádné lsti!"gGTKrál se tázal: „Danieli, jsou pečeti celé?" Daniel odpověděl: „Jsou celé, králi!":oTPři prvním úsvitu král vstal a Daniel s ním.mSTV noci pak podle obyčeje svého vešli kněží, ženy i děti jejich, a snědli všecko i vypili.~uT Když tedy vyšli, a král nakladl před Béla jídla, Daniel přikázal svým služebníkům, i přinesli popela, a (on) potrousil jím celý chrám před králem; vyšedše pak zavřeli dveře, a zapečetivše je prstenem královým, odešli.wgT Nedbali toho, ježto byli udělali pod stolem skrytý vchod, kterým vždycky vcházeli a sžírali ty věci.5T Až ráno vejdeš, neshledáš-li, že jest všecko snědeno od Béla, nechať smrtí zemřeme; sice (ať zemře) Daniel, který selhal proti nám!" 9T I řekli Bélovi kněží: „Aj, my vyjdeme ven; a ty, králi, předlož jídlo a namíchej vína; zavři pak dveře a zapečeť (je) prstenem svým! ~T Bylo pak kněží Bélových sedmdesáte kromě žen a [mládeže,] dětí. – Přišel tedy král s Danielem do chrámu Bélova.}+TDokážete-li však, že Bél ty věci sjídá, zemře Daniel, neboť rouhal se Bélovi." Daniel řekl králi: „Staň se podle slova tvého."|TTu král rozhněvav se, povolal kněžstvo jeho a řekl jim: „Nepovíte-li mně, kdo je ten, jenž tyto náklady sjídá, zemřete.{yTDaniel zasmáv se řekl: „Nemyl se, králi; neboť tento jest uvnitř hlína a zevnitř měď, aniž kdy co snědl."yzkTKrál mu řekl: „Nezdá se tobě Bél býti bůh živý? Zda nevidíš, jak mnoho sní a vypije každý den?" y9TOn odpověděv řekl mu: „Protože nectím model, udělaných rukou, ale živého Boha, který stvořil nebe i zemi, a má moc nad každým tělem."#x?TTaké král jej ctil a chodil každý den klaněti se jemu, kdežto Daniel klaněl se Bohu svému. I tázal se ho král: „Proč se neklaníš Bélovi?"w'TBabyloňané měli také modlu, jež slula Bél; každý den vynaložili na ni dvanácte měr běli, čtyřicet ovec a šest džbánů vína.^v 7TDaniel byl králův spolustolovník a váženější nežli všichni přátelé jeho.au;T AKrál Astyages byl přiřazen k svým otcům, i ujal Cyrus, Peršan, království jeho.EtT @Daniel pak pokládán byl od lidu za velikého od toho dne.*sMT ?Helkiáš pak i žena jeho chválili Boha pro svou dceru Susanu s Joakimem, mužem jejím, i se všemi příbuznými, že nebyla shledána na ní hanebná věc.irKT >Aby učinili podle zákona Mojžíšova, zabili je. Tak vysvobozena byla nevinná krev ten den.1q[T =A povstali proti oběma starším – usvědčilť je Daniel z úst jejich, že křivě svědčili – a učinil jim, co zlého učiniti chtěli oni svému bližnímu.vpeT 5T Byli tedy oba ranění láskou k ní, avšak nezmínil se druh druhu o své bolesti,=}T i převrátili smysl svůj, odvrátili oči své, by neviděli, nebe, a nerozpomněli se na spravedlivé soudy (Boží).p<YT Ti starší vídajíce ji každý den, když (tam) vcházela a procházela se, vzpláli touhou po ní;l;QT Když se lid vracíval domů o poledni, vcházela Susana a procházela se v zahradě muže svého.^:5T Ti chodívali do domu Joakimova, a přicházeli k nim všichni, kteří měli soudy.:9mT Toho roku ustanoveni byli z lidu dva starší za soudce. – O těch mluvil Pán: „Vyšla nepravost z Babylonu od starších, soudců, kteří zdáli se spravovati lid." – 8T Joakim byl velmi bohatý, a měl zahradu vedle svého domu. K němu scházívali se Judovci, ježto byl ze všech nejvážnější.h7IT její rodičové totiž, jsouce spravedliví, vychovali svou dceru podle zákona Mojžíšova.]63T Měl pak manželku jménem Susanu, dceru Helkiášovu, velmi krásnou a bohabojnou;/5 [T V Babyloně bydlil muž jménem Joakim.g4GT Ty pak jdi k uloženému cíli a odpočiň si; a na konci času povstaneš k údělu svému."V3%T Blaze tomu, kdo vyčká, a dožije se tisíce tří set třiceti pěti dní.2T Od té doby, kdy zrušena bude obět ustavičná a postavena bude ohava na zpuštění, bude tomu tisíc dvě stě devadesáte dní.61eT Očištěni a vytříbeni, [jako v ohni] vyzkoušeni budou mnozí; bezbožní bezbožně činiti budou, a žádný bezbožník tomu neporozumí, učení však porozumějí.c0?T „Jdi, Danieli, neboť ukryty a zapečetěny jsou (ty) řeči, až do uloženého času.c/?T Slyšel jsem (to), ale neporozuměl, i řekl jsem: „Můj Pane, co bude potom?" I řekl:'.GT I slyšel jsem muže, oděného v roucho lněné, stojícího nad vodou řeky, když zdvihl pravici i levici svou k nebi, kterak přisahal skrze věčně Živého, že to potrvá dobu a dvě doby a polovici doby; až bude dokonale zlomena moc lidu svatého, splní se všecky ty věci.y-kT Á řekl jsem muži, oděnému v roucho lněné, stojícímu nad vodou řeky: „Kdy bude konec těmto divům?",}T I viděl jsem já, Daniel, a aj – dva jiní (tu) stáli: jeden na tomto břehu řeky, druhý pak na onom břehu řeky. + T Ty pak, Danieli, uschovej řeči a zapečeť knihu až do času určeného; mnozí budou se jí probírati a vědění poroste.|*qT Učení pak stkvíti se budou jako lesk oblohy; a kteří spravedlnosti vyučují mnohé, jako hvězdy na věčné)T A mnozí z těch, kteří spí v prachu země, probudí se; jedni k životu věčnému, a druzí k hanbě, aby (ji) viděli vždycky.( T Toho času pak povstane Michael, veliké kníže, který stojí za syny lidu tvého; a přijde čas, jaký nebyl od té doby, co národové počali býti, až do tohoto času. Toho času však spasen bude tvůj národ, každý, kdo nalezen bude zapsaný v knize. ? ~~1}}T|o{{{zzGyyRxxwvvuuu3tbssrr!qq.ppooGnemm>ll9kk5jj]iixi0hhgfff.ee9dsccic'bbwaa``{`,_^^]o] \L[[EZZtYYo>==^<<);Z::.99R88a77[7 695544&33R22100////..0-,,++Q**)u((w(''/&&<%%%$###4"i!!X { "/5OIf3-6ZiU m  < V  #B ?lQr Nebo aj, Hospodin přikáže (nepříteli) a (ten) rozboří paláce v rozvaliny a domky v padrť.]3r odpoví: „Konec jest!" I řekne mu: „Mlč a nepřipomínej jména Hospodinova!"-Sr A vezme-li jednoho příbuzný jeho, aby vynesl kosti z domu, aby ho spálil, a zeptá-li se toho, jenž jest v koutě domu: „Zda jest někdo (ještě) u tebe?",Fr Zůstane-li deset mužů v jednom domě – ti také zemrou.GrPřisáhl Pán Bůh při svém životě: – praví to Hospodin, Bůh zástupů – „V ošklivosti já mám pýchu Jakobovu, a paláců jeho nenávidím, i vydám město s obyvateli jeho.fErProto půjdou nyní v čele stěhujících se do zajetí, a konec bude smečce labužníků.dArPijí víno z misek, nejlepší mastí se maží, ale zkáza. Josefova se jich nedotýká.kOrVy, kteří krákoráte ke zvuku harfy! Domýšlejí se, že mají hudební nástroje jako David.)~KrVy, kteří spáváte na ložích ze slonových kostí, kteří si hovíte na svých poduškách, kteří jídáte berany ze stáda a telata z prostřed skotu.X})rVy, kteří jste odděleni ke dni zlému, a blížíte se k stolci nepravosti.O|rJděte do Chalane a vizte, odtud se dejte do velikého Ematu, sestupte do Getu Filišťanů, a do kteréhokoli nejlepšího království jejich, zdali je širší území jejich než území vaše./{ YrBěda (vám), kteří se cítíte bezpečnými na Sionu a žijete bezstarostně na hoře Samařské, vůdcové prvního národa, chodící zpupně v domě Israelově!fzErProto přestěhuji vás za Damašek, praví Hospodin, jehož jméno jest „Bůh zástupů".}ysrAle nosili jste stánek Molocha svého, a obraz model vašich, – hvězdu boha svého – které jste si učinili.kxOrZdali jste mi přinášeli oběti zápalné a suché na poušti čtyřicet roků, dome Israelův?MwrAle ať se valí jako voda právo a spravedlnost jako silný potok.Zv-rKliď se mi s krákoráním svých písní, zvuku tvé harfy nechci poslouchati.urObětujete-li mi zápalné a suché oběti své, nepřijímám (jich) aniž shledám na oběti díků z krmenců vašich.Zt-rNenávidímť a zavrhuji slavnosti vaše, a nemohu cítit shromáždění vaše.jsMrZdali nebude den Hospodinův tma a nikoli světlo, nebude-liž mrákota, v níž není zásvitu?ryrJako když někdo utíká před lvem, a potká ho medvěd; vejde do domu a spolehne rukou na stěnu, a uštkne ho had.yqkrBěda těm, kteří žádají dne Hospodinova! K čemu bude on vám? Den ten Hospodinův tma bude a ne světlo._p7rPo všech vinicích bude kvílení, neboť půjdu prostředkem tebe, praví Hospodin.co?rProtož toto praví Pán Bůh zástupů, panovník: Po všech prostranstvích bude kvílení, a na všech ulicích budou říkati: „Běda, běda!" Vyzývat budou oráče k pláči a ke kvílení znalce žalozpěvů.n'rMějte v nenávisti zlé a milujte dobré, zaveďte v bráně spravedlnost, snad se smiluje Hospodin, Bůh zástupů, nad zbytky Josefovými.tmarHledejte dobrého a ne zlého, abyste živi byli, i bude Hospodin, Bůh zástupů, s vámi, jak říkáte.Elr Protož i moudrý v čas tento mlčí, neboť čas je zlý.#k?r Ano, známy jsou mně mnohé nešlechetnosti a veliké hříchy vaše; nepřátelé jste spravedlivého berouce úplaty, a chudého utiskujete v bráně.Wj'r Proto tedy, že olupujete chudého, a vybranou kořist na něm vymáháte: domy z kvádrů budete stavěti, ale nebudete bydliti v nich; vinice rozkošné budete štípiti, ale vína z nich píti nebudete.hiIr V nenávisti mají toho, jenž kárá v bráně, a toho, jenž mluví správně, si oškliví.Ghr On hravě zkázu na silného a zhoubu na mocného přivádí.Bg}r(Hledejte toho), jenž učinil Kuřátka i Oriona, obrací temno v jitro, den v noc proměňuje, jenž volá vody mořské a vylévá je na povrch země; „Hospodin" jest jméno jeho.Zf-rVy, kteří proměňujete v pelyněk právo a spravedlnost necháváte v prachu.erHledejte Hospodina a buďte živi, aby snad nevzplál jak oheň dům Josefův, i hltal by a nebylo by, kdo by uhasil Betel. drA nehledejte Betelu, do Galgaly nechoďte, a do Bersahy neputujte; neboť Galgala bude odvedena do zajetí, a z Betelu nebude nic.QcrNebo toto praví Hospodin domu Israelovu: Hledejte mne, a budete živi.,bQrNebo toto praví Pán Bůh: V městě, z něhož vycházel tisíc, zanecháno bude sto; v tom pak, z něhož vycházelo sto, zanecháno bude deset domu Israelovu.ca?rPadla a již nepovstane Panna Israelská; leží na své zemi, a není, kdo by ji zdvihl!V` 'rSlyšte toto slovo, žalozpěv, který nad vámi pronáším, dome Israelův!F_r Neboť on je ten, jenž činí hory a tvoří vítr, zvěstuje člověku myšlení jeho, činí z jitra mlhu a kráčí po výšinách země; „Hospodin, Bůh zástupů" jest jméno jeho."^=r Protož toto učiním tobě, Israeli: . . . Když tedy tyto věci chci ti učinit, Israeli, připrav se, abys mohl vystoupit proti Bohu svému, Israeli!&]Er Podvrátil jsem vás, jako podvrátil Bůh Sodomu a Gomorrhu, byla z vás takořka polena, vytržená z ohně, ale nevrátili jste se ke mně, dí Hospodin.e\Cr Poslal jsem na vás smrt jako v Egyptě, zbil jsem mečem jinochy vaše, dal jsem koně vaše za kořist, dal jsem hnilobě táborů vašich vstupovati do vašich chřípí, ale nevrátili jste se ke mně, dí Hospodin.9[kr Bil jsem vás větrem žhoucím a obilní snětí, množství zahrad a vinic vašich, olivoví a fíkoví vaše snědly housenky; ale nevrátili jste se ke mně, dí Hospodin. ZrI přišla dvě, tři města k jednomu městu, aby se napila vody, a nenapojila se; ale nevrátili jste se ke mně, dí Hospodin.Y{rJá také zadržel jsem vám déšť, kdy ještě tři měsíce byly do žní, spustil jsem, déšť na město jedno, a na druhé město jsem deště nespustil, jeden díl byl deštěm svlažen, druhý pak, na nějž jsem deště nespustil, uschl.-XSrProtož i já dal jsem vám laskominy zubů po všech městech vašich, nedostatek chleba na všech místech vašich; ale nevrátili jste se ke mně, dí Hospodin.W5rPodávejte z kvašeného oběti chvály, a provolávejte oběti dobrovolné hlasitě, neboť to se vám líbí, synové Israelovi, praví Pán Bůh. VrPojďte do Betelu a hřešte, do Galgaly a množte zločiny; a přinášejte ráno oběti své, každý třetí den své desátky.fUErPrůlomy vyjdete, každá přímo před sebou a vyvrženy budete do Armonu, praví Hospodin. TrPřisáhl Pán Bůh při své svatosti: Hle, jdou dny na vás, kdy odnesou vás na bidlech, zbytky, z vás ve vroucích hrncích.@S {rSlyšte toto slovo, tučné krávy, jež jste na hoře Samařské, které utiskujete potřebné a ubližujete chudým, které říkáte svým manželům: „Přineste a budeme píti!" R rRozbiji dům zimní s domem letním, i vezmou za své domy ze slonových kostí, rozmetáno bude mnoho domů", praví Hospodin.Q/r„Ano, v ten den, kdy počnu trestat přestoupení Israelova, potrestám jej i oltáře v Betelu; odťaty budou rohy oltáře a spadnou na zemi.UP#r Slyšte a vypovídejte proti domu Jakobovu, praví Hospodin Bůh zástupů.XO)r Toto praví Hospodin: Jako vytrhne pastýř z tlamy lva dvě kůstky nebo boltec ucha: tak vytrženi budou synové Israelovi, kteří sídlí v Samaři, (sedící) na kraji koberce, na pokrývce z Damašku. Nr Protož toto praví Pán Bůh: Soužena, obležena bude země, stržena bude s tebe tvá síla, a rozchváceny budou tvé paláce.|Mqr Neumějí činiti, co správného jest, praví Hospodin, hromadíce nepravosti a co uloupili ve svých palácích.FLr Ohlaste to na palácích Azotu, jakož i na palácích Egyptské země! Rcete: Shromažďte se na horách Samaře a vizte bláznovství mnohá v ní, vizte trpící útisk v jejím lůně!VK%rZařve-li lev, kdo by se nebál? A mluví-li Pán Bůh, kdo by neprorokoval?fJErNeboť nečiní Pán Bůh nic, aby nezjevil prve tajemství svého sluhům svým, prorokům.IrZdali zazní trouba v městě, a lid se nezastraší? Zdali se přihodí co zlého v městě, jehož by Hospodin neučinil?{HorZdaliž upadá pták do osidla na zemi bez ptáčníka? Zdali osidlo se země se zdvíhá prve nežli co popadlo?GrZdali řve lev v houští, ledaže má (tam) kořist? Zdali vydává lvíče hlas z doupěte svého, ledaže něco polapilo?5FerZdali chodí dva spolu, ledaže se umluvili?sE_rDí: „Vás jen znám mezi všemi pokoleními země. Proto potrestám na vás všecky vaše nepravosti."D rSlyšte slovo, které pronáší Hospodin nad vámi, synové Israelovi: – nad každým rodem, jejž jsem vyvedl z Egyptské země – YC+ra nejstatečnější z junáků nahý bude utíkati v den ten, praví Hospodin.uBcrten, kdo lučiště drží, neobstojí, rychlo-běžec se nezachrání, jezdec nevysvobodí života svého,sA_rTehdy přejde rychlého (umění) utíkati, silný nepodrží moci své, obr nezachrání života svého,T@!r Aj, já skřípěti budu pod vámi jako skřípá vůz obtížený slamou,i?Kr Ale vy dáváte nazirejským víno píti, a prorokům zakazujete říkajíce: „Neprorokujte!" >r Vzbudil jsem také z vašich synů proroky, a z jinochů vašich nazirejské; zdali není tak, synové Israelovi? pravil Hospodin.=7r Já jsem byl to, jenž vyvedl vás z Egyptské země, jenž vodil vás na poušti čtyřicet let, abyste se uvázali v držení země Amorrhejských.E<r A já (přece) vyplenil jsem Amorrhejské před nimi, jejichž výška (jako) výška cedrů, jejichž síla (jako) dubů byla; zničil jsem ovoce jejich svrchu, a kořený jejich vespod.j;MrNa šatech zastavených sedají u každého oltáře, a víno z pokut pijí v domě boha svého.#:?rRozdrcují hlavy chudých v prachu země, a právo ubožáků zkřivují, syn i otec jeho chodí k (téže) nevěstce, aby znesvětili mé svaté jméno.!9;rToto praví Hospodin: Pro tři hříchy Israelovy a pro čtyři neodvrátím toho, protože za peníze prodává spravedlivého a chudého pro opánky.A8}rAle pošlu oheň na Judsko a pohltí domy jerusalemské.Y7+rToto praví Hospodin: Pro tři hříchy Judovy a pro čtyři neodvrátím toho, protože zavrhl zákon Hospodinův, že příkazů jeho nedbal, neb oklamaly je modly jejich, za nimiž běhali otcové jejich.j6Mra vyhladím vladaře z prostředka jeho, a všecka knížata jeho zbiji s ním, praví Hospodin.e5CrAle pošlu oheň na Moaba, a pohltí domy Kariotu; i zemře za ryku Moab a za zvuku trouby:4 rToto pravil Hospodin: Pro tři hříchy Moabovy a pro čtyři neodvrátím toho, protože spálil kosti krále edomského až do popela.R3 rA půjde Melchom do zajetí, on a knížata jeho s ním, praví Hospodin.m2 UrI zapálím oheň ve zdech Babby, a pohltí domy její za ryku v den boje, a za bouře v den vichru..1 Wr Toto pravil Hospodin: Pro tři hříchy synů Antonových, a pro čtyři neodvrátím toho, protože rozparovali těhotné galaadské, aby rozšířili území své.20 ar Pošlu oheň na Teman a zhltá domy Bosry.u/ er Toto praví Hospodin: Pro tři hříchy Edomovy, a pro čtyři neodvrátím toho, protože stíhal mečem bratra svého, že porušil milosrdenství s ním, že choval hněv svůj příliš dlouho, a že vztek svůj udržoval bez konce.8. mr Ale pošlu oheň na zdi Tyru,a zhltá domy jeho."- ?r Toto praví Hospodin: Pro tři hříchy Tyru a pro čtyři neodvrátím toho, protože vydali všecky zajatce Edomcům, a nemyslili na bratrskou smlouvu., rVyhubím obyvatele z Azoru a žezlonoše z Askalonu; obrátím svou ruku proti Akkaronu, a zahyne zbytek Filišťanů, praví Pán Bůh.:+ qrAle pošlu oheň na zdi Gazy, a zhltá domy její.* rToto praví Hospodin: Pro tři hříchy Gazy, a pro čtyři neodvrátím toho, protože odvedli všecky zajatce, aby je vydali Edomcům.) 9rRozdrtím závory Damašku, vyhubím obyvatelstvo z údolí modly a žezlonoše z domu rozkoše, i převeden bude lid syrský do Cireny, dí Hospodin.J( rAle pošlu oheň na dům Hazaelův, a zhltá paláce Benhadadovy. '  rToto praví Hospodin: Pro tři hříchy Damašku, a pro čtyři neodvrátím toho, protože mlátili železnými saněmi Galaad.& rŘekl: Hospodin ze Sionu řváti bude, z Jerusalema vydá hlas svůj, i kvíliti budou pastviny pastýřů, a vyschne vrchol Karmelu.N% rSlova Amosa, který patřil k pastýřům z Tekue; co viděl o Israelovi za dnů Oziáše, krále judského, a za dnů Jeroboama, syna Joasova, krále israelského, dvě léta před zemětřesením.K$h Vyrazte a pojďte všichni národové z okolí, shromážďte se!r#]h Skujte radlice své v meče, a své vinařské nože v oštěpy. Slabý ať řekne: „Já silný jsem." "h Provolejte mezi národy toto: „Zasvěťte se válce, vzbuďte junáky!" Ať přitáhnou a vystoupí všichni vyzbrojení muži.!hA prodám syny vaše i dcery vaše rukou synů Judska; ti je prodají Sabanům, národu dalekému, neboť Hospodin mluvil.d AhAj, já zdvihnu je s místa, kam jste je prodali, a obrátím pomstu vaši na hlavu vaši._7hA syny Judska a Jerusalema prodali jste Rekům, abyste je vzdálili od jejich vlasti.uchNeboť stříbro mé a zlato jste vzali a mé skvosty, i nejkrásnější, vnesli jste do modláren svých.@yhAno, co jest mně a vám, Tyre a Sidone, a všecky kraje Filišťanů? Chcete se pomstít na mně? Pomstíte-li se vy na mně, velmi brzy vrátím vám pomstu (vaši) na hlavu vaši.c?hO můj národ metali los, chlapce dali za nevěstku, a dívku prodali za víno, aby pili.J hshromáždím všecky národy, svedu je do údolí Josafat a souditi se budu s nimi tu o lid svůj a o své dědictví, o Israele, kterého rozptýlili mezi národy a o mou zemi se rozdělili.S !hNeboť aj, – v ty dny, v ten čas, kdy obrátím osud Judy a Jerusalema,Y+h Tehdy každý, kdo vzývati bude jméno Hospodinovo, spasen bude; neboť na hoře Sionu a v Jerusalemě bude spása, jak byl řekl Hospodin; ke zbytkům (zachráněných) bude patřit, koho povolá Hospodin.lQhSlunce obrátí se ve tmu a měsíc v krev, prve nežli přijde den Hospodinův veliký a hrozný.LhA učiním znamení na nebi i na zemi, krev a oheň a dým kouře.MhAno, i na své nevolníky a nevolnice v ty dny vyleji ducha svého.&EhPotom vyleji ducha svého na každého, kdo má tělo, prorokovati budou synové vaši i dcery vaše, starci vaši sny míti budou a jinoši vaši vidění.hI poznáte, že já jsem uprostřed Israele, že já jsem Hospodin, Bůh váš, a že není jiného; a nebude zahanben lid můj na věky./hBudete jíst ustavičně do sytosti, a chválit Hospodina, Boha svého, který učinil na vás divné věci. A nebude zahanben lid můj na věky. hNáhradu dám vám za roky, které sežraly kobylky, žrouti, hlodavci a hltavci, velké mé vojsko, jež poslal jsem na vás.FhI budou humna plná obilí, a lisy oplývat vínem i olejem.*MhTaké synové Sionští veselte se, plesejte z Hospodina, Boha svého; neb dá vám učitele spravedlnosti, a sešle vám déšť ranní i pozdní, jak bývalo.7hNebojte se, zvířata polní, neboť se zazelenají krásné pastvy pouště, neboť přinese stromoví ovoce své, fík a vinice vydají svou sílu.T!hNeboj se země, plesej a vesel se, neboť velebné skutky činí Hospodin.x ihSeveřana vzdálím od vás, zaženu ho do země bezcestné a pusté, předvoj jeho do moře Východního a konec jeho do moře Nejzazšího, i bude vystupovat zápach z něho, [vystupovat bude puch z hniloby jeho] neboť zpupně činil." )hVyslyšel Hospodin lid svůj a řekl: „Ejhle, já vám pošlu obilí, vína i oleje – do sytosti, a nedám vás již v potupu mezi pohany!D hI počal řevnit Pán na svou zemi a odpustil lidu svému. hMezi síní a oltářem, ať pláčí kněží, sluhové Hospodinovi. Ať řeknou: „Odpusť, Pane, lidu svému, nedávej majetku svého v pohanění, aby nad ním pohané panovali; proč by mělo se říkati mezi národy: „Kde jest Bůh jejich?"C hať se lid sejde, ať posvětí se obec, shromážďte starce, seberte děti, taky ty, které prsů požívají, ať vyjde ženich z pokojíka svého, a také nevěsta ze své ložnice.KhTrubte na roh na Sionu, ustanovte svatý půst, svolejte schůzi;{hKdo ví, zda neobrátí se, by odpustil, a zda nenechá po sobě požehnání k oběti, k úlitbě Pánu, vašemu Bohu?H h Roztrhněte však srdce svá a ne roucha, a tak vraťte se k Pánu, Bohu svému; neboť je dobrotivý a milosrdný, shovívavý a velmi milostivý, přístupný slitování nad neštěstím.h Protož nyní – praví Hospodin – obraťte se ke mně celým svým srdcem, (a to) s postem a s pláčem a s kvílením.@yh A Hospodin vydá svůj hlas před svým vojskem; ano, velmi mnoho je táborů jeho silných a plnících rozkaz jeho; ano, veliký je den Hospodinův, a velmi hrozný. Kdo jej snese?}h Před ním třásti se bude země, chvíti se budou nebesa; slunce i měsíc se zatmí, a hvězdy pozbudou lesku svého.^5h Do města vpadnou, po zdi běhati budou, na domy vylezou, okny vniknou jako zloděj.~uhŽádný nenarazí na svého druha, každý půjde svou pěšinou; ano i okny padati budou aniž se dají rozraziti.hJako junáci poběhnou, jako válečníci vystoupí na zeď, každý půjde si svou cestou, neuchýlí se od svých stezek.\1hPřed ním trnouti budou národové, všecky tváře budou rozpáleny [jak hrnec].#~?hJako hrkot vozů (jež) po vrších horských skákají; a jako praskot plamene ohně, sžírajícího slámu, jako národ silný, připravený k bitvě.I} hJako vypadají koně, tak vypadají, a jako jezdci tak běží.0|YhPřed ním oheň sžírající a za ním žhoucí plamen. Jako rozkošná zahrada je země před ním a za ním jest pustá poušť, aniž je kdo by utekl před ním.U{#hden temnosti a mrákoty, den mraku a bouře. Jako se rozprostírá jitro po horách, tak i lid [můj] mnohý a silný (přichází). Nebylo mu podobného od počátku, aniž po něm bude od rodu do rodu.z 7hTrubte na roh na Sionu, křičte na mé svaté hoře, ať se třesou všechny obyvatelé země, neboť přichází den Hospodinův, neboť blízko jey hTaké zvěř polní [jako záhon žíznivý deště] vzhlédá k tobě; neboť vyschly prameny vodní a oheň sežral nádheru stepi.tx chK tobě Hospodine, volám, neboť oheň sežral nádheru stepi, a plamen spálil všecko stromoví krajiny.hw KhProč vzdychá dobytek, bučí stáda skotu? Protože nemají pastvy, ano i stáda bravu hynou.wv ihDobytek shnil ve svém lejně, zbořeny jsou zásobárny, rozmetána skladiště, neboť zmařeno jest obilí.bu ?hZdali nejsou zničeny před očima vašima pokrmy, v domě Boha našeho radost a veselí?dt ChAch, ach, ten den! Jeť blízko den Hospodinův, a jako zhouba od Mocného zhoubce přijde. s hNařiďte svatý půst, svolejte schůzi shromážďte starce, všecky obyvatele země do domu Boha svého a volejte k Hospodinu.Fr h Zahalte se a kvilte, kněží, úpějte, sluhové oltáře; vejděte (do svatyně) a nocujte (tam) v žínici, sluhové Boha mého, neboť zmizela z domu Boha vašeho obět suchá i mokrá. q h Vinice jest v hanbě, a fík zvadlý; marhaník, palma, jabloň i všecko stromoví polní zprahlo, ano, zhatila se radost lidí.np Wh Zklamáni jsou oráči, kvílí vinaři nad pšenicí a nad ječmenem; neboť zahynula úroda polní.ho Kh Popleněna je země, kvílí půda; neboť zpustošeno jest obilí hanbí se víno, zvadl olej.bn ?h Zmizela suchá i mokrá obět z domu Hospodinova, kvílí kněží, sluhové Hospodinovi.Im  hKvil jako panna, opásaná žínicí, nad mužem mládí svého.zl ohObrátil mou vinici, v poušť a fíkoví mé zničil; do hola je oloupal a zpoházel; zbělely ratolesti jejich.k hNeboť národ přitáhl do mé země, silný a nesčíslný, zuby jeho jako zuby lva a chrup jeho jako (chrup) lvíčete.|j shProcitněte, opojení, plačte a kvilte všichni, kteří pijete s chutí víno, neboť utrženo jest vám od úst.{i qhCo zbylo po hlodavci, sežrala kobylka; co zbylo po kobylce, sežral žrout; co zbylo po žroutu, sežral hltavec.ih MhVypravujte o tom synům svým a synové vaši synům svým, a synové jejich pokolení druhému.|g shSlyšte to starci, mějte pozor všichni obyvatelé země! Stalo se to za dnů vašich, nebo za dnů otců vašich?Ef hSlovo Hospodinovo, jehož se dostalo Joelovi, synu Fatuelovu.Pe^ Kdo jest moudrý, kéž rozumí těmto věcem, a kdo jest rozumný, kéž je pozná! Neboť přímé jsou cesty Hospodinovy, spravedlivci (bezpečně) chodí po nich, ale bezbožní padají na nich. d9^ Efraimu nic již nebudou modly, já budu sluchem i zrakem jej provázet, já, že bude jak cypřiš vždy zelený; ode mne že má plody své, uzná."c^Zase budou sedět ve stínu jeho, (se zdarem) pěstiti budou pšenici, kvésti budou jako vinice, a mít slávu jak víno libanské.gbG^Rozloží se ratolesti jeho, jako oliva bude se stkvíti, a vůně jeho jako (vůně) Libanu.ba=^Budu rosou Israelovi, že bude kvésti jako lilie, a v kořen hnát jak (stromy) Libanu.s`_^„Vyléčím rány (odpadu) jejich, milovat budu je dobrovolně, neboť se odvrátí hněv můj od nich. _^Assyr nás nebude vysvobozovat, na koně sedat již nebudeme, ani bohy zvát díla svých rukou, najdeť u tebe soucitu sirotek."<^q^Vezměte s sebou slova (modlitby) na cestu návratu k Hospodinu, řkouce mu: „Sejmi všelikou nepravost, a přijmi (naše) dobré činy: místo býčků své rty dáme v obět.^]5^Vrať se, Israeli, k Pánu Bohu svému, neboť padl jsi (do bídy) svou nepravostí.#\ A^Samař zkázou pykati bude za to, že ke hněvu popudila Boha svého; mečem padnou: děti jejich budou rozráženy a těhotné ženy jejich rozparovány.[[/^ Protože on bratry rozdvojuje, přivede Hospodin žhavý vítr, od pouště vystupující; i vysuší prameny jeho, dá vyschnouti zřídlům jeho, a on – rozchvátí poklad všeho vzácného majetku (jeho).*ZM^ Z moci smrti měl bych vysvoboditi je, ze smrti je vykoupiti? Mám býti smrtí tvou, ó smrti, zkázou tvou, říše mrtvých? Lítost skryta jest mým očím.Y{^ Přijdou (sice) na něho bolesti porodní, (ale) bude to nemoudré dítě; neboť nedostaví se pak k východu z lůna.KX^ Zavázána jest nepravost Efraimova, uschován jest jeho hřích.XW)^ Dávám tobě krále ve hněvu svém, a odnímám (je) ve svém rozhořčení./VW^ Kde jest král tvůj, aby zvláště nyní zachránil tě ve všech tvých městech!? (Kde jsou) soudcové tvoji, o nichž jsi řekl: „Dej mi krále a knížata!?"JU ^ Bude to tvá zkáza, Israeli, toliko já bych mohl pomoci tobě.T+^ Napadnu je jako medvědice, které pobrali mladé, roztrhám vnitřnosti jater jejich, strávím je tam jako lev – polní zvěř je roztrhá.DS^ I budu jim já jako lev, jako pardal na cestě Assyřanů.dRA^ podle svých pastev byli nasyceni; byvše nasyceni zdvihli své srdce a zapomněli na mne.>Qw^ (Jen) já jsem se ujal tebe na poušti v zemi pusté;yPk^ A přece já Hospodin jsem Bůh tvůj z Egyptské země: Boha mimo mne neznáš, a není vysvobození mimo mne.O ^ Protož budou jako ranní mlha, jako rosa záhy pomíjející, jako plevy vichrem zachvácené z humna, a jako dým z komína.AN{^ A nyní hřeší dále, učinili sobě slitinu ze svého stříbra, podobnou modlám. Dílo řemeslníků je to všecko, a o těch oni říkají: „Obětujte, lidé, ctitelé telat!"lM S^ Když mluvíval Efraim, hrůza jímala Israele; ale provinil se v baalovi; proto jest po něm veta.Ly^ K hněvu [mne] popudil Efraim ukrutnými skutky svými: krev jeho na něho přijde, potupu jeho odplatí mu jeho Pán.[K/^ Skrze proroka pak vyvedl Hospodin Israele z Egypta; skrze proroka zachován byl."eJC^ „Utekl Jakob do krajiny Syrské, a sloužil Israel pro ženu, pro ženu hlídal (stáda).&IE^ spolu s nicotnými modlami. Není z nich nic než nicota. V Galgale býkům obětovali; také z oltářů jejich budou (jen) hromady na polních brázdách.qH[^ Mluvil jsem k prorokům, já vidění (jejich) jsem rozmnožoval a dával jsem je ničiti skrze prorokyvGe^ A já jsem Hospodin, Bůh tvůj, od země Egyptské; zase tě usadím ve stanech jako za dnů svátečních!F/^ Efraim říká: „Přece však jsem zbohatl, zjednal jsem si majetek; v žádné práci mé nelze najít nepravosti, kterou byl bych zhřešil."DE^ Chanaaňan – v ruce jeho falešná váha, miluje podvod,Dw^ A ty pomocí Boha svého se vrátíš, dbej skutků milosrdenství a spravedlnosti, a doufej v Boha svého vždycky."^C5^ – (Byl to) Hospodin, Bůh zástupů, „Hospodin" památné jest jeho jméno. – mBS^ Zápolil s andělem, nabyl vrchu, úpěnlivě ho prosil. V Betelu jej našel, a tam mluvil s námi.cA?^ „V matčině lůně podtrhl (Jakob) svého bratra, a ve své síle utkal se s andělem.b@=^ Spor má Hospodin s Judou, trestati bude Jakoba, podle cest a činů jeho odplatí jemu.? -^ Efraim pase vítr a honí se za žhavým vichorem; celý den množí nicotnost a marnost: smlouvu činí s Assyřany a. olej do Egypta odvádí.>^ Oplétá mne neupřímností Efraim a lstivostí dům Israelův; ale Juda chodí s Bohem příkladně a se Svatým věrně.w=g^ A uletí jako pták z Egypta, jako holubice z Assyrské země, i usadím je v domech jejich, praví Hospodin.<}^ Za Hospodinem choditi budou, (jenž) jako lev bude řváti; ano, on bude řváti, že báti se budou obyvatelé Západu.;/^ Neučiním podle žáru hněvu svého; nebudu déle Efraima bíti, neboť Bůh jsem já a ne člověk; Svatý uprostřed tebe, nevejdu do města.]:3^ Jak bych tě mohl vydati na pospas, Efraime? Budu tě chrániti, Israeli! Jak bych mohl naložit s tebou jako s Adamou, učinit tobě jako Seboimu? Srdce mé obrací se ve mně, soucit můj spolu jest roznícen.l9Q^ Lid můj bude čekat na můj návrat, ale jho bude vloženo na něho spolu, které nebude odňato.V8%^ Meč počne v městech jeho, a stráví vyvolence jeho, zhltá hlavy jejich.v7e^ Nevrátí se do Egyptské země, ale Assur, ten bude králem jeho, protože se nechtěli obrátit (ke mně).65^ Pouty blahovůle táhl jsem je, vazbami lásky; pozdvihl jsem takořka ohlavu na čelistech jejich, a schyloval jsem se k němu, aby měl co jísti.{5o^ A já byl jsem jako pěstoun Efraimovi, nosil jsem je na ramenech svých, ale nepoznali, že jsem je ošetřoval.p4Y^ Čím více na ně volali, tím více se jich vzdalovali; Baalům obětovali, modlám pálili kadidlo.f3 G^ Když byl Israel (ještě) dítě, zamiloval jsem si ho, a z Egypta povolal jsem syna svého.q2[^ Tak učinil vám Betel pro zlobu nepravostí vašich. Jako jitro míjí, (tak) pomine král israelský.F1^ povstane válečný ryk v tvém lidu, všecka tvoje opevnění zpuštěna budou, jako zpuštěn byl Salmana od domu toho, jenž soudil Baala v den boje, když matka i se syny byla rozbita.0^ Zaorali jste bezbožnost, nepravost jste žali, jedli jste úrodu lži. Protože jsi doufal v cesty své, ve množství svých junáků,L/^ Sijte sobě podle spravedlnosti, žněte podle lásky (k bližnímu); založte si novou roli; jeť čas k tomu, byste hledali Hospodina, až by přišel ten, jenž učit vás bude spravedlnosti.*.M^ Efraim jest jalovice naučená ráda mlátit, ale já přejdu přes krásnou její šíji, zapřáhnu Efraima, orati bude Juda, půdu kypřiti bude sobě Jakob.-^ Podle žádosti své (spravedlnosti) trestati je budu, seberou se na ně národové, když budou trestáni pro dvě nepravosti své.,w^ Ode dnů Gabay hřešil Israel, tam se postavili (v důvěře, že) nepostihne jich v Gabae válka proti zločincům!C+^ Zkaženy budou modlářské výšiny, hřích Israelův, trní a hloží bude bujeti na oltářích jejich; tehdy řeknou horám: „Přikryjte nás!" a pahorkům: „Padněte na nás!"N*^ Samar způsobila, že král její zmizí jako pěna na povrchu vody.)^ Neb i ono do Assuru odneseno bude v dar králi mstiteli; potupu si utrží Efraim, zahanben bude Israel ve svých plánech.1([^ O tele v Bet-avenu bojí se obyvatelé samařští, ano, kvílí nad ním jeho lid, chvějí se o ně kněží jeho, pro jeho bohatství, že se od něho odstěhovalo.w'g^ Mluvit slova neužitečného snu, vcházeti ve smlouvy – a trest poroste jako plevel na záhonech polních.v&e^ Řeknou-li nyní: „Nemáme krále?" Nebojíme-li se Hospodina, král – co nám dobrého může učiniti?k%O^ Rozděleno jest jejich srdce, nyní zahynou; onť poláme modly jejich, poplení oltáře jejich.@$ {^ Vinným kmenem, ratolestným byl Israel, podle toho dával také ovoce; čím více měl ovoce, tím více stavěl oltářů, čím více mu půda plodila, tím více si dělal model.U##^ Zavrhl je Bůh můj, protože ho neposlechli, i budou tuláky mezi národy."%^ Udeřen jest Efraim, kořen jejich vyschl, ovoce žádného nedají; i když děti zplodí: na smrt vydám přemilé (plody) života jejich.`!9^ Všecky nešlechetnosti jejich vybuchují v Galgale; ano, tam jsem je počal mít v nenávisti; pro zlobu skutků jejich z domu svého vyvrhnu je; nebudu jich už milovati, všecka knížata jejich jsou odpadlíci.e C^ Dej jim, Hospodine – co bys jim měl dáti?– dej jim lůna bez dítek a vyprahlé prsy.pY^ Efraim, jak jsem viděl, byl (jako) Tyrus založený v kráse; a Efraim vyvádí na popravu syny své.w^ Odchovají-li své syny: bezdětné je učiním, že nezbude člověka; neboť běda i jim, až se vzdálím od nich!hI^ Efraim. jako ptáče odletěla sláva jeho, že nebylo porodů, ani mateřství, ani početí.[/^ Jako hrozny na poušti našel jsem Israele, jako první ovoce fíku [na vrcholku jeho] viděl jsem otce jejich. Oni, když přišli k Beelfegorovi, oddali se hanbě; staly se z nich ohavy jako to, co milovali. cV~~8}||| {{Azyy~xxLwwqvv]uttss^sr/qqdpp=oMnn5mm;l/kkjyiihmgg&feebdccObbPaa-`a`_A^^o^]T\[[;ZZ YXWW-VVuVUTSS RkQQ.PvOO&NMMM%LLZKKRJJIINIHH?H GG+FF)EDD CC BAA8@@L??>;==<3;::|99>877>66X55 4s4332U10///E.--l,,-+h**?))(''$&%%V%$,#""!= wNMw-vL"1|+_ ( ; O >a@?x7cU]# A země bude pouští pro její obyvatelstvo, pro ovoce smýšlení jejich.w\g Den, kdy přijdou k tobě od Assyrie až k Egyptu, od Egypta až k Řece, od moře k moři a od hory k hoře.k[O (Přijdeť) den, aby vystavěny byly zbořeniny tvé, den ten, kdy bude daleko hranice (posunuta)MZ Uzří to má nepřítelka, i přikryta bude hanbou ta, která mi říká: „Kde jest Hospodin, Bůh tvůj?" Oči mé podívají se na ni, tehdy budou po ní šlapat jako po blátě na ulicích.BY} Hněv Hospodinův ponesu, neboť jsem se prohřešil proti němu, dokud se neujme pře mé a nedopomůže mi k právu, dokud mne na světlo nevyvede, dokud neuzřím jeho spravedlnost. X Neraduj se ze mne, má nepřítelko! Neboť (jestliže) jsem padl, (zase) vstanu; sedím-li ve tmě, Hospodin světlo mé jest.oWWJá však upírám své zraky na Hospodina, doufám v Boha, svého spasitele, uslyší mě Bůh můj.VNeboť syn činí pohanu otci, dcera povstává proti mateři své, snacha proti své tchyni a nepřátelé člověka jsou domácí jeho.UNespoléhejte se na přítele, nedoufejte ve vůdce, před tou, která spí v tvém lůně, ostříhej zámku úst svých!,TQNejlepší z nich jest jako hloh, a poctivý jako trn z plotu. Den, který předpovídaly tvé hlídky, navštívení tvé přišlo, nyní nastane, zkáza jejich.(SIZlo svých rukou dobrem zovou, činovník požaduje (darů), soudce jde na úplatek, velmož mluví podle tužby své duše a tak ve zmatek (vše) uvádějí.{RoZmizel spravedlivý ze země a poctivého mezi lidmi není; všichni číhají na krev, druh druha na smrt loví.Q Běda mně, nebo jest mi jako tomu, kdo paběrkuje na podzim po vinobraní: Není hroznu k jídlu, raných fíků pohřešuje má duše.ZP-Tys choval se podle příkazů Amriových a podle všech skutků domu Achabova; chodil jsi podle přání jejich, a abych tě vydal na zkázu a obyvatelstvo tamní na posměch. Pohanění lidu mého ponesete.O'Ty budeš síti, ale nebudeš žíti; ty budeš lisovat olivu, ale nebudeš se olejem mazat, (budeš lisovat) mest, ale nebudeš píti vína.N%Ty budeš jísti, ale nenasytíš se, a snížení tvé bude prostřed tebe; čeho se chopíš, nevytrhneš, a co vytrhneš, vydám na meč.MM proto počal jsem i já tebe bíti, ničiti tebe pro tvé hříchy:L Protože boháči jeho v něm plni jsou nepravosti, a obyvatelstvo jeho mluví lež, majíc jazyk lstivý v ústech svých,_K7 Zda mohu za spravedlivou prohlásit bezbožnou váhu, a v pytlíku závaží lstivá?bJ= Ještě jest oheň v domě bezbožného, poklady nepravosti a malá míra, plná hněvu.I Hlas Hospodinův volá k městu: – Blaze bude bojícím se jména tvého – „Slyšte, pokolení! Ale kdo to schválí?!2H]„Oznámím tobě ó člověče, co je dobré a co Hospodin od tebe vyžaduje: Jen abys činil podle práva, miloval milosrdenství a pečlivě chodil se svým Bohem."IG Zdali může usmířen být Hospodin tisíci beranů nebo desetitisíci tučných kozlů? Zda mám (v obět) dáti svého prvorozence za svůj hřích, plod svého života za vinu své duše?G Zničím tvé řezby a sochy z prostřed tebe a nebudeš se klaněti již dílu svých rukou.=y Zahladím města tvé země, zbořím všecky pevnosti tvé, odstraním čáry z ruky tvé a hádáni nebudou v tobě.h<I V den ten, praví Hospodin, bude toto: Odejmu koně tvé z prostřed tebe a zničí tvé vozy.[;/ Vyvýší se ruka tvá nad nepřátele tvé a všichni protivníci tvoji zahynou.F:I budou zbytky Jakobovy v národech, mezi mnohými kmeny jako lev mezi zvířenou lesní, jako lvíče mezi stády bravu, který když přijde, pošlape a polapí, nebývá, kdo by vytrhl.69eI budou zbytky Jakobovy mezi národy mnohými jako rosa od Hospodina a jako krůpěje deště na bylině, která nečeká na člověka aniž očekává zrozenců lidských.88ii budou spravovati zemi Assyrskou mečem, a zemi Nimrodovu kopími jeho; vysvobodí (nás) od Assyra, když vpadne, do naší země, a když bude šlapati v našich krajích.-7SA bude tento pokojem. Když vpadne Assyr do naší země, když bude šlapati v našich domech, pošleme proti němu sedmero pastýřů a osmero předních z lidu;26]Pevně bude státi a pásti v síle Hospodinově, ve velebnosti jména Hospodina, Boha svého; a oni v bezpečí budou, ježto tehdy zveleben bude až do končin země.5 Protož vydá je až do času, kdy ta, která poroditi má, porodí. A zbytky bratří jeho navrátí se k synům Israelovým.84iAle ty, Betleme Efratský, maličký mezi rody Judovými, z tebe mi vyjde ten, jenž má býti vladařem v Israeli, a jehož původy (jsou) od počátku, ode dnů věčnosti.l3 SNyní se drásej, dcero rozdrásaná! Náspem nás obklíčili, holí bijí líce soudce Israelova,`29 Vstaň a mlať (je), dcero Sionská, neboť roh tvůj učiním železný, kopyta tvá udělám kovová, i rozdrtíš mnoho národů, a v obět podáš Hospodinu loupeže jejich, bohatství jejich Pánu vší země.}1s Oni však neznají myšlení Hospodinových, nerozumějí úradku jeho, on že je shromáždil jako snopy na humno,0 Tehdy shromáždí se proti tobě mnoho národů, kteří řeknou; „Ukamenována buď! Ať se pase na Sionu oko naše!"b/= Snášej bolest a námahu, dcero Sionská, jako rodička; neboť nyní vyjdeš z města a bydliti budeš na poli a přijdeš až do Babylona. Tam budeš vysvobozena, tam tě vytrhne Hospodin z ruky nepřátel tvých. . Proč bys měla se někdy žalostí svíjet? Zdali nemáš krále, nebo rádce tvůj zahynul, že tě popadla bolest jako rodičku?-yA ty, věže stáda, tvrzi dcery Sionské, k tobě přijde, přijde bývalá vláda, království dcery Jerusalemské.,7Z toho, co kulhalo, učiním zbytek a z toho, co trpělo, národ silný, i bude kralovat Hospodin nad nimi na hoře Sion, od toho času až na věky.+V den ten, praví Hospodin, shromáždím to, co kulhalo, a to, co jsem byl vyvrhl, seberu; také to, co jsem byl trápil.*'Ano, všichni národové chodí, každý ve jménu boha svého; ale my choditi budeme ve jménu Hospodina, Boha našeho, na věky a vždycky.)1Ale seděti bude každý pod svým vinným kmenem, a pod svým fíkem, aniž bude, kdo by (ho) děsil; neboť ústa Hospodina zástupů to řekla.R(Porovnávat bude národy mnohé, rozsuzovat silné kmeny dlouho, dlouho, že zkují v radlice své meče a svá kopí v motyky. Nevezme meče kmen proti kmeni, aniž se budou cvičit ještě bojovati.d'Apohrne se mnoho kmenů; řeknou: „Pojďte a vystupme na horu Páně a do domu Boha Jakobova! Ať nás učí o svých cestách, a choditi budeme po jeho stezkách!" Vyjdeť se Siona nauka, a slovo Páně z Jerusalema.& 1V poslední dny zpevněna bude hora domu Hospodinova; bude nejvyšším vrcholem horstev, vyvýšená nad pahorky. Proudit budou k ní národové, %  Protož, vaší příčinou Sion, jako pole orán bude, z Jerusalema hromada kamení bude a z hory chrámové lesnatá výšina.`$9 Knížata jeho za dary spravují právo, kněží jeho za mzdu učí a proroci jeho za peníze prorokují; a na Hospodina spoléhají říkajíce: „Zdali není Hospodin mezi námi? Nepřijdou na nás věci zlé!"A#} Vy, kteří stavíte Sion krví a Jerusalem nepravostí."# Slyšte to, knížata domu Jakobova, soudcové domu Israelova, kterým hnusí se právo, a kteří všecko, co přímé jest, převracíte!!/Já však naplněn jsem silou ducha Hospodinova, právem a statečností, abych zvěstoval Jakobovi nešlechetnost jeho a Israelovi jeho hřích. Zahanbeni budou, kteří vidění mívají, zahanbeni budou věštci; zakryjí si všichni obličeje, neboť nebude Boží odpovědi.Proto noc míti budete místo vidění, a tmu mít budete místo věštby; zajde slunce nad proroky a zatmí se nad nimi den.LToto praví Hospodin proti prorokům, kteří svádějí lid můj; kteří, mají-li do čeho kousat, hlásají blaho; nedá-li však někdo nic jim do úst, hlásají proti němu svatou válku. tehdy volati budou k Hospodinovi, ale nevyslyší jich; skryje tvář svou před nimi v ten čas podle bezbožnosti skutků jejich.Ti, kteří žerou maso lidu mého, kůži jeho sdírají s něho, kosti jeho lámají a sesekávají jako v kotlu, jako maso v hrnci:Vám, kteří v nenávisti máte dobré a milujete zlé? Vám, kteří násilně s nich stahujete kůži, a maso jejich s kostí jejich?t cI řekl jsem: Slyšte, knížata Jakobova a vůdcové domu Israelova! Zdali nenáleží vám znáti právo?,Q Ten totiž, který cestu razí, kráčeti bude přeci nimi, (oni) prorazí bránu a projdou jí, vyjdou jí majíce před sebou krále a Hospodina ve svém čele.@y Jistě shromáždím, Jakobe, tebe veškerého, v jedno uvedu zbytky Israelovy, sloučím jej jako stádo v ovčinci, jako dobytek uprostřed ohrad, hlučeti budou množstvím lidí,%C Ó bych nebyl muž, mající ducha (Božího), kéž bych raději lež mluvil! Nakapu ti vína do opojení. Ten, na něhož to kapati bude, bude tento lid. Vstaňte a klíčíte se, neboť není tu pro vás místa odpočinku, pro svou nečistotu zkažena bude (země) zkázou velmi hroznou.ta Ženy lidu mého vyháníte od milovaných jejich krbů, od dětí jejich odnímáte chválu mou na věky!.UAle lid můj naopak – v protivníka povstal, kromě sukně berete (i) plášť; a proti těm, kteří pokojně jdou svou cestou, dáváte se naopak – do války!)KPraví dům Jakobův: „Zdali je v koncích duch Hospodinův, aneb taková-li jsou myšlení jeho?" Zdali dobře nenakládám s tím, kdo podle práva chodí?MNemluvte mluvíce: „Neskápne na tyto, nestihne jich pohanění!"^5„Protož nebudeš míti, kdo by roztáhl měřický provazec v obci Hospodinově."mSV ten den budou o vás říkati básničku a píseň zpívati se zálibou takto: „Zpuštěni, pohubeni jsme, úděl lidu mého proměněn jest; kterak odstupuje ode mne, když se vrací ten, který krajiny naše děliti má!"B}Protož toto praví Hospodin: Aj, (také) já myslím na zlo proti tomuto pokolení, z něhož nevytáhnete svých hrdel, a nebudete (v něm) vzpřímeni, neboť časy jsou velmi zlé.7Zachce-li se jim polí, násilně je zabírají; (zachce-li se jim) domů, mocí je odnímají; utiskují muže i dům jeho, muže i dědictví jeho.;  qBěda (vám), kteří myslíte na bezbožné věci a obíráte se zlými úmysly na svých lůžkách! Za ranního svítání je vykonávají, neboť proti Bohu jest ruka jejich.  Učiň si lysinu a ohol se pro své milované syny; rozšiř lysinu svou jako sup, neboť do zajetí vedeni budou z tebe.e  EJeště tobě dědice přivedu, obyvatelko Maresy; až do Odollamu přijde sláva Israelova.j  OProtož pošle (své posly) na Dědictví Getu, Domy lži budou zklamáním králům israelským.  # Hřmot vozů hrůzy na obyvatelstvo Lachiše. Toto jest počátek trestu Sionské dcery, neboť v tobě nalezeny byly nepravosti Israelovy.   Neboť zemdleli pro (ztrátu) dobra ti, kteří v Hořkostech sídlí; neboť sestoupila pohroma od Hospodina do brány Jerusalema.6 g Stěhujte se do vyhnanství, obyvatelé Krásky, zahanbení potupou. Nevychází obyvatelstvo Vyjití; kvílení vaše poslouchat bude Dům sousední, stojící sám a sám.Y - Neoznamujte toho v Getu, slzami neplačte, v. Domě prachu prachem sebe posypte.  Neboť jest bez naděje rána její, neboť přišla až k Judovi, přiblížila se k bráně lidu mého, až k Jerusalemu.  Proto kvíliti a úpěti budu, chodit budu bos a bez oděvu; zanotím žalozpěv jako šakalové, a bolestnou píseň jako pštrosi.S !Všecky řezby její rozbity budou, všecky mzdy její spáleny budou ohněm, a všecky modly její zahladím; neboť ze mzdy nevěstčí shromážděny jsou, a ve mzdu nevěstčí budou zase obráceny. I obrátím Samař v hromadu kamení na poli, když bývá štípena vinice, strhám do údolí kamení její, a základy její odkryji.* OPro nepravost Jakobovu vše to a pro hříchy domu Israelova. Která jest nepravost Jakobova? Zdali ne Samař? A které jsou výšiny Judovy? Zdali ne Jerusalem?  I rozplývati se budou hory pod ním, a údolí roztrhovati se budou, jako vosk před plamenem a jako vody, jež běží s kopce.h KNeboť aj – Hospodin vyjde z místa svého, sestoupí a kráčeti bude; po výšinách země.~ 3Slyšte, všichni národové, pozor měj země se vším, čeho je plná! A budiž Pán Bůh proti vám žalobcem, Pán ze svého svatého chrámu!%} GSlovo Hospodinovo, jehož se dostalo Micheášovi Morašťanovi za dnů Joatana, Achaza a Ezechiáše, králů judských; co viděl o Samaři a o Jerusalemu.L| a já bych neměl soucit míti s Ninivem, městem velikým, v němž jest více nežli sto dvacet tisíc lidských bytostí, jež nedovedou rozlišovati pravici od levice, a množství dobytka?"-{S I řekl Hospodin: „Ty žalost máš nad skočcem, o němž jsi nepracoval, aniž jsi učinil, aby vzrostl, který za jednu noc se vypučel a jedné noci zahynul;zy Tu se tázal Bůh Jonáše: „Právem-li se hněváš pro skočec?" Odpověděl: „Právem se hněvám až k smrti!"Zy-Když pak vzešlo slunce, přivolal Hospodin vražedné, žhoucí povětří, a slunce pralo na hlavu Jonášovu, že mu bylo mdlo; i přál si, aby umřel řka: „Lépe jest mi umříti nežli živu býti!"jxMAle Bůh nastrojil druhého dne při východu jitra červa, který píchl do skočce, že uschl.?wwPřipravil Hospodin Bůh skočec, aby vzrostl nad hlavu Jonášovu, aby měl stín nad svou hlavou, a chránil ho. Byltě obtížen (vedrem). Jonáš měl ze skočce velikou radost.+vOJonáš pak vyšel z města, a usadil se proti východní straně města; udělal si tu stánek a seděl pod ním ve stínu touže spatřiti, co se stane městu.8ukHospodin odpověděl: „Hněváš se právem?"gtGNyní tedy, Hospodine, vezmi, prosím, život mně; jeť mi lépe, abych umřel nežli žil!"(sIModlil se Hospodinu řka: „Ach, Hospodine, zdali to není to, co jsem si myslil, když jsem byl ještě doma? Proto jsem rychle utíkal do Tarsise; neboť jsem věděl, že jsi ty Bůh milostivý, milosrdný, trpělivý a mnohého smilování, který má slitování nad neštěstím.6r iAle Jonáše mrzelo to velmi, a rozhněval se.q# Když viděl Bůh skutky jejich, že se odvrátili od cesty své zlé, smiloval se nad neštěstím, kterým byl jim hrozil a neučinil ho.bp= Snad obrátí se Bůh a odpustí; snad zanechá přísného hněvu svého a nezahyneme!"9okOblečeni buďte žínicemi (lidé i dobytek), volejtež k Hospodinu, co mají síly, a každý nechať obrátí se od cesty své zlé, od nepravosti, která lpí mu na rukou.?nwdal také provolati v Ninive toto: „z rozkazu krále a knížat jeho budiž přikázáno: Lidé i dobytek, skot i brav ať ničeho ani neokusí; ať se nepasou a vody ať nepijí!m)Když totiž dostala se ta řeč ke králi ninivskému, vstal se svého trůnu, odhodil svůj háv, oblékl se v žínici a sedl si do popela;|lqNinivští však uvěřili v Boha, vyhlásili půst a oblékli se v žínice od největšího až do nejmenšího.~kuI počav Jonáš první denní pochod ve městě kázal takto: „Ještě čtyřicet dní a Ninive bude vyvráceno!"j}Vstal tedy Jonáš a odešel do Ninive, podle slova Hospodinova; bylo pak Ninive město veliké, na tři denní pochody.SiVstaň, jdi do Ninive, města velikého, a kaž tam, co já ti ukládám.2h aHospodin oslovil Jonáše po druhé takto:Hg  I přikázal Hospodin rybě, a ta vyvrhla Jonáše na pevninu.rf] Já však s hlasem chvály obětovat budu tobě; cokoliv jsem slíbil, splním. Spása jest u Hospodina!Ie  Kteří ctí nicotné modly, opouštějí (zdroj) své milosti! dKdyž vysílena byla ve mně má duše, na Hospodina vzpomněl jsem si, i došla k tobě modlitba má, k tvému svatému chrámu.c1na úpatí hor. Sestoupil jsem do země, jejížto závory zavřely mne na věky, ale vytáhl jsi z podsvětí můj život, Hospodine, Bože můj!Xb)Obklíčily mne vody až k duši, tůň mě obehnala; moře přikrylo mi hlavusa_A já – řekl jsem si: „Zavržen jsem daleko od tvých očí; ale opět uzřím chrám tvůj svatý!"}`sUvrhl jsi mne do hlubiny, do srdce moře, proud mne obklíčil; všecky tvé víry a vlny tvoje nade mnou přešly._}takto: Volal jsem z tísně své k Hospodinu, i vyslyšel mne; z lůna podsvětí volal jsem, a vyslyšel jsi hlas můj.G^Tu se Jonáš modlil k Hospodinu, Bohu svému, z břicha ryby|] sHospodin pak připravil rybu velikou, aby pohltila Jonáše. A byl Jonáš v břiše té ryby tři dny a tři noci.f\ GA ti muži zděsili se bázní velikou z Hospodina, obětovali mu oběti a učinili mu sliby.Q[ Vzali tedy Jonáše a uvrhli ho do moře; i přestalo moře bouřiti se.DZ Tu volali k Hospodinu řkouce: „Ach, Hospodine, kéž nezahyneme pro život tohoto muže, a kéž nám nepřičítáš nevinné krve; neboť ty, Hospodine, jak jsi chtěl, učinil jsi!"uY e I veslovali ti muži, aby se vrátili k zemi, ale nemohli, neboť moře se vzdouvalo proti nim dál a dále.,X S Odpověděl jim: „Vezměte mě a uvrzte do moře, i přestane moře (se bouřiti) proti vám; neboť já vím, že pro mne bouře tato veliká přišla na vás."W / A tázali se ho: „Jak máme s tebou naložiti, aby moře přestalo (se bouřiti) proti nám?" – Moře totiž se vzdouvalo. dál a dále. – 3V a Tu zděsili se ti muži bázní velikou a řekli mu: „Cos to učinil?" – Věděli totiž ti muži, že utíká daleko od Hospodina, protože jim to byl oznámil. – kU Q Odpověděl jim: „Hebrej jsem já a ctím Hospodina, Boha nebes, jenž učinil moře i pevninu."IT  Tu mu řekli: „Pověz nám, pro koho toto neštěstí nás potkalo, jaké máš zaměstnání, (odkud přicházíš), která země je tvůj domov, [a kam jdeš] a z kterého národa jsi ty?"S 5I řekli si vespolek: „Nuže, vržme losy, abychom zvěděli, čí vinou nás toto neštěstí potkalo!" Když metali losy, los. padl na Jonáše.*R OI přistoupil k němu velitel lodi a řekl mu: „Co ty se poddáváš spánku? Vstaň, vzývej boha svého! Snad (ten) bůh rozpomene se na nás, a nezahyneme."EQ Plavci se báli a volali, každý k bohu svému, a vmetali nářadí, které na lodi bylo, do moře, aby jim bylo ulehčeno. Jonáš pak byl sestoupil dovnitř lodi, lehl si a tvrdě spal.{P qHospodin však spustil vítr veliký na moře, že nastala na moři veliká bouře a lodi hrozilo, že ztroskotá.wO iAvšak Jonáš vstal, aby utekl do Tarsise, daleko od Hospodina. Sestoupil do Joppe a našel loď, která měla odplouti do Tarsise; zapravil příslušné jízdné a sestoupil do ní, aby se odebral s nimi do Tarsise daleko od Hospodina.pN [„Vstaň [a] jdi do Ninive, města velikého, a kaž v něm, neboť vystoupila zloba jeho přede mne."7M mHospodin oslovil Jonáše, syna Amatiova, takto:yL m|Vysvoboditelé vystoupí na horu Sion, aby soudili pohoří Esauovo, a Hospodinu bude náležet královská moc.8K k|Zajatci z tohoto vojska [, z Israelitů] vlásti budou všemi místy Kanaanských až do Sarepty, a zajatci z Jerusalema, již jsou v Bosporu, vlásti budou městy poledními.^J 7|A vládnouti budou ti, kteří jsou na jihu pohořím Esauovým, ti pak, kteří jsou na rovině, zemí Filištínských; vládnouti budou územím Efraimovým, [Samařském] a Benjamin vládnouti bude Galaadskem.@I {|Dům Jakobův bude oheň a dům Josefův plamen, z domu pak Esauova bude strniště, jež od oněch bude zapáleno a pohlceno, a nebude zbytků z domu Esauova, neboť Hospodin mluvil.sH a|Ale na hoře Sion bude spása, a bude svatá; a vládnouti bude dům Jakobův těmi, kteří vládli jím.G /|Neboť jako vy jste pili na mé svaté hoře, tak budou píti všichni národové ustavičně; budou pít a srkat a budou jako by (nikdy) nebyli.F |Neboť blízko jest den Hospodinův na všecky národy; jak jsi činil (ty), stane se tobě: jednání tvé vrátí se na tvou hlavu.E |Neměls stavěti se u východů, abys zabíjel uprchlíky (jeho) a neměls zavírat zbytků jeho v den, kdy byl v tísni.DD | Neměls vcházeti do bran lidu mého v den jeho pádu, ani kochati se i ty nad neštěstím jeho v den zpuštění jeho; neměls vztáhnouti své ruky na vojsko jeho v den pohubení jeho.DC | Neměls totiž kochati se dnem bratra svého, dnem vyhnanství jeho, neměls veselit se nad Judovci v den záhuby jejich; neměls otvírati k potupě úst svých v den, kdy byli v tísni.-B U| V (ten) den, kdy jsi stál proti němu, kdy jímali cizáci vojsko jeho, kdy cizinci vnikali do bran jeho a o Jerusalem metali los: tys také byl jako jeden z nich.eA E| Pro zabíjení, pro zločiny na tvém bratru Jakobovi zakryje tě hanba a zahyneš na věky.`@ ;| Tehdy děsiti se budou junáci tvoji, Temane, aby zahynul každý na pohoří Esauově.j? O|Ano, v ten den, dí Hospodin, vyhladím moudré ze země Edomské a rozumnost s pohoří Esauova.J> |Až na hranice vyprovodí tě všechni společníci tvoji; oklamou tě, znásilní tě, znásilní tě přátelé tvoji, [tvoji spolustolovníci] poleží úklady tobě, a nebude smyslu pro to!M= |Kterak budou Esaua prohledávat, jak budou poklady jeho prohrabány!G<  |Kdyby přišli na tebe zloději nebo lupiči v noci, jak bys byl zničen! (Ale) kradli by (jen) podle své potřeby. Kdyby přišli na tebe sběrači vína, aspoň paběrky by nechali tobě.q; ]|Ať bys byl vysoko jako orel, a měl mezi hvězdami své hnízdo: (i) odtud strhnu tě, praví Hospodin.): M|Zpupnost srdce tvého pozdvihla tebe, jenž přebýváš v rozsedlinách skalních, vysoko stavíš své sídlo, který si říkáš: „Kdo mne strhne k zemi?"P9 |Aj, maličkým učiním tebe mezi národy, opovržený ty budeš velmi.&8 I|Toto praví Pán Bůh k Edomovi: Zprávu slyšeli jsme od Hospodina, posla k národům poslal (s výzvou): „Vzhůru, povstaňme proti němu v boj!" – – ~7ur Zasadím je do jejich země, že již nebudou vytrženi z půdy své, kterou jsem dal jim, dí Hospodin, Bůh tvůj.S6r Ze zajetí přivedu lid svůj israelský, vystavějí znova města zpustošená, budou bydlit v nich a štípit vinice, píti budou víno jejich, také si nadělají zahrad, a jíst budou ovoce jejich.45ar Aj, dny jdou, praví Hospodin, kdy ženci zastihnou (ještě) oráče, rozsevač toho, jenž hrozny šlapal, hory chrliti budou sladkost, a všecky pahorky se rozplývat. 4r aby vládli zbytky Edomců a všemi národy, kteří budou jménem mým jmenováni. Praví (to) Hospodin, jenž učinil tyto věci.(3Ir V den ten zdvihnu rozpadlou chýši Davidovu, zazdím zase trhliny v jejích zdech, co se bylo zbořilo, opravím, a zase vystavím ji jako za dnů dávných,2yr Mečem zemrou všichni hříšníci lidu mého, již říkají: „Nepřiblíží se a nepřijde na nás neštěstí:" 19r Neboť aj, já přikáži, a zatřesu ve všech národech domem Israelovým jako bývá třeseno pšenicí v řešetě, že ani zrnko na zemi nepadne.03r Aj, oči Pána Boha (jsou upřeny) na hříšné království: vyhladím je s povrchu země. Avšak nevyhladím docela domu Jakobova, dí Hospodin.-/Sr Zdali nejste vy mně jako Etiopané, synové Israelovi? dí Hospodin. Zdali jsem nevyvedl Israele ze země Egyptské, (jako) Filišťany z Kaftoru a Aramce z Kiru?&.Er On si staví na nebi své příbytky, a klenbu svou na zemi zakládá, On volá vody mořské, a vylévá je na povrch země, „Hospodin" jest jméno jeho.*-Mr Neboť Pán Bůh zástupů – On se dotýká země a uvadá, i kvílí všichni obyvatelé její; vystupuje všecka jako Reka, a opadává jako Reka egyptská.,r A odejdou-li do zajetí před svými nepřáteli, tam přikáži meči, aby je zbil. A upru na ně své oči ke zlému a ne k dobrému.,+Qr Schovají-li se na vrchu Karmelu, vyhledám je a vezmu je odtud; a skryjí-li se před očima mýma v hlubině mořské, tam přikáži hadu, a štípati je bude.k*Or Sestoupí-li až do pekel, odtud ruka má vyvede je; a vystoupí-li až na nebe, odtud je strhnu.) r Viděl jsem Pána státi nad oltářem, a řekl: Udeř. v stěžeje, ať se pohnou prahy, neboť hrabivost jest v hlavě všech – posledního z nich mečem zabiji, nebude možno jim utéci. Budou utíkati, ale nebude zachráněn, kdokoli z nich uteče.%(CrTi, kteří přisahají při hříchu Samaře, kteří říkají: „Ať živ je bůh tvůj v Danu! Ať žije cesta do Bersaby!" padnou a nepovstanou již.L'r V ten den do mdlob padati budou panny krásné a jinoši žízní.&r Budou se hýbati od moře k moři, od severu na východ budou obcházeti, hledajíce slova Hospodinova, ale nenajdou (ho). % r Aj, dny jdou, praví Hospodin, kdy pošlu na zemi hlad; ne hlad chleba, ani žízeň vody, ale (hlad) slyšet slovo Hospodinovo.k$Or obrátím slavnosti vaše v nářek, a všecky písně vaše v žalozpěvy; uvedu na všecka bedra vaše žínici a na každou hlavu lysinu; učiním, že to bude jako nářek nad jedináčkem, a konec toho jako den hořký."{#or Stane se ten den, – praví Hospodin Bůh – že zapadne slunce o poledni, a uvedu tmu na zemi za jasného dne;#"?rZdali nemá se chvíti proto země, a kvíleti všichni obyvatelé její? Nemá-li vystoupit všecka jako Reka, a opadnout, odtéci jako Řeka egyptská?j!MrPřisáhl Hospodin proti pýše Jakobově: „Jistě že nezapomenu nikdy všech skutků jejich!Y +rkupovati nuzného za peníze a chuďasa za opánky, zadinu obilní prodávati?"Nrříkajíce: „Kdy již bude po novém měsíci, bychom prodáváti. mohli zboží, a kdy po sobotě bychom otevřít mohli obilnice, zmenšovati míru a zvyšovati cenu, podvrci podvodné váhy,X)rSlyšte to (vy), kteří deptáte chudého a chcete vyhladiti nuzáky ze země rSkřípěti budou stěžeje chrámu ten den – praví Hospodin. – Mnoho bude mrtvol pohozených na všech místech. Ticho!"/WrA tázal se: „Co vidíš, Amose?" Odpověděl jsem: „Hák na ovoce." Tu mi řekl Hospodin: „Přišeltě konec na lid můj israelský; již nebudu šetřiti ho.> yrPán Bůh mi ukázal (dále) toto: Hle, hák na ovoce.~urProtož toto praví Hospodin: „Žena tvá ve městě smilniti bude; synové tvoji a dcery tvé mečem padnou; půda tvá provazcem odměřována bude, ty (sám) v zemi poskvrněné zemřeš, Israel pak do zajetí se postěhuje ze své země."ucrNyní tedy slyš slovo Hospodin novo! Ty pravíš: „Neprorokuj proti Israelovi, a nekapej na dům modly!"{ravšak Hospodin mne vzal, když jsem chodil za stádem. A řekl mi Hospodin: „Jdi, prorokuj lidu mému israelskému."  rAmos odpověděl a řekl Amasiášovi: „Nejsem prorok, aniž jsem syn prorokův, ale pastýř jsem já a pěstitel smokvoní;hIr Ale v Betelu nesmíš již prorokovati; neboť svatyně králova tu jest a chrám říšský."kOr Řekl také Amasiáš Amosovi: „Vidče, jdi, utec do země Judské; tam se živ a tam prorokuj!q[r Nebo toto praví Amos: „Mečem zemře Jeroboam, a Israel do zajetí bude se stěhovat ze své země!"8ir Tu vzkázal Amasiáš, (vele)kněz betelský, Jeroboamovi, králi israelskému: „Štve proti tobě Amos uprostřed Israelska; nebude moci snésti země všech řečí jeho.zmr Zbořeny budou výšiny modly, svatyně israelské zpuštěny budou; a povstanu proti domu Jeroboamovu s mečem.OrI tázal se mne Hospodin: „Co vidíš, Amose?" Odpověděl jsem: „Zednickou lžíci." Tu řekl Pán: „Aj, já položím lžíci uprostřed lidu svého israelského; nebudu již obmítati ho."mSrHospodin mi ukázal (dále) toto: Aj, Pán stál na zdi obmítané a měl v ruce zednickou lžíci.Z-r(Tu) se zželelo Hospodinovi toho: „Však ani to se nestane!" řekl Pán Bůh.hIrI řekl jsem: „Pane Bože, přestaň, prosím; kdo pozdvihne Jakoba, neboť maličký jest?" rPán Bůh mi (dále) ukázal toto: Aj, povolal oheň Pán Bůh za trest, a ten zhltal velikou tůni a žral spolu i úděl (země).P r(Tu) se zželelo Hospodinovi toho; „Nestane se tak," řekl Hospodin. rKdyž dožíraly (kobylky) zeleň země, řekl jsem: „Pane Bože, milostiv bud, prosím; kdo pozdvihne Jakoba, neboť maličký jest?"+  QrPán Bůh mi ukázal toto: Aj, učinil kobylky, když počalo (všecko) se pučeti za pozdního deště – a aj, byl to pozdní déšť po královské senoseči.$ ArAno, aj, vzbudím proti vám národ, dome Israelův. praví Hospodin, Bůh zástupů, a rozdrtí Vás odtud, kudy se jde do Ematu, až do Potoka pouště.q[rVy, kteří radost máte z nicoty, kteří říkáte: „Zdali jsme silou svou nezjednali sobě rohů?"%Cr Zda mohou koně běhati po skalách, anebo může-li oráno (na nich) býti buvoly, že jste obrátili právo v hořkost, a ovoce spravedlnosti v pelyněk? ?~~j}||q{{zz^yyXxxOwwvvuutt,ssrUqq@ppqoojnn6lllk}jj>iiJhhGggffee dccbWb"aa`P__"^]]\\q[ZZ~YYgY XbWWKVUTTnSSRR]RQqQ PrOONnMMBM L4KK[JJBIIEHHWGGvFF=EDD9CCYBB]AA&@@ ?>>s==s<;;D::e98877@665543322N10///"..-V,f+*p))o((-'S&&M%%9$$#$"7!!x! 'K8QsUX f80 n  ' Z>wH+6 QVolej také a rci: „Toto praví Hospodin zástupů: Města má ještě oplývati budou blahobytem, utěší ještě Hospodin Sion, a vyvolí si zase Jerusalem.":5 oProtož toto praví Hospodin: Obrátím se zase k Jerusalemu milosrdně, dům můj vystavěn bude v něm, praví Hospodin zástupů, a měřidlo roztaženo bude nad Jerusalemem. 4 A hněvem velikým já se hněvám na národy v blahobytu; neboť já hněval jsem se málo (jen), oni však zveličili neštěstí.3 +I řekl mi anděl, který mluvil se mnou: Volej a rci: „Toto praví Hospodin zástupů: Horlím pro Jerusalem a pro Sion horlivostí velikou.c2 A I odpověděl Hospodin andělu, který se mnou mluvil, slova dobrá, slova potěšitelná.G1   Tu anděl Hospodinův ujal slovo a řekl: „Hospodine zástupů, dlouho-li nebudeš míti slitování s Jerusalemem a s městy judskými, na které se hněváš nyní již sedmdesáte let?"0  A oni oslovili anděla Hospodinova, který stál mezi myrtovím, a řekli: „Zchodili jsme zemi a aj, všecka země pokojně bydlí."/ y Tu chopil slovo muž, který stál mezi myrtovím, a řekl: „To jsou ti, které poslal Hospodin, aby zchodili zemi.". # I řekl jsem: „Co znamenají tito, Pane můj?" I řekl mi anděl, který se mnou mluvil: „Já ukáži tobě, co znamenají tyto věci."/- YMěl jsem vidění v noci: Aj – muž seděl na ryšavém koni, a ten stál mezi myrtovím, jež bylo v dolině, a za ním (byli) koně ryšaví, strakatí a bílí.(, KDvacátého čtvrtého dne jedenáctého měsíce sabat, léta druhého Dariova Hospodin oslovil Zachariáše, syna Barachiáše, syna Addova, proroka a řekl:+ Avšak slova má a ustanovení má, jež jsem uložil sluhům svým prorokům, zdali nepostihla otců vašich, že se obrátili a řekli: „Jak si umínil Hospodin zástupů, že s námi naloží podle cest našich a podle záměrů našich, tak s námi naložil?"Q* Otcové vaši – kde jsou? A proroci – zdali na věky bývají živi?m) UNebuďte jako otcové vaši, k nimžto předešlí proroci volali říkajíce: „Toto praví Hospodin zástupů: Obraťte se od svých zlých cest a prašpatných myšlení" – ale neslyšeli, aniž mne dbali, praví Hospodin.'( IRci jim tedy: „Toto praví Hospodin zástupů: Obraťte se ke mně, praví Hospodin zástupů, i obrátím se (také já) k vám, praví Hospodin zástupů.7' kHospodin se rozhněval na otce vaše náramně.& Měsíce osmého, druhého léta Daria krále, Hospodin oslovil Zachariáše, syna Barachiáše, syna Addova, proroka a řekl:^%5V den ten, praví Hospodin zástupů, vezmu tebe, Zorobabeli, synu Salatielův, služebníče můj, praví Hospodin, a učiním z tebe takořka pečetní prsten, nebo tebe jsem vyvolil, praví Hospodin zástupů.=$sA podvrátím trůn království (mnohých), setru moc království národů, podvrátím vozy i ty, kteří na nich jedou; padnou koně i jezdci jejich, druh mečem druha svého.[#/Mluv k Zorobabelovi, místodržiteli judskému, a rci: Já otřesu nebem i zemí._"7Hospodin oslovil po druhé Aggea dvacátého čtvrtého dne (téhož) měsíce takto:!Zdali jest již símě v tom, co vypučelo? Vinice, fík, jablko granátové a strom olivový ještě nekvetl! Ode dneška budu žehnat!* MPozorujte od tohoto dne dále vpřed, ode dne dvacátého čtvrtého měsíce devátého; ode dne, kdy položeny byly základy k chrámu Hospodinovu, pozorujte!*MBil jsem vás větrem žhoucím, snětí (obilní), kroupami, všecky práce rukou vašich, a nebyl mezi vámi, kdo by se byl obrátil ke mně, praví Hospodin.*MKdyž jste přistupovali k hromadě dvacíti měr, bývalo (jich) deset; když jste vcházeli k lisu, abyste vytlačili padesát džbánů, bývalo jich dvacet.zmA nyní pozorujte od tohoto dne dále (zpět), prve než položen byl kámen na kámen ve chrámě Hospodinově.STu se ujal slova Aggeus a řekl: Takový jest lid tento a takový jest národ tento přede mnou, praví Hospodin, a taková jest každá práce rukou jejich: všecko, co tu obětují, poskvrněno jest.=sAggeus řekl dále: „Kdyby se poskvrněný mrtvolou dotkl (něčeho) ze všech těch věcí, zdali bude (to tím) poskvrněno?" Kněží odpověděli: „Bude (to) poskvrněno!"fE „Kdyby nesl někdo posvěcené maso ve spodku roucha svého a dotkl by se koncem jeho chleba, vaření, nebo vína, oleje, nebo jakéhokoliv pokrmu, zdali to bude (tím) posvěceno?" Kněží odpověděli: „Nikoliv!"K Toto praví Hospodin zástupů: Otaž se kněží na zákon řka:zm Dvacátého čtvrtého dne devátého měsíce druhého léta Daria krále oslovil Hospodin Aggea proroka takto:7 Větší bude sláva tohoto domu nového nežli (byla) prvního, praví Hospodin zástupů; a na místě tomto dám pokoj, praví Hospodin zástupů.J  Mé jestiť stříbro a mé je zlato, praví Hospodin zástupů.{otřesu všemi národy, i přijde Žádoucí všem národům, a naplním dům tento slávou, praví Hospodin zástupů.s_Neboť toto praví Hospodin zástupů: Ještě jednou, brzy, otřesu já nebem i zemí, mořem i souší; (Máme) smlouvu, kterou jsem umluvil s vámi, když jste vycházeli z Egyptské země a můj duch jest mezi vámi! Nebojte se!nUNyní však vzmuž se, Zorobabeli, praví Hospodin; vzmuž se, Josue, synu Josedekův, veleknězi; vzmuž se všecek lide země, praví Hospodin zástupů, a pracujte! – Neboť já s vámi jsem, praví Hospodin zástupů. – +Kdo zbyl mezi vámi, jenž viděl dům tento v první jeho slávě? A jak jej vidíte nyní? Zda není jako by nebylo nic před očima vašima?'Mluv k Zorobabelovi, synu Salatielovu, místodržiteli judskému a k Josuovi, synu Josedekovu, veleknězi, jakož i k ostatním z lidu a rci:taSedmého měsíce, dvacátého prvního dne (toho) měsíce, promluvil Hospodin skrze Aggea proroka takto:[ 1Bylo to dvacátého čtvrtého dne měsíce šestého druhého léta Daria krále.k  QI vzbudil Hospodin ducha Zorobabela, syna Salatielova, místodržitele judského a ducha Josue, syna Josedekova, velekněze, jakož i ducha ostatních ze všeho lidu, i šli a pracovali o domu Hospodina zástupů, Boha svého.w  i Tu řekl Aggeus, posel Hospodinův, poslaný od Hospodina, lidu toto: „Jáť s vámi jsem, praví Hospodin!"b  ? I slyšel Zorobabel, syn Salatielův a Josue, syn Josedekův, velekněz i všichni ostatní z lidu hlas Hospodina, Boha svého a slova Aggea proroka, jak ho poslal Hospodin, Bůh jejich k nim, a bál se lid Hospodina.  5 a povolal jsem sucho na hory i doly, na pšenici, na víno, na olej, na vše, co vydává země, i na lidi i na dobytek, i na všecku práci rukou."m  U Proto zavřelo se nad vámi nebe, aby nedalo rosy, proto zavřela se země, aby nedala plodu svého;W ) Čekali jste mnoho, a hle, scvrklo se to v málo; a co jste zanesli domů rozfoukal jsem. Proč to? táže se Hospodin zástupů. Proto, že dům můj pustý jest, a vy pospícháte, každý do domu svého.k QVstupte na horu, noste dříví a stavějte dům; i dojdu v tom záliby a slávy, praví Hospodin.G  Toto praví Hospodin zástupů: „Pozorujte, co vás potkalo!O Sili jste mnoho a sklidili málo; jedli jste a nejste nasyceni; pili jste a nejste napojeni; přikryli jste se a nezahřáli jste se; a kdo si chtěl střádat mzdu, vkládal ji v pytlík děravý."L A nyní toto dí Hospodin zástupů: „Pozorujte, co vás potkalo!o Y„Jest čas pro vás, abyste bydlili v domech deskami pokládaných, kdežto dům tento jest pustý?": qPromluvil tedy Hospodin skrze Aggea proroka takto:} uToto praví Hospodin, Bůh zástupů: Tento lid praví: „Ještě není tu čas, aby stavěn byl dům Hospodinův!"h MLéta druhého Daria krále, měsíce šestého, prvého dne (toho) měsíce, dostalo se slova Hospodinova skrze Aggea proroka Zorobabelovi, synu Salatielovu, místodržiteli judskému a Josuovi, synu Josedekovu, veleknězi:]3v čas ten, kdy přivedu váš (domů), v čas, kdy shromáždím vás. Neboť učiním, že vás budou slavit a velebit všichni národové země, až obrátím váš osud před vaším zrakem, praví Hospodin.C~Aj, já zabiji všecky, kteří trápili tebe v ten čas, spasím to, co kulhalo, a co bylo vyvrženo, shromáždím; zjednám jim také čest a slávu v celé zemi, kde byli pohaněni,g}Gjako ve sváteční den. Vzdálil jsem od tebe kvílení, břímě, jež tížilo tě, hanbu.4|aHospodin, Bůh tvůj, prostřed tebe jest, Silný, ten dovede vysvobodit. Raduje se z tebe jásavě, libuje si ve své lásce (k tobě), veselí se nad tebou s plesánímW{'V den ten bude řečeno Jerusalemu: „Neboj se, Sione! Neklesejte ruce tvé!z%Vzdálil Hospodin trest tvůj, odvrátil tvé nepřátele; králem israelským jest Hospodin prostřed tebe, nebude ti již báti se zlého.gyGJásej, Sionská dcero, plesej, Israeli! Raduj a vesel se celým srdcem, dcero Jerusalemská.Ux# (Tento) zbytek z Israele nebude činiti nepravosti, aniž mluviti bude lži; nebude nalezen v ústech jejich jazyk lstivý; neboť oni pásti se budou a odpočívat, aniž bude, kdo by (je) přestrašil.^w5 A ostavím prostřed tebe lid chudý a nuzný a doufati budou ve jméno Hospodinovo.[v/ V den ten nebudeš se hanbiti ze všech podniků tvých, jimiž jsi zhřešilo proti mně, neboť tehdy vzdálím z prostřed tebe chvástavé hrdopyšky tvé, i nebudeš se již vypínati na mé svaté hoře.uw Z (krajů) za řekami země Etiopské, tamodtud ctitelé moji, synové mých rozptýlených budou mně nositi oběti.ztm Neboť tehdy dám národům rty čisté, aby vzývali všichni jméno Hospodinovo a sloužili jemu jednomyslně.s!Protož čekej mne, praví Hospodin, na den budoucího času, kdy povstanu! Neboť jsem usoudil, že shromáždím národy, že seberu království, že vyliji na ně hněv svůj, všecek žár své nevůle; neboť ohněm horlivosti mé sežrána bude všecka země.Xr)Řekl jsem: „Však se mne budeš báti, přijmeš kázeň; i nestihne zánik příbytků tvých pro všecky tresty, kterými navštívil jsem tebe;" ale od časného rána kazili všecka smýšlení svá.kqOZahladil jsem národy, rozptýlena jsou cimbuří jejich, pusté učinil jsem ulice jejich, že není, kdo by chodil po nich; zpuštěna jsou města jejich, že (z nich) nezůstalo člověka, že není, kdo by v nich sídlil.>puHospodin je spravedlivý prostřed něho, nečiní nepravosti, den co den své soudy na světlo vynáší, že nemohou být skryty – přece však bezbožník nechce znáti studu.{ooProroci jeho jsou nesmyslní, muži nespolehliví, kněží jeho poskvrňují svaté věci, znásilňují zákon.nVelmoži jeho uprostřed něho jsou jako řvoucí lvi, soudcové jeho – noční vlci, nepřestávají (loupit) až ráno.sm_Neposlouchá Božího hlasu, nepřijímá kázně, v Hospodina nedoufá, k Bohu svému se nepřibližuje.El Běda (tobě), popouzející, vysvobozené město, holubice!kToť jest město slavné, jež bydlilo bezstarostně, které si říkalo ve svém duchu: „Já jsem, a mimo mne není už jiného!" Kterak učiněno jest na poušti odpočívadlem líté zvěře! Každý, kdo půjde přes ně, sípěti bude a mávati svou rukou.SjUprostřed něho léhati budou stáda, zvířata všech rodů, pelikán a ježek, na prazích jeho nocovati, v oknech hlas hulákajících ptáků, havrani na veřejích – neboť zničím sílu jeho.zim Vztáhne také (Hospodin) ruku svou na sever, a zahubí Assyřany; učiní z Ninive pustinu, bezcestnou poušť.:ho Však i vy, Etiopané, mečem mým pobiti budete.g Hrozný bude Hospodin na ně, zničí všecky bohy země, a klaněti se bude jemu každý s místa svého, všecky ostrovy národů.ffE To se jim stane pro jejich pýchu, že se rouhali a vypínali nad lidem Hospodina zástupů.e Protož, jakože živ jsem, – praví Hospodin zástupů, Bůh Israelův – Moab jako Sodoma bude, Amoňané jako Gomorrha: suché trní a hromady soli, poušť až na věky; zbytek národa mého rozchvátí je, ostatky z lidu mého budou jim vlasti.zdmSlyšel jsem hanění Moabovo i posměch Amoňanů, kterak tupili můj národ a vypínali se proti území jeho..cUbude údělem zbytku z Judova domu; tam budou pásti, v domech askalonských večer odpočívat; neboť je navštíví Hospodin, Bůh jejich a obrátí osud jejich.Ib Z přímoří budou bydliště pastýřů a ohrady pro dobytek;$aABěda, kteří bydlíte při moři, národe Kreťanů, praví Hospodin vám. Kanaansko, země Filišťanů, vyhubím tebe, že nebude obyvatele (v tobě).`yNeboť Gaza zbořena bude, z Askalona bude poušť, Azoťany o polednách vyženou a Akkaron z kořene vyvrácen bude.._UHledejte Hospodina všichni tiší země, kteří zákon jeho činíte; hledejte spravedlnost, hledejte tichost, snad budete nějak ukryti v den hněvu Hospodinova.<^qprve nežli rozkaz (Boží) vzbudí den jako větrem hnaný prach, prve nežli na vás přijde žár hněvu Hospodinova, prve nežli na vás přijde den Hospodinova roztrpčení.>] ySejděte se, shromažďte se, národe nehodný lásky,M\ Však ani stříbro ani zlato jejich nebude jich moci vysvobodit v den hněvu Hospodinova; ohněm hněvu jeho sežrána bude všecka země, neboť konec učiní chvatně všemu obyvatelstvu země.[ +Soužiti budu lidi, že budou choditi jako slepí, neboť zhřešili Hospodinu; krve jejich bude na zemi jako prachu, a jejich těl jako lejna._Z 9Den polnice a troubení proti městům hrazenými a proti vyčnívajícímu cimbuří.xY kDen hněvu je den ten, den soužení a úzkosti, den psoty a bídy, den temnosti a mrákoty, den mlhy a vichru. X  Blízko jest den Hospodinův veliký, blízko jest a velmi rychlý. Zaznívá den Hospodinův hořký, úzko bude tu srdnatému.7W i I bude bohatství jejich v rozchvátání, a z domů jejich poušť; stavěti budou domy, ale nebudou v nich bydlit; štěpovati budou vinice, ale nebudou píti vína jejich.`V ; V čas ten budu přehledávati Jerusalem se svítilnami, navštívím lidi, kteří ztuhli na kvasnicích svých, kteří si říkají ve svém duchu: „Nečiní nic dobrého Hospodin, a nečiní také nic zlého."pU [ Kvilte, obyvatelé Moždíře, zanikne všecek národ kanaanský, zahynou všichni obalení stříbrem.T   V den ten – praví Hospodin – bude slyšeti křik od brány Rybné, nářek od druhé (brány) a hluk veliký od pahorků.S  Navštívím v den ten každého, kdo zpupně vstupuje na práh, kdo naplňuje dům Pána Boha svého nepravostí a lstí.R V den oběti Hospodinovy trestem stihnu knížata, syny královské a všecky, kdož se obláčejí v roucho cizozemské.Q Ticho (bud) před Pánem Bohem! Neboť blízko je den Hospodinův; neboť připravil Hospodin obět, posvětil své hosty.tP cI ty, kteří se odvrátili od cesty za Hospodinem, kteří nehledají Hospodina, aniž se na něho ptají.O 9také ty, kteří se klanějí na střechách vojsku nebeskému, klanějí se a přisahají skrze Hospodina, a(le) přisahají (také) skrze Melchoma.N 'Vztáhnu ruku svou na Judu a na všecko obyvatelstvo jerusalemské; zahladím s místa tohoto ostatky Baalovy a jména hadačů s kněžími;M )Seberu člověka i dobytče, seberu ptactvo nebeské i ryby mořské, bezbožní budou padat; zahladím lidi s povrchu země, praví Hospodin.@L }Seberu, seberu všecko s povrchu země, praví Hospodin.3K cSlovo Hospodinovo, jehož se dostalo Sofoniášovi, synu Chusiho, syna Godoliáše, syna Amariáše, syna Ezechiášova, za dnů Josiáše, syna Amonova, krále judského.J}Hospodin, můj Pán, je síla moje, dá mi nohy jelení, a vítězně mě zavede na mé výšiny, zpívajícího žalmy.UI#Já však v Hospodinu budu se radovat, plesat budu v Bohu, svém spasiteli,9HkAno, nebude fík mít květů, nebude plodů na vinicích; zklame oliva pracně pěstovaná, a role nepřinesou pokrmu; oderván bude z ovčince brav, a skotu u jeslí nebude.oGWKdyž jsem o tom slyšel, chvělo se tělo mé, při zprávě o tom rty mi drkotaly. Vejdiž hrůza do mých kostí, a budiž jí pode mnou plno; jen ať ušetření dojdu v den tísně, bych vstoupil mezi lid náš přepásaný.NFCestu. činíš v moři koňům svým, v bahně vodního množství.E'Klneš jeho žezlům, hlavě vojska jeho, těm, kdož se ženou jako vichor, by rozmetli mě s radostí toho, jenž chuďasa žere v skrytě.D) Vycházíš, abys spasil lid svůj, spasil pomazaného svého. Srážíš hlavu s domu bezbožníkova, strhuješ jej od základu až do hrdla.Ze zla děsí se stany Etiopských, chvějí se opony země Madianské.*=MVystoupil a změřil zemi; pohleděl, a rozptýlil národy. Pukají hory věkovité, sklánějí se odvěké pahorky; blížíť se, jako dávno se blížíval.f<EPřed jeho tváří kráčí smrtelný mor, a v patách za ním přichází horečný žár.S;Lesk jeho jako slunce, paprsky v rukou má, v tom jest ukryta síla jeho.~:uBůh od jihu přichází, Svatý s pohoří Faran. Sláva jeho nebesa, zahaluje, a velebnosti jeho plná jest země.S9Hospodine, slyšel jsem tvůj výrok, a zděsil jsem se, Pane, díla tvého. V blízkých letech uveď je do života, v blízkých letech učiň, by známo bylo; ve svém hněvu pamatuj na smilování!28 aModlitba proroka Habakuka za nevědomosti.W7'Hospodin však jest ve svém svatém chrámě; mlč před ním všecka země!L6Běda tomu, kdo říká dřevu: „Procitni", „Vstaň" kameni mlčícímu! Zdali ten bude moci poučovat? Hle, on přikryt je zlatem a stříbrem, ale žádného ducha není v útrobách jeho.5/Co prospívá řezba, že ji vyřezává tvůrce její, slitina a lživá socha, že doufá ve své dílo výrobce jeho, že dělá němé modly?E4Neboť zločinnost (páchaná) na Libanu přikryje tebe, a zhouba zvířat vystraší tebe, pro krev lidskou a pro násilí, (spáchané) na zemi, na městu a na všech jeho obyvatelích.3#Nasycen budeš hanbou místo slávy; pij také ty a opoj se; obrátí se na tebe kalich z pravice Hospodinovy a chrst hanby na tvou slávu.2Běda (tomu), kdo nápoj dává příteli svému vpouštěje (do něho) žluč svou; kdo ho opojuje, aby na jeho nahotě mohl se pásti!d1ANeboť plna bude země znalosti slávy Hospodinovy jako vody přikrývající (dno) moře.0 Zdali není ta věc od Hospodina (stanovena), aby totiž lidé se plahočili mnoho pro oheň, a národové aby se vysilovali naprázdno?Q/ Běda (tomu), kdo staví město krví, kdo upevňuje osadu nepravostí!T.! Neboť kámen na zdi křičí a dřevo z domovních vazeb (mu) odpovídá.\-1 Zamýšlel jsi hanbu domu svému, pobil jsi mnoho národů, zhřešila tvá duše. , Běda (tomu), kdo kupí hříšně zisk svému domu, chtěje míti vysoko své hnízdo, kde se domnívá, že bude prost zlé moci!B+}Protožes ty zloupil národy mnohé, oloupí tebe všichni, kteří zůstanou z národů, pro krev lidskou a pro násilí (spáchané) na zemi, na městu a na všech jeho obyvatelích. * Zda náhle nepovstanou, kteří tě hrýzti budou, zda nebudou vzbuzeni, kteří tě trhati budou, zda nebudeš jim za kořist?Z)-Zdali ti všichni nezačnou písničku na něho, zda nebudou si dávati hádanky o; něm? Řeknou: Běda tomu, kdo hromadí cizí majetek – jak dlouho!? – a zatěžuje sebe na svou škodu hustým blátem!(A jako víno pijícího (je) oklamává, tak se stane zpupnému; nebude ctěn ten, který jako podsvětí se roztahuje se svou hltavostí, ten, který jest jako smrt nenasytný, který si shromažďuje všecky národy, a shrnuje k sobě všecky kmeny.b'=Aj, kdo nevěří, v tom není duše přímé, ale spravedlivý u víře své živ bude. &Jeť ještě daleko (to) vidění; splní se na konci a nezklame. Bude-li prodlévati, čekej, neboť jistě přijde, dostaví se!%{Tu mi Hospodin odpověděl a řekl: Napiš, co jsi viděl, vyryj to na desky, aby možno bylo rychle se dočísti toho.#$ ANa místě své stráže se postavím, státi budu na ohradě a patřiti, abych viděl, co mně řečeno bude, a co bych měl odpovědět karateli svému.Y# -Proto tedy rozprostírá síť svou a ustavičně zabíjí národy bez lítosti." Proto oběti přináší své síti, kadidlo pálí nevodu svému; nebo skrze ně ztučněl jeho úděl, a pokrm jeho stal se výborným.|! s(To) všecko na udici zdvíhá, tahá to ve své síti; hromadí (je) v nevodu svém, (a) raduje se z toho, plesá.[  1(Proč) činíš, že jsou lidé jako ryby mořské, jako plazi, nemající pána?j O (Příliš) čisté jsou tvé oči, abys mohl na zlo patřit, abys mohl na bezbožnost hledět. Proč (tedy) hledíš na ty, kteří bezbožně činí, a mlčíš, když bezbožný sžírá spravedlivějšího než sám jest?  ; Zdali ty nejsi od věků, Hospodine, Bůh můj, Svatý můj? Nezemřeme tedy, Hospodine! Tys ho soudcem ustanovil, a učinils ho silným, abys trestal.w i Poté změní se smýšlení (jejich), překročí meze a prohřeší se; tato síla jejich bude bohem jejich.  Ten nad králi bude vítězně (se smáti), knížata na posměch mu budou; ten se každé pevnosti vysměje: nanese násep a dobude jí.n W Všichni přijdou, aby kořistili; líce jejích jako žhoucí vítr, a nahrabe jako písku zajatců.H  Lehčí než pardové jsou koně jeho a rychlejší než vlci na večer; rozlijí se široko jezdci jeho, jezdci jeho (kteří) z daleka přijdou; poletí jako orel chvátající za potravou.\ 3Hrozný a strašlivý jest; z něho samého právo a vážnost jeho vycházet bude. Neboť aj, já vzbudím Chaldy, národ krutý a hbitý, který zchodí široširou zemi, aby zabral sídla, jež nejsou jeho. 7Popatřte mezi národy a vizte, divte se a trňte, neboť událost se zběhne za dnů vašich, které by nikdo nevěřil, kdyby mu byla vypravována.+ QProto roztrhán jest zákon, a neuplatňuje se nikterak spravedlnost; protože bezbožník nabývá vrchu nad spravedlivcem, proto vychází právo převrácené. /Proč mi dáváš patřiti na nepravost a utrpení, loupeživost a bezpráví míti před očima, takže vznikají spory a hádky se rozmáhají? yDokavád, Hospodine, volati budu, a nevyslyšíš? (Dokavád) křičeti budu k tobě násilí trpě, a nevysvobodíš?1 aZatížení, které viděl Habakuk prorok.CNení zhojitelná tvoje rána, smrtelná jest pohroma tvá: všichni, kteří slyší pověst o tobě, tleskají rukama nad tebou; neboť na koho nepřicházela zloba tvoje ustavičně?+Dřímají pastýři tvoji, assyrský králi, pohřbena jsou knížata tvá; skrývá se lid tvůj po horách, a není kdo by jej shromáždil.KStrážní tvoji (jsou) jako kobylky, a činovníci tvoji jako hejno kobylek, kteréž usedají na plotech v den studený; vyjde slunce, i odlétají, a nebývá známo místo jejich, kde byly.yk– více jsi zjednalo si kupců nežli jest: hvězd nebeských – žravec, když se byl rozšířil, odletí.~uTam tě zhltá oheň, zahyneš mečem, zhltá tě jako žravec. Nahromaď se jako žravec, rozmnož se jako kobylka;w gVody pro obležení navaž sobě, opevni ohrady své, vejdi do hlíny a šlapej, hněť, ať dostaneš cihlu!  Aj, tvůj lid jsou ženy. uprostřed tebe; nepřátelům tvým dokořán otevřeny budou brány tvé země; oheň sežere závory tvé.z m Všecky tvé pevnosti jsou jako fíkovníky s ranými plody; jak se jimi zatřese, padnou do úst jedlíkových.d A I ty tedy opojeno budeš, budeš opovrženo; i ty budeš hledati pomoci proti nepříteli.? w Avšak i jemu bylo do zajetí, do poroby se stěhovati; děti jeho rozráženy byly na rozích všech ulic; o jeho velmože metali los, a všichni přední jeho sevřeni byli pouty.oW Etiopie byla jeho silou, jakož i Egypt; – nebylo toho konce – Afrika a Lybie byly k pomoci tvé. Zdali jsi ty lepší nežli NóÁmon, které sídlilo nad proudy? Vody je oblévaly, bohatstvím jeho bylo moře, vody jeho zdmi.+že každý, kdo uzří tebe, odskočí od tebe a řekne: „Veta jest po Ninive!" Kdož by tě politoval a, kde mám hledati těšitele tobě?RPoházím tě pohaněním, potupou zahrnu tebe, a vystavím tě na odiv,5Aj, já (chystám se) na tebe, praví Hospodin zástupů, odkryji ti stydké údy napřed, ukáži národům tvou nahotu a královstvím tvou hanbu.'(To jest) pro množství smilstev nevěstky, půvabné krásky, znalé kouzelnictví, která kupovala národy smilstvy a kmeny kouzly svými.kmitající meče, blýskající se kopí, množství zbitých, spoustu (mrtvých) těl. Není konce mrtvol, klopýtají o těla jejich.r]Slyším práskání biče, slyším hrkot kol, ržání koní, skákající vozy, vyskakující jezdce;] 5Běda městu krve, všecko plné lži a násilnictví, jež nepřestáváš loupiti!F Lev nalapal dosti lvíčatům svým, nadávil lvicím svým, naplnil loupeží jeskyně své, a svou peleš kořistí.13 Aj, já (chystám se) na tebe, praví Hospodin zástupů, spálím až do dýmu tvé vozy, lvíčata tvá sežere meč, vyplením ze země tvou loupež, a nebude již slyšet hlasu tvých poslů.~ Kde je to sídlo lvů, kde je to rejdiště lvíčat, kam chodíval lev, lvíče na pobyt, a nebyl, kdo by je přestrašil?%}C Rozmetáno jest, rozsekáno, roztrháno, srdce zmalátnělé, zemdlená kolena, chvění ve všech ledvích, a tváře mají všichni jako čerň na hrnci.s|_ Rozchvátejte stříbro, rozchvátejte zlato! Nekonečné bovatství (je tu) všeho vzácného nářadí. {Ninive jest jako rybník vodstva, vody jeho – ty však prchají. „Stůjte, stůjte," (volají), ale není, kdo by se vrátil.zyBojovníci jsou odváděni do zajetí, nevolnice jeho hnány jsouce lkají jako holubice, bědují ve svých srdcích.FyBrány proudů se otvírají a palác se zemí srovnávají.xVzpomíná junáků svých, klopýtají po svých cestách, rychle vystupují na zdi města, připravují přístřeší.w Na cestách zmateně běsní, vůz do vozu vráží na prostranstvích, podobni jsou pochodním, jsou jako kmitající blesky..vUŠtít jeho junáků jest ohnivý, mužstvo vojska jeho v šarlatu; ohnivé (má) otěže vozu v den kdy se (k útoku) žene a jezdci jeho (vínem) jsou rozjařeni. u Neboť obnoví Hospodin chloubu Jakobovu jako chloubu Israelovu, neboť pustošitelé je zpustošili, výhonky jejich porušili.t Vystupuje zhoubce proti tobě, který tě bude pečlivě obléhati! Dívej se na cestu, opásej si bedra, zvyš svou sílu co nejvíce!2s _Ejhle na horách nohy radostného posla, oznamujícího pokoj; slav, Judo, slavnosti své a plň své sliby; nebudeť již tebou procházet pekelník; jest po něm veta.'r IPřikázal o tobě Hospodin: Nebude se rodit potomstvo jménu tvému, v domě boha tvého zkazím řezbu i slitinu, připravím ti hrob, neboť bezectný jsi.Iq   Ted zlomím jeho hůl na tvých zádech, a tvá pouta roztrhám.6p g Toto praví Hospodin: Bude-li jich, siláků, sebe více, i přes to pokoseni budou a (Assur) zanikne; sklíčím tebe (tak), že mně nebude třeba tě sklíčit po druhé.`o ; Z tebe vyšel ten, jenž myslil proti Hospodinovi na zlo, v mysli se zabýval zločiny.n  Neboť jako trní v otep svázané, tak oni, kteří na hostinách společně pijí, stráveni budou, jako strniště úplně vyschlé.Qm  Co zamýšlíte proti Hospodinu? On dokoná zkázu, nebude rány druhé.fl GPovodní (vše) zaplavující učiní konec místu jeho a tma bude stíhati jeho nepřátele._k 9Dobrý jest Hospodin posilou bývá v den tísně a zná ty, kteří doufají v něho.!j =Kdož obstojí před jeho rozhořčením a kdo odolá prudkosti hněvu jeho? Rozhořčení jeho rozlévá se jako oheň a hory rozplývají se od něho.}i uHory se třesou před ním a pahorky pustnou; chvěje se země před ním, okruh zemský s veškerým obyvatelstvem.h {Pohrozí moři a činí z něho souš; a všecky řeky obrací v poušť. Chřadne Basan a Karmel a květ Libanu vadne.g 3Hospodin je trpělivý a veliký silou, a jistě neučiní (z vinníka) nevinného. Hospodin v bouři a vichru chodí a mlhy prach jsou jeho nohou.0f [Bůh-horlitel a mstitel (jest) Hospodin; mstitel (jest) Hospodin a umí se hněvat; mstí se Hospodin na svých nepřátelích a on – hněvá se na své protivníky.;e uZatížení Ninive; kniha vidění Nahuma Elkešana.zdmProkážeš věrnost Jakobovi, milosrdenství Abrahamovi, které jsi přisáhl našim otcům ode dnů dávných.xciSmiluje se zase nad námi, sejme s nás nepravosti naše, a uvrhne do hlubiny mořské všecky hříchy naše./bWKterý bůh jest podoben tobě, jenž odnímáš nepravosti a promíjíš hřích zbytku majetku svého? Nespustí již hněvu svého, neboť rád bývá milosrdný.DaLízati budou prach jako hadi, jako ti, kteří po zemi se plazí zděšeni vylezou ze svých skrýší, Hospodina, Boha našeho báti se budou, třásti se budou bázní z tebe (Bože).z`mUzří to národové a zahanbeni budou nade vší svou silou; položí ruku na ústa, uši jejich hluché budou.S_Jako za dnů východu tvého z Egyptské země ukáži jemu divné věci.<^qPasiž (Bože) lid svůj holí svou, stádo majetku svého, ty, kteří přebývají sami v lese, uprostřed Karmelu. Ať jsou paseni v Basanu a v Galaadu jako za dnů dávných. ~}}Q||>{{Mzzpyy xwwwvuuvttsrr%qHpp^oFnndmmFlllk=jjii1hhHglff$ee.dcccbb7aag``E__^^0]] \`[ZZ|ZYBYXDWVVVOUUuTT,SsSARRQaQPOOOWNMM;LKK2JII`I,HQGG-FEE DD;CC%BB!Ay@???>F== w Ó, by někdo z vás zavřel dveře, ó, byste nezapalovali oltářní oheň nadarmo!" Nemám zalíbení ve vás, – praví Hospodin zástupů – a oběti nepřijmu z ruky vaší. 1 A nyní uprošujte Boha, aby se smiloval nad vámi, – rukama vašima staň se tak – přijme-li snad na milost vás, praví Hospodin zástupů. }Když podáváte slepé (dobytče) v obět, není to nic zlého? A když obětujete kulhavé a neduživé, není to nic zlého? Podej je svému místodržiteli, bude-li se jemu líbit, nebo prokáže-li ti svou přízeň, praví Hospodin zástupů. 9Obětujete na oltáři mém chléb poskvrněný a říkáte: „Čím jsme jej poskvrnili?" Tím, že prohlašujete stůl Hospodinův za opovržlivý!~ -Syn ctí otce svého a sluha pána svého; jsem-li tedy já (váš) otec, kde jest úcta má, a jsem-li já (váš) pán, kde jest bázeň má? praví Hospodin zástupů k vám, ó kněží, kteří pohrdáte jménem mým! Říkáte: „V čem jsme pohrdli tvým jménem?"\} 3Oči vaše to uvidí, i řeknete: „Veliký jest Hospodin za hranicemi Israelska!"o| YDí-li Edomsko: „Zničeni jsme, ale vystavíme zase zbořeniny," toto praví Hospodin zástupů: „Oni budou stavět, ale já bořit; a slouti budou „Území bezbožnosti" a „Lid, na nějž se Hospodin rozhněval na věky."{ kdežto Esaua měl jsem v nenávisti, i obrátil jsem hory jeho v pustinu, dědictví jeho v (sídlo) příšer pouště.+z QMiloval jsem vás, praví Hospodin, a říkáte: „V čem jsi miloval nás?" Zdali nebyl Esau bratr Jakobův? – praví Hospodin. – Miloval jsem však Jakoba,Dy Zatížení Israele slovem Hospodinovým skrze Malachiáše.[x/Každý kotel v Jerusalemě a v Judsku bude zasvěcený Hospodinu zástupů. I přijdou všichni obětníci a vezmou si z nich a vařiti budou v nich; a nebude již kupce v domě Hospodina zástupů v den ten. w V den ten bude na uzdě koně (napsáno): „Svaté Hospodinu" a budou kotly v domě Hospodinově jako číše před oltářem.yvkTo bude trest Egypta, a to bude trest všech národů, kteří nebudou stoupati, aby slavili slavnost stánků.2u]Nebude-li stoupati a nepřijde-li i národ egyptský, také na ně padne rána, jíž bíti bude Hospodin všecky národy, kteří nepůjdou slaviti svátku stanového. t A na toho, kdo by nepřišel z národů země do Jerusalema, aby se klaněl Králi, Hospodinu zástupů, nebude padati déšť.i Slyšte kvílení pastýřů, jeť pohubena nádhera jejich! Slyšte řev lvů, jeť pohubena pýcha Jordánu!= Kvil, jedle, neboť padl cedr, neboť velikáni jsou zpustošeni. Kvilte, duby basanské, jeť posekán les neprostupný!C<  Otevři, Libane, své brány, ať zhltá oheň tvé cedry!T;! Posilním je v Hospodinu, a ve jménu jeho choditi budou, praví Hospodin.%:C Přejdou úžinu mořskou, bíti budou mořské vlny, zahanbeny budou všecky tůně vodstva, snížena bude pýcha Assyřanů a žezlo Egypta se vzdálí.9 Přivedu je zase z Egyptské země, z Assyrie shromáždím je; do země Galaadu a Libanu přivedu je, a nebude možno najít jim místa.s8_ Rozseji je mezi národy, a z daleka vzpomínati budou na mne; živi budou se syny svými, a navrátí se.o7W Pošepci jim a shromáždím je, neboť vykoupil jsem je; a budou se množiti, jako se prve množili.+6O Efraimští budou jako junáci, veseliti se bude srdce jejich jako z vína; synové jejich uzří to, i budou se veseliti, plesati bude srdce jejich v Hospodinu.R5 Dám sílu Judovu domu a dům Josefův vysvobodím; přivedu je zpět, neboť mám soustrast s nimi, i budou jako byli než jsem je zavrhl, neboť já jsem Hospodin, Bůh jejich, který je vyslýchá. 4 Společně šlapati budou junáky jako bláto ulic v boji; bojovati budou, neboť Hospodin bude s nimi; a zahanbeni budou jezdci.p3Y Z něho (vyjde) úhelný kámen, z něho kolík, z něho válečný luk, z něho vyjde každý vůdce.:2m Na pastýře roznítil se hněv můj, a kozly potrestám. Ano, navštívil Hospodin zástupů své stádo, dům Judův, a učinil z nich takořka slavného koně svého v boji.21] Neboť modly mluví neužitečně, věštci vidí lež, vykladači snů mluví nicotně, a marně těší. Proto bloudí jako stádo, trpí, protože nemají pastýře.0  Žádejte od Hospodina deště za doby jarní! Hospodin činí sněhy, hojné deště dává jim a každému zeleň na poli.q/[ Nebo co lepšího může míti a co krásnějšího nežli obilí vyvolených a víno plodící panny!?. A vysvobodí je Hospodin Bůh jejich v den ten jako stádo lidu svého; neboť kameny svaté budou se zdvíhati na zemi jeho.+-O Hospodin zástupů chrániti jich bude. Kameny z praku je porazí a sežerou, pijíce opijí se jako vínem, naplněni budou jako číše, jako rohy oltářové. , Hospodin Bůh nad nimi viděn bude, vyletí jako blesk jeho střela, Pán Bůh zatroubí na polnici, a půjde ve vichru poledním.5+c Neboť napjal jsem si Judu jako luk, naplnil jsem (jej) Efraimem, a vzbudím syny tvé, Sione, – proti synům tvým, země Řecká, – a učiním z tebe meč junákův.*w „Vraťte se na hrazené místo, vězňové plní naděje!" Dnes také zvěstuji: „Dvojnásobně nahradím tobě!"Z)- Také tobě, pro krev tvé smlouvy, vypustil jsem tvé vězné z bezvodé jámy:J(  Zkazím vozy (válečné) v Efraimsku a koně v Jerusalemě; zlomeny budou bitevní luky, prohlásí pokoj národům, a panování jeho bude od moře až k moři, od řek až do končin země.D' Plesej velmi, dcero Sionská, vesel se, dcero Jerusalemská! Aj, tvůj ,král ti přichází, spravedlivý a spasitel; chudý jest on a sedí na oslici, na oslátku, osličím mláděti.#&? A obklíčím dům svůj bojovníky svými, kteří chodí sem i tam; nebude po nich již šlapati násilník, neboť nyní mám pro ně oči otevřené.3%_ A odejmu krev jeho z úst jeho a ohavnost, kterou mezi zuby má; zanechán bude také on Bohu našemu, bude jako rod Judovi patřící, a Akkaron bude druhým Jebusanem.H$  V Azotu se usadí cizinec a pýchu Filištínských zahladím.0#Y Uzří to Askalon a báti se bude, také Gaza, a bědovati bude velmi; i Akkaron, neboť zklamána bude naděje jeho; zmizí král z Gazy a v Askalonu nebude bydleno.]"3 Aj, Pán dobude ho, ranou stihne na moři jeho moc, a on sám ohněm spálen, bude.f!E Tyrus vystavěl si násep, nahromadil stříbra jako hlíny a zlata jako bláta na ulicích.b = Ematsko bude také v území jeho, i Tyrus a Sidon; neboť zjednali si mnoho moudrostí.  ; Zatížení slova Hospodinova. V zemi Hadrach a Damašku bude sídlo jeho; neboť Hospodin patří na každého člověka i na všecky kmeny Israelovy;pYToto praví Hospodin zástupů: „(Bude to) za dnů, kdy se chytí deset mužů ze všech jazyků (a) národů, ano chytí se spodku roucha muže židovského řkouce: Půjdeme s vámi, nebo jsme slyšeli, že Bůh s vámi jest."I přijdou národové mnozí a kmenové silní, aby hledali Hospodina zástupů v Jerusalemě, a usmířili si Hospodina.+Oa dokud nebudou choditi obyvatelé jednoho ke druhému řkouce: „Pojďme, usmiřme si Hospodina a hledejme Hospodina zástupů!" – „Půjdu také já!" – pYToto praví Hospodin zástupů: (To bude,) dokavád nepřijdou národové a obyvatelé mnohých měst,V%Toto praví Hospodin zástupů: Půst čtvrtého a půst pátého a půst sedmého a půst desátého (měsíce) obrátí se domu judskému v radost, veselí a svátky slavné! Milujte jen pravdu a pokoj!0[Hospodin zástupů mě oslovil a řekl:+nikdo ať nemyslí nic zlého proti druhu ve svém srdci; a přísahy křivé nemilujte! Neboť to všecko mám v nenávisti, praví Hospodin."3Tyto jsou (však) příkazy, které budete zachovávati: Mluvte pravdu druh druhu, podle pravdy a spravedlnosti k pokoji suďte ve svých branách; a neměl jsem smilování: tak naopak usmyslil jsem si v tyto dny, že dobře činiti budu domu judskému a Jerusalemu. Nebojte se!#?Neboť toto praví Hospodin zástupů: Jako jsem si usmyslil, že vás budu trápiti, když mě ke hněvu popudili otcové vaši – praví Hospodin – 9 Jako jste byli kletbou mezi pohany, dome judský a dome israelský, tak vysvobodím vás a budete požehnáním. Nebojte se! Buďte silné ruce vaše!7g Ale símě (jeho) v pokoji bude; vinice dá plody své, země dá úrodu svou a nebesa dají rosu svou; učiním, že vlasti budou ostatky lidu tohoto všemi těmito věcmi.~u Nyní však nebudu nakládati já s ostatky lidu tohoto jako za těch dnů předešlých, praví Hospodin zástupů.F Neboť před oněmi dny nebylo odměny pro lidi, nebylo odměny pro dobytek, vcházejícímu ani vycházejícímu nebylo pokoje pro soužení, a pustil jsem všecky lidi druha proti druhu.J  Toto praví Hospodin zástupů: „Silné buďte ruce vaše, vy, kteří slyšíte těchto dnů řeči tyto z úst proroků, kdy založen je dům Hospodina zástupů, aby chrám vystavěn byl.ucPřivedu je, a budou bydliti v Jerusalemě; budou mi lidem a já jim budu Bohem v pravdě a spravedlnosti."{oToto praví Hospodin zástupů: „Aj, já vysvobodím lid svůj ze země východní i ze země na západ slunce.1 [Toto praví Hospodin zástupů: „Bude-li se to zdáti nesnadné ostatkům tohoto lidu v ony dny, zdali bude se to zdáti nesnadné mně?" praví Hospodin zástupů."X )Ulice města plny budou chlapců a děvčat, hrajících si na ulicích jeho." 9Toto praví Hospodin zástupů: „Ještě seděti budou starci a stařeny na ulicích jerusalemských, a každý bude míti v ruce hůl pro stáří.5 cToto praví Hospodin zástupů: „Vrátil jsem se na Sion, a bydliti budu v Jerusalemě; Jerusalem bude slouti městem věrnosti a hora Hospodina zástupů horou svatou."} sToto praví Hospodin zástupů: „Horlím pro Sion horlením velikým, s roztrpčením velikým horlím pro něj.". YTu promluvil Hospodin zástupů takto:4aA rozptýlil jsem je po všech královstvích, kterých neznali, zpustla pak země po nich, že nebylo kdo by tudy šel tam nebo sem; obrátili zemi rozkošnou v poušť.ta Proto jako mluvil a neslyšeli, „tak volati budou a nebudu slyšeti" – praví Hospodin zástupů. – L Učinili ze srdce svého takořka křemen, aby neslyšeli zákona a slov, která (jim) poslal Hospodin zástupů svým duchem skrze předešlé proroky, i rozhněval se velmi Hospodin zástupů.b= Ale nechtěli dbáti, odvrátili vzpurnou šíji, a zatvrdili své uši, aby neslyšeli.pY Vdovy a sirotka, cizince a chuďasa neutiskujte, a nic zlého ať druh druhu nemyslí ve svém srdci."q[ Toto praví Hospodin zástupů: „Suďte spravedlivě a prokazujte druh druhu lásku a milosrdenství.2_Oslovil tedy Hospodin Zachariáše takto:b=Zdali nejsou (toto) slova, která mluvil Hospodin skrze předešlé proroky, když ještě Jerusalem byl obýván, kdy byl v blahobytu on i města vůkol něho, když (ještě) na jihu i na nížinách bydleno bylo?"_7A když jste jedli a pili, zdali jste nejedli sobě a zdali jste nepili sobě samým?J~ „Mluv ke všemu lidu země i ke kněžím takto: Když jste se postívali a pokání činili pátého a sedmého (měsíce) po těchto sedmdesát let, zdali jste zachovávali ten půst mně?+}QHospodin mě tedy oslovil a řekl:?|waby se otázali kněží domu Hospodina zástupů a proroků takto: „Zdali mám pokání činiti pátého měsíce a (postem) se posvěcovati, jako jsem činil již po mnoho let?"r{]Poslali totiž do domu Božího Sarasara a Rogommelecha s mužstvem jeho, aby usmířili (si) Hospodina,zz oLéta čtvrtého Daria krále oslovil Hospodin Zachariáše; čtvrtého dne měsíce devátého, to jest kasleuu.`y9A ti, kteří daleko jsou, přijdou a pracovati budou na stavbě chrámu Hospodinova. I zvíte, že Hospodin zástupů poslal mne k vám. Bude pak to, jestliže ochotně slyšeti budete hlas Hospodina, Boha svého.}xsA bude koruna Helemovi, Tobiášovi, Idajášovi a Hemovi, synu Sofoniášovu, na památku v chrámě Hospodinově.(wI On zbuduje chrám Hospodinu, velebně se ponese, a seděti, panovati bude na svém trůně; kněz bude na trůně svém, a rada pokoje bude mezi těmi dvěma.(vI A mluviti budeš k němu takto: Toto praví Hospodin zástupů: Aj, muž, Výhonek jméno jeho, pod ním bude to vyháněti, a (on) vystaví chrám Hospodinu.ru] vezmeš zlato a stříbro, uděláš korunu a vstavíš ji na hlavu Josua, syna Josedechova, velekněze.;to „Vezmi od zajatců, od Holdaje, Tobiáše a Idajáše – kteří přišli z Babylonie v tento den do domu Josiáše, syna Sofoniášova, do něhož půjdeš a vstoupíš – &sG Hospodin mne oslovil a řekl: r I povolal mne a mluvil ke mně řka: „Aj, ti, kteří vyjíždějí do země severní, upokojí ducha mého v zemi severní."q)Ti, velmi silní, vyjeli a snažili se vyraziti, aby zjezdili všecku zemi." I řekl (Hospodin): „Jděte a zjezděte zemi!" I zjezdili zemi.p(Vůz), v němž jsou koně vraní, jede do země severní, (koně) bílí jdou po nich, a strakatí jdou do země jižní.oAnděl odpověděl a řekl mi: „To jsou čtyři větry nebeské, jež přicházejí, aby se postavily před Panovníka veškeré země.qn[I chopil jsem se slova a řekl jsem andělovi, jenž mluvil se mnou: „Co jsou tyto věci, pane můj?"Wm've třetím voze koně bílí a ve čtvrtém voze koně strakatí – silní.KlV prvním voze byli koně ryšaví, ve druhém voze koně vraní, k Opět jsem zdvihl oči a měl jsem vidění: Aj, čtyři vozy vyjížděly z prostředku dvou hor, a ty hory byly hory měděné.j On mi odpověděl: „(Jdou), aby mu vystavěn byl dům v zemi Sennaar, a tam aby pevně postaven byl na svém ložisku."[i/ Tu jsem se tázal anděla, který mluvil se mnou: „Kam tyto nesou ten džbán?"8hi Když pak jsem zdvihl oči, viděl jsem: aj, dvě ženy se objevily; vítr byl v křídlech jejich; a měly křídla jako křídla čapí; i zdvihly džbán mezi zemi a nebe.qg[I řekl: „To jest bezbožnost." A strčil ji do džbánu a spustil olověnou pokličku na otvor jeho._f7Tu – aj, olověná poklička se zdvihla, a aj – jedna žena seděla ve džbáně.eI tázal jsem se: „Co je to?" Odpověděl: „Je to džbán, co se ukazuje." A dodal: „Toť jest nepravost jejich v celé zemi."rd]Anděl, který mluvil se mnou, ukázal se a řekl mně: „Zdvihni oči a viz, co je to, co se ukazuje?"McPošlu ji, praví Hospodin zástupů, i přijde do domu zloděje a do domu toho, jenž přisahá skrze jméno mé křivě, a usadí se v domě jeho, a stráví jej i s dřívím a kamením jeho."Wb'Tu mi řekl: „Toť jest kletba, která vychází na povrch veškeré země; neboť každý zloděj, jak tam psáno jest, bude trestán, a každý křivopřísežník bude od nynějška taktéž trestán. aI tázal se mne: „Co vidíš?" Odpověděl jsem: „Vidím letěti knižní závit, dvacet loket dlouhý a deset loket široký."S` !Opět jsem zdvihl oči a měl jsem vidění: Aj, letící závit knižní.o_WTu řekl: „To jsou dva (muži) pomazaní olejem, kteří stojí před Panovníkem veškeré země."l^Q I řekl mi: „Zda (skutečně) nevíš, co tyto věci jsou?" Odpověděl jsem: „Ne, pane můj!"!]; A opět jsem chopil slovo a tázal jsem se ho: „Co jsou ty dvě větve oliv, jež jsou vedle dvou zlatých nálevek, v nichž jsou trubice ze zlata?"\w Tu jsem chopil slovo a řekl jsem mu: „Co jsou tyto dvě olivy, po pravé straně svícnu a po levé straně jeho?"F[ Neboť ti, kteří pohrdali dny malými, veseliti se budou, až uvidí vybraný kámen v ruce Zorobabelově. – Sedmero těchto (lamp) jsou oči Hospodinovy, jež krouží po celé zemi."Z „Ruce Zorobabelovy založily tento dům, a ruce jeho jej dokonají, i zvíte, že Hospodin zástupů poslal mě k vám.%YEA Hospodin mě oslovil řka:X Co jsi ty, horo vysoká, před Zorobabelem? Rovinou budeš! On vytáhne poslední kámen za volání: Zdař Bůh, zdař Bůh!"W)Tu se ujal slova a řekl mně: „Toto jest slovo Hospodinovo k Zorobabelovi: Ne mocí, ani silou, ale duchem mým, praví Hospodin zástupů!}VsAnděl, který mluvil se mnou, mi odpověděl: „Což nevíš, co ty věci jsou?" I řekl jsem: „Ne, pane můj!"kUOI ujal jsem slovo a řekl jsem andělu, jenž mluvil se mnou: „Co jsou tyto věci, pane můj ?"oTWA dvě olivy jsou nad ním; jedna po pravé straně báně na olej, a jedna po levé (straně) její.SA řekl mi: „Co vidíš?" Odpověděl jsem: „Mám vidění – aj, svícen, celý ze zlata; na vrchu jeho je příslušná báň na olej; a sedm lamp k němu patřících na něm jest; také sedm trubic (z báně na olej jde) do lamp, které jsou na vrchu jeho.rR _Poté anděl, jenž mluvil se mnou, vrátil se a vzbudil mne jako člověka, jenž vzbuzen bývá ze sna.pQY V ten den, praví Hospodin zástupů, bude každý zváti přítele svého pod vinný kmen a pod fík.XP) Neboť aj, kámen, který jsem položil před Josuem – na jednom kameni sedm očí jest – aj, já otesám jak se sluší a patří, praví Hospodin zástupů, a odejmu nepravost země této jednoho dne.3O_Slyš, Josue, veleknězi, ty i druhové tvoji, kteří mají před tebou svá sedadla; jsouť to muži znamenající, že aj, já přivedu služebníka svého, Výhonek.eNCToto praví Hospodin zástupů: „Budešli po cestách mých choditi a řádů mých šetřiti, také ty budeš spravovati dům můj, opravovati budeš mé síně a dám ti průvodce z těch, kteří tuto nyní stojí.7MiA zapřísahal anděl Hospodinův Josua takto:L7A řekl: „Vstavte čepici čistou na hlavu jeho!" Vstavili tedy čepici čistou na hlavu jeho a oblékli jej v roucha. Anděl Hospodinův stál tu.KKTento tedy ujav slovo řekl těm, kteří stáli před ním: „Odejměte mu roucha nečistá!" A řekl mu: „Hle, odňal jsem s tebe nepravost ,tvou, a oblékl jsem tě v roucha na převlek."PJByl pak Josue oblečen v roucha nečistá, když stál před andělem:?Iw(Anděl) Hospodinův řekl satanovi: „Potlač tě Hospodin, satane, ano, potlač tě Hospodin, který (si) vyvolil Jerusalem; zdaliž on není (jako) poleno vychvácené z ohně?"H I ukázal mi Josua, velekněze, stojícího před andělem Hospodinovým; a satan stál po pravici jeho, aby se protivil jemu.fGE Umlkni všecko, co tělo má před Hospodinem, neboť povstal ze svatého příbytku svého.iFK Hospodin bude vládnouti Judou, údělem svým v zemi posvěcené, a vyvolí si zase Jerusalem.-ES A mnozí národové připojí se ke (mně), Hospodinu toho dne, a budou mi lidem; bydliti budu uprostřed tebe a zvíš, že Hospodin zástupů poslal mne k tobě.yDk Jásej a vesel se, dcero Sionská, neboť aj, já přicházím a budu bydliti uprostřed tebe, praví Hospodin.C7 Ano, aj, já mám napřaženou ruku svou proti nim, i budou kořistí těm, kteří jim poddáni byli, a poznáte, že Hospodin zástupů mne poslal.'BGNeboť toto praví Hospodin zástupů: Po slávě poslal mne k národům, kteří vás oloupili; neboť kdo se vás dotkne, dotkne se zřítelnice oka mého!MAHoj, Sione, zachraň se ty, jenž přebýváš u dcery Babylonské!@Hoj, hoj, utecte ze severní země, praví Hospodin, neboť ve čtyři větry nebeské rozptýlil jsem vás, praví Hospodin.e?CA já budu jemu – dí Hospodin – zdí ohnivou vůkol, a budu slávou uprostřed něho.">I řekl mu: „Běž a mluv k tomuto jinochovi: Beze zdi bude bydleno v Jerusalemě pro množství lidu a dobytka v něm.e=CA aj, anděl, který mluvil se mnou, přicházel, a jiný anděl přicházel jemu vstříc.%<CI tázal jsem se: „Kam jdeš?" On mi odpověděl: „Abych změřil Jerusalem, a věděl, jak veliká má býti jeho Šířka a jak veliká jeho délka."[; 1Zdvihl jsem oči a měl jsem vidění: Aj, muž a v ruce jeho provazec měřický.(: KI tázal jsem se: „Co jdou tito dělati?" On mi odpověděl: „To jsou ty rohy, jež rozmetaly Judu do posledního muže, že nikdo z nich nepozdvihl své hlavy; i přišli tito, by je zastrašili, aby srazili rohy národů, kteří zdvihli roh proti Judské zemi, aby ji rozmetali."39 cHospodin mi ukázal dále čtyři kováře.8 9I tázal jsem se anděla, který mluvil se mnou: „Co to znamená?" On mi odpověděl: „To jsou ty rohy, jež Judu, Israele a Jerusalem rozmetaly."D7 Zdvihl jsem oči a měl jsem vidění: Aj – čtyři rohy.  z~~M}}.|{{:zyyx)w(vBuutss)rVqqnpooon|mm9lkk j\ii=hhWggEffFeedd8cccbbvbaa@``"_^^]]U\\\5[[eZZIYYsY8XWWW4VVUUTTTSxS:RhQQQ[PP(O|NNeMMrLLKKgJJcIII$HH@H G;FFeF ElDDqCCC5BAAA\A@@9??B>>d>==g<<;;;:99k88877J6w655E44y33322)11200//K..K--g- ,,V++"*))((]''D&&^%%f$$ ##n#"U"! OfQQ  XScP-G\ \ i , vED3Nl  Raguel však zdržoval svého zetě řka: „Zůstaň zde a já pošlu k Tobjášovi, otci tvému, posla, že se máš dobře."q[ Ona však nemohla se žádným způsobem upokojiti, ale každodenně vybíhala, rozhlédala se kolem a obcházela všecky cesty, kterými se domnívala, že by mohl přijíti, aby možno-li z daleka ho uzřela, až bude vraceti se. Tobjáš jí však říkal: „Mlč a nermuť se, náš syn je zdráv; muž, s kterým jsme ho poslali, je zcela spolehlivý."M~ Majíce všecko v tobě jediném, neměli jsme tě od sebe pustit."]}3 Matka jeho plakala usedavým pláčem a říkala: „Běda, běda mně, synu můj! Proč jsme tě pustili na cestu, světlo svých očí, oporu svého stáří, potěchu svého života, naději svého potomstva?|# i počal se velmi rmoutit a s ním i manželka jeho Anna; oba dali se do pláče, protože v ustanovený den nevrátil se k nim jejich syn.G{ Umřel snad Gabel a není nikoho, kdo by mu vrátil peníze?"z # Když Tobjáš pro svatbu prodléval, měl otec jeho Tobjáš starost o něho a pravil: „Proč asi mešká můj syn a co ho tam zdržuje?tya Když řekli všichni „Amen", počali hodovati; a také (tu) svatební hostinu slavili s bázní Boží.6xe kéž uvidíte syny své a syny svých synů až do třetího a do čtvrtého kolena; požehnáno budiž vaše potomstvo od Boha Israelova, jenž kraluje na věky věkův!"Bw Buď též požehnána tvá manželka a vaši rodičové:v řka: „Požehnej tě Bůh Israelův, neboť jsi syn výtečného muže, spravedlivého, bohabojného, jenž dává almužny.u7 Když vešel do domu Raguelova, nalezl Tobjáše za stolem. Tobjáš rychle vyskočil. Oba se políbili a Gabel se slzami v očích dobrořečil BohumtS Vypravoval mu též o Tobjášovi, synu Tobjášovu, všecko, co se stalo, a přivedl ho na svatbu.8si Rafael tedy vzav čtyři z Raguelových služebníků a dva velbloudy, šel do medského města Rages, vyhledal Gabela, vrátil mu jeho úpis a vzal od něho všecky peníze.r ty též vidíš, že mne Raguel zavázal přísahou a že (této) přísahy, kterou jsem mu zavázán, nemohu nedbáti."tqa Víš zajisté sám, že můj otec počítá dny a budu-li prodlévati o jeden den déle, bude se rmoutit;@py Přece však tě prosím, vezmi soumary a služebníky, jdi do medského města Rages ke Gabelovi, vrať mu jeho úpis, vezmi od něho peníze a popros ho, by přišel na mou svatbu.Uo# I kdybych ti dal sebe sama za nevolníka, nebudu hoden, abys mne opatroval.n % Tu Tobjáš povolal k sobě anděla, kterého považoval za člověka a pravil mu: „Bratře Azarjáši, prosím tě, poslechni mé řeči.%mCdal mu polovici ze všeho svého majetku a dal napsati zápis, že (druhá) polovice, která zbude po jejich smrti, dostane se ve vlastnictví Tobjášovi.RlTobjáše pak zavázal Raguel přísahou, že u něho pobude dva týdny,ykkDal také zabíti dvě tučné krávy a čtyři berany a přistrojiti hody všem svým sousedům a přátelům.jjMSvé manželce pak řekl, by vystrojila hody a připravila všech potřebných pokrmů na cestu.qi[A hned kázal Raguel svým služebníkům zasypati hrob, který byli vykopali dříve než nastane den.ihKSmiloval ses nade dvěma jednorozenci. Dej, Hospodine, ať ještě dokonaleji dobrořečí a přinášejí ti obět chvály tvé za své zdraví, by poznali všichni národové, že ty jsi samojediný Bůh nad celou zemí."gwNeboť učinil jsi s námi podle svého milosrdenství a zapudil jsi od nás nepřítele, který nás pronásledoval.lfQřkouce: „Dobrořečíme ti, Hospodine, Bože Israelův, že se nestalo, jak jsme se domnívali.teaI vrátila se a oznámila dobrou novinu. Dobrořečili tedy Hospodinu, totiž Raguel a jeho manželka AnnaldQPoslala tedy jednu svou služebnou. Ta všedši do jizby nalezla je živé a zdravé ani oba spí.tca„Pošli jednu ze svých služebných podívat se, zdali umřel, ať ho pochovám dříve než bude den."Ob Když hrob vykopali, Raguel navrátiv se k manželce své pravil jí:ba= Řeklť: „Snad se stalo i jemu jako oněm sedmi jiným mužům, kteří k ní vešli."c`? V době kuropění kázal Raguel povolati své služebníky a odešel s nimi kopati hrob._ Sára pak se modlila: „Smiluj se nad námi, Hospodine, smiluj se nad námi a dej, bychom oba spolu ve zdraví zestárli!"7^g A nyní, Hospodine, ty víš, že neberu si svou sestru za manželku z chlipnosti, nýbrž jedině z lásky k potomstvu, by jím bylo velebeno tvé jméno na věky věkův."B]Tys učinil Adama z hlíny země a dals mu pomocnici Evu.%\CTobjáš se modlil: „Hospodine, Bože našich otců, chvaltež tebe nebesa i země, moře, prameny, řeky i všichni tvoji tvorové, kteří v nich jsou.Y[+Oba tedy vstali a společně úpěnlivě se modlili, by se jim dostalo zdraví.bZ=Jsmeť děti svatých, proto nesmíme se spojovati jako pohané, kteří Boha neznají."aY;Tobjáš pak napomenul pannu: „Sáro, vstaň a modleme se k Bohu dnes, zítra, a pozítřku, neboť tyto tři noci dlužno nám spojovati se s Bohem; až bude po třetí noci, bude nám lze svůj sňatek dokonati.XX)Tu anděl Rafael chopil zlého ducha a upoutal jej na poušti horního Egypta.zWmTobjáš rozpomenuv se na slova andělova, vyňal ze svého váčku částku jater a vložil ji na živé uhlí.1V _Když povečeřeli, uvedli k ní jinocha.rU]I těšila ji: „Buď dobré mysli, dcero má; Pán nebes dej ti radost za to, že jsi trpěla bolest."5TeTam uvedla svou dceru Sáru, která plakala.bS=Raguel povolav k sobě Annu, svou manželku, přikázal jí, by připravila jinou jizbu.-RUPotom hodovali a dobrořečili Bohu.6QgVzavše pak list sepsali manželskou smlouvu.AP{A ujav pravou ruku své dcery dal ji do pravice Tobjášovy řka: „Bůh Abrahamův, Bůh Isákův a Bůh Jakobův, budiž s vámi, spojiž vás a splniž na vás své požehnání!"O5a věřím, že proto přivedl vás ke mně, aby tato podle zákona Mojžíšova se vdala do své přízně; nyní tedy nepochybuj, že ti ji dám."nNU „Nepochybuji," – pravil Raguel – „že připustil Bůh mé modlitby a slzy před svou tvář,M) řekl mu anděl: „Neboj se dáti mu ji, neboť tomuto bojícímu se Boha přísluší tvá dcera; proto ji nemohl nikdo jiný dostati." – hLI Raguel slyše ta slova ulekl se, neboť věděl, co se stalo oněm sedmi mužům, kteří k ní vešli a počal se obávati, aby snad i tomuto nestalo se taktéž. Když se kolísal a nedával žadateli žádné odpovědi, K prohlásil Tobjáš: „Já tu dnes nebudu jísti ani píti, dokud nesplníš mou prosbu a neslíbíš mi dáti svou dceru Sáru."Jy Když porozmlouvali, kázal Raguel zabíti berana a připraviti hody. Když však je zval, by sedli za stůl k jídlu,EITaké Anna, jeho manželka, i Sára, jejich dcera, plakaly.`H9řekl: „Budiž požehnán, synu můj, neboť máš dobrého, ano výtečného otce."\G1Tu Raguel padl na jeho šíji, se slzami v oku ho políbil a pláče na jeho hrdleFKdyž pak o něm vypravoval mnoho dobrého, pravil anděl Raguelovi: „Tobjáš, na něhož se ptáš, jest otec tohoto."]E3„Znáte Tobjáše, mého bratra?" tázal se jich Raguel. „Známe" odpověděli.D'To poznamenav tázal se (jich): „Odkud jste, mládenci, bratři naši?" Oni odpověděli: „Z kmene Neftali jsme, z ninivských zajatců."vCePohleděv Raguel na Tobjáše pravil své manželce Anně: „Jak podoben je tento jinoch mému sestřenci!">B yPřibyli tedy k Raguelovi a ten je přijal s radostí.>AuA když třetí noc pomine, s bázní Boží pojmi pannu, veden jsa více touhou po synech než chlípností, abys v synech došel požehnání (slíbeného) potomstvu Abrahamovu."R@Třetí pak noc dojdeš požehnání, by se vám rodili zdraví chlapci.L?Druhou noc budeš připuštěn ke spojení se svatými patriarchy.J> A tu noc, když zapálíš rybí játra, bude zlý duch zapuzen.}=sAle ty, když ji pojmeš, vejda k ní do ložnice, tři dny se jí zdrž a nečiň nic jiného, jen se s ní modli.T<!Nad těmi totiž, kteří vcházejí v manželství tak, že Boha od sebe a od své mysli odmítají a své chlípnosti hoví jako kůň a mezek, kteří nemají rozumu; nad takovými má zlý duch moc.b;=Tu ho anděl Rafael poučoval: „Slyš mne a povím ti, nad kterými má zlý duch moc. :Proto bojím se, by snad i mně tak se nestalo; jsa jedináček svých rodičů, přivedl bych jejich stáří žalostí do hrobu."9Tobjáš namítal: „Slyším, že byla vdána za sedm mužů a (že všichni) zemřeli; ano i to jsem slyšel, že je zabil zlý duch.K8 Protož požádej za ni jejího otce a dá ti ji za manželku.“^75 Tobě se má dostati všecek jeho majetek, ale ty musíš vzíti si ji za manželku.26] Anděl odpověděl: „Je zde muž jménem Raguel, tvůj příbuzný soukmenovec; ten má dceru jménem Sáru a kromě ní nemá žádného jiného, ani syna ani dcery.G5 Tobjáš se tázal anděla: „Kde chceš, abychom zůstali?"h4I A žluč hodí se k pomazání očí, na kterých je bělmo; (učiní-li se tak,) vyhojí se."@3yAnděl odpověděl: „Vložíš-li částečku jejího srdce na uhlí, ten dým zapudí jakékoliv plémě zlých duchů jak od muže tak od ženy, že se k nim již nepřiblíží.&2ETu tázal se Tobjáš anděla: „Prosím, tě, bratře Azarjáši, pověz mi, k jakému léčení budou ty věci, které jsi mi rozkázal z ryby schovati?"1+Když to učinil, upekl její maso a vzali si (je) na cestu; ostatek nasolili, aby jim to stačilo, dokud nepřijdou do medského města Rages.0Tu mu řekl anděl: „Vykuchej tu rybu a uschovej si srdce, žluč a játra, jsoutě to věci k úspěšnému hojení velmi potřebné."/'I řekl mu anděl: „Popadni ji za žábry a táhni ji k sobě." Když to učinil, vytáhl ji na sucho, i počala mrskat se mu před nohama.T.!Tobjáš se jí lekl a zkřikl velkým hlasem: „Pane, dává se do mne."[-/Když vyšel umýt si nohy, tu hle, vyplavala veliká ryba, chtějíc ho pohltit.V, 'Tobjáš tedy šel a za ním běžel pes. První noc zůstal u řeky Tigrida.B+Po těchto slovech přestala matka jeho plakati a umlkla.*+Věřímť že dobrý anděl Boží ho bude provázeti a dobře všecko spraví, co bude se s ním díti, takže s radostí se k nám vrátí.")Tobjáš ji těšil: „Neplač, syn náš zdráv tam dorazí, zdráv se k nám zase vrátí a tvé oči jej (opět) uzří.q([Byli jsme spokojeni ve své chudobě, takže jsme (ji) považovali za bohatství, vidouce svého syna."H' Kéž by nikdy nebylo oněch peněz, pro které jsi ho poslal!u&cKdyž odešli, počala jeho matka plakati a říkati: „Oporu našeho stáří jsi vzal a odeslal od nás.%3Když připravili všecky věci, které bylo třeba vzíti na cestu, rozžehnal se Tobjáš s otcem i s matkou a oba vydali se společně na cestu.|$q„Šťastně jděte" – ujal se slova Tobjáš – „Bůh budiž na vaší cestě a jeho anděl jdiž s vámi."h#I„Já" – dí anděl – „ve zdraví povedu tvého syna a ve zdraví ti ho zase přivedu.""„Ze vznešeného rodu jsi ty" – odvětil Tobjáš – „ale, prosím, nehněvej se, že jsem chtěl poznati tvůj rod."_!7Abych ti však nepůsobil starostí – já jsem Azarjáš, syn velkého Ananjáše." }„Tážeš se" – vece anděl Rafael – „na rod najatého, na samého námezdníka, který má jíti s tvým synem?q[„Prosím tě" – tázal se ho Tobjáš – „pověz mi, z které jsi ty rodiny a z kterého kmene?"KAnděl mu odpověděl: „Já ho povedu a zase k tobě přivedu."3Tobjáš mu tedy řekl: „Bude ti možno dovésti mého syna ke Gabelovi do medského města Rages? Až se vrátíš, dám ti příslušnou mzdu."U# Jinoch mu pravil: „Buď dobré mysli, již brzy budeš od Boha uzdraven."oW Tobjáš řekl: „Jakou radost mohu míti, když sedím v temnotách a nevidím nebeského světla?"F Přišel tedy a pozdravil ho řka: „Měj vždycky radost!" Tu vešel Tobjáš k svému otci a vypravoval mu to všecko. Otec podiviv se tomu, prosil, by k němu (ten jinoch) přišel.Y+ Tobjáš mu řekl: „Očekávej mne tuto, prosím, až to povím svému otci."NOn mu odpověděl: „Znám; po všech cestách té (krajiny) často jsem chodil a býval jsem u našeho bratra Gabela, jenž bydlí v medském městě Rages, ležícím na horách Ekbatanských."zmOn odpověděl: „Ze synů Israelových (jsem)." Tobjáš se ho tázal: „Znáš cestu, která vede do Medie?"lQNevěda, že je (to) anděl Boží, pozdravil ho a pravil: „Odkud tě máme, dobrý mládenče?"Když tedy Tobjáš vyšel, nalezl sličného mládence, an (tu) stojí opásaný a jakoby připravený vydati se na cestu.$AAle teď jdi a vyhledej si nějakého spolehlivého člověka, který by za přiměřenou mzdu šel s tebou, abys dostal peníze dokud jsem ještě živ."ucTu mu otec jeho odvětil: „Vždyť mám jeho úpis u sebe; jak mu jej ukážeš, ihned (peníze) vrátí.4aJali bych měl však těch peněz pohledávati, nevím. On nezná mne a já neznám jeho; jaké znamení mám mu dáti? Ale ani cesty, kudy se tam jde, nikterak neznám."` ;Tu odpověděl Tobjáš svému otci: „Všecko, co jsi mi přikázal, učiním, otče.7gNeboj se, synu můj; žijeme sice chudě, dostane se nám však mnoho dobrého, budemeli se báti Boha, vystříháme-li se všelikého hříchu a budeme-li činiti dobře."zmprotož pokus se, dostati se k němu, bys od něho jmenovanou váhu stříbra si vzal a jemu vrátil jeho úpis.( IOznamuji ti také, synu, že jsem dal deset hřiven stříbra, když jsi byl ještě maličký, Gabelovi, v medském městě Rages, a jeho zápis mám u sebe;{ oDobrořeč Bohu každou chvíli a pros ho, by řídil tvé cesty a všecky tvé záměry by došly u něho zdaru./ YVyhledávej vždycky rady u moudrého.g GPoskytuj svého chleba i vína k pohřbu spravedlivého, ale nejez ho a nepij s hříšníky.[ /Jídej svůj chléb s lačnými a chudými, a přikrývej ze svého oděvu nahé.\1Čeho nechceš, by od jiného dálo se tobě, hled, bys ty nikdy nečinil jinému.zmKaždému, kdo ti bude něco pracovati, vyplať ihned mzdu, ať mzda dělníkova se u tebe nikterak nezadržuje.q[Nedopouštěj, by panovala v mysli tvé nebo v slovu tvém pýcha, neboť z ní vznikla všecka zkáza.~u Vystříhej se pilně, synu můj, všelikého smilstva a kromě své manželky nikdy nedopusť, bys okusil hříchu.fE Almužna bude důvodem k velké naději před svrchovaným Bohem všem, kteří ji dávají.pY Vysvobozujeť almužna od všelikého hříchu i od smrti a nedopouští, by duše přišla do temnot.A} Neboť (tak) si hromadíš dobrou odplatu pro den nouze.eC Budeš-li míti mnoho, dávej mnoho; budeš-li míti málo, hled i z mála rád udělovati..WJak jen budeš moci, buď milosrdný.+Ze svého majetku dávej almužnu a neodvracuj své tváře od žádného chuďasa, neboť pak neodvrátí se též od tebe tvář Hospodinova.~/Po všecky dny svého života měj na paměti Boha a varuj se, bys nikdy nesvolil ke hříchu a nezanedbal přikázání Hospodina, našeho Boha.M}Když pak i ona dokoná čas života svého, pochovej ji vedle mne.k|Onebol je ti míti na paměti, jaká a jak veliká nebezpečí ve svém lůně pro tebe vytrpěla.x{iAž (si) vezme Bůh mou duši, pochovej mé tělo; a měj v úctě svou matku po všechny dny jejího života,hzIa řekl mu: „Slyš, synu, slova mých úst a polož si je do srdce jako základ(ní kameny). y Protože tedy Tobjáš měl za to, že jeho modlitba, by směl zemříti, bude vyslyšena, povolal k sobě Tobjáše, syna svéhox)i poslán jest anděl Hospodinův svatý Rafael, aby vyléčil oba, jichžto modlitby současně byly před tváří Hospodinovou předneseny.Xw)Toho času byly modlitby obou před velebností svrchovaného Boha vyslyšeny;@v{Jméno tvé, Bože Israelův, žehnáno buď věčně!" uVždyť ty nekocháš se v našem umírání, ale po bouři činíš, že je ticho (zase), po pláči a kvílení vléváš radost.It To však za jisté má každý, kdo ctí tebe, že jeho život, bude-li zkoušen, koruny dojde, bude-li v soužení, že bude vysvobozen, bude-li trestán, že může dojíti soustrasti tvé.3saneníť úradek tvůj v moci člověkově.wrgBuďto já jsem nebyla jich hodna, nebo oni mne hodni nebyli, že jsi mne snad jinému muži zachovat chtěl,eqCMuže pojmouti jsem svolila z bázně před tebou, nikoli však z chlipné svojí vášně.\p1Nikdy jsem nechodila mezi rozpustilé, aniž jsem se spolčovala s lehkými lidmi.voeVíš, Pane, že jsem nikdy po muži netoužila, čistou jsem zachovala duši svou v každé zlé žádosti.an;Prosím, Pane, pouta této potupy zbav mne, nebo aspoň vezmi si mne s (tohoto) světa.QmK tobě, Hospodine, obracím své líce, k tobě oči svoje pozdvihuji.*lM Požehnáno buď jméno tvé, Bože našich otců, který pohněvav se, milosrdenství prokazuješ, a v čas soužení odpouštíš těm, kteří tě vzývají.Wk' Dne třetího pak, když dokonávala modlitbu, dobrořečila Hospodinu takto:Vj% ale trvajíc na modlitbě prosila s pláčem Boha, by jí té pohany zbavil.'iG Chceš i mne zabíti, jako jsi již zabila sedm mužů?“ K této řeči odešla do horního pokojíka svého domu; tři dny a tři noci nejedla ani nepila,%hC Když totiž služebnou pro její chybu kárala, odpověděla jí: „Ať již nevidíme na zemi syna nebo dcery z tebe (zrozené), vrahyně svých mužů!ggGneboť vdána byla za sedm mužů a zlý duch jménem Asmodej je zabil, jakmile k ní vešli.fTýž den bylo také Sáře, dceři Raguelově v medském městě Rages slyšeti potupu od jedné služebné svého otce;eTeď tedy, Pane, čiň se mnou podle své vůle, rozkaž, ať v pokoji můj život vzat jest, jeť mi lépe umřít než být živu."dwPane, teď nastaly veliké tvé soudy, že jsme nečinili příkazů tvých, že jsme před tebou poctivě nechodili.'cGŽe jsme nebyli poslušní příkazů tvých, vydáni jsme na pospas, v zajetí, na smrt, na potupu, pohanu národům všem, mezi které jsi nás rozptýlil.bPane, rozpomeň se nyní na mne, nerač trestati mne za mé hříchy; ani vzpomínati na proviny moje nebo rodičů mých.%aC„Spravedlivý jsi, ó Hospodine, všecky tvoje soudy jsou spravedlivé, všecky tvoje cesty jsou milosrdenství, pravdivost jsou, jakož i spravedlivost.?` {Tehdy zastenal Tobjáš a počal se modliti s pláčem:6_gTěmi a podobnými řečmi činila mu výtky. ^Manželka mu na to ve hněvu řekla: „Jest na bíle dni, že naděje tvá se rozplynula a ukázal se účinek tvých almužen."M]Její muž uslyšev jeho hlas, když bečel, pravil: „Hleďte, ať není snad kradený! (Je-li), vraťte ho jeho pánům, neboť není nám dovoleno nic kradeného jísti, ba ani dotýkati se.":\oJednou dostala tak kozelce a přinesla jej domů.[ Anna, jeho manželka, chodila každodenně tkáti plátno a nosila domů výživu, kterou mohla prací svých rukou vydělati.yZkjsmeť synové svatých a očekáváme život, který dá Bůh těm, kteří své oddanosti k němu nezmění."5YeAle Tobjáš jim domlouval: „Nemluvte tak;WX'„Kde je tvá odměna, pro kterou jsi dával almužny a pochovával mrtvé?"W)Jako pak blahoslavenému Jobovi posmívali se knížata, tak příbuzní a známí Tobjášovi tropili si posměch z jeho života říkajíce:_V7ale vytrval neochvějně v bázni Boží, děkuje Bohu po všecky dny svého života.U7 Neboť poněvadž od své maličkosti vždycky se Boha bál a přikázání jeho ostříhal, neroztrpčil se proti Bohu, že ho rána slepoty stihla,vTe Bůh dopustil na něho tuto zkoušku, aby dán byl potomkům příklad jeho trpělivosti jako svatého Joba.^S5 zatím co spal, spadl z vlaštovčího hnízda teplý trus na jeho oči a on oslepl.`R9 Jednoho dne jsa unaven pochováváním přišel domů, hodil sebou ke stěně a usnul; Q Ale Tobjáš více se boje Boha než krále, bral kradmo těla zabitých, ukrýval je ve svém domě a v polou noci je pohřbíval.'PGVšichni jeho příbuzní kárali ho říkajíce: „Již bylo přikázáno, bys byl pro to zabit; a ledva žes smrti ušel, již zase mrtvé pochováváš?"7OiKdyž tedy slunce zapadlo, šel a pochoval ji.Nrozpomínaje se na výrok, který pronesl Hospodin prorokem Amosem: „Vaše sváteční dni se obrátí v nářek a pláč."FMKdyž mrtvolu ukryl, jedl chléb s žalostí a s třesením,]L3vzal je a odnesl tajně do svého domu, aby je po západu slunce opatrně pochoval.6KeI odešel a když se vrátil, oznamoval mu, že jeden ze synů Israelových leží na ulici zabitý. Tobjáš vyskočil hned od stolu, nechal hodů a hladový šel k tělu;kJOřekl svému synu: „Jdi a přived několik bohabojných ,z našeho kmene, ať hodují s námi."]I 5Když později byly v domě Tobjášově na slavnost Hospodinovu přichystány hody,MH i vrátil se Tobjáš domů a veškeren jeho majetek byl mu vrácen.DG Po čtyřiceti pěti dnech zavraždili krále jeho synové,F Tobjáš však se synem a s manželkou dal se na útěk a všeho jsa zbaven mohl se skrývati, neboť mnozí ho milovali._E 9Když to bylo králi oznámeno, rozkázal ho popravit a pobral veškeren jeho majetek.dD CTaké když se král Sennacherib navrátil z Judska utíkaje před ranou, kterou stihl jeho okolí Bůh proto, že se rouhal, a když hněvaje se pobíjel mnohé ze synů Israelových, pochovával Tobjáš jejich těla.XC +lačné krmil, nahým dával oděv, umrlé pak a zabité pečlivě pochovával.B  Tobjáš chodil každodenně po všech svých příbuzných, těšil je, a uděloval každému, pokud mohl, ze svého majetku;A #Za dlouho potom, když král Salmanassar zemřel a na místě něho kraloval jeho syn Sennacherib, který měl syny Israelovy v nenávisti,@ když viděl mezi četnými svými rodáky Gabela, který byl z jeho kmene, že strádá, dal mu pod zápisem dotčenou váhu stříbra.? Když tak přišel do Rages, města medského, maje u sebe z toho, čím byl poctěn od krále, deset hřiven stříbra, a\> 3Chodil tedy po všech, kteří byli v zajetí a dával jim spasitelná napomenutí.`= ;že mu dal svobodu jíti kamkoli by chtěl a že měl volnost činiti cokoli si přál.n< W A že pamatoval na Hospodina celou svou myslí, zjednal mu Bůh milost v očích krále Salmanassara,t; c kdežto všichni požívali pohanských pokrmů – on se chránil, aby nikdy neposkvrnil se jejich pokrmy.q: ] Když tedy jsa jat přišel se svou manželkou, synem a s veškerým svým kmenem do města Ninive, – V9 ' toho učil od dětství báti se Boha a vystříhati se všelikého hříchu.w8 i Když dospěl v muže, vzal si za manželku Annu ze svého kmene a zplodil s ní syna, jemuž dal své jméno;`7 ;Ty a jim podobné věci zachovával podle Božího zákona jsa ještě malým chlapcem.`6 ;takže (každého) třetího roku dával (i) všecky desátky cizincům a příchozím.5 9a chodíval do Jerusalema, ke chrámu Hospodinovu a tam klaněl se Hospodinu Bohu Israelovu; věrně odváděl též všecky své prvotiny a desátky,4 5Když totiž všichni chodili ke zlatým telatům, která byl dal učiniti Jeroboam, král israelský, on sám vyhýbal se společnosti všech těchv3 gAčkoli byl nejmladší ze všech z kmene Neftaliova, přece nedopouštěl se žádných chlapeckých činů.2 {takže všecko, co mohl sehnati, každodenně rozdával bratřím ze svého kmene, kteří byli spolu s ním v zajetí.m1 Ukdyž byl za dnů Salmanassara, krále assyrského jat, přece ani v zajetí neopustil cesty pravdy,0 5Tobjáš z kmene a města Neftali, [to (město) jest v horní Galilei nad Naassonem za cestou, která vede na západ a nalevo má město Sefet] – x/ii obrátí srdce otců k synům a srdce synů k otcům jejich, abych snad nepřišel a neudeřil zemi kletbou.f.EAj, já pošlu vám proroka Eliáše, prve nežli přijde den Hospodinův veliký a hrozný, -Pamatujte na zákon Mojžíše, služebníka mého, který jsem jemu dal na Horebu pro všecky Israelity, příkazy i ustanovení. , A deptati budete bezbožné, ježto budou popelem pod patou nohou vašich v den, kdy já zakročím, praví Hospodin zástupů.,+QAle vám, bojícím se jména mého, vzejde slunce spravedlnosti, a zdraví bude míti ve svých křídlech, i vyjdete a poskakovati budete jako telata z chléva.j* ONeboť aj, den přijde hořící jako pec, i budou všichni pyšní, všichni, kdož páchají bezbožnost, stéblem, i zapálí je ten přicházející den, praví Hospodin zástupů, a ten nenechá jim kořínku ni lístku.)I změníte svůj úsudek, až uvidíte rozdíl mezi spravedlivcem a bezbožníkem, mezi tím, kdo slouží Bohu a tím, kdo neslouží.!(;I budou mně, praví Hospodin zástupů, v den, kdy zakročím, majetkem; a šetřiti jich budu jako šetří člověk syna svého, který mu slouží.8'i(Tak) mluvili tehdy vespolek bohabojní. Hospodin to pozoroval a slyšel; a psána byla před ním pamětná kniha pro ty, kteří se bojí Hospodina a myslí na jeho jméno.&{Protož nyní blahoslavíme zpupné, neboť dobře se mají bezbožníci; pokoušejí Boha a docházejí vysvobození."%+Říkáte: „Marno je sloužiti Bohu; jaký užitek z toho máme, že dbáme příkazů jeho a že chodíme smutni před Hospodinem zástupů?f$E Ztvrdla proti mně slova vaše, praví Hospodin. Říkáte: „Co jsme mluvili proti tobě?"v#e A blahoslaviti vás budou všichni národové, neboť zemí žádoucí budete vy, praví Hospodin zástupů."7 Obořím-li se pro vás na žrouta, i neporuší úrody země vaší; aniž bude neplodná vinice na pozemcích (vašich), praví Hospodin zástupů.G! Noste všecky desátky do skladiště, ať je co jísti v domě mém; a zkuste mě v tom, praví Hospodin, nezotvírám-li vám otvory nebeské a nevyleji-li vám požehnání až na míru!a ; Nedostatkem jakožto kletbou stiženi jste, neboť mě olupujete, vy, národ veškeren.wSmí člověk olupovali Boha, že vy otupujete mne? Říkáte: „V čem tě olupujeme?" V desátcích a prvotinách.N[Neboť] ode dnů otců vašich jste odpadali od zákonů mých, a nedbali jich. Navraťte se ke mně a navrátím se k vám, praví Hospodin zástupů. A říkáte: „V čem se máme navrátit?"SNeboť já, Hospodin, neměním se, a vy, synové Jakobovi, nejste jiní./A přistoupím k vám, abych vás soudil, budu žalobcem rychlým kouzelníkům, cizoložníkům, křivopřísežníkům a těm, kteří násilně zadržují mzdu dělníkovi, (utiskují) vdovy a sirotky a potlačují cizince, aniž se mne bojí, praví Hospodin zástupů.nUi bude líbit se Pánu obět Judy a Jerusalema, jako za dnů bývalých věků, za let starobylých.#Zasedna bude tavit a čistit stříbro; vyčistí syny Leviovy, protříbí je jako zlato a stříbro, by Pánu obětovali v spravedlnosti;kdo však snese den příchodu jeho, a kdož obstojí, až se objeví? Jeť on jako tavící oheň, a jako lužidlo, kterým se bílí.a =Aj, já posílám posla svého, aby připravil cestu přede mnou. Náhle pak přijde do chrámu svého panovník, po kterém vy toužíte, a posel smlouvy, jejž vy chcete; aj, přichází, praví Hospodin zástupů,|qObtěžujete Hospodina řečmi svými a říkáte: „V čem ho obtěžujeme?" V tom, že říkáte: „Každý, kdo činí zlé, dobrý jest v očích Hospodinových, a takoví se jemu líbí; nebo kde je přece Bůh, (spravedlivý) soudce?"RNeboť nenávidím zapuzování – praví Hospodin, Bůh Israelův – nepravostí přikrývá roucho své (takový), praví Hospodin, Bůh zástupů; (protož) pečujte o svůj život a nepohrdejte!:mZdali nestvořil (ji) jeden, a zda není ostatek jeho dechu? A co (ten) jeden hledá nežli potomky Boží? Protož pečujte o svůj život a ženou mládí svého nepohrdejte!A{A říkáte: „Pro kterou příčinu?" Proto, že Hospodin stal se soudcem mezi tebou a ženou mládí tvého, kterou jsi ty pohrdl, ač byla tvou družkou a manželkou tvé smlouvy.0Y A za druhé činíte toto: Přikrýváte slzami oltář Hospodinův, pláčem a řvaním, že již nedbám oběti a že nepřijímám nic příjemného z ruky vaší. Zahladí Hospodin každého, kdo tak činí, mistra i žáka ve stanech Jakobových, i toho, kdo podává obět Hospodinu zástupů.=s Juda se zpronevěřuje, ohavnost se děje v Israeli a v Jerusalemě, neboť poskvrňuje Juda svatou věc Hospodinovu, kterou miluje, v manželství vchází s dcerou boha cizího.- Zdali není jeden otec všech nás? Zdali Bůh jeden nestvořil nás? Proč tedy zpronevěřujeme se druh druhu rušíce smlouvu s otci našimi?  Protož i já učinil jsem vás opovrženými a nízkými u všeho lidu, jako jste nezachovávali cest mých a nedbali jste nauky.  Vy však sešli jste s cesty a pohoršili jste mnohé v nauce, porušili jste smlouvu (mou) s Levim, praví Hospodin zástupů. Rty kněze totiž mají dbáti vědy, a z úst jeho má býti hledána nauka; – jeť on posel Hospodina zástupů. – 9Nauku pravdy měl ve svých ústech, nepravost nebyla nalezena na rtech jeho; v pokoji a v přímosti chodil se mnou a mnohé odvrátil od nepravosti. {Měl jsem s ním smlouvu života, pokoje – a dal jsem mu je – a bázně, i bál se mne a k mému jménu měl úctu. Xu~]}}L||I{{pzzXyxx%wwvvxv4uuu8tssXrrsqqoohnn8mmrlll?khk&jjPiiiZhh1ggaffFeeFddjdcycAbbaaR```#__W^^^]])\\H[[[ ZQYYEXXfWWVVMM'LL\KK{JIIIRHH*GFF{EEsE/D{CBBBfBAA:@@H??>>i==<<<);:::9t88766=55B44Q322d11[00z/t..D-,,M++t+ **)[(('2&[%%*$g##k#"{! 7k[qF'j8_f C X \90;yMXky Ta tedy, když uslyšela, že Ozjáš slíbil, za pět dní že město vydá, poslala k starším Chabrimu a Charmimu.ljQByla ode všech velmi vážena, ježto bála se velmi Hospodina; nikdo neřekl o ní zlého slova.i'Byla velmi krásného vzezření a muž její zanechal jí veliké bohatství, mnoho čeládky, statky plné stád hovězího dobytka i ovec. hMajíc žínici na bedrách svých postila se každý den života svého krom sobot, nových měsíců a svátků domu Israelova.tgaNad svým domem udělala si soukromý pokojík, ve kterém se služebnými svými jsouc uzavřena bývala.FfJudit byla vdovou po něm již tři léta a šest měsíců.$eAdozíral totiž na ty, kteří vázali snopy na poli, i stihl ho na hlavě úpal, že zemřel v Betulii, městě svém, a byl tam pochován s otci svými.Hd a muž její byl Manasses, který zemřel v čas ječné žni;c Tato slova uslyšela vdova Judit, dcera Merariho, syna Idoxa, syna Josefa, syna Ozjáše, syna Elaje, syna Jamnora, syna Gedeona, syna Rafaima, syna Achitoba, syna Melchiáše, syna Enana, syna Natanjáše, syna Salatiela, syna Simeona, syna Rubenova;LbPakli po pěti dnech nepřijde pomoc, učiníme, co jste mluvili."DaMožnoť, že přestane se hněvati a oslaví jméno své.`povstal Ozjáš slze a řekl: „Dobré mysli buďte, bratří; ještě pět těchto dní čekejme od Hospodina smilování.R_Když se odmlčeli unaveni jsouce těmi křiky a tím pláčem zemdleni,E^aby nemohlo se říci mezi národy: „Kde je Bůh jejich?"$]ATy, ježto jsi milostivý, smiluj se nad námi, nebo svou metlou potrestej nepravosti naše, ale nevydávej vyznávajících tebe lidu, který tě nezná,c\?„Zhřešili jsme s otci svými, nespravedlivě jsme činili, a nepravost jsme páchali.}[sKdyž to pověděli, nastal pláč a nářek veliký v obci ode všech; a mnoho hodin jedním hlasem volali k Bohu:zZmZapřísaháme (vás) dnes nebem i zemí, i Bohem otců našich, který trestá nás podle hříchů našich, abyste již vydali město vojsku Holofernovu; ať je tak mečem krátký konec náš, který příliš protahuje suchá žízeň!"HY Jet lépe, abychom zajati, ale živi jsouce chválili Hospodina, než abychom zemřeli, a byli na pohanu všemu světu, kdybychom viděli manželky a děti své umírati před očima svýma.yXkNyní tedy svolejte všecky, kteří jsou ve městě, bychom dobrovolně vzdali se všichni vojsku Holofernovu.jWMProto také není, kdo by pomohl, když padáme před očima jejich žízní a náramně hyneme.(VI řekli: „Sudiž Bůh mezi námi a tebou, neboť uvedl jsi nás do neštěstí, nechtě mluviti pokojně s Assyrskými; proto prodal nás Bůh v ruce jejich.rU] Tu shromáždili se k Ozjášovi všichni muži, ženy, jinoši i děti, a všichni spolu jedním hlasemtTa Když je pak střehli celých dvacet dní, vyschly cisterny i nádržky vod všem obyvatelům betulským, a tak – ježto ha míru dávána byla lidu voda každý den, – neměli ve městě, čeho by se do syta napili ani jeden den.ySk Ta slova líbila se Holofernovi i služebníkům jeho, i postavil vůkol ke každé studně po setnině mužů.R} Protož, abys bez boje mohl je přemoci, osaď strážemi studny, by nemohli vážiti vody z nich, a bez meče zmoříš je; nebo jistě vysíleni jsouce vydají město své, o kterém se domnívají, že nelze ho dobýti, ježto leží v horách."BQ}Tu přistoupili synové Ammonovi a Moabovi k Holofernovi a řekli: „Synové Israelovi nespoléhají se na kopí nebo střely; ale hory brání jich a příkré pahorky je opevňují. P Byly totiž studny nedaleko zdí, ze kterých kradmo vážili vodu, spíše – jak se zdálo – aby se ovlažili než napili.:OmTu Holofernes obcházeje vůkol shledal, že z pramene tekla voda po trubách do města, od jihu před městem, i kázal zpřetínati potrubí, po kterém přitékala jim voda.oNWA ozbrojivše se osadili místa, která vedla k průsmyku mezi horami, a střehli je celý den i noc.8MiSynové Israelovi uzřevše množství jejich, padli na zem, sypali si popel na hlavy, a jednomyslně se modlili, by Bůh Israelův ukázal milosrdenství své s lidem svým.YL+Ti všichni přistrojili se spolu k boji proti synům Israelovým, i přišli po stráni hory až na vrch, který patří na Dotain, od místa, které sluje Belma, až do Chelmonu, který je proti Esdrelonu.7KgBylo pak pěších bojovníků sto dvacet tisíc a jezdců dvacet dva tisíce kromě ozbrojenců, které byl zjímal a přivedl veškerého mladého mužstva krajin a měst.TJ #Druhého dne přikázal Holofernes vojsku svému, aby táhli proti Betulii.sI_Potom však svolán byl všecek lid, i modlili se celou noc ve sboru prosíce za pomoc od Boha Israelova.GHa pozval všecky starší; i občerstvili se spolu po postě.gGGKdyž byla schůze dokonána, přijal jej Ozjáš do domu svého, učinil mu velikou večeři0FYAž pak Hospodin, Bůh náš, dá tu svobodu služebníkům svým, budiž i s tebou Bůh prostřed nás, abys podle libosti své se všemi svými sídlil mezi námi."Eřkouce: „Bůh otců našich, jehož moc jsi ty hlásal, on způsobí ti ten obrat, že spíše ty uzříš jejich záhubu.kDOPřestavše pak plakati a dokonavše modlitbu, kterou byl lid celý den konal, potěšili AchioraC{takto: „Hospodine, Bože nebes i země, viz pýchu jejich, shlédni na naše ponížení, všimni si tváře svatých svých! Ukaž, že neopouštíš doufajících v tebe, a že ty, kteří doufají v sebe a svou mocí se chlubí, ponižuješ!"?BwKdyž Achior všecky tyto věci vyložil, všecek lid padl na tvář, klaněli se Hospodinu a společným pláčem a kvílením jednomyslně vyslovovali prosby své před HospodinemvAe a kterak sám Holofernes rozhněvav se kázal jej z té příčiny vydati lidu israelskému, až přemůže syny Israelovy, aby pak i jej, Achiora, rozličnými mukami dal zahladiti proto, že řekl: „Bůh nebe jest ochránce jejich."1@[ Mezi staršími tedy, a přede všemi Achior vypravoval všecky věci, které mluvil, byv otázán od Holoferna, kterak lid Holofernův chtěl ho pro ta slova zabíti,n?U Tehdy byli tam v čele Ozjáš, syn Michův z kmene Simeonova, a Charmi, který slul také Gotoniel.W>' Synové Israelovi pak vyšedše z Betulie přišli k němu (dolů), rozvázali ho, přivedli do Betulie, postavili jej prostřed lidu, a tázali se ho, co to je, že ho nechali svázaného Assyrští. – =' Oni tedy zahnuvše za horu, přivázali Achiora ke stromu za ruce i za nohy, nechali ho tak svázaného provazy a vrátili se k pánu svému.<Vzali ho tedy služebníci Holofernovi a šli přes rovinu. Když přiblížili se k horám, vyšli proti nim prakovníci.;}Potom rozkázal Holofernes služebníkům svým, aby jali Achiora, vedli jej do Betulie a vydali jej synům Israelovým.G:Abys však věděl, že spolu s nimi ty věci zakusíš, hle, od této hodiny budeš k národu jejich přidružen, abys i ty, až podle zásluhy mečem mým trestáni budou, došel pomsty!"69eNuže, máš-li proroctví své za pravé, ať neklesá ti hlava; a bledost, která je na tváři tvé, nechať zmizí, míníš-li, že tato slova má nemohou se naplniti.^85přesvědčíš se, že Nabuchodonosor jest pán veškeré země; tehdy pronikne meč vojska mého boky tvé, a jsa proboden padneš mezi raněnými Israelovými; přestaneš dýchati, až budeš zahlazen s nimi.!7;až je všecky porazíme, jako člověka jednoho, tehdy také ty s nimi mečem Assyrských zabit budeš, a veškeren Israel s tebou jistojistě zahyne;6/„Ježto jsi nám prorokoval řka, že národ israelský obráněn bude od Boha svého, abych ti ukázal, že není boha kromě Nabuchodonosora,L5 Když domluvili, Holofernes náramně rozhněvaný řekl Achiorovi:d4Aaby věděl každý národ, že Nabuchodonosor je bůh země, a krom něho jiného není!"3Aby tedy poznal Achior, že nás klame, vystupme na hory; a když zjímáni budou velmoži jejich, budiž pak s nimi mečem proboden,>2u„Kdo je tento, který praví, že by synové Israelovi mohli odolati králi Nabuchodonosorovi a vojskům jeho, lidé beze zbraně, bez síly a zkušeností v umění válečném?1{Když domluvil Achior tu řeč, rozhněvali se všichni velmoži Holofernovi, a chtěli ho zabíti druh druhu říkaje:&0ENelpí-li však urážka na lidu tom před Bohem jeho, nebudeme moci odolati jim, ježto Bůh jejich bude brániti jich, a budeme na potupu veškeré zemi."R/Nyní tedy, pane můj, vyptej se! Lpí-li která nepravost na nich před obličejem Boha jejich, vytáhněme proti nim; neboť jistě vydá je Bůh jejich tobě, i budou podmaněni pode jho moci tvé._.7Ondy však navrátivše se k Hospodinu, Bohu svému, z rozptýlených míst, po kterých byli rozházeni, byli (zase) sjednoceni, i přitáhli na všecky tyto hory a zase mají Jerusalem, kdež je svatyně jejich.I- protož i před lety, když sešli s cesty, kterou jim dal Bůh, aby chodili po ní, byli vyhlazeni válkami od mnohých národů, a velmi mnozí z nich byli zajati a zavedeni do země cizí.s,_a dokud nehřešili před obličejem Boha svého, měli se dobře. Ale Bůh jejich nenávidí nepravosti;:+mDokonce i porazili krále kanaanského, jebusského, feresejského, hetského, hevejského, amorrhejského, a všecky mocné v Hesebonu, země pak a města jejich sami zabrali;o*WAle kdykoli (zase) želeli. že odpadli od služby Boha svého, dal jim Bůh nebeský sílu k odporu.x)iKolikrátkoli však kromě toho Boha svého jiného ctili, dáni byli za kořist, meči na pospas, a v pohanu.g(GNebyl, kdo by mohl odporovati lidu tomu, leč když odpadl od služby Hospodina, Boha svého.n'UVšady táhli bez lučiště i střely, bez štítu i meče; Bůh jejich za ně bojoval a vítězil.c&?Tu byly jim prameny hořké oslazeny, by mohli píti a čtyřicet let měli pokrm s nebe.%%CVyšedše pak z moře Červeného, vešli do pustin pohoří Sina, ve kterých nikdy člověk nemohl sídliti aniž v nich syn člověkův kdy odpočíval..$U Na kterémžto místě, když nesčíslné vojsko Egypťanů je honilo, tak je voda přikryla, že nezůstal ani jeden, který by potomkům vypravoval, co se stalo.## oni utíkali, Bůh nebes otevřel moře, takže s obou stran vody jako zeď pevně stály, a oni suchou nohou po dnu moře jdouce přešli.p"Y Když je vyhnali Egypťané od sebe, když přestala rána, a opět chtěli zjímati a porobiti si je,7!g Když je utiskoval král egyptský, a když byl si je porobil, aby mu stavěli města z hlíny a z cihel, volali k Pánu svému, a ten bil všecek Egypt ranami rozličnými. { jediného Boha nebes ctili, kterýž i přikázal jim, aby vyšli odtud a usadili se v Kanaanu. Když byl hlad po veškeré zemi, sestoupili do Egypta, a tam ve čtyřech stech letech tak se rozmnožili, že zástupy jejich nemohly sečteny býti._7Opustivše, tedy posvátné obyčeje otců svých, které tkvěly v množství bohů,zmUsadil se nejprve v Mesopotamii, ježto nechtěli choditi za bohy svých otců, kteří byli v zemi Chaldských.-UNárod tento je původu chaldského.STu Achior, vůdce všech synů Ammonových, odpověděl: „Ráčíš-li slyšeti, pane můj, povím pravdu před tebou o národu tomto, který sídlí na horách, a nevyjde slovo lživé z úst mých.  A proč tito proti všem, kteří bydlí na Východě, pohrdli námi, že nevyšli nám vstříc, aby nás přijali s pokojem?"Y+a pravil jim: „Povězte mi, kdo je tento národ, který sedí na horách? Která, jaká a jak veliká jsou města jejich? Která je moc jejich a jaké je množství jejich?! Kdo je velitelem vojska jejich?}srozpálil se náramnou zuřivostí [ve veliké prchlivosti], povolal všecka knížata moabská a vůdce ammonské, Když bylo Holofernovi, vůdci vojska assyrského oznámeno, že se chystají synové Israelovi na odpor, a že cesty horské zavřeli,X)Všichni celým srdcem modlili se k Bohu, aby shlédl na lid svůj israelský.že i ti, kteří obětovali celopaly Hospodinu, přinášeli oběti Hospodinu oblečeni jsouce v žínice a popel majíce na hlavách.a;Podle tohoto jeho napomenutí tedy modlili se vytrvale Hospodinu před obličejem jeho,hITak bude všem nepřátelům lidu israelského, setrváte-li v tom díle, které jste počali._7 Pomněte na Mojžíše, služebníka Páně! Ten Amaleka, spoléhajícího se na svou sílu, svou moc, své vojsko, štíty své, vozy své, jezdce své, porazil ne mečem bojuje, ale prosbami svatými, modlitbou! takto: „Vězte, že vyslyší Hospodin modlitby vaše, budete-li vytrvale dále se postit a modlit před obličejem Páně.c? Tehdy Eliachim, velekněz Hospodinův, obcházel veškeren lid israelský, a mluvil k nimoW a volali k Hospodinu, Bohu Israelovu jednomyslně, aby nebyly dány děti jejich za kořist, manželky jejich na rozdělenou, města jejich ve zkázu, svatyně jejich aby nebyla znesvěcena, a v pohanu aby nebyli dáni národům.1 Kněží oblékli se v žínice, kázali dětem, aby padly na tvář naproti chrámu Hospodinovu; též oltář Hospodinův přistřeli žínicí,~uVolal také veškeren lid k Hospodinu s velikou snažností, a ponížili se posty a modlitbami, oni i ženy jejich.R Synové Israelovi učinili, jak jim poručil kněz Hospodinův Eliachim. aby osadili stráně hor, kterými bylo lze táhnouti k Jerusalemu, a stráž aby drželi tam, kde by mohl býti průsmyk mezi horami." =Kněz Eliachim psal totiž všem, kteří sídlili proti Esdrelonu, jenž je proti veliké rovině u Dotainu, a ke všem, kterými byl možný průchod,Y +obehnali zdmi městečka svá, a nahromadili obilí, aby se připravili na boj.` 9I poslali po veškerém Samařsku vůkol, až do Jericha, a osadili všecky vrchy hor;#Strach a hrůza padla na mysl jejich, aby též neučinil Jerusalemu a chrámu Hospodinovu, jak učinil jiným městům a chrámům jejich.a =Tehdy slyšíce ty věci synové Israelovi, kteří bydlili v Judsku, báli se ho velmi.|qzdobýval měst jejich pobyv tu třicet dní; v té době rozkázal, aby se soustředilo všecko vojsko moci jeho.uc[Přešed pak Syrii-Sobal, všecku Apameu a veškerou Mesopotamii, přitáhl k Idumejským do země Gabaa],G Bylť mu přikázal Nabuchodonosor král, aby všecky bohy země vyhladil, aby totiž on sám byl nazýván bohem od těch národů, kteří sílou Holofernovou budou moci býti podmaněni.?y neboť města jejich pobořil, a háje jejich posekal.S Avšak, ačkoli ty věci činili, nemohli ukrutnost srdce jeho zmírniti;O přijímali ho s věnci a světly, a tančili s bubny a píšťalami.- Tak veliký strach padl na ty krajiny, že ze všech měst obyvatelé nejpřednější a nejváženější spolu s lidem vycházeli mu vstříc,T!Ze všech pak měst vzal s sebou na pomoc muže silné a vybrané do boje.p~YI sestoupil s hor s jezdci, s mocí velikou, a opanoval každé město, i veškero obyvatelstvo země.\}1Přijď k nám jakožto pán pokojný a užívej poddanosti naší podle libosti!"4|cMy i synové naši služebníci tvoji jsme.;{qbudiž se všemi věcmi našimi, jak přikážeš.>zuVšecka města naše, jakýkoli statek, všecky hory, pahorky i roviny, stáda hovězího dobytka, ovec, koz, koní a velbloudů, všecek majetek náš, i rodiny máš před sebou;Vy%„Přestaň hněv tvůj na nás! Lépeť jest, abychom živi jsouce poddáni byli Nabuchodonosorovi, králi velikému a podrobili se tobě, nežli zemrouce se záhubou svou i škody poroby své zakusili./x YI poslali posly své ze všech měst a krajin, [to jest králové a knížata Syrie, Mesopotamie, Syrie-Sobalu, Libye a Cilicie]; ti přišedše k Holofernovi řekli:@w{I padl strach před ním na všecko obyvatelstvo země.vPotom sestoupil na roviny damašské v době žní, zapálil všecko obilí, všecky pak stromy a vinice kázal posekati.|uqodvedl všecky syny Madianovy, zloupil Všecko bohatství jejich, a všecky, kteří se mu bránili, pobil mečem.Zt-opanoval pomezí její, od Cilicie až ke hranicím Jafetu, které jsou na jihu;(sIPak přepravil se přes Eufrat a přitáhl do Mesopotamie, vyvrátil všecka vysoká města, která byla tam, od potoka Mambre až jak se přichází k moři;r7 Vyvrátil také město velmi slavné Meloti. a zloupil všecky syny Tarsisovy i syny Ismaelovy, kteří byli proti poušti a na jih země Kellonské.1q[ Když překročil hranice Assyrie, přitáhl k velikým horám Ange, které jsou na levé straně Cilicie, i vstoupil do všech hradů jejich a dobyl všech pevností.npU I vytáhl, on i všecko vojsko, S vozy, s jezdci a střelci; ti přikryli povrch země jako kobylky.Ho  Také zlata i stříbra z domu královského vzal velmi mnoho.Jn  Obilí z veškeré Syrie rozkázal připraviti na svou výpravu.DmPrve nežli se vydal na výpravu, kázal přivésti nesčíslné množství velbloudů s hojnými zásobami pro vojsko, jakož i stáda hovězího dobytka i ovec, jichžto nebylo počtu.Al{Tehdy Holofernes svolal vévody a velitele moci assyrské a sčetl muže k boji, jak mu přikázal král, sto dvacet tisíc pěších vojínů a jízdných střelců dvanácte tisíc._k7Ať nešetří oko tvé žádného království; každé hrazené město mi podmaň!"zjmřekl mu: „Vytáhni proti všem královstvím na západě, zejména proti těm, kteří pohrdli rozkazem mým.kiOKdyž se ta řeč líbila všem, povolal Nabuchodonosor král Holoferna, velitele vojska svého aXh)a pověděl jim, že pomýšlí na to, aby všecku zemi podmanil své vládě.bg=I svolal všecky starší, všecky vojevůdce i bojovníky své, měl s nimi tajnou radu,f SLéta třináctého Nabuchodonosora krále, dvacátého druhého dne měsíce prvého, bylo ustanoveno v domě Nabuchodonosora, krále assyrského, že se pomstí.!e = Tu rozhněval se Nabuchodonosor král na všecku zemi tu a zapřísáhl se při trůnu a království svém, že se pomstí nade všemi těmi krajinami.id M oni však všichni jednomyslně mu odepřeli, poslali je zpět prázdné a beze cti je zapudili.Fc  K těm ke všem poslal posly Nabuchodonosor, král assyrský; b  ke všem, kteří byli v Samařsku a za řekou Jordánem až k Jerusalemu, do veškeré země Jesse, až i ke hranicím Etiopie.ta ck národům, kteří byli na Karmelu, v Kedaru, k obyvatelům galilejským na veliké rovině Esdrelonské,!` =Tehdy zvelebeno bylo království Nabuchodonosorovo. I pozdvihlo se srdce jeho, že poslal ke všem, kteří bydlili v Cilicii, v Damašku, a na Libanu,[_ 1nad Eufratem a Tigridem, jakož i Jadasonem, na rovině Eriocha, krále Eličanů.H^  Avšak roku dvanáctého vlády své Nabuchodonosor, král assyrský, který kraloval v Ninive, městě velikém, svedl bitvu s Arfaxadem a přemohl ho na veliké rovině, která sluje Ragau,G]  Chlubil se, že je mocný silou vojska a slávou vozů svých.\ oba boky do čtverce stavěných věží táhly se na dvacet stop, a brány města postavil věžím přiměřeně vysoké. [ ;z kamene na čtyři hrany tesaného; udělal zdi jeho zvýši sedmdesáti loket a zšíři třicíti loket, věže pak jeho postavil sto loket vysoké;Z Arfaxad, král medský, podmaniv mnoho národů svému panství, vystavěl město velmi mocné, které nazýval (i) Ekbatany#Y?Všecka jeho přízeň a všecek jeho rod žil dále šťastně svatým životem, takže milí byli jak Bohu, tak lidem, to jest všem obyvatelům země.YX+Když dovršil v bázni Boží devadesát devět roků, v radosti pochovali ho.=WsZastal je ve zdraví a ve stáří velikém. Pečoval o ně a sám zavřel jim oči. Všecko dědictví domu Raguelova dostal on sám. Viděl syny svých synů do pátého kolena.V Po smrti své matky tedy odešel Tobjáš z Ninive se svou manželkou, se syny a vnuky i vrátil se k svému tchánu a tchyni.9Um neboť vidím, že nepravost města je zničí."-TS Nyní tedy, synové, slyšte mne! Nezůstávejte tu; ale jakmile pochováte svou matku vedle mne v jednom hrobě, hned vydejte se na cestu, byste se odtud dostali,)SK přikažte také svým synům, by činili skutky spravedlivé, dávali almužnu, pamatovali na Boha a ustavičně upřímně a z celé své síly ho chválili.xRi „Protož slyšte, synové moji, svého otce: Služte Hospodinu věrně, snažte se činiti, co se mu líbí;_Q7 s radostí také všichni králové země budou se klaněti v něm králi Israelovu."WP'I pohané opustí své modly, přijdou do Jerusalema, a budou v něm bydliti;,OQvšecka jeho opuštěná země bude zase zalidněna; dům Boží, který byl v ní spálen, bude zase vystavěn a všichni, kteří se bojí Boha, vrátí se tam.7Ng„Zkáza Ninive se blíží; neboť nemine se s účinkem slovo Hospodinovo. A naši bratři, kteří jsou ze země Israelovy (odvedeni a) rozptýleni, navrátí se do ní;uMcV hodinu smrti povolav k sobě svého syna Tobjáše a sedm jeho mladých synů, svých vnuků, pravil jim:\L1Ostatek jeho života byl radostný a prospívaje v bázni Boží odešel v pokoji.^K5Ztratil totiž zrak v padesátém šestém roce a v šedesáti letech ho zase nabyl.=JuDovršiv sto dva roky byl uctivě v Ninive pohřben.I 1Tobjáš dokončil svůj chvalozpěv. Od té doby, co nabyl Tobjáš zraku, byl (ještě) živ čtyřicet dvě léta, a viděl syny svých vnuků._H7 Požehnán Hospodin, který vyvýšil jej, vládniž nad ním na věky věkův. Amen.~Gu Všecky ulice jeho vydlážděny budou bělostným a čistým kamenem, a v jeho třídách bude zpěv: „Alleluja."oFW Jerusalemské brány zbudovány budou ze safíru a ze smaragdu; z drahokamů všecky zdi jeho vůkol.RE Budu šťasten, žít-li bude můj dorost, aby viděl slávu Jerusalema.|Dq Duše moje, dobrořeč Hospodinu, vysvobodíť město své Jerusalem ze všech jeho soužení Hospodin Bůh náš.KC Blaze každému, kdo miluje tě, a kdo raduje se z pokoje tvého.yBk Ty pak radost budeš mít ze svých synů, neboť všichni budou požehnáni, budou shromážděni u Hospodina.xAi Zlořečeni budou, kdo tebou pohrdnou, zavrženi, kdož tě budou tupit; " požehnáni však tvoji stavitelé./@Y budouť jméno velké v tobě vzývat.|?q Národové z daleka k tobě přijdou s dary budou se klanět v tobě Pánu, půdu tvou za svatou budou považovat,]>3 Velejasným světlem skvíti se budeš, všecky končiny země se budou ti klanět.P= Oslavuj Pána dobrými svými činy, vzdávej chválu Bohu (věčných) věků, aby zase vystavěl svůj stánek v tobě, povolal zpět do tebe všecky zajatce, abys plesal po všecky věky věkův.U<# Jerusaleme, (ty) město Boží, Pán tě potrestá pro skutky tvých rukou.\;1 Slavte Pána všichni, které si vyvolil, slavte dny veselé, vzdávejte mu díky.4:c Jáť, to jest duše má raduje se z něho.9} Obraťte se tedy, kteří hřešíte, vykonávejte před Bohem spravedlnost; věřte, že vám prokáže milosrdenství.f8E Já budu slavit ho v zemi zajetí svého, neboť ukázal svou velebnost na hříšném lidu.|7q Hleďte, co nám prokázati ráčil, oslavujte ho se strachem a s hrůzou, svými činy velebte věčného krále.X6) On nás trestal pro naše nepravosti a on spasí nás pro své milosrdenství.*5M neboť (právě) proto rozptýlil vás mezi národy, kteří neznají ho, abyste mluvíce o jeho divech je učili, že není Bůh jiný všemocný kromě něho.M4 Slavte Pána, synové Israelovi, před očima národů jej chvalte;3w Neboť mrskáš ty a (zase) hojíš, do podsvětí svádíš a vyvádíš zpět, a tvé ruce nikdo uniknout nemůže.2 ! Tobjáš starší otevřev ústa dobrořečil Hospodinu řka: Veliký jsi, Hospodine, na věky, po všecku věčnost (trvá) tvoje vláda.u1c Ležíce tři hodiny na tváři dobrořečili Bohu a vstavše vypravovali všecky podivuhodné skutky jeho.S0 Když to pověděl, zmizel jim před očima, že ho nemohli již viděti./! (Nyní) je však čas, bych vrátil se k tomu, který mne poslal, vy pak dobrořečte Bohu a vypravujte všecky jeho podivuhodné skutky." . Zdálo se, že jsem s vámi jedl a pil; ale já požívám neviditelného pokrmu a nápoje, který nemůže být od lidí viděn.c-? Neboť když jsem byl s vámi, bylo to vůlí Boží; jemu dobrořečte a jemu zpívejte.7,i I řekl jim anděl: „Pokoj vám, nebojte se!P+ Když to uslyšeli, zarazili se a třesouce se padli k zemi na tvář.W*' Jáť jsem anděl Rafael, jeden ze sedmi, kteří stojíme před Hospodinem."w)g Nyní však poslal mne Hospodin, bych tě uzdravil a Sáru, manželku tvého syna vysvobodil od zlého ducha.>(w A žes byl Bohu milý, bylo třeba, bys byl zkoušen.R' Když jsi s pláčem modlíval se a pochovával mrtvé, když jsi nechával svého jídla, ukrýval ve dne mrtvé ve svém domě a v noci je pochovával, já jsem přednášel modlitby tvé Hospodinu.N& Proto zjevuji vám pravdu a nebudu skrývati před vámi tajemství:W%' ti však, kteří činí hřích a nepravost, jsou nepřátelé sebe samých.${ neboť almužna vysvobozuje od smrti, stírá hříchy a působí, že docházíme milosrdenství a věčného života;Y#+ Modlitba s postem a s almužnou jest lepší, nežli schovávati poklady zlata;e"C Tajemství královo ukrývati je dobře, ale Boží skutky zjevovati a velebiti je čestno.!- Tu jim pravil tajně: „Dobrořečte Bohu nebeskému a přede vším, co žije jej chvalte, neboť učinil s vámi podle svého milosrdenství.  Povolavše ho pak, otec a syn, vzali jej stranou a počali prositi, by ráčil polovici všeho, co přinesli, přijmouti za vděk.} Ale prosím tě, otče můj, požádej ho, zdali by snad bylo mu libo vzíti si ze všeho, co bylo přineseno polovici?"  Vedl mne a zase ve zdraví přivedl, on vybral peníze od Gabela, on mi zjednal manželku, on zapudil od ní zlého ducha, jejím rodičům způsobil velikou radost, mne samého vysvobodil, že mne ryba nepohltila, také tobě zjednal zrak, bys viděl nebeské světlo, zkrátka zahrnuti jsme skrze něho vším štěstím. Co mu budeme moci dáti, by se to srovnávalo s jeho zásluhou?oW Tobjáš otci odpověděl: „Otče, jakou odměnu mu dáme? Co se může vyrovnati jeho dobrodiním?{ q Potom povolav si Tobjáš syna svého pravil mu: „Co můžeme dáti tomuto svatému muži, který šel s tebou?"?y Sedm dní hodujíce všichni plesali velikou radostí.3 Přišli též Achior a Nabat, Tobjášovi bratrovci, rozradostněni k Tobjášovi a blahopřáli mu ke všemu štěstí, které mu Bůh prokázal.yk I vypravoval svým rodičům o všech dobrodiních, které na něm Bůh učinil skrze člověka, jenž ho vedl.?w Po sedmi dnech přišla také Sára, žena jeho syna, i všecka čeleď zdráva, i dobytek, velbloudi a mnoho manželčiných peněz, jakož i peníze, které byl si vzal od Gabela.- Tobjáš pravil: „Velebím tě, Hospodine, Bože Israelův, že jsi mne potrestal a že jsi mne uzdravil; hle, vidím Tobjáše, svého syna."M I chválili Boha, on i manželka jeho a všichni, kteří ho znali.A} Tobjáš ji vzal, strhl s očí a hned nabyl zase zraku.b= a čekal asi půl hodiny; i počalo bělmo s očí jeho scházeti jako vaječná blána.@{ Tu vzal Tobjáš rybí žluč, pomazal oči svého otce>w Poklonivše se Bohu a vzdavše mu díky, posadili se.V% Objav jej políbil ho i s manželkou svou a oba dali se radostí do pláče.} Slepý otec povstav počal běžeti, že až klopýtal; i podal služebníkovi ruku a tak vyšel svému synu v ústrety. Tu pes, který s nimi byl na cestě, je předběhl, přišel jakoby s poselstvím a ocasem vrtě dával najevo svou radost.5c a hned pomaž mu oči touto žlučí, kterou s sebou neseš; nebo věz, že brzy otevrou se oči tvého otce, i uzří nebeské světlo a bude se radovati, že tě vidí."% C Rafael pravil Tobjášovi: „Jakmile vejdeš do domu svého, hned pokloň se Hospodinu, svému Bohu, a poděkuj mu; pak přistup k otci svému a polib ho,J  Když pak s téhož místa vyhlédala, zdali již jde, uzřela je z daleka a hned poznala, že to jde její syn; i běžela a pověděla to svému muži řkouc: „Hle, tvůj syn přichází."[ / Anna sedávala každodenně u cesty na vrchu hory, s které mohla daleko viděti.4 a Když se mu zalíbil ten (návrh), aby šli (napřed), řekl Rafael Tobjášovi: „Vezmi s sebou rybí žluč, neboť bude jí třeba." Vzal tedy Tobjáš žluč a šli.x i Proto libo-li ti, pojďme napřed a čeládka s tvou manželkou a s dobytkem ať jde volným krokem za námi."Y+ „Bratře Tobjáši" – pravil anděl – „víš, jaks opustil svého otce.d C Když se vraceli, přišli jedenáctého dne do Charanu, jenž je na půl cestě do Ninive.% napomínajíce ji, by ctila svého tchána a tchyni, milovala muže, spravovala čeládku, opatrovala dům a sama aby se chovala bez úhony.A} Rodičové vzavše svou dceru políbili ji a propustili,G řka: „Svatý anděl Hospodinův buď na vaší cestě a dovediž vás ve zdraví, zastaňte u rodičů všecko ve zdraví a štěstí a kéž uvidí mé oči prve než umru, syny vaše!" Když pak Raguel mnohými řečmi Tobjáše prosil, ten však žádným způsobem nechtěl ho slyšet, odevzdal mu Sáru i polovici všeho majetku svého, totiž nevolníky, nevolnice, dobytek, velbloudy, krávy a mnoho peněz, a zdravého a veselého propustil ho, „Já vím" – zdráhal se Tobjáš – „že otec můj a matka počítají nyní každý den a srdce jejich se trápí." R!~~}}.||{{z)y'xx$wwWwvOuuu,tssNrrqVp|ponnnOmm.l0kkk,jjihhhgfeeOddcc7bbBab`__l^^o]]>\[[[+ZYXXUWWYVVUcTT\SvS0RRPQQPPOMNMMfLLL KJJyIIhHHoH$GG7FFiEEEE8DD|CzBBiAAh@@N@?>>|=<;;-:99w8T87B6U5544i33s22e1i00//U..\-,,x++***A)N((8''F&%%$p##e# "Q!!! sd~ E~!w'ZQ;e7Yy B 4  u  y ;q9y/LvwZw Ale bezbožní podle toho, jak smýšleli, trestáni budou, ti, kteří podceňovali spravedlivce a od Pána odpadli,Y1 Ti, kdož doufali v něho, porozumějí pravdě, a věrní v lásce zůstanou u něho, neboť milosti a milosrdenství dostane se vyvoleným jeho.ZX-Soudit budou lidstvo, ovládat národy, a jejich králem bude Hospodin na věky.TW!Stkvíti se budou lidé spravedliví, a jako jiskry po strnisku poběží.zVmJako zlato v ohni vyzkoušel je, a jako celopalnou oběť je přijal; přijde pak doba, kdy dojdou povšimnutí.nUUmaličko trestáni byvše dojdou hojného blaha, ježto Bůh zkusil je a shledal, že ho jsou hodni.mTSNeboť i když podle mínění lidí trpěli muky, všecka důvěra jejich tkvěla v nesmrtelnosti;FSa že se od nás odebrali, za zkázu; ale oni jsou v pokoji.XR)Zdálo se nemoudrým, že je veta po nich, za neštěstí měli odchod jejich,`Q ;Duše spravedlivých jsou v ruce Boží, a mučidlo [smrti] nemůže se dotknouti jich.4Pca zakoušejí jí ti, kteří patří jemu.6OgAle závistí ďábla přišla smrt na svět,aN;Bůh totiž stvořil člověka k neporušitelnosti a k obrazu podstaty své učinil ho.xMiA neznají tajemství Božích, naděje na odměnu za spravedlnost nemají, a cti duší bezúhoných necení.JL Takto smýšlejí, ale bloudí: neboť oslepila je zloba jejich.]K3K smrti nejohavnější odsuďme ho; vždyť se dostane mu ochrany, jak byl mluvil.aJ;Potupou a mučidly zkusme ho, abychom poznali tichost jeho, a zkusili statečnost jeho.dIANeboť je-li spravedlivec syn Boží, zastane se ho, a vysvobodí ho z rukou protivníků.mHSVizme, jsou-li řeči jeho pravé, a zkusme, co na něho přijde, zvěďmě, jaký bude jeho konec!G3Za podvržence nás pokládá, zdržuje se od cest našich jako od nečistot, blahoslaví konec spravedlivých, a chlubí se, že má za otce Boha.VF%neboť příčí se jiným život jeho, a venkoncem jinaké jsou cesty jeho.QEStali se nám výtkou názorů našich; těžko nám na něj i hledět,HD  Chlubí se, že má znalost Boha, a synem Božím se nazývá.0CY Obchvaťme spravedlivce, ježto jest na obtíž nám, protiví se skutkům našim, vytýká nám přestoupení zákona, a kárá nás z hříchů proti kázni naší.eBC Moc naše buď (nám) pravidlem spravedlnosti, neboť slabé jeví se neužitečným býti.qA[ Znásilňme chudého spravedlivce, nešetřme vdovy, aniž se ostýchejme šedin starce mnohého věku.@! Nikdo z nás nebuď bez účasti rozpustilosti naší; všude zůstavme znamení veselosti! Vždyť to jest úděl náš a toť náš los.g?GOvěnčme se růžemi, prve nežli zvadnou; nebuď louky, které by nepřešla bujnost naše!V>%Naplňme se drahým vínem a vonidly, ať nemine nás (žádný) květ jara!n=UNuže tedy, užijme rozkoší, které skutečně jsou, rychle užijme tvorstva, vždyť jsme mladí!y<kJeť zákmit stínu čas náš, a nebude se opakovati náš skon, protože je zpečetěný a nikdo se nevrací._;7Jméno naše přijde časem v zapomenutí a nikdo nebude vzpomínati skutků našich.Y:+jak ta zhasne, popel bude tělo naše, duše pak rozplyne se jako řídký vzduch; život náš pomine jako stopa po oblaku, rozprchne se jako mlha, kterou rozeženou paprsky slunce a potlačí horkost jeho.H9 Neboť náhodou jsme přišli na svět, a potom budeme, jako bychom byli (nikdy) nebyli; vždyť dým jest dech (života) v nozdrách našich, a myšlenka jest jiskra v pohybu našeho srdce;78 iŘíkají si totiž mezi sebou zvrhle usuzujíce: Krátký a teskný je náš život, není léku, když člověk skonává, a není, známo, že se kdo z podsvětí vrátil. 7 ;Ale bezbožní rukama i řečmi ji přivolávají; majíce ji za přítelkyni, hynou a smlouvu činí s ní, ježto zasluhují, aby za úděl jí byli.=6 wNeboť spravedlnost jest [ustavičná a] nesmrtelná,5 Neboť stvořil všecko, aby (živo) bylo, a zdravé je tvorstvo světa, a není v nich jedu záhuby, aniž kraluje podsvětí na zemi.M4  Neboť Bůh smrti neučinil, aniž se veselí ze zahynutí živých.h3 K Nehorletež o smrt pobloudilým životem, aniž uvozujte na sebe zahynutí skutky svých rukou,22 _ Vystříhejte se tedy reptání, které nic neprospívá, a nedopusťte jazyku, aby se rouhal, ježto řeč tajná neunikne trestu, ale ústa prolhaná zabíjejí duši.b1 ? Neboť ucho (jeho) žárlivé poslouchá všecko a (ani) reptavé zašeptání neujde mu.0 ' Bývajíť myšlenky hříšníkovy vyšetřovány, a zpráva o tom, co mluví, přichází před Boha, aby potrestány byly nepravosti jeho.h/ KProtož kdo mluví nepravé věci, nemůže utajit se, aniž ho mine trestající spravedlnost.k. QNeboť duch Páně naplňuje okruh zemský, a ten, jenž udržuje vesmír, ví o (každém) hlesu.A- }Neboť (ačkoliv) lidumilný duch jest moudrost, nenechá bez trestu rtů rouhačových; jeť Bůh svědek ledví jeho, je pravdivý zpytatel srdce jeho, a jest posluchač jazyka jeho., 3Svatý duch ukázněnosti totiž utíká před falší, a vzdaluje se od myšlení, která jsou bez rozumu; zapuzuje ho přicházející nepravost.d+ Cježto do zlovolné duše nevejde moudrost, aniž se ubytuje v těle, poddaném hříchům.W* )Zvrhlé rozumy totiž odlučují od Boha, a moc vyzývaná zamítá nemoudré,n) Wneboť nalezen bývá od těch, kdož nepokoušejí ho, a ukazuje se těm, kteří jemu důvěřují. ( Zamilujte si spravedlnost, vy, kteří vládnete zemí. Přemýšlejte o Pánu v dobromyslnosti, a v upřímnosti srdce hledejte ho;W''Ti však, kteří strachují se tebe, velicí budou u tebe ve všech věcech.`&9Hory v základech s vodami se kolísají, skály jak vosk se rozplývají před tebou.%%CTobě sloužit musí každý tvor tvůj; neboť jsi řekl, a byli učiněni, poslals ducha svého, a stvořeni byli; a není, kdo by odpíral hlasu tvému.Y$+Pane můj, Hospodine, ty veliký jsi, přeslavný mocí svou, nepřekonatelný.N#Píseň prozpěvujme Hospodinu, píseň novou zpívejme Bohu svému.q"[Plémě nevolnic je probodalo, zbili je jak děti prchající, v boji zhynuli před Pánem, Bohem mým.u!c Tehdy kvílily stany Assyřanů, když se zjevili ponížení moji, kteří vyprahlí (již) byli žízní.J   Zhrozili se Perští odvahy její, Medové její neohroženosti.nU Střevíčky její lapily oči jeho, krása její jala jeho duši, rozpoltila mečíkem jeho šíji.lQ Pomazala líce své mastí, svázala do čepce svou kštici, vzala šat nový, chtíc ošálit ho.r] Neboť svlékši se sebe roucho vdovské, oblékla se v roucho slavnostní k radosti synů Israelových.-SNepadlť jejich velmož junáků rukou, plémě titánů ho nezabilo. Vysocí obři se mu nevzpírali, ale Judit, dcera Merariho, půvabem své líce přemohla ho.Y+Hospodin však všemohoucí ho zničil, dal ho v ruce ženy, jež probodla jej.wŘekl, že vypálí mou zemi, mládež mou že vybije mečem, děti mé že za kořist vydá, a mé panny do zajetí. Přitáhl Assyr s hor od půlnoci (přitáhl) s tisíci své moci; ta množstvím potoky zahradila, koně jejich přikryli údolí.SUtábořil se mezi svým lidem, aby nás vytrhl z ruky všech nepřátel.=uHospodin války dokonává, Hospodin je jméno jeho.Zanoťte Hospodinu na bubínky, hřejte Hospodinu na cimbály. Složte mu ve verších píseň novou, velebte a vzývejte jméno jeho.4 eTehdy zpívala Judit Hospodinu tuto píseň:`9A všecek lid, se ženami, pannami i mládenci hrál radostně na píšťaly a citary.4aVšecky věci, které, jak bylo patrno, patřily Holofernovi, dali Juditě: zlato, stříbro, roucha, drahé kamení, všeliké nářadí; všecko bylo jí dáno od lidu.W' Sotva za třicet dní sebrána byla kořist Assyrských od lidu israelského.5e Veškeren lid dodal: „Staň se, staň se!"M neb zmužile jsi jednala! Tvé srdce došlo posily, žes milovala čistotu, a po svém manželovi jsi muže nepoznala. Proto též ruka Páně tě posilnila, a proto na věky budeš požehnána."!; Když ona vyšla k němu, dobrořečili jí všichni jedním hlasem řkouce: „Tys sláva Jerusalema, tys radost Israelova, ty čest jsi lidu našeho,zm Také Joakim, nejvyšší kněz přišel z Jerusalema do Betulie se všemi staršími svými, aby viděl Juditu.  Ti pak, kteří zvítězivše vrátili se do Betulie, přinesli s sebou všecek majetek jejich, že nebylo počtu dobytka, stád, a všelikého pohyblivého jmění jejich; tak všichni od nejmenšího do největšího zbohatli z toho, co jim ukořistili. 7Ostatní, kteří zůstali v Betulii, vpadli do ležení Assyrských a pobrali kořist, kterou byli zanechali prchající Assyrští; zbohatli velmi. #i poslala za nimi každá krajina a všeliké město vybranou mládež ve zbroji, a honili je mečem, až přišli na konec území svého.T !Ozjáš rozeslal také posly po všech městech a krajinách Israelových, /Protože Assyrští utíkali po různu a o překot, synové však Israelovi hnali se v jednom šiku, zporáželi všecky, kterých mohli dohnati.r]Synové Israelovi, vidouce, že prchají, pustili se za nimi; sestoupili za nimi troubíce a křičíce.nUtak že nikdo nechtěl s druhem mluviti, ale sklopivše hlavu a nechavše všeho, rychle dali se na útěk před Hebreji, o kterých slyšeli, že ve zbroji táhnou na ně; utíkali po cestách polních i po stezkách horských.) MKdyž všecko vojsko uslyšelo, že jest Holofernes bez hlavy, pozbyli rozumu i rozvahy, a samým třesením a hrůzou jsouce zmítáni hledali pomoc v nohách,7iKřik neslýchaný strhl se v táboře jejich.(IKdyž to uslyšeli vůdcové moci assyrské, roztrhli všichni roucha svá. Nesnesitelný strach a hrůza padl na ně a zděšeny byly mysli jejich náramně.1a řekl: „Jedna žena hebrejská učinila hanbu domu krále Nabuchodonosora; neboť hle, Holofernes leží na zemi, a hlava jeho není na něm."W'Všel také do stanu Juditina, ale když jí nenalezl, vyskočil ven k vojsku~uAle když nepozoroval ani hnutí, že by tam někdo ležel, přistoupil blíže k oponě a pozdvihl ji. Uzřev tělo Holofernovo, ano leží na zemi bez hlavy zkálené v krvi své, vzkřikl hlasem velikým a plačtivým, a roztrhl roucha svá.{ Tu Vagao vešel do ložnice jeho, zastavil se před oponou a zatleskal rukama; domníval se totiž, že spí s Juditou.mS „Vejděte a vzbuďte ho, nebo myši vylezly z děr svých a osmělují se nás vyzývati k boji!"~ Když však přišli vůdcové jeho a tisícníci, zkrátka důstojníci vojska krále assyrského, řekli komorníkům :p}Y nikdo totiž nesměl na ložnici assyrského mocnáře zatlouci nebo (dokonce) otevřít ji a vejíti.?|w Tu ti, kteří bývali ve stanu, přišli a před vchodem do ložnice šustili, aby ho vzbudili; hřmot úmyslně dělali, aby Holofernes probuzen byl ne od budících, ale šustem;A{}Když to uzřely hlídky, běžely ke stanu Holofernovu.zTedy hned jak se rozbřesklo, vyvěsili na zdi hlavu Holofernovu, každý muž vzal svou zbroj a vytáhli s velikým hřmotem a křikem.wygTehdáž Achior, vida mocný skutek, který učinil Bůh Israelův, opustiv obřady pohanské uvěřil v Boha, obřezal maso své předkožky, a tak připojen byl k národu israelskému, (on) i všecko potomstvo rodu jeho až do dneška.{xoA když postřehnete, že utíkají, běžte za nimi bezpečně, neboť Hospodin rozdrtí je pod nohama vašima." w Když pak vůdcové jejich poběhnou ke stanu Holofernovu, a naleznou ho bez hlavy svaleného do krve své, padne na ně hrůza.Wv'Tu hlídky budou musiti běžeti k veliteli svému, aby ho vzbudili k bitvě.u%Až pak vzejde slunce, vezmi každý zbraň svou, a vytáhněte s náporem; ne abyste sestoupili dolů, ale jako byste se chystali na útok.dt CŘekla pak Judit všemu lidu: „Slyšte mne, bratří! Zavěste tu hlavu na zdech našich!*sM „Požehnánas ty od Boha tvého v každém příbytku Jakobovu! Nebo v každém národě, který uslyší jméno tvé, zveleben bude Bůh Israelův pro tebe."br= Když pak zase nabyv ducha, vzpamatoval se, padl jí k nohám, poklonil se jí, a řekl:kqO Achior vida hlavu Holofernovu, sevřen byl hrůzou, že padl na zem na tvář svou a trhal sebou.hpI Abys pak se přesvědčil, že tomu tak, hle, hlava Holoferna, který v pohrdavé zpupnosti své povrhl Bohem Israelovým, a tobě záhubou hrozil řka: „Až bude zajat lid israelský, dám boky tvé mečem probodnouti."To! Též Achior povolán byv přišel, i řekla mu Judit: „Bůh Israelův, kterémus ty svědectví vydal, že se pomstí nad nepřáteli svými, ten sťal hlavu všech nevěřících tuto noc rukou mou.5ne A všecek lid dodal: „Staň se, staň se!"m5 Nebo dnes jméno tvé tak zvelebil, že nevymizí chvála tebe z úst lidí, ale pamětlivi budou moci Hospodinovy na věky, žes pro ně, pro tíseň a svízele národa svého nešetřila života svého, ale přispělas na pomoc, aby nezahynul před obličejem Boha našeho!"lw Požehnaný Hospodin, který stvořil nebe i zemi, který tě vedl k ranám do hlavy úhlavního nepřítele našeho!k+ Posléze řekl jí Ozjáš, kníže lidu israelského: „Požehnánas ty, dcero, od Hospodina, Boha nejvyššího, nade všecky ženy na zemi!j Tu všichni klaněli se Hospodinu a řekli jí: „Požehnal tebe Pán mocí svou, nebo skrze tebe na nic přivedl nepřátele naše."^i5 Chvalte jej všichni, nebol je dobrý, neboť na věky (trvá) milosrdenství jeho."^h5 Jakože živ je Hospodin! Ostříhal mne anděl jeho, i když jsem šla odtud, i když jsem byla tam, i když jsem zase šla sem, a nedopustil Hospodin, můj Bůh. abych poskvrněna byla já, služebnice jeho, ale bez poskvrny hříchu navrátil vám mne, která se raduji, on že zvítězil, já že jsem unikla, a vy že jste vysvobozeni.egC A vyňavši z pytlíka hlavu Holofernovu, ukázala jim (ji) řkouc: „Hle, hlava Holoferna, velitele vojska assyrskébo, a hle, nebesa jeho, pod kterými ležel ožralý, kde rukou ženy zabil jej Hospodin, Bůh náš.f/ skrze mne, služebnici svou, splnil milosrdenství své, které slíbil domu Israelovu; zabil rukou mou nepřítele národa svého v této noci!"keO řekla Judit: „Chvalte Hospodina, Boha našeho, jenž neopustil těch, kteří doufali v něho:d) Rozsvítivše světla obstoupili ji všichni, ona pak vystoupivši na vyvýšené místo pokynula, aby ticho bylo. Když pak všichni mlčeli,wcg i sběhli se k ní všichni, od nejmenšího do největšího, neboť se byli domnívali, že již nepřijde.Gb Když uslyšelo mužstvo hlas její, svolalo starší města,a Judit zavolala z daleka na strážné zdí: „Otevřte brány, nebo s námi je Bůh, který mocný skutek učinil v Israeli!"` I vyšly obě, jako obyčejně, jakoby k modlitbě, prošly ležení, a obšedše do kruhu údolí přišly ku bráně města.r_] Po chvilce vyšla, dala hlavu Holofernovu služebné své, a kázala, by ji vložila do pytlíka svého.^ A udeřivši dvakrát do jeho šíje sťala mu hlavu, sňala nebesa jeho se sloupů, a svalila tělo jeho bezhlavé s lože.w]g Vytrhši jej z pochvy, vzala hlavu jeho za kštici, a řekla: „Posilni mne, Hospodine, Bože, tuto hodinu!"\ Když to řekla, přistoupila k sloupu, který byl v hlavách lůžka jeho a odvázala mečík jeho, který visel přivázaný na něm.}[s Pravila: „Posilni mne, Hospodine, Bože Israelův, a pohled tuto hodinu na skutky rukou mých, abys podle slibu svého Jerusalem, své město vyzdvihl, a já bych dokonala, co jsem si umínila věříc, že může se (to) státi skrze tebe."OZ Judit stojíc před ložem modlila se slzíc a rty mlčky pohybujíc.eYC Judit (byla) řekla služebné své, by stála venku před ložnicí a byla pohotově. – NX Holofernes pak ležel na loži přílišným opojením uspalý. – -WU Tak se ocitla Judit sama v ložnici;'VI Byli všichni zmoženi vínem.U y Když se připozdilo, pospíšili (si) služebníci jeho na lůžka svá. Také Vagao zavřev dveře ložnice odešel.nTU Holofernes pak rozjařil se pro ni, a vypil vína velmi mnoho; tolik, jako nikdy v životě nevypil.XS) I vzala, jedla a pila před ním to, co byla jí připravila služebná její.mRS „Budu píti, pane" – vece Judit – „neboť poctěna jsem dnes, jako nikdy v životě svém!"xQi „Nuže pij" – pravil jí Holofernes – „a přilehni si s veselím, neboť nalezlas milost přede mnou!"GP zatřáslo se srdce Holofernovi; neboť hořel touhou po ní.\O1 A vstavši ozdobila se rouchem svým. Když vešla a stála před obličejem jeho,N! Vše, co bude před očima jeho dobré, nejlepší, učiním. A cokoli se líbiti mu bude, bude mi nejlepším všecky dny života mého."SM Judit mu odpověděla: „Kdo jsem já, bych odpírati mohla pánu mému?5Lc Tu vešel Vagao k Juditě a řekl: „Neostýchej se dobrá děva vjíti ku pánu mému, aby byla uctěna před obličejem jeho, aby jedla s ním a pila víno s veselím."qK[ Jeť hanba u Assyrů, vysměje-li se žena muži, že se jí podařilo dostati se od něho bez úhony."=Js Čtvrtý den učinil Holofernes večeři služebníkům svým, a řekl Vagaovi, komorníku svému: „Jdi a přemluv tu Hebrejku, ať dobrovolně svolí k tomu, by se mnou pobyla.WI' A vcházejíc čistá zůstávala ve stanu, až pojedla večer pokrmu svého.yHk Když vystupovala, modlívala se k Hospodinu, Bohu Israelovu, aby jí upravil cestu k vysvobození lidu svého.UG# Vycházela tedy v noci do údolí betulského a umývala se v prameni vody.Fy I přikázal komorníkům svým, že podle libosti smí vycházeti a vcházeti tři dny, aby se modlila k Bohu svému. E Když vcházela, prosila, by dána byla jí svoboda v noci a před světlem vycházeti ven k modlitbě, modliti se k Hospodinu.wDg Judit odvětila: „Jakože živa je duše tvá, pane můj! Nespotřebuje všech těchto věcí služebnice tvá, dokud nevykoná Bůh rukou mou to, co jsem si umínila." I uvedli ji služebníci jeho do stanu, který (jí) byl vykázal.YC+ Holofernes tázal se jí: „Dojde-li, cos přinesla s sebou, co ti učiníme?"EB Judit však mu odpověděla: „[Nyní] nesmím jísti z těch věcí, které mi kážeš dávati, aby mne hřích nestihl; ale z těch věcí, které jsem s sebou přinesla jísti budu."#A A Tu rozkázal jí, aby vešla, kde bylo složeno vzácné nářadí jeho, kázal jí tu zůstat, a ustanovil, co by jí mělo dáváno býti se stolu jeho.<@q Splní-li mi to Bůh tvůj, co dobrého mi slibuješ, bude též i Bohem mým, a ty v domě Nabuchodonosorově veliká budeš, a jméno tvé vyslovováno bude po veškeré zemi."z?m Holofernes pak jí řekl: „Dobře učinil Bůh, který tě poslal před lidem, bys ty vydala jej v ruce naše.N> „Není na zemi žena takového vzezření, krásy a výmluvnosti."y=k Všecka ta slova líbila se Holofernovi i služebníkům jeho, i divili se moudrosti její a pravil druh druhu:_<7 Protože se rozhněval Bůh na ně, poslána jsem, abych ty věci zvěstovala tobě."B; Ano, ty věci pověděny jsou mi prozřetelností Boží.a:; a poví mi, kdy jim odplatí za hřích jejich; i přijdu, a povím ti to. Až i po Jerusalemě budu tě voditi a dostaneš všecek národ israelský jak ovce, které nemají pastýře; ani pes na tebe nezaštěkne.9 Já totiž, služebnice tvá, Boha ctím, také nyní u tebe; proto bude vycházeti služebnice tvá, modliti se budu k Bohu,w8g To já, služebnice tvá znajíc, utekla jsem od nich; Hospodin mne poslal, abych tyto věci oznámila tobě.,7Q a svaté části obilí, vína a oleje, Hospodinu, Bohu svému zasvěcené, kterýchžto přikázal Bůh nedotýkati se, ty zamýšlejí spotřebovati; chtějí stráviti, čeho neměli by se ani rukama dotýkati; poněvadž tedy takové věci činí, je jisto, že vydáni budou v záhubu.]63 Dokonce se usnášejí (už), že budou porážeti dobytek svůj a píti krev jeho;`59 K tomu také stihl je hlad, a pro nedostatek vody možno již za mrtvé je pokládati.h4I Protože tedy vědí synové Israelovi, že rozhněvali Boha svého, mají strach před tebou. 3 Jeť známo, že Bůh náš tak je hříchy rozhněván, že vzkázal po svých prorocích lidu, že vydá jej pro hříchy jeho.a2; Ani to není tajno, co mluvil Achior, (aniž jest nepovědomo, cos mu kázal učiniti).o1W Je totiž oznamována moudrost ducha tvého všem národům, koluje zpráva po všem světě, že ty jediný jsi milostivý a mocný v celém království jeho, a tvé umění zavésti pořádek po všech krajinách je hlásáno.d0A Neboť jakože živ je Nabuchodonosor, král země, a jakože živa je moc jeho, která je v tobě, abys potrestal všecky pobloudilé, ne toliko lidé skrze tebe poddávají se mu, ale i zvěř polní podrobuje se mu./ Judit mu řekla: „Přijmi slova služebnice své, neboť učiníš-li, jak ti praví služebnice tvá, dokoná to Hospodin s tebou.b.= Nyní však pověz mi, proč ušlas od nich a (proč) se ti zalíbilo přijíti k nám?"^-5 Ani proti tvému národu, kdyby byl nepohrdl mnou, nebyl bych pozdvihl kopí svého.6, g Tu řekl jí Holofernes: „Dobré mysli buď, a nestrachuj se srdce tvé; neboť já nikdy jsem neublížil člověku, který chtěl poddán býti Nabuchodonosorovi králi. + a pohleděvši na tvář jeho, poklonila se mu padši až na zem. I pozdvihli ji služebníci Holofernovi na rozkaz pána svého.* Judit však uzřevši Holoferna, an sedí na koberci pod nebesy, setkaném z purpuru, zlata, smaragdu, a drahých kamení,#)? Také služebníci jeho mu řekli: „Kdo by pohrdal národem Hebreů, kteří mají tak krásné ženy, že věru stojí za to, bychom pro ně se bili!"J( Když vešla před něho, hned byl jat Holofernes očima svýma.*'M To tedy věz, že když staneš před obličejem jeho, dobře s tebou naloží a budeš velmi milá srdci jeho." I vedli ji ke stanu Holofernovu a ohlásili ji.q&[ řekli jí: „Zachovalas život svůj, žes pojala takovou myšlenku, přijíti dolů k našemu pánu.%+ Když uslyšeli muži ti slova její, – zadívali se jí do tváře, i byl v očích jejich úžas, neboť velmi se divili kráse její, – ^$5 Pro tu příčinu myslila jsem si a řekla: „Půjdu před vůdce Holoferna, bych mu vyjevila jejich tajemství, a ukázala mu, kterou cestou mohl by se jich zmocniti tak, aby nepadl jediný muž z vojska jeho."[#/ Ona odvětila: „Jsem Hebrejka; ušla jsem od nich, ježto jsem předzvěděla, že dáni budou vám v plen, protože vámi pohrdli, a nechtěli dobrovolně poddati se, aby nalezli milosrdenství před vámi."- Když sestupovala s hory, okolo svítání, potkali se s ní vyzvědači assyrští, i chytili ji a řekli: „Odkud přicházíš a kam jdeš?"R! Judit pak modlíc se k Hospodinu prošla branou, ona i služebná její.\ 1 I řekli ti, kteří tu byli, všichni jedním hlasem: „Staň se tak, staň se!"{ Avšak nic se jí nevyptávajíce pustili ji, ať jde, řkouce: „Bůh otců našich dej ti milost, a každý úmysl srdce tvého posilni svou mocí, aby mohl se chlubiti tebou Jerusalem, a jméno tvé by v počtu svatých a spravedlivých bylo!"I Ti když ji viděli, žasli a divili se náramně kráse její.a; Když přišli ku bráně města, shledaly, že (tam) čekal Ozjáš a starší města.q[ Vložila pak na služebnou měch vína, džbán oleje, pražmy, fíkových hrud, chlebů, sýra a šla.M Také Hospodin jí dodal stkvělosti; neboť všecka tato ozdoba byla ne z chlípnosti, ale z ctnosti; a proto Hospodin tu krásu na ní rozmnožil, aby nedostižnou krásu očím všem ukázala.  umyla se, pomazala se výbornou mastí myrrhovou, rozčesala si vlasy, posadila si čepec na hlavu, oblékla si slavnostní roucho, vzala si střevíčky, na nohy, vzala náramky a lilijky, náušnice a prsteny, zkrátka všemi ozdobami svými se okrášlila.mS Povolala služebnou svou, sešla dolů do domu svého, odložila žínici, svlékla šaty vdovské,j O Když přestala volati k Hospodinu, vstala s místa, na kterém ležela na zemi před Hospodinem.dA a všichni národové nechať poznají, že ty jsi Bůh, a že není jiného kromě tebe." Pomni, Hospodine, na smlouvu svou, dej slova do mých úst a posilni úmysl srdce mého, aby dům tvůj zůstal, jak jsi jej posvětil,  Bože nebes, stvořiteli vod a pane všeho stvoření, vyslyš mne bídnou, ana se modlí a v milosrdenství tvé silně doufá.@y Neboť není v množství síla tvá, Hospodine, aniž je síla koňů moc tvá, a zpupní nelíbili se ti od počátku; ale ponížených a ubohých vždycky se ti líbila modlitba,O Vždyť bude to pomník jména tvého, když ruka ženská srazí ho.S Dej mému srdci stálost, abych ho pokořila, a sílu, abych ho zničila.T! budiž chycen osidlem očí svých na mne, a poraz ho půvabem rtů mých.Q Učiň, Hospodine, ať je vlastním (jeho) mečem sťata zpupnost jeho;yk Vztáhni rámě své jako od pradávna, a poraz moc jejich mocí svou; nechať padne moc jejich hněvem tvým, nebo slibují si, že poruší svatyni tvou, že poskvrní stánek jména tvého, a že srazí mečem svým roh oltáře tvého.wg nevědouce, že ty sám jsi Bůh náš, kterýs odjakživa války končil, a že „Hospodin" je jméno tvé.! ; Tak budiž i těmto, Hospodine, kteří se spoléhají na množství své, na vozy své, na oštěpy, na štíty, na střely své a kopími se chlubí,B  Tůň (mořská) je chytila za nohy, a vody přikryly je.E  ty však pohleděl jsi na tábor jejich, a tmy je oslabily.N  Pohled nyní na stany Assyrských, jako jsi pohleděti ráčil kdysi na stany Egypťanů, kdy za služebníky tvými v odění běželi doufajíce ve vozy, v koně své a v množství bojovníků;[ / Jsoutě všecky cesty tvé připraveny, a soudy své v úradku svém jsi uložil.hI Neboť co se stalo prve, tys učinil, a co po tom, ty sis usmyslil; a děje se, cos ty chtěl.U# jenž dal jsi ženy jejich za kořist, dcery jejich do zajetí, a všelikou kořist na rozdělenou služebníkům svým, kteří horlili pro tebe: pomoz, prosím tebe, Hospodine, Bože můj, mně vdově!8i „Hospodine, Bože otce mého Simeona, jenž dals jemu meč, aby se pomstil na cizincích, kteří znásilnili pannu, by ji poskvrnili a obnažili panenskou kyčel na hanbu;" ? Když oni odešli, Judit vešla do své modlitebny, oblékla se v žínici, posypala si popelem hlavu, padla před Hospodina, a volala k Hospodinu takto:"I řekl jí Ozjáš, kníže judské: „Jdi v pokoji, a Pán budiž s tebou na pomstu nepřátel našich!" I obrátili se a odešli.'G!Chci však, abyste vy nepátrali po skutku mém; dokud vám (nic) neoznámím, nic jiného ať se neděje, nežli modlitba za mne k Hospodinu, Bohu našemu."/W Vy postavte se u brány tuto noc, já pak vyjdu ven se svou služebnou; a modlete se, aby podle vaší řeči v pěti dnech shlédl Hospodin na lid svůj israelský.zmtak také zkoušejte, z Boha-li je, co jsem umínila (si) učiniti, a modlete se, aby Bůh utvrdil můj záměr.V%Judit jim řekla: „Jako poznáváte, že z Boha je, co jsem mohla mluviti,MNyní tedy modli se za nás, neboť žena svatá a bohabojná jsi."t~aI řekli jí Ozjáš a starší: „Všecko, cos mluvila, je pravda, a není v řečech tvých co kárati.@}yale mysleme, že tyto pokuty menší jsou nežli hříchy naše, a věřme, že metly Hospodinovy, jimiž nás jako služebníky tresce, přišly k nápravě a ne k naší záhubě."?|yProtož i my nemstěme se za ty věci, které trpíme,8{kvypleněni byli od zhoubce a od hadů zahynuli. zTi však, kteří zkoušek nepřijali s bázní Páně, ale svou netrpělivost a reptavé výčitky své proti Hospodinu pronesli,mySTak Isák, tak Jakob, tak Mojžíš, a všichni miláčci Boží mnohými svízeli prošli věrně. xNechať pamatují na to, kterak otec náš Abraham zkoušen byl, a v mnohých svízelích se osvědčiv přítelem Božím se stal.}wsA nyní, bratří, poněvadž vy jste starší v lidu Božím, a na vás závisí život jejich, výmluvností svou pozdvihněte srdce jejich, ať pamatují, že zkoušeni bývali otcové naši, aby se ukázalo, zdali opravdu ctí Boha svého.fvEOčekávejme pokorně, že nás potěší, a on pomstí krev naši na nepřátelích našich, kteří nás sužují, poníží všecky národy, kteří povstávají proti nám, a učiní je beze cti Hospodin, Bůh náš.upro ten hřích vydáni byli meči, za kořist a v pohanu svým nepřátelům – ale my jiného Boha neznáme kromě něho.vteneboť nenásledujeme hříchů otců svých, kteří opustili Boha svého, a klaněli se bohům cizím – Ksrcemež Hospodinu s pláčem, aby podle vůle své prokázal nám milosrdenství své, abychom, jako zkormouceno je srdce naše pro zpupnost jejich, tak také my se honosili ponížením svým;Ar}Proto ponižme se mu, a v duchu poníženém služme mu;xqineboť Bůh nenechá se unésti, by hrozil tak jako člověk, aniž rozpaluje se hněvem jako syn člověkův.jpMAle že je trpělivý Hospodin, čiňme za to pokání a odpuštění jeho s pláčem žádejme;ro] Vy jste uložili čas, kdy má se smilovati Hospodin, a jak se vám zachtělo, den jste ustanovili jemu.n Není to řeč, která by mohla milosrdenství vzbuditi, ale která spíše je s to, aby ke hněvu popudila a prchlivost roznítila.-mU A kdo jste vy, že pokoušíte Boha?)lK Když k ní přišli, řekla jim: „Jaká je to řeč, ve které vyslovil Ozjáš souhlas, že vydá město Assyrským, nepřijde-li vám do pěti dní pomoc? *W~I}j}||7{{{,ziyy,xx$wwCwvv5uunttCssErrqq pooo)nn3mmm kkQjj~ii-hh2ggg9ff5eeAddwcc7bboaaa#`u`__5^^m]]\\\f[[ZZWYYYMXWWWBVVV)U}TTSSrRR+QQ]PPPMOONsMMaLL!KK@JJII|I(HH6GfFEExDDLCCCBBA-@@??L>>x>=v<<;;(::99$88e77c666?5554C322100//N..%--%,,P+++B***))))W)((''<&&Z%$$$#g"";!!T :W}r{N>m=yx K r g 4 ?`@s*4SaChceš tedy, aby neležela ladem díla tvé moudrosti; proto i chatrnému dřevu svěřují lidé životy své, a plavíce se přes moře na lodičce zachováni bývají. Rchtěje ukázati, že můžeš z jakéhokoli (nebezpečí) vysvoboditi, aby i bez umění (plaveckého) lidé na loď vstupovali.wQgTvá pak, otče, prozřetelnost je spravuje, neboť dal jsi i na moři cestu a mezi vlnami stezku bezpečnou,NPNeboť toto žádost zisku vymyslila, a dovedný důmysl je udělal. O Jiný zase plaviti se hodlaje a přes hrozné vlny cestu činiti chtěje, vzývá dřevo křehčejší nežli je to, které ho nese.*NM za šťastnou cestu žádá toho, který choditi nemůže, a pro zisk, práce zdar a štěstí v řemesle žádá za sílu toho, co nemůže rukama dokonce nic.pMY o zdraví žádá toho, co nemá síly, a za život prosí mrtvého; o pomoc volá k neosvědčenému,gLG Modle se pak za statek, za sňatek a za děti, nestydí se mluviti s tím, co jest bez duše;}Ks i pečuje o ně, aby nespadlo snad, věda, že nemůže sobě samo pomoci, ježto je to soška a pomoci potřebuje.ZJ- poté udělá příbytek, hodný jeho, pověsí je na stěnu a upevní železem; I9 nebo bídného nějakého zvířete; potře (je) hrudkou a líčidlem do červena namaluje mu kůži, a všelikou skvrnu, která jest na něm, zatře;5Hc ostatek pak toho, ježto se nehodí k ničemu, dřevo křivé a plné suků vezme, ořeže je z kratochvíle, zpracuje se zábavnou dovedností, a dá mu podobu člověka,YG+ toho pak, co při práci odpadlo, užije, aby si uvařil jídlo (a nasytil se);RF Nebo drvař, vyřeže na příklad ze stromu hodný kus dřeva, pečlivě s něho všecku kůru oloupe, pěkně jej, jak dovede, zpracuje, a udělá kus nářadí, užitečného pro domácí potřebu;bE= Avšak nešťastni jsou a o mrtvé opírá se naděje těch, kteří bohy nazvali díla rukou lidských, zlato a stříbro, výrobky umění, podoby zvířecí, nebo neužitečný kámen rukou starobylou zpracovaný.wDg neboť jestliže mohli tolik poznati, že uměli svět prozkoumati, jak to, že jeho Pána dříve nenalezli?/CY Přece však ani těm nelze odpustiti; B Obírajíce se totiž skutky jeho zkoumají (ho), ale dávají se pohledem svésti, ježto věci, které vidí, jsou tak krásné.vAe Avšak tyto dlužno méně kárati, ježto ti bloudí snad jen proto, že Boha hledají a nalézti chtějí.V@% Neboť z velikosti a krásy tvorů lze závěrem stvořitele jejich poznati.{?o Jestliže pak se divili jejich síle a působení, měli z nich vyrozuměti, oč silnější jest jejich tvůrce.1>[ Jestliže libujíce si v jejich kráse, měli je za bohy, měli věděti, že mnohem lepší jest Pán jejich. Neboť první původce krásy všecky ty věci stvořil. =9 ale buďto oheň, nebo vítr, nebo tekutý vzduch, neb okruh hvězd, neb obrovskou vodu, nebo slunce a měsíc měli za bohy, kteří spravují svět.M<  Byliť blázni všichni lidé (od přirozenosti), v nichžto nebylo známosti Boha, kteří z viditelných dokonalostí nemohli poznati toho, který jest, aniž pozorujíce díla, nalezli umělce,|;q Neboť když na ty, kterými byli trápeni, se zlobili, na ty, které za bohy měli, když byli jimi hubeni, viděli a poznali, že ten je pravý Bůh, o kterém prve byli tvrdili, že ho neznají. Proto také přisel na ně nejzazší trest.j:M Kdo však směšným káráním nedají se napraviti, těm třeba soudu, Boha hodného zakusiti.R9 Proto jsi na ně jako na děti nemající rozumu poslal směšný trest. 89 Za cestu bludu totiž daleko zabloudili za bohy majíce ze zvířat nejodpornějších nejopovrženější, davše se oblouditi jako nerozumné děti.7 Protož i těm, kteří nesmyslně a nespravedlivě živi byli, jejich vlastními ohavnostmi způsobil jsi největší muky.L6 Kdežto tedy nás (tresty) polepšuješ, šviháš nepřátele naše tisíceronásobně, abychom trestajíce dobrotivost tvou na paměti měli, a trestáni jsouce doufali ve tvé milosrdenství. 5 s jakou teprv bedlivostí pokáral jsi syny své, jejichž otcům nejlepší věci jsi slíbil smlouvami, přísahou potvrzenými!94k Neboť jestliže jsi nepřátele sluhů svých, hodné smrtí, s tak velikou pozorností, ba prosbami potrestal, dávaje jim čas i příležitost, aby se odvrátili od zloby,<3q Tys pak skutky takovými vyučil lid svůj, že spravedlivec má býti lidumilný, a dal jsi libou naději synům svým, že dáváš příležitost ku pokání, když zhřeší.2 Ty však mocným jsa panovníkem mírně soudíš a s velkou shovívavostí nás spravuješ, neboť máš moc, kdybys chtěl jí užíti.1 Neboť ty ukazuješ moc svou, když lidé nevěří v dokonalost mohoucnosti tvé, a smělost těch, kteří ji znají, usvědčuješ.s0_ Tvá totiž moc je počátek spravedlnosti (tvé) a proto, že jsi Pán všech, všem odpustiti hledíš."/= Protože však jsi spravedlivý, spravedlivě všecko řídíš pokládaje za věc moci své nedůstojnou, abys odsoudil toho, kdo nemá býti trestán.q.[ Ani král ani uchvatitel moci nebude se dotazovati před obličejem tvým, na ty, které jsi potrestal.- Vždyť není jiného. Boha kromě tebe, který pečuje o všecky, aby ti bylo dokázati, že jsi nesoudil nespravedlivě.n,U Neboť kdo smí říci: „Co jsi učinil?" Aneb kdo se smí postaviti na odpor soudu tvému? Kdo tě obviňovati bude, zahynou-li národové, které ty jsi učinil? Aneb kdo přijde před tebe, aby hájil nešlechetných lidí?m+S Neboť proklaté plémě byli od počátku. Aniž koho se boje dávals jim odpuštění hříchův:Z*- ale pomalu trestaje dávals jim příležitost ku pokání, ačkoli jsi dobře věděl, že nešlechetný jest původ jejich, že jim jest vrozena jejich zloba, a že se nezmění jejich smýšlení na věky.) Ne, že bys nebyl s to, abys v boji podmanil bezbožné spravedlivým, aneb lítou zvěří neb slovem tvrdým je všecky rázem zahladil( Ale i těch jsi ušetřil, že to byli lidé, a poslals jakožto předchůdce svého vojska sršně, aby je pomalu vyplenili.{'o aby dostala v dětech Božích obyvatelstvo, jakého je hodna země ta, která tobě jest ze všech nejmilejší.s&_ a rodiče, kteří svýma rukama zabíjeli bytosti bez pomoci, chtěl jsi vyhladiti rukama otců našich,%) ti nemilosrdní zabiječi dětí, žráči střev a hltači krve z lidských obětí. Zasvěcence z prostředku slavnostního shromáždění,h$I protože ohyzdné skutky před tebou činili kouzelnictvím a bezbožným bohoslužebnictvím.V#% Vždyť jsi pojal nenávist také k dřevním obyvatelům tvé svaté země,"3 Protož ty, kteří bloudí, maličko tresceš, a čím hřeší jim připomínaje, napomínáš je, aby zanechajíce zloby uvěřili v tebe, Pane.=! w neboť nesmrtelný duch tvůj jest ve všech věcech.Y + Ale ty šetříš všech věcí, protože jsou tvé, Pane, milovníče života;}s A jak by bylo co zůstalo, kdybys ty byl nechtěl, aneb, co by od tebe nebylo vyvoláno, kterak bylo by zachováno?>u Vždyť miluješ všecko, cokoliv jest, a nic nemáš v nenávisti z těch věcí, které jsi učinil; neboť, kdybys byl něco nenáviděl, nebyl bys to [ustanovil aniž] učinil.uc Ale ty smilováváš se nade všemi, ježto všecko můžeš, a přehledáš hříchy lidské, by se káli. Nebo jako prášek na váze, tak jest před tebou vesmír, a jako krůpěj rosy, která před svítáním na zemi spadla.[/ Veliké věci totiž činiti možno ti vždycky, a moci ramene tvého kdo odolá??w Avšak i bez nich jediným dmýchnutím mohli padnouti stiženi byvše trestem tvým a rozptýleni dechem tvé moci, ale ty jsi spořádal všecky věci podle míry, počtu a váhy.dA která je mohla ne toliko škůdným dotykem zahladiti, ale i strašným pohledem usmrtit.*M nebo nově stvořená, zuřivá, nevídaná, nebo parou ohnivou dýchající, nebo smrdutý dým chrlící, nebo hrozné jiskry z očí vysršující zvířata,) Nebyloť nemožno tvé všemohoucí ruce, která utvořila svět z beztvárné hmoty, pustiti na ně množství medvědů nebo smělých lvů,F aby poznali, že čím kdo hřeší, tím i trestán bývá./W A pro nesmyslné rozumy nepravosti jejich, kterými dali se svésti, že ctili němé plazy a ničemnou zběř, poslals na ně množství němých zvířat za trest,$A Neboť kterému kdysi, když pohazovali děti, pohrdlivě se posmívali, tomu na konci události se podivili, kdyžtě ne tak jako spravedlivci žíznili.} Neboť když uslyšeli, že jejich tresty oněm se dostává dobrodiní, vycítili Pána [divíce se na konec východu].W' Dvojí totiž bolest je pojala a lkáni při vzpomínce na minulé události.Y+ Daleko jsouce (Israelitů) byli stejně trápeni, jako když byli blízko jich.iK Tyto jako napomínající otec jsi zkoušel, ony však jako přísný král soudě jsi zmučil.  Neboť když byli zkoušeni, ač jen milosrdně káráni byli, zvěděli, kterak bezbožníci, ve hněvu souzeni jsouce, trpěli.fE ukázav jim žízní, která tehdy byla, jak přísně byl jsi nepřátele jejich potrestal.S  za trest rozkazu vražditi děti dal jsi jim neočekávaně hojnost vody,T ! Místo proudu ustavičně tekoucího, řeky, zkalené krví budící hnus,7 i toho v nedostatku dostalo se jim v dobrodiní.; q Neboť čím potrestáni byli nepřátelé jejich,w g Žíznili, i volali k tobě, a dána jim voda ze skalní stěny, prostředek proti žízni z kamene tvrdého.A} Na odpor se postavili odpůrcům a nepřátele odrazili.U# Prošli pouští nehostinnou, a na místech neschůdných rozbíjeli stany.E  Úspěšně vedla práce jejich řízením svatého proroka.\1 neboť moudrost otevřela ústa němých, a jazyky nemluvňat učinila výmluvné.a; i zazpívali, Pane, tvému svatému jménu, a tvou vítěznou ruku pochválili svorně,{ Nepřátele, však jejich ztopila v moři, a z tůní hlubokých zase vyvrhla je. A tak spravedliví obrali bezbožné,K Přepravila je přes moře Rudé, a provedla je spoustou vodstva. Zjednala spravedlivým za jejich práce mzdu, provedla je cestou podivuhodnou, byla jim stinidlem ve dne a hvězdným světlem v noci.gG Vešla v duši sluhy Božího, a postavila se proti hrozným králům v zázracích a divech.^5 Ta lid spravedlivý a plémě bez úhony vyprostila z národa, který jej utiskoval.B~} ani v poutech ho neopustila, až mu přinesla žezlo královské vlády, a moc nad jeho utlačovateli, a ze lži usvědčila ty, kteří jej očernili, a jemu slávu věčnou udělila.y}k Ta spravedlivce, když prodán byl, neopustila, ale hříšníků ho uchránila. Sestoupila s ním do vězení,/|W Ostříhala ho před nepřáteli, když měl být přepaden, zabezpečila ho, v zápasu tuhém získala mu vítězství, aby zvěděl, všecko že zmůže zbožnost.L{ Když ho oklamat chtěli, byla u něho, a zámožnost mu zjednala.hzI Ta spravedlivce, utíkajícího před hněvem bratrovým, provedla cestami rovnými, ukázala mu království Boží, znalost svatých věcí mu udělila, dovedla ho k bohatství námahami, a plody práce jeho rozmnožila.Vy% Moudrost však ty, kteří jí sloužili, vysvobodila, ode (všech) bolestíUx# Ti totiž, kteří moudrost pominuli, netoliko si uškodili tím, že nepoznali, co jest šlechetné, ale zůstavili také lidem památku své nesmyslnosti, aby nemohlo býti zatajeno, v čem zhřešili.Nw jejichžto nešlechetnost dosvědčuje dosud ještě poušť, ze které se kouří, rostliny, mající ovoce předčasně uzrálé, jakož i památka na duši nevěřící, trčící solný sloup.|vq Ta vysvobodila, když hynuli bezbožníci, spravedlivého, který utíkal před ohněm, padajícím na pět měst,;uo Ta i když národové pro jednomyslnou nepravost byli zmateni, poznala spravedlivce, uchovala ho bez úhony před Bohem, a když měl útrpnost se synem, zachovala jej silného.|tq Když pro něho voda zatopila zemi, zachovala ji zase moudrost, která na nepatrném dřevě spravedlivého vedla.^s5 Od té jali nespravedlivec ve hněvu svém odpadl, zlostí bratrovražednou zahynul.Vr% vyvedla ho také z provinění jeho, a dala mu moc, aby panoval nade vším.Sq ! Ta prvotvarého otce světa opatrovala, když (ještě) sám byl stvořen,Zp- moudrostí byli zachráněni [kteříkoli se líbili tobě, Pane, od počátku].koO Tak (jen) napřímeny byly stezky pozemšťanů, a tomu, co se tobě líbí, lidé byli vyučeni;mnS Vůli tvou kdož poznal, nedal-lis ty mu moudrost, a neseslal-lis s výsosti svého svatého ducha? m Sotva se dovtipujeme toho, co na zemi jest, a co jest před očima, s námahou nalézáme; to pak, co na nebi jest, kdož vystihl?mlS Neboť smrtelné tělo obtěžuje duši, a zemský stánek dolů stlačuje mysl velmi starostlivou.Jk  Jsoutě úsudky smrtelníků bázlivé, a nejisté úvahy naše.djA Neboť kdo z lidí může znáti vůli Boží? Nebo kdo může se domysliti, co Bůh chce?qi[ I budou ti příjemné mé činy, říditi budu lid tvůj spravedlivě a hoden budu trůnu otce svého.h{ neb ona všecko ví a rozumí všemu, i povede mě v pracech mých opatrně, a opatrovati mě bude, ve své velebnosti.g1 Odešli ji ze svých svatých nebes a od trůnu velebnosti své (ji sešli), aby se mnou byla a se mnou pracovala, a já věděl, co se ti líbí;=fs S tebou je moudrost, která zná tvá díla, kteráž i přítomna byla, když jsi tvořil svět, a ví, co příjemného jest očím tvým, a co se srovnává s příkazy tvými.,eQ a řekls, abych vystavěl chrám na svaté hoře tvé, a oltář v sídelním městě tvém, podobný tvému svatému stánku, který jsi připravil od počátku.Td! Ty jsi mě vyvolil za krále lidu svého, a za soudce synů i dcer svých,cw Neboť byť byl kdo i sebe dokonalejší mezi lidmi, za nic bylo by ho pokládati, kdyby s ním nebyla tvá moudrost.b+ Neboť služebník tvůj jsem já a syn tvé služebnice, člověk mdlý a kratičkého věku, a maličko rozumějící právu a spravedlnosti.`a9 dej mi moudrost, přísedící tvého trůnu, a nevylučuj mne z počtu dětí svých!]`3 aby spravoval svět ve svatosti a v spravedlnosti, a v přímosti srdce aby vládl:o_W a moudrostí svou stvořil jsi člověka, aby panoval nad tvorstvem, kteréž od tebe učiněno jest,Z^ / Bože otců mých a Pane milosrdenství, který jsi učinil vesmír slovem svým,c]?Když však jsem poznal, že se jí nedomohu jinak než dá-li (mi ji) Bůh – i toť byla již moudrost, věděti, čí to jest dar – přistoupil jsem k Pánu a poprosil jsem ho; řekl jsem z celého srdce svého:G\ba lépe: dobrý jsa přišel jsem do těla neposkvrněného.L[Byl pak jsem jinoch pěkně vyvinutý, a došel jsem duše dobré;hZIv přátelství jejím čistá radost, v námahách rukou jejích bohatství nepřeberné, v ustavičné důvěrnosti s ní znalost, a v účasti řečí jejích sláva: obcházel jsem hledaje, jak bych si ji vzal k sobě.rY]O tom u sebe porozjímav, a v srdci svém uváživ, že je (totiž) ve svazku s moudrostí nesmrtelnost, X Vrátě se domů, u ní si odpočinu, neboť nemá hořkosti styk s ní, ani tesknosti obcování s ní, ale veselost a radost.|WqBáti se mne budou, když o mně uslyší, králové hrozní, v obci budu nalezen dobrým a ve válce statečným.@V{Spravovati budu kmeny a národové budou mně poddáni.fUE Budu míti pro ni nesmrtelnost, a věčnou památku těm, kteří po mně budou, zůstavím.T+ Když budu mlčeti, čekati na mne budou, když budu mluviti, hleděti na mne budou, a když řečniti budu déle, položí ruku na svá ústa. S  Bude shledáno, že jsem ostrovtipný u soudu, v očích mocných budu podivuhodný, [a tváře knížat budou se diviti mně].ZR- Budu míti pro ni slávu u lidu a čest u starších, ač jsem (ještě) mladý..QU Umínil jsem si tedy, že si tuto přivedu domů, bych spolu s ní žil, věda, že mi svou radou bude dobroditelkou, a těšitelkou v starostech a v tesknosti mé.XP)Pakli kdo žádá i mnoho vědění, ví ona věci minulé a budoucích se dovtipuje, zná slovesné obraty, zná řešiti hádanky, divy a zázraky zná prve nežli se stanou, i příběhy časů a věků.KOA miluje-li kdo spravedlnost, její snahy jsou ctnosti; neboť vyučuje (dokonale) mírnosti a opatrnosti, spravedlnosti a statečnosti, nad něž nic užitečnějšího není lidem v životě.sN_Působí-li co znalost, (takže lidé po ní touží), kdo jest více umělec z celého světa, než ona?wMgJe-li bohatství statek, v životě žádoucí, co jest bohatšího nežli moudrost, která všecko působí?PLJeť zasvěcena do vědění Božího, a jest volitelkou skutků jeho.jKMUrozenost svou hlásá slavně svým spolužitím s Bohem, a všech věcí Pán si ji zamiloval.%JCTu jsem si zamiloval a zatoužil jsem po ní od svého mládí, toužil jsem, bych si ji odvedl domů jako nevěstu; stal jsem se milovníkem její krásy.PI Sahá mocně od konce (vesmíru) do konce, a řídí všecko líbezně.TH!neboť na jeho místo vstupuje noc, ale moudrost nedá se přemoci zlobou. GJeť ona sličnější nežli slunce, a převyšuje jakékoliv souhvězdí. Kdo ji přirovná k světlu, shledá, že je předčí;KFNikoho totiž Bůh nemiluje kromě toho, kdo s moudrostí bydlí.PEJsouc pak jedna, všecko zmůže, a sama v sobě jednostejná zůstávajíc všechno obnovuje, pokolení od pokolení přenáší se do duší svatých, a přáteli Božími a proroky je ustanovuje.gDGJeť odlesk světla věčného, zrcadlo bez poskvrny síly Boží, a obraz dobrotivosti jeho.CJe totiž výdech moci Boží, a je takořka čistý výron slávy Všemohoucího, a proto nic poskvrněného do ní skanouti nemůže.xBiNeboť nade všecky věci hbité, hbitější jest moudrost; proniká (a prochází) všecko pro svou čirost."A=lidumilný, [dobrotivý], stálý, jistý, bezpečný, všemohoucí, nade vším bdící, všecky duchy obsahující, rozumné, čisté, nejjemnější.8@iJeť v ní duch, rozumný, svatý, jediný, mnohonásobný, jemný, hbitý, pronikavý, neposkvrněný, zřetelný, libý, dobromilovný, ostrý, nezdržitelný, dobročinnýr?]cokoli je skrytého i viditelného poznal jsem; neboť všech věcí umělkyně, moudrost, poučila mne.|>qpovahu živočichů a pudy divokých zvířat, moc duchů a myšlenky lidí, rozdílnost rostlin a síly kořenů,(=Kběh roků a seskupení hvězd,`<9počátek a konec i prostředek časů, střídání obratů slunce a proměny časů,o;WOn totiž dal mi toho, co jest, neklamnou znalost, takže znám spořádanost vesmíru i moc živlů,W:'Jsmeť v rukou jeho my i řeči naše, všecka soudnost i zběhlost v práci.9-Mně pak dejž Bůh, bych mluvil, jak si přeji a myslil přiměřeně tomu, co mi dáno, neboť on jest i moudrosti vůdce, i mudrců ředitel.#8?jeť nevyčerpatelným pokladem lidem, kdož ho užívají, získávají si přátelství Boží, doporučeni byvše dary, jež ukázněnost přináší.r7] Jako jsem se jí nezištně neučil, tak se bez závisti o ni sdílím : bohatství jejího neukrývám;6# I veselil jsem se ze všech věcí proto, že moudrost jest jejich velitelkou. A nevěděl jsem (kdysi), že je všech těch věcí matkou.e5C Než – spolu s ní přišlo mi všecko dobré a nesčíslné bohatství skrze ruce její. 4 Nad zdraví a krásu zamiloval jsem si ji, a dal jsem jí přednost před světlem (světa), ježto neuhasitelné je světlo její.'3G Aniž jsem přirovnal k ní drahého kamene; neboť všeliké zlato přirovnané k ní je troška písku, a za bláto dlužno pokládati stříbro proti ní.`29Vážil jsem si jí nad žezla a trůny, a bohatství za nic jsem pokládal proti ní.i1KProtož pomodlil jsem se, i byl mi dán rozum, vzýval jsem Boha, i přišel mi duch moudrosti.D0ale stejný je příchod všech do života a týž odchod.J/ neboť žádný král neměl jiného počátku původu (svého),B.V plenkách byl jsem vychován a s [velikými] starostmi;@-yI já narodiv se vdechoval jsem vzduch, společný všem, padl jsem na zem, která zakouší totéž (při všech), a první hlas, podobný všechněm jsem vydal – stejně plakaje.-,SV životě matky byl jsem vytvořen já, tělo, za dobu desíti měsíců, zhustl jsem v krvi z mužského semene, když se byla ke spánku i rozkoš přidružila.V+ 'Jsem ovšem i já smrtelník jako všichni, rodem ze zemšťana prvotvarého.P*Protož přijměte poučení slovy mými, a bude vám to na prospěch.X))Vždyť množství moudrých je blaho světa, a král moudrý jest opora lidu.Y(+Aniž půjdu cestou s chřadnoucí závistí, neboť ona neobcuje s moudrostí.['/Co pak moudrost jest a kterak vzešla, oznámím; nezakryji před vámi tajemství [Božích], ale od počátku původu (jejího) budu ji zkoumat, vyložím na světlo známost o ní, a pravdy cestou nepominu.Q&[Milujte světlo moudrosti všichni, kteří jste představení lidem.]y%kProtož máte-li zálibu v trůnech a žezlech, králové národů, ctěte moudrost, abyste na věky kralovali!@${Žádost tedy moudrosti vede k věčnému království.A#}nesmrtelnost pak činí, že člověk blízko jest Bohu. "9a péče o poučení láska (k ní) jest; láska pak (k ní) jest šetřiti přikázání jejích, šetřit příkazů jejích je jistá nesmrtelnost;:!oJeť její počátek upřímná touha poučit se, %Neb ona obchází hledajíc těch, kdož jsou hodni jí, na cestách ukazuje se jim ochotně, při každém pomyšlení s nimi se potkává.\1Jeť o ní přemýšlet dokonalý rozum, a kdo bdí pro ni, brzy je bez starostí.dATomu, kdo si na ni přivstane netřeba námahy; neboť ji nalezne, ana mu sedí u dveří.QPředchází ty, kdož jsou jí žádostiví, aby prve jim se ukázala. Skvělá jest a nikdy nevadne moudrost, a snadno lze ji těm spatřit, kteří ji milují, lze ji nalézti těm, kteří ji hledají.S Buďte tedy žádostiví mých řečí, milujte je a dojdete umravnění.)K Neb kteří dbali spravedlivě toho, co spravedlivo, budou (na soudě) ospravedlněni, a kteří se dali poučit o těch věcech, najdou, čím by se omluvili.`9 K vám tedy, králové, jsou tyto řeči moje, byste se naučili moudrosti a neklesli.B Silnější však silnější očekává vyšetřování.3Nebojíť se Bůh nižádné osoby, aniž ostýchá se jakékoli veličiny; neboť malého i velkého on učinil, a jednostejně pečuje o všecky.c?Neboť člověk nepatrný zasluhuje milosrdenství, ale mocní mocně muky trpěti budou.]3hrozně a brzy přijde na vás, ježto velmi přísně představení budou souzeni.$A(a) protože jsouce služebníci království jeho, nevládli jste správně, nešetřili jste zákona spravedlnosti, a podle vůle Boží jste nechodili:Protože dána jest vám moc od Pána, a vláda od Nejvyššího, který tázati se bude na skutky vaše, a vyšetřovati úmysly vaše,kONachylte uši, vy, kteří vládnete nad množstvím, a kteří pyšni jste na zástupy národů!W'Protož slyšte, králové, a mějte rozum, učte se, vladaři končin země!O [Lepší jest moudrost nežli síla, a muž rozšafný nežli silný.]1Zdvihne se proti nim dech Mocného, a jako vichřice je rozvěje. I obrátí v poušť všecku zemi nepravost a zloba převrátí trůny mocných.{oZ praku házena budou krupobití plná hněvu, rozlítí se proti nim voda mořská, a řeky je zatopí zuřivě. yChoditi budou střely blesků dobře mířené, a z oblaků jako z luku dobře nakřiveného skokem pospějí k cíli.\ 1a tvrdý hněv za břitký meč. Bude pak bojovat s ním svět proti pošetilcům.3 aZa štít vezme svatost nepřemožitelnou,^ 5Jako v pancíř se obleče v spravedlnost, za přilbu pak vstaví si soud přísný.a ;Vezme si jakožto výzbroj horlivost svou, i tvorstvo ozbrojí, by trestal nepřátele.Proto dostanou království nádhery a korunu krásy z ruky Páně, ježto svou pravicí je bude chránit, a svým ramenem jich hájit.r]Spravedliví však na věky jsou živi, v Hospodinu jest odplata jejich, a péči o ně Nejvyšší má.V%Naděje bezbožného je totiž jako prach, který vítr zachvacuje, a jako tenoučká pěna, vichřicí rozptýlená; bývá rozváta jako dým od větru, přechází jako památka na jednodenního hosta.6g[Tak mluvili v pekle ti, kteří zhřešili.]! tak i my zrodivše se ihned jsme zanikli; nemohli jsme se vykázati žádným znamením ctnosti, ve své špatnosti byli jsme uchváceni."} aneb jako když se vystřelí šíp do terče, rozdělený vzduch ihned se zase sbíhá, takže není znáti, kudy šel:.U aneb jako pták, jenž letí vzduchem, jehožto cesty nižádného znamení se nenalézá, – (pták) totiž lehký vzduch úderem rozpjatých perutí bitý, a brázděný šelestící silou pohybujících se křídel prolétá, a poté žádné znamení letu jeho v něm se nenalézá, –  Jako loď, která přechází zdulou vodou, jejížto stopy, když přejde, nelze nalézti, ani stezky jejího kýlu mezi vlnami;A} Pominulo to všecko jako stín, a jako prchavá pověst.OCo nám prospěla pýcha, aneb co nám pomohlo bohatství s chloubou?y~kNasytili jsme se cest nepravosti a záhuby, schodili jsme neschůdné pustiny, ale cesty Páně jsme nepoznali.u}cZbloudili jsme tedy s cesty pravdy, světlo spravedlnosti nezasvitlo nám, slunce moudrosti nevzešlo nám.\|1Aj, kterak připočteni jsou k synům Božím, a mezi svatými jest úděl jejich.j{MMy nemoudří mněli jsme, že jejich život je šílenství, a jejich konec že jest bezectný.-zSŘíkat budou si vespolek kajíce se, z duše sklíčené budou hořekovat: „To jsou ti, kteří byli nám kdysi na posměch, a které tupit bylo naším zvykem.\y1Vidouce to, budou zděšeni hroznou bázní, a budou hroziti se nenadálé spásy.x Tehdy stát budou spravedliví s velikou důvěrou proti těm, kteří (kdysi) sužovali je, a kteří mařili námahy jejich.wwgUvažujíce o svých hříších přijdou v bázni a povstanou proti nim a viniti je budou nepravosti jejich.av;I budou potom bezectnou mrtvolou, a pohanou mezi mrtvými na věky; neboť srazí je střemhlav, že ani nehlesnou, otřese jimi v kořenech. Venkoncem bude veta po nich, v bolestech budou, a památka jejich zahyne.KuVidí ho a mají pro něho pohrdání, ale jim Pán se posmívá.wtgVidí totiž konec moudrého, a nechápají, co s ním zamýšlel Bůh, a proč jej bezpečně umístil Pán.swmrtvý spravedlivec odsuzuje (ty) živé bezbožníky, a mladost rychle zdokonalená dlouhý život nespravedlivcův.rr]že se dostává milosti Boží a milosrdenství svatým jeho, a že má na zřeteli své vyvolené – 0qYLíbilať se Pánu duše jeho; proto rychle jej vyvedl z prostředka nepravostí. Lidé pak vidoucí to, avšak nerozumějící tomu, kteří nechtěli mysliti na to,Dp Došed v krátku vrcholu (mravnosti) vyplnil časy mnohé.{oo Neboť kouzlo nicotnosti zatemňuje to, co jest šlechetné, a vír zlé žádostivosti převrací nevinnou mysl.`n9 Vytržen byl, aby zloba nezměnila smýšlení jeho, neb aby lest nesvedla duše jeho.qm[ Protože se zalíbil Bohu, stal se miláčkem jeho, a ježto živ byl mezi hříšníky, byl přenesen.1l] a věk starý – život neposkvrněný.kNeboť stáří ctihodné není dlouhověkost, aniž počtem roků měřeno bývá, ale šediny jsou člověkovi moudrostUj#Spravedlivý však, byť i před časem smrtí zachvácený, v pokoji bude.iNeboť děti, které se rodí z nemanželských souloží, jsou svědky nešlechetnosti proti rodičům při soudu svém.|hqOlámány budou ratolesti nedospělé, ovoce jejich bude neužitečné, nezralé k jídlu, a k ničemu se nehodí.g%Neboť i když na čas v ratolestech pučí, bude to, co jest nepevně založeno, větrem zvikláno a silou povětří z kořene vyvráceno.f3Rozplozené však množství bezbožníků nic neprospívá; jsouc z nepravých výstřelků nepouští kořene hluboko, neklade pevného základu.>euKdyž je přítomna, lidé ji napodobují; a touží po ní, když je vzdálena, a na věčnosti ověnčena jsouc slaví vítězství, jehož byla dobyla v zápase bojů čistých.od YLepší jest bezdětnost s ctností; jeť nesmrtelná památka její, ježto ji uznává Bůh i lidé.9cmneboť rodu nespravedlivého hrozné jsou konce.Wb'jestliže rychleji zemrou, nebudou míti naděje, aniž útěchy v den soudu;haIBudou-li totiž dlouho živi, za nic počteni budou, a beze cti bude na konec stáří jejich;g`GSynové však cizoložníků se nevydaří, a plémě z lože nemanželského bude vyhlazeno.X_)Vždyť ovoce dobrých námah je slavné a nevývratný jest kořen moudrosti.Z^-(Šťasten jest) kleštěnec, který nespáchal rukou nepravosti, aniž pojal proti Bohu nešlechetné úmysly, neboť dána mu bude za věrnost odměna výborná a úděl v chrámu Páně nejrozkošnější.C] zlořečeno plémě jejich. Neboť šťastná jest bezdětná, ale neposkvrněná, která neví, co je lože s hříchem: dostane se jí plodu, až dojdou povšimnutí duše [svatých].B\ Ženy jejich jsou nesmyslné, nešlechetné děti jejich,$[A neboť kdo za nic nemá moudrost a ukázněnost, nešťastný jest. Jalová jest naděje jejich, námahy (jejich) jsou bez užitku, a marná díla jejich. "F~E}}}||h{zzcyMxxwwwYvv uttttsssrPqq@ppHooDnmllkkjkiiThWggfeeddcdbb/aaE``_5^^S]]h\[[ZYYKXXTTiSRRQPP|OO NeN!MMLL KkJIIZHHGGFGEyDDD>CZBByAA@@??=>>V=<<=;:::988*776V55S443B221l0//j/--,,,<+++**6))u)((("'R' &&r&%%u%8$$}$##|#,"""H!!!\! o Ba7~#K$QjB&cO;x6 " q 1 u ) S %85J/>"`O9Kdo jí poslouchá, souditi bude národy, a kdo na ni hledí, bydliti bude bezpečně.XN)Kteří jí slouží, slouží svatyni, a ty, kteří ji milují, miluje Bůh.XM)Kdo se jí pevně drží, dojdou života, ať jdou kam jdou, žehná jim Bůh.aL; A kdo ji miluje, miluje život, a kteří jí dychtivě hledají, dojdou záliby její.K Moudrost synům svým vdechuje život, a přijímá ty, kteří ji vyhledávají, [a jde před nimi na cestě spravedlnosti.]_J7 i budeš jak [poslušný] syn Nejvyššího, a smiluje se nad tebou více než matka.MI Buď sirotkům milosrdný jak otec a za manžela buď jejich matce:cH? Vysvoboď utiskovaného z ruky zpupníkovy, a nebudiž ti za těžko soudit spravedlivě.mGSNakloň k chudému své ucho [bez nevole a dej, co povinen jsi!] a odpověz mu na pozdrav laskavě.vFeK lidu obecnému měj se přívětivě, [před starším ponižuj se,] a před mocným skláněj svou hlavu.E}Neboť když bude ti zlořečiti v hořkosti duše, prosba jeho dojde vyslyšení; vyslyší ho ten, který ho stvořil.xDi[Od chuďasa neodvracuj očí svých pro hněv,] a nedopouštěj, by [hledající] tě [za zády] proklínali.PCProsby souzeného nezamítej, [a neodvracuj tváře své od nuzného.]IB Srdce roztrpčeného nedráždi, a neprodlévej dáti nuznému.HA Duši hladovou nezarmucuj, a nepopouzej chudého v nouzi jeho.X@ +Synu, v almužně chudého nezklamávej, a očí svých neodvracuj od chudého.?}"A Bůh patří na toho, kdo činí milosrdenství, pamětliv bývá ho budoucně, a v čas pádu svého dochází opory.G>!Oheň hořící uhašuje voda, a almužna zahlazuje hříchy.d=A [Srdce moudré a rozumné zdržuje se hříchů, a ve skutcích spravedlnosti pokračuje.]j<MSrdce moudrého poznáno bývá v moudrosti, a ucho dobré slýchá s veškerou touhou moudrost.l;QSpolečnosti zpupných není léku, jeť hřích v nich zakořeněn, [aniž jsou si vědomi toho].[:/Srdce tvrdé zatěžuje sebe bolestmi, a hříšník hromadí hřích na hřích.y9k[Srdce, jež kráčí po dvou cestách, nebude míti štěstí, a člověka srdce zlého stihne na nich úraz.]`89Srdce tvrdé zle se míti bude na konec, neboť kdo miluje nebezpečí, zahyne v něm.T7!Mnohé také svedla domýšlivost jejich, a marností zaujala mysl jejich.<6sjeť mnoho ti ukázáno, co nad rozum lidský jest.h5IZbytečných věcí nezpytuj příliš, [a při mnohých skutcích jeho nebývej všetečný;]A4}Vždyť nepotřebuješ [vidět očima] věcí skrytých.B3}Věci nad sebe vysokých nehledej, a nad tebe silnějších nezkoumej; ale co přikázal ti Bůh, o tom přemýšlej ustavičně, [a při mnohých skutcích jeho nebývej všetečný.]I2 Jeť veliká moc Boha samého, a od ponížených ctěn bývá.i1KČím jsi větší, (tím více) ponižuj se ve všech věcech, i nalezneš před Bohem milost.^05Synu, v tichosti skutky své konej, a více než pro lidskou slávu milován budeš.o/WJako zlopověstník jest, kdo opouští otce, a jest od Boha prokletý, kdo ke hněvu popouzí matku..[a tobě, bohumilému bude stavěn dům tvůj,] a v den tísně bude pamatováno tebe, a jako na slunci jíní rozplynou se hříchy tvét-aneboť milosrdenství s otcem nebude v zapomenutí, a za hříchy [matčiny] odplaceno bude tobě dobrým,R,Zeslábne-li mu rozum, měj slitování, a nepohrdej jím ve své síle;Y++Synu, zastaň se, ve stáří otce svého, a nezarmuť ho za celý život jeho.U*# Jeť sláva člověkova čest jeho otce; a hanba synova jest otec beze cti.P) Nechlub se pohanou otce svého; neníť na tvou chloubu otcova pohana.c(? Požehnání otcovo utvrzuje domy synů, ale kletba matčina z kořene vyvrací základy._'7 aby se sneslo na tebe požehnání od něho, [a jeho požehnání na konec zůstalo.]E& Skutkem i slovem [a ve vší trpělivosti] cti svého otce,d%AKdo se bojí Hospodina, ctí rodiče, a jako pánům slouží těm, kteří zplodili ho. ,]$3Kdo má úctu k otci, bude dlouho žíti, a kdo poslouchá otce, občerství matku.^#5Kdo ctí otce, bude míti z dětí radost, a kdykoli se bude modlit, vyslyšen bude.U"#a jako člověk, jenž poklady hromadí ten je, kdo má úctu k své matce.m!SKdo ctí otce, dosti činí za hříchy, [a zdrží se jich, a na modlitbě denní vyslyšen bude:]N Neboť Bůh dal otci úctu synů a právo matčino ustanovil dětem.]3Na právo otcovo mějte pozor, synové, a podle něho čiňte, byste spásy došli.p [[Synové moudrosti – toť společnost spravedlivců, a jejich rod – toť poslušnost a milování.]Oneboť jaká jest velikost jeho, takové jest i milosrdenství jeho."q[Řeknou: [„Nebudeme-li pokání činiti ] upadneme (raději) do rukou Páně ne však do rukou lidí;nU[Kteří se bojí Pána, šetří příkazů jeho, a trpělivost mít budou, až (na ně) shlédne.]_7Kteří se bojí Pána, připravují svá srdce, a před jeho tváří se ponižují:lQKteří se bojí Pána, vyhledávají zálibu jeho, a kteří milují ho, budou plni zákona jeho.oWKteří se bojí Pána, nebudou neposlušní slova jeho, a kteří milují ho, zachovají cestu jeho.<sNeboť co budou činit, až dohlížet počne Pán?pYBěda těm, kteří ztratili trpělivost, [a kteří opustivše cesty přímé, zašli na cesty zlé!]RBěda chabému srdci, že nedoufá v Boha, a proto nedojde ochrany jeho!~uBěda dvojakému srdcem [a rtům nešlechetným] a rukám chabým, a hříšníkovi, který chodí po dvou cestách! Neboť dobrotivý a milosrdný jest Bůh, a odpouští hříchy a obráncem v den tísně jest [každému, kdo ho hledá v pravdě.]b= Nebo kdo setrval v bohabojností a byl opuštěn? Aneb kdo ho vzýval, a on pohrdl jím?^5 Popatřte, synové, na dávná pokolení a vizte: Kdo doufal v Pána a byl zklamán?P [Kteří se bojíte Pána, milujte ho, i budou osvícena srdce vaše.]a; Kteří se bojíte Pána, doufejte v lepší časy, v radost věčnou a milosrdenství,W'Kteří se bojíte Pána, důvěřujte jemu, a nevezme za své odměna vaše.h IKteří se bojíte Pána, čekejte, až se smiluje, a neuchylujte se od něho, abyste nepadli. Důvěřuj Bohu, i zastane se tebe, napřími svou cestu a doufej v něho. [Zachovej (si) bázeň jeho a sestarej se v ní.]e CNeboť v ohni zkoušeno bývá zlato a stříbro, lidé pak milí (Bohu) ve výhni tísně.k OCokoli na tebe dolehne, přijmi, [a v bolesti buď statečný,] a v tísni své měj trpělivost.[ /[Strp, co Bůh ti ukládá,] lpi na Bohu a vytrvej, bys vzrostl na konci života.~uStlač své srdce a buď statečný, [nachyl své ucho, přijmi rozumná slova,] a neukvapuj se v čas dopuštění.} uSynu, chceš-li vstoupiti do služby Boží, [stůj v spravedlnosti a bázni;] buď připraven, že budeš zkoušen.V '(proto žes neupřímně přistoupil k Pánu, se srdcem plným lsti a podvodu.N 'aby neodhalil Bůh tajnosti tvé, a uprostřed obce aby nesrazil tě,F &Pozor měj na ně, abys snad nepadl, a neutržil sobě hanbu,F %Nebuď pokrytcem před lidmi, a nechť neklesneš rty svými.U %$Nebuď neposlušen bázně Páně, a nepřistupuj k ní se srdcem obojakým.L #a jeho záliba jest věrnost a poslušnost; [plní skvosty svými.]: q"Neboť moudrost a vzdělání jest bázeň Páně,Z /!Synu, toužíš-li po moudrosti, dbej spravedlnosti, a Hospodin udělí ji tobě.9~ o hříšníkovi však jest bohabojnost ohavností.9} oV pokladech moudrosti jest návod ke vzdělání,f| G[Dobrý smysl] až do času ukryje slova jeho, a rty mnohých vypravovati budou důmysl jeho.L{ Až do času bude se držeti trpělivý, a potom dojde potěšení.cz Aneboť kdo je bez bázně, nezdrží se hříchu, ježto vášnivost jeho bude mu zkázou.(y MBázeň Páně zapuzuje hřích;jx O[V pokladech moudrosti jest rozum a zbožná věda, ale hříšníkům jest moudrost ohavností.]Tw #Kořen moudrosti jest báti se Pána, a její ratolesti jsou dlouhověkost._v 9Vědění a důmysl moudrost deští a slávu těch, kteří se jí drží, vyvyšuje.9u o[A viděl i zčetl ji; ale obé jest dar Boží.]St !Koruna moudrosti jest bázeň Páně, přináší úplný pokoj a zdraví.Ks Všecek dům svůj plní svými skvosty a sýpky svými plodinami.Sr !Plnost moudrosti jest báti se Pána, dosyta napájí (lidi) svými plody.Pq Bojícímu se Pána dobře bude v den svého skonu dojde požehnání.]Vp 'Zbožnost chrání a spravedlivým činí srdce, potěšení a radost dává..o Y[Báti se Hospodina je zbožná věda.Kn Počátek moudrosti jest báti se Pána, s věrnými v mateřském lůně spolustvořena bývá. (U lidí odvěký stánek (jak hnízdo) si postavila, a jejich potomstvo shledá její věrnost.)hm KKomu se ukáže, aby ji viděl, ten ji miluje patře na ni a divě se velikým činům jejím.].l Y[Ctihodná moudrost jest milovat Boha.Yk - Bojícímu se Pána dobře jest na konec, v den svého skonu dojde požehnání.Tj # Bázeň Páně obveseluje srdce, a dává veselí a radost a dlouhověkost.Ji  Bázeň Páně je sláva a chlouba, a veselí a věnec plesání.oh Y a vylil ji na všecka svá díla, na každé tělo podle svého daru, dal ji těm, kteří milují ho.Kg  On ji stvořil [v Duchu svatém], viděl i zčetl [i změřil] ji, f Jeden jest moudrý, velmi hrozný, [nejvyšší stvořitel všemocný a král mocný,] sedící na trůnu svém a panující Pán.ge I[Znalost moudrosti komu zjevena byla, komu oznámena, a množství cest jejích kdo zvěděl?]Od Kořen moudrosti komu byl odhalen, a její úradky bystré kdo poznal?ec E[Studnice moudrosti je slovo Boha na výsostech, a její cesty jsou přikázání věčná.]Tb #Prve než vesmír je stvořena moudrost, a rozum důmyslný od věků jest.Ta #[Moudrost Boží, jež předchází všecky věci, kdo může vystihnouti?]` #Písek moří a krůpěje deště a dny věků kdo může sečíst? Vysokost nebe a širokost země a hlubokost tůně kdo může změřit?K_ Všeliká moudrost od Pána jest, a jest u něho na věčné časy./^WNaopak plameny nespalovaly těl porušitelných zvířat, která se dostala do nich, aniž rozpouštěly snadno rozpustitelný, ledu podobný, nebeský pokrm. V každém totiž případě, ó Pane, zvelebil jsi lid svůj a oslavil; nezapomněl jsi na něho, ale vždy a všude jsi pomáhal mu.^]5Oheň převyšoval ve vodě svou obvyklou sílu, a voda zapomínala na svou hasivosts\_Neboť živočichové pozemští proměňovali se v živočichy vodní, a plovoucí přecházeli na zemi.R[Živly totiž samy v sobě se přetvořují jako tóny na harfě průměrnou zvučnost mění, ačkoli podržují do konce týž zvuk; možno to pozorováním z toho, co se stalo, zřetelně vyvoditi./ZWProto raněni byli také slepotou jako onino u dveří spravedlivcových, když neproniknutelnou tmou byli obklopeni, a když každý cesty ke dveřím svým hledal.Ytito však ty, které s radostí byli přijali, a s kterými byli se sdělili o práva občanská, přeukrutnými sužovali robotami.X}A ne toliko to! Ale zajisté dostane se jim povšimnutí, ježto oni nakládali s nimi nepřátelsky hned, jak přišli;6We ježto velmi divokou zášť k cizincům provozovali. Kdežto totiž onino nechtěli přijmouti příchozích neznámých, tito hosty dobročinné podrobovali si za otroky.PV neboť k ukojení choutky přiletěly jim od moře křepelky. A ty tresty nepřišly na hříšníky bez předchozích výstrah silných hromů. Vždyť spravedlivě trpěli za své nešlechetnosti,uUc Později pak uviděli nový vznik ptáků, když svedeni byvše žádostivostí, zatoužili po lahůdkách;>Tu Vždyť měli ještě v paměti, co se stalo v cizí zemi, jak místo zvířat plodících země naplodila komárů, a jak místo vodních zvířat řeka vychrlila množství žab.zSm Neboť byli jako hříbata na pastvě, a jako beránci poskakovali, velebíce tebe, Pane, kterýs je vysvobodil.Rykterými veškeren národ prošel, ježto rukou tvou byl chráněn, (národ) jenž spatřil tvé udivující zázraky.CQBylo viděti, kterak oblak zastiňoval jejich tábor, kde byla kdysi voda, vynořila se suchá země, z Rudého moře cesta bez překážky, a zelenající se rovina z dravých proudů,'PGNeboť všecka příroda byla zase znova ve své podstatě přetvořována, a sloužila tvým příkazům, aby služebníci tvoji bez úrazu zachováni byli.\O1a tvůj lid aby vykonal netušený přechod, oni pak aby neslýchanou mašli smrt.-NSPudil je totiž k tomu konci zasloužený tlak; způsobil, že zapomněli na to, co se bylo přihodilo, aby doplnili trest, kterého se nedostávalo ranám jejich,(MIMajíce totiž ještě smutek, a nad hroby mrtvých naříkajíce, pojali jiný pošetilý záměr, a které byli prosbou vypudili, ty honili jako uprchlíky.Lže totiž, ačkoli byli naléhali na jejich odchod a rychle je posílali, že změní své smýšlení a budou je honiti.K {Ale na bezbožníky až do konce hněv bez milosrdenství nastupoval, ježto Bůh předvídal i budoucí skutky jejich,[J/Před tím zhoubce ustoupil, toho se ulekl, ježto stačila toliko ukázka smrti.I+Byltě na jeho dlouhém rouchu všecek svět, slavní otcové na čtyřech řadách řezaných kamenů, a velebnost tvá na koruně hlavy jeho.$HANeboť když mrtví již hromadně jedni na druhých leželi, uprostřed se postaviv přítrž učinil hněvu, a zatáhl mu cestu, která k živým vedla.#G?Zvítězil pak nad pohromou ne silou těla ani mocí zbroje, ale slovem podmanil toho, který trestal, připomenuv smlouvy s otci, přísahou potvrzené.^F5Neboť za ně muž bez úhony ihned dal se do boje zbraní úřadu svého (kněžského), modlitbou a smírným kadidlem; na odpor se postavil hněvu a konec učinil té bídě, ukázav tím, že je tvým sluhou. E Dotkla se sice tehdy také spravedlivců ukázka smrti, a mnoho bylo (jí) na poušti stiženo, ale nedlouho trval hněv tvůj.DySny totiž, které je postrašily, jim to prve oznámily, aby neumřeli bez vědomí, proč to zlo třeba jim trpěti.^C5A jeden tu, jiný tam padnuv napolo mrtvý, zjevoval příčinu, pro kterou umíral.]B3Tehdy hned vidiny ve snách děsných je postrašily, a nečekané hrůzy přišly.|AqNesl meč ostrý – přísný rozkaz tvůj, a zastaviv se naplnil všecko smrtí; nebe se dotýkal na zemi stoje.@všemohoucí slovo tvé s nebe, od královského trůnu seskočilo jako tvrdý válečník do prostřed země, odsouzené k záhubě.c??Neboť když tiché mlčení všecko zabíralo, a noc ve svém běhu na půl cestě byla,>% Neboť ti, kteří pro čarodějství ničemu nechtěli věřiti, kdyžtě byli prvorozenci vyhubeni, vyznali, že ten národ je syn Boží.@=y Všichni bez výjimky jedním způsobem smrti měli bez počtu mrtvých; živí totiž nestačili pochovávati mrtvých, ježto rázem plémě jejich nejváženější bylo pohubeno.W<' Stejnou pokutou otrok i pán byl soužen, a poddaný totéž co král trpěl.;{ (Od těch) pak odrážel se neladný křik nepřátel a sem tam neslo se žalostné kvílení oplakávajících dětí._:7 Skrytě totiž obětovali spravedliví synové dobrých a za božský zákon jednomyslně si uložili, že se sdíleti budou stejně o týž úděl, dobrý i zlý, předem již prozpěvujíce svaté chvály otců.U9#Neboť čím jsi odpůrce potrestal, tím jsi nás, povolav nás, zvelebil.V8%Od lidu tvého bylo čekáno osvobození spravedlivých a zkáza nepřátel.7Ta noc byla prve otcům našim oznámena, aby, vědouce bezpečně, jakým byli uvěřili přísahám, byli dobré mysli.I6 Když si usmyslili, že pobijí děti spravedlivců, a když jeden chlapeček byl vyložen, ale zachráněn – za trest odňal jsi jim mnoho dětí, a spolu zahladil jsi je ve vodě veliké.R5Zasloužili toho věru totiž, aby světla zbaveni, a v žaláři tmy zadrženi byli ti, kteří v zajetí byli drželi syny tvé, skrze které neporušitelné světlo zákona světu mělo dáno byli.4wMísto toho dal jsi sloup ohněm plápolající za vůdce na neznámé cestě, za neškodné slunce na slavné pouti.z3mDěkovali za to, že se nemstí, ačkoli bylo jim křivděno, a prosili za odpuštění, že je pronásledovali. 2 ;Ale tvoji svatí měli převeliké světlo. Jejichžto hlas sice slyšíce, ale postavy nevidouce, přes to, že byli i oni potrpěli, blahoslavili je.1toliko na oněch ležela těžká noc, obraz to tmy, která je pojmouti měla. Více pak byli sami sobě na obtíž nežli ty temnosti.r0]Neboť všecek svět byl ozářen třpytným světlem, a bez překážky mohl se zaměstnávati pracemi;`/9nebo silný hřmot sesouvajících se skal, nebo neviditelný běh skákající zvěře, nebo silný hlas řvoucích divých dravců, nebo ohlas, ozývající se z dutin horských – všecko je děsíc vysilovalo.1.[Byliť všichni jedním řetězem tmy spoutáni. ať to byl pískot větru, nebo libý zpěv ptactva mezi hustým větvovím stromů, nebo hluk vody prudce proudící,-/Neboť buď že to byl rolník nebo pastýř, nebo na samotách zaměstnaný dělník, byl překvapen a musil se podvoliti nevyhnutelnému tlaku.|,qTak tedy každý, kde kdo byl, tam (strachy) na mysli pokleslý, jako vězeň zavřen byl do žaláře bez závor. +jednak byli trápeni nevídanými příšerami, jednak malomyslností omdlévali, ježto náhlý a nenadálý strach je zachvátil.*w Ti pak, kteří oné noci, skutečně bezmocné, a z hlubin bezmocného podsvětí přišlé, všichni stejně spali,})s Když pak bázeň v duši jest menší, za větší zlo pokládá neznámost příčiny, která trápení působí.@({ Báti se totiž není než vzdáti se výhod myšlení.!'; Jeť nešlechetnost sama sebou zbabělá; dosvědčuje to, když bývá trestána. Vždycky větří věci nejhorší, puzena jsouc svědomím (zlým).i&K Neboť i když jich nic děsného nestrašilo, byli přece přecházením zběře a sípěním hadů poplašeni, i hynuli [takořka] strachem, a nechtěli ani do vzduchu se podívati, kterému přece nikam nelze uniknou li.%wTi totiž, kteří slibovali, že zapudí strachy a hrůzy z duše choré, ti sami směšnou bázlivostí churavěli.e$CKejkle umění čarodějskébo byly bez moci, a hanebně osvědčila se chlouba moudrostí.-#SProkmital jim toliko oheň sám sebou vzniklý, plný hrůzy; a zděšeni jsouce pokládali věci, které viděli, když jim zmizely s očí za horší, než byly.}"sŽádná moc ohně nemohla jim světla dáti, aniž bleskutné plameny hvězd mohly osvěcovati tu přehroznou noc.^^Y^ ]]]0\\[\[[7ZZZlZYYXXCWWWJVV~VUUVTTdSSS;RRR:QQQ-PPOOO2NN_NMM5LLLKK JkJIIVHHHNGGG/FFF>`===!<<;;;E::T:"99*88v877X6655q5)44q333!22Y11S100X//A...(--,,>++W**y* ))c)((8''o'&&B%%y%$##z#"")!!c bZ-WUWCM-R->f KeB \ 6 j = HV^&V2I který hledí skrze okna její, a u dveří jejích poslouchá;který myslí ve svém srdci na cesty její, o jejích tajemstvích přemítá, jde po ní jako slídil, a stává tam, kudy chodí;. Blaze člověku, který je do moudrosti zabrán, který o spravedlnosti její přemýšlí, [a jehož mysl má na zřeteli Boha];oW[Ale každý skutek výborný bude spravedlivě oceněn, a kdo jej činí, bude míti z něho čest.]Y~+Každé dílo pomíjející konec konců zhyne; a kdo je dělá, půjde s ním.u}cjedno se pučí a druhé opadává – tak i pokolení z těla a z krve: jedno skonává a druhé se rodí.T|!Každý člověk jako seno zvadne. Jako listí zelené na stromě hustém:c{?[Před skonáním svým čiň spravedlnost], neboť na onom světě nelze najíti pokrmu.)zMDávej a ber, veď sebe samého.vyeZdaž nemusíš jiným zůstavit ovoce svých námah, a výsledek svých prací, aby dělili se o něj losy?MxNezbavuj se dne dobrého, a úděl dobré radosti ať nemíjí tě.cw? Před smrtí čiň dobře příteli svému, a podle možnosti podávej a dávej chudému.v Pamatuj, že smrt nemešká, a že zákon podsvětí byl ti ukázán; neboť zákon tohoto světa jest: „Jistě zemřeš."Wu' Synu, máš-li co, čiň sobě dobře, a podávej oběti Bohu jak se patří.ptY Zlé oko (hledí) zle, aby se najedlo chleba; avšak strádati a zármutek míti bude za svým stolem.psY Oko chtivého nedá se nasytit dílem; nepravostí se nenasytí, až vysuší svou duši skrz na skrz.SrNičemné jest oko závistivého; odvrací tvář svou a pohrdá dušemi.Wq'Činí-li dobře, činí to nevěda a nechtě, a na konec vyjeví svou zlobu.Yp+Kdo sobě nepřeje, nad toho není nic horšího, a to jest odplata zloby jeho.^o5Kdo je sobě zlý, komu jinému bude dobrý? Nebude míti radosti ze svého majetku.jnMKdo sám sobě [nesprávně] utrhuje, hromadí jiným, a z jeho majetku budou týti lidé cizí.nmUČlověku lakomému a skoupému neprospívá bohatství; a člověku nepřejivému k čemu je zlato?Vl%Šťasten, jemuž nepůsobí bolesti svědomí, a kdo nepozbyl naděje své.jk OBlaze člověku, který neklesl slovem z úst svých, a kterého nebodá bolest, že se provinil.Wj' Znamení dobrého svědomí, tvář radostnou, nalezneš nesnadno a s prací.Yi+ Svědomí člověka proměňuje obličej jeho buďto k dobrému nebo ke zlému. h Dobré jest bohatství, není-li při něm hříchu [ve svědomí]. A věc velmi zlá jest chudoba, na kterou naříká bezbožný.Pg Chudý mluví, i říkají: „Kdo je to?" a klopýtne-li, dorazí ho.Vf% Boháč mluví – a všichni mlčí; řeč jeho vynášejí až k oblakům.ae; Chudý, chybil-li, nad to i kárán bývá; mluví rozumně, ale není mu dáno místa.`d9 Bohatý, chybil-li, má mnoho obhájců; mluví-li zpupné řeči, ospravedlňují ho.|cq Bohatý, zakolísá-li, bývá podepřen od svých přátel; ale chudý, padne-li, bývá odkopnut i od známých.bb= A jako v ohavnosti má zpupný poníženost, tak také v ohavnosti má bohatý chudého.Za- Kořistí lva jest divoký osel na poušti; tak i pastvou bohatých jsou chudí.^`5 Jak může hyena v pokoji žít se psem? A jak může se sdíleti bohatý s chudým?W_' Bude-li kdy spolek míti vlk s beránkem? Tak i hříšník se spravedlivcem.o^W Vše, co má tělo, k podobnému sobě se druží, a každý člověk s podobným sobě se spolčuje.a]; Každý živočich miluje podobného sobě; a každý člověk raduje blízkého sobě.F\ Celou svou duší miluj Boha, a vzývej ho, aby tě spasil.]5[e [Slyše pak o tom jako ve snách, viz a bdi.ZZ- Chraň se a pilně pozoruj [co slyšíš], neboť tvá záhuba kráčí s tebou.`Y9 Krutá jeho mysl zapamatuje si, co jsi řekl, a nebude se štítit zloby aniž okovů.%XC Neusiluj mluviti s ním jako s rovným, aniž věř mnohým slovům jeho; neboť mnohými řečmi bude tě zkoušet, a s úsměvem vyzvídat tajnosti tvé.`W9 Nevtírej se, abys nenarazil, a nebuď od něho daleko, abys nepřišel v zapomenutí.\V1 Povolán jsa od mocnějšího, zdráhej se, i bude tím více volati tebe k sobě.]U3 Nepodlízej v moudrosti své, abys ponížen jsa nedal se svésti ku bláznovství.ET Měj pozor, abys sveden jsa bláznovstvím, nebyl snížen.=Su Pokoř se Bohu a očekávej (pomocných) rukou jeho.;Ro Bude tě zahanbovat hostinami svými, dokud tě nevyjí několikrát, a na konec vysměje se tobě; potom vida tě, nechá tě na holičkách, a hlavou bude nad tebou pokyvovat. Q Budeš-li mu potřeben, bude tě klamat: usmívaje se bude ti naděje dělat, krásně tobě mluvit a řekne: „Čeho ti třeba?"NP Máš-li co, s tebou se živiti bude, a vyždímá tě bez lítosti.\O1 Budeš-li mu dávati, bude se ucházet o tebe; pakli nebudeš míti, opustí tebe.jNM Boháč křivdu činí a smí reptat (při tom); chuďas křivdu trpí a nesmí než – mlčet.`M9 Jak může bratřiti se kotel s hrncem? Neboť když o sebe zavadí, tento se rozbije. L Břímě nad své síly si nakládá, kdo se zámožnějším nežli je sám se bratří; s bohatším než sám jsi nepřátel se._K 9 Kdo se dotýká smoly, zmaže se od ní; a kdo obcuje se zpupným, zvykne si zpupnostiYJ+ Hlavou kývati a rukama tleskati bude, a mnoho šeptaje změní obličej svůj.PI [Očima slzí nepřítel], jako by pomoci chtěl – podrazí ti nohy.@H{ Potká-li tě neštěstí, shledáš, že první je tu;TG! Očima slzí nepřítel, uhlídá-li však čas, nemůže nasytit se krve.^F5 Rty svými lahodí nepřítel, v srdci však ukládá, jak by tě zvrátil do jámy.AE} Hodinu u tebe setrvá; jestli se uchýlíš, nevydrží.8Di Kdo polituje zaklinače hadů, byl-li uštknut, a kohokoliv, kdo se přibližuje k líté zvěři? Tak i toho, kdo chodí s mužem nepravým a zaplétá se do jeho hříchů.QC Nestavěj ho podle sebe, aby tě nesvrhl (a nepostavil se) na tvé místo; ať nesedá si po tvé pravici, aby se neucházel o tvé křeslo; na konec poznal bys má slova, a mé řeči by bodaly tě.UB# a byť poníženě sehnutý chodil, měj pozor a vystříhej se před ním._A7 Nedůvěřuj nepříteli svému nikdy; neboť jako měď rezaví nešlechetnost jeho;m@S Ve štěstí člověka nepřátelé jeho jsou v zármutku, a v neštěstí i přítel se odlučuje.W?' Nelze poznati ve štěstí přítele, a neutají se v neštěstí nepřítel.(>I neboť dvojnásobně zlého dojdeš za všecko dobré, co mu prokážeš; vždyť i nejvyšší v nenávisti má hříšníky, a bezbožným odplatí trestem.p=Y Dobře čin pokornému a nedávej bezbožnému. Zapověz mu dávat chleba, aby jím nezmocnil se tebe;7<i [Dávej dobrému a neujímej se hříšníka.]; Dávej milosrdnému a neujímej se hříšníka. [Bezbožné, hříšníky ztrestá (Bůh), šetří jich ke dni trestu].E: Nejsou dobrodiní pro toho, kdož ustavičně jest ve zlém, ani pro toho, kdož almužny nedává. [Vždyť i Nejvyšší v nenávisti má hříšníky, a slitovává se nad kajícími.]`99 Čiň dobře spravedlivci, i dojdeš odplaty veliké; ne-li od něho, jistě od Pána.^8 7 Činíš-li dobré, věz, komu činíš, a dostane se mnoho vděku tvým dobrodiním.o7W $Připusť k sobě cizího člověka, i zvrátí klid tvůj v bouři, a odcizí ti tvé vlastní lidi.b6= #Varuj se zlosyna, neboť zlé věci plodí, aby snad neuvedl tebe do posměchu na věky.t5a "Jedna jiskra rozmáhá se v oheň, [a lest jednoho rozmáhá se v krev]. Ukládáť pekelník až do krve._47 !Vždyť dobré ve zlé úkladně překrucuje, i na věci nejčistší nanese špíny.F3 [Jako totiž útroby (nemocných) puch vyřihují,] a jako koroptev lapena bývá do klece, a jako srna do osidla, tak i srdce zpupných; jako vyzvědač číhá na pád bližního svého.g2G Ne každého člověka uvozuj do domu svého, neboť mnoho jest úkladů člověka lstivého.b1= Před smrtí nechval žádného člověka, neboť po dětech svých poznán bývá muž.p0Y Zlá hodina v zapomenutí uvádí veliké rozkoše, a při konci člověka budou odhaleny skutky jeho.Q/ jeť snadno před Bohem v den skonu odplatit každému podle cest jeho.e.C V den štěstí nezapomínej na neštěstí, a v den neštěstí nezapomínej na štěstí;_-7 Neříkej: „Dostačím sám sobě, a co zlého mohlo by ještě přihodit se mně?"],3 Neříkej: „Jakou potřebu mohu míti, a co dobrého může mě ještě potkati?"q+[ Požehnání Boží chvátá, by odměnilo spravedlivce, a za chvilku pochodu svého přináší ovoce.P* Jeť snadno před očima Božíma náhle učiniti z chuďasa boháče.e)C Nepozastavuj se nad osudem hříšníků, ale důvěřuj v Boha a vytrvej na svém místě.\(1 Stůj ve své smlouvě a cvič se v ní, ať v práci tobě uložené zestárneš.^'5 A neví, že čas pomine, [smrt se přiblíží], že zanechá vše jiným a zemře.c&? že si řekne: „Našel jsem si odpočinek; nyní budu jísti [sám] ze svého majetku!"R% Mnohý zbohatne skoupě sobě počínaje, a to jest úděl odplaty jeho,U$# Dar Boží trvá spravedlivým, a přízeň jeho bude zdar dávat na věky.f#E Blud a tma je s hříšníky srostlá, a kteří se kochají ve zlobě, zestárnou ve zlém.p"Y Moudrost i vzdělání i znalost zákona od Boha jest. Láska i cesty dobrých (skutků) u něho jsou.K! Dobré i zlé, život i smrt, chudoba i zámožnost od Boha jsou.  ale oko Páně hledí na ně dobrotivě, a zdvíhá je z jejich ponížení; povyšuje hlavu jejich, i diví se jim mnozí [a ctí Boha]._7 Jsou lidé zchřadlí, potřební pomoci, mají nedostatek síly, ale nadbytek bídy;jM Jsou lidé [bezbožní], kteří pracují, pospíchají a trápí se, ale tím více strádají.0Y Synu, nebuď mnoho tvých zaměstnání, neboť budeš-li se rozptylovat, nebudeš bez viny. Co totiž budeš honiti, nechytíš, a neutečeš, když budeš utíkati.`9 O věc, do které ti nic není, nehádej se; a když prou se hříšníci, nevstávej.\1 Dokud nevyslechneš, slova neodpovídej, a prostřed mluvení nevskakuj do řeči.O Dokud nevyšetříš, nehaň; až se vyptáš, kárej [spravedlivě]!b= Mnozí vznešení stali se velmi opovrženými, a slavní vydáni byli do rukou jiných.W' Mnoho ubohých zasedlo na trůn, a na koho nikdo si nevzpomněl, nesl korunu.7g Oděvem nechlub se nikdy, aniž v den cti své se vynášej; neboť divné jsou skutky [samého] Nejvyššího, a [slavná a] skrytá [a nevídaná] jsou díla jeho (lidem).R Malá mezi létavci je včelka, ale vrchol sladkosti má výrobek její.R Nechval muže pro krásu jeho, aniž pohrdej člověkem pro jeho podobu.K  Moudrost poníženému hlavu zdvíhá a mezi velmože ho posazuje.w "Kdo bývá chválen v chudobě, čím více v bohatství? Ale kdo bývá chválen v bohatství, ať se bojí chudoby.w !Chudý bývá chválen pro svou rozumnost [a bohabojnost], a jsou lidé, kteří bývají ctěni pro své bohatství.s_ Toho, kdo hřeší proti duši své, kdo ospravedlní, a kdo ctíti bude toho, jenž duší svou pohrdá?M Synu, v pokoře cti duši svou, a važ si jí, jak zaslouží toho.eC Lépe je tomu, kdo pracuje a hojnost má ve všem, než kdo se chlubí a potřebuje chleba.M Nevynášej se maje konati svou práci, a nemudruj v čas potřeby.  Nevolníkovi rozumnému svobodní sloužívají, a muž moudrý [a ukázněný] nereptá jsa kárán. [Avšak nevědomec nebude ctěn.]` 9 Velmož, soudce a vladař jest ve cti; ale není větší než ten, kdo se bojí Boha.P  Nepohrdej chuďasem spravedlivým, aniž veleb hříšníka bohatého.D  Boháčů, slavenců i chuďasů chlouba jest bohabojnost.t a Mezi bratry bývá náčelník jejich ve vážnosti; ale kteří se bojí Pána, jsou (váženi) od něho.1 Ctihodné plémě lidské jest – které? To, jež bojí se Boha. Bezectné plémě však jest – které? To, jež přestupuje příkazy Páně.fE Není člověk stvořen proto, aby pyšný byl, aniž zrozený ze ženy, aby zuřil hněvem.`9 [Památku pyšných vyhlazuje Bůh, a zachovává památku pokorně smýšlejících.]pY (Mnohé) z nich obrací v poušť, rozptyluje obyvatelstvo jejich, a vyhlazuje ze země památku jeho.M Země národů vyvrací Pán, a ničí je až do základů (země).U# Kořeny národů [pyšných] vytrhuje Bůh a štípí pokorné místo nich.U# Trůny pyšných vládců zvrací Bůh, a posazuje ponížené místo nich.W' Proto bezectným činívá Pán shromáždění zlých, a ničí je dokonale.8i Od svého tvůrce odvrací se srdce jeho, ježto počátek všelikého hříchu jest pýcha; kdo se jí přidrží, bude čišeti kletými činy, a pod vrátí jej venkoncem.7i Počátek lidské pýchy bývá odpad od Boha..~W plazivou havěť, žížaly a červy. }  Krátký neduh – lékař mu učiní přítrž; králem je dnes a zítra – mrtvolou. Když člověk zemře, dostane v úděl_|7 [Všelikého mocnářství krátký je život Neduh vleklejší obtěžuje lékaře.]{ [Nic není nepravějšího než milovati peníze. Neboť takový i duši svou na prodej má.] Vždyť za živa vyvrhuje vnitřnosti své.Zz- Nad lakomce pak nic není nešlechetnějšího.] Proč se pyšní prach a popel?wyg Vláda od národa na národ bývá přenáš na pro nespravedlnost a zpupnost, [pro potupy a rozličné lsti.gxG V nenávisti má Bůh i lidé nadutost, a oběma jest odporné všeliké násilí [národů].fwE Nemysli na jakékoli znásilnění bližního svého, a nečiň žádného skutku zpupnosti.gvG Bůh má v ruce člověkovo štěstí, a na osobu úředníkovu skládá příslušnou čest.fuE Bůh má v ruce nad světem vládu, i vzbudí nad ní v čas potřeby užitečného vládce.ktO Král neukázněný na zkázu přivede lid svůj, a města rostou opatrností (svých) správců.zsm Jaký je panovník, takoví jsou i úředníci jeho; a jaký je správce města, takoví jsou i obyvatelé jeho.Zr / Panovník moudrý má kázeň ve svém lidu, a vláda rozumného je spořádaná.nqU Ke hrůze jest v městě svém člověk povídal, a nerozvážlivý v slovu svém bude v nenávisti.p7 Podle zručnosti umělců bývají (jejich) díla chválena, a kníže lidu podle toho, jak moudře mluví, [a slovo starších podle (jeho) smyslu.]goG V mysli tvé buď myšlenka na Boha, a vše, co mluvíš, budiž o příkazech Nejvyššího._n7 Spravedlivci ať jsou tvými spolustolujícími, a v bázni Boží buď tvá chlouba.[m/ Jak jen možno ti, zkoumej bližního svého, a s moudrými a opatrnými raď se.{lo Buď si vědom toho, že blízko jsi smrti, že mezi osidly chodíš, a po zbraních lkajících se procházíš.Xk) Jestli k němu přistoupíš, nedopusť se ničeho, aby snad nevzal ti život.djA Daleko buď člověka, který má moc popraviti, i nebude ti strachovati se bázní smrti.kiO Nelíbiž se tobě křivda nespravedlivých; věz, že nebude bezbožný v přízni až do hrobu!hhI Nezáviď cti [a bohatství] hříšníkovi; vždyť nevíš, jaký bude někdy jeho převrat.Qg Víno nové je přítel nový, až zestárne, s chutí je budeš píti.If  Neopouštěj přítele starého, neboť nový nevyrovná se mu.|eq [a neškádli se s ní při víně], by snad srdce tvé se nepřiklonilo k mí, abys krví svou nepadl do záhuby.Kd Se ženou vdanou dokonce nesedej, aniž opírej se s ní o lokty;cc? Mnozí divíce se kráse ženy cizí se zvrhli, neboť její mluva jak oheň rozněcuje.]Tb! [Každá žena, která je smilná, jako výkal na cestě pošlapána bude.Na Pro krásu ženskou mnozí zahynuli; ta lásku jak oheň rozněcuje.P` Odvrať oko své od krasavice, a nekochej se pohledem na krásu cizí.I_  Nezevluj po ulicích města, a netoulej se po zákoutích jeho.`^9 [Dokonce] se nezadávej ženám smilným, abys neztratil [sebe i] s dědictvím svým.N] Na pannu neupírej zraků, aby snad nebyla ti ku pádu krása její.e\C Se zpěvačkou mnoho se neobírej, aniž jí poslouchej, abys nezahynul snad jejím vlivem.H[  Nevšímej si ženy chtivé, abys neupadl snad v osidla její.[Z/ Nezadávej sebe do rukou manželčiných, aby nenabyla moci tvé [na tvou hanbu].YY - Nežárli na ženu lůna svého, aby neukázala tobě škodlivost výchovy zlé.gXGNe každému člověku srdce své zjevuj, aby se ti snad zle neodměnil, [a nepoháněl tebe]TW!Před cizincem nečiň nic tajného, vždyť nevíš, co se v něm zrodí.NVS blázny se neraď, neboť nemohou milovati, než co jim se líbí.U1S prchlivým nezačínej půtky, a [je-li odvážný] nechoď (s ním) do samoty, neboť jako nic je mu krev, a kde není pomocníka, porazí tě.3T_S opovážlivcem na cestu se nevydávej, aby tě nezatížili snad zlem svým; neboť on jde podle toho, jak se zachce jemu, a spolu s (ním) šílenstvím jeho zajdeš.OSNesuď se se soudcem, neboť podle toho, co spravedlivo jest, soudí.eRCNeruč (za toho, kdo jest) nad tebe mocí; jestli jsi zaručil se, mysli, jak bys zaplatil.ZQ-Nepůjčuj člověku mocnějšímu sebe; jestlis půjčil, měj to za ztracené.SPNestav se proti člověku zpupnému, ať si nesedne, aby na tebe číhal.rO] Nerozněcuj uhlí hříšníků [káráním jich], abys nezapálil se plamenem ohně [hříchů] jejich.XN) od nich totiž naučíš se rozumnosti, a dávat odpovědi, když bude třeba.TM! Ať nemine tě, co vypravují starší, neb oni učili se od svých otců;lLQ Nebo naučíš se od nich [moudrosti], vzdělání [rozumu], a sloužiti velemocným [bez úhony]._K7 Nepohrdej tím, co vypravují [starší] mudrcové, a do přísloví jejich se zaber.uJcNeraduj se ze smrti nepřítele svého, věda, že všichni umřeme, [a nechceme býti na radost (jiným)].JI Nepohrdej člověkem v jeho stáří, neboť stárneme také my.HNepohrdej člověkem, odvracejícím se od hříchu [aniž čiň mu výtky]. Pomni, že všichni lidé jsme hodni trestu.SGNeobcuj s člověkem neukázněným, aby nebyli zneuctěni tvoji předci.QFNevaď se s člověkem mluvkou, a nepřikládej dříví na oheň jeho.bE=Neboť mnohé zničilo zlato a stříbro; až k srdci králů se dostává a zvrací je.XD)Nepři se s mužem bohatým, aby nepoložil proti tobě do sporu (svou váhu).GC Nevaď se s člověkem mocným, abys neupadl snad v ruce jeho._B7(Ve všech svých skutcích pamatuj na poslední své věci, a na věky nezhřešíš.OA'Nelenuj navštíviti nemocného, neboť pro to budeš více milován.G@&Neopomíjej plačících potěšovati, a s kvílícími kvil.X?)%Milosrdně dávej každému živému, a neodpírej ni mrtvému milosrdenství.`>9$Také k chudému vztahuj svou ruku, aby dokonalé bylo tvé smíření a požehnání.e=C#dar svých plecí a oběť zásvětnou obětovati budeš Pánu, jakož i posvátné prviny.< "a dávej jim úděl, jak je ti přikázáno, prviny, (úděl) z obětí očistných, a za nedbalost svou očišťuj se málem;a;;!Cti Boha [z celé duše své] a ke kněžím uctivě se měj, [a očišťuj se plecemi]V:% Ze vší své síly miluj tvůrce svého, a služebníků jeho neopouštěj.T9!Z celé duše své boj se Pána, a jeho kněze měj za (osoby) posvátné.r8]pomni, že jen skrze ně jsi se narodil; a kterak možno ti dobře činiti jim jako (činili) oni tobě?T7!Celým srdcem svým cti otce svého, a na bolesti matky své nezapomínej;p6YMáš-li ženu podle duše své, nezapuzuj jí; ale té, která zasluhuje nenávisti, nesvěřuj sebe.M5Vdej dceru a veliký skutek uděláš, člověku rozumnému dej ji.[4/Máš-li dcery, opatruj tělo jejich, a neukazuj (příliš) veselé tváře jim.E3Máš-li syny, ukázňuj je, a ohýbej je z mládí jejich.U2#Máš-li dobytek, dohlížej k němu, a je-li užitečný, ponechej si jej.u1cSlužebník rozumný budiž ti milý jako tvá duše, neodjímej mu svobody, [aniž opouštěj ho v nouzi].l0QNeubližuj služebníkovi, který věrně pracuje, aniž dělníkovi, který je ti z duše oddán. / Neodcházej od ženy rozumné [a dobré], [které se ti dostalo v bázni Páně], neboť půvab [cudnosti] její nad zlato jest.T.!Nedávej přítele za peníze, aniž bratrem přemilým pro zlato pohrdej.T-!Ponižuj velmi ducha svého, jeť trest na tělo bezbožné oheň a červ./,Ypamatuj na hněv, že nebude otáleti.<+sNepřipočítávej se k davu lidí neukázněných;e*CNeměj v nenávisti těžkých prací zemědělských, jsoutě ustanoveny od Nejvyššího._)7Nebuď žvavý ve shromáždění starších, aniž opakuj slova při své modlitbě.T(!Nedopouštěj se jakékoli lži, neboť obyčej lháti není na prospěch.c'? Nezasívej lstivé křivdy proti bratru svému, aniž čiň co takového proti příteli.j&M Neposmívej se člověku hořké duše; jeť, kdo ponižuje a povyšuje – [vševidoucí Bůh].~%u Neříkej: „Na množství darů mých Bůh shlédne, a když obětovati budu Bohu nejvyššímu, přijme dary mé.($K a činiti almužny neopomíjej.+#Q Nebuď malomyslný při modlitbě,H" Nesvazuj hříchy dvojmo, neboť ani za jeden neujdeš trestu.J! Nehřeš proti obyvatelstvu města, aniž se zahazuj mezi lidem. Nežádej býti vládcem, leč bys měl sílu vyhladit nepravosti, abys neobával se snad tváře mocného, a neohrozil poctivosti své.}Nepokládej se za spravedlivého před Bohem, [neb on jest znatel srdce] a před králem nechtěj viděn býti moudrým.KNežádej od Pána vladařské moci, aniž od krále stolice cti.dASynu, nerozsívej zla na záhony nespravedlnosti, a nebudeš žíti jich sedmeronásobně.=uodstup od hříchu, i uchýlí se (hřích) od tebe.4 eNečiň zlého, i nepotká tě (nic zlého);%C%Přemýšlej o Božích přikázáních, a o rozkazech jeho rozjímej ustavičně; a on dá tobě rozum, a moudrost, po které toužíš, bude ti udělena.\1$Uzříš-li rozumného, pospěš k němu, a stupně dveří jeho schoď tvá noha.J #Do společnosti [zkušených] starců se postav, a kdo jest moudrý, k tomu ze srdce se přidruž, každý božský rozhovor poslouchej rád, a žádná chvalitebná průpověď ať neujde ti.jM"Nakloníš-li své ucho, dostane se ti poučení, a bude-li ti milo poslouchati, budeš moudrý.gG!Synu, budeš-li [na mne] pozor míti, vzděláš se, a napneš-li svou mysl, budeš rozumný.hI Jako v roucho slávy můžeš obléci se do ní, a jako korunu radosti si ji vstaviti na sebe.Rmá totiž ozdobu zlatou na sobě, a provazy její jsou niti purpurové.jMA budou tobě pouta její záštitou silnou, [základy mocnými,] a její obojky rouchem slávy;T!Neboť na konec najdeš odpočinutí v ní, a obrátí se tobě v rozkoš.KStopuj ji, a dá se ti poznat; a zmocně se jí, nepouštěj jí.V%Celou svou duší přistupuj k ní, a ze vší své síly dbej cest jejích.J podlož své rameno a nes ji, aniž si stýskej ve vazbě její.KVlož svou nohu do pout jejích, a do obojku jejího svou šíji;? ySlyš, synu, přijmi poučení, a nezamítej rady mé:$ ANeboť moudrost kázně jest, co jméno její, a není mnoho těch, kterým je známu; [ale kterým známa jest, (s těmi) zůstává, až spatří Boha].L Jako těžký kámen zkouška je tíží. a nemeškají zavrci ji.` 9Trpká jest náramně moudrost lidem nekázněným, a nesnese jí člověk bez rozumu.W 'neboť pěstě ji maličko popracuješ, a brzy budeš jísti z ovoce jejího.T!Jako oráč a rozsévač dej se do ní, a těš se na sladké plody její;c?Synu, zvol si kázeň od svého mládí, a až do šedin budeš míti zjednanou moudrost.taKdo se bojí Boha, bude míti také přátelství dobré, neboť jaký sám, takový bude i přítel jeho.jMPřítel věrný jest koření života [a nesmrtelnosti], a kteří se bojí Pána, naleznou ho.wgPřítele věrného nelze se dokoupiti, nelze dosti odvážiti zlata ni stříbra za dobrotu [věrnost] jeho.QPřítel věrný jest záštita mocná, a kdo ho nalezl, nalezl poklad.V% Od svých nepřátel se vzdaluj, a před svými přáteli měj se na pozoru. Bude-li se pokořovati před tebou, a před obličejem tvým se skrývat, budeš mít s nim přátelství svorné, dobré.mS Přítel, setrvá-li stálý, budiž ti spoluroven, a s domácími tvými důvěrně nechať jednáO Bývá také přítel spolustolovník, ale nesetrvá v den soužení.~~u Bývá dále přítel, jenž zvrhá se v nepřítele, a bývá přítel, jenž nenávist a svár na potupu vyjevuje.^}5Bývá totiž přítelem (mnohý) podle času svého, ale nesetrvá v den soužení._|7Získáváš-li si přítele, zjednej si ho zkouškou, a ne lehce věnuj mu důvěru.h{IMěj mnoho těch, s nimiž v přátelství žiješ, ale důvěrníka měj z tisíce jediného.z{Slovo sladké rozmnožuje přátele [a ukrocuje nepřátele]; a laskavý jazyk dobrého člověka působí mnoho dobra.yNeboť duše nešlechetná zahubí toho, kdo ji má, na posměch nepřátelům vydává ho, [a v úděl bezbožníků přivádí ho].hxIaby listí tvé nesnědla a ovoce tvé nezkazila, abys nezůstal jako suchý strom na poušti.sw_Nedávej se unášeti vášní své duše jako býkem, aby snad nebyla zničena síla tvá šílenstvím,*v Oa nebudiž z přítele nepřítelem [bližnímu]. Neboť nečest a pohana bude údělem zlého, tak i každého hříšníka [závistivého a] obojakého jazyka.7uiSpravedliv buď v malém i ve velkém stejně,tNeboť zloději kyne hanba a pokuta, člověku dvojakého jazyka potupa nejhorší, ramenáři pak nenávist a zášť i pohanění.SsAť nejsi nazýván ramenářem, a za jazyk ať nejsi polapen a zahanben!^r5Jeť čest a chvála v řeči rozumného, ale jazyk nemoudrého bývá jeho zkázou.q5Rozumíš-li věci, odpověz bližnímu; nerozumíš-li však, měj ruku na svých ústech, [abys nebyl polapen ve slovu neukázněném a zahanben].cp? Buď ochotný poslouchati slovo, [abys rozuměl], a s rozvahou dávej odpověď [pravou].o  Buď stálý na cestě Páně, a ve svém správném přesvědčení a vědomí, a provázej tě slovo pokoje a spravedlnosti.n  Neklať se po všelikém větru, a nechoď po každé cestě; [toť bývá známka každého hříšníka – dvojaký jazyk].bm= Nespoléhej se na jmění nespravedlivé, neprospějeť nic v den dopuštění a odvety.Hl  Neboť náhle přijde hněv jeho a v čas trestu zahladí tě.QkNeprodlévej obrátit se k Pánu, aniž odkládej (s tím) den ode dne.vjeNeboť jako milosrdenství, i hněv náhle přichází od něho, ale na bezbožnících spočine jeho hněv.giGA neříkej: „Smilování Páně veliké jest, smiluje se nad množstvím hříchů mých."Xh)Pro hřích odpuštěný nebývej bez bázně, a nehromaď hřích na hřích.!g;Bůh totiž jistojistě trestat bude. Neříkej: „Hřešil jsem, a co [smutného] přihodilo se mi za to?" Jeť Nejvyšší shovívavý [odplatitel].dfAa neříkej: [„Jak jsem zmocněl!" nebo:] „Kdo mi může poroučet, co mám činiti?!"9emNenásleduj v síle své žádosti srdce svého;d +Nespoléhej se na jmění [nespravedlivé], a neříkej: „Mám z čeho živu býti." [Neboť nic to neprospěje v čas odvety a dopuštění]Ec$Nebuď ruka tvá vztažená k braní, a k dání skrčená.Yb+#Nebývej jako lev v svém domě, na zkázu svých domácích utiskuje poddané.Ja "Nebuď kvapný jazykem svým, a líný a mdlý v pracech svých.`!Za spravedlnost bojuj pro svou duši; až do smrti zasazuj se o spravedlnost, a Bůh bude bojovat za tebe proti tvým nepřátelům.J_  Nestavěj se na odpor mocnému, aniž usiluj proti proudu řeky.W^'Nestyď se vyznati své hříchy, a nepoddávej se nikomu, kde jde o hřích.Y]+Neodporuj slovům pravdy [jakkoliv], a za [lež] své neukázněnosti styď se.\#Neboť po řeči poznána bývá moudrost, a rozum [umění a vzdělání] po slovu [rozumného], [pevnost pak po skutcích spravedlnosti].s[_nezadržuj slova, můžeš-li co zachrániti, a neskrývej se s moudrostí svou, [jde-li o její krásu].1Z]Nestyd se bližního svého, když padl;MYNebuď stranický na škodu své duše, [a lží neubližuj sobě].bX=Je totiž stud, který uvádí do hříchu, a je stud, který uvádí v slávu a milost.4WcPro svou duši nestyd! se [mluviti pravdu].;VqSynu, měj pozor na čas, a vystříhej se zlého.MUZbloudí-li však, opustí ho, a vydá jej v ruce nepřítele jeho.ZT-a zjevuje mu tajnosti své [zahrnujíc ho věděním a znalostí spravedlnosti].@S{Poté vede ho [pevně] po cestě rovné, obveseluje ho,R/bázeň a strach [na zkoušku] uvádí na něho, a trápí ho soužením kázně své, až vyzkouší smýšlení jeho, a pojme důvěru k němu.DQNeboť do pokušení jde s ním nejprve, [vybírá si ho,]ZP-Bude-li jí důvěřovat, dědičně obdrží ji, a budou ji míti potomci jeho. /S~~~K}}}}'||/{zzz yyExxxHwwqw vv@uuu&ttt.ssusrrEqqppLoo_onn,mmrm!lKkkjj/iiXi$hhh8ggg,ff"ee[eddcc{cCc bbaa=``U`__-^^L]]f\\3[[9[ZZZ3YYyXXsXWWBVV|VUU?TTT*SS2RRoRQQNPPlP#OO^NNoNMcLLOKKK)JJII~HHHFGG}FFF:EuDDD&CCRCBqBAAkA@}???$>>Z===?<<<6;;s; ::799988O777F66<55}5.444)33822S111$000p0 //N..M--l-,,u, ++O***:))5((y(''.&&& %%%F$$$F### ""C!! 2~,> 5[?u_ QP&3= x & K $ b :[J<A>b1=Jako skořice, jako vonný balšám voním, jak myrha výborná líbeznou vůni dávám,Q0jako spanilá oliva na rovinách, a jako javor tam, kudy vody se berou.T/!Jak palma v Engaddi jsem vyvýšena, a jako růže štěpovaná v Jerichu;R.Jak cedr na Libanu jsem vyvýšena, a jako cypřiš na Hermonské hoře.~-uV národ slavný jsem se vkořenila, v úděl Boha mého, v dědictví jeho, [a mezi zástupy svatých zdržuji se.]u,ca byla na Sionu tak ubytována. V městě svatém taktéž jsem usadila se, v Jerusalemě jest moje vláda.+Od počátku, před věky jsem stvořena, na věky pak býti nepřestanu. Ve svatostánku před ním službu jsem konala,*{ Řekl mi totiž: „V Jakobovi přebývej, v Israeli dědičný měj úděl, [a v mých vyvolencích kořeny zapusť!"]X)) Tehdy mi vykázal Tvůrce vesmíru stánek, a můj Původce mne usadil v něm.0(Y [A srdce všech, vysokých i nízkých, mocně jsem deptala.] U těch všech jsem hledala [stálé] bydliště, kde, v kterém údělu [Páně] bych mohla přebývat.;'q a ve všem lidu, v každém národě jsem vládla./&Y na každém místě země jsem stála,i%KOkruh nebe sama jsem obešla, i hlubiny propastí [jsem pronikla,] schodila jsem vlny mořské,U$#Já jsem na výsostech přebývala, a trůn můj byl na sloupě oblakovém.m#SJá jsem učinila na nebi, aby vzešlo světlo neskonalé] a jako mlha přikryla jsem všecku zemi.Z"-„Já jsem z úst Nejvyššího vyšla, [prvorozená před kterýmkoli tvorem.]\!1množství vyvolených bude ji chválit, a požehnaní budou jí žehnat. Praví:]^ 5[I bude mezi svým lidem vyvyšována, shromáždění svaté bude se jí obdivovat,c?ve shromáždění Nejvyššího otvírá svá ústa, a před jeho zástupcem se chlubí:S !Moudrost se vychvaluje, [v Bohu se oslavuje,] mezi lidem svým se honosí,eC&[Veliká čest jest následovati Pána; neboť (tak) lze dojíti dlouhého věku od něho.]%I poznají (všichni) ostatní, že nic lepšího není než bázeň Boží, a nic sladšího než dbáti příkazů Páně.L$Zůstaví na kletbu svou památku, a hanba její nebude vyhlazena.N#Nezapustí děti její kořenů, a ratolesti její neponesou plodů.]3"Ta do shromáždění přivedena bude, a na jejích dětech budou váznouti tresty.>u!neboť předně zákonu Nejvyššího se zpronevěřila, za druhé proti muži svému se provinila, za třetí smilníc manželské lože zprznila a z cizího muže děti podvrhla.Y+ Tak i každá žena, která opustí muže svého, a podvrhne dědice z cizího;@{[Bude na hanbu všem proto, že neznal bázně Páně.]veTen na ulicích města, bude trestán, [jako hříbě koňské bude honěn] a kde se nenaděje, bude chycen.xiJsoutě Pánu Bohu známy všecky věci prve nežli stvořeny byly; tedy i po jejich dokonání vidí všecky.H neví, že oči Páně tisíckrát jasnější jsou nežli slunce, na všecky cesty lidské že patří, [i do hlubin propasti i do lidských srdcí,] že vidí do nejtajnějších záhybů. neví, že všecko vidí oko Jeho, [že vyhání od sebe bázeň Boží takovou bázní lidskou, která] lidských očí se bojí;tma kolem mne a stěny mne ukrývají, nikdo nevidí mne; koho bych se měl ostýchati? Nejvyšší na mé hříchy nebude pamatovat,"c?Kdo se nespokojí se svým ložem, a [pohrdaje životem] si myslí: „Nikdo nevidí mne;X)Nevěstkáři každý pokrm je sladký; hříchy se neunaví, dokud nedokoná.c?Člověk, který przní stydké údy těla svého, nepřestává, dokud oheň nedohoří.I  Žhavý chtíč jak oheň hoří neuhasne, dokud nepohltí. . .Z -Dva druhy (lidí) mnoho hřeší, a třetí (druh) přivádí hněv [a záhubu]:R Člověk navyklý slovům potupným nebude celý svůj život ukázněn.5 caby snad nezapomněl na tebe před nimi Bůh, a návykem svým jsa zmámen, abys netrpěl hanu, že bys raději byl se nenarodil, a abys dni svého narození nezlořečil.P Pamatuj na otce i matku svou, – vždyť mezi velmoži stojíš, – SSurové mluvě ať nezvykají tvá ústa, jsoutě v ní slova hříšná.T!Neboť od zbožných to všecko je daleko, a ve hříších se neválejí.c?Jest i jiná řeč vedoucí vstříc smrti, kéž ta se nenalézá v dědictví Jakobovu!Z-Přisáhne-li křivě, nebude ospravedlněn, neboť dům jeho bude plný odvety.hI Pochybí-li, hřích jeho na něm bude lpěti, a nevšimne-li si toho, hřeší dvojnásobně.fE Člověk, jenž mnoho přisahá, bude plný nepravostí, a nevzdálí se od jeho domu metla.-S Jako totiž otrokovi ustavičně vyšetřovanému nikdy modřin neubývá, tak i každý, kdo přisahá a (jméno Boží) pořád vyslovuje, nebude prost hříchu.{ Jméno Boží nebývej ustavičně v ústech tvých, [a jménům svatým si nenavykej, neboť nebyl bys tím bez viny.]P Přisahám ať nepřivykají si tvá ústa, [neboť mnoho jimi padlo.]V%Nerozumem rtů bývá chycen hříšník; zpupný a zlolajný jimi klesají.y~kPoučení o ústech slyšte, synové; kdo ho dbáti bude, nezahyne, [aniž dá se pokaziti skutky ničemnými.] }Odejmi ode mne chtíče klínu, touhy po souloži ať mne ne jímají, a smýšlení nestoudnému [a nevázanému] neoddávej mne.N|Pyšných očí nedávej mi, a (zlou) žádostivost odvrať ode mne.K{Pane, otče a Bože života mého, nenechávej mne jejich zvůli.Dzaby nerostla má poblouzení, a nemnožila se má provinění, [hříchy mé by se nerozmáhaly,] já pak abych nepadl před svými protivníky a nepřítel můj aby se neradoval ze mne.*yMKéž se dostane mi bičů na myšlení, a prostředků moudré kázně na mé srdce, aby nešetřily poblouzení jejich, aby nebylo viděti provinění jejich,rx _Pane, otče a vládce života mého, [nenechávej mne jejich zvůli,] [a] nedopouštěj, bych klesl jimi!w!Kéž je dán na má ústa zámek, a na rty mé pečeť pevná, abych neklesl jimi, a jazyk aby mne na zkázu nepřivedl!?vy každý, kdo to uslyší, stříci se bude před ním.uPřítele vysvobozovati nebudu se stydět, aniž budu se skrývati před ním; a přihodí-li se mně co zlého skrze něho, [snesu to]~tuPřed ohněm vznášívá se z komína dým a kouř; tak i před přeléváním krve zlořečení [pohany a hrozby].ksOZa dob soužení jeho zůstaň mu věren, abys i v zámožnosti jeho spolu s ním zámožný byl.erCZachovej si důvěru přítelovu v bídě jeho, abys i ve štěstí jeho s ním se veselil.kqOOtevřel-lis proti příteli ústa [na zármutek], neboj se; jeť (ještě možno) smířiti se, kromě nadávky, výtky zpupné, vyzrazení tajemství a zákeřné rány; pro kteroukoliv tuto věc uprchne přítel (každý).Wp'Na přítele kdybys i meč vytrhl, nezoufej; jeť náprava (ještě možná).ao;Kdo hází kamenem na ptáky, zahání je, a kdo tupí přítele, ruší přátelství.KnKdo bodá do oka, vyvádí slzy; a kdo bodá do srdce, budí cit.m'[Jako srdce blázna, následkem smýšlení jeho bázlivé, bývá vždycky bez starosti, tak i ten, kdo v příkazech Božích vždy trvá.]al;tak ani srdce blázna, následkem smýšlení jeho bázlivé, útoku strachu nezdrží.Xk)Jako koly na horách [a jako zdivo bez malty] vichřici vystavené neobstojí:KjSmýšlení člověka rozumného nikdy nedá se pokaziti bázní.uicDřevené trámoví v zeď domu spjaté nerozstoupí se; tak i srdce opírající se o promyšlený úmysl.xhiPísek, sůl a hrudu železa snáze jest nésti, nežli člověka nerozumného, [pošetilého a bezbožného].Yg+Nad olovo co je těžšího? Co jiného může být jmenováno nežli blázen ?^f5Uchyl se od něho a dojdeš pokoje, a nebudeš míti obtíží z bláznovství jeho.Te!Vystříhej se ho, abys neměl obtíží, a nebyl zprzněn hříchem jeho.;dqS bláznem ne mnoho mluv, a s nerozumným nechoď.ecC Smutek pro mrtvého sedm dní (trvá); ale pro blázna a bezbožníka – pokud jsou živi.:bo ale zlý život bláznův jest horší než smrt.6ag Méně plač nad mrtvým, neboť odpočívá;^`5 Nad mrtvým plač, neb došlo mu světlo; a nad bláznem plač, neb došel mu rozum.h_I Se spícím mluví, kdo vypravuje bláznovi [moudrost]; na konci [řeči] řekne: „Co jest?"l^Q[kdo něco vypravuje tomu, jenž neposlouchá,] jest jako ten, kdo budí spáče z těžkého sna..]WStřepiny slepuje, kdo učí blázna;f\E(Jako) hudba v zármutku je mluvení nevčasné; trest a kázeň však je vždycky moudrost.x[iOtci i muži drzá hanbu činí, [nebývá o nic menší nežli bezbožníci,] i bude ten i onen jí pohrdati.aZ;Dcera rozumná je bohatstvím muži svému, ale hanebnice na potupu bývá otci svému.VY%Hanbou otcovou je syn neukázněný, a dcera (taková), na škodu mu bývá.^X5Lejnem kravským házejí po lenochu, a každý, kdo se ho dotkne, otřepává ruce.XW +Kamenem pokáleným házejí po lenochu, a každý mluví o jeho opovrženosti.$VADonášeč sebe samého poskvrňuje, mezi všemi bývá nenáviděn, [i kdo s ním obcuje, docházívá zášti. Mlčelivý a rozumný, ten ctěn bývá.]FUBezbožný když satanovi zlořečí, zlořečí sám sobě.]T3V ústech mívají bláhoví svoje srdce; ale moudří mívají ústa svá v srdci.fSEÚsta nemoudrých nerozvážně mluví; ale slova moudrých na vážkách vážena bývají.^R5Neukázněný poslouchá skrze dveře, moudrý však nerad slýchá hanlivé řeči.TQ!Blázen dveřmi do domu nahlédává, ale muž ukázněný postojí venku.hPINoha bláznova kvapí do domu bližního; ale člověk zkušený prve se ostýchá [mocného].SOZlatý šperk jest rozumnému kázeň, a jako náramek na rameni pravém.LNBlázen hlasitě se chechtá, ale moudrý sotva zticha se usměje.LMPouta na nohou je bláznu kázeň, a okovy ruční na pravé ruce.iLKJako dům zbořený, tak jest bláznu moudrost; a vědění nesmyslného jsou nesmyslná slova.pKYÚsta rozumného bývají hledána ve shromáždění;. a o slovech jeho uvažují ve svých srdcích.jJMVýklady bláznovy jsou jako břímě na cestě; ale na rtech rozumného bývá shledán půvab.IUslyší-li znalec slovo moudré, chválí je a přidává k němu; uslyší-li je vášnivec; nelíbí se mu, a hází je za záda.UH#Srdce pošetilcovo jest jako rozbitý hrnec: žádné moudrosti nepodrží.aG;Vědění moudrého rozhojňuje se jako povodeň, a rada jeho trvá jako živý pramen.`F9Jest však obratnost, která natropí mnoho zlého, [a není rozumu, kde je hořkost.];EqNebude vzdělaný, kdo není obratný [v dobrém].9Dm a vrchol bázně Boží jest moudrost [a rozum].4Cc Kdo dbá spravedlnosti, ovládá svou mysl;dBA Cesta hříšníků kameny jest vydlážděna, ale na konci jejím – pekla a tma a muky._A7 Sebraná koudel je shromáždění hříšníků, a plamen ohně bývá konec jejich.`@9 Kdo staví dům svůj na cizí útraty, jest jako ten, kdo sbírá si kamení na zimu.m?SZ daleka lze poznati siláka jazykem [smělým], a rozumný ví, že by ho mohl přivésti k pádu.p>YKdo nenávidí pokárání, jde po stopách hříšníka; ale kdo se bojí Boha, zabírá se nad ním.W='Prosba chudého z úst dochází až k uším Jeho, a soud rychle mu přijde.<Násilí a křivdy v nic obrací statek; [a dům sebe bohatší v nic bývá uveden zpupností;] tak statek zpupného bývá vyvrácen.X;)Jako dvojsečný meč je všeliká nepravost, a rána jeho jest nezhojitelná.::oZuby lví jsou zuby jeho, zabíjejí duše lidí.g9GJako před hadem, utíkej před hříchem; neboť přiblížíš-li se k němu, chňapne tě.K8 Synu, zhřešil-lis, nečiň tak opět, ale za předešlé odpros.c7?!Lepší je ten, kdo tají nemoudrost svou, nežli člověk, jenž skrývá svou moudrost!T6! Moudrost skrytá a poklad, jehož nevidět, jaký užitek dává to i ono?T5!Dary a odměny zaslepují oči soudců, a jako němota jim brání kárat.-4SKdo svou půdu vzdělává, vysoko staví stoh plodin; [a kdo činí spravedlnost, bývá povýšen;] a kdo chce zalíbit se velmožům, utíká před nepravostí.K3Moudrý v řeči vyšvihne se, a rozumný zalíbí se velmožům.\21Život lidí lživých beze cti jest; a hanba jejich je při nich bez přestání.V1%Lepší je zloděj než ustavičný lhář; dědictví obou však je zkáza.]03Ohyzda zlá na člověku lež jest; a v ústech neukázněných bývá ustavičně.[//Někdo ze studu slibuje příteli, a získává si v něm zbytečně nepřítele.x.iNěkdo ničí sám sebe proto, že se stydí, strachem z nerozumného sebe hubí, [ohledy na lidi sebe kazí.]O-Někomu nedopouští hřešiti nouze, a ve svém klidu bývá bodán.U,#Průpověď z úst blázna bývá zavržena, neboť nevyslovuje jí v čas.k+OJako člověk odporný jest nevčasné povídání: v ústech neukázněných bývá ustavičně.b*=Pád lživým jazykem jest jako pád na podlahu; tak i pád bezbožných rychle přijde.c)?[Neboť nerozdal s rozvážným smyslem, co kdo míti měl, ani to, co kdo míti neměl.]q([Nebo ti, kteří jedí chléb jeho, ošemetného jsou jazyka. Kolikrát a jak mnozí vysmějí se jemu!J' Blázen přítele nemá, a nedostane se vděku jeho dobrodiním.J& Dnes půjčí a zítra upomíná; protivný je člověk takový.Q%Málo dá, ale mnoho vyčítá; otevře-li ústa, šlehá z nich oheň.b$=Z daru nemoudrého nebudeš míti prospěchu, neboť má sedmero očí (místo jednoho).n#U Moudrý činí řečí sebe oblíbeným, laskavosti však bláznů jsou zbytečné vody vylévání.I"  Někdo koupí mnoho za málo, ale zaplatí to sedmeronásobně.X!) Někdo bývá pro svou slávu snížen, a mnohý z ponížení zdvíhá hlavu.c ? Jsou dary, které nic neprospívají, a jsou dary, jež bývají dvojnásobně opláceny._7 Bývá člověku [neukázněnému] prospěch na neštěstí, a bývá zisk na škodu.fEKdo mnoho mluví, škodí sám sobě, a kdo si [neprávem] moc osobuje, bývá v nenávisti.U#Člověk moudrý pomlčí do času, ale mluvka nerozumný přehlédá čas.Jsou lidé, kteří mlčí, protože nevědí, co mají říci; a jsou lidé, kteří mlčí, protože mají na mysli příhodnou dobu.Jsou lidé, kteří mlčí a jsou pokládáni za moudré; a jsou lidé, kteří jsou v nenávisti, protože mnoho mluví.b=[Jak dobře jest káranému ukázati lítost! Neboť tak uteče hříchu dobrovolnému.]Gtak bude i tomu, kdo násilím provádí právo [bezbožné].J (Jako) chlípnost kleštěncova může zbaviti děvu panenství,i MOč jest lépe domluviti, nežli se hněvati, a (chybu) uznávajícímu nebrániti, by odprosil!Zklame domluva, tupí-li kdo ve hněvu; [jsou posudky, kterých nelze schvalovati;] a jsou lidé, kteří mlčí, a ti jsou moudří.I Oděv těla a smích zubů, a chod člověka vypravují o něm.V%Po vzezření poznati lze muže, a z výrazu tváře poznati lze rozumného.vea byť mu pro nedostatek moci bráněno bylo hřešiti, najde-li vhodnou dobu, [aby činil zle,] činí zle.[a někdo se příliš poddává z veliké pokory,] a někdo klopí tvář svou, a činí se jakoby neviděl, co má zůstati tajno;A}Někdo se šibalsky koří, ale nitro jeho je plno lsti;s_Jest důkladná chytrost, a ta jest nespravedlivá; a někdo umí důkladně mluvit, aby dokázal pravdu.@yLepší je člověk, jemuž se nedostává učenosti, [a jenž postrádá rozumu,] ale bojí se (Boha), nežli ten, který má hojnost rozumu, ale přestupuje zákon [Nejvyššího].eCJest vychytralost, ale ta jest ohava; a jest pošetilec, kterému chytrosti se nedostává.S Ale není moudrost znáti nepravost, a rada bezbožných není rozumnost. wVšeliká moudrost jest bázeň Boží, [v ní tkví bázeň Boží,] a ve veškeré moudrosti je šetření zákona.^ 5Promluv s přítelem prve než mu pohrozíš, a popřej místa bázni Nejvyššího!c ?Leckdo klesá [jazykem], ale ne z úmyslu; a kdo jest, jenž neprovinil se jazykem svým?[ /Promluv s přítelem, neboť často bývá to pomluva; a každému slovu nevěř!U#Promluv s bližním, snad nic neřekl; a řekl-li, ať toho již neopakuje!|q Promluv s přítelem, snad nic neví [a řekne: „Neučinil jsem to"]. Učinil-li to však, ať už tak nečiní!O Jako šíp tkvící v masitém stehně: tak je slovo v srdci blázna.B Ze slova blázen má bolesti jako rodička před porodem.gG Slyšel-lis slovo [proti bližnímu svému], ať s tebou zemře; a věř, že tě neroztrhne!"= Neboť vyslechnou tě, ale budou se stříci tebe, budou (onen) hřích omlouvati, tebe (však) nenáviděti, [a tak budou se chovati k tobě vždycky].veAni o příteli ani o nepříteli nevypravuj [co si myslíš,] a pokládáš-li co za hřích, nevyjevuj ho.DNeopakuj slova [zlého a tvrdého], a ničeho nepozbudeš.`9[Kdo hřeší sám proti sobě, pykati bude; a kdo se raduje ze zlého, zhaněn bude.] Kdo se raduje z nepravosti, zhaněn bude; [kdo má v nenávisti domluvu, ukracuje si život;] a kdo nenávidí žvavost, hasí zlo.~~uKdo rychle věří, lehkomyslný jest, [a utrpí škodu]; a kdo (tím) hřeší sám proti sobě, za nic jmín bude..}Ua kdo se věší na nevěstky, ničemníkem bude; hniloba a červy zmocní se ho, [na velkou výstrahu bude povýšen], a vzata bude z počtu (živých) duše jeho.U|#Víno a ženy k odpadu vedou moudré, [a do trestu přivádějí rozumné],X{ +Dělník opilec nezbohatne, a kdo za nic nepokládá maličkosti, pomalu zhyne.z!Neochuzuj se o závod platě penízem vypůjčeným, takže nebudeš ve měšci nic míti; [neboť byl bys sám sobě nepřítelem.]`y9 Neoblibuj sobě ve společnostech ani malých, neboť ukládají ustavičná vydání.]x3Vyplníš-li duši své žádosti její, učiní tebe radostí nepřátelům svým.EwPo svých žádostech nechoď, a od své vůle odvracuj se. vZnalci přísloví také moudře si vedou, [rozumějí pravdě a spravedlnosti], a vydávají jako příval průpovědi řízné.NuKaždý rozumný zná moudrost, a blahoslaví toho, kdo ji nalézá.itKČlověk moudrý při všem je starostlivý, a za dnů hříchů pilně se varuje lhostejnosti.Vs%Od jitra do večera mění se časy, a všecko kvapí před očima Božíma.Vr%Pamatuj na hlad v čas hojnosti, a na chudobu i nedostatek v den bohatství._q7Pamatuj na hněv v den skonání, a na čas odplaty, až (Bůh) odvrátí se od tebe.\p1Před modlitbou připrav duši svou, a nebuď jako člověk, jenž pokouší Boha.o+Nedej si překážet, aby ses modlil ustavičně, a neostýchej se až do smrti dbáti spravedlnosti. [Neboť mzda Boží zůstává na věky.]Vn%Prve nežli jsi nemocen, poniž se, a v čas nemoci ukaž, že ses obrátil.lmQa před nemocí o zdraví pečuj. Před soudem vyšetřuj sebe, i najdeš před Bohem smilování.Ol[Před soudem zjednej si spravedlnost.] Prve nežli mluvíš, uč se;NkBlázen ostře domlouvá, a dar neukázněného žene slzy do očí.hjIZda – hle – není (dobré) slovo nad dar dobrý? Ale obé jest u člověka spravedlivého.Ui#Zdaliž rosa neochlazuje vedra? Tak i (dobré) slovo lepší jest než dar.thaSynu, k dobrodiní nepřidávej výtky, a k žádnému daru [nepřidávej] zarmucujícího slova [zlého].jgMSmilovává se nad tím, kdo přijímá poučení [smilování], a kdo pilen jest zákonů jeho.Tf! On má milosrdenství, poučuje; a vzdělává jako pastýř stádo svoje.leQ Milosrdenství lidské objímá příbuzného, ale milosrdenství Boží každého, kdo tělo má.Md Proto je zahrnuje svým slitováním, [a ukazuje jim cestu pravou.]lcQ Vidí opovážlivost srdce jejich, že zlá jest; [a poznává zvrhlost jejich, že nepravá jest]Jb  Proto shovívá Bůh jim, a vylévá milosrdenství své na ně.3a_Počet dnů lidských – dlouho-li žije – století jest; za kapku z vody mořské dlužno je cenit, a jako zrnko písku, tak skrovné jsou roky proti dnu věčnosti.R`Co je člověk a jaký z něho užitek? Co dobrého a co zlého zmůže?`_9Když je člověk u konce, tu teprve počíná; a když přestane, bude na rozpacích.I^ Nelze nic ubrat ani přidat, nelze vybadat velečinů Božích.U]#Moc jeho velikosti kdo vysloví? A kdo nad to vypraví milosrdenství jeho?+\QNebo kdo vystihne jeho veličiny ?-[UKdo stačí vypravovati skutky jeho?Z -Ten, který na věky žije, stvořil všecko vesměs; Bůh jediný spravedlivým bude shledán, [a zůstává nepřemoženým králem na věky.]XY)Na voje nebeských výšin patří, kdežto lidé všichni jsou prach a popel.X7Co jest jasnějšího nad slunce? A i to se zatmí. Tak není nic nešlechetnějšího nad to, co vymýšlí tělo a krev, [Bude to také trestáno.] W Neboť nemůže člověk vykázati se vším, poněvadž není nesmrtelný zrozenec lidský, [a v nicotném zlu zálibu mívá.]kVOJak veliké jest milosrdenství Páně, a smířlivost jeho k těm, kteří se obracejí k němu!sU_hval, dokud jsi živ, živ a zdráv jsa chval, chval Pána a množstvím jeho milosrdenství se honos.]TNezůstávej v bludu bezbožných, před smrtí vzdávej (Bohu) chválu; pro mrtvého, který již není, veta je po chvále.QSPřidržuj se světa svatých, živých a vzdávajících Bohu chválu.sR_[Znej spravedlivé zákony Boží, a drž se uloženého úkolu, jakož i modlitby k Bohu Nejvyššímu.]gQGVrať se k Nejvyššímu, a odvrať se od nespravedlnosti; velice měj v nenávisti ohavnost!BPmodli se před tváří Páně a umenši příležitosti.8OkObrať se ku Pánu a zanechej svých hříchů;'NGAle kajícím popřává návrat na cestu [spravedlnosti], a povzbuzuje ty, kteří naděje pozbývají, [a ustanovuje jim úděl (příslušný) věrnosti].mMSPoté povstává a odplácí jim, odplácí každému na hlavu jeho, [sráží je do hlubin země.]lLQAlmužna člověkova jest jako pečeť u něho, a dobrodiní lidské jako zřítelnici uchovává.iKKNejsou skryta jemu bezpráví jejich, ale všecky nepravosti jejich jsou před Boží tváří.|JqVšecky skutky jejich jsou jako slunce před Boží tváří, a oči jeho bez přestání patří na cesty jejich.4Icale Israel jest [jak známo] úděl Boží.4HcKaždému národu v čelo postavil vládce,RG Cesty jejich před ním jsou vždycky, nejsou skryté před očima jeho.AF} a přikázal každému, jak se má chovati k bližnímu.E Velikou velebnost jeho vidělo oko jejich, a velebný hlas slyšely uši jejich, a řekl jim: „Pilně se varujte všeho bezpráví!"TD! Smlouvu věčnou učinil s nimi, a své právo a spravedlnost ukázal jim.TC! K tomu udělil jim moudrost a zákon života v dědičný majetek dal jim.jBMaby jméno svaté chválili, [aby honosili se zázraky jeho], a hlásali velikosti skutků jeho.UA#Položil oko své do jejich srdce, aby jim ukázal velikost svých skutků,b@=[stvořil jim umění ducha, smyslem naplnil srdce jejich], a dobré i zlé ukázal jim.?7[Stvořil z něho pomocnici, podobnou jemu.] Vůli (svobodnou) a jazyk a oči a uši a srdce jim dal k přemýšlení; uměním rozuměti naplnil je,c>?Vložil bázeň před ním do každého živočicha, aby panoval nad zvěří i ptactvem.V=%Odpočítané dny a lhůtu dal mu, a odevzdal mu moc nad věcmi pozemskými.G<a zase jej obrací v ni. Bodle sebe samého oblékl ho mocí,L; Bůh stvořil člověka ze země, a podle obrazu svého učinil ho.S:Tvory živými pokryl všecek povrch její, a do ní opět se navracují.A9}Poté Bůh na zemi pohleděl, a naplnil ji svými dobry.08[na věky nezpronevěří se slovu jeho./7YŽádné nebude tísniti druha svého,67Ladně spořádal na věky svá díla, a nejpřednější z nich od rodu do rodu. Nelačnějí, aniž se unavují, aniž ustávají od svých prací.]53Úradkem Božím vznikla díla jeho, a od stvoření jejich rozdělil je v části.n4UPodám náležitě odváženou nauku, vypravovat budu přesnou moudrost. [Slova má pozoruj svým srdcem, i povím ti s rozvahou mysli o silách, jež uložil Bůh ve svých dílech od počátku, věrně vypravím nauku o něm.]M3Slyš mne, synu, a uč se vědě, a má slova pozoruj svým srdcem.s2_Člověk zakrnělého rozumu myslí (tak) [daremně], a nemoudrý [pobloudilec] myslí (tak) [pošetile].Q1tak přemnoho skutků jeho zůstává v tajnu. Skutky spravedlnosti jeho kdo vypravuje? A kdo na ně čeká? Jeť daleko smlouva (jeho) [od některých]. [Avšak na konec všichni budou vyšetřeni.]M0a na jeho cesty kdo myslí? Jako vítr, jehož oko lidské nevidí,S/Ale všeho toho srdce nedbá, – [ač každé srdce jemu je známo] – _.7Spolu vrcholky hor i základy země, když popatří na ně Bůh, hrůzou se třesou.p-YEjhle, nebe, nebesa nebes, moře, země [s tím, co v nich jest,] kolísá se, když na ně pohlédne.a,;V četném množství se ztrácím, neboť co je má duše v tak nesmírném tvorstvu?"V+%Neříkej: „Před Bohem jsem ukryt, a na výsostech kdo na mne vzpomíná?~*uKaždý skutek milosrdenství zjedná místo každému podle zásluhy jeho, [a podle toho, jak rozuměl své pouti].g)GNeuteče s kořistí (svou) hříšník, a nezůstane dlouho nesplněna naděje milosrdného.c(? Podle (velikosti) milosrdenství jeho je trest jeho; soudí člověka podle skutků jeho.b'= Jeť milosrdenství, ale i hněv u něho; je veliký v uprošení, ale vylévá i hněv.D& Tak ani nad (těmi) šestkrát sto tisíci pěšími, kteří byli zachváceni (smrtí) v tvrdosti srdce svého; a byl-li by jediný zatvrzelý, byl by zázrak, kdyby zůstal bez trestu._%7 Nesmiloval se nad nimi zkaziv národ [celý], vynášející se v hříších svých.Y$+ Neodpustil hostům Lotovým, a v ošklivosti je měl pro jejich řeči zpupné.h#INemodlili se za hříchy své staří obři, ale spoléhali se na svou sílu, i byli vyhubeni.c"?Ve shromáždění hříšníků zapálil se oheň, a v lidu neposlušném vzplál hněv.Z!-Mnoho takových věcí vidělo mé oko, a silnější nad ně slyšelo mé ucho.W 'Neboť jeden rozumný zalidní vlast, (ale) kmen bezbožných bude vylidněn.Na lépe jest umříti bez dětí nežli zůstaviti děti bezbožné.RNeboť lepší jest jeden bohabojný nežli tisíc [synů bezbožných],LNespoléhej se na život jejich, a neohlédej se na práce jejich.k Qnetěš se z dětí bezbožných. Množí-li se, neraduj se z nich, neníli bázně Boží v nich.FNežádej množství dětí [nevěřících a] nezdárných;]3Nikomu nepřikázal, aby bezbožně činil, aniž dal komu povolení, aby hřešil.Z-Oči Páně (hledí) na ty, kteří se ho bojí, a on zná každý lidský čin.jMNeboť hojná jest moudrost Boží, silný jest (Bůh) svou mocí a vidí všecko [ustavičně].a;Před člověkem jest život i smrt, [dobré i zlé,] co se zalíbí mu, bude mu dáno.MPředložil tobě vodu i oheň; k čemu chceš, vztáhni svou ruku.{Chceš-li (, můžeš) příkazy (jeho) zachovávati, a na věky, jak mu libo, věrným zůstat, [(i) zachovají tebe.]8k[K tomu dal (mu) nařízení a příkazy své.]SBůh na počátku stvořil člověka, a zanechal ho v moci rozhodnout se.fE Všelikou ohavnost a blud má v nenávisti Pán, a není to milé těm, kteří se ho bojí.U# Neříkej: „On mne uvedl v blud!" Neboť nepotřebuje lidí bezbožných.hI Neříkej: Bůh je příčina, že jí nemám; neboť co má on v nenávisti, nemáš činiti.- Neboť od Boha pochází [moudrost]. K moudrosti totiž druží se Boží chvála, [v ústech věrných bývá jí plno] a Pán ji dává [jim].<s Není krásná chvála v ústech hříšníkových. (a) lidem lživým na mysl nepřichází. [Ale lidé milující pravdu bývají v ní, a budou zdar míti, dokud Bůh na ně neshlédne.]) KLidé blázniví nedosáhnou jí, [– ale rozumní lidé se potkají s ní –] a lidé hříšní nespatří jí. [Neboť] daleko jest od zpupnosti [a lsti],R Radostí a jásotem zahrne ho a jméno věčně slavné dá mu v úděl. 3Povýší ho také nad jeho sousedy, a v sněmech veřejných otevře mu ústa. [Naplní ho duchem moudrosti a rozumu, a rouchem slávy oděje ho.]R Opře se o ni a nebude kolísat se, spolehne se na ni a nebude zklamán.c?Sytit jej bude chlebem rozumu [života] a vodou moudrosti [spasitelné] bude ho napájet.c?Vyjde jemu v ústrety jako [ctná] matka, a jako žena, již v mládí pojal, ho přijme.V 'Kdo se bojí Boha, činí to [dobré]; a kdo se drží zákona, dosáhne jí.Nchrání se pod záštitou její od vedra, a v lesku jejím sídlí.X)Postavil děti své pod záštitu její, a pod ratolestmi jejími se zdržuje;(Ikterý se usídlil vedle domu jejího, a vetknuv do stěn jejích kolík postavil si stan svůj po jejím boku; štěstí usídlí se v stanu jeho [na věky]. DW~~~.}}d|||m| {{mzzRyyy2xxxlwww1vv7uu8ttt8sss0rrrqq pp4poo$nnnPn mmm0llakkkEkjjsjiioi!hhh,ggbgfffhf;eeGddd(c^bbbbPbaa2``e`__b^^r^]]\\\0[[ZZUYYY$XX5WWWUVVV,UUSUTsTSRRR8QQqQPPUPOOMONNuN?MM!LL1KKK0JJJ$IIHHHAGG2FFSEEDDDqD CC$BB?AAA'@@I????s? >>`> ==<o sotva (odpovídej), byl-li bys dvakráte tázán.,=S Jinochu, mluv, jsi-li k tomu nucen;@<{ [Poslouchej mlčky a za uctivost přijde tobě obliba.]c;? Razítko smaragdové obložené zlatem je spád hudby při víně lahodném [a mírném].[:/ Kamének rubínový na zlatém šperku jest vyrovnaná hudba při kvasu a víně.\91 Kde není poslechu, neplýtvej řečí, a v nevhod se nevynášej moudrostí svou.F8 abys ujal slovo s bedlivou rozvahou, a nepřekážej hudbě.87k Mluv, kdo jsi starší, neboť na tebe sluší,6} aby dostalo se tobě od nich radosti, jakož i ozdoby za (tvou) laskavost – věnce, [abys došel uznání pozvaných].i5K Péči měj (prve) o ně, a pak se posaď; až vše, co je tvá povinnost, vykonáš, sedni si,T4 # Správcem tě ustanovili? Nevynášej se, buď mezi nimi jako jeden z nich.K3*slov hanlivých neříkej mu, a nedotírej na něho pohledávkou.^25)Na hostině, při víně, nekárej bližního, a nepohrdej jím při jeho veselosti;^15(Rozvášněnost z opojení vede pošetilce k úrazu, umenšuje síly a dělá rány./0Y'Hořkost duše jest víno mnoho pité.L/&Víno mnoho pité rozdrážďuje, a působí hněv i mnohé pády.6.g%[Zdraví duše i těla je střídmý nápoj.]A-}$Radost duše a (rozkoš) srdce jest víno mírně pité.N,#Víno jest od počátku stvořeno k obveselení. [A ne k opilství.]%+E"[Co obírá o život? Smrt.]=*u!Jaký jest život člověka, jenž postrádá vína?m)S Lidem [střízlivým] víno je totéž co život, mírně-li je budeš píti [budeš střízlivý].Y(+Oheň zkouší tvrdé železo; tak i víno prozradí srdce opojených nadutců.]'3Nedodávej odvahy těm, kteří si libují ve víně, neboť mnohé víno zahubilo.o&WNa neslušného u jídla reptati bude město, a (to) svědectví o jeho nešlechetnosti bude trvalé.{%oČlověka u jídla slušného chváliti budou rty [mnohých], a (to) svědectví o jeho správnosti bude stálé.R$Ve všech pracích svých buď obratný, i nepotká tě žádná nehoda.a#;Slyš mne, synu, a nepohrdej mnou, a na konec shledáš (jak pravdivá jsou) slova má. "Kdybys pak byl přinucen mnoho jísti, vstaň ze společnosti, vyvrať, i polehčí se tobě, [a neuvedeš na své tělo nemoci].X!)spánek zdravý má člověk střídmý, až ráno vstane, bude veselé mysli.@ {Bezesnost, zvracení a bolení má člověk nenasytný;q[Viz, dosti má člověk ukázněný na mále [vína], ve spánku ho neobtíží [a bolesti nepocítí].fEA sedíš-li mezi mnohými, nevztahuj prve než oni své ruky, [aniž první žádej píti.]X)Přestaň první, neb je to ukázněnost, a nebuď nenasytný, abys nenarazil.gGJez jako [slušný] člověk, co je ti předloženo, aby ses nezprotivil, kdybys mnoho hltal.W'Suď o tužbách bližního podle sebe, (a při všem, co činíš, uvažuj!))Mabys nebyl zahanben na hostině.oWKam (druh) pohledí, tam nevztahuj své ruky, [aby tobě, chtivostí zprzněnému, nebylo se hanbit,]PCo jest horšího stvořeno než oko? Proto slzívá pro každou věc.,Spamatuj, že zlé jest oko hltavé..W Neříkej: „Mnoho je toho na něm;"I  Sedíš-li za velikým stolem, neotvírej na něj hrdla svého.q[ Proto jest upevněno štěstí jeho [od Pána], a jeho almužny hlásat bude [všecka] obec [svatých].0Y Kdo se osvědčil v bohatství, že zůstal bezvadný? Budiž jemu [věčná] sláva [vzdávána]! Kdo mohl přestoupit a nepřestoupil, kdo zlé činiti a neučinil?T! Kdo je takový? Abychom ho chválili! Neboť činil divy v životě svém.Šťasten boháč, který shledán byl bez vady, který za zlatým kovem nehonil se, [po penězích, po pokladech nedychtil].  Dřevem úrazu bývá zlato těm, kteří mu obětují; [běda těm, kteří se honí za ním] a každý neopatrný zahyne jím.OMnozí přišli k pádu pro zlato, a pro jeho lesk je záhuba stihla.[/Kdo miluje zlato, nebude spravedliv; a kdo se honí za zkázou, bude jí nasycen.Z -chuďas se namáhá při skrovném živobytí, a konec konců žebrákem bývá.m SBoháč se namáhá, by nahromadil statků, a když odpočívá, do syta užívá rozkoší svých;` 9starostlivost, jak bude, převrací mysl; (jako) těžká nemoc činí duši vážnou.X  +Bezesnost boháčova vysušuje (mu) tělo, a starostlivost odnímá mu spánek;i KJasná mysl osvědčuje se také při jídle; neboť jídlo její bývá pečlivě připraveno.^5Závist a hněv ukracují života, a starostlivost přivádí před časem stáří.EMnohé totiž zasmušilost zahubila, a užitku z ní není.{Miluj sebe sama [Bohu se libě a drže se;] uklidni své srdce [aby svaté bylo], a zasmušilost zapuď daleko od sebe!}sVeselost srdce – toť je člověkův život, [a poklad svatosti bez nedostatku], a radost muže – dlouhý věk.OZasmušilosti se neoddávej, a netrap sám sebe svým přemítáním.dAočima (bohatství) vidí a vzdychá, jako kleštěnec, jenž pannu objímá [a vzdychá].Mtak i (nemocí) stížený od Pána, [jenž nese odplatu hříchu];?yCo prospěje obět modle? Vždyť nejí aniž čichá;fEPamlsky, kterých nemohou užíti zavřená ústa. jsou jako pokrmy rozložené kolem hrobu.Y+Lepší smrt nežli život hořký, a věčný odpočinek nežli neduh trvalý.R~Není bohatství nad zdraví těla, a není rozkoše nad radostnou mysl.}+Zdraví duše ve svaté spravedlnosti jest lepší než všecko zlato [a stříbro] a tělo silné (jest lepší) nežli bohatství nesmírné.b|=Lépe jest chuďasu zdravému a silnému, nežli boháči mdlému a trápenému neduhem.]{3 Ukázňuj syna svého a orej s ním, aby tě neštěstí nestihlo pro jeho mrzkost.z! Shýbej šíji jeho z mládí, a tepej ho zezadu, dokud jest malý, aby snad se nezatvrdli a tobě se nevzepřel, i měl bys bolest duše.Ey Nedávej mu moci v mládí, a nepřehlédej poklesků jeho.Px Nesměj se s ním, abys neželel, a tvé zuby aby naposled neztupěly.Xw) Mazli se s dítětem, a nažene ti strachu; pohrávej s ním, a zarmoutí tě.Jv Kůň nekrocený bude divoký, a syn nekázněný bude vzpurný.iuKKdo děti hýčká, bude zavazovat své rány, a jak některé hlesne, zachvěje se srdce jeho.dtANeboť zůstavuje obránce domu proti nepřátelům, a přátelům odměnitele dobrodiní.sZa svého života vidí ho a má radost z něho, při smrti své není zarmoucen, [aniž jest zahanben před nepřáteli.]ar;Umře-li otec jeho, bude, jako by neumřel, ježto podobného sobě zůstavil po sobě.mqSKdo učí syna svého, k závisti popudí nepřítele a mezi přáteli bude lze mu jím se chlubit.kpOKdo svého syna ukázňuje, bude pro něho chválen a mezi známými bude lze mu jím se chlubit.o Kdo miluje syna svého, často jej mrská, aby měl radost z posledních svých dob, [a nemusil makati po dveřích sousedů svých]._n7#Krušné jsou to věci tomu, kdo cit má: výčitka pro rod a nadávka „lichvář".imK"„Odejdi před vzácným přítelem mým, potřebuji domu pro bratra, jenž jest mým hostem."Ll!„Pojď, cizinče, přistroj stůl, a tím, co máš, krm jiné."fkE Člověk hostí, [krmí] a napájí nevděčníky, a k tomu jest mu hořké řeči slýchat:ujcŽivot zlý jest dům od domu [potloukat se], neboť v cizině nelze [důvěry mít aniž] otevřít ústa.Vi%S málem jako s mnohem spokojen buď, a nebudeš slýchat potup od cizinců.Zh-Lepší je strava chudého pod stinnou střechou, než hody skvostné v cizině.Wg'Hlavní živobytí jest voda a chléb, pak oděv a dům na přikrytí nahoty.Uf#Pomáhej bližnímu podle možnosti své, ale hled se, abys nepadl (sáni).eHříšník, [jenž přestupuje příkazy Páně,] upadá do ručení [zhoubného], a kdo příliš mnoho podniká, upadá do soudů.OdMuže bohaté z domova vyhnalo, i potulovali se mezi národy cizími.ncU[Velezhoubné] ručení mnoho (již) zámožných zničilo, a jako vlnobití mořské jimi zmítalo.zbm[Muž (rád) se zaručí za bližního svého, ale bývá cd toho, kdo stud ztratil, necháván na holičkách.]awJmění ručitelovo připisuje sobě hříšník, a nevděčník nechává na holičkách toho, který ho vysvobodil.<`s[Před ručitelem utíká hříšník a nečistý.]L_Na dobrodiní ručitele nezapomínej, neboť obětoval se za tebe.l^QMuž dobrý (rád) se zaručí za bližního svého; a kdo ztratil stud, nechá ho na holičkách.O]nad štít rekův a nad kopí proti nepříteli za tebe bojovat bude. \  [ UZ#Zavírej almužnu do srdce chudého, a ona vyprostí tebe ze všeho zlého;_Y7Skládej si poklad podle příkazů Nejvyššího, i prospěje ti více nežli zlato.mXS Ztrácej peníze pro bratra a přítele svého, raději než abys schovával je pod kámen na zmar.iWK Ujmi se chudého, protože zákon tak velí, a nepouštěj ho s prázdnou, protože potřebuje.UV# Buď však k poníženému velkodušný, a dávej mu almužnu poshověním.aU; Mnozí nepůjčují ne z nešlechetnosti, ale bojí se, aby bez viny nepřišli o své.VT% nadávkami a zlořečením splatí, a místo cti odvděčí se jemu pohanou.kSOpakli (platit) nemůže, připravuje ho o peníze jeho; i bude jej míti bez viny za nepřítele,rR]Může-li splatit, [zpírá se], sotva polovici všeho vrací, pokládaje to takořka za věc nalezenou;}QsKdyž dojde doba splátky, žádá za odklad, mluví řeči tesklivé [a reptavé], a stěžuje si na (zlé) časy.`P9Dokud nedostanou, líbají ruce toho, jenž dát má, a slibujíce poníženě prosí.dOAMnozí pokládají půjčku za věc nalezenou, a nesnáz činí těm, kteří pomohli jim.`N9Drž slovo a dokaž mu, že jsi spolehlivý, a najdeš vždycky, čeho ti bude třeba.kMOPůjč bližnímu svému, když potřebuje, a svým časem vrať zase bližnímu, (čas dlužen).yL mKdo činí milosrdenství, půjčuje bližnímu svému, a kdo podává pomocnou ruku, zachovává přikázání. KA měj pozor, bys neklesl jazykem a nepadl před těmi, kdož číhají na tě, [a tvůj pád aby nebyl nezhojitelný až k smrti].sJ_Jako své zlato a stříbro schráníš, tak i pro svá slova měj váhu, [a pro svá ústa uzdu rovnou.]dIAOpleť uši své trním, [neslyš jazyka zlého,] a ústům svým udělej dveře a zámky.HTi, kdož opouštějí Boha, upadnou v něj, i rozpálí se jimi a nezhasne; puštěn bude na ně jako lev, a jako levhard rozsápá je.tGaTrvanlivosti nebude míti, [ale zachvátí cesty nespravedlivých;] plamenem svým nespálí spravedlivou.PFSmrt od něho je smrt velmi zlá, ba mnohem lepší jest hrob než on.IE Neboť jho jeho jest jho železné, a pouta jeho pouta kovová.D5Šťasten, kdo jest ukryt před jazykem zlým, kdo se nedostal do jeho hněvivosti, kdo nemusel táhnouti jho jeho, a kdo jeho pouty nebyl svázán.OCMnoho lidí padlo ostřím meče, a ne tolik, kolik zahynulo jazykem.HB Rána bičem působí modřinu, ale rána jazykem drtí kosti.rA]Kdo se naň ohlédá, nebude míti pokoje, a nebude míti člověka, se kterým by v přátelství žil.R@Jazyk třetí zdatné ženy vyhnal a zbavil je výtěžku prací jejich.[zámožná] města hrazená pobořil; a domy velmožů podkopal;K=Jazyk třetí mnohými otřásl, a honil je z národa do národa;_<7Pomluvač a ramenář buď zlořečený; neboť mnoho v pokoji žijících rozdvojil.i;KDmychneš-li na jiskru, ohněm vzplane; plivneš-li však na ni, uhasne. Obé z úst vychází.:w Svár překotný roznítí oheň, a hádka překotná vylije krev. [A jazyk, který přisvědčuje, přivádí smrt.]9 Podle toho, jaké je dříví, vzplane oheň; Podle moci člověka bývá i hněv jeho, a podle bohatství svého stupňuje vztek svůj.8} neboť člověk prchlivý zapaluje svár; muž hříšný rozdvojuje přátele a mezi pokojné vnáší nepřátelství.27_ Zdržuj se sváru a umenšíš hříchů;N6 Pamatuj na smlouvu s Nejvyšším a nedbej nedopatření bližního.=5uPamatuj na bohabojnost a nehněvej se na bližního.A4}neboť hniloba a smrt nastávají podle příkazů jeho.=3uPamatuj na poslední věci a zanech nepřátelství;n2UOn, tělo, udržuje hněv, [a smilování žádá od Boha?] kdo zjedná smíření za hříchy jeho?Q1S člověkem sobě rovným nemá soucitu, a za své hříchy se modlí?R0Člověk proti člověku hněv udržuje, a od Pána hledá odpuštění?i/KOdpusť křivdu bližnímu svému, pak i tobě hříchy budou odpuštěny, když budeš prosit.U. %Kdo chce se mstíti, od Pána dojde pomsty, a jeho hříchy jistě zadrží.U-#!Hněv a zlost, obé jest ohavné, a (jen) člověk hříšný na nich lpí.j,M Osidlem zahynou, kdož se radují z pádu bohabojných, a bolest je stráví prve nežli zemrou.Z+-Posměch a pohana – toť (úděl) zpupných, a pomsta číhá na ně jako lev.[*/Kdo zamýšlí zlo, na něho se svalí, aniž poznává, odkud mu to přichází.$)AKdo (jinému) jámu kopá, (sám) do ní padá, [kdo nastaví bližnímu kámen, (sám) narazí na něj] a kdo jinému osidlo klade, zahyne (sám) v něm.n(UKdo hází kamenem vzhůru, hází na svou hlavu; a rána zákeřná zákeřníkovi rozdává rány._'7Mnoho věcí mám v nenávisti, ale nic jako jej; také Hospodin má ho v nenávisti. & Do očí ti činí sladká ústa, a tvá slova obdivuje; ale poté převrátí svá ústa a z tvých výroků nadělá urážek.M%Kdo okem potakává, kuje zlé věci, a přece nikdo ho neodmítá.$}I po hrubé urážce smír bývá, ale prozradit tajemství přítelovo znamená nešťastnou duši, jež naděje nemá.N#Protože raněna jest duše jeho, již ho nebudeš moci připoutati.T"!Nechoď za ním, neb jest daleko od tebe; utekl totiž jako srna z osidla.[!/A jako ten, kdo pustí ptáka z ruky; pustil jsi přítele svého a nelapíš ho.n UNeboť jako člověk, který zabil nepřítele svého, je ten, kdo zabil přátelství druha svého.>wprozradil-lis však tajemství jeho, nechoď za ním.+QMiluj druha a věrně k němu lni;kOKdo prozrazuje tajemství [přítele], ztrácí důvěru, a nenajde přítele podle srdce svého.Z-Krveprolití bývá z různic zpupných; a rouhání jejich odporno poslouchati. Když mluví člověk mnoho přisahající, vstávají lidem na hlavě vlasy, a neuctivost jeho působí, že si zacpávají uši.lQRozprávky hříšníků jsou odporné, a smích jejich (bývá slyšet) při hříšných hodech.R Mezi nerozumnými měj zřetel na čas; ale mezi myslícími prodlévej.gG Člověk bohabojný v moudrosti zůstává [jako slunce]; ale blázen jako měsíc se mění.c? Lev [ustavičně] číhá na kořist; tak i hříchy na ty, kdož páší nespravedlnost.X) Pták slétá k podobnému sobě a věrnost vrací se k těm, kdož ji činí.C Budeš-li honiti se po spravedlnosti, dosáhneš jí, a oblečeš se v ni jako v čestnou řízu; [budeš s ní přebývati, a chrániti bude tě na věky, a v den soudu najdeš oporu.]LNechval člověka prve nežli mluví; neboť to je zkouška lidí.hIJako pěstování stromu ukazuje plodnost jeho, tak i slovo (ukazuje) smýšlení člověkovo.^5Nádoby hrnčířské osvědčují se v peci, a lidi spravedlivé zkouší utrpení.wJako když se sýtem třese, zůstává (na něm) smetí, tak i (zůstává) kal člověka, přemýšlíme-li o něm.X)Nebudeš-li se držeti pilně bázně Páně, brzy bude podvrácen tvůj dům.1][Vyhlazen bude s hříšníkem hřích].\1Jako tkví mezi kameny vražený kolík, tak mezi kup a prodej vtírá se hřích.Q  Ze zisku mnozí hřešívají a kdo hledí bohat býti, odvracívá oko. %[Dvě věci zdály se mi nesnadné a nebezpečné:] Nesnadno vyhne se kupec provinění a (nesnadno) zůstane kramář bez hříchů [rtů].W 'a kdo přechází od spravedlnosti ke hříchu; toho připravil Bůh na meč.P Válečník, jenž hyne pro chudobu, muž rozumný, kterým pohrdají,P Pro dvě věci rmoutí se mé srdce, a pro třetí napadá mě hněv.:eC[(Jako) základy odvěké na skále pevné: (tak) i příkazy Boží v srdci ženy svaté.]`9Sloupky zlaté na stříbrných patkách – pěkné nohy na patách ženy lepotvaré.iK(Jako) světlo, jež září na svatém svícnu, (tak) i krása obličeje na postavě přímé.wgJako slunce vycházející [světu] na výšinách Božích, tak je krása ženy dobré ozdobou jejího domu.2_není čím vyvážiti duši zdrželivou.;qPůvab nad půvab jest žena [svatá a] stydlivá;0[není čím zaplatit duši ukázněnou.7iDar Boží jest žena [rozumná a] mlčelivá;\1Půvab ženy [pilné] obveseluje muže, a její ukázněnost osvěžuje údy jeho.EJako žíznivý pocestný u studny otvírá ústa, a z nejbližší vody, ať jakékoliv, pije, před každým kolem posadí se, a před každým šípem otvírá toul, [dokud nezemdlí].]~3Na každou nestoudnost očí jejích měj pozor, a nediv se, nebude-li tebe dbáti.j}M U ženy smilné postav přísnou stráž, aby naleznouc příležitost neužívala jí pro sebe.L| Vilnost ženy, jak oči zdvihne, jak víčka otevře, bude znáti.f{E Žena ožralkyně – (působí) veliký hněv; [hanebnou] nestoudnost svou nedovede ukrýt.z Jako spřežení býků zmítané sem tam – tak jest se ženou zlou; kdo se jí dotkne, tomu je jak by se chopil štíra.)yM bič jazyka všem je společný.9xm(ale) bolest srdce a žal jest žárlivá žena;+wQHorší nežli smrt je to všecko;6vgklepů po městě, srocení se lidu, pomluvy.PuTří věcí obává se mé srdce, a čtvrté děsí se obličej můj:Yt+Boháč i chuďas bývá dobré mysli, každé doby tvář jejich veselá jest.isKÚděl dobrý jest žena dobrá; za podíl bohabojných bývá dána, [muži za dobré skutky].SrŽena zdatná obveseluje muže svého, i dosáhne v pokoji plného věku.Qq Ženy dobré šťastný muž jest; budeť počet let jeho dvojnásobný.Ep$odetni ji od těla svého [aby tě pořád nezneužívala].Jo #Nedá-li se ti za ruku vésti, [zahanbí tě před nepřáteli],Un#"Nedávej vodě průchodu [ani malého], a zlé ženě svobody [vycházeti].Mm!Od ženy stal se počátek hříchu, a skrze ni umíráme všichni.Vl% ruce mdlé a kolena skleslá, žena, jež nečiní šťastným svého muže.RkSklíčená mysl, obličej zasmušilý, a do srdce rána – zlá žena;;jqŽena, má-li nadvládu, protiví se muži svému.9imŽenin hněv, drzost a hanba veliké jsou věci.NhNeohlédej se na krásu ženy a nežádej ženy pro její sličnost.cg?Jako cesta do kopce pískem pro nohy starce, tak jest žena štěbetná muži pokojnému._f7Malá jest každá zloba proti zlobě ženy; úděl hříšníkův připadniž na ni!Ye+Mezi přáteli svými úpí muž její, jak slyší maličko (o ní), vzdychá.ndUZloba ženy znetvořuje obličej její, že se mračí jako medvědice [a vyhlíží jako žínice].pcYa není hněvu nad hněv ženy. Milejší mi žíti se lvem a s drakem, nežli bydliti se ženou zlou.,bSNení horšího jedu nad jed hadí;5aekaždý trest, jen ne trest od protivníků.?`yKaždé neštěstí, jen ne neštěstí od nepřátel;-_Ua každou zlobu, jen ne zlobu ženy.9^mKaždou ránu, jen ne ránu srdce [lze snésti];b]=[Největší rána jest zármutek srdce; a největší zloba jest nešlechetnost ženy.]g\G[Bázeň Boží jest počátek lásky k němu; ale počátek víry dlužno k ní připojiti].q[[[šťastný člověk, jemuž dáno jest míti bázeň Boží;] komu lze připodobniti toho, kdo má ji?,ZSBázeň Boží převyšuje všecko;gYG Jak veliký jest, kdo našel vzdělání [a vědu]! Ale není nad toho, jenž bojí se Pána!iXK Šťastný, jenž našel přítele [pravého], a kdo vykládá [spravedlnost] vnímavému uchu.W- Šťastný, jenž bydlí se ženou rozumnou, (a kdo neoře jako býk s oslem); ten, kdo jazykem svým neklesá, a kdo neslouží nehodným sebe.hVI Člověk mající z dětí potěšení, a ten, kdo za živa vidí porážku nepřátel svých.kUO Devět vzácných věcí, jež na mysli mám, velebím, a desátou jazykem hlásati budu [lidem]:UT#Koruna starců – hojné zkušenosti, a chlouba jejich – bázeň Boží.MSJak pěkně sluší starcům moudrost a váženým rozum a rozvaha!TR!Jak pěkně sluší šedinám soudnost, a starším věděti, co poraditi!OQČeho jsi v mládí neshromáždil, kterak najdeš ve svém stáří?YP+Pyšného žebráka, boháče lživého, a vilného starce, jenž rozumu nemá.UO#Tři druhy (lidí) nenávidí má duše, a velmi mě tíží jejich život:QNSvornost bratří, láska přátel a muž a žerna hodící se k sobě.NM Ve třech věcech má zálibu má duše, a ty schvaluje Bůh i lidé:\L1/Vizte, že jsem pracoval ne sám pro sebe, ale pro všecky, kdož hledají pravdy.K-.Dále poučení jako proroctví chrlit budu, zůstavím je [těm, kteří hledají moudrosti, a zůstanu] s rody jejich až do [svatého] věku.~Ju-[Proniknu všecky hlubiny země, navštívím všecky, kteří spí, a osvítím všecky, kteří doufají v Pána.]tIa,[Protož] (dále) budu rozsvěceti nauku [všem] jako zoru, a hlásati ji budu až do nejzazších krajin.TH!+A hle, má struha stala se řekou, a má řeka stala se [bezmála] mořem.cG?*Řekl jsem (si): „Zavlažím [sady] své zahrady a napojím [plodiny] svých záhonů."xFi)Já jsem jako struha vody nesmírné Z řeky.] Já jsem vyšel jako struha z řeky, a jako vodovod do zahrady.)EM([Já moudrost vylila jsem řeky.UD#'Neboť nad moře jest hojný smysl její, a rada její nad hlubinu velikou.u!Mojžíš to uložil jakožto zákon, [příkazy spravedlnosti,] dědictví domu Jakobovu [a zaslíbení Israelovi].[=/ Toto všecko jest v knize [života,] smlouvy s Nejvyšším [a poznání pravdy].;<q[Kteří mne vysvětlují, věčně žít budou.]"^;5Kdo mne poslušen jest, nebude zahanben, a kteří o mne se namáhají, nezhřeší.W:'Kdož mne jedí, budou dále lačnět, a kdo mne pijí, budou dále žíznit.29_[Památka má bude do posledních kolen.]b8=Neboť na mne mysliti sladko jest nad med, a mít mne za podíl plást medu převyšuje._77Přistupte ke mně všichni, kdož toužíte po mně, abyste plody mými se nasytili.c6?Ve mně je všecka milost k životu pravdy, ve mně je všecka naděje v život ctnosti.]U5#[Já jsem matka krásného milování, bázně, poznání a svaté naděje.f4EJá jako kmen vinný raším libovonně, z květů mých plody jsou skvostné a přebohaté.b3=Já jako terebint rozkládám své ratolesti, a mé ratolesti jsou nádherné a vnadné.$2Aa jako [storax a] galban a ungula a gutta, a jako kadidlem [samotokým] napustila jsem vůní svůj stánek; [a jako balšám nemísený jest má vůně.] /hB~~O}}}%||;{{{Rzz(yy>xx?www4vvv%uuHtttssns-rrgrqqApppKooo!nnImmllAkkljjmj(iiUi%hhhh7ggQff'eezddxcc/bbbHaaya`` __"^^N]]]\\y\([ZZHYYcYXXWWSVcVUUaUTTJSSSLRRR:QQQ(PPP)OOAONNEMM]M*LL\KKCJJaJII*HH;GGFEEDD;CCBBBmB AA4@@*??|?&>>Y===Y<<333)22;11^00//v/ .?--q,,L+++I**x*!))+((q(''V'&&D%%%L$$t###N""h"!! s L|8O-eOJxAH>.x L G 5 K w WJ0?x$5h|$q+Lék (tomu) všemu rychle přináší mlha, a rosa vycházející vstříc přicházejícímu žáru, mírní jej.I# +A stravuje hory, vypaluje poušť, a usušuje zeleň jak oheň."+Mrazivý severní vítr věje, i zamrzá voda v křišťál; na každém množství vody se usazuje, a jako v pancíř obléká vodu.W!'+Jíní jako sůl sype (Pán) na zemi; a když umrzne, bývá jak ostny trní.P +Krásné bělosti jeho diví se oko, a nad přívalem jeho trne srdce.mS+Jako když se spouštějí ptáci, by usedli, sype sníh, a jako když kobylky sletují, tak padá.R+Zvuk hřímání jeho třese zemí, bouře severní a vířící vichor.R+Když se zjeví, kolísají se hory, a k jeho vůli věje vítr jižní.J +Ve své velikosti zhušťuje oblaky, a drobí kameny krupobití.I +Proto se otvírají zásobárny, a jako ptáci vyletují mraky.Y++K jeho rozkazu rychle přichází sníh, a hbitě pouští blesky svého soudu.U#+ Obepíná nebesa nádherným obloukem svým; ruce Nejvyššího rozdaly ji.`9+ Popatř na duhu a dobrořeč jejímu tvůrci, neboť překrásná jest ve svém lesku.R+ Podle slov Svatého stojí v řadě, neunavují se na svých hlídkách.V%+ Okrasou nebe jest nádhera hvězd; Pán osvěcuje (ten) svět na výsostech.Y++ (Měsíc) je zbraň vojsk na výsostech, na obloze nebeské skvěje se slavně.L+Nov měsíce má jméno od měsíce; roste divně až do úplňku.`9+Od měsíce bývají brány známky svátku, od světla, kterého ubývá po úplňku.hI+I měsíc vždycky (se objevuje) v patřičnou dobu, aby ukázal čas a naznačil, co přijde.Z-+Veliký jest Pán, který učinil je; podle slova jeho pospíchá (svou) cestou.r]+(ale) slunce trojnásobně praží do hor; paprsky ohnivé vydychuje, a blýskajíc jimi zaslepuje oči.zm+O poledni vysušuje zemi; proti žáru jeho kdož obstojí? Pec bývá vytápěna ku práci, jež horka žádá,hI+Slunce (ho) hlásá svým zjevem, když vychází, výtvor (to) podivný, dílo Nejvyššího.H  +Krása výšin jest obloha, podoba nebes jest skvostný pohled.d A*Jedna věc utvrzuje blaho věci druhé, a kdo se může do syta vynadívat na jeho slávu?Z -*Všecko jest podvojné, jedno protějšek druhého, a neučinil nic neúplného.R *Všecko to žije a trvá na věky, a ke každé potřebě ho poslouchá.S *Jak libá jsou všecka díla jeho, ač jest jen jiskra to, co lze vidět!T!*nic k nim nebylo přidáno, nic jim ubráno, a nepotřebuje žádné rady.c?*Veledíla moudrosti své krásně ustálil, ten, který jest před věky a bude na věky;V%*Neujde mu žádná myšlenka, a nemůže se ukrýt před ním jediné slovo.-*Neboť Pán má všecky vědomosti, a proniká příznaky budoucnosti; zvěstuje věci minulé i příští, a odkrývá stopy věcí skrytých.F*Moře a srdce [lidské] zkoumá, a záměry jejich proniká.!;*[Zdaliž] nedal toho Pán svatým, aby vypravovali všecky divy jeho, které mocně učinil Pán všemohoucí, aby (vše) pevně stálo v slávě jeho.U#*Slunce svítící hledí na vesmír, a slávy Páně plné jest dílo jeho.w*Protož pamětliv budu skutků Páně, a co jsem spatřil budu vypravovat: Slovem Páně jsou (stvořena) díla jeho;lQ*Lepšíť jest drsnost muže nežli lahodnost ženy, a žena, která do hanby uvádí a do potupy.B* neboť ze šatu pochází mol a od ženy nepravost muže.P~* U žádného člověka nehleď na krásu, a mezi ženami nepřebývej;7}g* Dceru [smilnou] přísně opatruj, by tě neuvedla do posměchu nepřátel, do špatné pověsti ve městě a do výčitek obce, aby tě nezahanbila ve shromáždění lidu.>|u* v panenství jejím, aby někdy nebyla poskvrněna, a v otcovském domě nebyla nalezena těhotná, aby snad vdána jsouc za muže nepoklesla, anebo naprosto bezdětnou nezůstala.{'* Dcera jest otci tajná péče, a starost o ni odjímá spánek: v mládí, aby nepřestárla, a vdaná jsouc [za muže] v nenávist neupadla,&zE*(Nestyď se) pokárati nerozumného a blázna, nebo starce, na které žaluje mládež; i budeš umravněný dokonale, a chválen přede všemi žijícími.y{*(a) kde je mnoho rukou, zavírej. Cokoli ukládáš, spočítej a převaž, vydání pak a příjem – všecko napiš.4xc*Na ženu nešlechetnou dobrá jest pečeť,w{*za styk s kupci přes podvod (mnohých), (nestyď se) často trestati děti, a bok ničemnému otrokovi do krve zbíti.Pv*za přesnost váhy a závaží, za zisk, ať jest ho mnoho nebo málo,]u3*za účtování se společníkem a cestujícím, za odevzdání dědictví druhům;bt=*Za zákon Nejvyššího a přikázání, a za soud, abys neospravedlňoval bezbožného;Ls *Nepřekrucuj řečí, jež jsi slyšel, a nevyzrazuj tajemství; i budeš opravdu stydlivý, a dojdeš lásky všech lidí. Za tyto všecky věci se nestyď, a nehleď na osoby, abys nezhřešil:Sr)(Styď se) před přáteli za hanlivé řeči, a když dáš, neomlouvej.wqg)Nevzhlédej na ženu jiného muže, nevyhledávej styků s otrokyní jeho, [aniž stávej u jejího lůžka].lpQ)Neodvracuj tváře své od bližního svého, (styď se) odjímati (komu) úděl a nevraceti (ho).o)(styďte se) před pozdravujícími vás, neodpověděti jim: [pohlížeti na ženu smilnou], [nebo tvář odvracet od příbuzného],&nE)(styďte se) zpronevěřiti se Bohu a smlouvě, jakož i podpírati se lokty na chleby; (styďte se) býti káránu v příčině dávání a přijímání,gmG)před druhem a přítelem za nespravedlnost, a před místem, v němž bydlíš, za krádež,al;)před knížetem a soudcem za provinění, před shromážděním a lidem za nepravost;_k7)Styďte se před otcem a matkou za smilstvo, před vladařem pak a velmožem za lež;bj=)Není totiž dobře styděti se za všecko, jako právem se nelíbí všecko všem. – Bi)[Protož] styďte se podle (těchto) výroků úst mých:rh])Lepší je člověk, který skrývá bláznovství své, nežli člověk, který skrývá svou moudrost. g )[Synové, zachovávejte poučení v pokoji.] Moudrost skrytá [totiž] a poklad, jehož nevidět, jaký užitek dává to i ono?Vf%)Dny života dobrého jsou spočítány, ale dobré jméno zůstane na věky.jeM)Péči měj o dobré jméno, neb to zůstane ti spíše, nežli tisíc pokladů velikých zlata.[d/)Lidé oplakávají (snad) tělo (mrtvé), ale jméno bezbožných bude vyhlazeno.sc_) Všecko, co jest ze země, do země se vrátí; tak i bezbožní ze zlořečení (vrátí se) do záhuby.lbQ) Množíte-li se, ke zlořečení se množíte; a umíráte-li, zlořečení bude vaším údělem.\a1) Běda vám, muži bohaprázdní, kteří jste opustili zákon Pána Nejvyššího!Q`) Na otce bezbožného naříkají synové, že jsou vinou jeho v hanbě.`_9) Dědictví dětí hříšníků zanikne, a potomstvo jejich bude ustavičně v hanbě.j^M)Děti ohavné bývají z dětí hříšníků, z těch, které vychovávají domy bezbožníků.3]a)nelze na onom světě příti se o život.e\C)Co tě potká, bude úradek Nejvyššího. Budeš-li živ deset, nebo sto, nebo tisíc let,[)Neboj se zákona smrti. Pomni na ty, kteří byli před tebou a kteří přijdou po tobě. Usoudil tak Pán každému, kdo má tělo.hZI)sešlému věkem, a tomu, který jest ustaraný, a malomyslnému, který ztrácí trpělivost.QY)Ó smrti, dobrý je tvůj zákon člověku nuznému, jehož síla hyne,pXY)muži bezstarostnému, jehož cesty šťastny jsou ve všem, tomu, který ještě s to jest, aby jedl.nW W)Ó smrti, jak jest hořká vzpomínka na tebe člověku, který požívá pokoje ve svých statcích,VV%( V ústech nestydatého jest žebrota sladká, ale v nitru jeho hoří oheň.AU}(kdežto muž rozumný a ukázněný vystříhá se toho.T}(Muž, který hledí na stůl cizí, toho život nelze za život pokládati. Udržuje totiž svůj život pokrmy cizími,sS_(Synu, neoddávej se [za času života svého] žebrotě, jeť lépe umříti nežli choditi po žebrotě.]R3(Bázeň Páně jest jako ráj požehnaný, a (Bůh) ji zahrnuje slávou nevídanou.LQ(Není nedostatku v bázni Páně, a v ní netřeba hledati pomoci.OP(Bohatství a moc pozdvihují srdce, ale nad obé jest bázeň Páně.QO(Zlato a stříbro pevně staví na nohy, ale nad obé jest rada dobrá.bN=(Bratr a pomocník jsou (dobří) v čas tísně, ale nad oba vysvobozuje milosrdenství.YM+(Přítel a druh přicházejí na pomoc v čas, ale nad oba jest žena s mužem.KL(Půvabu a krásy žádá tvé oko, ale nad obé zeleného osení.TK!(Píšťaly a harfy libou činí píseň, ale nad obé jest lahodný jazyk.PJ(Víno a hudba obveselují srdce, ale nad obé jest láska k moudrosti.kIO(Synové a stavba města upevňují jméno, ale nad obé [zasluhuje vážnosti] bezúhonná žena.^H5(Život toho, jenž umí se uskrovnit a pracovat, je sladký, a v tom najdeš poklad.TG!(Dobročinnost jest jako požehnaný ráj, a milosrdenství trvá na věky.{Fo(Tráva v močálech [všady nad vodou a] na břehu řeky bývá vytrhována před všelikým jiným rostlinstvem.sE_(Potomci bezbožných nemají mnoho ratolestí, ježto nečisté kořeny na strmých skalách [chřastí].SD(Pokud má otevřenou ruku, veselí se, ale hříšníci na konec zahynou.dCA( Jmění nespravedlivých vyschne, jako potok, a jako veliké hřímání v dešti zanikne.eBC( Každý úplatek a majetek nespravedlivý vezme za své, ale poctivost na věky trvat bude.`A9( Všecko, co jest ze země, zemí se zase stává, a všecky vody do moře se vracejí.L@( Na bezbožné stvořeno je toto všecko, a pro ně vznikla potopa.K?( smrt, krveprolití, svár a meč, útisky, hlad, pohromy a rány.r>](S každým tělem, od člověka do zvířete jest, a na hříšníka (doléhá) nad to sedmeronásobně:*=M(Poděšen bývá tím, co v duchu vidí, jako ten, kdo prchá z boje. Ve chvíli, kdy jest již zachráněn, probouzí se, a diví se svému nicotnému strachu.b<=(Maličko, takořka nic smí odpočívat;" pak jest mu ve snách, jako když za dne bdí.d;A(I v čas odpočinku na lůžku noční spánek uvádí ve zmatek poznávavost člověkovu.H: (od toho, kdo nosí purpurový šat a korunu, až do toho, kdo se odívá režným plátnem, (všady plno) vzteku, závisti, nepokoje, kolísání, strachu smrti, ustavičné zlosti a sváru.f9E(Od toho, kdo sedí na trůně slavném, až do toho, který snížen jest v prachu a popelu;Y8+(Myšlenky jejich a obavy srdce obírají se starostmi o budoucnost a den skonu.:7 o(Svízel veliká stanovena jest všem lidem, a jho těžké tíží syny Adamovy ode dne, kdy vycházejí z lůna své matky, až do dne, kdy bývají pochováni do matky všech.\61')Nyní tedy celým srdcem i ústy chválu vzdávejte, a dobrořečte jménu Páně.h5I'(Nesluší říkati: „Toto jest horší než ono," neboť všecko svým časem osvědčí se.f4E''Všecka díla Páně jsou dobrá, a vše, čeho třeba jest, v hodinu příhodnou poskytuje.o3W'&Protož od počátku byl jsem pevně přesvědčen, uvážil [rozmyslil] jsem a písemně zaznamenal:}2s'%Z rozkazů jeho se radují, jsou připraveny na zemi k potřebě, a když přijde čas, nepřestoupí slova (jeho).i1K'$(taktéž i) zuby líté zvěře, štíři a hadi, jakož i meč pomsty na zkázu bezbožných.V0%'#Oheň, krupobití, hlad a smrt, všecky tyto věci na tresty stvořeny jsou;Q/'"V čas zkázy vylévají svou sílu, a hněv tvůrce (svého ukájejí.b.='!Jsou větry, které na tresty stvořeny jsou, a ve své zuřivosti své metly zesilují.-w' Všecky tyto věci svatým k dobrému (býti se jeví), taktéž bezbožným [a hříšníkům] obrací se ke zlému.,'Hlavní potřeba k životu lidskému jest: voda a oheň a železo a sůl, mléko a chlebová běl a med, vinný hrozen a olej a oděv.e+C'Dobré věci dobrým od počátku stvořeny jsou; tak též i nešlechetným dobré i zlé.%*C'[jako] obrátil vody v souš, a vyschla země. Cesty jeho byly srovnány, aby mohli po nich jíti; tak též hněv jeho hříšníkům nakladl překážek.g)G'a jako povodeň zemi napájí. Tak též zachvátil hněv jeho národy, kteří ho nehledali,7(i'Požehnání jeho jako řeka jest rozvodněno,l'Q'Nebudiž říkáno: „Co je toto nebo co jest ono." Budoutě všecky věci svým časem hledány.S&'Od věku až do věku hledí, a nic není divného před obličejem jeho.a%;'Skutky každého, kdo má tělo, jsou před ním, a nic není skryto před očima jeho.a$;'K rozkazu jeho děje se, co se mu líbí, a není, kdo by mohl překážet pomoci jeho.Y#+'K slovu jeho stála voda jako násep, a k výroku jeho úst jako nádržky vod.0"['Díla Páně jsou všecka velmi dobrá.|!q'Vzdávejte jménu jeho slávu, chvalte jej hlasem rtů svých, písněmi rtů a na citary; takto rcete s jásotem: 'rozvijte květy jako lilie, [voňte], zelenejte se utěšeně a zapějte píseň chvály, dobrořečte Pánu pro jeho skutky.+Q'Jako Liban dávejte sladkou vůni,pY'[Hlasitě praví:] Poslouchejte mne, synové zbožní, a pučte, jak růže štípená nad potoky vod.L'Dále budu s rozvahou mluviti, neboť jakéhos zápalu jsem plný.s_'Bude-li dlouho živ, zůstaví slavnější jméno než tisíce, odpočine-li (dříve), prospěje mu to.S'Moudrost jeho hlásat budou pohané, a chválu jeho zvěstovat bude obec.W'' Nezahyne (nikdy) památka jeho, jméno jeho žít bude k posledním kolenům.J ' Vychvalují mnozí moudrost jeho, ani na věky nebude vyhlazena.Q' On oznamuje kázeň své nauky, zákonem pak smlouvy Páně se honosí.Y+' Umí on přímit snahy [své] i myšlenky, o záhadách [svých] pak uvažovat.X)' On (pak) takořka chrlí řeči své moudrosti, a na modlitbě chválí Pána.B'Chce-li Hospodin veliký, duchem rozumnosti naplňuje ho.Z-'Otvírá svá ústa na modlitbě, a za své hříchy vyprošuje si odpuštění.r]'Srdcem svým [na úsvitě] s oddaností hledá Pána, [který ho učinil], před Nejvyšším se modlí.S'Do zemí cizích národů chodí, neboť dobro i zlo mezi lidmi zkouší.R'Mezi velmoži koná službu, a před obličejem vladařovým se ukazuje.M'Tajnosti podobenství zkoumá, a záhadami přísloví se zabývá.Y+'Vypravování mužů slovutných si pamatuje, a v důvtip přísloví proniká.U %'mudřec (takový) hledá moudrost všech starých a proroctvími se obírá., Q&'ale tvorbu (tohoto) světa podporují, a jejich žádosti týkají se řemeslných prací. Kdo (však) oddá svou duši tomu, aby bádal v zákoně Nejvyššího,x i&&řádu soudnímu nerozumívají, neukazují znalost práva a spravedlnosti, a v příslovích nejsou zběhlí;V %&%Ale ve shromáždění nevynikají, na křeslech soudcovských nesedávají,_ 7&$bez nich nemůže vystavěno býti město, nelze v cizině bydliti aniž obchodovati.c ?&#Tito všichni na ruce své se spoléhají, a každý ve svém zaměstnání mudrcem jest;jM&"Mysl svou soustřeďuje na to, jak dokonat polévání, a pilně pečuje o to, by vyčistil pec,H &!rukama dodává hlíně tvaru, a nohama zdolává její sílu.(I& Takž i hrnčíř, který sedí při svém díle, a točí nohama kruhem, který vždy má starost o své dílo, a jehož všecka činnost čísly se řídí;nU&mysl svou soustřeďuje na to, jak dílo dokonati, a pilně pečuje o to, by na konec bylo uhlazeno.V%&zvuk kladiva ohlušuje mu uši, a oko jeho upřeno jest na vzorku nářadí;&Takž i kovář, který sedí u kovadliny, a svůj um brousí prací ze železa, kouř ohně maso mu vysušuje, a s horkem pece zápasí;|q&Takž i každý řemeslník a mistr, který tráví noc jako den, který vyrývá do pečetidel rytiny, a jehož vytrvalost barvy střídá; mysl svou soustřeďuje na to, by obrazy byly věrné, a pilně pečuje o to, by dokonal svou práci.mS&Mysl svou soustřeďuje na to, jak proháněti brázdy, a pilně pečuje o to, jak vykrmiti krávy.0Y&Jak může moudrosti plný býti, kdo drží pluh, kdo se chlubí holí a pohádá hovězí dobytek ostnem, kdo se obírá takovou prací a mluvívá jen o telatech ?q[&Moudrost učitele roste, má-li volného času; a kdo má málo zaměstnání, může dojít moudrosti.t~a&Když odpočívá mrtvý, nech odpočívat i vzpomínku na něho, a potěšuj se, když vyšla jeho duše.s}_&„Pamětliv buď na to, co mi usouzeno bylo, neb tak bude i tobě usouzeno– mně včera a tobě dnes."p|Y&Nezapomínej (na to), neboť není návratu (z hrobu); jemu nic neprospěješ a sám sobě uškodíš.a{;&Neoddávej zármutku srdce svého, ale zapuď jej od sebe a pamatuj na poslední věci.Zz-&Po pohřbu zármutek trvá dále, jako život ubožákův bývá mu proti srdci.dyA&Neboť ze zármutku přikvačívá smrt, a zármutek srdce láme sílu [skloňuje šíji].vxe&oplakávej ho, jak mu přísluší den jeden nebo dva pro zlé řeči, (ale poté potěš se pro zármutek).dwA&[Pro zlé řeči hořce oplakávej ho nějaký den], ale (poté) potěš se pro zármutek;,vQ&Synu, nad mrtvým prolévej slzy, a počni žalozpěv jako člověk, jejž stihlo neštěstí. Jak mu přísluší, opatři tělo jeho, a nezanedbej pohřbu jeho.Zu-&Kdo hřeší před obličejem svého stvořitele, upadne do rukou lékařových.ltQ&oni pak Pána prositi budou, aby je vedl k úlevě a k vyléčení, aby měli z čeho živi býti./sY& Jeť čas, kdy v ruce jejich upadneš, r& Popřej také přístupu lékaři, [neb i jej Pán stvořil], a nechť neodchází od tebe, protože [práce] jeho jest potřeba.Tq!& Obětuj libou vůni a připomínku z bílé mouky, a učiň obět tučnou.fpE& Odvrať se od hříchu, činy tvé buďte správné, a od všeliké viny očisti své srdce.Uo#& Synu, v nemoci nezanedbávej sebe, ale modli se k Pánu, a on uzdraví tě.5ne&neboť zdraví Boží jest na povrchu země.m)&Těmi (léky) ulevuje lékař bolesti; také lékárník činí [lahodné léky], [a skládá] masti [ke zdraví], i nemají konce díla jeho,Gl&Dal znalost lidem Nejvyšší, aby ctěn byl v divech svých.Rk&Zdaliž neosládla ze dřeva voda hořká, aby lidé poznali jejich moc?Pj&Nejvyšší tvoří ze země léky, a muž rozvážný jimi nepohrdá.Qi&Umění lékařovo zdvíhá mu hlavu, a před velmoži bývá chválen.Wh'&Od Boha totiž má [všecko] lékařské umění, a od krále dostává dary.Sg !&Važ si lékaře pro případ potřeby; neboť i jej stvořil Nejvyšší.\f1%"Pro nestřídmost mnozí zemřeli, ale člověk zdrželivý prodlužuje si život.\e1%!neboť ze mnohých jídel bývá nemoc, a nenasytnost přivádí až ke zvracení.Qd% Nebuď nenasytný při žádném pamlsku, a nehltej jakéhokoli pokrmu;Yc+%Neboť ne všecko všem jde k duhu, a ne každému všecko se zamlouvat může.Ib %Synu, zkoušej sebe, jak žíti, a co ti škodí, nedovoluj si.Ma%Moudrý zjedná si v lidu čest, a jméno jeho živo bude na věky.\`1%Život člověkův má obmezený počet dnů, ale dni Israelovy jsou nesčíslné.b_=%Muži moudrému dostane se plno požehnání, a chváliti ho budou ti, kteří ho vidí.T^!%Muž moudrý vzdělává lid svůj, a ovoce jeho vědění bývá trvalé.U]#%Bývá mudřec, moudrý sám sobě, a ovoce jeho vědění bývá skvělé.R\%[není mu dána od Pána milost, neboť postrádá veškeré moudrosti.]H[ %Kdo mudruje v řeči, nenáviděn bývá, a ve všem strádá;\Z1%[(Jiný) muž zkušený vzdělává mnohé, ale i sám sobě prospěšný bývá.]kYO%Zlé oko měnívá smýšlení; z něho pocházejí čtyři věci: dobro a zlo, život a smrt; a pánem nad nimi ustavičným jest – jazyk. Bývá muž zběhlý, který vzdělává mnohé, ale sám sobě jest neužitečný.iXK%Prve než cokoli činíš, správně o věci promluv a před každým skutkem jistě se poraď.[W/%Ale ve všech těch věcech pros Nejvyššího, aby řídil správně tvou cestu.vVe%Svědomí muže [svatého] řekne [leckdy] více pravdy, nežli sedm strážců, již s výšiny vyhledají.fUE%(Také) dobré rady svědomí (svého) pevně se drž, neboť nemáš nic lepšího nad ně.\T1%jehož srdce je podle srdce tvého, a který polituje tě, kdybys [ve tmě] klesl.dSA%Ale s mužem ustavičně svatým obcuj, o kterém víš, že zachovává příkazy Boží,yRk%s dělníkem na rok o konci roku, s otrokem lenivým o množství práce; nedbej jakékoliv rady těchto lidí.{Qo% s nemilosrdným o milosrdenství, [s nepočestným o počestnosti,] s dělníkem polním o všelijakých pracech,gPG% [S člověkem bezbožným jednej o svatosti, s nespravedlivým o spravedlnosti,] se ženou o té, na kterou žárlí, se zbabělcem o válce, s prodavačem o koupi, s kupcem o prodeji, se závistníkem o skutcích lásky,qO[% a říci tobě: „Cesta tvá je dobrá"; a mohl by se postavit proti tobě, by viděl, co se ti stane.MN% Neboť i on bude mysliti na sebe, a mohl by zarazit kolík do zeměJM % Před rádcem chraň sám sebe; prve vyzvěď, čeho potřebuje.JL %Každý rádce pronáší radu, ale bývá rádce sám pro sebe.sK_%Nerad se s tím, který úklady ti činí, a před těmi, kteří na tě žárlí, skrývej svůj úmysl.aJ;%Nezapomínej na přítele ve své duši, a nebuď ho nepamětliv při svých pokladech.YI+%Přítel s přítelem se pachtí pro žaludek, a proti nepříteli bere štít.dHA%Přítel veselí se s přítelem ve štěstí, ale v čas tísně stává se protivníkem.hGI%Ó nešlechetná opovážlivosti, kde jsi se vzala, abys přikryla zemi [zlobou a] lstivostí?aF;%Zda v tom není zármutek až k smrti, když druh a přítel zvrátí se v nepřítele?~E w%Každý přítel říká: „[Také já] jsem přítel", ale jsou přátelé, kteří jsou toliko jménem přátelé.D)$Kdo důvěřuje tomu, jenž nemá hnízda, a nocuje, kdekoliv se setmí? Jest jako podkasaný lotr, který od města k městu skokem se žene.hCI$Kde není ohrady, rozebráno bývá jmění, a kde není ženy, vzdychá strádající (muž).cB?$Kdo má ženu [dobrou], má základ bohatství, pomoc, jaké potřebuje a sloup na oporu.eAC$Je-li jazyk její [tichý, ukázněný a] laskavý, není muž její smrtelník obyčejný.b@=$Krása ženy obveseluje tvář [mužovu], a vyniká nade vše, po čem člověk touží.D?$Každého muže přijme žena, ale není děva jako děva.S>$Srdce úlisné působí zármutek, ale muž zkušený obrací jej na ně.D=$Hrdlo rozeznává zvěřinu, a moudrá mysl slova lživá.M<$Žaludek přijímá jídlo všelijaké, ale není pokrm jako pokrm.s;_$Vyslyš modlitby služebníků svých, podle požehnání Áronova, vysloveného nad lidem tvým, [a spravuj nás na cestě spravedlnosti], ať poznají všichni, kteří přebývají na zemi, že jsi ty Bůh, který viděl minulost.i:K$Dej mzdu těm, kteří doufají v tebe, aby shledáno bylo, že proroci tvoji jsou spolehliví.9$Dej svědectví těm, kteří od počátku tvorové tvoji jsou, a splň proroctví, která pronesli ve jménu tvém proroci [staří].O8$Splň Sionu nevýslovné sliby své, a naplň lid svůj slávou svou.V7%$Smiluj se nad svým svatým městem, nad Jerusalemem, místem svého sídla.u6c$Smiluj se nad svým lidem, který má tvé jméno, nad Israelem, jejž jsi přirovnal k prvorozenci svému.,5Q$ Shromažď všecky kmeny Jakobovy, [by poznali, že není Boha mimo tebe, a vypravovali tvé veličiny], aby svým dědičným majetkem vládli jako na počátku.c4?$ Rozdrť hlavu knížat nepřátelských, kteří říkají: „Nikdo se nám nevyrovná!"{3o$ Plamenem hněvu pohlcen budiž, kdo myslí, že jest zachráněn, a kteří trápí lid svůj, ať jsou zahubeni.L2$ Urychli běh času, a pamatuj na konec, ať vypravují divy tvoje.31a$ zahlaď protivníka a rozdrť nepřítele.40c$vzbuď (svůj) hněv a vylij rozhořčení,+/Q$oslav (svou) ruku a pravé rámě,,.S$Čiň znova znamení a opakuj divy,S-$aby tě poznali jakož i my jsme poznali, že není Boha mimo tebe, Pane!x,i$[Neboť] jako jsi ukázal na nás svou svatost před očima jich, tak se proslav na nich před očima našima,A+}$Zdvihni ruku svou na národy cizí, ať vidí tvoji moc!* $a pusť strach svůj na pohany, [kteří nehledají tebe, by poznali, že není Boha mimo tebe, a vypravovali tvé velečiny.]n) W$Smiluj se nad námi, Bože všehomíra, [a popatř na nás, a ukaž nám světlo svých slitování;]^(5#Libé jest milosrdenství Boží v čas tísně, jako dešťový oblak v čas sucha.o'W#dokud se nezastane spravedlivé věci lidu svého a neobveselí spravedlivých milosrdenstvím svým.a&;#dokud neodplatí člověkovi podle skutků jeho, podle činů lidí a záměrů jejich,o%W#a neoplatí trestem pohanům, dokud zástupů zpupných nezapudí, a žezel bezbožníků nerozdrtí,#$?#a nezastane se spravedlivých, nekoná soud. Pán také nebude prodlévati. Mocný nebude míti strpení s nimi, dokud nezmlátí hřbetu nemilosrdných,##Modlitba poníženého oblaky proniká, a dokud nedojde (cíle), neustane, aniž ustoupí, dokud Nejvyšší nepopatří,m"S#Kdo se klaní Bohu, jak jemu se líbí, bývá přijat, a modlitba jeho až k oblakům se blíží.c!?#[S líce pak stoupají až do nebe, a Pán, který vyslýchá, nemá z nich potěšení.]a ;#Zda slzy vdoviny nekanou po líci, a zda křik její nestíhá toho, jenž vyvádí je?S#Nepohrdá prosbou sirotkovou, ani vdovou, když vysílá proudy nářků.jM#Nebude nikomu straniti Pán proti chuďasovi, a prosbu toho, jemuž bylo ukřivděno, vyslyší.mS#A nespoléhej se na obět z nespravedlnosti, neboť Pán jest soudce, a nestraní osobám slavným.5e#Nepodávej úplatků, neboť nepřijme jich.H # Neboť Pán jest odplatitel, a sedmkrát tolik odplatí tobě.oW# Dávej Nejvyššímu podle toho, jak nadělil ti, a blahovolně učiň podle možností svých rukou._7# Při každé dávce ukazuj veselou tvář svou, a s radostí zasvěcuj desátky své.L# Blahovolně vzdávej slávu Bohu, a neumenšuj prvin svých rukou.Y+# Obět spravedlivého příjemná jest, a na její připomínku Pán nezapomene.eC#Obět spravedlivého naplňuje oltář tukem, a vůně její (stoupá) před Nejvyššího.=u#neboť to všecko se děje pro Boží přikázání.9m#Neukazuj se před obličejem Páně s prázdnou,jM#Milé jest Pánu vyhýbat se nešlechetnosti, a obět smírná jest vyhýbat se nespravedlnosti.mS#Kdo lásku prokazuje, podává bílou mouku; a kdo činí milosrdenství, podává obět (chvály).\1#Obět smíru za viny a modlitba za hříchy jest vystříhati se nespravedlnosti.]Z-#obět blaha jest pilnu býti přikázání [a daleko býti všeliké nepravosti.: q#Kdo zachovává zákon, přináší mnoho obětí;-"Tak i člověk, který se postí za své hříchy, ale opět se jich dopouští; co mu to prospěje, že se mrtví, modlitbu jeho kdo vyslyší?f E"Umývá-li se mrtvolou znečištěný a zase dotýká se jí, co mu prospívá, že se omyl?N "Když se jeden modlí a druhý zlořečí, čí hlas vyslyší Bůh?O "Když jeden staví a druhý boří, co jim z toho pojde, leč práce?Q "do] prolévá krev [a] kdo dělníku zadržuje mzdu [, jsou bratři].V %"Kdo bere chléb [v potu dobytý] bližnímu, jest jako ten, kdo ho zabíjí;X)"Chléb skrovný jest život chudých; kdo jim jej odpírá, jest krvelačník.Y+"Kdo obětuje ze statku chudých, zabíjí takořka syna před očima otce jeho.3"Darů lidí bezbožných neschvaluje Nejvyšší, [neshledá na oběti nespravedlivých] a neslituje se nad hříchy pro množství obětí jejich.lQ"[Pánu (se líbí) toliko ti, kteří doufají v něho chodíce po cestě pravdy a spravedlnosti.]ve"Obět z nespravedlivě nabytého jest poskvrněná, a (takové) posměchy nespravedlivých nejsou bohulibé.c?"je ten, který povznáší duše, osvěcuje oči, dává zdraví a život a požehnání.>u"Oči Páně (hledí) na ty, kteří se ho bojí; obrana mocná, opora silná, záštita proti vedru, a stínidlo proti polednímu žáru, ochrana před úrazem, a pomoc proti pádu4c"Na koho upírá oči a kdo jest opora jeho?A}"Duše toho, kdo se bojí Pána je (proto) blahoslavená.hI"Kdo se bojí Pána, tomu netřeba se strachovati, ani děsiti se, neboť on jest naděje jeho.y~k"Neboť naděje jejich se opírá o toho, který je vysvobozuje, [a Boží oči hledí na ty, kdož milují ho.]i}K"Duch bojících se Boha bude chráněn, [a ježto dojde u něho povšimnutí, bude požehnán.]m|S" Vícekrát byl jsem až v nebezpečí smrti [pro tyto věci] a vysvobozen jsem byl milostí Boží.\{1" Mnohé věci spatřil jsem na cestách, a poznal jsem více, než slovy podávám.Uz#" [Kdo nemá zkušeností, co ví? Kdo byl oklamán, bude plný šibalství.]by=" Kdo nemá zkušeností, máto ví, kdo pak v mnohých zemích byl, má mnoho zběhlosti.x " [Kdo nemá zkušeností, co ví?] Muž ve mnohých věcech vzdělaný ví mnoho, a kdo se naučil mnohému, vypravuje moudře.bw="Bez klamu bude splněno slovo zákona, a moudrost úst spolehlivých bude uskutečněna.Tv!"Neboť sny uvedly mnohé (již) v blud, a padli ti, kteří doufali v ně. >~~5}}d}||1{{a{zz{z0yy4xx|xwwvvv8uuvu$tt`tsrrr)qqZppopoonncnmlmll>kkWjj izi1hhh8gxff2ee/dddcc"ba``T__d_^]]]<\L[[ ZZ/YYlXXuXWW7VV'U|U>TTTDSS`RRbRQQ4PPONNNMMnMLL>KKJJJpJIIKHHGGGSFF|F*EEpDDoDCuC$BBHBAA"@@*??#>>"==z=#<44x433Z22111c00n//j...*--,,++7*r*))8((>''[&&%%%!$$9$##D"""$!!' TV[n G0pm)2U[` D 0 EIjOplS>+<O@Otevři své oči a viz; neboť nemohou mrtví, kteří jsou v peklích, jichžto duch vzat jest jim z těla, nemohou slávu a spravedlnost Hospodinovu velebiti,a;;@Shlédni, Hospodine, se svého svatého domu na nás, nakloň ucho své a vyslyš nás.:w@aby věděla všecka země, že jsi ty Hospodin, Bůh náš, a že podle jména tvého sluje Israel a pokolení jeho.9@Vyslyš, Hospodine, modlitby a nářky naše a vysvoboď nás sám pro sebe dej nám nalézti milost před těmi, kteří nás odvedli,{8o@ Nechať se odvrátí hněv tvůj od nás, neboť zbývá nás málo mezi národy, mezi něž jsi rozptýlil nás.7y@ Hřešili jsme, bezbožně jsme činili, nepravost jsme páchali, Hospodine, Bože náš, proti všem tvým zákonům.Z6-@ Nyní tedy, Hospodine, Bože Israelův, jenž jsi vyvedl lid svůj ze země Egyptské rukou mocnou, za znamení a zázraků, mocí svou velikou, ramenem vztaženým, a učinils jméno sobě, jaké dnes máš!x5i@ Ale neposlechli jsme hlasu jeho, bychom chodili v příkazech Hospodinových, které položil nám před oči.4-@ I nezapomněl Hospodin na (ta) zla, a přivedl je na nás; neboť spravedlivý jest Hospodin ve všech skutcích svých, které přikázal nám. 3 @a nevynasnažili jsme se usmířiti tvář Hospodina, Boha našeho, aby se navrátil každý z nás od cest svých velmi zlých.L2@Nebo hrozil nám Hospodin všemi těmi zly, jež přišla na nás;r1]@Hospodin, Bůh náš je spravedlivý, nám pak a otcům našim jest hanbou na tvářích se rdíti dnes.0{@I dostali jsme se vespod a ne navrch, nebo zhřešili jsme (proti) Hospodinu, Bohu svému, neposlouchajíce hlasu jeho./@A dal je pod ruku všech králů, kteří jsou okolo nás, na hanbu a na pospas mezi všemi národy, mezi něž rozptýlil nás Hospodin.O.@že (totiž) bude člověk jistí maso syna svého a maso dcery své.$-A@že přivede na nás Hospodin veliká zla, která se nestala pod nebem, jako se stala v Jerusalemě, podle toho, jak psáno jest v zákoně Mojžíšově,<, s@Proto splnil Hospodin, Bůh náš slovo své, kterým hrozil nám i vládcům našim, kteří vládli nad Israelem, králům našim, knížatům našim, všemu Israelovi i Judovi,%+ E@ale odešli jsme každý podle smýšlení svého zlého srdce, bychom sloužili bohům cizím, páchajíce, co bylo zlé v očích Hospodina, Boha našeho.p* [@Avšak, neposlechli jsme hlasu Hospodina, Boha našeho, podle všech slov proroků, jež poslal k nám;h) K@I ulpělo na nás mnoho zlých věcí i kletby, jež kázal Hospodin oznámiti Mojžíšovi, služebníku svému, který vyvedl otce naše ze země Egyptské, aby nám dal zemi tekoucí mlékem a medem, jak je dnes viděti.6( g@Ode dne, kdy vyvedl otce naše ze země Egyptské, až do dneška byli jsme neposlušni Hospodina, Boha našeho, a odtrhli, vzdálili jsme se, abychom neslyšeli hlasu jeho.'  @nebyli jsme poddáni jemu, a neposlechli jsme hlasu Hospodina, Boha našeho, bychom chodili v příkazech jeho, jež nám dal.k& Q@Zhřešili jsme proti Hospodinu, Bohu našemu, zpronevěřili jsme se mu, nedůvěřovali jsme mu,a% =@králům našim, knížatům našim, kněžím našim, prorokům našim i otcům našim.$ @Hospodin, Bůh náš je spravedlivý, nám pak (sluší) hanbou na tvářích se rdíti dnes; všem Judovcům, i obyvatelům Jerusalema# @A čtěte tuto knihu, kterou vám posíláme, abyste ji čítali ve chrámě Hospodinově na den slavný, na den příhodný.+" Q@ A také za nás modlete se k Hospodinu, našemu Bohu, neboť jsme zhřešili (proti) Hospodinu, našemu Bohu, a není hněv jeho odvrácen od nás až do dneška.{! q@ (modlete se) také, aby nám dal Hospodin sílu, a osvítil oči naše, abychom živi byli pod ochranou Nabuchodonosora, krále babylonského, a pod ochranou Baltasara, syna jeho, abychom sloužili jim mnoho dní, a nalezli milost před nimi.  5@ a modlete se za život Nabuchodonosora, krále babylonského, jakož i za život Baltasara, syna jeho, aby byly dni jejich jako dni nebes nad zemí;3 a@ A řekli: Aj, posíláme vám peníze, nakupte za ně zápalných obětí a kadidla; učiňte obět suchou a podejte obět za hřích na oltáři Hospodina, Boha našeho;( K@ když byl Nabuchodonosor, král babylonský vzal Jechoniáše, knížata i všecky velmože i venkovský lid, aby je z Jerusalema odvedl svázané do Babylona.j O@když byl dostal nádoby chrámu Hospodinova, vzaté z chrámu, aby je zpět dopravil do Judska, desátého dne měsíce sivanu, (to jest) nádoby stříbrné, jež byl dal udělati Sedekiáš, syn Josiášův, král judský, 7@a poslali (je) do Jerusalema knězi Joakimovi, synu Helkiáše, syna Salomova, jakož i kněžím a všemu lidu, který nalezne s ním v Jerusalemě,@ }@Sebrali také peníze podle toho, jak byl kdo zámožnýG  @Slyšíce (to) plakali, postili a modlili se před Hospodinem.3 a@před junáky, před královskými syny, před staršími a před lidem od nejmenšího až do největšího, přede všemi, kteří bydlili v Babylonii, při řece Sodi.% E@Baruch četl knihu tuto před Jechoniášem, synem Joakimovým, králem judským, jakož i před veškerým lidem, jenž přišel k (četbě) knihy (této),x k@léta pátého, sedmého dne měsíce, toho času, kdy Chaldejští, dobyvše Jerusalema, vypálili jej ohněm. '@Toto jest znění knihy, kterou napsal Baruch, syn Neriáše, syna Maasiáše, syna Sedekiáše, syna Sedeje, syna Helkiášova v Babylóně,K3&Dělejte svou práci zavčas, i dá vám vaši mzdu svým časem.`93%Vesel se duše vaše z milosrdenství Jeho, a nebude vám styděti se za Jeho chválu.`93$Získejte si kázní velikou částku stříbra, a nabuďte množství zlata skrze ni._73#Vizte na vlastní oči, že málo jsem pracoval, a našel jsem si hojnost odpočinku.r]3"šíji svou poddejte jhu. a nechať podrobí se duše vaše kázni; neboť je blízko, snadno ji najít.J 3!Otvírám svá ústa a pravím: Zjednejte (ji) sobě bez peněz,V%3 Co ještě meškáte, a co namítáte? Duše vaše mají náramnou žízeň.K3Pojďte ke mně, neukáznění, shromážďte se v domě kázně.@ {3Dal mi Pán jazyk za mzdu, moji, budu jím ho velebiti.W '3Nitro mé hořelo snahou ji hledat, proto nabyl jsem jí, vzácného jmění.H  3Nabyl jsem smyslu s ní od počátku, proto se jí nespustím.P 3Duši svoji napjal jsem na ni a ježto jsem čist byl, nalezl jsem ji.K 3Ruce své pozdvihl jsem vzhůru, a oplakal jsem neznámost její.D3Zápasila duše má o ni, pevně jsa odhodlán činiti ji.c?3Umínil jsem si [totiž], že budu ji činit; horlil jsem o dobro, a nebyl jsem zahanben.<s3tomu, jenž moudrost dal mně, čest budu vzdával.N3mnoho jsem nalezl pro sebe poučení. Mnoho pokročil jsem skrze ni;0[3Maličko nakloniv ucho slyšel jsem ji,"=3Počala nalévat jak zrající hrozen, srdce moje mělo z ní radost. Noha má chodila po (její) cestě přímé, od svého mládí chodil jsem za ní.X)3Doprošoval jsem se jí před chrámem až do posledka chtěje ji vyhledávat.dA3Jsa ještě jinoch, prve nežli jsem bloudil, hledal jsem moudrost [zjevně] na modlitbě.M3proto slavit a chválit budu tebe, dobrořečit jménu Hospodinovu.M3Neb jsi mne vysvobodil ze záhuby, vytrhl jsi mne ze zlých časů;s~_3Chválit budu jméno tvé ustavičně, budu je oslavovat vzdávaje díky, že má prosba byla vyslyšena.}{3Vzýval jsem Boha, otce pána mého, aby mne neopouštěl v den mého soužení, a v dobu zpupných, pomoci kdy nebylo.X|)3 Ze země vysoko vysílal jsem lkáni svá, a smrt aby mne minula, jsem prosil.U{#3 neboť vytrhuješ, kdo v tebe doufá, a z rukou národů jej vysvobozuješ.gzG3 Vzpomněl jsem si na tvé milosrdenství, Pane, a na tvé působení, které jest od věků :wyg3 Obklíčili mě se všech stran, a nebyl, kdo by pomohl; ohlížel jsem se po pomoci lidské, ale nebylo jí.>xw3 neboť život můj blízko byl podsvětí (tam) dole.4wc3Chváliti bude až do smrti Pána má duse,v}3hlubokých útrob pekel, jazyka zprzněného, řečí lživých před bezbožným králem, ano, jazyka nespravedlivého.]u33plamene, který mne vůkol tísnivě dusil, z ohně, kterého já jsem nepodpálil;ct?3rukou těch, kdož mi o život ukládali, nesčetných soužení, která mne obklíčila,bs=3Podle množství slitování jména svého, zbavils mne dravců, řvoucích po kořisti,r53Vysvobodils tělo mé ze záhuby, z osidla jazyka nešlechetného, a od rtů těch, kteří páchají lež; proti mým nepřátelům zastal ses mne.Qq3Oslavovat budu jméno tvoje, že jsi byl pomocníkem a ochráncem mým.qp ]3Modlitba Jesusa, syna Sirachova. Oslavovat budu tě, Pane, Králi, chválit tě, Boha, spasitele svého.`o92Neboť bude-li je činiti, všecko zmůže, ježto světlo Boží jest jeho šlépěj.{no2Blahoslavený, kdo se obírá těmito [dobrými] slovy; kdo je ukládá do svého srdce, moudrý bude [vždycky].m 2Nauku moudrosti a vzdělání napsal do této knihy Jesus, syn Sirachův, Jerusaleman, který chrlil moudrost ze srdce svého.ilK2Ty, kteří sedí na horách Seir a Filišťany, a bláznivý národ, který sídlí v Sichemu.fkE2Dva národy má v ošklivosti má duše; a třetí [jejž mám v ošklivosti,] není národ:pjY2aby Israel se přesvědčil, že jest s námi milosrdenství Boží, aby vysvobodil nás svým časem.Xi)2Kéž dá nám radost srdce, aby pokoj byl v Israeli za dnů našich na věky,@hy2A nyní dobrořečte Bohu všehomíru, který veliké věci činí na celém světě, který oblažil dny naše od lůna našich matek, a učinil s námi podle milosrdenství svého.Eg2A (lid) po druhé se skláněl, aby se ukázala Boží moc.f#2Poté sestoupiv pozdvihl svých rukou na všecku obec synů Israelových, aby dal požehnání Boží rty svými a honosil se jménem jeho.uec2Lid prosil Pána, modlil se k Nejvyššímu, až byla dokonána služba Páně, až dokončil úřad svůj.mdS2I vzdávali chválu zpěváci hlasy svými, v širém chrámě rozléhal se zvuk plný líbeznosti.!c;2Tehdy všecek lid společně rychle padl na tvář k zemi, aby se klaněl Pánu Bohu svému, [a prosby přednášel] všemohoucímu Bohu nejvyššímu.|bq2Tu vzkřikli synové Áronovi, na trouby čekaněné zatroubili, vydali zvuky silné, na připomínku před Bohem.Ta!2Vylil (ji) na spodek oltáře, aby libě voněla nejvyššímu panovníku.A`}2vztáhl ruku k oběti mokré, a obětoval z krve hroznu._52Oběť Páně byla v rukou jejich před veškerou obcí israelskou. A když dokonal službu při oltáři, aby dovršil oběť nejvyššího krále,_^72a okolo něho stáli jako kmeny palmové všichni synové Áronovi ve své nádheře.]12 Když pak přijímal částky (masa) z rukou kněží, sám stoje u oltáře, a kolem něho věnec synů jako cedrové mlází na hoře libanské,R\2 Když vystupoval k oltáři svatému, dodával lesku posvátné ohradě.[-2 Jak oliva nalévající v plody, a jako cypřiš vysoko se pnoucí byl, když na sebe vzal nádherné roucho, když oblékl se do celého hávu.DZ2 Jako nádoba z ryzího zlata ozdobená [všemi] drahokamy.@Y{2 Jako blýskající se oheň a kadidlo hořící v ohni.:Xm2Jako duha stkvoucí se v [nádherných] oblacích. Jako květ růžový za dnů jarních. Jako lilie, které jsou u proudů vody. Jako kadidla výhonek vonný za dnů letních.KW2a jako slunce stkvoucí – tak on stkvěl se v chrámě Božím.YV+2Jako hvězda jitřní mezi mraky, jako plný měsíc ve dnech svých [svítí],U2a zmohl se na to, by rozšířil město. Slavný byl proto, jak obcoval s lidem, a vchod do domu (Božího) a nádvoří rozšířil.-TU2Pečoval o lid svůj, aby nezahynul,US#2Za dnů jeho přetékaly nádrže vodní a nad míru byly plné jako moře.KR2plošinu chrámovou podepřel, zdvojil vysoké chrámové stěny.sQ a2Šimon, syn Oniášův, velekněz, za svého života opravil dům (Boží), za dnů svých opevnil chrám,_P71Set a Sem došli u lidí slávy: ale nade vše, co dýchá, jest původem svým Adam.KO1i kosti jeho byly navštíveny [a po smrti ověřily proroctví].yNk1Aniž se narodil který člověk jako Josef, kníže bratří, opora národa, [vládce bratří, podpora lidu;]`M91Žádný se nenarodil na zemi takový, jaký byl Enoch; neboť i on byl vzat se země.L#1Také Nehemjáš bude v paměti mnohých časů. On totiž vyzdvihl nám zbořené hradby, postavil brány a závory, vystavěl domy naše.'KG1Kterak (oslavit) také Josua, syna Josedekova? Ti totiž za dnů svých vystavěli chrám a do výše vyhnali svatyni Pánu, připravenou na slávu věčnou.KJ1 Kterak oslavit Zorobabela? Jeť i on jako pečeť na pravé ruce.I{1 Také dvanácti proroků kosti ať se pučí na svém místě; neboť posilovali Jakoba, a pomáhali mu silou důvěry.|Hq1 Zmínil se o nepřátelích „v přívalu", a chtěl dobře činiti těm, kteří chodili po cestách přímých.ZG-1 Ezechiel, ten měl vidění [slávy], kterou mu ukázal (Bůh) na voze cherubů.F!1 neboť zle s ním nakládali, ač byl od lůna matčina posvěcen za proroka, aby bořil a vytrhával a hubil, a zase stavěl a obnovoval.WE'1vypálili vyvolené město svaté, zpustošili cesty k němu pro Jeremjáše;FD1I dali království své jiným, a svou slávu cizímu lidu;\C11neboť opustili zákon Nejvyššího králové judští, a pohrdli bázní Boží.PB1Kromě Davida, Ezechjáše a Josiáše všichni se hříchu dopustili;WA'1Tíhl ku Pánu svým srdcem, a za dnů hříchů držel se pevně zbožnosti.V@%1On byl poslán od Boha ku pokání lidu, i odstranil ohavnosti bezbožnosti.S?1v ústech všech je jako med sladká, jest jako hudba na hodech vinných.W> )1Památka Josiášova jest jako vonidla, smíšená uměním mastičkářovým;S=0až na věky ukázal věci budoucí a skryté, prve nežli se přihodily.O<0Duchem velikým viděl poslední věci, a těšil lkající na Sionu;Q;0Za dnů jeho nazpět postoupilo slunce, a on prodloužil králi život.9:k0Činil tě Ezechjáš, co se líbilo Bohu, a statečně chodil po cestě Davida, otce svého, kterou mu přikázal Isajáš prorok, veliký a věrný před obličejem Božím.?9y0Porazil ležení Assyřanů, anděl Páně je potřel.80[nevzpomínal lna hříchy jejich, aniž vydal je nepřátelům jejich,] a vysvobodil je skrze Isajáše, [proroka svatého].w7g0I vzývali Pána milosrdného, a zdvíhali rozpiaté ruce k nebi. Svatý Pán Bůh uslyšel brzy hlas jejich,[6/0Tu se otřásla srdce jejich i ruce, a pocítili bolesti jako ženy, když rodí.5!0Za dnů jeho přitáhl Sennacherib, a poslal rabsake, [zdvihl ruku proti nim,] pozdvihl svou ruku proti Sionu, a vypínal se ve své moci.}4s0Ezechjáš ohradil své město, zavedl doprostřed něho vodu, prokopal železem skálu, a udělal nádrž na vodu.\310někteří z nich činili, co se líbilo Bohu, ale jiní páchali mnoho hříchů.A2}0Zůstalo lidu velmi málo, s knížetem z domu Davidova: 10Přes to vše lid nečinil pokání, a neupustil od svých hříchů, až byl vyhnán ze své země, a rozptýlen po všem světě.F00Za svého života činil zázraky, a ve smrti působil divy.M/0Nic ho nemohlo překonati, i mrtvola jeho ukázala, že byl prorok..#0 Když byl Eliáš vichrem zastřen, byl Eliseus naplněn jeho duchem; pokud živ byl nebál se knížete, a nikdo ho nedostal do své moci.\-10 Neboť my žijeme toliko tento život, [ale po smrti nebude takové jméno naše].Z,-0 Blahoslavení ti, kteří viděli tě, a tvým přátelstvím byli vyznamenáni.+50 O tobě jest psáno, že v usouzených dobách budeš mírnit hněvivost Páně, srdce otcovo že se synem smíříš, že obnovíš kmeny Jakobovy.Y*+0 Ty, jenž jsi vzat byl u vichru ohnivém, na voze (taženém) ohnivými koňmi.Y)+0Ty, jenž jsi pomazával krále na odplatu, a proroky učinil nástupci svými.N(0Ty, jenž jsi slyšel na Sinaji důtku, a na Horebu rozsudky trestu.y'k0Ty, jenž přivedl jsi krále do záhuby, [snadně jsi zlomil sílu jejich] (svrhl jsi) slavné s lože jejich.V&%0jenž jsi umrlého vzkřísil z mrtvých, z říše smrti slovem Pána Boha?P%0Jak oslaven jsi, Eliáši, svými divy! Kdo může honosit se jako ty,P$0Slovem Páně zavřel nebe, a kázal třikrát, by oheň spadl s nebe.#0Ten uvedl na ně hlad, i ubylo těch, kteří jej dráždili svou nepřízní, [neboť nemohli snésti příkazů Páně.]U" %0A povstal [Eliáš] prorok, jako oheň, jehož slovo hořelo jako pochodeň.j!M/Vymýšleli všecky nešlechetnosti, až je stihla pomsta, [která je všech hříchů zbavila.]\ 1/takže se rozmnožily hříchy jejich náramně. Daleko je odvedly z jejich země.iK/a Jeroboama, syna Nabatova; ten svedl Israele do hříchu, zavedl Efraima na cestu provinění,T!/který rozumu pozbyl, Roboama, jenž svým úradkem lid k odpadu přiměl,2_/zůstavil potomka, největšího blázna,4c/Šalomoun došed odpočinku u svých otců,9m/Ale nechal zbytek Jakobovi a Davidovi potomstvo.4a/Bůh však nezanechal milosrdenství svého, a nezrušil, nezkazil svých skutků; nevykořenil potomků svého vyvolence, nevyhladil potomstva toho, jenž miloval Pána.fE/tak žes království rozdělil na dva díly, a že z Efrainu vzešlo království vzpurné./Poskvrnil jsi svoji slávu, znesvětil jsi potomstvo svoje, uvedls hněv na své děti, dav se unésti svým bláznovstvím,Q/Ale naklonil jsi lůno své k ženám, osobil sis volnost svého těla.L/Nahromadils jako mosazu zlata, a jako olova nakupil jsi stříbra.L/jakož i jménu Pána Boha, který má příjmení Bůh Israelův.U#/Písním, příslovím, podobenstvím a výkladům (tvým) divily se země,/a naplnils (ji) hlubokými příslovími. K ostrovům daleko rozhlásilo se tvé jméno, a byl jsi milován pro svou lásku k pokoji.E/plný jsa jako Řeka rozumnosti. Zemi zaplavila tvá duše,8i/Šalomoun kraloval ve dnech pokoje, Bůh mu podmanil všecky nepřátele, aby vystavěl dům jménu jeho, a připravil svatyni na věky. Jak moudrý byl jsi ve svém mládí,\1/Po něm povstal syn moudrý, a k vůli němu srazil (Bůh) všecku moc nepřátel.{/ Pán pak očistil ho od hříchů, vyvýšil moc jeho na věky, dal mu sliby o království, a trůn slavný v Israeli.)/ Slavnostem dodal lesku, okrášlil svátky až na vrchol [života], aby chválili svaté jméno Páně, aby od ráma zvučela svatyně Boží.V %/ A kázal zpěvákům, by stáli před oltářem, aby zvučili písně libé.v e/ Z celého srdce svého chválil Pána, miloval Boha, svého stvořitele. [a dal mu moc proti nepřátelům.]V %/ Při každém skutku vzdával chválu Svatému, Nejvyššímu slovem slávy.{ o/potřel nepřátele vůkol, pokořil odporující Filišťany až do dneška, zlomil jejich sílu [až na věky].{ o/Tak dostalo se mu slávy za deset tisíců, a chvály za to, že mu Pán žehnal. Když dána mu byla koruna cti,#/Neboť vzýval Pána všemohoucího, a dal mu do pravice (sílu), aby odstranil muže, obratného v boji, a povýšil čelo národa svého.F/Napřáhnuv ruku kamenem z praku srazil chloubu Goliášovu.=u/V mládí svém zabil obra, a lid zbavil pohanění.R/Se lvy hrál si jako s kůzlaty, a s medvědy nakládal jako s beránky._7/Čím je tuk, od masa (obětního) oddělený, tím byl David mezi syny Israelovými.: q/Po něm povstal Natan, prorok za dnů Davidových.&E.Poté, když byl zesnul, oznámil králi, a ukázal mu konec života jeho; a pozdvihl ze země hlasu svého v proroctví, aby byla zahlazena nepravost lidu.B}.A prve než nastal konec jeho života, dosvědčil před Pánem a pomazaným jeho, že úplaty – ani střevíce – od žádného člověka nevzal, a nikdo nemohl na něho žalovati.E.a potřel knížata tyrská, i všecky vůdce Filišťanů.M.A zahřměl s nebe Pán, a zvukem velikým dal slyšeti hlas svůj,~.Vzýval také Pána všemohoucího, když jeho nepřátelé doráželi odevšad, když obětoval beránka neporušeného.a};.a uznáno bylo z jeho slov, že jest pravdomluvný, [že (totiž) viděl Boha světla].~|u.Podle zákona Páně soudil obec, i shlédl Bůh na Jakoba. Ze spolehlivosti jeho bylo shledáno, že jest prorokem,q{[.Miláček Pána Boha svého SAMUEL, prorok Páně založil království, a pomazal vládce svého lidu.]z3.jméno jejich zůstávej na věky, sláva svatých mužů zůstávej synům jejich!^y5.Budiž památka jejich v požehnání, a kosti jejich kéž pučí na svém místě;uxc. A soudcové, každý podle jména svého, jichžto srdce nebylo zkaženo, kteří se neodvrátili od Pána.^w5. aby viděli všichni synové Israelovi, jak dobře jest poslouchati [svatého] Boha. v9. A dal Pán KALEBOVI sílu, a ta mu zůstala až do stáří, aby mohl odebrati se na výšiny země, a též potomstvo jeho dostalo dědičný úděl,u). A ti dva byli vysvobozeni v nebezpečí ze šesti set tisíců pěších, aby uvedli je do dědictví, do země, která teče mlékem a medem.ktO. Také (proto, že) následoval Mocného, a (již) za dob Mojžíšových dokázal svou zbožnost on a Kaleb, syn Jefonův, když stáli proti nepříteli, když lid zdržovali od hříchů, když umlčeli zlovolné reptání.Ps.aby poznali národové moc jeho, že proti Bohu bojovati není snadno.Nr.Obořil se na nepřátelský národ, a na prahu zahubil protivníky,.qU.Vzýval nejvyššího vládce, když doráželi na něho nepřátelé odevšad, i vyslyšel jej veliký [a svatý] Bůh (seslav) kamení krupobití obrovské síly.ipK.Zda nebylo jeho hněvem zastaveno slunce, a zda ze dne jednoho nebyly učiněny [takořka] dva?^o5.Kdo byl před ním schopen takového náporu? Sám totiž Pán mu nepřátele vodil.\n1.Jaké slávy došel, když pozdvihl svých rukou, a meč napřáhl proti městům! m.[převeliký] zachránce vyvolenců Božích, by trestal povstávající nepřátele, aby dobyl dědičného majetku pro Israele.{l q.Hrdinou v boji byl JOSUE, syn Naveův, nástupce Mojžíšův v proroctví, který byl podle jména svého velikýk1-Jako učinil úmluvu s Davidem králem, synem Jesseovým, z Judova kmene, budou dědici jeho potomci jeho. Dej (Bůh) moudrost do srdcí našich, kéž soudí lid jeho spravedlivě, aby nevzalo za své štěstí jejich, ale sláva jejich aby věčná byla v národě jejich./jW-Proto učinil (Bůh) s ním pevnou smlouvu pokoje, že bude knížetem svatyně i národa svého, že bude míti on i potomstvo jeho důstojnost kněžskou na věky.vie-vytrval, když se lid hanebně zachoval, a v dobrotě a ochotě své duše zjednal zálibu Boží Israelovi.jhM-FINEES, syn Eleazarův je třetí, jemuž se dostalo (té) cti, protože horlil v bázni Páně,ogW-Ale v zemi národa děditi nebude, nemá údělu mezi lidem, neboť On jest úděl jeho a dědictví.~fu-zejména chleba připravil jim do sytosti, [neboť] oběti Páně také jedí, a patří dary jemu i potomstvu jeho.eeC-Áronovi však přidal slávy, a dal jemu dědictví: prvotiny úrod zemských vyhradil mu,=du-učinil na nich zázraky, zahubil je plamenem ohně.Uc#-viděl to Pán Bůh a nelíbilo se to jemu, i zahubil je v prudkém hněvu;%bC-Když však se spikli jiní proti němu, a ze závisti obklíčili ho na poušti lidé, kteří byli s Datanem a Abironem, a rozvzteklená smečka Koreova:3a_-A dal mu moc, by podle svých příkazů byl nad povinnostmi a právy, jež ustanovil, aby vyučoval Jakoba tomu, co prohlásil, a zákonem svým aby Israele osvěcoval. ` -Vyvolil ho ze všech živých, aby podával obět Bohu, kadidlo a libou vůni na připomínku, aby smiřoval lid svůj s Bohem.;_o-Dostalo se mu povinnosti a práva na věky, (jemu) i potomstvu jeho, pokud budou dni nebes, – úřad kněžský by konal, bohoslužbu, a lidu svému by žehnal ve jménu Jeho.D^-Mojžíš naplnil ruce jeho, a pomazal jej olejem svatým.O]-Oběti jeho bývají stráveny ohněm (ustavičně dvakráte) denně.Z\--Neobláčel se v ně nikdo jiný, než synové a vnukové jeho po všecky časy.E[-Nic tak krásného nebylo před ním (aniž) na věky bude. Z-korunou zlatou na čepici jeho, označenou písmem: „Svatý", ozdobou nádhernou, dílem skvostným, okrasou, zraku žádostivou.9Yk- červcem, dvakráte barveným, dílem tkalcovským, vzácnými kameny, vyrývanými, do zlata zasazenými, dílem to kamenorytce, na památku podle počtu kmenů israelských;X - roucho svaté, ze zlata, z modrého a červeného purpuru, dílo vytkávané muže moudrého, opatřil ho posvátným osudím,nWU- aby vydával zvuk při své chůzi, aby slyšeti bylo jej ve chrámě, na pamět synům lidu svého;qV[- Řízu, spodky a kněžský kabátec vložil naň, a ověsil ho množstvím zlatých zvonečků vůkol,aU;- o šatil ho oblekem slavným, oblékl jej do šatu chlouby, a ozdobil jej odznaky moci:uTc-Učinil s ním smlouvu na věčné časy, udělil mu velekněžství lidu, rouchem nádherným oblažil ho,LS-ÁRONA, bratra jeho z kmene Levi, povýšil, že byl podoben jemu.R%-Dále – tváří v tvář mu dal přikázání, zákon života a osvícení, aby učil Jakoba své smlouvě, a svým ustanovením Israele.XQ)-Dopřál mu slyšet Boha, mluvu jeho, kázal mu též, aby vstoupil do oblaku.[P/-Pro jeho věrnost a tichost [si zasvětil jej], vyvolil ho z veškerého lidstva.MO-Dal mu přikázání pro svůj národ, a svou velebnost mu ukázal.&NE-Proslavil ho podobně jako svaté, a velikým učinil ho na postrach [nepřátel]. Slovy jeho příšerné úkazy zkrotil, slavným učinil ho před králi.QM -Milý Bohu byl i lidem MOJŽÍŠ, jehožto památka jest v požehnání.XL),A zachoval mu muže milosrdenství, kteří našli milost přede všemi lidmi.K{,Uznal, že mu přísluší požehnání, a dal mu (jeho) dědictví; a rozdělil úděl (jeho) mezi dvanáct pokolení.aJ;,Požehnání všech národů dal mu Hospodin, a jeho sliby snesly se na hlavu JAKOBOVU.EI,A ISÁKOVI tolikéž učinil k vůli Abrahamovi, otci jeho.H{,a jako hvězdy že vyvýšeno bylo potomstvo jeho, že dědilo (zemi) od moře do moře a od Řeky až na konec světa.|Gq,Proto, jak se byl zavázal přísahou, dal mu Pán slávu v národě jeho, (dal mu), že vzrostl jako prach země,RF,Na svém těle (tu) smlouvu utvrdil, a v pokušení nalezen byl věrný.*EM,ABRAHAM byl [veliký] otec množství národů, nebyl nalezen podobný jemu slávou, který by šetřil (tak) zákona Nejvyššího, a vešel ve smlouvu s ním.aD;,Záruky věčné byly mu dány, aby nemohlo potopou zahlazeno býti vše, co má tělo.IC ,Proto ponechán byl zemi jakožto zbytek, když nastala potopa.\B1,NOE byl shledán dokonalým, spravedlivým, a v dobách hněvu stal se spasitelem.`A9,HENOCH líbil se Bohu, i přenesen byl [do ráje], byl to vzor kajícnosti pokolením.N@,Moudrost jejich vypravují pohané, a chválu jejich zvěstuje obec.S?,Těla jejich v pokoji odpočívají, ale jméno jejich žije rod od rodu.g>G, a děti jejich k vůli nim. Až na věky zůstává símě jejich, a sláva jejich nezanikne.V=%, [svaté] dědictví jejich potomkům. Ve smlouvách stojí potomstvo jejich,2<_, Potomstvu jejich zůstane majetek jejich,R;, Ale tito jsou muži omilostnění, jejichžto skutky zbožné nezanikly.:, a po jiných (z nich) nezůstalo památky, zhynuli, jako by nikdy nebyli, zrodili se, jako by se nebyli zrodili, a synové jejich s nimi.\91,Někteří z nich [zrození] zůstavili jméno, že hlásána jest chvála jejich;b8=,Ti všichni došli slávy v současných pokoleních, a za svého života měli chválu.Y7+,muži bohatí, mocní, [milovníci umění,] pokojně bydlili ve svých domech.W6',dovedně vymýšleli způsoby zpěvu, a přísloví písemně zaznamenávali;U5#,byli vůdci lidu dob svých, mocí své moudrosti svatou naukou ho (vedli),45,Byli panovníky ve svých říších, mužové velicí mocí, moudrostí příslušnou byli obdařeni, proroctvími dokazovali důstojnost proroků;G3,Mnoho slávy způsobil (jim) Pán svou velebností od věků.A2 ,Chvalme muže slavné, otce naše podle jejich pokolení.=1u+%Všecko pak učinil Pán, a pobožným dal moudrost.\01+$Jest mnoho skrytých věcí, větších než tyto; neb málo vidíme jeho skutků.j/M+#Kdo ho viděl a může o tom vypravovat? A kdo jej může velebiti tak, jak jest [od počátku]?^.5+"Vyvyšujíce ho seberte všecky své síly, neumdlévejte, neboť (ho) nevystihnete.k-O+![Dobrořečíce Pánu vyvyšujte ho, jak můžete, neboť větší jest, než jakákoli chvála.]q,[+ Vyvyšujte Pána, jak vysoko můžete, neboť ještě vyšší jest [a předivná jest velebnost jeho].K++Hrozný jest Pán, a veliký velmi, a podivuhodná jest moc jeho.V*%+Oslavujíce jej, co zmůžeme? Jeť on všemohoucí nade všecka svá díla.s)_+I když mnoho mluvíme, nedostává se nám slov, konec pak řeči jest: „Onť jest ve všech věcech."Y(++Skrze něho zajištěn jest konec cesty, a jeho slovem všecky věci se dějí.'+Tamť jsou vynikající díla a podivuhodná; rozličné druhy zvířat [, všelijakých živočichů] a plémě velikánů.k&O+Kdož se plaví po moři, vypravují o jeho nebezpečích, i děsíme se, když o tom slýcháme.p%Y+[Ke slovu jeho umlká vítr], podle úradku svého ukrocuje moře, na němž rozsázel ostrovy [Pán]. iL~~:}||_{pzzSyy6xxwwKvv u_ttot s.rrkqppep'oovonrn*mmllxlkk[jhjii_ihhnhggffgfee8edNcccBbbraao``h`_k^^a^ ]]N\\\ [ZZbYXXwWWxWVV:UUOTTT STRRLQQPPOqONMVLLKKJJDJ IHHH*GG"FFE!DD"CCbCBhB#A@@?>>q>==P<%Poslové Antiochovi ujavše slovo řekli Matatiášovi: „Jsi starostou, jsi slavný a veliký v tomto měshtě, jsi ozdoben syny a bratry.s=_Mnozí z lidu israelského přivolivše přistoupili k nim", ale Matatiáš a synové jeho pevně stáli.$<ATu přišli tam poslové krále Antiocha donutit obyvatele města Modinu, aby obětovali, kouřili kadidlem (modlám) a (tak) odpadli od zákona Božího.d;AI roztrhl roucha svá Matatiáš a synové jeho, oblékli se v žínice a kvílili velice.*:O K čemu tedy ještě mám žíti?m9S Svatyně naše, ejhle, nádhera naše, jakož i lesk náš je zpustošený, pohané to znesvětili.I8  Všecku jeho krásu mu vzali, svobodné kdysi otrokem se stalo.T7! Který národ nedělí se o království jeho a nebere si kořist z něho?6 nádherné nářadí jeho odnesli jakožto kořist, zbiti jsou starcové jeho po ulicích, a jinoši jeho padli mečem nepřátelským.P5a svatyně jest v rukou cizinců! Chrám jeho jako bezectný člověk,14[I řekl Matatiáš: Běda mně, že jsem se narodil, abych viděl zkázu lidu svého, jakož i zkázu svatého města, a tu seděl, ano jest vydáno v ruce nepřátel,J3 Ti viděli hanebnosti, které se dály v Judsku a v Jerusalemě.Y2+Eleazara, který měl příjmí Abaron a Jonatana, který měl příjmí Apfus.(1KJudu, který slul Machabejský,.0WŠimona, který měl příjmí Thasi,A/}a měl patero synů: Jana, který měl příjmí Gaddis,. V těch dnech povstal Matatiáš, syn Jana, syna Simeonova, kněz z rodu jerusalemských Joaribovců; sídlil na [hoře] Modinu/- [CVelmi veliký (Boží) hněv stihl lid.I,  Bnechtěli zrušit svatého zákona Božího, i byli usmrcováni.)+ MAAle mnozí z lidu israelského pevně si umínili, že nebudou jísti věcí nečistých a chtěli raději zemříti, než aby se poskvrnili nečistými pokrmy;m* U@věšíce jim dítky na krk, (plenili) dům od domu a zabíjeli také ty, kteří je byli obřezali.`) ;?Ženy, které dávaly obřezávati syny své, usmrcovali podle rozkazu krále Antiocha,l( S>a dvacátého pátého, dne měsíce obětovali na oltáři, který byl na oltáři (Hospodinově).n' W=Mocí svou činili ty věci lidem israelským, cokoli jich přistihli v městech měsíc od měsíce;& #Též oheň, seslaný shůry, by strávil hory a lesy, činí, co mu jest přikázáno. Ale tyto (modly) nejsou ani krásou ani silou jednomu z oněch podobny.p_Y@=I mračna, když jim Bůh rozkáže, aby prošla všecek svět, vykonávají, co jim rozkázáno jest.`^9@@Obětí jejich dotýkají se šestinedělky a měsíčky trpící! Poznajíce tedy z těch věcí, že nejsou bohové, nebojte se jich!&=E@Oběti jim podané kněží jejich prodávají a zle jich užívají; též i ženy jejich utrhují (z nich), aniž dávají co nemocnému nebo žebrákovi.D<@Protož padnou-li na zemi, sami od sebe nevstanou; ani když jej (bůžka) někdo přímo postaví, sám od sebe se neudrží; ale jako mrtvým bývají oběti jejich předkládány jim.;@Bez nohou jsouce, na ramenou nošeni bývají, ukazujíce (tím) nicotu svou lidem. – Buďtež také zahanbeni, kteří je ctí! – A:}@Stůj co stůj koupeni byli, ačkoli není v nich ducha.'9G@Zlato, jež mají (na sobě), jest (jim sice) na okrasu; (avšak) nevytře-li nikdo rzi, nebudou se blýštěti; vždyť ani necítili, když sléváni byli.J8 @Z toho poznáte, že nejsou to bohové. Protož nebojte se jich!o7W@Na tělo a na hlavu jim slétají sovy a vlaštovice a jiní ptáci; také kočky (na ně skákají).I6 @Tváře jejich černávají od dýmu, který v chrámě bývá.{5o@Srdce jejich, jak se praví, rozežírají červi zemští; a když žerou je i roucho jejich, oni toho necítí.|4q@Světla jim rozsvěcují a to mnoho (světel), ze kterých žádné viděti nemohou. Jsoutě jako břevno v domě.n3U@A jako člověku, jenž se prohřešil proti králi, bývají východy na všech stranách uzavírány, nebo jako mrtvolu do hrobu uloženou, tak zabezpečují kněží dveře závorami a zámky, aby od lupičů nebyli ukradeni.p2Y@Když je postaví ve chrámě, oči jejich bývají plny prachu s nohou těch, kteří tam vcházejí.1#@Protož nebojte se jich! Ano, jako nádoba člověkova, která rozražena byvši neužitečnou se stala, takoví jsou také bohové jejich.0 @Má též v ruce meč a sekeru, ale nemůže se ubrániti útoku ani lupičům. Proto známo buď vám, že nejsou to bohové!w/g@ Má také žezlo jako člověk, jako vladař země, který (však) hřešícího proti sobě nemůže zabít.}.s@ Přikryvše pak je rouchem šarlatovým, stírají s tváří jejich chrámový prach, jehož mnoho na nich bývá.=-u@ Ti pak nejsou s to, by se osvobodili od rzi a molů.,@ Dávají z něho také obecným ženkám a ozdobují nevěstky; a když to vezmou zase od nevěstek, okrašlují tím opět své bohy.+@ koruny zlaté na hlavy svých bohů; proto mohou z nich kněží (někdy) ukrádati zlato a stříbro a osvojovati si je.7*i@Jako pro fintivou děvu berou zlato a dělají)@Jeť jazyk jejich od řemeslníka vyřezán, a oni sami jsou pozlaceni a postříbřeni; falešní jsou a mluviti nemohou.N(@Neboť můj anděl s vámi jest a sám budu chrániti životy vaše.y'k@Až tedy uzříte dav zezadu i zpředu klaněti se, rcete si v duchu: „Tobě se sluší klaněti, Hospodine!"&w@Protož hleďte, ať nejste i vy podobni cizincům [takovými činy], ať se nebojíte, a strachu ať nemáte z nich.%7@Nyní však uzříte v Babyloně bohy zlaté a stříbrné, i kamenné a dřevěné, nošené na ramenou, (a přece) nahánějící strachu pohanům.$@Vejdouce tedy do Babylona, budete tam mnoho let a dlouhé časy, až do sedmého kolena, poté však vyvedu vás tamodtud s pokojem.-# U@(Opis listu, poslaného od Jeremiáše těm, již měli zavedeni býti do Babylona od krále babylonského, aby jim oznámil, co mu bylo přikázáno od Boha.) Pro hříchy, kterými jste zhřešili proti Bohu, zavedeni budete, do Babylona do zajetí od Nabuchodonosora, krále babylonského. "@ Ano, přivede Bůh Israele, radujícího se ve světle své velebnosti, s milosrdenstvím a se spravedlností, která je z něho.U!#@Zastíní pak také lesy a každý vonný strom Israele z Božího rozkazu.# ?@Uložilť Bůh snížiti všelikou horu vysokou, odvěké skály, a údolí vyplniti na roveň s zemí, aby šel Israel (domů) bezpečně ke cti Boží.@Neboť vyšli z tebe pěšky, vedeni jsouce od nepřátel, ale přivede je Hospodin k tobě nesené se slávou jako syny královské.Q@Vzchop se, Jerusaleme, a postav se na výšině, pohled na východ a viz své syny, shromážděné slovem Svatého od východu slunce až na západ, ani se radují z toho, že Bůh na ně pamatoval.q[@Neboť dáno bude tobě jméno od Boha na věky: „Blaho spravedlnosti" a „Vznešenost pobožnosti".P@Bůh totiž ukáže lesk svůj na tobě každému, kdo pod nebem jest.q[@Přioděje tě Bůh dvojnásobným rouchem spravedlnosti, a vstaví ti na hlavu korunu slávy věčné. @Svlec se sebe, Jerusaleme, roucho žalosti a soužení svého, a oblec se v okrasu a v ozdobu slávy věčné, kterou ti Bůh dává.G@%Neboť aj, přicházejí synové tvoji, které ti bylo propustiti rozptýlené, přicházejí shromážděni jsouce od východu až na západ slovem Svatého, radujíce se ze slávy Boží._7@$Pohled na východ, Jerusaleme, a viz potěšení, které od Boha k tobě přichází!nU@#neboť oheň přijde na ně od Věčného na dlouho, a obýváno bude od zlých duchů mnoho časů.V%@"Odňat bude mu jásot množství (lidu) jeho, a z radosti jeho bude žalost,~u@!Ano, jako se radovalo nad tvým pádem, a veselilo se nad tvou pohromou, tak se rmoutit bude nad tvým zpuštěním.eC@ města, jimž sloužili synové tvoji, budou pokutována, také to, jež pobralo tvé syny.mS@Zahynou škůdcové, kteří tě trápili, ti, kteří těšili se z tvého pádu, trestáni budou;T!@Dobré mysli bud, Jerusaleme, neb tě potěší ten, který jméno ti dal.q[@Ano, ten, jenž uvedl na vás neštěstí, přivede vám zase věčné veselí s vysvobozením vaším.w@Avšak jako mysl vaše tíhla k tomu, abyste od Boha se vzdalovali, desetkrát tolik zase obrátíce se, hledejte ho.xi@Dobré mysli buďte, synové, a volejte k Hospodinu, neboť bude vás na paměti míti ten, jenž odvedl vás.r]@Maličkým mým bylo drsnými cestami chodit, neboť byli odvedeni jako stádo, jež uloupil nepřítel.8 i@Synové, trpělivě snášejte hněv, který přišel na vás; neboť stíhal tě (sice) nepřítel tvůj, ale brzy zahynutí jeho uzříš, a na jeho šíje položíš nohu.3 _@Neboť jako viděli sousedé Sionu zajetí vaše od Boha, tak uzří i v brzkosti vysvobození vaše od Boha, které přijde vám s velikou slávou a s leskem věčným. @Ano, propustila jsem vás s žalostí a s pláčem; ale Hospodin zase přivede mně vás na radost a potěšení na věky.+ O@Neboť já doufám ve Věčného, že budete vysvobozeni, a Svatý dává mi radovat se z milosrdenství, jehož se dostane vám od věčného spasitele našeho.m S@Dobré mysli buďte, synové, volejte k Hospodinu, i vytrhne vás z ruky nepřátelských vládců.@Svlékla jsem se z roucha blaha, oblékla jsem se v prosebnou žínici, a křičeti budu k Nejvyššímu, pokud živa budu.M@Jděte, synové, jděte, neboť já mám opuštěná zůstat, sama!c?@Ten však, který uvedl na vás neštěstí, ten vás vytrhne z rukou nepřátel vašich.-U@Já pak, jak bych mohla pomoci vám?@který nešetřil starce, aniž se nad dětmi slitovali, odvedli miláčky vdovy, a bez dětí samojedinou (ji) zůstavili.T!@Neboť přivedl na ně národ z daleka, národ nestydatý, jiného jazyka,lQ@Nechť přijdou sousedé Sionu, a uváží zajetí synů a dcer mých, jež uvedl na ně Věčný!#@ spravedlnosti však jeho nechtěli znáti, nechodili po cestách přikázání Božích, po stezkách pravdy jeho spravedlivě nekráčeli.)@ Nikdo se neraduj nade mnou, vdovou a opuštěnou. Od mnohých jsem opuštěna pro hříchy svých synů, že se uchýlili od zákona Božího,\1@ Ano, krmila jsem je s potěšením, ale propustila jsem je s pláčem a žalostí.p~Y@ Byloť mi viděti, kterak jest veden do zajetí lid můj, synové a dcery, jež na ně uvedl Věčný.}@ Vidělať, kterak hněv od Boha přichází na vás, a řekla: Slyšte, sousedé Sionu, neboť přivedl Bůh na mne velikou žalost!|y@Vždyť jste zapomněli na Boha, který vás vychoval, a zarmoutili jste (dceru) Jerusalemskou, která vás vyživila.z{m@Vždyť jste rozhněvali svého stvořitele, věčného Boha, obětujíce zlým duchům, kteří bohové nejsou.z @prodáni jste národům ne k zahynutí, ale, že jste k velikému hněvu popudili Hospodina, proto vydáni jste protivníkům.?yy@Buď dobré mysli, lide Boží, pamětihodný Israeli;Ox@Blahoslaveni jsme, Israeli, že, co se Bohu líbí, nám známo jest.Pw@Nedávej slávy své jinému, a důstojenství svého národu cizímu.av;@Obrať se, Jakobe, a chop se jí, chod po cestě v jejím lesku, podle jejího světla!-u U@Ta jest kniha přikázání Božích, a zákon, jenž jest na věčné časy; všichni, kteří se jí drží, přijdou k životu, kteří pak ji opustili, k smrti.4tc@&Potom na zemi se ukázal a obcoval s lidmi.xsi@%Ten vynalezl všecku cestu k moudrosti, a dal ji Jakobovi, služebníku svému, Israelovi, miláčkovi svému.Jr @$Tenť jest Bůh náš, nemůže jiný býti přirovnán k němu.aq;@#jsou-li zavolány, řeknou: „Tu jsme," a s veselostí svítí tomu, jenž učinil je.Mp@"Hvězdy pak dávají světlo na svých strážnicích a veselí se;Xo)@!který vypouští světlo a jde; a volá na ně, i poslouchá ho s třesením.n7@ Ale ten, který ví všecko, zná ji, vynalezl ji důmyslem svým; ten, který založil zemi na věčné časy, a naplnil ji dobytkem a čtvernožci;Xm)@Není, kdo by vyzvědět mohl cesty k ní, aniž kdo by vyhledal stezky k ní!Vl%@Kdo se přeplavil přes moře a nalezl ji, a přinesl ji za výborné zlato?Qk@Kdo vystoupil na nebe a dostal ji, a (kdo) ji přivedl s oblaků dolů?@j{@Ježto neměli moudrosti, zahynuli pro svou nemoudrost.Ti!@Nevyvolil těch si Hospodin, aby našli cestu k moudrosti, proto zahynuli.fhE@Tam byli oni slovutní obři, kteří v pravěku žili, postavy veliké, umějíce bojovati.:go@Veliké jest a nemá konce; vysoké a nesmírné,]f3@Ó Israeli, jak veliký jest Boží dům, jak veliké jest místo, kde pánem jest!neU@Ani synové Agařini, hledajíce moudrost po světě, kupci merrhanští a temanští, básníci mudroslovní, ti, kteří se pídí po moudrosti a rozumnosti, ani (ti) cesty k moudrosti nepoznali, aniž myslili na stezky k ní.Md@Nebylo slyšet o ní v zemi Chanaanské, nebylo vidět ji v Temanu.ncU@aniž pochopili stezky k ní, aniž si ji osvojili synové jejich, daleko zůstala z dohledu jejich.Vb%@Mladší viděli světlo a bydlili na zemi, ale cesty k moudrosti nepoznali,Ha @Zmizeli, do pekel sestoupili, a jiní na místo nich povstali.S`@kteří stříbro na hromady kupili, a zlato, na něž lidé se spoléhávají, jejichž dobývání není konce? (Kde jsou) ti, kteří stříbro kuli a lopotili se, že nelze vyzkoumati díla jejich?2__@Ti, kdož s ptactvem nebeským si hráli,T^!@Kde jsou panovníci národů a ti, kdož panovali nad zemskými zvířaty?D]@Kdo nalezl její místo, a kdo vešel do její klenotnice?\+@Nauč se, kde jest poznání, kde síla, kde rozumnost, abys spolu zvěděl, kde jest dlouhověkost a blahobyt, kde jest světlo očí a pokoj.b[=@ Neboť kdybys byl na cestě Boží chodil, byl bys ovšem v pokoji věčném přebýval.(ZK@ Opustil jsi studnici moudrosti.Yy@ že chřadneš v cizí zemi, že poskvrněn jsi jako mrtvoly, že jsi připočten k těm, kteří do pekel sestoupili?:Xo@ Čím to, Israeli, že jsi v zemi nepřátelské,QW@ Slyš, Israeli, přikázání života, napni sluch, bys uměl moudrost!TV!@Viz však, dnes (ještě) jsme v zajetí svém, do něhož jsi rozptýlil nás na hanbu a na kletbu a na hřích, podle všech nepravostí otců našich, kteří odpadli od tebe, Hospodine, Bože náš!SU@Ano, proto jsi pohnul srdce naše, bychom se báli tebe, bychom vzývali tvé jméno a chváliti tě v zajetí svém, neboť obrátili jsme se od nepravosti svých otců, kteří hřešili proti tobě.QT@neboť ty jsi Hospodin, Bůh náš, i budeme chváliti tebe, Hospodine!jSM@Nevzpomínej na nepravosti našich otců, ale vzpomeň na svou ruku a na své jméno toho času;mRS@Hospodine všemohoucí, Bože Israelův, slyš nyní modlitbu mrtvých Israelitů a synů těch, kteří zhřešili proti tobě a neposlechli hlasu Hospodina, Boha svého – proto jest nám neštěstí (ustavičně) v patách.KQ@Ano, ty trůníš na věky, a my bychom měli zahynouti na věky?}Ps@Slyš, Hospodine, a smiluj se, neboť Bůh milosrdný jsi; smiluj se nad námi, neboť jsme zhřešili proti tobě!kO Q@A nyní, Hospodine všemohoucí, Bože Israelův, duše stísněná, duch soužený volá k tobě:)NK@#A učiním s nimi úmluvu jinou, věčnou, že budu jejich Bohem a oni mým lidem; a nepohnu již lidem svým, syny Israelovými ze země, kterou jsem dal jim.+MO@"A povolám je zase do země, kterou jsem přísežně slíbil otcům jejich, Abrahamovi, Isákovi a Jakobovi i budou jí vlásti; rozmnožím je, a neubude jich. L @!A odvrátí se od své zatvrzelosti a od své zloby, neboť rozpomenou se na cestu svých otců, kteří zhřešili proti mně.WK'@ i budou mě chváliti v zemi zajetí svého a pamatovati budou no mé jméno.oJW@i zvědí, že já jsem Hospodin, Bůh jejich, a dám jim srdce, i zmoudří; uši, i budou slyšeti;Iy@Neboť vím, že mne neposlechne lid (ten) – jeť to lid tvrdé šíje – avšak v zemi zajetí svého zamyslí se,H@řka: Nebudete-li poslouchati hlasu mého, obrátí se množství toto veliké v nejmenší mezi národy, mezi které já je rozptýlím. G @, jak jsi mluvil skrze služebníka svého Mojžíše tehdy, kdy jsi přikázal jemu, aby napsal zákon tvůj synům Israelovým F @Ale naložil jsi s námi, Hospodine, Bože náš, podle veškeré dobroty své a podle všeho toho svého velikého smilování E @A učinil jsi z chrámu, který sluje podle jména tvého to, co z něho dnes jest, pro nepravost domu Israelova a domu Judova. D @A aj, povrženy, jsou na vedro sluneční a na mráz noční; zemřeli v největších bolestech, hladem, mečem a vyhnanstvím.jCM@Avšak neposlechli hlasu tvého, aby sloužili králi babylonskému, i splnil jsi svá slova, která jsi mluvil skrze služebníky své proroky, že vyneseny budou kosti králů našich a kosti otců našich s místa svého.B @a odejmu od vás hlas veselí a hlas radosti, hlas ženicha a hlas nevěsty, a nebude v celé zemi stopy po jejím obyvateli."&AE@Pakli neuposlechnete hlasu Hospodina, Boha svého, abyste sloužili králi babylonskému, učiním, že zmizíte z měst judských a z ulic jerusalemských;@5@„Toto praví Hospodin: Sehněte rámě své a šíji svou, a služte králi babylonskému, i budete seděti v zemi, kterou jsem dal otcům vašim.|?q@ale že jsi seslal hněv svůj a rozhořčenost svou na nás, jak jsi hrozil skrze služebníky své proroky řka: >@Nebo ne podle spravedlností svých otců vyléváme prosby a žádáme milosrdenství před tvou tváří, Hospodine, Bože náš,/=W@ale duše, zarmoucená nad velikostí zla, chodící zkřivená, neduživá, oči chřadnoucí, duše lačná může slávu tvou a spravedlnost Hospodinovu velebiti. dc~~~}}Z|{{{2zzz+yy8xx(w\vvuuu!ttrssqrrr3qqq#ppp>==@<<3;;A:::.99*88U77|76655)44"322\11X0//}...#--.,,1++$**)M((#''.&&Y%%A$$ #e""^!! SM5nE~!  b `/b  2 U * }:Sx#:dcE?Někteří z obležených unikli a k těm připojilo se několik bezbožníků z Israele;kDOShrohmáždivše se tedy, oblehli je roku stého padesátého; zřídili berany a (jiné) stroje.NCJuda pojal úmysl zahubiti je, i svolal všecek lid, aby je oblehli.BPosádka na hradě obtěžovala lid israelský kolem svatého místa, vyhledávajíc vždycky, jak jim uškoditi a byla pohanům oporou.A#Lysiáš zvěděv, že je král mrtev, ustanovil Antiocha, syna jeho, kterého byl z mládí vychovával, králem, a dal mu jméno Eupator.M@A umřel tam král Antioch léta stého čtyřicátého devátého.f?Edal jemu korunu, roucho své a prsten, aby vedl Antiocha, syna jeho, a vychoval za vladaře.e>CI povolal Filipa, jednoho z přátel svých, a ustanovil ho nad celým královstvím svým;n=U Poznávám tedy, že proto stihly mě tyto zlé věci, a aj, hynu zármutkem velikým v zemi cizí."b<= Nyní však se rozpomínám na zlé věci, které jsem učinil v Jerusalemě, z něhož jsem pobral všecko nářadí zlaté a stříbrné, které v něm bylo a poslal jsem hubiti obyvatelstvo judské bez příčiny.8;i myslím si v duchu svém: V jak veliké soužení jsem přišel a v jaké záplavě zármutku jsem nyní, já, který jsem býval dobrotivý a milovaný, dokud jsem moc měl!:{ svolal všecky své přátele a řekl jim: „Odstoupil spánek od mých očí, poklesl, padl jsem na mysli z úzkosti;f9E A pobyl tu drahně dnů, neb se obnovoval v něm veliký zármutek. Když soudil, že umře,8!Když uslyšel král ty řeči, lekl a pohnul se velice; klesl na lože a upadl zármutkem v nemoc, že se mu nesplnilo, co si byl přál.%7Cže zbořili ohavnost, kterou byl zřídil na oltáři v Jerusalemě, a že svatyni, jak byla prve, obehnali vysokými zdmi, jakož i Betsuru, jeho město.*6Mže Lysiáš v čele velikého vojska odtáhl zahnán byv od Židů, kteří se zmohli zbrojí, zbožím a množstvím kořisti, nabraným z vojsk poražených;x5iI přišel posel oznámiti mu v Perské zemi, že byla na útěk obrácena vojska, která byla v zemi Judské;h4Ii povstali k boji a on utekl odtud; odtáhl s velikým zármutkem, aby se vrátil do Babylona.m3Spřitáhl, aby dobyl města a zloupil je; ale nemohl, ježto se o tom dověděli obyvatelé města,J2 že jest v něm chrám velmi bohatý, a tam že jsou odění zlatá, pancíře a štíty, které (tam) byl zůstavil Alexander Filipův, král macedonský, jenž byl nejprve kraloval v Řecku:1 9Král Antioch přecházel tedy hořejší krajiny; když uslyšel, že jest město Elymais v Persii, slynoucí velikým bohatstvím stříbra a zlata,80iDJuda pak uchýlil se do Azotu, do země Filišťanů, pobořil oltáře jejich a vyřezané bohy jejich spálil ohněm; a pobrav z měst kořist, vrátil se do země Judské.s/_CTehdy padli (také) kněží v boji, kteří chtějíce dokázati rekovnost, vytáhli nesmyslně do boje.R.BA hnul se s vojskem, aby táhl do země Filišťanů a prošel Samaří.-7APoté vytáhl Juda a bratří jeho a bojovali s Edomci v jižní zemi; dobyl Hebronu a osad jeho, (zbořil) zdi jeho a věže vypálil vůkol ohněm..,W@I sešli se k nim blahopřejíce jim.+?Muži Judovi však byli velmi zvelebeni před veškerým lidem Israelským a přede všemi národy, kde slyšeno bylo jméno jejich.Y*+>Ti totiž nebyli z rodu mužů, skrze které dostalo se Israelovi vysvobození.g)G=protože neuposlechli Judy a bratří jeho domnívajíce se, že dokáží rekovných činů.((I w řekl vojsku svému: „Bojujte dnes za své bratry!"z mJuda tedy vida, že se počal boj a že ryk válečný stoupal k nebi jako zvuk polnice, křik veliký z města:? wNa úsvitě, když pozdvihli oči – aj (viděli) mnoho vojska, jemuž nebylo počtu, jež neslo žebříky a nástroje dobývací, aby dobývali té pevnosti a bojovali proti nim.? yOdtud vstavše v noci táhli až k pevnosti (Dateman).?wTu obrátil se náhle Juda se svým vojskem na cestu pouští proti Bosoře; dobyl města, pobil mečem všecky mužského pohlaví a vzav jim všecko za kořist vypálil je ohněm."=Také prý v jiných městech země Galaadské zavřeni jsou a zítra hodlají oblehnouti ta města, dobýti (jich) a zahubiti je (všecky) jednoho dne."=také to, že mnozí z nich zavřeni jsou v Barase, v Bosoru, v Alimis, v Kasforu, v Magetu a Karnaimu – všecka ta města jsou veliké pevnosti. –  I vyšli jim vstříc Nabutejští, přijali je pokojně a vypravovali jim všecko, co se stalo bratřím jejich v zemi Galaad,{oJuda Machabejský pak a Jonatas, bratr jeho, přepravivše se přes Jordán, táhli cestou tří dnů po samotě.!A vzav ty, kteří byli v Galilei a v Arbatech, se ženami, s dětmi ,a se vším, cokoli měli, přivedl je do Judska s radostí velikou.QPtolemaidy; padlo z pohanů na tři tisíce mužů; obral je o kořist.|qTáhl tedy Šimon do Galileje, svedl mnoho bitev s pohany, i byli pohané od něho potřeni; hnal je až k bráněxiByly pak přiděleny Šimonovi tři tisíce mužů, aby táhl do Galileje a Judovi osm tisíc do země Galaad.uca přikázal jim: „Buďte nad tímto lidem, ale nepouštějte se do boje s pohany, dokud se nevrátíme."u~cJosefa pak, syna Zachariášova, a Azariáše, vůdce lidu, zůstavil s ostatkem vojska v Judsku na stráž,}QTu řekl Juda Šimonovi, bratru svému: “Vyber si mužstvo a vytáhna vysvoboď bratry své v Galilei; já pak a bratr můj Jonatas potáhneme do země Galaad."?|wKdyž uslyšel Juda a lid tyto věci, sešlo se veliké shromáždění, aby se uradili, co by učinili pro své bratry, kteří byli v soužení a proti kterým (pohané) bojovali.q{[že se sebrali proti nim z Ptolemaidy, z Tyru a ze Sidonu a z celé Galileje cizinci, aby je zahladili.z+Ještě ten list byl předčítán, když tu – aj – poslové jiní přišli, z Galileje, s roztrženými rouchy oznamující tytéž věci:y3 všichni bratři naši, kteří byli na místech Tubin pobiti jsou; do zajetí odvedli ženy jejich i děti i kořist; pobili tu na tisíc mužů."gxG Protož nyní přitáhna vytrhni nás z rukou jejich, neboť padlo (již) množství našich;rw] a strojí se přitáhnouti a dobýti pevnosti, do níž jsme utekli; Timotej jest vůdcem vojska jejich.v} a poslali list Judovi a bratřím jeho tohoto znění: „Sebrali se proti nám vůkolní národové, aby nás zahubili;u) Tu sebrali se národové usedlí v Galaadu proti Israelitům, kteří byli v končinách jejich, aby je zahubili; i utekli do pevnosti DatemanTt!A dobyv Gazeru města a osad k němu příslušných vrátil se do Judska.Ys+svedl s nimi mnoho bitev, i byli tváří tvář potřeni; zvítězil nad nimi.lrQ(Odtud) táhl proti Amoňanům, i nalezl (tam) silnou moc, mnoho vojska a Timoteje, vůdce jejich;q Zavřel je tedy ve věžích, oblehl je, vykonal nad nimi klatbu; spálil věže jejich ohněm se všemi, kteří byli v nich.upcVzpomněl si také na zlobu synů Bean, kteří byli lidu osidlem a léčkou úklady mu činíce na cestě.?owJuda pak bojoval proti synům Esauovým v zemi Idumejské, to jest proti těm, kteří byli v Akrabatane – byli totiž znepokojovali lid israelský – a porazil je ranou velikou.n+uradili se na tom, že příslušníky rodu Jakobova, kteří byli mezi nimi, vyhladí a počali (také) lid pobíjeti a (jej) pronásledovati.sm aKdyž okolní národové uslyšeli, že jest oltář a svatyně zřízena jako prve, rozhněvali se velmi;l =a položili tu posádku, aby ji střehli. K ochraně její ohradili také Betsur, aby měl národ pevnost proti zemi Edomské.k)Ekteří zůstali pozadu, všichni padli mečem; honili je až ke Gezeronu, až k rovinám idumejským, azotským a jamnijským; padly jich asi tři tisíce.I= Když pak se utkali, pohané byli poraženi a utekli do roviny;Y<+ vytáhli z ležení k boji. Tu ti, kteří byli s Judou, zatroubili na polnici.K; Když cizozemci zdvihli oči a uzřeli je, ani táhnou proti nim:[:/ i zvědí všichni národové, že jest, kdo by vysvobodil a zachránil Israele."9+ Volejme nyní k nebi a smiluje se nad námi Hospodin, rozpomene se na úmluvu s otci našimi, potře dnes toto vojsko před naším obličejem;r8] Pomněte, kterak vysvobozeni byli otcové naši v moři Rudém, když je honil farao s vojskem velikým.s7_řekl Juda mužům, kteří byli s ním: „Nebojte se množství jejich a útoku jejich se nestrachujte!r6]Když uzřeli pohanské vojsko, silně opevněné a vůkol něho jezdce, kteří byli vycvičeni v boji,5Jak se rozednilo, ukázal se Juda na rovině se třemi tisíci mužů [toliko], kteří neměli ani odění ani mečů (jak si přáli).4)Když pak Gorgiáš přitáhl do ležení Judova v noci a žádného nenalezl, hledal jich po horách mysle si: „Oni před námi utíkají!";3qještě totiž bylo vojsko rozběhlé mimo tábor.|2qDověděv se o tom Juda vstal, on i junáci (jeho), aby porazili sílu vojska královského, které bylo v Emausu;_17aby přepadli tábor Židů a porazili je náhle; mužstvo hradní posádky je vedlo.i0 MGorgiáš vzal pět tisíc mužů a tisíc výborných jezdců, vytrhl s nimi z ležení v noci,7/iNebojte se slov člověka hříšného; jeť sláva jeho na kal a pro červy;Tj!=Tak projděte v mysli rod od rodu; žádný, kdo doufá v něho, neklesá.Ai}>1=x<<.;;6::m998776X55n44333y322^11/00z///=..--s,,o++i**)S((t(''/&&-%%q%$w$:##s"!!!D [ vt#l2p}bL_!lt G % W I >`4\r;#4? *A nad to pět tisíc lotů stříbra, které vybírali z důchodů svatyně na každý rok – i to ať přináleží kněžím, kteří konají službu. 3  )a vše, co zbývá (dodati), co nezapravili úředníci za předešlých let, od nynějška budou dodávati na potřeby chrámu.}2s (A já dávám (k tomu) každý rok patnácte tisíc lotů stříbra z důchodů královských, které mně patří;e1C 'Též Ptolemaidu a území její daruji svatyni jerusalemské na potřebné její náklady.S0 &Tři kraje, které přivtěleny jsou k Judsku ze Samařska, ať jsou pokládány s Judskem za jeden celek; ať jsou pod jedním (pánem) a nechať neposlouchají moci jiné nežli jediného velekněze.f/E %z nich buďtež také někteří usazeni v říšských úřadech, které dlužno věrně spravovati; buďtež z nich vzati představení; ať také žijí podle zákonů svých, jak byl (již) přikázal král v Judsku.v.e $Dále budiž připsáno ze Židů k vojsku královu okolo třiceti tisíců mužů; a budiž jim dáváno, čeho potřebují, jak náleží všem vojskům královským; a z nich ustanoveni budou, kteří by byli v pevnostech velekrále;i-K #a žádný ať nemá moci činiti (jim) něco a obtěžovati koho z nich z jakéhokoli důvodu.T,! "A všecky dny slavné, soboty, nové měsíce, dny ustanovené, jakož i tři dny před slavností a tři dny po slavnosti ať mají svobodné a volné všichni Židé, kteří jsou v království mém;Y++ !Dále každého příslušníka židovského, který byl odveden do zajetí z Judska kamkoliv do mého království, propouštím svobodného darmo; všichni buďtež osvobozeni od daní, i z dobytka svého.#*? Pouštím také moc nad hradem, který jest v Jerusalemě a dávám jej nejvyššímu knězi, aby jej osadil muži, kterékoli on vybere za stráž jeho._)7 Jerusalem budiž svatý a svobodný s okolím svým; desátky a poplatky buďte jeho. (  jakož i od polovice ovoce se stromů, která mně patří; odpouštím vám (ji) ode dneška i pro příští časy, aby brána nebyla z Judska ani z tří krajů, které přivtěleny jsou k němu, ze Samařska [a Galileje], ode dneška na všecky časy; ' Nyní tedy osvobozuji vás a všecky Židy od daní, odpouštím poplatky ze soli a upouštím od korun, od třetího dílu semene,8&k odpustíme vám daně mnohé a dáme vám dary.|%q Také nyní setrvejte dále chovajíce k nám věrnost, i odplatíme se vám dobrým za to, co jste nám učinili:$3 Že jste nám zachovali smlouvu, že jste zůstali našimi přáteli a nepřidali jste se k nepřátelům našim, slyšeli jsme a radovali jsme se.L# I psal jim takto: „Král Demetrius národu židovskému pozdrav!k"O Napíši jim také já slova důtklivá a (poskytnu) důstojenství a dary, aby mi byli na pomoc.y!k „Co jsme to učinili, že předešel nás Alexander, aby si zjednal přátelství Židů k upevnění svému?H   Demetrius uslyšev o těch věcech zarmoutil se velmi a řekl: 9 Jonatas oblékl se v roucho posvátné sedmého měsíce léta stého šedesátého v den slavný stánků; a sebral vojsko a nadělal hojnost zbroje.s_ nuže tedy, ustanovujeme tebe dnes veleknězem národa tvého, budiž jmenován přítelem královým" – poslal mu také šarlat a zlatou korunu – „naše zájmy společně s námi na mysli měj a zachovej přátelství k nám!"ta Slyšeli jsme o tobě, že jsi muž vynikající silou a že jsi způsobilý, abys byl přítelem naším;9m „Král Alexander bratru Jonatovi pozdrav! – :o A napsav list, poslal mu jej; byl tohoto znění:s_ řekl: „Zdali najdeme kterého muže takového? Nuže, tedy uděláme ho přítelem a spojencem svým!"Z- Když uslyšel Alexander král o slibech, které byl dal Demetrius Jonatovi – vypravovali mu také o bojích a hrdinných činech, jež dokázal on i bratři jeho a o útrapách, kterými trápeni byli –  toliko v Betsuře zůstali někteří z těch, kteří byli opustili zákon a přikázání Boží, neboť tam bylo jejich útočiště.9m každý opustiv své místo ušel do své země;V% Cizinci, kteří byli v pevnostech, vystavěných od Bakchida, se rozutekli;{o Přikázal dělníkům, aby stavěli zdi, a horu Sion vůkol kameny čtverhrannými aby ohradili; i učinili tak.R Jonatas ubytoval se v Jerusalemě a počal stavěti a obnovovati město.b= Vydáni tedy byli Jonatovi ti, kteří byli v zástavě a navrátil je rodičům jejich;[/ I báli se bázní velikou, když slyšeli, že mu dal král moc sbírati vojsko.oW Tu přišel Jonatas do Jerusalema a četl list zřetelně lidu všemu i těm, kteří byli na hradě. A dal jemu moc sbírati vojsko, nadělati zbroje, býti spojencem jeho a ty, kteří byli v zástavě na hradě, rozkázal vydati jemu.eC Vzpomeneť zajisté na všecko zlo, které jsme učinili jemu, bratru jeho a národu jeho."}s Řekl totiž: „Pospěšme vejíti s ním ve smlouvu pokoje prve nežli by on vešel v ni s Alexandrem proti nám.Z - Demetrius poslal také list Jonatovi (psaný) slovy pokojnými, aby ho zvelebil.` 9 Uslyšev to král Demetrius sebral vojsko velmi veliké a vytáhl proti němu do boje.*  O Léta stého šedesátého přitáhl Alexander, syn Antiocha, toho, který měl příjmí Slavný a opanoval Ptolemaidu; i přijali ho a tak stal se tam králem.  ITu přestal meč v Israeli. Jonatas usadil se v Machmas a tu počav Jonatas spravovati lid, vyplenil bezbožníky z Israele. 9 HZajatce, které byl prve odvedl z Judska, navrátil mu a obrátiv se odtáhl do své země, aniž se již pokusil, aby zase přitáhl do území jeho.|q GPřijav to rád učinil podle slov jeho a přisáhl jemu, že mu neučiní nic zlého po všecky dny života jeho.gG FZvěděv to Jonatas poslal k němu posly, aby s ním učinili mír, a aby mu vrátil zajatce..U EA rozhněvav se na muže nešlechetné, kteří mu byli poradili, aby přitáhl do krajiny jejich, pobil mnohé z nich a myslil s ostatními odejíti do své země.pY Dbojovali proti Bakchidovi a porazili ho; soužili jej náramně, že zmařen byl záměr a útok jeho.`9 CŠimon pak a ti, kteří s ním byli, vyrazivše z města zapálili dobývací stroje,nU Ba porazil Odara a bratry jeho, jakož i Faseronovce v stanech jejich; počal bíti a růsti v síle.wg ATu Jonatas nechav Šimona, bratra svého v městě vytáhl do širého pole; táhl s (malým) počtem (lidu),wg @Přitáhnuv položil se s vojskem svým proti Betbessenu a dobýval ho mnoho dní postaviv dobývací stroje.} ?Bakchides, když se o tom dověděl, shromáždil všecko množství své; vzkázal také pro ty, kteří byli v Judsku. >poté odešel Jonatas a Šimon se stoupenci svými do Betbessen, které jest na poušti; postavil, co bylo zbořeno v něm; opevnili je.n~U =Jonatas zjímal z mužů krajiny, kteří byli původci nešlechetnosti, padesát mužů a zabil je;W}'  V ten rozum učinili smlouvu Římané s národem židovským.@=yavšak těm, kdož budou pomáhati, nebude dodáváno potravy, zbroje, peněz, lodí, leda by jinak za dobré uznali Římané; a dbáti budou (těchto) povinností svých beze lsti.<Podobně také kdyby národu židovskému nastala prve válka, pomáhati budou Římané z té duše, jak jim doba dopustí;T;!a těm, kdo bojovati budou, (Římané) nebudou dávati ani opatřovati potravy, zbroje, peněz, lodí, leda by jinak za dobré uznali Římané; a dbáti budou nařízení jejich nic od nich neberouce.V:%poskytne pomoc národ židovský s veškerou ochotou, jak bude kázati doba;p9YNastane-li válka prve Římanům nebo některému společníku jejich v oboru všeho panství jejich:8}„Dobře budiž Římanům a národu židovskému na moři i na zemi na věky! Meč a nepřítel daleko budiž od nich!73A takto zněl zápis, který dali napsati na měděné desky a který poslali do Jerusalema, aby tam byl u nich na památku pokoje a spojenectví :#6ATa řeč se jim zalíbila.<5q„Juda Machabejský, bratři jeho a národ židovský poslali nás k vám, abychom vešli s vámi ve spolek a v přátelství, abyste zapsali nás za spojence a přátele své."S4Vydali se tedy do Puma, na cestu velmi dalekou a všedše do rady řekli;e3Ca aby sňali s nich jho Reků, neboť viděli, že království (ono) si podrobuje Israele.!2;I vyvolil Juda Eupolema, syna Jana, syna Jakobova a Jasona, syna Eleazarova, a poslal je do Říma, aby s nimi vešli v přátelství a společenství,B1}a že svěřují jednomu člověku vládu svou na každý rok, aby panoval nad veškerou zemí jejich, že všichni poslouchají jednoho a že není závisti ani řevnivosti mezi nimi. 09A že prý si sestavili poradní sbor, že se radí každý den tři sta dvacet mužů, ustavičně se radíce o obci, aby co jest slušného činili;o/WA mezi nimi všemi žádný prý nenosí koruny aniž se obléká v šarlat, aby zveleben byl v něm..5 kterým chtějí pomáhati, aby kralovali, ti že kralují, kdežto ty, které chtějí, s království svrhují; zkrátka že prý se velmi zmohli.X-) Ale přátelům svým a těm, kteří se byli jim svěřili, zachovali prý přátelství; že prý se zmocnili království blízkých i dalekých, neboť kteříkoli slyšeli jméno jejich, báli se jich;x,i i jiná království a ostrovy, které se jim byly někdy postavily na odpor, prý vyhladili a sobě porobili.p+Y že poslali na ně jednoho vůdce, že bojovali proti nim, že mnozí z nich padli, ženy jejich a děti že odvedli do zajetí, že zloupivše je ovládli zemi jejich, že pobořili zdi jejich a že je porobili až do tohoto dne;v*e dále že ti, kteří byli v Helladě, chtěli táhnouti a zhubiti je; ale když tito zvěděli o té věci,e)CIndii, Medii, Lydii; z nejlepších krajin jejich vzavše jim, že je dali králi Eumenovi;((Iže ho jali živého a uložili mu, aby dával on i ti, kteří kralovati budou po něm, velikou daň, aby dal rukojmě a aby jim postoupil uložené krajiny,*'Mdále Antiocha Velikého, krále Asie, který byl proti nim válku zdvihl, maje sto dvacet slonů, jezdce, vozy a vojsko velmi veliké, že porazili a potřeli, &dále Filipa a Persea krále cetejského i jiné, kteří se zbroje proti nim byli chopili, že potřeli bojem a zmocnili se jich;X%)– a ta místa, že byla velmi daleko od nich – a že krále, kteří byli přitáhli na ně od končin země, potřeli, že je porazili ranou velikou, ostatní pak že jim dávají poplatek každý rok;C$(uslyšeli) dále jak veliké věci učinili ve Španělsku, že se zmocnili dolů na stříbro a na zlato, které tam jsou, že opanovali všecka místa svou moudrostí a vytrvalostí; #9Slyšeli také o jejich válkách a o hrdinských činech, které byli učinili v bojích s Galaty, že se jich zmocnili a učinili si je poplatnými;\" 3Juda uslyšel o slávě Římanů, že jsou mocni a silní, že povolují všem, co kdo od nich žádá, že se všemi, kteříkoli přistoupili k nim, vešli v přátelskou smlouvu, že jsou tedy mocni a silni.1!]2Měla pak pokoj země Judská na dlouho._ 71A ustanovil (Juda), aby slavili každý rok ten den třináctého dne měsíce adaru.D0Lid se velmi veselil; slavili ten den s veselím velikým.%C/I obrali je o kořist, o lup, hlavu Nikanorovu sťali, jakož i pravou, jeho ruku, kterou byl pyšně vztáhl; přinesli a pověsili (ji) proti Jerusalemu.7.I vyšli ze všech městeček judských vůkol a napadli je z boků, že se vraceli zase k oněm; všichni padli mečem a nezůstal z nich ani jeden.}-i honili je cestu jednoho dne od Adazeru, až jak se jde do Gazary a troubili za nimi na polnice dávajíce návěští.Q,Když uzřelo vojsko jeho, že Nikanor padl, odhodili zbraně a utekli;+Když pak vojska svedla bitvu třináctého dne měsíce adaru, poraženo bylo vojsko Nikanorovo; on padl první v bitvě.*tak potři vojsko toto před námi dnes, ať poznají ostatní, že zle mluvil proti tvému svatému, místu; sud ho podle zloby jeho.")„Pane, když ti, kteří posláni byli od krále Senacheriba, rouhali se tobě, vyšel anděl a pobil z nich sto osmdesát pět tisíc;W'(Juda pak položil se u Adarsy se třemi tisíci mužů. Juda modlil se takto:|q'I vytáhl Nikanor z Jerusalema a položil se s vojskem svým u Bethoronu; tu se k němu připojilo vojsko syrské.&Vykonej trest nad tímto člověkem a nad vojskem jeho, ať padnou mečem! Pomni na rouhání jejich a nedej jim obstáti!"%„Ty, Pane, vyvolil jsi dům tento, aby jmenován byl podle jména tvého, a aby domem modlitby a prosby lidu tvého byl.X)$Tu kněží vešli, postavili se před oltářem a chrámem, plakali a řekli:1[#a zapřisáhl se zlostně řka: „Nebude-li vydán Juda i vojsko jeho v ruce mé hned, jak se navrátím v pokoji, vypálím tento dům!" A vyšel s velikým hněvem.J "Ale on s posměchem pohrdl jimi a poskvrnil (je); mluvil pyšně[/!Po těchto událostech vystoupil Nikanor na horu Sion; i vyšli (někteří) z kněží (a ze starších) lidu, aby ho přivítali v pokoji a ukázali mu zápalné oběti, které obětovány bývaly za krále.b= I padlo z Nikanorova vojska na pět tisíc mužů; (ostatní) utekli do města Davidova.kONikanor srozuměv, že vyjeven byl záměr jeho, vytáhl proti Judovi k bitvě vedle Kafarsalama.~ uJuda zvěděv tu věc, že (totiž) lstivě přišel k němu, strachoval se ho a nechtěl již viděti tváře jeho.x iKdyž tedy přišel k Judovi, pozdravili se vespolek pokojně; ale nepřátelé byli připraveni chytiti Judu.v e“Nechť není války mezi mnou a vámi; přijdu s muži nemnohými, abych viděl tváře vaše s pokojem." yPřitáhl tedy Nikanor do Jerusalema s vojskem velikým a vzkázal Judovi a bratřím jeho tato slova na oko pokojná:$ ATu poslal král Nikanora, jednoho z nejznamenitějších svých vojevůdců, který byl nepřítelem lidu israelského, a přikázal mu vyhladiti ten lid.!;Alcim vida, že se zmohl Juda se svými přívrženci a znamenaje, že nemůže odolati jim, šel opět ke králi a obžaloval je z mnohých zločinů.prošel všecky končiny judské vůkol a vykonal pomstu nad muži odpadlými, že již nemohli činiti vpádů do země.yJuda vida všecko zlo, jež činil Alcim a jeho přívrženci synům Israelovým, – mnohem více nežli pohané – I sešli se k němu všichni, kteří působili zmatek ve svém národě, opanovali zemi Judskou a učinili velikou pohromu v Israeli.I Alcim velmi se přičiňoval, aby upevnil své velekněžství.zmPoté Bakchides poručil zemi Alcimovi, nechav u něho vojsko, aby ho podporovalo, (sám) pak odešel ke králi.X)Bakchides pak hnul se s vojskem svým od Jerusalema a položil se u Bethzechy; poslav dal zjímati mnohé z těch, kteří byli od něho utekli; také některé z národa zabil a do studnice veliké vmetal.6eTu připadl strach a hrůza na všechen lid, protože (si) řekli: „Není při nich pravdy ani spravedlnosti, neboť porušili smlouvu a přísahu, kterou byli učinili."c?Těla svatých tvých a krev jejich vylil vůkol Jerusalema, a nebyl, kdo by je pochoval.taKdyž mu uvěřili, jal z nich šedesáte mužů a usmrtil je v jeden den podle slova, které psáno jest:y~kI mluvil s nimi slovy pokojnými a přisáhl jim řka: „Neučiníme vám nic zlého, ani přátelům vašim."V}%Neboť pravili: „Kněz z potomstva Aronova přišel, (ten) nás neoklame!"Y|+ Assidejští byli první mezi syny Israelovými, kteří hledali u nich pokoje.u{c I sešlo se k Alcimovi a k Bakchidovi mnoho zákoníků, aby vyšetřovali, co by se srovnávalo s právem;^z5 Ale oni nedbali na řeči jejich, neboť viděli, že přitáhli s vojskem velikým.y I vstali, přitáhli s vojskem velikým do země Judské a poslali po poslech Judovi a bratřím jeho vzkaz na oko pokojný.)xK aby ohledal zhoubu, kterou udělal Juda – ale i bezbožného Alcima, (jejž) ustanovil veleknězem – a přikázal mu vykonati pomstu nad syny Israelovými.wTedy král vybral z přátel svých Bakchida, který panoval za Řekou, velikého v říši, věrného králi, a poslal ho,Tv!Proto nyní pošli muže, jemuž důvěřuješ, ať jde, přesvědčí se o veškeré zhoubě, kterou učinil nám a královým krajinám, a nechať ztresce všecky přátele jeho a pomocníky jejich I"ua obžalovali (svůj) národ u krále řkouce: „Pobil Juda a bratří jeho všecky tvé přátele, nás pak vyhnal z naší vlasti.~tuI přišli muži nešlechetní a bezbožní z Israele v čele s Alcimem, který chtěl býti (nejvyšším) knězem,OsZabilo je tedy vojsko. A Demetrius zasedl na svůj královský trůn.OrKdyž mu to bylo oznámeno, řekl: „Neukazujte mi tváří jejich!"qwKdyž vešel do královského domu svých otců, zajalo vojsko (jeho) Antiocha a Lysiáše, aby je přivedli k němu.*p OLéta stého padesátého prvního vyšel Demetrius, syn Seleukův z města Říma, vtáhl s nemnohými muži do města pomořského a prohlásil se tam králem.o}?A spěšně odtrhnuv vrátil se do Antiochie; nalezl Filipa, an panuje nad městem; i bojoval proti němu a vzal město.n)>Král však vystoupiv na horu Sion a spatřiv pevnost místa toho, zrušil rychle přísahu, kterou byl učinil a kázal zbořiti zeď vůkol.Hm =Když jim byl král i knížata přisáhli, vyšli z pevnosti.ilK@@/??X>>==J<<<;:999188J77 666755U44533+211n000E//L..-b-,++e+*c)((('j&&M%%R$$q$#""" !t!/ uk)Km=7]:;$y ^  @ ] y94&ucj)MKdyž bylo slyšeti v Římě a až ve Spartě, že jest Jonatas mrtev, zarmoutili se náramně.:(oSvatyni zvelebil a nářadí svatyně rozmnožil.v'ePozdvihoval všecky ponížené lidu svého, vyhledával zákona, vyhladil každého odpadlíka a zločince.V&% Nebylo na zemi, kdo by proti nim válčil; králové byli potřeni v ty dny.a%; Každý sedal pod svým vinným kmenem a fíkem, aniž koho bylo, kdo by je vystrašil.H$  Způsobil pokoj v zemi, i veselil se Israel veselím velikým.#y Městům dodával špíže, činil z nich opevněné bašty, že bylo jmenováno slavné jméno jeho do končin země." Starší sedali všichni na ulicích a rozmlouvali o blahu země; jinoši pak obláčeli se nádherou válečného roucha.o!WKaždý vzdělával svou zemi v klidu; země Judská vydávala úrody své a stromy rovin ovoce své. Shromáždil ze zajetí mnohé a panoval nad Gazarou, Betsurou a hradem; odstranil z něho nečistoty a nebyl, kdo by se mu opřel.<sRozšířil území národa svého a opanoval zemi.xiMimo všecku svou slávu dobyl ještě Joppe, aby bylo přístavem; tím učinil průchod ostrovům mořským.3Všecko Judsko mělo pokoj po všecky dny Šimona, (který) vyhledával dobro národu svému; líbila se jim moc jeho a sláva jeho po všecky dny.q[(Ten) tedy vytáhl, porazil vojsko Demetriovo, a jav ho přivedl jej k Arsakovi, (který) jej uvěznil.,QTu Arsaces, král perský a medský uslyšev, že vtrhl Demetrius do jeho končin, poslal jednoho ze svých vojevůdců, aby ho živého jal [a přivedl k němu]. 1Léta stého sedmdesátého druhého sebral král Demetrius své vojsko a táhl do Medie, aby si opatřil tamodtud posilu do boje proti Tryfonovi.   6Vida pak Šimon Jana, syna svého, že jest muž silný k boji, ustanovil ho vůdcem nade všemi vojsky; a ten bydlil v Gazaře.P 5A ohradiv horu chrámovou vedle hradu bydlil tam sám i družina jeho.H  4Ustanovil pak, aby každý rok slaveny byly ty dny s veselím.w 3Vešli do něho dvacátého třetího dne druhého měsíce léta stého sedmdesátého prvního s chválou, s palmovými ratolestmi, s harfami, s cimbály, s loutnami, s chválami a s písněmi, neboť vyhlazen byl nepřítel veliký z Israele.{ 2Tu volali k Šimonovi, aby směli vzíti ho za pravici; i podal jim (ji), ale vyhnav je odtud očistil hrad od poskvrn.0Y 1Těm, kteří byli v jerusalemském hradě, zabráněno bylo vycházeti a vcházeti do země, kupovati a prodávati; i lačněli velmi a mnozí z nich zhynuli hladem. 0odstraniv z něho všelikou nečistotu usadil v něm muže, kteří by plnili zákon; a ohradiv je vystavěl si (v něm) bydliště..U /Šimon usmířiv se nebojoval proti nim, ale vyhnal je z města a vyčistil domy, v nichž byly modly a teprve (pak) všel do něho s chválami a dobrořeče Pánu;dA .Řekli: „Neodplacuj nám podle zlých skutků našich, ale podle milosrdenství svého."&E -Obyvatelé města vystoupili se ženami a s dětmi na zeď v roztržených rouchách a volali hlasem velikým žádajíce od Šimona, aby jim podal pravici.hI ,Když pak vpadli ti, kteří byli v nástroji, do města, nastalo ve městě veliké pohnutí.&E +V těch dnech Šimon položiv se u Gazy obklíčil ji vojsky, nadělal dobývacích nástrojů, postavil je proti městu a udeřiv na jednu věž dobyl jí.( I *I počal národ israelský psáti v listinách a ve smlouvách „Léta prvního Šimona, nejvyššího kněze, velikého vojevůdce a vladaře židovského".N  )(Tak) bylo léta stého sedmdesátého sňato jho pohanů s Israele.  (A jsou-li kteří z vás způsobilí, aby zapsáni byli mezi naše osobní strážce, nechť jsou zapsáni a budiž mezi námi pokoj!"0 Y 'Odpouštíme (vám), co jste přehlédli a opomněli až do dneška, i korunu, kterou jste dlužni, a bylo-li co jiného v Jerusalemě zdaněno, již nebude zdaněno.o W &Cokoliv totiž ustanovujeme, zůstane vám navždy. Pevnosti, které jste vystavěli, buďtež vaše.L %Zlatou korunu a palmovou ratolest, kterou jste poslali, přijali jsme; hotovi jsme vejíti s vámi v dokonalý pokoj a napsati královským úředníkům, aby vám odpustili, co my odpouštíme. $„Král Demetrius (posílá) Šimonovi, nejvyššímu knězi a příteli králů, jakož i starším a národu židovskému, pozdrav!P #Na to poselství odpověděl mu král Demetrius listem tohoto znění:{ "A vybrav Šimon muže poslal je ke králi Demetriovi, aby ulevil zemi, neboť vše, co Tryfon činil, bylo lupičství.3 !Šimon pak opravil pevnosti Judské země ohradiv je vysokými věžemi a velikými zdmi, branami a závorami; nakladl také potravin do pevností.`9 I stal se králem místo něho, vstaviv sobě korunu Asie a natropil mnoho zla v zemi.R Tryfon lstivě nakládal s králem – chlapcem Antiochem, až ho zabil.H  Takový jest hrob, který udělal v Modinu, až do tohoto dne.0Y okolo nich postavil veliké sloupy a na sloupech zbroj na věčnou památku; a vedle zbroje vytesané lodi, které by viděti bylo ode všech plavících se po moři.^5 a postavil sedm jehlanů, jeden proti druhému, otci a mateři a čtyřem bratřím; ~9 Šimon pak dal zříditi nad hrobem otce svého a bratří svých vysokou stavbu, aby ji bylo (z daleka) viděti, z kamene hlazeného napřed i vzadu;]}3 Všichni Israelité oplakávali ho pláčem velikým; kvílili nad ním mnoho dní.m|S Tu Šimon poslav pro kosti Jonaty bratra svého, vzal a pochoval je v Modinu, městě svých otců.0{[ Poté Tryfon obrátiv se odtáhl domů.Mz Když pak se přiblížil k Baskamě, zabil tam Jonatu i syny jeho.y# I vypravil Tryfon všecku jízdu, aby přitáhl (k nim) tu noc; ale napadlo velmi mnoho sněhu; proto nepřišel, (ale odtáhl) do Galaadu.kxO Posádka pak hradu poslala Tryfonovi posly, aby rychle přišel po poušti a poslal jim špíže.%wC Poté táhl Tryfon do země, aby ji potřel; točili se cestou, která vede k Adoru; Šimon totiž a vojsko jeho byl jim ustavičně v boku kamkoli táhli.Pv Poslal tedy chlapce a sto hřiven; ale on selhal a nepropustil Jonaty.Nu „Že neposlal jemu stříbra a chlapců, proto zahynul (Jonatas)."5tc Šimon pochopil, že lstivě mluví s ním, přece však rozkázal dáti stříbro a chlapce, by neupadl do nepřátelství velikého u lidu israelského, který by řekl: s  Nyní tedy pošli sto hřiven stříbra a dva syny jeho do zástavy, aby propuštěn jsa neodpadl od nás – a propustíme ho.r „Pro peníze, které dluhuje Jonatas, bratr tvůj, do královské pokladny z úřadů, jež mu byly svěřeny, držíme ho v zajetí. q  Tryfon zvěděv, že Šimon nastoupil místo Jonaty, bratra svého, a že se chce s ním utkati v boji, vzkázal mu po poslech:=pu Šimon položil se (táborem) v Addus proti rovině.ooW Tryfon hnul se od Ptolemaidy s vojskem velikým, aby vtrhl do Judska a Jonatu měl s sebou zajatého. n  Jonatu pak, syna Absalomova, a s ním dostatečné vojsko poslal do Joppe, a (ten) vyhnav tamní obyvatelstvo, zůstal tam sám.wmg Tu sebrav všecky muže schopné boje pospíšil si, aby dokonal všecky zdi Jerusalema a ohradil jej vůkol.Fl bojuj boj náš a všecko, cokoli řekneš nám, učiníme!"lkQ a odpověděl hlasem velikým toto: „Ty jsi vůdcem naším místo Judy a Jonaty, bratra tvého;Aj} Duch všeho lidu, jak uslyšel tyto řeči, rozpálil sei Pomstím tedy národ svůj, svatyni, jakož i dítky naše a ženy; neboť sebrali se všichni národové, aby nás ze zášti potřeli."h Nyní však odstup to ode mne, abych šetřiti měl života svého v kterýkoli čas soužení; nejsemť lepší nežli bratři moji.Zg- Proto zhynuli všichni bratři moji, k vůli Israelovi, a zůstal jsem já sám.1f[ a napomínaje jich řekl: „Vy víte, jak veliké věci činili jsme pro zákon a pro svatyni, já, bratři moji a dům otce mého, a jakých svízelů jsme zakusili.Xe) a vida, že se lid třese a bojí, vypravil se do Jerusalema, shromáždil lid]d 5 Šimon uslyšev, že sebral Tryfon veliké vojsko, aby vtrhl do Judska a potřel je,ocW 6„Nemají vůdce ani pomocníka; proto nyní bojujme proti nim a vyhlaďme z lidí památku jejich!"jbM 5Všichni národové, kteří byli vůkol nich, hledali je potříti, neboť si (v duchu) řekli:a% 4oni pak přišli všichni v pokoji do Judska. Oplakávali pak Jonatu a ty, kteří s ním byli, náramně; Israel kvílil pláčem velikým.\`1 3Když však ti, kteří je honili, viděli, že jim o život běží, vrátili se,_- 2Tu oni zvěděvše, že Jonatas je zajat a že zahynul se všemi, kteří s ním byli, povzbuzovali se vespolek a táhli hotovi jsouce k bitvě.z^m 1I poslal Tryfon vojsko a jízdu do země Galilejské a na velikou rovinu, aby pobili všecky stoupence Jonatovy.]' 0Ale když vtáhl Jonatas do Ptolemaidy, zavřeli Ptolemaidští brány města, jali ho a všecky, kteří byli vtáhli s ním, pobili mečem.u\c /Tři tisíce mužů však nechal při sobě; dva tisíce z nich poslal do Galileje, tisíc pak šel s ním.k[O .(Jonatas) tedy uvěřiv mu učinil jak (byl) řekl: propustil vojsko a (to) přitáhlo do Judska.Z{ -Proto nyní odešli je domů; sobě pak vyber málo mužů, kteří by tě provázeli a pojď se mnou do Ptolemaidy, i dám ji tobě s jinými pevnostmi, s vojskem a se všemi činovníky, pak se obrátím a odtáhnu; vždyť proto jsem přišel."kYO ,A řekl Jonatovi: „Proč jsi obtěžoval všecek lid (tento), kdyžtě není války mezi námi?X- +a přijal ho s uctivostí, doporučil ho všem přátelům svým, dal mu dary a přikázal svým vojskům, aby ho poslouchali jako jeho samého._W7 *Tryfon tedy vida, že přišel s vojskem velikým, bál se vztáhnouti na něho ruku,vVe )Také Jonatas vytáhnuv proti němu se čtyřicíti tisíci mužů vybraných k bitvě přitáhl do Betsanu.!U; (obával se však, že by snad nedopustil mu toho Jonatas, ale že by bojoval proti němu, i hledal ho jíti a zabíti. Vstav tedy přitáhl do Betsanu.}Ts 'Tryfon toužil po tom, by mohl kralovati v Asii, vstaviti si na hlavu korunu a vztáhnouti ruku na krále Antiocha;XS) &Šimon pak vystavěl Adiadu v Sefele, ohradil ji a opatřil vraty a závorami.R1 %Tedy sešli se, aby opevnili město; část zdí, která byla nad potokem na východ slunce, byla spadla; opravil také tu, která sluje Kafeteta.KQ $vystavěti zdi v Jerusalemě a vyhnati velmi vysokou přehradu mezi hradem a městem, aby odloučil jej od města, aby byl sám o sobě, aby (jeho posádka) nemohla ani kupovati ani prodávati.uPc #Když pak se Jonatas navrátil, svolal starší lidu a radil se s nimi, (jak) vystavěti pevnosti v Judsku,~Ou "– byltě slyšel, že chtějí hrad vydati stoupencům Demetriovým; – a usadil tam strážné, aby je hlídali.sN_ !Také Šimon vytáhnuv přišel až k Askalonu a k blízkým pevnostem; uchýliv se pak k Joppe dobyl ho;HM  A sebrav se přitáhl do Damašku a prochodil všecku tu zemi.gLG Poté obrátil se Jonatas na Araby, kteří slují Zabaďané, porazil je a vzal jim kořist.nKU Tehdy hnal se po nich Jonatas, ale nedostihl jich, ježto se byli přeplavili přes řeku Eleuterus.pJY Jonatas však a ti, kteří s ním byli, nezpozorovali toho až ráno: viděli totiž světla hořeti.!I; Proto nepřátelé uslyševše, že hotov jest Jonatas se svými k bitvě, báli se a strachovali se ve své duši, i zapálili ohně v ležení svém.H5 Když tedy zapadlo slunce, rozkázal Jonatas svým bdíti a ve zbroji býti pohotově k boji přes celou noc; postavil také hlídky kolem ležení.sG_ Poslal pak vyzvědače do ležení jejich; ti vrátivše se oznámili, že míní přepadnouti je v noci.F vytáhl z Jerusalema a táhl jim vstříc do krajiny Ematské; nechtěl jim totiž dáti chvíle, aby mohli vtrhnouti do země jeho.E  Když uslyšel Jonatas, že se vrátili vůdcové Demetriovi s vojskem mnohem větším nežli prve, aby bojovali proti němu,D i my budeme vám zase psáti. Dobytek náš a jmění naše jest vaše a vaše, naše. Poroučíme tedy, aby vám to bylo oznámeno.cC? Nyní tedy, když o tom víme, dobře učiníte, napíšete-li nám, jak dobře se máte;wBg Nalezeno bylo v (jednom) spise o Sparťanech a o Židech, že jsou bratři a že jsou z pokolení Abrahamova.MA Ariáš, král Sparťanů Oniášovi veleknězi (posílá) pozdrav!5@e List, který poslal Oniášovi, zněl takto:E? Nyní tedy dobře učiníte, dáte-li nám odpověď na to.> Poručili jsme jim také, aby i k vám se vypravili a pozdravili vás a dodali vám list náš o obnově našeho bratrství.0=Y Proto vyvolili jsme Numenia, syna Antiochova a Antipatra, syna Jasonova, a poslali jsme je k Římanům, aby obnovili s nimi předešlé přátelství a spojenectví.m<S Měli jsme totiž pomoc s nebe, i byli jsme vysvobozeni, kdežto nepřátelé naši byli pokořeni.r;] Nechtěli jsme však býti na obtíž vám ani jiným spojencům a přátelům našim v těch válkách.:! Nás však sevřelo se všech stran mnoho soužení jakož i mnoho válek, ježto bojovali proti nám králové, kteří jsou vůkol nás.*9O Tedy radujeme se z vaší slávy.i8K My tedy každého času bez přestání ve dny sváteční i v jiné příslušné (dny) pamatujeme na vás při obětech, které podáváme a při modlitbách, které konáme, jak se sluší a patří pamatovati na bratry.O7 přece jsme se pokusili poslati k vám (poselství), které by obnovilo bratrství a přátelství, abychom se snad neodcizili vám; neboť drahně času minulo od té doby, co jste k nám poslali.~6u My, ačkoli nic z toho nepotřebujeme, ježto máme na potěšení svaté knihy, – a ty jsou, v našich rukou – h5I Oniáš přijal posla s poctou, a přijal list, který oznamoval spojenectví a přátelství.43 Již prve Ariáš, který panoval u vás, poslal Oniášovi, nejvyššímu knězi list, že jste bratři naši, jak praví níže připojený opis.3} Jonatas velekněz, starší lidu, kněží a ostatní národ židovský (posílá) Sparťanům, bratřím svým pozdrav.=2u List, který napsal Jonatas Sparťanům zněl takto:u1c Tehdy jim dali listy, (svědčící) příslušným úřadům míst, aby je doprovodili v pokoji do Judska.H0  I odešli do Říma a všedše do rady řekli: „Jonatas, nejvyšší kněz a národ židovský nás poslali, bychom obnovili přátelství a spojenectví podle předešlého (ujednání)."M/ také Sparťanům a do jiných míst rozeslal listy téhož obsahu.. } Jonatas tedy vida, že čas mu přeje, vybral muže a poslal je do Říma, aby utvrdili a obnovili s nimi přátelství;a-; JV ten den padly z cizozemců tři tisíce mužů. Jonatas pak vrátil se do Jerusalema.%,C IVidouce to jeho stoupenci, kteří utíkali, vrátili se k němu a honili s ním všecky až do Kades, do ležení jejich; a položili se táborem až tam.U+# HA počav zase bojovati proti nim obrátil je na útěk, ačkoli odporovali.P* GTu roztrhl Jonatas roucha svá, nasypal si země na hlavu a modlil se.")= FI utekli, kteří byli na straně Jonatově všichni; žádný nezůstal z nich kromě Matatiáše, syna Absalomova, a Judy, syna Kalfova, důstojníka.@({ ETu zálohy vyskočivše z míst svých daly se do boje.z'm DA aj, vojska cizozemců táhla proti nim na rovině; – na horách položili mu zálohy – on táhl proti nim.b&= CJonatas a vojsko jeho položili se u vody Genesar a přede dnem vyrazili na rovinu Asor.%{ BKdyž ho žádali, aby přijal (jejich) pravici, podal jim ji, ale vyhnav je odtud zabral město a osadil je posádkou.R$ AŠimon položil se u Betsury a dobýval jí po mnoho dní obklíčiv ji.K# @vytáhl proti nim, Šimona však, bratra svého, zanechal v zemi.6"e ?Když pak uslyšel Jonatas, že přitáhli vůdcové Demetriovi do Kades, které jest v Galilei, s četným vojskem, chtějíce odstrčiti ho od vlivu na řízení říše,!# >Tu prosili obyvatelé Gazy Jonatu, i podal jim pravici; vzav syny jejich v zástavu poslal je do Jerusalema; a prošel zemi až k Damašku.k O =Odtud táhl ke Gaze; obyvatelé Gazy se zavřeli; i oblehl je a spáliv okolí města zloupil je.>u Ano rozkázal svléci Jonatu z roucha jeho a obléci jej v šarlat. Když se tak stalo, posadil ho král vedle sebeyGk =I shlukli se proti němu muži jedovatí z Israele, muži nepraví, žalujíce na něho; ale král jich nedbal.-FS ] 4„Poněvadž jsem se navrátil do své říše a zasedl jsem na trůn svých otců, poněvadž jsem se zmocnil vlády a potřev Demetria opanoval jsem naši zemi, – X=) 3Tehdy poslal Alexander k Ptolemeovi králi egyptskému posly s tímto vzkazem:X<) 2Bitva zuřila náramně až do západu slunce; padl také Demetrius v ten den.y;k 1Když pak ti dva králové svedli bitvu, uteklo vojsko Demetriovo, i honil je Alexander a nabyl vrchu nad nimi.V:% 0Král Alexander sebral veliké vojsko a položil se s ním proti Demetriovi.u9c /Ale oblíbili sobě Alexandra, neboť on jim byl prve mluvil řeči pokoje a jemu pomáhali po všecky dny.C8 .Avšak Jonatas a lid slyšíce řeči tyto nevěřili jim a nepřijali jich; neboť vzpomněli si na veliké zlo, které byl učinil (Demetrius) v Israeli a (kterým) je trápil velice.7- -Konečně i na stavbu zdí jerusalemských a obvodní ohrady, jakož i na stavbu zdí V Judsku vydáván bude náklad z důchodu královského."i6K ,Také na stavbu neb opravu staveb chrámových náklady placeny budou z důchodu královského.W5' +Dále kdokoli se uteče do chrámu jeruzalémského nebo do obvodu jeho, proviniv se proti králi v jakékoli věci, ať jest propuštěn a všecky věci, které má v království mém, ať má svobodné. Lc~~F}}|I{ezz]yxx>wgvvsuu6tas==<;~:x998776555Q5 44,3222;100T/..z--j,,+k**))V((u''i' &&=%{$$K#""Z!!e Rc|Mf 21dCfU S L ~ 9 r\{p9L~Neboť viděl, že bez královského opatření není možno pokoj obnoviti a že Šimon nepřestane od svého bláznovství.]}3ne aby žaloval na spoluobčany, ale maje na zřeteli obecné dobro všeho národa./|WOniáš znamenaje nebezpečí (hrozící ze) sváru a že Apollonius, vůdce Célesyrie a Fenicie svým zuřením zlobu Šimonovu rozmnožuje, vypravil se ke králi,{wKdyž pak se nepřátelství tak velice rozmohlo, že někteří přátelé Šimonovi dokonce vražd se dopouštěli,z}dobrodince města, obránce národa svého a horlitele zákona Božího opovážil se nazvati úkladníkem království.y 7Simon výše jmenovaný, zrádce pokladu i vlasti, mluvil zle o Oniášovi, jako by on byl nabádal Heliodora k tomu a on byl původcem (všeho) zla;Ix (Tak tedy má se věc s Heliodorem a se zachováním pokladnice. w9'Ten totiž, jenž má příbytek na nebi, jest opatrovníkem a ochráncem toho místa, a ty, kteří přicházejí, aby zle činili, tepe a zahlazuje.jvM&„Máš-li nějakého nepřítele nebo člověka, který o tvé království ukládá, pošli ho tam a vrátí se ti zbičovaný, jestliže vůbec životem vyvázne, protože na tom místě opravdu jest nějaká moc Boží.zum%A když se král otázal Heliodora, kdo by způsobilý byl, aby ještě jednou byl poslán do Jerusalema, řekl:_t7$Svědčil pak všem o těch skutcích velikého Boha, které byl na své oči viděl.s+#Heliodor podav obět Bohu a sliby veliké učiniv tomu, který mu život vrátil, a poděkovav Oniášovi, pojal vojsko a vrátil se ke králi.tra"Ty, který jsi bičován byl od Boha, hlásej všem veliké skutky a moc Boží!" To pověděvše zmizeli.Bq}!Když se nejvyšší kněz modlil, titéž jinoši v táž roucha oblečení postavili se u Heliodora a řekli: „Děkuj Oniášovi knězi, neboť pro něho daroval tobě Pán život.%pC Nejvyšší kněz obávaje se, aby snad král se nedomníval, že Židé spáchali na Heliodorovi nějaký zločin, podal obět za uzdravení (toho) muže.o%Tu někteří z Heliodorových přátel ihned prosili Oniáše, by vzýval Nejvyššího, aby život daroval tomu, který ke smrti pracoval.In Židé pak dobrořečili Pánu, že zvelebil své místo; a chrám, který málo před tím plný strachu a hrůzy byl, když se ukázal všemohoucí Pán, radostí a veselostí naplněn byl.Ym+a tak on Boží mocí ležel němý zbaven jsa vší naděje, že se pozdraví.%lCTak ten, který s mnohými běhouny a drabanty byl všel k pokladně výše jmenované, nesen byl ven, ježto mu nikdo nepomohl, poznav zjevnou Boží moc; k Heliodor hned padl na zemi a byl obklíčen velikou mrákotou; uchopili ho tedy, vložili na nosítka a kvapně jej vynesli ven.\j1Dále ukázali se také dva udatní jinoši, vynikající silou, výborní krásou a nádherně oblečení, kteří postavivše se u něho s obou stran (ho) mrskali bez přestání mnohými ranami (ho) tepouce.fiEUkázal se jim totiž jakýsi kůň, hrozného mající jezdce, nejlepším oděním ozdobený, který úprkem předními kopyty dorážel na Heliodora; ten pak, který na něm seděl, zdálo se, že měl odění zlaté."h=Ale duch všemohoucího Boha velmi zřetelně se ukázal, takže všichni, kteří se opovážili poslechnouti ho, padše mocí Boží strachem omdleli.{goHeliodor pak chystaje se vykonati, co si byl umínil, byl již sám se (svými) drabanty na tom místě pokladů. fTi tedy vzývali všemohoucího Boha, aby svěřené sobě věci těm, kteří (mu je) svěřili, ve vší celosti byly zachovány._e7K politování bylo očekávání směsice lidu i velekněze v úzkosti postaveného.:dovšecky však spínajíce ruce k nebi modlily se.DcTaké ženy majíce přepásaná prsa žínicemi po ulicích se sbíhaly; i panny, které (jindy) v ústraní bývaly, vybíhaly k Oniášovi, jiné ke zdem, jiné pak vyhlédaly z oken;obWLidé houfem z domů se sbíhali aby se veřejně modlili, ježto mělo v potupu přijíti to město.zamBylať muže toho truchlivost a hrůza těla sevřela, ze které hledícím naň patrná byla bolest srdce jeho.`5Každý, kdo viděl tvář nejvyššího kněze, ucítil ránu v srdci; neboť obličej a barva na něm změněná ukazovala vnitřní bolest srdce.H_ Kněží v kněžském rouše před oltář hodivše sebou vzývali s nebe toho, který o těch úschovách zákon vydal, aby těm, kteří ty věci byli si uschovali, v celosti je zachoval.^{Ustanoveného dne tedy všel Heliodor (do chrámu), aby věc vyřídil. Proto bylo nemalé zděšení po všem městě.w]g Ale on pravil, že to podle toho, jak měl poručeno od krále, vším způsobem musí doneseno býti králi.'\G Venkoncem že nemůže býti, aby oklamáni byli ti, kteří se svěřili místu a chrámu, který po všem světě ctěn jest pro jeho ctihodnost a svatost.N[ něco pak z toho, o čem bezbožný Šimon učinil oznámení, že jest Hyrkana, (syna) Tobiášova, muže velmi vznešeného, všeho pak stříbra že jsou čtyři sta hřiven, a zlata dvě stě.UZ# Tu mu velekněz oznámil, že jsou to úschovy na výživu vdov a sirotků,eYC Když však přijel do Jerusalema a ve městě od nejvyššího kněze laskavě přijat byl, vypravoval mu o vyzrazených penězích, vyjevil mu, z jaké příčiny tu jest a vyptával se, má-li se věc skutečně tak.$XATedy Heliodor hned se vypravil na cestu předstíraje, že chce města Célesyrie a Fenicie projeti, v pravdě však aby vykonal, co mu byl král uložil.DWKdyž Apollonius pověděl králi o penězích, o kterých mu oznámeno bylo, král povolav Heliodora, který byl jeho úředníkem, poslal ho s rozkazem, aby řečené peníze přinesl.bV=a oznámil mu, že jest pokladna v Jerusalemě plná peněz, nesčíslných, že obecní majetek jest nesmírný, takže není úměrný počtu obětí, a že by možno bylo, aby to všecko v moc královu se dostalo.U Nemoha však nad Oniášem nabýti vrchu přišel k Apolloniovi, synu Tarseovu, který tehdy byl vůdcem Célesyrie a Fenicie,T3Tu Šimon z pokolení Benjaminova, ustanoven byv správcem chrámu, usiloval o nějakou nesprávnost v městě, ve které se mu velekněz protivil.S{takže i Seleukus, král asijský, dával ze svých důchodů všecky náklady, kterých obětní bohoslužba žádala.Rwstávalo se, že i králové a knížata to místo v největší úctě měli a chrám převelikými dary oslavovali,YQ -Když tedy obyvatelstvo svatého města bylo ve všem pokoji, když také zákonů ještě velmi dobře bylo dbáno, ježto Oniáš velekněz byl muž zbožnosti a ducha, majícího v nenávisti všecko zlé,jPM!Odtud tedy počneme vypravovati; pokud se týče předmluvy, dosti buď na tom, co jsme již řekli; byloť by pošetilé před vypravováním rozvláčně mluviti, při vypravování samém pak (příliš) stručným býti.O ale tomu, kdo chce výtah podati, dlužno dovoliti stručnost výrazu jakož i vyhýbati se obšírnosti při vypravování událostí.$NAPromysliti látku totiž, spořádati ji důvodně, a s největší pečlivostí každou okolnost vyšetřiti přináleží (prvnímu) spisovateli dějin;OMJako totiž stavitel nového domu o všecko stavení pečovati má, kdežto ten, kdo malovati má příhodným plochám k ozdobě (toliko) pozornost věnovati musí, tak souzeno má býti i o nás.~Lupodrobné údaje o každé věci spisovatelům ponechávajíce sami krátký výtah, jaký má býti, podati chceme.oKWjako ti, kdož hody strojí a hledají jiným po vůli býti; pro vděk mnohých rádi práci neseme;JMy sami ovšem, kteří jsme se podjali této práce zkracovací, neuvázali jsme se v práci lehkou, ale ve věc plnou bdění a potu@Iysnažili jsme se, aby těm, kteří chtějí (pouze) čísti, dostalo se duchovního požitku, těm, kteří usilují věc si zapamatovati ulehčení, všem pak čtenářům užitku.HNeboť vidouce množství knih a obtíž, kterou mají pro množství látky ti, kdož chtějí se ponořiti do příběhů dějinných,tGapříběhy v pěti knihách Jasona Cyrenského obsažené pokusili jsme se v jednu knihu krátce pojmouti.3F_nejslavnějšího chrámu na světě zase nabyli, město vysvobodili, zákony, které zrušeny byly, zase obnovili, kdyžtě Pán s veškerou přízní jim milostiv byl,=Eso nebeských zjeveních, kterých se dostalo těm, kdož pro Židy statečně se měli, takže veškeré země, ačkoliv jich málo bylo, zase dobyli, množství cizinců zahnali,LDdále o bojích proti Antiochovi Slavnému a synu jeho Eupatorovi,|Cq(Příběhy) o Judovi Machabejském, o bratřích jeho, o vyčištění velikého chrámu, o posvěcení oltáře,XB)Neboť vytrhl nás (již) z velikých nebezpečí a místo (svaté) vyčistil. Ajak byl slíbil v zákoně, očekáváme, že se brzy nad námi smiluje a shromáždí nás (ze zemí) pod nebem na místo svaté.w@gOd Boha pak, který vysvobodil svůj lid a dal všem dědictví, království a kněžství jakož i svatost,v?eHodlajíce tedy slaviti očistu (chrámu) píšeme vám; protož dobře učiníte, budete-li ty dny slaviti.c>?Proto žádáte-li těch věcí, pošlete si pro ně posly, kteří by je k vám donesli.t=aPodobně i Juda všecky ty spisy potracené skrze válku, která nás potkala, shromáždil a jsou u nás.b<= Ve spisech, to jest v pamětech Nehemiášových sepsány jsou (nejen) věci tytéž, ale také to, že založiv knihovnu shromáždil [z krajin] knihy, také proroků a Davidovy listy královské a (listy) o darech.=;u Podobně i Šalomoun po osm dní slavil posvěcení.q:[ Tu řekl Mojžíš: „Protože nebylo snědeno, co bylo za hřích (obětováno), bylo (to) spáleno.")9K Jako i Mojžíš modlil se Pánu a oheň s nebe spadlý spálil zápalnou obět, tak i Šalomoun modlil se, i sestoupil oheň s nebe a spálil zápalnou obět.x8i Byltě nadmíru moudrostí obdařen a ve své moudrosti obětoval obět při posvěcení a dokonání chrámu.P7Tehdy ukáže (zase) Pán ty věci a zjeví se velebnost Páně v oblaku jako se byl Mojžíšovi také zjevoval a jako se ukázal, když Šalomoun prosil, aby místo posvěceno bylo velikému Bohu.6Když to zvěděl Jeremiáš káral je řka: „Neznámé bude (to) místo, dokud Bůh neshromáždí zase lidu svého a nesmiluje se.w5gPoté přišli společně někteří z jeho družiny, aby si poznamenali to místo, ale nemohli (je) najíti.~4uPřišed tam Jeremiáš, nalezl v jeskyni místo, i vnesl tam stánek, archu a kadidlový oltář a zatarasil vchod.n3UBylo také v tom spise, jak rozkázal prorok ze zjevení Božího, jehož se mu dostalo, stánek i archu za sebou nésti, když se vydal na cestu k hoře, na kterou byl vystoupil Mojžíš a (se které) viděl dědictví Boží.a2;A jiné takové věci mluvě napomínal jich, aby nevzdalovali zákona od srdce svého.1#když jim dal zákon, aby nezapomínali na příkazy Páně a na mysli aby nepobloudili vidouce modly zlaté a stříbrné a ozdoby jejich.S0 !Ve spisech Jeremiáše proroka nachází se (netoliko), že rozkázal těm, kteří se měli stěhovati do zajetí, aby vzali něco ohně, jak řečeno bylo výše, ale (také) že přikázal zajatcům,q/ ]$Nehemiáš nazval to [místo] Neftar, to znamená „Očista". Od mnohých však nazýváno bývá Nefi.s. a#A když to potvrdil, dal kněžím mnoho výborných a rozličných darů; vlastní rukou bera dával jim.|- s"král uváživ tu věc a důkladně ji vyšetřiv, udělal mu posvátnou ohradu, aby potvrdil to, co se bylo stalo,u, e!Jak se ta věc roznesla a když bylo oznámeno králi perskému, že na místě, kde byli oheň schovali kněží, kteří byli poté odvedeni do zajetí, ukázala se tekutina, kterou pak Nehemiáš a průvodčí jeho posvětili oběti:v+ g Když se tak stalo, plamen z nich se zapálil, ale od světla, které se zastkvělo od oltáře byl stráven._* 9A když byla dokonána, rozkázal Nehemiáš zbytkem tekutiny políti větší kameny.D) Kněží zpívali také písně, až byla oběť dokonána.I(  Zasaď lid svůj na místě svatém, jak byl slíbil Mojžíš!"W' )Sevři (trestem) ty, kteří nás utlačují a ty, kteří nás haní zpupně!:& oShromažď nás rozptýlené, vysvoboď ty, kteří jsou v porobě národů a popatř na ty, kteří jsou v potupě a v ohavnosti; ať zvědí národové, že jsi ty Bůh náš!a% =přijmi (tuto) oběť za všecek lid svůj israelský, chraň a posvěcuj majetek svůj!D$ jediný dobrodinec, jediný spravedlivý, všemohoucí a věčný, jenž vysvobozuješ Israele ze všeho zlého, který jsi učinil otce (naše) svými vyvolenci, který jsi je posvětil,3# a(Ta) Nehemiášova modlitba zněla takto: „Pane Bože, všech věcí stvořiteli, hrozný a silný, spravedlivý a milosrdný, který jsi sám jediný dobrotivý král,t" cZatím co se oběť dokonávala všichni kněží konali modlitbu: Jonatas začínal, ostatní odpovídali.! 5Když se to stalo a přišla chvíle, kdy slunce, které prve bylo za mrakem, zase zasvítilo, zapálil se oheň veliký, takže se všichni divili.;  qkázal jim jí navážiti a sobě přinésti; a když byly oběti (již) položeny, rozkázal kněžím Nehemiáš pokropiti tou tekutinou dříví i to, co bylo na ně vloženo. }Když pak mnoho let minulo a líbilo se Bohu, aby poslán byl Nehemiáš od perského krále, poslal (tento) vnuky oněch kněží, kteří jej byli skryli, aby vyhledali ten oheň; a když nám vypravovali, že nenašli ohně, ale hustou tekutinu,| sKdyž totiž otcové naši vedeni byli do Persie, kněží tehdejší, kteří Boha ctili, vzavše tajně oheň s oltáře skryli jej v údolí, kde byla hluboká a suchá studna; v té jej uschovali tak, že to místo zůstalo všem neznámo. Hodlajíce tedy slaviti očistu chrámu dvacátého pátého dne měsíce kasleu, za věc nutnou jsme pokládali oznámiti vám (to), byste i vy slavili den stánků a den ohně, který dán byl, když Nehemiáš po vystavění chrámu a oltáře obětoval oběti.N Za vše požehnán buď Bůh, který vydal bezbožníky (na záhubu).= ukdyž byl vešel Antioch; poté otevřevše skryté dvéře do chrámu, metali kamení, zabili vůdce a jeho průvodčí, na kusy je rozsekali a setnuvše jim hlavy vyvrhli je ven.v gkdyž je byli kněží Naneini předložili a když on s několika vešel do ohrady chrámu, zavřeli chrám, 'Když totiž na ta místa přitáhl Antioch s přáteli svými, jako by se s ní chtěl zasnoubiti, aby si vzal mnoho pokladů jménem věna, ) Neboť když on, vůdce, přibyl do Persie a s ním nesmírné vojsko, padl v chrámě (bohyně) Nanee oklamán byv chytrostí kněží Nanee.] 5 On totiž vyhnal [z Persie] ty, kteří bojovali proti nám a proti svatému městu.  Z velikých nebezpečí od Boha vysvobozeni jsouce velice mu děkujeme za to, že jsme byli s to, bychom proti takovému králi bojovali.  (Psáno) léta stého osmdesátého osmého. (My), lid, který jest v Jerusalemě a Judsku, starší i Juda (přejeme) Aristobulovi, učiteli Ptolemea krále, který jest z pokolení pomazaných kněží, i Židům, kteří jsou v Egyptě blaho a zdar!9 o Nyní tedy slavte dny stánků v měsíci kasleu.D Vypálili bránu a vylili krev nevinnou. Tu modlili jsme se k Pánu a byli jsme vyslyšeni. Podávali jsme oběti krvavé i nekrvavé, rozsvítili jsme světla a předložili jsme chleby.j OZa kralování Demetria léta stého šedesátého devátého, my Židé psali jsme vám v návalu soužení, který přišel na nás za těch let, od té doby, co odstoupil Jason od svaté země a od království (Božího).2 aProto modlíme se ustavičně zde za vás.X +Vyslyš modlitby vaše, usmiř se na vás a neopouštěj vás za zlých časů!V 'Kéž otevře srdce vaše zákonu, příkazům svým a udělí (vám) pokoj !] 5Dej vám všem ducha, abyste ho ctili a činili vůli jeho velkomyslně a s ochotou.   Dobře čiň vám Bůh! Kéž pamatuje na svou smlouvu, kterou sjednal s Abrahamem, Isákem a Jakobem, věrnými sluhy svými!  Bratřím, po Egyptě rozptýleným Židům, vzkazují pozdrav bratří Židé, kteří jsou v Jerusalemě a Judsku. Blaho dokonalé!t aaj, ty zapsány jsou v knize letopisů kněžství jeho, od té doby co se stal veleknězem po svém otci.) KOstatní zprávy o Janovi, o jeho válkách, o hrdinských činech jeho, které statečně vykonal, o stavbě zdí, jež postavil a o (jiných) skutcích jeho,! ;Když to uslyšel, užasl se náramně; a zjímav ty muže, kteří byli přišli, aby ho zahubili, pobil je; neboť věděl, že usiloval ho zahubiti.Ale jeden předběhl a oznámil Janovi v Gazaře, že zahynul otec a bratři jeho, a že (Ptolemeus) poslal, „aby zabili také tebe."OJiné konečně poslal, aby se zmocnili Jerusalema a chrámové hory.%Jiné poslal do Gazary, aby zahladili Jana. Také tisícníky písemně obeslal k sobě, aby jim mohl dáti stříbro, zlato a (jiné) dary.%Poté Ptolemeus podal o tom písemnou zprávu králi se žádostí, aby mu poslal vojsko na pomoc a odevzdal mu jejich zemi, města a platy.U#Tím dopustil se velikého. úskoku v Israeli a oplatil se zlým za dobré.A{Když pak Šimon a synové jeho byli se rozjařili nápojem, vstal Ptolemeus se svými, vzali zbroj svou, vešli do hodovny a zabili jej, dva syny jeho, jakož i několik sluhů jeho.'Tu je přijal syn Abobův na pevnůstce, kterou byl vystavěl a která sluje Doch, lstivě: učinil jim veliké hody, ale skryl tam mužstvo.q[Šimon procházíval města, jež byla v Judsku, aby se mohl o ně postarati; tak přišel (také) do Jericha, on a Matatiáš, syn jeho, a Juda léta stého sedmdesátého sedmého, měsíce jedenáctého, to jest měsíce sabath. I zpyšnělo srdce jeho. Chtěl se zmocniti země, proto zabýval se lstivými úmysly proti Šimonovi a synům jeho, aby je zahladil.0[ ježto byl zetěm nejvyššího kněze.n~U Ptolemeus, syn Abobův, ustanoven byl velitelem na rovině jerišské; měl mnoho stříbra a zlata,} Utekli až na věže, jež byly na polích azotských. Zapálil jej ohněm. Padly z nich dva tisíce mužů. A vrátil se do Judska.|{ Tehdy raněn byl Juda, Janův bratr. – Jan pak je pronásledoval, až přišel do Cedronu, který byl (onen) opevnil.({Ikdyž pak zatroubili na posvátné polnice, byl Cendebeus obrácen na útěk i s vojskem; padlo z nich mnoho raněných, ostatní pak utekli do pevnosti. – wzgPoté rozdělil lid; jízdu (postavil) do středu pěchoty; – jízda nepřátelská byla velmi četná – 0yYPoložil se táborem proti nim on i lid jeho; vida pak, že se lid strachuje potok přejíti, přešel (jej) prve (sám); vidouc jej mužstvo, přešlo (jej) za ním.xyRáno vyrazili a táhli na rovinu: tu hle, vojsko veliké táhlo proti nim, pěšáci i jezdci, a potok byl mezi nimi.sw_Poté vybral ze země dvacet tisíc válečníků, také jezdců a táhli na Cendebea; nocovali v Modinu.v-Ale nyní zestárl jsem, vy tedy nastupte na místo mne a bratří mých; vytáhnouce bojujte za náš národ! Pomoc pak s nebe budiž s vámi!"yukŠimon povolav dva starší syny, Judu a Jana řekl jim: “Já, bratři moji a dům otce mého bojovali jsme proti nepřátelům Israelovým od mládí až do tohoto dne, a zdařilo se nám rukama našima vysvoboditi Israele několikrát.lt STehdy Jan vypraviv se z Gazary oznámil Šimonovi, svému otci, co učinil Cendebeus v lidu jejich.qs[)A postavil tam jezdce i pěchotu, aby vycházeli a procházeli cesty Judska, jak mu byl král poručil.r(Přitáhl Cendebeus k Jamnii a počal znepokojovati lid, pošlapávati Judsko, zajímati lidi, zabíjeti je a stavěti Gedor.Rq'A rozkázal mu král, by se hnul s vojskem proti Judsku; rozkázal mu také, aby vystavěn byl Gedor, aby opevněny byly brány města a proti lidu aby válčil. Král sám pak pronásledoval Tryfona.Tp!&Tu král ustanovil Cendebea vladařem v pomoří dav mu pěchotu i jízdu.0o[%Tryfon pak utekl po. lodi do Ortosiady.3n_$ale navrátiv se s hněvem ke králi podal mu zprávu o té odpovědi, jakož i o nádheře Šimonově a o všem, co byl viděl; tu se král rozhněval hněvem velikým.Im #Pokud pak běží o Joppe a Gazaru, kterých žádáš, (právě) ty činívaly v lidů i v zemi naší velikou zkázu; (přes to) dáme za ně sto hřiven." Atenobius neodpověděl mu slova,[l/"My tedy majíce (vhodný) čas, vracíme sobě zase dědictví po svých otcích.Mk!Šimon mu odpověděl: „Nezabrali jsme cizí země, aniž držíme cizí majetek, ale (držíme) dědictví po svých otcích, které bylo nespravedlivě od našich nepřátel na čas držáno.Dj Přišed tedy Atenobius, přítel králův do Jerusalema a vida nádheru Šimonovu, lesk zlata a stříbra, jakož i četné služebnictvo, užasl se; poté oznámil jemu slova králova.Ji Není-li vám libo, dejte za ně pět set hřiven stříbra; a za zkázu, kterou jste učinili, a za daně z měst, jiných pět set hřiven; ne-li přitáhneme a válčiti budeme proti vám."hProto nyní vydejte ta města, která jste opanovali, jakož i daně z míst mimo hranice judské, nad nimiž jste vládli.gyokolí jejich jste zpustošili, pohromu velikou jste způsobili v zemi a zabrali jste mnoho míst v království mém.*fMA poslal k němu Atenobia, jednoho ze svých přátel na domluvu s ním; vzkázal: „Vy držíte Joppe, Gazeru a jerusalemský hrad, města království mého;xeiale (Antioch) nechtěl těch věcí přijmouti, zrušil vše, co s ním byl prve smluvil a zanevřel na něho.udcŠimon poslal mu dva tisíce vybraných mužů na pomoc, stříbro, zlato a mnoho (válečného) nářadí;%osadil jej Judovci na obranu země i města a zvýšil zdi jerusalemské. =$Za dnů jeho dařilo se (dílo) rukou jeho, aby vypleněni byli pohané ze země jejich i ti, kteří byli v městě, Davidově v Jerusalemě a na hradě, že kterého vycházeli a poskvrňovali vše, co jest kolem svatyně na veliký úkor svatosti (její); <9#Lid vida dílo Šimonovo a slávu, kterou si umínil zjednati národu svému, ustanovil jej svým vůdcem a veleknězem, protože on učinil všecky ty věci a pro spravedlnost a věrnost, kterou zachoval národu svému a že vyhledával každým způsobem povznésti svůj lid.P;"Ohradil také Joppe, které bylo u moře, dále Gazaru, která jest při hranicích Azotska, kde bydlili prve nepřátelé, usadil tam Judovce a uložil tam vše, čeho bylo třeba k udržení jich.":=!Ohradil judská města, také Betsuru, která byla při hranicích země Judské, kde bývaly prve zbraně nepřátelské a usadil tam judskou posádku.9 Tehdy opřel se tomu Šimon, bojoval za svůj národ, s velikým nákladem (svých) peněz ozbrojil vojáky národu svého a platil je.s8_tu chtěli nepřátelé jejich pošlapati a zpustošiti zemi jejich a vztáhnouti ruce na svatyni jejich.y7kKdyž sjednotil Jonatas národ svůj a stal se jemu nejvyšším knězem, a když přiřazen byl k lidu svému:R6Šimon, syn Matatiášův, Jaribovec a bratří jeho vydávajíce se v nebezpečí odpírali nepřátelům národa svého, aby obstála svatyně jejich a zákon; slávou velikou oslavili svůj národ.'5Goznámeno bylo ve velikém shromáždění kněží, lidu, činovníků národa jakož i starších země toto: Protože bývaly často války v zemi naší,#4?Ten nápis zněl takto : „Osmnáctého dne měsíce elul léta stého sedmdesátého druhého, léta třetího panování velekněze Šimona v AsaramelF3Neboť on pozdvihl své bratry, zapudil bojem nepřátele Israelovy a (s bratřími svými) zajistil mu svobodu." I napsali to na měděné desky, které postavili na sloupy na hoře Sion.b2=o těchto událostech, řekli: „Jaké poděkování učiníme Šimonovi a synům jeho?13Poté poslal Šimon Numenia do Říma s velikým zlatým štítem vážícím tisíc min, aby upevnil s nimi spolek. Když uslyšel lid [římský]_07Národ se usnesl, že přijme ty muže slavně a že dá vložiti přepis řečí jejich do zvláštních státních knih, aby byl (tam) na památku národu Sparťanů. Opis toho byl napsán Šimonovi veleknězi."@/yTo, co pravili, zapsali jsme do usnesení lidu takto: „Numenius Antiochův a Antipater Jasonův, poslové judští, přišli k nám, aby obnovili s námi předešlé přátelství..Poslové, poslaní k našemu národu, oznámili nám o vaší cti a slávě i radosti; radovali jsme se z příchodu jejich.(-I„Spartští vladaři a města (posílají) Šimonovi, nejvyššímu knězi, starším, kněžím i ostatnímu lidu židovskému, (svým) bratřím, pozdrav!,{(Ten list) byl předčítán před shromážděním (lidu) v Jerusalemě. List, který poslali Sparťané, zněl takto:+psali mu na měděných deskách, aby obnovili přátelství a spojenectví, ve které byli vešli s Judou a s Jonatou, bratřími jeho.*)Ale když se dověděli, že se stal Šimon, bratr jeho, nejvyšším knězem místo něho a ten že drží všecku tu krajinu i města v ní, Y~}}||{{^z~zydxxwvvuu(tss'rqqqpgoo+nmmlJkjjihgggFfffee'ddld(cdbb2aQ`w_^^;]\\R[[`ZZYiXX0WV_UUJTSSVR}QQ&PP,OOENtMMgLKJJ]II>HHTGGPFEE'D"CpBBXAA9@??>y==Q<;;:?99877796a6554;33211//<.--&,{++}+A**"))(J''P'&&%%%$##L""M! aW;XY7"# t 0 p&IxE  „Nejlepším občanům, Židům, mnoho pozdravů (vzkazuje) a zdrávi a šťastni aby byli (přeje) král a velitel Antioch.D3 Ale když bolesti nepřestávaly – byltě na něho spravedlivý Boží soud dolehl – zoufaje napsal Židům list, jakýsi odpros tohoto obsahu:gCG nadto i Židem že se stane, že zchodí všecka místa země a moc Boží že bude hlásati.?Bw také svatý chrám, který prve vyloupil, že nejlepšími dary ozdobí, posvátné nářadí že rozmnoží a náklady potřebné na oběti ze svých důchodů že dodávati bude;XA) Židy, o kterých byl řekl, že mu nemají ani pohřbu hodni býti, ale že je chce dáti ptactvu a šelmám rozchvátit a že je i s dítkami vyhladí – nyní slibuje, že je rovné Atheňanům učiní;{@o Město, k němuž s chvatem jel, aby je se zemí srovnal a hřbitovem udělal, žádá nyní svobodným učiniti;Y?+ I modlil se ten nešlechetník Pánu, od něhož neměl dosíci milosrdenství.9>k A když již ani sám svého zápachu nemohl snésti, takto se vyslovil: „Spravedlivo jest býti poddánu Bohu a smrtelnému člověku nedomnívati se, že jest Bohu roven."+=O Tu tedy počal se vzdávati těžké zpupnosti a k poznání sebe přicházeti Boží ranou jsa napomínán, kdyžtě každou chvíli bolesti jeho se rozmáhaly.< A toho, který málo před tím se domníval, že nebeských hvězd dosahá, toho žádný nemohl pro nesnesitelný zápach snésti.7;g Došlo až k tomu, že z těla bezbožníkova červi se prýštili, že za živa v bolestech maso s něho pršelo a že puchem a zápachem z něho vojsko bylo obtěžováno.l:Q Plný nadlidské zpupnosti, jemuž se zdálo, že i mořským vlnám rozkazovati a nejvyšší hory na váze vážiti může, ten nyní k zemi jsa sražen na nosítkách nesen byl, zjevnou Boží moc sám na sobě osvědčuje.`99 ale nadto ještě plný jsa zpupnosti, ohněm srše v duši proti Židům rozkázal (větším) chvatem jeti. Tak se stalo, že za prudké jízdy spadl s vozu a těžce tělo obraziv, na (všech) údech se trápil.8% a to dokonale spravedlivě, ježto sám mnohými a novými mukami jiných střeva mučíval. Přes to nikterak nepřestával od své zlosti,V7% Ale ten, který všecky věci vidí, Pán Bůh Israelův udeřil ho ranou neuzdravitelnou a neviditelnou. Neboť jak tu řeč dokončil, popadlo ho ukrutné bolení střev a hořké muky ve vnitřnostech;d6A Tedy pohnut jsa hněvem domníval se, že (vinu za) křivdu, kterou mu učinili ti, kteří ho zahnali, bude moci na Židy svaliti; proto rozkázal hnáti vůz svůj, aby bez přestání cestu konal, zatím co nebeský trest již nad ním se vznášel; neboť takto zpupně mluvil: „Přijeda do Jerusalema udělám z něho židovský hřbitov!"O5 Na cestě k Ekbatanám zvěděl, co se stalo s Nikanorem a Timotejem.h4I Byltě vtáhl do města, zvaného Persepolis a pokoušel se vyloupiti chrám a město porobiti. Ale když lid ke zbrani se utekl, byl obrácen na útěk; tak se stalo, že Antioch na útěk zahnaný s hanbou se navracoval.@3 } Téhož (asi) času vracel se Antioch s hanbou z Persie.c2?$A který sliboval zapraviti Římanům daň za (prodané) zajatce jerusalemské, ohlašoval nyní, že Židé mají ochránce v Bohu a že tedy nemohou raněni býti, protože se drží zákonů od něho stanovených.e1C#ponížen byl s pomocí Boží od těch, kterých sobě za nic nevážil; složiv se sebe roucho slávy, přímou cestou utíkaje sám přibyl do Antiochie, přišed do velikého neštěstí pro zahynutí svého vojska.U0#"Prahanebný Nikanor, který byl přivedl tisíc kupců, aby kupovali Židy,[//!Když slavili v Jerusalemě slavnost vítězství, toho, který svaté dveře byl zapálil, totiž Kallistena, když byl se utekl do jednoho domu, spálili, vrátivše mu mzdu přiměřenou jeho bezbožnostem.y.k Zabili také Filarcha, který byl s Timotejem, muže nešlechetného, který byl mnohými věcmi Židy trápil. - Sesbíravše zbraně jejich pečlivě všecky složili na příhodných místech, ostatek pak kořisti přinesli do Jerusalema.a,;Bojujíce s vojskem vedeným od Timoteje a Bakchida pobili z nich přes dvacet tisíc, opanovali vysoké pevnosti a rozdělili množství kořisti rovným dílem poškozence, sirotky, vdovy ano i starce podělivše. + Po těchto událostech všichni konali společnou modlitbu prosíce milosrdného Pána, aby se dokonale usmířil na své sluhy.p*YPo sobotě dali z kořisti poškozencům, sirotkům a vdovám; o ostatek rozdělili se sami se svými.!);Sebravše tedy zbroj jejich a kořist světili sobotu děkujíce Pánu, který je vysvobodil ten den počav milosrdenství své jim (zase) prokazovati.(yAle časem jsouce tísněni navrátili se; byloť před sobotou; pro tu příčinu nemohli dále jich pronásledovati.['/Těm, kteří přišli je kupovat peníze pobravše, se všech stran je stíhali.1&[Majíce za pomocníka Všemohoucího pobili přes devět tisíc lidí; větší pak díl vojska Nikanorova zeslabivše množstvím raněných přinutili jej k útěku.%Když byl poté Esdráš předčítal jim ze svaté knihy, (Juda) vydal heslo „S pomocí Boží" a veda první šik napadl Nikanora.$ Poté ustanovil bratry své Šimona, Josefa a Jonatu za vůdce každého zástupu podřídiv každému tisíc pět set mužů.R#Těmi slovy učiněni byli pevní a hotovi pro zákon a vlast zemříti."-(připomenul jim) dále bitvu, kterou svedli proti Galatům v Babylonii, jak jich všech toliko šest tisíců, když došlo k skutku a když macedonští druhové se kolísali, s pomocí jim s nebe danou sto dvacet tisíců porazilo, za což mnoho výhod se jim dostalo."!Připomenul jim také Boží pomoci, kterých se dostalo otcům, a že za Senacheriba sto osmdesát pět tisíců zahynulo;^ 5„Oni zajisté" – pravil – „doufají ve zbraně a vedle toho i v odvahu; my však doufáme v Pána všemohoucího, který může jediným pohybem zahladiti i ty, kteří proti nám táhnou i všecek svět.Dmajíce před očima pohanu, která byla nespravedlivě od nich místu svatému způsobena, jakož i křivdu (učiněnou) městu v posměch uvedenému, nadto i zrušené řády předků.QMachabejský svolav tedy své lidi, sedm tisíc mužů, prosil, aby se nestrachovali nepřátel, aniž se báli množství těch, kteří nespravedlivě proti nim táhnou, ale aby statečně bojovaliyka ne-li pro ně, tedy pro smlouvu s otci jejich a pro velebné a svaté jméno své, kterým jsou pojmenováni.9kjiní však to, co jim (ještě) zbývalo prodávali a spolu k Pánu se modlili, aby je vysvobodil od bezbožného Nikanora, který je byl prodal prve nežli se s nimi srazil;fE Někteří z nich strachujíce se a nedůvěřujíce spravedlnosti Boží dali se na útěk;Y+ Juda zvěděv to, oznámil Židům, kteří s ním byli, o Nikanorovu tažení.`9 hned také poslal do pomořských měst vyzývaje ke kupování židovských otroků a slibuje, že devadesát otroků za hřivnu dávati bude; neprohlédal k trestu, který měl od Všemohoucího na něho dojíti./ Nikanor si umínil, že dávku, která Římanům odvedena býti měla, dva tisíce hřiven, ze zajatých Židů králi celou částkou zapraví;5c Ten tedy rychle poslal Nikanora, (syna) Patroklova, z nejpřednějších přátel (králových) dav mu ze všelikých národů ne méně nežli dvacet tisíc ozbrojenců, aby veškeren národ židovský vyhladil; přidělil mu také Gorgiáše, válečníka ve věcech vojenských velmi zkušeného.-SFilip vida, že ten muž zakrátko vzrostl a že mívá často štěstí, dopsal Ptolemeovi, vůdci Célesyrie a Fenicie, aby královské věci přispěl na pomoc.kONejčastěji v noci takové výpravy podnikal. Pověst o jeho udatnosti byla rozšířena všude. Čině totiž nenadálé vpády do měst a osad pálil je a zabíraje výhodná místa nemálo porážek činil mezi nepřáteli. Machabejský tedy sebrav množství lidu stával se pohanům nepřemožitelným, ježto hněv Páně obrátil se v milosrdenství.-Sa konečně, aby rozpomena se na hanebné zabíjení nevinných dítek, jakož i na rouhání, jež se dala proti jeho jménu ukázal, že se hněvá pro ty věci.aby se slitoval také nad hynoucím městem, jež mělo býti co nevidět se zemí srovnáno, aby slyšel hlas krve k němu volající,A vzývali Pána, aby shlédl na lid, ode všech šlapaný, aby se slitoval nad chrámem od bezbožníků znesvěcovaným,O Juda Machabejský a jeho druhové chodili tajně po osadách; svolávali soukmenovce, přátele a přibravše si ty, kteří zůstali židovství věrni, přivedli k sobě (asi) šest tisíc mužů.Q*Tolik budiž řečeno o obětních hostinách a hrozných ukrutnostech.5 e)Nejposléze, po synech, konec vzala i matka.< s(I ten tedy čist jsa umřel doufaje všecek v Boha.x i'Tedy král rozpáliv se hněvem proti tomuto nade všecky ukrutněji zuřil těžce nesa, že se mu posmíval.z m&a na mně a na mých bratřích aby přestal Všemohoucího hněv, který spravedlivě stihl všecek rod náš."K %Já s bratřími svými duši i tělo vydávám pro zákony otců vzývaje Boha, by brzy milostiv byl národu našemu, ty abys přinucen byl skrze muky a trest vyznat, že on jediný jest Bůh,*M$Moji bratři totiž maličko nyní potrpěvše došli slíbeného života věčného; ale ty Božím soudem spravedlivé pokuty za svou zpupnost budeš trpěti.U##Neboť ještě jsi neušel soudu všemohoucího Boha, který všecko vidí."Ty však, nešlechetníče a ze všech lidí nejhanebnější, nevypínej se zbytečně marnou nadějí a nerozpaluj se na sluhy jeho!!Ačkoliv Pán Bůh náš kárající a trestající nás maličko se na nás hněvá, však zase udobří se na své sluhy.8k My totiž pro své hříchy tyto věci trpíme.PA ty, původce veškeré zloby proti Židům, neujdeš rukou Božích.%CKdyž ona ještě mluvila, řekl jinoch: „Na koho čekáte? Neposlechnut rozkazu králova, ale příkazu zákona, který dán jest nám skrze Mojžíše.&Eneboj se toho kata, ale hoden jsa svých bratří přidruž se k nim a podstup smrt, abych tě v (den) onoho smilování zase s bratřími tvými přijala.""=prosím tě, synu, abys pohleděl na nebe i na zemi a na všecky věci, které na nich jsou a poznal, že z ničeho Bůh učinil je i lidské pokolení;}nachýlivši se tedy k němu a posmívajíc se ukrutnému tyranu, jazykem otců řekla: „Synu můj, smiluj se nade mnou, která jsem tebe devět měsíců v životě nosila, tři roky ti mléko dávala, tebe krmila a k tomuto věku tě přivedla;d~AKdyž ji byl mnohými slovy napomínal, připověděla, že bude synu svému přimlouvati;} Ale když se k tomu jinoch nikterak neměl, povolal král matku a přimlouval jí, aby byla jinochovi radou na jeho záchranu.E|Antioch maje za to, že je tupen a hlasem domlouvající (ženy) pohrdaje, nejmladšího, který ještě zbýval, napomínaje netoliko slovy, ale i přísahou (mu) potvrzoval, odstoupí- li od zákona otců, že jej obohatí, šťastným učiní, že ho pokládati bude za přítele a že mu dá vše, co si přeje.\{1Proto stvořitel světa, který způsobil, že člověk vznikl a který vymyslil vznik všech věcí, ducha i život vám zase z milosrdenství vrátí, ježto vy nyní sami sebe nevážíte pro jeho zákon!" ,z1řekla jim: „Nevím, kterak jste se vzali v lůně mém; nedarovala jsem vám také já ducha ni života, aniž jsem já spojila údy každého.ywPlna jsouc moudrosti napomínala každého z nich zmužile jazykem otců a mysl ženskou povzbuzujíc myslí mužskou>xuNad obyčej matka podivu a slavné památky hodna jest; ta totiž vidouc, ano sedmero synů (jejích) jednoho dne hyne, dobrou myslí to snášela pro naději, kterou měla v Boha.\w1ty však nemni, že ti to bez trestu projde, že ses pokusil proti Bohu bojovati!"Uv#Po něm přivedli šestého a ten počínaje umírati řekl: „Nemyl se zbytečně! My totiž trpíme pro sebe toto, protože jsme zhřešili proti svému Bohu a věci budící hrůzu dějí se na nás;juMJen trpělivě počkej a uzříš velikou moc jeho, kterak tebe i potomstvo tvé trápiti bude!" t„Moc nad nimi maje, ačkoli jsi smrtelný, činíš, co chceš; avšak nedomnívej se, že jest národ náš od Boha opuštěn!Js Pátý, když ho přivedli a trápili, pohleděl na ně a řekl:SrBlízek jsa smrti řekl: “Milo je těm, které lidé na smrt vydávají, kojiti se nadějí, od Boha vzbuzenou, že zase od něho vzkříšeni budou; ty však nebudeš míti vzkříšení k životu!"Mq Když ten tak skonal, čtvrtého týmže způsobem mukami trápili.cp? I podivil se král a družina jeho zmužilosti mládencově, že za nic nepokládal muky.o+ a neohroženě řekl: “S nebe tyto údy mám, ale pro zákon Boží nevážím si jich nyní, neb raději mám, že je od Boha zase dostanu."unc Po tomto mučili potupně třetího. Když od něho žádali jazyk, hned jej vyplazil, ruce mužně vztáhl=ms a již duši vypustit maje řekl: „Ty nešlechetníče, zabíjíš nás sice pro tento život, avšak král světa nás pro zákony jeho mrtvé k životu věčnému vzkřísí!"ql[On odpověděl jazykem svých otců: „Neučiním toho!" Protož i ten potom utrpěl muky jako první;Tk!Když první tím způsobem byl umřel, přivedli na potupné muky druhého. Kůži s vlasy mu s hlavy sedřevše tázali se, bude-li jísti, prve, nežli by po všem těle na každém údě mučen byl.#j?těmito slovy: „Pán Bůh (to) vidí a jistě smiluje se nad námi, jak prohlásil Mojžíš v písni káravé: „Smiluje si nad služebníky svými."OiKdyž již dokonce k ničemu nebyl, dal rozpálit oheň a ještě dýchajícího na pánvi péci. Zatím co se dlouho na ní mučil, ostatní s matkou se vespolek napomínali, aby zmužile zemřeli8hirozkázal tomu, který jménem jich byl mluvil, jazyk vyřezati, kůži s hlavy stáhnouti a osekati konce rukou a nohou, ani se ostatní bratři s matkou jeho na to dívali.egCKrál rozhněvav se kázal pánve a hrnce měděné podpáliti. Když byly hned rozpáleny,:fmTu řekl jeden z nich jménem ostatních: „Co se tážeš a čeho se chceš od nás dověděti? Hotovi jsme raději zemříti nežli otcovské zákony [Boží] přestoupiti!"e 'Také sedm bratří i s matkou popadených nuceno bylo od krále – biči a žilami mučeni byli – aby maso vepřové proti zákonu jedli.dTak dokonal svůj život zůstaviv netoliko mládeži, ale i všemu národu památku své smrti za příklad ctnosti a šlechetnosti.sc_On pak ranami dobíjen jsa vzdechl a řekl: „Hospodine, který máš svatou znalost všeho, ty víš jistě, že já, který jsem mohl smrti ujíti, tuhé bolesti na těle snáším, ale že to v duši z úcty k tobě trpím rád."b!Ti, kteří ho vedli, a nedlouho před tím soustrast s ním měli, rozhněvali se pro jeho řeči majíce za to, že byl z pýchy mluvil.Aa{jinochům pak zůstavím hrdinný příklad, podstoupím-li čestnou smrt s ochotnou myslí a statečně pro vzácné a svaté zákony." Když to pověděl, hned ho vlekli na popravu.U`#Proto zmužile z tohoto života vycházeje ukáži se hodna starého věku,s__Neboť i kdybych nyní ušel mukám lidským, neunikl bych přece ruce Všemohoucího ani živ ani mrtev.^1aby též oni pro mé pokrytectví a pro trochu vratkého života nedali se svésti, já pak bych tím nedošel potupné skvrny na svém stáří.-]S„Neboť" – pravil – „nesluší se na náš věk přetvářeti se, aby mnozí z jinochů domnívajíce se, že devadesátiletý Eleazar odpadl k pohanství,\yOn však počal uvažovati o vznešené důstojnosti stařeckého svého věku, o přirozené jasnosti šedin, o výborném životě od mládí, i odpověděl rychle podle svatého, od Boha daného zákona, že chce, aby ho poslali na onen svět.j[Maby tím činem ušel smrti; pro staré přátelství s mužem tím tu vlídnost mu prokazovali.Z}Ti, kteří tu konali službu, nemístnou soustrastí pohnuti jsouce pro staré přátelství s mužem tím pojavše jej soukromí prosili ho, aby si dal přinésti maso, které směl jísti, maso pak z oběti podle rozkazu králova ať jí na oko,/YWjsa si vědom toho, že dlužno vydati se (na popravu) a (ji) trpělivě snésti tomu, kdo si umínil, že nebude z lásky k životu jísti toho, co jest zakázáno.gXGOn však vyvolil raději slavnou smrt nežli potupný život, přišel dobrovolně na popravuW!Tedy Eleazar, jeden z předních zákoníků, muž ač vysokého věku, pěkných lící, byl nucen, aby otevra ústa jedl vepřové maso.uVcTo však k napomenutí čtenářů krátce řečeno bud! Ale nyní dlužno nám vrátit se k vypravování.mUSProto nikdy milosrdenství svého nám neodnímá; trestaje protivenstvím neopouští lidu svého.xTineusoudil tak i o nás, aby teprve potom trestal hříchy naše na nás, až by došly vrcholného množství.S5Neboť ne jako na jiné národy čeká Pán shovívavě, aby je trestal, až přijde soudný den proto, že naplněna byla míra hříchů (jejich), R  Neboť nedati hříšníkům dlouho vůle své provozovati, ale hned je trestati, jest znamení velikého dobrodiní (Božího).LQ Prosím těch, kteří čísti budou tuto knihu, aby se nedali zastrašiti těmito odpornými příhodami, ale povážili, že ty události nejsou na záhubu, ale na pokárání národa našeho.hPI Jiní, kteří se do nejbližších jeskyní byli sešli a skrytě den sobotní světili, když se to na ně proneslo Filipovi, byli upáleni, protože se ostýchali pro přísné svěcení (soboty) násilím sobě pomoci.8Oi Tak (na příklad) byly dvě ženy obžalovány, že své syny obřezaly; ty, zavěsivše jim nemluvňata na prsa, když je byli veřejně po městě obvedli, shodili se zdi.zNm ty pak, kteří by nechtěli přestoupiti k obyčejům pohanským, aby usmrtili, bylo proto viděti bědování. M Z popudu Ptolemea došel rozkaz do blízkých měst pohanských, aby také oni totéž činili proti Židům, aby konali oběti;LLale vláčeni byli s hořkým násilím na den králových narozenin k obětem; a když byl svátek Bakchův, bývali nuceni břečťanem se věnčiti a ke cti Bakchově v průvodech obcházeti. KAni dny sobotní nebylo možno zachovávati, ani sváteční dny otcovské slaviti aniž komu vůbec se přiznati, že jest Žid;SJtaké oltář byl plný nepřístojných obětí, jež zákon zapovídal.8Iibyltě chrám plný prostopášnosti, hodování pohanského, smilnících s nevěstkami; do svatých nádvoří svévolně se vtíraly ženy; vnášeli tam neslušné věci;9HmVelmi zlý a těžký byl všem sběh zločinů;GGMěl také znesvětiti chrám jerusalemský a nazvati jej (chrámem) Joviše Olympského, chrám pak garizimský měl nazvati podle povahy tamních obyvatelů (chrámem) Joviše Hostiného.F Po nemnohém čase poslal král starce jednoho antiochijského, aby nutil Židy odpadnout od zákonů otcovských a Božích.TE!Juda Machabejský však s jinými devíti uchýlil se na poušť, a tam byl se svými mezi zvěří na horách živ; pokrmem rostlinným se živíce trvali tu, aby nebyli nuceni s jinými se poskvrniti.sD_A pobil všecky, kteří se vyšli dívati; běhaje s oděnci po městě zahubil veliké množství lidu.FCTen když přitáhl do Jerusalema, stavěje se pokojným choval se klidně až do svatého dne sobotního; když pak Židé světili svátek, rozkázal svým lidem, aby se chopili zbraně.-BSJsa proti Židům poslal nenáviděného Apollonia s vojskem dvacíti dvou tisíců, poručiv jemu všecky dospělého věku pobíti, ženy pak a mládež prodati.lAQna Garizimu Andronika a (kromě těch) Menelaa, který tíže nežli jiní na měšťany doléhal. @9Zůstavil pak i úředníky, aby trápili národ; a sice v Jerusalemě Filipa, rodem Fryga, mravy ukrutnějšího nežli byl ten, který ho ustanovil;;?oAntioch tedy vzav z chrámu tisíc a osm set hřiven rychle se navrátil do Antiochie domnívaje se z pýchy, že učiní zemi splavnou a moře schůdné – pro zpupnost mysli. >Protož i to místo, které později mělo býti účastno štěstí, stalo se účastným národního neštěstí; a to, které bylo za hněvu Boha všemohoucího opuštěno, mělo býti zase, až se veliký Pán usmíří, k největší slávě povýšeno.P=Avšak Bůh nevyvolil si pro místo národ, nýbrž místo pro národ.`<9kdyby totiž nebyli padli do množství hříchů, tak jako Heliodor od krále Seleuka poslaný, aby vyloupil pokladnu, byl by i tento hned jak přišel zmrskán a zajisté od (své) všetečnosti odvrácen býval.';GTak omámen jsa Antioch na mysli nepovážil, že pro hříchy obyvatelů města maličko se hněval Bůh a proto že se dostalo tomu místu také pohrzení;#:?bera nešlechetnýma rukama svatá nádobí, věcí darovaných od jiných králů a měst k ozdobě a slávě místa, nehodně se dotýkal a špinil je.95Ale ani na tom neměl dosti; opovážil se také vjíti do chrámu na vší zemi nejsvětějšího za vůdce maje Menelaa, zrádce zákona a vlasti;u8cZa celé tři dny osmdesát tisíc lidí zahynulo: čtyřicet tisíc bylo jich zabito a tolikéž prodáno.u7c Proto dálo se vraždění mladých i starých, vyhlazování žen i dětí, zabíjení panen i nemluvňat.z6m A rozkázal vojákům zabíjeti, kohokoli napadnou nešetřiti, pobíti i ty, kteří se utekou nahoru do domů.,5Q Když se ty věci tak dály, domníval se král, že chtějí Židé od. něho odpadnouti; proto vytáhnuv z Egypta se zvířecí zuřivostí vzal město útokem.54c a ten, který mnoho nepochovaných nechal pohozených, sám neoplakaný a nepohřbený zůstal pohozen, nedošed pohřbu v cizině aniž dostav místo ve hrobce otcovské.23] Tak ten, který mnohé byl vyhnal z vlasti jejich, zahynul sám v zemi cizí, odšed (prve) k Lacedemonským domnívaje se, že tam pro příbuznost najde útočiště;v2eKonečně ke své zkáze byl od Arety, krále arabského, zajat; utíkal pak z města do města ode všech jsa v nenávisti jakožto odpadlík od zákona, a proklínán jsa jakožto nepřítel vlasti a měšťanů vyhnán byl do Egypta.1Přes to vladařství nedosáhl; ale konec úkladů jeho byl, že došel hanby; jako poběhlík vrátil se zase do Amonska.U0#Jason nešetře měšťanů svých zabíjel je; nepomyslil, že štěstí proti soukmenovcům jest největší neštěstí; domníval se, že bere znamení vítězství nepřátelům a ne spoluobčanům.\/1Tu vyšla lživá pověst, že jest Antioch mrtev. I vzal Jason neméně než tisíc mužů a napadl náhle město; měšťané sběhli se (sice) na zeď, ale město bylo na konec vzato; Menelaus utekl na hrad.M.Proto všichni se modlili, aby se to vidění obrátilo k dobrému.\-1(viděli) čety jezdců (k bitvě) sešikované, oboustranné potyčky, mávání štíty, množství v přilbách s tasenými meči, vrhání střel a třpyt zlatých odění i pancířů všelijakých druhů.?,wTu se přihodilo, že po všem městě Jerusalemě viděli po čtyřicet dní v povětří jezdce v zástupech, ani sem tam jezdí, majíce zlaté roucho a ozbrojeni jsouce kopími;@+ }Téhož času podnikl Antioch druhé tažení do Egypta.a*;2Menelaus pak pro lakotu mocných zůstal v moci a rostl v zlobě na zkázu měšťanů.R)1Pro tu příčinu i Tyrští. horšíce se dali je štědře pohřbíti.u(c0Tak rychle nespravedlivě potrestáni byli ti, kteří za město, národ a posvátné nářadí při vedli.A'{/tak Menelaa, všeho zla původce, zprostil (obžaloby), kdežto ubožáky, kteří za nevinné byli by soudem uznáni, i kdyby před Scyty při (svou) byli vedli, ty odsoudil na smrt.r&].Proto Ptolemeus zavedl krále do jedné síně, aby se tam prý ochladil, a odrazil ho od předsevzetí;f%E-Menelaus, jsa již usvědčen, slíbil Ptolemeovi mnoho peněz dáti, aby krále přemluvil.g$G,Když totiž přišel král do Tyru, vznesli naň tu věc tři muži, od starších vyslaní.E#+Pro ty věci bylo zavedeno vyšetřování proti Menelaovi. "*Tak mnozí byli raněni, jiní zabiti (ostatní) pak všichni na útěk zahnáni; také svatokrádce samého zabili u pokladnice. !)Jak tedy zpozorovali Lysimachovo násilí, chopili se jedni kamení, jiní silných klacků a někteří metali popel na Lysimacha.` 9(když se tedy zástupy zdvihly a mysli hněvem naplněny byly, Lysimachus ozbrojiv asi tři tisíce mužů počal nespravedlivě užívati moci, maje vůdcem jakéhos Tyranna sešlého věkem, ale také mravností.>u'Když však Lysimachus na radu Menelaovu v chrámě byl mnoho pokradl, a když se ta věc roznesla, srotil se lid proti Lysimachovi; – drahně zlata bylo již tehdy vyneseno – mS&A rozpáliv se v mysli kázal Andronika svléci ze šarlatu, po všem městě kolem voditi a na témže místě, kde byl nad Oniášem bezbožnost spáchal, toho svatovraha života zbaviti; tak mu Pán hodným trestem odplatil.%Tu Antioch zarmoutiv se srdečně pro Oniáše a hnut byv soustrastí ronil slzy, vzpomínaje na sebekázeň a umírněnost mrtvého.2]$Když pak se král navrátil z míst cilicijských, přistoupili k němu Židé antiochijští a spolu i Řekové, stěžujíce sobě na nespravedlivou smrt Oniášovu.!#Pro tu příčinu netoliko Židé, ale i jiní národové se hněvali těžce nesouce vraždu nespravedlivou na takovém muži spáchanou.  "Proto Menelaus přistoupiv k Andronikovi žádal ho, aby Oniáše zabil. Ten přišel tedy k Oniášovi, podáním pravice a přísahou – ačkoli byl jemu podezřelý – přemluvil ho, aby z bezpečného místa vyšel a hned ho zabil nestydě se práva.~u!Oniáš, nabyv o tom jistých zpráv, káral ho, sám jsa na bezpečném místě, patřícím Antiochii vedle Dafne.6e Menelaus, domnívaje se, že nabyl příhodné chvíle, ukradl některé zlaté nádoby z chrámu a daroval je Andronikovi; jiné rozprodal do Tyru a po okolních městech.}sProto král spěšně přišel, aby je upokojil; zanechal za svého náměstka Andronika, jednoho ze své družiny.%Když se tyto věci dály, přihodilo se, že se Tarsané a Mallané vzbouřili, protože Antiochidě, ženině králově, darem dáni byli.  Menelaus sesazen byl s kněžství a na jeho místo nastoupil Lysimachus, jeho bratr; Sostratus pak stal se vladařem na Cypru.\1jemu totiž příslušelo vybírati dávky – proto byli oba povoláni ke králi.%CMenelaus pak obdržel sice vladařství, avšak o peníze, králi slíbené, nic se nestaral, ač ho Sostratus, který byl velitelem hradu, upomínal; –  Tak byl Jason, který byl vlastního bratra obelstil, sám také oklamán; byl z něho poběhlík do země Amoňanů vyhnaný.9kPřijav od krále příkazy přišel (zase do Jerusalema) člověk nic hodného kněžství na sobě nemající, ale plný zuřivosti ukrutného tyrana a vzteku líté šelmy.5Ale on zalíbil se králi, když byl se vydával za velmože a převedl velekněžství sám na sebe nadsadiv nad Jasona tři sta hřiven stříbra./Po třech letech poslal Jason Menelaa, bratra svrchu jmenovaného Šimona, aby donesl peníze králi a o věcech potřebných odpověď přinesl.1Byl slavně přijat od Jasona a od města; všel tam ve světle pochodní a za radostných výkřiků; odtud pak obrátil se s vojskem do Fenicie. !Když pak poslán byl do Egypta Apollonius, syn Mnesteův, protože nastoupil na trůn král Ptolemeus Filometor, Antioch poznav, že nepřeje zájmům jeho království, a staraje se o své vlastní dobro, vydal se na cestu, přišel do Joppe a odtud do Jerusalema. Bylo to tedy ustanoveno od zasilatele na oběti Herkulovi, ale pro přítomné (posly) bylo to dáno na lodi o třech řadách vesel." =poslal nešlechetný Jason z Jerusalema bezbožníky, aby donesli tři sta dvoudrachem stříbra na oběť ke cti Herkulově; ti, kteří je byli přinesli žádali však (sami), aby nebyly vydány na oběti, protože by to nebylo slušno, ale aby byly obráceny na jiné výdaje.[ /Když pak byly v Tyru konány pětileté zápasy, kterých se účastnil i král,d AProti zákonu Božímu totiž činiti nebývá bez trestu; však to potomní čas ukáže.)Kproto je stihla nebezpečná tíseň; neboť ti, kterých mravů následovali a kterým ve všem podobni býti se snažili, stali se jim nepřáteli a zhoubci.hIčestná místa po otcích za nic sobě nepokládajíce řeckých poct na výsost si vážili;[/tak, že již kněží nedbali služeb při oltáři, ale pohrdajíce chrámem a zanedbávajíce oběti, pospíchali, aby účastni byli zápasů, protizákonného pořádání jich a cviků v házení diskem;% Byl to ne počátek, ale rozmach pohanství a cizáctví pro ohavnou a neslýchanou nešlechetnost bezbožníka a nekněze Jasona pokročilo Opovážil se totiž pod samým hradem vystavěti tělocvičnu a nejušlechtilejší jinochy na místa necudnosti postaviti.s_ Ruše práva, z dobrotivosti daná Židům od králů zásluhou Jana, otce Eupolema, který byl mezi zákonitými posly k Římanům za účelem přátelství a spojenectví, ruše práva měšťanů zaváděl obyčeje proti zákonu.pY Když král k tomu svolil a on nabyl vlády, počal hned ve svém národě zaváděti pohanské mravy.c? Nadto sliboval i jiných sto padesát (hřiven), bude-li (mu) dovoleno, aby sobě ze své moci tělocvičnu a hřiště pro jinochy vystavěl, obyvatelům pak Jerusalema aby se dostalo občanského práva v Antiochii.}sodebrav se tedy ke králi sliboval mu tři sta šedesát hřiven stříbra a z jiných důchodů osmdesát hřiven."=Ale po smrti Seleukově, když nastoupil vládu královskou Antioch, který slul „Slavný", stál Jason, bratr Oniášův, o nejvyšší kněžství : q~~`}|{{zzyiyxwvvRuttzt6ss!rZq\pp~ooknnMmlllkejj2ii hfgg@fff"eXddFcc(==-U #Ale nějaký Dositej, jezdec z oddílu Bacenorova, silák, chytil Gorgiáše (a držel ho), protože ho chtěl zajmouti živého; (avšak) jeden jezdec z Tracie obořil se haň a uťal mu rámě; a tak Gorgiáš utekl do Maresy.4=c "Když se srazili, něco málo Židů padlo.I<  !Ten vytáhl se třemi tisíci pěších a čtyřmi sty jezdců.F; Po letnicích vytáhli proti Gorgiášovi, správci Edomska.:1 poděkovavše a napomenuvše jich, aby také příště dobrotiví byli k národu jejich, přišli do Jerusalema, když nastával svátek týdnů.89i Když však Židé, kteří mezi Scytopolskými bydlili, vydávali svědectví, že dobrotivě s nimi nakládali, že i v čas neštěstí svou laskavost, jim najevo dávali,V8% Odtud táhli ke Scytopoli, které bylo od Jerusalema šest set honů zdáli.71 Ale když vzývali Všemohoucího, který svou mocí sílu nepřátelskou potírá, dobyli města a z obyvatelstva jeho pobili dvacet pět tisíc.63 Když uprchlí byvše zbiti, hnul se (Juda) s vojskem k Efronu, městu hrazenému, ve kterém sídlilo množství rozličných národů; silní junáci postavivše se před zdi statečně odpírali; bylo pak v tom městě také mnoho válečných nástrojů a zásoba střel.I5  Poté vytáhl Juda ke Kamionu a pobil dvacet pět tisíc lidí.}4s Když se (kolikrát) zaručil, že je navrátí podle úmluvy, propustili ho bez úrazu, aby zachovali své bratry.[3/ Timotej sám upadl do rukou Dositea a Sosipatra; mnohými pak prosbami žádal, aby ho pustili živého, protože má prý v zajetí mnohých z Židů rodiče a bratry, kteří by pro smrt jeho zklamáni byli.g2G Juda náramně na ně dotíral, trestaje bezbožníky a porazil z nich třicet tisíc mužů.1w Když se ukázal první houf Judův, připadl na nepřátele strach z přítomnosti Boha, který všechno vidí, i byli obráceni na útěk jeden sem, druhý tam, takže byli spíše od svých (lidí) poraženi a ranami mečů svých probodáni.N0 Ale Timotej zvěděv o příchodu Judově poslal napřed ženy a děti a ostatek zavazadel do pevnosti, která sluje Karnion; byla totiž nedobytná a nesnadno přístupná pro místní soutěsky.?/w Machabejský pak, zřídiv okolo sebe šest tisícův a postaviv je po houfech; táhl proti Timotejovi majícímu s sebou sto dvacet tisíc pěších a dva tisíce pět set jezdců.{.o Tu Dositeus a Sosipater, vůdcové Machabejského, pobili deset tisíc mužů posádkou od Timoteje zanechaných.- ale Timoteje na těch místech nedopadli, an nic nespraviv navrátil se, zanechav na jednom místě velmi silnou posádku.q,[ Odtáhše odtud sedm set padesát honů přišli do Charaky k těm Židům, kteří slovou Tubiaňané;(+I z vůle Boží dobyv města nadělal nesčíslných vražd, takže se zdálo, jako by jezero, které tu zšíři dvou honů leželo, krví zbitých se vlnilo.+*O Tu Machabejský, vzývaje velikého panovníka světa, který bez beranů a bez obléhacích nástrojů za času Josuova zbořil Jericho, lítě hnal se ke zdem;")= Obyvatelé jeho spoléhajíce se na pevnost zdi a na zásoby potravy, měli se zarputile, zlořečením popouzeli Judu, rouhali se a mluvili neslušně.( Poté napadl také pevné město, mosty a zdmi hrazené, v němž byly zástupy všelijakých národů, jež slulo Kasfin.' Juda maje za to, že v pravdě ve mnohých věcech užiteční budou, slíbil pokoj; oni pak přijavše pravici odešli do svých stanů.S& Když se (jim) v prudké bitvě s pomocí Boží šťastně vedlo, ostatek přemožených Arabů prosil, aby jim Juda podal pravici slibujíce, že (jim) poskytnou pastvy a výhody i v jiných věcech.% Když byli odtud odtrhli devět honů táhnouce proti Timotejovi, napadli ho Arabové, pět tisíc mužů (pěších) a pět set jezdců.$' napadl v noci i Jamnijské a zažehl přístav s loďmi, takže záři od ohně bylo viděti v Jerusalemě dvě stě čtyřicet honů daleko.f#E Když zvěděl, že i Jamnijští totéž chtějí učiniti Židům, kteří s nimi bydlili,\"1 Když to tak udělal, odtrhl chtěje se zase vrátit a všecky Joppany vykořenit.!{ táhl na vrahy (svých) bratří; v noci zažehl přístav, spálil loďky a ty, kteří od ohně utekli, mečem pobil. 5 Juda, když zvěděl o tomto ukrutenství na lidu národa svého provedeném, dal příkaz svým stoupencům a vzývaje Boha, spravedlivého soudce,6e to se stalo všeobecným usnesením města. Když i oni svolili a pro pokoj žádného podezření neměli, když na hlubinu přišli, utopili jich neméně než dvě stě.U# Tehdy Joppští spáchali takovouto nešlechetnost: prosili Židy, se kterými bydlili, aby se ženami a s dětmi vstoupili na loďky, které byli připravili, jako by nic zlého proti nim nezamýšleli;=s Avšak ti, kteří (tam) byli zůstali, Timotej a Apollonius, syn Genneův, dále Jeronym a Demofon a kromě těch Nikanor, vladař Cypru, nedali jim v tichosti a v pokoji žíti.Y - Když se ty smlouvy staly, Lysiáš jel ke králi, Židé pak obírali se orbou.mS &Mějte se dobře! – Dáno léta stého čtyřicátého osmého patnáctého dne měsíce Xantika.Q %Proto pospěšte odepsati, abychom i my věděli, jaká máte přání.G $0 těch pak věcech, které usoudil vznésti na krále, pilně mezi sebou porokujte a pošlete hned někoho, abychom (o nich) se vyslovili ve váš prospěch; neboť my jedeme do Antiochie.4a #Kvintus Memmius a Titus Manilius, poslové římští, (posílají) národu židovskému pozdrav! – Co vám přiznal Lysiáš, příbuzný králův, přiznáváme i my.5e "Také Římané poslali list tohoto znění:mS !Mějte se dobře. – Dáno léta stého čtyřicátého osmého měsíce Xantika dne patnáctého.D Posíláme také Menelaa, aby vám pověděl (více). – 0Y ať si Židé užívají pokrmů a zákonů svých jako prve; a žádný z nich žádným způsobem ať není obtěžován pro to, co se bylo přihodilo z nevědomí.iK Proto těm, kteří přijdou až do třicátého dne měsíce Xantika, zaručujeme bezpečnost;]3 Přišel k nám Menelaus řka, že chcete odebrati se k svým, kteří jsou u nás.P Máte-li se dobře, plní se naše přání; také my se máme dobře.xi List králův Židům zněl takto: Král Antioch starším židovským a ostatním Židům (vzkazuje) pozdrav!3 Dobře tedy učiníš, pošleš-li k nim a podáš-li jim pravici, aby poznajíce naši vůli dobré mysli byli a hleděli si pilně svých věcí.7 proto chceme, aby i tento národ v pokoji byl; ustanovujeme tedy a usuzujeme, aby chrám byl jim navrácen, aby žili podle obyčeje svých předků.P  Ježto jsme slyšeli, že Židé nesvolili otci mému, aby přijali řecké mravy, ale že chtějí držeti se svého zákona a proto že od nás žádají, aby jim připuštěno bylo právo jejich,  Ježto otec náš mezi bohy jest přenesen, my chceme, aby příslušníci říše naší klidné mohli se věnovati svým věcem.\ 1 List králův obsahoval toto: Král Antioch (vzkazuje) bratru Lysiášovi pozdrav!t a Mějte se dobře! Dáno léta stého čtyřicátého osmého měsíce Dioskora dne dvacátého čtvrtého.n U O věcech ostatních dopodrobna jsem ústně poručil vašim i mým poslům, aby s vámi promluvili.ve Zachováte-li tedy v ujednaných věcech věrnost, pokusím se i napotom, abych vám vymohl vše nejlepší.gG Proto cokoliv mohlo předneseno býti králi, předložil jsem; a co možného bylo, dovolil.hI Jan a Absalom, vaši poslanci odevzdávajíce listinu žádali, abych splnil to, co oznámili.oW Lysiáš totiž napsal Židům list tohoto znění: Lysiáš (posílá) národu židovskému pozdrav!\1 Machabejský tedy maje na zřeteli to, co jest užitečno, povolil prosbě Lysiášově ve všech věcech; a král připustil všechny podmínky, které Machabejský pro Židy Lysiášovi písemně předložil.}s a sliboval, že chce svoliti ke všemu, co je spravedlivého, i krále že. přinutí, aby byl přítelem (jejich).@y Ježto nebyl blázen, sám v sobě rozjímaje, jakou porážku utrpěl a rozuměje, že Židé jsou nepřemožitelní, protože spoléhají na pomoc všemohoucího Boha, poslal k nim všecky ostatní obrátili na útěk; většina z nich raněna jsouc vyvázla beze zbraně. Ano i sám Lysiáš hanebným útěkem unikl.w Jako lvi obořivše se úprkem na nepřátele porazili z nich jedenácte tisíc pěších a tisíc šest set jezdců;R Táhli tedy spořádaně majíce pomocníka s nebe a milosrdného Pána..~U Tu všichni společně dobrořečili milosrdnému Pánu a nabyli tolik odvahy, že byli hotovi poraziti ne toliko lidi, ale i nejlítější šelmy a železné zdi.} Když tedy spolu šli ochotnou myslí, ukázal se u Jerusalema jezdec v bílém rouchu, an před nimi jede zlatým kopím potřásaje. | A sám Machabejský první vzav zbroj napomínal jiné, aby spolu s ním vydali se v nebezpečí a pomoc přinesli bratřím svým.E{ Když Machabejský a stoupenci jeho zvěděli, že dobývají pevností, spolu s veškerým národem prosili Pána s pláčem a slzami, aby dobrého anděla poslal k vysvobození Israele.z% Vtrhnuv tedy do Judska a přiblíživ se k Betsuře, která byla na pevném místě, pět honů daleko od Jerusalema, dobýval té pevnosti.y' Nikterak neměl na paměti moc Boží, ale mysli bezuzdné jsa spoléhal se na množství pěchoty, na tisíce jezdců a na osmdesát slonů. x z chrámu že bude míti peněžitý důchod jako z jiných pohanských chrámů a kněžství na každý rok že bude prodávati.w% sebrav osmdesát tisíc (pěšáků) a všecku jízdu táhl proti Židům maje za to, že dobuda města učiní z něho příbytek pohanům,uv e Brzy potom Lysiáš, poručník a příbuzný králův, správce říše, těžce nesa to, co se bylo stalo, u &Když ty věci vykonali, písněmi a chválami dobrořečili Pánu, který veliké věci učinil v Israeli a dal jim vítězství. t9 %Celé dva dny pustošivše pevnost, Timoteje, nalezše ho v jednom místě schovaného, zabili; také bratra jeho Chereáše a Apollofana zavraždili.isK $jiní taktéž vystoupivše počali věže a brány zažehati a ty zlolajce za živa spalovati.Er #Když však se rozedníval pátý den, dvacet junáků z vojska Machabejského rozpálivše se hněvem pro rouhání, zmužile přitrhli ke zdi a s lítou myslí postupujíce zlézali ji;mqS "Obležení spoléhajíce se na pevnost místa, nad míru zlořečili a pronášeli potupné řeči.Tp! !Machabejský se svým vojskem s veselím obléhali tu pevnost čtyři dny.Qo Timotej (sám) utekl do silné pevnosti Gazary, které velel Chereáš.En Padlo dvacet tisíc pět set pěších a šest set jezdců.Xm) Dva z nich Machabejskéhho doprostřed vzavše a zbrojí svou ho zakryvše ve zdraví zachovávali; na nepřátele pak šípy a blesky stříleli, takže slepotou zmámeni a venkoncem zmateni jsouce padali.l5 Když bitva nabyla prudkosti, ukázalo se nepřátelům s nebe pět mužů na koních, ozdobených zlatými uzdami; ti postavili se Židům v čelo.2k] Hned pak jak slunce vyšlo, utkaly se obě strany; tito měli za rukojmí vítězství a štěstí Pána kromě své statečnosti, onino za vůdce boje měli zuřivost.njU Po modlitbě vzavše zbroj vytáhli daleko z města a položili se velmi blízko před nepřítelem. i9 a u kraje oltáře padše, aby jim milostiv byl, nepřátelům pak jejich aby byl nepřítelem a protivníkům jejich aby se protivil, jak zákon dí. h  Když se přibližoval, Machabejský a stoupenci jeho modlili se Pánu prachem hlavy posypavše, bedra žínicemi přepásavše+gO Ale Timotej, který prve přemožen byl od Židů, sebrav vojsko z množství cizinců a shromáždiv asijskou jízdu přitáhl, aby zbraní dobyl země Judské.f{ Ježto vždycky, kdykoliv vložil ruku na zbraň měl štěstí, na dvou pevnostech zahubil více nežli dvacet tisíc.Ae} Tyto zrádce tedy pobiv rychle těch dvou věží dobyl.$dA Když bylo Machabejskému oznámeno, co se stalo, shromáždiv vůdce lidu žaloval, že za peníze prodali (své) bratry nepřátele jejich propustivše.?cw Ale vojsko Šimonovo lakotou svedené dalo se od některých z těch, kteří na věžích byli, penězi namluviti; přijavše sedmdesát tisíc drachem dopustili některým utéci.)bK Machabejský zanechav Šimona, Josefa a Zachea s vojsky jejich dosti četnými, aby jich dobyli, sám odebral se k bojům tam, kam ho větší potřeba volala.laQ Když pak utekli někteří na dvě velmi pevné a všemi prostředky na obranu opatřené věže,` silně se na ně obořivše zmocnili se (těch) míst; kde se kdo naskytl, zabili; úhrnem pobili neméně než dvacet tisíc lidí.|_q Ale stoupenci Machabejského na modlitbách Pána vzývajíce, aby jim pomocen byl, udeřili na edomské pevnosti;o^W Také Edomci, kteří drželi výhodné pevnosti a vyhnané z Jerusalema přijímali, podnikali boje.g]G Tehdy Gorgiáš, vladař oněch krajin, najav cizí žoldnéře často proti Židům bojoval.y\k Byl však proto obžalován od přátel u Eupatora. Byl také častokrát zrádcem nazýván proto, že Cypr sobě od Filometora svěřený opustil a k Antiochu Slavnému přeběhl, ale i od něho také odešel; proto jedem život dokonal.B[} Ptolemeus totiž, přijmím Macer, umínil si, že bude vůči Židům dbáti spravedlnosti zvláště pro bezpráví, které se stalo proti nim, a že pokojně bude s nimi nakládati.zZm Ten tedy ujav království ustanovil správcem říše nějakého Lysiáše, velitele vojska ve Fenicii a Syrii.Y Nyní vypravovati budeme o událostech za Eupatora, syna bezbožného Antiocha; neštěstí, která se dala za válek, zkrátka podáme.@X{ Takový byl konec života Antiocha, jenž slul Slavný.wWg Uložili pak obecním usnesením a ustanovením všemu národu židovskému, aby každý rok slavil tyto dny.V1 Pročež nosili hůlky, břečťanem ovinuté, listnaté ratolesti a palmové haluze ke cti toho, který jim dal šťastně vyčistit místo jeho.7Ug S veselím slavili osm dnů jako slavnost stánků rozpomínajíce se, že před krátkým časem slavný den stánků na horách a v jeskyních jako zvířata byli slavili.T Přihodilo se pak, že téhož dne, kdy chrám od cizinců poskvrněn byl, byl vyčištěn – dvacátého pátého dne měsíce kasleu.`S9 Ty věci učinivše padli na zemi a prosili Pána, aby již neupadali v takové neštěstí; ale, kdyby i kdy hřešili, aby od něho milostivěji pokáráni byli, avšak nebyli vydáváni cizím a rouhavým lidem.HR  Poté vyčistili chrám, udělali oltář jiný a vykřesavše oheň z kamenů, dávajících jiskry obětovali po dvou letech oběti a položili (zase) kadidlo, lampy a předkladné chleby.iQK oltáře, kterých byli cizinci po ulicích nastavěli, jakož i modlářské chrámy zbořili.]P 5 Machabejský a stoupenci jeho, an je Pán ochraňoval, dobyli zase chrámu i města;O Filip, který byl spolu s ním vychován, pohřbil tělo jeho a obávaje se Antiochova syna odešel k Ptolemeovi Filometorovi do Egypta.N Tak ten vrah a rouhač hrozně trpě, tak jak sám s jinými nakládal, v cizině na horách bídnou smrtí život dokonal.M Doufám totiž, že on mírně a vlídně (s vámi) nakládati bude a že následuje mých úmyslů i přítelem vám bude."$LA Proto vás prosím a žádám, abyste pamatovali na dobrodiní všem a každému zvláště prokázaná a každý aby zachoval věrnost mně i synu mému.5Kc uvažuje dále, že okolní mocnářové a sousedé (říše mé) číhají na vhodnou chvíli, a čekají, co se sběhne: ustanovil jsem svého syna Antiocha králem; toho jsem častokráte odjížděje do hořejších království mnohým z vás poroučel a jemu jsem psal také přiložený list.>Ju aby obyvatelstvo této země – kdyby se přihodilo něco proti očekávání, nebo kdyby bylo co těžkého oznámeno – vědouc, komu jest zanechána vláda, nezakusilo zmatku; I9 Maje však na zřeteli, že i otec můj za oněch časů, kdy v hořejších zemích vedl vojsko, ukázal, kdo má býti nástupcem jeho v panování,NH Nezoufám o sobě, ale naději velikou mám, že z té nemoci vyjdu.:Gm Já sice nemocen jsem, na vás však dobrotivě pamatuji. Na svém návratu z Persie těžkou nemocí byv zachvácen za potřebné jsem soudil, abych se staral o obecné dobro. F  Dobře-li se máte vy a synové vaši, a dějí-li se všecky věci podle přání vašeho, vzdáváme (Bohu) největší díky. =%;~~}j||p{zyysyxxhwwiwv_uuTtt8ssorrYqpppPooTnn5mmSllllkk^jiiihrhgg fqfeenddkccZcbbaaa1``1__J^^q]]L]$\\i\[[[ZbZYAXXWVVhUU_TT1SSRRkR QoPP$OO%NMMeLLKJJ3IIHHsHGGFFPEEeDDCC5BBcAA]A@@??a>>b==%?$ yY*Tehdy řekl král: „Bojte se všichni obyvatelé veškeré země Boha Danielova; neboť on je spasitel, který činí znamení a divy na zemi; on vysvobodil Daniele ze lví jámy!"u# eY)Ty pak, kteří ho chtěli zničiti, dal (král) vmetati do jámy, a byli sežráni v okamžení před ním.u" eY(Tu zvolal král hlasem velikým: „Veliký jsi, Pane Bože Danielův!" A dal jej vytáhnouti ze lví jámy.! }Y'Dne sedmého přišel král, aby oplakával Daniele. Přišed k jámě, pohleděl do ní, a hle, Daniel seděl mezi lvy.[  1Y&A vstav Daniel jedl, anděl Páně pak postavil Habakuka zase hned na jeho místo.[ 1Y%Daniel řekl: „Rozpomněl ses na mne, Bože, a neopustil jsi milujících tebe!"a =Y$I zvolal Habakuk: „Danieli, služebnice Boží, vezmi oběd, který posílá ti Bůh!" Y#Ale anděl Páně uchopiv ho navrchu za hlavu, nesl ho za vlasy a postavil ho v Babyloně nad jamou prudkostí svého ducha.K Y"Habakuk namítl: „Pane, Babylona jsem neviděl a jámy neznám."{ qY!I řekl anděl Páně Habakukovi: „Zanes oběd, který máš, do Babylona Danielovi, jenž jest ve lví jámě!" Y Byl pak v Judsku Habakuk prorok; ten uvařil pokrm, nadrobil chleba do okřínku, a šel na pole, aby to donesl žencům.  YV jámě bylo sedm lvů, kterým dávali každý den dvě těla a dvě ovce; ale tehdy nebylo jim dáno nic, aby sežrali Daniele.> yYoni pak hodili jej do lví jámy a byl tam šest dní.a =YTedy král vida, že se obořili na něho náramně, byl donucen, aby jim Daniele vydal,b ?YA přišedše ke králi řekli: „Vydej nám Daniele, jinak zabijeme tebe i dům tvůj!"/ YYKdyž to Babyloňané uslyšeli, rozhněvali se náramně a srotivše se proti králi řekli: „Židem se stal král, Béla zničil, hada zabil a kněze povraždil.", SYVzal tedy Daniel smolu, tuk a chlupy, svařil to, nadělal šišek, a dal je draku do tlamy. Když se drak rozpukl, řekl: „Aj, ten, kterého jste zbožňovali!"f GYTy pak, králi, dovol mi, a já zabiji draka bez meče i bez kyje!" Král řekl: „Svoluji."} uY„Pánu Bohu svému se klaním" – pravil Daniel – „neboť on jest Bůh živý, tento však není Bůh živý!w iYI řekl král Danielovi: „Hle, nyní nemůžeš říci, že tento není bůh živý, proto klaněj se jemu!"E YByl tam také veliký drak, a Babyloňané jej zbožňovali.i MYProto král dal je pobíti, Béla pak vydal Danielovi, kterýž jej i s chrámem jeho vyvrátil. Ydal schytati kněze, ženy i děti jejich; i ukázali mu tajná dvířka, kterými chodívali a sjídali ty věci, jež byly na stole.Z  /YKrál řekl: „Vidím šlépěje mužů, žen a dětí." Tu král rozhněvav se,  YDaniel se zasmál, zadržel krále, aby tam nevcházel, a řekl: „Viz podlahu a všimni si, čí jsou tyto šlépěje!"  YA hned, jak otevřel dveře, král pohleděv na stůl zkřikl hlasem velikým: „Veliký jsi, Béle, a není u tebe žádné lsti!"f  GYKrál se tázal: „Danieli, jsou pečeti celé?" Daniel odpověděl: „Jsou celé, králi!"9  oYPři prvním úsvitu král vstal a Daniel s ním.l SYV noci pak podle obyčeje svého vešli kněží, ženy i děti jejich, a snědli všecko i vypili.} uY Když tedy vyšli, a král nakladl před Béla jídla, Daniel přikázal svým služebníkům, i přinesli popela, a (on) potrousil jím celý chrám před králem; vyšedše pak zavřeli dveře, a zapečetivše je prstenem královým, odešli.v gY Nedbali toho, ježto byli udělali pod stolem skrytý vchod, kterým vždycky vcházeli a sžírali ty věci. 5Y Až ráno vejdeš, neshledáš-li, že jest všecko snědeno od Béla, nechať smrtí zemřeme; sice (ať zemře) Daniel, který selhal proti nám!" 9Y I řekli Bélovi kněží: „Aj, my vyjdeme ven; a ty, králi, předlož jídlo a namíchej vína; zavři pak dveře a zapečeť (je) prstenem svým!  Y Bylo pak kněží Bélových sedmdesáte kromě žen a [mládeže,] dětí. – Přišel tedy král s Danielem do chrámu Bélova. +YDokážete-li však, že Bél ty věci sjídá, zemře Daniel, neboť rouhal se Bélovi." Daniel řekl králi: „Staň se podle slova tvého." YTu král rozhněvav se, povolal kněžstvo jeho a řekl jim: „Nepovíte-li mně, kdo je ten, jenž tyto náklady sjídá, zemřete. yYDaniel zasmáv se řekl: „Nemyl se, králi; neboť tento jest uvnitř hlína a zevnitř měď, aniž kdy co snědl."x kYKrál mu řekl: „Nezdá se tobě Bél býti bůh živý? Zda nevidíš, jak mnoho sní a vypije každý den?"~ 9YOn odpověděv řekl mu: „Protože nectím model, udělaných rukou, ale živého Boha, který stvořil nebe i zemi, a má moc nad každým tělem.""} ?YTaké král jej ctil a chodil každý den klaněti se jemu, kdežto Daniel klaněl se Bohu svému. I tázal se ho král: „Proč se neklaníš Bélovi?"| 'YBabyloňané měli také modlu, jež slula Bél; každý den vynaložili na ni dvanácte měr běli, čtyřicet ovec a šest džbánů vína.]{ 7YDaniel byl králův spolustolovník a váženější nežli všichni přátelé jeho.`z ;EAKrál Astyages byl přiřazen k svým otcům, i ujal Cyrus, Peršan, království jeho.Dy E@Daniel pak pokládán byl od lidu za velikého od toho dne.)x ME?Helkiáš pak i žena jeho chválili Boha pro svou dceru Susanu s Joakimem, mužem jejím, i se všemi příbuznými, že nebyla shledána na ní hanebná věc.hw KE>Aby učinili podle zákona Mojžíšova, zabili je. Tak vysvobozena byla nevinná krev ten den.0v [E=A povstali proti oběma starším – usvědčilť je Daniel z úst jejich, že křivě svědčili – a učinil jim, co zlého učiniti chtěli oni svému bližnímu.uu eEi wE0On pak stoje mezi nimi řekl: „Jste tak nerozvážní, synové Israelovi, že nevyšetřivše věc, aniž nabyvše přesvědčení, co pravda jest, odsoudili jste dceru Israelovu?Gh  E/Všecek lid obrátiv se k němu tázal se:„ Co to mluvíš?"Lg E.I zvolal hlasem velikým: „Čist jsem já od krve této (ženy)."gf IE-Když vedena byla na smrt, vzbudil Pán svatého ducha mladšího jinocha, který slul Daniel.$e EE,I vyslyšel Pán hlas její.d E+ty víš, že křivé. svědectví vydali proti mně; aj, umírám, nic neučinivši z toho, co tito zločinně smyslili si proti mně." c E*Susana zvolala hlasem velikým řkouc: „Bože věčný, který znáš věci skryté, který všecko víš prve nežli se stane,Wb )E)Obec jim uvěřila jakožto starším a soudcům lidu, i odsoudili ji na smrt.za oE(tuto však chytivše tázali jsme se, kdo je ten jinoch, ale nechtěla nám říci. Této věci svědkové jsme."d` CE'Jeho sice nemohli jsme chytit, ježto byl silnější než my, a otevřev dveře vyskočil;{_ qE&My pak, byvše v koutě zahrady a spatřivše tu nepravost, běželi jsme k nim a viděli jsme, ani spolu obcují.P^ E%Tu přišel k ní jinoch, jenž se byl schoval, a přidružil se k ní.'] IE$A starší řekli: „Když jsme se procházeli sami po zahradě, vešla tam tato se dvěma děvečkami, a zavřevši dveře zahrady, poslala děvečky domů.K\ E#Ona plačíc vzhlédla k nebi, neboť doufalo srdce její v Pána.T[ #E"Povstavše pak oba starší mezi lidem, položili ruce své na hlavu její.@Z }E!Příbuzní její a všichni, kteří ji znali, plakali.Y 'E Tedy ti nešlechetnici rozkázali, aby jí byl sňat závoj; – byla totiž zahalena – aspoň tak chtěli se pokochati její krásou. – JX EByla pak Susana náramně půvabná a krásného vzezření. – QW Ea ona přišla s rodiči, se syny i se všemi příbuznými svými. – uV eEA řekli před lidem: „Pošlete pro Susanu, dceru Helkiášovu, ženu Joakimovu!" I poslali hned (pro ni),U !Ekdyž přišel lid k muži jejímu Joakimovi, přišli také ti dva starší, plní nešlechetných úmyslů proti Susaně, aby ji zabili.T EA když starší mluvili, zarděli se služebníci náramně, ježto nikdy nebyla pravena o Susaně věc taková. Druhý den,tS cESlužebníci domu, když uslyšeli křik v zahradě, vskočili tam zadními dveřmi, aby viděli, co je to.7R kEa jeden běžel ke dveřím zahrady a otevřel.TQ #EI vzkřikla hlasem velikým Susana, ale vzkřikli také starší proti ní;lP SEAvšak lépe mi jest beze skutku upadnouti v ruce vaše, nežli hřešiti před obličejem Páně."O 'ESusana vzdechla a řekla: „Stísněna jsem se všech stran; neboť učiním-li to, čeká mne smrt; pakli neučiním, neujdu rukou vašich.{N qENebudeš-li chtíti, udáme tě, že (tu) byl s tebou jinoch a že jsi pro tu příčinu poslala děvečky domů." M E„Hle, dveře zahrady jsou zavřeny, žádný nás nevidí, a my po tobě toužíme; proto dovol, nám, bychom se pobavili s tebou.QL EKdyž děvečky, vyšly, vstali oba starší, přiběhli k ní a řekli:(K KEUčinily tedy, jak poručila: zavřely dveře zahrady a vešly zadními dveřmi, aby přinesly, co byla poručila. Že byli starší vnitř ukryti, nevěděly.pJ [EI řekla děvečkám: „Přineste mi oleje a mýdla, a dveře zahrady zavřete, ať se mohu okoupati."WI )Enikdo tam nebyl kromě dvou starších, kteří z úkrytu na ni upírali oči.+H QEJednou, když číhali na příhodný den, vešla jednu chvíli jak obyčejně, toliko se dvěma děvečkami, chtějíc se v zahradě okoupati, ježto bylo horko;;G qEavšak vrátivše se, opět se sešli; vyptavše se pak vespolek na příčinu, vyznali (si) žádost svou. Tehdy ustanovili také společně čas, kdy by ji mohli nalézti samu.KF E „Pojďme domů, jeť hodina oběda." Vyšedše tedy rozešli se,WE )E Den ode dne vášnivěji číhali, aby ji viděli. I řekl (kdysi) druh druhu:`D ;E ježto se styděli oznámiti si žádost svou, že totiž chtěli by s ní pobaviti se.]C 5E Byli tedy oba ranění láskou k ní, avšak nezmínil se druh druhu o své bolesti,B }E i převrátili smysl svůj, odvrátili oči své, by neviděli, nebe, a nerozpomněli se na spravedlivé soudy (Boží).oA YETi starší vídajíce ji každý den, když (tam) vcházela a procházela se, vzpláli touhou po ní;k@ QEKdyž se lid vracíval domů o poledni, vcházela Susana a procházela se v zahradě muže svého.]? 5ETi chodívali do domu Joakimova, a přicházeli k nim všichni, kteří měli soudy.9> mEToho roku ustanoveni byli z lidu dva starší za soudce. – O těch mluvil Pán: „Vyšla nepravost z Babylonu od starších, soudců, kteří zdáli se spravovati lid." – = EJoakim byl velmi bohatý, a měl zahradu vedle svého domu. K němu scházívali se Judovci, ježto byl ze všech nejvážnější.g< IEjejí rodičové totiž, jsouce spravedliví, vychovali svou dceru podle zákona Mojžíšova.\; 3EMěl pak manželku jménem Susanu, dceru Helkiášovu, velmi krásnou a bohabojnou;.: [EV Babyloně bydlil muž jménem Joakim.\91(Neboť jako vždycky víno nebo vždycky vodu píti protivné jest, ale užívati jednoho po druhém příjemno: tak i čtenáři, je-li vypravování vždy úsečné, nebývá milé. Zde tedy budiž ukončeno.8'Jestliže dobře jest (podáno) a jak se na vypravování sluší, jest přání mé splněno; pakli méně vhodně, buď mi prominuto;7!&Ježto tedy Nikanorovy dějiny takto skončily a ježto od těch časů Židé již město podrželi, také já tu vypravování končím.y6k%ale aby svěcen byl třináctého dne měsíce, který sluje syrsky adar, ten den před svátkem Mardocheovým.`59$Všichni pak usnesli se v obci na zákoně, aby tento den nebyl pominut bez slavnosti,a4;#Hlavu Nikanorovu pověsil vysoko na hradě na patrné a zjevné znamení pomoci Boží.3w"Tu všichni dobrořečili Pánu nebeskému řkouce: „Požehnaný ten, který zachoval místo své nepohskvrněné!"2!!kázal dále vyřezati jazyk bezbožného Nikanora a po kusech předhodit jej ptákům; ruku pak pošetilcovu dal proti chrámu pověsiti.1 A ukázal hlavu Nikanorovu i nešlechetnou ruku, kterou byl se slovy velmi zpupnými proti svatému domu všemohoucího Boha vztáhl;s0_Když pak tam přišel, svolav spoluměšťany i kněze k oltáři, povolal i ty, kteří byli na hradě.$/ATehdy Juda, který tělem i duší všecek hotov byl umříti za měšťany, rozkázal Nikanorovu hlavu a ruku s ramenem uťatou přinésti do Jerusalema.].3Protož učinivše křik a povyk jazykem otců dobrořečili Pánu všemohhoucímu.\-1Po bitvě s radostí se vracejíce zpozorovali, že Nikanor padl ve svém odění.,-Rukama sice bojujíce, ale srdcem k Pánu se modlíce, pobili ne méně než třicet pět tisíc přítomností Boží velice obveseleni jsouce.N+kdežto Juda se svými vzývavše Boha a modlíce se vešli v bitvu.D*Nikanor a vojsko jeho za zvuku trub a písní postupovalo,m)Saby se báli ti, kteří s rouháním táhnou proti tvému svatému národu." Tak tedy se pomodlil.({pošli i nyní, panovníče nebes, dobrého svého anděla před námi na hrůzu a na postrach velikého ramene svého,7'gVzývaje ho řekl toto: „Ty, Pane, který jsi za času Ezechiáše, krále judského, poslal anděla svého a pobil jsi z vojska Senacheribova sto osmdesát pět tisíců:t&atu Machabejský, vida příchod toho množství, všelijaké druhy zbraně a vzteklost slonů, vztáhnuv ruce k nebi vzýval Pána, který divy činí, který ne podle moci zbraní, ale jak se jemu líbí, hodným dává vítězství.=%sKdyž již všichni očekávali budoucí rozhodné bitvy, a když nepřátelé byli již tu, když vojsko bylo sešikováno, sloni a jezdci na příhodných místech spořádáni,b$=Ale i ti, kteří byli v městě nemalou starost měli o ty, kteří se měli potýkati.#Neboť o ženy, o děti, též i o bratry a příbuzné měli menší starost; ale největší a přední strach byl o svatý chrám."-Napomenuti tedy byvše výbornými řečmi Judovými, které byly s to, aby zvýšily odvahu a posilnily mysli jinochů, umínili si, že se dají do boje a že budou statečně bojovati, aby zmužilostí věc ukončili, protože bylo svaté město i chrám v nebezpečí.d!A„Vezmi svatý meč, dar od Boha, kterým porazíš nepřátele lidu mého israelského."F Tu Jeremiáš vztáhl pravici a dal Judovi zlatý meč řka:@yOniáš ujav slovo řekl: „Tento jest milovník bratří a národa israelského; je to ten, který se mnoho modlí za národ a za všecko svaté město: Jeremiáš, prorok Boží." {ri`WNE<3*!~~~~~~~~~~~~~~~~t~j~`~V~L~B~8~.~$~~~}}}}}}}}}}}}}}{}q}g}]}S}I}?}5}+}!}} }||||||||||||||x|n|d|Z|P|F|<|2|(||| |{{{{{{{{{{{{{{u{k{a{W{M{C{9{/{${{{zzzzzzzzzzzzzuzjz_zTzIz>z3z(zzzyyyyyyyyyyyyyyynycyXyMyBy7y,y!yy yxxxxxxxxxxxx}xrxgx\xQxFx;x0x%xxxwwwwwwwwwwwwwvwkw`wUwJw?w4w)wwwvvvvvvvvvvvvvzvovdvYvNvCv8v-v"vv vuuuuuuuuuuuu}urugu\uQuFu;u1u&uuutttttttttttttvtkt`tUtJt?t4t)tttssssssssssssszsosdsYsNsCs8s-s"ss srrrrrrrrrrrr~rsrhr]rRrGro3o(ooonnnnnnnnnnnnnxnnncnXnMnBn7n,n!nn nmmmmmmmmmmmm|mqmfm[mPmEm:m/m$mmmllllllllllllluljl_lTlIl>l3l(lllkkkkkkkkkkkkkxkmkckXkMkBk7k,k!kk kjjjjjjjjjjjj}jrjgj\jQjFj;j0j%jjjiiiiiiiiiiiiiuiji_iTiIi>i3i)iiihhhhhhhhhhhhhyhnhchXhMhBh7h,h"hh hgggggggggggg}grggg\gQgGgc3c(cccbbbbbbbbbbbbbybnbcbXbMbBb7b,b!bb baaaaaaaaaaaa}araga\aQaFa;a0a%aaa`````````````u`j`_`T`I`>`3`(```_____________y_n_c_X_M_B_7_,_!__ _^^^^^^^^^^^^}^r^g^\^Q^F^;^0^%^^^]]]]]]]]]]]]]u]j]_]T]I]>]3](]]]\\\\\\\\\\\\\y\n\c\X\M\B\7\,\!\\ \[[[[[[[[[[[[|[q[f[[[P[E[;[0[%[[[ZZZZZZZZZZZZZuZjZ_ZTZIZ>Z3Z(ZZZYYYYYYYYYYYYYxYmYbYWYLYAY6Y+Y YY XXXXXXXXXXXXX|XqXfX[XPXEX:X/X$XXXWWWWWWWWWWWWWuWjW_WTWIW>W3W(WWWVVVVVVVVVVVVVyVnVcVXVMVBV7V,V!VV VUUUUUUUUUUUU|UqUfU[UQUFU;U0U%UUUTTTTTTTTTTTTTuTjT_TTTIT>T3T(TTTSSSSSSSSSSSSSySnScSXSMSBS7S,S!SS SRRRRRRRRRRRR|RqRfR[RPRER;R0R%RRRQQQQQQQQQQQQQuQjQ_QTQIQ>Q3Q(QQQPPPPPPPPPPPPPyPnPcPXPMPBP7P,P!PP POOOOOOOOOOOO|OqOgO\OQOFO;O0O%OOONNNNNNNNNNNNNuNkN`NUNJN?N4N)NNNMMMMMMMMMMMMMyMoMdMYMNMCM8M-M"MM MLLLLLLLLLLLL}LrLgL\LQLFL;L0L%LLLKKKKKKKKKKKKKuKjK_KTKIK>K3K(KKKJJJJJJJJJJJJJyJnJcJXJMJBJ7J,J!JJ JIIIIIIIIIIII|IqIfI\IQIFI;I0I%IIIHHHHHHHHHHHHHuHjH_HTHIH>H3H(HHHGGGGGGGGGGGGGyGnGcGXGMGBG7G,G!GG GFFFFFFFFFFFF|FrFgF\FQFFF;F0F%FFFEEEEEEEEEEEEEuEjE_ETEIE?E4E)EEEDDDDDDDDDDDDDyDnDcDXDMDBD7D,D!DD DCCCCCCCCCCCC}CrCgC\CQCFC;C0C%CCCBBBBBBBBBBBBBvBkB`BUBJB?B4B)BBBAAAAAAAAAAAAAzAoAdAYANACA8A-A"AA A@@@@@@@@@@@@}@r@g@\@Q@F@;@0@&@@@?????????????v?k?`?U?J???4?)??? ?>>>>>>>>>>>>>>u>k>a>W>M>C>9>.>#>> >============~=s=h=]=R=G=<=1='===<<<<<<<<<<<<737(7776666666666666x6m6b6W6L6A666,6!66 6555555555555|5q5f5[5P5E5:5/5$5554444444444444u4j4_4T4I4>434(4443333333333333x3n3c3X3M3B373,3!33 3222222222222}2r2g2\2Q2F2;202%2221111111111111u1j1_1T1I1>131(1110000000000000y0n0c0X0M0B070,0!00 0////////////}/r/g/\/Q/F/;/0/%///.............v.k.`.U.J.?.4.)...-------------y-n-d-Y-N-C-8---"-- -,,,,,,,,,,,,},r,g,\,Q,F,;,0,%,,,+++++++++++++v+k+`+U+J+?+4+*+++ *************z*o*d*Y*N*C*8*-*"** *))))))))))))~)s)h)])R)G)<)1)&)))(((((((((((((w(l(a(V(K(@(5(*((( '''''''''''''{'p'e'Z'O'D'9'.'#'' '&&&&&&&&&&&&~&s&h&]&R&H&=&2&'&&&%%%%%%%%%%%%%w%l%a%V%K%@%5%*%%% $$$$$$$$$$$$${$p$e$Z$O$D$9$.$#$$ $#############t#i#^#S#H#=#2#'###"""""""""""""x"m"b"W"L"A"6"+" "" !!!!!!!!!!!!!{!p!e!Z!O!D!9!.!#!!!  t i ^ S H = 2 '   xmbWLA6+  |qf[PE:/$ti^SH=2'xmbWLA6+  {peZOD9.# ti^SH=2'wlaVK@5*  {pe[PE:/$ti^SH=2'xmbWLA6+  |qf[PE:/$ti_TI>3( # # # # # # # # # # #  # "# "" "! " " " " " " " " " " " " " " " " " " " " " " " " " " " " " " "  " ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !  !  #  "  !                                                                  ~  }  |  {  z  y  x  w  v  u  t  s   r & q % p $ o # n " m ! l  k  j  i  h  g  f  e  d  c  b  a  `  _  ^  ]  \  [  Z  Y  X  W  V  U  T  S  R  Q  P  O  N  M   L . K - J , I + H * G ) F ( E ' D & C % B $ A # @ " ? ! >  =  <  ;  :  9  8  7  6  5  4  3  2  1  0  /  .  -  ,  +  *  )  (  '  &  %  $  #  "  !       +  *  )  (  '  &  %  $  #  "  !                                                                                % $ # " !                                        ( ' & % $ # " !                                                                !~  } | { z y x w v u t s r q p o n m l k  j  i  h  g  f e d c b a ` _  ^ ] \ [ Z Y X W V U T S R Q P O N M L  K  J  I  H  G F E D C B A @  ? $> #= "< !;  : 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 / . - , + * ) (  '  &  %  $  # " !                                                                                                                              $ # " !                                                                        ~ } | { z y x w v u t s r q p o n m l  k  j  i  h  g f e d c b a `  _  ^  ]  \  [  Z  Y  X  W  V  U  T  S  R  Q  P  O  N  M  L  K  J   I  3H  2G  1F  0E  /D  .C  -B  ,A  +@  *?  )>  (=  '<  &;  %:  $9  #8  "7  !6  5  4  3  2  1  0  /  .  -  ,  +  *  )  (  '  &  %  $  #  "  !                                                                                                         #  "  !                                                                                                                                                                ~  } | { z y x w v  u t s r q p o n m l k  j  i  h  g  f e d c b a ` _  ^ ] \ [ Z Y X W V U T S R Q P O N M L  K  J  I  H  G F E D C B A @  ? > = < ; : 9 8 7 6  5  4  3  2  1 0 / . - , + *  ) ( ' & % $ # " !                                                                         2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2   2   2   2   2   2  2  2  2  2  2  2   2  1   1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1   1   1   1   1   1  1  1  1  1  1  1   1  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0   0   0   0   0   0  0  0  0  0  0  0   0  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /   /   /   /   /   /  /  /  /  /  /  /   /  ."  .!  .   .  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .~  .}  .|  .{  .z  .y  .x  .w  . v  . u  . t  . s  . r  .q  .p  .o  .n  .m  .l  .k   .j  -i  -h  -g  -f  -e  -d  -c  -b  -a  -`  -_  -^  -]  -\  -[  - Z  - Y  - X  - W  - V  -U  -T  -S  -R  -Q  -P  -O   -N  ,"M  ,!L  , K  ,J  ,I  ,H  ,G  ,F  ,E  ,D  ,C  ,B  ,A  ,@  ,?  ,>  ,=  ,<  ,;  ,:  ,9  , 8  , 7  , 6  , 5  , 4  ,3  ,2  ,1  ,0  ,/  ,.  ,-   ,,  +"+  +!*  + )  +(  +'  +&  +%  +$  +#  +"  +!  +  +  +  +  +  +  +  +  +  +  +   +   +   +   +   +  +  +  +  +  +  +   +  *&  *%  *$  *#  *"  *!  *   *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *   *   *   *   *   *  *  *  *  *  *  *   *  )9  )8  )7  )6  )5  )4  )3  )2  )1  )0  )/  ).  )-  ),  )+  )*  ))  )(  )'  )&  )%  )$  )#  )"  )!  )   )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )   )   )   )   )   )  )  )  )  )  )  )   )  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (   (   (   (   (   (  (  (  (  (  (  (   (  '  '  '  '  '  '  '  '  '  '  '   '   '   '   '   '  '  '  '  '  '  '~   '}  &|  &{  &z  &y  &x  &w  &v  &u  &t  &s  &r  &q  &p  &o  &n  &m  &l  & k  & j  & i  & h  & g  &f  &e  &d  &c  &b  &a  &`   &_  %$^  %#]  %"\  %![  % Z  %Y  %X  %W  %V  %U  %T  %S  %R  %Q  %P  %O  %N  %M  %L  %K  %J  %I  %H  % G  % F  % E  % D  % C  %B  %A  %@  %?  %>  %=  %<   %;  $+:  $*9  $)8  $(7  $'6  $&5  $%4  $$3  $#2  $"1  $!0  $ /  $.  $-  $,  $+  $*  $)  $(  $'  $&  $%  $$  $#  $"  $!  $  $  $  $  $   $   $   $   $   $  $  $  $  $  $  $   $  #  #  #  #  #  #  #  #  #  #  #  #  #  #  #  #  #   #   #   #   #   #  #  #  #  #  #  #   #  "  "  "  "  "  "  "  "  "  "  "  "  "  "  "  "  "  "  "   "   "   "   "   "  "  "  "  "  "  "   "  !  !  !  !  !  !  !  !   !   !   !   !   !  !  !  !  !  !  !   !                                                                   7  6  5  4  3  2  1  0  /  .  -  ,  +  *  )  (  '  &  %  $  #  "  !                       ~  }  |  {  z  y  x  w  v   u   t   s   r   q  p  o  n  m  l  k  j   i  +h  *g  )f  (e  'd  &c  %b  $a  #`  "_  !^   ]  \  [  Z  Y  X  W  V  U  T  S  R  Q  P  O  N  M  L  K   J   I   H   G   F  E  D  C  B  A  @  ?   >  #=  "<  !;   :  9  8  7  6  5  4  3  2  1  0  /  .  -  ,  +  *  )  (   '   &   %   $   #  "  !                                                                 .  -  ,  +  *  )  (  '  &  %  $  #  "  !                                                                         "  !                                                                         "  !                                                                         C  B  A  @  ?  >  =  <  ;  :  9  8  7  6  5  4  3  2  1  0  /~  .}  -|  ,{  +z  *y  )x  (w  'v  &u  %t  $s  #r  "q  !p   o  n  m  l  k  j  i  h  g  f  e  d  c  b  a  `  _  ^  ]   \   [   Z   Y   X  W  V  U  T  S  R  Q   P  O  N  M  L  K  J  I   H   G   F   E   D  C  B  A  @  ?  >  =   <  ;  :  9  8  7  6  5  4  3  2  1   0   /   .   -   ,  +  *  )  (  '  &  %   $  "#  !"   !                                                                                                                &  %  $  #  "  !                                                                         !                                                                                                                                                                         ~  }  |  {  z  y  x  w  v   u   t   s   r   q  p  o  n  m  l  k  j   i  h  g  f  e  d  c  b  a  `  _  ^   ]   \   [   Z   Y  X  W  V  U  T  S  R   Q  P  O  N  M  L  K  J  I  H  G  F  E  D  C  B  A  @   ?  >  =  <  ;  :  9  8  7  6  5  4  3  2  1  0  /  .  -  ,   +  *  )  (  '  &  %  $  #  "  !                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                ~  }  |  {  z  y  x   w   v   u   t   s  r  q  p  o  n  m  l  k  j  i  h  g  f  e  d  c  b  a  `  _  ^   ]   \   [   Z   Y  X  W  V  U  T  S  R  Q  P  O  N  M  L  K  J  I  H  G  F   E   D   C   B   A  @  ?  >  =  <  ;  :  9  8  7  6  5  4  3  2  1  0  /  .  -   ,   +   *   )   (  '  &  %  $  #  "  !                                                                |qf[PE:/$~~~~~~~~~~~~~u~j~_~T~I~>~3~(~~~}}}}}}}}}}}}}x}m}b}X}M}B}7},}!}} }||||||||||||||q|f|[|P|E|:|/|$|||{{{{{{{{{{{{{u{j{_{T{I{>{3{({{{zzzzzzzzzzzzzyznzczXzMzBz7z,z!zz zyyyyyyyyyyyy|yqyfy[yPyEy:y/y$yyyxxxxxxxxxxxxxuxjx_xTxIx>x3x(xxxwwwwwwwwwwwwwxwmwdwZwPwFwt3t(tttsssssssssssssysnscsXsMsBs7s,s!ss srrrrrrrrrrrr}rrrgr\rQrFr;r0r%rrrqqqqqqqqqqqqqvqkq`qUqJq?q4q)qqqpppppppppppppypnpcpXpMpBp7p,p!pp poooooooooooo}orogo\oQoFo;o0o%ooonnnnnnnnnnnnnvnkn`nUnJn?n4n)nnnmmmmmmmmmmmmmzmomdmYmNmCm8m-m"mm mllllllllllll~lslhl]lRlGlP3P(PPPOOOOOOOOOOOOOxOmObOWOLOAO6O+O!OO ONNNNNNNNNNNN|NqNfN[NPNEN:N/N$NNNMMMMMMMMMMMMMtMiM^MSMHM=M2M'MMMLLLLLLLLLLLLLxLmLbLWLLLAL6L+L LL KKKKKKKKKKKKK{KpKeKZKOKDK9K.K#KK KJJJJJJJJJJJJJtJiJ^JSJHJ=J2J'JJJIIIIIIIIIIIIIxImIbIWILIAI6I+I II HHHHHHHHHHHHH{HpHeH[HPHEH:H/H$HHHGGGGGGGGGGGGGtGiG^GSGHG=G2G'GGGFFFFFFFFFFFFFwFlFaFVFKF@F5F*FFF EEEEEEEEEEEEEzEoEdEYENECE8E-E"EE EDDDDDDDDDDDD~DsDhD]DRDGD>>>>>>>>>>>>t>i>^>S>H>=>2>'>>>=============w=l=a=W=L=A=6=+= == <<<<<<<<<<<<<{,3,(,,,+++++++++++++x+m+b+W+L+A+6+++ ++ *************{*p*e*Z*O*D*9*/*$***)))))))))))))t)i)^)S)H)=)3)()))(((((((((((((x(m(b(W(L(A(6(+( (( '''''''''''''|'q'f'['P'E':'/'$'''&&&&&&&&&&&&&t&i&^&S&H&=&3&(&&&%%%%%%%%%%%%%y%n%c%X%M%B%7%,%!%% %$$$$$$$$$$$$|$q$f$[$P$E$:$/$$$$$#############t#i#^#S#H#=#2#(###"""""""""""""x"m"b"W"L"A"6"+" "" !!!!!!!!!!!!!{!p!e![!P!E!:!/!$!!!  t i ^ S H = 2 '   wlaVK@5* {peZOD9.# ti^SH=2'wlaVKA6+  xndZPF<2( ~tj`VLB8.$zodYNC8-" }rg\RG<1&vk`UJ?4) zodYNC8-" }rg\QF;0%vk`UJ?4) 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2  2  2  2  2  2 2 2 2 2 2 2  2 21 20 2/ 2. 2- 2, 2+ 2* 2) 2( 2' 2& 2% 2$ 2# 2" 2! 2  2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2  2  2  2  2  2 2 2 2 2 2 2  2 2 2 2 2 2 2 2 2 2~ 2} 2| 2{ 2z 2y 2x 2w 2 v 2 u 2 t 2 s 2 r 2q 2p 2o 2n 2m 2l 2k  2j 2%i 2$h 2#g 2"f 2!e 2 d 2c 2b 2a 2` 2_ 2^ 2] 2\ 2[ 2Z 2Y 2X 2W 2V 2U 2T 2S 2R 2 Q 2 P 2 O 2 N 2 M 2L 2K 2J 2I 2H 2G 2F  2E  2.D  2-C  2,B  2+A  2*@  2)?  2(>  2'=  2&<  2%;  2$:  2#9  2"8  2!7  2 6  25  24  23  22  21  20  2/  2.  2-  2,  2+  2*  2)  2(  2'  2&  2%  2$  2 #  2 "  2 !  2   2   2  2  2  2  2  2  2 2 ($  ($  ($  ($  ($  ($ ($ ($ ($ ($ ($ ($  ($ (#" (#! (#  (# (# (# (# (# (# (# (# (# (# (# (# (# (# (# (# (# (# (#  (#  (#  (#  (#  (# (# (# (# (# (# (#  (# (" (" (" (" (" (" (" (" (" (" (" (" (" (" (" (" ("  ("  ("  ("  ("  (" (" (" (" (" (" ("  (" (!8 (!7 (!6 (!5 (!4 (!3 (!2 (!1 (!0 (!/ (!. (!- (!, (!+ (!* (!) (!( (!' (!& (!% (!$ (!# (!" (!! (!  (! (! (! (! (! (! (! (! (! (! (! (! (! (! (! (! (! (! (!  (!  (!  (!  (!  (! (! (! (! (! (! (!  (! ( * ( ) ( ( ( ' ( & ( % ( $ ( # ( " ( ! (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  ( ~ ( } ( | ( { ( z ( y ( x ( w ( v ( u ( t ( s ( r ( q ( p ( o ( n ( m ( l ( k ( j  ( i (6h (5g (4f (3e (2d (1c (0b (/a (.` (-_ (,^ (+] (*\ ()[ ((Z ('Y (&X (%W ($V (#U ("T (!S ( R (Q (P (O (N (M (L (K (J (I (H (G (F (E (D (C (B (A (@ ( ? ( > ( = ( < ( ; (: (9 (8 (7 (6 (5 (4  (3 (2 (1 (0 (/ ( . ( - ( , ( + ( * () (( (' (& (% ($ (#  (" ('! (& (% ($ (# (" (! (  ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( (  (  (  (  (  ( ( ( ( ( ( (  ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( (  (  (  (  (  ( ( ( ( ( ( (  ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( (  (  (  (  (  ( ( ( ( ( ( (  ( (A (@ (? (> (= (< (; (: (9 (8 (7 (6 (5 (4 (3 (2 (1 (0 (/ (. (- (, (+ (* () (( (' (& (% ($ (# (" (! (  ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( (  (  (  (  (  ( ( ( ( ( ( (  ( ( ( ( ( ( ( ~ ( } ( | ( { ( z (y (x (w (v (u (t (s  (r (q (p (o (n (m (l (k (j (i (h (g (f ( e ( d ( c ( b ( a (` (_ (^ (] (\ ([ (Z  (Y (X (W (V (U (T (S (R (Q (P (O (N (M (L (K (J (I (H ( G ( F ( E ( D ( C (B (A (@ (? (> (= (<  (; (): ((9 ('8 (&7 (%6 ($5 (#4 ("3 (!2 ( 1 (0 (/ (. (- (, (+ (* () (( (' (& (% ($ (# (" (! ( ( (  (  (  (  (  ( ( ( ( ( ( (  ( (# (" (! (  ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( (  (  (  (  (  ( ( ( ( ( ( (  ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( (  (  (  (  (  ( ( ( ( ( ( (  ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( (  (  (  (  (  ( ( ( ( ( ( (  ( (  ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( (  (  (  (  (  ( ( ( ( ( ( (  ( (  (  (  (  (  ( ( ( ( ( ( (  ( (2 (1 (0 (/ (. (- (, (+ (* () (( (' (& (% ($ (#~ ("} (!| ( { (z (y (x (w (v (u (t (s (r (q (p (o (n (m (l (k (j (i ( h ( g ( f ( e ( d (c (b (a (` (_ (^ (]  (\ ()[ ((Z ('Y (&X (%W ($V (#U ("T (!S ( R (Q (P (O (N (M (L (K (J (I (H (G (F (E (D (C (B (A (@ ( ? ( > ( = ( < ( ; (: (9 (8 (7 (6 (5 (4  (3 (-2 (,1 (+0 (*/ (). ((- (', (&+ (%* ($) (#( ("' (!& ( % ($ (# (" (! ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( (  (  (  (  (  ( ( ( ( ( ( (  ( ( " ( ! (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (   (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (   (  ( " ( ! (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (   (  ( $ ( # ( " ( ! (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (   (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  ( ~ ( } ( | ( { ( z ( y  ( x (w (v (u (t (s (r (q (p (o (n (m (l (k ( j ( i ( h ( g ( f (e (d (c (b (a (` (_  (^ (Y] (X\ (W[ (VZ (UY (TX (SW (RV (QU (PT (OS (NR (MQ (LP (KO (JN (IM (HL (GK (FJ (EI (DH (CG (BF (AE (@D (?C (>B (=A (<@ (;? (:> (9= (8< (7; (6: (59 (48 (37 (26 (15 (04 (/3 (.2 (-1 (,0 (+/ (*. ()- ((, ('+ (&* (%) ($( (#' ("& (!% ( $ (# (" (! ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( (  (  (  (  (  ( ( ( ( ( ( (  ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( (  (  (  (  (  ( ( ( ( ( ( (  ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( (  (  (  (  (  ( ( ( ( ( ( (  ( (1 (0 (/ (. (- (, (+ (* () (( (' (& (% ($ (# (" (! (  ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( (  (  (  (  (  ( ( ( ( ( ( (  ( (3 (2 (1 (0 (/ (. (- (, (+ (* () (( (' (& (% ($ (# (" (! (  ( ( ( ( ( ( ( (~ (} (| ({ (z (y (x (w (v (u (t ( s ( r ( q ( p ( o (n (m (l (k (j (i (h  (g ("f (!e ( d (c (b (a (` (_ (^ (] (\ ([ (Z (Y (X (W (V (U (T (S (R ( Q ( P ( O ( N ( M (L (K (J (I (H (G (F  (E  (6D  (5C  (4B  (3A  (2@  (1?  (0>  (/=  (.<  (-;  (,:  (+9  (*8  ()7  ((6  ('5  (&4  (%3  ($2  (#1  ("0  (!/  ( .  (-  (,  (+  (*  ()  ((  ('  (&  (%  ($  (#  ("  (!  (  (  (  (  (  (   (   (   (   (   (  (  (  (  (  (  ( ( " !                                   - , + * ) ( ' & % $ # " !                                  7 6 5 4 3 2 1 0 / . - , + * ) ( ' & % $ # " !                                              ~  }  |  {  z  y  x  w  v  u  t  s   r , q + p * o ) n ( m ' l & k % j $ i # h " g ! f  e  d  c  b  a  `  _  ^  ]  \  [  Z  Y  X  W  V  U  T  S  R  Q  P  O  N  M  L  K  J  I  H  G   F ! E  D  C  B  A  @  ?  >  =  <  ;  :  9  8  7  6  5  4  3  2  1  0  /  .  -  ,  +  *  )  (  '  &   %  $  #  "  !                                                                            % $ # " !                                                                                  " !                                 ~   } ! |  {  z  y  x  w  v  u  t  s  r  q  p  o  n  m  l  k  j  i  h  g  f  e  d  c  b  a  `  _  ^  ]   \ 9 [ 8 Z 7 Y 6 X 5 W 4 V 3 U 2 T 1 S 0 R / Q . P - O , N + M * L ) K ( J ' I & H % G $ F # E " D ! C  B  A  @  ?  >  =  <  ;  :  9  8  7  6  5  4  3  2  1  0  /  .  -  ,  +  *  )  (  '  &  %  $   #  ; "  : !  9  8   7   6   5   4   3   2   1   0   /   .   -   ,   +   *   )   (   '   &  %  $  #  "  !                                                                                    /  .  -  ,  +  *  )  (  '  &  %  $  #  "  !                                                                                                                                         $ # " !     ~  }  |  {  z  y  x  w  v  u  t  s  r  q  p  o  n  m  l  k  j  i  h  g  f  e  d  c  b   a & ` % _ $ ^ # ] " \ ! [  Z  Y  X  W  V  U  T  S  R  Q  P  O  N  M  L  K  J  I  H  G  F  E  D  C  B  A  @  ?  >  =  <   ;  :  9  8  7  6  5  4  3  2  1  0  /  .  -  ,  +  *  )  (  '  &  %  $  #  "  !                                            # "  !                                                                                                              ($ (# (" (! ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( (  ( '+ '* ') '( '' '& '% '$ '# '" '! ' ' ' ' ' ' '  ' ~ ' } ' | ' { ' z ' y ' x ' w ' v ' u ' t ' s ' r ' q ' p ' o ' n ' m ' l ' k ' j ' i ' h ' g  ' f & e & d & c & b & a & ` & _ & ^ & ] & \ & [ & Z & Y & X & W & V & U & T & S & R & Q & P & O & N & M & L & K & J & I & H  & G % F % E % D % C % B % A % @ % ? % > % = % < % ; % : % 9 % 8 % 7 % 6 % 5 % 4 % 3 % 2 % 1 % 0 % / % . % - % , % +  % * $& ) $% ( $$ ' $# & $" % $! $ $ # $ " $ ! $ $  $  $  $  $  $  $  $  $  $  $  $  $  $  $  $  $  $  $ $ $ $ $ $  $  $  $   $  ##  #"  #!  # # # # # # # # # # # # # # # # # # # 2 }rg\QF;0%~~~~~~~~~~~~~v~k~`~U~J~?~4~)~~~}}}}}}}}}}}}}z}o}d}Y}N}C}8}-}"}} }||||||||||||~|s|h|]|R|G|<|1|&|||{{{{{{{{{{{{{w{l{a{V{K{@{5{*{{{ zzzzzzzzzzzzz{zpzezZzOzDz9z.z#zz zyyyyyyyyyyyy~ysyhy]yRyGys3s(sssrrrrrrrrrrrrryrnrcrXrMrBr7r,r!rr rqqqqqqqqqqqq}qrqgq\qQqFq;q0q&qqqpppppppppppppvpkp`pUpKp@p5p*ppp ooooooooooooozooodoYoOoDo9o.o#oo onnnnnnnnnnnn~nsnhn]nRnGnh3h(hhhgggggggggggggxgmgbgWgLgAg6g+g gg fffffffffffff{fpfef[fPfEf:f/f$fffeeeeeeeeeeeeeteie^eSeHe=e2e'eeedddddddddddddxdmdbdWdLdBd7d,d!dd dcccccccccccc|cqcfc[cPcEc:c/c$cccbbbbbbbbbbbbbubjb_bTbIb>b3b(bbbaaaaaaaaaaaaaxamabaWaLaAa6a+a aa `````````````|`q`f`[`P`E`:`/`$```_____________u_j___T_I_>_3_(___^^^^^^^^^^^^^^|^r^h^^^T^J^?^4^)^^^]]]]]]]]]]]]]y]n]c]X]M]C]8]-]"]] ]\\\\\\\\\\\\~\s\h\]\R\G\<\1\&\\\[[[[[[[[[[[[[w[l[a[V[K[@[5[*[[[ ZZZZZZZZZZZZZ{ZpZeZZZOZDZ9Z.Z#ZZ ZYYYYYYYYYYYYYtYiY^YSYHY=Y2Y'YYYXXXXXXXXXXXXXxXmXbXWXLXAX6X+X XX WWWWWWWWWWWWW{WpWeWZWOWDW9W.W#WW WVVVVVVVVVVVVVtViV^VSVHV=V2V'VVVUUUUUUUUUUUUUxUmUbUWULUAU6U+U UU TTTTTTTTTTTTT{TpTeTZTOTDT9T.T#TT TSSSSSSSSSSSSStSiS^SSSHS=S2S'SSSRRRRRRRRRRRRRxRmRbRWRLRAR6R+R RR RQQQQQQQQQQQQ|QqQfQ[QPQEQ:Q/Q$QQQPPPPPPPPPPPPPuPjP_PTPIP>P3P(PPPOOOOOOOOOOOOOyOnOcOXOMOBO7O,O!OO ONNNNNNNNNNNN|NqNfN[NPNEN:N/N$NNNMMMMMMMMMMMMMtMiM^MSMIM>M3M(MMMLLLLLLLLLLLLLyLnLcLXLMLBL7L,L!LL LKKKKKKKKKKKK}KrKgK\KQKFK;K0K%KKKJJJJJJJJJJJJJvJkJ`JUJJJ?J4J)JJJIIIIIIIIIIIIIyInIcIXIMIBI7I,I!II IHHHHHHHHHHHH}HrHgH\HRHGH>>>>>>>>>>>>z>o>d>Y>N>C>8>.>#>> >============~=s=h=]=R=G=<=1=&===<<<<<<<<<<<<(4(*( (( ('''''''''''''z'o'd'Y'N'C'8'-'"'' '&&&&&&&&&&&&~&s&h&]&R&G&<&1&&&&&%%%%%%%%%%%%%w%l%a%V%K%@%5%*%%% %$$$$$$$$$$$$$$u$k$a$W$M$C$9$/$%$$$#############z#o#d#Y#N#C#8#-#"## #""""""""""""}"r"h"]"R"G"<"1"&"""!!!!!!!!!!!!!w!l!a!V!K!@!5!*!!! { p e Z O D 9 . #   ti^SH=2(xncXMB7,! }rg\QF;0%uj_UJ?4)yncXMB7-" ~sh]RG<1&wlaVK@5* {peZOD9.# ~sh]RG<1&vk`UJ@5* zodYNC8-" ~sh]RG<1& Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z  Z  Z  Z  Z  Z Z Z Z Z Z Z  Z Z# Z" Z! Z  Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z  Z  Z  Z  Z  Z Z Z Z Z Z Z  Z Z4 Z3 Z2 Z1~ Z0} Z/| Z.{ Z-z Z,y Z+x Z*w Z)v Z(u Z't Z&s Z%r Z$q Z#p Z"o Z!n Z m Zl Zk Zj Zi Zh Zg Zf Ze Zd Zc Zb Za Z` Z_ Z^ Z] Z\ Z[ Z Z Z Y Z X Z W Z V ZU ZT ZS ZR ZQ ZP ZO  ZN Z M Z L Z K Z J Z I Z H Z G Z F Z E Z D Z C Z B Z A Z @ Z ? Z > Z = Z < Z ; Z : Z 9 Z 8  Z 7 Z 6 Z 5 Z 4 Z 3 Z 2 Z 1 Z 0 Z / Z . Z - Z , Z + Z * Z ) Z ( Z ' Z & Z % Z $ Z # Z " Z ! Z  Z   Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z   Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z   Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z   Z  Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z  Z  Z  Z  Z  Z Z Z Z Z Z Z  Z Z Z Z Z Z  Z  Z  Z  Z  Z Z Z Z Z Z Z  Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z  Z  Z  Z  Z  Z Z Z Z Z Z Z  Z Z  Z  Z  Z  Z Z Z Z Z Z Z  Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z  Z  Z  Z  Z  Z Z Z Z Z~ Z} Z|  Z{ Zz Zy Zx Zw Zv Zu Zt Zs Z r Z q Z p Z o Z n Zm Zl Zk Zj Zi Zh Zg  Zf Z$e Z#d Z"c Z!b Z a Z` Z_ Z^ Z] Z\ Z[ ZZ ZY ZX ZW ZV ZU ZT ZS ZR ZQ ZP ZO Z N Z M Z L Z K Z J ZI ZH ZG ZF ZE ZD ZC  ZB  ZA  Z@  Z?  Z>  Z=  Z<  Z;  Z:  Z9  Z8  Z7  Z6  Z5  Z4  Z3  Z 2  Z 1  Z 0  Z /  Z .  Z-  Z,  Z+  Z*  Z)  Z(  Z' Z& P% P$ P# P" P! P P P P P  P  P  P  P  P P P P P P P  P P P P P P P  P  P  P  P  P P P P P P P  P P P P P P P P P P P P  P  P  P  P  P P P P P P P  P  P  P  P  P  P  P  P  P  P  P   P   P   P   P   P  P  P  P  P  P  P P F F F F F F F F F F F F  F  F  F  F  F F F F F F F  F F0 F/ F. F- F, F+ F* F) F( F' F& F% F$ F# F" F! F  F F F F F F F F F F F F F F F F F F F  F  F  F  F  F F F F F F F  F F F F F F F F F F F F~ F} F| F{ Fz Fy Fx F w F v F u F t F s Fr Fq Fp Fo Fn Fm Fl  Fk Fj Fi Fh Fg Ff Fe Fd Fc Fb Fa F` F_ F^ F] F\ F[ FZ FY F X F W F V F U F T FS FR FQ FP FO FN FM  FL F K F J F I F H F G FF FE FD FC FB FA F@  F? F> F= F< F; F: F9 F8 F7 F6 F5 F4 F3 F2 F1 F0 F/ F. F- F , F + F * F ) F ( F' F& F% F$ F# F" F!  F F F F F F F F F  F  F  F  F  F F F F F F F  F F F F F F F F F  F  F  F  F  F F F F F F F  F F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F   F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F   F  F ( F ' F & F % F $ F # F " F ! F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F   F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F  F   F  F 9 F 8 F 7 F 6 F 5 F 4 F 3 F 2 F 1 F 0 F / F . F - F , F + F * F ) F ( F ' F & F % F $ F # F "~ F !} F | F { F z F y F x F w F v F u F t F s F r F q F p F o F n F m F l F k F j F i F h F g F f F e F d F c F b F a F ` F _ F ^  F ] F#\ F"[ F!Z F Y FX FW FV FU FT FS FR FQ FP FO FN FM FL FK FJ FI FH FG F F F E F D F C F B FA F@ F? F> F= F< F;  F: F9 F8 F7 F6 F5 F4 F3 F2 F1 F0 F/ F. F - F , F + F * F ) F( F' F& F% F$ F# F"  F! F( F' F& F% F$ F# F" F! F  F F F F F F F F F F F F F F F F F F F  F  F  F  F  F F F F F F F  F F  F F F F F F F F F F F F F F F F F F F  F  F  F  F  F F F F F F F  F F F F F F F F F F F F F  F  F  F  F  F F F F F F F  F F F F F F F F F F F F F F F F F F F F  F  F  F  F  F F F F F F F  F F F F F F F F F F F F  F  F  F  F  F F F F F F F  F  F$  F#  F"  F!  F   F  F  F  F  F  F  F  F~  F}  F|  F{  Fz  Fy  Fx  Fw  Fv  Fu  Ft  F s  F r  F q  F p  F o  Fn  Fm  Fl  Fk  Fj  Fi  Fh Fg <!f < e <d <c <b <a <` <_ <^ <] <\ <[ <Z <Y <X <W <V <U <T <S < R < Q < P < O < N <M <L <K <J <I <H <G  <F <E <D <C < B < A < @ < ? < > <= << <; <: <9 <8 <7  <6 <"5 <!4 < 3 <2 <1 <0 </ <. <- <, <+ <* <) <( <' <& <% <$ <# <" <! <  <  <  <  <  < < < < < < <  < <+ <* <) <( <' <& <% <$ <# <" <! <  < < < < < < < < < < < < < < < < < < <  <  <  <  <  < < < < < < <  < <  < < < < < < <  < <3 <2 <1 <0 </ <. <- <, <+ <* <) <( <' <& <% <$ <# <" <! <  < < < < < < < < < < < < < < < < < < <  <  <  <  <  < < < < < < <  < < < < < < < < < < < < < < < < <  <  <  <  <  < < < < < < <  < < < < < < <  <  <  <  <  < < < < < < <  < < ~ < } <| <{ <z <y <x <w <v  <u <?t <>s <=r <<q <;p <:o <9n <8m <7l <6k <5j <4i <3h <2g <1f <0e </d <.c <-b <,a <+` <*_ <)^ <(] <'\ <&[ <%Z <$Y <#X <"W <!V < U <T <S <R <Q <P <O <N <M <L <K <J <I <H <G <F <E <D <C < B < A < @ < ? < > <= << <; <: <9 <8 <7  <6 <5 <4 < 3 < 2 < 1 < 0 < / <. <- <, <+ <* <) <(  <' < !& < % < $ < # < " < ! <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <   <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <   <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <   <  < + < * < ) < ( < ' < & < % < $ < # < " < ! <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <   <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <  <   <  <# <" <! <  < < < < < < < < < < < < < < < <~ <} <| < { < z < y < x < w <v <u <t <s <r <q <p  <o <n <m <l <k <j <i <h <g <f <e <d <c <b < a < ` < _ < ^ < ] <\ <[ <Z <Y <X <W <V  <U <T <S <R <Q <P <O <N <M <L <K <J <I <H <G < F < E < D < C < B <A <@ <? <> <= << <;  <: <9 <8 <7 < 6 < 5 < 4 < 3 < 2 <1 <0 </ <. <- <, <+  <* <) <( <' <& <% <$ <# <" <! < < < <  <  <  <  <  < < < < < < <  < < < < < <  <  <  <  <  < < < < < < <  < < < < < < < < < < < < <  <  <  <  <  < < < < < < <  <  <  <  <  <  <  <   <   <   <   <   <  <  <  <  <  <  < < 2"  2"  2"  2"  2" 2" 2" 2" 2" 2" 2"  2" 2! 2! 2! 2! 2! 2! 2! 2! 2! 2! 2! 2! 2! 2! 2! 2! 2!  2!  2!  2!  2!  2! 2! 2! 2! 2! 2! 2!  2! 2 4 2 3 2 2 2 1 2 0 2 / 2 . 2 - 2 , 2 + 2 * 2 ) 2 ( 2 ' 2 & 2 % 2 $ 2 # 2 " 2 ! 2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2 ~ 2 } 2 | 2 { 2 z  2 y 2x 2w 2v 2u 2t 2s 2r 2q 2p 2o 2n 2m 2l 2k 2j 2i 2h 2 g 2 f 2 e 2 d 2 c 2b 2a 2` 2_ 2^ 2] 2\  2[ 2Z 2Y 2X 2W 2V 2U 2T 2 S 2 R 2 Q 2 P 2 O 2N 2M 2L 2K 2J 2I 2H  2G 2F 2E 2D 2C 2B 2A 2@ 2? 2> 2= 2< 2; 2: 29 28 27 2 6 2 5 2 4 2 3 2 2 21 20 2/ 2. 2- 2, 2+  2* 2D) 2C( 2B' 2A& 2@% 2?$ 2># 2=" 2<! 2; 2: 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 2/ 2. 2- 2, 2+ 2* 2) 2( 2' 2& 2% 2$ 2# 2" 2! 2  2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2  2  2  2  2  2 2 2 2 2 2 2  2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2  2  2  2  2  2 2 2 2 2 2 2  2 2 2 2 2 2 2 2  2  2  2  2  2 2 2 2 2 2 2  2 2 2 2 2 2 2 2  2  2  2  2  2 2 2 2 2 2 2  2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2  2  2  2  2  2 2 2 2 2 2 2  2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2  2  2  2  2  2~ 2} 2| 2{ 2z 2y 2x  2w 2v 2u 2t 2s 2r 2q 2p 2o 2n 2m 2l 2k 2j 2i 2h 2g 2f 2 e 2 d 2 c 2 b 2 a 2` 2_ 2^ 2] 2\ 2[ 2Z  2Y 2X 2W 2V 2U 2T 2S 2R 2Q 2P 2O 2 N 2 M 2 L 2 K 2 J 2I 2H 2G 2F 2E 2D 2C  2B 2A 2@ 2? 2> 2= 2< 2; 2 : 2 9 2 8 2 7 2 6 25 24 23 22 21 20 2/  2. 2- 2, 2+ 2* 2) 2( 2' 2& 2 % 2 $ 2 # 2 " 2 ! 2 2 2 2 2 2 2  2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2  2  2  2  2  2 2 2 2 2 2 2  2 2 2 2 2 2 2 2 2  2  2  2  2  2 2 2 2 2 2 2  2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2  2  2  2  2  2 2 2 2 2 2 2  2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2  2  2  2  2  2 2 2 2 2 2 2  2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2  2  2  2  2  2 2 2 2 2 2 2  2 2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2   2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2 ~ 2 } 2 | 2 { 2 z 2 y 2 x 2 w 2 v 2 u 2 t  2 s 2 r 2 q 2 p 2 o 2 n 2 m 2 l 2 k 2 j 2 i 2 h 2 g 2 f 2 e 2 d 2 c 2 b 2 a 2 ` 2 _ 2 ^ 2 ] 2 \ 2 [ 2 Z 2 Y 2 X 2 W 2 V 2 U 2 T  2 S 2 R 2 Q 2 P 2 O 2 N 2 M 2 L 2 K 2 J 2 I 2 H 2 G 2 F 2 E 2 D 2 C 2 B 2 A 2 @ 2 ? 2 >  2 = 2 < 2 ; 2 : 2 9 2 8 2 7 2 6 2 5 2 4 2 3 2 2 2 1 2 0 2 / 2 . 2 - 2 , 2 + 2 * 2 ) 2 ( 2 ' 2 & 2 % 2 $ 2 # 2 " 2 !  2  2 2 2 2 2 2 2 2  2  2  2  2  2 2 2 2 2 2 2  2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2  2  2  2  2  2 2 2 2 2 2 2  2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2  2  2  2  2  2 2 2 2 2 2 2  2 2! 2  2 2 Z  }rg\QF;0%~~~~~~~~~~~~~u~j~_~T~I~>~3~(~~~}}}}}}}}}}}}}y}n}c}X}M}B}7},}!}} }||||||||||||||q|f|[|P|E|:|0|%|||{{{{{{{{{{{{{u{j{_{T{I{>{3{){{{zzzzzzzzzzzzzyznzczXzMzBz7z,z!zz zyyyyyyyyyyyy|yqyfy[yQyFy;y0y%yyyxxxxxxxxxxxxxvxkx`xUxJx?x4x)xxxwwwwwwwwwwwwwzwowdwYwNwCw8w-w"ww wvvvvvvvvvvvv~vsvhv]vRvGvp3p(pppoooooooooooooxomoboWoLoAo6o,o!oo onnnnnnnnnnnnnwnmncnYnOnEn;n1n'nnn mmmmmmmmmmmmmm{mpmemZmOmDm9m.m#mm mllllllllllll~lslhl]lRlGlf3f(fffeeeeeeeeeeeeeyenedeYeNeCe8e-e"ee edddddddddddd~dsdhd]dRdGdN3N(NNNMMMMMMMMMMMMMxMmMbMWMLMAM6M+M MM LLLLLLLLLLLLL|LqLfL[LPLEL:L/L$LLLKKKKKKKKKKKKKuKjK_KTKIK>K3K(KKKJJJJJJJJJJJJJxJmJbJWJLJBJ7J,J!JJ JIIIIIIIIIIII}IrIgI\IQIFI;I0I%IIIHHHHHHHHHHHHHuHjH_HTHIH>H3H(HHHGGGGGGGGGGGGGyGnGcGXGMGBG7G,G!GG GFFFFFFFFFFFF|FqFfF[FPFEF:F/F$FFFEEEEEEEEEEEEEuEjE_ETEIE>E3E(EEEDDDDDDDDDDDDDxDmDbDWDLDAD6D+D DD CCCCCCCCCCCCC{CpCeCZCOCDC9C.C#CC CBBBBBBBBBBBBBtBiB^BSBHB=B2B'BBBAAAAAAAAAAAAAxAmAbAWALAAA6A+A AA @@@@@@@@@@@@@{@p@f@[@P@E@:@/@$@@@?????????????t?i?^?S?H?=?2?'???>>>>>>>>>>>>>x>m>b>W>L>A>6>+> >> ============={=p=e=Z=O=D=9=.=$===<<<<<<<<<<<<636(6665555555555555x5m5b5W5L5A565+5 55 4444444444444{4q4f4[4P4E4:4/4$4443333333333333u3j3_3T3I3>333(3332222222222222x2m2b2W2L2A262+2 22 1111111111111|1q1f1[1P1E1:1/1$1110000000000000u0j0_0T0I0>030(000/////////////x/m/b/W/L/A/6/+/ // .............{.p.e.Z.O.D.9...%...--------------{-q-f-[-P-E-:-/-$---,,,,,,,,,,,,,t,i,_,T,I,>,3,(,,,+++++++++++++x+m+b+W+L+A+7+,+!++ +************|*q*f*[*P*E*:*/*$***)))))))))))))t)i)^)T)I)>)3)()))(((((((((((((x(m(b(W(L(A(6(,(!(( (''''''''''''|'q'f'['P'E':'/'$'''&&&&&&&&&&&&&u&j&_&T&I&>&3&(&&&%%%%%%%%%%%%%y%n%c%X%M%B%7%,%!%% %$$$$$$$$$$$$}$r$g$\$Q$F$;$0$%$$$#############u#j#_#T#I#>#3#(###"""""""""""""y"n"c"X"M"B"7","!"" "!!!!!!!!!!!!}!r!g!\!Q!F!;!0!%!!! v k ` U J ? 4 )   zodYNC8-" ~sh]RG<1&vlaVK@5* zodYNC8-" ~sh]RG<1&wlaVK@5* zodYNC9.# ~sh]RG<1&wlaVK@5* zodYNC8-" ~sh]RG<1'wlaVK@5*  x' x' x' x' x'  x' x' x' x' x' x' x' x' x' x' x' x' x' x' x ' x ' x ' x ' x ' x' x' x' x' x' x' x'  x' x' x' x' x'~ x'} x'| x'{ x'z x 'y x 'x x 'w x 'v x 'u x't x's x'r x'q x'p x'o x'n  x'm x%'l x$'k x#'j x"'i x!'h x 'g x'f x'e x'd x'c x'b x'a x'` x'_ x'^ x'] x'\ x'[ x'Z x'Y x'X x'W x'V x'U x 'T x 'S x 'R x 'Q x 'P x'O x'N x'M x'L x'K x'J x'I  x'H x%'G x$'F x#'E x"'D x!'C x 'B x'A x'@ x'? x'> x'= x'< x'; x': x'9 x'8 x'7 x'6 x'5 x'4 x'3 x'2 x'1 x'0 x '/ x '. x '- x ', x '+ x'* x') x'( x'' x'& x'% x'$  x'# x)'" x('! x'' x&' x%' x$' x#' x"' x!' x ' x' x' x' x' x' x' x' x' x' x' x' x' x' x' x' x' x' x' x ' x ' x ' x ' x ' x' x' x& x& x& x& x&  x& x& x& x& x& x& x& x& x & x & x & x & x & x& x& x& x& x& x& x&  x& x%& x$& x#& x"& x!& x & x& x& x& x& x& x& x& x& x& x& x& x& x& x& x& x& x& x& x & x & x & x & x & x& x& x& x& x& x& x&  x& x& x& x& x& x& x& x& x& x& x& x& x& x& x& x& x& x & x & x & x & x & x& x& x& x& x& x& x&  x& x & x & x & x & x & x & x & x & x & x & x & x & x & x & x & x & x & x & x & x & x & x & x & x &  x & x & x & x & x & x & x & x & x & x & x & x & x & x &~ x &} x &| x &{ x &z x &y x &x x &w  x &v x &u x &t x &s x &r x &q x &p x &o x &n x &m x &l x &k x &j x &i x &h x &g x &f x &e x &d x &c x &b  x &a x $&` x #&_ x "&^ x !&] x &\ x &[ x &Z x &Y x &X x &W x &V x &U x &T x &S x &R x &Q x &P x &O x &N x &M x &L x &K x &J x &I x &H x &G x &F x &E x &D x &C x &B x &A x &@ x &? x &>  x &= x %&< x $&; x #&: x "&9 x !&8 x &7 x &6 x &5 x &4 x &3 x &2 x &1 x &0 x &/ x &. x &- x &, x &+ x &* x &) x &( x &' x && x &% x &$ x &# x &" x &! x & x & x & x & x & x & x & x &  x & x& x& x& x& x& x& x& x& x& x& x& x& x& x& x& x& x & x & x & x & x & x& x& x& x% x% x% x%  x% x% x% x% x% x% x% x% x % x % x % x % x % x% x% x% x% x% x% x%  x% x!% x % x% x% x% x% x% x% x% x% x% x% x% x% x% x% x% x% x% x% x % x % x % x % x % x% x% x% x% x% x% x%  x% x% x% x% x% x% x% x% x% x% x% x% x% x% x% x % x % x % x % x % x% x% x% x% x% x% x%  x% x,% x+% x*% x)% x(% x'% x&% x%% x$% x#% x"% x!% x % x% x% x% x% x% x% x% x% x% x% x% x% x% x% x% x% x% x% x % x % x % x % x % x% x% x% x% x% x% x%  x% x%~ x%} x%| x%{ x%z x%y x%x x%w x%v x%u x%t x%s x%r x%q x %p x %o x %n x %m x %l x%k x%j x%i x%h x%g x%f x%e  x%d x%c x%b x%a x%` x%_ x%^ x%] x%\ x%[ x%Z x%Y x%X x %W x %V x %U x %T x %S x%R x%Q x%P x%O x%N x%M x%L  x%K  x%J  x%I  x%H  x%G  x%F  x %E  x %D  x %C  x %B  x %A  x%@  x%?  x%>  x%=  x%<  x%;  x%: x%9 n6%8 n5%7 n4%6 n3%5 n2%4 n1%3 n0%2 n/%1 n.%0 n-%/ n,%. n+%- n*%, n)%+ n(%* n'%) n&%( n%%' n$%& n#%% n"%$ n!%# n %" n%! n% n% n% n% n% n% n% n% n% n% n% n% n% n% n% n% n% n % n % n % n % n % n% n% n% n% n% n% n%  n% n% n% n% n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n $ n $ n $ n $ n $ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$  n$ n+$ n*$ n)$ n($ n'$ n&$ n%$ n$$ n#$ n"$ n!$ n $ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n $ n $ n $ n $ n $ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$  n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n $ n $ n $ n $ n $ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$  n$ n.$ n-$ n,$ n+$ n*$ n)$ n($ n'$ n&$ n%$ n$$ n#$ n"$ n!$ n $ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n $ n $ n $ n $ n $ n$ n$~ n$} n$| n${ n$z n$y  n$x n$w n$v n$u n$t n$s n$r n$q n$p n$o n$n n$m n $l n $k n $j n $i n $h n$g n$f n$e n$d n$c n$b n$a  n$` n"$_ n!$^ n $] n$\ n$[ n$Z n$Y n$X n$W n$V n$U n$T n$S n$R n$Q n$P n$O n$N n$M n$L n$K n $J n $I n $H n $G n $F n$E n$D n$C n$B n$A n$@ n$?  n$> n"$= n!$< n $; n$: n$9 n$8 n$7 n$6 n$5 n$4 n$3 n$2 n$1 n$0 n$/ n$. n$- n$, n$+ n$* n$) n $( n $' n $& n $% n $$ n$# n$" n$! n$ n$ n$ n$  n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n$ n $ n $ n $ n $ n $ n$ n$ n$ n$ n$ n# n#  n# n "# n !# n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n #  n # n !# n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n #  n # n +# n *# n )# n (# n '# n &# n %# n $# n ## n "# n !# n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n #  n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n # n #~ n #} n #| n #{ n #z n #y n #x n #w n #v n #u n #t n #s  n #r n #q n #p n #o n #n n #m n #l n #k n #j n #i n #h n #g n #f n #e n #d n #c n #b n #a n #` n #_ n #^ n #] n #\ n #[ n #Z n #Y n #X n #W  n #V nB#U nA#T n@#S n?#R n>#Q n=#P n<#O n;#N n:#M n9#L n8#K n7#J n6#I n5#H n4#G n3#F n2#E n1#D n0#C n/#B n.#A n-#@ n,#? n+#> n*#= n)#< n(#; n'#: n n%#8 n$#7 n##6 n"#5 n!#4 n #3 n#2 n#1 n#0 n#/ n#. n#- n#, n#+ n#* n#) n#( n#' n#& n#% n#$ n## n#" n#! n # n # n # n # n # n# n# n# n# n# n# n#  n# n3# n2# n1# n0# n/# n.# n-# n,# n+# n*# n)# n(# n'# n&# n%# n$# n## n"# n!# n # n" n" n" n" n" n" n" n" n" n" n" n" n" n" n" n" n" n" n " n " n " n " n " n" n" n" n" n" n" n"  n" n&" n%" n$" n#" n"" n!" n " n" n" n" n" n" n" n" n" n" n" n" n" n" n" n" n" n" n" n " n " n " n " n " n" n" n" n" n" n" n"  n" n" n" n" n" n" n " n " n " n " n " n" n" n" n" n" n" n"  n" n"" n!" n " n" n" n" n" n" n" n" n" n" n" n" n" n" n" n" n" n" n" n " n " n " n " n " n" n" n" n" n" n" n"  n" n" n" n" n" n" n" n" n" n"~ n"} n"| n"{ n"z n"y n"x n "w n "v n "u n "t n "s n"r n"q n"p n"o n"n n"m n"l  n"k n."j n-"i n,"h n+"g n*"f n)"e n("d n'"c n&"b n%"a n$"` n#"_ n""^ n!"] n "\ n"[ n"Z n"Y n"X n"W n"V n"U n"T n"S n"R n"Q n"P n"O n"N n"M n"L n"K n"J n "I n "H n "G n "F n "E n"D n"C n"B n"A n"@ n"? n">  n"=  n5"<  n4";  n3":  n2"9  n1"8  n0"7  n/"6  n."5  n-"4  n,"3  n+"2  n*"1  n)"0  n("/  n'".  n&"-  n%",  n$"+  n#"*  n"")  n!"(  n "'  n"&  n"%  n"$  n"#  n""  n"!  n"  n"  n"  n"  n"  n"  n"  n"  n"  n"  n"  n"  n "  n "  n "  n "  n "  n"  n"  n"  n"  n"  n"  n"  n" d" d" d" d" d" d" d" d" d! d! d! d! d ! d ! d ! d ! d ! d! d! d! d! d! d! d!  d! d'! d&! d%! d$! d#! d"! d!! d ! d! d! d! d! d! d! d! d! d! d! d! d! d! d! d! d! d! d! d ! d ! d ! d ! d ! d! d! d! d! d! d! d!  d! d3! d2! d1! d0! d/! d.! d-! d,! d+! d*! d)! d(! d'! d&! d%! d$! d#! d"! d!! d ! d! d! d! d! d! d! d! d! d! d! d! d! d! d! d! d! d! d! d ! d ! d ! d ! d ! d! d! d! d! d! d! d!  d! d! d! d! d! d! d! d! d! d! d ! d ! d ! d ! d ! d! d! d! d! d! d! d!  d! d!~ d!} d!| d!{ d!z d!y d!x d!w d!v d!u d!t d!s d!r d !q d !p d !o d !n d !m d!l d!k d!j d!i d!h d!g d!f  d!e d+!d d*!c d)!b d(!a d'!` d&!_ d%!^ d$!] d#!\ d"![ d!!Z d !Y d!X d!W d!V d!U d!T d!S d!R d!Q d!P d!O d!N d!M d!L d!K d!J d!I d!H d!G d !F d !E d !D d !C d !B d!A d!@ d!? d!> d!= d!< d!;  d!: d!!9 d !8 d!7 d!6 d!5 d!4 d!3 d!2 d!1 d!0 d!/ d!. d!- d!, d!+ d!* d!) d!( d!' d!& d !% d !$ d !# d !" d !! d! d! d! d! d! d! d!  d! d! d! d! d! d! d! d! d! d! d! d! d! d! d! d! d! d ! d ! d ! d ! d ! d! d! d! d! d d d  d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d  d d% d$ d# d" d! d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d  d d! d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d  d d ' d & d % d $ d # d " d ! d d  d  d  d  d  d  d  d  d  d  d  d  d  d  d  d  d  d  d d d d d d   d  ~ d  } d  | d  { d  z d  y  d x d  w d  v d  u d  t d  s d  r d  q d  p d  o d  n d  m d  l d  k d  j d  i d  h d  g d  f d e d d d c d b d a d  ` d  _ d  ^ d  ] d  \ d  [ d  Z  d Y d  X d  W d  V d  U d  T d  S d  R d  Q d  P d  O d  N d  M d  L d  K d J d I d H d G d F d  E d  D d  C d  B d  A d  @ d  ?  d > d  = d  < d  ; d  : d  9 d  8 d 7 d 6 d 5 d 4 d 3 d  2 d  1 d  0 d  / d  . d  - d  ,  d + d * d ) d ( d ' d & d  % d  $ d  # d  " d  ! d  d    d  d  d  d  d  d  d  d  d  d  d  d  d  d  d  d  d  d  d d d d d  d  d  d  d  d  d  d  d d d d d d  d  d  d  d  d d d d d d d  d d d d d d d d d d d d  d  d  d  d  d d d d d d d  d d d d d d d d d d d d d d  d  d  d  d  d d d d d d d  d d  d  d  d  d d d d d d d  d d' d& d% d$ d# d" d! d  d d d d d d d d d d d d d d d d d d d  d  d  d  d  d d d d d d d  d d  d d d d d d d d d d d d d~ d} d| d{ dz dy d x d w d v d u d t ds dr dq dp do dn dm  dl  dk  dj  di  dh  dg  df  de  dd  dc  db  da  d`  d_  d^  d ]  d \  d [  d Z  d Y  dX  dW  dV  dU  dT  dS  dR dQ Z P Z O Z N Z M Z L ZK ZJ ZI ZH ZG ZF ZE  ZD ZC ZB ZA Z@ Z? Z> Z= Z< Z; Z: Z9 Z8 Z7 Z6 Z5 Z4 Z3 Z2 Z 1 Z 0 Z / Z . Z - Z, Z+ Z* Z) Z( Z' Z&  Z% Z $ Z # Z " Z! Z Z Z Z Z Z  Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z  Z  Z  Z  Z  Z Z Z Z Z Z Z  Z Z  Z  Z  Z  Z Z Z Z Z Z Z  Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z  Z  Z  Z  Z  Z Z Z Z Z Z Z  Z Z, Z+ Z* Z) Z( Z' Z& Z% Z$ Z# Z" Z! Z  Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z  Z  Z  Z  Z  Z Z Z Z Z Z Z  Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z  Z  Z  Z  Z  Z Z Z Z Z Z Z  Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z  Z  Z  Z  Z  Z Z Z Z Z Z Z~  Z} Z| Z{ Zz Zy Zx Zw Zv Zu Zt Zs Z r Z q Z p Z o Z n Zm Zl Zk Zj Zi Zh Zg  Zf Ze Zd Z c Z b Z a Z ` Z _ Z^ Z] Z\ Z[ ZZ ZY ZX  ZW Z+V Z*U Z)T Z(S Z'R Z&Q Z%P Z$O Z#N Z"M Z!L Z K ZJ ZI ZH ZG ZF ZE ZD ZC ZB ZA Z@ Z? Z> Z= Z< Z; Z: Z9 Z 8 Z 7 Z 6 Z 5 Z 4 Z3 Z2 Z1 Z0 Z/ Z. Z-  Z, Z+ Z* Z) Z( Z' Z& Z% Z$ Z# Z" Z! Z  Z  Z  Z  Z  Z Z Z Z Z Z Z  Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z  Z  Z  Z  Z  Z Z Z Z Z Z Z  Z Z: Z9 Z8 Z7 Z6 Z5 Z4 Z3 Z2 Z1 Z0 Z/ Z. Z- Z, Z+ Z* Z) Z( Z' Z& Z% Z$ Z# Z" Z! Z  Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z  Z  Z  Z  Z  Z Z Z Z Z Z Z 8x|qg\QF;0%~~~~~~~~~~~~~u~j~_~T~I~>~3~(~~~}}}}}}}}}}}}}y}n}c}X}M}B}7},}!}} }||||||||||||}|r|g|\|Q|F|;|0|%|||{{{{{{{{{{{{{v{k{`{U{J{?{4{){{{zzzzzzzzzzzzzyznzczXzMzBz7z,z!zz zyyyyyyyyyyyy|yqyfy[yOyCy7y+yyyxxxxxxxxxxxxwxkx_xSxGx;x/x#xx wwwwwwwwwwww{wowcwWwKw?w3w'wwwvvvvvvvvvvvvtvhv\vPvDv8v,v vvuuuuuuuuuuuuyumuauUuIu=u1u%uu uttttttttttt}tqtetYtMtAt5t)tttssssssssssssvsjs^sRsFs:s.s"ss rrrrrrrrrrrrzrorcrWrKr?r3r'rrrqqqqqqqqqqqqsqgq[qOqCq7q+qqqppppppppppppwpkp_pSpGp;p/p#pp oooooooooooo{ooocoWoKo?o3o'ooonnnnnnnnnnnntnhn\nPnDn8n,n nnmmmmmmmmmmmmxmlm`mTmHmj2j&jjjiiiiiiiiiii~irifiZiNiBi6i*iiihhhhhhhhhhhhwhkh_hShGh;h0h$hh hggggggggggg|gpgdgXgLg@g4g(gggfffffffffffftfhf\fPfDf8f,f ff eeeeeeeeeeeeyemeaeUeIe=e1e%ee eddddddddddd}dqdedYdMdAd5d*dddccccccccccccwckc_cScGc;c/c#cc bbbbbbbbbbbb|bpbdbXbLb@b4b(bbbaaaaaaaaaaaataha]aQaEa9a-a!aa ````````````y`m`a`U`I`=`1`%`` `___________}_q_e_Z_N_B_6_*___^^^^^^^^^^^^v^j^^^R^F^:^.^"^^ ]]]]]]]]]]]]{]o]c]W]L]@]4](]]]\\\\\\\\\\\\t\i\]\Q\E\9\-\!\\ [[[[[[[[[[[[z[n[b[V[J[>[2[&[[[ZZZZZZZZZZZZsZgZ[ZOZCZ7Z+ZZZYYYYYYYYYYYYxYlY`YTYHYV2V&VVVUUUUUUUUUUU~UrUgU[UOUCU7U+UUUTTTTTTTTTTTTwTkT_TSTGT;T/T#TT SSSSSSSSSSSS|SpSdSXSLS@S4S(SSSRRRRRRRRRRRRtRhR\RQRER9R-R!RR QQQQQQQQQQQQyQmQaQVQJQ>Q2Q&QQQPPPPPPPPPPP~PrPfPZPNPBP6P*PPPOOOOOOOOOOOOOwOlOaOVOKO@O5O)OOONNNNNNNNNNNNuNiN^NRNFN:N.N"NN MMMMMMMMMMMM{MoMcMWMKM?M3M'MMMLLLLLLLLLLLLtLhL\LPLDL8L,L LLKKKKKKKKKKKKyKmKaKUKIK=K1K%KK KJJJJJJJJJJJ}JqJeJYJMJAJ5J)JJJIIIIIIIIIIIIvIjI^IRIFI:I.I"II HHHHHHHHHHHH{HoHcHWHKH?H3H'HHHGGGGGGGGGGGGtGhG\GPGDG8G,G GGFFFFFFFFFFFFyFmFaFUFIF=F1F%FF FEEEEEEEEEEE~ErEfEZENEBE6E*EEEDDDDDDDDDDDDwDkD_DSDGD;D/D#DD CCCCCCCCCCCC|CpCdCXCLC@C4C(CCCBBBBBBBBBBBBuBiB]BQBEB9B.B"BB AAAAAAAAAAAAzAnAbAVAKA?A3A'AAA@@@@@@@@@@@@t@h@\@P@D@8@,@ @@????????????y?m?a?U?I?=?1?%?? ?>>>>>>>>>>>}>q>e>Y>M>A>5>*>>>============w=k=_=S=G=;=/=#== <<<<<<<<<<<<{:2:&:::99999999999~9s9g9[9O9C979+999888888888888w8k8_8S8G8;808$88 877777777777|7p7d7X7L7@747(777666666666666u6i6]6Q6E696-6!66 555555555555z5n5c5W5K5?535'555444444444444s4g4[4O4C474+4 44333333333333x3l3`3T3H3<303$33 322222222222|2q2e2Y2M2A252)222111111111111u1i1]1Q1E191.1"11 000000000000z0n0b0V0J0>030'000////////////s/g/[/O/C/7/+///............x.l.`.T.H.<.0.$.. .-----------}-q-e-Y-M-A-5-)---,,,,,,,,,,,,u,i,],Q,E,9,-,!,, ++++++++++++z+n+b+V+J+>+2+&+++************s*g*[*O*C*7*+***))))))))))))|)q)f)[)P)E):)/)$)) )(((((((((((|(p(d(X(L(@(4(((((''''''''''''t'h'\'P'D'8',' ''&&&&&&&&&&&&x&l&`&T&H&<&0&$&& &%%%%%%%%%%%}%q%e%Y%M%B%6%*%%%$$$$$$$$$$$$v$j$^$R$F$:$.$#$$ ############{#o#c#X#L#@#4#(###""""""""""""t"h"\"Q"E"9"-"!"" !!!!!!!!!!!!y!m!a!U!I!=!1!%!! ! ~ r f Z N B 6 *   vj^SG;/# |pdXL@4(th\PD8, |qf[PE:/$ }qeYMA5*vj^RF:." {ocWK?3'th\PD8, ymaUI=1% ~rfZNB6*vj^RF:." znbVJ>2&~sg[OC7+x  0  0  0   0 0 0 0 0 0  0  0  0  0  0 0 0 0 0 0 0 0  0 I0 H0 G0 F0 E0 D0 C0 B0 A0 @0 ?0 >0 =0 <0 ;0 :0 90 80 70 60 50 40 30 20 10 00 /0 .0 -0 ,0 +0 *0 )0 (0 '0 &0 %0 $0 #0 "0 !0  0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0  0  0  0  0  0 0 0 0 0 0 0~ 0}  0| 0{ 0z 0y 0x 0w 0v  0u  0t  0s  0r  0q 0p 0o 0n 0m 0l 0k 0j  0i 0h 0g 0f 0e 0d 0c  0b  0a  0`  0_  0^ 0] 0\ 0[ 0Z 0Y 0X 0W  0V 0U 0T 0S 0R 0Q 0P 0O 0N 0M 0L  0K  0J  0I  0H  0G 0F 0E 0D 0C 0B 0A 0@  0? 0> 0= 0< 0; 0: 09 08 07 06 05 04 03 02 01 00 0/ 0. 0-  0,  0+  0*  0)  0( 0' 0& 0% 0$ 0# 0" 0!  0 0 0 0 0 0 0 0  0  0  0  0  0 0 0 0 0 0 0 0  0   0   0   0  0  0  0  0  0  0  0  0  ,0  +/  */  )/  (/  '/  &/  %/  $/  #/  "/  !/  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /   /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /  /   / $/ #/ "/ !/  / / / / / / / / / / / / / / / / / / /  /  /  /  /  / / / / / / / /  / / / / / / / / / / / / / / / /  /  /  /  /  / / / / / / / /  / / / / / / / / /~ /}  /|  /{  /z  /y  /x /w /v /u /t /s /r /q  /p /o /n /m /l  /k  /j  /i  /h  /g /f /e /d /c /b /a /`  /_ /^ /] /\ /[ /Z /Y /X /W /V /U /T  /S  /R  /Q  /P  /O /N /M /L /K /J /I /H  /G  /F  /E  /D  /C  /B /A /@ /? /> /= /< /;  /: F/9 E/8 D/7 C/6 B/5 A/4 @/3 ?/2 >/1 =/0  .= .< .; .: .9  .8  .7  .6  .5  .4 .3 .2 .1 .0 ./ .. .-  ., $.+ #.* ".) !.(  .' .& .% .$ .# ." .! . . . . . . . . . . . .  .  .  .  .  . . . . . . . .  . . . . . . . . . - - - - - -  -  -  -  -  - - - - - - - -  -  - - - - - - - -  - - - - - - - - - - -  -  -  -  -  - - - - - - - -  - - - - - - - - - - - - - - - -  -  -  -  -  - - - - - - - -  - - - - - - - - - - - - - - -  -  -  -  -  - - - - - - - -  - - - - - - - - -  -  -  -  -  - - - - - - - -  -  -  -  -~  -} -| -{ -z -y -x -w -v  -u -t -s -r -q -p -o -n  -m  -l  -k  -j  -i -h -g -f -e -d -c -b  -a %-` $-_ #-^ "-] !-\  -[ -Z -Y -X -W -V -U -T -S -R -Q -P -O -N -M -L -K -J -I  -H  -G  -F  -E  -D -C -B -A -@ -? -> -=  -<  -;  -:  -9 -8 -7 -6 -5 -4 -3 -2  -1 "-0 !-/  -. -- -, -+ -* -) -( -' -& -% -$ -# -" -! - - - - -  -  -  -  -  - - - - - - - -  - - - - - - -  -  -  -  -  - - - - - , , ,  , ,  ,  ,  ,  ,  , , , , , , , ,  , , , , , , ,  ,  ,  ,  ,  , , , , , , , ,  , , ,  ,  ,  ,  ,  , , , , , , , ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,   ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,   ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,   ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,  ,~  ,}   ,|  ,{  ,z  ,y  ,x  ,w  ,v  ,u  ,t  ,s  ,r  ,q  ,p  ,o  ,n  ,m  ,l  ,k  ,j  ,i  ,h  ,g  ,f  ,e  ,d  ,c  ,b  ,a  ,`  ,_  ,^   ,] ,\ ,[ ,Z ,Y ,X  ,W  ,V  ,U  ,T  ,S ,R ,Q ,P ,O ,N ,M ,L  ,K ,J ,I ,H ,G ,F ,E ,D ,C ,B  ,A  ,@  ,?  ,>  ,= ,< ,; ,: ,9 ,8 ,7 ,6  ,5 *,4 ),3 (,2 ',1 &,0 %,/ $,. #,- ",, !,+  ,* ,) ,( ,' ,& ,% ,$ ,# ," ,! , , , , , , , , ,  ,  ,  ,  ,  , , , , , , , ,  , ,  ,  ,  ,  ,  , , , , , , + +  + + + + + + + + + +  +  +  +  +  + + + + + + + +  + + + + +  +  +  +  +  + + + + + + + +  + + + + + +  +  +  +  +  + + + + + + + +  +  +  +  +  +   +   +   +   +   +  +  +  +  +  +  +  +  + + + + + + + + + + + + + + + + + +  +  +  +  +  + + + + + + + +  + + + + + + + + +  +  +  +  +  + + + + + + + +  + "+ !+~  +} +| +{ +z +y +x +w +v +u +t +s +r +q +p +o +n +m +l +k  +j  +i  +h  +g  +f +e +d +c +b +a +` +_  +^  +] +\ +[ +Z +Y +X +W +V +U +T +S +R +Q +P +O +N +M +L +K  +J  +I  +H  +G  +F +E +D +C +B +A +@ +?  +> += +< +; +: +9 +8 +7 +6 +5 +4 +3 +2 +1 +0 +/ +. +- +,  ++  +*  +)  +(  +' +& +% +$ +# +" +! +  + + + + + + + + + + + + + + + + + + +  +  +  +  +  + + + + + + + +  +  * * * * * * * * * * * * * * * * * * *  *  *  *  *  * * * * * * * *  * * * * * * *  *  *  *  *  * * * * * * * *  * * * * * * * * * * * * * * * * * *  *  *  *  *  * * * * * * * *  * * * * * * *  * * * * * * *  *  *  *  *  * * * * * * * *  * * * * *  *  *  *  *  * * * * * * * *  * * * * * * *~ *} *| *{ *z *y *x *w *v  *u  *t  *s  *r  *q *p *o *n *m *l *k *j  *i +*h **g )*f (*e '*d &*c %*b $*a #*` "*_ !*^  *] *\ *[ *Z *Y *X *W *V *U *T *S *R *Q *P *O *N *M *L *K  *J  *I  *H  *G  *F *E *D *C *B *A *@ *?  *> *= *< *; *: *9 *8 *7 *6 *5 *4 *3 *2 *1 *0 */ *.  *-  *,  *+  **  *) *( *' *& *% *$ *# *"  *! * * * *  *  *  *  *  * * * * * * * *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *   *  (*  '*  &)  %)  $)  #)  ")  !)  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )   )  .)  -)  ,)  +)  *)  ))  ()  ')  &)  %)  $)  #)  ")  !)  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )   )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )   )  ,)  +)  *)  ))  ()  ')  &)  %)  $)  #)  ")  !)  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )  )~  )}  )|  ){  )z  )y  )x  )w  )v  )u  )t  )s   )r ()q ')p &)o %)n $)m #)l ")k !)j  )i )h )g )f )e )d )c )b )a )` )_ )^ )] )\ )[ )Z )Y )X )W  )V  )U  )T  )S  )R )Q )P )O )N )M )L )K  )J ()I ')H &)G %)F $)E #)D ")C !)B  )A )@ )? )> )= )< ); ): )9 )8 )7 )6 )5 )4 )3 )2 )1 )0 )/  ).  )-  ),  )+  )* )) )( )' )& )% )$ )#  )" Q)! P) O) N) M) L) K) J) I) H) G) F) E) D) C) B) A) @) ?) >) =) <) ;) :) 9) 8) 7) 6) 5) 4) 3) 2) 1) 0) /( .( -( ,( +( *( )( (( '( &( %( $( #( "( !(  ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( (  (  (  (  (  ( ( ( ( ( ( ( (  ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( (  (  (  (  (  ( ( ( ( ( ( ( (  ( +( *( )( (( '( &( %( $( #( "( !(  ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( (  (  (  (  (  ( ( ( ( ( ( ( (  ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( (  (  (  (~  (}  (| ({ (z (y (x (w (v (u  (t 7(s 6(r 5(q 4(p 3(o 2(n 1(m 0(l /(k .(j -(i ,(h +(g *(f )(e ((d '(c &(b %(a $(` #(_ "(^ !(]  (\ ([ (Z (Y (X (W (V (U (T (S (R (Q (P (O (N (M (L (K (J  (I  (H  (G  (F  (E (D (C (B (A (@ (? (>  (=  6(<  5(;  4(:  3(9  2(8  1(7  0(6  /(5  .(4  -(3  ,(2  +(1  *(0  )(/  ((.  '(-  &(,  %(+  $(*  #()  "((  !('   (&  (%  ($  (#  ("  (!  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (  (   (   (   (   (   (  (  (  (  (  (  (  (  ( x( x( x( x( x( x( x( x' x' x' x' x' x' x' x' x' x' x ' x ' x ' x ' x ' x' x' x' x' x' x' x'  x' x' x' x' x' x' x' x' x ' x ' x ' x ' x ' x' x' x' x' x' x' x'  x' x%' x$' x#' x"' x!' x ' x' x' x' x' x' x' x' x' x' x' x' x' x' x' x' x' x' x' x ' x ' x ' x ' x ' x' x' x' x' x' x' x'  x' x' x' x' x' x' x' x' x ' x ' x ' x ' x ' x' 2l|pdXL@4(~~~~~~~~~~~~t~h~]~Q~E~9~-~!~~ }}}}}}}}}}}}y}m}a}U}I}=}1}%}} }|||||||||||~|r|f|Z|N|B|6|*|||{{{{{{{{{{{{v{j{^{R{F{:{.{"{{ zzzzzzzzzzzz{zozczWzKz?z3z'zzzyyyyyyyyyyyysygy[yOyCy7y+yyyxxxxxxxxxxxxxxlx`xTxHxn2n&nnnmmmmmmmmmmmmsmgm[mPmDm8m,m mmllllllllllllxlll`lUlIl=l1l%ll lkkkkkkkkkkk}kqkekYkNkBk6k*kkkjjjjjjjjjjjjvjjj^jRjFj;j/j#jj iiiiiiiiiiii{iqifi[iPiEi:i/i$iiihhhhhhhhhhhhuhih]hQhEh9h-h!hh ggggggggggggzgngcgWgKg?g3g'gggfffffffffffftfhf\fPfDf8f,f ffeeeeeeeeeeeexele`eTeHe=e1e%ee eddddddddddd}dqdedYdMdBd6d*dddccccccccccccvcjc^cRcFc:c.c"cc bbbbbbbbbbbb{bobcbWbKb?b3b'bbbaaaaaaaaaaaataha\aPaDa8a,a aa````````````y`m`a`U`I`=`1`%`` `___________~_r_f_Z_N_B_6_*___^^^^^^^^^^^^w^k^_^S^G^;^/^#^^ ]]]]]]]]]]]]|]p]d]X]L]@]4](]]]\\\\\\\\\\\\t\h\\\Q\E\9\-\!\\ [[[[[[[[[[[[z[n[b[V[J[>[2[&[[[ZZZZZZZZZZZZsZgZ[ZOZCZ7Z+ZZZYYYYYYYYYYYYYwYlYaYVYKY@Y5Y*YYY XXXXXXXXXXXX{XoXcXWXKX?X3X'XXXWWWWWWWWWWWWtWhW\WPWDW8W-W!WW VVVVVVVVVVVVyVmVbVVVJV>V2V&VVVUUUUUUUUUUUUsUgU[UOUCU7U+UUUTTTTTTTTTTTTyTmTaTUTIT=T1T%TT TSSSSSSSSSSS~SrSfSZSNSBS6S*SSSRRRRRRRRRRRRvRjR^RSRGR;R/R#RR QQQQQQQQQQQQ|QpQdQXQLQ@Q4Q)QQQPPPPPPPPPPPPvPjP^PRPFP:P.P"PP OOOOOOOOOOOO{OoOcOWOKO?O3O(OOONNNNNNNNNNNNtNhN\NPNEN9N-N!NN MMMMMMMMMMMMyMmMaMUMIM=M1M'MMMLLLLLLLLLLLLLwLlLaLVLKL@L5L)LLLKKKKKKKKKKKKvKjK^KRKFK:K.K"KK JJJJJJJJJJJJzJnJcJWJKJ?J3J'JJJIIIIIIIIIIIIsIhI\IPIDI8I,I IIHHHHHHHHHHHHxHlH`HTHHH>>>>>>>>>>>y>m>a>U>I>=>1>%>> >===========~=r=f=Z=N=B=6=*===<<<<<<<<<<<*2*&***))))))))))))s)g)[)O)C)7)+)))((((((((((((x(l(`(T(H(<(0($(( ('''''''''''|'p'd'X'L'@'4')'''&&&&&&&&&&&&u&i&]&Q&E&9&-&!&& %%%%%%%%%%%%y%n%b%V%J%>%2%&%%%$$$$$$$$$$$$s$g$[$O$C$7$+$$$############w#k#_#S#G#;#/#$## #"""""""""""|"p"d"X"L"@"4"("""!!!!!!!!!!!!u!i!]!Q!E!9!-!!!! y m a U I = 1 %   ~rfZNB6*wk_SG;/# {ocWK?3(th\PD8, ymaUI?4)ymbVJ>2&th\PD8, ynbVJ>2&sg[OC7+ xl`TH<0$ |pdXMA5)wk_SG<0$ ~rfZNB6+xl 7  7 7 7  7  7  7  7  7 7 7 7 7 7 7 7  7  7  7  7 7 7 7~ 7} 7| 7{ 7z  7y 7x 7w 7v 7u  7t  7s  7r  7q  7p  7o  7n   7m  7l  7k  7j  7i  7h   7g  7f  7e  7d  7c  7b  7a  7`  7_   7^  7]  7\  7[  7Z  7Y  7X  7W   7V  '7U  &7T  %7S  $7R  #7Q  "7P  !7O  7N  7M  7L  7K  7J  7I  7H  7G  7F  7E  7D  7C  7B  7A  7@  7?  7>  7=  7<  7;  7:  79  78  77  76  75  74  73  72  71  70   7/  7.  7- 7, 7+ 7* 7) 7( 7' 7&  7% 7$ 7# 7" 7! 7  7  7  7  7  7 7 7 7 7 7 7 7  7  7  7  7 7 7 7 7 7 7 7  7  7  7  7  7  7 7 7 7 6 6 6 6  6  6 6 6 6 6 6 6 6  6  6 6 6 6 6 6 6 6  6  6  6  6  6  6 6 6 6 6 6 6 6  6  6  6  6  6  6  6 *6 *6 *6 * 6 * 6 * 6 * 6 * 6 *6 *6 *6 *6 *6 *6 *6  *6 )6 )6 )6 )6 )6 )6 )6 )6 )6 )6 )6 )6 ) 6 ) 6 ) 6 ) 6 ) 6 )6 )6 )6 )6 )6 )6 )6  )6 (6 (6 (6 (6 (6 (6 (6 (6 (6 (6 (6 (6 (6 (6 (6 ( 6 ( 6 ( 6 ( 6 ( 6 (6 (6 (6 (6 (6 (6 (6  (6 '#6 '"6 '!6 ' 6 '6 '6 '6 '6 '6 '6 '6 '6 '6 '6 '6 '6 '6 '6 '6~ '6} '6| '6{ ' 6z ' 6y ' 6x ' 6w ' 6v '6u '6t '6s '6r '6q '6p '6o  '6n &)6m &(6l &'6k &&6j &%6i &$6h g &"6f &!6e & 6d &6c &6b &6a &6` &6_ &6^ &6] &6\ &6[ &6Z &6Y &6X &6W &6V &6U &6T &6S &6R & 6Q & 6P & 6O & 6N & 6M &6L &6K &6J &6I &6H &6G &6F  &6E %6D %6C %6B %6A %6@ %6? %6> %6= %6< %6; %6: % 69 % 68 % 67 % 66 % 65 %64 %63 %62 %61 %60 %6/ %6.  %6- $!6, $ 6+ $6* $6) $6( $6' $6& $6% $6$ $6# $6" $6! $6 $6 $6 $6 $6 $6 $6 $6 $ 6 $ 6 $ 6 $ 6 $ 6 $6 $6 $6 $6 $6 $6 $6  $6 #6 #6 #6 # 6 # 6 # 6 # 6 # 6 #6 #6 #6 #6 #5 #5 #5  #5 "%5 "$5 "#5 ""5 "!5 " 5 "5 "5 "5 "5 "5 "5 "5 "5 "5 "5 "5 "5 "5 "5 "5 "5 "5 "5 " 5 " 5 " 5 " 5 " 5 "5 "5 "5 "5 "5 "5 "5  "5 !!5 ! 5 !5 !5 !5 !5 !5 !5 !5 !5 !5 !5 !5 !5 !5 !5 !5 !5 !5 !5 ! 5 ! 5 ! 5 ! 5 ! 5 !5 !5 !5 !5 !5 !5 !5  !5  5  5  5  5  5  5  5  5  5  5  5  5  5  5  5  5  5  5  5  5  5   5 (5 '5 &5 %5 $5 #5 "5 !5  5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5  5  5  5  5  5 5 5~ 5} 5| 5{ 5z 5y  5x 5w 5v 5u 5t 5s 5r 5q 5p 5o 5n 5m 5l 5k 5j 5i 5h 5g 5f  5e  5d  5c  5b  5a 5` 5_ 5^ 5] 5\ 5[ 5Z  5Y 5X 5W 5V 5U 5T 5S 5R 5Q 5P 5O 5N 5M  5L  5K  5J  5I  5H 5G 5F 5E 5D 5C 5B 5A  5@ 5? 5> 5= 5< 5; 5: 59 58 57 56 55 54 53 52 51  50  5/  5.  5-  5, 5+ 5* 5) 5( 5' 5& 5%  5$ 5# 5" 5! 5 5 5 5 5 5 5  5  5  5  5  5 5 5 5 5 5 5 5  5 5  5  5  5  5  5 5 5 5 5 5 5 5  4 4 4 4 4 4  4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4  4  4  4  4  4 4 4 4 4 4 4 4  4 4 4 4 4  4  4  4  4  4 4 4 4 4 4 4 4  4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4  4  4  4  4  4 4 4 4 4 4 4 4  4 "4 !4  4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4  4  4  4  4  4 4 4 4 4 4 4 4  4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4  4~  4}  4|  4{  4z 4y 4x 4w 4v 4u 4t 4s  4r 4q 4p 4o 4n 4m 4l 4k 4j 4i 4h 4g 4f 4e 4d 4c 4b  4a  4`  4_  4^  4] 4\ 4[ 4Z 4Y 4X 4W 4V  4U 4T 4S 4R 4Q 4P 4O 4N 4M  4L  4K  4J  4I  4H 4G 4F 4E 4D 4C 4B 4A  4@ 4? 4> 4=  4<  4;  4:  49  48 47 46 45 44 43 42 41  40 4/ 4. 4- 4, 4+ 4* 4) 4( 4' 4&  4%  4$  4#  4"  4! 4 4 4 4 4 4 4  4 #4 "4 !4  4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4  4  4  4  3  3 3 3 3 3 3 3 3  3 3 3 3 3 3 3 3 3 3  3  3  3  3  3 3 3 3 3 3 3 3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3   3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3   3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3   3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3  3   3  #3  "3  !3~  3}  3|  3{  3z  3y  3x  3w  3v  3u  3t  3s  3r  3q  3p  3o  3n  3m  3l  3k  3j  3i  3h  3g  3f  3e  3d  3c  3b  3a  3`  3_   3^ 3] 3\ 3[ 3Z 3Y 3X 3W 3V 3U  3T  3S  3R  3Q  3P 3O 3N 3M 3L 3K 3J 3I  3H 3G 3F 3E 3D 3C 3B 3A 3@  3?  3>  3=  3<  3; 3: 39 38 37 36 35 34  33 32 31 30 3/ 3. 3- 3, 3+ 3* 3) 3( 3' 3& 3% 3$ 3# 3"  3!  3  3  3  3 3 3 3 3 3 3 3  3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3  3  3  3  3  3 3 3 2 2 2 2 2  2 2 2 2 2 2 2 2 2  2  2  2  2  2 2 2 2 2 2 2 2  2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2  2  2  2  2  2 2 2 2 2 2 2 2  2  2  2  2  2  2 2 2 2 2 2 2 2  2  2  2  2  2  2  2  2  2  2   2   2   2   2   2  2  2  2  2  2  2  2  2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2  2  2  2  2  2 2 2 2 2 2 2 2  2 2 2 2 2 2 2  2  2  2  2  2 2 2 2 2 2 2 2~  2} 2| 2{ 2z 2y 2x 2w  2v  2u  2t  2s  2r 2q 2p 2o 2n 2m 2l 2k  2j  2i  2h  2g  2f  2e  2d  2c  2b  2a  2`  2_  2^  2]  2\  2[  2Z  2Y   2X  2W  2V  2U  2T  2S   2R  2Q  2P  2O  2N  2M  2L  2K  2J  2I  2H  2G   2F  2E  2D  2C  2B  2A  2@  2?  2>  2=  2<  2;  2:   29  28  27  26  25  24  23  22  21  20  2/  2.  2-  2,  2+  2*  2)  2(  2'  2&  2%  2$  2#  2"  2!  2  2  2  2  2  2  2   2 2 2 2 2  2  2  2  2  2 2 2 2 2 2 2 2  2  2  2 2 2 2 2 2 2 1  1 1  1  1  1  1  1 1 1 1 1 1 1 1  1 1  1  1  1  1  1 1 1 1 1 1 1 1  1 1 1 1 1  1  1  1  1  1 1 1 1 1 1 1 1  1 1 1  1  1  1  1  1 1 1 1 1 1 1 1  1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1  1  1  1  1  1 1 1 1 1 1 1 1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1   1   1   1   1   1  1  1  1  1  1  1  1  1 ^' ^& ^% ^$ ^# ^"  ^!  ^  ^  ^  ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^  ^ ^ ^  ^  ^  ^  ^  ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^  ^ ^ ^ ^ ^ ^  ^  ]  ]  ]  ] ] ] ] ] ] ] ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]   ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]   ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]   ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]   ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]  ]   ] "] !]  ] ] ] ] ]~ ]} ]| ]{ ]z ]y ]x ]w ]v ]u ]t ]s ]r ]q ]p  ]o  ]n  ]m  ]l  ]k ]j ]i ]h ]g ]f ]e ]d  ]c ]b ]a ]` ]_ ]^ ]] ]\ ][ ]Z ]Y ]X ]W  ]V  ]U  ]T  ]S  ]R ]Q ]P ]O ]N ]M ]L ]K  ]J ]I ]H ]G ]F ]E ]D ]C ]B  ]A  ]@  ]?  ]>  ]= ]< ]; ]: ]9 ]8 ]7 ]6  ]5 ]4 ]3 ]2 ]1 ]0 ]/ ]. ]- ], ]+ ]* ]) ]( ]' ]& ]%  ]$  ]#  ]"  ]!  ] ] ] ] ] ] ] ]  ] ] ] ] ]  ]  ]  ]  ]  ] ] ] ] ] ] ] ]  ] ] ]  ]  ]  ]  ]  ] \ \ \ \ \ \ \  \ \ \ \ \ \  \  \  \  \  \ \ \ \ \ \ \ \  \   \   \   \   \  \  \  \  \  \  \  \  \ \ \ \ \  \  \  \  \  \ \ \ \ \ \ \ \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \   \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \   \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \  \   \  \  \  \  \  \  \  \  \  \~  \}  \|  \{   \z  \y  \x  \w  \v  \u  \t  \s  \r  \q  \p  \o   \n \m \l \k \j \i \h \g \f \e \d \c  \b  \a  \`  \_  \^ \] \\ \[ \Z \Y \X \W  \V \U \T \S \R \Q \P \O  \N  \M  \L  \K  \J \I \H \G \F \E \D \C  \B \A \@ \? \> \= \< \; \: \9  \8  \7  \6  \5  \4 \3 \2 \1 \0 \/ \. \-  \, \+ \* \) \( \' \& \% \$ \# \" \! \ \ \ \  \  \  \  \  \ \ \ \ \ \ \ \  \ \ \ \ \ \ \ \ \ \ \  \  \  \  \  \ \ [ [ [ [ [ [  [ [ [ [ [ [ [ [ [ [ [ [ [  [  [  [  [  [ [ [ [ [ [ [ [  [ [ [ [ [ [ [ [ [ [ [  [  [  [  [  [ [ [ [ [ [ [ [  [  [  [  [  [  [  [  [  [  [  [  [  [   [   [   [   [   [  [  [  [  [  [  [  [  [  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1~  1}  1|  1{  1z  1y  1x  1w   1v  .1u  -1t  ,1s  +1r  *1q  )1p  (1o  '1n  &1m  %1l  $1k  #1j  "1i  !1h  1g  1f  1e  1d  1c  1b  1a  1`  1_  1^  1]  1\  1[  1Z  1Y  1X  1W  1V  1U  1T  1S  1R  1Q  1P  1O  1N  1M  1L  1K  1J  1I   1H  $1G  #1F  "1E  !1D  1C  1B  1A  1@  1?  1>  1=  1<  1;  1:  19  18  17  16  15  14  13  12  11  10  1/  1.  1-  1,  1+  1*  1)  1(  1'  1&  1%   1$  '1#  &1"  %1!  $1  #1  "1  !1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  1  0  0   0  &0  %0  $0  #0  "0  !0  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0 7 :|pdXL@4(~~~~~~~~~~~~t~h~\~P~D~8~,~ ~~}}}}}}}}}}}}y}m}a}U}I}=}1}%}}}||||||||||||s|g|[|O|C|7|+|||{{{{{{{{{{{{x{l{`{T{H{<{0{${{ {zzzzzzzzzzz|zqzezYzMzAz5z*zzzyyyyyyyyyyyywyky_ySyGy;y/y#yy xxxxxxxxxxxx|xpxdxXxLx@x4x(xxxwwwwwwwwwwwwvwjw^wRwFw:w.w"ww vvvvvvvvvvvv|vpvdvXvLv@v4v(vvvuuuuuuuuuuuuuuiu]uQuEu9u-u!uu ttttttttttttztntbtVtJt?t3t'tttssssssssssssssgs[sOsCs8s,s ssrrrrrrrrrrrrxrlr`rTrHrY2Y&YYYXXXXXXXXXXX~XrXfXZXNXBX7X+XXXWWWWWWWWWWWWwWkW_WSWGW;W/W#WW VVVVVVVVVVVV|VpVdVXVLV@V5V)VVVUUUUUUUUUUUUuUiU]UQUEU9U-U!UU TTTTTTTTTTTTzTnTbTVTJT>T2T'TTTSSSSSSSSSSSSsSgS[SOSCS7S+SSSRRRRRRRRRRRRxRlR`RTRHRH2H&HHHGGGGGGGGGGGGtGhG\GPGDG8G,G GGFFFFFFFFFFFFyFmFaFVFJF>F2F&FFFEEEEEEEEEEE~EsEgE[EOECE7E+EEEDDDDDDDDDDDDwDkD_DSDGD;D/D#DD CCCCCCCCCCCC{CoCcCWCKC?C3C'CCCBBBBBBBBBBBBtBhB\BPBDB8B-B!BB AAAAAAAAAAAAyAnAbAVAJA>A2A&AAA@@@@@@@@@@@@t@h@\@P@D@8@,@ @@????????????x?l?a?U?I?=?1?%?? ?>>>>>>>>>>>~>r>f>Z>N>C>7>+>>>============x=l=`=T=H===1=%== =<<<<<<<<<<<838'888777777777777s7g7[7O7C777+777666666666666w6k6_6S6G6;6/6#66 655555555555|5p5d5X5L5@545(555444444444444t4h4\4P4D484,4 44333333333333y3m3a3U3I3=313%33 322222222222}2q2e2Y2M2A252)222111111111111v1j1^1R1F1:1/1#11 000000000000{0o0c0W0K0?030'000////////////t/i/]/Q/E/9/-/!// ............z.o.c.W.K.?.3.'...------------t-h-\-P-D-8-,- --,,,,,,,,,,,,y,m,b,V,J,>,2,&,,,++++++++++++t+h+\+P+D+8+,+ ++************y*m*a*U*I*=*1*%** *)))))))))))})q)e)Y)M)A)5)))))((((((((((((u(i(](Q(E(9(-(!(( ''''''''''''y'm'a'U'I'='1'%'' '&&&&&&&&&&&}&q&e&Y&M&A&5&)&&&%%%%%%%%%%%%u%i%]%Q%E%9%-%!%% $$$$$$$$$$$$w$j$]$P$C$6$)$$$###########s#f#Y#L#?#2#%## """""""""""|"o"b"U"H";"."!"" !!!!!!!!!!!!z!n!b!W!K!?!3!'!!! u i ^ R F : . #  }qeYL?2% ~qeXK>1$ |obVI<0# zm`SF9, wj]PC6)tg[NA4' reXK>1$ |obUH;.!zm`SF9, xk^QD7*uh[NA4' reXK>2% }pcVI<0# {naTG: @ @ @ @ @  @ @  @  @  @  @  @ @ @ @ @ @ @ @  @  @ @ @ @ @ @ @ @  @  @  @  @ @ @ @ @ @ @ @  @  @  @ @ @ @ @ @ @~ @}  @| @{ @z @y @x @w @v @u @t  @s  @r  @q  @p  @o @n @m @l @k @j @i @h  @g @f @e  @d  @c  @b  @a  @` @_ @^ @] @\ @[ @Z @Y  @X  @W  @V  @U  @T @S @R @Q @P @O @N @M  @L @K @J @I @H @G @F @E  @D  @C  @B @A @@ @? @> @= @< @;  @: @9  @8  @7  @6  @5  @4 @3 @2 @1 @0 @/ @. @-  @, @+ @* @) @( @' @& @% @$ @# @" @!  @  @  @  @  @ @ @ @ @ @ @ @  @ @ @ @ @ @ @ @  @  @ @ @ @ @ @ @ @  @ @ @ @ ? ? ? ? ? ? ? ? ? ?  ?  ?  ?  ?  ? ? ? ? ? ? ? ?  ? ? ? ? ? ? ? ? ?  ?  ?  ?  ?  ? ? ? ? ? ? ? ?  ? ? ?  ? ? ?  ? ? ? ? ? ?  ?  ?  ?  ?  ? ? ? ? ? ? ? ?  ? ? ?  ? ? ? ? ? ? ? ?  ? ? ? ? ? ? ? ?  ? ? ? ? ? ?  ? ~? ~? ~? ~?  ~? }? }? }? }? }?  }? |? |? |? |?  |? {? {? {? {? {? {? {?  {? z? z? z?  z? y ? y? y? y? y? y? y? y?  y?~ x?} x?| x?{ x?z x?y x?x x?w  x?v w?u w?t w?s w?r w?q w?p  w?o v?n v?m v?l v?k v?j v?i v?h v?g v?f v?e v?d v?c v?b v?a v?` v?_ v?^ v?] v?\ v?[ v?Z v?Y v?X v?W v?V v?U v?T v?S v?R v?Q v?P v?O v?N v?M v?L v?K v?J v?I v?H v?G v?F v?E v?D v?C v?B v?A v?@ v?? v?> v?= v~?< v}?; v|?: v{?9 vz?8 vy?7 vx?6 vw?5 vv?4 vu?3 vt?2 vs?1 vr?0 vq?/ vp?. vo?- vn?, vm?+ vl?* vk?) vj?( vi?' vh?& vg?% vf?$ ve?# vd?" vc?! vb? va? v`? v_? v^? v]? v\? v[? vZ? vY? vX? vW? vV? vU? vT? vS? vR? vQ? vP? vO? vN? vM? vL? vK? vJ? vI? vH? vG? vF? vE? vD? vC? vB? vA> v@> v?> v>> v=> v<> v;> v:> v9> v8> v7> v6> v5> v4> v3> v2> v1> v0> v/> v.> v-> v,> v+> v*> v)> v(> v'> v&> v%> v$> v#> v"> v!> v > v> v> v> v> v> v> v> v> v> v> v> v> v> v> v> v> v> v> v > v > v > v > v > v> v> v> v> v> v> v>  v> u> u> u> u> u> u> u> u> u> u> u> u> u> u> u> u> u > u > u > u > u > u> u> u> u> u> u> u>  u> t>  t> s > s > s> s> s> s> s> s> s>  s> r > r> r> r> r> r> r> r>  r> q> q> q> q> q> q> q> q> q> q> q> q> q> q > q >~ q >} q >| q >{ q>z q>y q>x q>w q>v q>u q>t  q>s p >r p>q p>p p>o p>n p>m p>l p>k  p>j o >i o >h o>g o>f o>e o>d o>c o>b o>a  o>` n >_ n >^ n >] n>\ n>[ n>Z n>Y n>X n>W n>V  n>U m>T m>S m>R m>Q m>P m>O  m>N l>M l>L l>K l>J l>I l>H l>G l>F l>E l>D l>C l>B l>A l>@ l>? l>> l>= l>< l >; l >: l >9 l >8 l >7 l>6 l>5 l>4 l>3 l>2 l>1 l>0  l>/ k>. k >- k >, k >+ k >* k >) k>( k>' k>& k>% k>$ k># k>"  k>! j+> j*> j)> j(> j'> j&> j%> j$> j#> j"> j!> j > j> j> j> j> j> j> j> j> j> j> j> j> j> j> j> j> j> j> j > j > j > j = j = j= j= j= j= j= j= j=  j= i0= i/= i.= i-= i,= i+= i*= i)= i(= i'= i&= i%= i$= i#= i"= i!= i = i= i= i= i= i= i= i= i= i= i= i= i= i= i= i= i= i= i= i = i = i = i = i = i= i= i= i= i= i= i=  i= h-= h,= h+= h*= h)= h(= h'= h&= h%= h$= h#= h"= h!= h = h= h= h= h= h= h= h= h= h= h= h= h= h= h= h= h= h= h= h = h = h = h = h = h= h= h= h= h= h= h=  h= g#= g"= g!= g = g= g= g= g= g= g= g= g= g= g= g= g= g= g= g= g= g= g= g = g = g = g = g =~ g=} g=| g={ g=z g=y g=x g=w  g=v f=u f=t f=s f=r f=q f=p f=o f=n f=m f =l f =k f =j f =i f =h f=g f=f f=e f=d f=c f=b f=a  f=` e=_ e=^ e=] e=\ e=[ e=Z e=Y e=X e=W e=V e=U e=T e=S e=R e=Q e=P e =O e =N e =M e =L e =K e=J e=I e=H e=G e=F e=E e=D  e=C d=B d=A d=@ d=? d=> d== d=<  d=; c=: c=9 c=8 c=7  c=6 b =5 b=4 b=3 b=2 b=1 b=0 b=/ b=.  b=- a =, a =+ a=* a=) a=( a=' a=& a=% a=$  a=# ` =" ` =! ` = ` = `= `= `= `= `= `= `=  `= _ = _ = _ = _ = _ = _= _= _= _= _= _= _=  _= ^ = ^ = ^ = ^= ^= ^= ^= ^= ^= ^=  ^< ]< ]< ]< ]< ]< ]< ]< ]< ]< ]< ] < ] < ] < ] < ] < ]< ]< ]< ]< ]< ]< ]<  ]< \< \< \< \<  \< [< [< [< [ < [ < [ < [ < [ < [< [< [< [< [< [< [<  [< Z< Z< Z< Z < Z < Z < Z < Z < Z< Z< Z< Z< Z< Z< Z<  Z< Y< Y< Y< Y< Y < Y < Y < Y < Y < Y< Y< Y< Y< Y< Y< Y<  Y< X5< X4< X3< X2< X1< X0< X/< X.< X-< X,< X+< X*< X)< X(< X'< X&< X%< X$< X#< X"< X!< X < X< X< X< X< X< X< X< X< X< X< X< X< X< X< X< X< X< X< X < X < X < X < X < X< X< X< X< X< X< X<~  X<} W<| W<{ W S<= S<< S<; S<: S<9 S<8  S<7 R<6 R<5 R<4 R<3 R<2 R<1 R <0 R ; M=; M<; M;; M:; M9; M8; M7; M6; M5; M4; M3; M2; M1; M0; M/; M.; M-; M,; M+; M*; M); M(; M'; M&; M%; M$; M#; M"; M!; M ; M; M; M; M; M; M; M; M; M; M; M; M; M; M; M; M; M; M; M ; M ; M ; M ; M ; M; M; M; M; M; M; M;  M; L; L; L; L; L; L; L; L; L ; L ; L ; L ; L ; L; L; L; L; L; L; L;  L; K ; K ; K ; K ; K ; K; K; K; K; K; K; K;  K; J ; J ;~ J ;} J;| J;{ J;z J;y J;x J;w J;v  J;u I;t I;s I;r I;q I;p I;o I;n I;m I;l I;k I ;j I ;i I ;h I ;g I ;f I;e I;d I;c I;b I;a I;` I;_  I;^ H;] H;\ H;[ H;Z H;Y H;X H;W H;V H;U H;T H;S H;R H;Q H;P H;O H ;N H ;M H ;L H ;K H ;J H;I H;H H;G H;F H;E H;D H;C  H;B G;A G;@ G;? G;> G;= G;< G;; G ;: G ;9 G ;8 G ;7 G ;6 G;5 G;4 G;3 G;2 G;1 G;0 G;/  G;. F;- F;, F;+ F;* F;) F;( F;' F;& F;% F;$ F;# F ;" F ;! F ; F ; F ; F; F; F; F; F; F; F;  F; E; E; E; E; E;  E; D%; D$; D#; D"; D!; D ; D; D; D; D; D; D; D; D; D; D; D: D: D: D: D: D: D: D: D : D : D : D : D : D: D: D: D: D: D: D:  D: C$: C#: C": C!: C : C: C: C: C: C: C: C: C: C: C: C: C: C: C: C: C: C: C: C : C : C : C : C : C: C: C: C: C: C: C:  C: B: B: B: B: B: B: B:  B: A: A: A: A: A: A: A: A : A : A : A : A : A: A: A: A: A: A: A:  A: @: @ : @ : @ : @ : @ : @: @: @: @: @: @: @:  @: ? : ? : ? : ?: ?: ?: ?: ?: ?: ?:  ?: > : > : > : > : >: >: >: >: >: >: >:  >: = : = : = : = : = : =: =: =:~ =:} =:| =:{ =:z  =:y < :x <:w <:v <:u <:t <:s <:r <:q  <:p ;:o ; :n ; :m ; :l ; :k ; :j ;:i ;:h ;:g ;:f ;:e ;:d ;:c  ;:b ::a ::` ::_ ::^ ::] : :\ : :[ : :Z : :Y : :X ::W ::V ::U ::T ::S ::R ::Q  ::P 9 :O 9 :N 9 :M 9 :L 9:K 9:J 9:I 9:H 9:G 9:F 9:E  9:D 8 :C 8 :B 8 :A 8 :@ 8:? 8:> 8:= 8:< 8:; 8:: 8:9  8:8 7 :7 7 :6 7 :5 7 :4 7 :3 7:2 7:1 7:0 7:/ 7:. 7:- 7:,  7:+ 6:* 6:) 6:( 6:' 6:& 6:% 6:$ 6:# 6:" 6:! 6: 6 : 6 : 6 : 6 : 6 : 6: 6: 6: 6: 6: 6: 6:  6: 5 : 5: 5: 5: 5: 5: 5: 5:  5: 4: 4: 4: 4: 4: 4:  4: 3 : 3 : 3 : 39 39 39 39 39 39 39  39 29 29 29 29 29 29 29 29 2 9 2 9 2 9 2 9 2 9 29 29 29 29 29 29 29  29 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 1 9 1 9 1 9 1 9 1 9 19 19 19 19 19 19 19  19 09 09 09 09 09 09 09 09 0 9 0 9 0 9 0 9 0 9 09 09 09 09 09 09 09  09 /9 /9 / 9 / 9 / 9 / 9 / 9 /9 /9 /9 /9 /9 /9 /9  /9 . 9 . 9 .9 .9 .9 .9 .9 .9 .9  .9 - 9 - 9 - 9 - 9 -9 -9 -9 -9 -9 -9 -9  -9 ,9 ,9 ,9 ,9 ,9 , 9 , 9 , 9 , 9 , 9 ,9 ,9 ,9 ,9 ,9 ,9 ,9  ,9 +9 +9~ +9} +9| +9{ +9z +9y +9x +9w +9v +9u +9t +9s + 9r + 9q + 9p + 9o + 9n +9m +9l +9k +9j +9i +9h +9g  +9f *9e *9d *9c *9b  *9a ) 9` ) 9_ ) 9^ ) 9] )9\ )9[ )9Z )9Y )9X )9W )9V  )9U (9T ( 9S ( 9R ( 9Q ( 9P ( 9O (9N (9M (9L (9K (9J (9I (9H  (9G '9F '9E '9D '9C '9B ' 9A ' 9@ ' 9? ' 9> ' 9= '9< '9; '9: '99 '98 '97 '96  '95 &94 & 93 & 92 & 91 & 90 & 9/ &9. &9- &9, &9+ &9* &9) &9(  &9' %9& %9% %9$ %9# %9" %9! %9 %9 %9 %9 % 9 % 9 % 9 % 9 % 9 %9 %9 %9 %9 %9 %9 %9  %9 $(9 $'9 $&9 $%9 $$9 $#9 $"9 $!9 $ 9 $9 $9 $9 $9 $9 $9 $9 $8 $8 $8 $8 $8 $8 $8 $8 $8 $8 $8 $ 8 $ 8 $ 8 $ 8 $ 8 $8 $8 $8 $8 $8 $8 $8  $8 # 8 # 8 # 8 # 8 # 8 #8 #8 #8 #8 #8 #8 #8  #8 "8 "8 "8 "8 "8 "8 "8 "8 "8 "8 "8 "8 "8 "8 "8 " 8 " 8 " 8 " 8 " 8 "8 "8 "8 "8 "8 "8 "8  "8 !8 !8 !8 !8 !8 !8 !8 !8 !8 !8 ! 8 ! 8 ! 8 ! 8 ! 8 !8 !8 !8 !8 !8 !8 !8  !8  8  8  8  8  8  8  8  8  8  8  8  8  8  8  8  8  8  8  8  8  8   8  8  8  8 8 8 8 8 8 8 8  8 8 8 8 8 8 8 8 8 8~ 8} 8| 8{  8z  8y  8x  8w  8v 8u 8t 8s 8r 8q 8p 8o  8n  8m  8l  8k  8j  8i 8h 8g 8f 8e 8d 8c 8b  8a  8`  8_  8^ 8] 8\ 8[ 8Z 8Y 8X 8W  8V  8U 8T 8S 8R 8Q 8P 8O 8N  8M 8L  8K  8J  8I  8H  8G 8F 8E 8D 8C 8B 8A 8@  8?  8>  8=  8<  8; 8: 89 88 87 86 85 84  83 82 81 80 8/ 8. 8- 8, 8+ 8*  8)  8(  8'  8&  8% 8$ 8# 8" 8! 8 8 8  8  8  8 8 8 8 8 8 8 8  8 8 8 8 8 8  8  8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 7 7 7 7 7 7  7  7  7  7  7 7 7 7 7 7 7 7  7 7  7  7  7  7  7 7 7 7 7 7 7 7  7  7  7 7 7 7 7 7 7 7  7 7 7  7  7  7  7  7 7 7 7 7 7 7 7  7 37 27 17 07 /7 .7 -7 ,7 +7 *7 )7 (7 '7 &7 %7 $7 #7 "7 !7  7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7  7  7  7  7  7 7 7 7 7 2wwlaVK@5* ~~~~~~~~~~~~~z~o~d~Y~N~C~8~-~"~~ }}}}}}}}}}}}{}o}c}W}K}?}3}'}}}||||||||||||t|h|\|P|D|8|,| ||{{{{{{{{{{{{x{m{a{U{I{={1{%{{ {zzzzzzzzzzz}zqzezYzMzAz5z*zzzyyyyyyyyyyyyvyjy^yRyFy:y.y"yy xxxxxxxxxxxx{xoxcxWxKx?x3x'xxxwwwwwwwwwwwwtwhw\wPwDw8w,w wwvvvvvvvvvvvvxvlv`vTvHvi2i&iiihhhhhhhhhhh~hrhfhZhNhBh7h+hhhggggggggggggwgkg_gSgGg;g/g#gg gfffffffffff|fpfdfXfLf@f4f(fffeeeeeeeeeeeeueie]eQeEe9e-e!ee ddddddddddddydmdadVdJd>d2d&dddccccccccccc~crcfcZcNcBc6c*cccbbbbbbbbbbbbwbkb_bSbGb;b/b#bb aaaaaaaaaaaa|apadaXaLa@a4a(aaa````````````t`h`\`P`D`8`,` ``____________y_m_a_U_I_=_1_%__ _^^^^^^^^^^^}^q^e^Y^N^B^6^*^^^]]]]]]]]]]]]v]j]^]R]F]:].]"]] \\\\\\\\\\\\{\o\c\W\K\?\3\'\\\[[[[[[[[[[[[t[h[\[P[D[8[,[ [[ZZZZZZZZZZZZxZmZaZUZIZ=Z1Z%ZZ ZYYYYYYYYYYY}YqYeYYYMYAY5Y)YYYXXXXXXXXXXXXvXjX^XRXFX:X.X"XX WWWWWWWWWWWW{WoWcWWWKW?W3W'WWWVVVVVVVVVVVVsVgV[VPVDV8V,V VVUUUUUUUUUUUUxUlU`UTUHUQ2Q&QQQPPPPPPPPPPPPsPgP[POPCP7P,P PPOOOOOOOOOOOOyOmOaOUOIO=O1O%OO ONNNNNNNNNNN}NqNeNYNMNBN6N*NNNMMMMMMMMMMMMwMkM_MSMGM;M/M#MM LLLLLLLLLLLL|LpLdLXLLL@L4L(LLLKKKKKKKKKKKKuKiK]KQKEK:K.K"KK JJJJJJJJJJJJ~JsJhJ]JRJGJ>>>>>>>>>>>y>m>a>U>I>=>1>%>> >===========~=r=f=Z=N=B=6=*===<<<<<<<<<<<929&99988888888888~8s8g8[8O8C878+888777777777777x7l7`7T7H7<707$77 766666666666|6p6d6X6L6@646(666555555555555u5i5]5Q5E5:5.5"55 444444444444z4n4b4V4J4>424&444333333333333s3g3[3O3C373+333222222222222x2l2`2T2H2<202$22 211111111111}1q1e1Y1M1A151)1110000000000000t0i0^0S0H0=020'000/////////////w/l/a/V/K/@/5/*///............w.k._.S.G.;./.#.. .-----------|-p-d-X-L-@-4-(---,,,,,,,,,,,,u,i,],Q,E,9,-,!,, ++++++++++++y+m+a+U+I+=+1+%++ +***********~*r*f*Z*N*B*6*****))))))))))))w)k)_)S)G);)/)#)) (((((((((((({(o(c(W(K(?(4(((((''''''''''''t'h'\'P'D'8',' ''&&&&&&&&&&&&x&l&`&U&I&=&1&%&& &%%%%%%%%%%%}%q%e%Y%N%B%6%*%%%$$$$$$$$$$$$v$j$^$R$F$:$.$#$$ ############{#o#c#W#K#?#3#'###""""""""""""t"h"\"P"D"8"," ""!!!!!!!!!!!!x!l!`!T!H!2&~sg[OC7+w bl bk bj bi bh bg bf be bd  bc  bb  ba  b`  b_ b^ b] b\ b[ bZ bY bX  bW bV bU bT bS bR bQ bP bO bN bM bL bK bJ bI bH bG bF bE  bD  bC  bB  bA  b@ b? b> b= b< b; b: b9  b8 !b7  b6 b5 b4 b3 b2 b1 b0 b/ b. b- b, b+ b* b) b( b' b& b% b$  b#  b"  b!  b  b b b b b b b b  b b b b b b b b b b b b b b b b  b  b  b  b  b b b b a a a a  a !a  a a a a a a a a a a a a a a a a a a a  a  a  a  a  a a a a a a a a  a a a a a a a a a a a a a a a a a a a  a  a  a  a  a a a a a a a a  a a a a a a a a a a a a a a a a a a a  a  a  a  a  a a a a a a a a  a a a a a a a a a a  a  a  a  a  a a a a a a a a  a a a a a a a a a~ a} a| a{ az ay ax  aw  av  au  at  as ar aq ap ao an am al  ak  aj  ai  ah  ag  af  ae  ad  ac  ab  aa  a`  a_  a^  a]  a\  a[  aZ  aY  aX  aW  aV  aU  aT  aS  aR  aQ  aP  aO  aN  aM  aL   aK  aJ  aI  aH  aG  aF  aE  aD  aC  aB  aA  a@  a?  a>  a=  a<  a;  a:  a9   a8  $a7  #a6  "a5  !a4  a3  a2  a1  a0  a/  a.  a-  a,  a+  a*  a)  a(  a'  a&  a%  a$  a#  a"  a!  a  a  a  a  a  a  a  a  a  a  a  a   a  "a  !a  a  a  a  a  a  a  a  a  a  a  a  a  a  a  a  a  a  a  `  `  `  `  `  `  `  `  `  `  `  `  `   `  `  `  `  `  `  `  `  `  `  `  `  `  `  `  `  `  `  `  `  `  `  `  `  `   ` ` ` ` ` ` ` ` ` `  `  `  `  `  ` ` ` ` ` ` ` `  ` (` '` &` %` $` #` "` !`  ` ` ` ` ` ` ` ` ` ` ` ` ` ` ` ` ` ` `  `  `  `  `  ` ` ` ` ` ` ` `  ` %` $` #` "` !`  ` ` ` ` ` ` ` ` ` ` ` ` ` ` ` ` ` ` `  `  `  `  `  `~ `} `| `{ `z `y `x `w  `v `u `t `s `r `q  `p  `o  `n  `m  `l `k `j `i `h `g `f `e  `d $`c #`b "`a !``  `_ `^ `] `\ `[ `Z `Y `X `W `V `U `T `S `R `Q `P `O `N `M  `L  `K  `J  `I  `H `G `F `E `D `C `B `A  `@ "`? !`>  `= `< `; `: `9 `8 `7 `6 `5 `4 `3 `2 `1 `0 `/ `. `- `, `+  `*  `)  `(  `'  `& `% `$ `# `" `! ` `  ` ` ` ` ` ` ` ` ` ` `  `  `  `  `  ` ` ` ` ` ` ` `  `  (`  '`  &`  %`  $`  #`  "`  !_   _  _  _  _  _  _  _  _  _  _  _  _  _  _  _  _  _  _  _   _   _   _   _   _  _  _  _  _  _  _  _  _ _ _ _ _ _ _ _  _  _  _  _  _ _ _ _ _ _ _ _  _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _  _  _  _  _  _ _ _ _ _ _ _ _  _ _ _ _ _ _ _ _  _  _  _  _  _ _ _ _ _ _ _ _  _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _  _  _  _  _  _ _ _ _ _ _ _ _  _ _ _ _~ _} _| _{  _z  _y  _x  _w  _v _u _t _s _r _q _p _o  _n _m _l _k _j _i _h _g _f _e _d _c _b _a _` __ _^ _] _\  _[  _Z  _Y  _X  _W _V _U _T _S _R _Q _P  _O  _N  _M  _L  _K  _J  _I  _H  _G  _F  _E  _D  _C  _B  _A  _@  _?  _>  _=   _<  _;  _:  _9  _8  _7  _6  _5  _4  _3  _2  _1  _0  _/  _.  _-  _,  _+  _*  _)  _(  _'  _&  _%  _$  _#  _"   _!  _  _  _  _  _  _  _  _  _  _  _  _  _  _  _  _  _  _  _  _  _  _  _  _  _  _   _  _  _  _  _  _  _  ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^   ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^   ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^  ^  ^  ^  ^  ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^  ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^  ^  ^  ^  ^  ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^  ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^  ^  ^  ^  ^  ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^  ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^  ^  ^  ^  ^  ^ ^ ^~ ^} ^| ^{ ^z ^y  ^x ^w ^v ^u ^t ^s ^r ^q  ^p  ^o  ^n  ^m  ^l ^k ^j ^i ^h ^g ^f ^e  ^d ^c ^b ^a ^` ^_ ^^  ^]  ^\  ^[  ^Z  ^Y ^X ^W ^V ^U ^T ^S ^R  ^Q ^P ^O ^N ^M ^L ^K ^J ^I ^H ^G ^F ^E  ^D  ^C  ^B  ^A  ^@ ^? ^> ^= ^< ^; ^: ^9  ^8  ^7  ^6  ^5   ^4   ^3   ^2   ^1   ^0  ^/  ^.  ^-  ^,  ^+  ^*  ^)  ^( E  E  E  E  E  E E E E E E E E  E  E  E  E  E E E E E E E E  E  E  E  E~  E} E| E{ Ez Ey Ex Ew Ev  Eu Et Es Er Eq  Ep  Eo  En  Em  El Ek Ej Ei Eh Eg Ef Ee  Ed Ec Eb Ea  E`  E_  E^  E]  E\ E[ EZ EY EX EW EV EU  ET  ES  ER  EQ EP EO EN EM EL EK EJ  EI EH EG EF EE  ED  EC  EB  EA  E@ E? E> E= E< E; E: E9  E8  E7  E6  E5   E4   E3   E2   E1   E0  E/  E.  E-  E,  E+  E*  E)  E(  E'  E&  E%  E$  E#  E"  E!  E  E  E  E  E  E   E  E  E  E  E  E  E  E  E  E   E  E  E  E  E  E  E  E  E  E  E  E  E  E  E  E  E  D  D  D   D  D  D  D  D  D  D  D  D  D  D  D  D  D  D  D  D  D   D D D D D  D  D  D  D  D D D D D D D D  D D D D D D D D D D D D D D D D D D  D  D  D  D  D D D D D D D D  D  D  D  D D D D D D D D  D D D D D D D  D  D  D  D  D D D D D D D D  D D D D D  D  D  D  D  D D D D D D D D  D D D D D D D D D D  D  D  D  D  D~ D} D| D{ Dz Dy Dx Dw  Dv Du Dt Ds Dr Dq Dp Do Dn Dm Dl Dk Dj Di  Dh  Dg  Df  De  Dd Dc Db Da D` D_ D^ D]  D\  D[  DZ  DY  DX  DW   DV   DU   DT   DS   DR  DQ  DP  DO  DN  DM  DL  DK  DJ DI DH DG DF DE DD DC DB DA D@ D? D> D= D< D; D: D9 D8  D7  D6  D5  D4  D3 D2 D1 D0 D/ D. D- D,  D+ !D*  D) D( D' D& D% D$ D# D" D! D D D D D D D D D D  D  D  D  D  D D D D D D D D  D D D D D D D D D D D C C C C  C  C  C  C  C C C C C C C C  C C C C C C C C C C C C C C C C  C  C  C  C  C C C C C C C C  C C C C C C C C C C C C C C C  C  C  C  C  C C C C C C C C  C C C C C C C C C C C C C C C C  C  C  C  C  C C C C C C C C  C C C C C C C C C C C C C C C C  C  C  C  C  C C C C C C C C  C "C !C~  C} C| C{ Cz Cy Cx Cw Cv Cu Ct Cs Cr Cq Cp Co Cn Cm Cl Ck  Cj  Ci  Ch  Cg  Cf Ce Cd Cc Cb Ca C` C_  C^ #C] "C\ !C[  CZ CY CX CW CV CU CT CS CR CQ CP CO CN CM CL CK CJ CI CH  CG  CF  CE  CD  CC CB CA C@ C? C> C= C<  C; C: C9 C8 C7 C6 C5 C4 C3 C2 C1 C0 C/ C. C- C, C+  C*  C)  C(  C'  C& C% C$ C# C" C! C C  C C C C C C C C C C C C C C C C C C C  C  C  C  C  C C C C C C C C  B B B B B B B B B B B B B B B B B B  B  B  B  B  B B B B B B B B  B B B B B B B B B B B B B B B B B  B  B  B  B  B B B B B B B B  B B B B B B B B B B B B  B  B  B  B  B B B B B B B B  B B B B B B B B B B B B B B B B  B  B  B  B  B B B B B B B B  B !B  B B B B B B B B B B B B B B B B B~ B} B|  B{  Bz  By  Bx  Bw Bv Bu Bt Bs Br Bq Bp  Bo !Bn  Bm Bl Bk Bj Bi Bh Bg Bf Be Bd Bc Bb Ba B` B_ B^ B] B\ B[  BZ  BY  BX  BW  BV BU BT BS BR BQ BP BO  BN #BM "BL !BK  BJ BI BH BG BF BE BD BC BB BA B@ B? B> B= B< B; B: B9 B8  B7  B6  B5  B4  B3 B2 B1 B0 B/ B. B- B,  B+  B*  B)  B(  B'  B&  B%  B$  B#  B"  B!  B  B  B  B  B  B  B  B  B  B  B  B  B  B   B  B  B  B  B  B  B  B  B  B  B  B  B  B  B  B  B  B  B  A  A  A  A  A  A  A  A  A   A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A   A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A   A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A  A   A $A #A "A !A  A A A A A A A A A A A A A A A A A A A  A  A  A  A  A A A A A A A A  A A A A~ A} A| A{ Az Ay Ax Aw Av Au At As  Ar  Aq  Ap  Ao  An Am Al Ak Aj Ai Ah Ag  Af #Ae "Ad !Ac  Ab Aa A` A_ A^ A] A\ A[ AZ AY AX AW AV AU AT AS AR AQ AP  AO  AN  AM  AL  AK AJ AI AH AG AF AE AD  AC AB AA A@ A? A> A= A< A; A: A9  A8  A7  A6  A5  A4 A3 A2 A1 A0 A/ A. A-  A, A+ A* A) A( A' A& A% A$ A# A" A! A A A  A  A  A  A  A A A A A A A A  A #A "A !A  A A A A A A A A A A A A A A @ @ @ @ @  @  @  @  @  @ @ @ @ @ @ @ @  @ @ @ @ @ @ @ @ @ @  @  @  @  @  @ @ @ @ @ @ @ @  @  !@   @  @  @  @  @  @  @  @  @  @  @  @  @  @  @  @  @  @  @   @   @   @   @   @  @  @  @  @  @  @  @  @ @ @ @ @ @  @  @ @ bm .n}qeYMA5)~~~~~~~~~~~~u~i~]~Q~E~9~-~!~~ }}}}}}}}}}}}z}n}b}V}J}>}2}&}}}|||||||||||~|r|f|Z|N|B|6|*|||{{{{{{{{{{{{w{k{_{S{G{;{/{#{{ zzzzzzzzzzzz{zozczWzKz?z3z'zzzyyyyyyyyyyyytyhy\yPyDy8y,y yyxxxxxxxxxxxxyxmxaxUxIx=x1x%xx xwwwwwwwwwww}wqwewYwMwAw5w)wwwvvvvvvvvvvvvvvjv^vRvFv:v.v"vv uuuuuuuuuuuu{uoucuWuKu?u3u'uuuttttttttttttstgt[tOtCt7t+tttssssssssssssxsls`sTsHsp2p&pppooooooooooo~orogo[oOoCo7o+ooonnnnnnnnnnnnwnkn_nSnGn;n/n#nn mmmmmmmmmmmm|mpmdmXmLm@m4m(mmmllllllllllllulil]lQlEl9l-l!ll kkkkkkkkkkkkykmkakUkIk>k2k&kkkjjjjjjjjjjj~jrjfjZjNjBj6j*jjjiiiiiiiiiiiiwiki_iSiGi;i/i#ii hhhhhhhhhhhh{hohchXhLh@h4h(hhhggggggggggggtghg\gPgDg8g,g ggffffffffffffyfmfafUfIf=f1f%ff feeeeeeeeeee}eqeeeYeMeAe5e)eeeddddddddddddvdjd^dRdFd:d.d"dd cccccccccccczcncbcVcJc>c2c&cccbbbbbbbbbbbbsbgb[bObCb7b+bbbaaaaaaaaaaaaxala`aTaHa^2^&^^^]]]]]]]]]]]]s]g][]O]C]7]+]]]\\\\\\\\\\\\w\k\_\S\G\;\/\$\\ \[[[[[[[[[[[|[p[d[X[L[@[4[([[[ZZZZZZZZZZZZuZiZ]ZQZEZ9Z-Z!ZZ YYYYYYYYYYYYzYnYbYVYJY>Y2Y&YYYXXXXXXXXXXX~XrXfXZXOXCX7X+XXXWWWWWWWWWWWWwWlW`WTWHWG2G&GGGFFFFFFFFFFF~FrFfFZFNFBF6F*FFFEEEEEEEEEEEExElE`ETEHE>>>>>>>>>>>y>m>a>U>I>=>1>%>>>===========~=r=f=Z=N=B=6=*===<<<<<<<<<<<929&999888888888888s8g8[8O8C878+888777777777777x7l7`7T7H7<707%77 766666666666}6q6e6Y6M6A656)666555555555555v5j5^5R5F5;5/5#55 444444444444|4p4d4X4L4@444(444333333333333u3i3]3Q3E393-3!33 222222222222y2m2a2U2I2=212%22 211111111111~1r1f1Z1N1B161*111000000000000x0l0`0T0H0<000$00 0///////////|/p/d/X/L/@/4/(///............u.i.].Q.E.9.-.!.. ------------z-n-b-V-J->-2-&---,,,,,,,,,,,,s,g,[,O,C,7,+,,,++++++++++++w+k+_+S+H+<+0+$++ +***********|*p*d*X*L*@*4*(***))))))))))))u)i)])Q)E)9)-)!)) ((((((((((((z(n(b(V(J(>(2('(((''''''''''''t'h'\'P'D'8',' ''&&&&&&&&&&&&x&m&a&U&I&=&1&%&& &%%%%%%%%%%%}%q%e%Y%M%A%6%*%%%$$$$$$$$$$$$w$k$_$S$G$;$/$#$$ ############|#p#d#X#L#@#4#(###""""""""""""u"i"^"R"F":"."""" !!!!!!!!!!!!{!o!c!W!K!?!3!'!!! t i ] Q E 9 - !  ynbVJ>2&sg[OC7+xl`TH<0$ }qeYMB6*wk_SG;/# |pdXLA5)ui]QE9-! znbVJ>2&ti^SH=2'sg[OC7+wl`TH<0$ |pdXLA5)ui]QE9-! zn , K ,K ,K ,K ,K ,K ,K ,K  ,K ,K ,K ,K ,K ,K ,K ,K ,K ,K ,K ,K ,K ,K ,K ,K ,K ,K ,K , K , K , K , K , K ,K ,J ,J ,J ,J ,J ,J  ,J ,J ,J ,J ,J ,J ,J ,J ,J ,J ,J ,J ,J , J , J , J , J , J ,J ,J ,J ,J ,J ,J ,J  ,J ,%J ,$J ,#J ,"J ,!J , J ,J ,J ,J ,J ,J ,J ,J ,J ,J ,J ,J ,J ,J ,J ,J ,J ,J ,J , J , J , J , J , J ,J ,J ,J ,J ,J ,J ,J  ,J  ,J  ,J  ,J  ,J  ,J  ,J  , J  , J  , J  , J  , J  ,J  ,J  ,J  ,J  ,J  ,J  ,J  ,J "BJ "BJ "BJ "BJ "BJ "BJ "BJ "BJ "BJ "BJ "BJ "B J "B J "B J "B J "B J "BJ "BJ "BJ "BJ "BJ "BJ "BJ  "BJ "AJ "AJ "AJ "AJ "AJ "AJ "AJ "AJ "AJ "AJ "AJ "AJ "A J "A J "A J "A J "A J "AJ~ "AJ} "AJ| "AJ{ "AJz "AJy "AJx  "AJw "@ Jv "@ Ju "@ Jt "@ Js "@Jr "@Jq "@Jp "@Jo "@Jn "@Jm "@Jl  "@Jk "?Jj "?Ji "?Jh "?Jg "?Jf "?Je "? Jd "? Jc "? Jb "? Ja "? J` "?J_ "?J^ "?J] "?J\ "?J[ "?JZ "?JY  "?JX "> JW "> JV "> JU "> JT ">JS ">JR ">JQ ">JP ">JO ">JN ">JM  ">JL "= JK "= JJ "= JI "=JH "=JG "=JF "=JE "=JD "=JC "=JB  "=JA "<J@ "<J? "<J> "<J= "<J< "<J; "<J: "<J9 "<J8 "< J7 "< J6 "< J5 "< J4 "< J3 "<J2 "<J1 "<J0 "<J/ "<J. "<J- "<J,  " "-I= "-I< "-I; "-I: "-I9 "-I8 "-I7 "-I6 "-I5 "-I4 "-I3 "- I2 "- I1 "- I0 "- I/ "- I. "-I- "-I, "-I+ "-I* "-I) "-I( "-I'  "-I& ",I% ",I$ ",I# ",I" ",I! ",I ",I ",I ",I ",I ",I ",I ",I ",I ",I ", I ", I ", I ", I ", I ",I ",I ",I ",I ",I ",I ",I  ",I "+I "+I "+I "+I "+I "+I "+I "+I "+I "+I "+H "+H "+H "+H "+H "+ H "+ H "+ H "+ H "+ H "+H "+H "+H "+H "+H "+H "+H  "+H "*H "*H "*H "*H "*H "*H "*H "*H "*H "*H "*H "*H "* H "* H "* H "* H "* H "*H "*H "*H "*H "*H "*H "*H  "*H ")H ")H ")H ")H ")H ")H ")H ")H ")H ")H ")H ")H ")H ")H ")H ")H ") H ") H ") H ") H ") H ")H ")H ")H ")H ")H ")H ")H  ")H "(H "(H "(H "(H "(H "(H "(H "(H "(H "(H "(H "(H "(H "(H "(H "(H "(H "(H "( H "( H "( H "( H "( H "(H "(H "(H "(H "(H "(H "(H  "(H "'H "'H "'H "'H "'H "'H "'H  "'H "&H "&H "&H "&H "&H "&H "&H "&H "&H "& H "& H "& H "& H "& H "&H "&H "&H "&H "&H~ "&H} "&H|  "&H{ "%&Hz "%%Hy "%$Hx "%#Hw "%"Hv "%!Hu "% Ht "%Hs "%Hr "%Hq "%Hp "%Ho "%Hn "%Hm "%Hl "%Hk "%Hj "%Hi "%Hh "%Hg "%Hf "%He "%Hd "%Hc "%Hb "% Ha "% H` "% H_ "% H^ "% H] "%H\ "%H[ "%HZ "%HY "%HX "%HW "%HV  "%HU "$HT "$HS "$HR "$HQ "$HP "$HO "$HN "$HM "$HL "$ HK "$ HJ "$ HI "$ HH "$ HG "$HF "$HE "$HD "$HC "$HB "$HA "$H@  "$H? "# H> "# H= "#H< "#H; "#H: "#H9 "#H8 "#H7 "#H6  "#H5 ""H4 ""H3 ""H2 ""H1 "" H0 "" H/ "" H. "" H- "" H, ""H+ ""H* ""H) ""H( ""H' ""H& ""H%  ""H$ "!H# "!H" "!H! "!H "!H "!H "!H "!H "!H "!H "!H "! H "! H "! H "! H "! H "!H "!H "!H "!H "!H "!H "!H  "!H " H " H " H " H " H " H " H " H " H " H " H " H " G " G " G " G " G " G " G  " G " G "G "G "G "G "G "G "G  "G "!G " G "G "G "G "G "G "G "G "G "G "G "G "G "G "G "G "G "G "G " G " G " G " G " G "G "G "G "G "G "G "G  "G "G "G "G "G "G "G "G "G "G "G "G " G " G " G " G " G "G "G "G "G "G "G "G  "G "G "G "G "G "G "G "G "G "G "G "G "G "G "G "G "G " G " G " G " G " G "G "G "G "G "G "G "G  "G " G " G " G " G " G "G "G "G "G "G "G "G  "G "G "G "G "G "G "G "G "G " G " G " G " G " G "G~ "G} "G| "G{ "Gz "Gy "Gx  "Gw " Gv " Gu " Gt " Gs "Gr "Gq "Gp "Go "Gn "Gm "Gl  "Gk "Gj "Gi "Gh "Gg "Gf "Ge "Gd "Gc "Gb "Ga " G` " G_ " G^ " G] " G\ "G[ "GZ "GY "GX "GW "GV "GU  "GT "GS "GR "GQ "GP "GO " GN " GM " GL " GK " GJ "GI "GH "GG "GF "GE "GD "GC  "GB "GA "G@ "G? "G> "G= "G< "G; "G: "G9 "G8 "G7 "G6 " G5 " G4 " G3 " G2 " G1 "G0 "G/ "G. "G- "G, "G+ "G*  "G) "G( "G' "G& "G% " G$ " G# " G" " G! " G "G "G "G "G "G "G "G  "G "G "G "G "G "G  "G "G "G "G "G "G "G "G "G "G "G "G "G " G " G " G " G " G "G "F "F "F "F "F "F  "F "F "F "F "F "F "F  "F "F " F " F " F " F " F "F "F "F "F "F "F "F  "F "F " F " F " F " F " F "F "F "F "F "F "F "F  "F " F "F "F "F "F "F "F "F  "F " F "F "F "F "F "F "F "F "F "F "F "F "F "F "F "F "F "F "F " F " F " F " F " F "F "F "F "F "F "F "F  "F " F " F " F " F " F " F " F " F " F " F " F " F " F " F " F " F " F " F " F " F " F  " F " F " F " F " F " F  " F " F " F " F " F " F " F " F " F " F " F " F " F " F " F " F  " F " "F " !F " F~ " F} " F| " F{ " Fz " Fy " Fx " Fw " Fv " Fu " Ft " Fs " Fr " Fq " Fp " Fo " Fn " Fm " Fl " Fk " Fj " Fi " Fh " Fg " Ff " Fe " Fd " Fc " Fb " Fa " F`  " F_ " F^ " F] " F\ " F[ " FZ " FY " FX " FW " FV " FU " FT " FS " FR " FQ " FP " FO " FN " FM " FL " FK  " FJ "FI "FH "FG "FF "FE "FD "FC "FB "FA " F@ " F? " F> " F= " F< "F; "F: "F9 "F8 "F7 "F6 "F5  "F4 "F3 "F2 "F1 "F0 "F/ "F. "F- "F, "F+ "F* "F) "F( " F' " F& " F% " F$ " F# "F" "F! "F "F "F "F "F  "F " F " F " F " F " F "F "F "F "F "F "F "F  "F "F "F "F "F "F "F "F "F "F "F "F "F "F "F "E "E "E " E " E " E " E " E "E "E "E "E "E "E "E  "E "E "E "E "E "E  "E "E "E "E "E "E "E "E "E "E "E "E "E "E " E " E " E " E " E "E "E "E "E "E "E "E  "E "E "E "E "E "E "E "E "E "E " E " E " E " E " E "E "E "E "E "E "E "E  "E  "E  "E  "E  "E  "E  "E  "E  "E  "E  "E  "E  "E  "E  "E  "E  "E  "E  "E  " E  " E  " E  " E  " E  "E  "E  "E  "E  "E  "E  "E  "E 3&f 3%f 3$f 3#f 3"f 3!f 3 f 3f 3f 3f 3f 3f 3f 3f 3f 3f 3f 3f 3f 3f 3f 3f 3e 3e 3e 3 e 3 e 3 e 3 e 3 e 3e 3e 3e 3e 3e 3e 3e  3e 2e 2e 2e 2e 2e 2e 2e 2e 2e 2e 2e 2e 2e 2e 2e 2e 2e 2e 2 e 2 e 2 e 2 e 2 e 2e 2e 2e 2e 2e 2e 2e  2e 1e 1e 1e 1e 1e 1e 1 e 1 e 1 e 1 e 1 e 1e 1e 1e 1e 1e 1e 1e  1e 0e 0e 0e 0e 0e 0e 0e 0e 0e 0e 0e 0e 0e 0e 0e 0 e 0 e 0 e 0 e 0 e 0e 0e 0e 0e 0e 0e 0e  0e /e /e /e /e /e /e /e /e /e /e /e /e /e /e /e /e /e /e / e / e / e / e / e /e /e /e /e /e /e /e  /e .e .e .e .e .e~ .e} .e| .e{ .ez .ey . ex . ew . ev . eu . et .es .er .eq .ep .eo .en .em  .el -ek -ej -ei -eh -eg -ef -ee -ed -ec -eb -ea -e` -e_ -e^ -e] -e\ -e[ -eZ - eY - eX - eW - eV - eU -eT -eS -eR -eQ -eP -eO -eN  -eM ,eL ,eK ,eJ ,eI ,eH ,eG ,eF ,eE ,eD ,eC ,eB ,eA ,e@ ,e? , e> , e= , e< , e; , e: ,e9 ,e8 ,e7 ,e6 ,e5 ,e4 ,e3  ,e2 +%e1 +$e0 +#e/ +"e. +!e- + e, +e+ +e* +e) +e( +e' +e& +e% +e$ +e# +e" +e! +e +e +e +e +e +e +e + e + e + e + e + e +e +e +e +e +e +e +e  +e *e *e *e *e *e *e *e *e *e *e *e *e *e * d * d * d * d * d *d *d *d *d *d *d *d  *d )d )d )d )d )d )d )d )d )d )d )d )d )d )d )d ) d ) d ) d ) d ) d )d )d )d )d )d )d )d  )d ( d (d (d (d (d (d (d (d (d (d (d (d (d (d (d (d (d (d (d ( d ( d ( d ( d ( d (d (d (d (d (d (d (d  (d ')d '(d ''d '&d '%d '$d '#d '"d '!d ' d 'd 'd 'd 'd 'd 'd 'd 'd 'd 'd 'd 'd 'd 'd 'd 'd 'd 'd ' d ' d ' d ' d ' d 'd 'd 'd 'd 'd 'd 'd  'd &'d &&d &%d &$d &#d &"d &!d & d &d &d &d &d &d &d &d &d~ &d} &d| &d{ &dz &dy &dx &dw &dv &du &dt & ds & dr & dq & dp & do &dn &dm &dl &dk &dj &di &dh  &dg %"df %!de % dd %dc %db %da %d` %d_ %d^ %d] %d\ %d[ %dZ %dY %dX %dW %dV %dU %dT %dS %dR % dQ % dP % dO % dN % dM %dL %dK %dJ %dI %dH %dG %dF  %dE $dD $dC $dB $dA $d@ $d? $d> $d= $d< $d; $d: $d9 $d8 $d7 $d6 $ d5 $ d4 $ d3 $ d2 $ d1 $d0 $d/ $d. $d- $d, $d+ $d*  $d) #d( #d' #d& #d% #d$ #d# #d" #d! #d #d #d #d #d # d # d # d # d # d #d #d #d #d #d #d #d  #d "d "d "d "d "d "d "d "d "d "d "d "d "d "d "d "c "c "c " c " c " c " c " c "c "c "c "c "c "c "c  "c ! c !c !c !c !c !c !c !c !c !c !c !c !c !c !c !c !c !c !c ! c ! c ! c ! c ! c !c !c !c !c !c !c !c  !c  c  c  c  c  c  c  c  c  c  c  c  c  c  c  c  c  c  c  c  c  c  c  c  c  c  c  c   c *c )c (c 'c &c %c $c #c "c !c  c c c c c c c c c c c c c c c c c c c  c  c  c  c  c c c c c c c c  c c c c c c c c c c c c c~ c} c|  c{  cz  cy  cx  cw cv cu ct cs cr cq cp  co #cn "cm !cl  ck cj ci ch cg cf ce cd cc cb ca c` c_ c^ c] c\ c[ cZ cY  cX  cW  cV  cU  cT cS cR cQ cP cO cN cM  cL cK cJ cI cH cG cF cE cD cC cB cA c@ c? c> c= c< c;  c:  c9  c8  c7  c6 c5 c4 c3 c2 c1 c0 c/  c. !c-  c, c+ c* c) c( c' c& c% c$ c# c" c! c c c c c c c  c  c  c  c  c c c c c c c c  c c c c c c c c c c c c c c b b  b  b  b  b  b b b b b b b b  b $b #b "b !b  b b b b b b b b b b b b b b b b b b b  b  b  b  b  b b b b b b b b  b /b .b -b ,b +b *b )b (b 'b &b %b $b #b "b !b  b b b b b b b b b b b b b b b b b b b  b  b  b  b  b b b b b b b b  b &b %b $b #b "b !b  b b b b b b b b b b b b b b b b b b b  b  b  b  b  b b b~ b} b| b{ bz by  bx !bw  bv bu bt bs br bq bp bo , K! 3{|pdXL@4(~~~~~~~~~~~~u~i~]~Q~E~9~-~!~~ }}}}}}}}}}}}z}n}b}V}J}>}2}&}}}|||||||||||~|r|f|Z|N|B|6|*|||{{{{{{{{{{{{w{k{_{S{G{;{/{#{{ zzzzzzzzzzzz|zpzdzXzLz@z4z(zzzyyyyyyyyyyyyuyiy]yQyEy9y-y!yy xxxxxxxxxxxxzxnxbxVxJx>x2x&xxxwwwwwwwwwwwwswgw[wOwCw7w+wwwvvvvvvvvvvvvxvlv`vTvHvl2l&lllkkkkkkkkkkk~krkfkZkNkBk6k*kkkjjjjjjjjjjjjwjkj_jSjGj;j0j$jj jiiiiiiiiiii|ipidiXiLi@i4i(iiihhhhhhhhhhhhthih]hQhEh9h-h!hh ggggggggggggygmgagUgJg>g2g&gggfffffffffff~frfffZfNfCf7f+fffeeeeeeeeeeeexele`eTeHeb2b&bbbaaaaaaaaaaa~arafaZaNaBa6a*aaa````````````w`k`_`S`G`;`/`#`` ____________{_o_c_W_K_?_3_'___^^^^^^^^^^^^t^h^\^P^D^8^,^ ^^]]]]]]]]]]]]y]m]a]U]I]=]1]%]] ]\\\\\\\\\\\~\r\f\Z\N\B\6\*\\\[[[[[[[[[[[[w[k[_[S[G[;[/[#[[ ZZZZZZZZZZZZ{ZoZcZWZLZ@Z4Z(ZZZYYYYYYYYYYYYtYhY]YQYEY9Y-Y!YY XXXXXXXXXXXXyXmXaXUXIX=X1X%XXXWWWWWWWWWWW~WrWfWZWNWBW7W+WWWVVVVVVVVVVVVxVlV`VTVHVI2I&IIIHHHHHHHHHHH~HrHfHZHNHBH6H*HHHGGGGGGGGGGGGwGkG_GSGGG;G/G#GG FFFFFFFFFFFF{FoFcFWFKF?F3F'FFFEEEEEEEEEEEEEuEjE_ETEIE>E3E(EEEDDDDDDDDDDDDwDkD_DSDGD;D/D#DD DCCCCCCCCCCC|CpCdCXCLC@C4C(CCCBBBBBBBBBBBBtBhB\BPBDB8B,B BBAAAAAAAAAAAAxAlA`ATAHA>>>>>>>>>>>>y>n>c>X>M>B>7>,>!>> >===========~=r=f=Z=N=B=6=*===<<<<<<<<<<<626&66655555555555~5r5f5Z5N5B565*5554444444444444x4m4b4W4L4A464+4 44 3333333333333{3p3e3Z3O3D393.3#33 3222222222222~2s2h2]2R2G2<222'2221111111111111w1l1a1V1K1@151*111 000000000000{0o0c0W0K0?030'000////////////s/g/[/O/D/8/,/ //............y.m.a.U.I.=.1.%.. .-----------~-r-f-Z-N-B-6-*---,,,,,,,,,,,,w,k,_,S,G,;,/,#,, ++++++++++++|+p+d+X+L+@+4+(+++************u*j*^*R*F*:*.*"** ))))))))))))z)n)c)W)K)?)3)')))((((((((((((s(g([(O(C(8(,( ((''''''''''''x'l'`'T'H'<'0'$'' '&&&&&&&&&&&}&q&e&Y&M&A&5&)&&&%%%%%%%%%%%%v%j%^%R%F%:%.%"%% $$$$$$$$$$$${$o$d$X$L$@$4$($$$############t#h#\#P#D#8#,# ##""""""""""""x"l"`"T"H"<"0"$"" "!!!!!!!!!!!|!q!e!Y!M!A!5!)!!! u i ] R F : . "  znbVJ>2&sg[OC7, xl`TH<0$ |pdXL@4(ui]QE9-! ynbVJ>2&~rfZNB6*wk_SG;/# {ocWK?3'th\PD8, xmaUI=1% ~rfZNB6*wk_SG;/# { JS> JS= JS< JS; JS: JS9 JS8 JS7 JS6 JS5 JS4 JS3 JS2 J S1 J S0 J S/ J S. J S- JS, JS+ JS* JS) JS( JS' JS&  JS% JS$ JS# JS" JS! JS JS JS JS J S J S J S J S J S JS JS JS JS JS JS JS  JS JS JS JS JS J S J S J S J S J S JS JS JS JS JS JS JS  JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR J R J R J R J R J R JR JR JR JR JR JR JR  JR J1R J0R J/R J.R J-R J,R J+R J*R J)R J(R J'R J&R J%R J$R J#R J"R J!R J R JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR J R J R J R J R J R JR JR JR JR JR JR JR  JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR J R J R J R J R J R JR JR JR JR JR JR JR  JR J R JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR J R J R J R~ J R} J R| JR{ JRz JRy JRx JRw JRv JRu  JRt J0Rs J/Rr J.Rq J-Rp J,Ro J+Rn J*Rm J)Rl J(Rk J'Rj J&Ri J%Rh J$Rg J#Rf J"Re J!Rd J Rc JRb JRa JR` JR_ JR^ JR] JR\ JR[ JRZ JRY JRX JRW JRV JRU JRT JRS JRR JRQ J RP J RO J RN J RM J RL JRK JRJ JRI JRH JRG JRF JRE  JRD JRC J RB J RA J R@ J R? J R> JR= JR< JR; JR: JR9 JR8 JR7  JR6 J R5 JR4 JR3 JR2 JR1 JR0 JR/ JR. JR- JR, JR+ JR* JR) JR( JR' JR& JR% JR$ JR# J R" J R! J R J R J R JR JR JR JR JR JR JR  JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR JR J R J R J R J R J R JR JR JR JR JR JR JQ  JQ J?Q J>Q J=Q J J Q= J Q< J Q; J Q: J Q9 J Q8 J Q7 J Q6 J Q5 J Q4  J Q3 JQ2 JQ1 JQ0 JQ/ JQ. J Q- J Q, J Q+ J Q* J Q) JQ( JQ' JQ& JQ% JQ$ JQ# JQ"  JQ! JQ JQ JQ JQ JQ JQ JQ JQ JQ JQ JQ JQ JQ JQ J Q J Q J Q J Q J Q JQ JQ JQ JQ JQ JQ JQ  JQ JQ J Q J Q J Q J Q J Q JP JP JP JP JP JP JP  JP JP JP JP JP J P J P J P J P J P JP JP JP JP JP JP JP  JP JP JP JP JP J P J P J P J P J P JP JP JP JP JP JP JP  JP JP JP JP JP JP JP JP JP JP JP JP JP JP JP J P J P J P J P J P JP JP JP JP JP JP JP  JP J P J P JP JP JP JP JP JP JP  JP  JP  JP  JP  JP  JP  JP  JP  JP  JP  JP  JP  JP  JP  JP  JP  J P  J P  J P  J P  J P  JP  JP  JP  JP  JP  JP  JP  JP  EAl  E@l  E?l  E>l  E=l  Ef @=f @ @f= @f< @f; @f: @f9 @ f8 @ f7 @ f6 @ f5 @ f4 @f3 @f2 @f1 @f0 @f/ @f. @f-  @f,  @f+  @f*  @f)  @f(  @f'  @f&  @f%  @f$  @f#  @ f"  @ f!  @ f  @ f  @ f  @f  @f  @f  @f  @f  @f  @f  @f 6P 6P 6P 6P 6P 6P 6P 6P 6P 6 P 6 P 6 P 6 P 6 P 6P 6P 6P 6P 6P 6P 6P  6P 6P~ 6P} 6P| 6P{ 6Pz 6Py 6Px 6Pw 6Pv 6 Pu 6 Pt 6 Ps 6 Pr 6 Pq 6Pp 6Po 6Pn 6Pm 6Pl 6Pk 6Pj  6Pi 6BPh 6APg 6@Pf 6?Pe 6>Pd 6=Pc 6 6P= 6P< 6P; 6P: 6P9 6P8 6P7 6P6 6P5 6P4 6 P3 6 P2 6 P1 6 P0 6 P/ 6P. 6P- 6P, 6P+ 6P* 6P) 6P(  6P' 6P& 6P% 6P$ 6P# 6P" 6P! 6P 6P 6P 6 P 6 P 6 P 6 P 6 P 6P 6P 6P 6P 6P 6P 6P  6P  6P  6P  6P  6P  6P  6P  6P  6P  6P  6 P  6 P  6 P  6 P  6 P  6P  6P  6P  6O  6O  6O  6O  6O ,4"O ,4!O ,4 O ,4O ,4O ,4O ,4O ,4O ,4O ,4O ,4O ,4O ,4O ,4O ,4O ,4O ,4O ,4O ,4O ,4O ,4O ,4 O ,4 O ,4 O ,4 O ,4 O ,4O ,4O ,4O ,4O ,4O ,4O ,4O  ,4O ,3@O ,3?O ,3>O ,3=O ,3 ,0)O= ,0(O< ,0'O; ,0&O: ,0%O9 ,0$O8 ,0#O7 ,0"O6 ,0!O5 ,0 O4 ,0O3 ,0O2 ,0O1 ,0O0 ,0O/ ,0O. ,0O- ,0O, ,0O+ ,0O* ,0O) ,0O( ,0O' ,0O& ,0O% ,0O$ ,0O# ,0O" ,0 O! ,0 O ,0 O ,0 O ,0 O ,0O ,0O ,0O ,0O ,0O ,0O ,0O  ,0O ,/O ,/O ,/O ,/O ,/O ,/O  ,/O ,.O ,.O ,.O ,.O ,.O ,.O ,.O ,.O ,.O ,.O ,.O ,.O ,.O ,.O ,.N ,. N ,. N ,. N ,. N ,. N ,.N ,.N ,.N ,.N ,.N ,.N ,.N  ,.N ,-N ,-N ,-N ,-N  ,-N ,,N ,,N ,,N ,,N ,,N ,,N ,,N ,,N ,,N ,,N ,,N ,,N ,,N ,,N ,,N ,,N ,,N ,, N ,, N ,, N ,, N ,, N ,,N ,,N ,,N ,,N ,,N ,,N ,,N  ,,N ,+ N ,+ N ,+ N ,+ N ,+ N ,+N ,+N ,+N ,+N ,+N ,+N ,+N  ,+N ,*N ,*N ,*N ,*N ,*N ,*N ,*N ,*N ,*N ,* N ,* N ,* N ,* N ,* N ,*N ,*N ,*N ,*N ,*N ,*N ,*N  ,*N ,)N ,)N ,)N ,)N ,)N ,) N ,) N ,) N ,) N ,) N ,)N ,)N ,)N ,)N ,)N ,)N ,)N  ,)N ,(N ,(N ,(N ,( N ,( N ,( N ,( N ,( N ,(N ,(N ,(N ,(N ,(N ,(N ,(N  ,(N ,'N ,'N ,'N ,'N ,'N ,' N ,' N ,' N ,' N ,' N ,'N ,'N~ ,'N} ,'N| ,'N{ ,'Nz ,'Ny  ,'Nx ,&Nw ,&Nv ,&Nu ,&Nt ,&Ns ,&Nr ,&Nq ,&Np ,&No ,&Nn ,&Nm ,&Nl ,&Nk ,&Nj ,&Ni ,& Nh ,& Ng ,& Nf ,& Ne ,& Nd ,&Nc ,&Nb ,&Na ,&N` ,&N_ ,&N^ ,&N]  ,&N\ ,%N[ ,%NZ ,%NY ,%NX ,%NW ,%NV ,%NU ,% NT ,% NS ,% NR ,% NQ ,% NP ,%NO ,%NN ,%NM ,%NL ,%NK ,%NJ ,%NI  ,%NH ,$ NG ,$NF ,$NE ,$ND ,$NC ,$NB ,$NA ,$N@ ,$N? ,$N> ,$N= ,$N< ,$N; ,$N: ,$N9 ,$N8 ,$N7 ,$N6 ,$N5 ,$ N4 ,$ N3 ,$ N2 ,$ N1 ,$ N0 ,$N/ ,$N. ,$N- ,$N, ,$N+ ,$N* ,$N)  ,$N( ,#N' ,#N& ,#N% ,#N$ ,#N# ,#N" ,# N! ,# N ,# N ,# N ,# N ,#N ,#N ,#N ,#N ,#N ,#N ,#N  ,#N ,"N ,"N ,"N ,"N ,"N ,"N ,"N ,"N ,"N ," N ," N ," N ," N ," N ,"N ,"N ,"N ,"N ,"N ,"N ,"N  ,"M ,!M ,!M ,!M ,!M ,!M ,!M ,!M ,!M ,!M ,!M ,!M ,!M ,!M ,! M ,! M ,! M ,! M ,! M ,!M ,!M ,!M ,!M ,!M ,!M ,!M  ,!M , ,M , +M , *M , )M , (M , 'M , &M , %M , $M , #M , "M , !M , M , M , M , M , M , M , M , M , M , M , M , M , M , M , M , M , M , M , M , M , M , M , M , M , M , M , M , M , M , M , M  , M ,(M ,'M ,&M ,%M ,$M ,#M ,"M ,!M , M ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M , M , M , M , M , M ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M  ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M , M , M , M , M , M ,M ,M ,M~ ,M} ,M| ,M{ ,Mz  ,My , Mx ,Mw ,Mv ,Mu ,Mt ,Ms ,Mr ,Mq ,Mp ,Mo ,Mn ,Mm ,Ml ,Mk ,Mj ,Mi ,Mh ,Mg ,Mf , Me , Md , Mc , Mb , Ma ,M` ,M_ ,M^ ,M] ,M\ ,M[ ,MZ  ,MY ,MX ,MW ,MV ,MU , MT , MS , MR , MQ , MP ,MO ,MN ,MM ,ML ,MK ,MJ ,MI  ,MH ,MG ,MF ,ME ,MD ,MC ,MB ,MA ,M@ ,M? , M> , M= , M< , M; , M: ,M9 ,M8 ,M7 ,M6 ,M5 ,M4 ,M3  ,M2 ,M1 ,M0 ,M/ ,M. ,M- ,M, ,M+ ,M* ,M) ,M( ,M' , M& , M% , M$ , M# , M" ,M! ,M ,M ,M ,M ,M ,M  ,M ,&M ,%M ,$M ,#M ,"M ,!M , M ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M ,M , M , L , L , L , L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L  ,L , L , L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L  ,L ,(L ,'L ,&L ,%L ,$L ,#L ,"L ,!L , L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L , L , L , L , L , L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L  ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L , L , L , L , L , L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L  ,L ,L , L , L , L , L , L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L  ,L ,L ,L ,L ,L ,L , L , L , L , L , L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L  ,L ,L ,L , L , L , L , L~ , L} ,L| ,L{ ,Lz ,Ly ,Lx ,Lw ,Lv  ,Lu ,Lt ,Ls ,Lr ,Lq ,Lp ,Lo ,Ln ,Lm ,Ll ,Lk , Lj , Li , Lh , Lg , Lf ,Le ,Ld ,Lc ,Lb ,La ,L` ,L_  ,L^ ,L] ,L\ ,L[ ,LZ ,LY ,LX ,LW ,LV ,LU ,LT ,LS ,LR ,LQ ,LP , LO , LN , LM , LL , LK ,LJ ,LI ,LH ,LG ,LF ,LE ,LD  ,LC ,LB ,LA ,L@ ,L? ,L> ,L= ,L< ,L; , L: , L9 , L8 , L7 , L6 ,L5 ,L4 ,L3 ,L2 ,L1 ,L0 ,L/  ,L. ,L- ,L, ,L+ ,L* ,L) ,L( ,L' ,L& , L% , L$ , L# , L" , L! ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L  ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L , L , L , L , L , L ,L ,L ,L ,L ,L ,L ,L  ,L , L , L , L , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K  , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K  , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K  , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K  , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K , K  , K ,K ,K ,K ,K ,K ,K ,K ,K ,K , K , K , K , K , K ,K~ ,K} ,K| ,K{ ,Kz ,Ky ,Kx  ,Kw ,"Kv ,!Ku , Kt ,Ks ,Kr ,Kq ,Kp ,Ko ,Kn ,Km ,Kl ,Kk ,Kj ,Ki ,Kh ,Kg ,Kf ,Ke ,Kd ,Kc ,Kb , Ka , K` , K_ , K^ , K] ,K\ ,K[ ,KZ ,KY ,KX ,KW ,KV  ,KU ,KT ,KS ,KR ,KQ ,KP ,KO ,KN ,KM ,KL ,KK ,KJ ,KI ,KH ,KG ,KF ,KE ,KD , KC , KB , KA , K@ , K? ,K> ,K= ,K< ,K; ,K: ,K9 ,K8  ,K7 ,K6 ,K5 ,K4 ,K3 ,K2 ,K1 ,K0 ,K/ ,K. ,K- ,K, ,K+ ,K* ,K) ,K( ,K' ,K& ,K% , K$ , K# JS?  B}qeYMA5)~~~~~~~~~~~~u~i~]~R~F~:~.~"~~ }}}}}}}}}}}}z}n}b}W}K}?}3}'}}}||||||||||||s|g|[|O|C|7|+| ||{{{{{{{{{{{{x{l{`{T{I{={1{%{{ {zzzzzzzzzzz}zqzezYzMzAz5z)zzzyyyyyyyyyyyyvyjy^yRyFy:y.y"yy xxxxxxxxxxxxzxnxbxVxJx?x3x'xxxwwwwwwwwwwwwswgw[wOwCw7w+wwwvvvvvvvvvvvvxvlv`vTvHvs2s&sssrrrrrrrrrrrrsrgr[rOrCr7r+rrrqqqqqqqqqqqqxqlq`qTqHqn2n&nnnmmmmmmmmmmm~mrmfmZmNmBm6m*mmmllllllllllllwlkl_lSlGl;l/l$ll lkkkkkkkkkkk|kpkdkXkLk@k4k(kkkjjjjjjjjjjjjujij]jQjEj9j-j!jj iiiiiiiiiiiiyinibiViJi>i2i&iiihhhhhhhhhhh~hrhfhZhNhCh7h+hhhggggggggggggwgkg_gSgGg;g/g$gg gfffffffffff|fpfdfXfLf@f4f(fffeeeeeeeeeeeeueie]eQeEe9e-e!ee ddddddddddddydodddYdNdCd8d-d"dd dcccccccccccc|cpcdcXcLc@c4c(cccbbbbbbbbbbbbtbhb\bPbDb8b,b bbaaaaaaaaaaaaxala`aTaHa=a1a%aa a```````````}`q`e`Y`M`A`5`)```____________u_i_]_Q_E_9_-_!__ ^^^^^^^^^^^^y^m^a^U^I^=^1^%^^ ^]]]]]]]]]]]}]q]e]Y]M]A]5])]]]\\\\\\\\\\\\v\j\^\R\F\:\.\"\\ [[[[[[[[[[[[z[n[b[V[J[>[2[&[[[ZZZZZZZZZZZZsZgZ[ZOZCZ7Z+ZZZYYYYYYYYYYYYxYlY`YTYHYV2V&VVVUUUUUUUUUUUUsUgU[UOUCU7U+UUUTTTTTTTTTTTTwTkT`TTTHTQ2Q&QQQPPPPPPPPPPPPsPgP[POPCP7P+PPPOOOOOOOOOOOOwOkO_OSOGO;O/O#OO NNNNNNNNNNNN{NoNcNWNKN?N3N'NNNMMMMMMMMMMMMtMhM\MPMDM8M,M MMLLLLLLLLLLLLxLlL`LTLHL>>>>>>>>>>>z>n>b>W>K>?>3>'>>>============}=r=g=\=Q=F=;=0=$== =<<<<<<<<<<<|828&888777777777777s7g7[7O7C777+777 6666666666666z6o6d6Y6N6C686-6#66 6555555555555~5s5g5[5O5C575+555444444444444y4m4a4U4I4=414%44 4333333333333~3s3h3]3R3G3;3/3#33 222222222222|2p2d2X2L2@242(222111111111111v1j1^1R1F1:1.1"11 000000000000{0o0c0W0K0?030'000////////////t/h/\/P/D/8/./#// /............}.q.e.Y.M.A.5.)...------------v-j-^-R-F-:-.-"-- -,,,,,,,,,,,,~,s,h,],Q,E,9,-,!,, ++++++++++++y+n+b+V+J+>+2+&+++************v*k*`*U*J*?*4*)***))))))))))))~)r)f)Z)N)B)6)*)))((((((((((((w(k(_(S(G(;(/(%((('''''''''''''s'g'['O'C'7'+'''&&&&&&&&&&&&w&m&b&W&L&A&6&+& && %%%%%%%%%%%%%z%n%b%V%J%>%2%&%%%$$$$$$$$$$$$t$h$\$P$D$8$,$ $$############y#m#a#U#J#>#2#&###""""""""""""s"g"["O"C"7"+"""!!!!!!!!!!!!x!l!`!T!H!3(vj^RG;/# {pdXL@4* zodYNC8-" }rg\QF;0%uj_TI=1% }qeYMA5)ui]QE9-! ymaUI=1% ~rfZNB6*  g g g g g g g g g g g g g g g g g g g  g  g  g~  g}  g| g{ gz gy gx gw gv gu  gt Fgs Egr Dgq Cgp Bgo Agn @gm ?gl >gk =gj  g= g< g;  g:  g9  g8  g7  g6 g5 g4 g3 g2 g1 g0 g/  g.  Cg-  Bg,  Ag+  @g*  ?g)  >g(  =g'    [=   [<  [;  [:  [9  [8  [7  [6  [5  [4  [3  [2  [1   [0  [/  [.  [-  [,  [+  [*  [)  [(  ['  [&  [%  [$  [#  ["  [!  [   [ [ [ [ [ [ [ [ [ [ [  [  [  [  [  [ [ [ [ [ [ [ [  [ [  [  [  [  [  [ [ [ Z Z Z Z Z  Z Z Z  Z  Z  Z  Z  Z Z Z Z Z Z Z Z  Z  Z  Z  Z Z Z Z Z Z Z Z  Z Z  Z  Z  Z  Z  Z Z Z Z Z Z Z Z  Z  Z  Z Z Z Z Z Z Z Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z Z Z Z Z Z Z Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z   Z   Z   Z   Z   Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z  Z  Z  Z  Z  Z Z Z Z Z Z Z Z  Z  Z   Z   Z   Z   Z   Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z Z Z~ Z} Z| Z{ Zz Zy  Zx  Zw  Zv  Zu  Zt Zs Zr Zq Zp Zo Zn Zm  Zl Zk Zj  Zi  Zh  Zg  Zf  Ze Zd Zc Zb Za Z` Z_ Z^  Z]  Z\  Z[  ZZ  ZY  ZX   ZW   ZV   ZU   ZT   ZS  ZR  ZQ  ZP  ZO  ZN  ZM  ZL  ZK ZJ ZI ZH ZG ZF ZE  ZD  ZC  ZB  ZA  Z@ Z? Z> Z= Z< Z; Z: Z9  Z8 Z7 Z6 Z5 Z4 Z3 Z2 Z1  Z0  Z/  Z.  Z-  Z, Z+ Z* Z) Z( Z' Z& Z%  Z$  Z#  Z"  Z!  Z   Z   Z   Z   Z   Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z  Z Z Z Z Z Z Z  Z  Z  Z  Z  Z Z Z Z Z Z Z Z  Z  Y  Y  Y  Y Y Y Y Y Y Y Y  Y  Y  Y   Y   Y   Y   Y   Y  Y  Y  Y  Y  Y  Y  Y  Y Y Y Y Y Y Y Y  Y  Y  Y  Y  Y Y Y Y Y Y Y Y  Y Y Y Y  Y  Y  Y  Y  Y Y Y Y Y Y Y Y  Y Y  Y  Y  Y  Y  Y Y Y Y Y Y Y Y  Y  Y  Y  Y  Y  Y Y Y Y Y Y Y Y  Y  Y  Y  Y  Y Y Y Y Y Y Y Y  Y  Y  Y  Y  Y  Y Y Y Y Y Y Y Y  Y  Y  Y  Y   Y   Y   Y   Y   Y  Y  Y  Y  Y  Y  Y  Y~  Y}  Y|  Y{  Yz Yy Yx Yw Yv Yu Yt Ys  Yr  Yq  Yp Yo Yn Ym Yl Yk Yj Yi  Yh  Yg  Yf  Ye Yd Yc Yb Ya Y` Y_ Y^  Y]  Y\  Y[  YZ   YY   YX   YW   YV   YU  YT  YS  YR  YQ  YP  YO  YN  YM  |YL  |YK  |YJ  |YI  |YH  |YG  |YF  |YE  | YD  | YC  | YB  | YA  | Y@  |Y?  |Y>  |Y=  |Y<  |Y;  |Y:  |Y9  |Y8 r Y7 r Y6 r Y5 r Y4 r Y3 r Y2 r Y1 r Y0 r Y/ r Y. r Y- r Y, r Y+ r Y*  r Y) rY( r Y' r Y& r Y% r Y$ r Y# rY" rY! rY rY rY rY rY  rY rY rY rY rY r Y r Y r Y r Y r Y rY rY rY rY rY rY rY  rY rY rY r Y r Y r Y r Y r Y rY rY rY rX rX rX rX  rX rX rX rX rX rX rX rX rX rX rX rX rX rX rX r X r X r X r X r X rX rX rX rX rX rX rX  rX r X r X r X r X r X rX rX rX rX rX rX rX  rX rX rX r X r X r X r X r X rX rX rX rX rX rX rX  rX rX rX rX r X r X r X r X r X rX rX rX rX rX rX rX  rX  rX  rX  r X  r X  r X  r X  r X  rX  rX  rX  rX  rX  rX  rX  rX h X h X h X hX hX hX hX hX hX hX  hX h X hX hX hX hX hX hX hX hX hX hX hX hX hX hX hX hX hX hX h X h X h X h X h X hX hX hX hX~ hX} hX| hX{  hXz  hXy  hXx  hXw  hXv  hXu  hXt  hXs  h Xr  h Xq  h Xp  h Xo  h Xn  hXm  hXl  hXk  hXj  hXi  hXh  hXg  hXf ^ Xe ^ Xd ^Xc ^Xb ^Xa ^X` ^X_ ^X^ ^X]  ^X\ ^ X[ ^ XZ ^ XY ^ XX ^ XW ^ XV ^ XU ^ XT ^ XS ^ XR ^ XQ ^ XP ^ XO ^ XN  ^ XM ^ XL ^ XK ^ XJ ^ XI ^ XH ^ XG ^ XF ^ XE ^ XD ^ XC ^ XB ^ XA ^ X@  ^ X? ^ X> ^ X= ^ X< ^ X; ^ X: ^ X9 ^ X8 ^ X7 ^ X6 ^ X5 ^ X4  ^ X3 ^ X2 ^ X1 ^ X0 ^ X/ ^ X. ^ X- ^ X, ^ X+ ^ X* ^ X) ^ X( ^ X' ^ X& ^ X%  ^ X$ ^ X# ^ X" ^ X! ^ X ^ X ^ X ^ X ^ X ^ X ^ X ^ X ^ X ^ X ^ X ^ X ^ X  ^ X ^X ^ X ^ X ^ X ^ X ^ X ^X ^X ^X ^X ^X ^X ^X  ^X ^X ^X ^X ^ X ^ X ^ W ^ W ^ W ^W ^W ^W ^W ^W ^W ^W  ^W ^ W ^ W ^ W ^W ^W ^W ^W ^W ^W ^W  ^W ^W ^W ^ W ^ W ^ W ^ W ^ W ^W ^W ^W ^W ^W ^W ^W  ^W ^W ^W ^W ^W ^W ^W ^ W ^ W ^ W ^ W ^ W ^W ^W ^W ^W ^W ^W ^W  ^W ^W ^W ^W ^W  ^W ^W ^W ^W ^W ^W ^W ^W ^W ^W ^W ^W ^ W ^ W ^ W ^ W ^ W ^W ^W ^W ^W ^W ^W ^W  ^W  ^ W  ^ W  ^ W  ^W  ^W  ^W  ^W  ^W  ^W  ^W  ^W  Y*m$  Y)m#  Y(m"  Y'm!  Y&m  Y%m  Y$m  Y#m  Y"m  Y!m  Y m  Ym  Ym  Ym  Ym  Ym  Ym  Ym  Ym  Ym  Ym  Ym  Ym  Ym  Ym  Ym  Ym  Ym  Ym  Y m  Y m  Y m  Y m  Y m  Ym  Ym  Ym  Yl  Yl  Yl  Yl  Yl T*W T)W T(W T'W T&W T%W T$W T#W T"W T!W T W TW TW TW TW TW TW TW TW TW TW TW TW TW TW TW TW TW TW T W T W T W T W T W~ TW} TW| TW{ TWz TWy TWx TWw  TWv T AWu T @Wt T ?Ws T >Wr T =Wq T T W= T W< T W; T W: T W9 T W8 T W7 T W6  T W5 T W4 T W3 T W2 T W1 T W0 T W/ T W. T W- T W, T W+ T W* T W)  T W( T -W' T ,W& T +W% T *W$ T )W# T (W" T 'W! T &W T %W T $W T #W T "W T !W T W T W T W T W T W T W T W T W T W T W T W T W T W T W T W T W T W T W T W T W T W T W T W T W T W T W T W T V T V T V T V  T V T V T V T V T V T V T V T V T V T V T V T V T V T V T V T V T V T V T V T V T V  T V T V T V T V T V T V T V T V T V T V T V T V T V T V T V T V T V T V T V T V T V T V T V T V T V T V T V  T V TV TV TV TV TV TV TV TV TV TV TV TV TV TV T V T V T V T V T V TV TV TV TV TV TV TV  TV TV TV TV TV TV TV TV TV TV TV TV TV TV TV TV T V T V T V T V T V TV TV TV TV TV TV TV  TV TV TV TV TV TV TV TV TV TV TV TV TV TV TV TV T V T V T V T V T V TV TV~ TV} TV| TV{ TVz TVy  TVx TVw TVv TVu TVt TVs TVr TVq TVp TVo TVn TVm TVl TVk TVj TVi TVh TVg TVf T Ve T Vd T Vc T Vb T Va TV` TV_ TV^ TV] TV\ TV[ TVZ  TVY T"VX T!VW T VV TVU TVT TVS TVR TVQ TVP TVO TVN TVM TVL TVK TVJ TVI TVH TVG TVF TVE TVD T VC T VB T VA T V@ T V? TV> TV= TV< TV; TV: TV9 TV8  TV7 TdV6 TcV5 TbV4 TaV3 T`V2 T_V1 T^V0 T]V/ T\V. T[V- TZV, TYV+ TXV* TWV) TVV( TUV' TTV& TSV% TRV$ TQV# TPV" TOV! TNV TMV TLV TKV TJV TIV THV TGV TFV TEV TDV TCV TBV TAV T@V T?V T>V T=V T J.U= J.U<  J.U; J-U: J-U9 J-U8 J-U7 J-U6 J-U5 J-U4 J-U3 J-U2 J-U1 J-U0 J-U/ J- U. J- U- J- U, J- U+ J- U* J-U) J-U( J-U' J-U& J-U% J-U$ J-U#  J-U" J,U! J,U J,U J,U J,U J,U J,U J,U J,U J,U J,U J,U J,U J,U J,U J,U J,U J,U J, U J, U J, U J, U J, U J,U J,U J,U J,U J,U J,U J,U  J,U J+U J+U J+U J+T J+T J+T J+T J+T J+T J+T J+T J+T J+T J+T J+ T J+ T J+ T J+ T J+ T J+T J+T J+T J+T J+T J+T J+T  J+T J*T J*T J*T J*T J*T J*T J*T J* T J* T J* T J* T J* T J*T J*T J*T J*T J*T J*T J*T  J*T J)T J)T J)T J)T J)T J)T J)T J)T J)T J)T J)T J)T J)T J) T J) T J) T J) T J) T J)T J)T J)T J)T J)T J)T J)T  J)T J(1T J(0T J(/T J(.T J(-T J(,T J(+T J(*T J()T J((T J('T J(&T J(%T J($T J(#T J("T J(!T J( T J(T J(T J(T J(T J(T J(T J(T J(T J(T J(T J(T J(T J(T J(T J(T J(T J(T J(T J( T J( T J( T J( T J( T J(T J(T J(T J(T J(T J(T J(T  J(T J'T J'T J'T J'T J'T J'T J'T J'T J'T J'T J'T~ J'T} J'T| J'T{ J'Tz J'Ty J' Tx J' Tw J' Tv J' Tu J' Tt J'Ts J'Tr J'Tq J'Tp J'To J'Tn J'Tm  J'Tl J&Tk J&Tj J&Ti J&Th J&Tg J&Tf J&Te J&Td J&Tc J&Tb J& Ta J& T` J& T_ J& T^ J& T] J&T\ J&T[ J&TZ J&TY J&TX J&TW J&TV  J&TU J%TT J%TS J%TR J%TQ J%TP J%TO J%TN J%TM J%TL J%TK J%TJ J%TI J%TH J%TG J%TF J% TE J% TD J% TC J% TB J% TA J%T@ J%T? J%T> J%T= J%T< J%T; J%T:  J%T9 J$&T8 J$%T7 J$$T6 J$#T5 J$"T4 J$!T3 J$ T2 J$T1 J$T0 J$T/ J$T. J$T- J$T, J$T+ J$T* J$T) J$T( J$T' J$T& J$T% J$T$ J$T# J$T" J$T! J$T J$ T J$ T J$ T J$ T J$ T J$T J$T J$T J$T J$T J$T J$T  J$T J#T J#T J# T J# T J# T J# T J# T J#T J#T J#T J#T J#T J#T J#T  J#T J"T J"T J"T J"T J"S J"S J"S J"S J"S J"S J"S J"S J"S J"S J"S J"S J"S J"S J" S J" S J" S J" S J" S J"S J"S J"S J"S J"S J"S J"S  J"S J!!S J! S J!S J!S J!S J!S J!S J!S J!S J!S J!S J!S J!S J!S J!S J!S J!S J!S J!S J!S J! S J! S J! S J! S J! S J!S J!S J!S J!S J!S J!S J!S  J!S J S J S J S J S J S J S J S J S J S J S J S J S J S J S J S J S J S J S J S J S J S J S J S J S J S J S J S J S J S J S J S  J S JS JS JS JS JS J S J S J S J S J S JS JS JS JS JS JS JS  JS JS JS JS JS JS JS JS JS JS JS JS JS JS J S J S J S J S J S JS JS~ JS} JS| JS{ JSz JSy  JSx JSw JSv JSu JSt JSs JSr JSq JSp J So J Sn J Sm J Sl J Sk JSj JSi JSh JSg JSf JSe JSd  JSc JSb JSa JS` JS_ JS^ JS] JS\ JS[ JSZ JSY JSX JSW JSV J SU J ST J SS J SR J SQ JSP JSO JSN JSM JSL JSK JSJ  JSI J$SH J#SG J"SF J!SE J SD JSC JSB JSA %B|pdXL@4(~~~~~~~~~~~~u~i~]~Q~E~9~-~!~~ }}}}}}}}}}}}y}m}a}U}I}=}1}%}} }|||||||||||}|q|e|Y|M|A|5|)|||{{{{{{{{{{{{v{j{^{R{F{:{.{"{{ zzzzzzzzzzzzzznzbzVzJz>z2z&zzzyyyyyyyyyyy~yryfyZyNyBy6y*yyyxxxxxxxxxxxxwxkx_xSxGx;x/x#xx wwwwwwwwwwww{wowcwWwKw?w3w'wwwvvvvvvvvvvvvsvgv[vOvCv7v+vvvuuuuuuuuuuuuxulu`uTuHuo2o&ooonnnnnnnnnnn~nsngn[nOnCn7n+nnnmmmmmmmmmmmmwmkm_mSmGm;m/m#mm llllllllllll{lolclWlKl?l3l'lllkkkkkkkkkkkkskgk[kOkCk7k+kkkjjjjjjjjjjjjwjkj_jSjHjd2d&dddccccccccccc~crcfcZcNcBc6c*cccbbbbbbbbbbbbvbjb^bRbFb:b.b"bb aaaaaaaaaaaa{aoacaWaKa?a3a'aaa````````````s`g`[`O`C`7`+```____________x_l_`_T_H_<_0_$__ _^^^^^^^^^^^|^p^d^X^L^@^4^(^^^]]]]]]]]]]]]u]i]]]Q]E]9]-]!]] \\\\\\\\\\\\y\o\d\Y\N\C\8\-\"\\ \[[[[[[[[[[[[}[r[g[\[Q[F[;[0[%[[[ZZZZZZZZZZZZwZkZ_ZSZGZ;Z/Z#ZZ YYYYYYYYYYYY{YoYcYXYLY@Y4Y(YYYXXXXXXXXXXXXtXhX\XPXDX8X,X XXWWWWWWWWWWWWyWmWaWUWIW=W1W%WW WVVVVVVVVVVV}VqVeVYVMVAV5V)VVVUUUUUUUUUUUUuUiU]UQUEU9U-U"UU TTTTTTTTTTTTzTnTbTVTJT>T2T&TTTSSSSSSSSSSSSsSgS[SOSCS7S+SSSRRRRRRRRRRRRwRlR`RTRHRG2G&GGGFFFFFFFFFFFFsFgF[FOFCF7F+FFFEEEEEEEEEEEEwEkE_ESEGE;E/E#EE DDDDDDDDDDDD{DoDcDXDLD@D4D(DDDCCCCCCCCCCCCtChC\CPCDC8C,C CCBBBBBBBBBBB (l 'l &l %l $l #l "l !l  l l l l l l l l l l l l l l l l l l l  l  l  l  l  l l l l l l l l  l .l -l ,l +l *l )l (l 'l &l %l $l #l "l !l  l l l l l l~ l} l| l{ lz ly lx lw lv lu lt ls lr lq  lp  lo  ln  lm  ll lk lj li lh lg lf le  ld  lc  lb  la  l`  l_  l^  l]  l\  l[  lZ  lY  lX  lW  lV  lU  lT  lS  lR  lQ  lP  lO  lN  lM  lL  lK   lJ  .lI  -lH  ,lG  +lF  *lE  )lD  (lC  'lB  &lA  %l@  $l?  #l>  "l=  !l<  l;  l:  l9  l8  l7  l6  l5  l4  l3  l2  l1  l0  l/  l.  l-  l,  l+  l*  l)  l(  l'  l&  l%  l$  l#  l"  l!  l  l  l  l   l  &l  %l  $l  #l  "l  !l  l  l  l  l  l  l  l  l  l  l  l  l  l  l  l  l  l  l  l  l  l  l  k  k  k  k  k  k  k  k  k   k  &k  %k  $k  #k  "k  !k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k   k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k  k   k $k #k "k !k  k k k k k k k k k k k k k k k k k k k  k  k  k  k  k k k k k k k k  k *k )k (k 'k &k %k $k #k "k !k  k k k k k k k~ k} k| k{ kz ky kx kw kv ku kt ks kr  kq  kp  ko  kn  km kl kk kj ki kh kg kf  ke kd kc kb ka k` k_ k^ k] k\ k[ kZ kY kX kW kV kU kT kS  kR  kQ  kP  kO  kN kM kL kK kJ kI kH kG  kF kE kD kC kB kA k@ k? k> k= k< k; k: k9 k8  k7  k6  k5  k4  k3 k2 k1 k0 k/ k. k- k,  k+ 2k* 1k) 0k( /k' .k& -k% ,k$ +k# *k" )k! (k 'k &k %k $k #k "k !k  k k k k k k k k k k k k k k k k k k k  k  k  k  k  k k j j j j j j  j (j 'j &j %j $j #j "j !j  j j j j j j j j j j j j j j j j j j j  j  j  j  j  j j j j j j j j  j !j  j j j j j j j j j j j j j j j j j j j  j  j  j  j  j j j j j j j j  j  $j  #j  "j  !j   j  j  j  j  j  j  j  j  j  j  j  j  j  j  j  j  j  j  j   j   j   j   j   j  j  j  j  j  j  j  j  j j j j j j j j j j j j  j  j  j~  j}  j| j{ jz jy jx jw jv ju  jt )js (jr 'jq &jp %jo $jn #jm "jl !jk  jj ji jh jg jf je jd jc jb ja j` j_ j^ j] j\ j[ jZ jY jX  jW  jV  jU  jT  jS jR jQ jP jO jN jM jL  jK 1jJ 0jI /jH .jG -jF ,jE +jD *jC )jB (jA 'j@ &j? %j> $j= #j< "j; !j:  j9 j8 j7 j6 j5 j4 j3 j2 j1 j0 j/ j. j- j, j+ j* j) j( j'  j&  j%  j$  j#  j" j! j j j j j j  j  6j  5j  4j  3j  2j  1j  0j  /j  .j  -j  ,j  +j  *j  )j  (j  'j  &j  %j  $j  #j  "j  !j  j  j  j  j  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i   i  6i  5i  4i  3i  2i  1i  0i  /i  .i  -i  ,i  +i  *i  )i  (i  'i  &i  %i  $i  #i  "i  !i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i   i  Ji  Ii  Hi  Gi  Fi  Ei  Di  Ci  Bi  Ai  @i  ?i  >i  =i  iH  =iG   3i=  2i<  1i;  0i:  /i9  .i8  -i7  ,i6  +i5  *i4  )i3  (i2  'i1  &i0  %i/  $i.  #i-  "i,  !i+  i*  i)  i(  i'  i&  i%  i$  i#  i"  i!  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i  i   i  Ii  Hi  Gi  Fi  Ei  Di  Ci  Bi  Ai  @i  ?i  >h  =h  hn =hm   h=  h<  h;  h:  h9 h8 h7 h6 h5 h4 h3 h2  h1 Dh0 Ch/ Bh. Ah- @h, ?h+ >h* =h)